Ochrana zahraničních investic v České republice v legislativě a praxi

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra veřejné správy a práva

Ochrana zahraničních investic v České republice v legislativě a praxi Bakalářská práce

Autor:

František Werner Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Jan Tuláček

Duben, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

podpis autora V Karlových Varech 30. 4. 2013

František Werner

Poděkování Chtěl bych poděkovat JUDR. Janu Tuláčkovi za vedení mojí bakalářské práce a cenné připomínky.

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problémy legislativy na ochranu zahraničních investic a řešením vybraných vzniklých sporŧ v České republice. Ochrana zahraničních investic v České republice je také analyzována z pohledu konkrétního zahraničního investora.

Klíčové pojmy: investice, investor, ochrana zahraničních investic, přímé zahraniční investice, nepřímé zahraniční investice, bilaterální smlouvy o ochraně zahraničních investic, mnohostranné smlouvy o ochraně investic, Evropský soudní dvŧr, Evropská unie, UNCITRAL, ICSID, anketa

Annotation This bachelor thesis deals with the legislation problems of foreign investment protection and solution of selected legal disputes in the Czech Republic. Protection of foreign investment in the Czech Republic is also analyzed from the perspective of a particular foreign investor.

Key words investment, investor, protection of foreign investment, foreign direct investment and foreign indirect investment, bilateral investment treaties, multilateral investment treaties, Court of Justice of the European Union, European Union, UNCITRAL, ICSID, survey

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................................... 7 1. DEFINICE INVESTICE A INVESTORA ............................................................. 9 1.1. Vymezení pojmu mezinárodní investice .............................................................. 9 1.2. Ekonomický pojem investice ............................................................................... 9 1.3. Právní pojem investice ....................................................................................... 10 1.4. Dělení investic .................................................................................................... 11 1.5. Investor ............................................................................................................... 12 2. PRÁVNÍ A INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC ÚPRAVY A ZAJIŤOVÁNÍ OCHRANY ZAHRANIČNÍCH INVESTIC ............................................................ 13 2.1. Legislativní dokumenty a instituce ochrany zahraničních investic v mezinárodním právu a v České republice .............................................................. 13 2.1.1. Legislativní dokumenty a instituce OSN ....................................................... 13 2.1. 2. Legislativní dokumenty a instituce Světové banky....................................... 17 2.1.3. Ochrana zahraničních investic v Evropské unii .............................................. 19 2.1.4. Legislativa a obsah bilaterálních smluv .......................................................... 22 2.1.5. Legislativa a instituce ochrany zahraničních investic o s t a t n í ................. 27 2.1.6. Ochrana zahraničních investic v legislativě a institucích České republiky .... 29 2.2. Zhodnocení legislativy, institucí a základních pojmŧ ochrany zahraničních investic ...................................................................................................................... 34 3. VYBRANÉ PŘÍPADY SPORŦ ZAHRANIČNÍCH INVESTIC V ČESKÉ REPUBLICE ........................................................................................... 35 3.1. Vybrané, ilustrativní spory zahraničních investorŧ v České republice............. 35 3.2. Zhodnocení vybraných sporŧ zahraničních investorŧ v České republice.......... 39 4. ANALÝZA VLIVU A PŦSOBENÍ PRÁVNÍ ÚPRAVY OCHRANY ZAHRANIČNÍCH INVESTIC Z HLEDISKA FIRMY SE ZAHRANIČNÍ ÚČASTÍ .................................................................................................................... 41 4.1. Seznámení s konkrétní zahraniční firmou .......................................................... 41 4.2. Analýza vlivu a pŧsobení úpravy ochrany zahraničních investic z hlediska konkrétní firmy se zahraniční účastí – anketa ........................................................... 42 4.3. Shrnutí analýzy – ankety výsledkŧ ankety ......................................................... 48 ZÁVĚR...................................................................................................................... 50 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................... 52 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 55

ÚVOD Význam zahraničních investic pro Českou republiku je všeobecně uznáván, byl a je veliký. Zajištění přílivu zahraničních investic do České republiky vyţadovalo a vyţaduje od počátku také vytváření vhodného právního prostředí. Toto právní prostředí je tvořeno nejen vnitřními předpisy České republiky, ale příslušnými předpisy mezinárodního

práva.

Prvořadou

podmínkou

zajištění

poţadovaného

vstupu

zahraničního kapitálu do České republiky (i obecně) je zajištění jeho účinné ochrany. Ochranou zahraničních investic rozumím v obecné rovině především zajištění rovných a spravedlivých podmínek i dalších podmínek pro zahraniční investice a soustavu právních předpisŧ, institucí, upravujících řešení případných sporŧ vzniklých z realizace těchto investic. Cílem mé bakalářské práce je seznámení se základní legislativou upravující ochranu zahraničních investic obecně i v České republice včetně charakteristiky jejích hlavních problémŧ.

Charakteristiku hlavních problémŧ chci dokumentovat také analýzou

z pohledu konkrétního zahraničního investora. V takové firmě pracuji a je mým zájmem uvedenou problematiku blíţe poznat a orientovat se v ní, z tohoto hlediska volím také výběr nezbytných informací v práci obsaţených. V první kapitole práce definuji základní pojem, a to investice, respektive zahraniční investice, z hlediska ochrany zahraničních investic. Ukazuje se, ţe i na tento základní pojem mohou být rŧzné názory a dokonce, ţe výklad tohoto pojmu se i vyvíjí. Přitom definice, jasné vymezení uvedeného pojmu hraje roli právě při posuzování ochrany zahraničních investic zejména při tvorbě právních dokumentŧ, které se ochrany týkají. Ve druhé kapitole uvádím vybrané legislativní předpisy a instituce, které tvoří základní pilíř ochrany zahraničních investic jak v mezinárodním právu, tak v České republice. Rozsah bakalářské práce přitom nedovoluje hlubší pohled na souvislosti obou právních úprav, je pouze zřejmé, ţe vnitřní předpisy – právní ochrana zahraničních investic v České republice nemŧţe být v zásadním rozporu s právní úpravou ochrany

7

v mezinárodním právu. Podobně tak se dotýkám vztahu právních předpisŧ o ochraně zahraničních investic k právu Evropské unie. Ve třetí kapitole uvádím, podle mého názoru, vybrané klíčové soudní spory v oblasti zahraničních investic v České republice. Česká republika vystupuje v těchto sporech jako strana proti zahraničnímu investorovi. Tato kapitola by měla ukázat na hlavní problémy ochrany zahraničních investic a měla by být také jedním z určitých východisek pro konkrétní posuzování účinnosti ochrany zahraničních investic v České republice, v konkrétní firmě se zahraniční účastí. Ve čtvrté kapitole analyzuji s ohledem na příslušné právní úpravy účinnost ochrany zahraniční investice v konkrétní firmě se zahraniční účastí. Pro analýzu jsem zvolil metodu dotazování – anketu. Obrátil jsem se s otázkami, které jsou formulovány tak, aby co nejlépe vyjádřily problémy ochrany zahraniční investice, na vedení zahraniční firmy, reprezentované statutárními zástupci dané firmy. Názory zástupcŧ statutárního orgánu firmy se zahraniční účastí, investora, mohou být do značné míry subjektivní, přesto mohou mít význam na náhled na uvedenou problematiku. V závěru práce se pokusím o zhodnocení problematiky ochrany zahraničních investic nejen u konkrétní firmy, ale i o více zevšeobecňující závěr v podmínkách České republiky.

8

1. DEFINICE INVESTICE A INVESTORA 1.1. Vymezení pojmu mezinárodní investice V úvodu mé bakalářské práce byl definován v nejobecnější podobě cíl práce ,,ochrana zahraničních investic”, a to především jeho části ,,ochrana,,. Následně je nezbytné také definovat druhou část cíle, a to ,,zahraniční investice”. Jiţ samotné vymezení pojmŧ investice, jejich ochrana, a mezinárodní investice přináší sebou problémy, přičemţ právě vymezení těchto pojmŧ je dŧleţité pro obsah všech dokumentŧ, které se týkají zahraničních investic, ať uţ mnohostranných nebo bilaterálních. Nejčastěji poţívaný pojem mezinárodní investice lze vyloţit zjednodušeně jako pojem pouţívaný v mezinárodních dokumentech a dalších, které se týkají zahraničních investic. Například v ÚMLUVĚ o řešení sporŧ z investic mezi státy a občany druhých státŧ (tzv. Washingtonská úmluva z 14. 10. 1966)1 není pojem investice přímo definován, ale pouţíván, vyplývá nepřímo z vymezení pojmu cizího investora, naproti v jiné multilaterální smlouvě (Soulská úmluva z r. 1985)2 definice investice je obsaţena. Bilaterální smlouvy takovou definici v rŧzné podobě obsahují.

1.2. Ekonomický pojem investice3 Ekonomický pojem investice zejména zahrnuje: a) určitý ekonomický přínos - přínos musí mít hospodářskou povahu, musí být ocenitelný ke dni zřízení investice, nejde jen o peněţní vklad, ale i naturální, dŧleţitým znakem investice je dosaţení budoucího zisku b) jde o odložený výnos na pozdější dobu, minimální dobou jsou 3 roky, respektive 7 let, tím se investice liší od běţné obchodní transakce, pŧjčky a jiné operace, které počítají s okamţitou nebo krátkodobou návratností

1

Sdělení FMZV: Úmluva o řešení sporŧ. In: č.420/1992 Sb. 1992. Sdělení MMZV. In: č.500/1992 Sb. 1992. 3 ŠTURMA, Pavel. Mezinárodní dohody o ochraně investic a řešení sporů. 2. dopl. vyd. Praha: Linde, 2008, 334 s. ISBN 978-807-2017-096. 2

9

c) podnikatelské riziko - podnikatel na sebe bere alespoň z části podnikatelské riziko, v případě dobrých výsledkŧ se bude podílet na zisku, kdeţto v případě záporného salda přispěje k rozdělení ztrát

1.3. Právní pojem investice Ani v mezinárodním právu, jako vědní disciplíně, neexistuje jednotná definice pojmu investice. V mezinárodních dokumentech se vymezuje pojem investice rŧzným zpŧsobem, nebo není vŧbec definován, (např. jiţ cit. Washingtonská úmluva z r. 19654). Bilaterální smlouvy definice investice obsahují, jsou preciznější, podrobnější. Jako příklad mŧţe slouţit definice investice z DOHODY mezi českou a Slovenskou Federativní republikou a Rakouskou republikou o podpoře a ochraně investic, uvádím pouze definici investice dle zákona č.454/1991 Sb. Čl. 1 : 1) pojem ,,investice” zahrnuje všechny majetkové hodnoty, které jsou uskutečněny investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany v souladu s jejími právními předpisy, zejména: a) movité a nemovité věci a všechna věcná práva b) podíly a jiné druhy účasti na podnicích c) pohledávky a nároky na peníze, které byly předány, aby vytvořily hospodářskou hodnotu, nebo nároky na plnění, které má hospodářskou hodnotu d) práva z oblasti duševního vlastnictví, včetně autorských práv, obchodní ochranná práva.5 Pokud jde o definici pojmu investice v české legislativě jedna je uvedena v devizovém zákonu č.219/1995: i) přímou investicí při plnění oznamovací povinnosti takové vynaloţení peněţních prostředkŧ nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehoţ účelem je zaloţení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahŧ investujícího tuzemce nebo tuzemcŧ jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemcŧ jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku, a to zejména některou z těchto forem:

4 5

Sdělení FMZV: Úmluva o řešení sporŧ. In: č.420/1990 Sb. 1992. Sdělení FMZV: DOHODA mezi ČSFR a Rakouskem. In: č.454/1991 Sb. 1991.

