Výzkum investic do VaV v oblasti ICT v EU. závěrečná zpráva listopad 2006

Výzkum investic do VaV v oblasti ICT v EU Semestrální práce pro předmět SA_417 Informační management

závěrečná zpráva listopad 2006

Zpracovali: Jiří Horník ([email protected]) Ondřej Moudrý ([email protected]) Jan Penkala ([email protected]) Petra Valentová ([email protected])

SA_417 Informační management

Semestrální práce Analýza investic do VaV IS/ICT v EU

Obsah Obsah..................................................................................................................................................... 2 Manažerské shrnutí................................................................................................................................. 3 Úvod....................................................................................................................................................... 4 Rekapitulace zadání................................................................................................................................ 6 Výchozí data........................................................................................................................................... 7 Potřebná data................................................................................................................................. 7 Zdroje dat....................................................................................................................................... 7 Popis získaných dat a vymezení IS/ICT sektoru na jejich základě................................................. 8 Metoda zpracování............................................................................................................................... 10 Úpravy dat........................................................................................................................................ 10 Vyřešení nedostatků dat................................................................................................................... 10 Ukazatele a způsob jejich výpočtu................................................................................................... 10 Základní popisné ukazatele.......................................................................................................... 10 Poměrové ukazatele..................................................................................................................... 11 Komparativní ukazatele............................................................................................................... 13 Ukazatele vývoje v čase............................................................................................................... 13 Vyhodnocení........................................................................................................................................ 15 Výpočet ukazatelů............................................................................................................................ 15 Roční objem celkových investic do VaV IS/ICT......................................................................... 15 Průměrné roční celkové investice do VaV IS/ICT za sledované období...................................... 18 Celkové investice v jednotlivých letech za všechny sledované státy............................................ 20 Indexy růstu vztažené k základnímu roku.................................................................................... 21 Meziroční indexy růstu................................................................................................................ 23 Indexy růstu vztažené k základnímu roku a meziroční indexy růstu za celou skupinu EU28....... 23 Podíl celkových investic na HDP................................................................................................. 23 Podíl celkových investic na obyvatele......................................................................................... 25 Podíl jednotlivých podsektorů na celém ICT............................................................................... 26 Podíl investic do výzkumu a vývoje ICT na celkových výdajích VaV ........................................ 31 Poměrové ukazatele za všechny sledované státy.......................................................................... 32 Žebříčky zemí.............................................................................................................................. 32 Shrnutí výsledků.............................................................................................................................. 33 Závěr.................................................................................................................................................... 34 Zdroje informací................................................................................................................................... 35

© 2006 Horník, Moudrý, Penkala, Valentová

Strana 2 ze 35



Manažerské shrnutí Předmětem zájmu předkládané studie byly investice do výzkumu a vývoje v oblasti informatiky, které jsou, obzvláště Evropskou unií, považovány za klíčový faktor budoucí konkurenceschopnosti ekonomiky. Cílem práce bylo na základě statistické analýzy dat vysledovat nejdůležitější trendy vývoje investic do výzkumu a vývoje v oblasti informatiky investované v evropských zemích v posledních letech. V úvahu byla brána především geografická a věcná hlediska. Samozřejmostí potom bylo zahrnutí časové dimenze. Na základě analýzy dat vznikla kromě výsledků také sada ukazatelů a další metodické prvky, které jsou potenciálně použitelné pro podobně zaměřené analýzy nad jinými daty. Výrazným metodickým prvkem je zvláště vymezení sektoru IS/ICT na základě členění NACE (OKEČ). Hlavními ukazateli, které slouží pro srovnání zemí Evropské unie (dle vymezení v zadání), byly následující indikátory: Průměrné roční absolutní výdaje za sledované období, průměrné roční výdaje jako procento z HDP za sledované období a průměrné roční výdaje na obyvatele v eurech za sledované období. Zatímco v absolutních číslech jednoznačně vedlo v investicích Německo, v číslech vztažených ke dvěma zmíněným veličinám zaujalo první místo Finsko. Celkově pak byl patrný rozdíl mezi „starou patnáctkou“ a „novými“ členy unie, kdy staré členské země zaujímaly přední místa. Z nových členských zemí si vedly nejlépe Slovinsko, Česká republika a Maďarsko. Pokud jde o dynamiku vývoje investic do výzkumu a vývoje v oblasti informatiky v Evropě jako celku, je zde patrný růst do roku 2003, následovaný poklesem v roce 2004. Tento pokles lze však vysvětlit menším množstvím dostupných dat a také masivním rozšířením EU v roce 2004. Data z let 2005 a 2006 nebyla v době provedení analýzy dostupná. Podrobnější informaci o dynamice vývoje poskytují detailně zpracované indexy. Zajímavým trendem je přesun investiční aktivity od „tvrdých“ výrobních odvětví do odvětví software a informatických služeb. Tento trend zachycují ukazatele podílu jednotlivých odvětví na celkových investicích do výzkumu a vývoje v oblasti informatiky. Detailnější analýzu poskytují jednotlivé podkapitoly, které jsou obsaženy v kapitole „Vyhodnocení“.


Strana 3 ze 35



Úvod Různé ekonomické teorie se shodují na tom, že investice jsou klíčem k budoucímu ekonomickému růstu. Zvláštní kategorií jsou investice do výzkumu a vývoje, které přinášejí dnes asi nejdůležitější strategickou výhodu – inovace. Evropská unie představovaná Evropskou komisí si vytyčila strategický cíl přeměnit Evropu na nejmodernější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku. K dosažení tohoto cíle jsou nepochybně potřeba inovace v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). A nejen technologií, ale také v oblasti práce s informacemi (resp. znalostmi) a v oblasti řízení těchto aktiv – informačního managementu. Pro potřeby této studie bude využito zkratky IS/ICT, zastupující pojem informatika, který zahrnuje jak technologie, tak systémy práce s informacemi. Strategickou iniciativou Evropské komise v oblasti informační společnosti je iniciativa i2010. Základním dokumentem této iniciativy je sdělení komise . V úvodu tohoto dokumentu zaznívají teze typu: „Rozdíly hospodářských výsledků mezi průmyslovými zeměmi je z velké části možné vysvětlit rozsahem investic do informačních a komunikačních technologií, jejich výzkumu a používání a konkurenceschopností v oblasti informační společnosti a mediálního průmyslu“. Iniciativa (strategický rámec) i2010 zahrnuje následující tři základní pilíře a z nich vyplývající cíle: •

Vytvoření jednotného evropského informačního prostoru, s cílem sjednotit pravidla poskytování služeb informační společnosti a vytvořit prostředí příznivé pro vznik a růst nových digitálních služeb. Konkrétně je první cíl definován takto: „Jednotný evropský informační prostor nabízející dostupné a bezpečné širokopásmové komunikace, bohatý a rozmanitý obsah a bohaté a rozmanité digitální služby.“.

•

Inovace a investice do výzkumu v oblasti informatiky – Evropská komise vidí v informačních technologiích základní zdroj ekonomického růstu a produktivity práce. Podle zjištění OECD z roku 2002, citovaném v dokumentu i2010, Evropa zaostává v investicích do výzkumu a vývoje (VaV) právě v této oblasti oproti USA a Japonsku. Sdělení zmiňuje potřebu zvýšení investic do výzkumu a vývoje v oblasti IS/ICT za účelem dosažení mezinárodní konkurenceschopnosti. Konkrétně tedy: „Výkon na světové úrovni v oblasti výzkumu a inovací týkajících se informačních a komunikačních technologií díky umenšení rozdílů mezi Evropou a předními konkurenčními účastníky.“. Základní aktivitou vedoucí ke zlepšení pozice Evropy je posílení rozpočtu v rámci tzv. sedmého rámcového programu FP7. Rámcové programy jsou již od roku 1984 klíčovým zdrojem financování výzkumu a vývoje z Evropské unie. FP7 potom pokrývá roky 2007 až 2013. Velikost rozpočtu FP7 je pro všechny roky okolo 50 miliard EUR. IS/ICT tvoří jednu z devíti strategických oblastí rámcového programu . Druhou významnou aktivitou EU je program CIP (Competitiveness and Innovation Framework Programme). Program je koncipován na také roky 2007 – 2013 a jeho rozpočet tvoří cca. 3,5 miliardy EUR. Jednou ze tří součástí tohoto rámce je ICT Policy Support Programme s rozpočtem okolo 700 milionů EUR .

•

Vytvoření široce přístupné evropské informační společnosti s cílem dosažení kvality života a udržitelného rozvoje. Doslova je cíl definován takto: „Široce přístupná informační společnost, jež zabezpečuje kvalitní veřejné služby a podporuje kvalitu života.“.

V České republice je jedním ze strategických dokumentů v oblasti VaV IS/ICT například koncepce Ministerstva informatiky (). Tento dokument vychází z dalších strategických dokumentů České republiky v oblasti VaV, které mají obecnější charakter. Z výše uvedených faktů je zřejmé, že investicím do výzkumu a vývoje a oblasti informatiky přikládá jak administrativa Evropské unie, tak česká vláda velký význam a spatřuje v nich základní pilíř konkurenceschopnosti ekonomiky v globálním měřítku.


Strana 4 ze 35



Tato studie si v souladu se zadáním klade dva základní cíle: •

Na obecné úrovni připravit metodiku analýzy sekundárních statistických dat charakterizujících úroveň investic do výzkumu a vývoje v oblasti informatiky. Metodika by měla zohlednit zejména následující aspekty: o

Korekce a úpravy vstupních dat 

o •

Chybějící data, neúplná data, předběžná data apod.

Vytvoření sady ukazatelů použitelných obecně pro hodnocení investic do výzkumu a vývoje.

Na získaných sekundárních datech provést analýzy dle připravené metodiky, otestovat metodiku a její vypovídací schopnosti a uvést základní závěry o stavu investic do výzkumu a vývoje v oblasti informatiky v Evropské unii. Analýza by měla zachycovat především: o

Oborové hledisko – analýza investic do jednotlivých odvětví informatiky

o

Časové hledisko – vývoj investic v čase

o

Geografické hledisko – srovnání jednotlivých členských zemí.

Podle uvedených cílů studie je také strukturována tato závěrečná zpráva. Nejprve jsou popsána získaná data, na kterých bude metodologie testována a laděna. Následuje část charakterizující metodu (metodologii) zpracování analýzy. Celá zpráva je potom zakončena vyhodnocením jednotlivých ukazatelů a shrnutím těchto výsledků v závěru. Kromě těchto stěžejních pasáží zpráva obsahuje některé „technické“ kapitoly jako rekapitulaci zadání, seznamy zdrojů informací, obsah atd.


