Trendy v oblasti formálního vzdělávání s podporou ICT nástrojů

Trendy v oblasti formálního vzdělávání s podporou ICT nástrojů Zuzana Šedivá Katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická Praha

[email protected] Abstrakt: Článek se zabývá potřebou zvyšování úrovně znalostí a dovedností informačních technologií každého jednotlivce ve společnosti. Dobrá znalost ICT přímo ovlivňuje zvyšování produktivity a efektivnosti celé ekonomiky. Proto je tato problematika řešena i na úrovni Evropské unie. Podpora vzdělávání občanů v celé Evropské unii je jedním z úkolů zvyšování konkurenceschopnosti, rozvoje technologií a zvyšování úrovně členských zemí. Vzdělanost obyvatelstva je nezbytným předpokladem růstu ekonomik a využívání nových technologií. Článek se zabývá i trendy v oblasti edukačního procesu, které přispívají ke zvyšování kvality výuky na úrovni formálního vzdělávání. Klíčová slova: e-learning, počítačová gramotnost, vzdělávání, informační technologie, ICT nástroje, výuka, trendy. Abstract: The article addresses the need to increase the level of knowledge and information technology skills of each individual in society. Good knowledge of ICT directly affects productivity and increase efficiency throughout the economy. Therefore, the issue is also resolved at EU level. Support for education of citizens throughout the European Union is one of the tasks of improving competitiveness, technology development and raising the level of member countries. Educated population is a prerequisite for economic growth and use of new technologies. The article deals with trends in the educational process, contributing to improving the quality of teaching in formal education. Key words: e-learning, e-skills, education, ICT knowledge, information technology, training, trends.

1. Úvod Informační technologie v současnosti hrají podstatnou roli pro podporu řízení podnikových procesů ve firmě. Vývoj vysokorychlostních sítí je stejně významný jako měl rozvoj elektrické energie a dopravních sítí začátkem 20. století. S vývojem ve spotřební elektronice hranice mezi digitálními přístroji postupně mizí. Rychlý vývoj technologií představuje potřebu neustálého zvyšování kvalifikace v oblasti IT téměř kaţdého jedince. Proto je třeba nové ICT technologie vzdělávat v průběhu celého ţivota, od formálního vzdělávání na školách různých stupňů aţ po neformální vzdělávání formou různých školení a odborných kurzů.

84

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011

Trendy v oblasti formálního vzdělávání s podporou ICT nástrojů

2. Iniciativy EU pro rozvoj počítačové gramotnosti do roku 2020 Vývoj a podpora vzdělávání občanů v celé Evropské unii je jedním z pilířů zvyšování konkurenceschopnosti, rozvoje technologií a zvyšování úrovně členských zemí. Vzdělanost obyvatelstva je nezbytným předpokladem růstu ekonomik a vyuţívání nových technologií. Pro řešení strategie ve vývoji vzdělanosti obyvatel a vyuţívání nových digitálních technologií byl Evropskou komisí přijat základní dokument Digital Agenda for Europe, ve kterém jsou určeny základní cíle a kompetence, které je třeba v EU do roku 2020 dosáhnout [Digital Agenda, 2010]. Obecným cílem Digitální agendy je zajistit udrţitelný hospodářský a sociální přínos jednotného digitálního trhu, zaloţeného na rychlém a superrychlém internetu a interoperabilních aplikacích. Digitální agenda pro Evropu je jednou ze sedmi stěţejních iniciativ strategie Evropa 2020, která byla vypracována s cílem definovat klíčovou roli, kterou bude používání informačních a komunikačních technologií muset hrát, pokud chce Evropa uspět ve svých cílech stanovených na rok 2020. Aktivity obsaţené v dokumentu Digitální agenda jsou rozděleny do 7 pilířů. Z hlediska podpory IT vzdělanosti a gramotnosti, jsou významnými pilíře Rychlý a ultrarychlý přístup k internetu a Posílení digitální gramotnosti, dovedností a začlenění. ICT odvětví se 5 % přímo podílí na evropském HDP a jeho trţní hodnota představuje 660 mld. EUR ročně, avšak mnohem více přispívá k celkovému růstu produktivity. [Komise EU, 2010]. Tato skutečnost je důsledkem vysoké úrovně dynamiky a inovací spojených s tímto odvětvím a jeho stěţejní role ve změně způsobu fungování ostatních odvětví. Zvýšil se význam sociálního dopadu ICT – např. fakt, ţe více neţ 250 milionů obyvatel v Evropě denně pouţívá internet a téměř kaţdý obyvatel Evropy vlastní mobilní telefon, přináší důleţitou změnu v ţivotním stylu. Sluţby se sbliţují a přesouvají se z fyzického prostředí na digitální (virtuální), a jsou tak obecně přístupné kdekoliv – nezávisle na typu přístroje, ať uţ se jedná o chytrý mobil (smartphone), tablet PC, osobní počítač, digitální rádio či televizi s vysokým rozlišením. Předpokládá se, ţe do roku 2020 bude téměř veškerý digitální obsah a digitální aplikace zprostředkovávány on-line. Vysoký potenciál ICT lze podpořit prostřednictvím dobře fungujícího účinného cyklu procesů. Přitaţlivý obsah a sluţby je třeba zprostředkovat v interoperabilním a bezhraničním internetovém prostředí. To stimuluje poptávku po vyšších rychlostech a kapacitách, coţ naopak vytváří obchodní příleţitosti pro investice do rychlejších sítí. Zavádění a šíření rychlejších sítí zase otevírá cestu k inovačním sluţbám vyuţívajícím vyšších rychlostí. Proto jsou cíle Digitální agendy zaměřeny na podporu vysokorychlostního internetu a sluţby vyplývající z elektronické výměny dat


