Veřejné zakázky v oblasti ICT

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky

Veřejné zakázky v oblasti ICT

Vypracoval: Bc. Jitka Dvořáková Vedoucí práce: doc. Ing. Vlasta Svatá, CSc. Rok vypracování: 2011

Čestné prohlášení:

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně. Veškeré použité podklady, ze kterých jsem čerpala informace, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a citovány v textu podle normy ČSN ISO 690.

V................. dne ..........

Podpis: ...........................................

Poděkování: Děkuji doc. Ing. Vlastě Svaté, CSc. za vedení mé diplomové práce, její trpělivost, vlídnost, ochotu, vynikající přístup, komunikaci a cenné připomínky. Poděkování patří také všem vyučujícím, které jsem v průběhu svého studia potkala a měla tu čest od nich čerpat jejich vědomosti a životní zkušenosti.

Abstrakt Práce je zaměřena na analýzu problematické situace zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT. Obsahově je rozdělena do dvou hlavních částí. První část se věnuje historickému vývoji z hlediska právního ošetření a definování základních pravidel v rámci zadávání veřejných zakázek. V rámci historického exkurzu je vložena kapitola věnující se navrhované novele zákona o veřejných zakázkách, která vypichuje hlavní body, které zásadně ovlivňují a mění budoucí proces zadávání. Druhá část je prakticky orientována a začíná elektronizací veřejných zakázek a dále se soustředí na praxi zadávání. Současně jsou v této části práce definovány jak správní delikty zadavatelů tak i dodavatelů. Hlavním těžištěm práce je analýza nejzávažnějších kauz zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT a definování největších chyb, ke kterým dochází. Současně jsou v této části práce nastíněny návrhy, jak situaci řešit.

Klíčová slova Veřejná zakázka, Novela zákona o veřejných zakázkách, elektronizace, elektronický nástroj, kauza, korupce

Abstract The thesis is focused on analysis of complicated situation in public tenders in ICT field. The content is divided into two main parts. The first part provides an overview of historical development in terms of legal definition of basic laws in public tenders. Historical excursion includes a chapter dealing with the proposed amendment to public tenders act. There are shown the main points that would have a significant impact and would change the process of future commissioning of public tenders. The second part is practically oriented, beginning with computerization of public tenders and dealing further with a practical side of public tenders. There are also defined administrative offenses of commissioners as well as those of suppliers in this part of the thesis. The main focus of the work is an analysis of the most serious cases of public tenders commissioning in ICT field and definition of the biggest faults that occur. There are also provided suggestions as to how to deal with the situation in this part of the thesis.

Key words Public tender, Amendment to public tenders act, computerization, electronical tool, case, corruption

Obsah 1

ÚVOD ......................................................................................................................................... 8 1.1

2

CÍL PRÁCE ....................................................................................................................................... 9 LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V ČR ..................................................11

2.1 HISTORICKÝ EXKURS DO PŘEDCHOZÍCH PRÁVNÍCH ÚPRAV ........................................................................ 11 2.1.1 Právní úprava do roku 1994 ................................................................................................. 11 2.1.2 Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek ........................................................ 12 2.1.3 Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách ...................................................................... 14 2.2 VÝVOJ SOUČASNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY ZÁKONA Č. 137/2006 SB. ................................................................ 15 2.3 NÁVRH VELKÉ NOVELY ZÁKONA O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH....................................................................... 18 2.3.1 Důvody potřeby novelizace .................................................................................................. 18 2.3.2 Legislativní proces ................................................................................................................ 19 2.3.3 Zásadní změny v novele ZVZ ................................................................................................ 20 2.3.4 Další vývoj ............................................................................................................................ 21 3

ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK .......................................................22 3.1 ZÁKLADNÍ POJMY A POSTUPY ............................................................................................................ 22 3.1.1 Veřejná zakázka ................................................................................................................... 22 3.1.2 Zadavatel ............................................................................................................................. 24 3.1.3 Dodavatel............................................................................................................................. 29 3.1.4 Druhy veřejných zakázek ..................................................................................................... 30 3.1.5 Ostatní pojmy ...................................................................................................................... 35 3.1.6 Výjimky z působnosti zákona o veřejných zakázkách .......................................................... 37 3.2 ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ A JEHO DRUHY ........................................................................................................ 38 3.2.1 Otevřené řízení ..................................................................................................................... 39 3.2.2 Užší řízení ............................................................................................................................. 39 3.2.3 Jednací řízení s uveřejněním a jednací řízení bez uveřejnění ............................................... 40 3.2.4 Soutěžní dialog..................................................................................................................... 40 3.2.5 Zjednodušené podlimitní řízení ............................................................................................ 41 3.2.6 Dynamický nákupní systém.................................................................................................. 41 3.2.7 Opční právo .......................................................................................................................... 42 3.2.8 Rámcová smlouva ................................................................................................................ 42 3.2.9 Soutěž o návrh ..................................................................................................................... 43 3.3 ZADÁVACÍ PROCES .......................................................................................................................... 43 3.3.1 Zahájení zadávacího řízení u jeho jednotlivých typů............................................................ 43 3.3.2 Zadávací dokumentace ........................................................................................................ 44 3.3.3 Technické podmínky a obchodní podmínky ......................................................................... 46 3.3.4 Klasifikace předmětu veřejné zakázky ................................................................................. 48 3.3.5 Hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek ................................................................... 49 3.3.6 Kvalifikační požadavky na uchazeče .................................................................................... 50 3.3.7 Požadavek na poskytnutí jistoty .......................................................................................... 53 3.3.8 Poskytování zadávací dokumentace a lhůty podle zákona o veřejných zakázkách ............. 54 3.3.9 Další průběh zadávacího řízení ............................................................................................ 55 3.4 OCHRANA PROTI ROZHODNUTÍ ZADAVATELE ........................................................................................ 58 3.4.1 Řízení o námitkách ............................................................................................................... 58 3.4.2 Řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ...................................................... 59 3.4.3 Správní delikty zadavatelů ................................................................................................... 61 3.4.4 Správní delikty dodavatelů .................................................................................................. 61 3.4.5 Správní žaloba...................................................................................................................... 62 3.5 ELEKTRONIZACE VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK.................................................................................................. 62

3.5.1 4

Elektronické nástroje ........................................................................................................... 64

PRAXE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V OBLASTI ICT V ČR...............................................67 4.1 ELEKTRONICKÉ TRŽIŠTĚ PRO SUBJEKTY VEŘEJNÉ SPRÁVY / NIPEZ .............................................................. 67 4.2 NEJZÁVAŽNĚJŠÍ KAUZY V OBLASTI NÁKUPU SW/HW ............................................................................. 71 4.2.1 Kauza OpenCard .................................................................................................................. 73 4.2.2 Kauza provozu komunikačního systému MPSV.................................................................... 74 4.2.3 Kauza eAGRI......................................................................................................................... 74 4.2.4 Kauza monitorovacího systému pro fondy EU ..................................................................... 75 4.2.5 Kauza Sčítání lidu 2011 ........................................................................................................ 76 4.2.6 Kauza metropolitní sítě pro Prahu ....................................................................................... 76 4.2.7 Kauza Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS) .................................................... 77 4.2.8 Kauzu nákupu notebooků na Univerzitě Palackého ............................................................. 77 4.3 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY V ZADÁVÁNÍ VZ V OBLASTI ICT ............................................................................... 77 4.3.1 Transparentní nákup hardware ........................................................................................... 77 4.3.2 Neodůvodněné používání jednacího řízení bez uveřejnění pro nákup služeb ICT ................ 79 4.3.3 Další pochybení zadavatelů ................................................................................................. 81 4.4 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ VEŘEJNÝCH ZADAVATELŮ .................................................................................. 82 4.4.1 Předmět a cíl dotazníkového šetření zadavatelů ................................................................. 82 4.4.2 Způsob vytvoření dotazníku ................................................................................................. 83 4.4.3 Hodnocení dotazníku ........................................................................................................... 83

5

NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V OBLASTI ICT .....................................92 5.1 5.2 5.3

6

VHODNÉ KVALIFIKAČNÍ PODMÍNKY A OBCHODNÍ PARAMETRY .................................................................. 92 ZÁKAZ ZNAČKOVÉ SPECIFIKACE .......................................................................................................... 92 DALŠÍ NÁVRHY NA LEGISLATIVNÍ ZMĚNY .............................................................................................. 93 ZÁVĚR........................................................................................................................................94

PŘÍLOHA – DOTAZNÍK ..........................................................................................................................96 ZDROJE.................................................................................................................................................98 SEZNAM ZKRATEK ..............................................................................................................................104 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................................................104 SEZNAM TABULEK ..............................................................................................................................105 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................................105


1 Úvod Problematika veřejných zakázek je tématem, které je v současné době velice aktuální, zejména díky snaze české vlády o zprůhlednění zadávání veřejných zakázek a současně díky kauzám, které jsou postupně odhalovány médii. Počátkem roku 2011 byla na serveru iDNES.cz uveřejněna zpráva o tom, že na základě jednoho z průzkumů vyšlo najevo, že ministerstva a Úřad vlády za poslední čtyři roky utratil stovky miliard korun neprůhledně.1 Mimo systém veřejných zakázek se nakoupilo za 228 miliard korun a dalších 48 miliard korun bylo rozdáno ministerstvy bez reálné soutěže jedinému zájemci. Na tomto systému se rovněž podílely zakázky týkající se oblasti ICT. Zakázky v oblasti ICT jsou velice specifické, protože je u nich potřeba odborná kvalifikace osob, které o zakázkách rozhodují a současně tak vytvářejí široký prostor pro možnou manipulaci v rámci výběrových řízení a i v případě právních předpisů. Veřejné zakázky také výrazně ovlivňují tržní ekonomiku a to nejenom České republiky, ale i celé Evropské Unie. Podíl veřejných zakázek na HDP v Evropské unii představuje dle odhadů zhruba 16%.2 Zejména sjednocení alespoň základních pojmů týkajících se veřejných zakázek, jako je veřejná zakázka, koncese, PPP a další bylo zmíněno v rámci obecné strategie Evropské unie „Evropa 2020“. 3 Protože pochopení celkového procesu zadávání veřejných zakázek není zrovna jednoduché, zpracovala jsem schéma (Obrázek 1), které mapuje současný postup jednotlivých kroků v rámci zadávání veřejných zakázek. Na začátku stojí idea – nápad vůbec veřejnou zakázku zadat, v průběhu procesu dochází k postupným krokům včetně posouzení kvalifikace uchazečů, následného posouzení jejich nabídek, kdy je kontrolováno, zda nabídky splňují požadavky zadavatele, a hodnocení nabídek, kdy jsou nabídky vyhodnoceny na základě předem daných hodnotících kritérií, na konci pak stojí archivace dokumentace po dobu nejméně pěti let. Jednotlivé mezikroky vycházejí ze zákona.

1

Viz. [online] (cit. 2011-10-10) 2 Viz. [online] (cit.2011-10-10) 3 Viz. [online] (cit.2011-10-10)

8


Obrázek 1 - Nástin kroků postupu zadavatelů veřejných zakázek4

Z výše zmíněných důvodu jsem se rozhodla zpracovat toto téma diplomové práce a dotknout se tak citlivé problematiky a definovat dle mého názoru největší problémy, které se v současném systému zpracovávání veřejných zakázek nacházejí.

1.1 Cíl práce Cílem práce je analyzovat zadávání veřejných zakázek a to v obecné rovině pro oblasti ICT, zejména pojmenováním nejvýznamnějších nedostatků a pochybení při dosavadní praxi zadavatelů a to nejen z pohledu zákona o veřejných zakázkách, ale i dle zásad projektového řízení, stejně tak jako navrhnout možné zlepšení situace vyjmenováním konkrétních legislativních úprav současné právní úpravy. Praktickým těžištěm práce je analýza nejvýznamnějších kauz veřejných zakázek v oblasti ICT a dotazníkové šetření vybrané skupiny zadavatelů zaměřené na metody využívané v zadávání veřejných zakázek. Práce je obsahově rozdělena do čtyř částí. V první části nemůže chybět definování základní legislativní úpravy spojené s historickým exkurzem do úprav minulých. Současně se v první části práce objevuje kapitola, která se věnuje novele zákona o veřejných zakázkách.

4

Zdroj: Autorka, za použití ZVZ

9


Druhá obsahová část je zaměřena na definování základních pravidel při zadávání veřejných zakázek. Tuto část považuji za velice důležitou, protože bez správného pochopení všech legislativních pojmů nejsme schopni hodnotit. Stejně tak i zadavatelé a dodavatelé se vždy potýkají se správným interpretováním zákonem určených pojmů a postupů. Třetí část je již zaměřena na praxi v rámci zadávání veřejných zakázek. Součásti je dotazníkové šetření a definování nejčastějších chyb v zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT. Poslední část této diplomové práce se již věnuje návrhům na zlepšení a směřuje tak ke shrnutí.

10


2 Legislativní úprava zadávání veřejných zakázek v ČR 2.1 Historický exkurs do předchozích právních úprav Historie veřejných zakázek sahá do dávné minulosti a ucelený přehled základních právních úprav má své místo i zde. 5 2.1.1 Právní úprava do roku 1994 Při podrobnějším zkoumání nalezneme kořeny zadávání veřejných zakázek již v roce 1535 ve francouzském stavebním řádu. Bližší historie nám pak nabízí rakouské nařízení č. 61/1909 řádu jednacího, o zadávání státních dodávek a prací. Z hlediska české historie saháme do roku 1918, kdy vzniklo samostatné Československo a původně převzalo rakousko-uherskou právní úpravu veřejných zakázek stejně jako rakouskou úpravu veškerého práva.6 Rok 1920 se stává přelomovým. Byl vydán „zadávací řád“ přesněji Nařízení vlády republiky Československé č. 667/1920 Sb., o zadávání státních dodávek a prací.7 Hlavní podstatou tohoto nařízení bylo zajistit efektivní hospodaření se státními finančními prostředky. Jak je čitelné z názvu nařízení, bylo soustředěno na dodávky a práce zadávané státní správou a souvisejícími subjekty. Tato doba se vyznačovala prestiží získání veřejné zakázky. Podnikatel, který zakázku získal, byl pro veřejnost puncem řemeslné zručnosti a spolehlivosti a zároveň to pro něj znamenalo finanční jistotu.8 Zadávací řád byl rozdělen do tří částí. První část byla věnována vymezení druhu dodávek, na který se řád vztahuje. Ve druhé části byla pozornost upřena na způsob zadávání, kde prim hrála veřejná soutěž. Dále pak řád umožňoval zadání s vyloučením veřejnosti a zadání s vyloučením soutěže vůbec. Třetí část se soustředila na úpravu nabídkového řízení.

5

Historie je čerpána a podrobněji se o ni lze dočíst v: DOLEŹALOVÁ, H. Historie zadávání veřejných zakázek, Právník, 1998, č. 9, s. 800 an. 6 LOCHMANOVÁ, L. Ideová, právní a ekonomická východiska novely zákona o veřejných zakázkách. In Sborník z konference „Ekonomické znalosti pro tržní praxi“, Olomouc : Lešingrová Romana, 2009, s. 230. 7 JURČÍK, R. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a EU. 1. vydání. Praha: C.H.BECK, 2007, s. 3. 8 ŠEDIVÝ, V.: Veřejné zakázky v praxi. Ostrava: Sagit, 1996, str. 14

11


Zadávací řád byl sestaven metodicky, bohužel však neobsahoval definici samostatného pojmu veřejné zakázky. Období po válce bylo složité nejen po stránce ekonomické. Veřejné zakázky byly v této době upraveny Všeobecnými stavebními podmínkami vydanými roku 1947. Tyto podmínky byly i rámcovou úpravou v době socialismu, kdy neexistovalo tržní hospodářství. Státní podniky dostávaly zakázky přiděleny v rámci plánovaného hospodářství. V roce 1982 došlo k novele hospodářského zákoníku, kde byla definována a upravena veřejná soutěž, užší soutěž a veřejný příslib, avšak uplatnit tyto principy v plánovaném hospodářství bylo složité. Po pádu socialismu bylo nutné ošetřit právní úpravu veřejných zakázek novým předpisem. Z tohoto důvodu byl nejprve vydán zadávací řád staveb (1990), který upravoval postupy zadávání staveb dodavatelům a podmínky pro jejich zadávání. Bohužel tento metodický pokyn opomíjel jiné výdaje veřejného sektoru, než byly vymezené stavby. Obsahově byl rozdělen na dvě části. První část se věnovala vymezení základních pojmů jako zadavatel, uchazeč a způsobu zadávání veřejných zakázek. Druhá část se věnovala ve dvou oddílech nejdříve soutěžním podmínkám a jejich ustanovením a poté požadavkům na prokazování způsobilosti uchazečů. Je viditelné, že tento předpis nebyl dostačující, a proto došlo v roce 1992 k jeho novelizaci. Novela se zaměřila hlavně na zadávání veřejných soutěží. Vzhledem k tomu, že stále nebyla upravena celá problematika zadávání veřejných zakázek, došlo k přijetí usnesení vlády 458/1992 Sb. s chybějící úpravou všech veřejných zakázek - dodávky na práce, služby a výkony. Význam veřejných zakázek však rostl a bylo třeba vytvořit zákon, který by problematiku pokrýval. 2.1.2 Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek Novodobá historie zadávání veřejných zakázek sahá do roku 1993, kdy byly zahájeny práce na zákonu o zadávání veřejných zakázek. Potřebou pro přijetí této zákonné normy byla skutečnost, že úprava veřejných zakázek do této doby nebyla v českém právním řádu vůbec zakotvena, ačkoli ve vyspělých státech byla takováto právní úprava naprostou samozřejmostí.

12


Vláda České republiky již ve svých usneseních č. 1/1993

9

a č. 7/1993

10

započala proces implementace pravidel zadávání veřejných zakázek do právního řádu, kdy uložila „ministru hospodářství ve spolupráci s ministry pro hospodářskou soutěž, životního prostředí a průmyslu a obchodu zpracovat do 31. března 1993 zásady zákona o zadávání veřejných zakázek formou soutěží.“ 11 Po řádném legislativním procesu

12

byl dne 28. září 1994 přijat zákon

č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který nabyl účinnosti 1. ledna 1995. Tímto zákonem byly stanoveny postupy průběhu a vyhodnocování soutěží, zajištění dohledu nad dodržováním zákona včetně přezkoumávání úkonů zadavatele a přijímání opravných rozhodnutí. Ideově zákon navázal na systém, který v Československu fungoval od 31. 12. 1920, a který byl zrušen až počátkem padesátých let při zavádění plánovitého hospodářství. Prakticky však, z důvodu slučitelnosti, vycházel z posledních znění směrnic Evropských společenství13 a dalších podkladů uvedených v právním a ekonomickém rozboru a podle vyjádření oddělení kompatibility s právem ES při Legislativní radě vlády je tento návrh slučitelný s právem Evropské unie14. Cílem zákona bylo aplikovat tržní mechanismy do hospodaření s veřejnými prostředky uplatněním systému obchodní veřejné soutěže při udělování veřejných zakázek. Podle autorů zákona se tím měly vytvořit podmínky pro zabezpečení průhlednosti postupu zadávání s vyloučením diskriminace, protekce a s minimalizací možnosti pletich či korupce. 15 Zákon č. 199/1994 Sb. komplexním způsobem nastavil pravidla pro pořizování dodávek, služeb či stavebních prací z veřejných prostředků, ale kromě poměrně jasně definované veřejné obchodní soutěže, i přes jasně stanovený cíl, kdy mělo být „jednodušší dodržet jeho postupy než hledat postupy k jeho obcházení“

16

, zavedl

instituty, které přetrvávají v právní úpravě v modifikované podobě až do současnosti, 9

usnesení vlády ze dne 6. ledna 1993 č. 1, k plánu hlavních úkolů vlády na 1. pololetí 1993 a výhledu na 2. pololetí 1993 10 usnesení vlády ze dne 6. ledna 1993 č. 1, k výsledku kontroly využití prostředků státního rozpočtu České republiky na ekologické investice 11 čl. I. odst. 1 usnesení vlády ze dne 6. ledna 1993 č. 1, k výsledku kontroly využití prostředků státního rozpočtu České republiky na ekologické investice 12 Zásady zákona byly schváleny usnesením vlády č. 419/1993 a projednány na rozpočtovém a hospodářském výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Vládní návrh zákona schválila vláda svým usnesením č. 359/1994. 13 dále v textu vyjádřeno zkratkou ES 14 V některých částech textu je použita zkratka EU 15 čl. I. důvodové zprávy k zákonu č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek 16 čl. I. důvodové zprávy k zákonu č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek

13


a které jsou často kritizovány, neboť vytvářejí potenciální riziko pro korupci či jiný způsob manipulace v rámci výběrových řízení. V terminologii zákona o zadávání veřejných zakázek se jednalo např. o „výzvu více zájemcům“, „výzva jednomu zájemci“ a v pozdějších novelizacích o „zjednodušené zadání“ či „veřejné zakázky malého rozsahu“. 17 I přes výše uvedené nedostatky byl zčásti splněn poměrně ambiciózní cíl zákonodárce, tj. vytvořit zákon, který bude platit delší dobu bez potřeby novelizace. Změn zákona v podobě novelizací vzniklo v průběhu doby účinnosti zákona sice více než deset, nicméně zákon jako takový byl přesně 112 měsíců. 2.1.3 Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách V souvislosti s blížícím se vstupem České republiky do Evropské unie byla vytvořena řada zákonů, jejichž přijetí bylo podmínkou pro přijetí do EU. Implementace transpozice evropských zadávacích směrnic

18

do českého právního řádu patřila rovněž

do této kategorie, neboť příprava této právní normy sahá už do roku 2001 a v rámci legislativního procesu, a zejména z důvodu jeho přerušení v důsledku voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2002, trvalo přijetí této právní normy téměř tři roky. Již v důvodové zprávě k nově připravovanému zákonu bylo uvedeno, že koncepce dosavadní právní úpravy nevycházela z tehdejších evropských zadávacích směrnic, nýbrž z tzv. modelového zákona o zadávání zboží, staveb a služeb, přijatého Komisí Spojených národů pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL). Takto zvolená koncepce přitom nebyla nejšťastnějším řešením, neboť činila téměř nemožnou snahu ČR o efektivní harmonizaci svého práva v dané oblasti s právem ES. Zákonodárce si již v důvodové zprávě uvědomoval, že nebylo možné jednoduše včlenit zásady stanovené evropskými zadávacími směrnicemi do stávajícího zákona, ale že je nutné na principech těchto směrnic postavit zcela novou právní úpravu. Jedním z důvodů bylo také to, že směrnice byly ve srovnání se zákonem č. 199/1994 Sb. daleko systematičtější, přehlednější, jednodušší i méně formální.

17

§ 49 až 50 zákona č. 199/1994 Sb. směrnice Rady 92/50/EHS, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby, směrnice Rady č. 93/36/EHS, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky a směrnice Rady č. 93/37/EHS, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce

18

14


Cílem nového zákona bylo zajištění transparentního a nediskriminačního prostředí při zadávání veřejných zakázek, stanovení formálně jednoduchých postupů přezkumu výběrových řízení pro plynulé zadávání zakázek. K tomu měl přispět důraz na neformální vyřízení namítaného porušení zákona přímo u zadavatele a možnost provedení smírčího řízení. V neposlední řadě bylo rovněž cílem dosáhnout plné slučitelnosti se směrnicemi ES v dané oblasti veřejného práva. 19 Zákon č. 40/2004 Sb., který nabyl účinnosti se vstupem České republiky do Evropské unie, tj. 1. května 2004, lze zpětně hodnotit jako velký krok směrem k vyšší transparentnosti zadávání veřejných zakázek, neboť zavedl principy otevřeného řízení, veřejné zakázky rozdělené na nadlimitní a podlimitní, uvedl v život částečnou elektronizaci

zadávacího

procesu

(včetně

uveřejňování

určitých

informací

prostřednictvím internetu) a přímou návaznost na evropský trh uveřejňováním vymezeného druhu výběrových řízení prostřednictvím Úředního věstníku Evropské unie 20.

Nicméně také do této právní úpravy byly včleněny méně transparentní postupy, které byly dále přeneseny do současného zákona o veřejných zakázkách. „Užší řízení“ či „jednací řízení“ jsou všeobecně známými pojmy a v mnoha případech rovněž synonymy pro zmanipulovaná výběrová řízení. Je ovšem nutné vyzdvihnout některé instituty, které v současné právní úpravě chybí, např. prováděcí vyhláška

21

, která stanovila postupy při hodnocení nabídek vč.

postupu při hodnocení nepřiměřených hodnot stanovených v nabídce uchazeče.