Strana 5 ze 35



Rekapitulace zadání Pro posouzení jak studie vyhovuje původnímu zadání a cílům je vhodné uvést rekapitulaci zadání. Původně mělo zadání tuto podobu: 1. Investice do výzkumu a vývoje IS/ICT v EU v letech 2000 – 2006 •

Cíl: Vyhotovení analýzy investic do VaV IS/ICT v EU v uvedeném časovém období. EU v tomto kontextu je chápáno jako EU25 + Švýcarsko, Norsko, Island. Analýza by měla mít dvě dimenze – geografickou a věcnou. Geografická – v jakém státě či NUTS2 byly investice provedeny. Věcná dimenze – jaké byly priority VaV, jaké objemy byly investovány, jaké byly výsledky.

•

U použitých ukazatelů / měřítek zdůvodněte výběr daného ukazatele a jeho vypovídací schopnost. Výsledkem Vaší práce by měla být analýza, která se bude zabývat základními směry VaV v rámci IS/ICT v EU a srovnáním států/regionu z hlediska investic.

•

Pravděpodobné problémy, se kterými se budete muset vypořádat: volba vhodných ukazatelů, neúplná data, předběžná data.

•

Hloubka provedení: Studie-výzkumná zpráva (pro business sféru).

Následuje strukturované shrnutí jednotlivých bodů zadání a komentář k jejich naplnění: •

Časový rámec 2000 – 2006: Vzhledem k nedostupnosti dat z roku 2006 byl časový rámec posunut na 1999 – 2005. Doplňování hodnot z roku 2006 metodou extrapolace časových řad bylo zamítnuto z důvodu rizika nízké validity takto získaných ukazatelů. Vzhledem k tomu, že data za rok 2005 jsou značně nekompletní, je efektivní časový rámec studie tvořen roky 1999 – 2004. Nicméně po doplnění dat je možno obecnou část studie aplikovat na libovolný časový rámec.

•

Rámec geografického rozsahu: Vzhledem k možnosti získat data za všechny požadované státy, není problém do analýzy zahrnout EU28 = EU25 + Island, Norsko, Švýcarsko.

•

Dimenze analýzy: Byly dodrženy požadované dimenze (věcná a geografická) navíc přibyla dimenze časová, zachycující vývojové trendy. Dimenze musely být přizpůsobeny možnostem dat. Nicméně obecná metodika umožňuje provedení analýzy při libovolném nastavení dimenzí. •

Věcná – Podsektory oboru informatiky byly definovány dle členění NACE. Byly vybrány skupiny, pro které existovala dostupná data. Výsledky výzkumu data nezachycují, není možno je zahrnout ani do definovaného metodického rámce. Výsledky výzkumu a vývoje je v krátkém období obtížné hodnotit především s ohledem na značné množství různých pozitivních externalit.

•

Geografická – Jednotkami, za které byla data analyzována, byly určeny jednotlivé státy. Členění na úrovni NUTS2 nebylo možno vzhledem k charakteru dat zachovat.

•

Časová – časovou jednotkou byl zvolen jeden rok.

•

Popis ukazatelů: Kromě požadovaného důvodu výběru ukazatele (cíl ukazatele), byly ještě přidány charakteristiky způsob výpočtu, potřebná data a rizika.

•

Předpokládané a skutečně vzniklé problémy: Jsou popsány včetně jejich řešení v obecné části studie.

•

Hloubka provedení: Odpovídá zadání. Studie se skládá z této závěrečné zprávy a jejích příloh, samotné analýzy dat a závěrečné prezentace o přibližné době trvání 10 až 15 minut.


Strana 6 ze 35



Výchozí data Kvalita vstupních dat je vedle kvalitní metodiky jedním ze dvou kritických faktorů úspěchu provedené analýzy. Zadání studie vyžaduje relativně hodně specifická a detailní data, která je velmi obtížné získat ze sekundárních zdrojů. Vzhledem k rozpočtu studie nebylo možno získat ani data komerční ani provést jakýkoli vlastní primární výzkum. I z tohoto důvodu je za hlavní přidanou hodnotu této studie považována navržená metodika, zatímco samotná analýza je s ohledem na získaná data poněkud omezená. Při tvorbě studie bylo nicméně vynaloženo značné úsilí k získání dostatečně kvalitních dat, která svou strukturou odpovídají potřebám použitých analytických metod. Výsledkem tohoto snažení bylo získání níže popsaných dat. V této kapitole jsou nejprve shrnuta data, která bylo nutno získat s ohledem na navržené ukazatele. Následuje stručný popis zdrojů dat, ze kterých je možno při analýze čerpat, a které byly při shromažďování dat podrobně prozkoumány. Kapitola končí detailním popisem dat, která byla v této studii použita. Tento popis je velmi důležitý pro pochopení hodnot a významu jednotlivých ukazatelů.

Potřebná data •

Objem investic do VaV v EUR obecně a v jednotlivých oblastech IS/ICT v jednotlivých zemích a letech.

•

HDP v EUR v jednotlivých zemích a letech.

•

Počet obyvatel v jednotlivých zemích a letech.

Zdroje dat Prvním zdrojem dat, který připadl v úvahu pro zpracování této studie, je statistický úřad evropských společenství známý pod názvem Eurostat. Vzhledem k faktu, že byl tento zdroj nakonec skutečně použit, je mu v této části věnována největší pozornost. Mimo Eurostat byly vyhledány některé další zdroje s cílem získání dostatečně kvalitních dat. Tyto zdroje mohou být vhodné při vyhledávání dat potřebných pro jinou aplikaci předkládané metodiky (např. méně detailní analýza investic atd.), a proto jsou v této části také obecně popsány. •

Eurostat – Statistický úřad evropských společenství byl založen v roce 1953 s cílem získávání dat od statistických úřadů členských států a jejich harmonizace za účelem srovnatelnosti. Data pokrývají nejen členy EU, ale také partnerské státy jako členy EFTA nebo kandidátské země. Na svém webu Eurostat nabízí zdarma přístup ke všem svým databázím a publikacím. Přístup k databázovým datům je organizován přes stromovou strukturu kategorií (themes) a podkategorií (sub-themes) až k jednotlivým předpřipraveným dotazům. Dotazy je potom možno ještě upravit a navrhnout strukturu výstupní sestavy. Export je možno provádět do HTML, csv nebo jiného typu textového souboru. Databáze Eurostatu je vynikajícím zdrojem statistických informací o Evropské unii. Pokud bychom prováděli například analýzu investic do výzkumu a vývoje obecně, byl by tento zdroj více než vhodný. Drobným problémem bylo však již získání informací týkajících se výzkumu a vývoje v oblasti informatiky, protože tabulky Eurostatu již takto podrobně rozpadnuté informace nemají. Tento fakt byl potvrzen i na centru podpory uživatelů, které jsme kontaktovali elektronickou poštou. I přes zmíněnou absenci velmi detailních dat je Eurostat nejlepším zdrojem informací, který byl pro účely této studie prozkoumán.

•

ČSÚ – Český statistický úřad velmi úzce spolupracuje s Eurostatem. Z tohoto důvodu není možno očekávat, že by disponoval výrazně odlišnými daty. ČSÚ poskytuje mj. podporu v


Strana 7 ze 35



českém jazyce pro databázi Eurostatu. Detailnější data nebyla nalezena ani samostatně pro Českou republiku. •

OECD – Statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj sice také nabízejí velmi užitečná data pro mezinárodní srovnávání. Ovšem tak detailní data, jaká jsou třeba pro zpracování naší analýzy, nejsou k dispozici ani zde. Tento zdroj informací je opět velmi přínosný, pokud potřebujeme méně specifická data.

•

MIČR – Ministerstvo informatiky České republiky na svém webu shromažďuje odkazy na statistiky týkající se informační společnosti. I přes pestrou paletu různých údajů nebyl tento zdroj vhodný.

•

Národní statistické úřady členských zemí – poslední variantou bylo prozkoumání jednotlivých národních statistických úřadů zkoumaných zemí. Tato varianta byla však nakonec zavržena z důvodu neúměrné pracnosti, nejisté srovnatelnosti získaných údajů a také po zkušenosti s možnostmi Českého statistického úřadu.

Přestože byl nakonec využit první ze zkoumaných zdrojů, měl i průzkum ostatních zdrojů dat svůj význam zejména pro část metodickou. Příkladem je tabulka z OECD, která dokládá, že OECD ve své statistice použilo podobný ukazatel investic (ANBERD), jako ten, který je použit v této studii (BERD viz dále) a také velice podobné členění sektoru IS/ICT (vybrané obory NACE viz dále).

Popis získaných dat a vymezení IS/ICT sektoru na jejich základě Po relativně náročném průzkumu několika zdrojů byl zvolen Eurostat. Ten nabízí všechna potřebná data s dostatečnými (ne však ideálními) parametry. Získání dat z jednoho zdroje má obrovskou výhodu v zajištění určité úrovně srovnatelnosti údajů a validity analýzy. Z webových stránek Eurostatu byl použit nástroj Data Navigation Tree1, který umožňuje exportovat libovolná data z databáze Eurostatu. V případě údajů o výši investic byla cesta ve stromě následující: Science and technology -> Research and development -> Statistics on research and development -> R&D expenditure at national and regional level. Byly prozkoumány i další větve stromu, ale přijatelná data byla nalezena právě zde. Při získávání údajů o výši investovaných prostředků byla učiněna dvě zásadní rozhodnutí: •

Ukazatel výše investic (GERD nebo BERD) o

o •

Ukazatel GERD (Gross domestic expenditure on R&D) je souhrnem všech investic realizovaných v dané zemi za určité období (zde rok). Zahrnuje investice financované ze zahraničí, ale nezahrnuje investice domácích subjektů v zahraničí (analogie s HDP). Rozpadá se na pět zdrojů financování: 

Business Enterprise (Podniky)



Government (Vláda)



Higher education (Akademické zdroje)



Private non-profit (Nevládní neziskové zdroje)



Abroad (Zahraniční zdroje)

Ukazatel BERD (Business Enterprise R&D Expenditures) je podmnožinou GERD, zahrnující pouze investice provedené v Podnikové sféře (Business Enterprise Sector).

Vymezení sektoru IS/ICT (dle NABS nebo NACE)

1

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_schema=PORTAL&scre en=welcomeref&open=/&product=EU_MAIN_TREE&depth=1


Strana 8 ze 35



o

Ukazatel NABS (Nomenclature for the Analysis and Comparisons of Scientific Programmes and Budgets) se skládá ze třinácti kategorií první úrovně, které se rozpadají na další úrovně. Jednotlivé úrovně vyjadřují různá odvětví výzkumu.

o

Ukazatel NACE (Classification of Economic Activities in the European Community) vyjadřuje členění ekonomických činností podle standardu Evropské unie. V české praxi mu odpovídá ukazatel OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností).

Ideální kombinací vstupních dat pro tuto studii by byly údaje o investicích v jednotlivých zemích a letech vyjádřené jako GERD v detailní klasifikaci podle NABS. Vzhledem k tomu, že Eurostat ve své databázi nabízí NABS rozpadnuté pouze do první úrovně (a ta neposkytuje dostatečnou granularitu), byl zvolen ukazatel BERD, který je k dispozici v členění podle NACE. Eurostat potom nabízí cca 70 vybraných NACE kategorií, ze kterých jsme byly schopni sestavit určité vymezení sektoru IS/ICT. Granularita NACE kategorií byla týmem posouzena jako dostatečná. Z nabízených NACE odvětví byly vybrány následující: •

dl30 Manufacture of office machinery and computers (Výroba kancelářských strojů a počítačů) - tato kategorie zastupuje výrobce hardware.