85

Zuzana Šedivá

(v oblasti obchodování a podnikání firem) a v přístupu obyvatel k rychlému internetu. Obrázek 1 představuje základní cíle a měřené indikátory definované ve strategii dokumentu Digitální agenda.

Obr. 1: Klíčové indikátory a jejich vývoj do roku 2020 - Digitální agenda (Zdroj: EU Scoreboard, 2010) Graf na obrázku 1 představuje základní indikátory a jejich dosaţení v roce, který je uveden u popisku indikátoru. Světlá (ţlutá) vyplněná plocha grafu prezentuje skutečný stav v roce 2010, modrá (tmavá) plocha představuje plánovaný stav v roce 2011. Z grafu je patrné, ţe se očekává 100% nárůst indikátoru Připojení 50% domácností s vysokou rychlostí více než 100Mb/s v roce 2020. V současnosti je tento indikátor splněn pouze ze 2%. Z grafu také vyplývá, ţe by měly být všechny domácnosti v roce 2020 připojeny k internetu alespoň s minimální rychlostí 30Mb/s, zatímco v současnosti (v roce 2011) tento parametr splňuje jen 30% domácností. Jsou identifikovány nedostatky v oblasti počítačové gramotnosti a počítačových dovedností. Evropa trpí rostoucím nedostatkem odborných znalostí v oblasti ICT a počítačové gramotnosti. V důsledku těchto nedostatků jsou mnozí občané vyloučeni z digitální společnosti a ekonomiky; uvedené nedostatky rovněţ sniţují velký multiplikační efekt, který má zavádění informačních technologií při růstu produktivity. To si vyţaduje koordinovaný přístup, v jehoţ středu jsou členské státy a jiné zúčastněné strany. Schopností práce s digitálními technologiemi se podle [Doporučení EP, 2006] rozumí jisté a rozhodné pouţívání technologií informační společnosti (TIS) při práci, ve volném čase a komunikace. Mezi základní dovednosti v oblasti ICT patří: pouţívání počítačů k získávání, hodnocení, ukládání, vytváření, a výměně informací (tzv. operační znalosti a dovednosti) a ke komunikaci a spolupráci v rámci sítí prostřednictvím internetu. Občané by měli umět vyhledávat, shromaţdovat a zpracovávat informace, pouţívat je kritickým a systematickým způsobem, hodnotit jejich důleţitost a rozlišovat mezi 86



reálnými a virtuálními informacemi a zároveň chápat vazby. Měli by umět pouţívat nástroje k vytváření, prezentací a pochopení komplexních informací, mít schopnost získávat, vyhledávat a pouţívat sluţby v prostředí internetu. ICT by mělo vést k podpoře kritického myšlení, kreativity a inovací. Je také nutné, aby všichni znali, jak se pohybovat po internetu bezpečně.

