Analýza přímých investic v oblasti služeb

Analýza přímých investic v oblasti služeb Zpracoval: odbor mnohostranné a společné obchodní politiky Březen 2009

1 Úvod .................................................................................................................................................................... 3 2 Přímé zahraniční investice ................................................................................................................................ 4 3 Analýza PZI a PI ................................................................................................................................................ 6 3.1 Objem a struktura PZI v oblasti služeb alokovaných v ČR .................................................................... 6 3.1.1 Objem PZI v oblasti služeb alokovaných v ČR...................................................................................... 7 3.1.2 Struktura PZI v oblasti služeb alokovaných v ČR.................................................................................. 8 3.2 Objem a struktura tuzemských PI alokovaných v zahraničí .................................................................. 9 3.2.1 Objem tuzemských PI v oblasti služeb alokovaných v zahraničí........................................................... 9 3.2.2 Struktura tuzemských PI v oblasti služeb alokovaných v zahraničí..................................................... 11 3.2.3 Saldo a obrat tuzemských PI ve službách............................................................................................. 21 3.2.4 Podíl ekonomických zón na tuzemských PI alokovaných v zahraničí ................................................. 24 4 Závěr ................................................................................................................................................................. 28 Seznam grafů....................................................................................................................................................... 29 Seznam tabulek ................................................................................................................................................... 29

1 Úvod Materiál „Analýza exportu přímých investic“ má navázat na již vytvořený dokument „Analýza exportu služeb ČR“, jehož úkolem bylo získat základní informace o charakteru a struktuře zahraničního obchodu České republiky se službami. Tento dokument si klade za cíl přehledným způsobem popsat rozsah, strukturu (jak odvětvovou, tak teritoriální) a možné trendy, které se vyskytují v oblasti vývozu investic pocházejících z České republiky, a tímto poskytnout vodítko pro vytvoření alespoň základní představy o nich. Hlavní otázky, jež by měly být zodpovězeny tedy jsou zejména: - jaký podíl mají přímé investice v oblasti služeb českých společností na celkových přímých investicích, kam tyto směřují; - jakou mají odvětvovou a teritoriální strukturu, jaký je jejich vývoj a tempo tohoto vývoje. Zdrojem tabulek, grafů a komentářů jsou údaje České národní banky, které jako jediné zachycují zkoumanou oblast v alespoň takovém rozsahu, aby mohla být zpracována tato analýza. Dokument nejprve popisuje problematiku přímých zahraničních investic, posléze zahrnuje vypracování samotné analýzy a v závěrečném shrnutí jsou pak rekapitulována podstatná data. Časová řada, z které analýza vychází představuje období mezi lety 1999 – 2007, uvedené veličiny jsou stavové (tedy ne tokové).

3

2 Přímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice (PZI) popsané v tomto dokumentu, vycházejí z údajů České národní banky. Jejich definice vychází z požadavků OECD a ta je v souladu s Eurostatem a Mezinárodním měnovým fondem: „Přímá zahraniční investice odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a významný vliv na řízení podniku. Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku.“ Podnik – přímá investice je dále definován jako „Podnik zapsaný nebo nezapsaný v obchodním rejstříku, v němž zahraniční investor vlastní 10 a více procent akcií (podílu) nebo hlasovacích práv u zapsaného podniku nebo ekvivalent u nezapsaného podniku.“ 1 Přímá investice závisí na několika faktorech. U prvního je důležitý podíl investora na základním kapitálu nebo hlasovacích právech. Z tohoto hlediska rozlišujeme přidružené společnosti (podíl investora 10 – 50%), dceřiné společnosti (podíl investora větší než jedna polovina) a pobočky (100% podílu nebo pozemky a stavby přímo vlastněné nerezidentem či mobilní zařízení operující v ekonomice alespoň 1 rok). Podíl na základním kapitálu není jediná složka přímé investice, její složení lze vyjádřit jako: PI = základní kapitál + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál kde: - Základní kapitál – vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti - Reinvestovaný zisk – podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend - Ostatní kapitál – přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dlouhodobých cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich dceřinými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích. Podle formy přílivu rozeznáváme přímé investice na: - Greenfield investment (investice na zelené louce), kde je charakteristickým rysem výstavba nových závodů a výrobních prostor, vysoký počáteční příliv investic, vytváření nových pracovních míst - Brownfield investment představuje investici do nákupu nebo pronájmu existujících objektů a výrobních ploch, obvykle znamená rychlejší realizaci investice než investování na zelené louce - Akvizice a fúze představuje změnu majitele podniku, obvykle také spojenou s restrukturalizací a optimalizací procesů v převzaté společnosti

1

Zdroj: Česká národní banka 4

-

Joint ventures neboli vytváření společných podniků umožňuje spolupráci výhodnou pro všechny zúčastněné společnosti, jako například průnik na tuzemský trh pro jednu společnost a získání odbytiště na zahraničních trzích pro druhou

Ve vztahu, kdy jsou investice směřovány do ČR, budeme dále mluvit v tomto dokumentu o přímých zahraničních investicích (PZI), opačným směrem o přímých investicích (PI).

5

3 Analýza PZI a PI Z hlediska exportu služeb a jeho podpory nás budou zajímat zejména tuzemské investice na zahraničních trzích. Nicméně pro srovnání je vhodné uvést i opačný stav – přímé zahraniční investice alokované v České republice (dále jen ČR). Budeme tak moci porovnat strukturu a množství investic, které proudí oběma směry. Odvětvové členění je založeno na Odvětvové klasifikaci ekonomických činností (OKEČ), která odpovídá mezinárodně užívané klasifikaci NACE. V tabulkách jsou vždy zachyceny stavy investic pro daný rok (tedy nikoliv jejich toky).

3.1 Objem a struktura PZI v oblasti služeb alokovaných v ČR Pro potřeby této analýzy jsou důležitější PI alokované v zahraničí, nicméně pro srovnání je vhodné podat stručnou informaci o přímých zahraničních investicích umístěných na území ČR. V celosvětovém měřítku patřilo České republice v oblasti přílivu přímých zahraničních investic (PZI, anglická zkratka FDI – Foreign Direct Investments) v roce 2005 dvacáté místo a v roce 2007 třicáté sedmé místo. Ze států s přibližným počtem obyvatel jako má ČR se na vyšších pozicích nachází již jen Švédsko, Belgie a Nizozemí. Největším celosvětovým příjemcem byly v roce 2007 USA (233 mld. amerických dolarů), následovány Velká Británií (224 mld. USD), Francii (cca 155 mld. USD). graf 1 Příliv PZI ve světě, 20 neúspěšnějších zemí, 2006 – 2007 [mld. USD]

Zdroj: OSN - http://www.unctad.org/en/docs/wir2008overview_en.pdf

6

Podle výzkumu společnosti Ernst&Young z roku 2005 považuje ČR za nejatraktivnější místo pro investici 8% společností, což jej v této oblasti řadí na 7. příčku na světě, nicméně jak můžeme vidět v grafu č. 1, skutečnost v alokovaných částkách je poněkud odlišná. Celkově patří region střední a východní Evropy k druhému neatraktivnějšímu na světě (52%), hned po Evropě západní (68%). ČR získala v roce 2007 celkově 131 projektů (zdroj CzechInvest).

3.1.1 Objem PZI v oblasti služeb alokovaných v ČR Na počátku sledovaného období, v roce 1999, dosahovaly investice číslo převyšující 656 mld. Kč. V roce 2007 již představovaly investice zahraničních společností v České republice částku přibližně 2 bilionu Kč, což představuje 3 násobný objem. tabulka 1 PZI sektoru služeb v ČR v letech 1999 – 2007 [tis. Kč] 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Celkem

656 620 184

818 411 658

982 334 954 1 165 529 093 1 161 783 672 1 280 594 768 1 491 563 988 1 666 760 691 2 032 111 185

služby

328 572 361

423 232 595

520 312 483

633 187 180

550 709 497

638 546 084

812 486 157

6 351 921

12 650 007

14 422 440

21 648 491

26 542 974

24 497 625

17 545 044

334 924 282

435 882 601

534 734 923

654 835 671

577 252 471

663 043 709

830 031 200

51,01

stavebnictví služby a stavebnictví (S&S) Podíl S&S na PZI

846 757 772 1 023 520 796 23 848 760

20 673 783

870 606 532 1 044 194 579

53,26

54,44

56,18

49,69

51,78

55,65

52,23

51,38

Tempo růstu S&S

X

30,14

22,68

22,46

-11,85

23,99

25,18

4,89

19,94

Tempo růstu PZI celkem

X

24,64

20,03

18,65

-0,32

30,36

16,47

11,75

21,92

Zdroj: ČNB, vlastní propočty

graf 2 Podíl služeb a stavebnictví na PZI v ČR v letech 1999 – 2007 [tis. Kč] 2 500 000 000 2 000 000 000 1 500 000 000 1 000 000 000 500 000 000 0 1999

2000

2001 Celkem

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Služby a stavebnictví

Zdroj: ČNB

Jak je z tabulky č. 1 a přehlednějšího grafu č. 2 patrné, rostl v ČR jak celkově PZI, tak i k trvale rostly prostředky alokované na území ČR do samotného sektoru služeb. Výjimku tvoří pouze rok 2003, kdy celkové investice dosáhly cca 99,7% roku předchozího, služby zaznamenaly ještě větší propad na 88,2% oproti roku 2002. Celkově se tedy zvýšily přímé zahraniční investice na území ČR mezi lety 1999 a 2007 více než 3krát, zhruba stejně jako služby se stavebnictvím. Růst podílu služeb na investicích by byl ještě výraznější, nebýt zmiňovaného propadu v roce 2003. Jednotlivé změny tempa růstu (poklesu) a podíl služeb na PZI jsou zachyceny v grafu č. 3.