•

dl32 Manufacture of radio, television and communication equipment and apparatus (Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů) - Tato kategorie sice částečně přesahuje oblast počítačů, nicméně plně spadá pod pojem informačních a komunikačních technologií. Vzhledem k rostoucímu významu bezdrátových technologií lze předpokládat významný podíl počítačově orientovaného výzkumu.

•

i642 Telecommunications (Telekomunikace) – Významná oblast v ICT.

•

k72 Computer and related activities (Činnosti v oblasti výpočetní techniky) – Zahrnuje podnikání v oblasti informačních technologií.

•

k722 Software consultancy and supply (Publikování, dodávky a poradenství v oblasti softwaru)

Metodicky je takové vymezení sektoru IS/ICT podobné přístupu OECD k analýze investic do VaV (ANBERD) v oblasti IS/ICT (viz například http://www.oecd.org/dataoecd/20/7/34083298.xls). Konkrétní výběr odvětví je však rozdílný (i když podobný). OECD na rozdíl od nás například zahrnuje výrobu lékařských přístrojů do sektoru IS/ICT či zahrnuje šířeji vymezený sektor telekomunikací. V této studii je tedy sektor IS/ICT definován jako suma výše uvedených NACE. Jednotlivé NACE potom tvoří podoblasti, na které bude v některých analýzách sektor IS/ICT rozložen. Použitá tabulka pro export údajů měla tedy název „Business enterprise R&D expenditure (BERD) by economic activity“. Posledním rokem, za který bylo možno data získat, byl rok 2005. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o posunutí časového rámce analýzy na roky 1999 – 2005). Další data, která byla získána, byly údaje o HDP a Populaci v jednotlivých státech v daných letech. Data byla získána opět ze stromové struktury databáze Eurostatu v následujících větvích: •

Economy and finance -> National accounts (including GDP) -> Annual national accounts -> GDP and main aggregates -> GDP and main components - Current prices

•

Population and social conditions -> Population -> Demography -> Demography National data -> Population


Strana 9 ze 35



Metoda zpracování Tato kapitola popisuje zobecněnou metodu analýzy, která je použitelná i v případě jiných vstupních dat (například získání detailnějších dat, nebo provádění obecnější analýzy). Metodika zahrnuje úpravy vstupních dat, které byly provedeny pro výpočet ukazatelů, způsob ošetření určitých nedostatků dat a soubor ukazatelů spolu s postupem jejich výpočtu.

Úpravy dat Se základními daty bylo třeba provést několik elementárních úprav: •

Import do statistického software - V případě této studie jsou veškeré analýzy prováděny v aplikaci MS Excel. Přenos z databáze Eurostatu do této aplikace má několik kroků: o

Export do jednoho z nabízených formátů. Po vyzkoušení všech dostupných formátů byl jako nejvhodnější vybrán export do HTML pro internetový prohlížeč (MS Internet Explorer).

o

Přenos do MS Excel - standardní funkcionalitou Copy&Paste

o

Odstranění formátování a přebytečných buněk

o

Rozdělení tabulek do jednotlivých listů

o

Doplnění záhlaví tabulek atd.

•

Přepočet na stejné jednotky - hodnoty mohou být uváděny v různých jednotkách, je třeba zajistit jejich srovnatelnost. Například převod na miliony či tisíce EUR apod.

•

Dopočítání investic v sektoru IS/ICT - součet hodnot BERD v jednotlivých podsektorech.

Vyřešení nedostatků dat Zásadním nedostatkem námi získaných dat byla jejich neúplnost, která ztěžuje možnosti výpočtu některých ukazatelů. Tým zvažoval různá řešení tohoto problému (dosazení nulové hodnoty, průměrné hodnoty, doplnění střední hodnoty odvozené ze dvou sousedních, extrapolace časové řady atd.). Vzhledem ke značným nedostatkům zvažovaných metod bylo rozhodnuto, že budou vypočítány pouze ukazatele, pro které existují všechna potřebná data. Nevhodnost těchto zmíněných metod vychází z toho, že je citelný rozdíl mezi jednotlivými hodnotami. Potom by v případě dosazení například celkové průměrné hodnoty (substituce průměrem se jevila jako nejvhodnější metoda) došlo k znehodnocení vypočtených ukazatelů a jejich srovnatelnosti. Ukazatele spočítané z „odhadnutých“ dat by bylo nutno brát s velikou rezervou. Dalším důsledkem tohoto nedostatku je to, že v závěrečné zprávě jsou ve výsledných tabulkách záměrně zobrazeny pouze ty země, u kterých existuje nějaká hodnota ukazatele. Z analýzy tak často vypadávají země, které by mohly být výraznými hráči (ale nemusely dodat data). Často vypadává například Velká Británii, Itálie nebo Francie či Švédsko. Při výpočtu ukazatelů využívajících základního roku (indexy vývoje) nebylo možno nalézt společný základní rok pro všechny analyzované země. Výchozí rok byl potom zvolen pro každou zemi jako první rok, ve kterém jsou data uváděna.

Ukazatele a způsob jejich výpočtu Základní popisné ukazatele •

Za každý stát o

Roční objem celkových investic do VaV IS/ICT v každém roce


Strana 10 ze 35


o

•




Cíl: Zjistit absolutní objem investic za všechny podsektory, které dohromady tvoří sektor IS/ICT.



Výpočet: Suma hodnot v jednotlivých podsektorech.



Potřebná data: Hodnoty investic v jednotlivých podsektorech.



Rizika: Chybějící hodnoty.

Průměrné roční celkové investice do VaV IS/ICT za sledované období 

Cíl: Zjistit srovnatelnou hodnotu výdajů na investice za celé sledované období. Bude odfiltrován fakt, že některé země nemají čísla ve všech letech.



Výpočet: Suma hodnot děleno počtem let, ve kterých je hodnota uvedena.



Potřebná data: Celkové investice v jednotlivých zemích a letech.



Rizika: Záměna nulové hodnoty za neuvedenou hodnotu zkreslí průměr.

Za všechny státy (EU25 + Island, Norsko, Švýcarsko) o

Celkové výdaje v jednotlivých letech 

Cíl: Zjistit souhrn investic do VaV ICT v celé EU28 za jednotlivé roky.



Výpočet: Suma výdajů na investice VaV ICT v jednotlivých letech přes všechny země.



Potřebná data: Údaje o investicích v jednotlivých zemích.



Rizika: V každém roce uvede data jiný počet zemí - nesrovnatelné, nemožnost počítat indexy za všechny země.

Poměrové ukazatele •

Za každý stát o

o

Podíl celkových investic na HDP 

Cíl: Tento ukazatel analyzuje podíl celkových investic sektoru ICT (tak jak jsme si vymezili) na HDP jednotlivých zemí.



Výpočet: Výdaje na investice do VaV ICT děleno HDP (za každou zemi a rok). Vyjádření v procentech (krát 100).



Potřebná data: K tomuto výpočtu jsme potřebovali znát celkový počet výdajů na investice do VaV ICT (v mil. EUR) dle našeho rozdělení rozdělených dle jednotlivých let a výše HDP k příslušnému státu a za příslušné období, též v mil. EUR.



Rizika: Rizikem může být nedostatek dat, která potřebujeme pro výpočet. Konkrétně výdaje do VaV ICT nebyly k dispozici za všechna období a u všech států. S daty týkajícími se HDP problém nebyl, byly k dispozici.

Podíl celkových investic na Obyvatele 

Cíl: Cílem bylo zanalyzovat podíl celkových investic vložených do VaV ICT na počet obyvatel v dané zemi. Výsledkem jsou jednotky investovaných EUR na osobu.



Výpočet: Výdaje na investice do VaV ICT děleno počtem obyvatel (za každou zemi a rok). Vyjádřeno v jednotkách EUR na jednoho obyvatele.



Potřebná data: K tomuto výpočtu jsme potřebovali znát celkový počet výdajů do VaV ICT (v mil. EUR) dle našeho rozdělení rozdělených dle jednotlivých let a počet obyvatel k příslušnému státu a za příslušné období v mil. obyvatel.


Strana 11 ze 35

SA_417 Informační management 

o

o

•

Semestrální práce Analýza investic do VaV IS/ICT v EU Rizika: Rizikem může být nedostatek dat, která potřebujeme pro výpočet. Konkrétně výdaje do ICT nebyly k dispozici za všechny období a u všech států. Data týkající se počtu obyvatel nebyl problém najít.

Podíl jednotlivých podsektorů na celém ICT 

Cíl: Zjistit priority VaV v dané zemi z hlediska podsektoru (podoblasti) informatiky.



Výpočet: Hodnota za daný podsektor děleno hodnotou za celou oblast IS/ICT.



Potřebná data: Hodnoty za jednotlivé podsektory a jejich součet.



Rizika: Nejsou předem známa.

Podíl investic do výzkumu a vývoje ICT na celkových výdajích do VaV 

Cíl: Zjistit jak velký podíl má obor informatiky na celkovém výzkumu a vývoji prováděném v dané zemi.



Výpočet: Výdaje do výzkumu a vývoje ICT děleno výdaji na výzkum a vývoj obecně. Vyjádřeno v procentech.



Potřebná data: Údaje o investicích do VaV ICT v daných letech a zemích a údaje o investicích do VaV obecně v daných letech a zemích.



Rizika: Nedostupná data. Ukazatel nebude vypočítán pro danou zemi a rok.


o

o

Podíl celkových investic do VaV ICT na HDP 

Cíl: Ukázat podíl investic do informatiky na HDP za EU28 jako celek. Může sloužit pro porovnání např. s USA nebo Japonskem.



Výpočet: Součet investic do VaV ICT přes všechny země děleno součtem HDP přes všechny země.



Potřebná data: Údaje o investicích, údaje o HDP.



Rizika: Údaje o investicích budou dostupné z jiného počtu zemí než údaje o HDP. Dojde ke zkreslení. Možno ošetřit sčítáním údajů jen za země, kde jsou k dispozici oba údaje - potom to ale nelze nazývat „za všechny státy“.

Podíl celkových investic do VaV ICT na Obyvatele 

Cíl: Vyjádřit množství investovaných EUR na jednoho obyvatele EU28.



Výpočet: Součet investic do VaV ICT přes všechny země děleno součtem počtu obyvatel přes všechny země.



Potřebná data: Údaje o investicích, údaje o HDP.



Rizika: Údaje o investicích budou dostupné z jiného počtu zemí než údaje o počtu obyvatel. Dojde ke zkreslení. Možno ošetřit sčítáním údajů jen za země, kde jsou k dispozici oba údaje - potom to ale nelze nazývat „za všechny státy“.