2.2 Vývoj současné právní úpravy zákona č. 137/2006 Sb. Již v době, kdy byl přijat zákon č. 40/2004 Sb., byly vydány nové evropské zadávací směrnice. Konkrétně se jednalo o Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby

22 a o

Směrnici Evropského parlamentu

a Rady č. 2004/17/ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání

19

obecná část důvodové zprávy k zákonu č. 40/2004 Sb. Viz< http://ted.europa.eu > [online] (cit. 2011-06-12) 21 vyhláška č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti 22 Viz (konsolidované znění, překlad do českého jazyka) [online] (cit. 2011-06-15) 20

15


zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. 23 První z uvedených zadávacích směrnic stanovila obecné principy, které je nutno dodržovat při zadávání veřejných zakázek, druhá směrnice pak upravila zadávání veřejných zakázek ve vymezených odvětvích (sektorech). Členské státy Evropské unie měly uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s těmito směrnicemi do 31. ledna 200624. Česká republika splnila svoji implementační povinnost v pozdějším termínu, a to přijetím zákonů č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ze dne 14. března 2006 (dále jen „ZVZ“), č. 139/2006 Sb., koncesní zákon (dále jen „KZ“), ze dne 14. března 2006

25

,

a navazujících prováděcích právních předpisů. Oba uvedené zákony nabyly účinnosti dne 1. července 2006. Za nesplnění výše uvedené transpoziční lhůty nebyla Česká republika nijak sankcionována. Je však zapotřebí uvést, že transpozice uvedených zadávacích směrnic nebyla hlavním důvodem přijetí zcela nového zákona; evropské zadávací směrnice totiž mohly být transponovány pomocí novelizací zákona č. 40/2004 Sb., pokud by se tento jevil jako kvalitní a dostatečný. Při jeho aplikaci v praxi se však přes poměrně krátkou dobu, po kterou byl zákon účinný, projevilo několik problematických oblastí, přičemž otázky z nich vyplývající většinou nebylo možné překlenout výkladem. Většina podnětů týkajících se problematických částí zákona byla zákonodárcem získána na základě dotazů opakovaně vznášených zadavateli i dodavateli, při provádění školení k zákonu a na základě konzultací, mimo jiné s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.26 Obě uvedené evropské zadávací směrnice již byly mnohokrát novelizovány nařízeními Evropské komise a jinými směrnicemi Rady popř. Evropského parlamentu a Rady27, kdy se především přizpůsobovaly aktuálnímu vývoji v oblasti zadávání

23

Viz. (konsolidované znění, překlad do českého jazyka) [online] (cit. 2011-06-01) 24 Viz čl. 80 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 a čl. 71 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 25 Koncesní zákon nebude předmětem této diplomové práce, neboť se přímo netýká veřejných zakázek a jako takový není užíván pro právní vztahy k realizaci zakázek týkajících se informačních a komunikačních technologií. 26 čl. I. obecné části důvodové zprávy k zákonu č. 137/2006 Sb. 27 Směrnice č. 2004/18/ES byla změněna následujícími komunitárními předpisy: Nařízení Komise (ES) č. 1874/2004 ze dne 28. října 2004, Směrnice Komise 2005/51/ES Text s významem pro EHP ze dne 7. září 2005, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/75/ES ze dne 16. listopadu 2005, Nařízení Komise (ES) č. 2083/2005 ze dne 19. prosince 2005, Směrnice Rady 2006/97/ES ze dne 20. listopadu 2006,

16


veřejných zakázek v rámci Evropských

společenství. Těmto novelizacím se

přizpůsobovala i národní legislativa, kdy ZVZ byl novelizován již dvanáctkrát

28

a KZ

29

šestkrát . V rámci přijatých novelizací ZVZ vzbudila největší rozruch velká protikorupční novela přijatá před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2010, která omezila účast akciových společností s akciemi na doručitele

30

. Přijetím této právní

normy, která byla účinná od 15. září 2010, hrozila České republice řada mezinárodních arbitráží

31

, proto byl uvedený požadavek zákonem č. 423/2010 Sb., s účinností od

29.prosince 2010, zrušen. Řada akciových společností v mezidobí prováděla své transformace tak, aby zákonnému požadavku vyhověla, ze společností zabývajícími se oblastí ICT lze zmínit např. společnost Telefónica Czech Republic, a.s. 32 Z hlavních prováděcích předpisů k ZVZ lze zmínit především nařízení č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů, které je pravidelně novelizováno. Toto nařízení blíže vymezuje finanční limity pro jednotlivé kategorie veřejných zakázek, jak bude pojednáno dále.

Nařízení Komise (ES) č. 1422/2007 ze dne 4. prosince 2007, Nařízení Komise (ES) č. 213/2008 ze dne 28. listopadu 2007, Rozhodnutí Komise 2008/963/ES ze dne 9. prosince 2008, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 596/2009 ze dne 18. června 2009, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES Text s významem pro EHP ze dne 13. července 2009 a Nařízení Komise (ES) č. 1177/2009 ze dne 30. listopadu 2009. Směrnice č. 2004/17/ES byla modifikována následujícími předpisy: Nařízení Komise (ES) č. 1874/2004 ze dne 28. října 2004, Směrnice Komise 2005/51/ES Text s významem pro EHP ze dne 7. září 2005, Nařízení Komise (ES) č. 2083/2005 ze dne 19. prosince 2005, Směrnice Rady 2006/97/ES ze dne 20. listopadu 2006, Nařízení Komise (ES) č. 1422/2007 ze dne 4. prosince 2007, Nařízení Komise (ES) č. 213/2008 ze dne 28. listopadu 2007, Rozhodnutí komise ze dne 9. prosince 2008, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 596/2009 ze dne 18. června 2009, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES Text s významem pro EHP ze dne 13. července 2009 a Nařízení Komise (ES) č. 1177/2009 ze dne 30. listopadu 2009. 28 Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, byl novelizován zákony č. 110/2007 Sb., 296/2007 Sb., 76/2008 Sb., 124/2008 Sb., 110/2009 Sb., 41/2009 Sb., 417/2009 Sb., 227/2009 Sb., 179/2010 Sb., 423/2010 Sb., 73/2011 Sb., 258/2011 Sb. (cit. 2011-11-17). 29 Zákon č. 139/2006 Sb., koncesní zákon, byl novelizován zákony č. 30/2008 Sb., 110/2009 Sb., 417/2009 Sb., 227/2009 Sb., 179/2010 Sb., 281/2009 Sb. (cit. 2011-11-17) 30 Podle § 53 odst. 1 písm. m) ZVZ ve znění účinném od 15. září 2010 do 28. prosince 2010 splnila kvalifikaci pouze taková akciová společnost, která měla vydány pouze akcie na jméno a předložila aktuální seznam akcionářů ve lhůtě podle ZVZ. 31 Viz. [online] (cit. 2011-05-03) 32 Viz. [online] (cit. 2011-05-03)

17


Dalším procesním prováděcím předpisem k ZVZ je vyhláška č. 339/2010 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, která stanoví bližší náležitosti uveřejňování oznámení v rámci informačního systému o veřejných zakázkách 33. Vyhláška č. 392/2010 Sb., o stanovení náležitostí obsahu žádosti o předchozí stanovisko Ministerstva financí v oblasti veřejných zakázek, s účinností od 27. prosince 2010, zavádí postup a postavení Ministerstva financí v případě, kdy hodnota veřejné zakázky činí nejméně 500 mil. Kč a smlouva má být uzavřena nejméně na 5 let nebo na dobu neurčitou. Posledním

neméně důležitým

prováděcím

předpisem,

který je

nutné

v souvislosti s tímto přehledem zmínit, je vyhláška č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody. Tato vyhláška účinná od 20. ledna 2011 stanovila zcela nová pravidla v rámci informačních systémů, které jsou používány v souvislosti s elektronickými úkony v rámci zadávacích řízení veřejných zakázek 34.

2.3 Návrh velké novely zákona o veřejných zakázkách 2.3.1 Důvody potřeby novelizace Bezprostředně po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 se začalo hovořit o nutnosti důsledné novelizace ZVZ v souvislosti s vytvořením transparentního hospodářského prostoru a zamezením korupce. Požadavek na úpravy stávajícího ZVZ byl obsažen rovněž v programovém prohlášení Vlády České republiky35. „Vláda považuje za důležité změny zákona o veřejných zakázkách tak, aby došlo k jednotné archivaci a evidenci všech veřejných zakázek za pomoci nástrojů, jako je internet, a podpoří zamezení účasti subjektů porušující zákon,“ hovoří se v tomto programovém dokumentu. V programovém prohlášení se rovněž hovoří o nutnosti zavést „životopisy zakázek od zadávací dokumentace, váhy rozhodovacích kritérií, průběhu výběrového 33

Původní vyhláška č. 330/2006 Sb. týkající se totožné problematiky byla účinná do 15. prosince 2010, kdy byla nahrazena novým znění aktuálně reflektujícím požadavky evropské legislativy. 34 Původní vyhláška č. 329/2006 Sb. byla účinná do 19. ledna 2011. Původní atestované elektronické nástroje je možné používat do 30. června 2011, podle čl. II odst. 3 zákona č. 179/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 35 Viz [online] (cit. 2011-11-10)

18


řízení, členů komise, uzavřených smluv a jejich plnění až po vyúčtování budou zveřejněny na internetu“. Mezi další účinná protikorupční opatření vlády lze zařadit losování členů výběrových komisí, sdělování informací o uchazeči, účast s firem s jasnou vlastnickou strukturou nebo vyloučení tzv. obchodního tajemství při zveřejňování informací o veřejných zakázkách resp. smlouvách z nich uzavíraných. „Vláda využije moderní prvky monitoringu zadávání veřejných zakázek, jejich vyhodnocování a zprůhlednění celého procesu s upřednostněním elektronických nástrojů, jako jsou elektronická tržiště a elektronické aukce.“ 36 Tato proklamace, spolu s cílem realizovat centralizované nákupy, je velice důležitá z pohledu veřejných zakázek z oblasti ICT, neboť elektronická tržiště, e-aukce či centrální zadávání naskýtají široké využití pro oblast nákupu informačních a komunikačních technologií. Velice diskutovaným opatřením je pak snížení limitů pro povinné vypsání veřejných zakázek na 1 milion, resp. na 3 miliony korun a zamezení omezujících kvalifikačních požadavků. 2.3.2 Legislativní proces Velká novela ZVZ prošla v době od vydání programového prohlášení Vlády ČR dne 4. srpna 2010 až do doby odevzdání této diplomové práce svým bouřlivým vývojem. Nejprve vznikla pracovní skupina složená z expertů 4 ministerstev (MMR, MF, MV, MPO), Národní ekonomické rady vlády (NERV), Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), 4 vládních politických stran, stěžejních nevládních neziskových organizací a dalších odborníků. Komise nejdříve pracovala v menších pracovních skupinách, výstupem pak byla doporučení, na jejichž základě byla v lednu 2011 zahájena příprava paragrafového znění novely ZVZ. V únoru 2011 došlo k poměrně ojedinělému kroku, kdy Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo návrh paragrafového znění návrhu novely na adrese www.novelaozakazkach.cz k veřejné diskuzi a následně jej poslalo do mezirezortního připomínkového řízení, na jejichž základě se ministerstvu sešla téměř tisícovka připomínek a podnětů. 37

36

dtto Viz [online] (cit. 2011-11-10) 37

19


Usnesením vlády č. 381 ze dne 18. května 2011 38 byl schválen předložený návrh 39

novely

. Od června do listopadu 2011

40

byla novela v projednávání v Poslanecké

sněmovně Parlamentu České republiky. V rámci tzv. prvního čtení byl návrh schválen, ale již tehdy se hovořilo o nutnosti podání komplexního pozměňovacího návrhu, který by napravil některé příliš byrokratické postupy obsažené v původním znění. V průběhu měsíce října 2011, v rámci projednávání ve výborech, byly projednávány některé lobbistické tlaky, nicméně dne 4. listopadu 2011 byl novelizační zákon schválen a v době vypracování této práce bude zařazen na jednání Senátu Parlamentu České republiky, který pravděpodobně návrh vrátí s návrhem změn

41

. V případě dalšího

vývoje lze čekat nabytí účinnosti novely v průběhu jara 2012. 2.3.3 Zásadní změny v novele ZVZ Velká novela ZVZ ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky může přinést zásadní změny v oblasti zadávání veřejných zakázek včetně zakázek z oblasti ICT zejména těmito navrhovanými změnami: -

Snižují se limity pro veřejné zakázky malého rozsahu. V rámci režimu ZVZ se tedy budou povinně zadávat veřejné zakázky od 1 mil. Kč v případě dodávek a služeb, a od 3 mil. Kč v případě stavebních prací.

-

Je zrušena možnost výběru uchazečů losem v užším řízení.

-

Jsou odstraněny rozporuplné kvalifikační předpoklady jako např. obrat dodavatele, předkládání certifikátů standardů apod.

38

Viz. [online] (cit. 2011-11-10) 39 Viz. [online] (cit. 2011-11-10) 40 1. Čtení proběhlo 7. 6. 2011 na 19. schůzi. Návrh zákona přikázán k projednání výborům (usnesení č. 522). Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal návrh zákona a vydal 12. 9. 2011 usnesení doručené poslancům jako tisk 370/1 (přerušuje projednávání). Hospodářský výbor projednal návrh zákona a vydal 13. 9. 2011 usnesení doručené poslancům jako tisk 370/2 (přerušuje projednávání). Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal návrh zákona a vydal 25. 10. 2011 usnesení doručené poslancům jako tisk 370/3 (pozměňovací návrhy). Hospodářský výbor projednal návrh zákona a vydal 25. 10. 2011 usnesení doručené poslancům jako tisk 370/4 (pozměňovací návrhy). Ve 2. čtení prošel návrh zákona obecnou rozpravou 26. 10. 2011 na 25. schůzi a podrobnou rozpravou 26. 10. 2011 na 25. schůzi. Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 370/5, který byl rozeslán 31. 10. 2011. 3. Čtení proběhlo 4. 11. 2011 na 30. schůzi. Návrh zákona schválen (usnesení č. 822). Zdroj: Viz: [online] (cit. 2011-11-10) 41 Viz [online] (cit. 2011-11-10)

20


-

Budou zveřejňovány veškeré smlouvy s plněním nad 0,5 mil. Kč, včetně zadávací dokumentace a konečné ceny (pokud se liší od ceny stanovené ve smlouvě např. v důsledku dodatečných stavebních prací, služeb či dodávek).

-

Před vyhlášením zadávacího řízení bude s určeným předstihem zveřejněno předběžné oznámení.

-

Významné zakázky (nad 300 mil. Kč u státu a nad 50 mil. Kč u krajů) budou schvalovány orgány moci výkonné (vláda resp. zastupitelstvo kraje), včetně nutnosti vypracování oponentních posudků či jiných expertních posouzení.

-

V případě, že v rámci zadávacího řízení bude pouze jediná nabídka, musí být zrušeno.

-

Vybraný uchazeč bude povinen předložit seznam subdodavatelů. Vybraný uchazeč, pokud je akciovou společností, bude muset předložit rovněž seznam vlastníků akcií s vyšším než desetiprocentním podílem.

-

Vlastnickou strukturu budou předkládat rovněž subdodavatelé.

2.3.4 Další vývoj V rámci projednávání na půdě Senátu Parlamentu České republiky lze očekávat další

prudký

vývoj

této

novely.

Zřejmě

dojde

k přepracování

některých

problematických pasáží a vrácení zákona zpět poslancům. Nyní lze však jen těžko odhadovat, v jaké podobě bude nakonec zákon přijat, lze však očekávat, že v určité formě novela přijata bude.

21


3 Základní pravidla při zadávání veřejných zakázek 3.1 Základní pojmy a postupy Dříve, než se v mé práci dostanu k samotné odborné problematice zadávání veřejných zakázek, je z praktického hlediska nutné osvojit si základní pojmy, se kterými bude v textu nadále pracováno. Přestože se některé pojmy jeví jako na první pohled srozumitelné, je nutné při jejich definici použít kromě samotného výkladu obsaženého v právních předpisech také tzv. legální výklad, tj. výklad obsažený v důvodové zprávě, která doprovázela přijetí ZVZ. 3.1.1 Veřejná zakázka Prvním pojmem, který bych na tomto místě ráda osvětlila, je vlastní pojem „veřejné zakázky“, který tvoří základní těžiště této práce a je jedním ze základních pilířů ZVZ. Podle § 7 odst. 1 ZVZ je veřejnou zakázkou „zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.“ Nutno dodat, že ZVZ blíže nedefinuje samotný pojem „zakázka“. „V obecném pojetí českého jazyka je třeba za zakázku považovat plnění jednoho subjektu pro subjekt jiný, tedy poskytnutí určitého plnění.“ 42 Jedná se o na první pohled zcela jednoduchou definici, nicméně pro hlubší pochopení dané problematiky je nutné rozpracovat její jednotlivé znaky. První pojmovým znakem jsou strany vztahu, který je považován za veřejnou zakázku. Na straně jedné musí být vždy zadavatel a na druhé straně jeden či více dodavatelů. Tyto pojmy rozvedu jednotlivě v další podkapitole. V případě, že není splněn jeden z těchto definičních znaků, tzn., že na jedné straně nestojí osoba, kterou ZVZ definuje jako „zadavatele“, nebo že na druhé straně není osoba nazvaná v ZVZ jako „dodavatel“, nejedná se pojmově o veřejnou zakázku.

42

ŠEBESTA, M.; PODEŠVA, V.; OLÍK, M.; MACHUREK, T. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem. Praha: ASPI, a. s., 2006, ISBN 80-7357-213-3, s. 56. Citováno z informačního systému ASPI.

22


Stejně tak se o veřejnou zakázku nejedná v případě, že není splněn další definiční znak, kterým je úplatnost vzájemného plnění. Tímto plnění pak vždy musí být dodávky, služby či realizace stavebních prací. V případě, že výše uvedené není splněno, ať už je zakázka realizována bezúplatně, nebo v případě, kdy finanční tok směřuje směrem od osoby dodavatele k zadavateli (např. v případě nájemního vztahu), nejedná se o veřejnou zakázku. V případech, kdy se o veřejnou zakázku nejedná, a to už ať s důvodu výjimek stanovených např. v § 18 ZVZ, nebo z důvodu nenaplnění výše uvedené definice, není zadavatel povinen postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. „Proces zadání veřejné zakázky, na rozdíl od ostatních zakázek, je regulován tímto zákonem a smluvní volnost obou smluvních účastníků je tak limitována právě tímto závazným procesem předcházejícím uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky. Vedle zakázek veřejných existují i zakázky „soukromé“. I když „soukromé“ zakázky nemají v českém právním řádu svou zvláštní právní úpravu, je možné tento typ zakázek vysledovat z nejrůznějších právních vztahů založených v rámci soukromého práva (např. zakázky realizované na základě smlouvy o dílo či kupní smlouvy dle občanského či obchodního zákoníku, na kterých se nepodílejí veřejné finanční prostředky).“ 43 Dále je nutné uvést, že zákonná úprava výslovně požaduje, aby jakýkoli výsledek veřejné zakázky resp. právní vztah z ní vycházející, byl vždy zachycen ve formě písemné smlouvy. Absence této formy by byla porušením ZVZ, z čehož by mohly vyplývat případné sankce, o kterých bude pojednáno dále v této diplomové práci. Podle definice dle § 7 odst. 2 ZVZ se veřejné zakázky se podle předmětu dělí na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce.

44

Dále se podle § 7 odst. 2 veřejné zakázky dělí podle výše jejich

předpokládané hodnoty na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu. O jednotlivých druzích veřejných zakázek bude pojednáno v dalších podkapitolách.

43

ŠEBESTA, M.; PODEŠVA, V.; OLÍK, M.; MACHUREK, T. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem. Praha: ASPI, a. s., 2006, ISBN 80-7357-213-3, s. 56. Citováno z informačního systému ASPI. 44 Podle poslední novely ZVZ k těmto třem druhům přibyl ještě nový, a to veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti podle § 10a zákona, které však nejsou předmětem této diplomové práce.

23


3.1.2 Zadavatel Dalším, neméně důležitým pojmem, je „zadavatel“. Je zvláštní, že tento pojem není v ZVZ nikterak definován; uvedený nedostatek by mohla nahradit např. definice „Zadavatel je fyzická nebo právnická osoba, která zadává veřejnou zakázku podle tohoto zákona.“ Definice, na rozdíl od pojmu „dodavatele“, však v ZVZ obsažena není, pouze § 2 odst. 1 ZVZ uvádí, že za zadavatele veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel. Tyto pojmy jsou v § 2 ZVZ dále definovány a pomocí jejich souhrnného výkladu tak obdržíme definici základního pojmu zadavatele. 3.1.2.1 Veřejný zadavatel Veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 ZVZ je Česká republika (včetně jejích organizačních složek a dalších jednotek

45

), státní příspěvková organizace (státní

příspěvkové organizace jsou v ZVZ vymezeny zvlášť, neboť na rozdíl od organizačních složek státu, mají právní subjektivitu

46

), územní samosprávný celek (obec, kraj) nebo

příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, a dále jiná právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. Veřejným zadavatelem tedy nikdy nemůže být fyzická osoba. U všech vyjmenovaných veřejných zadavatelů je definice poměrně jednoznačně určena, s výjimkou poslední uvedené kategorie dle § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ. Zde ZVZ vyžaduje kumulativní splnění těchto podmínek, kdy tato právnická osoba:

45

uvedených v zákoně č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů; organizační složkou státu se dle § 3 citovaného zákona rozumí ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo citovaný zákon; obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu 46 např. Ředitelství silnic a dálnic, Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Český metrologický institut nebo Státní výzkumný ústav materiálu

24


1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu; podle dostupné judikatury Evropského soudního dvora je pojem „převážně“ nutné chápat tak, že ze zdrojů dotčených veřejných zadavatelů musí být více než polovina všech příjmů (včetně příjmů pocházejících z obchodních aktivit) kryta ze strany státu či jiného veřejného zadavatele

47

; definice vztahu ovládání je uvedena v § 66a zákona č. 513/1991

Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Za tyto „jiné právnické osoby“ podle § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ se tedy obecně považují tzv. veřejnoprávní subjekty – „body governed by public law“48, tedy např. veřejnoprávní rozhlas či televize, veřejné vysoké školy nebo Česká národní banka. Takovéto subjekty musí uspokojovat veřejný zájem a tyto nemají průmyslovou a obchodní povahu s tím, že stát či veřejný zadavatel tyto subjekty finančně či personálně ovládá 49. 3.1.2.2 Dotovaný zadavatel Dotovaným zadavatelem je podle § 2 odst. 3 ZVZ právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem, a to i prostřednictvím jiné osoby, jde-li o 1. veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota odpovídá nejméně finančnímu limitu stanovenému v prováděcím právním předpisu podle § 12 odst. 1 pro veřejné zakázky na stavební práce a předmětem této veřejné zakázky a) je provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3, nebo

47

PODEŠVA, V.; OLÍK, M.; JANOUŠEK, M.; STRÁNSKÝ, J. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, ISBN 978-807357-636-3, s. 9. 48 PODEŠVA, V.; OLÍK, M.; JANOUŠEK, M.; STRÁNSKÝ, J. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, ISBN 978-807357-636-3, s. 8. 49 k již uvedeným příkladům – veřejné vysoké školy jsou zřízeny zákonem a ministr školství mládeže a tělovýchovy poskytuje škole příspěvek ze státního rozpočtu a jmenuje členy správní rady; veřejnoprávní média jsou rovněž zřízena zákonem a členy jejich vrcholných orgánů, rad, jmenuje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

25


b) je provedení stavebních prací podle § 9 týkajících se zdravotnických zařízení, sportovních zařízení, zařízení určených pro rekreaci či volný čas, škol a budov určených pro administrativní účely, nebo 2. veřejnou zakázku na služby související s veřejnou zakázkou na stavební práce podle písmene a), jejíž předpokládaná hodnota odpovídá nejméně finančnímu limitu stanovenému v prováděcím právním předpisu podle § 12 odst. 1 pro veřejné zakázky na služby. Dotovaným zadavatelem však podle § 2 odst. 4 ZVZ není dodavatel, kterému byla veřejným zadavatelem zadána veřejná zakázka, a který následně uzavírá smlouvu se subdodavatelem. Podle § 2 odst. 5 ZVZ dotovaný zadavatel postupuje podle ustanovení ZVZ, která se týkají veřejného zadavatele. Problematika dotovaného zadavatele je v ZVZ poměrně jednoznačně vymezena a nebude se tedy dotýkat těžiště této práce, tedy zadávání veřejných zakázek v oblasti informačních a komunikačních technologií, s výjimkou služeb, které souvisejí s realizací nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce 50. 3.1.2.3 Sektorový zadavatel „Sektorový zadavatel je zvláštním subjektem nepodléhajícím větší či menší mírou konkurenci, což je zapříčiněno zvláštní povahou jeho činnosti, neboť podniká v oblastech, kde se taková konkurence nevyskytuje a z povahy věci ani vyskytovat nemůže (případně je omezena).“ 51 Sektorovým zadavatelem je tedy podle § 2 odst. 6 ZVZ osoba vykonávající některou z relevantních činností podle § 4 ZVZ s tím, že relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv. Osoby požívající těchto výhradních práv či vykonávající relevantní činnosti s tím, že je ovlivňuje veřejný zadavatel, se pak musí podřídit režimu zákona o veřejných zakázkách platného pro sektorové zadavatele.

50

např. služby v oblasti ICT při výstavbě či rekonstrukci budovy, pokud je takováto rekonstrukce považována za nadlimitní stavební práce a je více než nadpolovičním objemem finančních prostředků financována ze zdrojů veřejného zadavatele 51 PODEŠVA, V.; OLÍK, M.; JANOUŠEK, M.; STRÁNSKÝ, J. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, ISBN 978-807357-636-3, s. 12.

26


Typicky se tak jedná o společnosti působící v oblastech vodárenství, elektrické energie, dopravy apod. Podrobné vymezení relevantních činností je popsáno v § 4 ZVZ. Z hlediska zakázek v oblasti ICT je významné postavení sektorového zadavatele Česká pošta, s.p., který působí v oblasti poštovních služeb, a který veřejné zakázky na dodávky informačních a komunikačních technologií poměrně hojně využívá, např. při rozšiřování kontaktních míst Czech POINT, v rámci Sčítání lidu, domů a bytů 2011 apod. 52 Pokud se týká služeb elektronických komunikací, zde existuje poměrně jednoznačný závěr, který je podpořen dostupným výkladem: „Pokud jde o oblast telekomunikací, která byla částečně i za účinnosti předchozího zákona považována za činnost, v níž působí sektoroví zadavatelé, pak platí, že o telekomunikační licenci (licenci k poskytování telekomunikačních služeb) může požádat kdokoli, přitom Český telekomunikační úřad ji tomuto subjektu za splnění zákonem stanovených kritérií udělí. Tato skutečnost však není rozhodující, neboť činnost telekomunikačního operátora není (oproti předchozímu zákonu) uvedena pod výčtem relevantních činností v § 4 zákona; to samo o sobě již postačuje pro závěr, že nejde o sektorového zadavatele.“ 53 3.1.2.4 Centrální zadavatel Podle § 3 odst. 1 je centrálním zadavatelem veřejný zadavatel, který provádí centralizované zadávání, spočívající v tom, že pro jiného zadavatele pořizuje dodávky či služby, jež jsou předmětem veřejných zakázek, které následně prodává jiným zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly dodávky či služby pořízeny, nebo provádí zadávací řízení a zadává veřejnou zakázku na dodávky, služby či stavební práce na účet jiných zadavatelů. První část definice tedy definuje centrálního zadavatele jako osobu, která provádí „přeprodej“ jím vysoutěžených dodávek, služeb či stavebních prací, druhá část jej pak definuje jako určitého „zprostředkovatele“ výběrového řízení za účelem dosažení množstevních výhod díky koordinovanému postupu. Vždy platí, že centrálním zadavatelem může být pouze veřejný zadavatel.