7

graf 3 Tempo růstu a podíl služeb na PZI v ČR v letech 1999 – 2007[%]

60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 -10,00 -20,00

2000

2001

2002

Podíl S&S na PZI

2003

2004

Tempo růstu S&S

2005

2006

2007



3.1.2 Struktura PZI v oblasti služeb alokovaných v ČR Služby se podílely na zahraničních investicích v ČR průměrně 53%. Největší podíl zaujímá s necelou třetinou sektor finančního zprostředkování, následuje s téměř 24% obchod a opravy. Naopak nejmenší podíl na růstu PZI ve službách měly sektory pohostinství a ubytování, stavebnictví a ostatní služby. tabulka 2 Podíl sektorů služeb na PZI v ČR v letech 1999 – 2007 [%] STAVEBNICTVÍ OBCHOD A OPRAVY POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY OSTATNÍ SLUŽBY

STAVEBNICTVÍ OBCHOD A OPRAVY POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY OSTATNÍ SLUŽBY

1 999 1,90 29,76 1,79 23,01 28,45

2 000 2,90 28,23 0,58 21,10 27,61

2001 2,70 27,68 1,31 19,04 27,19

2002 3,31 21,16 2,07 24,12 28,28

2003 4,60 24,73 1,72 11,97 33,79

13,94

17,30

20,94

16,50

18,04

1,15

2,27

1,14

4,56

5,16

2004 3,69 24,95 1,82 11,99 31,80

2005 2,11 17,54 1,19 21,80 33,73

2006 2,74 19,53 1,40 14,64 32,08

2007 1,98 18,74 1,15 15,08 31,96

Průměr 2,88 23,59 1,45 18,08 30,54

21,81

22,09

27,45

28,64

20,75

3,93

1,53

2,16

2,45

2,70


Investice v České republice nejsou v jednotlivých letech vyvážené a rovněž také kolísá hodnota, kterou se na nich podílí jednotlivé sektory. Na stavu PZI v ČR se podílel nejvyšší průměrnou hodnotou sektor finančního zprostředkování a to téměř třetinově, naopak nejmenší zaznamenané průměrné hodnoty vykázalo pohostinství a ubytování (1,45%), což je dobře patrné z grafu č. 4.

8

graf 4 Podíl sektorů služeb na PZI v ČR v letech 1999 – 2007 (průměrná hodnota) [%]

STAVEBNICTVÍ 21%

3%

3%

OBCHOD A OPRAVY

24%

1% 18%

30%

POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY OSTATNÍ SLUŽBY


3.2 Objem a struktura tuzemských PI alokovaných v zahraničí Pro plnění cílů této analýzy jsou české investice alokované na zahraničním území relevantnější, proto jim budeme věnovat větší pozornost. Stejně jako v předchozí kapitole se nejprve zaměříme na objem PI v oblasti služeb, které byly umístěny v zahraničí, poté jejich strukturu, teritoriální umístění, vývoj v jednotlivých oblastech a na také jejich obrat a saldo vůči PZI umístěnými v ČR.

3.2.1 Objem tuzemských PI v oblasti služeb alokovaných v zahraničí Vzhledem k velikosti české ekonomiky oproti možnostem světové ekonomiky je export investic řádově nižší než jejich import, v roce 1999 představovaly vyvezené celkové investice pouhá 3,8% dovezených, v roce 2007 již 7,6%. Ještě zajímavější číslo lze získat u poměru v oblasti služeb – za sledované období představovala velikost tuzemských investic ve službách vůči zahraničním 4,6%, respektive 10% na konci sledované periody. Tento fakt můžeme označit za pozitivní vzhledem k tomu, že služby mají vysokou přidanou hodnotu. tabulka 3 Tuzemské PI v zahraničí v letech 1999 – 2007 [tis. Kč] Celkem služby stavebnictví služby a stavebnictví (S&S) Podíl S&S na PZI Tempo růstu S&S Tempo růstu PZI celkem

Celkem služby stavebnictví

1999 25 114 933 19 871 636 153 792 20 025 428 79,74 X X

2000 2001 27 899 351 41 176 055 23 834 811 36 676 175 245 187 266 971 24 079 999 36 943 146 86,31 89,72 20,25 53,42 11,09 47,59

2004 84 087 348 63 718 603 1 276 446

2005 88 772 692 72 347 758 1 384 362

2002 44 397 091 36 005 677 389 926 36 395 603 81,98 -1,48 7,82 2006 104 743 292 70 142 005 1 782 805

2003 58 581 498 48 023 810 981 145 49 004 956 83,65 34,65 31,95 2007 154 700 866 102 830 468 2 140 017 9

služby a stavebnictví (S&S) Podíl S&S na PZI Tempo růstu S&S Tempo růstu PZI celkem

64 995 049 77,29 75,93 104,21

73 696 568 83,02 13,39 5,57

71 924 810 68,67 -2,40 17,99

104 970 485 67,85 45,94 47,70


Další pozitivní rys českých přímých investic vyplývá z jejich struktury – služby v nich oscilují kolem hodnoty 80% a v roce 2001 tento podíl dokonce překročil více než 89%. Z těchto čísel a materiálů vypracovaných v minulosti lze odvodit, že zatímco tradičnímu exportu dominuje zboží oproti službám, u exportu přímých investic jsou čísla naprosto opačná, tedy exportovány jsou především investice vztahující se k sektoru služeb. V absolutních číslech představovaly celkové investice ve službách a stavebnictví hodnotu přibližně 20 mld. Kč v roce 1999 a necelých 105 mld. na konci sledovaného období, což představuje nárůst více než 5-ti násobný, respektive o 84 mld. Kč. Jak se vyvíjely české investice v absolutních hodnotách, je názorně vidět na grafu č. 5. Zde také můžeme vyčíst velký podíl služeb na celkových PI alokovaných v zahraničí. graf 5 Poměr služeb a stavebnictví tuzemských PZI v zahraničí v letech 1999 – 2007 [tis. Kč]

200 000 000 150 000 000 100 000 000 50 000 000 0

1999

2000

2001 PZI Celkem

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Služby a stavebnictví


Z údajů v tabulce č.3 či grafu č.6 vidíme, že v letech 2002 a 2004 nastal pokles podílu služeb na celkových investicích. Tempa růstu v obou letech mají podobný průběh (což je samozřejmě také způsobeno silnou závislostí vývoje celkových investic na vývoji českých investic v oblasti služeb a stavebnictví) a kolísají. Zcela výjimečný charakter mají výsledky za rok 2002, kdy služby zaznamenaly nejen nižší tempo růstu, ale snížení spadlo do červených čísel a proto nastal pokles i v absolutních číslech (graf 6), konkrétně o 1,48%. V tomto roce tedy došlo k desinvestici nebo ke ztrátě v celkové výši 548 mil Kč. Celkovým investicím se podařilo udržet v kladných hodnotách a zaznamenaly růst slabě přesahující 7%. Druhé období, kdy služby nezvyšovaly své tempo růstu rychleji než celkové investic, bylo v roce 2004. I přes velice vysoké tempo růstu přesahující 32%, rostly celkové investice o téměř 11 procentních bodů více a podíl investic ve službách na celkových investicích poklesl na 77% z 83% v roce předchozím.

