Srovnávací studie Slovenska, Polska, Nizozemska a České republiky v oblasti integrovaných územních investic
Zpracováno v rámci projektu Horizontální podpora nositelů integrovaných nástrojů ITI a IPRÚ pro realizaci integrovaných strategií v programovém období 2014 – 2020 Realizátor: Svaz měst a obcí ČR Číslo projektu: CZ.1.08/3.2.00/14.00264
Zpracovatelé: E. Srnová, B. Rokosová EV-PR, s. r. o.
FINÁLNÍ VERZE SRPEN 2014
2
Obsah Seznam zkratek........................................................................................................................................ 4 Definice používaných pojmů ................................................................................................................... 6 Stručné shrnutí ........................................................................................................................................ 8 1
Úvod .............................................................................................................................................. 12
2
Cíl studie ........................................................................................................................................ 12
3
Metodologie .................................................................................................................................. 13
4 Územní podpora prostřednictvím integrovaných územních investic v pojetí Evropské komise a v nařízeních k Evropským strukturálním a investičním fondům ........................................................... 17
5
6
7
8
9
4.1
Proč ve městech investovat prostřednictvím integrovaných územních investic? ................ 20
4.2
Města jako zprostředkující subjekty ...................................................................................... 21
Studie integrovaných územních investic na Slovensku ................................................................. 23 5.1
Systém veřejné správy na Slovensku ..................................................................................... 23
5.2
Regionální rozvoj na Slovensku ............................................................................................. 24
5.3
Finanční alokace Slovenska, dohoda o partnerství a operační programy ............................. 25
5.4
Využití integrovaných územních investic městy.................................................................... 25
5.5
Integrovaná územní investice hl. města Bratislavy ............................................................... 30
Studie integrovaných územních investic v Polsku ......................................................................... 34 6.1
Systém veřejné správy v Polsku............................................................................................. 34
6.2
Regionální rozvoj a rozvoj měst v Polsku .............................................................................. 35
6.3
Finanční alokace Polska, dohoda o partnerství a operační programy .................................. 35
6.4
Implementace městských ITI v Polsku................................................................................... 37
6.5
Integrovaná územní investice hl. města Varšavy .................................................................. 41
Studie integrovaných územních investic v Nizozemsku ................................................................ 45 7.1
Systém veřejné správy v Nizozemsku .................................................................................... 45
7.2
Finanční alokace Nizozemska, sohoda o partnerství a operační programy .......................... 45
7.3
Implementace strategií ITI velké čtyřky (Rotterdam, Amsterdam, Utrecht, Den Haag) ....... 46
7.4
Integrovaná územní investice města Rotterdam .................................................................. 51
Integrované územní investice v České republice .......................................................................... 53 8.1
Finanční alokace na ITI v České republice ............................................................................. 54
8.2
Implementace územních přístupů a ITI v ČR ......................................................................... 55
8.3
Sektorové zaměření integrovaných strategií měst v ČR ........................................................ 56
Srovnání Integrovaných územních investic – ČR, SK, PL a NL........................................................ 58
3 9.1
Způsob vymezení teritoria pro integrované strategie........................................................... 58
9.2
Finanční srovnání alokací na integrované strategie v jednotlivých zemích .......................... 59
9.3
Finanční aspekt příprav strategií ITI ...................................................................................... 61
9.4
Spolufinancování projektů v integrované strategii měst ...................................................... 61
9.5
Koordinace EFRR, ESF a FS a alternativní způsoby realizace strategií ITI .............................. 62
9.6
Organizační aspekty realizace integrovaných strategií ......................................................... 62
9.7
Způsob implementace ESIF prostřednictvím strategií ITI ...................................................... 63
9.8
Sektorové zaměření strategií ITI ............................................................................................ 64
10
Závěr .......................................................................................................................................... 69
11
Příloha I – Odpovědi na otázky z polostrukturovaných rozhovorů ........................................... 71
12
Příloha II – Souhrn legislativy a dokumentů upravujících Integrované územní investice ......... 83
13
Příloha III – Návrh podoby strategie ITI dle ŘO IROP Slovenska................................................ 84
Citace ..................................................................................................................................................... 87
4
Seznam zkratek AT
Rakousko
BA
Bosna a Hercegovina
BG
Bulharsko
BSK
Bratislavský samosprávný kraj
CEF
Connecting European Facitiliy – Nástroj na propojení Evropy
CEMR
Council of European Municipalities and Regions – Rada evropských obcí a regionů
CZ
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
DE
Německo
DoP
Dohoda o partnerství
ECB
Evropská centrální banka
EFRR
Evropský fond regionálního rozvoje
EK
Evropská komise
ENRF
Evropský námořní a rybářský fond
ESF
Evropský sociální fond
ESIF
Evropské strukturální a investiční fondy
EU
Evropská unie
EZFRV
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
FS
Fond soudržnosti
FUM
Funkční území / zázemí města
G4
"Velká čtyřka" – 4 největší města Nizozemska
HR
Chorvatsko
HU
Maďarsko
IROP
Integrovaný regionální operační program
ITI
Integrované územní investice
KURS
Koncepce územního rozvoje Slovenska
KVMR
Komunitně vedený místní rozvoj
MD
Ministerstvo dopravy České republiky
MNE
Černá Hora
MPIN 2020
Metodický pokyn k provádění integrovaných nástrojů v programovém období 2014–
MMR
Ministerstvo po místní rozvoj České republiky
MRR
Ministerstvo regionálního rozvoje Polska
NDÚD
Národní dokument územní dimenze 2014–2020
NKUP 2030
Národní koncept územního plánování Polska 2030
NNO
Nevládní a neziskové organizace
OECD
Organizace pro hospodářský rozvoj a spolupráci
5 OP KŽP
Operační program Kvalita životního prostředí
OP RH
Operační program Rybářství
OP TP
Operační program Technická pomoc
PL
Polsko
RIS3
Strategie chytrých specializací (Smart Specialization Strategy)
RIUS
Regionální integrované územní strategie realizované na Slovensku na území samosprávných krajů
RO
Rumunsko
RS
Srbsko
ŘO
Řídicí orgán
ŘO ROP
Řídicí orgán Regionálního operačního programu
SK
Slovensko
SL
Slovinsko
SR
Slovenská republika
UA
Ukrajina
UMR
Udržitelný městský rozvoj, viz čl. 7 EFRR
VÚSC
Vyšší územně správní celky
ZŠ
Základní škola
6
Definice používaných pojmů Alokace Objem finančních prostředků z ESI fondů pro členský stát, program nebo integrovanou strategii. Dohoda o partnerství / Partnerská dohoda Strategie vypracovaná členským státem pro období let 2014–2020 a schvalovaná Evropskou komisí, v níž je definováno, na co (jaké cíle a priority) bude směřovat veškerá podpora ESI fondů v daném členském státě. Zahrnuje souhrn analýz potřeb a potenciálů daného členského státu, vybrané tematické cíle pro ESIF, finanční rozdělení podpory, seznam programů a postup způsobu realizace ESI fondů na území členského státu. Evropské strukturální a investiční fondy Společný rámec pro EU fondy – Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). Funkční území / zázemí města Oblast zahrnující město a jeho spádové území vymezená na základě předem stanovených kritérií, např. dopravní dostupnosti, dopravní infrastruktury, spádovostí poskytovaných služeb (vzdělávacích, zdravotních, kulturních atp.), dostupností jiné infrastruktury využívané společně na definovaném území (např. odpadová infrastruktura, infrastruktura cestovního ruchu atp.). Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) Nástroj pro realizaci integrovaných strategií rozvoje území umožňující koordinaci navzájem provázaných a územně zacílených intervencí z různých prioritních os jednoho či více programů ESI fondů. Řešené území 1
představuje jádrové město a jeho spádové území vymezené na základě funkčních vazeb . Integrovaná strategie / strategie ITI Integrovaná strategie (nebo také strategie ITI) je dokument, na jehož základě lze aplikovat čl. 36 obecného 2
nařízení o Integrovaných územních investicích. Vymezuje problémy a potenciál rozvoje vymezeného území a navrhuje konkrétní opatření pro naplnění cílů strategie. Má analytickou, strategickou a implementační část. Integrovaná územní investice (ITI)
Nástroj definovaný čl. 36 obecného nařízení3 pro aplikaci integrovaného přístupu zahrnující investice z ESF, EFRR nebo Fondu soudržnosti v rámci více než jedné prioritní osy jednoho nebo více operačních programů. Lze je doplnit investicemi z EZFRV a ENRF. Je určen pro realizaci integrovaných strategií / strategií ITI na předem vymezeném a zdůvodněném území.
1
Definice dle Metodického pokynu pro využití integrovaných územních investic. MMR, 2014, s. 9 Nařízení EP a Rady č. 1303/2013 z 17. 12. 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 3 dtto 2
7 Komunitně vedený místní rozvoj (KVMR) Řešení potřeb na místní úrovni využívající vysokou míru začlenění a partnerství veřejného, soukromého a neziskového sektoru. Problémy území definuje zdola nahoru. Je koncipován a prováděn Místní akční skupinou. Program (operační program / regionální operační program / integrovaný regionální operační program / program rozvoje venkova / program přeshraniční spolupráce) Strategický dokument zaměřený sektorově nebo územně, v němž jsou popsány prioritní osy, investiční priority a tematické cíle, dle nichž budou čerpány prostředky EFRR, ESF, FS, EZFRV a ENRF v programovém období 2014–2020. Vychází z Dohody o partnerství a strategií EU. Jde o dokument schvalovaný Evropskou komisí a závazný pro příslušný řídicí orgán. Řídicí orgán Vždy jen jeden orgán odpovědný vůči Evropské komisi za řízení a provádění operačního programu účelně, efektivně a hospodárně v souladu se zásadami finančního řízení dle příslušné legislativy EU (zejména čl. 125 obecného nařízení a čl. 66 nařízení o EZFRV, ale také dle finančních pravidel). Může jít o veřejný či soukromý subjekt s celostátní, regionální nebo místní působností. Zprostředkující subjekt Veřejný nebo soukromý subjekt, za jehož činnost odpovídá řídicí orgán nebo který z pověření řídicího orgánu plní povinnosti vůči příjemcům provádějícím projekty.
8
Stručné shrnutí Integrované územní investice (ITI) jsou v legislativě EU pro roky 2014–2020 zcela novým konceptem. Nástroj Evropskou komisí původně plánovaný zejména pro rozvoj měst, se v průběhu vyjednávání legislativy Evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů pro roky 2014–2020 stal širší platformou pro realizaci integrovaných strategií všech území, která mají něco společného – od horských oblastí, přes regiony a území s určitými specifiky, až po města a jejich funkční zázemí. Tato studie se specificky zabývá integrovanými územními investicemi ve městech a jejich funkčních zázemích. Zkoumá jak legislativní rámec, který pro něj vytvořily evropské instituce, tak způsoby jeho využití ve třech zemích – na Slovensku, v Polsku a Nizozemsku, a ve třech vybraných městech těchto zemí – v Bratislavě, Varšavě a Rotterdamu. Získané informace jsou porovnány s řešením integrovaných územních investic v České republice. Vůbec poprvé se v unijní legislativě pro Evropské strukturální a investiční fondy vytvořil nástroj specificky cílený na větší města. Jeho výhodou je oddělená alokace pro města, možnost křížového financování z různých ESI fondů, podpora spolupráce mezi městem a obcemi ve funkčním zázemí města a s ostatními partnery v území, kteří mohou mít podíl na projektech strategií ITI, zvýšení efektivity investic evropských fondů díky integrovanému přístupu a v neposlední řadě posílení vlivu samospráv na rozsah a způsob investování evropských peněz. Členské státy mohou, ale nemusí tento nástroj využít. Pokud tak učiní, musí na něj vyčlenit legislativou daný minimální objem prostředků ve výši 5 % alokace členského státu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), musí požadovat vytvoření integrované strategie a musí specifikovat, kde se budou strategie ITI aplikovat (ve městě, resp. jeho okolí). Legislativa EU dává městům a státům volnou ruku v tom, jak ITI užívat – jak je koncipovat, jakou organizační a implementační strukturu pro ně vytvořit a kterým městům je svěřit. Specifikuje pouze minimum povinností, které musejí města mít. Musejí se stát zprostředkujícím subjektem s povinností v oblasti výběru projektů zařazených do strategie ITI. Tato povinnost se však zdá být největším oříškem, co se týče reálného objemu aktivit, které města mají, mohou nebo chtějí vykonávat. Ve sledovaných zemích panuje do určité míry tenze mezi státními institucemi odpovědnými za realizaci ESI fondů, regiony a samotnými městy. Diskuze se vedou nad objemem alokace, tematickým vymezením strategií ITI i nad tím, co jsou minimální povinnosti zprostředkujícího subjektu. Postoj Komise k roli měst jako „částečných zprostředkujících subjektů“, tj. zprostředkujících subjektů, které mají certifikaci na určité typy operací, také není zcela jasný. Zatím se zdá, že u menšího objemu povinností nebudou města muset prokazovat svou kapacitu ve smyslu finančního nařízení a administrativních, finančních a auditních požadavků. Budou se však muset minimálně nechat certifikovat pro specifické kroky výběru projektů do strategie ITI, dle čl. 123 obecného nařízení k ESIF. Pro využití integrovaných územních investic musí město vytvořit integrovanou strategii, nebo také strategii ITI. Tento dokument vymezí cíle, integrované směry rozvoje specifikovaného území a principy spolupráce v území jak s okolními obcemi, pokud strategie pokrývá i funkční zázemí města,
9 tak s dalšími potenciálními partnery. Také musí definovat hlavní aktivity a závazky vyplývající z analýz překážek a potenciálu území pro budoucí rozvoj. Strategii ITI musí vytvořit všechna města využívající tento nástroj, i když obsah a forma je na členských státech. K srpnu roku 2014 mají již všechny sledované státy uzavřené Dohody o partnerství s Evropskou komisí, i když jejich dostupnost je pouze v jazyce příslušného státu. Každý ze států má také určený „gesční“ operační program, kam budou integrované strategie měst spadat. V Česku a na Slovensku to jsou integrované regionální operační programy, v Nizozemsku a Polsku regionální operační programy. V Nizozemsku daný regionální operační program pokrývá čtyři provincie, v Polsku spravuje každé vojvodství jeden regionální operační program. V každém státě se detaily tvorby strategie ITI liší dle národních specifik regionálního rozvoje, a nejinak tomu je i ve sledovaných zemích. Společné mají požadavky na analytickou část, resp. existenci podkladových strategií zdůvodňující vybraný typ priorit, definované území, stanovení orgánů odpovědných za realizaci strategie, popis implementace a finanční plán. Liší se v míře detailu u místních specifik požadovaných členským státem (např. způsob výběru projektů do strategie ITI), způsobem implementace atp. Další podmínkou pro realizaci strategie ITI je vymezení území, pro které bude strategie platit. Legislativa EU v této souvislosti hovoří o tzv. funkčním zázemí měst v případě, že město nechce investovat pouze ve svém katastrálním obvodu a hodlá zahrnout také okolní obce, na něž budou mít investice prostřednictvím ITI vliv. Stanovení funkčního zázemí je čistě individuální. Jedná se přibližně o oblast vymezenou dopravní dostupností a dopravní infrastrukturou, spádovostí poskytovaných služeb (vzdělávacích, zdravotních, kulturních atp.) a dostupností jiné infrastruktury využívané společně na definovaném území (např. odpadová infrastruktura, infrastruktura cestovního ruchu atp.). V Nizozemsku, kde se navazuje na čerpání z předchozího programového období, si čtyři města, jež budou strategie ITI realizovat, stanovila oblast pro čerpání ESI fondů pouze v rámci vlastních katastrálních obvodů. Vyhnula se nutnosti vytvářet formalizovaná partnerství s okolními obcemi a využívají menší objem prostředků, který mají k dispozici, na zacílení a koncentraci do specifických oblastí / sektorů. V Polsku vedla vláda s vojvodstvími diskuzi již dlouho před tím, než vznikl v červenci 2013 dokument, kterým vláda specifikovala principy pro vznik ITI a vymezení funkčních zázemí měst. Města tak měla relativně dlouhou dobu na sžívání se s novým konceptem, na přípravu integrovaných strategií i na diskuzi s partnerskými obcemi. V současnosti se práce dokončují. Území vymezené vládou v principech a v dřívějších koncepcích rozvoje Polska využívají města jako referenční a příliš se od něj neodchylují. Počátek realizace strategií ITI se v Polsku předpokládá v lednu 2015. Největší vliv na způsob, jak budou integrované územní investice ITI ve městech prováděny a jakým objemem prostředků budou podpořeny, měla česká města. Dokazuje to míra alokace těmto městům vyčleněná v Dohodě o partnerství a rozsah jiných územních přístupů spolu s alokací zdrojů, které chce Česko v letech 2014–2020 realizovat. Vymezení území, kam města chtějí investicemi prostřednictvím strategií ITI dosáhnout, je víceméně v kompetenci příslušných měst. Vysoká míra
10 autonomie českých měst je pravděpodobně dána vlivem zastřešující organizace samospráv, Svazu měst a obcí České republiky, který dlouhodobě podporuje právo měst a obcí více rozhodovat o zacílení ESI fondů na vlastním území. Velký vliv na podobu regionálního operačního programu však mají také města s ITI v Nizozemsku, i díky tomu, že město Rotterdam je řídicím orgánem programu Západ II pro roky 2014–2020 a s Evropskou komisí jej vyjednává. Slovensko se snažilo zajistit kontinuitu podpory krajů z let 2007–2013 i v období let 2014–2020. Vznikly proto ITI nejen pro všechna krajská města a jejich funkční zázemí, ale i pro všechny kraje. Městské ITI jsou jakousi podmnožinou krajských Regionálních integrovaných územních strategií. Ze srovnávaných „nových“ členských zemí se však slovenským městům dostává na jejich osm integrovaných strategií nejmenší objem prostředků – šestapůlkrát menší než v České republice, která má sedm ITI. Menší alokaci má už jen Nizozemsko, které má celkem jen čtyři strategie ITI a jeho celková alokace ESI fondů je ve srovnání se Slovenskem téměř desetkrát nižší. Na druhé straně se ale v Bratislavském samosprávném kraji bude investovat nejvíce peněz na osobu prostřednictvím regionální strategie ITI. Pro zprostředkování ESI fondů v území budou Slovensko, Polsko i Česko vytvářet nové instituce – formalizovaná partnerství. Na Slovensku vláda usiluje o vznik subjektu rozhodujícího o projektech na úrovni krajů a krajských měst společně. Města by však spíše preferovala oddělené orgány. V Polsku si vojvodství mohou vybrat, jakou právní formu partnerství zvolí. Může zde vzniknout jeden ze čtyř možných svazků / asociací, které polská legislativa umožňuje. Bude zahrnovat všechny obce území definovaného jako funkční zázemí města, které vyjádřily zájem na strategii ITI participovat, s jádrovým městem ve středu tohoto svazku a s podílem všech zúčastněných obcí na rozhodování o strategii ITI. V Česku vzniknou Národní stálá konference a Regionální stálé konference, které budou zajišťovat koordinaci intervencí, které se budou realizovat nejen prostřednictvím ITI, ale i jiných územních subvencí definovaných za tímto účelem v Dohodě o partnerství. Nizozemská města měla výhodu z let 2007–2013, protože Rotterdam už je řídicím orgánem programu Západ a bude jím i v období let 2014–2020. Oproti tomu jedna z provincií regionu NUTS II Západ – Flevoland – bude „jen“ zprostředkujícím subjektem pro individuální projekty směřující do regionu Západní Nizozemsko; ostatní tři provincie budou vystupovat pouze v roli příjemců podpory. Ostatní města velké čtyřky – Amsterdam, Utrecht a Den Haag (G4) – budou pro projekty vlastních strategií ITI zprostředkujícími subjekty. Míra spolufinancování projektů zařazených do strategií ITI se liší dle typu regionu, ve kterém město a jeho funkční zázemí leží. Ve všech státech se počítá s maximální mírou spolufinancování, jak ji dovoluje legislativa EU. V případě více rozvinutého regionu Bratislavy půjde na projekty 50 % z ESI fondů, 45 % z národního rozpočtu a jen pět procent bude na vrub participujících měst a okolních obcí. Naopak v Nizozemsku, kde všechna ITI spadají do více rozvinutých regionů, získají města 50 % spolufinancování EU a zbytek budou muset hradit z vlastních rozpočtů. V jejich případě se nepočítá s národním příspěvkem.
11 Tematicky se nejvíce „při zemi“ drželo Nizozemsko. Zde však je prozaický důvod – nízká celková alokace pro tuto zemi. Existuje zde však celkem jasná a strategiemi podložená představa o tom, co za peníze "koupit". Za tímto účelem se kombinují zdroje národní, evropské a městské. Integrované územní investice ve čtyřech největších městech, cílené pouze v rámci katastrálních obvodů, se soustředí buď na vybraný sektor, nebo na specifické teritorium. V Rotterdamu se bude investovat do upadající oblasti bývalého přístavu Rotterdam Jih, protože město chce zdroje více koncentrovat, aby investice byly viditelnější. Relativně omezený výběr témat pro strategii ITI mají také slovenská města. Jsou vázána prioritními osami Integrovaného operačního programu a v ostatních operačních programech budou mít projekty ITI jen bodové zvýhodnění. Polsko a Česko i díky vysoké alokaci na ITI naopak volí nejširší přístup – možnost čerpat nejen z programů garantujících ITI, ale i ze sektorových národních programů a ze všech fondů ESIF, kromě Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu.
12
1 Úvod O cílené podpoře měst a jejich metropolí, funkčních zázemí či aglomerací se v EU hovoří již dlouhá léta a politiky EU se tomuto trendu přizpůsobují. Jak uvádí Mátl, Srnová a Štegmannová v Analýze potřeb měst po roce 2013 z hlediska budoucí kohezní politiky, „ve prospěch velkých měst (se) územní koncentrace zvyšuje, roste koncentrace jejich funkcí a význam kvartérních aktivit. Roste velikost i význam hierarchie metropolitních areálů. …Města se stávají atraktivními lokalitami, neboť přinášejí nejen větší pracovní nabídku, ale i širší možnosti vzdělávání, výzkumu, finančních, manažerských i obchodních služeb. Jednotlivé subjekty mají také možnost využít specializované sociální a zdravotní služby. Města jsou tak v současnosti považována za základní stavební prvky prosperity.“4 Více než polovina populace světa žije v městských územích5. To a výše uvedené vyžaduje specifický přístup k městům, jejich investicím a rozvoji. Zaměření na města a posílení jejich významu v politice soudržnosti Evropské unie je proto jen logickým vyústěním výše popsaných trendů, ale také mezivládní podpory městům v rámci Evropské unie6. Nedávná (a stále ne zcela vyřešená) finanční a hospodářská krize jen posílila potřebu najít způsob, jak využít potenciál metropolitních oblastí a propojení měst se svým okolím. To se odráží v přístupu mezinárodních institucí k hodnocení, co vlastně města jsou a jak je definovat7, v možnostech vzájemného srovnání měst mezi sebou8 a v neposlední řadě v hledání cílených nástrojů na jejich podporu. Evropská komise reagovala na vývoj, kdy „politiky mají reflektovat realitu toho, kde lidé skutečně žijí“9, navržením specifického nástroje na podporu městských území, tzv. integrovaných územních investic (ITI) v implementačním systému nových Evropských strukturálních a investičních fondů pro roky 2014–2020. Důvodem byla dlouho propagovaná snaha zacílit investice na větší, viditelnější akce s většími dopady (tzv. koncentrace zdrojů), posilující role měst a vysoká poptávka po integraci a propojení různých fondů EU v území. Spolu se zavedením územní dimenze do evropských politik reformou Lisabonské smlouvy vznikl předpoklad pro to, aby se o městech začalo uvažovat holisticky s důrazem na reálné a smysluplné výsledky zlepšující život obyvatel.
2 Cíl studie V době, kdy vznikala tato studie, byla již schválena základní legislativa k čerpání a implementaci Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), tj. obecné nařízení a specifická nařízení k jednotlivým fondům10. Pro vznik a uchopení nového nástroje této legislativy na podporu městských území – integrovaných územních investic (ITI) – však Evropská komise dosud nevydala metodiku cílenou na města, aby lépe objasnila principy a základní pravidla tvorby ITI. Teprve v lednu 2014 4
SMO ČR, 2010, s. 9. OECD, 2012, viz http://www.oecd.org/regional/flyer_redefining%20urban.pdf 6 Detailní shrnutí mezivládní dimenze evropské městské agendy je např. v Analýze potřeb měst po roce 2013 z hlediska budoucí kohezní politiky (SMOČR, 2010) v Příloze 2, str. 71. 7 Např. OECD, 2012. 8 Např. Urban Audit, Eurostat. 9 dtto 10 Nařízení k ESIF byla schválena v prosinci 2013 a jsou dostupná v českém jazyce pod tímto odkazem: http://ec.europa.eu/regional_policy/information/legislation/index_cs.cfm 5
13 vydala Evropská komise tzv. fichi11, tedy pracovní dokument k ITI, který se však nezabývá obsahem ITI ani vymezením funkčních území a spíše vyjasňuje největší právní nejasnosti ITI v evropské legislativě a poskytuje základní návod členským státům, jak ITI uchopit. Vezmeme-li v úvahu, že od ledna 2014 začalo nové programovací období fondů 2014–2020, byla legislativa Evropské unie k ESI fondům schválena relativně pozdě (v prosinci 2013). To sebou nese zpoždění jak v přípravách Dohod o partnerství členských států s Evropskou komisí, v jejich schvalování, tak v přípravách a schvalování operačních programů. V neposlední řadě legislativní časová tíseň nepřispívá ani k včasnému, a zejména kvalitnímu zpracování strategií ITI městy, pokud se členský stát rozhodne je využít. Cílem této studie je proto v době, kdy integrované územní investice a strategie na podporu měst vznikají a zároveň vládne metodická nejistota na evropské i národní úrovni, poskytnout českým městům detailnější vhled do toho, jak integrované územní investice chápe unijní legislativa a Evropská komise. Na příkladu využití ITI ve třech členských zemích Evropské unie – na Slovensku, v Polsku a v Nizozemsku – chce ukázat, jak si při naplňování principů ITI metodicky vedou členské státy a města mimo hranice České republiky. Snahou bylo popsat a vysvětlit nejen to, jak ITI uchopily uvedené tři státy a v nich vybraná města, ale také jaké požadavky státní správa na města klade a kterým směrem se implementace bude ubírat. To pak může posloužit jako příklad, jak koncipovat strategie ITI v České republice. Popis obecného přístupu každé ze zemí k ITI je doplněn o případovou studii vždy jednoho konkrétního města se strategií ITI ze jmenovaných zemí (Bratislava, Varšava a Rotterdam). Získané údaje jsou následně srovnány s tím, jak si v úzkém výběru zemí vede Česká republika. Studii připravil Svaz měst a obcí ČR na základě zadání Ministerstva pro místní rozvoj ČR a jako součást projektu HorizontIS Horizontální podpora nositelů integrovaných nástrojů ITI a IPRÚ pro realizaci integrovaných strategií v programovém období 2014 – 2020CZ.1.08/3.2.00/14.00264
3
Metodologie
Studie byla realizována od června do srpna 2014 a byl pro ni využit flexibilní výzkumný design. Použity byly jak kvantitativní, tak pružné kvalitativní metody výzkumu. Metody zahrnovaly revizi dostupné literatury a evropských dokumentů a polostrukturované rozhovory, které byly hlavním zdrojem detailních informací o stavu příprav integrovaných strategií měst ve vybraných zemích a městech. Studie vzniká v době, kdy o ITI jiných zemí dosud neexistují komplexnější informace. Proto bylo nejprve stanoveno, jaké jsou v souvislosti se strategiemi ITI oblasti zájmu a které země budou sledovány. Přestože původní návrh projektu HorizontIS počítal se zkoumáním Polska, Nizozemska a Finska, ukázalo se při bližším zkoumání, že pro česká města bude vhodnější srovnání s alespoň dvěma „novými“ členskými zeměmi, tj. zeměmi, které přistoupily k EU v roce 2004 a později. Důvodem je jak 11
Draft Guidance Fiche for Desk Officers – Integrated Territorial Investments, version 3. EK 28.1.2014, dostupné na http://bit.ly/1jE7RAa [cit. 18. 7. 2014]
14 objem alokace, který je novým členským zpřístupněn a podobá se alespoň rámcově objemu alokace evropských fondů v České republice (minimálně se přibližuje, co se týče alokace per capita), tak podobná sociální, ekonomická, historická a územní zkušenost, resp. „mentální“ vnímání regionálního rozvoje a rozvoje samospráv jak obecně, tak specificky u měst. Proto se jako vhodnější ukázalo zaměřit se místo Finska na Slovensko. U oblasti zájmu se pozornost soustředila na rámcový popis rozdělení kompetencí ve sledovaných zemích mezi místními a krajskými samosprávami a státem, na způsob řízení a podpory regionálního rozvoje, na dohody o partnerství, příp. další národní dokumenty, pokud byly k dispozici, a v neposlední řadě na samotné integrované strategie a způsob jejich implementace. Analýza literatury se věnovala zejména vyhledání informací o fungování místních a regionálních samospráv ve vybraných zemích a způsobu provádění regionální politiky v těchto zemích (strategické dokumenty, včetně způsobu vymezení území pro nástroj ITI). Dále se detailně zabývala evropskými legislativními a nelegislativními dokumenty, které blíže specifikují představy Evropské komise o podobě ITI. Zkoumány byly dostupné informace z nařízení k ESI fondům, z již zveřejněných Dohod o partnerství, operačních programů a dokumentů Evropské komise. Pro průzkum literatury byly definovány následující pojmy – funkční zázemí měst a integrovaná strategie. V druhé řadě se jako relevantní pro tuto studii jevily finanční alokace na členský stát a na strategie ITI, organizační způsob implementace ITI a jejich tematický obsah, v souladu s tím, jak lze zkoumat aplikaci politiky soudržnosti v členských zemích EU12. V prostředí, které je informačně značně poddimenzované, se však očekávalo, že nejvíce informací se podaří získat za pomoci polostrukturovaných rozhovorů. Ty byly vedeny se specializovanými úředníky v každé ze sledovaných zemí, kteří se věnují regionální politice se zaměřením na integrované strategie měst, a to na dvou úrovních. Jednak byli osloveni zástupci gesčně příslušných ministerstev na Slovensku, v Polsku a Nizozemsku, která vyjednávají buď dohodu o partnerství, nebo příslušný operační program, do kterého ITI spadají. V druhé řadě byli identifikováni příslušní úředníci ve městech, která jsou v této studii vedena jako případová studie, a těm byly buď osobně, nebo korespondenčně položeny předem specifikované otázky. Souhrn otázek a odpovědí za jednotlivé země je součástí Příloha II. V následující Tabulka 1 je uveden seznam osob, které se zúčastnily polostrukturovaných rozhovorů, jejich pozice v organizaci, kterou zastupují, a způsob vedení výzkumu – zda na otázky odpovídali osobně, protože osobní setkání bylo možné, nebo zda odpověděli na otázky písemně. Rozhovory s úředníky z jednotlivých zemí byly doplněny o rozhovor se dvěma zástupci Evropské komise. Jejich vklad do diskuze pomohl lépe objasnit principy strategií ITI a jejich vnímání legislativním orgánem.