3. Oblast formálního vzdělávání a problémy v úrovni ICT znalostí v ČR Na základě zjištění uvedených v dokumentech [Mejstřík, 2011], [Novotný, 2011], lze shrnout hlavní problémy ve vzdělávání v ČR: nízká motivace a negativní přístup studentů ke studiu na všech stupních vzdělávání, zejména na základních a středních školách, převaţující přístup mentorování ve výuce a pasivní účast studentů ve studiu, sniţování gramotnosti studentů v mezinárodním srovnání, a to i v předmětech v minulosti s kvalitní úrovní (např. matematika a přírodní vědy), nedostatečná úroveň digitální gramotnosti studentů, nedostatečná kvalifikovanost digitální gramotnosti učitelů, kteří svými znalostmi v budoucnosti nebudou stačit IT znalostem a dovednostem studentů. Tyto problémy jsou klíčové pro rozvoj společnosti. Nízká gramotnost obyvatel, neschopnost práce a vyuţívání informačních technologií, nepřispívají k růstu a efektivnosti hospodářství v ČR. V dokumentu Rámec strategie konkurenceschopnosti vydaném Národní ekonomickou radou vlády [Mejstřík, 2011] jsou uvedeny strategické kroky pro řešení výše uvedených problémů. Tato opatření souvisejí s obsahem vzdělávacích plánů a zahrnují řízení vzdělávacích institucí, postavení studentů a jejich povinností či odstranění absence přesně definovaných kompetencí, které mají být výstupem jednotlivých vzdělávacích programů či oborů.

4. Trendy v oblasti vzdělávání s podporou ICT technologií V následujícím textu bude řešení výše uvedených problémů zvaţováno pouze z pohledu zapojení informačních technologií v různých formách a technikách výuky. Rozvoj informačních technologií otevřel prostor pro nové přístupy uplatňované ve vzdělávání, které mohou pomoci odstranit současné problémy v edukačním procesu. Trendy v nových formách a technikách výuky s podporou ICT jsou zřetelné jak ve formálním, tak i neformálním vzdělávání. V obou kategoriích vzdělávání lze zřetelně identifikovat důraz na následující trendy: flexibilita, indivizualizace výuky, dostupnost vzdělání pro kaţdého jedince, posílení vyuţívání mobilních zařízení ve výuce (m-learning), vyšší podíl online výuky a zapojení web2.0 nástrojů ve výuce. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011

87

Zuzana Šedivá

Pro oblast vzdělávání představují výše uvedené trendy následující změny ve v metodách a technikách výuky.

Flexibilita Tato charakteristika kombinuje individuální přístup k výuce studentů či celým skupinám. Flexibilita je zde výrazem aktivního, flexibilního obsahu výuky. Učitel má prostředky pro změnu náplně cvičení ve třídách. Klasická výuka ve třídě, kdy všichni studenti zpracovávají stejné úkoly (všichni píšou test, všichni sledují stejný výklad učitele, apod.), nemusí vţdy vyhovovat všem studentům. Sloţení studentů je různorodé – někteří jsou v uvaţování rychlejší, jiní zase pomalejší, kaţdý má vlohy pro jiný předmět. Rychlejší studenti se nudí, protoţe látku znají, těm pomalejším nevyhovuje ani pomalé tempo a látce i přes zopakování nerozumí. Flexibilita ve výuce znamená, ţe se do výuky zařazují různé multimediální prvky, které prezentují vykládanou látku různou formou. K tomu slouţí i podpůrné prostředky ICT, které tak výuku zatraktivní pro studenty. Lze kombinovat online výukové kurzy či samostatné úkoly s podporou týmové práce díky sociálním sítím nebo prostředkům web 2.0. Příkladem flexibilní výuky na základním stupni vzdělávání lze demonstrovat na ukázce technologicky vyspělé základní školy Forest Lake Elementary ve městě Columbia 1 v Jiţní Karolíně v USA . Forest Lake je školou s téměř 600 ţáky od předškolního věku do 5. třídy specializovanou na technologie. Kaţdá třída je vybavena interaktivní tabulí a hlavně tzv. Tech zónou, coţ je koutek s počítači připojenými k internetu. Kromě toho disponuje ještě dalšími pomůckami jako jsou digitální fotoaparáty, kamery, hlasovací zařízení, apod. Technologie zde ale nejsou cílem, nýbrţ pouze prostředkem. Cílem základní školy Forest Lake je vést kaţdého ţáka po jeho vlastní cestě k těm nejlepším moţným výukovým výsledkům. [Brdička, 2011] Technologie jsou hlavním nástrojem umoţňujícím toho dosáhnout. Zajímavý je i fakt, ţe v učitelském sboru nejsou ţádní počítačoví experti – převládají starší zkušené učitelky. V kaţdé třídě jsou ţáci zaměstnáni při různých aktivitách, většinou individuálně zaměřených. V reálné výukové situaci jsou na příklad rozděleni do skupinek tak, ţe 4 ţáci čtou knihu, 5 ţáků jich právě ručně na papír zaznamenává své záţitky ze čtení, další poslouchá zvukovou nahrávku knihy, jiný ţák plní specializovaný test čtení na laptopu, další 4 ţáci tvoří na počítačích v Tech zóně příspěvky do třídního blogu a 5 ţáků se učí na interaktivní tabuli správně pouţívat číslice pomocí programu vytvořeného na University of South Carolina. Paní učitelka soustavně kontroluje postup všech a vybírá kaţdému vhodnou příští výukovou aktivitu. K hodnocení výsledků vyuţívá mnoho různých forem – pozorování, rozhovory, písemné úkoly, ale téţ zpětnou vazbu z počítačových aplikací. Třída čtvrťáků se od 2. třídy liší tím, ţe jsou jediní v celé škole, kteří jsou zapojeni do ověřování (zkoušení) prostřednictvím počítače. Netýká se to jen „klasické“ formy testů, ale i tvořivé práce. Například při zpracování projektu na téma ţivotních cyklů a adaptace zvířat si mohou ţáci volit formu výstupu. Práci mohou vytvořit způsobem, který si vyberou sami – buď formou prezentace, výrobou testu pro spoluţáky, vytvořením kresleného animovaného filmu nebo komiksu. Kaţdý ţák pracuje