10

graf 6 Tempo růstu a podíl služeb na tuzemských PZI v zahraničí v letech 1999 – 2007 [%]

120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 -20,00

2000

2001

2002

Podíl S&S na PZI

2003

2004

Tempo růstu S&S

2005

2006

2007



3.2.2 Struktura tuzemských PI v oblasti služeb alokovaných v zahraničí České investice do zahraničí mají v odvětvové struktuře podobný charakter jako investice proudící opačným směrem. Podíváme-li se na průměrné hodnoty, podílu sektorů služeb sledovaného období, zachycené v grafu 7, pak dominantní postavení patří finančnímu zprostředkování, ovšem necelou třetinu u PZI v ČR zde nahrazuje téměř 50% podíl tohoto odvětví. Další významný, více než čtvrtinový, podíl dosahovalo odvětví obchod a opravy, následovaná nemovitostmi a službami pro podniky (cca 9%). Ostatní služby zaujímají cca 7 procent, stavebnictví a pohostinství s ubytováním patří již jen okrajová část celé alokované hodnoty. graf 7 Podíl sektorů na tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007 (průměrná hodnota) [%]

STAVEBNICTVÍ

6,6%

1,6%

OBCHOD A OPRAVY

25,4%

8,7%

POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ

1,8%

NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY OSTATNÍ SLUŽBY

46,0% Zdroj: ČNB, vlastní propočty

11

graf 8 Podíl sektorů na tuzemských PI v zahraničí v roce 2007 [%] 6,2%

2,0%

14,3% 0,0% 1,3%

20,9% 55,3%

STAVEBNICTVÍ POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ

OBCHOD A OPRAVY DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE

FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ OSTATNÍ SLUŽBY

NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY


Porovnáme-li vývoj investic za celé sledované období a jejich stav v roce 2007, tak došlo k významnému nárůstu u sektoru nemovitostí a služeb na 55%, finanční zprostředkování kleslo na 21% a obchod a opravy se snížil na 14%. Nízký podíl si udržely sektory pohostinství a ubytování, stavebnictví a dopravy. tabulka 4 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v jednotlivých odvětvích v letech 1999 – 2007 [tis. Kč] STAVEBNICTVÍ OBCHOD A OPRAVY POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY OSTATNÍ SLUŽBY

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2 005

2006

2 007

153 930

245 187

266 971

389 926

981 145

1 276 446

1 384 362

1 782 805

2 140 017

7 570 669

8 395 461

13 146 087

6 899 468

7 524 392

16 085 276

20 583 641

13 444 809

15 062 439

835 847

-63 000

28 415

426 818

2 717 177

1 261 121

1 494 816

1 092 678

952

506 639

553 690

850 480

-1 788 214

-2 096 987

270 196

199 241

562 645

1 363 537

6 502 882

11 442 239

15 958 133

25 445 783

30 854 171 34 050 408

36 688 499

24 987 893

21 926 432

1 760 646

1 915 726

4 787 614

2 389 185

6 438 724

11 010 968

9 368 199

24 215 829

58 019 724

2 695 175

1 590 695

1 905 445

2 632 637

2 586 333

1 040 633

3 977 809

5 838 150

6 457 384

Zdroj: ČNB

Tabulka 4 přehledně zobrazuje, jak se vyvíjely jednotlivé české investice v zahraničí. Ještě v roce 1999 patřilo finančnímu zprostředkování druhé místo za odvětvím obchodu a oprav. Zatímco ale zprostředkování vzrostlo ve sledovaném období více než 3 krát, pak investice do obchodu a oprav vzrostly za stejné období „pouze“ 2 krát. Nicméně největší nárůst zaznamenalo odvětví nemovitostí a služeb pro podniky až 33 krát. Další zajímavostí je desinvestice (ztráta) u dopravy a telekomunikací z let 2002 a 2003. Více o tomto problému se bude psát v dalších částech materiálu, které se budou podrobněji zabývat vývojem v jednotlivých odvětvích. V dalším textu této podkapitoly jsou jednotlivé oblasti popsány. Finanční zprostředkování Do odvětví finančního zprostředkování jsou zařazeny: - Peněžnictví - Pojišťovnictví (kromě sociálního zabezpečení) - Činnosti související s úvěry a pojišťovnictvím 12

Nejvýraznější položku tvoří peněžnictví, nicméně v průběhu sledovaných let rostl význam obou zbylých skupin, zejména pak činností souvisejících s úvěry a pojišťovnictvím. tabulka 5 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; finanční zprostředkování [1999=100] 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

100

176

245

391

474

524

564

384

337

FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ Zdroj: ČNB, vlastní propočty

Shora uvedená tabulka jasně dokládá, že popisované odvětví je po stavebnictví druhé, které soustavně rostlo až do roku 2005, konkrétně dosáhly PI v posledním roce více než 5,5 násobnou hodnotu oproti prvnímu období, nicméně v roce 2007 už to byl pouze 3,4 násobná hodnota oproti prvnímu období. Při základně v roce 1999 byl nejvyšší růst zaznamenaný v prvních letech, mezi roky 20032004 a 2004-2005 růst zpomalil, nicméně i tak to byl desetiprocentní (respektive téměř osmiprocentní) růst k předchozímu období. graf 9 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; finanční zprostředkování [tis. Kč] 40 000 000 35 000 000 30 000 000 25 000 000 20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2 005

2006

2 007

Zdroj: ČNB

Z hlediska absolutních čísel představuje tedy růst ze základny 6,5 mld. Kč až na 36,7 mld v roce 2005 nicméně v roce 2007 činila hodnota 22 mld. Kč. Jak bylo řečeno výše, z původní částky investic v roce 1999 tvořila oblast peněžnictví více než 94% veškerého odvětví finančního zprostředkování. Podobný obrázek skýtají i následující dvě sezóny (89% a 95% podílu). První výraznější změna nastává v roce 2002, kdy se podílelo peněžnictví na investicích z 68% a to díky nárůstu u činností souvisejících s úvěry a pojišťovnictvím, kterým připadlo s 7,69 mld. Kč necelých 31%. Oproti proinvestovaným 243 mil Kč z roku předchozího byl tento nárůst skutečně významný. Po další dva roky si tyto činnosti udržely podobné hodnoty a to 7,8 a 7,1 mld. Kč, pojišťovnictví také vzrostlo na významu – investice do něj představovaly 6 mld. v roce 2003 a 2,9 mld. v roce následujícím (tedy i přes viditelný propad hrály důležitou roli). Díky vývoji v ostatních oblastech přestavovalo peněžnictví v roce 2002 již jen 55% všech investic v oblasti finančního zprostředkování. Klesající trend byl opět přerušen v následujícím 13

roce (70% pro peněžnictví díky nejvyšší proinvestované částce 24 mld. Kč), nicméně v posledním sledovaném období byla struktura investic zcela odlišná od předchozích zjištění. Rok 2005 představoval ztrátu dominantního postavení u peněžnictví, kterému patřilo „pouhých“ 35% a naopak činnosti související s úvěry a pojišťovnictvím zaznamenaly podíl téměř 58%. Tento fakt byl způsoben poklesem u první jmenované oblasti téměř na polovinu (13 mld. Kč z 24 mld. Kč v předchozím roce) a samozřejmě také růstem druhé jmenované skupiny investic na více než 21 mld. Kč. Obchod a opravy Do kategorie obchodu a oprav patří tři složky: - Prodej, údržba a opravy motorových vozidel a prodej pohonných hmot - Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel) - Maloobchod, opravy spotřebního zboží (kromě motorových vozidel) Dominantní je druhá z výše jmenovaných. Roky 2000 a 2001 sice vykazují nárůst, ale v dalším období představovaly celkové investice v této kategorii propad na pouhých 91% roku 1999 a to díky stažení části kapitálu (cca 1 mld. Kč) a ztrátě na straně reinvestic (- 3,3 mld. Kč). tabulka 6 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; obchod a opravy [1999=100] 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

100

111

174

91

99

212

272

178

OBCHOD A OPRAVY Zdroj: ČNB, vlastní propočty

2007 199

Následuje opětovné oživení v roce 2003, kdy se alokované zdroje dostávají téměř na hodnotu prvního sledovaného období. Poté přichází výraznější růst na indexovou hodnotu 212, respektive 272 a v dalších letech dochází k mírnému propadu na úroveň 199% v roce 2007. Číselným vyjádřením byly investice v roce 1999 na úrovni přibližně 7,5 mld. Kč, propad nastal pod hranici sedmi miliard v roce 2002, v roce 2005 byla překročena částka 20 mld. Kč a v roce 2007 došlo ke snížení na 15 mld. Kč. graf 10 Vývoj tuzemských PI v letech 1999 – 2007; obchod a opravy [tis. Kč] 25 000 000 20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2 005