Podíl jednotlivých podsektorů na celém ICT 

Cíl: Ukázat trendy v prioritních oblastech výzkumu. Do jakého podsektoru je kolik investováno.



Výpočet: Hodnota daného podsektoru děleno hodnotou investic do VaV IS/ICT jako celkem.



Potřebná data: Údaje o investicích za jednotlivé podsektory.


Strana 12 ze 35

SA_417 Informační management  o

Semestrální práce Analýza investic do VaV IS/ICT v EU Rizika: Nejsou předem známa.

Podíl investic do výzkumu a vývoje ICT na celkových výdajích do VaV 

Cíl: Vyjádřit podíl v jakém je v rámci EU28 investováno do VaV IS/ICT ze všech investic do VaV (BERD).



Výpočet: Investice do VaV IS/ICT děleno investice do VaV obecně.



Potřebná data: Investice do VaV IS/ICT, investice do VaV obecně



Rizika: Údaje o investicích do VaV IS/ICT budou dostupné z jiného počtu zemí než údaje o investicích do VaV obecně. Dojde ke zkreslení. Možno ošetřit sčítáním údajů jen za země, kde jsou k dispozici oba údaje - potom to ale nelze nazývat „za všechny státy“.

Komparativní ukazatele •

Žebříčky zemí o

Pořadí podle průměrných ročních absolutních výdajů

o

Pořadí podle podílu investic do VaV IS/ICT na HDP

o

Pořadí podle podílu celkových investic do VaV IS/ICT na obyvatele

Ukazatele vývoje v čase •

Za každý stát o

o

•

Indexy růstu vztažené k základnímu roku (první rok=100) 

Cíl: Vyjádřit růst vzhledem k základnímu roku.



Výpočet: Hodnota v aktuálním roce děleno hodnotou v základním roce. Vyjádřeno v procentech (krát 100).



Potřebná data: Údaje o investicích za každou zemi a v potřebných letech.



Rizika: Neexistují data z jednoho roku ve všech zemích - nelze stanovit základní rok. Základní rok je stanoven na první rok, ze kterého existují data z určité země.

Meziroční indexy růstu (předchozí rok = 100) 

Cíl: Vyjádřit meziroční růst či pokles investic v dané zemi.



Výpočet: Výše výdajů v roce n děleno výše výdajů v roce n-1.



Potřebná data: Výdaje za každou zemi v letech n a n-1.



Rizika: Chybí údaj za rok n-1, ukazatel v roce n nebude vypočítán.


o

Indexy růstu vztažené k základnímu roku (první rok=100) 

Cíl: Vyjádřit růst nebo pokles vzhledem k základnímu roku.



Výpočet: Hodnota v aktuálním roce děleno hodnotou v základním roce. Vyjádřeno v procentech (krát 100).



Potřebná data: Údaje o investicích za všechny země a v potřebných letech.



Rizika: V každém roce jsou celkové údaje za jiný počet zemí - vypovídací schopnost ukazatele je omezená.

Meziroční indexy růstu (předchozí rok = 100)


Strana 13 ze 35





Cíl: Vyjádřit meziroční růst či pokles investic v dané zemi.



Výpočet: Výše výdajů v roce n děleno výše výdajů v roce n-1.



Potřebná data: Výdaje za všechny země v letech n a n-1.



Rizika: Chybí údaj za rok n-1, ukazatel v roce n nebude vypočítán. V každém roce jsou celkové údaje za jiný počet zemí - vypovídací schopnost ukazatele je omezená.


Strana 14 ze 35



Vyhodnocení Výpočet ukazatelů Roční objem celkových investic do VaV IS/ICT Cíl: Zjistit absolutní objem investic za všechny podsektory, které dohromady tvoří sektor IS/ICT. V následujících tabulkách uvádíme data o výši investic do výzkumu a vývoje za jednotlivé státy „osmadvacítky“ členěná dle jednotlivých podsektorů NACE. Bohužel už tato elementární data vykazují poměrně vysokou míru „děravosti“ a jakákoliv jejich další analýza s výjimkou prostého výčtu je prakticky nemožná, neboť její využitelná hodnota by se s přihlédnutím k nízké statistické věrohodnosti takové analýzy blížila nule. Pro zjednodušení jsou v tabulkách uváděny pouze země, které ve sledovaném období vykázaly alespoň nějaká data o výši investic. Hodnoty v tabulkách jsou uvedeny v milionech EUR. Tabulka 1- Výroba kancelářských strojů a počítačů. Rok Země

1999

2000

2001

0,106

0,194

0,208

Belgie Česká republika

2002

2003

2004

9,417

12,022

13,606

0,146

0,819

1,243

Dánsko

27,047

Estonsko

0,249

Irsko

40

49,9

1,07

0,998

Litva Maďarsko

0,204 0,495

0,542

Německo

0,772 611

519,709

Norsko Polsko

50

2,437 0,308

2,769

Portugalsko

0,78

0,233

1,25

1,04

1,298

Rakousko

6,678

Španělsko

44,489

37,679

51,571

Tabulka 2 - Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů. Rok Země

1999

2000

2001


8,592

10,573

14,544

Dánsko Estonsko

0,307

2002

2003

2004

592,18

455,57

431,663

17,641

23,154

23,677

143,635

183,925

0,192

Finsko

1553,154

1700,4

1788,3

Irsko

200

69,5

70

Litva

0,003

0,339

0,881

Lotyšsko

0,983

0,406

25,836

25,089

Maďarsko

4,158

16,294

20,582

Malta

0,489

Německo

3791

3315,959

Nizozemí

88

Norsko Polsko

106,169 24,649

28,866

Portugalsko Rakousko Řecko


20,02

11,51

10,569

25,777

31,535

703,788 81,4

Strana 15 ze 35



Slovensko

1,587

12,042

13,834

9,603

Slovinsko

21

24,839

31,884

26,724

Španělsko

173,568

6,435

4,623

139,665

131,132

Švýcarsko

538,282

Tabulka 3 - Telekomunikace. Rok Země

1999

2000

2001


0,119

0,056

2002

2003

2004

93,926

94,199

86,604

0,338

0,197

0,447

Dánsko Estonsko

126,306 0,607

1,087

Irsko

1

9,6

Kypr

0,052

0,157

0,243

0,261

0,24

Maďarsko

5,013

4,926

6,372

1,708

1,632

12

11

Nizozemí Norsko Polsko

15

9

61,5 7,31

21,256

12,236

Rakousko

41,691

Řecko

10,376

Španělsko

120,003

120,385

Švýcarsko

110,22 242,259

Tabulka 4 - Činnosti v oblasti výpočetní techniky. Rok Země

1999

2000

2001


7,423

11,969

12,399

Dánsko Estonsko

267,529

19,54

52,394

60,245

448,314

473,026 1,815

229,029

235

271,378

Irsko

320

368,6

405

0,868

1,06

2,859

0,179

0,227

1,057

0,116

1,216

8,652

5,717

0,802

Litva

2,032

2004

244,277

2,672

0,829

1,374

2003

241,064

Finsko Kypr

0,863

2002

Lotyšsko Maďarsko

3,034

4,726

5,869

Malta

0,734

Německo

1047

Nizozemí

1338,221 297

Norsko Polsko

224

166

263,516 0,024

0,848

Portugalsko

5,91 26,05

Rakousko

27,452

28,858

104,203

Řecko

60,042

Slovensko Slovinsko

0,801

0,947 0,324

0,445

2,597

Španělsko

0,169

0,525

279,091

317,354

2003

2004

0,085 259,59

Tabulka 5 - Publikování, dodávky a poradenství v oblasti softwaru. Rok Země

1999

2000


2001

2002

Strana 16 ze 35




6,697

10,961

11,976

Dánsko Estonsko

0,428

2,032

Irsko Kypr

0,829

0,802

Litva Maďarsko

0,868

164,746

172,211

192,159

19,027

39,509

45,49

377,712

452,962

2,672

1,815

290

357,3

1,06

2,859

6,277

4,057

0,071 2,5

3,376

4,724

Malta

0,245

Německo

962

1294,773

Nizozemí

236

175

Norsko Polsko

150

192,333 0,024

0,225

Portugalsko

5,91 21,11

20,52

Rakousko

19,931

80,378

Řecko

45,412

Slovensko Slovinsko

390

0,901 0,046

0,068

0,124

0,096

0,45

231,021

271,911

0,048

Španělsko

218,432

Součet výdajů, které investovaly firmy do VaV ICT je součtem oblastí, které odpovídají členění dle metodiky NACE. Data jsme vytřídili, jedná se o součet •

dl 30 Manufacture of office machinery and computers

•

dl 32 Manufacture of radio, television and communication equipment and apparatus

•

i642 Telecommunications

•

k72 Computer nad related activities

•

k772 – software consultancy and supply

Tyto skupiny považujeme za vymezení sektoru ICT. Tabulka 6 - Sektor ICT celkem. Rok Země

1999

2000

2001

22,937

33,6971

39,183

Belgie Česká republika Dánsko Estonsko

1101,333

978,279

991,561

56,692

116,073

131,102

969,661

1263,266 4,966

1782,183

1935,4

2059,678

Irsko

851

854,9

930

2,381

5,958

1,099

1,622

0,25

0,23

1,396

38,319

43,543

37,493

1,761

4,371

2004

5,536

1,71

1,374

2003

Finsko Kypr

1,898

2002

1,979

Litva Lotyšsko Maďarsko

15,2

29,864

Malta

1,4682

Německo

6411

Nizozemí

6468,662 545

Norsko Polsko

1,886

410

413

625,955 32,315

53,964

Portugalsko Rakousko Řecko


67,96

23,979

23,639

74,789

81,622

936,738 197,23

Strana 17 ze 35



Slovensko

1,587

12,042

15,682

9,603

Slovinsko

21,37

25,352

34,6052

26,8572

Španělsko

816,082

Švýcarsko

6,7001

5,5981

807,841

882,188 780,541

Veškeré hodnoty v tabulkách jsou uvedeny v milionech EUR. Jak je z výše uvedených tabulek zřejmé, dostupnost dat o výši investic v jednotlivých podsektorech nedosahuje ani 50%, navíc ani dostupnost dat v jednom sektoru neodpovídá dostupnosti dat v sektorech ostatních. Obzvláště nepříjemný je tento nedostatek u zemí, o nichž se domníváme, že patří mezi největší investory do výzkumu a vývoje v ICT oblasti (například Velká Británie). Lze tak usuzovat například z objemu celkových investic země, či geografických, politických východisek a úrovně využívání ICT v zemi obecně.

