Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Projekt rozhledny s podporou ICT Diplomová práce
Bc. Ondřej Štourač Vedoucí diplomové práce: Mgr. Jitka Machalová, Ph.D. Brno 2007
Zadání diplomové práce
-2-
Touto cestou děkuji vedoucí diplomové práce paní Mgr. Jitce Machalové, Ph.D. za odborné vedení a pomoc, kterou mi poskytla při zpracování této práce. Dále děkuji představitelům občanského sdružení Rozhled na Tišnov za poskytnutí potřebných informací a rad.
-3-
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci na téma „Projekt rozhledny s podporou ICT“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 20. prosince 2006
……………………………..
-4-
Abstrakt ŠTOURAČ, O. Projekt rozhledny s podporou ICT. Diplomová práce. Brno, 2007. V této práci je vypracován obecný postup přípravy a realizace projektu rozhledny, a to z pohledu manažerského řízení. Dále je zde vypracováno několik grafických výstupů, které přinášejí informace o rozhlednách z hlediska několika kritérií. Grafy jsou vytvořeny pomocí standardních softwarových nástrojů, mapy jsou vytvořeny pomocí nástrojů geografických informačních technologií. Klíčová slova: Řízení projektu, management, rozhledny, GIT, ArcGIS Abstract ŠTOURAČ, O. Project of watch-tower supported by ICT. Diploma work. Brno, 2007. The work deals with the general preparation and implementation of the watchtower project, namely from the point of view of management kontrol. The work contains also different graphic designs which summarize informations about watch-towers from several criterions. Graphs are created using standard software tools. Maps are drawn with the help of geographical information technologies. Key words: Project management, management, watch-towers, GIT, ArcGIS
-5-
Obsah 1
Úvod a cíl ................................................................................................................... 8
2
Rozhledny v ČR ...................................................................................................... 10 2.1 Historie .............................................................................................................. 10 2.2 Současný stav a jeho vývoj................................................................................ 11 2.3 Rozdělení rozhleden .......................................................................................... 12 2.3.1 Podle typu (Nouza, 1999) ....................................................................... 12 2.3.2 Podle druhu (Nouza, 1999)..................................................................... 12 2.4 Základní pojmy z oblasti řízení projektu........................................................... 15 2.4.1 Vymezení pojmu rozhledna .................................................................... 15 2.4.2 Vymezení pojmů v manažerském řízení projektu .................................. 15
3
Metodika práce ....................................................................................................... 17 3.1 Proces řízení projektu ........................................................................................ 17 3.1.1 Definování projektu ................................................................................ 20 3.1.2 Plánování ................................................................................................ 20 3.1.3 Vedení ..................................................................................................... 22 3.1.4 Monitorování prací na projektu .............................................................. 22 3.1.5 Ukončení projektu................................................................................... 23 3.1.6 Nástroje a metody pro podporu řízení projektu ...................................... 23 3.2 Ekonomický pohled na projekt.......................................................................... 25 3.3 Geografické informační technologie ................................................................. 26 3.3.1 Jednotlivé typy GIT softwaru ................................................................. 26
4
Vlastní práce............................................................................................................ 28 4.1 Základní informace o projektu rozhledny v Tišnově......................................... 28 4.2 Řízení projektu a jeho etapy .............................................................................. 29 4.2.1 Definování a plánování projektu............................................................. 29 4.2.2 Vedení projektu a monitorování probíhajících prací .............................. 35 4.2.3 Ukončení projektu.................................................................................. 37 4.3 Ekonomický pohled na projekt.......................................................................... 37 4.3.1 Hospodaření s finančními prostředky ..................................................... 38 4.3.2 Financování výstavby ............................................................................. 39 4.4 Současný stav .................................................................................................... 42 4.5 Geografická prezentace ..................................................................................... 42 4.6 Porovnání projektů v Tišnově a Karasíně.......................................................... 44
5
Diskuze..................................................................................................................... 46
-6-
6
Závěr ........................................................................................................................ 47
7
Literatura ................................................................................................................ 48
8
Přílohy...................................................................................................................... 49