2006

2 007

Zdroj: ČNB

Na rozdíl od stavebnictví je zde patrný výrazný negativní podíl reinvestic. Ty jsou u maloobchodu dokonce stále v minusu (mimo let 2000 a 2001) a výrazněji zasahují do průběhu investic. Reinvestice u velkoobchodu a jejich kolísání v některých letech ovlivňuje podobu celého roku, ať už ve smyslu pozitivním (např. v letech 2004 a 2005, kdy představovaly částku přesahující 4 mld. Kč, respektive 5,5 mld. Kč, což čítá více než 25% celkových 14

investic do oblasti obchodu a oprav) nebo negativním (2002 a částka přesahující –3,3 mld. Kč). Nemovitosti a služby pro podniky Odvětví nemovitostí patří mezi celkovými investicemi první místo a jejich podíl na celkových investicích představuje více než 50%. Investice směřovaly do: - činnosti v oblasti nemovitostí - pronájmu strojů a přístrojů bez obsluhujícího personálu, pronájem zboží osobní potřeby a pro domácnost - zpracování dat a související činnosti - výzkumu a vývoje - služeb převážně pro podniky tabulka 7 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; nemovitosti a služby pro podniky [1999=100] NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2 005

2006

2007

100

1 375

3 295

109

272

136

366

625

532


Položky, které tvoří charakter průběhu investic v oblasti nemovitostí jsou jednak činnosti v oblasti nemovitostí, ale zejména nejdůležitější položka služby převážně pro podniky. Popis růstu či poklesu alokovaných zdrojů bude tedy do značné míry popisem těchto dvou sektorů. Všeobecný růst byl přerušen dvěma propady – v roce 2002 a částečně roce 2005. Nicméně žádný z těchto propadů neznamenal nižší hodnotu než v roce 1999. V letech 2006 a 2007 došlo k výraznému nárůstu a to až na téměř 3300 % oproti roku 1999. První pokles představoval 136% alokovaných zdrojů vůči původnímu roku a byl způsoben (i přes značné navýšení základního kapitálu) vysokou zápornou hodnotou reinvestovaného zisku v oblasti služeb převážně pro podniky. Druhý propad byl dokonce na úrovni 532% k roku 1999. Tento druhý „propad“ byl způsobený zejména díky velice vysokým hodnotám investic v roce 2004 (výrazné navýšení základního kapitálu a hodnota reinvestovaného zisku v částce 3,5 mld. Kč) – při méně skokovém zvýšení by jmenovaný pokles pravděpodobně nenastal. Výrazný podíl na tomto mělo nakumulování značného zisku (cca 3,5 mld. Kč) v roce 2004 a naopak uplatnění ztráty (případně vyplacení velkého množství dividend) v celkové výši –2,4 mld. Kč v položce služby převážně pro podniky.

15

graf 11 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; nemovitosti a služby pro podniky [tis. Kč]

Vývoj ZI ČR: Nemovitosti a služby pro podniky 60 000 000 50 000 000 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000 0

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2 005

2 006

2 007

Zdroj: ČNB

K roku 1999 se pojí proinvestovaná částka 1,76 mld. Kč, hranice 4 mld. Kč byla poprvé překročena v roce 2001 (4,79 mld. Kč), šestimiliardová hranice o dva roky později (6,44 mld. Kč) a více než deset miliard Kč představovaly PI českých firem v roce 2004 (11,01 mld. Kč) a téměř 55 mld. Kč dosáhla hodnota v roce 2007. Jak již bylo řečeno, charakteristický vývoj se opírá zejména o dvě položky. Prvním sledovaným rokem se podílely služby převážně pro podniky z 83%, další místo patřilo činnostem v oblasti nemovitostí (cca 13,7% - 241 mil Kč), další činnosti, výzkum a vývoj, patřila s částkou 47 mil. Kč již jen marginální část všech investic, necelých 2,69%. Následuje zpracování dat a související činnosti (cca 0,26% – 4,6 mil Kč) a poslední částka lehce přesahující dvě stě tisíc se váže ke kategorii pronájem strojů a přístrojů bez obsluhujícího personálu, pronájem zboží osobní potřeby a pro domácnost. Následující období mají podobnou strukturu, ovšem se vzrůstajícím významem činností v oblasti nemovitostí – v roce 2001 představují už téměř jednu třetinu všech investic v dané kategorii. Propad následujícího období je způsoben propadem právě ve dvou hlavních položkách. Ty shodně vykazují nižší čísla díky záporným hodnotám reinvestovaného zisku. Rok 2003 je výjimečný tím, že jej nahoru táhl pronájem strojů (přibližně 2,4 mld. Kč představující 37%), který byl druhou nejvyšší položkou. Služby převážně pro podniky měly podobné hodnoty jako v předchozím období a činnosti v oblasti nemovitostí se vrátily nad hranici překračující jednu miliardu (1,27 mld. Kč) a k podílu přibližně jedné pětiny. Poslední roky jsou investice taženy zejména dříve zmiňovanou nejsilnější kategorií, doplněné opět o činnosti v oblasti nemovitostí. Ostatní kategorie zabírají promilové, maximálně pár procentní hodnoty. Ostatní služby Mezi ostatní služby jsou řazeny ty oblasti služeb, které nenašly umístění v žádné z předchozích kategorií. Ostatní služby se dlouhodobě podílejí na investicích v zahraničí hodnotou přibližně 5%, s tendencí na zvýšení tohoto čísla. Patří sem: - Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti - Odstraňování odpadních vod a pevného odpadu, čištění města 16

-

Rekreační, kulturní a sportovní činnosti Ostatní služby Domácnosti zaměstnávající personál Exteritoriální organizace a spolky

tabulka 8 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; ostatní služby [1999=100] OSTATNÍ SLUŽBY Zdroj: ČNB, vlastní propočty

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2 005

2006

2007

100

59

71

98

96

39

148

217

240

Vývoj českých investic v zahraničí v odvětví ostatních služeb byl za uplynulé období charakterizován nepravidelnými výkyvy v důsledku vysoké fragmentace jednotlivých oblastí. Jediné odvětví, které dosahovalo trvalého růstu, byla oblast, která se jmenuje stejně jako celá skupina tedy ostatní služby. Do značné míry je relativní stabilita ve vývoji celého odvětví ostatních služeb ovlivněna právě touto položkou a jejím vývojem. Rok 1999 pak představoval hranici, která byla překonána až poslední sledované období. Pouze roky 2002 a 2003 se velmi těsně přiblížily částce 2,7 mld. Kč z roku 1999, ostatní byly hluboko pod jmenovanou hodnotou. V roce 2007 dosáhla hodnota téměř 6,5 mld Kč. Vyšší částka v investicích za první období je dána jednak ostatními službami (1,46 mld. Kč) a také položkou odstraňování odpadních vod a pevného odpadu, čistění města (1,06 mld. Kč). Další tři položky nemají na celkový vývoj zásadnější dopad a tvoří zbylých 6,5% investic daného roku. Následující dva roky mají podobný průběh – dominující ostatní služby (1,03 mld. Kč – 64,7% a 1,41 mld. Kč – 73,9%), druhé místo patří rekreační, kulturní a sportovní činnosti (32,5% respektive 24,8%). Při součtu vidíme, že další druhy služeb zabírají pouze několikaprocentní podíl. graf 12 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; ostatní služby [tis. Kč]

Vývoj ZI ČR: Ostatní služby 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2 005

2 006

2 007

Zdroj: ČNB

Investice v roce 2002 a 2003 mají velice podobný charakter jako předchozí dvě období pouze s tím rozdílem, že rekreační činnosti představují minimální částku či úplně chybí a byly 17

nahrazeny zdravotnictvím, veterinární a sociální činností s podílem 29,4 a 34,5%. Ostatním služby opět zaujímají vedoucí pozici s částkou 1,8 mld. Kč (69%) a 1,7 mld. Kč (65%). Zajímavé v těchto dvou letech je, že se pouze v nich objevuje položka exteritoriální organizace a spolky, investice do nich se ani druhý rok nezměnila a činila cca 3,7 mil. Kč. Propad v roce 2004 nastal proto, že investice v ostatních službách dosáhly svých minimálních hodnot za sledované období a to necelých 240 mil. Kč. Reinvestovaný zisk měl sice minusové znaménko, nicméně hlavním viníkem byla nízká hodnota základního kapitálu (snížená o více než 1 mld. Kč oproti předchozímu roku), což se podepsalo na celkovém výsledku. Od ještě většího propadu pomohla alokace zdrojů do zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti o celkové výši 760 mil. Kč. V roce 2005 dosáhla položka ostatních služeb svého nejlepšího výsledku, 3,55 mld. Kč představující 89% z celku, a to se odrazilo na hodnotách celé skupiny, které byly nejvyšší za sledované období. Druhou nejvýznamnější položkou bylo opět zdravotnictví (7,6%), následované odstraňováním odpadních vod a zcela minimální procento (2,1 mil Kč – 0,05%) patří investicím do oblasti školství. Pohostinství a ubytování Pohostinství je první ze sledovaných oblastí, u které se celková hodnota investic dostala do červených čísel. Zatímco základní kapitál v roce 2000 činil 31,5 mil. Kč, reinvestovaný zisk spolu s ostatním kapitálem byl v záporných číslech (-94,5 mil. Kč). Hlavní příčinu zde sehrálo stažení základního kapitálu mezi lety 1999 (kdy činil téměř 900 mil Kč) a 2000 (propad na 31 mil Kč). graf 13 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; pohostinství a ubytování [tis. Kč]

Vývoj ZI ČR: Pohostinství a ubytování

3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 -500 000

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2 005

2 006

2 007

Zdroj: ČNB

Rok 2001 ještě zaznamenal pouze mírně kladné hodnoty, ale následující období již dospělo k výraznějšímu růstu. Z hlediska investic byl nejsilnější rok 2003 (2,72 mld. Kč), zde nijak do průběhu nezasáhl nulový ostatní kapitál, druhé dvě položky představovaly kladné hodnoty. Poté následoval opět pokles způsobený jednak nižším objemem základního kapitálu (roky 2004 i 2005) a také zápornou hodnotou reinvestovaného zisku (2004).