12
PŮČEK, Milan; OCHRANA, František. Chytrá veřejná správa. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, Národní orgán pro koordinaci, 2009, 200 s. S. 23.
15 Tabulka 1 Seznam respondentů polostrukturovaných rozhovorů Země
Jméno
Funkce
Typ odpovědí na otázky
Slovensko
Katarína Kukučková Tomková
osobní rozhovor
Slovensko
Richard Brooš
3. tajemnice – regionální politika EU a koordinace strukturálních fondů 3. tajemník – regionální politika EU a koordinace strukturálních fondů
Slovensko
Eva Ryder
poradkyně primátora hl. města Bratislavy
písemné odpovědi na zaslané otázky
Polsko
Joanna Held
rada, Stálé zastoupení Polska při EU, sekce regionální a kohezní politiky
osobní rozhovor
Polsko
Monika Kordek
koordinátorka ITI v hl. městě Varšavě
písemné odpovědi na zaslané otázky
Nizozemsko
Marijke Koning
rada, Ministerstvo sociálních věcí, odpovědná za přípravu Operačního programu Evropský sociální fond
písemné odpovědi na zaslané otázky
Nizozemsko
Hans Verdonk
zástupce pro EU Město Rotterdam
osobní rozhovor
Evropská komise
Martijn De Bruijn
analytik politik
osobní rozhovor
Evropská komise
Marton Matko
analytik politik
osobní rozhovor
osobní rozhovor
Závěrečné srovnání všech zemí včetně České republiky kombinovalo dostupná kvantitativní data Evropské komise, Českého statistického úřadu (ČSÚ), jiných statistických úřadů ve sledovaných zemích, Eurostatu, databáze Organizace pro hospodářský rozvoj a spolupráci (OECD) a data získaná z polostrukturovaných rozhovorů přímo od zástupců států a měst. Co se týče určení výše alokací pro jednotlivé členské státy, ať už jde o celkovou výši alokace nebo alokaci na fond, byla využita data veřejně dostupná na stránkách Evropské komise13, aby byl zajištěn jednotný přístup ke všem zemím. V některých případech se tento údaj může lišit od údajů dodaných v rámci polostrukturovaných rozhovorů. Důvodem je, že Evropská komise zveřejnila výši alokace na členský stát po odpočtu všech transferů a rezerv. U alokace na jednotlivé programy a u dalších údajů byla využita v první řadě dostupná data z dohod o partnerství; pokud ta nebyla k dispozici, byla využita data z polostrukturovaných rozhovorů. Jejich relevance je však nejméně jistá, protože odpovědi respondentů vycházely z průběžných příprav operačních programů a strategií ITI a mohly se v čase ještě měnit. Nejnáročnější kvantitativní úkol byl u stanovení počtu obyvatel na území vymezených integrovaných strategií, který byl využit v závěrečném srovnání stavu v jednotlivých zemích a městech. Jedná se o vnitrostátní údaj závislý na metodologii vymezení funkčních zázemí měst daného státu nebo města. Pro určení počtu obyvatel bylo proto využito několik přístupů závislých na dostupnosti dat. Tam, kde údaje existovaly, byly použity z polostrukturovaných rozhovorů se zástupci ministerstev a měst,
13
Viz http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/funding/index_en.cfm
16 protože byly nejaktuálnější z hlediska reálného prostoru funkčních zázemí měst. Pokud nebyl údaj k dispozici přímo od měst nebo reprezentantů dotazovaných ministerstev, byla pro funkční zázemí měst použita data o počtu obyvatel metropole dle statistik OECD (města a jejich metropole) 14. V případě, že město nevyužívalo pro strategii ITI funkční zázemí, ale investovalo jen na svém katastrálním území (Nizozemsko), byla použita data o počtu obyvatel města dle statistik Urban Audit Eurostatu15.
14
Viz OECD Metropolitan Explorer: http://measuringurban.oecd.org/# Viz data Urban Audit: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/region_cities/city_urban/data_cities/database_sub1 15
17
4 Územní podpora prostřednictvím integrovaných územních investic v pojetí Evropské komise a v nařízeních k Evropským strukturálním a investičním fondům Evropská komise začala pro léta 2014–2020 používat diferencovaný přístup k rozvoji území, tzv. novou geografii16. Základem je využít potenciál určitého území a zaměřit se na řešení jeho potřeb. Podle tohoto přístupu by funkční území mohlo být vymezeno např. jako metropolitní oblast, oblast s podobnými strukturálními problémy nezaměstnanosti, území dopravních koridorů, centrum a jeho okolí zajišťující dostupnost služeb, území spojené povodím řek, území spojené horskými masivy, pobřežní oblasti, sítě menších a středních měst atp. Funkční území se tak nespojuje pouze s rozvojem městského prostoru, ale také s podporou vazeb město – venkov, čistě venkovských území nebo území se specifickými potřebami danými geografickými vstupy. Novinkou pro Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) je požadavek Evropské komise v období 2014–2020 koncentrovat zdroje, což má vést k většímu hospodářskému růstu států. Zdroje se mají soustředit na specifické, tzv. tematické oblasti a/nebo na vymezená území. Protože propojení mezi městy a jejich okolím ovlivňuje hospodářský růst státu a kvalitu života17, nabízí se samo o sobě soustředit zdroje do městských území na specifické potřeby v oblasti energetiky, životního prostředí, informačních technologií, vzdělávání, vědy a výzkumu či podpory podnikání. Jak již bylo uvedeno výše, geografický přístup založený na katastrálním území sídel nevyhovuje moderním potřebám sídel. Proto se funkční území / zázemí stalo základem tzv. Integrovaných územních investic (ITI). ITI jsou nařízeními Evropské komise, Rady a Evropského parlamentu vymezené jako nástroje politiky soudržnosti na podporu rozvoje území, městských sídel a jejich okolí. Evropská komise je definuje jako „mechanismus umožňující implementaci územní strategie integrovaným způsobem
Funkční území měst jsou často většínež jejich katastrální území, žije na nich tedy i větší počet obyvatel. Například dle klasifikace OECD žije na funkčním území Prahy 1,83 mil. obyvatel, 1 Brna 639 tis. a Ostravy 564 tis. obyvatel . Na jejich katastrálních územích však žije dle statistiky ČSÚ 1,25 mil. obyvatel, resp. 378,3 tis. a 297,4 tis.
se současným využitím fondů z alespoň dvou různých prioritních os jednoho nebo více programů“18. Nařízení Evropského parlamentu a Rady se integrovaným územním investicím věnují v obecném nařízení, ve specifických nařízeních k Evropskému fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a k Evropskému sociálnímu fondu (ESF) a také v nařízení k Evropské územní spolupráci. 16
Např. OECD. Definition of Functional Urban Areas (FUA) for the OECD metropolitan database. OECD Publishing, 2013. Dostupné z: http://www.oecd.org/gov/regional-policy/Definition-of-Functional-Urban-Areas-for-the-OECD-metropolitandatabase.pdf 17 OECD. Redefining „Urban“. A new way to measure metropolitan areas. Paris: OECD Publishing, 2012.S. 1. Dostupné z: http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/urban-rural-and-regional-development/redefiningurban_9789264174108-en#page1 18 Evropská komise. Draft Guidance Fiche for Desk Officers - Integrated Territorial Investments. Version 3, 28.1.2014. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/informat/2014/guidance_iti.pdf
18 Obecné nařízení19 v čl. 36 specifikuje ITI takto: Integrované územní investice 1. V případě, že strategie rozvoje měst nebo jiná územní strategie nebo územní pakt uvedený v čl. 12 odst. 1 nařízení o ESF vyžaduje integrovaný přístup zahrnující investice z ESF, EFRR nebo Fondu soudržnosti v rámci více než jedné prioritní osy jednoho nebo více operačních programů, lze opatření provádět jako integrovanou územní investici. Opatření prováděná jako integrované územní investice lze doplnit finanční podporou z EZFRV nebo ENRF. 2. V případě, že je integrovaná územní investice podporována z ESF, EFRR nebo Fondu soudržnosti, příslušný operační program či programy obsahují popis způsobu použití nástroje pro integrované územní investice a orientačního finančního přídělu z každé prioritní osy v souladu s pravidly pro daný fond. Je-li integrovaná územní investice doplněna finanční podporou z EZFRV nebo ENRF, orientační finanční příděl a související opatření jsou stanovena v příslušném programu či programech v souladu s pravidly pro daný fond. 3. Členský stát nebo řídicí orgán může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů, včetně místních orgánů, subjektů regionálního rozvoje nebo nevládních organizací, k výkonu řízení a provádění integrovaných územních investic v souladu s pravidly pro daný fond. 4. Členský stát nebo příslušné řídicí orgány zajistí, aby monitorovací systém pro program či programy umožňoval určení operací a výstupů prioritní osy nebo priority Unie přispívajících k integrované územní investici.
Článek 7 nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj20 upravuje udržitelný městský rozvoj následovně: Udržitelný rozvoj měst 1. EFRR podporuje v rámci operačních programů udržitelný rozvoj měst prostřednictvím strategií, které stanoví integrovaná opatření k řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických a sociálních problémů, s nimiž se městské oblasti potýkají, s ohledem na potřebu podporovat vazby mezi městy a venkovem. 2. Udržitelný rozvoj měst se uskutečňuje prostřednictvím integrovaných územních investic podle článku 36 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo prostřednictvím zvláštního operačního programu, nebo prostřednictvím zvláštní prioritní osy podle čl. 96 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013. 3. Každý členský stát s ohledem na svou konkrétní územní situaci vypracuje v rámci své dohody o partnerství zásady pro výběr městských oblastí, v nichž mají být realizována integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, a orientační příděl podpory na uvedená opatření na vnitrostátní úrovni. 4. Nejméně 5 % z prostředků EFRR přidělovaných na vnitrostátní úrovni v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost se přidělí na integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, přičemž města, subregionální nebo místní orgány odpovědné za provádění udržitelných městských strategií (dále jen „městské orgány“) odpovídají za úkoly týkající se přinejmenším výběru operací v souladu s čl. 123 odst. 6 nařízení (EU) č. 1303/2013, popřípadě v souladu s čl. 123 odst. 7 uvedeného nařízení. Orientační částka pro účely odstavce 2 tohoto článku se stanoví v daném operačním programu nebo programech.
5. Řídicí orgán určí po konzultaci s městským orgánem rozsah úkolů, jež mají provádět městské orgány, týkajících se řízení integrovaných opatření pro udržitelný rozvoj měst. Řídicí orgán musí své rozhodnutí formálně písemně zaznamenat. Řídicí orgán si může ponechat právo provést před schválením závěrečné ověření způsobilosti operací. 19
Nařízení EP a Rady č. 1303/2013 z 17. 12. 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 20 Nařízení EP a Rady č. 1301/2013 z 17. 12. 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006
19 V nařízení k Evropské územní spolupráci21 financované z EFRR se v čl. 11 o ITI také hovoří: Pokud jde o programy spolupráce, zprostředkujícím subjektem pověřeným řízením a prováděním integrovaných územních investic uvedených v čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 je buď právní subjekt zřízený podle právních předpisů jedné ze zúčastněných zemí, pokud je tvořen orgány veřejné správy nebo subjekty z alespoň dvou zúčastněných zemí, nebo ESÚS.
Text obecného nařízení a nařízení k EFRR k ITI doplňuje ještě článek 12 nařízení k Evropskému sociálnímu fondu22: 2. Coby doplněk intervencí EFRR podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 může ESF podporovat udržitelný rozvoj měst prostřednictvím strategií vymezujících integrované činnosti pro řešení ekonomických a sociálních problémů, které postihují městská prostředí, a problémů souvisejících s životním prostředím, které určily členské státy na základě zásad stanovených v příslušných dohodách o partnerství.
Integrované územní investice lze tedy chápat jako dobrovolný nástroj k implementaci územního rozvoje, který členský stát může, ale nemusí využít, který musí být založen na integrované strategii, může zahrnovat v podstatě jakékoli předem logicky definované vnitrostátní území, může mít přeshraniční charakter a může zahrnovat jakoukoli formu jiné unijní podpory (včetně Komunitně vedeného místního rozvoje, se zahrnutím podpory z Finančních nástrojů či s využitím jiných nástrojů, např. dotovaných půjček). Ze statistického hlediska může ITI pokrýt území méně rozvinutých či více rozvinutých regionů, resp. regionů přechodových. ITI musí být také financován nejméně ze dvou prioritních os jednoho nebo více operačních programů. Není tedy možné financování jen jako jednotlivá operace nebo z jedné priority jednoho programu. Z výše uvedeného je patrné, že nemusí jít primárně o území měst, na nichž se Integrované územní investice budou realizovat. Evropská komise hovoří o ITI v souvislosti s jakýmkoli geografickým územím, které má společné specifické výzvy a potřeby a které má vypracovanou územní strategii. Může jít o region, o funkční zázemí, městské či dokonce venkovské území, sousedství několika obcí apod.23 V praxi to vede k existenci několika typů ITI – např. těch, které jsou zaměřeny na městský rozvoj zahrnující i městské metropole nebo funkční oblasti okolo měst, nebo těch, jež jsou chápány jako nástroj pro integraci fondů EFRR, ESF a FS, popř. EZFRR a ENRF na širším území regionů nebo krajů, jejichž podmnožinou mohou, ale nemusí být ITI měst. „Vícekolejnost“ ITI potvrzuje i implementace ITI na Slovensku. Kraje zde vytvářejí Regionální integrované územní strategie (RIUS), zatímco města tvoří ITI jako strategii udržitelného rozvoje měst, tj. podmnožinu RIUS. Správnost tohoto postupu potvrdila Evropská komise schválením Dohody o partnerství Slovenska. V ITI se také mohou spojit prostředky z EFRR, ESF a FS, doplněné potenciálně o zdroje EZFRR a ENRF. Mělo by tím dojít k větší koordinaci projektů na specifikovaných územích. Pokud již v současnosti
21
Nařízení EP a Rady č. 1299/2013 z 17. 12. 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce 22 Nařízení EP a Rady č. 1304/2013 z 17. 12. 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 23 Evropská komise. Draft Guidance Fiche for Desk Officers - Integrated Territorial Investments. Version 3, 28.1.2014. S. 3. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/informat/2014/guidance_iti.pdf
20 integrovaná územní strategie existuje, mohou být ESI fondy doplňkem národních, krajských nebo místních zdrojů, z nichž se tato strategie již hradí. Nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj dále specifikuje udržitelný městský rozvoj, který může být také realizován prostřednictvím integrované územní investice. U tohoto typu ITI platí stejná pravidla uvedená výše, tj. specifikace území a vytvoření integrované strategie, a navíc musí členský stát alokovat zdroje ve výši 5 % EFRR a delegovat pravomoci na města minimálně ve formě participace na výběru projektů do strategie ITI.
4.1 Proč ve městech investovat prostřednictvím integrovaných územních investic? Základem
Integrovaných
Hodnocení územního přístupu prostřednictvím ITI ze strany Evropské komise Při hodnocení Partnerských dohod bude Evropská komise v souvislosti
s Integrovanými
územními
investicemi
příslušnému koordinátorovi vyjednávání, v případě Česka
územních
investic je slovo „integrovaný“. Cílem je spojit spojitelné – jak území s podobnými
Ministerstvu pro místní rozvoj, klást následující otázky: -
Jaké typy území vaše ITI pokrývá?
-
Proč jste si v konkrétním případě vybrali investice
problémy nebo výzvami, tak různé
prostřednictvím ITI? Jaká je intervenční logika
investice, ať už z fondů Evropské unie, tak
výběru vašeho ITI?
z vlastních zdrojů měst, obcí a státu. Tyto
-
Jaké je propojení mezi problémy, kterým vaše země
spojené investice pak mohou přispívat
čelí na základě vámi definované analýzy, a mezi
k cílům
nabízeným řešením, tj. ITI?
příslušných
korespondujících
investičních priorit a k cílům příslušné územní strategie. První otázkou při tvorbě ITI tedy není „CO“, ale „PROČ“,
-
obsah ITI? -
výsledků
jednotlivé
politiky
proč
automaticky jste
měla
nezvolili
být
řešení
prostřednictvím ITI? -
za
Budou
ITI
významným
implementačním
mechanismem daného operačního programu? -
Jaká je finanční alokace na vaše ITI?
delegovat alespoň minimální pravomoci
-
Jaký způsobem budete vaše ITI řídit a koordinovat?
města
by
země.
ITI,
by
Nutnost
na
členské
soudržnosti
vyústěním
existence
měla vést k lepším výsledkům jak ve a
A naopak, pokud existuje dobrá teritoriální analýza, jejímž
resp. „K ČEMU“. Synergie investic by městech, tak celkově, co se týče výstupů
Máte-li technicky zajištěnou realizaci ITI, jaký je
mohla
přinést
větší
Jaká bude role měst v řízení ITI?
odpovědnost měst za výběr projektů a za
Samotné strategie ITI Komise posuzovat nebude (což zdroje
realizaci ITI a lepší zajištění „vlastnictví“
z Evropské komise považují za slabé místo tvorby ITI),
strategie primátory, starosty, radními a
protože pro to není opora v nařízeních. Nicméně Evropská
zastupiteli.
komise doporučuje, aby byly ITI Komisi předloženy jako
Přidanou hodnotou ITI, kterou všichni potenciální
realizátoři
kvitují,
je
předvídatelnost investic a jejich jistota.
součást intervenční logiky operačního programu, který ITI zahrnuje.
21 Nařízení stanovují, že na ITI mají být vyčleněny prostředky v operačním programu nebo v prioritní ose. Města a další nositelé ITI mohou připravit dlouhodobější projekty vyžadující delší časovou přípravu nebo nechat prostor pro nové nápady, aniž by bylo třeba se obávat, že na ně již evropské prostředky nezbudou. Na druhé straně i mezi strategiemi ITI může existovat konkurence a výběr. Dle Evropské komise může být alokace stanovena na úrovni prioritní osy nebo operačního programu, který ITI podporuje, nemusí být však indikativně rozdělena podle počtu strategií ITI. Mezi jednotlivými strategiemi pak může řídicí orgán vybírat na základě soutěže mezi předloženými strategiemi ITI24. Dopředu neurčovat alokaci na jednotlivé strategie ITI má výhodu i v tom, že je pak možné flexibilně podpořit vznik dalších strategií, pokud by to bylo v budoucnu potřeba. Vedlejším produktem konceptu ITI je spolupráce subjektů v území. Může to znít jako klišé, ovšem díky ITI si mnohá města přestala konkurovat a stali se z nich partneři diskutující o dlouhodobých cílech a potřebách jejich teritoria. Také se díky strategiím ITI daří zapojit i další subjekty do rozhodování o veřejných investicích, protože jsou projednávány v partnerství s okolními obcemi, podnikateli, neziskovými organizacemi, univerzitami, sociálními partnery a dalšími potenciálními aktéry.
4.2 Města jako zprostředkující subjekty Jak již bylo uvedeno výše, podmínkou pro realizaci strategií ITI městy dle čl. 7 nařízení o EFRR je, aby města fungovala jako zprostředkující subjekty ve smyslu čl. 123, odst. 6, resp. 7 obecného nařízení25. Při polostrukturovaných rozhovorech zástupci Evropské komise hovořili o tzv. proporčním zprostředkujícím subjektu, tj. o zprostředkujícím subjektu, který má certifikaci na určité typy operací. Řídicí orgán bude muset např. města certifikovat pro specifické kroky výběru projektů, které mají být součástí ITI. Bude také nutné zajistit předkládání zpráv (tzv. reporting) a dohled mezi řídicím orgánem a zprostředkujícím subjektem– městem. Na druhé straně se nepočítá s tím, že by města jako zprostředkující subjekty musela projít procedurou formálního ustavení zprostředkujícího subjektu v souladu s čl. 124 obecného nařízení. Členské státy mají relativně volnost v tom, jakou formu procedury k ustavení měst jako zprostředkujících subjektů zvolí. Veškerá odpovědnost za správnost operací a jejich dohled vždy leží na řídicím orgánu26. Úkol pro řídicí orgány i budoucí zprostředkující subjekty – města je najít odpovídající míru rovnováhy u povinností vyplývajících z nutnosti poskytovat monitorovací data ze strategií ITI tak, aby z nich byl zřejmý jejich příspěvek k naplnění závazků operačního programu, prioritní osy a k prioritám EU. Je taktéž nutné zajistit auditní vstupy, které umožní oddělit a vykázat výdaje za každou jednotlivou prioritní osu operačního programu, která k realizaci ITI přispívá. Totéž platí pro naplnění indikátorů operačního programu a prioritní osy.
24
Dtto, s. 5-6. Nařízení EP a Rady č. 1303/2013 z 17. 12. 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 26 Evropská komise. Draft Guidance Fiche for Desk Officers - Integrated Territorial Investments. Version 3, 28.1.2014. S. 9. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/informat/2014/guidance_iti.pdf 25
22 Situaci ztěžuje i vícefondové financování strategií ITI. Pokud budou ITI financována z různých fondů, jejichž řídicí orgány se liší, musí mít město jako zprostředkující subjekt dohodu se všemi řídicími orgány příslušných OP. V praxi pak je nutné pohlídat, aby všechny řídicí orgány delegovaly na města stejný objem pravomocí a povinností a aby se řídicí orgány mezi sebou dohodly na pravidlech předkládání zpráv. Jednotné podmínky městům výrazně ulehčí život. Komise také doporučuje, aby systém kontrol a auditů nad městy jako zprostředkujícími subjekty byl mezi jednotlivými odpovědnými ministerstvy koordinován, a to zejména časově, jinak se města budou potýkat s obrovským množstvím různých kontrol zatěžujících jejich administrativu finančně, administrativně i časově. Stejně jako jiné zprostředkující subjekty však budou města moci na nové povinnosti čerpat prostředky z technické pomoci ESIF. Interně Komise hovoří o tom, že u jedné strategie ITI by měli být minimálně dva až tři lidé placení z technické pomoci. Skutečný rozsah povinností měst jako zprostředkujících subjektů je stále předmětem diskuzí. Z výše uvedeného vyplývá vysoká míra odpovědnosti, která na členském státu a na řídicím orgánu leží, doplněná o větší odpovědnost měst v roli zprostředkujících subjektů, než tomu bylo doposud. Situaci nezlehčuje ani to, že Evropská komise dosud nevydala manuál či metodiku, v evropském žargonu „guidelines“ pro tvorbu městských i jiných strategií ITI. Pracovní fiše k ITI byla vytvořena v lednu 201427, jedná se však víceméně o přehled legislativy k ITI a z ní vyplývající požadavky na členské státy, která roli měst blíže nespecifikuje. S napětím se očekávají další dokumenty, které by městům mohly pomoci lépe pochopit, jak si Evropská komise realizaci strategie ITI představuje. Na podzim (cca v září 2014) by měla Evropská komise vydat podpůrný dokument, tzv. čtyři scénáře k ITI, v nichž by měla být popsána situace napříč Evropskou unií a v nichž chce Evropská komise srovnat cca 100–150 strategií ITI, se kterými bude v období let 2014–2020 pracovat. Následovat by měla i metodika tvorby ITI.
27
Dtto.
23
5 Studie integrovaných územních investic na Slovensku 5.1 Systém veřejné správy na Slovensku Slovensko je unitárním státem s 5,44 mil. obyvatel, osmi kraji a 2890 obcemi. Územní celky (obce i kraje) mají na Slovensku ústavou definované
základní
principy
–
jsou
samostatnými
samosprávnými a správními celky, právnickými osobami s vlastním majetkem a financemi, podobně jako v Česku je možné jim povinnosti ukládat pouze zákonem, mají vlastní volené orgány a je možné na ně přenést výkon státní správy dle ústavy a zákonů. Rozhodovacími orgány obcí / měst jsou zastupitelstvo a rada obce či města, pokud si ji obec či město vytvoří z členů zastupitelstva.