Průměrné roční celkové investice do VaV IS/ICT za sledované období Poznámka: V následujících základních popisných ukazatelích již vždy operujeme pouze se součtem všech podsektorů uvedených v předchozí kapitole. Zde se bohužel dopouštíme jistého zkreslení, neboť o některých podsektorech nemáme zdaleka tolik dostupných údajů jako o jiných podsektorech. Součty tedy z důvodu maximálního využití tohoto malého objemu dat uvádíme všude, kde byla dostupná data alespoň k jednomu z podsektorů, nikoliv jen tam, kde byla data dostupná u všech podsektorů. Cíl: Zjistit srovnatelnou hodnotu výdajů na investice za celé sledované období. Bude odfiltrován fakt, že některé země nemají dostupná data ve všech letech. V konkrétním případě hodnocení výše investic do výzkumu a vývoje v ICT oblasti, poskytuje průměr, jakožto statistická funkce, jediné alespoň částečně hodnotné (statisticky) výsledky. Fakt, že jednotlivé průměry nemají stejnou základnu průměrovaných hodnot, sice jeho statistickou váhu snižuje, avšak tyto výsledky jsou jedinou alespoň částečně smysluplně srovnatelnou hodnotou. V následující tabulce uvádíme hodnoty průměrné výše investic do VaV v ICT v období 1999 – 2005 za všechny státy, které v tomto období alespoň jednou poskytly data o výši svých investic (v tomto extrémním případě se průměrná hodnota tedy rovná výši jediného dostupného údaje o výši investice – pro zjednodušení jsme neaplikovali žádné metody normalizace dat za účelem zvýšení jejich statistické hodnoty a abstrahovali od vývoje cenových hladin v jednotlivých zemích). Tabulka 7 - Průměrná roční výše investic za sledované období 1999 až 2005 (v milionech EUR). Země

Průměr

Belgie

1023,72

Česká republika

66,61

Dánsko

1116,46

Estonsko

3,63

Finsko

1925,75

Irsko

878,63

Kypr

2,76

Litva

0,94

Lotyšsko

1,36

Maďarsko

32,88

Malta

1,47

Nizozemí

456,00

Norsko

625,96

Polsko

26,78

Portugalsko

74,79

Rakousko

936,74

Řecko

197,23

Slovensko

8,54

Slovinsko

27,05

Španělsko

835,37


Strana 18 ze 35


Semestrální práce Analýza investic do VaV IS/ICT v EU Švýcarsko

780,54

Celkem (bez Německa) 9023,21 Německo

6439,83

V následujícím grafu poukazujeme na fakt, že některé země výší investic do VaV v ICT dalece předstihují ostatní státy. V tomto konkrétním případě se jedná o Německo, které se výší svých investic pohybuje ve stejném řádu jako součet všech průměrných investic ostatních hodnocených zemí, o kterých jsme měli dostupná data. Zde bychom rádi opět připomněli, že po bok Německa by se pravděpodobně postavili i jiné ekonomicky vyspělé země s vysokým objemem celkových investic jako jsou například Velká Británie či Francie, pokud bychom měli relevantní data o těchto zemích k dispozici. Obrázek 1 - Průměrné roční investice do VaV v IS/ICT. Německo ve srovnání se zbytkem zemí. Srovnání prům ě rných ročních ine s tic do VaV v ICT za s le dované období 1999 2004 Ně m e ck a s os tatním i s táty 10000,00

milony EUR

8000,00 6000,00 4000,00 2000,00 0,00 Celkem (bez Německa)

Německo

V dalším grafu jsou uvedeny jednotlivé země s výjimkou Německa z důvodu lepší přehlednosti uvedených hodnot. Obrázek 2 - Průměrné roční investice do VaV IS/ICT. Bez Německa.


Švýcarsko

Španělsko

Slovinsko

Slovensko

Řecko

Rakousko

Portugalsko

Polsko

Norsko

Nizozemí

Malta

Maďarsko

Lotyšsko

Litva

Kypr

Irsko

Finsko

Estonsko

Dánsko

Česká republika

2000,00 1800,00 1600,00 1400,00 1200,00 1000,00 800,00 600,00 400,00 200,00 0,00 Belgie

miliony EUR

Prům ě rné roční inve s tice do VaV v ICT za s le dované období 1999 - 2004 (be z Ně m e ck a)

Strana 19 ze 35



Z grafu je patrné, že po zcela vybočujícím Německu je ještě významných investorem v oblasti výzkumu a vývoje ICT Finsko, které výrazně překonává všechny ostatní státy, kupodivu i Dánsko, Norsko, Belgii či Nizozemí, kde je úroveň využívání ICT také velmi vysoká. O Švédsku jakožto potenciálně ideálním partnerovi pro srovnání (z hlediska geografického či počtu obyvatel) bohužel nemáme dostupné údaje.

Celkové investice v jednotlivých letech za všechny sledované státy V tomto souhrnném ukazateli se snažíme promítnout celkovou výši investic za všechny hodnocené země ve sledovaném období. Opět zde však narážíme na problém s nedostatkem dostupných dat. Celková výše investic v každém roce může při respektování počtu dostupných dat poskytnout obrázek o skutečném celkovém objemu, avšak meziroční srovnání je vzhledem k různému počtu sčítanců v součtu velmi zavádějící. Tabulka 8 - Souhrnná tabulka výše investic do výzkumu a vývoje v ICT. Součet přes všechny země a roky. V milionech EUR. Rok Země

1999

2000

2001

22,94

33,70

39,18


1,90

1,37

4,37

Finsko Irsko Kypr

1,71

1,76

Litva 15,20

29,86

2003

2004

Celkem

1101,33

978,28

991,56

3071,17

56,69

116,07

131,10

399,68

969,66

1263,27

5,54

4,97

1782,18

1935,40

2059,68

5777,26

930,00

2635,90

854,90

2,38

5,96

0,25

0,23

1,40

1,10

1,62

2,72

43,54

37,49

164,42

38,32

13,79 1,89

1,47

Německo

6411,00

Nizozemí

545,00 32,32

53,96

Portugalsko

410,00

12879,66 413,00

625,96

23,98

23,64

133,90

67,96

74,79

81,62

224,37

936,74

Řecko

936,74 197,23

Slovensko

1,59

12,04

15,68

9,60

Slovinsko

21,37

25,35

34,61

26,86

Španělsko 6613,35

197,23

6,70

5,60

816,08

807,84

882,19

51,21 2506,11

780,54

780,54

7248,17

13821,00

6195,55

34133,15

108,18

Švýcarsko 158,05

1368,00

625,96 0,00

Rakousko

97,02

3,76

1,47 6468,66

Norsko

Celkem

18,15

851,00

Malta

Polsko

2232,93

1,98

Lotyšsko Maďarsko

2002

Následné grafické znázornění nám vzhledem k výše jmenovaným omezením tedy opět spíše ukáže, ve kterých letech máme k dispozici více relevantních dat než v jiných.


Strana 20 ze 35



Obrázek 3 - Celkové investice do VaV IS/ICT v jednotlivých letech. Ce lk ové inve s tice do R&D v ICT v le te ch 1999 - 2004 16000,00 14000,00

miliony EUR

12000,00 10000,00 8000,00 6000,00 4000,00 2000,00 0,00 1999

2000

2001

2002

2003

2004

Období

Jako zajímavé srovnání průměrných investic do VaV ve sledovaném období Německa a ostatních zemí. Proto zde uvádíme i srovnání původních hodnot v jednotlivých letech. Obrázek 4 - Investice Německa ve srovnání s ostatními zeměmi. Srovnání výš e inve s tic do VaV v ICT Ně m e ck a a os tatních s tátů 8000,00 7000,00 miliony EUR

6000,00 5000,00

Německo

4000,00

Ostatní

3000,00 2000,00 1000,00 0,00 1999

2000

2001

2002

2003

2004

Období

Indexy růstu vztažené k základnímu roku Cíl: Zmapovat vývoj výše investic v jednotlivých zemích k základnímu roku (1999) a ukázat tak dynamiku vývoje tohoto ukazatele. U tohoto ukazatele se dostáváme již do vážných problémů s jeho využitelností v praxi vzhledem ke značnému statistickému zkreslení. Oproti původnímu plánu totiž nelze použít jako výchozí rok 1999 respektive jakýkoliv jiný rok, neboť ani k jednomu roku nejsou dostupná data pro všechny sledované země. Byli jsme tedy nuceni upravit definici tohoto ukazatele. Základním rokem není rok 1999, ale u každé země první rok, ve kterém jsou dostupná data o výši investic. Takto jsme schopni znázornit vývoj výše investic u jednotlivých zemí, ale nejsme bohužel schopni provést následné srovnání napříč všemi sledovanými zeměmi. V následující tabulce uvádíme vývoj výše investic vztažený k prvnímu roku, ve kterém jsou pro danou zemi dostupná relevantní data. Tento rok je pro přehled uveden v pravém sloupci tabulky.


Strana 21 ze 35



Tabulka 9 - Indexy růstu výše investic vztažené k základnímu roku. Rok Země

1999

2000

2001

Základní rok

2002

2003

2004

100,00%

88,83%

90,03%

2002

247,16%

506,05%

571,57%

1999

100,00%

130,28%

291,68%

261,64%

Finsko

100,00%

108,60%

115,57%

2002

Irsko

100,00%

100,46%

109,28%

2002

115,73%

139,24%

348,42%

100,00%

92,00%

558,40%

100,00%

147,59%

2002

286,47%

246,66%

1999


100,00%

146,91%

170,83%

Dánsko Estonsko

100,00%

Kypr

100,00%

72,39%

102,98%

Litva

230,30%

Lotyšsko Maďarsko

100,00%

196,47%

252,10%

Malta

2002 1999

1999 754,40%

100,00%

Německo

2002

100,00%

Nizozemí

100,90% 100,00%

75,23%

Norsko Polsko

100,00%

166,99%

Portugalsko

100,00%

Rakousko

2001 75,78%

2003

74,20%

73,15%

1999

110,05%

120,10%

2001 2002

Řecko

100,00%

Slovensko

100,00%

758,79%

988,15%

605,10%

Slovinsko

100,00%

118,63%

161,93%

125,68%

352,74%

98,99%

108,10%

2002

100,00%

2004

6386,05%

1999

Švýcarsko 100,00%

162,91%

6816,69%

2003

422,18%

1999 1999

100,00%

Celkem

2002

100,00%

100,00%

Španělsko

2001

7471,03%

14245,96%

Následující graf zvýrazňuje velmi dynamický vývoj výše investic. Je z něj však také patrné, že některé hodnoty jsou ovlivněné především zveřejněním výše investic v některých podsektorech později než v braném základním roce. Prudký nárůst v grafu je tak zčásti způsoben vstupem nových dat do celkového součtu celkových investic. V grafu uvádíme pouze země s výrazně dynamickým průběhem vývoje výše investic. Obrázek 5 - Indexy vývoje investic vztažené k základnímu roku. Vývoj výše investic vztažený k prvnímu roku dostupných dat 1000,00%