18

tabulka 9 Vývoj tuzemských PI v letech 1999 – 2007; pohostinství a ubytování [1999=100] POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ Zdroj: ČNB, vlastní propočty

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

100

-8

3

51

325

151

179

2006 131

2007 0

V indexové tabulce pohostinství a ubytování jasně vidíme, že léta 2000 – 2002 nedosahovala v žádném případě hodnot prvního období, jen rok 2002 se přiblížil alespoň na poloviční hodnotu. Následující období představovalo investice více než 3x vyšší oproti basickému období, posléze byl růst utlumen, ale stále si udržovaly investice hodnoty vyšší než v roce 1999, nicméně rok 2007 znamenal propad na úroveň roku 1999. Stavebnictví Stavebnictví bylo jednou z oblastí, kde se export PI vyvíjel relativně stabilně, celkově tak nastal ve sledovaném období téměř 14-násobný růst. tabulka 10 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; stavebnictví [1999=100] 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

STAVEBNICTVÍ 100 Zdroj: ČNB, vlastní výpočet

159

173

253

637

829

899

1 158

1 390

Podle grafu i podle indexové tabulky (základem je rok 1999) je patrné, že mezi lety 1999 – 2002 byl růst více či méně pozvolný. Nicméně v roce 2003 byl zaznamenán zásadní skok, kdy se investice zvýšily z necelých 390 mil. Kč až na více než 980 mil. Kč, což představuje růst 590 mil Kč během jediného roku. Následující období již nedocházelo k tak výraznému růstu, ale i přesto představují investice v hodně 400, respektive 360 mil. Kč významné číslo. graf 14 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; stavebnictví [tis. Kč]

Vývoj ZI ČR: Stavebnictví 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2 005

2 006

2 007

Zdroj: ČNB

I přesto, že stavebnictví představovalo malé procento z celkových českých přímých investic v zahraničí, můžeme konstatovat, že růst tohoto sektoru představuje zajímavou hodnotu. Na daných číslech se podílí zejména základní kapitál a mimo let 1999, 2000 a 2001 také reinvestovaný zisk. Položka ostatního kapitálu má pouze nízké nebo dokonce záporné hodnoty.

19

Doprava a telekomunikace Sektor dopravy a telekomunikací obsahuje několik složek, které nejsou pro jednotlivé roky zcela shodné: - Pozemní doprava a potrubní přeprava - Vodní doprava - Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří - Činnosti poštovní a telekomunikační Do oblasti vodní dopravy bylo investováno pouze v letech 1999 – 2001, posléze byly významnější přírůstky zaznamenány až v posledních letech. tabulka 11 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; doprava a telekomunikace [1999=100] DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE Zdroj: ČNB, vlastní propočty

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

100

109

168

-353

-414

53

39

111

269

Zatímco tedy v letech 2000 a 2001 byly investice o 9%, respektive 68% vyšší, než v roce 1999, v následujících dvou letech byl zaznamenán hluboký propad do červených čísel. Poslední čtyři sledované roky byly opět kladné. V roce 2004 je nízké číslo tvořeno zejména zápornou hodnotou reinvestovaného zisku (-2,5 mld. Kč) u položky 6400 – Činnost poštovní a telekomunikační, který vyrovnává vysoký přebytek u ostatního kapitálu. Rok 2005 zaznamenává nízké hodnoty díky všeobecně nižším číslům u všech položek, ať se jedná o kladné, nebo o záporné hodnoty. Ze sledovaných odvětví služeb má doprava a telekomunikace jeden primát – díky výsledkům z let 2002 a 2003 má spojnice trendu negativní sklon. Tato skutečnost nastala z důvodu kombinace dvou faktorů, jednak nízké hodnotě základního kapitálu, ale zejména díky vysokým záporným cifrám u reinvestovaného zisku. Celá skupina byla ovlivněna tímto trendem díky vývoji v oblasti poštovní a telekomunikační činnosti. graf 15 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; doprava a telekomunikace [tis. Kč]

Vývoj ZI ČR: Doprava a telekomunikace 1 500 000 1 000 000 500 000 0 -500 000 -1 000 000 -1 500 000 -2 000 000 -2 500 000 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2 005

2 006

2 007

Zdroj: ČNB

20

3.2.3 Saldo a obrat tuzemských PI ve službách Vývoj salda a obratu investic nám může pomoci zjistit, jak probíhá vývoj v této oblasti, zda je ČR pro zahraniční investory z hlediska investic zajímavá a současně, zda se daří alokovat české investice do služeb v zahraničí. Saldo Objem zahraničních investic z hlediska salda (tedy české přímé investice v zahraničí snížené o přímé investice v ČR) se vyvíjel v každé oblasti odlišně. Je ovšem poměrně logické, že všechny sektory skončily hluboko v červených číslech, protože celosvětové investice v ČR vysoce přesahují možnosti českých firem investovat v zahraničí. Záporné saldo přímých investic ve službách dosáhlo v posledním sledovaném roce částku cca 939 mld. Kč, což představuje průměrné roční saldo za všechny sektory služeb necelých -607 mld. Kč. tabulka 12 Saldo PZI a PI ve službách v letech 1999 – 2007 [tis. Kč] 1999 Stavebnictví -6 197 990 Obchod a opravy -92 114 453 Pohostinství a ubytování -5 172 559 Doprava a telekomunikace -76 557 739 Finanční zprostředkování -88 784 985 Nemovitosti a služby pro -44 925 620 podniky Ostatní služby -1 145 148 Celkové saldo -314 898 495

Stavebnictví Obchod a opravy Pohostinství a ubytování Doprava a telekomunikace Finanční zprostředkování Nemovitosti a služby pro podniky Ostatní služby Celkové saldo

2000 -12 404 819 -114 655 272 -2 611 247 -91 431 406 -108 912 621

2001 -14 155 469 -134 862 375 -6 987 523 -100 976 335 -129 429 674

2002 2003 -21 258 565 -25 561 829 -131 646 260 -135 247 785 -13 147 900 -7 232 837 -159 760 698 -71 165 683 -159 727 554 -164 175 106

-73 503 798 -107 194 989 -105 678 025

-97 680 791

-8 283 439 -4 185 414 -27 221 066 -27 183 485 -411 802 602 -497 791 778 -618 440 068 -528 247 515

2004 -23 221 179 -149 311 455 -10 833 579 -79 244 223 -176 806 369

2005 -16 160 682 -125 031 508 -8 374 098 -180 751 790 -243 310 772

2006 -22 101 955 -156 559 317 -11 125 881 -126 856 478 -254 275 608

2007 -18 533 766 -180 722 611 -11 972 217 -156 131 089 -311 851 109

-133 582 872

-174 013 790

-214 814 020

-241 174 814

-25 048 983 -598 048 660

-8 691 992 -756 334 633

-12 984 463 -798 717 721

-18 838 489 -939 224 094


Stavebnictví vykazovalo z hlediska českých společností stabilně růst. Pohyb hodnoty směrem k vyrovnané bilanci má příčinu zejména ve snížení PZI v ČR, ale částečně se na něm podílí také právě růst českých investic v zahraničí. Nejvyšší saldo bylo zaznamenáno v roce 2003 a to částkou převyšující -25,5 mld. Kč. Sektor obchodu a oprav měl na obou stranách velmi podobný vývoj – jeho první vrchol nastal v roce 2001 a protože absolutní růst PZI byl směrem do ČR, dosáhlo i zde dočasně saldo svého maxima. Následující rok znamenal propad a mírné srovnání bilance, v dalších dvou letech ovšem přišlo oživení s opětovným vyšším růstem PZI alokovaných v ČR a díky tomu i zvyšujícím se saldem investic ve službách. V roce 2005 byl ve znamení poklesu na