1

více informací na adrese: http://www.richland2.org/schools/fle/

88



samostatně. Učitel se věnuje ţákům individuálně. Chodí od jednoho k druhému, konzultuje, odpovídá na otázky a hodnotí výsledky. Na příkladu ţáka, který má značné problémy se čtením a psaním, lze demonstrovat přizpůsobení a flexibilitu výuky. Místo toho, aby ţák projekt zpracoval ve formě textové, vyuţívá program pro kreslení a celý příběh nakreslí formou komiksu. Kreslení ho baví a komiksy na papíře maluje jiţ od svých 5 let. Jejich nedílnou součástí jsou ale téţ slova, která připisuje student postavám do úst. Napsat je, nedělá danému ţákovi tak velké potíţe jako souvislý text. Tento přístup a flexibilita řešení úkolů a projektů je jednou z cest, jak lze dítě se specifickými potřebami podpořit a vést ho k lepším výsledkům. Úkol, který by ţák tradiční formou zvládl s horší známkou a ve stresu, můţe vyřešit s lepším výsledkem a vyšším pocitem sebevědomí.

Indivizualizace výuky - osobní přístup ke každému studentovi Je třeba přizpůsobit výuku tempu studia daného studenta. Určitá indivizualizace výuky je jedním z nových trendů ve výuce. Toho se dá dosáhnout díky vyuţití ICT ve výuce. Stále více se v prezenční výuce v klasické třídě s učitelem (face to face) prosazují alternativní přístupy k výuce. Klasický způsob výuky je doplňován samostudijní výukou studentů formou e-learningových aplikací (blended learning). Kaţdý student můţe zpracovávat úkoly svým tempem, v různém pořadí úkolů, při nastavení různého stupně obtíţnosti, atd. Výuka tedy můţe být přizpůsobená nejen celé skupině, tak i jednotlivým studentům. Jiţ předchozí příklad školy Forest Lake je příkladem individualizace výuky. Příkladem pokročilého vyuţití online learning a osobního nastavení výuky pro kaţdého studenta lze prezentovat na příkladu amerických hybridních škol – charter schools. [Brdička, 2011]Tyto školy jsou postaveny na vyuţívání pokročilých technologií, na kterých je výuka zcela závislá. Jedná se o soukromé školy, fungující na principu 2 neziskovosti, které získávají finanční dotaci na 1 ţáka ze strany státu. 3 Školní den v takovém typu školy začíná příchodem ţáků do školy, kde se u vchodu všichni studenti přihlásí pomocí čipové karty a jdou se převléknout. Poté všichni zasednou ke svému počítači. Prvních 55 minut pracují ţáci samostatně. Pohybují se v prostředí, kde je jejich činnost kontrolována systémem řízení výuky, který byl vyvinut pro potřeby školy na základě vzdělávacích standardů státu Arizona. Všichni pouţívají sluchátka, protoţe pracují s interaktivními multimediálními aplikacemi plnými animací, videí, zvuků kvizů a her. Ţákům asistují vyškolení asistenti, jejichţ úkolem je pomáhat řešit všechny problémy (s výukovým obsahem, s fungováním počítačů a SW aplikací), a navíc by měli být schopni se vţít do duševního stavu ţáků a mluvit s nimi o všem, co by jakýmkoli způsobem mohlo ovlivnit jejich schopnost učit se. [Brdička, 2011] 2