52

Nutno však dodat, že v případě, kdy Česká pošta, s.p. nevykonává relevantní činnost, působí v roli veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona (např. při výstavbě nových objektů). 53 RAUS, D.; NERUDA, R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. Praha: Linde Praha, a.s., 2007, ISBN 978-80-7201-677-8, s. 35.

27


„Lze mít za to, že institutu centralizovaného zadávání využijí především ti zadavatelé, kteří z jakéhokoli důvodu (typicky ekonomické či časové povahy) nechtějí sami realizovat zadávací řízení a rozhodnou se k pořízení zboží, služeb či stavebních prací prostřednictvím centrálního (veřejného) zadavatele.“ 54 Před zahájením centralizovaného zadávání jsou zadavatelé a centrální zadavatel povinni uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním. Uzavřením písemné smlouvy vzniká centrálnímu zadavateli ve vztahu k dotčeným zadavatelům oprávnění provádět centralizované zadávání. Z hlediska těžiště této diplomové práce je nutné zmínit zejména veřejné zakázky Ministerstva vnitra České republiky, které napříč celou státní správou nakupuje služby tzv. Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS)

55

, tj. datové služby včetně

připojení k internetu, hlasové služby, popř. dále koordinuje rámcové smlouvy na nákupy softwaru (např. rámcové licenční smlouvy se společností Microsoft na bázi Microsoft Enterprise Agreement). 3.1.2.5 Sdružení zadavatelů Podle § 2 odst. 8 ZVZ se za jednoho zadavatele se pro účely zákona o veřejných zakázkách považuje i několik zadavatelů, pokud se sdruží či se jinak spojí pro účely společného postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky (tj. „sdružení zadavatelů“). V takovém případě jsou podle ZVZ zadavatelé povinni před zahájením zadávacího řízení uzavřít písemnou smlouvu, ve které si upraví vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání jménem účastníků sdružení zadavatelů. Na sdružení se přitom vždy vztahují ustanovení ZVZ platná pro veřejného zadavatele. Sdružení zadavatelů v praxi nejčastěji vznikne na podkladě uzavřené smlouvy o sdružení ve smyslu § 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů či smlouvy inominátní (nepojmenované) podle § 51 téhož zákona,

54

PODEŠVA, V.; OLÍK, M.; JANOUŠEK, M.; STRÁNSKÝ, J. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, ISBN 978-807357-636-3, s. 17. 55 Viz.[online] (cit. 2011-09-10)

28


resp. § 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 56 V praxi to tedy znamená, že v rámci uvedené smlouvy si zadavatelé určí, který z nich bude vystupovat jménem sdružení (který za ně bude jednat), jakož i určena vzájemná práva a povinnosti zejména ve vztahu k povinnostem uvedeným v ZVZ platným pro jednoho zadavatele. Je zapotřebí doplnit skutečnost, že sdružit se může více druhů zadavatelů tj. např. veřejný s dotovaným, sektorový s veřejným apod. Vždy však budou postupovat jako veřejný zadavatel, neboť ZVZ v § 2 odst. 8 stanoví „pravidlo nejpřísnějšího“. V rámci veřejných zakázek v oblasti informačních a komunikačních technologií se tento institut příliš nepoužívá, častější je centrální zadávání, které bylo popsáno v předchozí kapitole. 3.1.3 Dodavatel Následuje definice druhé strany právního vztahu, který je založen postupem na základě zákona o veřejných zakázkách. Pojem „dodavatel“, je na rozdíl od zadavatele přesně definován v § 17 odst. 1 písm. a) ZVZ. Podle tohoto ustanovení se za dodavatele považuje „fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel“. Nutno doplnit definicí zahraničního dodavatele, kterým podle § 17 odst. 1 písm. o) je „zahraniční osoba podle zvláštního právního předpisu

57

, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí

stavební práce“. Kromě pojmu „dodavatel“ operuje ZVZ ještě s pojmy „uchazeč“ 58 či „zájemce“ 59

, vždy se však jedná o identickou osobu, pouze je pro vyšší přehlednost odlišeno její

postavení v rámci jednotlivých fází procesu zadávání veřejné zakázky. Platí však, že „dodavatel“ je pojem nadřazený. 60 Ačkoli ZVZ výslovně nezmiňuje, že v případě dodavatele se jedná o podnikatele ve smyslu obchodního zákoníku či živnostenského zákoníku, v praxi se jedná právě 56

PODEŠVA, V.; OLÍK, M.; JANOUŠEK, M.; STRÁNSKÝ, J. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, ISBN 978-807357-636-3, s. 17. 57 podle § 21 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů 58 § 17 odst. 1 písm. j) ZVZ 59 § 17 odst. 1 písm. n) ZVZ 60 PODEŠVA, V.; OLÍK, M.; JANOUŠEK, M.; STRÁNSKÝ, J. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, ISBN 978-807357-636-3, s. 59

29


o osobu, která podniká na základě zvláštního právního předpisu (vč. podnikatelů v oblasti zemědělství). „Výjimečně však může být dodavatelem i nepodnikatel. Půjde například o situace, kdy plnění, které má být předmětem veřejné zakázky, bude s ohledem na jeho specifika třeba dodávat osobou, která takové plnění může poskytnout, aniž by se takovou činností zabývala soustavně. Půjde například o restaurátorskou činnost.“

61

Vždy pak záleží na tom, jak je vymezen předmět veřejné zakázky event.

kvalifikační požadavky. Zahraniční dodavatel se od dodavatele tuzemského liší v tom, že nemá sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky. Podle § 21 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, se pak jedná o fyzickou osobu s bydlištěm nebo právnická osobu se sídlem mimo území České republiky. Pro zahraniční dodavatele platí zvláštní ustanovení týkající se kvalifikačních předpokladů resp. jejich prokazování, o čemž bude pojednáno v dalších kapitolách. Nakonec bych ještě ráda zmínila pojem „subdodavatel“, který je uveden v § 17 odst. i) ZVZ, kdy za subdodavatele je považována osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva. Ačkoli je mnoho veřejných zakázek plněno především subdodavatelsky, smluvní stranou vůči zadavateli je vždy (hlavní) dodavatel a pouze ten nese odpovědnost za realizaci zakázky. 3.1.4 Druhy veřejných zakázek Pokud hovoříme o druzích veřejných zakázek, musíme vyjít ze zákona o veřejných zakázkách, kde jsou vymezeny veřejné zakázky na dodávky, služby a stavební práce. Tyto tři druhy můžeme shrnout pod názvem veřejné zakázky podle předmětu. Mimo jiné musíme uvést, že veřejné zakázky (dále VZ) se dále dají dělit podle předpokládané hodnoty na VZ malého rozsahu, VZ podlimitní a VZ nadlimitní (viz. Obrázek 2).

61

RAUS, D.; NERUDA, R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. Praha: Linde Praha, a.s., 2007, ISBN 978-80-7201-677-8, s. 116.

30


Veřejné zakázky na dodávky Dělení dle předmětu

Veřejné zakázky na stavební práce Veřejné zakázky na služby

Veřejné zakázky Nadlimitní veřejné zakázky Podlimitní veřejné zakázky

Dělení dle předpokládané ceny

Zakázky malého rozsahu Obrázek 2 - Druhy veřejných zakázek62

3.1.4.1 Veřejné zakázky podle předmětu Tomuto typu veřejných zakázek je v ZVZ věnován §8, §9 a §10.

63

U definic

zakázek na dodávky a stavební práce je přesně uvedeno, v jakém případě se o tento druh jedná; u veřejných zakázek na služby je použita tzv. negativní definice.64 VZ musí být vždy pouze jednoho druhu a tento druh musí být určen. Určení druhu je nosné pro určení zadávacího řízení či stanovení předpokládané hodnoty VZ. 3.1.4.1.1 Veřejné zakázky na dodávky Jedná se o takovou zakázku, v níž je předmětem pořízení věci – v terminologii evropských zadávacích směrnic zboží či výrobky. 65 Věc může být pořízena jakýmkoliv způsobem (koupě, nákup na splátky, nájem…). Současně je VZ na dodávky i v případě, kdy se jedná o umístění, montáž nebo uvedení zboží do provozu, pokud tyto činnosti

62

Zdroj:Viz. [online] (cit.2011-09-09) 63 K přesnějšímu definování v dalším textu využito ZVZ. 64 VZ na služby jsou de facto všechny VZ, které nejsou zařaditelné do ostatních druhů – na dodávky či stavební práce. 65 PODEŠVA, V.; OLÍK, M.; JANOUŠEK, M.; STRÁNSKÝ, J. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, ISBN 978-807357-636-3, s. 61.

31


nejsou základním účelem veřejné zakázky, ale jsou nezbytné ke splnění zakázky na dodávky. 3.1.4.1.2 Veřejné zakázky na služby Zakázky tohoto typu jsou všechny zakázky, které nejsou zakázkami na stavební práce či na dodávky, nicméně v případě, kdy stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, ale jejich provedení je nezbytnou součástí, jedná se také o VZ na služby. Při poskytnutí dodávky, pokud je předpokládaná hodnota služeb vyšší než předpokládaná hodnota dodávky, jedná se opět o tento druh VZ. 3.1.4.1.3 Veřejné zakázky na stavební práce U tohoto druhu VZ se vždy jedná o stavební práce, které jsou uvedené v příloze č. 3 ZVZ, a s nimi související projektová či inženýrská činnost a dále v případech, kdy je předmětem VZ kromě stavebních prací také poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k realizaci předmětu VZ. Pokud se jedná o zhotovení stavby jako výsledku stavebních či montážních prací schopné plnit samostatnou ekonomickou či technickou funkci, jedná se rovněž o VZ na stavební práce. Posledním případem jsou stavební práce s využitím zprostředkovatelských a obdobných služeb poskytnutých zadavateli jinou osobou. Na Grafu 1 je zachycen počet zadaných veřejných zakázek v roce 2010 podle druhu. Zakázky týkající se IS/IT jsou možné zadávat pouze jako zakázky na dodávky či služby. V grafu uvedená soutěž o návrh se nepovažuje za druh zadávacího řízení (teoreticky může být pro oblast zakázek týkajících se IS/IT použita kupříkladu u návrhu architektury IT).

32


41

2 100 Dodávky

3 805

Služby Stavební práce Soutěž o návrh 2 976

Graf 1 - Zadané veřejné zakázky v roce 2010 podle druhu zakázky (počet veřejných zakázek)66

3.1.4.2 Veřejné zakázky podle předpokládané hodnoty Jak je viditelné v Tabulce 1 VZ se v souladu s § 12 ZVZ dělí podle předpokládané hodnoty na VZ malého rozsahu, podlimitní a nadlimitní. Současná právní úprava tak upustila od původní právní úpravy a považuje za veřejnou zakázku jakoukoliv veřejnou zakázku bez ohledu na výši její předpokládané hodnoty.

67

Současně tabulka shrnuje i výši předpokládaných hodnot u jednotlivých typů. Veřejné zakázky podle předpokládané hodnoty Veřejné zakázky malého rozsahu

Veřejné zakázky podlimitní 68 Veřejné zakázky nadlimitní

Druh veřejné zakázky

Výše předpokládané hodnoty

Veřejné zakázky na Do 2 mil. Kč bez DPH dodávky a služby Veřejné zakázky na Do 6 mil. Kč bez DPH stavební práce Veřejné zakázky na Min. 2 mil Kč bez DPH dodávky a služby Veřejné zakázky na Min. 6 mil Kč bez DPH stavební práce Dosahují minimálně finančních limitů z nařízení vlády č. 77/2008 Sb.

Tabulka 1 - Přehled zakázek podle předpokládané hodnoty a jejich výše předpokládaného limitu69

66

Zdroj:Viz. [online] (cit. 2011-09-10) 67

ŠEBESTA, M.; PODEŠVA, V.; OLÍK, M.; MACHUREK, T. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem. Praha: ASPI, a. s., 2006. 524 s. ISBN 80-7357-213-3, str. 72 68 Maximálně do finančních limitů z nařízení vlády č. 77/2008 Sb. 69 Zdroj: ustanovení § 12 ZVZ

33


Zakázky nadlimitní a podlimitní jsou rozlišovány podle hranice finančních limitů (Tabulka 2), které jsou uvedeny v právních předpisech Evropských společenství, a každé dva roky zpravidla dochází k jejich revidování. Druh veřejné zakázky

Dodávky

Služby

Česká republika, státní příspěvková organizace 3 236 000 Kč + Ministerstvo obrany zboží stanovené prováděcím předpisem 3 236 000 Kč

Stavební práce

Územní samosprávní celky a jimi zřízené příspěvkové organizace, jiná právnická osoba

Sektorový zadavatel

4 997 000 Kč + Ministerstvo obrany, zboží nestanovené prováděcím předpisem

10 020 000 Kč

4 997 000 Kč + dotovaný zadavatel 125 451 000 Kč Při užití zjednodušeného podlimitního řízení limit 20 000 000 Kč

10 020 000 Kč

Tabulka 2- Druhy veřejných zakázek na základě limitů70

3.1.4.2.1 Předpokládaná hodnota veřejné zakázky Zjednodušeně řečeno se dá říci, že se jedná o částku, kterou zadavatel předpokládá jako cenu plnění v souvislosti s realizací veřejné zakázky. Zadavatel je povinen tuto částku stanovit z důvodu určení postupu zadávacího řízení a musí se z pohledu zakázek v oblasti ICT řídit zejména následujícími zásadami: -

zadavatel nesmí rozdělit předmět VZ tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod stanovené finanční limity;

-

při

stanovení

předpokládané

hodnoty je

zadavatel

povinen

sečíst

předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období; to neplatí pro dodávky nebo služby, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel je pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb - zakázky lze tedy zadávat po jednotlivých letech, nikoli však, pokud je jistota či výhled jejich pořízení pro další roky (např. jsou součástí dotačního projektu nebo jsou např. ve výhledu rozpočtu). Předpokládaná hodnota se především stanovuje: 70

Zdroj: vyhláška č. 77/2008 Sb., v platném znění

34


-

podle předpokládané výše závazku za dobu účinnosti smlouvy (při smlouvě na dobu určitou);

-

podle předpokládané výše závazku za 48 měsíců (při smlouvě na dobu neurčitou nebo v případech, kdy trvání nelze přesně vymezit).

V případech, kdy se pořizuje opakující se nebo trvající plnění, se předpokládaná hodnota stanovuje jako -

reálná cena plnění stejného či obdobného druhu v předchozích 12 měsících po úpravě o očekávané změny v cenách či množství;

-

suma předpokládaných hodnot plnění, které mají být pořizovány během následujících 12 měsíců.

Následně se tato částka upraví podle délky trvání smlouvy a výše uvedeného hlavního pravidla. V případě užití opčního práva se předpokládaná hodnota stanovuje odlišně, a to v souladu s § 99 ZVZ. Vzhledem k tomu, že stanovení předpokládané hodnoty je stěžejním postupem zadavatele, byla tato problematika řešena např. ve správním řízení vedeném u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pod č.j. S039/05, kdy zadavatelem bylo Statutární město Ostrava (městský obvod Mariánské Hory a Hulváky). V tomto případě byly uzavřeny tři zvláštní smlouvy nezákonným rozdělením předmětu veřejné zakázky, kdy došlo ke snížení předpokládané ceny zakázek pod limity stanovené v ZVZ. ÚOHS uvedl, že stěžejní je věcná a časová souvislost plnění, a dále je nutné posoudit, zda se jedná o samostatné zakázky nebo o dílčí části předmětu plnění jedné (velké) zakázky. Záměrné dělení veřejné zakázky za účelem obcházení ZVZ, tj. zadávání menších zakázek postupy mimo režim ZVZ, je podle rozhodnutí ÚOHS zakázáno. 71 3.1.5 Ostatní pojmy 3.1.5.1 Profil zadavatele Podle § 17 písm. g) ZVZ je profilem zadavatele „konkrétní adresa elektronického nástroje v síti Internet, který zadavatel používá k uveřejňování informací týkajících se veřejných zakázek a který umožňuje dálkový přístup“. K tomuto pojmu se tedy váže definice elektronického nástroje obsažená v § 149 a násl. ZVZ. Za elektronický nástroj se tedy z pohledu zákona o veřejných zakázkách rozumí

71

Viz. < http://www.compet.cz/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/5343/ > [online] (cit. 2011-08-10)

35


programové vybavení nebo jeho součásti, které jsou spojeny se sítí nebo službou elektronických komunikací 72 a umožňují provádění úkonů v elektronické podobě podle ZVZ, včetně digitální komprese a uchovávání dat. ZVZ přitom stanoví, že zadavatel je oprávněn elektronické nástroje použít pouze tehdy, pokud jejich použití neporušuje zákaz

diskriminace

a jsou

obecně

dostupné

a slučitelné

s běžně

užívanými

technologiemi ICT. O obecných požadavcích na elektronické nástroje bude pojednáno dále v kapitole týkající se elektronizace veřejných zakázek. Obecně však mohu uvést, že teprve od 1. července 2011 začala být situace týkající se využívání profilů zadavatelů přehlednější, neboť nyní dle ZVZ a jeho prováděcích předpisů zcela jasně vyplývá, že profil zadavatele není pouhá webová stránka (např. v rámci hlavních webových stránek zadavatele) s umísťovanými soubory typu PDF (Portable Document Format), ale je nutné profil provozovat na elektronickém nástroji, který má vystaven certifikát shody určeným certifikačním orgánem. 3.1.5.2 Citlivá činnost Pod pojmem citlivá činnost se řadí poměrně nový pojem, který byl do ZVZ zanesen teprve v roce 2010. Za citlivou činnost podle zvláštního právního předpisu

73

ZVZ považuje zadání veřejné zakázky, kterou zadává veřejný zadavatel Česká republika nebo státní příspěvková organizace, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 500 mil. Kč bez DPH. U veřejných zakázek od určité předpokládané hodnoty se tedy stanoví další povinnosti zadavatele. Vymezení citlivých činností v ZVZ by podle Vlády ČR mělo směřovat k efektivnějšímu boji proti korupci osob podílejících se na zadávání veřejných zakázek. „Při zadávání veřejných zakázek mohou být výše zmíněné osoby vystaveny tlaku 72

Pojmy vycházejí ze zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Za síť elektronických komunikací se podle § 2 písm. h) cit. zákona považují sítí elektronických komunikací přenosové systémy, popřípadě spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace. Podle § 2 písm. n) cit. zákona je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 73 Dle § 80 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů

36


nejrůznějších skupin, či jednotlivců, jejichž působení může mít na tyto osoby takový vliv, který se ve výsledku může projevit jako realizace zakázky pro stát méně výhodné, než by se oprávněně očekávalo. Požadavek, aby tyto osoby měly platný doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, nebo platné osvědčení fyzické osoby zahrnuje především ověření jejich bezúhonnosti, osobnostní způsobilosti a (bezpečnostní) spolehlivosti včetně

případných

trestních

řízení,

úrovně

majetkových

poměrů

a případné

podnikatelské činnosti, a to průběžně i v delším časovém úseku.“ 74 3.1.6 Výjimky z působnosti zákona o veřejných zakázkách Na tomto místě je nutné zmínit, že ne vždy může nastat případ, kdy zadavatel musí postupovat podle ZVZ. Seznam výjimek, který je uveden v § 18 odst. 1 ZVZ, je poměrně široký. Níže uvádím stručný výčet předmětů zakázek, které jsou vyňaty z obecné působnosti ZVZ: a) utajované informace; b) bezpečnostní zájmy státu a obdobná opatření; c) zbraně, vojenský materiál v rámci obrany státu; d) služby ve výzkumu a vývoji; e) finanční a kapitálové nástroje, cenné papíry; f) služby České národní banky; g) nabytí nemovitostí a příslušných práv (nikoli související finanční služby); h) programový obsah, vysílací čas (televize, rozhlas); i) vlastní provozování telekomunikační sítě („rezortní operátoři“, např. rezortní síť Ministerstva vnitra); j) tzv. in house zadávání (tj. kdy určitá osoba vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch veřejného zadavatele); k) veřejné zakázky zadávané veřejnými zadavateli navzájem (pokud má zadavatel uděleno výhradní právo na určité dodávky, služby či stavební práce); l) rozhodčí a smírčí služby; m) poskytování znaleckých a tlumočnických služeb; n) nabytí či nájem podniku;

74

Viz. [online] (cit. 2011-08-17)

37


o) výkup biopaliv (prostřednictvím Státní správy hmotných rezerv); p) speciální pravidla vyplývající z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (např. v souvislosti se členstvím v NATO); q) zvláštní postupy či pravidla stanovená mezinárodní organizací; r) společný projekt podle mezinárodní smlouvy se státem mimo EU (to však musí být oznámeno Evropské komisi). Původně mezi výjimky patřila také obecná výjimka Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který neměl pravomoc rozhodovat o postupu zadavatele v případě veřejných zakázek malého rozsahu. Na základě změn v první polovině roku 2011 75 již ÚOHS má povinnost zabývat se případy v rámci veřejných zakázek malého rozsahu.

3.2 Zadávací řízení a jeho druhy Aby veřejná zakázka mohla být vůbec realizována, musí proběhnout jeden z druhů zadávacího řízení. Dle ZVZ se jedná o tzv. otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, soutěžní dialog a zjednodušené podlimitní řízení. Poslední dva zmíněné druhy mohou být použity pouze veřejným zadavatelem. Zadávací řízení je postup při zadávání veřejné zakázky, kterým se zadavatel musí řídit. To, kterou možnost zadávacího řízení zadavatel může využít, záleží na kategorii, do které spadá. (viz. Obrázek 3) Otevřené řízení

Užší řízení

Jednací řízení Jednací řízení s bez uveřejněním uveřejnění

Soutěžní dialog

Zjednodušené podlimitní řízení

Řízení na základě rámcové smlouvy

Dynamický nákupní systém

Veřejný zadavatel Dotovaný zadavatel Sektorový zadavatel Legenda : Bez nutnosti naplnění zvláštních zákonných podmínek Pouze při naplnění zvláštních podmínek

Obrázek 3 - Kategorizace způsobu využití zadávacích řízení u jednotlivých typů zadavatelů76

75

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 2 Afs 132/2009 – 275 ze dne 26. ledna 2011: „Lze tedy přijmout další dílčí závěr, a sice že z ustanovení § 112 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách lze pravomoc stěžovatele k výkonu dohledu nad veřejnými zakázkami malého rozsahu dovodit, byť jen v intencích dodržení obecných zásad postupu veřejného zadavatele, vyjmenovaných v § 6 citovaného zákona.“

38


Zahájení zadávacího řízení je možné dvojím způsobem. Buď odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení anebo odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení. Zadavatel vyplní oznámení do příslušného formuláře přeneseného z evropských směrnic. Oznámení se poté odešle a to buď v listinné podobě či elektronické a uveřejní se podle § 126 ZVZ v informačním systému na adrese www.isvzus.cz77 a u nadlimitních VZ také v Úředním věstníku EU. Na isvzus.cz je poté oznámení uveřejněno dle pravidel tohoto serveru. Pokud by došlo ke změně oznámení, je nutné dodržet zásady z § 6 ZVZ. 3.2.1 Otevřené řízení Jedná se o nejběžnější způsob zadání veřejné zakázky. Zadavatel v souladu s § 27 ZVZ oznamuje svůj záměr zadat veřejnou zakázku neomezenému počtu dodavatelů a uchazeči podávají své nabídky současně s prokázáním své kvalifikace. Kvalifikace musí být doložena v takovém rozsahu, který definuje ZVZ či jaký požaduje zadavatel

(vždy

v souladu

se

ZVZ).

Otevřené

nejtransparentnější způsob zadávání veřejných zakázek.

řízení 78

je

považováno

za

Jistou nevýhodou však může

být to, že dochází k náročnému posuzování a hodnocení celé řady nabídek, kdy může dojít ke špatnému posouzení či k přehlédnutí některých významných skutečnosti. 3.2.2 Užší řízení Stejně jako u otevřeného řízení se může přihlásit neomezené množství dodavatelů. Nejprve však v souladu s § 28 ZVZ všichni podávají žádost o účast a prokazují své kvalifikace a až poté podávají nabídku. Pokud chce zadavatel omezit počet zájemců, které po „zúžení“ výběru vyzve k podání nabídky, měl by tak učinit podle předem určených objektivních kritérií79 v souladu s § 61 ZVZ, což může být často velmi problematické. Jedním z častých a kritizovaných způsobů omezení počtu uchazečů může být losování pomocí losovacího zařízení, které osvědčí notář. Podle velké novely ZVZ z roku 2010 již však losovací zařízení a prostředky sloužící k losování mohou kontrolovat samotní uchazeči. Dle připravované novelizace, která by 76

ŠEBESTA, M.; PODEŠVA, V.; OLÍK, M.; MACHUREK, T. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem. Praha: ASPI, a. s., 2006. 524 s. ISBN 80-7357-213-3, str. 112 77 Informační systém o veřejných zakázkách – uveřejňovací subsystém 78 ŠEBESTA, M.; PODEŠVA, V.; OLÍK, M.; MACHUREK, T.. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem. Praha: ASPI, a. s., 2006. 524 s. ISBN 80-7357-213-3, str. 136 79 Objektivními kritérii mohou být například zkušenosti v oboru týkajícím se zadané VZ, velikost a struktura podniku či technická/odborná způsobilost k danému oboru a řada dalších.