21

jedné straně a růstu na druhé – díky zvyšujícím se českým investicím v zahraničí klesla záporná hodnota pro toto období na 125 mld. Kč, ale v roce 2007 činila již 181 mld. Kč. Pohostinství a ubytování se vyvíjelo velice různorodě. V roce 2000 se na vyšším saldu podílel dokonce i export investic, který skončil s minusovou hodnotou 63 mil Kč. Odvětvové saldo za pohostinství a ubytování vykazuje nejnižší hodnotu mezi všemi sektory a pohybovalo se v rozmezí 2,6 – 13,1 mld. Kč. Situace v dopravě a telekomunikacích byla ovlivněna dvěma faktory. Za prvé české investice v této oblasti jsou v poměru k zahraničním v ČR vůbec nejnižší ze všech sektorů, a za druhé to bylo způsobeno hlubokým poklesem českých investic v letech 2002 a 2003. V dopravě a telekomunikacích nevykazují tedy české firmy zásadní aktivitu, která by měla výrazně ovlivnit vyrovnávání salda. Finanční zprostředkování se opět vyvíjelo shodně na obou stranách. Stabilní růst byl ovšem opět vyšší u investic proudících do ČR a díky tomu neustále rostlo saldo bilance služeb. U nemovitostí a služeb pro podniky byl zaznamenán pokles pasivního salda dvou sledovaných po sobě jdoucích letech, konkrétně v roce 2002 (snížení salda o cca 1,5 mld. Kč) a roce 2003 (cca 8 mld. Kč). Zatímco v prvním případě bylo snížení způsobené větším absolutním úbytkem investovaných zdrojů na území ČR, druhý případ byl způsobem opět snížením alokovaných PZI v ČR, ale současně růstem českých investic v zahraničí. Hodnota salda v roce 2003 tak představovala přibližně 97,7 mld. Kč, aby v následujících letech opět vystoupala díky opětovnému zájmu zahraničních investorů o Českou republiku. U ostatních služeb je situace ovlivněna jejich různorodostí a větší „nahodilostí“, než je tomu u zbylých šesti odvětví. Jejich saldo proto dosahuje v roce 1999 vůbec nejnižších hodnot z celé tabulky (1,1 mld. Kč), aby v letech 2002 a 2003 vystoupalo až k více než 27 mld. Kč, v roce 2005 opět kleslo saldo pod hranici 10 mld. Kč a v roce 2007 se zvýšilo na 18 mld. Kč. V roce 2005 bylo tedy následující pořadí – nejvyšší saldo vykázala oblast finančního zprostředkování (-243 mld. Kč), následovaná dopravou a telekomunikacemi (-181 mld. Kč) a těsně za nimi i nemovitosti a služby pro podniky (-174 mld. Kč). V dalších oblastech představovalo saldo výrazně nižší hodnoty, konkrétně u stavebnictví (-16 mld. Kč), ostatní služby (-8,7 mld. Kč) a pohostinství a ubytování (-8,4 mld. Kč) Obrat Obrat investic u služeb nám podává informace o ekonomické aktivitě v této oblasti – v ideální případe by v každém roce obrat rostl, což by znamenalo příznivý vývoj. Stejně jako u salda i u obratu platí, že mnohem větší význam v něm mají přímé investice umístěné cizími společnostmi na území ČR než investice českých podniků na zahraničním území. Celkový obrat investic v oblasti služeb za rok 2007, ať se jedná o české investice v zahraničí nebo investice v České republice, dosáhl částky více než 1,15 mld. Kč.

22

tabulka 13 Obrat PZI a PI ve službách v letech 1999 – 2007 [tis. Kč] 1999 Stavebnictví Obchod a opravy Pohostinství a ubytování Doprava a telekomunikace Finanční zprostředkování Nemovitosti a služby pro podniky Ostatní služby Celkový obrat

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

22 038 417

27 524 119

25 774 071

18 929 405

25 667 566

22 813 800

107 255 790 131 446 195 161 154 549 145 445 196 150 296 568 181 482 007 166 198 790 183 448 934

210 847 488

6 505 851 12 895 194 14 689 411

6 844 253

2 485 248

7 044 353

14 001 536

12 667 191

13 311 238

11 974 121

79 784 616 181 150 273 127 981 769

158 858 162

101 790 748 131 797 098 161 345 940 210 619 120 225 883 447 244 907 186 316 687 770 304 251 395

355 703 974

48 446 912 77 335 251 116 770 217 110 456 395 110 558 239 155 604 808 192 750 188 263 245 678

357 214 262

6 535 499 11 464 829

31 753 257

77 571 017 92 538 785 102 677 294 156 184 270 66 971 709

7 996 305

32 486 340

32 356 152

13 355 820

27 130 250

11 363 730

16 647 610

24 660 763

354 950 069 459 962 600 571 678 069 691 231 275 626 257 427 728 038 758 903 727 768 942 567 343 1 149 165 065


Stavebnictví ve sledovaném období stabilně rostlo a to až do roku 2003. Následující dvě období došlo nejprve k mírnému (cca 1,8 mld. Kč), posléze většímu (6,8 mld. Kč) propadu, což, jak bylo řečeno výše, vzniklo zejména zásluhou investic umístěných v ČR. Nicméně podíl českých investic na hodnotě obratu byl na konci období vyšší než na jeho počátku. Nejprve byl jejich podíl 41x nižší a tento podíl soustavně dále klesal (téměř 56x nižší v roce 2002), až v posledních třech letech začal růst a nakonec tvořily české investice jednu dvanáctinu zahraničních. U obchodu a oprav nebyla situace tak jasná, avšak i zde platí, že na konci sledovaného období (sedmina) tvořily české investice relativně větší podíl než na jeho počátku (jedna třináctina). Nejvyšší hodnoty obratu dosáhly služby tohoto sektoru v roce 2007 (211 mld. Kč). Vývoj v odvětví pohostinství a ubytování byl poznamenám nepříznivým vývojem na straně českých investic v letech 2000 a 2001. V prvním jmenovaném roce také zaznamenal obrat nejnižší hodnoty z celé tabulky, necelých 2,5 mld. Kč. Od roku 2002 osciloval obrat u pohostinství a ubytování mezi 11 a 14 mld. Kč. Vzhledem k nízkým hodnotám českých investic u dopravy a telekomunikací měly tyto minimální dopad na celkový obrat. Výjimku tvoří léta 2002 a 2003, která se podepsala na vývoji negativním směrem – oba roky skončily se ztrátou okolo 2 mld. Kč a obrat tedy naopak snížily. Vývoj finančního zprostředkování kopíroval po první tři roky průběh hodnot u obchodu a oprav. Nicméně již v roce 2002 se začal tomuto průběhu vzdalovat a na konci sledovaného období již byl obrat (cca 355 mld. Kč). Nemovitosti a služby pro podniky až do roku 2001 narůstaly, následně ovšem propadly díky nižším hodnotám u investic v obou „směrech“. Rok 2003 znamenal téměř neznatelné oživení (cca 100 mil Kč) a to i přesto, že nastalo další snížení PZI v ČR. Tento nepříznivý trend totiž zvrátily tuzemské PI v zahraničí, které se zvýšily o více než 4 mld. Kč. V následujících letech obrat rostl velkým tempem a to až na hranici 357 mld. Kč v roce 2007. Průběh ostatních služeb byl velice různorodý v rozmezí od 6,5 mld. Kč (rok 1999) až po téměř 32,5 mld. Kč (2002 a 2003). Zajímavým fakt ovšem můžeme vyčíst ze vzájemného poměru investic, který je oproti ostatním poměrně nízký. Toto je samozřejmě dáno nižší základnou, nicméně například v roce 1999 tvořily PZI alokované v ČR pouze 1,4 násobek českých investic umístěných v zahraničí (3,8 mld. Kč oproti 2,7 mld. Kč). 23

Vzhledem k tomu, že největší podíl na PI i PZI mají nemovitosti a služby pro podniky, je logické, že právě tato oblast zaznamenala nejvyšší obrat v roce 2007 (357 mld. Kč), následované finančním zprostředkováním (355 mld. Kč), třetí místo dle obratu zaujal obchod a opravy (210 mld. Kč) a čtvrté místo doprava a telekomunikace (158 mld. Kč). Poslední tři oblasti mají veliký odstup, konkrétně stavebnictví (22 mld. Kč), ostatní služby (31 mld. Kč) a výčet uzavírá pohostinství a ubytování s částkou převyšující 12 mld. Kč.