800,00% Česká republika Estonsko

600,00%

Kypr Litva

400,00%

Maďarsko Slovensko

200,00%

0,00% 1999

2000

2001

2002

2003

2004

Období


Strana 22 ze 35



Meziroční indexy růstu Cíl: Zmapovat vývoj výše investic do výzkumu a vývoje v ICT vztažený k předchozímu roku. Tento ukazatel je obdobou předchozího s rozdílem volby základního roku, kdy tentokrát je základním rokem vždy rok předchozí. Ukazatel je v praxi zatížen stejnou statistickou chybou. Tabulka 10 - Meziroční indexy růstu výše investic. Rok Země

1999

2000

2001

2002

2003

2004

100,00%

88,83%

101,36%

144,69%

204,74%

112,95%

100,00%

130,28%

0,00%

126,65%

89,70%

Finsko

100,00%

108,60%

106,42%

Irsko

100,00%

100,46%

108,78%

112,38%

120,31%

250,23%

100,00%

92,00%

606,96%

100,00%

147,59%

113,63%

86,11%


100,00%

146,91%

116,28%

100,00%

72,39%

318,12%

Dánsko Estonsko

Kypr

100,00%

102,98%


100,00%

196,47%

128,31%

Malta

100,00%

Německo

100,00%

Nizozemí

100,00%

Norsko Polsko

135,10%

75,23%

100,73%

100,00% 100,00%

166,99%

98,58%

Portugalsko

100,00%

Rakousko

100,00%

Řecko

109,14% 100,00%

Slovensko

100,00%

758,79%

130,23%

61,24%

Slovinsko

100,00%

118,63%

136,50%

77,61%

Španělsko

100,00%

69,77%

83,55%

98,99%

109,20%

Švýcarsko

100,00%

Indexy růstu vztažené k základnímu roku a meziroční indexy růstu za celou skupinu EU28 Následující tabulka vyjadřuje indexy vývoje v čase za celou skupinu zemí dohromady. Vypovídací schopnost těchto indexů je omezena stejným faktem jako součet celkových investic, tedy tím, že v každém roce jsou dostupné údaje za různé země. Tato skutečnost značně zkresluje součet. Zajímavé je, že hodnota investic markantně roste mezi roky 2002 a 2003 a naopak v roce 2004 klesá pod úroveň roku 2002. Důvodem je zde ale zřejmě fakt, že za rok 2004 máme k dispozici data od devíti zemí, zatímco v předchozích letech je to zemí 18. Tabulka 11 - Indexy vývoje za všechny země EU28 Rok

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Indexy (n/n0=1999)

100,00%

162,91%

6816,69%

7471,04%

14245,96%

6386,05%

162,91%

4184,23%

109,60%

190,68%

44,83%

Indexy (n/n-1)

Podíl celkových investic na HDP Jak je vidět z tabulky, největší podíl investic do VaV ICT v přepočtu na HDP konkrétního roku dává Finsko. Jeho podíl v roce 2002 činil 1,24 %, v roce 2003 1,33 % a konečně v roce 2004 činil podíl investic do VaV ICT na HDP 1,36 %. Nelze však jednoznačně říci, zda to byl nejvyšší počet investovaných prostředků do ICT přepočtené na HDP a to z důvodu nedostupnosti dat ostatních zemí. Jen pro srovnání Česká republika investovala v roce 2002 0,05 %, v roce 2003 0,09 % a


Strana 23 ze 35



v roce 2004 již 0,1 % peněžních prostředků ze svého HDP. U obou zemí je zde vidět stoupající trend investování peněžních prostředků do této oblasti. Tabulka 12 - Podíl investic do VaV IS/ICT na HDP Rok Země

1999

2000

2001


0,03%

0,04%

0,04%

Dánsko Estonsko

0,03%

0,02%

0,03%

Finsko Irsko Kypr

0,01%

0,01%

Litva

0,03%

0,05%

2003

2004

0,35%

0,29%

0,28%

0,05%

0,09%

0,10%

0,32%

0,43%

0,04%

0,04%

1,24%

1,33%

1,36% 0,37%

0,43%

0,36%

0,01%

0,01%

0,03%

0,00%

0,00%

0,01%

0,01%

0,01%

0,05%

0,04%

Lotyšsko Maďarsko

2002

0,06%

Malta

0,03%

Německo

0,26%

Nizozemí

0,24% 0,07%

Norsko Polsko

0,02%

0,05%

0,05%

0,22% 0,02%

0,03%

Portugalsko

0,04%

Rakousko

0,01%

0,01%

0,04%

0,04%

0,39%

Řecko

0,10%

Slovensko

0,01%

0,05%

0,06%

0,04%

Slovinsko

0,11%

0,12%

0,16%

0,11%

Španělsko Švýcarsko


0,08%

0,02%

0,02%

0,07%

0,07%

0,00%

0,27%

Strana 24 ze 35



Obrázek 6 - Podíl investic do VaV IS/ICT na HDP Podíl investic do ICT na HDP be Belgium cz Czech Republic dk Denmark de Germany ee Estonia gr Greece es Spain fr France ie Ireland it Italy cy Cyprus lv Latvia lt Lithuania lu Luxembourg (Grand-Duché) hu Hungary mt Malta nl Netherlands at Austria pl Poland pt Portugal si Slovenia sk Slovakia fi Finland se Sweden uk United Kingdom is Iceland no Norway ch Switzerland

1,60%

1,40%

1,20%

1,00%

0,80%

0,60%

0,40%

0,20%

0,00% 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Podíl celkových investic na obyvatele Jak je opět vidět z tabulky, tak nejvíce investovalo opět Finsko, a to v roce 2002 343,06 EUR na osobu, v roce 2003 371,74 EUR /osobu a v roce 2004 pravděpodobně nejvíce ze všech evropských zemí (394,597 EUR/os). Zdůrazňuji pravděpodobně, protože neznáme částky investovaných peněz na osobu u ostatních zemí. Naopak nejméně investovalo Lotyšsko v roce 2002 0,316 EUR na osobu. Tabulka 13 - Investice do VaV IS/ICT v EUR na osobu Rok Země

1999

2000

2001

2002

2003

2004

90,84522

77,83735

76,89219

3,690332

7,503847

8,383881

110,2654

150,5162

2,104026

2,323746

Finsko

343,064

371,7419

394,597

Irsko

143,8498

125,5393

134,0716

1,592832

1,872431

4,33366

0,07571

0,098048

0,598756

0,316204

0,468434

3,662542

3,296656


1,5782926

2,212082

2,650075

Dánsko Estonsko

Kypr

1,0658353

1,2900864

1,001385

1,388849

Litva

1,711046

Lotyšsko Maďarsko

1,2386135

2,591375

3,293531

Malta

3,099341

Německo

66,24159

Nizozemí

62,68592 19,18623

Norsko Polsko

0,813211

14,5128

16,17665

95,25339 0,8351049

1,390272

Portugalsko


4,567746

0,62703

0,463885

5,253889

5,927552

Strana 25 ze 35



Rakousko

106,181

Řecko

13,79361

Slovensko

0,2942485

2,230537

2,748011

1,785276

Slovinsko

10,778952

12,71959

17,32627

13,44483

Španělsko

14,58957

Švýcarsko

1,227692

0,95686

13,84467

14,41192

0

105,9927

Podíl jednotlivých podsektorů na celém ICT Podíl podsektoru dl30 na celkových investicích do ICT Sektor dl30 označuje „Manufacture of office machinery and computers“ Cíl: Cílem bylo zjistit, jak jednotlivé státy investují do VaV v oblasti výroby kancelářského zařízení a počítačů z celkového pohledu ICT. Rizika: Rizikem může být nedostatek dat, která potřebujeme pro výpočet. Celkové výdaje do VaV ICT nebyly k dispozici za všechny období a u všech států a ani nebyl k dispozici přehled výdajů v oblasti výroby kancelářského zařízení a počítačů za jednotlivé státy. K analýze jsme potřebovali oba dva údaje najednou. Výsledkem bylo, že jsme dostali dost nesourodý přehled o výdajích investovaných pouze do podsektoru dl30. Potřebná data: K tomuto výpočtu jsme potřebovali znát celkový počet výdajů do VaV ICT (v mil. EUR) a investované částky do sektoru dl30 v období od r. 1999-2005. Popis: Z níže uvedeného grafu můžeme vypozorovat vývoj vložených finančních prostředků do podsektoru dl30 u Belgie, ČR, Španělska, Maďarska a Portugalska. U ostatních států nelze určit vývoj investování peněžních prostředků, neboť nejsou k dispozici data a časová řada je tak přerušena. V České republice investování do tohoto sektoru roste od r. 1999 do roku 2000, pak následoval pokles po dobu dvou let (2001,2002) a od roku 2003 investované částky zase rostou. Naopak Maďarsko v této oblasti hodně nainvestovalo do tohoto sektoru a to 3,9 % z celkových investic do ICT, pak následoval propad na 2,05 % a od roku se Maďarsko zase snaží investovat stále více peněz, ovšem nedokážeme už říci, zda rok 2004 překonal v investování do sektoru dl30 rok1999. Tabulka 14 - Podíl DL30 na VaV IS/ICT Země

1999

2000

2001


0,65%

0,85%

0,76%

Rok 2002

2003

2004

1,01%

1,49%

1,70%

0,39%

1,07%

1,45%

Dánsko

3,34%

Estonsko

7,90%

Irsko

7,13%

10,03%

2,87%

2,98%

Litva Maďarsko

10,82% 3,90%

2,05%

2,30%

Malta

0,00%

Německo

11,21%

10,04%

Norsko Polsko

9,26%

0,56% 0,95%

5,15%

Portugalsko

1,66%

Rakousko Slovinsko Španělsko


0,97%

7,05%

1,92%

2,10%

0,78% 0,00%

0,00% 7,44%

6,53%

8,45%

Strana 26 ze 35



Podíl podsektoru dl32 na celkových investicích do ICT Sektor dl32 označuje Manufacture of radio, television and communication equipment and apparatus. Cíl: Cílem bylo zjistit, jak se podílí výroba rádií, televizí a komunikačního vybavení a zařízení na celkových investicích do VaV ICT u jednotlivých států. Rizika: Rizikem je nedostatek dat, která potřebujeme pro výpočet. Celkové výdaje do ICT nebyly k dispozici za všechny období a u všech států a ani nebyl k dispozici přehled výdajů v oblasti výroby rádií, televizí a komunikačního vybavení a zařízení za jednotlivé státy. K analýze jsme potřebovali oba dva údaje najednou. Výsledkem bylo, že jsme dostali dost neúplný přehled o investicích pouze do podsektoru dl32. Potřebná data: K tomuto výpočtu jsme potřebovali znát celkový počet výdajů do ICT (v mil. EUR) a investované částky do sektoru dl32, též v mil. EUR. Popis: Do sektoru dl32 výroby radií, televizí a komunikačního vybavení a zařízení investovalo hodně států nemalé částky, které se pak odrazily v tomto ukazateli. Česká republika investovala více než 50 % z celkového počtu výdajů do VaV ICT, od roku 2002 však zájem o investování finančních prostředků do této oblasti klesá. Slovenská republika v této oblasti vede, neboť její investice se do sektoru dl32 zaujímají podstatnou část výdajů do ICT. Naopak nejméně do tohoto podsektoru investovala v roce 2002 Litva a to 1,3% z celkového počtu výdajů. Tabulka 15 - Podíl podsektoru dl32 na celkových investicích do ICT Rok Země