Mezi tyto školy patří např. Flex Academy San Francisco (http://www.k12.com/sfflex/) nebo řetězec škol Rocketship Education San Diego (www.rsed.org), který má v přípravě sociálně slabé žáky. Škola je velmi úspěšná a získala od vlády grant ve výši 7 mil. dolarů na otevření dalších 30 škol po celých Spojených státech do roku 2015. 3 příklad je demonstrován na provozu školy Carpe Diem online School v městě Yuma ve státě Arizona v USA (www.cdayuma.com/about-online-schools.php). Lokalita školy na hranici s Mexikem naznačuje, jaká je struktura jejích žáků. Více jak 50% z nich má nárok na bezplatný oběd (z důvodu nízkého příjmu jejich rodičů). Škola existuje již 5 let a v posledních dvou letech je jednou z nejlepších škol (ve výsledcích plošných testů) v celé Arizoně. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011

89

Zuzana Šedivá

Průchod všemi online kurzy je adaptivní. To znamená, ţe výběr aktuální výukové aktivity je závislý na předchozích individuálních výsledcích u každého žáka. Ten, kdo něco nepochopil, musí opakovat, a ten, kdo látku zvládl, jde dál. Proto je ve stejném okamţiku kaţdý ţák na jiném stupni plnění úkolů. Ty rychlejší nikdo nezdrţuje potřebou opakovaného vysvětlování. Motivací k úspěšnému zvládnutí všech výukových aktivit je, kromě jiného, téţ skutečnost, ţe v pátek do školy chodí jen ti ţáci, kteří musí absolvovat některý z doplňkových programů, do něhoţ se kvalifikují špatnými výsledky. Role učitelů (mentorů) se změnila - stávají se z nich tutoři (konzultanti). Jejich klasická úloha ve výuce zmizela. Učitelé monitorují výsledky ţáků denně. Scházejí se s nimi k individuálním konzultacím, které jsou zaměřeny na korigování nedostatků, vysvětlování nejasností a zadávání doplňkových úkolů. Ţáci ovšem mají i skupinové aktivity. Celý den se střídají v laboratořích, dílnách, v tělocvičně, apod. Realizují také různé projekty, v nichţ spolupracují napříč ročníky. Tento přístup k výuce umoţňuje nastavit plán výuky kaţdému studentu jiný. Ţáci tráví u počítače přibliţně 50% aţ 70% školního času. Mohou také pracovat úplně stejně z domova, na cestách nebo v případě nemoci. Systém adaptivních kurzů se tak stává základním pilířem individualizace výuky podle potřeb kaţdého jednotlivého ţáka.

Dostupnost k ICT ve vzdělávání pro každého jedince Tento trend je patrný z opatření Evropské komise, zanesených v dokumentu Digitální agenda. Jednou z priorit růstu vzdělanosti je přístup k výukovým materiálům, video záznamům, hlasovým souborům a jiným typům multimediálních opor, které jsou alternativou ke klasickým výukovým mediím, jako jsou knihy a jiné materiální pomůcky ve výuce. V současnosti je k dispozici pro studenty a učitele velké mnoţství multimediálních studijních opor či komplexních elektronických výukových kurzů dostupných buď v lokální síti vzdělávací instituce nebo v rámci nabídky online vzdělávacího portálu. Vzhledem k tomu, ţe jsou tyto elektronické opory dostupné především v internetové síti, potom je třeba zabezpečit kvalitní, rychlý a bezpečný přístup k těmto technologiím. Proto jedním z prioritních klíčových parametrů je zabezpečení vysokorychlostního připojení jedinců či domácností k internetu. Jedná se o základní předpoklad kvalitní výuky. Sniţující se ceny notebooků, netbooků a nová mobilní zařízení (mobilní telefony soperačním systémem, tablety PC) jsou základními předpoklady pro přístup k online informacím. Jaké jsou podmínky připojení českých uţivatelů k internetu a zda jsou splněny podmínky pro snadný přístup k internetu pro kaţdého, můţe odpovědět statistika ČSÚ uvedená na Obr. 2.