39


mohla nabýt účinnosti v roce 2012, bude tento kritizovaný způsob omezení počtu uchazečů pravděpodobně zrušen. Platí zde ještě jedno pravidlo, že pokud zadavatel takto vyzve některé dodavatele, musí jich být u veřejného zadavatele nejméně pět a u sektorového zadavatele nejméně tři. 3.2.3 Jednací řízení s uveřejněním a jednací řízení bez uveřejnění Jednací řízení s uveřejněním je velice podobné užšímu řízení. Rozděluje se do dvou etap. Dle § 29 a násl. ZVZ dodavatelé nejdříve prokazují kvalifikaci a na základě kvalifikace jsou pak vybraní dodavatelé vyzváni k předložení nabídek. Vždy jsou vyzváni tři zájemci.80Poté zadavatel jedná s vybranými uchazeči a to i několikrát. Vítězný dodavatel předkládá upravený návrh smlouvy. Tento typ řízení lze použít pouze v zákonem stanovených případech,81 např. v případě předchozích neúplných či nepřijatelných nabídek, lze-li očekávat vzájemně neporovnatelné ceny, popř. v případě určitého druhu předmětu veřejné zakázky (např. pojišťovací, bankovní či investiční služby). V rámci jednacího řízení bez uveřejnění, které lze rovněž realizovat pouze při splnění důvodů vymezených zákonem, zadavatel podle § 34 ZVZ jednoduše vyzývá zájemce písemnou výzvou, kde vyjadřuje svůj záměr zadat veřejnou zakázku82 a v informačním systému o veřejných zakázkách pak zveřejňuje pouze výsledek. Jednací řízení bez uveřejnění je nejméně transparentním způsobem zadávání veřejných zakázek a bohužel je velmi často používáno v rámci zakázek z oblasti ICT zejména s odůvodněním, že určitou veřejnou zakázku je oprávněn realizovat pouze určitý dodavatel, z důvodu ochrany výhradních práv (tedy práv autorských). Jednací řízení bez uveřejnění je rovněž často používáno v rámci pořízení dodatečných dodávek či víceprací, anebo v případě využití tzv. opčního práva. 3.2.4 Soutěžní dialog Pokud je předmětem zakázky složité plnění, může zadavatel využít soutěžního dialogu. Jedná se především o takové zakázky, kde zadavatel není objektivně schopen

80

ZVZ upravuje odchylky Blíže §22 odst. 1,3,4 a 5 ZVZ 82 Blíže §23 odst, 1a)b)c), 4a)b), 5a)b)c)d)e) 6,7a)b) 8a)b) a §99 ZVZ 81

40


vymezit technické podmínky, právní nebo finanční požadavky na plnění veřejné zakázky. Podle § 35 a násl. ZVZ oznamuje dodavatel v oznámení soutěžního dialogu svůj úmysl zadat veřejnou zakázku neomezenému počtu dodavatelů. Toto oznámení je výzvou pro dodavatele, aby podali žádost o účast a prokázali svou kvalifikaci, a to ve stanovené lhůtě. Zadavatel zhodnotí předložené kvalifikace a vyzve ty, kteří ji splnili, k účasti v soutěžním dialogu. Musí přitom vyzvat nejméně tři zájemce. ZVZ vymezuje další pravidla pro omezení počtu zájemců, které jsou uvedeny v § 61. 3.2.5 Zjednodušené podlimitní řízení Zjednodušené podlimitní řízení je možné použít pouze v případech, kdy se jedná o podlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby, a v případě stavebních prací pouze v případě, kdy předpokládaná hodnota nepřesáhne 20 000 000 Kč bez DPH. Tento typ řízení je podobný otevřenému řízení, nicméně je velice efektivní díky poměrně krátkým lhůtám a odstranění některých administrativních kroků. Zadavatel v souladu s § 38 ZVZ v něm vyzývá nejméně pět zájemců a tuto výzvu je povinen uveřejnit vhodným způsobem na profilu zadavatele tak, aby se mohli účastnit rovněž další potenciální uchazeči. ZVZ výslovně zakazuje vyzývat stále stejný okruh zájemců. 3.2.6 Dynamický nákupní systém Dynamický nákupní systém je zvláštní způsob zadávání veřejných zakázek, který je vhodné použít zejména v případě dlouhodobého nákupu určitého druhu zboží. Pokud jej chce zadavatel zavést, musí podle § 93 a násl. ZVZ tuto skutečnost uveřejnit v oznámení otevřeného řízení. Oznámení otevřeného řízení je pak pro dodavatele impulsem pro podání předběžných nabídek. Současně zadavatel v oznámení poskytuje internetovou adresu, kde dodavatelé získají zadávací dokumentaci. „Dynamický nákupní systém je zvláštním řízením, které probíhá elektronickou formou. Jeho hlavním účelem je podstatné ulehčení zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného (standardizovaného) a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací; pokud některá plnění tyto podmínky nesplňují, nelze pro jejich zadání dynamický nákupní systém využít. Dynamický nákupní systém lze tedy využít zejména pro pořizování takových typů komodit, jako jsou kancelářské potřeby, běžně dostupné IT komponenty jako jsou monitory, klávesnice, náplně do tiskáren, překladatelské služby, běžný stavební materiál. V případě stavebních prací půjde spíše 41


o výjimečnou možnost využití dynamického nákupního systému (lze si představit např. pravidelné provádění výkopových prací).“83 V případě, kdy se zadavatel rozhodne zavést dynamický nákupní systém a zařadí dodavatele do tohoto systému, postupuje pak podle pravidel otevřeného řízení a to do okamžiku zadání veřejných zakázek v DNS . DNS nemůže být zaveden pro účely rámcových smluv a nesmí trvat déle než čtyři roky.84 V oblasti ICT byl DNS zaveden např. Masarykovou univerzitou, která jeho prostřednictvím pořizuje vybrané standardní kancelářské ICT vybavení, audiovizuální techniku nebo tonery. 85 3.2.7 Opční právo Jedná se o právo na poskytnutí dalšího plnění, které si zadavatel vyhradil v původních zadávacích podmínkách, přičemž podle podmínek stanovených v § 13 odst. 6 ZVZ je nutné, aby v rámci původní zakázky bylo v její předpokládané hodnotě již opční právo započteno, byla uvedena doba, po kterou jej zadavatel může využít, a uveden jeho základní předmět. Ustanovení § 99 ZVZ přitom stanoví, že plnění z opčního práva nesmí přesáhnout více než 30 % ceny původní zakázky, čímž je česká právní úprava přísnější než právní úprava v jiných evropských zemích. 3.2.8 Rámcová smlouva Tento právní institut umožňuje zvláštní způsoby zadávání dílčích (prováděcích) zakázek s tím, že zadavatel podle postupu, který je přesně stanoven v § 89 a násl. ZVZ, může uzavřít smlouvu s jedním či více (minimálně třemi) uchazeči. Rámcová smlouva je na základě předchozího zadávacího řízení uzavírána na dobu určitou, zásadně na dobu maximálně 4 let. V případě rámcových smluv uzavíraných na dobu delší než 1 rok může zadavatel po jejích účastnících požadovat obnovené prokázání splnění kvalifikace. Na základě rámcové smlouvy, která ovšem nemusí být výhradní, zadavatel realizuje administrativně méně náročná výběrová řízení („minitendery“), kdy oslovuje pouze účastníky rámcové smlouvy a uzavírá konkrétní smlouvy na specifikovaná 83

Převzato z [online] (cit. 2011-08-28) 84 Pakliže nemá zadavatel závažné důvody. 85 viz https://zakazky.muni.cz/dns_index.html

42


plnění, způsobem obdobným jako v jednacím řízení bez uveřejnění, s hodnotícími kritérii zpravidla stanovenými již v rámcové smlouvě. Oslovují se všichni dodavatelé nebo jen někteří na základě modelu stanoveného v ZVZ (tzv. kaskádový nebo tzv. rotační model systém výzev). Z pohledu veřejných zakázek v oblasti ICT, na základě rámcové smlouvy např. Ministerstvo vnitra pořizuje služby Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS) 86

, kdy jednotlivé dílčí zakázky pořizuje centrálně pro subjekty veřejné správy,

flexibilně v průběhu trvání rámcové smlouvy. 3.2.9 Soutěž o návrh Nejde o samostatný druh zadávacího řízení, ale o proces, při němž soutěžní porota podle § 102 a násl. ZVZ anonymně hodnotí soutěžní návrhy. Soutěž o návrh se nejčastěji používá u architektonických soutěží, studií, projektů, designových návrhů apod. Vítěz soutěže může být jeden nebo jich může být stanoveno několik. Těm je zadána vlastní veřejná zakázka, jejím předmětem je „odkoupení“ soutěžního návrhu zadavatelem, nebo jsou vítězům poskytnuty soutěžní ceny. Za účinnosti právní úpravy před velkou novelou z roku 2010 byla soutěž o návrh ze strany zadavatelů často zneužívána, neboť její poměrně volné podmínky umožňovaly bez složitějšího administrativního procesu vybrat vítěze, kterému bylo přímo zadáno řešení, které navrhl, bez možnosti obrany dalších dodavatelů. Nyní je možné od vítěze pouze odkoupit jeho návrh řešení; jeho vlastní realizace již musí být soutěžena v souladu se ZVZ, a všichni uchazeči se již mohou domáhat své obrany u ÚOHS, který již je podle § 112 ZVZ oprávněn zákonnost tohoto procesu posuzovat.

3.3 Zadávací proces 3.3.1 Zahájení zadávacího řízení u jeho jednotlivých typů Zadávací řízení se podle § 26 ZVZ zahajuje dvěma způsoby. Prvním z nich je odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení, druhým pak odeslání výzvy. Smysl obou institutů je víceméně podobný, pouze se vyznačuje procesními rozdíly. Oznámení je odesíláno vyplněním příslušného formuláře, který byl transponován z evropských zadávacích směrnic, a jeho přenosem v listinné či elektronické podobě

86

Viz. (cit. 2011-08-21)

[online]

43


správci informačního systému o veřejných zakázkách. Nadlimitní veřejné zakázky jsou oznamovány rovněž v Úředním věstníku Evropské unie, což správce informačního systému zajišťuje za zadavatele. Naproti tomu výzva je určena konkrétním subjektům, a zadavatel ji činí zpravidla v listinné podobě. Zajímavé je, že z hlediska ZVZ je rozhodný okamžik odeslání, nikoli doručení, a to ani v případě, že se výzvu nepodaří některým potenciálním uchazečům doručit. To, zda je zadavatel oprávněn použít výzvu či oznámení, je určeno v ZVZ u jednotlivých typů zadávacích řízení, a tedy i dále v této diplomové práci. 3.3.1.1 Zahájení zadávacího řízení oznámením Formou oznámení se podle § 26 odst. 2 ZVZ zahajuje otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním či soutěžní dialog. Oznámením je de facto osloven neurčitý okruh subjektů, ty se však o záměru zadavatele dovědí pouze tak, že budou pravidelně sledovat informační systém o veřejných zakázkách nebo specializované servery, které pro uchazeče agregují zveřejněné veřejné zakázky podle předem stanovených kritérií. 3.3.1.2 Zahájení zadávacího řízení výzvou Písemná výzvou se zadávací řízení podle § 26 odst. 3 ZVZ zahajuje v případě jednacího řízení bez uveřejnění, zjednodušeného podlimitního řízení a řízení na základě uzavřené rámcové smlouvy. Jak již bylo uvedeno výše, jsou oslovováni zcela konkrétní potenciální dodavatelé. To však neznamená, že je okruh uchazečů zcela uzavřen. Podle dřívějších rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a po novele z roku 2010 rovněž podle výslovného ustanovení § 38 odst. 6 ZVZ je zadavatel např. ve zjednodušeném podlimitním řízení povinen přijmout nabídku uchazeče, který nebyl přímo osloven, a který se o zadávacím řízení dověděl náhodným způsobem. 3.3.2 Zadávací dokumentace Zadávací dokumentace je soubor dokumentů, který je nosný jak pro zadavatele, tak

pro

potenciální

uchazeče

o veřejnou

zakázku.

Zadavatel

jej

předkládá

potencionálním dodavatelům a potenciální dodavatelé podle této dokumentace zpracovávají

nabídky.

Zadávací

dokumentace

vychází

z oznámení

o zahájení 44


zadávacího řízení resp. výzvy a musí jim vždy odpovídat, neboť v případě vzájemného rozporu má vždy přednost oznámení resp. výzva. ZVZ definuje zadávací dokumentaci v § 44 jako „soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky.“ Obsahem zadávací dokumentace musí být ve smyslu § 44 odst. 3 ZVZ zejména -

obchodní podmínky včetně platebních podmínek (nebo také objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny),

-

požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny,

-

podmínky a požadavky na zpracování nabídky,

-

způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

Dále může zadávací dokumentace obsahovat technické podmínky, varianty nabídek (pokud je zadavatel připustil) či jiné další požadavky. U veřejné zakázky na stavební práce je vyžadována projektová či jiná dokumentace podle zvláštního předpisu. Zadavatel plně odpovídá za veškeré náležitosti uvedené v zadávací dokumentaci, tzn. zejména za její úplnost a správnost. Specifikuje své požadavky na plnění veřejné zakázky a to tak, aby uchazeči byly na tomto základě schopni podat nabídky, které budou porovnatelné. V žádném případě nesmí zadavatel v zadávací dokumentaci jakákoliv označení, která jsou typická pro určitého dodavatele. Musí tak dodržet zásady nediskriminace. Zadavatel je rovněž v zadávací dokumentaci oprávněn požadovat, aby uchazeči v nabídkách uvedli ty části veřejné zakázky, které budou plněny subdodavatelsky, a to včetně uvedení identifikace těchto subdodavatelů. Přestože ZVZ ctí zásady uvedené v § 6 ZVZ, zcela legálně umožňuje zadavateli, aby omezil uchazeče v tom, které části veřejné zakázky nesmí být plněny subdodavatelsky. Zadavatel však vždy musí umožnit, aby alespoň část zakázky mohla být plněna subdodavatelem. V § 44 odst. 9 ZVZ je uvedeno poměrně zásadní pravidlo, které zadavateli zakazuje v zadávací dokumentaci uvádět tzv. značkovou specifikaci

87

. V praxi to

87

„Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmí zadávací dokumentace, zejména technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46

45


znamená, že zadavatel nejenže není oprávněn uvést konkrétní značku či výrobek/službu, ale zároveň nesmí parametry požadovaného plnění nastavit tak, aby směřovaly ke konkrétním výrobkům či službám. ZVZ sice ve své dikci připouští, že výjimečně lze takovéto odkazy připustit s tím, že je nutné, aby byly připuštěny také jiné, kvalitativně a technicky obdobná řešení, nicméně rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je v tomto ohledu výrazně restriktivní a zásadně neumožňuje značkovou specifikaci používat. Z hlediska veřejných zakázek v oblasti ICT se jedná o zásadní pravidlo, o kterém bude pojednáno dále v diplomové práci. 3.3.3 Technické podmínky a obchodní podmínky 3.3.3.1 Technické podmínky Jak již bylo uvedeno v předchozí části, zadavatel specifikuje technické podmínky v rámci předmětu veřejné zakázky, a to pokud je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Podle komentovaného znění ZVZ 88 se tak požadavek na uvedení technických podmínek bude týkat především veřejných zakázek na stavební práce a na dodávky. Naopak u některých veřejných zakázek na služby uvádění technických podmínek nebude nutné, neboť s ohledem na jejich charakter nebude takováto specifikace možná či účelná; předmět veřejné zakázky pak bude muset být popsán jinak, než za pomocí technických požadavků. Technické podmínky lze specifikovat podrobně nebo pouhým odkazem na již existující technické podmínky 89, což se z hlediska pojednávané oblasti ICT bude týkat zejména nákupu hardware. Volba míry podrobnosti technické specifikace je vždy dostatečně přesný a srozumitelný. Zadavatel v takovém případě umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.“ 88 ŠEBESTA, M.; PODEŠVA, V.; OLÍK, M.; MACHUREK, T.. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem. Praha: ASPI, a. s., 2006, ISBN 80-7357-213-3, s. 197. Citováno z informačního systému ASPI. 89 Podle § 46 ZVZ se jedná především o: - české technické normy přejímající evropské normy nebo jiné národní technické normy přejímající evropské normy - evropská technická schválení - obecné technické specifikace stanovené v souladu s postupem uznaným členskými státy Evropské unie a uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie - mezinárodní normy - jiné typy technických dokumentů než normy, vydané evropskými normalizačními orgány - stavební technická osvědčení - národní technické podmínky vztahující se k navrhování, posuzování a provádění staveb a stavebních prací a použití výrobků - požadavky na výkon nebo funkci z hlediska ochrany životního prostředí - zvláštní technické podmínky u vozidel

46


ponechána na zadavateli; při odkazech na technické podmínky je však nutné, aby zadavatel připustil použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. „Zatímco u veřejných zakázek na dodávky a služby se za technické podmínky považuje

vymezení

charakteristik

a požadavků

specifikovaných

objektivním

a jednoznačným způsobem, který současně vyjadřuje i účel využití požadovaného plnění, v případě veřejných zakázek na stavební práce se technickými podmínkami rozumí souhrn veškerých technických popisů vymezujících požadované technické charakteristiky a požadavky na stavební práce stejně jako dostatečný popis souvisejících dodávek a služeb, jejichž prostřednictvím je předmět specifikován objektivním a jednoznačným způsobem, který současně vyjadřuje i účel využití; u dodávek a zejména pak u služeb lze očekávat, že vymezení technických podmínek za použití odkazu na technické normy nebude tak pravidelné jako v případě stavebních zakázek.“ 90 ZVZ v § 45 odst. 3 uvádí, že technické podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, čímž navazuje na zákaz tzv. značkové specifikace uvedený v předchozí části diplomové práce. Odůvodňuje-li to předmět veřejné zakázky, zohlední zadavatel při stanovení technických podmínek požadavky přístupnosti osob se zdravotním postižením nebo dostupnosti pro všechny uživatele. V praxi je takovéto omezení používáno u nákupu některých komodit včetně ICT, kdy zadavatel specifikuje, že dodavatel musí mít statut „chráněné pracovní dílny“, čímž zadavatel splní požadavky zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Smysl této právní úpravy je spíše diskutabilní a je otázkou, zda nakupování počítačových komponent přes uměle vytvářené chráněné pracovní dílny či výrobní družstva přispívá k dosažení veřejného zájmu. 3.3.3.2 Obchodní podmínky Obchodní podmínky jsou veškeré podmínky, které budou součástí smluvního vztahu s dodavatelem. Zahrnují tak nejen vzájemnou specifikaci práv a povinností, ale rovněž platební, záruční či servisní podmínky. 90

ŠEBESTA, M.; PODEŠVA, V.; OLÍK, M.; MACHUREK, T.. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem. Praha: ASPI, a. s., 2006, ISBN 80-7357-213-3, s. 197. Citováno z informačního systému ASPI.

47


Zadavatel je oprávněn odkázat pouze na všeobecné obchodní podmínky různých mezinárodních organizací resp. tyto mohou být v rámci zadávací dokumentace přiloženy. Velmi častým případem je však přítomnost vzorového návrhu smlouvy, do kterého uchazeč pouze doplní své kontaktní údaje popř. další požadované parametry, které by mohly být součásti hodnocení. V rámci zadávacích podmínek rovněž musí být specifikovány objektivní podmínky překročení nabídkové ceny, pokud je v době zadávání veřejné zakázky zadavatel zná či je schopen je předpokládat. Typicky se může jednat např. o změnu daňových sazeb (daň z přidané hodnoty), správních poplatků, inflace či devizových kurzů. 3.3.4 Klasifikace předmětu veřejné zakázky Podle § 47 ZVZ je zadavatel při vymezení předmětu veřejné zakázky v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení povinen použít klasifikaci zboží, služeb a stavebních prací podle referenční klasifikace platné pro veřejné zakázky na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství. Tímto předpisem je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002, ve znění nařízení Komise č. 2151/2003 v praxi to znamená, že každá relevantní část předmětu veřejné zakázky je označena dle číselníku CPV („Common Procurement Vocabulary“). Důvodem pro správnou klasifikaci předmětu veřejné zakázky je jednotný trh Evropské unie, kdy část veřejných zakázek, jak jsem již dříve uvedla, je uveřejňována v Úředním věstníku, a s ohledem na jazykovou bariéru jednotlivých členských států Evropské unie je takovýto číselník klasifikace jediným rychlým vodítkem pro potenciální dodavatele z jiných zemí než České republiky. Klasifikaci však využijí rovněž uchazeči z ČR, protože díky jednoduché a srozumitelné hierarchii číselníku CPV mohou v rámci Informačního systému o veřejných zakázkách sledovat zveřejněná oznámení, která se týkají příbuzného oboru podnikání. Zadavatel je povinen předmět veřejné zakázky klasifikovat přesně, úplně a pravdivě. Zásadně tedy nepostačí, aby v případě některých veřejných zakázek na služby uvedl klasifikaci jako „Jiné služby“.

48


3.3.5 Hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek Zadavatel je v rámci zadávacích podmínek povinen uvést rovněž hodnotící kritéria. V ustanovení § 78 odst. 1 ZVZ jsou uvedena dvě základní hodnocení kritéria: Prvním je nejnižší nabídková cena, druhým ekonomická výhodnost nabídky. Hodnocení v rámci prvního kritéria je poměrně jasné, u druhého z uvedených zadavatel uvede vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny, a aby se vztahovala k nabízenému plnění veřejné zakázky. V rámci dílčích hodnotících kritérií jsou stanoveny příslušné váhy nebo je určen matematický vztah mezi nimi (např. v případě pořízení hardware se může použít složitější vzorec, jehož výsledkem by mohlo být hodnocení podle poměru cena/výkon). Od účinnosti novely z roku 2010 tak již povinným hodnotícím kritériem není nabídková cena. Zákon o veřejných zakázkách v § 78 odst. 4 uvádí pouze příklady možných dílčích hodnotících kritérií, která může zadavatel použít. Řadí se mezi ně cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Použití jiných kritérií je samozřejmě možné, zadavatel je však musí stanovit tak, aby tím nebyl porušen ZVZ. Zadavatel např. není oprávněn hodnotit stejné parametry, které požaduje v rámci kvalifikačních předpokladů. Důvod je jednoduchý: Zatímco hodnotící kritéria jsou prostředkem k hodnocení nabídky, kvalifikace se vztahuje k uchazeči samotnému. V rámci hodnotících kritérií tedy nelze hodnotit parametry, které se nevztahují k nabídce jako takové. Kromě stanovení vlastních hodnotících kritérií je zadavatel v rámci zadávacích podmínek povinen uvést rovněž způsob hodnocení nabídek. Předchozí právní úprava zákona č. 40/2004 Sb., resp. její navazující vyhláška č. 240/2004 Sb. stanovila poměrně jasné principy, které bylo nutné dodržovat. Od účinnosti nového zákona je však popis způsobu hodnocení ponechán na zadavateli, což má zejména opodstatnění po novele z roku 2010, kdy hodnotící kritéria mohou vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny. Pro zajímavost uvádím, že ZVZ v rámci hodnocení zvýhodňuje dodavatele, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Těmto dodavatelům se podle § 101 ZVZ v rámci hodnocení nabídek počítá nabídková cena automaticky snížená o 15 procent. 49


3.3.6 Kvalifikační požadavky na uchazeče Kvalifikace podle § 50 a násl. ZVZ vyjadřuje způsobilost dodavatele pro plnění veřejné zakázky a vedle samotné nabídky je zásadním předpokladem pro získání veřejné zakázky. Lze pochybovat, nakolik již samotná skutečnost, že zadavatel může omezit uchazeče např. s určitou úrovní zkušeností, finanční stability či počtem zaměstnanců, je transparentní či nediskriminační. ZVZ však toto legální omezení účasti určitých dodavatelů výslovně uvádí a zadavatelé jej velmi často používají. Kvalifikace se posuzuje v rámci samostatného postupu zadavatele v souladu s § 59 ZVZ, kdy teprve po úspěšném posouzení kvalifikace uchazeče se jeho nabídka dostává do dalších fází, a to do posouzení a hodnocení nabídky (v otevřeném a zjednodušeném podlimitním řízení), hodnocení předběžné nabídky (v případě dynamického nákupního systému), k výzvě k podání nabídky (v užším řízení, či jednací s uveřejněním), účasti v soutěžním dialogu, potažmo k uzavření smlouvy (v jednacím řízení bez uveřejnění). Uchazeč přitom kvalifikaci může podle § 51 odst. 4 ZVZ splnit také pomocí subdodavatele, a to rovněž pouze v chybějícím rozsahu. Aby tento institut nebyl zneužíván, může zadavatel stanovit, která část veřejné zakázky může být plněna subdodavatelem, přičemž platí, že kvalifikace prokazovaná subdodavatele musí odpovídat jím plněné části veřejné zakázky. Nelze tak připustit, aby subdodavatel za hlavního dodavatele např. doložil dispozici s certifikátem ISO 9001 u veřejné zakázky, na níž se bude podílet pouze malou měrou. V případě, že nabídku podává sdružení dodavatelů, prokazují v souladu s § 51 odst. 5 ZVZ členové sdružení kvalifikaci společně (a nerozdílně), s výjimkou části základních kvalifikačních předpokladů. Zahraniční dodavatelé dokládají dle § 51 odst. 7 ZVZ kvalifikaci podle právního řádu země sídla, místa podnikání či bydliště, což v některých případech může vyvolat kuriózní situaci, kdy zahraničnímu dodavateli postačí doložení kvalifikace v nižším rozsahu než dodavateli tuzemskému, který je tak znevýhodněn. Aby dodavatelé nemuseli u všech veřejných zakázek, kterých se účastní, předkládat desítky dokumentů, kterými prokážou splnění kvalifikace, mohou se zapsat do seznamu kvalifikovaných dodavatelů podle § 125 a násl. ZVZ, popř. mohou být vedeni v systému certifikovaných dodavatelů dle § 133 a násl. ZVZ. V takovém případě 50


pak výpis ze seznamu či certifikát nahradí doklady k prokázání splnění kvalifikace v takovém rozsahu, který je v nich uveden. Kvalifikace se prokazuje v době stanovené podle příslušných ustanovení ZVZ s tím, že u základních kvalifikačních předpokladů a výpisu z obchodního rejstříku nesmí být doklady, kterými se kvalifikace prokazuje, starší 90 kalendářních dnů. Po novele z roku 2010 jsou dodavatelé oprávněni předkládat kvalifikační dokumenty v prostých kopiích s tím, že u uchazeče, se kterým je uzavírána smlouva, může zadavatel požadovat, aby předložil originály či ověřené kopie před podpisem smlouvy. Mohu konstatovat, že tato změna v legislativě byla pro dodavatele více než prospěšná, neboť se jim významně mohly snížit administrativní náklady na pořízení originálních či ověřených dokladů, a nyní se tak mohou účastnit více veřejných zakázek s prostými kopiemi dokladů. Kvalifikační předpoklady se dělí na 4 hlavní kategorie – základní, profesní, ekonomické/finanční a technické. U každé z kategorií ZVZ přesně či příkladně uvádí, které z nich zadavatel je či není oprávněn použít. 3.3.6.1 Základní kvalifikační předpoklady První skupinou jsou základní kvalifikační předpoklady, jejichž prokázáním podle § 53 ZVZ dodavatel de facto prokáže základní způsobilost účastnit se zakázky, tj. doloží svou identitu, své statutární zástupce či orgány, vztahy vůči státním orgánům, bezúhonnost a další obdobné skutečnosti. Od jedné z novel z roku 2010 nově musí dodavatel prokázat, že není veden na tzv. „black listu“ veřejných zakázek, tj. že se nedopustil správního deliktu, který by souvisel s účastí ve veřejných zakázkách, o čemž bude pojednáno dále v této práci. Mezi kritizované základní kvalifikační předpoklady po velké novele z roku 2010, která měla omezit korupční prostřední při zadávání veřejných zakázek, patřil zákaz účasti akciových společností s akciemi na majitele/doručitele ve veřejných zakázkách 91 (tyto a.s. nebyly podle tehdejšího znění zákona schopny prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů). Po kritice a hrozících arbitrážích zákonodárce ustoupil a tento požadavek omezil na pouhé doložení seznamu významných akcionářů popř. společníků (v případě jiných forem obchodních společností).