10

1. vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření, 2. účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliţe investor vlastní nebo získá nejméně 10 % podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo druţstva nebo nejméně 10 % podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10 % hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10 %, 3. další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředkŧ nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahŧ zaloţených přímou investicí, 4. finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku, 5. uţití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku).6

1.4. Dělení investic Zahraniční investice se mohou také dělit na přímé a nepřímé a) přímé investice jsou to investice do jiné země za účelem získání podílu na kmenových akciích a rozhodovacích pravomocích ve výši alespoň 10 % (či takového podílu, který dává zahraničnímu investorovi rozhodující pravomoci), podmínkou je trvalý zájem investora na společnosti a jeho podíl na řízení.7 (viz také cit. Devizový zákon). b) nepřímé (portfoliové) investice nepřímé (portfoliové investice) obsahují nákupy a prodeje akcií pokud nesplňují podmínku pro zahrnutí do přímých investic a dále nákupy a splácení jistiny dlouhodobých obligací, patří sem i dluhové instrumenty peněţního trhu a obchodovatelné deriváty.8

6

Devizový zákon. In: č.219/1995. 1995. Přímé zahraniční investice [online]. 2012 [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://cs.wikip edia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADm%C3%A9_zahrani%C4%8Dn%C3%AD_investice 8 ŢÁK, Milan. Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde, 1999, 806 s. ISBN 80-720-1172-3. 7

11

1.5. Investor a) obecně Investora mŧţeme definovat jako jednotlivce, soukromou nebo veřejnou společnost, vládu, zájmovou skupinu jednotlivcŧ nebo firem, které realizují investici v jiné zemi, než je země jejich pŧvodu. b) v mnohostranných smlouvách o ochraně investic jako příklad lze uvést definici z Úmluvy o řešení sporŧ z investic z 14.10.1966 , v níţ není přímo uveden pojem investor, ale z článku 25 vymezení pojmu investor vyplývá v souvislosti s investicí: a) jakákoliv fyzická osoba, která měla občanství jiného smluvního státu… b) jakákoliv právnická osoba, která měla příslušnost jiného smluvního státu, neţ je stát smluvní strany…9 Naproti v Soulské úmluvě (MIGA) je pojem investor jiţ formulován (viz také dále v 2.1.2).

c) v dvoustranných smlouvách jako příklad lze uvést definici pojmu investice z DOHODY mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o vzájemné podpoře a ochraně investic z 16. 3. 1999: Čl. 1, odst. 3, ii : pokud jde o izraelské investory v České republice: a) fyzické osoby, které jsou občany Státu Izrael v souladu s jeho zákony a které zároveň nejsou občany České republiky v souladu s jejími zákony, nebo b) právnické osoby zaregistrované nebo zřízené v souladu s izraelskými zákony a mající své sídlo na území Státu Izrael.10

9

Sdělení FMZV: Úmluva o řešení sporŧ. In: č.420/1992 Sb. 1992. Sdělení MZV. In: 73/1999. 1999.

10

12

2.

PRÁVNÍ A INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC ÚPRAVY A ZAJIŤOVÁNÍ OCHRANY ZAHRANIČNÍCH INVESTIC

Právní rámec úpravy a ochrany zahraničních investic i institucionální rámec v jednotlivých státech, tedy i v České republice, nelze pochopit bez alespoň základních znalostí mezinárodní legislativy a institucí, které se ochrany zahraničních investic týkají, mezinárodní legislativa ochrany zahraničních investic s úpravami jednotlivých státŧ souvisí a na sebe rŧzně

navazuje. Významnou součástí legislativní i

institucionální úpravy ochrany zahraničních investic je také řešení sporŧ ze zahraničních investic.

2.1. Legislativní dokumenty a instituce ochrany zahraničních investic v mezinárodním právu a v České republice 2.1.1. Legislativní dokumenty a instituce OSN Nejobecnější východisko právní úpravy ochrany zahraničních investic, jejích principŧ, je obsaţeno v dokumentech Organizace spojených národŧ přijatých členskými státy této instituce, potaţmo v jejích institucích (z nich plynoucího mezinárodního práva veřejného – mezinárodního práva ekonomického). Má se za to, ţe nejobecnější zásady jednání jsou také vtěleny do konkrétních dalších dokumentŧ a pravidel příslušných institucí v kterékoliv oblasti. a) Charta spojených národŧ - patří mezi základní dokumenty Organizace spojených národŧ (Chartu spolupodepsalo Československo v r. 1945, potom Česká republika dne 19. ledna 1993), kde v článku 1 se praví: Článek 1 Cíle Organizace spojených národŧ jsou tyto: 1. udrţovat mezinárodní mír a bezpečnost a za tím účelem konat účinná kolektivní opatření, aby se předešlo a odstranilo ohroţení míru a byly potlačeny útočné činy nebo jiná porušení míru, a aby pokojnými prostředky a ve shodě se zásadami spravedlnosti

13

a mezinárodního práva bylo dosaţeno úpravy nebo řešení těch mezinárodních sporŧ nebo situací, které by mohly vést k porušení míru 2. rozvíjet mezi národy přátelské vztahy, zaloţené na úctě k zásadě rovnoprávnosti a sebeurčení národŧ, a činit jiná vhodná opatření k posílení světového míru; 3. uskutečňovat mezinárodní součinnost řešením mezinárodních problémŧ rázu hospodářského, sociálního, kulturního nebo humanitního a podporováním a posilováním úcty k lidským právŧm a základním svobodám pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboţenství; 4. být střediskem, které by uvádělo v soulad úsilí národŧ o dosaţení těchto společných cílŧ.11 b) Mezinárodní soudní dvŧr – instituce Organizace spojených národŧ, kde se mimo jiné formulují čtyři formální prameny práva uznávané obecným mezinárodním právem, a to v článku 38: 1. Dvŧr, jehoţ úkolem je rozhodovat podle mezinárodního práva spory, které jsou mu předloţeny, aplikuje a) mezinárodní úmluvy, ať obecné či partikulární, stanovící pravidla výslovně uznaná státy ve sporu; b) mezinárodní obyčej, jakoţto dŧkaz obecné praxe uznávané za právo; c) obecné zásady právní uznávané civilizovanými národy; d) s výhradou ustanovení článku 59 soudní rozhodnutí a učení nejkvalifikovanějších znalcŧ veřejného práva rŧzných národŧ jakoţto podpŧrný prostředek k určování právních pravidel. 2. Toto ustanovení se nedotýká pravomoci Dvora rozhodovat ex aequo et bono, jestliţe strany s tím souhlasí.12

11

Charta OSN [online]. 1945 [cit. 2012-09-13]. Dostupné z: http://www.osn.cz/dokumentyosn/soubory/charta-organizace-spojenych-narodu-a-statut-mezinarodniho-soudniho-dvora.pdf 12 http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/charta-organizace-spojenych-narodu-a-statut-mezinarodn iho-soudniho-dvora.pdf

14

Úlohu, a postavení Mezinárodní soudního dvora dokumentují články 92, 93, 94 a 95: Článek 92 Mezinárodní soudní dvŧr je hlavním soudním orgánem Organizace spojených národŧ. Pŧsobí podle připojeného statutu, který je založen na statutu Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti a je nedílnou částí této Charty. pozn.: Mezinárodní soudní dvŧr řeší spory mezi členskými státy, nezabývá případy soukromých osob, právních subjektŧ ani mezinárodních organizací, ve vztahu k zahraničním investicím tedy pouze v případě sporu o zahraniční investice mezi státy dokladem toho mŧţe být článek 64 ÚMLUVY o řešení sporŧ z investic mezi státy a občany druhých státŧ: Jakýkoliv spor vzniklý mezi smluvními státy a týkající se výkladu nebo pouţití této Úmluvy, který není řešen jednáním, bude předloţen Mezinárodnímu soudnímu dvoru na ţádost kterékoliv strany tohoto sporu, pokud se zmíněné státy nedohodnou na jiném řešení.13

Článek 93 1. Všichni členové Organizace spojených národŧ jsou ipso facto účastníky statutu Mezinárodního soudního dvora. 2. Stát, který není členem Organizace, mŧţe se stát i účastníkem statutu Mezinárodního soudního dvora za podmínek, které v kaţdém případě určí Valné shromáţdění na doporučení Rady bezpečnosti.

Článek 94 1. Kaţdý člen Organizace se zavazuje, ţe se podrobí rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v kaţdém sporu, v kterém je stranou. 2. Jestliţe strana v některém sporu nesplní své závazky z rozsudku vyneseného Mezinárodním soudním dvorem, mŧţe se druhá strana obrátit na Radu Bezpečnosti, jeţ, povaţuje-li to za nutné, mŧţe činit doporučení nebo rozhodnout, jaká opatření mají být učiněna, aby rozsudek byl vykonán.

13

Sdělení FMZV: Úmluva o řešení sporŧ. In: č.420/1992 Sb. 1992.

15

Článek 95 Žádné ustanovení této Charty nebrání členŧm Organizace spojených národŧ, aby nesvěřovali řešení svých sporŧ jiným soudŧm na základě dohod, které již platí nebo které teprve budou sjednány.14 Kontraproduktivně pŧsobí podle mého názoru vŧči výše uvedeným obecným zásadám Organizace spojených národŧ ustanovení Charty hospodářských práv a povinností státŧ Organizace spojených národŧ, kde se v čl. 2 mimo jiné praví: ,,kaţdý stát má právo znárodnit cizí majetek, vyvlastnit jej nebo převést vlastnictví k němu…”15 c) UNCITRAL - další významná instituce Organizace spojených národŧ, UNCITRAL - Komise Organizace spojených národŧ pro obchodní právo (United Nation Commission on International Trade Law). Pozn.: Česká republika má v UNCITRALU statut pozorovatele. Mezi hlavní náplň činnosti komise UNCITRAL patří zejména pŧsobit při omezování nebo odstraňování právních překáţek v mezinárodním obchodu, toho dosahuje především tím, ţe se zaměřuje na sjednávání unifikačních vzorových předpisŧ mnohostranných mezinárodních úmluv, legislativních doporučení, poskytování informací o judikátech vycházejících z jednotlivých unifikačních dokumentech, technickou pomoc právních reforem, pořádání regionálních a národních seminářŧ aj. Komise UNCITRAL je hlavním právním orgánem pro oblast práva, harmonizací a unifikací práva mezinárodního obchodu., včetně judikátŧ, koordinace činnosti a spolupráce s organizacemi, které se zabývají právem mezinárodního obchodu.

Při komisi UNCITRAL pracuje Mezinárodní rozhodčí a smírčí komise, které mŧţe ad hoc v souladu s Rozhodčím řádem UNCITRAL řešit i spory v oblasti zahraničních investic., viz např. článek 1: Dohodnou‐li se strany, že spory mezi nimi s ohledem na definovaný právní vztah, ať jiţ smluvní či jiné, budou rozhodovány v rozhodčím řízení podle Rozhodčího řádu

14

Charta OSN [online]. 1945 [cit. 2012-09-13]. Dostupné z: http://www.osn.cz/dokumentyosn/soubory/charta-organizace-spojenych-narodu-a-statut-mezinarodniho-soudniho-dvora.pdf 15 Mezinárodní dohody o ochraně investic. Praha: Linde, 2008. ISBN 978-80-7201-709-6.

16

UNCITRAL, pak takové spory budou rozhodovány v souladu s tímto Řádem vyjma změn, které si strany případně sjednají.16

2.1. 2. Legislativní dokumenty a instituce Světové banky Světová banka (anglicky World Bank, zkratka WB) je sdruţení dvou specializovaných organizací Organizace spojených národŧ, které mají zajišťovat finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím (vznik r. 1944). Jsou to: Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development – IBRD) a Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association – IDA). Kromě těchto hlavních institucí jsou součástí Světové banky také Multilaterální agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency – MIGA) tato poskytuje garance pro rizika úvěrŧ zejména v rozvojových zemích a Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporŧ (International Centre for Settlement of Investment Disputes – ICSID). Posledně jmenované instituce se dotýkají problematiky ochrany investic jiţ významně. Uvedené instituce uvádím, přesto ţe jsou v rámci Organizace spojených národŧ zvlášť, protoţe mají k problematice ochrany investic podstatně blíţe neţ formulované zásady nebo instituce uvedené v předchozí části o Organizaci spojených národŧ. M I G A - Mnohostranná agentura pro investiční záruky Agentura vznikla přijetím Soulské Úmluvy v r. 1985, jejím hlavním úkolem je snaha o posílení mezinárodní spolupráce v oblasti hospodářského rozvoje a přispívání mezinárodních investic k tomuto rozvoji. Sdělením FMZV č. 500/1992 Sb.17 byla přijata i ČSFR, od 1.1.1993 je pak závazná i pro samostatnou Českou republiku. Agentura pro investiční záruky zřizuje a nabízí investorŧm pojištění jejich investic proti politickým, resp. nekomerčním rizikŧm. Z hlediska uţšího vztahu Soulské Úmluvy k ochraně investic je významné vymezení investic v článku 12: K investicím, na které se Soulská Úmluva vztahuje, patří podíly na akciích, včetně střednědobých nebo dlouhodobých pŧjček, které 16

Rozhodčí řád UNCITRAL [online]. 2011 [cit. http://www.aktrojan.cz/dokumenty/arb-rules-revised-2010-e_cz.pdf 17 FMZV. In: č.500/1992 Sb. 1992.

17

2012-09-13].