90



Obr. 2: Domácnosti v ČR vybavené osobním počítačem a internetem (Zdroj: ČSÚ, 2010) Podle výše uvedené statistiky a komentářů ČSÚ je doloţeno, ţe ve 2. čtvrtletí roku 2009 bylo v ČR více neţ 2,3 milionů domácností vybaveno osobním počítačem, to je více neţ polovina všech domácností (54 %), z toho více neţ čtvrtina z nich (14 % všech domácností) pouţívala dva nebo více počítačů. Téměř kaţdá druhá domácnost (49 %) měla ve stejném období přístup k internetu. V roce 2005 měla v ČR přístup k internetu pouze jedna domácnost z pěti (19 %). Tato statistika dokládá velký skok ve vybavení domácností internetem. Vzhledem k tomu, ţe je tato statistika jiţ 2 roky stará, dá se předpokládat, ţe je v současnosti vyšší procento domácností v ČR vybaveno počítači s vysokorychlostním internetem. To je dobrý předpoklad vyšší dostupnosti webových sluţeb obecně, ale i v oblasti vzdělávání.

Posílení využívání mobilních zařízení ve výuce (m-learning) Během posledních 5 let jsou jasně patrné změny ve vyuţívání mobilních telefonů a jiných mobilních zařízení. S nástupem chytrých telefonů a tabletů PC, se otevřela moţnost vyuţívání mobilních zařízení ve výuce. Především mladí lidé a ţáci vyuţívají mobilní telefony mnohem častěji a v širší nabídce funkcí neţ dospělí lidé. Výhodou těchto zařízení je jejich mobilita, tj. snadná a rychlá dostupnost, ať z pohledu lokality, tak z pohledu cenové dostupnosti. Téměř kaţdý dnes pouţívá alespoň jeden mobilní telefon. Tato skutečnost se stále více odráţí ve výuce: mobilní zařízení lze vyuţívat jako podporu správy studijního systému. Díky aplikací v mobilech lze studentům distribuovat studijní materiály, testy, lze informovat studenty o termínech přednášek, zkoušek či jiných akcích na škole, mobilní zařízení lze pouţít jako informační kanál pro distribuování informací pro rodiče ţáků a studentů, prostřednictvím mobilů lze zadávat domácí úkoly či testy pro vyzkoušení studentů,


91

Zuzana Šedivá

mobilní zařízení dnes fungují jako multifunkční zařízení. Slouţí nejen jako vstupní zařízení do sítě internetu, ale také je lze pouţít jako fotoaparát či kameru. Díky tomu lze pouţívat záznamy videa pro výuku. Mnohé školy vedla malá aktivita studentů ve studiu k tomu, ţe se vybrané úlohy studijní agendy rozšířila o funkce distribuované studentům prostřednictvím mobilních sítí. Kaţdému studentu jsou funkce studijní agendy dostupné prostřednictvím mobilu, který dnes nosí v kapse svého kabátu kaţdý student. Mnozí studenti pouţívají „smart phones“ podporované kvalitními datovými sluţbami. Student je tak lehce dosaţitelný po celý den, nejen v době výuky na škole. A zde se otevírá prostor pro vyuţití ve výuce. Lektor můţe studentům posílat zprávy, výsledky z testů, krátké úkoly či oznámení vztahující se k výuce nezávisle na době výuky. [Šedivá, 2010]. Studentům je moţné poslat krátké testy tak, ţe do určité doby je očekávána odpověď ze strany studenta.