Zastupitelstvo
je
voleno
přímými
všeobecnými volbami, rada je volena zastupitelstvem z členů
Základní údaje: Počet obyvatel: 5,44 mil. Počet obcí: 2890, z toho 138 má statut města Podíl obyvatel ve městech: 54 % Počet samosprávných krajů: 8 Gesce koordinace příprav Dohody o partnerství: Úřad vlády SK Gesce regionálního rozvoje: Ministerstvo dopravy, výstavy a regionálního rozvoje Gesce IROP: Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova Počet regionálních ITI (RIUS): 8 Počet městských ITI (UMR): 8
zastupitelstva a starosta je volen přímou volbou občanů obce; všichni na období čtyř let. Rozhodovacími orgány samosprávných krajů jsou zastupitelstvo samosprávného kraje a předseda samosprávného kraje. Stejně jako starostu volí i předsedu samosprávného kraje občané přímou volbou. Rozhodovací orgány jsou voleny na dobu čtyř let. Model veřejné správy je na Slovensku oddělený, tj. výkon státní správy se provádí centrálními orgány státní správy a prostřednictvím nižších stupňů centrálních orgánů státní správy, tzv. dekoncentrátů na úrovni kraje, jejichž administrativní hranice jsou totožné se samosprávnými kraji, a na úrovni okresů, které slouží pouze pro výkon státní správy. Obce vykonávají také přenesený výkon státní správy v souladu se zákony, které jim tyto výkony svěřují. Proces decentralizace státní správy na Slovensku probíhá od roku 2001 (samosprávné kraje vznikly k 1. lednu 2002). Stejně jako v České republice neexistuje mezi samosprávnými kraji a obcemi nadřízený a podřízený vztah. Samosprávy mají svěřené kompetence v oblasti správy místních silnic, veřejné dopravy, životního prostředí, vodohospodářství, kanalizace, odpadů, místního rozvoje, bydlení, předškolní péče a základního školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury a sportu a účastní se územního plánování. Kraje řeší regionální silniční síť, územní plánování, regionální rozvoj, střední školy, nemocniční péči, sociální služby, mají kompetence v oblasti kultury, podílí se na civilní obraně a poskytují licence lékárnám a soukromým lékařům28. Statut města mohou obce získat na základě schválení Národní rady Slovenské republiky, a pokud splňují kritéria daná zákonem o obecním zřízení29 (z nichž jedno stanovuje, že musí mít nejméně 5 tis. obyvatel). Bratislava a Košice jsou největšími městy a jedinými s počtem obyvatel nad 200 tis. Jejich fungování upravují specifické zákony. Obě města také jako jediná na Slovensku zřizují městské části. 28
CEMR. Local and Regional Government in Europe. Structure and Competence. Brusel, 2012. Dostupné z http://www.ccre.org/docs/Local_and_Regional_Government_in_Europe.EN.pd0 29 Zákon č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadeni
24 Krajských měst má Slovensko 8: Bratislava, Košice, Trnava, Nitra, Trenčín, Žilina, Banská Bystrica, Prešov.
5.2 Regionální rozvoj na Slovensku Regionální rozvoj na Slovensku upravuje Zákon o podpoře regionálního rozvoje č. 539/2008 Sb. Ten stanovuje mezi základní dokumenty, dle nichž se realizuje podpora regionálního rozvoje, Národní strategii regionálního rozvoje Slovenské republiky a Programy hospodářského rozvoje a sociálního rozvoje vyššího územního celku a obce. Regionální rozvoj spadá gesčně pod Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoje Slovenska. Toto ministerstvo vypracovává Národní strategii regionálního rozvoje, kterou následně schvaluje vláda. Na Národní strategii mají navazovat Programy hospodářského rozvoje a sociálního rozvoje vyššího územního celku a Programy hospodářského rozvoje a sociálního rozvoje obce, tj. střednědobé strategické dokumenty územních celků. Zákon o regionálním rozvoji stanovuje, že tyto dokumenty mají mít analytickou a programovou část. Programy schvalují zastupitelstva vyššího územního celku, resp. obce. Vypracování Programů je podmínkou, pokud obce chtějí žádat o dotace z národních či unijních zdrojů. Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoje Slovenska dále zpracovává Koncepci územního rozvoje Slovenska, kterou připravilo nejprve Ministerstvo životního prostředí v roce 2001 a která byla aktualizována v roce 2011 již současným gesčním ministerstvem. Koncepce „definuje systém tericárních rozvojových center, těžišť osídlení a rozvojových os, který na principech polycentrického konceptu osídlení vytváří kompaktní sídelní strukturu, která je plynule provázaná i na sídelní systémy sousedících států“. Takto jsou definovány základní geografické jednotky s nejlepšími předpoklady pro absorpci investic, u nichž se předpokládá co nejširší rozvoj pro co největší podíl obyvatel30. Koncepce územního rozvoje Slovenska (KURS) jako hierarchicky nejvyšší nástroj územního rozvoje tvoří základní východisko územního přístupu Dohody o partnerství Slovenské republiky pro roky 2014–2020 uzavřené mezi Slovenskou republikou a Evropskou komisí 20. června 2014.31 Na jejím základě jsou v Dohodě o partnerství navržena na podporu v rámci udržitelného rozvoje měst dle čl. 7 nařízení o EFRR největší města Bratislava a Košice, a dále centra osídlení první skupiny KURS, tj. všechna další krajská města – Trnava, Nitra, Trenčín, Žilina, Banská Bystrica a Prešov. Do oprávněného území se zahrnuje funkční zázemí měst, tj. katastrální území města a jádrové pásmo těžiště osídlení32. Území mimo prostor center osídlení a rozvojových os definuje KURS jako venkovský prostor.
30
Slovensko. Dohoda o partnerství Slovenské republiky 2014 - 2020. S. 4. Dostupné z http://www.partnerskadohoda.gov.sk/ 31 Již uzavřené Dohody o partnerství mezi Evropskou komisí a členskými státy EU jsou zveřejněny na webových stránkách Evropské komise: viz http://bit.ly/1wzbckL. 32 Slovensko. Dohoda o partnerství Slovenské republiky 2014 - 2020. S. 273 – 274. Dostupné z http://www.partnerskadohoda.gov.sk/
25
5.3 Finanční alokace Slovenska, dohoda o partnerství a operační programy Graf 1 Podíl alokace IROP, městských ITI celkem a Bratislaského samosprávného kraje na celkové alokaci Slovenska 2014 - 2020
Na
Slovensku
partnerství
připravuje
Úřad
Dohodu
vlády, který
je
o také
koordinačním orgánem pro vyjednávání 14000
operačních programů. Dohodu o partnerství
13991,7
již Slovensko s Evropskou komisí uzavřelo. Zvolilo si v ní pět hlavních oblastí podpory – Celková alokace
propagace prostředí,
IROP celkem Alokace ITI celkem Alokace BSK
inovačního rozvoj
podnikatelského
páteřní
infrastruktury,
podpora trhu práce a rozvoj lidského kapitálu, udržitelné a efektivní využívání zdrojů
a
nízkoemisní
v neposlední
řadě
hospodářství
vybudování
a
efektivní
veřejné správy. Celkem bude Slovensko mít, nebo bude součástí patnácti operačních programů, z nichž sedm programů je přeshraničních a nadnárodních. 1754,5
Celková alokace Slovenska pro roky 2014– 368,1 73,9 0 Alokace SK, IROP a BSK (mil. EUR)
mil. EUR, tj. 4,2 % z alokace IROP, resp. 0,52 % z celkové alokace Slovenska (viz Graf 1).
5.4 Využití integrovaných územních investic městy
2020 bude 13991,7 mil. EUR, z toho 12,5 % získá IROP (tj. 1754,5 mil. EUR). Bratislavský samosprávný kraj má zatím přislíbených 73,9
Slovensko bude mít celkem 15 operačních programů: Integrovaný regionální operační program 5 sektorových operačních programů – OP Efektivní veřejná správa, OP Integrovaná infrastruktura, OP Kvalita životního prostředí, OP Lidské zdroje a OP Výzkum a inovace OP Technická pomoc Program rozvoje venkova
Hlavním nástrojem implementace
5 programů přeshraniční spolupráce:
územního přístupu na Slovensku
SK – CZ, HU – CZ, PL – SK, SK – AT, HU – SK – RO - UA
bude
2 nadnárodní programy Evropské územní spolupráce:
Integrovaný
regionální
operační program (IROP), který
Střední Evropa (CZ – DE – IT – HR – HU – AT – PL – SL – SK) Dunaj (AT – BG – CZ – DE – HR – HU – RO – SL – SK – BA – MNE – RS – MD – UA).
26 spravuje Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova33. Integrované územní investice se na Slovensku budou provádět dvěma způsoby. Na regionální úrovni vzniknou Regionální integrované územní strategie (RIUS) pokrývající území samosprávných krajů. Obsahově budou tyto strategie stavět na Programech hospodářského a sociálního rozvoje vyšších územních celků a obcí a na regionálních sektorových koncepčních dokumentech dle zákona o regionálním rozvoji. V souladu s počtem krajů bude vytvořeno osm RIUS, na jejichž zpracování se podílejí různí partneři v území, včetně partnerů z měst a venkovského prostoru. Tento model spoléhá na přístupu „zdola nahoru“, tj. na definici potřeb v území, které se promítnou do strategických priorit. Oprávněným územím v rámci Udržitelného městského rozvoje dle čl. 7 nařízení o EFRR bude na Slovensku osm krajských měst a jejich funkčních zázemí, včetně hl. m. Bratislavy. Vznikne tedy dalších osm strategií ITI na území krajských měst. Tato městská ITI budou zároveň podmnožinou / součástí RIUS, tj. obě strategie – jak městská, tak regionální – budou zpracovávány současně v rámci jednoho dokumentu RIUS. Městská ITI na Slovensku nebudou mít přeshraniční charakter a budou podporována pouze prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu, tj. z prostředků EFRR. Nepočítá se se zahrnutím Komunitně vedeného místního rozvoje do strategií ITI, i když prostřednictvím partnerství a tvorby RIUS budou zapojeny i venkovské obce. Slovenská ITI také nebudou využívat podporu prostřednictvím dotovaných půjček nebo Finančních nástrojů. Dohoda o partnerství stanovuje alokaci na podporu městských ITI ve výši 368,1 mil. Euro, tj. požadovaných 5 % EFRR (viz Graf 1 Podíl alokace IROP, městských ITI celkem a Bratislaského samosprávného kraje na celkové alokaci Slovenska 2014 - 2020Graf 1). Ostatní oblasti, které je potřeba na území měst podpořit, ale nejsou tematicky pokryty v IROP, nemají garantovanou podporu v jiných operačních programech. Na Slovensku tak nebude existovat vícefondové financování městských ITI. Počítá se však s určitým mechanismem zvýhodňování těch projektů, které přispívají k udržitelnému městskému rozvoji a jsou součástí ITI krajských měst, a to během hodnotícího a výběrového procesu v ostatních operačních programech, zejména v programu financovaného z Evropského sociálního fondu (OP Lidské zdroje) a z Operačního programu Kvalita životního prostředí (FS a EFRR). Na koordinaci alokace EFRR a ESF do městských území jsou vytvořené pracovní skupiny (viz Obrázek 2). Již výše bylo zmíněno, že území městských ITI na Slovensku se bude určovat na základě Koncepce územního rozvoje Slovenska (KURS), která definuje funkční zázemí měst jako prostor katastrálního území města a jádrové pásmo těžiště osídlení kolem největších slovenských měst, která jsou zároveň krajskými městy. Jádrové pásmo těžiště KURS chápe jako území nejtěsněji a nejpříměji spjaté s územím největších měst, kde lze pozorovat suburbanizační a decentralizační efekty. Vzniká tak „prstenec“ obcí tvořících s jádrovým městem jádrové pásmo. Obce v území těchto měst mají vysokou 33
Avšak odpovědnost za regionální rozvoj Slovenska včetně městského rozvoje nese Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoje.
27 intenzitu vazeb na jádro těžiště osídlení. KURS mimo jiné definuje i příměstské pásmo a okrajové pásmo, do nichž spadají obce vzdálenější od center. Územní vymezení jader a jednotlivá pásma nejsou stabilní a statické – jde o v čase se měnící území34. Terciární centra, těžiště osídlení a rozvojové osy dle KURS specifikuje Dohoda o partnerství 2014 – 2020 následovně: Obrázek 1 Prostor územní koncentrace dle Dohody o partnerství SK 2014–2020
Zdroj: Dohoda o partnerství Slovenské republiky 20142020, str. 5
Faktický rozsah území, na kterém se budou aplikovat městská ITI, je definován v Analýze rozvojového potenciálu regionů Slovenské republiky a jejich územních rozdílů s průmětem na tematickou koncentraci ESIF v Partnerské dohodě SR pro roky 2014–2020. Tuto analýzu zpracovala na základě zadání centrálního koordinačního orgánu, tj. Úřadu vlády SR společnost AUREX pro všechna krajská města. Město se mohlo k rozsahu funkčního zázemí města vyjádřit. Jak již bylo zmíněno výše, městské ITI budou podmnožinou, resp. součástí Regionálních integrovaných územních strategií krajů (RIUS). Tj. RIUS budou obsahovat specifickou část zahrnující ITI měst. Tuto část budou krajská města muset připravit v partnerství s místními subjekty – samosprávnými kraji, obcemi ve funkčním zázemí města, neziskovými organizacemi, podnikateli, vzdělávacími institucemi atp. z funkčního zázemí města. Ministerstvo přislíbilo, že výběr operací dle čl. 7 nařízení o EFRR bude svěřen tomuto partnerství a jejich schvalování budou provádět statutární orgány měst, obcí a dalších partnerů funkčního zázemí města.
34
Slovensko. Koncepce územního rozvoje Slovenska. In: Bratislava. S. 55. Dostupné z: http://www.build.gov.sk/mvrrsr/?id=1&cat=222&lang=sk&docfld=1082
28 Integrovaný regionální operační program požaduje pro realizaci Integrovaných územních investic existenci strategického dokumentu, který definuje cíle včetně očekávaných výsledků, obsahuje definici příslušného území realizace ITI, investiční priority příslušných operačních programů, pod které bude ITI spadat, popis implementačních procesů realizace strategie a popis monitorovacího mechanismu včetně výsledkových ukazatelů35. Ač slovenské integrované územní investice nemají příhraniční charakter, doporučuje se, aby vycházely ze širšího, ideálně mezinárodního strategického rámce. Nositelem RIUS bude Partnerství pro tvorbu a implementaci RIUS (viz Obrázek 2 Schéma způsobu řízení RIUS a Udržitelného rozvoje měst (ITI) na Slovensku – příklad hl. města Bratislava a BSKObrázek 2) a bude se skládat z regionální samosprávy, místních samospráv, státní správy, sdružení obcí a dalších socioekonomických partnerů. Institucionálně vznikne Rada partnerství pro RIUS složená z vybraných subjektů tvořících RIUS. Obrázek 2 Schéma způsobu řízení RIUS a Udržitelného rozvoje měst (ITI) na Slovensku – příklad hl. města Bratislava a BSK
Řídicí orgán IROP Rada Partnerství
ZS hl. m. Bratislava
Koord. RIUS
Partnerství
Koord. URM
ZS BSK
Zkratky IROP – Integrovaný regionální operační program ŘO – Řídicí orgán ZS – Zprostředkující subjekt RIUS – Regionální integrované územní strategie URM – Udržitelný rozvoj měst (tj. ITI měst) BSK – Bratislavský samosprávný kraj Hl. m. Bratislava – Hlavní město Bratislava
Odborné poradní skupiny
Žadatel
Usnesením vlády SR z 14. 5. 2014 byla města jako nositelé ITI v rámci udržitelného rozvoje měst schválena jako zprostředkující subjekty. Ještě však není zcela jasné, jak bude ve skutečnosti tato jejich funkce zajištěna – jasná je jen minimální role ve smyslu podílu měst na výběru projektů dle nařízení k EFRR. Gesční Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova má zájem, aby krajská města vytvořila
35
Verze IROP z 14. 5. 2014, str. 140
29 společné orgány se samosprávným krajem. Města by však preferovala možnost vytvořit vlastní orgány s vlastní radou partnerství funkčního zázemí města. Tematický je obsah RIUS i ITI měst dán prioritními osami Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), do kterého tyto strategie spadají. IROP si stanovuje 4 prioritní osy – Bezpečná a ekologická doprava v regionech, Lehčí přístup k efektivním a kvalitnějším veřejným službám, Mobilizace kreativního potenciálu v regionech a Zlepšení kvality života v regionech s důrazem na životní prostředí. Situaci měst a tvorby městských strategií ITI ztěžuje, stejně jako v mnoha jiných zemích a stejně jako tomu je i u Evropské komise, neexistence metodických dokumentů. Ty jsou zatím ve stádiu příprav. Je pouze známo, že ministerstvo na přípravě Metodiky pro přípravu a realizaci RIUS pracuje. Její součástí bude také šablona pro přípravu strategií (viz Příloha III - Návrh podoby strategie ITI dle ŘO IROP Slovenska).
30
5.5 Integrovaná územní investice hl. města Bratislavy36 Bratislava leží v jihozápadní části země na obou březích řeky Dunaj, je hlavním městem Slovenska a centrem Bratislavského samosprávného kraje. Na Slovensku je jednoznačně centrem nejvyššího významu mimo všechna
Katastrální území Bratislavy má 415 589 obyvatel. Dle OECD žije na funkčním území Bratislavy 715 456 obyvatel.
ostatní města – na území Bratislavy se koncentrují vzdělávací, výzkumné, zdravotní, finanční, kulturní a další střediska občanské vybavenosti celostátního významu. Zároveň má město mezinárodní charakter díky propojení na Vídeň a Brno. Bratislava má 17 městských částí a statisticky se dělí na 5 okresů (Bratislava I–V). Fungování města upravuje specifický zákon. Leží v pátém nejbohatším regionu EU – dle statistik Eurostatu měl Bratislavský samosprávný kraj v roce 2011 HDP per capita ve výši 186 % průměru HDP Evropské unie (Praha je se 171 % na 9. místě). Integrovaná územní investice Bratislava, na Slovensku upravovaná pod termínem Udržitelný rozvoj Bratislavy, bude pokrývat území hlavního města Bratislavy, třech okresních měst a 32 dalších sídel. Vztahy mezi obcemi v rámci ITI nejsou doposud upraveny. Vznik Bratislavského ITI probíhal pod taktovkou krajské Regionální integrované strategie na základě diskuze primátorů hl. města, okresních měst a zástupců regionálních sdružení. Indikativní alokace IROP pro Bratislavský samosprávný kraj (BSK) se pohybuje ve výši 86,7 mil. EUR z EFRR, z toho je 2,8 mil. EUR na technickou pomoc. RIUS BSK a ITI Bratislava má mít k dispozici 72,9 mil. EUR. Alokace na ITI Bratislava bude tvořit většinu z této alokace, protože funkční zázemí Bratislavy zabírá více než 80 % Bratislavského samosprávného kraje. Určení přesné alokace pro ITI krajských měst je na Slovensku stále tématem diskuze, proto není konečné číslo pro Bratislavu a její zázemí doposud známo. Spolufinancování projektů se předpokládá ve výši 50 % prostředků EU, 45 % národní spolufinancování ze státního rozpočtu a 5 % příspěvek příjemce. Podíl alokace pro Bratislavský samosprávný kraj na celkové alokaci IROP znázorňuje Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Bratislavský samosprávný kraj usiluje o alokaci ESF v OP Lidské zdroje, není však jisté, do jaké míry se mu to podaří (jedná se o nejbohatší region Slovenska a pátý nejbohatší v EU, proto jsou pro tento kraj prostředky ESIF omezené). Město se také snaží zahrnout do ITI prostředky z Fondu soudržnosti prostřednictvím OP Kvalita životního prostředí (OP KŽP), byť třeba jen prostřednictvím zvýhodnění projektů zahrnutých do ITI v rámci procesu schvalování žádostí o nenávratný finanční příspěvek.
36
Integrovaný regionální operační program nemá Slovensko doposud schválený Evropskou komisí. Tato kapitola proto shrnuje záměry pro ITI Bratislava vyjádřené na základě rozhovorů se zástupci hl. města Bratislavy a státní správy Slovenska.
31 Obrázek 3 Funkční zázemí města Bratislavy dle Urban Audit
Zdroj: Eurostat – Urban Audit
32
1800
1754,5
Celková alokace SK Alokace BSK Alokace RIUS BSK a ITI Bratislava
Zkratky: BSK – Bratislavský samosprávný kraj ITI – integrovaná územní investice
86,7
72,9
RIUS – Regionální integrovaná územní strategie SK – Slovensko
0 Podíl alokace BSK, RIUS BSK a ITI Bratislava na celkové alokaci SK 2014 - 2020 (mil. EUR)
Zdroj: EK, údaje hl. m. Bratislavy
Graf 2 Podíl RIUS BSK a ITI Bratislava na celkové alokaci IROP
V Bratislavě tvoří funkční zázemí města většinu Bratislavského samosprávného kraje. Město proto chce vytvořit orgány společné s krajem, v nichž si však chce udržet svoje pravomoci. Z hlediska kompetencí města při hodnocení projektů se předpokládá, že město bude zabezpečovat hodnocení projektových záměrů a mělo by se podílet na jejich výběru. Seznam projektových záměrů bude pravděpodobně schvalovat Rada partnerství; projekty budou následně předloženy řídicímu orgánu – Ministerstvu zemědělství a rozvoje venkova, které finálně rozhodne (viz Obrázek 2 Schéma způsobu řízení RIUS a Udržitelného rozvoje měst (ITI) na Slovensku – příklad hl. města Bratislava a BSK ). Zpracování ITI Bratislava vytvářeného v partnerství a jako součást RIUS Bratislavského samosprávného kraje je financováno z technické podpory programového období 2007–2014. Výzvou primátora byly osloveny orgány místních samospráv, státní správy, sociálních a ekonomických partnerů a subjekty občanské společnosti, aby se zapojily do partnerství a přípravy strategie. Tato výzva byla kvitována pozitivně. S širokou veřejností nebyla příprava strategie doposud diskutována, i když se uvažuje o jejím mediálním oslovení. I přes otevřenost příprav RIUS mezi obcemi Bratislavského samosprávného kraje existuje jisté napětí. V první řadě jej vyvolává alokace pro město ve srovnání s alokací pro zbytek regionu. Tuto situaci město a kraj řešili tak, že ITI Bratislava pokrývá co nejširší území Bratislavského samosprávného kraje. Tím se zdroje pro město rozloží na většinu území kraje. Kraj a město se však zároveň snaží vysvětlovat, že strategie musí být postavena na reálných potřebách vzešlých z jasně definovaných kritérií. Druhým zdrojem nedorozumění během příprav RIUS a ITI Bratislava jsou doposud nevyjasněné kompetence a procesy. Není doposud zřejmý rozsah pravomocí jednotlivých aktérů partnerství, což se to se týká také procesu monitorování a hodnocení.
33 Integrovaná strategie města Bratislavy bude vycházet z Programu hospodářského a sociálního rozvoje Bratislavy dle zákona o regionálním rozvoji. Rozsah témat, a tedy podporovatelných projektů, které budou součástí ITI Bratislava, je dán politickým rozhodnutím o obsahu Integrovaného operačního programu a RIUS Bratislavského samosprávného kraje. Budou se pohybovat v rámci priorit IROP, tj. Bezpečná a ekologická doprava v regionech, Lehčí přístup k efektivním a kvalitnějším veřejným službám (sociální a vzdělávací infrastruktura) a Mobilizace kreativního potenciálu v regionech. V prioritní ose IROP Zlepšení kvality života v regionech s důrazem na životní prostředí nemá Bratislava žádnou alokaci, proto není do strategie zahrnuta. Konkrétně se Bratislava chce soustředit na dopravní infrastrukturu, komunitní rozvoj sociálních služeb (deinstitucionalizaci sociální péče), výstavbu dětských jeslí, investice do vzdělávací infrastruktury (obnovu, rekonstrukci a výstavbu mateřských škol, vybavení a modernizaci učeben ZŠ a knihoven), řešení adaptačních opatření na zmírnění dopadů klimatických změn, investice do odpadového hospodářství a vodohospodářství apod. V současné době se pracuje na vytvoření Přehled strategií zpracovaných hl. městem Bratislava tvořících podklad pro integrovanou strategii a. Program hospodářského a sociálního rozvoje 2014–2020. b. Priority Bratislavy a programové cíle na roky 2011–2014. c. Koncepce řešení problematiky lidí bez domova. d. Komunitní plán sociálních služeb hlavního města SR Bratislavy. e. Koncepce rozmísťování pomníků a památníků. f. Zásady vyřizování petic v podmínkách samosprávy hlavního města Slovenské republiky Bratislavy. g. Priority města Bratislavy v oblasti cyklodopravy. h. Koncepce rozvoje městské hromadné dopravy v Bratislavě na roky 2013-2025, část: Rozvoj a modernizace technické infrastruktury dopravní sítě elektrických a trolejbusových tratí. i. Protikorupční minimum pro Bratislavu. j. Etický kodex zaměstnanců. k. Program aktivního stárnutí. l. Strategie v oblasti cestovního ruchu: kroky k realizaci cílů v oblasti cestovního ruchu a destinačního managementu hlavního města Slovenské republiky Bratislavy. m. Koncepce rozvoje hlavního města SR Bratislavy v oblasti tepelné energetiky. projektového zásobníku. Tyto projekty, jak již bylo zmíněno výše, budou doplněny projekty „měkkými“, financovatelnými z ESF, a potenciálně doplňkově projekty z Fondu soudržnosti, kde by měly být při posuzování bodově zvýhodněny.
34
6 Studie Integrovaných územních investic v Polsku 6.1 Systém veřejné správy v Polsku Polsko je unitární stát s obcemi (gminy), okresy (powiaty) a kraji (województwa). Podobně jako v České republice nebo na Slovensku, i v Polsku má současný systém samospráv své počátky až po zlomových letech 1989 a 1990, kdy se země transformovala z komunistického do demokratického režimu. A stejně jako u nás má také místní samospráva relativně silnou autonomii. Orgány obce jsou volené univerzální přímou volbou na čtyři roky. Nejvyšším představitelem obce je fojt (wójt), ve městě je to burmistr, resp. ve velkých městech prezident. Starosta obce je volen přímo také na čtyři roky. Obce mají právo vlastnit majetek, jejich rozhodování má
Základní údaje: Počet obyvatel: 38,5 mil. Počet obcí (gmina): 2479 Počet okresů (powiat): 379 (z toho 65 měst s právy okresu) Počet krajů (województwo): 16 Gesce koordinace příprav Dohody o partnerství: Ministerstvo infrastruktury a rozvoje Gesce regionálního rozvoje: Rada ministrů + Ministerstvo regionálního rozvoje Gesce ROP: kraje (vojvodství) Počet ITI: 17 (krajská města + v kraji Lubuskie bude navíc ještě jedno ITI mimo krajské město)
být nezávislé a podléhá soudnímu přezkoumání. Odpovídají za místní silnice, veřejnou dopravu, komunální a sociální služby, sociální bydlení, životní prostředí, kulturu, předškolní a základní vzdělávání, dobrovolné hasičské sbory a územní plánování na místní úrovni. Obce vykonávají také delegované pravomoci, jako např. matriku, registraci vozidel atd. Získávají z rozpočtu státu tři čtvrtiny prostředků, které se uvolňují všem samosprávám v souladu s tím, že vykonávají většinu služeb pro občany. Paradoxní je, že v Polsku jsou to z hlediska územních celků pouze obce, které jsou chráněny ústavou. Jak kraje, tak okresy jsou zřizovány a řízeny zákony přijímanými parlamentem37. Okresy mají volené shromáždění na čtyři roky; z jeho členů se vybírá předseda okresu a rada. Okresy odpovídají za výstavbu a údržbu okresních silnic, středoškolské vzdělávání, ochranu před přírodními katastrofami, životní prostředí, ochranu spotřebitelů, zaměstnanost a úřady práce, průzkum půdy, určité inspekce, zdravotní péči a některé části sociální péče. Vojvodství mají volenou územní samosprávu řízenou maršálkem. Zastupitelstvo je voleno na čtyři roky přímou volbou a vybírá si jak členy rady, tak maršálka jako hlavu vojvodství. Vojvodství ve smyslu samosprávných kompetencí řídí hospodářský rozvoj, vyšší vzdělávání, životní prostředí, zaměstnanost, sociální politiku, mají ve správě regionální silnice a zajišťují regionální dopravu. Jejich největší role je však ve správě evropských fondů, protože jsou řídicími orgány regionálních operačních programů. Vedle samosprávných vojvodství je na úrovni krajů ještě vojvoda a jeho úřad, který vykonává státní správu. Vojvoda je jmenován premiérem. Obě úrovně správy jsou striktně oddělené, mají stanovené jasné kompetence a nejsou si vzájemně nadřízené, resp. podřízené. 37
LOUGHLIN, J., F. HENDRIKS a A. LINDSTRÖM. The Oxford Handbook of Local and Reigonal Democracy in Europe. 1. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2011. S. 480 – 503.
35
6.2 Regionální rozvoj a rozvoj měst v Polsku V Polsku má regionální rozvoj v gesci Rada ministrů prostřednictvím Koordinační komise k realizaci politiky rozvoje, resp. samosprávy na příslušné krajské, okresní a místní úrovni. Právně tuto agendu zastřešuje Zákon o zásadách realizace politiky rozvoje38, který si mimo jiné vytyčuje programování a realizaci politiky rozvoje měst. Politiku rozvoje dle rozhodování Rady ministrů provádí Ministerstvo infrastruktury a rozvoje, od prosince 2013 transformované z Ministerstva regionálního rozvoje. Na venkově agendu řeší Ministerstvo zemědělství, rozvoje venkova a rybářství. Hlavním strategickým dokumentem k regionálnímu rozvoji v Polsku je Národní strategie regionálního rozvoje 2010–2020: Regiony, města a venkov. Tato strategie je součástí strategických rozvojových dokumentů zastřešených národní koncepční Strategií rozvoje země 2020 – Aktivní společnost, konkurenceschopné hospodářství a efektivní stát. Funkční zázemí měst jsou v Polsku vytýčeny v národní Koncepci územního rozvoje země 203039 (NKUP 2030). V ní Polsko definovalo funkční zázemí měst na úrovni jednotlivých vojvodství, v oblastech, které vyžadují specifickou cílenou podporu. Konkrétní vymezení území, tj. které obce fakticky spadají do funkčního zázemí center vojvodství, určilo Ministerstvo regionálního rozvoje v červenci 2013 v Principech implementace Integrovaných územních investic v Polsku40. Mezi hlavní cíle NKUP 2030 patří zlepšení konkurenceschopnosti největších polských městských území prostřednictvím funkční integrace a při zajištění soudržné polycentrické struktury bydlení, zlepšení dostupnosti těchto sídel, úprava územních struktur podporujících životní prostředí a krajinu, podpora odolnosti území proti kalamitám a ztrátě energetické bezpečnosti, resp. podpora obranyschopnosti země a obnovení a konsolidace územního řádu41. Polsko v současné době zpracovává Národní politiku rozvoje měst42. Jejím hlavním cílem je zajistit, aby všechna města v Polsku byla dobrým místem pro život s dostupností služeb v oblasti ochrany zdraví, vzdělávání, dopravy, kultury a veřejné správy. Nástrojem má být integrovaný územní přístup založený na spojení různých subjektů a samospráv v území.