1999

2000

2001

52,91%

46,50%

53,46%


13,13%

2002

2003

2004

63,23%

56,52%

54,00%

46,84%

30,24%

27,66%

24,26%

22,70%

6,70%

Finsko

87,15%

87,86%

86,82%

Irsko

35,65%

13,97%

12,96%

Litva

1,30%

24,28%

46,71%

89,44%

25,03%

69,33%

75,04%

Lotyšsko Maďarsko

32,74%

61,51%

61,27%

Malta

39,98%

Německo

69,57%

64,09%

Nizozemí

33,46%

Norsko Polsko

24,48% 76,33%

53,72%

Portugalsko

42,73%

Rakousko

48,00%

59,61%

47,50%

51,12%

82,18%

Řecko

53,62%

Slovensko

100,00%

100,00%

93,59%

100,00%

Slovinsko

98,48%

98,24%

92,47%

99,68%



29,04%

97,44%

89,80%

24,21%

21,49% 68,96%

Strana 27 ze 35



Podíl podsektoru i642 na celkových investicích do ICT i642 Telecommunications Cíl: Cílem bylo zjistit, jak se obecně telekomunikace podílí na celkových investicích do VaV ICT u jednotlivých států. Rizika: Rizikem je nedostatek dat, která potřebujeme pro výpočet. Celkové výdaje do ICT nebyly k dispozici za všechny období a u všech států a ani nebyl k dispozici přehled finančních částek investovaných do telekomunikací za jednotlivé státy. K analýze jsme potřebovali oba dva údaje najednou. Výsledkem bylo, že jsme dostali dost neúplný přehled o investicích do sektoru i642. Potřebná data: K tomuto výpočtu jsme potřebovali znát celkový počet výdajů do ICT (v mil. EUR) a investované částky do oblasti telekomunikací, též v mil. EUR. Popis: Do telekomunikací je všeobecně málo investováno. Nejvíce investovalo Polsko v roce 2002 a to 51,03% z celkových výdajů v tomto roce, které šly do ICT. Naopak vůbec do telekomunikací neinvestovalo Slovensko v letech 2001,2002 a ani Slovinsko v letech 2003, 2004. Škoda, že údaje o investování do telekomunikací chybí ve Finsku, mohlo by se jednat o zajímavý ukazatel. Tabulka 16 - podíl podsektoru i642 na celkových investicích do ICT Rok Země

1999

2000

2001

0,73%

0,00%

0,21%


2002

2003

2004

10,03%

11,69%

10,83%

0,90%

0,26%

0,52%

Dánsko Estonsko

15,59% 41,29%

34,50%

Irsko

0,18%

1,93%

Kypr

5,90%

16,37%

21,87%

19,76%

7,74%

Maďarsko

39,47%

18,60%

18,97%

4,58%

4,88%

Malta

0,00%

Nizozemí

3,88%

Norsko Polsko

4,68%

2,78%

3,42%

14,18% 22,64%

39,55%

51,03%

Rakousko

4,87%

Řecko

6,83%

Slovensko

0,00%

0,00%

20,87%

18,06%

Slovinsko

0,00%


0,00% 20,08%

31,04%

Podíl podsektoru k72 na celkových investicích do ICT k72 Computer and related activites Cíl: Cílem bylo zjistit, jak se oblast počítačů a ostatní související činnosti podílejí na celkových investicích do VaV ICT u jednotlivých států. Rizika: Rizikem je nedostatek dat, která potřebujeme pro výpočet. Celkové výdaje do VaV ICT nebyly k dispozici za všechny období a u všech států a ani nebyl k dispozici přehled finančních částek investovaných do počítačů a ostatních souvisejících aktivit. K analýze jsme potřebovali oba dva údaje najednou. Výsledkem bylo, že jsme dostali dost neúplný přehled o investicích do sektoru k72. Potřebná data: K tomuto výpočtu jsme potřebovali znát celkový počet výdajů do ICT (v mil. EUR) a investované částky do oblasti počítačů a ostatní související činnosti, též v mil. EUR. Popis: Do oblasti počítačů se od roku 1999 více investovalo s porovnáním oblastí telekomunikací, jak tomu bylo v předchozím příkladě. Jednu z nejvyšších investovaných částek vztahující se © 2006 Horník, Moudrý, Penkala, Valentová

Strana 28 ze 35



k celkové oblasti ICT v konkrétním státě investoval Kypr a to v roce 1999 94,1 % a v roce 2003 92,26 %. Údaje ale nemusí být tak přesné, neboť Kypr nemusel uvést údaje v ostatních oblastech vývoje ICT a tak se rázem dostala do vedení tato oblast, kde uvedl údaje. Polsko investovalo též málo peněz do oblasti počítačů v roce 1999 a 2000. Byl to podíl 0,07% a 1,58 %. V roce 2003 si však nezůstalo pozadu a investovalo přibližně 33 % z celkových výdajů do ICT. Tabulka 17 - podíl podsektoru k72 na celkových investicích do ICT Rok Země

1999

2000

2001

2002

2003

2004

45,71%

52,64%

45,57%

25,74%

30,30%

33,47%

51,88%

68,43%

70,37%

58,71%

100,00%

86,87%

75,74%

58,38%

93,30%

57,60%

Finsko

12,85%

12,14%

13,18%

Irsko

57,04%

74,08%

75,00%

78,13%

80,24%

92,26%

100,00%

98,70%

75,72%

10,56%

74,97%

23,22%

17,10%


Kypr

94,10%

83,63%


23,89%

17,84%

17,47%

Malta

60,02%

Německo

19,21%

Nizozemí

25,86% 96,12%

Norsko Polsko

95,32%

63,12%

60,77% 0,07%

1,58%

Portugalsko

33,34% 55,60%

Rakousko

50,59%

46,78%

12,17%

Řecko

39,55%

Slovensko Slovinsko

42,47%

6,41% 1,52%

1,76%

Španělsko

7,53%

2,56%

10,20%

48,38%

52,00%

0,32% 43,44%

Z grafu je vidět, že Kypr investuje v oblasti k72 nejvíce prostředků, následuje ho Nizozemí, Litva a Estonsko.


Strana 29 ze 35



Obrázek 7 - podíl podsektoru k72 na celkových investicích do ICT Belgie

120,00%

ČR Dánsko Německo Estonsko

100,00%

Řecko Španělsko Francie Irsko

80,00%

Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko

60,00%

Maďarsko Malta Nizozemí Rakousko

40,00%

Polsko Portugalsko Slovinsko Slovensko

20,00%

Finsko Švédsko Velká Británie Island

0,00%

Norsko 1999

2000

2001

2002

2003

2004

Součástí tohoto podsektoru je oblast k722 – software, consultancy and supply Tabulka 18 - podíl k722 na investicích do VaV IS/ICT Rok Země

1999

2000

2001


41,24%

48,21%

44,02%

Dánsko Estonsko

29,12%

86,87%

Irsko Kypr

94,10%

83,63%

19,69%

12,75%

Litva Maďarsko

78,13%

2002

2003

2004

17,59%

21,36%

24,04%

50,52%

51,60%

53,14%

63,81%

55,90%

93,30%

57,60%

51,69%

71,80%

80,24%

92,26%

16,84%

12,13%

39,66% 14,06%

Malta

20,03%

Německo

17,65%

Nizozemí

25,03% 76,38%

Norsko Polsko

74,47%

57,03%

44,35% 0,07%

0,42%

Portugalsko

33,34% 45,06%

Rakousko

37,81%

32,31%

9,39%

Řecko

29,91%

Slovensko Slovinsko

72,22%

6,10% 0,22%

0,27%

Španělsko


0,36%

1,45%

8,74%

40,05%

44,56%

0,18% 36,55%

Strana 30 ze 35

Švýcarsko



Z této tabulky můžeme vypozorovat, že např. Norsko investovalo do oblasti počítačů a jimi souvisejících aktivit 60,77 % z celkových investovaných prostředků do ICT, ale jen oblast softwaru, konzultačních služeb a dodávky se podílela celkovými 44,35 % z celkového počtu. Proto jsme k oblasti k72 analyzovali ještě oblast k722, která je podstatnou složku v oblasti počítačů a souvisejících aktivit.

Podíl investic do výzkumu a vývoje ICT na celkových výdajích VaV Cíl: Cílem bylo zanalyzovat podíl investic do výzkumu a vývoje ICT na celkových výdajích výzkumu. Pracujeme v milionech euro a procentuálně. Rizika: Rizikem je opět nedostatek dat a to zejména absence čitatele při získávání podílu výzkum a vývoj v ICT / celkové výdaje na výzkum. Výpočet, potřebná data: K tomuto výpočtu jsme potřebovali znát celkový počet výdajů do ICT (v mil. EUR) a celkové výdaje do výzkumu a vývoje ze všech odvětví NACE (taktéž mil. EUR). Pak již jen jednoduše určíme podíl. Popis: Rok 2005 jsme vypustili, protože nejsou dostupné žádné údaje z VaV ICT, a tudíž podíl vycházel nulový nebo neexistoval. Prázdná místa znamenají absenci celkových výdajů (předpokládaje, že ve skutečnosti 0 nebyla), 0% znamená absenci výdajů do ICT. Jediná kompletní data jsou z České republiky a zde lze vysledovat růst z 5,69% v roceni 1999 až na 18,71% v roce 2004 s vrcholem v roce 2003. Z ostatních států, kde je více vypočtených čísel lze vyčíst oscilaci mezi 16 až 32% u Estonska. Zaujmou poměrně vysoké procenta (kolem 80) u Irska a v roce 2003 i na Kypru (téměř 68%). Přes 50% je v letech 2002 až 2004 ve Finsku. Průměrná procenta za dané roky vyjadřují narůst z 14,56% (1999) až na 29,55% (2004) celkových výdajů, ale můžou být ovlivněna tím, že údaje do daného roku dodaly spíše státy, kde jsou výdaje na ITC v průměru vyšší. Tabulka 19 - Podíl investic do výzkumu a vývoje ICT na celkových výdajích VaV Rok Země