Zapojování nástrojů Web 2.0 do výuky - posílení Social Learningu Nástroje web 2.0 se jiţ mnoho let pouţívají v osobním ţivotě pro sdílení informací, multimediálních dat (fotografií, video záznamů, atd.) a ostatních nástrojů pro sdílení obsahu. Novým trendem je i vyuţití web 2.0 nástrojů v oblasti vzdělávání, a to jak pro formální, tak pro neformální vzdělávání. Dalším trendem je vyuţívání sdílených tabulí (whiteboards), které umoţňují členům v týmu (nebo ţákům ve třídě) sdílet společný prostor, ve kterém se mohou pohybovat a vkládat své poznámky. Např. pokud vytváří skupina společný projekt, mohou se členové týmu připojit do tohoto virtuálního prostoru a v něm, např. v textovém editoru, společně vytvářet text a provádět revize. Sociální sítě pro rychlou komunikaci či snadné oslovení velkého mnoţství lidí jsou dnes fenomén v běţném osobním ţivotě. Lze je však vyuţít i ve výuce. Mnozí učitelé vytvářejí stránky na Facebooku pro řízení informací a komunikaci se studenty v daném předmětu Rostoucí zapojení web 2.0 aplikací a vyuţívání sociálních sítí ve výuce potvrzuje i průzkum mezi specialisty z oblasti vzdělávání, který je kaţdoročně celosvětově prováděn na portálu Centre for Learning & Performance Technologies. V minulém roce se do hlasování zapojilo 545 odborníků, z nichţ kaţdý volil 10 nejlepších ICT nástrojů vhodných pro podporu výuky. Těmi nástroji mohly být výukové programy, LMS, grafické či prezentační SW, online kancelářské programy, ale i nástroje pro komunikaci, jako je chat, Skype, blog, aj. Odborníci vybírali jakékoliv ICT prostředky, které jim usnadňují a zefektivňují výuku. Na předních místech se umístily sociální sítě (1. Twitter), web 2.0 nástroje jako je Youtube (2.místo) nebo online aplikace (3.Google Docs). Aţ na 29. místě se umístil Powerpoint. Na 9. místě se umístil Moodle a potvrdil tak svou přední pozici mezi LMS systémy.

Posílení blended learningu a jeho postupný přechod k hybridní výuce Nepřehlédnutelným faktem v nových přístupech ke vzdělávání je vyšší podíl online výuky v prezenční výuce. Klasická výuka ve třídě s učitelem je více doplňována elektronickými výukovými materiály v různých formách. Třídy jsou vybavovány elektronickými tabulemi, které umoţňují formou multimédií nejen vyšší názornost prezentované tématiky, ale i vyšší aktivitu studentů. Vyšší zapojení ICT ve výuce je mnohdy vyţadováno právě ze strany studentů.

92



Elektronická podpora výuky (e-learning) je vyuţívána buď v samostudijní formě (např. pro zpracování domácích úkolů) nebo jako doplněk výuky ve třídě pro zpracování úkolů jednotlivců i skupin (blended learning). E-learning postupně ztrácí svůj jednoznačný účel původně spočívající ve vyuţití pro samostudijní formu výuky. Stále více jsou e-learningové aplikace doplňovány nástroji pro komunikaci tak, aby bylo moţné do výuky zapojit interpersonální komunikaci a spolupráci celé skupiny studentů.

5. Závěr Z výše uvedených příkladů vyuţití pokročilých technologií ve výuce škol na základním stupni vyplývají nové poznatky do budoucnosti ve vzdělávání v ČR: všech 5 uvedených zásadních problémů (uvedených v kapitole 3) spojených s úrovní gramotnosti a negativního přístupu studentů k výuce se dají řešit. Technologie nejsou jen podpůrným nástrojem výuky, ale v budoucnosti budou hrát ve výuce zcela zásadní roli – bez jejich účasti nebude moţno dosáhnout kvalitní úrovně výuky, flexibilita a individualizace výuky vede k odstranění mentorování ve výuce a přirozenou cestou vede studenty k aktivní účasti ve výuce. Mnoho úkolů je řešeno individuálně a nezávisle na ostatních studentech ve třídě, ale naopak, mnohé projekty jsou řešeny v týmové spolupráci, role učitelů se podstatně změní. Místo mnoha hodin přednášení a zkoušení látky, se zaměří na konzultace a individuální přístup ke kaţdému studentovi. Zaměří se na problémové části probírané látky, mohou vést více diskuze se studenty (ţáky), sníţí se jejich zatíţenost s opravováním testů, písemek a jiných zkoušek. Větší váha zkoušení (evaluace) bude přesunuta na stranu online testů, které lze vyhodnotit okamţitě bez subjektivního přístupu lektora, změna role učitelů na jednu stranu jim ulehčí od mnoţství práce spojené se zkoušením, přípravou přednášek, apod. Na druhou stranu bude vyţadovat od učitelů znalost IT technologií a nástrojů a neustálé (průběţné) sledování nových trendů v oblasti ICT pro oblast vzdělávání. Budoucnost bude vyţadovat vyšší úroveň IT gramotnosti učitelů. To, ţe je to realizovatelné, ukazuje příklad škol v USA. A překáţkou nemusí být ani vyšší věk lektorů. ICT nástroje podporující výuku budou současně přirozenou formou zvyšování digitální gramotnosti studentů. Bez znalosti ovládání technických zařízení a SW nástrojů, nebudou moci studenti kvalitně studovat. Na druhou stranu fakt, ţe budou studenti (ţáci) seznamováni s ICT technologiemi jiţ od první třídy základní školy, bude předpokladem toho, ţe se tím překáţka nedostatečné gramotnosti či negativní postoj k ICT zcela přirozeně překoná. ICT se stanou přirozeným prvkem běţného ţivota. Z pohledu pokročilé úrovně vyuţívání online výuky ve školách v ČR je nezbytné zajistit dva základní podklady: ze strany MŠMT je třeba vypracovat přesné náplně kompetencí (výstupních znalostí), které musí být na konci kaţdé úrovně (ročníku) studia splněny. To je v současné době velký problém. Individuální vzdělávací programy základních a středních škol vedou k velmi rozdílné úrovni gramotnosti mezi SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011