91

Viz. [online] (cit. 2011-09-10)

51


3.3.6.2 Profesní kvalifikační předpoklady Prostřednictvím dokladů, které podle § 54 ZVZ prokazují profesní kvalifikační předpoklady, dodavatel v rámci veřejné zakázky osvědčuje, že je oprávněn k plnění předmětu veřejné zakázky, zejména že je oprávněn k podnikání (doložením živnostenského oprávnění či licence), že je zapsán v obchodním rejstříku či jiné obdobné evidenci. Platí, že v případě, že nabídku podává více dodavatelů ve sdružení, každý z nich musí předkládat tyto doklady sám za sebe. U určitých druhů činností je nutné, aby dodavatel prokázal, že je členem určité profesní samosprávné komory či organizace (např. České advokátní komory) a u některých veřejných zakázek zadavatelé rovněž mohou požadovat doklady osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, která takovou způsobilost pro dodavatele zabezpečuje. U služeb a stavebních prací to mohou být např. autorizovaní architekti či inženýři podle zvláštního právního předpisu. U posledních dvou jmenovaných druhů dokladů může dodavatel tuto způsobilost prokázat rovnocennými doklady (typicky např. u zahraničních dodavatelů), zadavatel však takovéto doklady může odmítnout. 3.3.6.3 Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady U skupiny kvalifikačních předpokladů, které jsou podle § 55 ZVZ nazvány jako „ekonomické a finanční“, dává ZVZ poměrně velkou volnost zadavatelům, neboť některé typy dokladů uvádí výslovně (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě, poslední zpracovaná rozvaha nebo část rozvahy, informace o obratu) s možností požadovat i „jiné doklady“. Jedná se de facto o jediný případ, kde ZVZ umožňuje zadavateli stanovovat kvalifikaci dle svého uvážení, což bývá zadavateli často zneužíváno tím, že v rámci kvalifikace se posuzuje např. „úroveň likvidity“, „koeficient důvěryhodnosti“ a jiné parametry, které pro zadavatele nemají podstatnější význam. Platí, že zadavatel vyjma výše uvedených druhů dokladů musí vymezit minimální úroveň těchto dokladů, která má odpovídat druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky tak, aby dodavatelé mohli přesně vědět, které doklady mají předložit tak, aby kvalifikaci prokázali.

52


V případě, že zadavatel nastaví minimálně úroveň příliš přísně či diskriminačně, nebo tyto nemají souvislost s předmětem veřejné zakázky, může to být důvodem k postihu ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 92. 3.3.6.4 Technické kvalifikační předpoklady Skupina technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 ZVZ má nejbližší souvislost s vlastní nabídkou, neboť pomocí níž se již posuzuje kvalifikace uchazeče k předmětu plnění veřejné zakázky (resp. minimální úroveň těchto parametrů musí být nastavena tak, aby odpovídala předmětu veřejné zakázky). V rámci této části kvalifikace tak může zadavatel požadovat prokázání určité úrovně referencí předchozích zakázek dodavatele, seznamu techniků či útvarů, technického vybavení, výrobní či technické kapacity, počtu zaměstnanců nebo doklady o vzdělání či kvalifikaci osob řešících zakázku; tyto parametry je pak nutné vždy vztáhnout k dané veřejné zakázce vztahovat. Zadavatel rovněž může požadovat doklad o shodě výrobku nebo je oprávněn si vyžadovat vzorky, technické popisy či fotografie výrobků (což se jeví jako zvláště efektivní u nákupu dodávek z oblasti ICT). Velmi časté jsou rovněž požadavky na certifikáty, např. řady ISO 9000, ISO 14000, EMAS apod. Obdobně jako u ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů, rovněž zde musí zadavatel určit, jaké doklady bude požadovat, a stanovit jejich minimální úroveň odpovídající druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky. 3.3.7 Požadavek na poskytnutí jistoty Zadavatel může po uchazeči požadovat rovněž poskytnutí tzv. jistoty, což je určitá kauce, bez níž se nemůže uchazeč účastnit zadávacího řízení. Ačkoli tento požadavek považuji za diskriminační, ZVZ jej výslovně povoluje (vyjma dynamického nákupního systému). Podle § 67 ZVZ lze tedy požadovat jistotu až do výše dvou procent předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Dodavatel následně jistotu složí na předem určený účet, nebo ji doloží předložení záruční listiny v rámci institutu bankovní záruky či pojištění záruky. 92

Dle rozhodnutí ÚOHS č.j. S65/07 zadavatel zvolil jako kvalifikační předpoklad výši základního kapitálu min. 200 mil. Kč. Podle Úřadu však výše základního kapitálu není v příčinné souvislosti s předmětem veřejné zakázky. Tento požadavek podle rozhodnutí ÚOHS diskriminuje uchazeče, kteří mají jinou právní formu či nemusí povinně vytvářet základní kapitál.

53


Peněžní jistota propadá zadavateli, pokud uchazeč zrušil nebo změnil nabídku, odmítl uzavřít smlouvu nebo zadavateli neposkytl řádnou součinnost k jejímu uzavření. V případech stanovených ZVZ pak zadavatel jistotu vrací, u peněžní jistoty včetně zúčtovaných úroků. 3.3.8 Poskytování zadávací dokumentace a lhůty podle zákona o veřejných zakázkách Zadavatel poskytuje zadávací dokumentaci tzv. dálkovým přístupem nebo v listinné podobě na žádost uchazeče ve lhůtách stanovených ZVZ

93

, může přitom

požadovat úhradu nákladů spojených s reprodukcí dokumentace, poštovné a balné. Jak již bylo dříve uvedeno, platí pravidlo, že nabídku může podat rovněž ten dodavatel, který si zadávací dokumentaci nevyzvedl. Poskytování zadávací dokumentace tzv. dálkovým přístupem je možné pouze na profilu zadavatele. Stejně jako v jiných právních předpisech, rovněž v rámci zákona o veřejných zakázkách jsou důležité lhůty, ve kterých subjekty, které stanoví ZVZ, jsou oprávněny činit určité úkony. 3.3.8.1 Zadávací lhůta Za zadávací lhůtu se považuje lhůta, po kterou je uchazeč vázán svou nabídkou. Dobu jejího trvání určuje zadavatel ve výzvě resp. oznámení o zahájení zadávacího řízení, a to délkou (v počtu dnů apod.) nebo datem, kdy tato lhůta končí. Zadávací lhůta vždy začíná skončením lhůty pro podání nabídek a rovněž vždy končí doručením oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel je oprávněn prodloužit lhůtu těm uchazečům, s nimiž je podle ZVZ následně oprávněn uzavřít smlouvu, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení. Zadávací lhůta se staví, pokud je podána námitka, dále v době, kdy není možné uzavřít smlouvu, nebo pokud je podán návrh k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, popř. dnem, kdy je zahájeno správního řízení u ÚOHS z vlastního podnětu, anebo v době, kdy má zadavatel učinit nápravné opatření stanovené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

93

dle § 48 ZVZ

54


Z pohledu veřejných zakázek v oblasti ICT je zadávací lhůta poměrně důležitým prvkem, s ohledem na proměnlivost cen, a to zejména v oblasti hardware. Mohu konstatovat, že příliš dlouhá zadávací lhůta může být pro některé dodavatele diskriminační, protože nejsou schopni po její celou délku garantovat nabídnutou cenu, nebo naopak do nabídkové ceny toto riziko promítnou, což může vést k horším nabídkám, než které by zadavatel mohl obdržet. 3.3.8.2 Další druhy lhůt Další druhy lhůty jsou spíš procesního charakteru. Jedná se zejména o lhůty podle § 39 ZVZ, tedy o lhůtu pro podání nabídek, lhůtu pro podání žádosti o účast a lhůtu pro potvrzení zájmu o účast (tj. lhůty, které vždy začínají běžet dnem následujícím po dni zahájení zadávacího řízení). Na tyto lhůty pak navazují další odvozené lhůty (např. lhůta pro poskytování zadávací dokumentace, lhůta pro podání žádosti o dodatečné informace). V neposlední řadě musím zmínit lhůty, které se týkají ochrany proti postupu zadavatele, tj. lhůta pro podání námitek, lhůta pro podání návrhu apod., o kterých bude pojednáno dále. 3.3.9 Další průběh zadávacího řízení Zahájení zadávacího řízení a řádné definování veškerých náležitostí v rámci zadávacích podmínek je pouhým začátkem zadávacího procesu, který stručně popíšu v následující části. 3.3.9.1 Otevírání obálek Nabídku musí uchazeč doručit ve lhůtě pro podání nabídek. Nabídka přitom musí vždy obsahovat

94

jeho identifikační údaje, podepsaný návrh smlouvy a další

dokumenty, které vyžaduje ZVZ či zadavatel, včetně případných dokladů k prokázání kvalifikace. Podle § 69 odst. 1 ZVZ platí, že jeden dodavatel podává pouze jednu nabídku. V rámci jedné nabídky je možné vložit více variant nabídky pouze, pokud zadavatel variantní řešení připustil v zadávacích podmínkách. Aby nedocházelo k tajným dohodám mezi jednotlivými dodavateli za účelem rozdělení trhu veřejných

94

dle § 68 ZVZ

55


zakázek, nemůže být dodavatel současně subdodavatelem, pokud jeho účast v jiné nabídce slouží pro prokázání části kvalifikace. 95 Nabídku podávají uchazeči písemně, a ve vymezených případech mohou rovněž elektronicky, nicméně tato forma není v ČR zatím příliš častá. Zadavatel dle § 71 ZVZ ustanoví komisi pro otevírání obálek (resp. tuto funkci může plnit samotná hodnotící komise), která je povinna otevřít včas podané obálky s nabídkami podle pořadových čísel, a následně u každé nabídky provádí kontrolu, zda je zpracována v požadovaném jazyce, zda je návrh smlouvy podepsán oprávněnou osobou a zda nabídka obsahuje všechny součásti, které požadoval zadavatel (tj. de facto se kontroluje obsah nabídky). Otevírání obálek se mohou účastnit rovněž uchazeči s výjimkou zadávacích řízení, kde hodnocení probíhá formou elektronické aukce. V případě, že nabídka není úplná, komise nabídku vyřadí a zadavatel následně uchazeče vyloučí ze zadávacího řízení. O otevírání obálek se vyhotovuje protokol podle § 73 ZVZ, do nějž jsou zanášeny údaje, které jsou předmětem kontroly. Tyto údaje včetně výše nabídkových cen se sdělují rovněž přítomným uchazečům. 3.3.9.2 Posouzení kvalifikace Další stěžejní částí zadávacího procesu je fáze posouzení kvalifikace podle § 59 ZVZ. Tu může provádět zadavatele jmenovaná samostatná komise pro posouzení kvalifikace, pokud její roli neplní vlastní hodnotící komise. Komise v rámci této fáze kontroluje obsah předložených dokladů z hlediska splnění požadavků stanovených zadavatelem a v případě nejasností může uchazeče vyzvat k písemnému objasnění či k doložení dalších či chybějících informací a dokladů. V případě, že zadavatel nesplní kvalifikaci, je zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení. 3.3.9.3 Posouzení a hodnocení nabídek Poté, co nabídka projde výše uvedeným procesem, dostává se to finálních dvou fází, které jsou většinou zadavatelů spojovány do jediné, tedy posouzení a hodnocení

95

dle § 69 odst. 3 ZVZ

56


nabídek, které již provádí hodnotící komise povinně ustanovená zadavatelem v souladu se ZVZ. V rámci posouzení nabídek dle § 76 a násl. ZVZ jsou kontrolovány zákonné požadavky (např. zda nabídka splňuje zadávací podmínky nebo zda neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu) popř. zda nabídka není tzv. nepřijatelná. Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny podle je přitom plně v kompetenci hodnotící komise; ZVZ nestanoví žádné procentuální rozpětí, kdy již má být cena posouzena jako mimořádně nízká. Při posouzení nabídky se nepřihlíží ke zjevným početním chybám, které nemají vliv na nabídkovou cenu. V případě nejasností je komise oprávněna požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky nebo jej může přizvat ne své jednání. V případě, že ani poté nejsou splněny výše uvedené požadavky, které jsou předmětem kontroly ze strany hodnotící komise, je nabídka vyřazena a uchazeč následně zadavatelem vyloučen ze zadávacího řízení. Samotné hodnocení nabídky je prováděno v souladu s § 79 a násl. ZVZ na základě stanovených hodnotících kritérií. Komise musí vždy odůvodnit přidělení hodnoty u konkrétního kritéria tak, aby její rozhodnutí mohlo být dále přezkoumatelné. Nejjednodušší postup je u „matematicky vyčíslitelných“ kritérií, zatímco parametry, které komise posuzuje subjektivně, musí být odůvodněny velmi precizně tak, aby byla snížena pravděpodobnost obrany ze strany uchazečů. 3.3.9.4 Ukončení zadávacího řízení ZVZ zná několik způsobů ukončení zadávacího řízení. Prvním z nich je výběr nejvhodnější nabídky podle § 81 ZVZ. Rozhodnutí o tomto úkonu je odesíláno dotčeným zájemcům či uchazečům a má povinné náležitosti tak, aby tito mohli případně vznést své námitky. V případě, že uplynou veškeré lhůty, ve kterých se mohou dodavatelé bránit proti úkonům zadavatele, může být s vybraným uchazečem uzavřena smlouva. Pokud ji však tento odmítne uzavřít nebo neposkytne součinnost, zadavatel postupuje dále v pořadí umístění ostatních uchazečů a vyzve k uzavření smlouvy druhého a následně až třetího uchazeče v celkovém pořadí. Dalším způsobem ukončení zadávacího řízení je jeho zrušení podle § 84 ZVZ. Zadavatel je však limitován zákonnými důvody, pro které musí či může řízení zrušit. Řízení tak musí být zrušeno například tehdy, pokud nejsou podány žádné nabídky, 57


všichni uchazeči jsou vyloučeni nebo nedošlo k uzavření smlouvy s posledním uchazečem v pořadí. Možnost zrušení je pak v ZVZ dána v případech, kdy nebyl naplněn počet zájemců (např. v užším řízení), nedošlo k uzavření smlouvy s uchazeči na prvních dvou místech (se třetím tak zadavatel smlouvu uzavřít nemusí, pokud nemá zájem), byla doručena pouze jediná nabídka, nebo u „podstatné změny okolností“ či „z důvodů zvláštního zřetele hodných“, což je např. v případě, že zadavatel objeví chybu v zadávací dokumentaci, kterou již není schopen napravit, nebo v případě, že na plnění smlouvy nemá vyčleněny finanční prostředky (např. neobdrží dotaci). Pokud zadavatel zruší zadávací řízení v rozporu se ZVZ, může se tím dopustit správního deliktu, což Úřad pro ochranu hospodářské soutěže již v několika případech takto kvalifikoval. 96

3.4 Ochrana proti rozhodnutí zadavatele Ochrana proti rozhodnutí zadavatele je obecným názvem páté části ZVZ, nicméně ZVZ jej definuje jako ochranu proti nesprávnému postupu zadavatele. 3.4.1 Řízení o námitkách Podání námitek podle ustanovení § 110 a násl. ZVZ je nárokem dodavatele, který se zajímal a chtěl získat veřejnou zakázku a má domnělé podezření, že došlo k porušení ZVZ nebo mu vznikla újma. Takový dodavatel má možnost podat námitky proti všem krokům zadavatele a zadavateli je musí doručit do 15 dní ode dne, kdy se dozvěděl o domnělém porušení ZVZ, nejpozději však do uzavření smlouvy. Tento krok vychází z evropských směrnic 89/665 a 82/13. Tyto směrnice byly doplněny dohledovou směrnicí z roku 2007 (směrnice 2007/66/ES) a její novelizace byla uvedena v platnost 20. 12. 2007 a členským státům EU bylo uloženo změnit své právní řády v souladu s touto směrnicí do 20. 12. 2009. Česká republika přijala novelu č. 417/2009 Sb. platnou od 1. 1. 2010, která významným způsobem zpřesnila institut ochrany proti rozhodnutí zadavatele. Dodavatel může podat i námitky proti zadávacím podmínkám, ty však musí zadavateli doručit ve zvláštní lhůtě do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Stejně tak jako mohou být podány námitky proti výběru nejvhodnější nabídky nebo proti vyloučení z účasti v zadávacím řízení, ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení příslušného

96

rozhodnutí.

V případě

veřejných

zakázek,

které nejsou

povinně

Např. v rozhodnutí č.j. S394/2007.

58


uveřejňovány, je možné podat námitky do 15 dnů ode dne uveřejnění oznámení o záměru uzavřít smlouvu. Dokud neuplynou lhůty, kdy je možné podávat námitky, a do doručení rozhodnutí o námitkách, nemůže zadavatel uzavřít smlouvu. Všechny námitky musí být poskytnuty písemně a musí obsahovat definované náležitosti v ZVZ: kdo námitky podává, proti čemu je podává – jaké části, kroku zadavatele, v čem vidí stěžovatel pochybení, jaká pro něj z toho plyne újma, čeho se domáhá. V případě, kdy se jedná o námitky proti všem úkonům zadavatele, musí stěžovatel uvést, kdy se dozvěděl o porušení ZVZ. Pokud nejsou uvedené výše zmíněné záležitosti, zadavatel odmítne stížnost a dodavatele o tom uvědomí. Námitky musí být vždy odůvodněné. Stěžovatel by je měl definovat tak, aby byly jasné, určité a srozumitelné. Zadavatel je povinen námitky vyřídit do 10 dnů od jejich obdržení, a to tak, že jim v rozhodnutí vyhoví či nikoliv, a takové rozhodnutí odůvodní. V případě, že zadavatel námitkám nevyhoví, rozhodnutí musí obsahovat poučení ohledně možnosti podat návrh k orgánu dohledu. ZVZ nabízí možnost, že zadavatel se práva na podání námitek může vzdát, ale až po vzniku nároku na podání námitek, pokud tak dodavatel učiní, bere se, že lhůta pro podání námitek pro tohoto dodavatele již uplynula. V této fázi je nutné uvést, že pokud nejsou podány námitky řádně a včas, nelze podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže kromě návrhu na uložení zákazu plnění ze smlouvy, který lze podat i bez předchozích námitek. 3.4.2 Řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže Jak již bylo zmíněno dříve, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v souladu s § 112 ZVZ vykonává dohled nad dodržováním ZVZ, a to nejen u podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek, ale relativně nově rovněž u veřejných zakázek malého rozsahu 97. Řízení před ÚOHS je podle § 113 a násl. ZVZ zahajováno na návrh nebo z moci úřední. Návrh na zahájení řízení je možné podat do 10 dnů ode dne doručení rozhodnutí o nevyhovění námitkám, nebo do 25 dnů ode dne odeslání námitek, pokud je zadavatel 97

Viz. [online] (cit. 2011-11-11)

59


nevyřídil ve lhůtě stanovené v ZVZ. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy lze na ÚOHS podat jen proti uzavření smlouvy bez předchozího uveřejnění zadávacího řízení nebo pokud byl porušen zákaz uzavřít smlouvu, a to do 6 měsíců od uzavření smlouvy nebo do 30 dnů od uveřejnění záměru uzavřít smlouvu (pokud jej zadavatel uveřejnil). Pro zajímavost uvádím, že navrhovatel je povinen složit ÚOHS kauci ve výši 1% z nabídkové ceny, min. 50 tis. Kč, max. pak 2 mil. Kč resp. 100 tis. Kč při nevyčíslitelné nabídkové nebo jednotkové ceně nebo při zákazu plnění ze smlouvy. Podání návrhu je velmi efektivním krokem obrany proti zadavatelům, neboť zapříčiní zákaz uzavření smlouvy, který platí ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek (vyjma zastavení řízení), nicméně zadavatel je oprávněn i v této fázi zadávací řízení zrušit. Návrh lze podat proti úkonům, které vylučují základní zásady stanovené v § 6 ZVZ a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména proti zadávacím podmínkám, oznámení, výzvě, vyloučení, výběru, použití druhu zadávacího řízení. Návrh musí obsahovat obecné náležitosti podle správního řádu, označení protiprávního jednání, návrhy na provedení důkazů, čeho se navrhovatel domáhá a doklad o doručení námitek (u návrhu před uzavřením smlouvy) a složení kauce. Navrhovatel může

98

navrhnout rovněž nařízení předběžného opatření

s náležitostmi obdobnými jako u vlastního návrhu, ovšem bez dokladu o složení kauce a doručení námitek. Předběžným opatřením může být zákaz uzavřít smlouvu nebo pozastavení zadávacího řízení resp. soutěže o návrh. ÚOHS však může zahájit řízení i sám z moci úřední při podezření porušení ZVZ. Typicky se tak děje poté, co je doručen návrh na zahájení řízení a ÚOHS řízení zastaví, protože navrhovatel nesložil kauci. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže může v rámci svého rozhodování zastavit správní řízení (pokud návrh nemá náležitosti a tyto nejsou doplněny, pokud nebyla složena kauce ani v dodatečné lhůtě, návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli, nebo pokud v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření nebo uložení sankce) nebo zamítnout návrh.

98

podle § 117 ZVZ

60


V opačném případě, pokud ÚOHS shledá, že zadavatel nedodržel zákonný postup, který podstatně ovlivnil či mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo soutěžního návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, vydá rozhodnutí, kterým uloží nápravné opatření (zruší řízení či úkon zadavatele) a/nebo uloží pokutu za správní delikt. U vymezených správních deliktů může ÚOHS uložit zákaz plnění smlouvy, smlouva se pak stane neplatnou (viz příklad v kauze metropolitní sítě pro Prahu v jiné části této práce). Proti rozhodnutí ÚOHS lze podat tzv. rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na návrh rozkladové komise. Jedná se o tzv. druhostupňové rozhodování správního úřadu. 3.4.3 Správní delikty zadavatelů V případech, kdy ÚOHS shledá, že zadavatel porušil ZVZ, konstatuje spáchání správního deliktu, za níž může v souladu s § 120 a násl. ZVZ udělit níže uvedené sankce: -

nedodržení postupu stanoveného v ZVZ, dojde k podstatnému ovlivnění výběru, a již byla uzavřena smlouva - pokuta až 5 % ceny zakázky nebo do 10 mil. Kč

-

nesplnění povinnosti uveřejnění - pokuta 10 mil. Kč

-

uzavření smlouvy bez uveřejnění oznámení o zakázce - pokuta až 5 % ceny zakázky nebo do 10 mil. Kč

-

uzavření smlouvy v rozporu se ZVZ nebo v rozporu s předběžným opatřením - pokuta až 5 % ceny zakázky nebo do 10 mil. Kč

-

zrušení zadávacího řízení v rozporu se ZVZ - pokuta 10 mil. Kč

-

zadavatel nepořídí nebo neuchová dokumentaci - pokuta 10 mil. Kč

-

odmítnutí námitek nebo jejich vyřízení v rozporu se ZVZ - pokuta 10 mil. Kč

3.4.4 Správní delikty dodavatelů Jedná se o poměrně nový institut, který sice přímo nesouvisí s tématem této kapitoly, ale myslím, že je vhodné jej na tomto místě zmínit. Dodavatel může podle § 120a ZVZ spáchat správní delikt, pokud doklady k prokázání kvalifikace předložené v nabídce neodpovídají skutečnosti, což mělo vliv na posouzení kvalifikace (v zadávacím řízení, zápisu do seznamu kvalifikovaných dodavatelů nebo certifikace dle systému certifikovaných dodavatelů). Za něj hrozí 61


dodavateli pokuta do 10 mil. Kč a zákaz plnění veřejných zakázek na dobu 3 let (zařazení na tzv. black list veřejných zakázek). Na black listu byl ke dni odevzdání této práce veden pouze jeden dodavatel. Dodavatel se dále může dopustit správní deliktu, pokud není splněna povinnost podat žádost o změnu zápisu v seznamu kvalifikovaných dodavatelů, s pokutou do 1 mil. Kč. 3.4.5 Správní žaloba V případech, kdy dodavatel či zadavatel nesouhlasí s verdiktem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, lze podat správní žalobu proti rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění, kdy stranou žalovanou je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a místně a věcně příslušný je Krajský soud v Brně. Je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí (vč. rozhodnutí nižšího stupně) pro nezákonnost nebo pro vady řízení; pro nezákonnost zruší soud napadené rozhodnutí i tehdy, zjistí-li, že správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení nebo jej zneužil; jinak žalobu zamítne. Soud může dále upustit od uložené sankce nebo ji snížit. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému; ÚOHS je pak vázán právním názorem soudu.