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Belgie

0,00%

0,00%

0,00%

30,07%

27,11%

26,46%

Česká republika

5,69%

7,55%

7,83%

9,67%

18,79%

18,71%

30,32%

37,66%

0,00%

32,42%

21,92%

Dánsko Estonsko

21,68%

16,49%

26,64%

52,80%

54,86%

55,92%

0,00%

0,00%

86,12%

79,48%

80,87%

0,00%

0,00%

39,43%

33,69%

37,12%

34,68%

67,70%

0,00%

6,54%

6,98%

0,00%

0,00%

1,82%

1,35%

10,78%

Finsko Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko

0,00% 12,21%

16,63%

17,44%

Malta

17,39%

14,73%

0,00%

50,02%

Německo Nizozemí

0,00%

17,65%

0,00%

17,01%

0,00%

0,00%

12,00%

8,53%

8,20%

0,00%

31,94%

0,00% 0,00%

Norsko Polsko

9,08%

0,00%

7,20%

Portugalsko

12,50%

0,00%

10,06%

8,32%

0,00%

20,57%

22,38%

24,15%

Rakousko

29,92%

Řecko

68,90%

Slovensko

2,02%

12,81%

15,60%

10,06%

7,18%

Slovinsko

13,70%

15,14%

17,55%

12,49%

0,00%


6,54%

Strana 31 ze 35



Španělsko

0,00%

0,00%

20,78%

Švédsko

18,13%

0,00%

Švýcarsko

0,00%

12,48%

Velká Británie průměr

18,18%

14,56%

16,40%

18,02%

0,00%

0,00%

26,06%

29,12%

29,55%

Poměrové ukazatele za všechny sledované státy Výše uvedené ukazatele byly spočítány také za celou skupinu EU28 (EU25+Island, Norsko, Švýcarsko) dohromady. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce. Nízké hodnoty ukazatele vyjadřujícího poměr investic do VaV IS/ICT na HDP (BERD_ICT na HDP) jsou způsobeny mj. tím, že HDP je sčítáno za 28 zemí, zatímco data o BERD máme v daných letech za méně lidí. Nicméně je alespoň možno sledovat trend (růst-pokles). V podstatě totéž platí i o ukazateli investic do VaV IS/ICT na obyvatele a o ukazateli vyjadřujícím podíl investic do IS/ICT na všech investicích BERD. Podíly jednotlivých podsektorů jsou potom již validní. Vyjadřují vývojové tendence v rámci investic do VaV IS/ICT. Můžeme sledovat trend poklesu výrobních odvětví a růstu konzultačních služeb a software. Tabulka 20 - Poměrové ukazatele za EU28 Rok Ukazatel

1999

2000

2001

2002

2003

2004

jednotka

BERD_ICT na HDP

0,00

0,00

0,07

0,07

0,13

0,06

procent

BERD_ICT na Obyvatele

0,21

0,34

14,19

15,49

29,40

15,02

EUR/Obyvatel

BERD_ISICT na BERD_ALL

2,14

0,83

12,96

8,59

14,10

7,96

procent

BERD_DL30 na BERD_ISICT

0,94

2,22

9,27

1,42

4,73

1,88

procent

BERD_DL32 na BERD_ISICT

61,83

58,60

58,85

48,08

44,50

49,66

procent

BERD_I642 na BERD_ISICT

13,50

16,66

0,10

3,91

3,16

7,48

procent

BERD_K72 na BERD_ISICT

12,88

12,76

16,60

27,04

25,94

24,03

procent

BERD_K722 na BERD_ISICT

10,85

9,76

15,18

19,55

21,67

16,95

procent

Žebříčky zemí Poslední kapitola zobrazuje pořadí zemí podle třech nejvýznamnějších kritérií, která byla dříve analyzována. Jedná se o: •

Absolutní výdaje do VaV IS/ICT

•

Výdaje do VaV IS/ICT na HDP

•

Výdaje do VaV IS/ICT na obyvatele

Vždy byl brán v úvahu průměr hodnot za roky 1999-2005 s tím, že do výpočtu průměru byly zapojeny pouze hodnoty, které byly zjištěny. Tím se podařilo odfiltrovat značnou část nedostatků dat. Vidíme, že výsledky nasvědčují tomu, že lídry v investicích jsou spíše staré členské země EU, které také mají silnější ekonomiku. Přibližně uprostřed tabulky se nacházejí „středoevropští tygři“ Slovinsko, ČR a Maďarsko. Na chvostu se potom nacházejí spíše podprůměrně rozvinuté členské země. Zajímavá by byla analýza zemí, které svá data neposkytly. Lze předpokládat, že tyto země by se umístily spíše na čelních pozicích. Neméně zajímavý je propad Německa při použití přepočtu na HDP resp. Obyvatele. Je zřejmé, že Německo těží z velikosti své ekonomiky. Ve srovnatelnějších ukazatelích potom přibližně uzavírá první čtvrtinu zemí.


Strana 32 ze 35



Tabulka 21 - Žebříčky zemí Pořadí analyzovaných zemí Podle průměrných ročních absolutních výdajů Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno

Země Německo Finsko Dánsko Belgie Rakousko Irsko Španělsko Švýcarsko Norsko Nizozemí Řecko Portugalsko Česká republika Polsko Maďarsko Slovinsko Slovensko Estonsko Kypr Malta Litva Lotyšsko Francie Island Itálie Lucembursko Švédsko Velká Británie

Podle průměrných výdajů na HDP Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno

Země Finsko Rakousko Irsko Dánsko Belgie Německo Norsko Švýcarsko Slovinsko Řecko Španělsko Česká republika Nizozemí Maďarsko Portugalsko Slovensko Estonsko Malta Polsko Kypr Litva Lotyšsko Francie Island Itálie Lucembursko Švédsko Velká Británie

Podle průměrných výdajů na obyvatele Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno

Země Finsko Irsko Dánsko Rakousko Norsko Belgie Německo Švýcarsko Nizozemí Španělsko Řecko Slovinsko Portugalsko Česká republika Malta Maďarsko Kypr Estonsko Slovensko Polsko Lotyšsko Litva Francie Island Itálie Lucembursko Švédsko Velká Británie

Shrnutí výsledků Po vyhodnocení všech ukazatelů si stručně shrňme zjištěné výsledky. Předem je třeba podotknout, že vzhledem k diskutabilní kvalitě výchozích dat je i validita výsledků poněkud podlomena. Nicméně například vyhodnocení žebříčků zemí dává výsledky (až překvapivě) odpovídající hypotézám a očekáváním. Fakt, že na čelních místech se umístily země, které jsou považovány za velmi moderní a dynamické a naopak na posledních příčkách se umístili země buďto se silným podílem zemědělství či země zatížené nepříjemným dědictvím komunistické minulosti, potvrzuje alespoň částečnou validitu vypočítaných hodnot ukazatelů. Z ukazatelů počítaných za EU28 (EU25 + Island, Norsko, Švýcarsko) lze nejen vidět trend rostoucího významu VaV v oblasti IS/ICT, ale také trend přesunu zájmu od výroby (řekněme) hardware k výrobě software a IS/ICT službám. Pokud jde o Českou republiku, tak ta se drží zhruba uprostřed žebříčků, na čelních místech pokud jde o nové členy EU. Indexy růstu jsou ve stovkách procent (základní rok) a spolu s Litvou ČR vykázala ve sledovaných letech největší růst. Z hlediska struktury investic nyní převládají software a služby, které v minulých letech rostly rychleji než investice do VaV v oblasti výroby zařízení (poměr je nyní cca 70:30). Tento trend je pro ČR jednoznačně pozitivní. Podobnou analýzu bychom mohli provést i pro ostatní země EU, ale vzhledem k obtížnější srovnatelnosti některých ukazatelů (z důvodu „děravosti“ dat) by to nejspíš nebylo účelné.


Strana 33 ze 35



Závěr Tato studie se zabývá analýzou významného strategického faktoru, který ovlivňuje růst a rozvoj moderních ekonomik. Tímto faktorem jsou investice do výzkumu a vývoje v oblasti informatiky. Rozvoj oboru informačních technologií a systémů je také strategickým cílem Evropské komise, ke kterému by měla směřovat Evropská unie jako celek. Z tohoto důvodu se autoři studie zaměřili především na analýzu těchto investic v prostoru současné evropské pětadvacítky. K pětadvaceti zemím EU byly také podle požadavků zadavatele připojeny tři další: Island, Norsko a Švýcarsko. V geografickém rámci těchto zemí byly sledovány významné aspekty jako pořadí zemí podle různých ukazatelů, nebo vývoj investic v čase. Jako časový rámec byly stanoveny roky 1999 až 2005. Časovou jednotkou byl jeden rok. Vzhledem k nemožnosti získat ideální data museli autoři studie vystačit s daty přijatelnými. Z tohoto důvodu je studie, kromě samotné analýzy zaměřena také na metodiku zpracování údajů o investicích do výzkumu a vývoje, kterou je možno použít nad libovolnými daty s odpovídající strukturou. Studie tak dostává dva rozměry: dimenzi obecnou a dimenzi aplikační. V obou těchto dimenzích je uplatněna snaha o maximální praktickou použitelnost získaných poznatků a také o maximální jednoduchost použitých technik. Cílem, který studie naplňuje, je předložit jednoduchou metodiku analýzy investic do výzkumu a vývoje a dát čtenáři základní přehled o situaci investic do výzkumu a vývoje v oblasti investic v Evropské unii. Shrnutí nejdůležitějších výsledků analýzy je uvedeno v předcházející kapitole (Shrnutí výsledků).


Strana 34 ze 35



Zdroje informací [ZDR_1]I2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost [online]. 2005 [cit. 200611-11]. Dostupný z WWW: . [ZDR_2]CORDIS: FP7: What is FP7? [online]. 2006 [cit. 2006-11-11]. Dostupný z WWW: . [ZDR_3]Competitiveness and Innovation framework Programme (2007-2013) [online]. 2006 [cit. 2006-11-11]. Dostupný z WWW: . [ZDR_4]Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci [online]. 2005 [cit. 2006-11-11]. Dostupný z WWW: . [ZDR_5]Koncepce výzkumu a vývoje v působnosti Ministerstva informatiky na léta 2005 až 2009 [online]. 2005 [cit. 2006-11-11]. Dostupný z WWW: . [ZDR_6]Eurostat HomePage [online]. <europa.eu.int/comm/eurostat/>. [ZDR_7]Český statistický .

úřad

[online].

2006 2006

[cit. [cit.

2006-11-11]. 2006-11-12].

Dostupný Dostupný

z

WWW:

z

WWW:

[ZDR_8]Organisation for Economic Co-operation and Development [online]. 2006 [cit. 2006-11-12]. Dostupný z WWW: . [ZDR_9]Ministerstvo informatiky ČR: Statistiky [online]. 2006 [cit. 2006-11-12]. Dostupný z WWW: . [ZDR_10]Gross domestic expenditure on R&D (GERD): UNESCO Institute for Statistics [online]. 2002 [cit. 2006-11-12]. Dostupný z WWW: . [ZDR_11]ERAWATCH: Research Inventory [online]. 2006 [cit. 2006-11-12]. Dostupný z WWW: . [ZDR_12]Frascati Manual [online]. 2002 [cit. 2006-11-12]. . [ZDR_13]NACE revision 1.1 [online]. 2002 [cit. 2006-11-12]. .


Dostupný Dostupný

z

WWW:

z

WWW:

Strana 35 ze 35

Výzkum investic do VaV v oblasti ICT v EU. závěrečná zpráva listopad 2006

Recommend Documents