Dostupné

z:

jsou uzavřeny drţiteli akcií v příslušném podniku, nebo za něţ tito majitelé ručí, a všechny ostatní formy přímých investic, které stanoví správní rada… Podrobnější definici obsahuje Soulská Úmluva v pojmu ,,investor” např.: ,,takováto právnická osoba je zapsána do rejstříku a má své hlavní pŧsobiště v členské zemi, nebo většinu jejího kapitálu vlastní členská země, případně jejich občané,

v ţádném

z uvedených

případŧ

se

však

nesmí

jednat

o

zemi

hostitelskou…” 18 Srovnání výše uvedených vybraných dŧleţitých pojmŧ ukazuje na rŧzný výklad těchto pojmŧ v rŧzných dokumentech (srovnej na příklad s definicemi v I. kapitole). Význam Úmluvy je moţné spatřovat nejen v pomoci v realizaci mezinárodních investic, ale i ve formulaci základních pojmŧ v oblasti těchto investic. ICSID – Mezinárodní středisko pro řešení sporŧ z investic Pro problematiku ochrany mezinárodních investic má klíčový význam vznik Mezinárodního střediska pro řešení sporŧ z investic. Středisko vzniklo přijetím Úmluvy o řešení sporŧ z investic mezi státy a občany druhých státŧ ve Washingtonu dne 18. března 1965. Úmluva byla přijata také Českou a Slovenskou Federativní Republikou podpisem dne 12. května r. 1991, v platnost vstoupila dne 8. dubna 1992 (Sdělení FMZV v č. 420/1992 Sb.). Z uvedené Úmluvy povaţuji za nezbytné uvést zejména ustanovení bezprostředně se týkajících ochrany investic – řešení moţných sporŧ z investic: Kap. I, čl. 2 : Účelem Střediska bude usnadňovat smírčí nebo rozhodčí řešení sporŧ z investic mezi smluvními státy a občany druhých smluvních státŧ v souladu s ustanovením této Úmluvy (srovnej kompetence Mezinárodního soudního dvora – spory mezi státy).

18

ŠTURMA, Pavel. Mezinárodní dohody o ochraně investic a řešení sporů. 2. dopl. vyd. Praha: Linde, 2008, 334 s. ISBN 978-807-2017-096.

18

Kapitola II, čl. 25, odst. 1 Soudní pravomoc Střediska se vztahuje na kaţdý právní spor vznikající přímo z investice mezi smluvním státem a ….. občanem jiného státu… o němţ se strany ve sporu písemně souhlasí, ţe bude předloţen Středisku. Pokud strany vyslovily souhlas, nemŧže žádná z nich jednostranně svŧj souhlas odvolat (Úmluva neobsahuje na rozdíl od Soulské úmluvy definici investice – pouze nepřímo). Kapitola III, odd. 1, čl. 28: Kterýkoliv smluvní stát nebo občan smluvního státu, který si bude přát zahájit smírčí řízení, zašle za tímto účelem písemně ţádost generálnímu tajemníkovi… Kapitola III, odd. 2, čl. 29 – Vytvoření smírčí komise, čl. 1: Smírčí komise bude vytvořena co moţná po registraci ţádosti…19 Úmluva také pamatuje na řešení sporŧ mezi státy, které by se týkaly výkladu uvedené Úmluvy, a odkazuje v čl. 64 na Mezinárodní soudní dvŧr. Pro smluvní státy Úmluvy vzniká jasně definovaný prostor pro dobrovolné řešení případných sporŧ z investic – to je hlavní význam Úmluvy. Mezi dokumenty Světové banky, které mají pomoci při ochraně zahraničních investic (bez právní závaznosti) patří také Řídící principy pro zacházení s přímou zahraniční investicí, které byly přijaty Světovou bankou 2.1.3. Ochrana zahraničních investic v Evropské unii Níţe uvedený text se dotýká vzhledem k omezenému rozsahu práce pouze klíčových problémŧ v legislativě ochrany zahraničních investic v Evropské unii. Vznikem Evropské unie (Česká republika od r. 2004), zvláště pak po přijetí Lisabonské smlouvy (Česká republika ratifikovala smlouvu r. 2009) vznikl zásadní problém postavení, obsahu, realizace, kompetence bilaterálních smluv o ochraně zahraničních investic uzavřených před vstupem do Evropské unie k právu Evropské unie. Za zásadní problém se tato skutečnost povaţuje proto, ţe bilaterální smlouvy se stále povaţují za z á k l a d n í kámen legislativy ochrany zahraničních investic a tím, ţe Evropská unie získala od členských státŧ pravomoc vytvářet právní normy závazné pro tyto státy. Unie 19

Sdělení FMZV. In: č.420/1992 Sb. 1992.

19

si tak vytváří svŧj vlastní ,,svébytný právní systém”.20 Uvedený problém je také dokumentován ustanovením čl. 207 SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE: „do společné obchodní politiky patří i přímé zahraniční investice” (viz. dále citovaná SMLOUVA O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE). Obecně se za právní základ práva Evropské unie povaţují zejména: a) Smlouva o fungování Evropské unie (ve znění Lisabonské unie) – primární právo b) Nařízení, Směrnice Evropské rady, Evropské komise - sekundární právo (vydávají se v Úředním věstníku Evropské unie včetně judikatur) – jsou zdrojem právních norem Evropské unie), v České republice se zavádějí (transformují) vyhlášením ve Sbírce zákonŧ. Evropská unie nevydala dosud ţádný závazný dokument k obsahu bilaterálních dohod, ani jiný k o m p l e x n í legislativní dokument upravující ochranu zahraničních investic. Pokusem řešit problematiku přechodu právního postavení bilaterálních smluv podle práva Evropské unie je Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze 7.7.2010. Evropská unie se opírá nyní především o vybraná ustanovení primárního (základní smlouvy Evropské unie) práva (například podle níţe uvedeného článku č. 351 Smlouvy o fungování Evropské unie a dalších: Jako příklad lze uvést, ţe všechny bilaterální dohody o ochraně zahraničních investic uzavřené Českou republikou, které byly uzavřeny před vstupem do Evropské unie, a které nejsou v souladu s právem Evropské unie, se musí znovu upravit – doplnit, tak jak je to v ustanovení č. 351 Smlouvy o fungování Evropské unie: Pokud jsou uvedené smlouvy neslučitelné se Smlouvami, použije příslušný členský stát…všech vhodných prostředkŧ k odstranění zjištěných neslučitelností…21 Tamtéž v čl: 66 : Pokud pohyb kapitálu do či třetích zemí za výjimečných okolností zpŧsobuje nebo hrozí zpŧsobit váţné poruchy fungování hospodářské a měnové unie, mŧţe Rada na návrh komise a po konzultaci s Evropskou centrální bankou na dobu nepřekračující šest měsícŧ přijmout ochranná opatření vŧči třetím zemím, jsou-li taková opatření naprosto nezbytná. To je konkrétní příklad a dŧvod pro změnu 20

TÝČ, Vladimír. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2010, 301 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-608. 21 Smlouva o fungování Evropské unie [online]. 2012 [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://europa.eu/lisbon_treaty/full_text/index_cs.htm

20

bilaterálních smluv – uvedená opatření v čl. 66 v nich nebyla zahrnuta. Situace v legislativě ochrany zahraničních investic Evropské unie je ztíţena i dále tím, ţe Evropská unie nedisponuje zatím v poţadované „kvalitě” prostředky jaké jsou obsaženy v mezinárodních mnohostranných, a dvoustranných dohodách a dokumentech, přesto má jiţ pravomoci sjednávat např. dvoustranné dohody a přijímat odpovídající legislativu. Dalším významným problémem je kompetence orgánŧ Evropské unie v řešení možných sporŧ vzniklých z uzavřených bilaterálních dohod – většina uzavřených dohod se při řešení sporŧ odvolává na mezinárodní instituce (UNCITRAL, ICSID..). ale v praxi i na řízení podle práva Evropské unie. Tento problém není dosud jednoznačně uspokojivě vyřešen. Významné postavení legislativy a praxi ochrany zahraničních investic v Evropské unii hraje a stále více bude hrát SOUDNÍ DVŦR EVROPSKÉ UNIE jak vyplývá mimo jiné z čl. 251, 263, 270, 272 a 273 jiţ citované SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE. Jedním z dokladŧ fungování SOUDNÍHO DVORA EVROPSKÉ UNIE v oblasti zahraničních investic jsou jeho judikáty např.: pod sp. zn.: C-205/06 a C-249/06 ze dne 3.3.2009 (viz. příloha č. 4 – Rozsudek Soudního dvora Evropské unie), C-249/06 ze dne 3.3.2009 (viz. příloha č. 5 – Rozsudek Soudního dvora Evropské unie), C-118/07 ze dne 19.11.2009 (viz. příloha č. 6 – Rozsudek Soudního dvora Evropské unie), C-54/99 ze dne 14.3.2000 (viz. příloha č. 7 – Rozsudek Soudního dvora Evropské unie), Uvedené judikáty jsou převzaty ze systému ASPI. Není ani jasně vymezen vztah k dalším mezinárodním dokumentŧm jako je například významná jiţ zde citovaná Vídeňská úmluva o smluvním právu (vyhl. č.15/1988 Sb.) a další. Dvoukolejnost v oblasti ochrany zahraničních investic u členŧ Evropské unie lze do určité míry řešit ponecháním prostoru pro členské státy pro sjednávání

21

individuálních dvoustranných dohod…22 - i tak je moţné ,,optimisticky” nahlíţet na moţný budoucí legislativní rámec ochrany zahraničních investic v Evropské unii. Obecně platí, ţe jak legislativa mezinárodního práva tak Evropské unie v oblasti ochrany zahraničních investic vychází v nejobecnější rovině z obecných principŧ mezinárodního práva (viz 2. kapitola), proto řešení uvedené ,,dvojkolejnosti” bude obtíţné (viz. citovaný Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY). Stručně lze shrnout, ţe v oblasti ochrany zahraničních investic v právu Evropské unie lze spíše do budoucna čekat další konkretizace předpisŧ a omezení a ţe dosavadní legislativní

situace

v oblasti

ochrany

zahraničních

investic

v Evropské

unii

nezaznamenala zatím v praxi ţádnou významnou kvalitativní změnu proti předchozímu stavu.

2.1.4. Legislativa a obsah bilaterálních smluv Význam a zařazení bilaterálních (dvoustranných) smluv o ochraně investic v kontextu řady dokumentŧ je stále mimořádný – obsah bilaterálních dohod pokrývá v zásadě problematiku ochrany zahraničních investic - a většina autorŧ prací o zahraničních investicích to potvrzuje. Jako příklad uvádím, cituji: ,,V současné době spočívá gros mezinárodní úpravy ochrany investic v bilaterálních smlouvách”23 Z tohoto dŧvodu je na místě věnovat obsahu a významu bilaterálních smluv maximální pozornost. Mimo jiné také proto, ţe předmětem dalšího textu práce bude jedna z nich (Dohoda České a Slovenské Federativní Republiky s Rakouskou republikou – viz Příloha č. 3). Je třeba také zdŧraznit, ţe neexistuje v mezinárodních dokumentech o zahraničních investicích nějaký vzor, kuchařka. Kaţdý stát upravuje obsah podle svých potřeb, proto se bilaterální dohody liší, zejména v takových kategoriích jako je pojem investic, problematika zacházení a další. Klíčové struktury bilaterálních smluv lze však vysledovat. Tento závěr jsem udělal zevrubným prostudováním těchto bilaterálních smluv uzavřených cizími státy s Českou republikou, které jsou náhodným, podle mého názoru dostatečně reprezentativním vzorkem: Rakousko, USA, Izrael, Polsko, Spolková republika Německo, Rusko, Nizozemí, Velká Británie a Severní Irsko, Francie, 22

BĚLOHLÁVEK, Alexander J. Ochrana přímých zahraničních investic v Evropské unii. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, c2010, xxiv, 388 s. Beckova edice právo a hospodářství. ISBN 978-80-7400-345-5. 23 ŠTURMA, Pavel. Mezinárodní dohody o ochraně investic a řešení sporů. 2. dopl. vyd. Praha: Linde, 2008, 334 s. ISBN 978-807-2017-096.