3.5 Elektronizace veřejných zakázek Protože žijeme ve 21. století a vliv informačních a komunikačních technologií je stále větší, je víceméně jasné, že elektronizace veřejných zakázek je velkým tématem a v současnosti se veřejné správy dotýká ve velké míře, protože se ji snaží využít pro usnadnění svých procesů. Právě díky tomu, že se Ministerstvo pro místní rozvoj nyní snaží vytvořit celonárodní infrastrukturu, dojde k urychlení obchodních praktik ve veřejném sektoru. Jak řekl europoslanec Edvard Kožušník, „elektronizace zadávání veřejných zakázek je životně důležitá“. 99 Elektronizace veřejných zakázek právně vychází ze základních zadávacích směrnic, a to směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES, která upravuje 99

Viz. [online] (cit. 2011-11-08)

62


postupy v rámci zadávání VZ na stavební práce, dodávky a služby a č. 2004/17/ES, která se soustředí na postupy v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. Náš právní systém na směrnice reagoval tak, že je převedl do ZVZ a KZ. Na základě těchto směrnic, jak již bylo výše uvedeno, jsou nejen definovány obecné postupy vlastního zadávání veřejných zakázek, ale také rámec, jakým způsobem se má postupovat v rámci elektronického zadávání zakázek, jak má vypadat elektronické nabídkové řízení a současně jsou zde uvedeny body pro moderní nákupní metody, které jsou založené na elektronických komunikačních prostředcích. Členské státy EU musely zpracovat jednotlivé národní plány zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek a to na základě vydaného sdělení „Akčního plánu provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek“. Česká republika vytvořila Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010. Tento dokument schválila na základě usnesení č. 500 dne 10. května 2006. Současným aktuálním dokumentem pro elektronizaci v České republice je Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 – 2015, který vláda svým usnesením č. 5 přijala dne 5. ledna 2011. Oba výše zmíněné dokumenty uvádějí strategie pro následující léta, kde jsou uvedeny jejich cíle. (Viz. Obrázek 4)

63


1. ETAPA - 2006 – 2007

2. ETAPA - 2008 – 2010

3. ETAPA - 2011 – 2015

Cíl:

Cíl:

Cíl:

• implementace legislativního rámce elektronického zadávání veřejných zakázek do praxe,

• podpora činností, které mají zvýšit atraktivitu elektronického zadávání

• 100 % zadavatelů bude mít do konce roku 2015 k dispozici elektronický nástroj/nástroje

• podpora jednotlivých kroků elektronického zadávacího řízení

– podpora dlouhodobého ukládání a archivace elektronických dokumentů – podpora elektronických plateb

– podpora elektronického uveřejňování informací o veřejných zakázkách,

– podpora elektronické výměny účetních dokladů

– podpora elektronického podávání nabídek/žádostí o účast,

– podpora elektronického objednávání objednávek

– podpora elektronického uzavírání smluv,

• realizací všech opatření Strategie elektronizace bude dosažena roční úspora 50 mld. Kč – 100% informací o VZ bude na národní úrovni uveřejňováno elektronicky – alespoň u 60% z celkového počtu VZ bude zadávací dokumentace poskytována jenom v el. podobě – alespoň u 60% z celkového počtu VZ budou nabídky přijímány jenom v el. Podobě

– podpora elektronického podepisování při přeshraničním styku

– alespoň u 20% bude z celkového počtu VZ využita automatická metoda hodnocení – alespoň u 30% bude z celkového počtu VZ využita elektronická aukce – alespoň 20% smluv bude uzavíráno elektronicky – alespoň 50% objednávek z uzavřených smluv bude vystavováno elektronicky – alespoň 50% faktur za předměty VZ bude předáváno elektronicky

Obrázek 4 - Etapy zavádění elektronizace v České republice100

3.5.1 Elektronické nástroje Elektronické nástroje jsou hlavním prostředkem elektronizace veřejných zakázek. Elektronickými nástroji jsou technická zařízení či programová vybavení, která jsou spojena se sítí nebo službou elektronických komunikací a umožňují provádění úkonů v elektronické podobě a to včetně zpracování zahrnujícího digitální kompresi a uchovávání dat 101. Elektronické nástroje však mohou být použity v zadávacím řízení pouze v okamžiku, kdy mají vystaven certifikát shody podle vyhlášky č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody. V rámci procesu certifikace se ověřují požadavky na nástroj a to zda jsou ve shodě s požadavky ZVZ a citované vyhlášky. Elektronické nástroje rozdělujeme na složité a jednoduché. Složité nástroje mají celou řadu funkcionalit včetně elektronického přenosu a příjmu nabídek, v některých případech i elektronický příjem žádostí o účast a návrhů v soutěži o návrh, nebo elektronickou aukci nebo nákupní dynamický systém. Naopak jednoduché jsou určeny

100

Zdroj: Vytvořeno autorkou na základě uvedených informací v Národním plánu elektronizace VZ 2006-2010 a 2011-2015 dostupné na [online] (cit.2011-11-11) 101 ve smyslu § 149 ZVZ

64


pouze dle parametrů uvedených v § 149 odst. 2 ZVZ a mohou např. zabezpečovat jednotlivé procesní úkony v rámci zadávání veřejných zakázek. 3.5.1.1 Dynamický nákupní systém Dynamický nákupní systém byl definován v kapitole 3 této diplomové práce. Pojďme se tedy zaměřit na jeho specifika, neboť podle § 17 odst. 1 písm. b) ZVZ jde o plně elektronický systém pro pořizování běžného a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací, který je časově omezený a otevřený po celou dobu svého trvání všem dodavatelům, kteří splní podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a podají předběžnou nabídku. U jednotlivé zakázky v rámci DNS zadavatel výzvou oslovuje dodavatele zařazené do DNS splňující kvalifikaci, ti pak zasílají nabídky elektronicky. Další dodavatelé mohou být do DNS průběžně zařazováni v době, kdy je DNS zaveden. 102 3.5.1.2 Elektronická aukce Elektronická aukce podle § 96 a násl. ZVZ je prostředkem k hodnocení nabídek. Jedná se o specifickou metodu hodnocení, kterou můžeme využít například i v rámci DNS. V rámci elektronické aukce musí být konkrétní hodnoty hodnotících kritérií vyjádřitelné numericky. Principiálně se jedná o to, že dodavatelé mohou vylepšovat nabídky a zvítězit tak v zakázce, a to v principu vzájemného souboje. Pro zadavatele to tak může znamenat, že dojde ke snížení ceny nebo k určení lepších podmínek od dodavatelů. Výhodou je, že v rámci elektronické aukce dochází k hodnocení nabídek v reálném čase. Systém automaticky vyhodnotí jednotlivé nabídky a určí jejich pořadí na základě určených kritérií. Jedná se o virtuální aukční síň, kde dodavatelé vylepšují své nabídky, a zadavatel sleduje vývoj. Elektronická aukce může být použita každým zadavatelem, ale musí o tom informovat dodavatele v rámci uveřejnění výzvy nebo oznámení o zadávání zadávacího řízení. Z pohledu veřejných zakázek v oblasti ICT jsou jedinou výjimkou, kdy by nemělo docházet k využití elektronické aukce, zakázky, u kterých dochází k plnění práv duševního vlastnictví. Důvod je jednoduchý, aby v rámci tohoto plnění nebyla upřednostňována cena nad kvalitou.

102

Viz. < http://www.ezak.cz/dynamicky-nakupni-system> [online] (cit. 2011-11-15)

65


3.5.1.3 Elektronický příjem nabídek a žádostí o účast ZVZ

103

počítá rovněž s možností příjmu nabídek resp. žádostí o účast

v elektronické podobě. Tato možnost musí respektovat specifika, kterou jsou známa u listinných nabídek resp. žádostí o účast; okamžik, kdy dojde k odtajnění obsahu nabídek, má zde obdobný smysl jako otevírání obálek u listinné podoby nabídek resp. žádostí o účast. Musí být však dodrženy přísné procesní postupy (elektronické podepsání nabídek, jejich zašifrování apod.). 104 Tato efektivní funkcionalita však není zatím zadavateli příliš využívána.

3.5.1.4 Další vývoj Celkově můžeme shrnout, že elektronizace veřejných zakázek je v neustálém rozvoji a to takovým způsobem, že pomalými kroky se dostáváme k synergickému efektu a to jak ve funkčnosti, tak ve vnímání okolí a významnosti. Vytvořit komplexní řešení není snadným úkolem.

103

Viz § 149 odst. 6 ZVZ Viz. < http://www.ezak.cz/prehled-funkcionality/el-nabidky-a-zadosti-o-ucast> [online] (cit. 2011-11-07)

104

66


4 Praxe při zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT v ČR 4.1 Elektronické tržiště pro subjekty veřejné správy / NIPEZ Nákup

informačních

a komunikačních

technologií

prostřednictvím

elektronických tržišť určovalo již usnesení vlády ČR ze dne 26. června 2002 č. 683, o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie. Povinnost používat elektronická tržiště měly všechny subjekty veřejné správy, v praxi však k jejich využívání příliš nedocházelo, proto došlo k rozhodnutí o restrukturalizaci tržišť do podoby projektu NIPEZ. NIPEZ znamená Národní infrastrukturu pro elektronické zadávání veřejných zakázek. Prvotně byl NIPEZ navržen jako jedno z opatření v Národním plánu zavádění elektronického zadávání veřejných zakázek v letech 2006 – 2010. Za celý tento projekt zodpovídá Ministerstvo pro místní rozvoj. Vytvoření návrhu tohoto projektu bylo schváleno usnesením vlády České republiky č. 574 ze dne 4. května 2009. Protože se jedná o komplexní a velice složitý projekt bude nasazování probíhat ve dvou etapách (Obrázek 5). U první etapy bude používání ukotveno Nařízením vlády ČR a po zhodnocení této etapy bude poté rozhodnuto o povinném používání pro všechny zadavatele. Ke komplexnímu spuštění by mělo dojít v roce 2013.

Povinné používání NIPEZ ústředními orgány státní správy

1. ETAPA

Povinné používání NIPEZ všemi zadavateli veřejných zakázek v ČR

2. ETAPA

Obrázek 5 - Etapy zavádění elektronického tržiště pro subjekty veřejné správy (NIPEZ)105

NIPEZ je modulárně členěná soustava informačních systémů a komunikačního rozhraní, jehož cílem je podpořit procesy elektronizace zadávání veřejných zakázek. Systém obsáhne uveřejňování informací o veřejných zakázkách, elektronická tržiště a elektronické nástroje pro zadávání veřejných zakázek. NIPEZ bude poskytovat programové řešení, metodickou a technickou podporu při zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek

105

Zdroj: Vytvořeno autorkou na základě podkladů uvedených v Manažerském shrnutí NIPEZ dostupném na< http://www.portal-vz.cz/NIPEZ> [online] (cit. 2011-10-11)

67


na všech úrovních veřejné správy a pro všechny kategorie zakázek podle zákona o veřejných zakázkách.106

NIPEZ by měl přinést celou řadu výhod. Jako hlavní cíl tohoto projektu je uváděno dosažení finančních úspor právě díky elektronizaci zadávání VZ. Současně jako další významný bod je podtrhováno zvýšení transparentnosti u výběrových řízení VZ a tím pádem i lepší dozor kontrolních úřadů, zejména Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ruku v ruce s těmito cíli kráčí i fakt, že uchazeči budou mít snazší přístup k zakázkám a stejně tak zadavatelům klesnou náklady spojené s procesem zadávání. Podstatou je, že díky NIPEZ bude možné vše týkající se veřejných zakázek volně sledovat na Internetu. Dojde k urychlení vyhodnocování, větší konkurenceschopnosti dodavatelů za předpokladu udržení standardů spolehlivosti a kvality dodávek. Malé a střední podniky se díky tomuto systému lépe dostanou k veřejným zakázkám. Stejně tak bude snadnější a procesně možné uhlídat správnost postupu při vybírání dodavatelů, kteří budou spolupracovat na projektech financovaných či spolufinancovaných z fondů EU a tím pádem i snížit riziko nedodržení postupu a nutnosti vracet finanční prostředky. Projekt je postaven tak, aby poskytoval veřejnosti nejlepší služby a přitom fungoval hospodárně, a co nejvíce se zamezilo byrokratickému jednání. Podstatou je vytvořit tzv. efektivní správu, která nese šest základních složek: technologie, občan, úředník, legislativa, finance a organizace. U každé z těchto složek jsou charakterizovány cíle, kterým má NIPEZ dopomoci. Cíle jsou shrnuty v Tabulce 3. Složka

Cíle

Technologie

Občan

Úředník

Organizace

Finance

• Odstranění zbytečného papírování • Ulehčení styku občana s veřejnou správou

• Průhlednější veřejná správa • Jednotný systém zveřejňování • Přehledné informace o zadávacích řízeních

• Usnadnění práce úředníků • Omezení chybovosti a zvýšení efektivity pracovní činnosti

• Zjednodušení komunikace se zadavatelem – Průhlednost zadávání – Přístup k zadávací dokumentaci veřejných zakázek

• Zvýšení efektivnosti nákladů • Lepší rozdělení zdrojů • Nižší zatížení rozpočtů

Legislativa • Změny v legislativě

Tabulka 3 - Shrnutí cílů u jednotlivých typů složek NIPEZ107

106

NIPEZ Manažerské shrnutí – str. 1 dostupné na < http://www.portal-vz.cz/NIPEZ> [online] (cit. 2011-10-11) 107 Zdroj: Upraveno autorkou z Manažerské zprávy dostupné na [online] (cit.2011-11-23)

68


NIPEZ se bude skládat z několika modulů, které nabídnou možnost podpořit celý proces veřejných zakázek. Protože se jedná o veřejné zakázky, které jsou podpořeny legislativními normami, nesmí v systému chybět modul podporující zákonné povinnosti a to v oblastech uveřejňování informací o veřejných zakázkách jako tzv. věstníku. Z hlediska zákonných norem týkajících se Ministerstva pro místní rozvoj se pak jedná o vedení seznamu kvalifikovaných a certifikovaných dodavatelů, rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek a koncesních smluv a v neposlední řadě vedení statistik o veřejných zakázkách, které je vyžadováno ustanovením zadávacích směrnic ES. Dalším modulem je modul e-tržišť, který poskytne způsob, jak zadávat veřejné zakázky elektronicky ve vypsaných řízeních. Vzhledem k tomu, že dodavatelé i zadavatelé používají pro své úkony celou řadu nástrojů, NIPEZ vlastní modul, který nese název Elektronické nástroje. Elektronické nástroje jsou zde rozděleny na národní a individuální. Národní individuální nástroj (NEN) je informační systém, který nabízí celkovou funkcionalitu pro plánování a přípravu veřejných zakázek a to od procesní podpory zadavatele až po monitoring, statistiky a analýzy. NEN je považován za nosný prvek celého NIPEZ, a to z hlediska koncepční, funkční a datové architektury. Naproti tomu stojí individuální elektronické nástroje, které jsou vytvořeny zadavateli, kteří nechtějí používat NEN. Tyto individuální nástroje budou upraveny tak, aby splňovaly technickou specifikaci NEN. NIPEZ se neskládá jenom z modulů, ale nabízí i dvě rozhraní a to rozhraní na interní informační systémy zadavatelů a dodavatelů a rozhraní na jiné interní informační systémy. První případ je jednoduchý bude se jednat pouze o webové rozhrání, pro která bude NIPEZ poskytovat webovou službu. V druhém případě je na místě zmínit, že bude sloužit systému TED108 – Tenders Electronic Daily, který je vytvořen pro evropské VZ a je určen k bezplatnému přístupu k obchodním příležitostem v rámci EU. Vize fungování popsána výše je dobře viditelná na Obrázku 6.

108

Jedná se o elektronickou verzi „Dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie“, věstník se aktualizuje 5x v týdnu, v tomto věstníků můžeme procházet, vyhledávat a třídit je například podle regionu či země a všechna oznámení jsou dostupná ve 23 jazycích

69


Obrázek 6 - Fungování NIPEZ109

Projekt elektronického tržiště pro subjekty veřejné správy je velice rozsáhlý. Měl by však dopomoci k ušetření až třiceti miliard korun ročně, z čehož v první etapě spuštění projektu k dvanácti miliardám. 110 Fungování NIPEZ v praxi bude probíhat následujícím způsobem. Nejdříve dojde k naplánování a specifikování zadávacích podmínek u jednotlivých zakázek. Poté dojde k elektronickému schválení zadání veřejné zakázky a to příslušnými orgány státní správy. Následně se požadavek dostane do zadávacího řízení v rámci elektronických tržišť. Dalším bodem je soutěžení o nejlepší návrh na vypracování zadání zakázky a vyhlášení vítěze, schválení a podpis smlouvy. Posledním bodem je objednání s dodáním předmětu a finální zaplacení. Projekt NIPEZ hraje velkou roli v budoucím vývoji a to ze dvou hlavních důvodů. Bude důležitý zejména pro 111:

109

Zdroj: Manažerská zpráva dostupná na [online] (cit.2011-11-23) 110 Viz. [online] (cit.2011-11-23) 111 čerpáno z národního plánu 2011

70


-

Rychlé operativní nákupy dle aktuálních potřeb zadavatelů s minimalizací transakčních nákladů u komodit, které umožňují plně elektronické zadávání – se zaměřením na e-tržiště

-

Komplexní nákupy s rozsáhlou podporou zadavatele u komodit, které umožňují využití elektronické zadávání, ale kombinovanou formou tj. část úkonů bude v listinné podobě – se zaměřením na NEN.

Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 – 2015 uvádí Tabulka 4, ve které je definováno, jakou roli hraje NIPEZ pro elektronické tržiště a národní elektronický nástroj. Složka

Hlavní role v rámci NIPEZ

E-TRŽIŠTĚ (pro operativní nákupy dle aktuálních potřeb) • Prostor pro rychlé střetávání nabídky a poptávky při minimalizaci transakčních nákladů na straně • Plně elektronické zadávání VZ na vybrané komodity ve vybraných zadávacích řízeních • Důraz na používání automatizované metody hodnocení nabídek, elektronických katalogů, eAukce • Vytvoření a provoz zafinancují provozovatelé, kteří budou státu fakturovat poplatky za používání e-tržiště

NÁRODNÍ ELEKTRONICKÝ NÁSTROJ (zejména pro komplexní nákupy) • Komplexní funkcionalita pro všechny kategorie VZ a všechny kategorie zadavatelů (vč. sektorových) • Podpora všech rozsahů elektronizace (od evidence po plně elektronické postupy) – lze využít i u VZ, u kterých není možné použít automatizovanou metodu hodnocení (např. stavební práce) • Možnost rozsáhlého provázání na interní systémy zadavatelů i dodavatelů, či systémy eGovernmentu v ČR • Podpora plánovacích aktivit (často půjde o VZ realizované v rámci dlouhodobých investičních projektů • Důraz na používání elektronických katalogů, eAukce

Tabulka 4 – NIPEZ a jeho podstata pro elektronické tržiště a národní elektronický nástroj112

4.2 Nejzávažnější kauzy v oblasti nákupu SW/HW Kauzy týkající se nakupování softwaru a hardwaru jsou poslední dobou na dennodenním pořádku a stále častěji se o nich mluví. Stalo se skoro standardem hovořit o veřejných zakázkách vypisovaných na informační technologie jako o zlatém dole pro IT firmy. Pro některé společnosti se jedná až o 80% příjmů.113 Navíc příjmy společnostem plynou každý rok ze smlouvy o údržbě a případně v rámci rozšiřování 112

Zdroj:Viz.[online](cit. 2011-11-13) KOČIČKA, Pavel ; DOLEJŠ, Radan . Veřejné zakázky : Ajťáci, kteří ovládají stát . Ekonom : týdeník vydavatelství Economia . 2011, LV, 3, s. 10. ISSN 1210-0714. 113

71


informačního systému. Přitom zrovna ve státní správě by se dalo na IT zakázkách ušetřit nejvíce financí. V týdeníku Ekonom bylo uveřejněno schéma, které ukazuje, jak mají IT firmy rozdělená ministerstva v České republice. (Schéma upraveno do Tabulky 5.) Ministerstvo

Společnost

Ministerstvo obrany

• Ness • Gordic • Hewlett-Packard

Ministerstvo vnitra

• IBM • Telefónica O2 • Gordic

Ministerstvo průmyslu a obchodu

• I.CZ

Ministerstvo financí

• IBM (GIST) • Asseco

Ministerstvo školství

• Ness • Logica (státní maturita)

Ministerstvo zdravotnictví

• • • •

IBM LCZ Accenture Hewlett-Packard

Ministerstvo práce a sociálních věcí

• • • •

Anect Hewlett-Packard Siemens OKsystem

Ministerstvo spravedlnosti

• • • •

Anect I.CZ CCA Group Asseco

Ministerstvo životního prostředí

• Gordic • Komix

Ministerstvo kultury

• Gordic

Ministerstvo pro místí rozvoj

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo dopravy

• Tesco SW • Oksystem • S&T • Telefónica O2 • SAP • • • • •

Tesco SW AutoCont CZ Asseco Telefónica O2 ATS-TELCOM Praha

Tabulka 5 – Přehled ministerstev a IT společností, které se podílejí na veřejných zakázkách a pravidelně vyhrávají uveřejněné tendery 114

V článku je také uvedeno, že v každé z výše uvedených firem je placena jedna osoba, která má na starosti pouze styk s úředníky a za to je platově ohodnocena. 114

Zdroj: KOČIČKA, P.; DOLEJŠ, R. Veřejné zakázky : Ajťáci, kteří ovládají stát . Ekonom : týdeník vydavatelství Economia . 2011, LV, 3, s. 13. ISSN 1210-0714.

72


A proč jsou vlastně státní zakázky takovým zlatým dolem? Je to jednoduché, protože jsou uzavřeny špatné rámcové smlouvy z minulých let a v současné době se jedná spíše o kroky předem definované. Soukromá firma dostane přístup k veškerým hlavním činnostem státního aparátu a státní aparát si poté nemůže dovolit nezaplatit, protože bez fungujícího systému by byla ohrožena celá státní správa. Proto stát platí a platí a nemá možnost ani správu systému předat někomu jinému – jiné společnosti, protože se jedná o systémy tak komplexní a propojené, že jiná společnost by musela vyvinout zcela nový systém. Dalším důvodem je jistě i to, že služby IT odborníků se dají velice lehce nadhodnotit a není nad nimi kontrola, protože IT zakázky jsou oborem, kde je vyžadována odbornost a člověk, který se v IT nepohybuje, není schopen ocenit a rozpoznat, zda je uvedená cena oprávněná. Jistým řešením je navržený systém oponentských posudků, který navrhuje Kamil Jankovský ministr pro místní rozvoj. 4.2.1 Kauza OpenCard Asi nejznámější kauzou v České republice jsou veřejné zakázky související se zavedením a provozem pražské karty Opencard zadané společnosti Haguess, a.s. Opencard je čipovou kartou, která má sloužit jak samotným Pražanům tak také jejím návštěvníkům. Historicky nám první zmínky o této kartě sahají do roku 2004, kdy o této kartě bylo poprvé mluveno a to Martinem Trnkou, který ji představoval jako multifunkční kartu, která umožní platit za služby poskytované městem. Hlavním cílem této karty je dosažení snazší komunikace mezi městem a obyvateli. V současné chvíli karta nabízí možnost používat ji jako průkazku v PID, kde se na kartu nahrávají platné kupóny (byly tak nahrazeny kupony papírové) a druhá možnost využití je jako čtenářského průkazu do poboček Městské knihovny v Praze. Další, ale poněkud již složitější funkcí je možnost využívat kartu v programu „Vím, jak řídím“, kde řidiči pod přístupovými údaji mohou zjistit počet spáchaných přestupků na území města Prahy. Jako bonus jsou nabízeny slevy při předložení Opencard u jednotlivých partnerů např. kavárny, knihkupectví atd. Dále je možné na Praze 1,2,3 a 7 kartu využít k placení parkovného v parkovacích zónách, ale k tomu musí být dopředu nabyta předplacenými kupóny. Původně však měl projekt Opencard nabízet celou řadu služeb a rozhodně neměl být tak nákladný. Původní odhady na celý projekt byly v letech 2005 až 2008 stanoveny na částku 89,2 mil. Kč, nakonec se však částka do března 2009 blížila částce 800 miliónů Kč a do konce roku mělo město vynaložit ještě 73


dalších 225 miliónů. Celková cena by se tedy dotkla jedné miliardy korun. Na konci roku 2009 se začaly objevovat první zprávy o tom, že tento projekt není zcela v pořádku. Jistě zajímavým názor je i názor radního Witzanyho: „Můj dojem je, že projekt není vyvolán přirozenou veřejnou poptávkou, ale nápadem budoucích komerčních partnerů, že vydávání a provozování takových karet by bylo zajímavou obchodní činností. Ať už z hlediska jistých příjmů od města, tak z hlediska velké klientské databáze, na niž lze navazovat další komerční aktivity.“115 4.2.2 Kauza provozu komunikačního systému MPSV Dalším příkladem neprůhledného zadávání veřejných zakázek z oblasti ICT je veřejná zakázka s názvem „Zajištění provozu komunikačního systému MPSV v letech 2006 až 2008“

116

, kdy zadavatel Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zadalo

zakázku na základě jednacího řízení bez uveřejnění s použitím důvodu ochrany výhradních práv (v tomto případě práv autorských) společnosti ANECT, a.s. 117 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže však konstatoval, že znalecký posudek předložený zadavatelem obsahoval neodůvodněný závěr, že z technických důvodů a z důvodů ochrany autorských práv mohla být veřejná zakázka plněna pouze dodavatelem, který disponoval příslušnými právy. 4.2.3 Kauza eAGRI Dalším problematickým příkladem je zadání veřejné zakázky Ministerstva zemědělství ČR „Systémová centralizace v rámci rezortu MZe“ v řádech stovek miliónů korun v jednacím řízení společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. Rovněž zde

118

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže konstatoval pochybení,

kdy se neztotožnil se znaleckými posudky zadavatele a uvedl, že „předložená dokumentace o veřejné zakázce neobsahuje doklady, které by průkazným způsobem dokladovaly důvody zadání veřejné zakázky podle § 23 zákona a soulad postupu zadavatele v jednacím řízení bez uveřejnění se zákonem. Přestože zadavatel předložil v rámci dokumentace o veřejné zakázce doklady, na základě nichž rozhodl o použití 115

Viz.[online] (cit.2011-11-14) 116 Viz [online] (cit. 2011-11-11) 117 Viz [online] (cit. 2011-11-11) 118 Viz [online] (cit. 2011-11-11)

74


jednacího řízení bez uveřejnění – tj. znalecký posudek Ing. Ladislava Kolaříka, CSc., právní stanovisko advokátní kanceláře Rowan Legal, s. r. o., a stanovisko advokátky Mgr. Radky Šimkové, dospěl Úřad k závěru, že tyto podklady sice deklarovaly zejména návaznost na předchozí realizované zakázky, avšak neprokazují, že by danou veřejnou zakázku nemohl realizovat jiný dodavatel. Z dokumentace o veřejné zakázce rovněž nevyplývá, že by zadavatel provedl jakékoli šetření mezi dodavateli o možnosti realizace předmětné veřejné zakázky.“ 4.2.4 Kauza monitorovacího systému pro fondy EU Dalším odstrašujícím příkladem je veřejná zakázka Ministerstva pro místní rozvoj ČR, která se týkala pořízení a provozu monitorovacího systému pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU, jenž byl pro ministerstvo vyvíjen od roku 2001 společnostmi TESCO SW a S&T CZ, v celkové sumě v řádech stovek milionů korun. Již vlastní pořízení systému v roce 2001 nebylo realizováno v souladu se zákonem, další nové požadavky ministerstva na úpravy systému a jeho údržby byly vždy řešeny samostatnými dodatky, které měly jakousi formu jednacích řízení bez uveřejnění, ale bez splnění zákonných podmínek 119. Nezákonnost postupu zadavatele byla potvrzena ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tato skutečnost dokonce ohrozila proplacení nákladů na tento systém ze strany EU, což muselo být řešeno dohodou o narovnání a licenční smlouvou s dodavateli systému, na jejímž základě se ministerstvo stalo vlastníkem celého systému