6.3 Finanční alokace Polska, dohoda o partnerství a operační programy Od ledna 2014 přísluší koordinace evropských dotací, vyjednávání Partnerské dohody a operačních programů v Polsku Ministerstvu infrastruktury a rozvoje transformovanému z bývalého Ministerstva regionálního rozvoje.
38
Zákon o zásadách provádění politiky rozvoje z r. 2006, ve znění pozdějších předpisů. Koncepcja Przestrzennego Zagospodarowania Kraju 2030 40 Principles of Integrated Territorial Investments implementation in Poland. In: Varšava: Ministerstvo regionálního rozvoje, 2013 39
41
Národní koncepce územního rozvoje Polska 2030. In: Varšava. Dostupné z: http://www.mir.gov.pl/english/regional_development/spatial_policy/nsdc_2030/strony/default.aspx 42
Tzv. Krajowa politika miejska, viz http://bit.ly/1kO8LLt
36
V Polsku bude celkem 35 operačních programů: 16 regionálních OP 4 národní OP: OP Chytrý rozvoj OP Infrastruktura a životní prostředí OP Věda, vzdělávání, rozvoj OP Digitální Polsko OP Východní Polsko 1 OP Technická pomoc 2 programy EZFRV: Program rozvoje venkovských oblastí OP Rybářství a moře 9 OP přeshraniční spolupráce PL-LT, PL-RU, PL-UA-B, PL-CZ, PL-SK, PL-DE (Sasko), PL-DE (Braniborsko), PL-DE (Meklenbursko-Přední PomořanskoBraniborsko), Jižní Baltik (PL, DK, DE, LT, SE). OP Nadnárodní spolupráce – Baltské moře (DK-DE-ES-LT-LV-PL-FI-SE-NO-RUBY) Střední Evropa (CZ-DE-IT-HR-HU-AT-PL-SL-SK)
Celková alokace fondů pro roky 2014–2020 pro Polsko činí 85 212,3 mil. EUR, po odpočtu transferů a rezervy 77567,3 mil. EUR. Z toho regionálním operačním programům připadne 31 276,9 mil. Euro, tj. téměř 37 % celkové alokace. Finanční
alokace
příslušných
regionálních
operačních programů se určovala na základě populační velikosti vojvodství, přičemž základní alokace jsou uvedeny v Partnerské dohodě (viz Chyba!
Nenalezen
zdroj
odkazů.Chyba!
Nenalezen zdroj odkazů.). Stejně jako Slovensko, také Polsko uzavřelo v červenci 2014 Dohodu o partnerství Polské republiky pro roky 2014–2020. Hlavními cíli Dohody jsou podpora podnikatelského prostředí a podnikání a inovací, sociální soudržnost a aktivní pracovní trh, síťová infrastruktura a životní
prostředí a efektivita zdrojů. Mezi jinými chce Polsko investovat do omezení primární spotřeby energií zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu a do inovačních technologií, nicméně samozřejmostí zůstanou i investice do infrastruktury. V Polsku budou 3 národní programy financované výhradně z jednoho fondu EU (EFRR nebo ESF) a 1 dvoufondový program (EFRR a ESF), jeden program pro oblast Východního Polska, jeden operační program Technická pomoc (taktéž spolufinancovaný z FS), na úrovni krajů 15 regionálních programů financovaných z EFRR a ESF a jeden taktéž dvoufondový program pro více rozvinutý kraj Mazovské vojvodství, jehož součástí je také Varšava. Celkem tedy Polsko bude mít 16 regionálních operačních programů). Vznik ITI měst a jejich finanční podpora bude spadat pod
Graf 3 Podíl ROP 15 a ROP Mazovské vojvodství na celkové alokaci Polska
regionální operační programy. Kromě uvedeného bude mít Polsko také Program rozvoje venkovských oblastí a OP Rybářství a moře
Podíl ROP 15 a ROP Mazovské vojvodství na celkové alokaci PL 2089,8; 3%
financované z EZFRV a ENRF, devět programů přeshraniční spolupráce
29187,1; 37%
46290,4; 60%
a dva nadnárodní programy. Mimo programů
přeshraniční
nadnárodní
spolupráce
a bude
v Polsku dohromady 25 operačních programů.
Ostatní OP ROP 15 ROP Mazovské vojvodství
Alokace pro PL celkem: 77567,3 mil. EUR
37
6.4 Implementace městských ITI v Polsku43
Obrázek 4 Příklad vymezení FZM Katowic
Polsko má 39 měst s počtem obyvatel nad 100 tis., a celkem více než 800 měst. Proto se v období let 2014– 2020 rozhodlo využít koncept ITI jako povinný nástroj pro hlavní města vojvodství. Dveře však mají otevřené jiné ITI na územích, jež vyžadují integrovaný přístup, pokud mají zpracovanou integrovanou strategii. Města regionálního a vnitroregionálního charakteru budou moci vytvářet ITI jako dobrovolný nástroj. Rozhodnutí o
Zdroj: Principy realizace ITI v Polsku, MRR, 2013.
vzniku takových ITI (tj. mimo hlavní města vojvodství) přísluší řídicím orgánům regionálních operačních programů na základě integrované strategie. Tato ITI musí financovat Regionální operační programy z vlastní alokace a doplňkově budou podpořeny z Operačního programu Infrastruktura a životní prostředí. ITI v Polsku nebudou přeshraniční, nebudou zahrnovat Komunitně vedený místní rozvoj ani finanční nástroje a budou pokrývat jak méně, tak více rozvinuté regiony (resp. jedná se o jeden více rozvinutý region Mazovského vojvodství). Principy ITI jsou v Polsku založeny na předpokladu, že je potřeba integrovat nejen území, kde se investice realizují, ale také témata, a zejména investice z různých fondů. Proto jsou regionální operační programy dvoufondové (EFRR a ESF) a počítá se s doplňkovou Podmínky pro vznik ITI: -
-
-
Vytvoření institucionalizované formy partnerství s nejméně polovinou obcí ve funkčním území města (FUM). Zpracování strategie ITI. Dostatečná institucionální kapacita měst. Podpis dohody k realizaci ITI mezi Svazkem / Asociací ITI a Řídicím orgánem ROP. Příslušné zahrnutí požadavků na ITI do ROP tak, aby splňovaly požadavky Evropské komise a byly v souladu s Partnerskou dohodou. Vyčlenění alokace na úrovni ROP pro ITI měst. Zpracování dalších relevantních strategií, zejména pokud jde o doplňkové financování z národních OP (např. nízkouhlíková strategie).
alokací z dalších OP. Pravidla pro vznik ITI vydalo Ministerstvo regionálního rozvoje Polska pod názvem Principy realizace Integrovaných územních strategií v Polsku již v červenci 201344. Stanovují cíle ITI, oblasti, kde se budou městské ITI realizovat, kritéria pro jejich vznik, popisují institucionalizovanou formu partnerství pro ITI, podobu strategie ITI, implementační systém, delegaci úkolů na partnerství, institucionální podporu pro ITI, finanční rámec a vymezení území jednotlivých ITI. Zdůrazňují, že se projekty realizované
v
rámci
regionálních
operačních programů musí doplňovat s projekty národních operačních programů. Poskytují i seznam příkladů, jak koncipovat ITI strategii města.
43
Tato kapitola vychází z velké části z dokumentu Principles of Integrated Territorial Investments Implementation in Poland. In: Varšava: MRR, 2013. 44 MRR, Varšava, 2013.
38 Hlavním nástrojem implementace územního přístupu v Polsku budou regionální operační programy spravované na úrovni 16 vojvodství Polska. V těchto programech bude celkem 17 ITI zaměřených na funkční městská zázemí kolem hlavních měst krajů. V každém kraji bude jedna ITI, kromě kraje Lubuskie, kde budou soustředěny dvě ITI kolem měst Gorzowa Wielkopolska a Zielona Góra. Základní pravidla vymezení funkčních zázemí měst (FZM) pro ITI vychází z dokumentu Ministerstva regionálního rozvoje Kritéria pro vymezení funkčních městských zázemí hlavních měst vojvodství (FZM). Pro vznik funkčního zázemí ITI musí být mimo jiné splněna podmínka spolupráce minimálně poloviny obcí v předem dané oblasti funkčního zázemí města. Podobu funkčního zázemí měst navrhlo Ministerstvo regionálního rozvoje v Principech realizace integrovaných územních investic v Polsku. V příloze Principů je uveden mimo jiné i seznam obcí spadajících do funkčního zázemí příslušného regionálního centra (a tedy ITI) a zjednodušená mapka tohoto území (viz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Finální podoba FZM pro jednotlivé Strategie ITI doznala ještě marginálních změn na základě rozhodnutí hlavních měst vojvodství a jejich okolních obcí. Finanční alokace na městské ITI jádrových center vojvodství byla již v červenci 2013 stanovena ve výši 4,5 % celé alokace EFRR a ESF pro Polsko v letech 2014–2020, přičemž minimálně 5 % je z EFRR. Skutečná alokace EFRR a ESF je 5,2 a 2,4 %. Celkově budou mít ITI v Polsku 2384,9 mil. EUR. (2112,3 mil. EUR z EFRR a 272,6 mil. EUR z ESF). Tato částka připadne příslušným regionálním operačním programům na strategie ITI hlavních měst vojvodství. Distribuce fondů mezi jednotlivé ITI (tj. do příslušných ROP) se prováděla na základě transparentně stanoveného algoritmu, jenž vzal v potaz populaci FZM definovaného v Národní koncepci územního rozvoje 2030. Výše alokace na příslušné ITI se pohybuje od 45, 2 mil. EUR do 484 mil. EUR. Rozdělení alokace na jednotlivé Strategie ITI je patrné z Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Graf 4 Odhad alokace na Strategie ITI v jednotlivých ROP vojvodství v Polsku
Odhad alokace na jednotlivé strategie ITI v PL (mil. EUR, EFRR a ESF) 109,1 178,6
153,8 164,8
173
105,4 66,6
45,2 62,3
203,5 484
229,9 215,8 46 75,8 70,8
Zdroj: Polostrukturované rozhovory, vlastní výpočty
Dolnoslezské Kuajvsko-pomořské Lublinské Lubušské Lodžské Malopolské Opolské Podkarpatské Podleské Pomořské Slezské Svatokřížské Varmijsko-mazurské Velkopolské Západopomořanské Mazovské
Podpora na městské ITI však půjde i z národních operačních programů Infrastruktura a životní prostředí a Východní Polsko. Podíl ITI na těchto programech nebyl k srpnu 2014 ještě stanoven. OP Infrastruktura a životní prostředí by také měl alokací z Fondu soudržnosti doplňkově podpořit priority
39 ITI měst v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energií, při přípravě nízkoemisních strategií a interoperabilních drážních dopravních systémů. Integrované územní investice měst by se měly soustředit na priority v oblasti podpory
podnikání,
Úkoly svěřené svazku / asociaci pro realizaci ITI v Polsku: -
nízkouhlíkových
strategií, kulturní a přírodní dědictví spojené s revitalizací upadajících území, biodiverzitu, revitalizaci deprivovaných
-
komunit a sociální podnikání. Z hlediska implementace městských ITI se počítá se vznikem formálního partnerství
-
ve formě svazku (asociace) s příslušnou institucionální kapacitou pro realizaci ITI.
-
příprava strategie ITI, kterou bude schvalovat nejen příslušný ROP, ale také Ministerstvo infrastruktury a rozvoje předložení strategie ŘO ROP účast na programování ROP tam, kde se týká ITI příprava návrhů pro specifická kritéria pro výběr projektů do ITI a jejich konzultace s ŘO ROP výběr projektů, stanovení jejich pořadí a konzultace s ŘO ROP vypracování roční monitorovací zprávy k realizaci ITI a její předložení ŘO ROP ke schválení účast na práci / setkáních ŘO ROP
Ve svazku budou všechny obce, které chtějí být součástí ITI v okolí měst. Půjde o společné zastoupení vůči národním a regionálním orgánům, které si stanoví shodná témata pro rozvoj území, bude mít společný mechanismus koordinace, sekretariát a způsob financování projektů a aktivit. Řídicím orgánem svazku bude výkonná rada, jejímž předsedou bude primátor města – nositele ITI. Toto město bude zároveň ITI provádět a bude fungovat jako podpůrný sekretariát svazku. Mezi svazkem / asociací a řídicím orgánem ROP bude podepsána smlouva. Rozsah úkolů a pravomocí svazku bude Základní obsah Strategie ITI dle Principů tvorby ITI:
záviset na rozsahu úkolů, které svazku
-
svěří
-
-
stanovení právního rámce strategie ITI koherence se strategickými dokumenty Polska a EU stanovení oblasti podpory Strategie ITI detailní popis problémů a výzev podporovaného území vymezení územní dimenze podpory stanovení rozvojových cílů Strategie ITI definování priorit definování principů a procesů pro výběr projektů soutěžní a nesoutěžní procedura (výběr projektů soutěží v případě, že nejsou součástí strategického seznamu projektů ve Strategii ITI) seznam strategických projektů a doplňkových strategických projektů odkaz na způsob financování projektů zahrnutí hodnocení SEA, kde je to nutné finanční plán popis implementačního systému popis zapojení místních subjektů do implementace Strategie ITI a veřejná konzultace
vojvodství
Regionálního
jako
řídicí
operačního
orgán
programu.
Pokud bude na svazek delegována větší míra pravomocí, doporučuje ministerstvo zřízení právně neprůstřelného orgánu, např. ve formě meziobecního svazku s kapacitou realizovat celou řadu právních úkonů
definovaných
jako
delegace
pravomocí ITI. Meziobecní svazek může být však limitující v tom, že neumožňuje větší zapojení jiných partnerů, např. zástupů podnikatelské sféry. Principy pro vznik ITI v Polsku zmiňují čtyři možné formy spolupráce obcí pro realizaci ITI: meziobecní svazek, zájmové sdružení právnických osob, dohodu mezi obcemi nebo společnost založenou za účelem
40 realizace ITI. U posledně jmenovaného se ministerstvo obává vyšších nákladů45. Delegace úkolů z ROP na svazek vyžaduje, aby svazek měl příslušnou institucionální kapacitu spoluúčastnit se řízení části operačního programu, a zároveň, aby mohl spolufinancovat projekty. V případě širší delegace úkolů musí být připraven projít i auditem souladu a systémovými kontrolami. Finální rozhodnutí o rozsahu pravomocí však vždy bude záviset na příslušném ROP. Splnění výše popsaných požadavků povede k podpisu smlouvy mezi řídicím orgánem ROP a svazkem / asociací pro realizaci ITI. Existence strategie ITI je předpokladem pro směřování prostředků ESIF na konkrétní projekty v území. Musí v ní být popsána vazba mezi strategií FZM vycházející z Národní koncepce územního rozvoje 2030 a Plány nízkouhlíkového hospodářství. Samozřejmostí je analytická a podkladová část, konzistentní soubor vzájemně provázaných akcí zaměřených na řešení dlouhodobých problémů s výběrem nejpalčivějších témat k řešení. Strategie ITI nesmí preferovat městské centrum vojvodství před ostatními obcemi v jeho okolí. Proto ministerstvo navrhlo, aby strategie ITI byla podepsána všemi obcemi tvořícími ITI. Od června 2014 podporuje Operační program Technická pomoc tvorbu strategií ITI ve městech. V příštím programovém období bude administrativní a správní funkce hlavních měst vojvodství jako nositelů ITI podpořena z národního operačního programu Technická pomoc taktéž. Financovat se budou např. náklady spojené s realizací Strategie ITI, kontrolami, audity, hodnocením, informační kampaní, propagací Strategie ITI atp. Nepočítá se však s tím, že města a obce mimo jádro podporu z OP TP získají.
45
Polsko. Principles of Integrated Territorial Investments implementation in Poland. S. 10. In: Varšava: Ministerstvo regionálního rozvoje, 2013.
41
6.5 Integrovaná územní investice hl. města Varšavy Varšava je hlavním městem Polska, s počtem obyvatel 1,7 mil. je největším polským městem. Funkční
zázemí
Varšavy
čítá
2,657
mil.
46
obyvatel , tj. více než 50 % populace
Katastrální území Varšavy má 1 715 517 obyvatel. Dle OECD žije na funkčním území Varšavy 2981198. Samotná Varšava si vymezila své funkční zázemí tak, že zahrnuje 2 657 tis. obyvatel vojvodství.
Mazovského vojvodství (rozlohou pokrývá 8,3 % území). Stejně jako Praha v České republice, také Varšava se řídí speciálním zákonem. Má 18 městských částí. Mazovské vojvodství je také více rozvinutým regionem ve smyslu obecného nařízení k ESIF. Strategie ITI Varšava bude součástí Regionálního operačního programu Mazovské vojvodství, který bude dvoufondový (EFRR a ESF). Tento program získal na realizaci Strategie ITI Varšava alokaci ve výši 164,8 mil. EUR (z toho 141,1 z EFRR a 23,7 z ESF), tj. necelých 62 EUR na hlavu ve městě a jeho vymezeném funkčním zázemí. Vymezení funkčního zázemí Varšavy Podíl strategie ITI Varšava na celkové alokaci ROP Mazovské vojvodství (mil. EUR)
je zhruba o deset obcí větší, než byl první návrh funkčního zázemí Varšavy v Principech realizace ITI v Polsku z července 2013, a to díky zahrnutí některých
dodatečných
ROP Mazovské vojvodství
kritérií.
1922,1
ITI Varšava - EFRR
165,8
Včetně hlavního města bude Strategie ITI pokrývat 40 obcí, které se
ITI Varšava - ESF
dobrovolně ke spolupráci přihlásily. Pobídkou jim bylo např. to, že projekty ITI mají větší přednost v rámci ROP než projekty předkládané individuálně mimo strategii ITI. Jako
23,7 0
ITI Varšava - ESF
500
1000
1500
2000
ITI Varšava - EFRR
ROP Mazovské vojvodství Zdroj: Polostrukturované rozhovory, Dohoda o partnerství PL. Vlastní výpočty.
právní forma pro realizaci ITI byla zvolena meziobecní dohoda.
Graf 5 Podíl ITI Varšava na celkové alokaci ROP Mazovské vojvodství
Tvorba ITI Varšava začala již brzy zkraje roku 2013. V květnu a červnu probíhala setkání se zástupci obcí, které chtěly být součástí strategie ITI. V červenci předložila Varšava první návrh strategie ITI k diskuzi partnerským obcím a dále probíhal průzkum potřeb pro ITI. V létě obce podepsaly společnou deklaraci o spolupráci. Na podzim probíhala další setkání a strategické schůzky v obcích a s řídicím orgánem. Zastupitelstva obcí formálně rozhodla o přistoupení ke strategii ITI v prosinci 2013 a následně v únoru 2014 vzniklo partnerství, které má formu již zmiňované občansko-právní dohody. V současné době probíhá detailní příprava projektů v ITI a prodiskutování strategie a projektů s Ministerstvem infrastruktury a rozvoje.
46
Dle vlastní definice funkčního zázemí Varšavy. Údaj vychází ze strukturovaných rozhovorů se zástupci Varšavy.
42 Obrázek 5 Vymezení funkčního zázemí Varšavy - Urban Audit
Zdroj: Eurostat – Urban Audit
43 Obrázek 6 Řídicí struktura ROP Mazovské vojvodství a ITI Varšava
Regionální operační program
Monitorovací výbor
Řídicí orgán
Varšavská metropolitní oblast
Řídicí výbor
ITI funkčního území Varšava
Pracovní skupina
Sekretariát
Hlavním cílem nově vznikající strategie ITI se stalo vybudování identity metropolitní oblasti, posílení a využití potenciálu metropole v globální konkurenci, územní integrace a zlepšení kvality prostředí. Ve strategii ITI má vedoucí roli Varšava – je jednak lídrem ve vyjednávání ITI s Ministerstvem infrastruktury a rozvoje a s řídicím orgánem ROP, a také fakticky ITI řídí. Financování příprav ITI leželo zpočátku na bedrech Varšavy, nicméně od června 2014 je částečně hrazeno ze zdrojů technické pomoci pro roky 2007–2013. Od příštího období bude technická pomoc taktéž přispívat na administraci ITI. Do konce roku 2014 se předpokládá formální přijetí strategie ITI, jejích projektů a jejího rozpočtu Ministerstvem infrastruktury a rozvoje a ŘO ROP, což bude potvrzeno podpisem dohody mezi svazkem ITI a oběma institucemi. Varšava chce začít realizovat svou strategii ITI na začátku ledna 2015. Základem úspěchu strategie ITI Varšava je častá komunikace hlavního města se zúčastněnými obcemi. Cyklicky probíhají pravidelná setkání, Obrázek 7 Vymezení funkčního zázemí města Varšavy
dílny, pracovní skupiny a školení, v nichž se postupně
definuje
podoba
ITI.
Časté
kontaktování se s obcemi vzájemně a vysokou transparentnost považuje Varšava za hlavní předpoklad pro úspěšné dokončení a realizaci strategie ITI. Komunikace s okolními obcemi je též prvním a základním kamenem její tvorby. V druhé řadě však probíhají také konzultace s ostatními potenciálními partnery ve strategii ITI – nevládními a neziskovými organizacemi, podnikatelským sektorem, vysokými školami a veřejností. Zdroj: Polostrukturované rozhovory – město Varšava
Strategie ITI Varšava má vyčleněnu alokaci 165,8
44 mil. EUR (164,8 základní alokace z národní rezervy na ITI plus 1 mil. EUR dodatečná alokace z ROP Mazovské vojvodství) – viz Graf 5. Dodatečné financování se počítá také z ESF – pro ITI Varšava je vyčleněno 23,7 mil. EUR. Poměr spolufinancování projektů dosud nebyl stanoven. Společným politickým rozhodnutím starostů a primátora Varšavy byla přijata témata pro řešení prostřednictvím ITI. Rozhodnutí bylo učiněno na tzv. Řídicím výboru ITI (viz Obrázek 6). Předcházel mu anketní průzkum specifických potřeb obcí a analýza možností získat spolufinancování projektů z ROP Mazovské vojvodstí 2014–2020. Zahrnutí projektů do ITI garantuje spolufinancování z EU a národních zdrojů. Proto chce Varšava do ITI zahrnout cyklotrasy, systém parkování park-and-ride, vytváření pracovních míst, podporu pro start-upy, investice do inovací, přípravy investičních ploch a hospodářskou propagaci metropole. Dále by ráda investovala do chytrých systémů ve formě technologií zaměřených na e-ticketing, eadministraci, e-learning nebo e-zdraví (konkrétně např. elektronické přihlašování se do škol, elektronickou školní knihovnu, elektronický obecní archiv, elektronickou navigaci po obcích zahrnutých do ITI, elektronickou péči o starší osoby). Mimo projektů zaměřených na veřejnou infrastrukturu se v ITI počítá se spoluprací s podnikatelským a neziskovým sektorem.
45
7 Studie integrovaných územních investic v Nizozemsku 7.1 Systém veřejné správy v Nizozemsku Nizozemsko je královstvím se čtyřmi územími – Nizozemskem, které má evropskou a karibskou část, a ostrovy Aruba, Curacao a St. Maarten, což jsou nizozemská autonomní území. Z hlediska územně správního členění má Nizozemsko dvanáct provincií řízených provinčními stavy a radami a 408 obcí47. Vzhledem k počtu obyvatel (16,7 mil.) á průměrná obec něco přes 40 tis. obyvatel. Obce
v Nizozemsku
mají
silné
pravomoci
zahrnující
rozhodování o územním plánování, bydlení, podpoře turismu,
výstavbě,
dopravě,
zdravotnictví,
základním
vzdělávání, zaměstnanosti, péči o děti, sociálních službách,
Základní údaje o Nizozemském království Počet obyvatel: 16,7 mil. Počet obcí (gemeenten): 408 Počet vyšších územně-správních celků (provincie): 12 Gesce koordinace příprav Dohody o partnerství: Ministerstvo hospodářských věcí Gesce ROP: Provincie, resp. město Rotterdam u OP Západ Počet ITI: 4 – „velká čtyřka“ měst Rotterdam, Amsterdam, Uttrecht, Den Haag
civilním pořádku, kultuře a sportu48. Přímo voleným rozhodovacím orgánem je zastupitelstvo volené na čtyři roky prostřednictvím proporčního volebního systému. Zastupitelstvo odpovídá za výběr radních a starosty. Rada je výkonným orgánem obce – připravuje a realizuje rozhodnutí zastupitelstva a odpovídá také za provádění národních politik na místní úrovni. Je volená z členů zastupitelstva na období čtyř let. Starosta, který radě předsedá, je na návrh rady do úřadu jmenován vládou, a to na období šesti let. Starosta má právo v zastupitelstvu a radě obce hlasovat a jeho hlas může být rozhodující. Dvanáct provincí Nizozemska je řízeno provinčními stavy, které mají legislativní pravomoci a jsou voleny přímými volbami na čtyři roky. Výkonným orgánem provincií jsou též rady. Připravují a realizují rozhodnutí provinčních stavů a podobně jako obce odpovídají za výkon národních politik na úrovni provincií. Členové rady se vybírají z provinčního stavu a mají mezi třemi a devíti členy. Stavům a radám provincií předsedají komisaři jmenovaní na šest let králem nebo královnou. Tito komisaři se nemohou účastnit hlasování49. Provincie vykonávají úkoly v oblasti regionálního plánování, sociálního bydlení, životního prostředí, kultury, volnočasových aktivit a sportu, veřejné dopravy, údržby silnic a dopravy, energetiky, turismu a regionálního vysílání.
7.2 Finanční alokace Nizozemska, dohoda o partnerství a operační programy Ministerstvem odpovědným za vyjednávání Dohody o partnerství s Nizozemskem 2014–2020 a národních operačních programů, kromě Operačního programu Evropský sociální fond, je Ministerstvo
47
MZV, 2014. CEMR. Local and Regional Government in Europe.: Structures and Competences. 2012. vyd. Brusel: CEMR, 2012. Dostupné z: http://www.ccre.org/docs/Local_and_Regional_Government_in_Europe.EN.pdf 49 dtto 48
46
Operační programy v Nizozemsku
hospodářských věcí Nizozemska. Operační program
Celkem 13 operačních programů
Evropský sociální fond má v gesci Ministerstvo sociálních
3 národní programy pro ESIF – OP ESF, 2 programy financované z EZFRV´a ENRF
věcí a zaměstnanosti.
4 regionální operační programy – Sever, Východ, Jih a Západ
partnerství50.
4 přeshraniční programy: BE-DE-NL; DENL; FR-NL-BE-UK; BE (Flandry)-NL;
energie na energetickém mixu, podporu sociálního
Nizozemsko již také uzavřelo s Evropskou komisí Dohodu o Budoucí investice se zaměří zejména na
výzkum a inovace, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů
2 nadnárodní programy:
začleňování a podporu zaměstnanosti a mobility pracovní
Severní moře - E-DK-DE-NL-SE-UK-NO
síly.
Severozápadní Evropa - BE-DE-FR-IE-LUNL-UK-CH
V Nizozemsku se připravuje celkem třináct operačních programů, z nichž šest jsou programy přeshraniční a
nadnárodní spolupráce. Na regionální úrovni budou čtyři operační programy, ve třech případech spravovány provinciemi, v jednom městem Rotterdam. Na národní úrovni budou tři operační programy – OP Evropský sociální fond a dva programy financované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a z Evropského námořního a rybářského fondu. 1450 1404,3; 100 % Alokace ESIF 507,3; 36,1 %
Alokace 4xROP Alokace ITI "velké čtyřky" 71; 5,1 %
24,4 1,7 %
Alokace ITI Rotterdam
0
Rozdělení ESIF v Nizozemsku (mil. EUR) Graf 6 Rozdělení ESIF v Nizozemsku – ROP, ITI G4 a ITI Rotterdam
V letech 2014–2020 bude celková alokace ESIF pro Nizozemsko 1404,3 mil. EUR, z čehož je 1014,6 mil. EUR podíl fondů EFRR a ESF. Ve srovnání s roky 2007–2013 bude mít Nizozemsko o 256 mil. EUR nižší alokaci. Podíl čtyř regionálních operačních programů na EFRR a ESF činí 507,3 mil. EUR (viz Graf 6).