22

Ukrajina, Čína a Korejská lidově demokratická republika (pozn. u všech jmenovaných Dohod jsou to dohody uzavřené mezi vládami České republiky a vládami uvedených státŧ, přechod zákonŧ ČSFR na Českou republiku je řešen ústavním zákonem č.1/1993 Sb. – to se týká i uzavřených Dohod o ochraně zahraničních investic).24 Bilaterální smlouvy mají v hlavních bodech více méně shodnou tuto strukturu: Preambule - úvodní ustanovení Zde smluvní státy vyjadřují přání rozvíjet dobré ekonomické vztahy, podporovat a ochraňovat investice a posílit podnikatelské aktivity a rozvoj hospodářských vztahŧ a) Definice Obsahuje a definuje nejčastěji pojem investice a investora, jako příklad široké definice investice je Dohoda mezi USA a ČSFR o vzájemné podpoře a ochraně investic, která v článku I odst. 1 písm. a) obsahuje jednu z nejpodrobnějších a nejširších definic: a) „investice” označuje jakýkoli druh investice na území jedné smluvní strany, která je vlastněna nebo je přímo či nepřímo kontrolována státními příslušníky nebo společnostmi druhé smluvní strany, jako je akcie, pohledávka, smlouva o sluţbách a investiční smlouva, a zahrnuje: i) hmotné a nehmotné vlastnictví, včetně práv jako jsou hypotéky, zástavy a ručení; ii) společnost nebo akcie či jiné podíly na společnosti, nebo podíly na jejích aktivech; iii) peněţní pohledávky nebo nároky na plnění, které mají ekonomickou hodnotu a které jsou spojené s investicí; iv) duševní vlastnictví, které zahrnuje mezi jiným práva vztahující se k - literárním a uměleckým dílŧm, včetně zvukových nahrávek, - vynálezŧm ve všech oborech lidského úsilí, - prŧmyslovým vzorŧm, - uspořádání částí polovodičových integrovaných obvodŧ, - obchodním tajemstvím a dŧvěrným podnikatelským informacím, a - obchodním a servisním známkám a názvŧm výrobkŧ, v) jakékoliv právo vyplývající ze zákona nebo kontraktu, a jakékoliv oprávnění a povolení v souladu se zákonem, včetně koncesí na vyhledávání, kultivaci, těţbu nebo vyuţívání přírodních zdrojŧ;“25 24 25

Ústavní zákon ČNR: o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR. In: č.4/1993 Sb. 1993. Sdělení FMZV: DOHODA mezi USA a ČSFR. In: č.187/1993 Sb. 1993.

23

Uvedená definice investice ukazuje na značně široké pojetí , do dané definice jiţ nepatří pouze ,,klasické investice” jako například vklad kapitálu, ale i duševní vlastnictví aj., rozšiřování pojmu investice lze povaţovat za trend, a také za sloţitější problematiku při případných sporech.

b) Zpŧsob zacházení - režim zacházení Zahraniční investicí se rozumí obvykle soubor pravidel mezinárodního a vnitrostátního práva, která určují reţim investice od chvíle jejího zřízení aţ do okamţiku likvidace. Úprava

reţimu zacházení

není dosud

kodifikována nějakou mnohostrannou

mezinárodní dohodou. To mŧţe a také je potenciální problém při řešení případných problémŧ v oblasti ochrany zahraničních investic. V dohodách existují rŧzné standardy zacházení s investicí. Jako příklad lze uvést čl. 3 Dohody mezi ČSFR a Nizozemským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic: „(1) Kaţdá smluvní strana zabezpečí investicím investorŧ druhé smluvní strany nestranné a spravedlivé zacházení a nebude nepřiměřenými nebo diskriminačními opatřeními poškozovat správu, řízení, udrţování, pouţívání, vyuţití nebo dispozici s investicemi těchto investorŧ. (2) Kaţdá smluvní strana poskytne těmto investicím zejména plnou bezpečnost a ochranu, která v ţádném případě nebude menší neţ přiznávaná investicím vlastních investorŧ nebo investicím investorŧ z kteréhokoliv třetího státu, pokud je pro dotčeného investora výhodnější.“26 V uvedených odstavcích článku smlouvy jsou obsaţeny zásady rovnoprávného a spravedlivého zacházení i princip zajištění plné ochrany a bezpečnosti a dále režim nejvyšších výhod a národního zacházení. To jsou hlavní zásady, charakteristiky reţimu zacházení, pro kaţdou bilaterální smlouvu. Jednotlivé pojmy lze stručně definovat: národní režim- s mezinárodní investicí se bude zacházet stejným zpŧsobem, jako s investicí domácí.

26

SDÉLENÍ FMZV: Dohoda mezi ČSFR a Nizozemským královstvím. In: č.569/1992 Sb. 1992

24

c) Spravedlivé a rovnoprávné zacházení S investicí se bude zacházet podle vnitrostátních norem hostitelského státu, které musí však být v souladu s mezinárodněprávními nároky – to je klíčová zásada bilaterálních dohod. d) Princip plné bezpečnosti a ochrany Záruka smluvních stran, ţe zahraniční investor a jeho majetek bude v hostitelské zemi ochráněn před rŧznými útoky podobně, jako budou ochránění chráněni občané hostitelské země e) Režim nejvyšších výhod Smluvní státy garantují, ţe budou s investicemi občanŧ druhého smluvního státu nakládat stejně příznivě, jako nakládají s investicemi občanŧ jakéhokoli třetího státu zároveň však státy v dohodách ze standardu nejvyšších výhod mohou vyloučit výhody poskytované cizincŧm na základě úmluv o regionálních seskupeních (např. zóny volného obchodu) a mezinárodních smluv, které se týkají problematiky zdanění.27 f) Vyvlastnění - znárodnění V bilaterálních dohodách je vyvlastňování – znárodňování nepřípustné, vyvlastňovat investice, lze ve zvláštních jmenovitých případech, jako příklad

je moţné uvést

ustanovení čl. 5 DOHODY mezi Českou republikou a Polskem: 1. Investice investorŧ jakékoliv smluvní strany nebudou znárodněny, vyvlastněny nebo podrobeny opatřením majícím podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění (dále jen ,,vyvlastnění”) na území druhé smluvní strany s výjimkou veřejného zájmu. Vyvlastnění bude provedeno podle zákona, na nediskriminačním základě a bude doprovázeno ustanovením o zaplacení okamţité, přiměřené a účinné náhrady.28 g) Převod ziskŧ z investice Významnou součástí ochrany investic je také zajištění bezproblémového transferu jak kapitálového výnosu, nebo náhrad za vyvlastnění a škody či ztráty do zahraničí… Jako příklad moţného ustanovení o převodu výnosŧ-ziskŧ z investice je moţné uvést z DOHODY mezi Českou republikou a Ruskou federací o podpoře a vzájemné ochraně 27

ŠTURMA, Pavel. Mezinárodní dohody o ochraně investic a řešení sporů. 2. dopl. vyd. Praha: Linde, 2008, 334 s. ISBN 978-807-2017-096. 28 Sdělení MZV: DOHODA mezi ČR a Polskou republikou. In: č.181/1994 Sb. 1994.

25

investic: Čl. 6 – Převody plateb spojených s investicemi 1. Kaţdá ze smluvních Stran zajistí investorŧm druhé Smluvní Strany po zaplacení stanovených daní a poplatkŧ volný převod plateb spojených s investicemi. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně: a) kapitál a dodatečné částky k udrţení nebo zvětšení investice b) výnosy, jak je uvedeno v odstavci 3 článku 1 této dohody c) částky na splacení pŧjček majících vztah k investicím d) částky obdrţené investory z částečné nebo úplné likvidace nebo prodeje investice e) náhrady, jak je uvedeno v článcích 4 a 5 této dohody f) mzdy a jiné odměny občanŧ státu druhé Smluvní Strany v souladu s právním řádem té Smluvní Strany, na jehoţ území byly uskutečněny investice 2. Převod plateb uvedených v tomto článku bude prováděn ve volné směnitelné měně…29 h) Spory mezi smluvními státy a jejich řešení Významnou částí bilaterálních smluv tvoří články o řešení sporŧ. I zde se projevují odlišnosti mezi jednotlivými smlouvami. Obecně platí, ţe případné spory se mají řešit nejprve jednáním - např. diplomatickou cestou. V bilaterálních dohodách se v článcích o zpŧsobu řešení sporŧ objevují nejčastěji odvolávky na řešení prostřednictvím rozhodčího soudu zřízeného podle pravidel zakotvených v předmětné bilaterální dohodě. Problémem je i řešení kompetencí rozhodčích soudŧ Evropská unie – smírčí tribunály podle Dohod. Uvádím některé charakteristické zpŧsoby řešení v níţe uvedených smlouvách: DOHODA s Ruskou federací Čl. 10. 2 Rozhodčí soud bude ustanoven zvlášť pro každý konkrétní případ… Čl. 10. 3 Pokud v některé ze lhŧt, uvedených v odstavci 2 tohoto článku nebudou provedena nezbytná jmenování, mŧţe kaţdá ze Smluvních Stran… poţádat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby provedl nezbytná jmenování…30

29 30

Sdělení MZV: DOHODA mezi ČR a Ruskou federací. In: č.201/1996 Sb. 1996. SDĚLENÍ MZV: DOHODA mezi ČR a Ruskou federací. In: č.201/1996 Sb. 1996.

26

DOHODA se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska Čl. 8. 2 Jestliţe je spor předkládán k arbitráţi, investor, kterého se spor týká má právo spor předloţit buď: a) rozhodci nebo rozhodčímu soudu ad hoc, který bude jmenován zvláštní dohodou nebo bude zřízen a bude jednat podle Rozhodčích pravidel Komise OSN pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL), strany ve sporu se mohou písemně dohodnout na úpravě těchto pravidel, nebo rozhodčímu soudu Stockholmské obchodní komory…31 DOHODA s Francií Čl. 10. 2 Jakmile obě smluvní strany budou smluvními stranami Úmluvy o řešení sporŧ mezi státy a občany jiných (Washington, 18. 1965), pak takový spor, pokud nemohl být vyřešen přátelsky do 6 měsícŧ od okamţiku, kdy byl jednou ze stran ve sporu oznámen, bude na ţádost jedné z těchto stran předloţen Mezinárodnímu středisku pro řešení sporŧ z investic k vyřešení arbitrážní cestou...32 (pozn. Mezinárodní středisko…. = ICSID) Uvedené příklady řešení sporŧ v bilaterálních smlouvách potvrzují rŧzný přístup státŧ. ch) Závěrečná ustanovení Závěry dohod o podpoře a ochraně investic mají ustanovení spíše formálně právní charakteru, obsahují např. vstup dohody v platnost, její trvání, prodluţování, ukončení platnosti, stejně tak je např. vymezena územní pŧsobnost. Jako příklad mŧţe být uveden

z hlediska

závěrečných

ustanovení

DOHODA

s Korejskou

lidově

demokratickou republikou: Čl. 11 Základní bezpečnostní zájmy Čl. 12 Pouţitelnost Dohody Čl. Vstup v platnost, trvání a ukončení33 2.1.5. Legislativa a instituce ochrany zahraničních investic o s t a t n í Ochranou mezinárodních investic se kromě jiţ uvedených stěţejních dokumentŧ a institucí zabývají i další instituce nebo dokumenty mezi ně patří zejména: 31

SDĚLENÍ FMZV: DOHODA mezi ČSFR a Spojeným království m VB a SI. In: č.646/1992 Sb. 1992. SDĚLENÍ FMZV: DOHODA mezi ČSFR a Francií. In: č.453/1991 Sb. 1991. 33 SDĚLENÍ MZV: DOHODA mez ČR A KLDR. In: č.250/1999 Sb. 1999. 32

27

Mnohostranná dohoda o investicích – tato Dohoda z r. 1991přesto, že nebyla zatím uzavřena, má význam jako pokus i vodítko komplexně řešit problematiku ochrany zahraničních investic. Například definováním investic, investora a v oblasti zacházení s investicemi. Z rŧzného výkladu základních definic a pojmŧ v oblasti ochrany zahraničních investic i v práci uvedených je zřejmé, ţe podobná Dohod je nezbytná.34 (Přípravou Mnohostranné dohody o investicích se zabývala i vláda České republiky – viz Příloha č. 1). Dohoda k energetické chartě - Dohoda k níţ přistoupila i Česká republika podle Sdělení MZV č.372/1999 Sb. ze dne 16. 4. 1999 má mimo jiné význam také v tom, ţe definuje také pojem investic a předjímá arbitráţní řešení sporŧ. Vídeňská úmluva o smluvním právu - ze dne 23. května 1969, Úmluva vstoupila v platnost v Československé socialistické republice 28. Srpna 1987. Tato Úmluva kodifikuje obecná pravidla mezinárodního smluvního práva, týká se tak Dohod o ochraně zahraničních investic 35 O E C D (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – Česká republika členem od r. 1995), pŧsobí nepřímo tím, ţe pomáhá s vytvářením hospodářské a sociální politiky příznivé pro obyvatele celého světa. W T O (Světová organizace obchodu - byla zaloţena v roce 1995 jako nástupce Všeobecné dohody o clech a o obchodu - GATT, je jediným mezinárodním orgánem zabývajícím se pravidly globálního obchodu. Česká republika podepsala Dohodu o zřízení Světové obchodní organizace 15. dubna 1994, publikována ve Sbírce zákonŧ v r. 1995. Náplní činnosti WTO je podpora fungování mezinárodního obchodu na základě systému daných pravidel, nestranné urovnávání sporŧ mezi vládami a organizacemi. Vztah k ochraně zahraničních investic je nepřímý.