-7-
1 Úvod a cíl S nápadem postavit na kopci rozhlednu už nepřicházejí jen snílkové a výstřední nadšenci, ale seriózně se jím zabývají radní v městských zastupitelstvech, osoby a útvary pověřené rozvojem obce nebo regionu a také firmy či jednotlivci v oboru stavitelství a projektování. Asi není třeba diskutovat o tom, jak velký a pozitivní přínos v nastoupeném trendu sehrál televizní cyklus, který představil vyhlídkové věže jako specifický typ architektury, charakteristický pro země střední Evropy. Rozhledny přinášejí novou příležitost, jak zviditelnit obnovené turistické hnutí, jak udělat město zajímavějším nebo jak do regionu přivést více návštěvníků. Jde samozřejmě o určitou módní vlnu se všemi případnými zápory, ale budiž rovněž řečeno, že nebývalá renesance zájmu o tyto stavby se projevuje nejen u nás, ale také za hranicemi. Od roku 1999 vznikly již desítky projektů na výstavbu rozhleden. Jejich iniciátory byly nebo jsou turistické spolky, obce, mikroregiony a v několika případech i soukromé osoby. Všem vyjmenovaným subjektům jde v prvé řadě o rozhlednu samotnou. Přesto je skutečností, že za téměř polovinou dokončených projektů stojí velké firmy, pro něž je vyhlídková funkce stavby, určené primárně telekomunikačním účelům, pouze doplňkem, vynuceným často až při schvalovacím řízení. V tomto ohledu se situace u nás výrazně liší od okolních států, zejména Německa a Rakouska, kde naprostá většina nových rozhleden vděčí za svůj vznik místním, nanejvýš zemským iniciativám. Opačný postup, kdy operátoři mobilních telefonů nabízejí dodatečnou úpravu a zpřístupnění svých stožárů, je tamní veřejností většinou odmítán. Cesta od návrhu k realizaci vede přes mnohé úřady a vyžaduje velkou trpělivost při absolvování schvalovacích řízení. Seznam vyjádření, která je třeba získat, se může lišit podle typu a umístění stavby. Abych budoucím stavitelům alespoň trochu usnadnil práci, uvádím zde příklad hlavních úkonů, které muselo zvládnout občanské sdružení Rozhled na Tišnov ještě před zahájením stavby rozhledny na Klucanině. (Forma občanského sdružení byla zvolena z důvodu získání právní subjektivity, umožňující žádat o stavební povolení, otevřít veřejnou sbírku, ucházet se o dotace atd.) K žádosti o stavební povolení musela být přiložena kompletní projektová dokumentace a výpis z katastru nemovitostí včetně kopie katastrální mapy. Dále bylo nutné získat kladné stanovisko městského úřadu jakožto majitele pozemku, vyjádření okresního hygienika, stanoviska hasičského záchranného sboru, vedení příslušné lesní správy, referátu životního prostředí na tehdy ještě existujícím okresním úřadu a vzhledem k poloze a výšce stavby také vyjádření Úřadu pro civilní letectví ČR. Důležitým mo-
-8-
mentem bylo také uzavření smlouvy s městem, umožňující používání pozemku a přístupových cest během stavby a zároveň řešící otázku vlastnictví rozhledny po jejím dokončení. Cílem diplomové práce je vypracovat obecný postup a zásady projektu rozhledny, a to z pohledu manažerského řízení, tedy od procesu stanovení si cíle, až po jeho realizaci. Tyto zásady dále prezentovat na projektu rozhleden v Tišnově a Karasíně. Dílčím cílem je charakterizovat historický vývoj těchto staveb po současný stav a jejich kategorizaci, objasnit důležité pojmy z problematiky manažerského řízení projektu a pro bližší objasnění uvést příklady nástrojů a metod. Za pomoci prostředků geografických IT rozhledny namodelovat a provést vybrané prostorové analýzy, které poslouží k lepší orientaci jejich umístění.
-9-
2 Rozhledny v ČR 2.1 Historie Málokoho by asi napadlo, že historie naší země vlastně začala také rozhledem. Vzpomeňme na mýtického praotce Čecha, jež se zastavil na vrcholku hory Říp a výhled odtud jej natolik zaujal, že se zde se svou družinou usadil. První historické stavby, ze kterých se nabízely panoramatické výhledy, však plnily většinou jiné funkce než čistě rozhledové. Hradní, hradební a kostelní věže, vojenské hlásky nebo radniční věže, byly vlastně jakýmisi prvními rozhlednami, z nichž mnohé se dochovaly dodnes. První stavby budované čistě za účelem krásného a neobvyklého výhledu začínají v našich zemích vznikat na konci 18. století. Za nejstarší rozhlednu u nás je považován romantický minaret poblíž jihomoravské Lednice, který nechal v lednickém zámeckém parku postavit kníže Alois Liechtenstein podle plánů architekta Hardtmutha. Štíhlá věž v maurském slohu se stavěla v letech 1797–1802 a svou výškou 60 metrů představuje dokonce nejvyšší stavbu tohoto typu v neislámské zemi. Málokdo však ví, že ještě starší byly romantické stavby budované hrabětem Auspergem v letech 1775– 1785 ve vlašimském zámeckém parku. Dodnes se z té doby dochovala replika starého hradu tyčící se nad řekou Blanicí a unikátní čínský pavilón s vyhlídkovým ochozem, dnes už bohužel přerostlý vysokými stromy. Opravdový rozmach však vyhlídkové stavby zažily koncem devatenáctého a v první polovině dvacátého století. Převážně byly stavěny z kamene, železa či dřeva, s nástupem funkcionalismu se o slovo přihlásil i beton. Řada starších staveb se nedochovala či jsou v dezolátním stavu, jiné byly v průběhu let znovu postaveny nebo alespoň opraveny. Po roce 1945 režim rozhlednám příliš nepřál. Vzniklo pouze několik nových a nemálo starších zchátralo či rovnou spadlo. V devadesátých letech se začaly stavět multifunkční konstrukce, které kromě přenosu telekomunikačních signálů slouží také k vyhlídce do kraje. Některé jsou si podobné jako vejce vejci, jiné vybočují svým originálním pojetím. S historií souvisí i jména jednotlivých rozhleden. Jejich názvy se nezřídka měnily podle aktuální geopolitické situace. Jedna a tatáž stavba byla často pojmenována podle různých osobností v závislosti na režimu. Například dnešní Goethova vyhlídka v Karlových Varech nesla
- 10 -
kromě jména německého literáta i jméno rakouské šlechtičny – korunní princezny Štefanie, či sovětského diktátora Josefa Stalina.