7.3 Implementace strategií ITI velké čtyřky (Rotterdam, Amsterdam, Utrecht, Den Haag) Jak uvádí Frank Hendricks a Linze Schaap v knize Místní a regionální demokracie v Evropě, „města hrála v historii formování Nizozemska významnou úlohu a využívala víceméně autonomní status“51. Z toho vyplývá silná autonomie při rozhodování o aktivitách realizovaných na území měst, včetně rozhodování o projektech financovaných z ESIF. Již v období let 2007–2013 fungovalo město 50
Dostupné pouze v holandštině. LOUGHLIN, J., F. HENDRIKS a A. LINDSTRÖM. The Oxford Handbook of Local and Reigonal Democracy in Europe. 1. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2011. S. 96 – 123. 51
47 Rotterdam jako řídicí pro orgán pro ROP Západ a zprostředkujícím orgánem pro projekty do regionu Západ byla naopak provincie Flevoland. Tak tomu bude i v programovém období 2014–2020. Integrované územní investice se budou v Nizozemsku realizovat povinně pro čtyři největší města – Rotterdam, Amsterdam, Utrecht a Den Haag (tzv. velká čtyřka, G4) na základě strategie ITI. Ty nebudou mít přeshraniční charakter, nebudou zahrnovat finanční nástroje a budou realizovány pouze na území více rozvinutého regionu NUTS II Západ52. Regionální operační program Příležitost pro Západ II, kam budou všechny čtyři strategie ITI spadat, bude jednofondový (EFRR), nicméně „měkké“ projekty strategií ITI budou financovány také z ESF. S možným experimentálním využitím Komunitně vedeného místního rozvoje se uvažuje u města Den Haag, které se chce pokusit využít ve své strategii ITI Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond. Pro strategie ITI nebudou města G4 vymezovat tzv. funkční zázemí. Veškeré projekty, které se budou realizovat na území velké čtyřky, se budou realizovat v katastrálním území měst. Na čtyři Strategie ITI Nizozemsko vyčlenilo celkem 71 mil. EUR (46 mil. EUR z EFRR a 25 mil. EUR z ESF, tj. 10 a 5 % alokace těchto fondů v Nizozemsku – viz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Projekty z ESF budou doplňkově financovány z národního Operačního programu Evropský sociální fond, ve kterém budou mít pro financování ITI vyčleněnu prioritní osu. Informace ohledně spolufinancování projektů se liší, nicméně v zásadě se počítá s tím, že města, resp. další subjekty zapojené do realizace strategie ITI budou spolufinancovat projekty ITI ve výši 45–50 %. Gesčně je za vyjednávání Regionálního operačního programu Příležitost pro Západ II 2014–2020 odpovědné Ministerstvo hospodářských věcí Nizozemska a za jeho vyjednávání s Evropskou komisí také město Rotterdam. Ministerstvo bude provádět certifikaci projektů a zpracovává metodiku přípravy strategie ITI. Tu zpracovali společně pracovníci ministerstva sociálních věcí, řídicích orgánů EFRR a ESF a čtyř měst. Titíž úředníci
také
navrhli
soubor priorit, které budou přispívat
k realizaci
Graf 7 Počet obyvatel velké čtyřky ve srovnání s počtem obyvatel jejich metropolí (klasifikace OECD)
2400000 2360958
strategie ITI; tyto priority byly
následně
1484830
schváleny
ministerstvy hospodářských
872289
755605
věcí a sociálních věcí.
716648 587134
Již v programovém období
481864
2007–2013 měla města G4 v implementaci
a
zprostředkování EU fondů v území
specifickou
roli.
0 Amsterdam
Rotterdam
Katastrální území
V této tradici se města
52
299891
Tento region zahrnuje čtyři provincie – Severní a Jižní Holandsko, Flevoland a Utrecht
Den Haag Metropole
Uttrecht
48 Obrázek 8 Implementační schéma dle návrhu Ministerstva sociálních věcí NL
rozhodla pokračovat i v období 2014– 2020. Řídicím orgánem ROP Západ II bude město
Rotterdam
představitelé
–
a
jeho
političtí
primátor a zástupce
primátora. Proto se delegovaný zástupce města
rovněž
regionálního
účastní
vyjednávání
operačního
programu
s Evropskou komisí. Rotterdam, Amsterdam, Utrecht i Den Haag budou odpovídat za vlastní strategie Zdroj: Polostrukturované rozhovory - Ministerstvo sociálních věcí NL
ITI. Zastupitelstvo
Strategii schválí
a
převezme odpovědnost za její realizaci. Města budou fungovat jako zprostředkující subjekty pro výběr projektů ve strategii ITI. Za tímto účelem bude ve městech existovat skupina poradců, kteří budou projekty hodnotit a poskytovat pozitivní nebo negativní reakci (viz Obrázek 9). U individuálních projektů zacílených do území regionu Západ bude zprostředkujícím subjektem provincie Flevoland. V jednotlivých provinciích NUTS II Západ (Severní a Jižní Nizozemí, Utrecht a Flevoland) budou zřízeny podpůrné kanceláře na pomoc žadatelům individuálních projektů. K administraci ROP má Rotterdam k dispozici projektovou kancelář se třemi lidmi a projektovým asistentem ještě z let 2007–2013. Na přípravu ROP Západ II nyní nevyužívá technickou asistenci, resp. nejsou na tuto práci vyčleněny specifické prostředky. Veškeré aktivity spojené s přípravou ROP a Strategie ITI jsou hrazeny z interních zdrojů města. Na úrovni zprostředkujícího subjektu – provincie Flevoland funguje kancelář se sedmi pracovníky. Ta bude mít na starosti zprostředkování 75 % objemu prostředků, které do ROP Západ II půjdou. Města se rozhodla realizovat Strategie ITI kombinací tematického a územního přístupu, dle individuálních potřeb jednotlivých měst. Mezi hlavní témata pro strategie ITI zařadila výzkum, vývoj a vzdělávání, kulturu a inovace, potřebu řešit sociální vyloučení a zvyšující se územní segregaci, nedostatek prostoru a infrastruktury pro podnikatelské aktivity, nedostatek pracovních příležitostí pro lidi s nízkým vzděláním a jejich vytěsňování, relativně vysokou míru nezaměstnanosti mladých, nedostatečné vazby na hospodářský rozvoj a poptávku na trhu práce neodpovídající nabídce vzdělávání. Aktivity strategií ITI se mají soustředit na zlepšení propojení mezi trhem zaměstnanosti a poptávkou po dovednostech na trhu práce a stimulací spolupráce mezi podniky, vzdělávacími institucemi a samosprávou formou zlepšování atraktivity deprivovaných městských území pro investice prostřednictvím vybudování vysoce kvalitních a dostupných podnikatelských prostor53.
53
CEMR. Draft ITI Overview. Brusel: CEMR, 2014. S. 7.
49 Specifická témata měst jsou: -
propagace udržitelné a kvalitní zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil, včetně konverze upadajících průmyslových regionů a posílení dostupnosti a rozvoje specifických přírodních a kulturních zdrojů;
-
propagace sociálního začleňování, boj s chudobou a diskriminací poskytováním podpory fyzické, hospodářské a sociální regeneraci deprivovaných komunit v městských a venkovských oblastech.
Obrázek 9 Schéma způsobu řízení Regionálního operačního programu Západ II v Nizozemsku
Evropská komise DG REGIO
Monitorovací výbor
Zkratky DG REGIO – Generální ředitelství Evropské komise pro regionální a městský rozvoj MF – Ministerstvo financí Nizozemska MHV – Ministerstvo hospodářských věcí Nizozemska ROP - Regionální operační program ZS – zprostředkující subjekt
Řídicí orgán ROP Příležitost pro Západ II Primátor a zástupce primátora Rotterdam
Zprostředkující subjekt ROP Příležitost pro Západ II Provincie Flevoland
Členský stát zastoupený Ministerstvem hospodářských věcí
Auditní orgán MF
Přímá projektová linie G4
Certifikační orgán MHV
ZS Amsterdam
Podpora Severní Holandsko
ZS Rotterdam
Podpora Jižní Holandsko
ZS Utrecht
Podpora Utrecht
ZS Den Haag
Podpora Flevoland
Zdroj: Polostrukturované rozhovory – město Rotterdam
Minimálním požadavkem ze strany gesčního ministerstva na vznik strategie ITI je analýza hlavních problémů ve městě v různých oblastech zájmu, ustavení orgánů odpovědných za realizaci Strategie ITI a popis způsobu, jakým bude strategie realizována.
50 Města si vybrala realizaci projektů prostřednictvím ITI z jednoduchého důvodu – návaznost aktivit financovaných z EFRR a ESF. Považují to za přidanou hodnotu, pro kterou za to stojí absolvovat přípravu strategií ITI. Co se týče vnímání příprav ITI, města G4 postrádala dostatek vize ze strany Komise, co vlastně má ITI být a jak by měly být integrovány do regionálních operačních programů. Ze strany EU chyběla preciznější metodika rozsahu a řízení nástroje ITI, např. podrobnější informace k možnosti transferu rozpočtu ITI bez nutnosti revidovat operační program, nebo jak by měl probíhat výběr operací v rámci alokace 5 % EFRR na udržitelný rozvoj měst54.
54
Dtto
51
7.4 Integrovaná územní investice města Rotterdam Město Rotterdam má katastrálně 587 134 obyvatel, avšak celá Rotterdamská metropole čítá téměř 1,5 mil. obyvatel55. Po Amsterdamu je to druhé největší město Nizozemska a největší přístav v Evropě. Strategie ITI města Rotterdam je územní a bude realizována čistě v katastrálním území města. Ve své Vizi 2030 je jižní pobřeží Severního moře, u kterého Rotterdam leží, zahrnuté jako oblast s velkými problémy, které je třeba urgentně řešit. Jsou tak naléhavé, že vznikl dokonce národní program Rotterdam Jih. Tento program ale postrádá dostatek zdrojů na financování, proto chce město využít prostředků EFRR. Oblast jižního Rotterdamu byla pro Strategii ITI vybrána na základě možností, které nabízí EFRR. Ke zvýšení zaměstnanosti v této lokalitě chce město využít příležitostí plynoucích z prostoru okolního bývalého přístaviště. Spojení nabídky z fondů ESI a potřeb vybraného místa se zdá být největší překážkou přípravy rotterdamské strategie ITI. Negativně byla vnímána také chybějící legislativu EU, která byla přijata až na konci roku 2013. Graf 8 Alokace na jednotlivé Strategie ITI velké čtyřky v Nizozemsku
Alokace EFRR na jednotlivé ITI Amsterdamu, Rotterdamu, Utrechtu a Den Haagu 7763985; 14%
19409963; 36%
Amsterdam
12302089; 22%
Rotterdam 15199915; 28%
Utrecht Den Haag
Zdroj: Polostrukturované rozhovory – město Rotterdam
Město má zpracovánu širokou strategii pro celé území, která zahrnuje také chytrá (smart) řešení. Pro regionální operační program vznikla zastřešující Strategie chytrých specializací (Smart Specialization Strategy, RIS3). S jejím větším propojením na strategii ITI se však nepočítá, protože ITI se bude víceméně zabývat již zmíněnou nízkou úrovní zaměstnanosti ve vymezené lokalitě jižního Rotterdamu. Zájmem je zajistit, aby se pomocí inovací, které jsou hlavní součástí ROP, problémy daného území minimálně nezvětšovaly a ideálně se situace zlepšila a aby se zlepšilo prostředí pro příliv podnikatelských investic. Kromě toho se bude prostřednictvím strategie ITI investovat do přestaveb domů tak, aby splňovaly požadavky na nízkoenergetickou náročnost budov. Z hlediska financování získá Strategie ITI Rotterdam druhou největší alokaci, v souladu s tím, že jde o druhé největší město Nizozemska. Celkem bude mít město k dispozici na projekty financované z EFRR 55
Dle klasifikace OECD 1 484 830.
52 15,2 mil. EUR a 9,2 mil. EUR z ESF. Dohromady bude mít na strategii alokaci fondů ESI ve výši 24,4 mil. EUR56. Obrázek 10 Funkční zázemí G4 v Nizozemsku - Rotterdam, Amsterdam, Utrecht, Den Haag
Zdroj: Eurosta - Urban Audit 56
Jedná se o odhady založené na informacích z vyjednávání ROP Západ II, a získané na základě polostrukturovaných rozhovorů.
53
8 Integrované územní investice v České republice Tato kapitola shrnuje dosavadní přípravy integrovaných
územních
strategií
měst
v České republice. Je do studie zařazena z důvodu srovnání výše popsaných zemí a jejich integrovaných územních investic se situací v ČR. Na základě dlouhé politické diskuze bude Česká
republika
realizovat
Integrované
územní investice na úrovni širších území vybraných měst (tzv. funkčních zázemí měst). Strategie regionálního rozvoje 2014–2020 je vyjmenovává – půjde o největší metropolitní oblasti s koncentrací obyvatel nad 300 tis. (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň). Dále jsou k nim přiřazeny i oblasti Ústecko–Chomutovská, Olomoucká
a
Hradecko–Pardubická
aglomerace. Všechna tato městská území budou zpracovávat integrované strategie a integrované územní investice dle nařízení
V České republice odpovídá za vyjednávání Dohody o partnerství 2014–2020 s Evropskou komisí a za koordinaci příprav operačních programů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. V jeho gesci je také příprava Integrovaného regionálního operačního programu. Ke dni 16. 8. 2014 nebyla dosud Dohoda o partnerství České republiky 2014–2020 s Evropskou komisí uzavřena. V období let 2014–2020 bude mít Česko celkem 7 operačních programů (Integrovaný regionální operační program, OP Doprava, OP Životní prostředí, OP Zaměstnanost, OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, OP Výzkum, vývoj a vzdělávání a OP Praha – Pól růstu). Kromě toho bude mít Česko tradičně Program rozvoje venkova. Česká republika bude také součástí 5 přeshraničních programů Evropské územní spolupráce: AT – CZ, DE/Bavorsko – CZ, DE/Sasko – CZ, CZ – PL a SK – CZ. Mimo to bude mít ČR možnost využívat 2 nadnárodní programy Střední Evropa (CZ – DE – IT HR – HU – AT – PL – SL – SK) a Dunaj (AT – BG – CZ – DE – HR – HU – RO – SL – SL – SK – BA – ME – RS – MD – UA).
ESIF pro ně budou povinné. Základními koncepčními dokumenty, z nichž vychází vymezení území pro Integrované územní investice, jsou Strategie regionálního rozvoje 2014–2020 (SRR) a Národní dokument k územní dimenzi (NDÚD). SRR 2014–2020 byla základním dokumentem pro přípravu Dohody o partnerství České republiky 2014–2020 a představuje „strategickou orientaci pro budoucí programy regionálního rozvoje na centrální i regionální úrovni“. Oproti tomu NDÚD „specifikuje způsoby naplňování územní dimenze v programech ESI fondů včetně koordinace, řízení, monitorování a evaluací implementace územní dimenze“57. Podobu integrovaných strategií řídí Ministerstvo pro místní rozvoj Metodickým pokynem pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014–2020, a to jak vůči operačním programům, v nichž má být vymezena územní dimenze, tak vůči nositelům integrovaných strategií a dalším zapojeným partnerům. Pro jednotlivé typy územních intervencí v ČR budou vypracovány manuály blíže specifikující postup přípravy a realizace integrovaných nástrojů na území ČR58. Integrované územní investice měst a jejich funkčních zázemí budou v České republice založeny na integrované strategii vymezeného území, nebudou mít přeshraniční charakter, nebudou zahrnovat
57
Národní dokument k územní dimenzi. Verze 1.0. In: Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj, 30.6.2014. S. 5. Metodický pokyn pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014 - 2020. Verze 1.0. In: Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2014. S. 8. 58
54 Komunitně vedený místní rozvoj ani finanční nástroje a budou ležet v území jak více rozvinutého regionu hlavního města Prahy, tak v ostatních, méně rozvinutých regionech NUTS II. Vymezení území pro integrované strategie probíhá v gesci měst individuálně dle vlastních statistických dat o dopravní dostupnosti nebo dostupnosti služeb pro obyvatele širšího zázemí města. Jelikož práce na integrovaných strategiích v současnosti probíhají, nejsou ještě data o počtu obyvatel na území sedmi funkčních zázemí měst dostupná.
8.1 Finanční alokace na ITI v České republice Celková alokace ESI fondů ČR 2014–2020 činí 21 982,9 mil. EUR (tj. cca 612 927,2 mil. Kč)59. Alokace přislíbená na sedm ITI je min. 1 482 mil. EUR, tj. 12,4 % EFRR (zhruba 41 321 mil. Kč). Taktéž ESF má vyčleněn objem prostředků na ITI – 148 mil. EUR, tj. 4,1, mld. Kč, což je 4,3 % alokace ESF. Počítá se i s alokací cca 778 mil. EUR z Fondu soudržnosti (21 692,1 mil. Kč) 60, což tvoří 12,4 % celkové alokace tohoto fondu pro ČR v letech 2014–2020. Podíl integrovaných územních investic na celkové alokaci pro ČR znázorňuje Graf 9 Podíl sedmi integrovaných územních strategií měst ČR na celkové alokaci ESI fondů 2014–2020 pro ČRGraf 9. Graf 9 Podíl sedmi integrovaných územních strategií měst ČR na celkové alokaci ESI fondů 2014–2020 pro ČR
22000 21982
Celková alokace v ČR (mil. EUR) Alokace 7 ITI EFRR Alokace 7 ITI FS Alokace 7 ITI ESF 1482
2408 778
148
0 Alokace ITI celkem Zdroj: Dohoda o partnerství České republiky. MMR, 8.8.2014.
Integrované územní investice budou v ČR zahrnuty do Integrovaného regionálního operačního programu v gesci Ministerstva pro místní rozvoj a doplňkově budou financovány z OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, OP Podnikání pro inovace a OP Praha – Pól růstu. Počítá se i se zapojením prostředků
59
Evropská komise. EU Cohesion Funding - key statistics. Available budget 2014-2020. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/funding/index_en.cfm 60 Čeká republika. Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020: Česká republika. In: Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 11.8.2014. Dostupné z http://strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020
55 Fondu soudržnosti z OP Životní prostředí a zdrojů Evropského sociálního fondu z OP Zaměstnanost a OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, v souladu s vymezenými alokacemi z těchto fondů. Mimo území integrovaných strategií na území sedmi výše uvedených měst a jejich funkčního zázemí má Česká republika zájem realizovat dalších šest Integrovaných plánů územního rozvoje (IPRÚ) soustředěných ve vybraných statutárních městech a jejich funkčním zázemí: v Českých Budějovicích, Jihlavě, Karlových Varech, Liberci, Mladé Boleslavi a Zlíně. Podobně jako integrované strategie, také IPRÚ by měly mít vymezenu specifickou alokaci v operačních programech. Dalším typem cílené územní podpory v ČR bude Komunitně vedený místní rozvoj soustředěný na rozvoj venkova a realizovaný prostřednictvím metody LEADER. Kromě toho všechny operační programy vymezily specifickou územní dimenzi daného sektoru, která má řešit vybrané problémy spjaté s určitým regionem, krajem nebo vnitroregionálním územím. Souhrn alokací všech typů územních investic v ČR uvádí následující tabulka: Tabulka 2 Alokace jednotlivých typů územní dimenze v ČR dle Národního dokumentu územní dimenze
Územní dimenze řešená prostřednictvím: Projektů v rámci specifických výzev ITI IPRÚ CLLD Územní dimenze celkem
Odhad alokace 105 mld. Kč* 65 mld. Kč* 10 mld. Kč* 20 mld. Kč* min. 200 mld. Kč*
% celkové alokace 16,3 10,1 1,6 3,1 31,1
Zdroj: NDÚD, 2014, s. 73
Zmínka o ostatních typech řešení územní dimenze v ČR mimo městské ITI je pro tuto studii důležitá z hlediska implementační struktury. Navržené implementační schéma, o kterém se zmíníme v následující části, zohledňuje ITI, IPRÚ, KVMR a územní dimenzi sektorových programů.
8.2 Implementace územních přístupů a ITI v ČR Česká republika má relativně Obrázek 11 Implementační schéma realizace územních přístupů v ČR ambciózní snahu řešit územní
problémy
komplexně se zahrnutím jak územních popsaných s vymezením dimenze
nástrojů výše,
tak územní
jednotlivých
sektorů. Proto bylo potřeba vymyslet systém, který by je na
národní,
krajské
regionální, Obrázek 12 Implementační schéma územních nástrojů v České republice
a vnitroregionální
56 úrovni soustředil dohromady a umožnil tak přenos informací shora dolů a zdola nahoru. Zároveň se musí jednat o systém, který umožní naplnit požadavky na monitorování, podávání zpráv a naplňování indikátorů dle platné legislativy EU. Po diskuzích s partnery bylo navrženo implementační schéma, v němž hrají roli jak národní, tak regionální aktéři, krajská a obecní samospráva, zastřešující organizace samospráv Zdroj: NDÚD, str. 62 a další instituce, které mají z hlediska řešení problémů v území neopominutelnou roli. Toto implementační schéma je relevantní také pro městská území s integrovanými územními investicemi (viz Obrázek 12 Implementační schéma územních nástrojů v České republice2). Na národní úrovni chce Česká republika zřídit Národní stálou konferenci. Jde o orgán, jenž by měl dohlížet na integrované strategie, sledovat čerpání finančních prostředků na realizaci územních nástrojů (ITI, IPRÚ, KVMR), poskytovat doporučení k harmonogramu specifických výzev, zajišťovat koordinaci realizace územní dimenze a sledovat a vyhodnocovat výsledky integrovaných nástrojů a územní dimenze. Kromě zástupců Ministerstva pro místní rozvoj a řídicích orgánů příslušných operačních programů by v ní měli být zastoupeni další partneři, jako např. Agentura pro sociální začleňování, zastřešující organizace krajů, obcí a měst a věcní garanti prioritních os programů61. Pro koordinaci a sladění vyhlašování výzev a zacílení investic do území budou na úrovni Národní stálé konference ustaveny dvě komory – pro integrované nástroje (ITI, IPRÚ a KVMR) a regionální komora. Na krajské úrovni se navrhuje vznik Regionálních stálých konferencí, v nichž budou zástupci regionálních, místních, městských a jiných orgánů veřejné správy, hospodářských a sociálních partnerů a subjektů zastupujících občanskou společnost a zástupci Agentury pro sociální začleňování62. Pro integrované strategie bude nutné vymezit území a zdůvodnit výběr tohoto území na základě kritérií daných Metodikou příprav integrovaných nástrojů. V analytické části by strategie měla pojmenovat problémy a potřeby daného území a proč je nutné je řešit integrovaným nástrojem. Další část by měla navrhnout řešení pro analyzované problémy a přednést opatření, kterými by se mělo dosáhnout definovaných problémů. V neposlední řadě bude strategie ITI muset obsahovat finanční plán, popis řízení strategie a soubor příloh s mapami, čestnými prohlášeními a hodnocením SEA63.
8.3 Sektorové zaměření integrovaných strategií měst v ČR Vzhledem k tomu, že se integrované strategie na území České republiky budou realizovat ve městech a jejich funkčním zázemí, bude se využívat kombinace územního a tematického přístupu (resp. regionálního a sektorového). Z hlediska sektorového budou integrované strategie řešit územní problémy v oblasti dopravy a městské veřejné dopravy, na poli vzdělávání a trhu práce, budou usilovat o propojení výzkumných kapacit a aplikaci výstupů do praxe, mají za cíl podpořit inovace a podnikání. V oblasti životního 61
Česká republika. Národní dokument k územní dimenzi. Verze 1.0. In: Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj, 30.6.2014. S. 58. 62 Dtto, s. 60. 63 MEPCO. Návrh Manuálu ITI. Květen 2014. S. 5.
57 prostředí se počítá mimo jiné s řešeními zaměřenými také na technickou infrastrukturu, energetické úspory, vodohospodářství a odpadové hospodářství a preventivní opatření na ochranu obyvatel proti kalamitám. Mimo to se opatření strategií soustředí na veřejné služby (především sociální, zdravotní a vzdělávací umožňující lepší integraci různých skupin osob na trh práce nebo do společenského života). Zahrnuty budou též určité aspekty ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví a kvality prostředí v městských sídlech.64
64
Čeká republika. Dohoda o partnerství pro programové období 2014– 2020: Česká republika. In: Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 11.8.2014. S. 53–55. Dostupné z http://strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020.
58
9 Srovnání Integrovaných územních investic – ČR, SK, PL a NL Cílem této kapitoly je shrnout výsledky případových studií z jednotlivých zemí a srovnat realizaci integrovaných územních strategií v jednotlivých členských státech ve srovnání s plány na jejich realizaci v České republice. Pro referenci k integrovaným strategiím měst v České republice byla snaha vybrat vždy město z České republiky, nicméně ne vždy byla data za česká ITI dostupná.
9.1 Způsob vymezení teritoria pro integrované strategie Vymezení teritoria pro strategie ITI se liší stát od státu. Zatímco v Nizozemsku si města nekomplikují život a veškeré integrované investice soustřeďují jen na katastrální území měst s územním vymezením zacílení prostředků v rámci postižené oblasti, v Polsku, na Slovensku i v České republice se počítá s investicemi ve městě a jeho funkčním zázemí. O vymezení území vedou na Slovensku diskuzi kraje a příslušná ministerstva se zapojením měst. Rámcové vymezení území proběhlo na základě
3000000
ministerstvem výstavby, dopravy a
rozvoje
Koncepce územního
Slovenska
zpracovaného
1829843
regionálního rozvoje. Centrálně tak bylo stanoveno, kterých měst se
1247434
297421 564380
nástroj ITI týká a jaké bude jejich 377508 639026
299891 716648
481864 872289
1484830
2360958 587134
755605
415589 715456
1715517 2981198
Graf 10 Počet obyvatel vybraných měst se Strategiemi ITI a jejich metropolí (klasifikace OECD)
funkční
zázemí.
Finální
podobu
tohoto území si v debatě dohadují kraje s městy, od vládních návrhů se
0
však liší jen minimálně. Určité tenze vznikají zejména kolem alokace na městská ITI, a to přesto, že na ně Katastrální území
Metropole
bude vyčleněno pouze legislativou stanovených 5 % EFRR. V Polsku
Zdroj: OECD – Metropolitní databáze
je
nejpropracovanější
systém a
nejlépe
dovedený do detailu. Rozhodování o území integrovaných strategií vesměs probíhalo na úrovni vlády se zapojením vojvodství. Subjektivně se zdá, že dobrá schopnost Poláků vyjednávat v EU společný zájem a určovat směr debaty se promítla i do domácích příprav na čerpání ESIF 2014–2020. Dlouho před schválením legislativy k ESI fondům využil příslušný orgán – Rada ministrů – informací z veřejného diskurzu o rozvoji měst v EU a už v roce 2010 definoval v národních koncepcích funkční zázemí měst pro jejich potenciální podporu z programového období EU 2014–2020.
Díky vysoké operabilitě mělo Polsko v červenci 2013
k dispozici manuál pro přípravu strategií ITI, tzv. Principy realizace integrovaných územních strategií v Polsku. V tomto manuálu bylo funkční zázemí měst specifikováno blíže a byly stanoveny podmínky, na jejichž základě je možné integrované strategie tvořit. Města se specifikace funkčního zázemí dle
59 národních koncepcí v podstatě držela a konečná podoba území se liší jen mírně podle toho, jak vypadá dohoda s příslušným vojvodstvím (např. u Varšavy a Mazovského vojvodství je ve srovnání s původním funkčním zázemím o deset obcí více). V Nizozemsku se vzhledem k relativně nízké alokaci ESI fondů města rozhodla netvořit integrované strategie na území funkčního zázemí města, ale jen v jeho katastrálním obvodu. Rozhodnutí nerozšiřovat integrované strategie mimo území města bylo dáno zkušenostmi s aplikací strukturálních fondů v Nizozemsku z let 2007–2013, relativně nízkou alokací pro integrované strategie a snahou co nejvíce zdroje koncentrovat. Odpadá tedy i nutnost dohodnout se o prioritách s okolními obcemi. Z výše uvedeného vyplývá, že v Polsku a na Slovensku hrála pro stanovení rozvojového území měst velkou roli vláda a její strategické dokumenty. Oproti tomu v Nizozemsku, kde se města silně angažovala už v letech 2007–2013 a kde už v tomto období mělo roli řídicího orgánu regionálního operačního programu Západ město Rotterdam, byla iniciativa o tom, kam budou prostředky zacíleny, na straně měst. Stejně tomu bylo v Česku, kde mají města silné politické zastoupení i prostřednictvím Svazu měst a obcí ČR. I díky němu se podařilo pro města dohodnout s odpovědným Ministerstvem pro místní rozvoj relativně vysokou alokaci na integrované strategie měst. Města v Česku mají také vysokou míru autonomie, co se týče stanovení funkčního zázemí měst pro strategie ITI.