120

. Tehdejší ministr Cyril Svoboda

komentoval výslednou situaci takto: „Uzavřením těchto smluv se naplňuje první etapa nápravy právní vady z roku 2001, kdy tehdejší vedení ministerstva pro místní rozvoj nepostupovalo v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. MMR tak má zajištěn nerušený provoz monitorovacího systému a přístup k potřebným datům a jejich komunikaci s Evropskou unií.“

119

Viz [online] (cit. 2011-11-11) Viz. [online] (cit. 2011-11-11) 120

75


4.2.5 Kauza Sčítání lidu 2011 Bohužel i přes to, že se o „neprůhledných“ řízeních často diskutuje, nikdo o tom nechce hovořit veřejně. Jediným, kdo se k tomuto tématu vyjádřil, byl Vladimír Kovář vlastník společnosti Unicorn. Ten uvedl, že se jeho společnost účastnila výběrového řízení pro Český statistický úřad na projekt informačního systému pro akci „Sčítání lidu v roce 2011“. Kovář uvedl, že jeho nabídka byla o 120 miliónů levnější než vítězný návrh a že se před uveřejněním výsledků doslechl, že tato veřejná zakázka je napsána přímo pro společnost Hewlett – Packard. Současně uvedl, že mu přišla SMS zpráva, ve které bylo uvedeno, že mu budou v komisi zajištěny dva hlasy za částku 20 miliónů. Také byl navštíven dvěma muži, kteří se mu snažili účast v této zakázce vymluvit. Bohužel se pravděpodobně jedná o běžné praktiky, o kterých se nemluví veřejně, ale pro lidi, kteří se v těchto kruzích pohybují, jsou standardem. Avšak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže regulérnost tendru prověřil a dospěl k závěru, že byl realizován v souladu se ZVZ

121

, ČSÚ tak mohlo podepsat

smlouvu s celkovým plněním 462 mil. Kč bez DPH s vítězným dodavatelem, společností HP. 4.2.6 Kauza metropolitní sítě pro Prahu Ve veřejné zakázce hlavního města Prahy s názvem „Smlouva na zajištění provozu metropolitní sítě“ byla vybrána společnost T-Systems Czech Republic a.s. s nabídkovou cenou téměř 200 mil. Kč, kdy bylo opět použito jednací řízení bez uveřejnění. Ve svém rozhodnutí

122

, které kromě relativně vysoké pokuty stanovilo

zadavateli zákaz plnění ze smlouvy, pak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže konstatoval, že „prokázání existence důvodu pro aplikaci ust. § 23 odst. 4 písm. a) Z není z obecného hlediska vázáno pouze na předložení listiny ve formě dokladu (např. ochranná známka, užitný vzor, patent, licence), ale tyto objektivní důvody musí skutečně existovat, podmínky pro aplikaci citovaného ustanovení zákona musí být naplněny fakticky.“ 121

Viz. [online] (cit. 2011-11-11) 122 Viz. [online] (cit. 2011-11-11)

76


4.2.7 Kauza Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS) Následující příklad dokazuje, že pochybení ve veřejných zakázkách nemusí být nutně vedeno pouze postranními úmysly a následným netransparentním postupem. Ministerstvo vnitra ČR coby garant projektu Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS) sdružující orgány veřejné správy ČR pro centrální nákup datových a hlasových služeb totiž nesprávně vypsalo veřejnou zakázku KIVS na další období, přestože na důkladnou přípravu mělo dostatek času. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže následně zadávací řízení zrušil ministerstvo pak muselo zadání přepracovat a soutěž vyhlásit znovu

124

123

,

. Postup MVČR

však vzbudil u spolupracujících úřadů velkou nedůvěru, a proto si některé z nich začaly komunikační služby soutěžit samy 125. Výsledek u některých soutěží je však překvapivý, např. na Českém statistickém úřadě byly vysoutěženy podstatně nižší ceny než v případě centrálního nakupování přes KIVS Ministerstva vnitra. 4.2.8 Kauzu nákupu notebooků na Univerzitě Palackého Další zajímavou kauzou veřejných zakázek z oblasti ICT je uzavření rámcové smlouvy na dodávky notebooků Univerzitou Palackého, která podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v zadávacích podmínkách sice specifikovala, jaké notebooky požaduje, současně si však vyhradila právo, aby v budoucnu mohla odebírat zboží jiné, čímž přesně nevymezila předmět zakázky. Úřad rovněž podotkl, že v případě zboží, u něhož je možno předpokládat rychlý technologický vývoj, není vhodné uzavírat rámcovou smlouvu s jedním uchazečem. 126

4.3 Nejčastější chyby v zadávání VZ v oblasti ICT 4.3.1 Transparentní nákup hardware Jeden z hlavních problémů při pořizování ICT je způsob pořizování hardware. V případech, kdy má být postupováno podle ZVZ (tj. v podlimitních a nadlimitních zadávacích řízeních) je pro zadavatele velmi obtížné specifikovat předmět zakázky tak, 123

Viz. [online] (cit. 2011-11-11) 124 Viz.[online] (cit. 2011-11-11) 125 Viz. [online] (cit. 2011-11-11) 126 Viz. [online] (cit. 2011-11-11)

77


aby byly dodrženy zásady transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení stanovené v § 6 ZVZ. Zadavatelé se tak často při nákupech uchylují ke stanovení konkrétní či skryté značkové specifikace, definováním specifických parametrů či vlastností směřujících k určitým výrobkům. Za tímto účelem Vláda ČR vydala Metodiku k používání některých všeobecných technických specifikací při zadávání veřejných zakázek na nákup osobních počítačů, která byla schválena usnesením Vlády ČR ze dne 11. července 2007 č. 763. Vzhledem k tomu, že se jedná o podzákonný právní předpis, je závazný pouze pro ministerstva a ústřední orgány státní správy; pro ostatní subjekty veřejné správy má pouze doporučující charakter. Metodika vychází z doporučení Evropské komise a mj. výslovně stanovuje: „Technické specifikace musí nabídnout uchazečům veřejných zakázek rovný přístup a nesmí mít za následek vytváření neoprávněných překážek pro uchazeče. Zadavatel veřejné zakázky nesmí u technických specifikací při nákupech nových informačních a komunikačních technologií zmiňovat jejich konkrétní proveden, určitý zdroj či přesnou metodu práce (proces), ani odkazovat na ochrannou známku, jiné obchodní označení patent či typ, konkrétní původ či určitý výrobek, jež by mohly mít za následek zvýhodňování, případně upřednostňování či naopak znevýhodňování či vylučování určitých konkrétních uchazečů či jejich výrobků, ledaže je takovýto postup ospravedlnitelný s ohledem na skutečnost, že jiný dostatečně přesný a srozumitelný popis předmětu veřejné zakázky není znám, a takový odkaz je doplněn dodatkem …nebo ekvivalentní“

127

. Nutno uvést, že tato obecná formulace, která je de facto zpřísněním

obecného zákazu stanoveném v § 44 odst. 9 ZVZ, se, na rozdíl od zbývající části Metodiky, vztahuje na ICT obecně a měly by jí tak dodržovat všechna ministerstva a ústřední orgány státní správy při pořizování ICT včetně služeb. Metodika dále popisuje, jak nakupovat hardware zejména při specifikaci CPU s tím, že specifikace by měla být prováděna stanovením minimálního výkonu pomocí benchmarků. S ohledem na datum vydání metodiky lze však doporučené benchmarkové aplikace ve verzích z let 2004 a 2005 považovat za zastaralé a nepoužitelné, byť byly ze strany Vlády ČR pouze doporučeny.

127

Viz. [online] (cit. 2011-11-17)

78


Stanovení pomocí benchmarků však není jediným výlučným pravidlem. Odborníci se shodují, že výše uvedené pravidlo je možné dodržet rovněž definováním provozního prostředí. „Může se jednat třeba o situace, kdy již zadavatel investoval do rozsáhlého nákupu hardware (například z důvodu pokrytí svých procesů novým softwarovým produktem) a při aktuální potřebě rozšíření je nezbytné, aby byla technologicky zajištěna garance toho, že nově pořízený hardware (např. nové servery) bude s již původně pořízeným bezproblémově fungovat bez rizika výpadků…“ 128 Shoduji se s názorem autora citovaného článku, že z důvodů požadavku na kompatibilitu nelze argumentovat důvody pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, neboť v dnešní době je již téměř nemožné, aby určitý typ hardware dodával pouze jediný dodavatel. V rámci další fáze zadávacího procesu při nákupu hardware bude na místě požadovat v rámci stanovení kvalifikace poskytnutí vzorků (např. vzorové počítačové sestavy, tiskárny apod.) z důvodu jejího otestování v rámci informačních systémů zadavatele. Zároveň může tímto zadavatel ověřit, zda byly dodrženy minimální požadované hodnoty benchmarku, pokud tímto způsobem definoval předmět veřejné zakázky. Zadavatel tím také získává jedinečnou možnost vymínit si v zadávacích podmínkách pozitivněji hodnotit nabízené produkty s vyššími benchmarkovými hodnotami. S ohledem na pozdější vzájemnou porovnatelnost nabídek je však nutné, aby tento způsob hodnocení byl vyjádřen vztahem užitné hodnoty a ceny, s čímž ostatně počítá rovněž velká novela zákona z roku 2010. Mohu konstatovat, že výše uvedený postup zcela splňuje zásady uvedené v § 6 ZVZ na rozdíl od častého postupu zadavatelů, kteří běžně poptávají konkrétní výrobky, s tím, že je u nich umožněno předložit ekvivalentní řešení. Takovýto postup však není zcela v souladu se ZVZ. 4.3.2 Neodůvodněné používání jednacího řízení bez uveřejnění pro nákup služeb ICT Pořizování služeb v oblasti ICT na základě jednacího řízení bez uveřejnění je jedním z nejčastějších prohřešků zadavatelů. Jedním z důvodů, proč k nim dochází, může být skutečnost, že zadavatel již vlastní či provozuje stávající informační systémy

128

ŠEBESTA, M. Zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT: je snadné nakoupit počítač? Veřejné zakázky, 2009, č. 6, s. 14–16.

79


a domnívá se, že pro zajištění bezproblémového chodu je nutné zvolit kompatibilní řešení, nejlépe od dodavatele stávajícího řešení. Druhým důvodem může být skutečnost, že zadavatelé si ve smlouvách s dodavateli upravují autorská práva nedostatečným způsobem tak, že jakékoli úpravy či zásahy do provozovaných informačních systémů jsou plně v režii stávajícího dodavatele. Lze zmínit tři nezávažnější příklady z minulosti, které byly probrány v předchozí části této práce. Prvním je „Zajištění provozu komunikačního systému MPSV v letech 2006 až 2008“, kdy zadavatel Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zadalo zakázku na základě jednacího řízení bez uveřejnění s použitím důvodu ochrany výhradních práv (v tomto případě práv autorských) společnosti ANECT, a.s. Druhým příkladem je pak zadání veřejné zakázky Ministerstva zemědělství ČR „Systémová centralizace v rámci rezortu MZe“ v řádech stovek miliónů korun v jednacím řízení společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. Třetím případem je veřejná zakázka „Smlouva na zajištění provozu metropolitní sítě“ hlavního města Prahy, ve které byla v jednacím řízení bez uveřejnění vybrána společnost T-Systems Czech Republic a.s. s nabídkovou cenou téměř 200 mil. Kč bez DPH. Zneužívání institutu jednacího řízení bez uveřejnění dokazuje i článek ze serveru eGov.cz

129

, který provedl analýzu výsledků veřejných zakázek realizovaných

v jednacích řízení bez uveřejnění v období od 1. 4. 2010 do 31. 3. 2011, se oblasti ICT (eGovernmentu) týkalo 30 zakázek, s celkovou hodnotou 2,9 miliardy Kč. (Podrobněji Obrázek 7)

129

Viz. [online] (cit. 2011-11-11)

80


Obrázek 7 - Pomyslný 3 miliardový koláč s IT tendry - kruhový graf130

Obecně může být v jednacím řízení bez uveřejnění zadáváno až 14 procent všech veřejných zakázek, jak vyplývá z propočtů autorů projektu zIndex. 131 4.3.3 Další pochybení zadavatelů Pouze ve stručnosti zmíním, že další pochybení zadavatelů v zadávání veřejných zakázek, a to nejen v oblasti ICT, spočívají v nesprávném použití výjimek ze ZVZ, nepřijetí všech nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, netransparentních výběrových řízeních u veřejných zakázek malého rozsahu nebo nedostatečném vymezení předmětu veřejné zakázky. Dále jsou chyby zejména v nezákonném rozdělování předmětů veřejných zakázek, stanovení nepřiměřené nebo nerelevantní kvalifikace, záměně či smíšení kvalifikačních předpokladů s hodnotícími kritérii, nesprávném posouzení kvalifikaci či v nejasných nebo nerelevantních hodnotících kritériích.

130

Viz. [online] (cit. 2011-11-11) 131 Viz. < http://www.zindex.cz/data/2011-01-25-TZ_projektu_zIndex.doc > [online] (cit. 2011-11-14)

81


V rámci procesních postupů zadavatelé často neposkytují dodatečné informace řádně a včas v souladu se ZVZ, nebo těmito dodatečnými informacemi podstatně mění zadávací podmínky. V minulosti rovněž docházelo k vylučování uchazečů za nedodržení formy nabídky (např. nedodržení předepsaného počtu kopií apod.), ale to už se v zásadě nyní neděje. Zadavatelé dále chybují v tom, že v rámci zápisu o posouzení a hodnocení nabídek nedostatečně popíší vlastní zhodnocení, nevyčkají konce zákonných lhůt a předčasně uzavírají smlouvy, stanovují nepřiměřeně krátké procesní lhůty (např. lhůtu pro podání nabídek) nebo ruší zadávací řízení bez splnění zákonem stanovených důvodů nebo jej řádně neodůvodní. Velmi častým případem je pak nesplnění povinnosti uveřejnění příslušných oznámení o veřejných zakázkách v informačním systému, takže se tím zužuje potenciální okruh možných dodavatelů. Také dochází ke zneužívání uzavírání rámcových smluv, pod jejichž hlavičkou se potom provádějí další nákupy bez výběrových řízení. Zadavatel se také může v souladu se ZVS zavázat k odběru plnění po dobu více let, ovšem častým jevem je, že taková smlouva nereflektuje změny ceny předmětného plnění na trhu v průběhu doby. Cena na trhu se může snížit, avšak závazek zadavatele k odběru plnění za cenu uvedenou ve smlouvě i nadále trvá. Nicméně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže již takové zneužívání sankcionuje, jak bylo výše uvedeno u kauzy nákupu notebooků na Univerzitě Palackého. Výše uvedená pochybení lze spatřovat za velmi závažná. Zadavatelé nejenže jimi porušují ZVZ, ale rovněž omezují hospodářskou soutěž jako takovou, což má za následek zbytečné zvyšování výdajů veřejných financí.

4.4 Dotazníkové šetření veřejných zadavatelů 4.4.1 Předmět a cíl dotazníkového šetření zadavatelů Předmětem dotazníkového šetření bylo oslovit co největší množství veřejných zadavatelů a to jak z řad veřejné správy, tak státních organizací, krajských a obecních úřadů a jejich organizací. Další oslovení byly instituce veřejných vysokých škol, výzkumných ústavů apod. Dotazník byl sestaven krátkou formou deseti otázek, které na sebe vzájemně nenavazují a nemají strukturu, protože hlavním cílem dotazníkového šetření je 82


analyzovat každou položenou otázku samostatně a vyvozovat z ní závěry. Dotazník byl uveřejněn v období od 28. 10. do 18. 11. 2011. 4.4.2 Způsob vytvoření dotazníku Dotazník byl vytvořen přes nástroj Google Doc. Pomocí tohoto nástroje byla vygenerována adresa, která byla z části distribuována emailem, a z části byl dotazník automaticky odesílán přes webové rozhraní Google Doc, které však omezuje poslání dotazníku maximálně na 100 uživatelů denně a to jako ochranu proti spamování emailových schránek. Formulář vytvořený na Google Doc sám zaznamenával výsledky a tvořil z nich grafy. Celkově byl dotazník rozposlán na 1964 vytipovaných adres, z čehož 453 emailů bylo nedoručeno z důvodu ochrany proti spamu nebo neexistujících adres, které na webových stránkách nebyly aktualizovány. 257 respondentů reagovalo na zaslaný dotazník negativní odpovědí, že se jich tato problematika netýká, zejména z důvodů, že se jedná o malé obce, které žádným způsobem problematiku veřejných zakázek neřeší. Celkový počet respondentů, kteří na dotazník reagovali, byl 203. Pokud uvážíme, že dotazník byl doručen na 1511 adres a 257 respondentů odpovědělo, že nemohou odpovědět, dostáváme se k číslu 1254 oslovených respondentů. To znamená, že návratnost dotazníku je 16,18%. 4.4.3 Hodnocení dotazníku

OTÁZKA 1 Pořizujete osobní počítače v souladu s metodikou Vlády ČR "zákaz značkové specifikace/benchmarky" dle usnesení vlády č. 763/2007?

ANO

100 103

NE

Odpověď

Počet odpovědí

Procentuální vyjádření

ANO

103

51%

NE

100

49%

Graf 2 - Grafové a tabulkové vyjádření počtu odpovědí na otázku 1 dotazníku132

132

Zdroj: vytvořeno autorkou na základě výsledků dotazníkového šetření

83


Komentář Závaznost zmíněné metodiky je pro veřejné zadavatele Českou republiku a jí podřízené organizace. Lze tedy vyvozovat, že část zadavatelů, kteří se metodikou neřídí, byli z řad ostatních zadavatelů (zejména obcí, krajů, jimi řízených organizací apod.). Přesto, s ohledem na zastaralost metodiky, lze hodnotit 51 % kladných odpovědí jako velmi vysoké číslo.

OTÁZKA 2 Pořizujete osobní počítače v souladu s metodikou Vlády ČR ("environmentální metodika") dle usnesení vlády č. 465/2010?

84

NE

119

Počet odpovědí

Odpověď

ANO


ANO

84

41%

NE

119

59%


Komentář Rovněž zde lze vyvozovat, že nižší procento kladných odpovědí je způsobeno závazností metodiky pro stát a navazující organizace. Nižší číslo než u první otázky je však

zřejmě

způsobeno

tím,

že

část

veřejných

zadavatelů

zatím

nebyla

s „environmentální“ metodikou vůbec seznámena.

133


84


OTÁZKA 3 Používáte při nákupu hardware u veřejných zakázek malého rozsahu elektronické tržiště?

38 ANO NE 165

Odpověď

Počet odpovědí


ANO

38

19%

NE

165

81%

Graf 4 - Grafové a tabulkové vyjádření počtu odpovědí na otázku 3 dotazníku

Komentář Neochota používat elektronická tržiště veřejnými zadavateli je známým jevem již od doby jejich vzniku, kdy zejména v prvopočátcích byly nákupy na tržištích předražené, neboť dodavatelé byli povinni odvádět správci tržiště poplatek za uskutečněný obchod. Lze očekávat, že po spuštění centrálního e-tržiště NIPEZ s jasnými pravidly a závazností pro všechny veřejné zadavatele se poměr kladných odpovědí vůči záporným obrátí.

OTÁZKA 4 Pořizujete hardware prostřednictvím tzv. chráněných dílen? 29 ANO NE

Odpověď

Počet odpovědí


ANO

29

14%

NE

174

86%

174


Komentář Náhradní plnění, tj. nákup zboží z tzv. chráněných dílen, je jednou z alternativ, jak splnit požadavek daný ustanovením § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a obejít tím povinnost zaměstnávání 4% zaměstnanců se ZPS u zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci. Chráněné dílny či „výrobní družstva 134


85


invalidů“ poskytující náhradní plnění však často bývají dceřinými společnostmi výrobců hardwaru, proto je diskutabilní, zda efekt, který zákon o zaměstnanosti zamýšlí, je zcela naplněn. Z tohoto důvodu tedy vnímám jako velmi pozitivní, že 86 procent respondentů náhradních plnění od těchto „výrobních družstev“ nevyužívá.

OTÁZKA 5 Požadujete v rámci zhotovení SW na objednávku otevřená řešení tak, aby případné úpravy či maintenance mohl provádět jiný subjekt než původní dodavatel?

ANO

99 104

NE

Odpověď

Počet odpovědí


ANO

104

51%

NE

99

49%

Graf 6 - Grafové a tabulkové vyjádření počtu odpovědí na otázku 5 dotazníku

Komentář Jak již bylo uvedeno dříve, jedním z nejčastějších důvodů užití jednacího řízení bez uveřejnění je důvod spočívající v ochraně výhradních práv (autorských práv), kdy zakázku může splnit pouze jediný dodavatel, a to v případě pořizování SW pouze dodavatel coby autor informačního systému. Možným řešením je nastavit autorská práva tak, aby systém mohl později měnit či upravovat jiný dodavatel (nebo zadavatel sám). Je velice pozitivní, že již nadpoloviční většina zadavatelů tato otevřená řešení volí a předchází tím fixaci jednoho dodavatele ke konkrétnímu informačnímu systému.

86


OTÁZKA 6 Činí dodavatelé u vámi zadávaných veřejných zakázek úkony prostřednictvím informačního systému Datových schránek?

65 ANO NE 138

Odpověď

Počet odpovědí


ANO

65

32%

NE

138

68%


Komentář Otázka používání IS datových schránek v rámci ZVZ byla často diskutována. Ministerstvo pro místní rozvoj k této problematice dokonce vydalo metodiku

136

, která

ovšem není zcela jednoznačná, o čemž svědčí nižší procento kladných odpovědí ze strany zadavatelů.

OTÁZKA 7 Jaká hodnotící kritéria nejčastěji používáte při pořízení ICT dodávek nebo služeb?

135

Zdroj: vytvořeno autorkou na základě výsledků dotazníkového šetření Viz. < http://www.portal-vz.cz/Dokumenty/Ke-stazeni?id=5033aa3d-23d6-4f66-88d1-3f61c441d03d> [online] (cit. 2011-11-19) 136

87


jiná

25

subjektivní hodnocení kvality

16

technické parametry

130

doba dodání/zhotovení

43

sankční mechanismy

12

záruční podmínky

97

poměr užitné hodnoty a ceny

89

cena

155 0

20

40

60

80

100

120

140

Odpověď

Počet odpovědí


Cena

155

76%

Poměr užitné hodnoty a ceny

89

44%

Záruční podmínky

97

48%

Sankční mechanismy

12

6%

Doba dodání/zhotovení

43

21%

Technické parametry

130

64%

Subjektivní hodnocení kvality

16

8%

Jiná

23

12%

160

180

Pozn. Uživatelé mohli vybrat více než jedno zaškrtávací políčko, takže procento může vzrůst na více než 100 %.


Komentář Účelem této otázky bylo zjistit, jaká hodnotící kritéria jsou používány zadavateli nejvíce při pořizování dodávek ICT. Je pozitivní, že na prvním místě je cena, následovaná úrovní technických parametrů a zárukou. Do popředí se rovněž dostává nový institut použitelný namísto ceny, a to poměr užitné hodnoty a ceny (typicky použitelné např. při nákupu tiskárny, kdy lze hodnotit nejen pořízení vlastní tiskárny, ale rovněž v určitém poměru k ní např. cenu spotřebního materiálu a jeho průměrné spotřeby). Za velice pozitivní lze považovat skutečnost, že subjektivní hodnocení kvality používá pouhých 8 procent zadavatelů a ostatní se spíše uchylují k matematicky vyjádřitelným transparentním hodnotícím kritériím. 137


88


OTÁZKA 8 Využíváte v zadávacích řízeních možnosti požadovat předložení vzorků?

51 ANO NE 152

Odpověď

Počet odpovědí


ANO

51

25%

NE

152

75%


Komentář Nízké procento kladných odpovědí v této otázce není překvapivé, neboť ne u všech veřejných zakázek je nutné vzorky požadovat. Při správně nastavené specifikaci předmětu plnění má zadavatel garantovány požadované parametry, a skutečně tak ve většině případů není nutné, aby si musel před nákupem prohlédnout či vyzkoušet vzorové zboží.

OTÁZKA 9 Jaké elektronické prostředky a elektronické nástroje pro zadávání veřejných zakázek v současné době používáte?

138


89


jiná

61

dynamický nákupní systém

7

elektronická aukce

25

elektronické podávání nabídek/žádostí o účast

85

profil zadavatele

72

informační systém o veřejných zakázkách (ISVZ US)

99 0

20

40

60

80

Odpověď

Počet odpovědí


Informační systém o veřejných zakázkách (ISVZ US)

99

49%

Profil zadavatele

72

35%

Elektronické podávání nabídek/žádostí o účast

85

42%

Elektronická aukce

25

12%


7

3%

Jiná

61

30%

100

120

Pozn. Uživatelé mohli vybrat více než jedno zaškrtávací políčko, takže procento může vzrůst na více než 100 %.


Komentář Úroveň odpovědí v této otázce je poměrně překvapivá, neboť Informační systém o veřejných zakázkách (ISVZ US) je povinně používán pro zveřejňování informací, je tedy s podivem, že jej používá pouze necelá polovina respondentů. Lze si to zřejmě vysvětlit neustále se měnícím názvem tohoto IS, který je stále v podvědomí zadavatelů pod názvem „centrální adresa“ a po blížící se novele ZVZ bude mít název „věstník veřejných zakázek“. V rámci odpovědí však překvapuje poměrně vysoké využívání institutu elektronického podávání nabídek či žádosti o účast, což je velmi pozitivní pro dodavatele, protože se tím snižuje administrativní náročnost jejich účasti ve výběrových řízeních.