3.2.4 Podíl ekonomických zón na tuzemských PI alokovaných v zahraničí Dalším důležitým ukazatelem pro analýzu přímých investic ve službách je bezesporu odpověď na otázku, kam směřují investice českých společností. Samozřejmě se dá obecně předpokládat, že největším příjemcem budou sousední země, potažmo celá Evropská unie. Z důvodu doposud největšího rozšíření (10 nových členů v roce 2005) je proto následující sub kapitola rozdělena na dvě části a to časově do roku 2003 a do roku 2007. Největší částka českých investic připadla na EU a ostatní evropské země (ovšem v závislosti na časovém období, viz dále), přičemž do ostatních evropských zemí je zařazena i Ruská federace. Následují země ESVO (neboli EFTA – European Free Trade Association) s necelými 12%, jejímiž členy jsou Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island. Dalším blokům již patří menší podíl pod deseti procenty: země Středního a Blízkého východu (7,2%), Střední Amerika (4,8%), Ostatní asijské země (1,6%), Severní Amerika (1,1%). Minimální podíl českých investic oblasti služeb je alokován v Africe a v Oceánii a polárních oblastech s podílem 0,03%. Tyto procenta jsou brána jako průměrné hodnoty za celé sledované období tabulka 14 Podíl ekonomických zón na tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007 [tis. Kč] 1999 Svět (investice celkem) 25 114 933 Evropská unie* 5 530 059 EFTA 1 576 030 Ostatní evropské země 14 453 633 Afrika 5 016 Severní Amerika 619 152 Střední Amerika 2 102 047 Jižní Amerika 188 271 Země Blízkého a 177 477 Středního východu Ostatní asijské země 420 242 Oceánie a polární oblasti 43 005

Svět (investice celkem) Evropská unie* EFTA Ostatní evropské země Afrika Severní Amerika Střední Amerika Jižní Amerika Země Blízkého a Středního východu Ostatní asijské země Oceánie a polární oblasti Zdroj: ČNB, vlastní propočty

2000 27 899 351 4 555 149 5 483 079 13 356 847 3 666 631 886 2 014 286 104 266

2001 41 176 055 4 545 022 8 354 128 15 576 592 3 557 371 935 3 798 885 111 564

2002 44 397 091 5 964 181 9 669 743 25 322 897 5 422 529 388 943 811 51 093

2003 58 581 498 16 326 783 5 567 504 30 735 700 84 840 809 934 1 219 232 921 059

137 641

7 455 053

1 333 482

2 377 999

1 627 261 -14 731

974 050 -14 731

591 804 -14 731

484 029 54 418

2004 84 087 348 53 485 853 6 372 208 12 010 307 4 397 544 494 3 077 916 23 856

2005 88 772 692 56 852 840 6 177 748 12 204 064 60 455 102 4 508 806 -15 653

2006 104 743 292 87 364 079 7 383 620 17 566 067 632 440 1 779 916 13 057

2007 154 700 866 143 584 777 1 849 048 6 168 820 602 783 1 190 065 -20 666

7 158 286

7 916 030

26 735

-88 411

1 349 287 60 744

673 695 0

1 032 998 -

1 408 391 -

Pozn.. * 1999-2003 EU15, 2004 EU 25, od 2005 EU27

24

Tuzemské PI v letech 1999 - 2003 V prvním sledovaném období směřovaly zdroje především do sektoru ostatních evropských zemí, nejvíce do států sousedících s ČR. Dominantní postavení v celém souboru zemí zaujímá Slovensko – za rok 1999 představují investice na jeho území částku převyšující 7,6 mld. Kč, čemuž odpovídá více než 30% všech českých investic v tomto roce. Že nejde o náhodný výkyv, ale o dlouhodobou atraktivnost slovenského území pro české investory dokládá i vývoj v dalších letech: 2000 – 30%, 2001 – 24%, 2002 – 36%, 2003 – 30%. Slovensko je tedy blízkým ekonomickým partnerem ČR i v oblasti investic do služeb. Z ostatních států směřují dlouhodobě zdroje českých podnikatelů do Polska a Maďarska, nicméně to v posledních dvou letech svoji pozici ztrácelo a přestával být o něj takový zájem (209 mil Kč v roce oproti 2003 2,1 mld. v roce 1999). Nárazově bylo investováno také do Slovinska (1,2 mld. v roce 1999 a zvýšení na 2,1 mld. v letech 2002 a 2003), avšak nejzajímavějším faktem zůstává vzrůstající podíl Kypru, na němž tvořil stav investic v jednotlivých letech: 1999 – 529 mil Kč, 2000 – 1,17 mld. Kč, 2001 – 295 mil. Kč, 2002 – 6,4 mld. Kč (což představuje více než 14% všech investic českých společností za daný rok), 2003 – 7 mld. Kč. Druhá nejvýznamnější zóna co do počtu investic byla Evropská unie. Zde první dva roky dominovalo Německo s 2 respektive 1,4 proinvestovanými miliardami Kč, ovšem dlouhodobě svoji pozici ztrácelo – v roce 2001 již byly investice vyšší v Nizozemí (1,4 mld. Kč oproti německým 1,1 mld. Kč) a o rok později také v Lucembursku (1,56 mld. Kč, Nizozemí 1,6 mld. Kč a Německo 1,2 mld.). V roce 2003 bylo v Německu alokovány investice v hodnotě „pouhých“ 641 mil Kč, naproti tomu Lucembursko (4,5 mld. Kč) i Nizozemí (8,3 mld. Kč) nadále zvyšovaly svůj podíl. Z dalších zemí můžeme zmínit pravidelné a vzrůstající investice ve Velké Británii (1,9 mld. Kč v roce 2003) a první tři roky také Itálie, v které ovšem byly v roce 2002 a 2003 vyklizeny pozice. Podíl investic v našem posledním sousedním státě, Rakousku, spíše klesá, v letech 1999, 2000 a 2002 zde byly umístěny investice v rozmezí 500 – 650 mil Kč, v letech 2001 a 2003 klesly pod hranici 200 mil Kč. graf 16 Podíl ekonomických zón na tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2003 [%]

Podíl ekonomických zon na českých investicích v letech 1999 - 2003 Evropská unie EFTA 2,08%

0,70% 1,50% 0,05%

5,11%

5,82%

0,03%

Ostatní evropské země 18,73%

Afrika Severní Amerika Střední Amerika Jižní Amerika Země Blízkého a Středního východu

50,44%

15,55%Ostatní

asijské země

Oceánie a polární oblasti Zdroj: ČNB, vlastní propočty

25

Poslední zónou s výraznějším podílem jsou země ESVO, kde vedoucí úlohu přebralo Lichtenštejnsko. Zde v prvním sledovaném období byly sice investice pod hladinou jedné miliardy (842 mil Kč), ale již dalším roce vystoupaly téměř k miliardám pěti a dvě následující léta překročily hranici osmi miliard (2002 dokonce 8,8 mld. Kč), rok 2003 zaznamenal opětovné stažení investic na 4,4 mld. Kč. Švýcarsko nezaznamenalo takový příliv investic z České republiky, pouze v posledních dvou obdobích překročily hranice 1 mld. Kč. Norsko se až do roku 2002 potýkalo s rostoucí zápornými hodnotami způsobenými reinvestovaným ziskem, pouze poslední období se mírně dostaly investice do černých čísel, konkrétně na 3,15 mil korun. Island zde není uveden vůbec, z čehož můžeme usoudit na absenci českých investic na tomto ostrově. Do Střední Ameriky proudily investice zejména na Britské Panenské ostrovy - 3,7 mld. Kč v roce 2001 představovalo více než 98% všech umístěných zdrojů v tomto roce na území Střední Ameriky. Jako jasný důvod se jeví známost těchto ostrovů coby oblíbeného daňového ráje a offshore centra. V zemích Blízkého a Středního východu se projevily výraznější investice od roku 2001 pouze ve Spojených arabských emirátech, kde se jejich podíl v letech 2001 – 2003 pohyboval od 98,9% až po 99,9%. V ostatních regionech se téměř vždy jedná o dominanci jednoho území: - Hongkong mezi ostatními asijskými zeměmi - USA v Severní Americe - Brazílie (a částečně Peru) v Jižní Americe - Afrika bez dominantního příjemce investic - Austrálie v Oceánii a ostatních polárních oblastech Tuzemské PI v letech 2004 - 2007 Vzhledem k faktu, že spolu s ČR vstoupilo v roce 2004 do EU dalších 9 členů a mezi nimi byly také výše jmenovaní důležití příjemci investic proudících z ČR, je jasné, že musel výrazně stoupnout podíl EU na úkor kategorie ostatních evropských států.