9.2 Finanční srovnání alokací na integrované strategie v jednotlivých zemích Výhodou integrovaných strategií je to, že na projekty do nich zařazené jsou v operačních programech vyčleněny specifické prostředky a že města mohou s touto alokací víceméně počítat. To byl ve všech zemích jeden z hlavních důvodů, proč státy integrované nástroje využívají. Ze čtyř sledovaných zemí získá absolutně nejvyšší objem prostředků pro roky 2014–2020 Polsko (77567,3 mil. EUR), následované Českou republikou, Slovenskem a Nizozemskem (viz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.2). Pořadí se však změní, srovnáme-li alokaci na osobu. Nejvyšší podíl připadne Slovensku (2572 EUR) které je následované Českou republikou (2093,6 EUR), Polskem (2014,7 EUR) a Nizozemskem (84,1 EUR). Ze srovnání vyčleněných prostředků na integrované strategie měst ve všech čtyřech členských státech vyplývá, že Česká republika bude investovat do sedmi integrovaných strategií měst nejvyšší částku, a to jak v absolutních číslech, tak v poměru k celkové alokaci pro celé sedmileté období (viz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.2 a Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Její investice do ITI měst bude o cca 23 mil. EUR vyšší než v Polsku, které má 17 ITI, nebo šestapůlkrát vyšší než na Slovensku. Česká republika vychází jako favorit i pokud srovnáme průměrnou alokaci na ITI v každé ze zemí. Průměrných 344 mil. EUR na jednu integrovanou strategii je dvojnásobek toho, co bude investovat v průměru na ITI Polsko (140 mil. EUR na ITI), sedmi a půl násobek toho, co na Slovensko (46 mil. EUR) a více než devatenáctinásobek průměrné alokace pro ITI v Nizozemsku (17,8 mil. EUR – viz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.).
60 V neposlední řadě se nabízí srovnání alokace na
osobu
prostřednictvím
80000 77567,3
integrovaných
strategií. Jde o nejobtížnější úkol, protože
70000
kromě Slovenska a Nizozemska nejsou údaje o počtu obyvatel na území funkčních zázemí
60000
měst dosud veřejně dostupné. Lze alespoň provést srovnání těchto dvou zemí a také provést s využitím dostupných dat srovnání
50000
alokace per capita ve vybraných případových městech. Město z České republiky nebylo do
40000
srovnání zařazeno, protože oficiální údaj o alokaci na ITI českých měst dosud neexistuje.
31276,9 30000 21982,9
Na Slovensku se bude v letech 2014–2020 investovat celkem 257,9 EUR na obyvatele
13991,7 20000
žijícího na území definovaném jako funkční zázemí
jednoho
z osmi
krajských
měst.
1404,3 10000
Průměrná alokace na osobu žijící na některém
Bratislavou
krajem
podstatně
a vyšší
hl.
městem
(viz
níže).
V Nizozemsku bude investice podstatně nižší – evropské zdroje zde uhradí 33,4 EUR na osobu na území měst s ITI v letech 2014–2020.
2384,9
71
4629
368,1
z území ITI je ve srovnání s Bratislavským samosprávným
190 1754,5
2408 0 SK Alokace čl. stát
PL
NL
CZ
Alokace ROP / IROP celkem Alokace ITI celkem Zdroj: EK a polostrukturované rozhovory
Graf 11 Srovnání celkové alokace 4 zemí a alokací na IROP / ROP a ITI
Bezkonkurenčně nejvyšší počet obyvatel má území integrované strategie hlavního města Varšavy v Polsku (2 657 000 obyvatel dle údajů Varšavy). Prostřednictvím integrované územní strategie Varšava půjde do tohoto území na osobu cca 62 EUR. Nizozemský Rotterdam bude investovat 33 EUR na osobu na území, které má 587 tis. obyvatel. Se 120 EUR65 bude mít Bratislavský samosprávný kraj nejvyšší alokaci per capita (viz Graf 13).
65
U tohoto údaje byl k dispozici pouze společný údaj o alokaci na RIUS BSK a na ITI Bratislava. Pro výpočet byl proto použit počet obyvatel Bratislavského samosprávného kraje a celková alokace RIUS BSK a ITI Bratislava (606,5 tis. obyvatel a alokace 72,9 mil. ERU).
61
Česká republika
344
Nizozemsko
17,8
Polsko
140
Slovensko
46 0
500
1000
1500
2000
2500
Graf 12 Srovnání průměrné alokace na ITI v jednotlivých zemích (mil. EUR)
9.3 Finanční aspekt příprav strategií ITI Na administrativní přípravu integrovaných strategií vyčelnilo Polsko a Slovensko zdroje z Operačního programu Technická pomoc 2007–2013. Slovensko se rozhodlo z technické pomoci do příprav integrovaných strategií na úrovni krajů (tzv. Regionálních integrovaných územních strategií) a jejich podmnožin, ITI měst, vložit celkem 50 tis. EUR, tj. celkem 400 tis. EUR. Polsko podporuje přípravu strategií taktéž z technické pomoci 2007–2013 od června 2013, alokace však není známa. V Nizozemsku hradí přípravy ROP Západ II město Rotterdam, budoucí řídicí orgán tohoto programu a současný řídicí orgán ROP Západ 2007– 2013.
Specifickou
alokaci
z technické
pomoci však nevyužívá.
Alokace per capita prostřednictívm ITI na území vybraných měst (mil. EUR)
9.4 Spolufinancování projektů v integrované strategii měst Ve
všech
státech
se
bude
RIUS BSK
využívat
maximální možná míra spolufinancování z evropských zdrojů. V případě méně
33
rozvinutých regionů v České republice, na Slovensku a v Polsku půjde o 85 % způsobilých
výdajů
hrazených
% spolufinancování ze strany příjemců. U rozvinutého
samosprávný
kraj
regionu bude
120
62 Rotterdam
Varšava
z EU
doplněných o 10 % státního příspěvku a 5 více
130 100 70 40 10 -20
RIUS BSK
Varšava
Rotterdam
Bratislavský 50
% Graf 13 Alokace per capita prostřednictvím ITI vybraných měst
spolufinancování z EU doplněno 45 %
62 příspěvku ze státního rozpočtu a 5 % budou hradit kraj a / nebo město. V Nizozemsku bude polovina nákladů ležet na městě, druhou polovinu pokryjí evropské a národní zdroje (viz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.).
9.5 Koordinace EFRR, ESF a FS a alternativní způsoby realizace strategií ITI Přidanou hodnotou realizace ITI je možnost spojení a koordinace investic, ať už prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu nebo Fondu soudržnosti, resp. se zahrnutím Komunitně vedeného místního rozvoje. Polsko proto vytvořilo regionální operační programy, v nichž se investice EFRR a ESF při realizaci strategií ITI spojí, aby se vzájemně doplňovaly. Česko a Nizozemsko připravuje schéma, v němž bude specifická alokace na podporu ITI součástí prioritní osy operačních programů financovaných z Evropského sociálního fondu, resp. Fondu soudržnosti. Pouze Slovensko nevyčleňuje specifické prostředky na podporu ITI z ESF a FS a jde cestou bodového zvýhodňování projektů ITI v příslušných národních sektorových operačních programech tak, jak tomu bylo v případě Integrovaných plánů rozvoje měst v Česku v letech 2007 – 2013. O zahrnutí Komunitně vedeného místního rozvoje (KVMR) do integrovaných strategií se diskutuje v Nizozemsku – Den Haag zvažuje využití fondů EZFRV a ENRF ve své Strategii ITI. Ostatní státy s metodou LEADER, kterou se KVMR realizuje, nepočítají a pro tento územní přístup vyčleňují specifické prostředky z ESIF. Žádný ze států nebude pravděpodobně využívat ve strategiích ITI finanční nástroje a strategie ITI nebudou mít přeshraniční charakter.
9.6 Organizační aspekty realizace integrovaných strategií Řízením a koordinací regionálního rozvoje jsou pověřeny v každé zemi jiná instituce. Na Slovensku řídí přípravu Dohody o partnerství a operačních programů centrálně Úřad vlády, za regionální rozvoj odpovídá Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoje a Integrovaný regionální operační program má v gesci Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova. Za regionální a místní rozvoj odpovídají také samosprávy, jak krajské, tak místní. Systém je tedy poněkud rozdrobený a koordinace v něm není jednoznačná. V Nizozemsku s Evropskou komisí o Dohodě vyjednává Ministerstvo hospodářských věcí. Operační program Evropský sociální fond připravuje a vyjednává gesční ministerstvo sociálních věcí a regionální operační programy řídicí orgány (provincie, v případě ROP Západ II město Rotterdam). V Polsku je regionální rozvoj koordinován centrálně na úrovni Rady ministrů, nicméně Dohodu o partnerství a operačních programy spravuje Ministerstvo infrastruktury a rozvoje. Významné slovo při přípravě regionálních operačních programů mají vojvodství. Co se týče počtu operačních programů a vezmeme-li v potaz úplně všechny typy programů, včetně přeshraniční a nadnárodní spolupráce a včetně programů Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, vede bezkonkurenčně Polsko s 35 operačními programy. Většinu však tvoří 16 regionálních operačních programů, 9 programů
63 přeshraniční spolupráce a 2 programy nadnárodní spolupráce. Národních sektorových dotačních programů má Polsko 5 (včetně neregionálního programu Východní Polsko), což nijak nevybočuje z řady ostatních zemí. Slovensko bude mít 15 operačních programů, z toho 4 jsou přeshraniční a 2 nadnárodní. Stejné množství programů bude mít i Česko. Polsko, Slovensko a Česko budou mít 5 národních sektorových operačních programů. Nejméně programů má Nizozemsko, celkem 13, z toho národní je pouze OP Evropský sociální fond, resp. 2 programy EZFRV a ENRF (viz Graf 14). Graf 14 Počet a typy operačních programů v jednotlivých zemích
Národní sektorové programy
Slovensko Regionální / integrované regionální programy Programy EZFRV a ENRF
Polsko
Přeshraniční programy
Nizozemsko
Nadnárodní programy OP TP
Česká republika Jiné 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36
Zdroj: Polostrukturované rozhovory a Dohody o partnerství
Integrované územní investice jsou ve sledovaných zemích součástí buď Integrovaného regionálního operačního programu (Slovensko, Česko) nebo součástí regionálních operačních programů (Nizozemsko, Polsko). Nejvíce strategií ITI bude v Polsku, což je dáno největším počtem obyvatel této země ze sledované skupiny (celkem 17 povinných strategií ITI pro regionální centra). Následuje Slovensko, které má celkem 16 strategií ITI, z nichž 8 je na úrovni kraje (tzv. Regionální integrované územní strategie – RIUS) a 8 na úrovni krajských měst (strategie Udržitelného městského rozvoje – UMR). Česko bude mít sedm povinných integrovaných strategií měst a Nizozemsko čtyři. Ty se soustředí kolem největších měst obou států. V Nizozemsku budou strategie ITI tvořeny pouze v katastrálním obvodu měst, v České republice si města naopak vymezí funkční zázemí měst a některé aglomerace budou tvořené dvěma městskými centry (např. Pardubice a Hradec Králové).
9.7 Způsob implementace ESIF prostřednictvím strategií ITI Kromě Nizozemska budou jak Slovensko, tak Polsko vytvářet formalizované formy partnerství pro investice fondů prostřednictvím integrovaných strategií. V případě Bratislavy bude toto partnerství zahrnovat hl. město Bratislavu, Bratislavský samosprávný kraj, Radu partnerství, orgány koordinující RIUS a UMR a odborné poradní skupiny. Zprostředkujícími subjekty budou jak město Bratislava, tak Bratislavský samosprávný kraj, a to pro příslušné projekty RIUS, resp. UMR. Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova usiluje, aby orgány pro zprostředkování investic ESI fondů v území byly společné s krajem, města naopak trvají na oddělených funkcích. V Polsku se počítá se vznikem svazku / asociace zahrnující všechny obce spadající do území integrované strategie. Tento svazek bude moci mít jednu ze čtyř použitelných právních forem, které
64 v Polsku umožňují spolupráci obcí. Formálně bude toto partnerství zastupovat strategii ITI vůči řídicímu orgánu ROP a vůči národním institucím. Svazek si stanoví témata pro rozvoj území, bude mít společný mechanismus koordinace, sekretariát a způsob financování projektů a aktivit. Řídicím orgánem svazku bude výkonná rada, jejímž předsedou bude primátor města – nositele ITI. Rozsah pravomocí partnerství na Slovensku a v Polsku není dosud pevně stanoven a je v procesu vyjednávání. V Nizozemsku mají již široké zkušenosti s rolí největších měst jako zprostředkujících subjektů z let 2007–2013, u Rotterdamu dokonce s funkcí řídicího orgánu. V tomto systému budou města pokračovat – Rotterdam bude řídicím orgánem pro ROP Západ II 2014–2020 a zprostředkujícími subjekty budou provincie Flevoland pro projekty ROP mimo strategie ITI. Jednotlivá města – Amsterdam, Utrecht a Den Haag – budou zprostředkujícími subjekty pro projekty zahrnuté do vlastních strategií ITI. Jelikož města s ITI budou projekty realizovat pouze na svém katastrálním území, není potřeba vytvářet specifické formy partnerství s okolními obcemi. Česká republika s největší pravděpodobností připraví systém založený na širokém partnerství na národní i regionální úrovni. Celkem chce ČR využívat čtyři typy územních investic – prostřednictvím sektorově vymezené územní agendy, prostřednictvím Komunitně vedeného místního rozvoje, na základě Integrovaných plánů rozvoje území a s využitím Integrovaných územních investic ve městech. Pro koordinace těchto nástrojů vznikne Národní stálá konference a krajské regionální stálé konference, jejichž úkolem bude mimo jiné zajistit návaznost výzev z různých operačních programů tak, aby se nerealizovaly izolované aktivity, ale aby vznikaly projekty s reálným dopadem v území. Pro úřady státní správy by také tyto orgány měly sloužit jako reflexe smysluplnosti jimi investovaných prostředků.
9.8 Sektorové zaměření strategií ITI Tematické zaměření strategií ITI je dáno vymezením, které si určil členský stát v Dohodě o partnerství. Na Slovensku nemohou jít strategie ITI mimo prioritní osy Integrovaného regionálního operačního programu. Ten chce řešit hlavně dopravu, veřejné služby (sociální, zdravotní atp.), životní prostředí a kreativní potenciál regionů a měst. V Polsku mají vymezených několik cílů, kam budou moci integrované strategie vstupovat. Od již obligátní dopravy, přes obnovu území, životní prostředí, energetickou efektivitu a kvalitu veřejných služeb pro občany, až po posílení „značky“ města v neregionálním a mezinárodním kontextu. V Nizozemsku jsou investice zaměřeny na územní a / nebo sektorové potřeby měst. Města se chtějí soustředit na podporu zaměstnanosti, stimulaci spolupráce podniků, vzdělávacích institucí a veřejné správy a atraktivitu vybraných území pro život a podnikání. V České republice se bude využívat široký přístup, kdy předem specifikované a analyzované potřeby měst zahrnuté do strategie ITI budou podpořeny jak z příslušného operačního programu (IROP), tak ze sektorových programů. Kromě dopravy a životního prostředí a veřejných služeb budou ve strategiích také prvky ochrany a rozvoje kulturního dědictví, podpora vzdělávání a inovací a kvalita prostředí v městských sídlech.
65 Následující sumarizující Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. přináší souhrn veškerých získaných údajů o ITI na Slovensku, v Polsku, Nizozemsku a v České republice, včetně tematického zaměření strategií ITI v jednotlivých zemích a sledovaných městech. Tabulka 3 Souhrn veškerých informací o implementaci ESIF prostřednictvím strategií ITI na Slovensku, v Polsku, Nizozemsku a v České republice
Celkem 15 operačních programů: 1 IROP 5 národních sektorových národních OP (Efektivní veřejná správa, Integrovaná infrastruktura, Kvalita životního prostředí, Lidské zdroje a Výzkum a inovace) 1 OP Technická pomoc Program rozvoje venkova 5 programů přeshraniční spolupráce 2 programy nadnárodní spolupráce
PL Ministerstvo infrastruktury a rozvoje PL Celkem 35 operačních programů: 16 ROP 4 národní sektorové OP (Infrastruktura a životní prostředí; Věda, vzdělávání a rozvoj; Digitální Polsko, Chytrý rozvoj) 1 OP Technická pomoc OP Východní Polsko 2 programy EZFRV: Program rozvoje venkovských oblastí Operační program Rybářství a moře 9 OP přeshraniční spolupráce 2 OP Nadnárodní spolupráce: Baltské moře Střední Evropa
NL Ministerstvo hospodářských věcí NL Celkem 13 operačních programů 3 národní programy pro ESIF – OP ESF, 2 programy financované z EZFRV 4 regionální operační programy – Sever, Východ, Jih a Západ 4 přeshraniční programy: BE-DE-NL; DE-NL; FR-NL-BE-UK; BE (Flandry)-NL; 2 nadnárodní programy: Severní moře Severozápadní Evropa
Počet obyvatel státu Počet ITI
5,44 mil.
38,5 mil.
16,7 mil.
8 regionálních 8 městských ITI – kolem krajských měst
16 krajských měst + 1 ITI v kraji Lubuskie, celkem 17 městských ITI
7 městských ITI
Území městských ITI
Funkční zázemí měst = katastrální území města + jádrové pásmo těžiště osídlení.
Způsob implementace
Jako součást IROP spravovaného centrálně; ITI měst budou podmnožinou RIUS krajů. Zohlednění projektů ITI v jiných OP pouze bodově. 13991,7 mil. EUR
Funkční zázemí města definované v červenci 2013 vládou v Národní koncepci územního rozvoje 2030. Jako součást ROP spravovaného vojvodstvími;
4 městská ITI tzv. velké čtyřky: Rotterdam, Amsterodam, Uttrecht a Den Haag Katastrální území měst.
Jako součást jednoho ROP Příležitost pro Západ II; V OP ESF priorita na projekty ITI měst.
Jako součást IROP; doplňkově projekty z příslušných OP specifickou alokací (EFRR, ESF a FS).
1404,3 mil. Euro,
21982,9 mil. EUR
Odpovědný úřad za vyjednávání PD Počet OP
Alokace země 66 2014 - 2020
66
SK Úřad vlády SK
Zohlednění v jiných OP specifickou alokací (z ESF i FS). 77567,3 mil. EUR
Údaje Evropské komise (viz , po odečtení transferu z alokace členského státu např. na CEF apod.
CZ Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Celkem 15 operačních programů: 1 IROP 5 sektorových národních programů (OP Doprava, OP Životní prostředí, OP Zaměstnanost, OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, OP Výzkum vývoj a vzdělávání) OP Technická pomoc OP Praha – Pól růstu Program rozvoje venkova 4 přeshraniční programy (DE/Bavorsko – CZ DE/Sasko – CZ; CZ – PL; SK – CZ) 2 nadnárodní programy Střední Evropa Dunaj 10,5 mil.
Funkční zázemí města definované městy dle daných kritérií MMR.
66 SK 2572 EUR
PL 2014,7 EUR
NL 84,1 EUR
CZ 2093,6 EUR
1754,5 mil. EUR
31 276,9 mil. EUR
190 mil. EUR
4629,2 mil. EUR
Celkem 368,1 mil. EUR EFRR
2112,3 mil. EUR EFRR 272,6 mil. EUR ESF Celkem 2384,9 mil. EUR
46 mil. EUR EFRR 25 mil. EUR ESF Celkem 71 mil. EUR
5%
5,2 % 2,4 % ESF
9 % EFRR 5 % ESF
Vícefondovost ITI (zahrnutí ESF, FS, EZFRV)
Částečně Projekty ITI směřující do jiných OP budou bodově zvýhodněny během hodnotícího a výběrového procesu
Ano, ROP jsou financovány z EFRR a ESF
Zahrnutí KVMR do ITI měst
Ne
Ne
Zahrnutí Fin. nástrojů Přeshraniční 67 charakter ITI Strategie ITI financována z TP 2007 - 13 Minimální požadavky na integrovanou strategii
Ne
Ne
Částečně ROP je financován z EFRR Návazné měkké projekty z ESF prostřednictvím specifické priority v OP ESF Pravděpodobně ne (potenciálně u Den Haagu) Pravděpodobně ne
1 482 mil. EUR – EFRR 778 mil. EUR – FS 148 mil. EUR – ESF Celkem 2408 mil. EUR 12,4 % EFRR 12,4 % FS 4,3 % ESF Částečně IROP bude jednofondový – EFRR Doplňkové projekty hrazeny z prioritních os jiných OP
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano – 50 tis. EUR na jednu RIUS + ITI města
Ano, od června 2014, alokace není známa
Ne
Ne
Existence strategických dokumentů – programů hospodářského a sociálního rozvoje VÚSC a obcí
Stanovení právního rámce strategie ITI
Analýza hlavních problémů ve městě v různých oblastech zájmu
Vymezené území pro strategii ITI a jeho zdůvodnění
Definované území
Stanovení oblasti podpory Strategie ITI
Alokace per capita Alokace IROP / ROP s ITI Indikativní alokace na všechna městská ITI % alokace EFRR na městská ITI
Definované investiční priority Popsané implementační procesy a monitorovací mechanismy včetně výsledkových ukazatelů
Koherence se strategickými dokumenty Polska a EU
Detailní popis problémů a výzev území Vymezení územní dimenze podpory
Definované problémy a potřeby metropolitní oblasti Definovaná řešení prostřednictvím navržených opatření Stanovení finančního plánu a indikátorů Popis řízení integrované strategie
Definování priorit
Přílohy s mapami, čestnými prohlášeními a hodnocením SEA
Soutěžní a nesoutěžní 68 procedura Seznam strategických projektů a doplňkových strategických projektů Způsob financování projektů Zahrnutí hodnocení SEA
68
Popis způsobu, jakým bude strategie ITI realizována
Ne
Stanovení rozvojových cílů Strategie ITI Definování principů a procesů pro výběr projektů
67
Ustavení orgánů odpovědných za realizaci Strategie ITI
Ne
ITI s využitím evropské územní spolupráce. Výběr projektů soutěží, pokud nejsou součástí projektů ve Strategii ITI.
67 SK
PL Finanční plán
NL
CZ
Zlepšení propojení mezi trhem zaměstnanosti a poptávkou po dovednostech na trhu práce
Doprava a městská veřejná doprava
Popis impl. systému Popis zapojení místních subjektů do implementace Strategie ITI a veřejná konzultace Sektorové zaměření strategií ITI
Vychází z IROP: Bezpečná a ekologická doprava v regionech Lehčí přístup k efektivním a kvalitnějším veřejným službám Mobilizace kreativního potenciálu v regionech Zlepšení kvality života v regionech s důrazem na životní prostředí Doplňkové zvýhodnění projektů ITI v OP Kvalita životního prostředí
Rozvoj dopravy spojující město s obcemi ve vymezeném funkčním zázemí Obnova sociální a hospodářské funkce deprivovaných městských území Zlepšení životního prostředí ve FZ města Podpora energetické efektivity a propagace nízkoemisních strategií Posílení postavení měst v nadregionálním a mezinárodním měřítku Zlepšení přístupu a kvality veřejných služeb ve FZM Zlepšení situace na trhu práce
Stimulace spolupráce mezi podniky, vzdělávacími institucemi a samosprávou Zlepšování atraktivity deprivovaných městských území pro investice Vybudování vysoce kvalitních a dostupných podnikatelských prostor
Zlepšení přístupu k veřejným službám (vzdělávání, ochrana zdraví) Služby týkající se zdravotní péče, prevence a sociálních služeb
Vzdělávání a trh práce Propojení výzkumných kapacit a aplikaci výstupů do praxe Podpora inovací a podnikání Oblast životního prostředí (technická infrastruktura, energetické úspory, vodohospodářství a odpadové hospodářství) Preventivní opatření na ochranu obyvatel proti kalamitám Veřejné služby (sociální, zdravotní a vzdělávací) Aspekty ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví Kvalita prostředí v městských sídlech
Tabulka 4 Shrnutí strategií ITI vybraných měst – Bratislava, Varšava, Rotterdam
Definované území ITI
Počet obyvatel na území integrované strategie Alokace na příslušný ROP / kraj s ITI Alokace na ITI města
69
Bratislava Bratislava + tři další města okresního formátu + 32 menších obcí
69
572 396
86,7 mil. EUR (BSK) 72,9 RIUS BSK a ITI Bratislava (pouze EFRR)
Varšava Území definované v Národní koncepci územního rozvoje 2030, mírně upraveno dle Principů realizace ITI v Polsku (2013). Celkem 39 obcí. 70 2657 tis.
Rotterdam Katastrální území města
2089,8 mil. EUR (ROP Mazovské vojvodství) ITI Varšava 164,8 mil. EUR + 1 mil. EUR z alokace ROP celkem 165,8 mil. EUR. (z toho EFRR 142,1 a ESF 23,7 ml. EUR).
190 mil. EUR (ROP Západ II)
Vymezení městem Bratislava, údaj z polostrukturovaných rozhovorů Vymezení městem Varšava, údaj z polostrukturovaných rozhovorů 71 Počet obyvatel katastrálního území města dle Urban Audit 70
587 tis. obyvatel
71
Celkem EFRR a ESF 24,4 mil. EUR (15,2 a 9,2 mil. EUR)
68
Alokace per capita Příslušný OP Řešená témata
Bratislava 101,9 EUR IROP Dopravní infrastruktura
Varšava 62 EUR ROP Mazovské vojvodství Cyklotrasy
Komunitní rozvoj sociálních služeb (deinstitucionalizace sociální péče),
Systém parkování park-andride
Výstavba dětských jeslí
Podpora pro start-upy
Investice do vzdělávací infrastruktury (obnova, rekonstrukce a výstavba mateřských škol, vybavení a modernizace učeben ZŠ a knihoven),
Investice do inovací
Adaptační opatření na zmírnění dopadů klimatických změn
Vytváření pracovních míst,
Příprava investičních ploch Hospodářská propagace metropole
Rotterdam 33 EUR ROP Příležitost pro Západ Revitalizace území Rotterdam Jih prostřednictvím řešení zaměřených na trh práce a vybudování podnikatelských prostor na území bývalého přístaviště Rotterdam Jih Přestavby domů tak,a by splňovaly nízkoenergetické požadavky
Chytré systémy technologie zaměřené na eticketing, e-administraci, elearning nebo e-health
Investice do odpadového hospodářství a vodohospodářství atd. Multifondovost
Ne Doplňkové projekty bonifikovány bodově v rámci národních OP bez specifické alokace
Ne Doplňkové projekty ESF hrazeny z tématické priority OP ESF s vyčleněnou alokací na ITI
Ne Ano
Ano – EFRR, ESF Doplňkové projekty jiných tematických priorit financovány z OP Infrastruktura a životní prostředí hrazeny také z FS Ne Ano
Zkušenost s rolí ZS ITI se bude realizovat na území méně i více rozvinutých regionů Spolufinancování projektů ITI
50 % EU 45 % stát 5 % příjemce
85 % EU 10 % stát 5 % příjemce
50 % fondy ESIF a národní příspěvek (tbc.) 50 % spolufinancování města
Ano z let 2007–2013 Ne – jen na území více rozvinutých regionů
69
10 Závěr Realizovaná analýza popsala aktuální stav legislativy v oblasti integrovaných strategií měst, situaci na Slovensku, v Polsku a v Nizozemsku a srovnala ji s přípravami integrovaných strategií měst v České republice. Integrované územní investice jsou dobrovolným nástrojem států na podporu rozvoje určitého území, které nemusí být zákonitě městské, může mít přeshraniční charakter a může zahrnovat i jiné formy podpory. Města, pokud budou realizovat integrované strategie, mají výhodu jasné alokace zdrojů v programových dokumentech ve výši minimálně 5 % částky Evropského fondu pro regionální rozvoj, na druhé straně však budou muset být pro některé úkony výběru projektů certifikovány jako zprostředkující subjekty. Stávající stav příprav ITI odpovídá metodické nejistotě panující jak na evropské, tak na národní úrovni. Nejpřipravenější na nové období jsou Nizozemsko a Polsko. V jejich případě se jako efektivní ukazuje propojení národní a evropské úrovně během vyjednávání legislativy k ESI fondům a okamžité převádění diskuzí na úrovni EU do praktické roviny. V Polsku bylo navíc rozhodování o regionálním rozvoji svěřeno horizontální Radě ministrů, která dokáže lépe vnímat problémy území jako celek a ne jen ze sektorového pohledu. Z hlediska vymezení území integrovaných strategií se tři státy – Slovensko, Polsko a Česká republika – rozhodly pro vymezení širšího funkčního zázemí měst a vytvoření integrovaných strategií pro celé toto území. Nizozemsko chce investovat evropské fondy pouze v rámci vlastních katastrálních hranic měst. Polsko vytváří integrované strategie jako součást regionálních operačních programů a diskuzi s městy vedou hlavně vojvodství. Nizozemsko má čtyři regionální operační programy, avšak pouze v Regionálním operačním programu Západ II budou čtyři integrované strategie největších měst Nizozemska. Slovensko a Česko mají integrované operační programy řízené centrálně, v jejichž rámci budou městům strategie financovány. V Česku se však pro ITI počítá i s dodatečnými zdroji z jiných operačních programů a nejinak tomu je i v Polsku a v Nizozemsku. Pouze Slovensko nemá mimo integrovaný operační program vyčleněnu alokaci na ITI v jiných operačních programech a u jiných fondů a programů počítá s bodovým zvýhodněním projektů zařazených do strategií ITI. Mezi sledovanými zeměmi byla pouze jedna země, která má delší než desetiletou historii v EU a která si neprošla komunistickou minulostí. Přesto se z realizovaných polostrukturovaných rozhovorů zdá, že „nové“ členské země se těžko vymaňují z přílišného soustředění se na objem alokace a její vnitrostátní rozdělení. Ne vždy je jasná představa o tom, kam vlastně prostředky investovat a proč. Objem alokace v těchto zemích je ale stále vysoký a mohl by umožnit provést většinu toho, co si členské státy a města ve svých strategiích jako cíle stanovují, pokud budou tyto peníze investovány chytře. Nejúspěšnější z hlediska vyjednávání objemu prostředků na realizaci sedmi integrovaných strategií měst byla Česká republika. Polsko se sedmnácti ITI bude alokovat o cca 20 mil. EUR méně než ČR. Nejmenší alokaci na čtyři ITI největších měst má Nizozemsko, což je ale dáno víceméně nízkou celkovou alokací pro tuto více rozvinutou zemi. Slovensko má alokaci na ITI nejnižší, avšak alokace
70 Bratislavy na obyvatele v oblasti vymezené regionální strategií ITI je ze tří srovnávaných měst – Bratislavy, Varšavy a Rotterdamu – nejvyšší. V Polsku budou kromě povinných integrovaných strategií vytvářených na území hlavních měst vojvodství vznikat také integrované strategie na územích mimo tato města, které dané vojvodství bude považovat za prioritní. V tomto případě nemusí jít nutně o území a zázemí měst. Na Slovensku existují kromě městských strategií ITI také ITI krajů pod názvem Regionální integrované územní strategie. Investice do těchto území se kryjí s územím krajů a tvoří valnou většinu alokace slovenského Integrovaného operačního programu. Ze zemí, které přistoupily k EU v roce 2004, nemá dosud žádná zkušenosti s rolí zprostředkujícího subjektu evropských fondů. Oproti tomu v Nizozemsku už v letech 2007–2013 fungoval Rotterdam jako řídicí orgán operačního programu Západ a nejinak tomu bude v programovacím období 2014– 2020. Město Rotterdam se s příslušným ministerstvem podílí na přípravě operačního programu a osobně jej vyjednává. Slovensko a Polsko využívá na přípravu integrovaných strategií měst technickou pomoc EU z let 2007–2014, Nizozemsko a Česko ne. Pro implementaci budou kromě Nizozemska vytvářet Česko, Slovensko i Polsko nové implementační struktury. Budou zahrnovat široká partnerství na regionální a městské úrovni. Členské státy požadují splnění vesměs podobných podmínek na obsah integrovaných strategií – musí mít vymezené území, pro které se připravují, musí vycházet ze zákonem daných nebo metodikou požadovaných strategických dokumentů měst, mají mít analýzu problémů a výzev daného území a definovat investiční priority včetně indikátorů a navazujícího finančního plánu. Nesmí chybět popis implementační struktury a zapojení partnerů do tvorby a realizace strategie ITI. Tematický obsah strategií je v případě Slovenska dán pouze prioritními osami integrovaného regionálního operačního programu, u Nizozemska tvoří základ problémy, kterým čelí vymezené území. V Polsku a v Česku budou města využívat nejširší možný záběr prioritních os jak příslušných programů, kam ITI spadají, tak doplňkově ostatních operačních programů financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti. S výsledky studie budou seznámena všechna města připravující strategii ITI a další relevantní města. Bude zveřejněna na webových stránkách Svazu měst a obcí ČR a bude distribuována vybraným stakeholderům zabývajícím se přípravou strategií ITI na úrovni ministerstev a krajů. Výsledná studie bude také postoupena k využití evropským institucím (Evropská komise, Evropský parlament, Rada ministrů, Výbor regionů atp.). Z hlediska dalšího vývoje je nutné, aby města měla jasně stanovené povinnosti a kompetence v oblasti zprostředkování evropských fondů. Ty musejí být jednotné ode všech řídicích orgánů a nesmějí přesahovat rámec legislativy EU, aby nedocházelo ke zbytečné administrativní zátěži měst. Je také nutné zajistit zastoupení měst v orgánech implementujících EU fondy prostřednictvím strategií ITI.