93

Zuzana Šedivá

školami se stejným zaměřením. Tento problém je zmiňován v [Mejstřík, 2011], na základě definice kompetencí pro jednotlivé ročníky a obory studia bude moţné vypracovat online výukové prostředí, které by školy mohly ve výuce vyuţívat. Informační technologie jsou jiţ poskytovány a zpřístupněny široké mase uţivatelů, technické či finanční bariéry byly překonány. Kaţdý má moţnost vyuţívat široké spektrum technologií nezávisle na sociálním, kulturním či technickém prostředí. Jedinou brzdou ve větším uplatnění ICT nástrojů ve vzdělávání jsou nedostatečná digitální gramotnost, malá aktivita studentů, neochota pouţívat nové technologie a malá motivace učitelů.

Literatura BRDIČKA, B.: Americké hybridní školy pro síťovou generaci. česká škola.cz. [online]. 2011 [datum aktualizace: 12.4. 2011] [citováno: 19. 8. 2011]. Dostupné z: http://www.ceskaskola.cz/2011/04/borivoj-brdicka-americke-hybridni-skoly.html. Kolik domácností v ČR má počítač a internet? Český statistický úřad. 2010 [online] [Citace: 13. 9. 2011.] Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kolik_domacnosti_v_cr_ma_pocitac_a_internet. Digital Agenda for Europe.European Commission – Information Society. 2010 [online] [citováno: 26. 8. 2011]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/digitalagenda/index_en.htm Doporučení EP. Recommendation of the European parliament and of the council of 18 December 2006 on key competences for lifelong learning (2006/962/EC).[online] 2006 [citováno: 26.8.2011] Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:394:0010:0018:en:PDF EU Scoreboard. How the EU scores on the Digital Agenda targets. 2010 [online] [citováno: 10.9.2011] Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/digitalagenda/scoreboard/index_en.htm Komise EU. Sdělení komise evropskému parlamentu, radě, evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů Digitální agenda pro Evropu /* COM/2010/0245 f/2 */. Brusel 2010 [datum aktualizace: 26.8. 2010] [citováno: 17.5.2011] Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do? uri=COM:2010:0245:REV1:CS:HTML MEJSTŘÍK, V. a kol.: Rámec strategie konkurenceschopnosti. Národní ekonomická rada vlády. 1. upravené vydání. Praha: Úřad vlády ČR, 2011. 307 str. ISBN 978-80-7440-050-6. NOVOTNÝ, O. a kol.: Digitální cesta k prosperitě. Praha: Professional Publishing, 2011. ISBN 978-80-7431-047-8. ŠEDIVÁ, Z. Podpora mobility v nových přístupech ve vzdělávání. Systémová integrace č.4/2010. Praha: OECONOMICA, 2010. str. 108-113. ISSN 1210-9479. Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu č. P403/11/1899 Sustainability support of SME based on ICT innovations u Grantové agentury České republiky řešeného na katedře informačních technologií VŠE Praha. 94


Trendy v oblasti formálního vzdělávání s podporou ICT nástrojů

Recommend Documents