26

graf 17 Podíl ekonomických zón na tuzemských PI v zahraničí v letech 2004 - 2007 [%]

Podíl ekonomických zon na českých investicích v letech 2004 - 2007 Evropská unie 0,99%

EFTA

0,50% 0,00% 0,01% 0,00%2,35% 3,34% 4,85%

Ostatní evropské země

10,68%

Afrika Severní Amerika Střední Amerika Jižní Amerika 77,27%

Země Blízkého a Středního východu Ostatní asijské země Oceánie a polární oblasti


V bloku EU do roku 2005 i nadále zůstalo hlavním příjemcem českých investic Slovensko, i když nastala jistá diversifikace a snížil se jeho podíl na všech českých alokovaných zdrojích na 22% respektive 25%. Mezi ostatními evropskými zeměmi zůstal předchozím investičním cílem pouze Gibraltar s částkou shodnou pro roky 2004 a 2005 to 1,08 mld. Kč, kdy tedy nenastal mezi těmito lety pohyb investic. Nicméně se v dané ekonomické zóně objevily pro naše společnosti nové příležitosti v podobě Bulharska (7 mld. Kč v roce 2004 a 3,5 mld. v roce 2005), Ruska (3 a 4,8 mld. Kč), Rumunska a Ukrajiny. Zejména u Rumunska a Bulharska se dal zvýšený zájem českých společností přičíst očekávanému vstupu těchto dvou zemí do EU. K tomuto rozšíření skutečně také v roce 2007 došlo. V roce 2007 se stalo nejdůležitějším příjemcem našich PI v oblasti EU i celkově Nizozemí proinvestovanými 52 mld. Kč. Slovensko bylo druhé s proinvestovanými 35 mld Kč. Z dalších zemí důležitých pro české investory v roce 2007 můžeme jmenovat Kypr (11 mld. Kč), Bulharsko (13 mld. Kč), Rumunsko (7 mld. Kč), Polsko (10 mld. Kč), Portugalsko (4 mld. Kč), Rusko (4,5 mld. Kč), Německo (3 mld. Kč) a Lucembursko. Investice do zemí Ameriky činili v roce 2007 1,8 mld. Kč, zhruba v totožné výši investicím v Asii, kde bylo umístěno 1,3 mld. Kč. Země ESVO obsadily v roce 2004-2005 až třetí místo, ovšem situace se zde vyvíjela velice podobně jako mezi lety 1999 – 2003. Zatímco v Lichtenštejnsku přesahovala v roce 2005 alokována částka 4,5 mld. Kč a ve Švýcarsku 1,7 miliardy, tak Norsko ani Island nejsou v záznamech ČNB zmíněny. V roce 2007 bylo v Lichtenštejnsku proinvestováno 731 mil. Kč, ve Švýcarsku 1,1 mld. Kč, Norsko ani Island nejsou v záznamech ČNB opět zmíněny. Další oblasti mají pouze minimální podíl, nicméně můžeme zmínit například Indii (1 mld. Kč) nebo Čínu se 202 mil Kč (vše pro rok 2007). 27

4 Závěr Cílem tohoto materiálu bylo popsat stav českých investic v oblasti služeb, jejich strukturu, vývoj a případné trendy. Pro srovnání byly nejprve okrajově popsány přímé zahraniční investice v ČR, hlavní část analýzy se soustředila na stav tuzemských přímých investic v zahraničí, dále celkový obrat toku investic a jejich saldo. Na rozdíl od klasického exportu, kde na podíl služeb připadá přibližně 12 – 13%, se v exportu přímých investic pohybují služby stabilně okolo 80%, což můžeme označit za velmi pozitivní zjištění. Tempo růstu ve sledovaném období významně kolísalo, přesto jeho průměrná hodnota 20% představuje další z dobrých výsledků. Ke konci roku 2007 představovala celková částka pro oblast služeb alokovaná v zahraničí hodnotu 103 mld. Kč. Vzhledem k výkonnosti a trendům v české ekonomice je velmi pravděpodobné, že bude i nadále docházet k investování zdrojů a jejich umisťování na území za hranicemi ČR. Co se týče struktury, jsou české investice v zahraničí diversifikovány v menší míře, než PZI proudící do ČR. Umístění prvních třech sektorů (nemovitosti a služby pro podniky, finanční zprostředkování a obchod a opravy) V českých investicích dominuje z více než poloviny nemovitosti a služby pro podnikyJmenovaný sektor výrazně rostl především v posledních letech.Dalším významným sektorem bylo finanční zprostředkování s více než pětinovým podílem, následovaný obchod a opravy s čtrnáctiprocentním podílem. Tyto tři sektory představují 90% všech exportovaných investic ve službách. Z teritoriálního hlediska směřovala většina investic (necelých 89%) do evropských zemí (včetně Ruska). Není překvapením, že po vstupu ČR do EU se stala EU v oblasti toků přímých zahraničních investic nejdůležitějším partnerem. Konkrétně české podniky investovaly nejvíce do Slovenska, Nizozemí, Kypru, Bulharska, Rumunska, Německa, Polska, Polska a také do Portugalska. Z dalších zemí mimo EU byly ve sledovaném období pro české firmy důležité zejména následující teritoria: země ESVO, Spojené arabské emiráty, Indie Lichtenštejnsko, Britské panenské ostrovy. Britské panenské ostrovy se přitom staly vyhledávanou investiční lokalitou zejména díky své známosti jako daňového ráje a offshore centra.

28

Seznam grafů graf 1 Příliv PZI ve světě, 20 neúspěšnějších zemí, 2006 – 2007* [mld. USD] ................................................. 6 graf 2 Podíl služeb a stavebnictví na PZI v ČR v letech 1999 – 2007 [tis. Kč] ................................................. 7 graf 3 Tempo růstu a podíl služeb na PZI v ČR v letech 1999 – 2007[%]........................................................ 8 graf 4 Podíl sektorů služeb na PZI v ČR v letech 1999 – 2007 (průměrná hodnota) [%]............................... 9 graf 5 Poměr služeb a stavebnictví tuzemských PZI v zahraničí v letech 1999 – 2007 [tis. Kč]................... 10 graf 6 Tempo růstu a podíl služeb na tuzemských PZI v zahraničí v letech 1999 – 2007 [%] ..................... 11 graf 7 Podíl sektorů na tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007 (průměrná hodnota) [%]............ 11 graf 8 Podíl sektorů na tuzemských PI v zahraničí v roce 2007 [%] .............................................................. 12 graf 9 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; finanční zprostředkování [tis. Kč] ............. 13 graf 10 Vývoj tuzemských PI v letech 1999 – 2007; obchod a opravy [tis. Kč].............................................. 14 graf 11 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; nemovitosti a služby pro podniky [tis. Kč] ...................................................................................................................................................................... 16 graf 12 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; ostatní služby [tis. Kč]............................... 17 graf 13 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; pohostinství a ubytování [tis. Kč] ............ 18 graf 14 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; stavebnictví [tis. Kč].................................. 19 graf 15 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; doprava a telekomunikace [tis. Kč] ......... 20 graf 16 Podíl ekonomických zón na tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2003 [%]........................... 25 graf 17 Podíl ekonomických zón na tuzemských PI v zahraničí v letech 2004 - 2007 [%] ........................... 27

Seznam tabulek tabulka 1 PZI sektoru služeb v ČR v letech 1999 – 2007 [tis. Kč]..................................................................... 7 tabulka 2 Podíl sektorů služeb na PZI v ČR v letech 1999 – 2007 [%] ............................................................ 8 tabulka 3 Tuzemské PI v zahraničí v letech 1999 – 2007 [tis. Kč] .................................................................... 9 tabulka 4 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v jednotlivých odvětvích v letech 1999 – 2007 [tis. Kč] .......... 12 tabulka 5 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; finanční zprostředkování [1999=100] .. 13 tabulka 6 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; obchod a opravy [1999=100] ................ 14 tabulka 7 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; nemovitosti a služby pro podniky [1999=100]

...................................................................................................................................................................... 15 tabulka 8 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; ostatní služby [1999=100] ..................... 17 tabulka 9 Vývoj tuzemských PI v letech 1999 – 2007; pohostinství a ubytování [1999=100] ....................... 19 tabulka 10 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; stavebnictví [1999=100] ...................... 19 tabulka 11 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007; doprava a telekomunikace [1999=100] ...................................................................................................................................................................... 20 tabulka 12 Saldo PZI a PI ve službách v letech 1999 – 2007 [tis. Kč]............................................................. 21 tabulka 13 Obrat PZI a PI ve službách v letech 1999 – 2007 [tis. Kč]............................................................ 23 tabulka 14 Podíl ekonomických zón na tuzemských PI v zahraničí v letech 1999 – 2007 [tis. Kč] .............. 24

29

Analýza přímých investic v oblasti služeb

Recommend Documents