34

ŠTURMA, Pavel. Mezinárodní dohody o ochraně investic a řešení sporů. 2. dopl. vyd. Praha: Linde, 2008, 334 s. ISBN 978-807-2017-096. 35 Vídeňská úmluva o smluvním právu: Vyhláška MZV. In: č.15/1988 Sb. 1988.

28

2.1.6. Ochrana zahraničních investic v legislativě a institucích České republiky Východiskem a základem pro přímou i nepřímou ochranu zahraničních investic v České republice jsou kromě citovaných mezinárodních dokumentŧ (např. Smlouva o fungování Evropské unie – viz podrobněji v 2.1.3.) ke kterým se Česká republika přihlásila zejména: Listina základních práv a svobod – podle této listiny z r. 1992 a která je součástí ústavního pořádku České republiky podle čl. 42: Cizinci poţívají v České a Slovenské Federativní Republice lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou přiznána výslovně občanŧm 36 V uvedené Listině je kodifikována „záruka” ţe cizinec má stejná práva jako občané, Mŧţe tedy počítat i s příslušnou právní ochranou, mimo jiné tedy i v podnikání. Zákon č. 92/1991 Sb. ze dne 26. února 1991 (zákon ČSFR) o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby §1 (1) Tento zákon upravuje podmínky převodu majetku státu, k němuţ mají právo hospodaření státní podniky, státní peněţní ústavy a jiné státní organizace (dále jen "podnik") nebo majetku státu ve správě Pozemkového fondu České republiky, jakoţ i podmínky převodu majetkových účastí státu na podnikání jiných právnických osob, a to na české nebo zahraniční právnické nebo fyzické osoby (dále jen "privatizace").37 Uvedený zákon umoţnil i cizincŧm vlastnit majetek České republice, to byl dŧleţitý legislativní předpoklad pro účast cizincŧ na podnikání (majetkové účasti j.) v České republice. Obchodní zákoník – zákon č. 513/1991 Sb. Konkrétní podnikání zahraničních osob upravuje v České

republice

upravuje

především Obchodní zákoník (vybraná ustanovení): § 21 (1) Zahraniční osoby mohou podnikat na území České republiky za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby, pokud ze zákona nevyplývá něco 36 37

Listina základních práv a svobod. In: zákon č.2/1993 Sb. 1993. Zákon o podmínkách převodu majetku. In: č.92/1991 Sb. 1991.

29

jiného. (2) Zahraniční osobou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky. Českou právnickou osobou pro účely tohoto zákona se rozumí právnická osoba se sídlem na území České republiky. (3) Podnikáním zahraniční osoby na území České republiky se rozumí pro účely tohoto zákona podnikání této osoby, má-li podnik nebo jeho organizační složku umístěnou na území České republiky… § 22 Právní zpŧsobilost, kterou má jiná než fyzická zahraniční osoba podle právního řádu, podle něhož byla založena, má rovněž v oblasti českého právního řádu… § 23 Zahraniční osoby, které mají právo podnikat v zahraničí, se pokládají za podnikatele podle tohoto zákona. § 24 (1) Zahraniční osoba se mŧže podle ustanovení tohoto zákona za účelem podnikání podílet na založení české právnické osoby nebo se účastnit jako společník nebo člen v české právnické osobě již založené. Mŧţe také sama českou právnickou osobu zaloţit nebo se stát jediným společníkem české právnické osoby, pokud tento zákon jediného zakladatele nebo jediného společníka připouští. (2) Právnická osoba mŧže být založena pouze podle českého práva. (3) Ve věcech uvedených v odstavci 1 mají zahraniční osoby stejná práva a povinnosti jako české osoby. § 25 (1) Majetek zahraniční osoby související s podnikáním v České republice a majetek právnické osoby se zahraniční majetkovou účastí podle § 24 odst. 1 mŧţe být v České republice vyvlastněn nebo vlastnické právo omezeno jen na základě zákona a ve veřejném zájmu…

30

(2) Při opatřeních uvedených v odstavci 1 musí být poskytnuta bez prodlení náhrada odpovídající plné hodnotě majetku dotčeného těmito opatřeními v době, kdy byla uskutečněna, která je volně převoditelná do zahraničí v cizí měně. (3) Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonŧ nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nejsou dotčeny. § 26 (1) Právnická osoba zaloţená podle práva cizího státu za účelem podnikání, která má sídlo v zahraničí, mŧţe přemístit své sídlo na území České republiky za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, jestliţe to umoţňuje mezinárodní smlouva, která je pro Českou republiku závazná a byla vyhlášena ve Sbírce zákonŧ nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. … (2) Přemístění sídla právnické osoby z České republiky do zahraničí nebo ze zahraničí do České republiky je přípustné také v případech a za podmínek stanovených právem Evropských společenství či zvláštním zákonem.38 Vzorová Dohoda mezi Českou republikou a jinými smluvními stranami o podpoře a vzájemné ochraně investic – usnesením vlády České republiky ze dne 7. dubna 1999 č. 303/1999 byla uvedená Dohoda schválena jako snaha formalizovat a sjednotit obsah Dohod o ochraně investic uzavíraných Českou republikou s jinými státy. V současné době se jiţ řeší aktualizace uvedené Dohody zejména ve vztahu k Evropské unii. Vzorová Dohoda implementuje základní definice vycházející z mezinárodních dokumentŧ o ochraně zahraničních investic i zkušenosti z do té doby uzavíraných dvoustranných smluv (viz Příloha č. 2). Zákon o ochraně hospodářské soutěže č. 143/2001 Sb. Zákon o ochraně hospodářské soutěţe (nepřímo) zajišťuje stejné podmínky pro podnikání všem, tedy i zahraničním osobám. Vyplývá to mimo jiné z vybraných úvodních ustanovení zákona:

38

Obchodní zákoník. In: č.513/1991 Sb. 1993.

31

§ 1 Úvodní ustanovení (1) Tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobkŧ a služeb (dále jen "zboží") proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen "narušení") a) dohodami soutěţitelŧ (§ 3 odst. 1), b) zneuţitím dominantního postavení soutěţitelŧ, nebo c) spojením soutěţitelŧ. (2) Tento zákon dále upravuje postup při aplikaci článkŧ 81 a 82 Smlouvy o zaloţení Evropského společenství (dále jen "Smlouva") orgány České republiky a některé otázky jejich součinnosti s Komisí Evropských společenství1) (dále jen "Komise") a s orgány ostatních členských státŧ Evropských společenství při postupu podle Nařízení Rady (ES) o provádění pravidel hospodářské soutěţe stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy1a) (dále jen "Nařízení") a Nařízení Rady (ES) o kontrole spojování podnikŧ1b) (dále jen "Nařízení o fúzích")… A dále: § 2 Vymezení některých pojmŧ (1) Soutěţiteli podle tohoto zákona se rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdruţení, sdruţení těchto sdruţení a jiné formy seskupování, a to i v případě, ţe tato sdruţení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěţe nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i kdyţ nejsou podnikateli. (2) Relevantním trhem je trh zboţí, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného pouţití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němţ jsou soutěţní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území…39 Vyhláška č. 74/1959 o Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezŧ Významným dokumentem ochrany zahraničních investic, zejména v oblasti případných vzniklých sporŧ je výše uvedená vyhláška tzv. Newyorská úmluva. Na základě této vyhlášky se i Česká republika přihlásila ke státŧm, které uznávají c i z í rozhodčí

39

Zákon o ochraně hospodářské soutěţe. In: č.143/2001 Sb. 2001.

32

nálezy. To je dŧleţité právě při řešení vzniklých sporŧ zahraničních investorŧ v České republice. Citované znění úvodních článkŧ Úmluvy jiţ dokumentuje její obsah: Čl. I 1. Tato Úmluva se vztahuje na uznání a výkon rozhodčích nálezŧ, vyplývajících ze sporŧ mezi osobami fyzickými nebo právnickými a vydaných na území jiného státu než toho, v němž je žádáno o jejich uznání a výkon. Úmluva se vztahuje také na rozhodčí nálezy, které nejsou pokládány za nálezy místní (národní) ve státě, v němţ je ţádáno o jejich uznání a výkon. 2. Výraz "rozhodčí nález" zahrnuje nejen nálezy vydané rozhodci ustanovenými pro každý jednotlivý případ, nýbrž i nálezy vydané stálými rozhodčími orgány, jimž se strany podrobily. 3. Kaţdý stát mŧţe při podpisu, ratifikaci nebo přístupu k této Úmluvě nebo tehdy, kdyţ ohlásí rozšíření jejího pouţití podle čl. X, prohlásit na základě vzájemnosti, ţe bude pouţívat Úmluvy jen pro uznání a výkon nálezŧ vydaných na území jiného Smluvního státu. Mŧţe také prohlásit, ţe bude pouţívat Úmluvy jen na spory vzniklé z právních vztahŧ smluvních či mimosmluvních, jeţ jsou pokládány podle jeho vnitrostátního právního řádu za spory obchodní. Čl. II 1. Každý Smluvní stát uzná písemnou dohodu, podle níž se strany zavazují podrobit rozhodčímu řízení všechny nebo některé spory, které mezi nimi vznikly nebo mohou vzniknout z určitého právního vztahu či mimosmluvního, týkajícího se věci, jeţ mŧţe být vyřízena rozhodčím řízením. 2. Pojem "písemná dohoda" zahrnuje rozhodčí doloţku ve smlouvě nebo rozhodčí smlouvu, podepsanou stranami nebo obsaţenou ve výměně dopisŧ nebo telegramŧ. 3. Soud Smluvního státu, u něhoţ byla podána ţaloba v záleţitosti, o níţ strany uzavřely dohodu ve smyslu tohoto článku, odkáţe strany na rozhodčí řízení k ţádosti jedné z nich, ledaţe zjistí, ţe zmíněná dohoda je neplatná, neúčinná nebo nezpŧsobilá k pouţití.

33

Čl. III Každý Smluvní stát uzná rozhodčí nález za závazný a povolí jeho výkon podle předpisŧ o řízení, jež platí na území, kde nález je uplatňován, za podmínek stanovených v následujících článcích. Pro uznání a výkon rozhodčích nálezŧ, na něţ se vztahuje Úmluva, nebudou stanoveny podstatně tíţivější podmínky nebo vyšší soudní poplatky, neţ jsou stanoveny pro uznání a výkon rozhodčích nálezŧ místních (národních).40 Ostatní legislativní dokumenty Z předchozího textu vyplynulo, ţe cizí osoba na území se řídí Českými zákony, to se týká řady zákonŧ zejména daňových. Institucionální zajištění ochrany zahraničních investic v České republice je především v těch institucích, které upravují

a spravují dodrţování zákonŧ platných v České

republice (např. daně – finanční úřady, zakládání firmy – soudy, případně rozhodčí soudy

aj. Metodickou pomoc v oblasti ochrany zahraničních investic zajišťuje

Ministerstvo financí České republiky.

2.2. Zhodnocení legislativy, institucí a základních pojmŧ ochrany zahraničních investic Jak vyplynulo z předchozího textu legislativa a instituce v oblasti ochrany zahraničních investic nejsou

jednotné, zřetelně chybí komplexní dokument formulující tuto

dŧležitou oblast, včetně institucionálního zajištění.

Podmínkou je také všeobecný

souhlas s takovým dokumentem všemi účastníky oblasti zahraničních investic. Podobně je tomu se základními pojmy, kategoriemi z oblasti ochrany zahraničních investic. To by mohla řešit právě multilaterální dohoda. Z hlediska České republiky je problém ,,obohacen” navíc o legislativní vztahy ochrany zahraničních investic k právu Evropské unie.

40

Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezŧ: Newyorská úmluva. In: č.74/1959 Sb. 1959.

34

3.

VYBRANÉ PŘÍPADY SPORŦ ZAHRANIČNÍCH INVESTIC V ČESKÉ REPUBLICE

Bilaterální smlouvy o ochraně investic obsahují také, jak jiţ bylo v předchozím textu uvedeno, i zpŧsoby řešení případných sporŧ ze zahraničních investic. Vzhledem k postavení

bilaterálních

smluv

jako

hlavnímu

zdroji

úpravy

ochrany

zahraničních investic má problematika sporŧ prvořadý význam. Následující vybrané případy sporŧ Česká republika v. zahraniční investor by měly ukázat ne na zpŧsoby řešení sporŧ (postupy), ale na obsah sporŧ, na nejcharakterističtější jádra, merita, příčiny sporŧ . Uvedené příklady by měly být v další kapitole podkladem pro názor mimo jiné i na problematiku vzniku sporŧ u konkrétní vybrané zahraniční firmy - jejího pohledu na možné spory.