139


90


OTÁZKA 10 Jaké elektronické prostředky a elektronické nástroje pro zadávání veřejných zakázek budete používat/pořídíte v horizontu následujících 2 let?

jiná

52

dynamický nákupní systém

16

elektronická aukce

57

elektronické podávání nabídek/žádostí o účast

94

profil zadavatele

63

informační systém o veřejných zakázkách (ISVZ US)

104 0

20

40

60

80

Odpověď

Počet odpovědí


Informační systém o veřejných zakázkách (ISVZ US)

104

51%

Profil zadavatele

63

31%

Elektronické podávání nabídek/žádostí o účast

94

46%

Elektronická aukce

57

28%


16

8%

Jiná

52

26%

100

120

Pozn. Uživatelé mohli vybrat více než jedno zaškrtávací políčko, takže procento může vzrůst na více než 100 % .Graf

11 - Grafové a tabulkové vyjádření počtu odpovědí na otázku 10 dotazníku140

Komentář Tato otázka přímo navazuje na otázku č. 9, kdy cílem bylo zjistit další trend v oblasti zadávání veřejných zakázek. Postupné zvýšení míry užívání lze pozorovat téměř ve všech nabídnutých variantách, u elektronické aukce je pak trend téměř dvojnásobný, což lze považovat za pozitivní jev. Čísla z dotazníkového výzkumu se navíc blíží úrovni nastavené ve Strategii elektronizace zadávání VZ 2011-2015, která byla popsána v předchozích částech této práce.

140


91


5

Návrhy na zlepšení zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT

5.1 Vhodné kvalifikační podmínky a obchodní parametry Zadavatelé by měli využívat instituty, které jim umožňuje ZVZ, v relevantní míře s respektováním konkrétních podmínek veřejné zakázky. Zadavatelé by tak neměli především stanovovat diskriminační kvalifikační předpoklady, tj. měli by je stanovovat takovým způsobem, aby je mohli splnit uchazeči schopní realizovat danou zakázku, byť by se nejednalo o ekonomicky významné subjekty. Uvedená vize by mohla být naplněna např. nepoužíváním kvalifikačních předpokladů, které zadavatel skutečně nepotřebuje, resp., jejichž splnění pro něj nemá v rámci dané veřejné zakázky žádný efekt. Lze si představit např. vypuštění požadavku na určitou úroveň obratu, likvidity, referenčních zakázek v určitém finančním objemu či obdobných parametrů, které pouze definují „ekonomické zdraví“ uchazeče, nikoli jeho vlastní schopnost plnit danou zakázku. V souvislosti s upuštěním od tvrdých kvalifikačních předpokladů by v rámci obchodních parametrů bylo vhodné nastavit přísnější sankce, zafixovat např. seznam techniků či vybavení nezbytných k realizaci zakázky, popř. požadovat seznam subdodavatelů, který bude neměnný. V rámci zakázek na služby z oblasti ICT (zejména při zhotovování software) je nutné požadovat otevřená řešení, tj. umožnit zadavateli resp. budoucím jeho dodavatelům změny či úpravy informačních systémů. Výše uvedeným postupem nastane požadovaný efekt, kdy k zakázce bude připuštěno větší množství subjektů, ale v rámci realizace zakázky budou mít stejné podmínky, které budou nastaveny přísně tak, aby zakázka byla realizována v požadovaných termínech a kvalitě.

5.2 Zákaz značkové specifikace Nikoli pouze na úrovni metodiky či doporučení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či Ministerstva pro místní rozvoj, ale ani na úrovni usnesení vlády, by mělo být přesně definováno, jak by měli zadavatelé postupovat ve snaze dodržet značkové specifikace. Takovýto postup si lze představit formou vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj, která bude mít obecně závaznou platnost.

92


Takovýmto krokem by došlo jednak ke zvýšení míry právní jistoty zadavatelů, na druhé straně by nebyli diskriminováni uchazeči, kteří nesplní podmínky byť jen vzdáleně směřující ke konkrétní značce či výrobku. Lze konstatovat, že současně platná metodika vlády ČR k nákupu osobních počítačů pouze vyjímá konkrétní oblast a je závazná pro určitý okruh zadavatelů; z tohoto pohledu se nejeví jako dostatečná.

5.3 Další návrhy na legislativní změny Přestože v rámci probíhajícího legislativního procesu pravděpodobně dojde ke schválení novely ZVZ, lze konstatovat, že ani poté nedojde k významnějším změnám v oblasti zadávání veřejných zakázek. ZVZ jako takový totiž sám o sobě obsahuje spoustu možností, výjimek, nestandardních řešení a jiných prvků, které vybízejí k jeho obcházení. Institut předpokládané hodnoty je sice důležitý pro stanovení dalšího postupu podle ZVZ, nicméně u některých veřejných zakázek (např. v případě unikátního či zřídka poptávaného plnění) je velmi obtížné, ne-li nemožné zjistit obvyklou cenu. Odstranění povinnosti uvádět tuto hodnotu by jednoznačným způsobem zjednodušilo zadávání některých veřejných zakázek, na druhou stranu by zákonodárce musel přijít s jiným způsobem řešení při odstupňování jednotlivých veřejných zakázek dle jejich limitů. Za ideální stav by bylo možné považovat situaci, kdy by bylo povoleno pouze otevřené zadávací řízení, byly by prakticky nulové výjimky z postupů dle ZVZ a finanční limity by byly nastaveny ještě níže, než je stanoveno v blížící se novele ZVZ. Tato utopická vize by podle mého názoru mohla vést k zvýšení byrokratické zátěže zadavatelů, nicméně se domnívám, že jedině touto cestou se dosáhne plně transparentního a nediskriminačního přístupu dodavatelů k veřejným zakázkám, a to nejen v oblasti ICT.

93


6 Závěr Práce byla zaměřena na veřejné zakázky v oblasti ICT. Snažila jsem se zanalyzovat současnou situaci na základě dostupných zdrojů a současných kauz, které byly uvedeny médii. Z popsaných kauz a dotazníkového řešení bylo prokázáno, že oblast řešení veřejných zakázek je zcela nedostatečná a poukazuji na to, že je třeba učinit další kroky k zprůhlednění jednotlivých procesů v rámci zadávání veřejných zakázek. Kauzy prokázaly možnosti obcházení zákona o veřejných zakázkách a současně podtrhují korupční prostředí. Došla jsem k závěru, že na základě takto nastavených podmínek nemají některé z IT společností možnost transparentně uspět v zadávacích řízeních a dostat se tak k veřejným zakázkám, ve kterých by mohly prokázat svou odbornost a schopnost nabídnout zcela lepší a kvalitní služby pro zadavatele. Bohužel ze všech uvedených a zkoumaných zdrojů vyplynulo, že zejména v oblasti ICT dochází k největším prohřeškům v rámci výběrových řízení a korupci. Je zcela nepochopitelné, že v dnešním konkurenčním prostředí veřejné zakázky v oblasti ICT získávají zakázky stále stejné společnosti a ostatní tak předkládají pouze stohy nabídkových řešení bez větších úspěchů. Tato situace vyžaduje urychleně řešení tak, aby bylo zachováno přirozené konkurenční prostředí, zadavatelé měli možnost výběru ekonomicky nejvýhodnějšího řešení a současně IT společnosti měly možnost učinit co nejlepší nabídky a to nejen na základě znalosti veřejného sektoru nýbrž na základě kvalitního zpracování nabídkového řešení, kde budou zhodnoceny jak cenové aspekty, tak i aspekty kvalitativní. Již dávno neplatí, že pouze velké společnosti dovedou nabídnout nejkvalitnější a nejlevnější řešení na trhu. Stejně tak neplatí, že navržený informační systém musí být nutně pod správou jedné společnosti, protože pouze ona zná klíče k jeho správnému fungování. Chyba je v tomto okamžiku na straně zadavatelů a špatně definovaných smluv, kdy by zadavatelé zejména měli stanovovat své tendry tak, aby klíčová výhoda zůstala na jejich straně a mohli tak v případě nespokojenosti změnit dodavatele, a to v rámci nástavby či změny informačního systému. Bohužel z dotazníkového výzkumu vyšlo najevo, že povědomí zadavatelů o elektronických nástrojích není příliš vysoké. Jako pozitivní však vidím, že oslovení 94


zadavatelé hodlají do budoucna využívat elektronické aukce. Je vidět, že zadavatelé sami mají problém s terminologií a používanými nástroji. Tuto skutečnost prokázala otázka číslo 9 v dotazníku, která se týkala používaných elektronických prostředků. I přes to, že uveřejňovací subsystém informačního systému o veřejných zakázkách má být používán povinně, užívá jej dle výsledku dotazníku jenom polovina dotázaných. Z toho vyvozuji, že pravděpodobně a to zejména u oslovených zadavatelů, kteří nezpracovávají veřejné zakázky často, došlo k omylu a znají ISVZ US pod předchozím názvem. Novela zákona o veřejných zakázkách, které jsem se v práci dotkla jen lehce a to zejména z důvodu jejího probíhajícího legislativního procesu v době odevzdání práce, nese řadu úprav, které jsou pro stávající systém nutné. Jedná se například o snížení limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu či zrušení možnosti výběru uchazečů losem v užším řízení a řada dalších. Novela tedy nese účinná protikorupční opatření, avšak dle mého názoru systém zůstává stále nepřehledným a složitým a nadále bude vybízet k hledání nových cest, jak obejít zákon. To zcela protiřečí snaze EU, která by ráda dosáhla jasně definovaného a průhledného stavu zadávaní veřejných zakázek v členských zemích Evropské unie. Jsem toho názoru, že se v rámci zadávání veřejných zakázek používají přemrštěná kvalifikační kritéria a v řadě případů i nesmyslná hodnotící kritéria a tento trend by se měl změnit. Prosazuji myšlenku, že ideální situací by byla situace, kdy by bylo povoleno zadávat veřejné zakázky pouze v otevřeném zadávacím řízení, eliminovat jakékoli výjimky z používání zákona o veřejných zakázkách a finanční limity snížit ještě níže než jsou nyní navrženy v novele zákona o veřejných zakázkách. Dle mého názoru by to dopomohlo

k plně

transparentnímu

a nediskriminačnímu

přístupu

dodavatelů

k veřejným zakázkám. Problematika veřejných zakázek není jednoduchým tématem. Zahrnuje v sobě celou řadu aspektů, které jsem se snažila shrnout v této práci a upozornit na největší problémy v současné právní úpravě a navrhnout řešení, která by tuto problematiku řešila. Analýzy problémové situace bylo dosaženo, a to jak vyhodnocením největších kauz, tak i zpracováním dotazníkového šetření zadavatelů. V práci je také věnován široký záběr vymezení právní podstaty a pochopení základních pojmů. 95


Příloha – Dotazník Dotazník k diplomové práci na téma Veřejné zakázky v oblasti ICT Vážená paní, vážený pane, obracím se na Vás s prosbou o pomoc při zpracování diplomové práce. Jsem studentkou 5. ročníku VŠE na Fakultě informatiky a statistiky. Tématem mé práce jsou Veřejné zakázky v oblasti ICT. Součástí mé práce je anonymní výzkum, proto se na Vás obracím s prosbou, zda byste mi mohli pomoci ho zpracovat vyplněním tohoto krátkého anonymního dotazníku, který naleznete níže (v emailu kliknutím na odkaz) a zabere Vám maximálně 2 minuty Vašeho času. Dotazník prosím vyplňte do 18. 11. 2011. Velice děkuji za Váš čas. Jitka Dvořáková *Povinné pole

Pořizujete osobní počítače v souladu s metodikou Vlády ČR "zákaz značkové specifikace/benchmarky" dle usnesení vlády č. 763/2007? * ano ne Pořizujete osobní počítače v souladu s metodikou Vlády ČR ("environmentální metodika") dle usnesení vlády č. 465/2010? * ano ne Používáte při nákupu hardware u veřejných zakázek malého rozsahu elektronické tržiště?* ano ne Pořizujete hardware prostřednictvím tzv. chráněných dílen? * ano ne Požadujete v rámci zhotovení SW na objednávku otevřená řešení tak, aby případné úpravy či maintenance mohl provádět jiný subjekt než původní dodavatel? * ano ne Činí dodavatelé u vámi zadávaných veřejných zakázek úkony prostřednictvím informačního systému Datových schránek? * ano

96


ne Jaká hodnotící kritéria nejčastěji používáte při pořízení ICT dodávek nebo služeb? * cena poměr užitné hodnoty a ceny záruční podmínky sankční mechanismy doba dodání/zhotovení technické parametry subjektivní hodnocení kvality jiná Využíváte v zadávacích řízeních možnosti požadovat předložení vzorků? * ano ne Jaké elektronické prostředky a elektronické nástroje pro zadávání veřejných zakázek v současné době používáte? * informační systém o veřejných zakázkách (ISVZ US) profil zadavatele elektronické podávání nabídek/žádostí o účast elektronická aukce dynamický nákupní systém jiné Jaké elektronické prostředky a elektronické nástroje pro zadávání veřejných zakázek budete používat/pořídíte v horizontu následujících 2 let? * informační systém o veřejných zakázkách (ISVZ US) profil zadavatele elektronické podávání nabídek/žádostí o účast elektronická aukce dynamický nákupní systém jiné

97


ZDROJE Knihy JURČÍK, R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck 2006.xiii, 760 s. ISBN 80-7179-479-1. JURČÍK R.: Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck 2011. 712 s. ISBN 978-80-7400-329-5.

JURČÍK, R. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a v EU. Praha: C.H.Beck, 2007. 582 s. 1. ISBN 978-80-7179-575-9. JURČÍK, R.; KRUTÁKOVÁ, L. (eds.). Veřejné zakázky a PPP projekty – potřebnost změny právní úpravy v EU a v ČR. Sborník příspěvků z 2. ročníku mezinárodní konference konané dne 15. – 16. 5. 2008. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 506 s. ISBN 978-80-7380-121-2 KRČ, R.; MAREK, K.; PETR, M. Zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon s komentářem. 2. vydání. Praha: Linde Praha, a. s., 2008. 703 s. ISBN 978-80-7201-711-9

NOVOTNÝ, V. Přehled judikatury ve věcech veřejných zakázek. Praha: ASPI, a. s., 2006. 143 s. ISBN 80-7357-222-2 ŠEBESTA, M., PODEŠVA, V., OLÍK, M., MACHUREK, T.: Zákon o veřejných zakázkách s komentářem. 1. vydání. Praha: ASPI 2006. 524 s. ISBN 80-7357-213-3. PODEŠVA, V., OLÍK, M., JANOUŠEK M., STRÁNSKÝ J.: Zákon o veřejných zakázkách. Komentář.2. vydání. Praha:Wolters Kluwer ČR, 2011. 648 s. ISBN 978-80-7357-636-3. ŠEDIVÝ,V. Veřejné zakázky v praxi, metodická pomůcka pro zadavatele a uchazeče, 1.vydání Ostrava: Sagit 1996. 190 s. ISBN 80-85789-98-1 Legislativa Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a související prováděcí předpisy Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a související prováděcí předpisy

98


Články v časopisech a sbornících

DOLEŽALOVÁ, H. Historie zadávání veřejných zakázek. Právník, 1998, č. 9, s. 800 an. JURČÍK, R. Změny v oblasti zadávání veřejných zakázek v roce 2011 - veřejné zakázky jako vládní nástroj boje proti korupci. Právní rozhledy. 2011. sv. 17, č. 19, s. 2. ISSN 1210-6410 JURČÍK, R. Elektronické zadávání veřejných zakázek -- efektivnější a pružnější způsob zadávání veřejných zakázek -- realita či fikce?.Veřejné zakázky a PPP projekty. 2009. sv. 1, č. 3-4, s. 54--63. ISSN 1803-9553. KOČIČKA, P.; DOLEJŠ, R. Veřejné zakázky : Ajťáci, kteří ovládají stát . Ekonom : týdeník vydavatelství Economia . 2011, LV, 3, s. 10-14. ISSN 1210-0714. LOCHMANOVÁ, L. Ideová, právní a ekonomická východiska novely zákona o veřejných zakázkách. In Sborník s konference „Ekonomické znalosti pro tržní praxi“, Olomouc:Lešingrová Romana, 2009, s. 230-236. Právní rádce : měsíčník vydavatelství Economia. 7/2010. Praha : Economia, a.s. , 2010. 79 s. ISBN 1210-4817. Veřejné zakázky a PPP projekty : recenzovaný vědecký časopis . 1-2/2011. Brno : Institut pro veřejné zakázky a PPPs, 2011. 208 s. ISSN 1803-9553. Elektronické zdroje Neprůhledně odteklo 276 miliard korun, nejhůř si počínaly justice či obrana. [online] (cit. 2011-10-10) Dostupné z WWW: Trestněprávní rovina zadávání veřejných zakázek a význam forenzních auditů v této oblasti. [online] (cit.2011-10-10) Dostupné z WWW: Komise chce modernizovat způsob zadávání veřejných zakázek. [online] (cit.2011-10-10) Dostupné z WWW: Dodatek k úřednímu věstníku Evropské Dostupné z WWW:

Unie.

[online]

(cit.

2011-06-12)

99


Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004. [online] (cit. 2011-06-15) Dostupné z WWW: Akcie na majitele by neměly bránit k přístupu k veřejným zakázkám. [online] (cit. 2011-05-03) Dostupné z WWW: Telefónica O2 podlehla tlaku, změní svoje anonymní akcie na cenné papíry na jméno. [online] (cit. 2011-05-03) Dostupné z WWW: Programové prohlášení vlády České republiky. [online] (cit. 2011-11-10) Dostupné z WWW: Jak šel čas s novelou Zákona o veřejných zakázkách. [online] (cit. 2011-11-10) Dostupné z WWW: Usnesení vlády České republiky ze dne 18. Května 2011 č. 381, k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. [online] (cit. 2011-11-10) Dostupné z WWW: Platné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a ve znění vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 326), s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. [online] (cit. 2011-11-10) Dostupné z WWW: Sněmovní tisk 370, Novela zákona o veřejných zakázkách. [online] (cit. 2011-11-10) Dostupné z WWW: Sněmovnou prošla novela zákona o veřejných zakázkách. [online] (cit. 2011-11-10) Dostupné z WWW: Komunikační infrastruktura veřejné správy. [online] (cit. 2011-09-10) 100


Dostupné z WWW: < http://www.mvcr.cz/clanek/kivs-komunikacni-infrastruktura-verejne-spravy.aspx> Veřejné zakázky. [online] (cit.2011-09-09) Dostupné z WWW: . Souhrnný statistický přehled veřejných zakázek. [online] (cit. 2011-09-10) Dostupné z WWW: . RozhodnutíVZ/S039/05-154/1768/05-RP.[online](cit.2011-08-10) Dostupné z WWW: . < http://www.compet.cz/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/5343/ > Vláda schválila záměr budoucí úpravy zákona o veřejných zakázkách. [online] (cit. 2011-08-17) Dostupné z WWW: < http://www.portal-vz.cz/Aktuality/Vlada-schvalila-zamer-budouci-upravy-zakona-overe> Dynamický nákupní systém (§ 93 - § 95). [online] Dostupné z WWW: dynamických nákupních Přehled Dostupné z WWW:

systemů.

(cit.

[online]

2011-08-28)

(2011-09-28)

Komunikační infrastruktura veřejné správy a Centrální místo služeb. [online] (cit. 201108-21) Dostupné z WWW: < http://www.mvcr.cz/clanek/komunikacni-infrastruktura-verejne-spravy-278660.aspx> Rozsudek jménem republiky v případě kasační stížnosti Marsh, s.r.o. [online] (cit. 2011-11-11) Dostupné z WWW: MMR: elektronizace veřejných zakázek může ušetřit miliardy korun. [online] (cit. 201111-08) Dostupné z WWW: Elektronické zadávání veřejných zakázek. [online] (cit.2011-11-11) Dostupné z WWW: 101


Dynamický nákupní system. [online] (cit. 2011-11-15) Dostupné z WWW: < http://www.ezak.cz/dynamicky-nakupni-system> Elektronické nabídky a žádosti o účast. [online] (cit. 2011-11-07) Dostupné z WWW: < http://www.ezak.cz/prehled-funkcionality/el-nabidky-a-zadosti-o-ucast> Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ). [online] (cit. 2011-10-11) Dostupné z WWW: < http://www.portal-vz.cz/NIPEZ> Dokumenty k projektu NIPEZ. [online] (cit.2011-11-23) Dostupné z WWW: Předražená kartička [online] (cit. 2011-11-14) Dostupné z WWW: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Rozhodnutí v Č.j.: VZ/S213/06/5557/550-Br. [online] (cit. 2011-11-11) Dostupné z WWW: MPSV dostalo pokutu 100 tisíc za chybnou zakázku. [online] (cit. 2011-11-11) Dostupné z WWW: Rozhodnutí S109/2009/VZ-12164/2009/510/Hod. [online] (cit. Dostupné z WWW:

2011-11-11)

Rozhodnutí VZ/S177/03-153-Št. [online] (cit. 2011-11-11) Dostupné z WWWW: MMR se stalo legálním vlastníkem monitorovacího systému na čerpání evropských fondů. [online] (cit. 2011-11-11) Dostupné z WWW: . Tečka za zpochybňovaným tendrem: ČSÚ a Hewlett-Packard podepsaly smlouvu. [online] (cit. 2011-11-11) Dostupné z WWW: Rozhodnutí S448/2010/VZ-3396/2011/540/VKu. [online] (cit. 2011-11-11) Dostupné z WWW: 102


ÚOHS zrušil miliardový tendr vnitra na telekomunikační služby. [online] (cit. 2011-1111) Dostupné z WWW: Ministerstvo vnitra vyhlásilo tendr na rámcovou smlouvu KIVS. [online] (cit. 2011-11-11) Dostupné z WWW: Komunikační megatendr už úřady úspěšně sabotují. [online] (cit. 2011-11-11) Dostupné z WWW: Olomoucká univerzita dostala pokutu 130 tisíc korun, špatně nakoupila notebooky. [online] (cit. 2011-11-11) Dostupné z WWW: Výběrové řízení bez uveřejnění - téměř 3 mld. Kč rozděleno na eGovernment!. [online] (cit. 2011-11-11) Dostupné z WWW: Z ministerstev za poslední čtyři roky odteklo 276 miliard neprůhledně. [online] (cit.2011-11-14) Dostupné z WWW: < http://www.zindex.cz/data/2011-01-25-TZ_projektu_zIndex.doc>

Metodika k doručování prostřednictvím datových schránek při provádění úkonů v zadávacím řízení [online] (cit. 2011-11-11) Dostupné z WWW: < http://www.portal-vz.cz/Dokumenty/Ke-stazeni?id=5033aa3d-23d6-4f66-88d13f61c441d03d> MMR: elektronizace veřejných zakázek může ušetřit miliardy korun [online] (cit. 2011-11-17) Dostupné z WWW: Europarlament volá po rychlejší elektronizaci veřejných zakázek [online] (cit. 2011-11-17) Dostupné z WWW: 103


Seznam zkratek CPV ČR DNS ES EU HDP ICT IS IT KIVS MVČR NIPEZ NATO PPP UNCITRAL ÚOHS VZ ZVZ

Common Procurement Vocabulary Česká republika Dynamický nákupní systém Evropské společenství Evropská unie Hrubý domácí produkt Informační a komunikační technologie Informační systémy Infromační technologie Komunikační infrastruktura veřejné správy Ministerstvo vnitra České republiky Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek Severoatlantická aliance Public Private Partnership Komise Spojených národů pro mezinárodní obchodní právo Úřad pro ochrancu hospodářské soutěže Veřejné zakázky Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a související prováděcí předpisy

Seznam obrázků Obrázek 1 - Nástin kroků postupu zadavatelů veřejných zakázek .................................... 9 Obrázek 2 - Druhy veřejných zakázek ............................................................................ 31 Obrázek 3 - Kategorizace způsobu využití zadávacích řízení u jednotlivých typů zadavatelů ........................................................................................................................ 38 Obrázek 4 - Etapy zavádění elektronizace v České republice ........................................ 64 Obrázek 5 - Etapy zavádění elektronického tržiště pro subjekty veřejné správy (NIPEZ) ......................................................................................................................................... 67 Obrázek 6 - Fungování NIPEZ ....................................................................................... 70 Obrázek 7 - Pomyslný 3 miliardový koláč s IT tendry - kruhový graf ........................... 81

104


Seznam tabulek Tabulka 1 - Přehled

zakázek podle předpokládané hodnoty a jejich výše

předpokládaného limitu................................................................................................... 33 Tabulka 2- Druhy veřejných zakázek na základě limitů ................................................. 34 Tabulka 3 - Shrnutí cílů u jednotlivých typů složek NIPEZ ........................................... 68 Tabulka 4 – NIPEZ a jeho podstata pro elektronické tržiště a národní elektronický nástroj .............................................................................................................................. 71 Tabulka 5 – Přehled ministerstev a IT společností, které se podílejí na veřejných zakázkách a pravidelně vyhrávají uveřejněné tendery ................................................... 72

Seznam grafů Graf 1 - Zadané veřejné zakázky v roce 2010 podle druhu zakázky (počet veřejných zakázek)........................................................................................................................... 33 Graf 2 - Grafové a tabulkové vyjádření počtu odpovědí na otázku 1 dotazníku ............ 83 Graf 3 - Grafové a tabulkové vyjádření počtu odpovědí na otázku 2 dotazníku ............ 84 Graf 4 - Grafové a tabulkové vyjádření počtu odpovědí na otázku 3 dotazníku ............ 85 Graf 5 - Grafové a tabulkové vyjádření počtu odpovědí na otázku 4 dotazníku ............ 85 Graf 6 - Grafové a tabulkové vyjádření počtu odpovědí na otázku 5 dotazníku ............ 86 Graf 7 - Grafové a tabulkové vyjádření počtu odpovědí na otázku 6 dotazníku ............ 87 Graf 8 - Grafové a tabulkové vyjádření počtu odpovědí na otázku 7 dotazníku ............ 88 Graf 9 - Grafové a tabulkové vyjádření počtu odpovědí na otázku 8 dotazníku ............ 89 Graf 10 - Grafové a tabulkové vyjádření počtu odpovědí na otázku 9 dotazníku .......... 90 .Graf 11 - Grafové a tabulkové vyjádření počtu odpovědí na otázku 10 dotazníku ....... 91

105

Veřejné zakázky v oblasti ICT

Recommend Documents