71
11 Příloha I - Odpovědi na otázky z polostrukturovaných rozhovorů Tato příloha shrnuje odpovědi na otázky z polostrukturovaných rozhovorů. Seznam dotazovaných je v Tabulka 1 na str. 15. Pro lepší přehled jsou odpovědi sumarizovány v tabulce. Tabulka 5 Souhrn odpovědí na polostrukturované rozhovory
Země 1
2
3
4
Otázky a odpovědi
Kolik budete mít národních OP? Slovensko
Integrovaný regionální operační program, 6 sektorových operačních programů a Operační program Technická pomoc.
Polsko
6 národních operačních programů – OP Znalosti, vzdělávání a rozvoj (4,69 mld. EUR); OP Infrastruktura a životní prostředí (27,41 mld. EUR); OP Chytrý rozvoj (8,61 mld. EUR); OP Digitální Polsko (2,17 mld. EUR); OP Východní Polsko (2 mld. EUR); OP Technická pomoc (0,7 mld. EUR).
Nizozemsko
3 národní programy financované z ESIF.
Kolik regionálních? Jaké budou pokrývat kraje? Slovensko
Bude existovat Integrovaný regionální operační program pokrývající všech 8 vyšších územních celků (krajů) na Slovensku, tj. celé území Slovenska.
Polsko
16 ROPs: 1 pro jeden region/vojvodství. Všechna vojvodství v Polsku budou pokryta.
Nizozemsko
4 – Sever, Východ, Jih, Západ
Jaký objem EU prostředků alokovaných pro roky 2014–2020 půjde na regionální operační program /-y? Slovensko
1,86 mld. Euro z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Polsko
Celková alokace 16 ROP je 31,28 mld. EUR (22,5 mld. EUR EFRR a 8,8 ESF). Celková alokace pro Polsko (národní OP a ROP) je 85,5 mld.
Nizozemsko
507.318.228 mil. Euro
Kolik bude přeshraničních OP a OP nadnárodní spolupráce? Slovensko
Pět přeshraničních programů: SR – ČR; HU – SR; PL – SR; SR – AT; HU – SK – RO - UA Dva nadnárodní programy – Evropská územní spolupráce Střední Evropa, Evropská územní spolupráce Dunaj.
Polsko
Polsko bude součástí 9 přeshraničních programů: PL-LT, PL-RU, PL-UA-B, PL-CZ, PL-SK, PLDE (Sasko), PL-DE (Braniborsko), PL-DE (Meklenbursko-Přední Pomořansko-Braniborsko), Jižní Baltik a dva nadnárodní programy – Střední Evropa a Baltské moře.
Nizozemsko
4 přeshraniční programy: BE-DE-NL; DE-NL; FR-NL-BE-UK; BE (Flandry)-NL; 2 nadnárodní programy: Severní moře - E-DK-DE-NL-SE-UK-NO; Severozápadní Evropa BE-DE-FR-IE-LU-NL-UK-CH
5
Které ministerstvo koordinuje přípravu partnerské dohody a operačních programů? Slovensko
Úřad vlády jako ústřední koordinační orgán, reprezentovaný místopředsedou vlády pro investice
Polsko
Ministerstvo infrastruktury a rozvoje – MIR (do listopadu 2013 Ministerstvo regionálního rozvoje).
Nizozemsko
Ministerstvo hospodářských věcí koordinuje přípravu Partnerské dohody a dvou národních OP, Ministerstvo sociálních věcí a zaměstnanosti odpovídá za OP ESF.
Integrované územní investice v národních dokumentech 6
Počet ITI ve Vaší zemi:
72
7
Slovensko
16: 8 krajských a 8 městských (každé krajské město má své ITI)
Polsko
17 regionálních ITI pro funkční zázemí hlavních měst vojvodství. V 15 vojvodstvích je 1 ITI na region, ve vojvodství Lubuskie budou dvě ITI.
Nizozemsko
4, všechny součástí ROP Západ II
Který OP / které OP řeší ITI? Jde o program/-y regionální nebo národní? Kolik prostředků mají alokovány? Slovensko
ITI řeší Integrovaný regionální operační program IROP, který má národní pokrytí
Polsko
V obecné rovině se ITI týkají všech ROP a OP Infrastruktura a životní prostředí a OP Východní Polsko. V ostatních národních operačních programech však bude nástroj ITI také určitým způsobem zahrnut. V detailu – ITI pro funkční oblasti regionálních center (17 ITI) budou mít alokovaný rozpočet v regionálních operačních programech a ve dvou národních operačních programech: OP Infrastruktura a životní prostředí a Východní Polsko. Alokace na ROP jsou rozděleny dle populace regionu (základní alokace je součástí Dohody o partnerství). Nad to implementační orgány regionálních OP mohou alokovat rozpočet pro regionální ITI v rámci svých regionálních programů. Tabulka níže ukazuje souhrn základních alokací regionálních ITI dle regionu. Region
Regionální ITI (mln. EUR)* (odhad)
Z toho (odhad) ERDF
ESF
DOLNOŚLĄSKIE
173,0
155,9
17,0
KUJAWSKO-POMORSKIE
153,8
135,7
18,1
LUBELSKIE
105,4
93,3
12,1
66,6
58,9
7,7
ŁÓDZKIE
203,5
180,2
23,3
MAŁOPOLSKIE
229,9
201,5
28,4
OPOLSKIE
46,0
40,9
5,1
PODKARPACKIE
70,8
62,8
8,0
PODLASKIE
75,8
67,2
8,6
POMORSKIE
215,8
189,4
26,4
ŚLĄSKIE
484,0
421,7
62,3
ŚWIĘTOKRZYSKIE
62,3
56,5
5,8
WARMIŃSKO-MAZURSKIE
45,2
42,1
3,1
WIELKOPOLSKIE
178,6
158,4
20,2
ZACHODNIOPOMORSKIE
109,1
97,9
11,2
MAZOWIECKIE
164,8
141,1
23,7
2384,9
2112,3
272,6
LUBUSKIE (2 regional ITIs)
Celkem všech 17:
Alokace na městská ITI tedy bude od 45,2 mil. EUR do 484 mil. EUR. Alokace na regionální ITI nejsou ve dvou výše uvedených operačních programech ještě stanoveny. V případě OP Infrastruktura a životní prostředí se plánuje alokovat na regionální ITI zdroje z Fondu soudržnosti na následující priority: 4.3. – energetická
73 účinnost a obnovitelné zdroje energií, 4.5 – nízkoemisní strategie 7.4 – interoperabilní drážní dopravní systémy. Nad to bude mít OP Infrastruktura a životní prostředí rozpočet na vnitroregionální ITI (tj. ta ITI, která si určí kraj samostatně). Nizozemsko
8
4 ITI jsou součástí OP EFRR Západ a OP ESF, přičemž OP ESF je národní program se zvláštní prioritou pro ITI. Celková alokace ROP Západ: 189 847 055 EUR Ministerstvo odpovědné za OP s ITI: Slovensko
Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova Slovenské republiky
Polsko
Vojvodství v rámci odpovědnosti za ROP; obecně pak Ministerstvo infrastruktury a rozvoje
Nizozemsko
Ministerstvo hospodářských věcí a Ministerstvo sociálních věcí
9
Jaký objem prostředků půjde na všechny ITI? Slovensko
Alokace IROP je 1,81 mil. Euro
Polsko
4,5 % celé alokace EFRR a ESF (tj. 2384,9 mil. EUR)
Nizozemsko
Celkem 71 mil. EUR; 46 mil. EUR EFRR a 25 mil. EUR ESF. Rozdělení mezi 4 města je následující: Amsterdam: 19 409 963 Rotterdam: 15 199 915 Den Haag: 12 302 089 Utrecht: 7 763 958
10
11
Jaký objem národních prostředků je alokován na ITI v Bratislavě / Varšavě / Rotterdamu? Slovensko
Alokace Bratislavského samosprávného kraje je 73 913 197 EUR z EFRR plus TA ve výši 2 792 528 EUR. Jde prozatím o indikativní alokaci – IROP není dosud schválený.
Polsko
Na Mazovské vojvodství připadne národní alokace celkem 164,8 mil. EUR plus získá dodatečnou alokaci 1 mil. EUR z Regionálního operačního programu.
Nizozemsko
Rotterdam má alokaci 15 199 915 EUR.
Jaká bude implementační struktura ITI? (pozn. ideálně vložit schéma, pokud existuje) Slovensko
Řídicím orgánem bude Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova, zprostředkujícími subjekty regionálních i městských ITI budou kraje a jednotlivá města.
Polsko
Ustavení institucionalizované formy partnerství; alokace fondů z ROP; vytvoření institucionální kapacity; podpis dohody mezi svazkem / asociací a řídicím orgánem ROP.
74 Výběr projektů svazkem ITI, schválení ŘO ROP. Nizozemsko 12
24,2 mil. EFRR a 9,5 ESF
Jak budou podpořena ostatní území mimo ITI? Slovensko
Vzhledem k existenci ITI na úrovni regionů je celé území Slovenska pokryto investicemi formou ITI – ať už městských nebo regionálních.
Polsko
ITI tvoří pouze část alokace Regionálního operačního programu. Mimo ITI budou financovány individuální projekty žadatelů. Implementační orgány regionálních operačních programů mohou nadto rozhodnout o vytvoření subregionálních ITI (toto rozhodnutí je závislé na alokaci rozpočtu). Nad to bude mít OP Infrastruktura a životní prostředí rozpočtovou alokaci na subregionální ITI.
Nizozemsko 13
14
Existují doplňkové OP, které budou ITI také finančně podporovat? Slovensko
Ano.
Polsko
Ano.
Nizozemsko
Ano.
Pokud ano, které? Mají vymezenou finanční alokaci? V jakém objemu? Slovensko
Jde o Operační program Lidské zdroje financovaný z Evropského sociálního fondu, který bude doplňkově hradit investice z EFRR prostřednictvím IROP, nicméně specifická alokace dosud neexistuje. Dále územní intervence podpoří investicemi Operační program Integrovaná infrastruktura (ERDF a FS) a Operační program Kvalita životního prostředí (ERDF). Tyto doplňkové operační programy budou podporovat ITI formou bodového zvýhodnění projektů v případě, že projekt bude součástí nějakého ITI (tj. obdoba současného bodového zvýhodnění Integrovaných plánů rozvoje měst v ČR v programovém období 2007–2013). Nemají tedy žádnou specifickou alokaci na ITI.
Polsko
Viz otázka 12
Nizozemsko
OP ESF, finanční alokace bude 9,2 mil. EUR.
15
16
Pro každé město s ITI bude existovat specifický implementační systém.
Bude Vaše ITI vícefondové? (tj. budou využity zdroje jak ERDF, tak ESF a příp. FS?) Slovensko
Ne, IROP ani ostatní operační programy nejsou vícefondové. Nicméně se předpokládá doplňkové financování ITI z OP lidské zdroje (z Evropského sociálního fondu) a z OP Integrovaná infrastruktura (z Fondu soudržnosti) a z OP Kvalita životního prostředí (EFRR). Alokace však není určená, jen se počítá s bodovým zvýhodněním těch projektů, které jsou zahrnuty pod ITI. Bratislavský samosprávný kraj jako více rozvinutý kraj také usiluje o specifickou alokaci v OP Lidské zdroje.
Polsko
ITI bude financovat „tvrdé“ projekty z EFRR i „měkké“ projekty z ESF, doplněné o národní zdroje. V rámci doplňkových projektů do ITI bude možné získat financování také z Fondu soudržnosti OP Infrastrukura a životní prostředí.
Nizozemsko
Ne. ROP jsou hrazeny z EFRR. Doplňkové financování bude z ESF v rámci OP ESF.
Pokud ano, kolik prostředků ESF jde na ITI? Na jaké priority? Slovensko
Není určena specifická alokace. OP Lidské zdroje uvádí, že projekty vycházející z ITI budou v procesu výběru bonifikovány. Tematicky se podpora bude týkat oblastí vzdělávání a sociální začleňování (deinstitucionalizace sociálních služeb a náhradní péče) a v méně rozvinutých regionech také oblasti integrace menšinových romských komunit. Na zabezpečení koordinace mezi IROP a OP LZ jsou vytvořené specifické pracovní skupiny.
Polsko
Viz tabulka u otázky 7
75 Nizozemsko 17
18
19
20
Viz otázka 15.
Pokud půjdou prostředky z ESF na ITI, kolik půjde peněz z ESF na Vaše konkrétní ITI? Slovensko
V tomto stádiu příprav operačního programu nelze na otázku odpovědět.
Polsko
Na ITI Varšava půjde 23,7 mil. EUR z ESF.
Nizozemsko
Propagace udržitelné a kvalitní zaměstnanosti a podpora mobility zaměstnanců.
Řídicím orgánem ITI vašeho města (nebo OP s ITI) bude: Slovensko
Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova
Polsko
ROP Mazovské vojvodství
Nizozemsko
Město Rotterdam
Zprostředkujícím subjektem ITI budou: Slovensko
Kraje. V případě Bratislavy půjde o Bratislavský samosprávný kraj. Nicméně zprostředkujícím subjektem bude také město Bratislava v rámci investic ITI zaměřených na udržitelný městský rozvoj.
Polsko
Města s ITI.
Nizozemsko
Amsterdam, Utrecht a Den Haag
Jak stát vznik a implementaci ITI řídí? (metodický pokyn? Jinak?) Slovensko
Usnesením vlády Slovenské republiky bylo hl. město Bratislava schválené jako zprostředkující subjekt pro IROP. Stát také připravuje metodický pokyn, nicméně ten je teprve ve stadiu příprav, což Bratislavě způsobuje značné problémy.
Polsko
Ano, metodickým pokynem vydaným Ministerstvem infrastruktury a rozvoje v červenci 2013 s názvem Principy realizace ITI v Polsku. Stanovuje metodiku pro města, jak vymezit území ITI. Co se týče monitorování implementace ITI, je potřeba říci, že ITI jsou mechanismy na implementaci regionálních operačních programů. Monitoring se tedy bude dělat řídicími orgány ROP.
Nizozemsko
Úředníci ministerstva sociálních věcí, řídicí orgány ESF a EFRR ROP Západ a čtyř vybraných měst vytvořili strukturu ITI a model pro jeho implementaci. Organizační a procesní aspekty městských ITI 21
Jakým způsobem vaše město / města specifikovalo území metropolitní oblasti? Na základě čeho? Slovensko
Funkční zázemí městské aglomerace bylo identifikováno v Analýze rozvojového potenciálu regionů Slovenska a jejich územních rozdílů a na tomto základě se hledal průnik s tematickou koncentrací Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) v Partnerské dohodě SK na roky 2014–2020. Na základě zadání CKO tuto analýzu vypracovala společnost AUREX pro všechna krajská města. Města se mohla k rozsahu funkčního zázemí vyjádřit. Města mají dle Koncepce územního rozvoje Slovenska, kterou zpracovalo Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje, vymezenou spádovost, dle níž je definován také ITI.
Polsko
Na základě metodiky MID z února 2013. ITI ve vojvodstvích pokrývají: hlavní město vojvodství, všechny obce patřící do funkčního zázemí města a minimálně 50 % okresů, které do funkčního zázemí města patří. Rozhoduje samospráva – maršálek. Metodika je stanovena na základě 3 kategorií indikátorů – funkční oblasti, socio-ekonomická a morfologická – počet obyvatel atp.). Vstupní vymezení funkčního zázemí města Varšavy, stejně jako ostatních měst s ITI, vytvořilo Ministerstvo infrastruktury a rozvoje. Na tomto základě a s pomocí dodatečných kritérií vytvořila Varšava cílové území. Průnik tvořil oblast rozdílnou o
76 víceméně 10 obcí. Tyto obce jsou díky tomu více spojené a funkčně svázané. Je také potřeba říci, že funkční zázemí měst vojvodství nejsou totožná s metropolemi těchto měst. Nizozemsko 22
Nespecifikovalo.
Jak jsou upravené vztahy mezi jednotlivými obcemi v rámci jednoho ITI obecně? Slovensko
Nejsou dosud upravené a zatím to je předmětem jednání. Pravděpodobně se založí orgán, tzv. Rada kraje zahrnující různé zástupce zainteresovaných orgánů – reprezentanty města, okolních obcí, sociálních a podnikových partnerů atp.
Polsko
Dohodou. Vznik a realizaci nástroje ITI upravuje dohoda všech obcí v cele s městem Varšavou. Jedná se o občansko-právní dohodu, v níž se obce dohodly, že chtějí a budou realizovat společné integrované projekty.
Nizozemsko 23
Kolik dalších obcí do území Vašeho konkrétního ITI spadá? Jak jsou velké? Jak je opatřena spolupráce mezi těmito obcemi? Slovensko
Do ITI spadá město Bratislava, tři okolní okresní obce a 32 dalších sídel, tj. dohromady 36 samospráv.
Polsko
Integorvaná stragtegie funkčního zázemí Varšavy má dohoromady s Varšavou 40 obcí. Na tomto území žije 2 674 991 obyvatel, což je 50,5 % populace Mazovského vojvodství. Rozloha funkčního zázemí je 2932 km2, což je 8,3% rozlohy Mazovského vojvodství. Otázka není relevantní
Nizozemsko 24
Jakým způsobem probíhala komunikace s těmito obcemi? Bylo jednoduché se domluvit? Slovensko
Zatím se komunikuje na úrovni primátorů okresních měst a zástupců regionálních sdružení obcí.
Polsko
S obcemi, které jsou součástí strategie ITI, se komunikuje beprostředně ve formě setkání, dílen, školení a také pomocí internetu a telefonu. (Ve Varšavě) máme pracovní skupiny, v nichž se cyklicky setkáváme. Jen časté kontaktování se s obcemi a informování o postupech prací a také transparentnost celého procesu programování ITI je v v našem případě garancí úspěchu. Otázka není relevantní
Nizozemsko 25
Každé město investuje pouze v rámci svých katastrálních hranic.
Kdo rozhodoval o tom, co bude součástí ITI? Bylo to rozhodnutí na politické úrovni formou schválení zastupitelstvem? Slovensko
Nástroj ITI se bude uplatňovat prostřednictvím IROPu a tematického rozsahu jeho prioritních os, což bylo politické rozhodnutí. Předpokládá se, že konkrétní projektové záměry hl. města Bratislavy bude schvalovat zastupitelstvo Bratislavy.
Polsko
Rozhodoval svazek obcí kolem ITI a schvaloval řídicí orgán ROP. V případě města Varšavy rozhodovali o tematickém vymezení strategie ITI představitelé příslušných obcí v ITI (starostové a primátoři). Jednalo se o politické rozhodnutí přijaté na shromáždění představitelů všech obcí ITI pod názvem Řídicí výbor ITI Varšavského funkčního zázemí. Rozhodnutí stálo na anketním průzkumu skutečných potřeb obcí a analýza možností získání spolufinancování projektů v rámci jednotlivých os Regionálního operačního programu Mazovské vojvodství 20142020.
26
Skupina úředníků (viz otázka 20) specifikovala návrh, který byl politicky akceptovaný ministry hospodářských a sociálních věcí. Pokud jste zástupce města: Jak hodnotíte spolupráci s ministerstvem odpovědným za ITI? Slovensko
Nejsou k dispozici žádné metodické pokyny, což situaci města Bratislavy výrazně ztěžuje.
77 Polsko
Nizozemsko 27
Pokud jste zástupce státu: Jak hodnotíte spolupráci s městy? Slovensko
Spolupráce státu s městy v podstatě není hodnotitelná, protože adekvátní dokumenty a součinnost měst v rámci IROP zajišťují kraje. Nicméně diskuze není lehká a často se místo priorit a cílů, na které mají být prostředky uvolněny, soustředí debata na alokaci.
Polsko
Situace se liší region od regionu. Kvalita spolupráce do velké míry závisí na tom, nakolik místní samosprávy pokročily v úvahách o správném strategickém plánování funkčních zázemí center vojvodství.
Nizozemsko
Odpověď nebyla poskytnuta.
28
Jak bude ITI financováno (národní vs. městské vs. evropské prostředky)? Slovensko
Spolufinancování v méně rozvinutých regionech se počítá ve výši 85 % dotace z EU, 10 % stát, 5 % město / kraj. Je ještě možná debata o alokaci 85 - 5 - 10 %. V Bratislavě a Bratislavském samosprávném kraji, což je více rozvinutý region, se uplatní model 50 % dotace EU, 45 % dotace státu a 5 % investice příjemce.
Polsko
Základní alokace na ITI je rozdělena prostřednictívm regionálních operačních programů. Dodatečná alokace pochází přímo z prostředků ROP. ITI je tedy nástrojem zahrnujícím souhrn základních a dodatečných prostředků EU fondů. O objemu dodatečných zdrojů z ROP rozhodují maršálkové vojvodství a o základním objemu rozhodovalo ministerstvo infrastruktury a rozvoje. 5 % národního rozpočtu ESF (25 mil. EUR) a 9 % rozpočtu EFRR (46 mil. EUR) plus 50 % spolufinancování městy.
Nizozemsko 29
30
31
Město Varšava se účastní cyklických setkání s ministerstvem koordinujícím proces programování fondů EU v POlsku. Na pracovní úrovni po celou dobu probíhají setkání s řídicím orgánem ROP Mazovské vojvodství 20142020. Spolupráce a komunikace probíhá průběžně, přestože existují některé spory, jsou vždy průběžně řešeny.
Kdo financuje administrativní přípravu ITI? V jakém objemu? Slovensko
Administrativní příprava se financuje z technické pomoci Operačního programu Bratislavský kraj 2007–2013. Zajišťuje ji Bratislavský samosprávný kraj. Alokace na přípravu RIUS na úrovni kraje je ve výši 50 tis. Euro.
Polsko
V počáteční fázi byly náklady spojené s administrativní přípravou ITI kryté z vlastních zdrojů regionálních měst. Od července 2014 je možná refundace těchto nákladů (bez personálních nákladů) z národního OP Technická pomoc v rámci předchozího programového období. OP Technická pomoc v tomto programovém období bude financovat operativní náklady ITI.
Nizozemsko
Rozpočet státu prostřednictvím financování platů zaměstnanců měst.
Je ve fázi příprav ITI umožněno financování z technické pomoci EU fondů? Pokud ano, jaký je rozpočet na přípravu? Slovensko
Viz otázka 29.
Polsko
Viz otázka 29. Rozpočet je adekvátní potřebám.
Nizozemsko
Z technické pomoci nejsou prostředky specificky vyčleněny.
Kdo za ITI odpovídá? Jakou míru odpovědnosti města ponesou? Jsou nějak pravomoci na města delegovány? Slovensko
Kompetence jsou zatím v řešení. Město Bratislava zatím žádné pravomoci nemá delegovány. Nicméně usnesením vlády se má Bratislava stát zprostředkujícím subjektem (SO/RO). Město a jeho funkční zázemí jako oprávněný příjemce v rámci udržitelného městského rozvoje dle čl. 7 nařízení EP a Rady č. 1301 /2013 ze 17. 12. 2013 o EFRR by mělo být
78 odpovědné minimálně za výběr operací. Polsko
Města se účastní výběru projektů, což schvaluje svazek ITI a řídicí orgán regionálního operačního programu. V obecné rovině se ještě nerozhodlo o objemu povinností hlavních měst vojvodství o řízení ITI. Tyto otázky budou upraveny v dohodě s řídicím orgánem ROP Mazovské Vojvodství a se samosprávou vojvodství.
Nizozemsko 32
33
Zastupitelstvo města bude přijímat a převezme odpovědnost za implementační plán ITI. Každé město bude mít Poradní radu, která vydá pozitivní nebo negativní stanovisko. Jaká bude role Vašeho města při výběru projektů?
Slovensko
Město bude zabezpečovat hodnocení projektových záměrů a v souladu s výše uvedeným by se mělo podílet na výběru operací. Předpokládá se, že Rada partnerství bude schvalovat seznam projektových záměrů, které budou předloženy řídicímu orgánu. Kompetence a celá metodika je ve stadiu příprav.
Polsko
V současnosti se připravují kritéria hodnocení a výběru projektů.
Jak probíhá plánování ITI? Jak se zapojuje veřejnost, sociální partneři a nevládní a neziskové organizace? Slovensko
Město Bratislava a Bratislavský samosprávní kraj iniciovaly zpracování společné Regionální integrované územní strategie, v jejímž rámci bude upraven také udržitelný městský rozvoj. Výzvou primátora byly osloveny orgány místních a regionálních samospráv, státní správy, sociálně-ekonomických partnerů a subjekty občanské společnosti, aby se do partnerství zapojily. Výzva se setkala s pozitivním ohlasem. Uvažuje se také o mediálním oslovení veřejnosti.