3.1. Vybrané, ilustrativní spory zahraničních investorŧ v České republice a) České republika v .Nicolas Lassiouv a Matthieux Harchoux ohledně ,,poškození investice” - výroby fotovoltaické elektřiny,(podání ohledně sporu předáno Ministerstvu financí České republiky ze dne 12. 4. 2011 s výzvou k přátelskému řešení) přičemţ se uvedené osoby odvolávaly jiţ na Česko-francouzskou DOHODU o ochraně investic čl .10, odst.2., v České republice platné podle SDĚLENÍ

Federálního

ministerstva zahraničních věcí č. 453/1991 Sb. . Podstatou vzniklého sporu je skutečnost uplatnění ,,sráţkové daně” z trţeb za elektřinu vyrobenou ve fotovoltaických elektrárnách, které byly uvedeny do provozu mezi 1. 1. 2009 a 31. 12. 2010, a to v období od 1. 1.2011 do 31. 12. 2013. Touto ,,sráţkovou daní” (legislativní změny v r. 2010, 26%, 28%) došlo k podstatnému podmínek pro ekonomické fungování fotovoltaických

zhoršení

elektráren realizovaných

v r.2009 a dále,41 zhoršení jejich efektivnosti, a to byl případ výše uvedených osob. Je patrné, ţe účinnost úprav byla také retroaktivní. Z hlediska uvedené uzavřené DOHODY pŧjde zřejmě o napadení z neplnění DOHODY podle čl. 3: 41

Předkládací zpráva ke sporům fotovoltaické el. [online]. 2012 [cit. 2012-10-07]. Dostupné z: http://www.google.cz/#hl=cs&gs_nf=1&cp=78&gs_id=2q1&xhr=t&q=předkládací+zpráva+k+návrhu+u snesaení+vlády+k+zahájení+sporŧ+ve+fotovoltaické&pf=p&sclient=psyab&oq=předkládací+zpráva+k+návrhu+usnesaen

35

Kaţdá smluvní strana se zavazuje zabezpečit na svém území ……investicím investorŧ druhé smluvní strany spravedlivé a rovnoprávné zacházení, v souladu s principy mezinárodního práva…….42 Uvedený spor není dosud ukončen. Lze očekávat, ţe za spor to budou povaţovat i obdobní čeští výrobci fotovoltaické elektřiny. Obecně je to problém

častých

legislativních změn, nezajišťujících poţadovanou stabilitu právního prostředí a tím problém vŧbec zakládání jakýchkoliv dlouhodobějších rozhodnutí, to platí pro zahraniční investory, kteří mohou takové ,,turbulence” v legislativě povaţovat za porušování zásad spravedlivého a rovného zacházení. Dalším problémem je výklad pojmu ,,spravedlivého a rovného zacházení” v mezinárodních dokumentech. b) R.Lauder v. Česká republika - spor týkající se televize Nova. Tento spor byl dokonce řešen na pŧdě d v o u nezávislých tribunálŧ, s rozdílným rozhodnutím! Rozhodčí soud (v Londýně – první žaloba) rozhodoval ve věci R. Lauder v. ČR43. Lauder, občan (fyzická osoba) USA, ţaloval Český stát pro porušení Dohody mezi USA a ČSFR o vzájemné podpoře a ochraně investic. Lauder tvrdil, ţe ČR jeho investici neochránila před nepřímým vyvlastněním spočívajícím v odebrání licence k televiznímu vysílání Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, a že tudíž došlo k diskriminaci. Verdikt tribunálu byl, ţe k porušení Dohody nedošlo - závazek spravedlivého a rovnoprávného zacházení a plné bezpečnosti a ochrany byl dodrţen. Druhá ţaloba v téže věci byla podána ke Stockholmskému rozhodčímu soudu nizozemskou společností CME (právnická osoba). Spor CME v. ČR 44 R. Lauder byl většinovým akcionářem společnosti CME, která byla 99% vlastníkem společnosti ČNTS, a tato zase byla provozovatelem TV Nova.

Navrhovatel, tvrdil, ţe došlo

v rozporu s Dohodou mezi ČSFR a Nizozemským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic (1991 k nerespektování zásady spravedlivého a rovného zacházení a k nezajištění plné ochrany a bezpečnosti. Arbitráţním nálezem toto bylo potvrzeno.

42

SDĚLENÍ FMZV: DOHODA o vzájemné ochraně investic mezi ČSFR a Francií. In: č.453/1991 Sb. 1991. 43 Ministerstvo financí ČR: R. Lauder v. Česká republika [citováno 10.10.2012] Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/KonecneRozhodnutiArbitra_pdf.pdf 44 Ministerstvo financí ČR: CME v. Česká republika [citováno 10.10.2012] Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/ArbitrazniRizeni.doc

36

Česká republika musela společnosti CME uhradit přes 10 miliard korun za zmaření investice. Uvedený příklad názorně ukazuje, ţe na jeden spor mohou být rŧzné názory, to souvisí opět s rŧzným výkladem základních pojmŧ v oblasti ochrany zahraničních investic v rŧzných dokumentech a tribunálech a potřebou takové pojmy vykládat jednotně a výklad závazně kodifikovat v dokumentu, na které se všechny zúčastněné strany shodnou (viz pokus o Mnohostrannou dohodu o investicích (MAI) - 2.1.4. c) Saluka Investments BV v. ČR 45. Londýnský arbitráţní tribunál v r. 2001 řešil spor Saluka Investments BV v. ČR. Nomura, japonská společnost, získala akciový podíl v Investiční a Poštovní Bance. Následně Nomura v Nizozemí zaloţila společnost Saluka a převedla na ni svŧj podíl v IPB. V r. 2000 se IPB byla ve váţné finanční situaci, na banku byla uvalena nucená správa a následně ji odkoupila ji ČSOB. Saluka v celé transakci viděla porušení českonizozemské investiční dohody a tvrdila, že ČR nezacházela s investicí Saluky rovným a spravedlivým zpŧsobem (jako s jinými velkými českými bankami) a že došlo k vyvlastnění bez poskytnutí náhrady. Částečný nález z r. 2006 konstatoval,, ţe k vyvlastnění nedošlo, ale ţe ČR porušila závazek nestranného a spravedlivého zacházení a závazek nepoškozování. Nakonec v r. 2006 došlo mezi stranami sporu ke smíru. d) ArcelorMittal v. ČR – spor z r. 2008 Společnost Mittal Steel Company podala arbitráţní ţalobu s odŧvodněním, ţe byla vyloučena z privatizace společnosti Vítkovice Steel, a.s. Podmínkou vlády České republiky v dané privatizaci bylo, ţe nabyvatelem mŧţe být jen ten, kdo nevede ţádný soudní spor se státem. Společnost Mittal Steel Company však v té době spor s ČR vedla a spatřovala v této podmínce diskriminační opatření a porušení nestranného a spravedlivého zacházení s investicemi zakotveného v dohodě o ochraně investic

45

Ministerstvo financí ČR: Saluka Investment BV v. Česká republika [citováno 10.10.2012] Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Rozhodci_rizeni_Saluka_BV_vs_CR_17032006_cz_doc.doc

37

mezi ČR a Nizozemím.46 Další řízení bylo u paříţského rozhodčího soudu. Podle rozhodnutí tribunálu z března 2008 Česká republika tuto arbitráţ vyhrála. e) Diag Human v. Česká republika47 Spor České republiky se společností Diag Human probíhá jiţ od r. 1992. Tehdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar sdělil dánskému Novo-Nordisku sdělil, ţe kvŧli spojení s podezřelou Conneco, předchŧdkyní Diag Human, nevyhrál zakázku na zpracování krevní plazmy vyhlášenou dva roky předtím. To byl základ sporu. Dŧvodem rozhodnutí ministra zdravotnictví měla být neserióznost firmy Conneco, potažmo Diag Human (jejího šéfa Josefa Šťávu byl v té době vydán v Německu mezinárodní zatykač, firma se kromě toho pokusila vyvézt tuny látky, z níţ lze snadno vyrobit narkotika, coţ bylo úřady uznáno za nezákonné). Následovala série ţalob (za ušlý zisk) na Českou republiku a rozhodčích řízení Diag Human se tedy snaţí peníze získat na základě takzvané Newyorské úmluvy48 z roku 1958 a poţaduje vyrovnání v jednotlivých zemích, které se daným dokumentem řídí. Francouzské a rakouské soudy posléze nárok Diag Human uznaly a ve Vídni tak proběhly první exekuce třech uměleckých děl. Obratem došlo k rychlému staţení českých sbírek zapŧjčených do Francie a Rakouska. Podle některých informací má být v ohroţení i České centrum v Paříţi. Spor, který se neodvozuje z ţádné bilaterální smlouvy, ale přesunuje na odvolání na obecnou úmluvu, tak pokračuje dál a naděje na řešení je v dohledné době mizivá, zrovna tak posouzení ,,zavinění” ve vedení sporu ze strany České republiky.

46

SDĚLENÍ FMZV: DOHODA ČSFR - Nizozemské království. In: č.569/1992 Sb. 1992. Diag Human: Arbitr.spor Diag Human v. Česká republika [online]. 2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://wiki.aktualne.centrum.cz/diag-human/ Zkopírovat do schránky 47

48

Newyorská úmluva: o uznání výkonu cizích rozhodčích soudů [online]. 1958. vyd. 2012 [cit. 2012-1011]. Dostupné z: http://www.forarb.com/dokumenty/newyorska-umluva-o-uznani-a-vykonu-cizichrozhodcich-nalezu/

38

f) R . J. Binder v. ČR49 Spor zahájil německý investor R. J. Binder podle Dohody mezi ČSFR a Spolkovou republikou Německo o podpoře a vzájemné ochraně investic. Podle názoru R. J. Bindera měly české celní úřady znemoţňovat činnost společnosti Cargo Transport – International

Spedition , kterou zaloţil a to tak, ţe na

uvedenou společnost byl

vyhlášen konkurz. Pro údajné porušení Dohody Českou republikou se R. J. Binder domáhal náhrady škody ve výši 2,3 mld. Kč. V tomto případu došlo i ke sporu o právoplatnost rozhodčích soudŧ (podle práva Evropské unie nebo v souladu s citovanou Dohodou – rozhodovalo se v intencích Dohody). Spor skončil nakonec ve prospěch České republiky.

3.2. Zhodnocení vybraných sporŧ zahraničních investorŧ v České republice Z uvedeného vybraného ilustrativního ,,vzorku” sporŧ zahraničních investorŧ v. ČR je patrné, ţe jako základní příčina těchto sporŧ se jeví

vţdy nějaký zásah státu do

podnikání, a to v nejrŧznějších podobách ( daně, změna podmínek, ale i nevyjasněnost podmínek – např. při vedení sporu, viz případ Diag Human aj. – obecně nejčastěji porušení klíčové zásady bilaterálních dohod – spravedlivého a rovného zacházení). Není proto náhoda, ţe Česká republika patří mezi státy, které mají nejvíce arbitráţních sporŧ. Celosvětově jí patří třetí příčka za Argentinou a Mexikem.50 Výsledkem toho je ţe i řadu sporŧ Česká republika prohraje. Na druhé straně Česká republika v poslední době spory také vyhrává, např. mimo jiné Mezinárodní rozhodčí tribunál v Paříţi rozhodl ve prospěch České republiky ve sporu podle česko-německé dohody o vzájemné ochraně investic („Dohoda“) s německým investorem InterTrade Holding GmbH („InterTrade“). (Společnost InterTrade arbitráţ zahájila v roce 2008 s tvrzením, ţe Česká republika pochybila ve veřejných soutěţích, které vypsaly Lesy České republiky („LČR“) v roce 2005, a jejichţ cílem bylo transformovat české lesní hospodářství a zavést v něm konkurenční trţní mechanismy. 49

Arbitrážní spor R.J.Binder v. ČR [online]. 2012 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://search.seznam.cz/?aq=&oq=&sourceid=sznHP&thru=&q=arbitr%C3%A1%C5%BE+R.J.Binder+v.+%C4%8CR 50 Arbitáže a Česká republika [online]. 2012 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: a - Neslavné prvenství v počtu arbitráţních sporŧ drţí Česká republika mezi evropskými státy. Celosvětově jí dokonce patří třetí příčka - častěji se s investory v arbitráţích utkává jen Argentina a Mexiko.

39

InterTrade poţadoval náhradu škody ve výši 100 milionŧ USD za to, ţe Česká republika soutěţe údajně zmanipulovala v neprospěch společnosti CE Wood, vlastněné InterTradem, a tak porušila Dohodu). Českou republiku ve sporu úspěšně hájili Ministerstvo financí ČR a advokátní kanceláře Squire Sanders a Noerr.51Není pochyb o tom, ţe vznik sporŧ ovlivňuje celkové ekonomické a právní prostředí, v případě České republiky především jeho značná nestabilita.

51

Vítězné arbitáže [online]. 2012 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/ceskarepublika-zvitezila-v-investicni-arbitrazi-proti-nemeckemu-investorovi-o-100-milionu-usd/

40

4.