2.2 Současný stav a jeho vývoj Zájem o rozhledny odstartoval v roce 1997 seriál České televize nazvaný „Rozhlédni se člověče“, ve kterém působivě vyprávěl o rozhlednách herec Luděk Munzar. Seriál natočil režisér Ludvík, který odvážně prosadil nepříliš komerčně jisté téma. Stalo se něco neočekávaného. Obliba seriálu rostla každým dalším dílem, ohlas byl veliký. Televizní dokument zaujal veřejnost dokonce natolik, že vzrůstající návštěvnost na rozhlednách zpětně napomohla ke znovuotevření dávno zavřených nebo ke stavbě zcela nových rozhleden. Zatímco od roku 1948 až do roku 1989 bylo u nás otevřeno asi 11 rozhleden, v letech 1989–97 také asi 11, tak od roku 1998 je u nás možné najít více než 90 nových rozhleden. Nyní je v ČR přibližně 245 rozhleden, z toho 215 přístupných.
Obr. č. 1: Mapa rozhleden ČR (Wagner, 2006)
- 11 -
2.3 Rozdělení rozhleden 2.3.1 Podle typu
Železné konstrukce – železné konstrukce, mezi které je zahrnuta i většina věží mobilních operátorů.
Kamenné konstrukce – objekty s převládajícím kamenným, popřípadě cihlovým zdivem.
Dřevěné konstrukce – poslední dobou bylo na našem území zhotoveno několik velice pěkných dřevěných věží. Nemají sice takovou životnost jako předchozí typy, přesto se v některých případech jedná o skutečné stavební unikáty.
Betonové konstrukce – tato kategorie zahrnuje několik málo staveb, které byly odlity z železobetonu.
Obr. č. 2: Mapa vývoje počtu rozhleden ČR v letech 1800–2005 (Nouza, 1999)
2.3.2 Podle druhu (Nouza, 1999)
Hradní rozhledny – do této kategorie spadají veškeré hradní a zámecké věže, které byly v minulosti přestavěny čistě k vyhlídkovým účelům. Jedná se o kategorii velice citlivou a patří sem jen několik staveb, u kterých si nemůžeme být stoprocentně jisti, zdali se jedná o rozhlednu, hrad, nebo zámek.
- 12 -
Vojenské věže – na našem území (zvláště v pohraničních oblastech) bylo v dobách totality postaveno několik desítek vojenských hlásek a radarových věží. Po roce 1989 byly armádou ponechány napospas osudu. Některé se nedochovaly, ale několik jich bylo mobilními operátory, nebo soukromým investorem opraveno a zpřístupněno. Mnoho z nich ale stále na svůj osud čeká a dále chátrá.
Vodárenské věže – našim architektům se na několika místech podařilo skloubit vodárenskou věž s věží vyhlídkovou. Tyto objekty jsou zařazeny do této kategorie.
Měřičské věže – v průběhu několika desítek let probíhala na našem území zemské vyměřování. První ještě za Rakouska-uherska, při kterém bylo vztyčeno několik stovek (většinou dřevěných) "trianglů". Z této éry se však žádná stavba nedochovala. Většina pilířů byla dřevěná a nedokázala odolat rozmarům počasí. Druhá vlna zemského měření se naší zemí přehnala v období před druhou světovou válkou (1929–1945). K měřícím účelům bylo tentokrát vztyčeno osm kamenných zajímavě tvarovaných věží. Některé z nich sloužily po roce 1945 také jako rozhledny.