Polsko
Požaduje se, aby každá strategie ITI měla popis procesu zahrnutí veřejnosti. Většinou tento proces zahrnuje veřejné konzultace návrhu strategie ITI a zahrnutí sociálních partnerů při přípravě strategie ITI (výběr partnerů probíhá otevřeným způsobem). V případě města Varšavy se na procesu přípravy nástroje ITI v první řadě podílejí obce z funkční oblasti Varšavy. Jejich projekty pak získají spolufinancování v rámci tohoto nástroje. Bez ohledu na příjemce pomoci EU fondů se také angažují všichni partneři, tedy NNO, soukromí podnikatelé, vysoké školy i občané.
Nizozemsko
34
Probíhá řada setkání úředníků, kteří mají na starosti operační programy, několik setkání proběhlo se zástupci DG REGIO. Otázky začínaly: proč vůbec chceme ITI? Jaké jsou výhody tohoto nástroje? Veřejnost není do plánování ITI zahrnuta. Ostatní partneři jsou součástí příprav operačních programů a také členy monitorovacího výboru. Jak bude probíhat řízení ITI? Tj. jaké orgány budou ustaveny a jaké budou mezi nimi vztahy? Slovensko
Řízení ITI není ještě zcela jasné. Předpokládá se, že řídicím orgánem bude Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova. Dále vznikne společná Rada partnerství pro udržitelný městský rozvoj Bratislava a Regionální integrovanou územní strategii Bratislavského samosprávného kraje, která bude mít rozhodovací pravomoci. Gestorem a koordinátorem bude Společný koordinační orgán Udržitelného městského rozvoje Bratislava a Regionální integrované územní strategie Bratislavského samosprávného kraje. Zprostředkujícími subjekty pak budou město Bratislava a Bratislavský samosprávný kraj, nicméně dosud není jasný rozsah jejich pravomocí.
Polsko
Svazek ITI je skupina reprezentující město vůči regionálním a národním orgánům. Má svůj vlastní sekretariát. Výkonným orgánem svazku je výkonná rada ITI (board of governors), a jejím předsedou je maršálek vojvodství. V závislosti na rozsahu delegovaných úkolů z něj vznikne zprostředkující subjekt, který bude vykonávat auditní a monitorovací činnosti.
79 Monitorování se bude dělat prostřednictvím řídicích orgánů ROP. Monitorování projektů financovaných z národních OP bude provádět příslušný národní řídicí orgán. V případě Varšavy je vytvořen ve struktuře ITI sekretariát ITI (administrativní orgán), dále Konzultační fórum ITI (orgán složený ze zástupců zúčastněných obcí – pracovníků úřadů, který má pracovní charakter a jehož úkolem je poskytovat stanoviska) a řídicí orgán, který se skládá ze zástupců všech obcí ITI a přijímá rozhodnutí týkající se ITI. Podávání zpráv o projektech ITI Varšava je v gesci města Varšavy, které koordinuje ITI na svém funkčním území. Nizozemsko
35
Jak se daří spolupráce s menšími obcemi nezapojenými do ITI? Existuje mezi městy s ITI a obcemi napětí o alokaci zdrojů? Pokud ano, jak se řešilo? Slovensko
Město vnímá napětí ohledně alokace zdrojů a napětí ohledně způsobené nevyjasněností kompetencí a procesů.
Polsko
Vojvodská města mají svůj mechanismus ITI daný Dohodou o partnerství – základní rozpočet na ITI je stanoven na národní úrovni, řídicí orgány ROP mohou poskytovat dodatečné zdroje v rámci ROP. Subregionální ITI jsou vytvářené vojvodstvími (mimo hlavní města vojvodství). Tenze mohou vznikat v případě, že stejná menší obec může být součástí více než jednoho ITI. Takové situace se řeší přímo diskuzí se zainteresovanými implementačními orgány ROP (a prioritu mají regionální ITI). V případě města Varšavy probíhá spolupráce pouze s obcemi zařazenými do funkčního zázemí ITI Varšava. Získáváme však také signály o tom, že by i jiné obce, které leží mimo funkční zázemí ITI, chtěly být součástí nástroje ITI. T9m, že jsou obce do ITI zařazeny, mají svou alokaci na projekty. Na druhé straně obce mimo ITI mohou využívat podporu v rámci Regionálního operačního programu Mazovské vojvodství 2014–2020.
Nizozemsko 36
Spolupráce není součástí ITI. Jisté napětí existuje ohledně alokace a "specifického" zacházení s velkými městy. Jak řešíte spolupráci s kraji? Existuje napětí o alokaci zdrojů mezi kraji a městy? Pokud ano, jak se řešilo?
Slovensko
Napětí existuje a řeší se tak, že funkční zázemí hlavního města Bratislavy tvoří většinu Bratislavského samosprávného kraje. Tím se zdroje na udržitelný městský rozvoj rozložily na větší území kraje. Hlavní město Bratislava se také snaží nastavit strategii tak, aby se na základě jasně definovaných kritérií vyspecifikovaly reálné potřeby. Zatím není stoprocentně jasné, do jaké míry se záměr podaří.
Polsko
Tam, kde se rozhoduje o penězích, existuje často napětí. To se zmírňuje mechanismem dodatečné alokace pro regionální ITI z ROP. Jinými slovy, tam, kde je spolupráce mezi městem a vojvodstvím dobrá, je dodatečná alokace z ROP vyšší. Spolupráce města Varšavy koordinujícího ITI s vojvodstvím je v pořádku - setkáváme se
80 na pracovní úrovni, diskutujeme rozhodnutí. Máme ale dojem, že se nám nedaří držet krok s programováním ROP, protože na přípravu ITI máme mnohem méně času, než mělo vojvodství na přípravu ROP. Nizozemsko 37
Spolupráce s kraji není součástí ITI.
Počítáte se zapojením MAS? Pokud ano, jak? Slovensko
Pro ITI města Bratislava (tj. udržitelný městský rozvoj) jsou MAS irelevantní. Obce zapojené v MAS jsou oprávněny čerpat v rámci Regionálních integrovaných územních strategií krajů. Zástupci MAS by měli být členy Rady Partnerství.
Polsko
Ne.
Nizozemsko
Ne.
Obsahové aspekty ITI 38
Jaké potřeby / výzvy v současné době vaše město / města řeší? Co z toho definujete jako priority pro ITI? Slovensko
Silniční infrastruktura (cesty 2. a 3. třídy) – rekonstrukce, cyklodoprava, integrovaná doprava a osobní veřejná doprava). Sociální infrastruktura – rozvoj sociální péče na komunitní bázi, výstavba dětských jeslí, vzdělávací infrastruktura (obnova a rekonstrukce plus výstavba mateřských škol, pořízení a modernizace odborných učeben a knihoven na základních školách). Adaptační opatření na zmírnění důsledků změn klimatu, investice do odpadového hospodářství a vodohospodářství.
Polsko
39
Investiční priority: 3.1 – podpora podnikání 4.3 – energetická účinnost 4.5 – nízkoemisní strategie 6.3 – ochrana a propagace kulturního a přírodního dědictví 6.4 – biodiverzita, rekultivace půdy 9.2 – revitalizace (sociální, hospodářská a fyzická) deprivovaných komunit 9.3 – sociální ekonomika
Nástroj ITI je průnikem potřeb všech obcí ITI. Projektová databáze zahrnuje kompromisní návrhy v souladu se skutečnými potřebami a v souladu s možnostmi financování. Pro město Varšava se jeví jako nejvhodnější financování parkovacích státní P+R a dodatečných cyklotras v rámci ITI. Taktéž počítáme s projekty e-rozvoje, zvláště co se týče péče o starší osoby s využitím informačních technologií. Nizozemsko Město Rotterdam má velké množství potřeb v oblasti vzdělávání, bydlení a zaměstnanosti. Hlavní problémy leží v nesouladu mezi poptávkou na trhu práce a nabídkou, vysoká míra nezaměstnanosti v určitých oblastech města mezi málo vzdělanými osobami, nedostatečná nabídka práce pro určité typy pracovních příležitostí a sektory, jako např. v oblasti sociální péče. Co si slibujete od řešení problémů města prostřednictvím ITI? Jaké typy projektů hodláte do ITI zahrnout? Slovensko
V současné době město pracuje na vytvoření projektového zásobníku zahrnujícího projekty ve výše uvedených oblastech.
Polsko
Nástroj ITI poskytuje garanci toho, že projekty zahrnuté do ITI získají financování z ESIF. Z hlediska potřeb obcí Varšavského funkčního zázemí se jako nejjistější ukázaly dopravní projekty: cyklotrasy a parkování P+R, projekty z oblasti e-rozvoje (elektronické přihlašování se do škol, elektronická školní knihovna, elektronický obecní archiv, elektronická navigace po obcích zahrnutých do ITI, elektronická péče o starší osoby), vytvoření nabídky investičních oblastí, hospodářská podpora, pomoc se zakládáním podniků, vytváření sítě center pro pondikání, vzdělávání v oblasti podnikání.
81 Nizozemsko 40
41
42
Priority EFRR a ESF se mohou kombinovat, a tudíž se 1+1 rovná 3.
Jaké minimální požadavky jsou na strategické pokrytí ITI ze strany odpovědného ministerstva? Tj. jaké minimum strategií musí mít město pro ITI zpracováno? Slovensko
Takové požadavky ze strany státu specifikovány nejsou, resp. se s nimi dotazovaní nesetkali.
Polsko
Regionální ITI musejí mít strategii ITI (obsahující popis způsobu realizace nástroje ITI, organizaci prací a projekty ITI) schválenou ministerstvem a řídicím orgánem ROP. Ministerstvo vydalo metodiku popisující požadavky na strategický dokument.
Je Vaše ITI založené na řešení problémů v určitém území, nebo na řešení problémů určitého sektoru bez vymezení území? Slovensko
Zaměření v rámci předem definovaného území udržitelného městského rozvoje Bratislava (tj. ITI Bratislava) se soustředí na řešení specifických problémů.
Polsko
Zdá se, že jde o kombinaci, nicméně se vždy vyžaduje, aby bylo stanoveno teritorium strategie ITI , tj. funkční zázemí města.
Nizozemsko
Analýza hlavních problémů v různých oblastech a tématech; ustavení orgánů odpovědných za realizaci ITI; popis způsobu, jak se bude ITI implementovat
Jaké všechny strategie město pro svůj rozvoj má? Máte "smart" strategii města? Jaká je vazba mezi "smart" strategiemi města a ITI? V kterých oblastech? Slovensko
Zákon o regionálním rozvoji č. 539/2008 Z. stanovuje, že každý kraj a obec má mít 72 zpracován Program hospodářského a sociálního rozvoje města , který je od roku 2010 pro obce povinný. Schvaluje ho zastupitelstvo obce nebo kraje. Program spolu s příslušnou územně plánovací dokumentací je podmínkou pro uvolnění národních a doplňkových dotací. Město Bratislava má pro svůj rozvoj zpracovány následující strategické dokumenty:
72
-
Program hospodárskeho a sociálneho rozvoja 2014–2020.
-
Priority Bratislavy a programové ciele na roky 2011–2014.
-
Koncepcia riešenia problematiky ľudí bez domova.
-
Komunitný plán sociálnych služieb hlavného mesta SR Bratislavy.
-
Koncepcia rozmiestňovania pomníkov a pamätníkov.
-
Zásady vybavovania petícií v podmienkach samosprávy hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy.
-
Priority mesta Bratislavy v oblasti cyklodopravy.
-
Koncepcia rozvoja mestskej hromadnej dopravy v Bratislave na roky 2013–2025 časť: Rozvoj a modernizácia technickej infraštruktúry dopravnej siete električkových a trolejbusových tratí.
-
Protikorupčné minimum pre Bratislavu.
-
Etický kódex zamestnancov.
-
Program aktívneho starnutia.
-
Stratégia v oblasti cestovného ruchu: kroky na realizáciu cieľov v oblasti
Obec ve své působnosti na účely podpory regionálního rozvoje ... zabezpečuje a koordinuje vypracování a realizaci programu hospodářského rozvoje a sociálního rozvoje obce, pravidelně ho monitoruje a každoročně vyhodnocuje jeho plnění, zabezpečuje soulad programu hospodářského rozvoje asociálního rozvoje obce s územněplánovací dokumentací... (Zák. č. 539/2008 Z.z., §12)
82 cestovného ruchu a destinačného manažmentu hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy. -
43
44
Koncepcia rozvoja hlavného mesta SR Bratislavy v oblasti tepelnej energetiky.
Polsko
Varšava připravila strategii ITI založenou na různých jiných strategiích města, mezi jinými také na Inovačním programu Varšavy.
Nizozemsko
"Smart" strategie není podmínkou, ale je vítána.
Jak se ve vašem ITI propojí měkké a tvrdé investice? Slovensko
Měkké investice by měly doplňkově hradit investice z EFRR.
Polsko
Strategie ITI definuje využití EFRR a ESF, tj. kombinaci projektů financovaných z různých fondů ESI.
Nizozemsko
V této fázi není zřejmé, protože projekty jsou ve fázi příprav.
Budou pro realizaci ITI využity finanční nástroje? Jak? Slovensko
Ne.
Polsko
U regionálních ITI se s využitím finančních nástrojů nepočítá. Implementační orgány mohou rozhodnout, že se finanční nástroje využijí na různé intervence v ROP včetně subregionálních ITI.
Nizozemsko
Pravděpodobně ne.
83
12 Příloha II - Souhrn legislativy a dokumentů upravujících Integrované územní investice73 Název dokumentu Obecné nařízení (č. 1303/2013)
Nařízení k EFRR (č. 1301/2013) Nařízení k ESF (č. 1304/2013) Nařízení k EÚS (č. 1299/2013) Draft Guidance Fiech for Desk Officers Integrated Territorial Investment (ITI), Version 3 - 28.1.2014
73
Příslušné ustanovení Článek 36 - Integrované územní investice Související ustanovení: Článek 15 - Obsah dohody o partnerství Článek 96 - Obsah, přijetí a změna operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost Článek 7 - Udržitelný rozvoj měst Článek 12 - Zvláštní ustanovení pro území se zvláštní charakteristikou Článek 11 - Integrované územní investice Celý dokument
Draft Guidane Fiche for Desk Officers - Itnegrated Territorial Investment (ITI). Version 3, 28.1.2014, s.1
84
13 Příloha III - Návrh podoby strategie ITI dle ŘO IROP Slovenska
85
86
Zdroj: Polostrukturované rozhovory
87
Citace 1. ACS, Z. J. Innovation and the growth of cities. Cheltenham : Edward Elgar, 2002. xiv, 247 s. 2. ALTROCK, U., GUNTNER, S., HUNING, S. AND PETERS, D. Spatial planning and Urban development in the new EU member States: From adjustment to reinvention, Chippenham, Wiltshire, 2006. 3. BAŠE, M. Miroslav Baše : Město, suburbie, venkov. Praha : Česka komora architektů, 2009. 73 s. 4. BERAN, V. Management udržitelného rozvoje regionů, sídel a obcí . Praha : Academia, 2005. 323 s. 5. BLAKELY, E. J.; BRADSHAW, T. K. Planning local economic development . Thousand Oaks : Sage, 2002. xvii, 398 s. 6. BODENSCHATZ, H. Sustainable urbanism in a post-industrial Germany. Journal of Urbanism. Březen 2009, 2, 1, s. 9-10. 7. CARAGLIU, A., DEL BO, C. F. and NIJKAMP , P. Smart cities in Europe. Vrije Universiteit Amsterdam, 2009. Dostupne z: http://ideas.repec.org/p/dgr/vuarem/2009-48.html. 8. CEMR. A Figure-Based Portrait of Local Governments. 2013. Dostupné z: http://www.ccre.org/img/uploads/piecesjointe/filename/FINAL_CEMR_factsheets_2013_EN. pdf 9. CEMR. Cohesion Policy: The Use of Integrated Territorial Investments (ITI) by Member States. Overview, červen 2014. 10. CEMR. Local and Regional Government in Europe. Structure and Competence. Brusel, 2012. Dostupné z http://www.ccre.org/docs/Local_and_Regional_Government_in_Europe.EN.pdf 11. CEMR. Draft ITI Overview. Brusel: CEMR, 2014. 12. CEMR. Local and Regional Government in Europe.: Structures and Competences. 2012. vyd. Brusel: CEMR, 2012. Dostupné z: http://www.ccre.org/docs/Local_and_Regional_Government_in_Europe.EN.pdf 13. COHEN, G., VAN GEENHUIZEN, M. AND NIJKAMP, P. (2001). Urban Planning and Information and Communication Technology. Tinbergen Institute Discussion Papers. Available at http://ideas.repec.org/p/dgr/uvatin/20010064.html 14. COOPER, Ian; SYMES, Martin. Sustainable urban development. London : Routledge, 2009. Changing professional practice, s. xviii, 305. 15. Čeká republika. Dohoda o partnerství pro programové období 2014 - 2020: Česká republika. In: Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 11.8.2014. Dostupné z http://strukturalnifondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020 16. Čeká republika. Národní dokument k územní dimenzi. Verze 1.0. In: Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj, 30.6.2014. 17. Česká republika. Metodický pokyn pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014 - 2020. Verze 1.0. In: Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj, červenec 2014. 18. ČSÚ. Databáze demografických údajů ČSÚ. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm 19. ČSÚ. Statistická ročenka Prahy. Dostupné z: http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/home 20. DIRKS, S. AND KEELING, M.. (2009). A vision of smarter cities: How cities can lead the way into a prosperous and sustainable future. IBM Institute for Business Value. 21. DIRKS, S., KEELING, M. AND DENCIK, J. (2009). How Smart is your city? Helping cities measure progress. IBM Institute for Business Value. Dostupné z: http://www.businessandleadership.com/reports/partner/26-ibm/report/260-how-smart-isyour-city-hel/ 22. ECB. Euro foreign exchange reference rates. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/stats/exchange/eurofxref/html/index.en.html 23. Evropská komise. Cohesion Policy 2014 2020. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/what/future/index_en.cfm#2
88 24. Evropská komise. Cohesion Policy and cities: the urban contribution to growth and jobs in the regions. Brussels: European Communities, 2006. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/archive/consultation/urban/com_2006_0385_en.pdf 25. Evropská komise. Dohody o partnerství. Dostupné z: http://ec.europa.eu/contracts_grants/agreements/index_en.htm 26. Evropská komise. Draft Guidance Fiche for Desk Officers - Integrated Territorial Investments. Version 3, 28.1.2014. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/informat/2014/guidance_iti.pdf 27. Evropská komise. EU cohesion funding – key statistics. Available budget 2014 - 2020. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/funding/index_en.cfm 28. Evropská komise. European Structural and Investment Funds. Dostupné z: http://ec.europa.eu/contracts_grants/funds_en.htm 29. Evropská komise. Guidanceon European Structural and Investment Funds. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/information/guidelines/index_en.cfm 30. Evropská komise. Operational Programme "West Netherlands". Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/country/prordn/details_new.cfm?gv_OBJ=ALL&gv_PAY =NL&gv_reg=ALL&gv_THE=ALL&gv_PGM=1186&LAN=7&gv_per=2&gv_defL=7 31. Evropská komise. Promoting Sustainable Urban Development in Europe -Achievements and Opportunities. Brussels: European Communities, 2009. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/presenta/urban2009/urban2009_en. pdf 32. Evropská komise. Second State of European Cities Report. Brussels: European Communities, 2010. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/studies/pdf/urban/stateofcities_201 0.pdf 33. Evropská komise. Súhrn partnerskej dohody pre Slovensko, 2014 - 2020. Dostupné z: http://ec.europa.eu/contracts_grants/pa/partnership-agreement-slovakia-summary_sk.pdf 34. Evropská komise. Summary of the Partnership Agreement for Poland 2014 - 2020. Dostupné z: http://ec.europa.eu/contracts_grants/pa/partnership-agreement-poland-summary_en.pdf 35. Evropská komise. Summary of the Partnership Agreement for the Netherlands 2014 - 2020. Dostupné z: http://ec.europa.eu/contracts_grants/pa/partnership-agreement-nederlandssummary_en.pdf 36. Evropská komise. The urban dimension in European Union policies. Brussels: European Communities, 2009. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/urban/pdf/urbanguide1_en.p df 37. Evropská unie. Eurostat. Klasifikace regionů. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/nuts_nomenclature/introduction 38. Evropská unie. Eurostat. Urban Audit – databáze. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/region_cities/city_urban/data_cities/d atabase_sub1 39. Evropská unie. Nařízení EP a Rady č. 1299/2013 z 17. 12. 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce. In: Official Journal. Brusel: Evropská komise, 2014, OJ L 347, s. 289 - 302. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32013R1301 40. Evropská unie. Nařízení EP a Rady č. 1301/2013 z 17. 12. 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006. In: Brusel: Evropská komise, 2014,, OJ L 347, 289 302. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?uri=CELEX:32013R1301 41. Evropská unie. Nařízení EP a Rady č. 1303/2013 z 17. 12. 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti,
89
42.
43.
44. 45.
46. 47.
48. 49.
50. 51. 52.
53. 54. 55. 56. 57. 58.
59.
Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. In: Brusel: Evropská komise, 2014, OJ L 347, s. 320 - 469. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32013R1303 Evropská unie. Nařízení EP a Rady č. 1304/2013 z 17. 12. 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006. In: Brusel: Evropská komise, 2014, OJ L 347, s. 470 - 486. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32013R1304 Evropská komise. Cities and the Lisbon Agenda: Assessing the Performance of Cities. Brussels: European Communities, 2004. Dostupné z: http://www.eukn.org/E_library/Economy_Knowledge_Employment/Urban_Economy/Comp etitiveness/Competitiveness/Cities_and_the_Lisbon_Agenda_assessing_the_performance_of _cities Gemmente Den Haag (2010). Eight Examples of Successful Urban Economic Innovations: A Contribution of the G4 to the EU 2020 Strategy. Brussels: G4 Europe HOORENS, Dominique, et al. Sub-national Governments in the European Union : Organisation,responsibilities and finance. France : Dexia, July 2008. Dostupné z: https://www.belfius.be/NR/rdonlyres/29BC174A-7C5E-4186-8595B74040AC2045/0/FINANCESGB_FIN.pdf http://www.mir.gov.pl/rozwoj_regionalny/polityka_regionalna/ksrr_2010_2020/strony/defa ult.aspx Inovační přístup k řešení disparit na úrovni regionů : Projekt WD-30-07-1 [online]. Praha : MMR, 2007 2009 [cit. 2010-07-31]. Dostupne z: http://www.mmrvyzkum.cz/INFOBANKA/wd-30-07-1-inovacni-pristu-15063.aspx KALLTORP, O. Cities in transformation, transformation in cities. social and symbolic change of urban space.. Aldershot : Ashgate, 2000. xii, 393 s. Kompendium Evropské unie o systémech, politikách a zásadách územního plánování [online]. Evropska komise : Luxembourg Office for Official Publications of the European Communities, 2000. Dostupne z: http://www.uur.cz/images/publikace/infomat/PDF/Kompendium.pdf. LOUGHLIN, J., F. HENDRIKS a A. LINDSTRÖM. The Oxford Handbook of Local and Reigonal Democracy in Europe. 1. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2011. ISBN 978-0-19-956297-8. MÁTL, Ondřej , et al. Naše města a evropské peníze : Potenciál městské dimenze strukturální a kohezní politiky Evropského společenství. Praha : MEPCO, 2009. 106 s. MÁTL, Ondřej; SRNOVÁ, Eva; ŠTEGMANNOVÁ, Ingrid. Analýza potřeb měst po roce 2013 z hlediska budoucí kohezní politiky. Praha : Svaz měst a obcí České republiky, 2010. 156 s. Dostupné z: http://www.smocr.cz/cz/dotace-a-granty/strukturalni-fondy/default.aspx. MEPCO. Návrh Manuálu ITI. Květen 2014. Nizozemsko. Základní informace o teritoriu. In: MZV [online]. [cit. 2014-09-02]. Dostupné z:http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/nizozemsko/ OECD TERRITORIAL REVIEWS. (2006). Competitive Cities in the Global Economy, Paris. OECD. Metropolitan Explorer. Dostupné z: http://measuringurban.oecd.org/# OECD. Regional Database. Dostupné z: http://stats.oecd.org/Index.aspx?datasetcode=REG_DEMO_TL2 OECD. Definition of Functional Urban Areas (FUA) for the OECD metropolitan diabase. OECD Publishing, 2013. Dostupné z: http://www.oecd.org/gov/regional-policy/Definition-ofFunctional-Urban-Areas-for-the-OECD-metropolitan-database.pdf OECD. Redefining „Urban“. A new way to measure metropolitan areas. Paris: OECD Publishing, 2012. Dostupné z: http://www.keepeek.com/Digital-AssetManagement/oecd/urban-rural-and-regional-development/redefiningurban_9789264174108-en#page1
90 60. Polsko. Krajowa politika miejska. In: Varšava, Ministerstvo infrastruktury a rozvoje. Dostupné z: http://www.mir.gov.pl/rozwoj_regionalny/polityka_regionalna/rozwoj_miast/kpm/strony/st art.aspx 61. Polsko. Krajowa Strategia Rozwoju Regionalnego 2010-2020. Dostupné z: 62. Polsko. Národní koncepce územního rozvoje Polska 2030. In: Varšava. Dostupné z: http://www.mir.gov.pl/english/regional_development/spatial_policy/nsdc_2030/strony/def ault.aspx 63. Polsko. Principles of Integrated Territorial Investments implementation in Poland. In: Varšava: Ministerstvo regionálního rozvoje, 2013. 64. Polsko. Regionální rozvojová strategie státu 2010 – 2020: Regiony, města a venkov. In: Varšava. Dostupné z: http://rpo.slaskie.pl/zalaczniki/2014/01/17/1389965346.pdf 65. Polsko. Statistický úřad Polska. Dostupné z: http://stat.gov.pl/wyszukiwarka/szukaj.html 66. Polsko. Ústava. Dostupné z http://www.sejm.gov.pl/prawo/konst/polski/kon1.htm 67. Polsko. Základní informace o teritoriu. In: MZV [online]. [cit. 2014-08-03]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/polsko/ 68. Polsko. Zákon o zásadách provádění politiky rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. In: Varšava, 2006. 69. PŮČEK, Milan; OCHRANA, František. Chytrá veřejná správa. Praha : Ministerstvo pro mistni rozvoj, Narodni organ pro koordinaci, 2009. 200 s. 70. REKTOŘIK, Jaroslav . Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací . Brno : Masarykova univerzita, 1999. 140 s. 71. Slovensko. Aktualizace Národní strategie regionálního rozvoje Slovenské republiky. Bratislava. Dostupné z: http://www.rokovania.sk/Rokovanie.aspx/BodRokovaniaDetail?idMaterial=23515 72. Slovensko. Analýza rozvojového potenciálu regiónov SR a ich územných rozdielov s premietom na tematickú koncetráciu EŠIF v Partnerskej dohode SR na roky 2014 - 2020. In: Bratislava: Aurex. Dostupné z: http://www.slideshare.net/celamko/uzemna-koncentraciavpdsr 73. Slovensko. Dohoda o partnerství Slovenské republiky 2014 - 2020. Dostupné z http://www.partnerskadohoda.gov.sk/ 74. Slovensko. Koncepce územního rozvoje Slovenska. In: Bratislava. Dostupné z: http://www.build.gov.sk/mvrrsr/?id=1&cat=222&lang=sk&docfld=1082 75. Slovensko. Koncepce územního rozvoje Slovenska. In: Bratislava. Dostupné z: http://www.telecom.gov.sk/index/index.php?ids=124582 76. Slovensko. Statistický úřad Slovenské republiky. Mestská a obecná štatistika. Dopstupné z: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=97 77. Slovensko. Usnesení vlády SR č. 22/2014 z 14. 5. 2014 o Návrhu Aktualizácii Národnej stratégie regionálneho rozvoja Slovenskej republiky. In: Bratislava, 2014. Dostupné z: http://www.rokovania.sk/Rokovanie.aspx/GetUznesenia/?idRokovanie=745 78. Slovensko. Zákon o obecnom zriadeni. In: 369/1990 Zb. Bratislava. 79. Slovensko. Zákon o podpore regionálného rozvoja. In: 539/2008 Zb. Bratislava 80. SÝKORA, Luděk. City regions and polycentric territorial development: concepts and practice. Urban Research and Practice, Volume 2, Issue 3, 2009. 81. SÝKORA, Luděk. Geografie města. Praha : Geograficka sekce, 2000. 82. SÝKORA, Luděk. Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky . Praha : Ustav pro ekopolitiku, 2002. 191 s. 83. VAN DEN BERG, L et al. (2004) National Urban Policies in the European Union, EURICUR and Erasmus University Rotterdam. 84. VAN KEMPEN, R., VERMEULEN, M. and BAAN, A. (2004). Cities in the New EU Countries: Position, Problems, Policies, Dutch Ministry of the Interior and Kingdom Relations.