ANALÝZA VLIVU A PŦSOBENÍ PRÁVNÍ ÚPRAVY OCHRANY ZAHRANIČNÍCH INVESTIC Z HLEDISKA FIRMY SE ZAHRANIČNÍ ÚČASTÍ

V předchozích kapitolách jsem uvedl klíčové právní předpisy ochrany zahraničních investic v mezinárodní legislativě i v tuzemsku včetně hlavních problémŧ, které se v ochraně zahraničních investic vyskytují. Co není často popisováno, jsou názory zahraničních investorŧ v České republice na právní prostředí v oblasti zahraničních investic v České republice. Odpověď na to se pokouším zjistit dotazy – anketou jako jednou z metod kvantitativní analýzy52, a to u konkrétní firmy se zahraniční účastí pŧsobící v České republice – jejích hlavních představitelŧ. V takové konkrétní firmě ve vedoucí funkci pracuji, a proto mám zájem na co nejkvalifikovanější odpovědi. Jsem si vědom určitého zjednodušení výsledkŧ ankety, jde přece jen o vzorek. Přesto se domnívám, ţe odpovědi mohou charakterizovat danou problematiku, zvláště kdyţ uvedená firma pŧsobí v České republice jiţ řadu let.

4.1. Seznámení s konkrétní zahraniční firmou Firma STOLZLE – UNION s.r.o. Heřmanova Huť u Plzně. Firma byla jiţ zaloţena v r. 1992 na základě zakladatelské smlouvy. Jediným společníkem firmy je rakouská firma Stolzle – Oberglas GmbH se sídlem v Koflachu v Rakousku, Předmětem podnikání firmy je výroba a zpracování skla (obalové sklo pro převáţně farmaceutické účely), ubytovací činnost a hostinská činnost. Pro ilustraci je moţné uvést, ţe roční objem výkonŧ je cca 600 mil. Kč.53 Nejde tedy o malou firmu. I z tohoto dŧvodu mŧţe být vypovídací schopnost

zahraničních členŧ statutárních orgánŧ

společnosti o zkušenostech s ochranou konkrétní zahraniční investicí přínosná.

52

METODY ANALÝZY [online]. 2012 http://www.vyzkumysoukup.cz/vyzkumne-metody/ 53 Výpis z OR: Stolzle-Union s.r.o. [online]. https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma

41

[cit. 2012

2012-11-08]. [cit.

2012-11-08].

Dostupné Dostupné

z: z:

4.2. Analýza vlivu a pŧsobení úpravy ochrany zahraničních investic z hlediska konkrétní firmy se zahraniční účastí – anketa Předmětem analýzy – ankety jsou zkušenosti zahraničního člena statutárního orgánu firmy a zástupce zahraničního společníka

-

respondentŧ, účastníkŧ ankety

STOLZLE – UNION s.r.o. Heřmanova Huť u Plzně v oblasti pŧsobení jejich investice v České republice. Výběr anketních otázek je zaměřen na hlavní okruhy problematiky ochrany zahraničních investic – výchozím pramenem pro stanovení anketních otázek je obsah Dohody

mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Rakouskou

republikou o podpoře a ochraně investic (viz příloha č. 3), která byla kodifikována SDĚLENÍM Federálního ministerstva zahraničních věcí č.454/1991 Sb. Přímým dotazováním byly získány odpovědi, které nejsou odpověďmi typu ano, ne , nebo výběr z moţných odpovědí, ale konkrétní věcná odpověď co nejvíce zachycující skutečnou podstatu věci. Na uváděné odpovědi na konkrétní otázky se respondenti shodli, proto nejsou uváděny variantní odpovědi jednotlivých členŧ uvedených statutárních orgánŧ.

42

ANKETA otázka č.1: Jaké informace jste měli o právním a podnikatelském prostředí v České republice před vstupem do podnikání v České republice? odpověď:

O podnikání v České republice nebyly žádné relevantní informace,

protože v r. 1992 (začátek podnikání v České republice) s podnikáním nebyly významné protože k změně ze socialistického hospodaření na skutečné tržní došlo v r. 1989 a to je krátká doba pro hodnocení. otázka č. 2: Byli jste jiţ informováni v době zakládání Vaší společnosti o existenci Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou Rakouskem o podpoře a ochraně investic z r. 1992? odpověď: Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o ochraně zahraničních investic vstoupila v platnost 1. října r. 1991 a byla tedy účinná krátkou dobu, proto jsme měli o uvedené Dohodě pouze základní informace. S Dohodou jsme se seznamovali postupně. otázka č. 3: Jaké byly hlavní dŧvody pro podnikání v České republice ve zvoleném oboru ? odpověď: Hlavními dŧvody pro podnikání v České republice bylo, že jsme našli firmu, která byla příbuzná s oborem, ve kterém jsme podnikali ,,doma,, dále pak prŧzkumem zjištěné konkrétní podmínky na místě (zejména kvalifikace pracovníkŧ a možnosti odbytu)

otázka č.4: Měla jiţ společnost nějaké zkušenosti s podnikáním v jiné zemi neţ v České republice? Pokud ano, jaké? odpověď: Naše společnost neměla zkušenost s podnikáním v jiné, cizí zemi.

43

otázka č. 5: Vaše firma pŧsobí v České republice více neţ 20 let, srovnejte v klíčových bodech obecně podmínky pro podnikání v Rakouské republice a v České republice odpověď: Obecné podmínky pro podnikání se nám jeví v Rakouské republice příznivější, především z hlediska stability legislativy podnikání především v oblasti daňových zákonŧ a podpory podnikání . otázka č. 6: V čl. 2 Dohody (Dohody uvedené v otázce č. 2, dále jen Dohody) se uvádí : ,,Kaţdá smluvní strana podle moţností podporuje na svém území investice investorŧ druhé smluvní strany..” a …v kaţdém případě s nimi nakládá řádně a spravedlivě jaké máte konkrétní zkušenosti s podporou a řádným a spravedlivým nakládáním Vaší investice v České republice? Případně co byste poţadovali změnit? odpověď:

Podpora našeho podnikání v České republice nebyla nad rámec

běžných podmínek, pokud jde o spravedlivé nakládání nezaznamenali jsme případ ,,nespravedlivého nakládání”, postrádali jsme a postrádáme výraznější pobídku ze strany legislativy České republiky především v daňové oblasti

otázka č. 7: V čl.2 Dohody se také uvádí : ,,Investice a jejich výnosy poţívají plné ochrany …” Zaznamenali jste v prŧběhu pŧsobení Vaší společnosti v České republice nějaké problémy s ochranou výnosŧ společnosti apod.? odpověď: V prŧběhu našeho pŧsobení v České republice jsme nezaznamenali žádné problémy s ochranou výnosŧ naší společnosti

otázka č. 8: V čl. 3 Dohody se uvádí: ,,Kaţdá smluvní strana nakládá s investory druhé smluvní strany a jejich investicemi ne méně příznivě než s vlastními investory…”. Setkali jste se v době pŧsobení v České republiky s odlišným nakládáním neţ bylo u českých investorŧ? Případně konkrétně jakým? odpověď: S odlišným nakládáním – méně příznivým - s naší investicí v České republice ve srovnání s Rakouskou republikou jsme nezaznamenali 44

otázka č. 9 : V čl. 4 Dohody se uvádí : ,,Investice investorŧ jedné smluvní strany smějí být na území druhé smluvní strany vyvlastněny, znárodněny nebo podrobeny jinému opatření se stejnými dŧsledky jen ve veřejném zájmu, na základě právního postupu a proti odškodnění …”. Je takové ustanovení v podmínkách České republiky zárukou, ţe uvedené ustanovení Dohody by bylo dodrţeno? odpověď: Tento čl. 4 Dohody považujeme za jeden

nejvýznamnějších, určité

obavy pramenící z nestability celkového podnikatelského prostředí i politického v České republice máme, chceme věřit, že podmínky v České republice se budou výrazně stabilizovat otázka č. 10 : V čl. č.5 Dohody se uvádí : ,,Kaţdá smluvní strana zaručuje investorŧm druhé smluvní strany bez prodlení volný převod platŧ, které souvisejí s investicí ve volné směnitelné měně, zejména a) kapitálu b) výnosŧ c) splátek d) výnosŧ v případě úplné nebo částečné likvidace nebo prodeje investice e) odškodnění (podle čl. 4 Dohody) Existovaly nebo existují ve vyjmenovaných oblastech ,,volného převodu platŧ” nějaké závaţné problémy, pokud ano jaké? odpověď: S převody podle čl. 5 Dohody jsme neměli vážnější problémy, přičemž odpověď na převody podle bodŧ d) a e) není v současné době možná a nezbývá než věřit že dohody se musí dodržovat otázka č. 11: Čl. č. 8 Dohody upravuje významnou oblast bilaterální dohody, a to řešení sporŧ z investic , uvádí se ( výňatek, zjednodušeně) : 1) vzniknou-li mezi stranami Dohody spory řeší se přátelsky 2) nemŧţe-li být spor řešen do 6 měsícŧ od písemného oznámení sporu, bude spor řešen v rozhodčím řízení podle rozhodčích pravidel UNCITRAL 3) rozhodnutí rozhodčího soudu je konečné a závazné………….. 45

Řešila společnost za dobu své existence nějaký spor ve smyslu Dohody? Pokud ano jaký a s jakým výsledkem? V které oblasti je potencionální problém plnění ? odpověď: Naše společnost neřešila za dobu své existence žádný spor ve smyslu čl. 8 Dohody otázka č. 12: Které jiné vlivy pŧsobící v České republice na Vaše podnikání neuvedené nebo nevyplývající z Dohody mohou ovlivnit nebo ovlivňují naplňování základních ustanovení Dohody? odpověď: Jak bylo již uvedeno za jeden z hlavních problémŧ podnikání v České republice a tím i ochrany naší investice považujeme nestabilitu zákonŧ, které se týkají podnikání, tato nestabilita má nepříznivý vliv na naše podnikatelské chování a tím také na očekávané výsledky z podnikání, týká se to především daňových zákonŧ, vymahatelnosti práva (z obchodních operací) a těžkopádné administrativy při jakýchkoliv změnách, ale i nevyhraněný postoj české administrativy k Evropské unii se všemi návaznostmi a dŧsledky, které z toho vyplývají otázka č. 13: Má společnost informace o moţných nákladech na řešení eventuelního sporu z Dohody ? Neovlivňují případné náklady i moţnost zahájení případného sporu? odpověď: Takové informace společnost zatím nemá a předpokládáme, že v budoucnu nebudeme takové informace potřebovat, otázka však souvisí se zejména zmiňovanou stabilitou zejména podnikatelského prostředí otázka č. 14: Jaký je názor respondentŧ na ,,chování” bezprostředního okolí firmy (státní správa, firmy, pracovní úřady aj….) při naplňování základních článkŧ Dohody? odpověď: V zásadě lze konstatovat, že ,,okolí” firmy se ,,chová” k naší firmě loajálně, bez výrazných negativních projevŧ otázka č. 15: Která ustanovení – články Dohody se povaţují z hlediska konkrétní 20leté činnosti firmy v České republice za nejdŧleţitější, klíčová?

46

odpověď: Za klíčové články Dohody považujeme po dvacetiletém pŧsobení zejména články : čl. 2 – ,,nakládání s investicemi řádně a spravedlivě” – zejména ochrana jejich výnosŧ čl. 3 - ,,nakládání s investicemi ne méně příznivě než s vlastními…”

47

4.3. Shrnutí analýzy – ankety výsledkŧ ankety Analýza ochrany zahraničních investic vychází z pojetí tohoto pojmu – sousloví a zároveň obsahu práce uvedeného jiţ v úvodu, totiţ že ,,ochranou” rozumíme celou škálu opatření a legislativního zabezpečení zahraniční investic v dané zemi, zejména však vytváření spravedlivých a rovných podmínek a přiměřené právní jistoty. Toto pojetí je obsaženo kromě dalších ve většině bilaterálních smluv. Provedená anketa na vybraném ,,vzorku” konkrétního zahraničního investora ukázala, ţe zahraničního investora nejvíce ,,trápí” nestabilita zejména legislativy v oblasti podnikání, vymahatelnost práva a stále nevýrazné pobídky pro zahraničního investora. To jsou právě ty podmínky, které také vytvářejí účinnou ochranu dané zahraniční investice, také předpoklady pro její návratnost. Dŧležitá skutečnost je také ta, že vytváření podmínek účinné ochrany neznamená suplovat kvalitní řízení managementu dané zahraniční firmy. Některé

uvedené závěry potvrzují i

obecnější poznatky

z praxe podnikání

zahraničních investorŧ (to je vytváření těch legislativních a dalších podmínek pro podnikání) , jako příklad lze uvést , citace: Myslím si, ţe pro udrţení stávajících a získání nových přímých zahraničních investic však bude třeba udělat víc. Je nutno lépe strukturovat daňový systém, na jehoţ hlavní součásti (investiční pobídky, DPH, daně z příjmŧ právnických i fyzických osob) nelze nahlíţet odděleně. Mezi další priority patří penzijní reforma či přijetí eura, je třeba se zaměřit také na správné sloţení dovedností pracovní síly. Česká republika musí mít v otázce zahraničních investic jasnou koncepci strategie, která bude zahrnovat všechny uvedené aspekty a stanoví krátkodobé i dlouhodobé cíle. Jen tak mŧţe vytvořit podnikatelské prostředí, jeţ bude pro zahraniční investory atraktivní a umoţní jí vyniknout v silné konkurenci ostatních zemí. Pokud se jí to nepodaří, odliv a přesun zahraničního kapitálu jinam bude pokračovat. Pak bude těţké, ne-li nemoţné získat ho zpět.54

54

Zahraniční investice v ČR [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://newsletter.awdcr.cz/nl/article?idNews=81&idArticle=201

48

Kromě výše uvedených problémŧ ochrany zahraničních investic je nezbytné uvést i v Anketě zmiňovaný aspekt ochrany zahraničních investic, a to legislativu ochrany zahraničních investic v Evropské unii versus mezinárodní právní normy, které se dané problematiky týkají. Složitost a nedořešení již zmiňovaných problémŧ ochrany zahraničních investic jsou další významnou překážkou efektivní účasti zahraničních investorŧ v České republice.

49

ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo , jak jsem uvedl v Úvodu, seznámení se základní legislativou upravující ochranu zahraničních investic včetně charakteristiky jejích hlavních problémŧ, přičemţ za ochranu zahraničních investic

povaţuji obecně

vytváření optimálních podmínek pro jejich efektivní realizaci. V práci ukazuji a dokládám, ţe těžiště právní úpravy ochrany zahraničních investic je stále v bilaterálních smlouvách a ţe v ţádné mezinárodní legislativě není upravena jednotně problematika těchto smluv. Totéţ platí o jednotlivých kategoriích bilaterálních smluv jako je např. pojem investice, spravedlivé a rovné zacházení, princip plné bezpečnosti a ochrany, reţim nejvyšších výhod, řešení sporŧ aj. Tento fakt dokládá také pokus o vytvoření multilaterální dohody o ochraně investic, konkrétně se jedná o návrh Mnohostranné dohody o investicích – dohoda nebyla nikdy uzavřena. Stejně tak panuje, jak také vyplývá z textu předkládané práce, nejednotný výklad o zpŧsobu

a kompetence

v řešení sporŧ v oblasti ochrany zahraničních investic,

bilaterální dohody se odvolávají na rŧzné mezinárodní instituce (např. uváděné UNCITRAL, ICSID aj.- viz také v práci citovaný případ R. J. Binder) Zvláštní kapitolu problematiky práva v oblasti ochrany zahraničních investic představuje, jak je v práci uvedeno, legislativní situace v Evropské unii, která vytváří ,,svébytný právní systém”, přičemţ právě problematika ochrany zahraničních investic je v řešení na samém počátku a řeší se zatím na úrovni tzv. primárního práva a z toho povinnosti aplikovat některá ustanovení např. Smlouvy o fungování Evropské unie do jiţ uzavřených bilaterálních smluv. Shrnuto a stručně z výše uvedeného legislativní úprava ochrany zahraničních investic je značně roztříštěná nejen v řadě jednotlivých dokumentŧ, ale i v obsahu základních kategorií. Jaké jsou tedy hlavní problémy ochrany zahraničních investic? Z předloţené práce lze odvodit tyto hlavní problémy ochrany zahraničních investic: Z hlediska významu povaţuji za klíčový zdroj problémŧ ochrany zahraničních investic nejednotnost legislativy i obsahu jednotlivých kategorií Turbulentní prostředí nejen ekonomické, ale i právní (časté změny zákonŧm, které se přímo dotýkají vytváření

podmínek pro účinnou ochranu zahraničních investic –

například daňové zákony) – viz např. otázky a odpovědi Ankety

50

Faktorem, který oslabuje právní účinnost legislativy ochrany zahraničních investic mohou být také ,,nereálná očekávání” zahraničních investorŧ – viz případ R. J. Binder v uváděných soudních sporech, ale i nedostatečné pobídky (viz Anketa) Dalším negativním faktorem ochrany zahraničních investic – konkrétně sporŧ - mohou být nekompetence příslušných centrálních orgánŧ ať jiţ ve fázi uzavíraných dohod anebo v postupu řešení (viz případ Diag Human) Podle mého názoru však nakonec bez ohledu na legislativní úpravy ochrany zahraničních investic bude vţdy platit, ţe nejlepší řešení budou ta, kde jsou jasné dohody a vŧle je dodržovat, jak bylo známo jiţ

ve starém Římu : ,,Pacta sunt

servanda” a ,,Clara pacta - boni amici”. Zevrubné prostudování problematiky ochrany zahraničních investic mi umoţnilo poznat základní kategorie, souvislosti a problémy této oblasti činnosti, tím jsem cíl, který jsem si ve své práci stanovil, podle mého názoru splnil.

51

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BĚLOHLÁVEK, Alexander J. Ochrana přímých zahraničních investic v Evropské unii. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, c2010, xxiv, 388 s. Beckova edice právo a hospodářství. ISBN 978-80-7400-345-5. ŠTURMA, Pavel. Mezinárodní dohody o ochraně investic a řešení sporů. 2. dopl. vyd. Praha: Linde, 2008, 334 s. ISBN 978-807-2017-096. Mezinárodní dohody o ochraně investic. Praha: Linde, 2008. ISBN 978-80-7201-709-6. TÝČ, Vladimír. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2010, 301 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-608. ŢÁK, Milan. Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde, 1999, 806 s. ISBN 80-7201172-3. Arbitrážní spor R.J.Binder v. ČR [online]. 2012 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://search.seznam.cz/?aq=&oq=&sourceid=sznHP&thru=&q=arbitr%C3%A1%C5%BE+R.J.Binder+v.+%C4%8CR Arbitáže a Česká republika [online]. 2012 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: a - Neslavné prvenství v počtu arbitráţních sporŧ drţí Česká republika mezi evropskými státy. Celosvětově jí dokonce patří třetí příčka - častěji se s investory v arbitráţích utkává jen Argentina a Mexiko. Diag Human: Arbitr.spor Diag Human v. Česká republika [online]. 2012 [cit. 2012-1011]. Dostupné z: http://wiki.aktualne.centrum.cz/diag-human/ Zkopírovat do schránky Přímé zahraniční investice [online]. 2012 [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://cs.wikip edia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADm%C3%A9_zahrani%C4%8Dn%C3%AD_investice Charta OSN [online]. 1945 [cit. 2012-09-13]. Dostupné http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/charta-organizace-spojenych-narodu-astatut-mezinarodniho-soudniho-dvora.pdf

z:

Charta OSN [online]. 1945 [cit. 2012-09-13]. Dostupné http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/charta-organizace-spojenych-narodu-astatut-mezinarodniho-soudniho-dvora.pdf

z:

Rozhodčí řád UNCITRAL [online]. 2011 [cit. 2012-09-13]. http://www.aktrojan.cz/dokumenty/arb-rules-revised-2010-e_cz.pdf

z:

Dostupné

Smlouva o fungování Evropské unie [online]. 2012 [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://europa.eu/lisbon_treaty/full_text/index_cs.htm Předkládací zpráva ke sporům fotovoltaické el. [online]. 2012 [cit. 2012-10-07]. Dostupné z:

52

http://www.google.cz/#hl=cs&gs_nf=1&cp=78&gs_id=2q1&xhr=t&q=předkládací+zpr áva+k+návrhu+usnesaení+vlády+k+zahájení+sporŧ+ve+fotovoltaické&pf=p&sclient=p sy-ab&oq=předkládací+zpráva+k+návrhu+usnesaen Ministerstvo financí ČR: R. Lauder v. Česká republika [citováno 10.10.2012] Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/KonecneRozhodnutiArbitra_pdf.pdf Ministerstvo financí ČR: Saluka Investment BV v. Česká republika [citováno 10.10.2012] Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Rozhodci_r izeni_Saluka_BV_vs_CR_17032006_cz_doc.doc METODY ANALÝZY [online]. 2012 [cit. http://www.vyzkumysoukup.cz/vyzkumne-metody/

2012-11-08].

Dostupné

z:

Newyorská úmluva: o uznání výkonu cizích rozhodčích soudů [online]. 1958. vyd. 2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://www.forarb.com/dokumenty/newyorska-umluvao-uznani-a-vykonu-cizich-rozhodcich-nalezu/ Vítězné arbitáže [online]. 2012 [cit. 2012-10-15]. Dostupné http://www.investujeme.cz/ceska-republika-zvitezila-v-investicni-arbitrazi-protinemeckemu-investorovi-o-100-milionu-usd/

z:

Výpis z OR: Stolzle-Union s.r.o. [online]. 2012 [cit. 2012-11-08]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma Zahraniční investice v ČR [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://newsletter.awdcr.cz/nl/article?idNews=81&idArticle=201 Ústavní zákon ČNR: o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR. In: č.4/1993 Sb. 1993. Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezŧ: Newyorská úmluva. In: č.74/1959 Sb. 1959. Sdělení FMZV: Úmluva o řešení sporŧ. In: č.420/1992 Sb. 1992. Sdělení MMZV. In: č.500/1992 Sb. 1992. Sdělení FMZV: DOHODA mezi ČSFR a Rakouskem. In: č.454/1991 Sb. 1991. Devizový zákon. In: č.219/1995. 1995. Sdělení MZV. In: 73/1999. 1999. Sdělení FMZV. In: č.420/1992 Sb. 1992. Sdělení FMZV: DOHODA mezi USA a ČSFR. In: č.187/1993 Sb. 1993. SDÉLENÍ FMZV: Dohoda mezi ČSFR a Nizozemským královstvím. In: č.569/1992 Sb. 1992 53

Sdělení MZV: DOHODA mezi ČR a Polskou republikou. In: č.181/1994 Sb. 1994. Sdělení MZV: DOHODA mezi ČR a Ruskou federací. In: č.201/1996 Sb. 1996. SDĚLENÍ FMZV: DOHODA mezi ČSFR a Spojeným království m VB a SI. In: č.646/1992 Sb. 1992. Vídeňská úmluva o smluvním právu: Vyhláška MZV. In: č.15/1988 Sb. 1988. Listina základních práv a svobod. In: zákon č.2/1993 Sb. 1993. Zákon o podmínkách převodu majetku. In: č.92/1991 Sb. 1991. Obchodní zákoník. In: č.513/1991 Sb. 1993. Zákon o ochraně hospodářské soutěţe. In: č.143/2001 Sb. 2001. SDĚLENÍ FMZV: DOHODA o vzájemné ochraně investic mezi ČSFR a Francií. In: č.453/1991 Sb. 1991. SDĚLENÍ FMZV: DOHODA ČSFR - Nizozemské království. In: č.569/1992 Sb. 1992.

54

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1– USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY KE ZPRÁVĚ O PŘÍPRAVĚ MNOHOSTRANNÉ DOHODY O INVESTICÍ Příloha 2 – VZOROVÁ DOHODA MEZI ČESKOU REPULIKOU A … O PODPOŘE A VZÁJEMNÉ OCHRANĚ INVESTIC Příloha 3 – DOHODA MEZI ČESKOU A SLOVENSKOU FERERATIVNÍ REPUBLIKOU A RAKOUSKOU REPULIBKOU O PODPOŘE A OCHRANĚ INVESTIC Příloha 4 – ROSUDEK SOUDNÍHO DVORA – C-205/06 Příloha 5 – ROSUDEK SOUDNÍHO DVORA – C-2049/06 Příloha 6 – ROSUDEK SOUDNÍHO DVORA – C-118/07 Příloha 7 – ROSUDEK SOUDNÍHO DVORA – C-54/99

55

PŘÍLOHY Příloha č. 1 List č. 1

Příloha č. 2 List č. 1

Příloha č. 2 List č. 2

Příloha č. 2 List č. 3

Příloha č. 2 List č. 4

Příloha č. 2 List č. 5

Příloha č. 2 List č. 6

Příloha č. 2 List č. 7

Příloha č. 3 List č. 1

Příloha č. 3 List č. 2

Příloha č. 3 List č. 3

Příloha č. 4 List č. 1

Příloha č. 5 List č. 1

Příloha č. 6 List č. 1

Příloha č. 7 List č. 1

Příloha č. 7 List č. 2

ZDE BUDE VLOŽENO ZADÁNÍ BC./DP PRÁCE