Kostelní věže a památníky – další kategorie, ve které projektovaný objekt sloužil hned několika účelům. Účelům církevním nebo památkovým a zároveň turistickým. Vybrané objekty této kategorie byly již od samého počátku projektovány k vyhlídkovým účelům. K sloučení církevních staveb s památníky došlo pouze proto, že je u nás takových staveb skutečně jen několik.
Vyhlídkové altány – vyhlídkový altán je přízemní zastřešená stavba libovolného typu, určená k vyhlídkovým účelům. Většinou se s nimi setkáváme při březích našich řek, ve městech a při okrajích lázeňských parků, kde jsou oblíbeným a častým cílem procházek lázeňských hostů. Vstupem do této kategorie, vstupujeme zároveň do kategorie neprobádané a neprozkoumané, ve které je ještě stále co objevovat. Altány určitě zabírají místo v naší rozhlednové historii.
Vyhlídky – vyhlídka je jakákoliv stavba vytvořená lidskou činností, přízemního charakteru určená k výhledu. Pokud tedy máme na mysli holý vrcholek, není to podle výše uvedených kritérií vyhlídka. O tu by se jednalo teprve tehdy, pokud by na vrcholku bylo například instalováno zábradlí, doplněné informačním panelem.
- 13 -
Nezařaditelné objekty – poslední dobou se objevuje stále více objektů, které slouží k vyhlídkovým účelům, nejsou to rozhledny a jejich druh se nedá přesněji specifikovat. Jedná se většinou o různé gloriety, mostní konstrukce, půdní nástavby a podobně.
Vyhlídkové restaurace – kombinace vyhlídkového objektu s restaurací je z podnikatelského hlediska téměř samozřejmá. Také na území ČR je takových staveb dostatek. Někde se jedná o okázalé sídlo místního spolku, někde čistě o restauraci, v některých případech o horskou boudu, doplněnou vyhlídkovou věží. Ale všechny slouží také k výhledu.
Věže mobilních operátorů s rozhlednou – vznik této kategorie je ovlivněn technickou revolucí, kterou zažívají v poslední době telekomunikace. K potřebám mobilních operátorů vyrostly na našem území stovky anténních stožárů a některé z nich jsou zpřístupněny i jako rozhledny. Často je na mobilního operátora využit nátlak ze strany obcí, které nemají dostatek finančních prostředků k výstavbě vlastní (a tedy i originální) rozhledny, avšak vlastní pozemek, o který projevila telekomunikační společnost zájem. Operátor potom využívá typizovaný projekt, jehož několik mírně obměněných variant už někde stojí. Tyto věže jsou až na několik výjimek nevkusné, okopírované a zbytečně hyzdí naši pěknou krajinu. Jen málokdy je vytvořen nějaký nový, a pěkný projekt. Na obranu zmíněných věží ovšem musíme uvést, že většinou poskytují skutečně obsáhlý a daleký výhled. Po zrealizování stavby dochází opět ke konfliktům mezi obcí a mobilním operátorem, kdo vlastně bude rozhlednu provozovat. Proto jich stále ještě několik nebylo oficiálně otevřeno, přestože od kolaudace uplynulo několik let.
Zámecké parkové rozhledny – v blízkosti zámeckých sídel, v rozsáhlých anglických parcích stojí většinou jedny z nejstarších a nejhezčích rozhleden u nás.
Bismarckovy věže – kultu osobnosti sjednotitele Německa bylo (převážně v Německu) věnováno mnoho pozornosti. Na jeho počest bylo vztyčeno na dvě stě tzv. Bismarckových sloupů (monumentů), které byly při slavnostních příležitostech (svátek slunovratu) i zapalovány. Tři z nich nesoucí kancléřovo jméno, dodnes stojí na našem území, ale samozřejmě už nesou jiné jméno. Dnes slouží jako běžné rozhledny.
Rozhlednová torza – posledním druhem vyhlídkového objektu, který je zde uveden, jsou rozhlednová torza.
- 14 -
2.4 Základní pojmy z oblasti řízení projektu 2.4.1 Vymezení pojmu rozhledna Přesná specifikace rozhledny je uvedena v knize „Rozhledny Čech, Moravy a Slezska" (Nouza, 1999). Rozhlednu zde definoval jako: „Objekt vytvořený lidskou činností, který je určen, nebo dodatečně určen k účelům rozhlížení, s vyhlídkovým prostorem umístěným alespoň několik metrů nad okolním terénem, přístupnou široké veřejnosti (byť jen v určitém časovém období) a všeobecným povědomím jako rozhlednu uznávanou."
2.4.2 Vymezení pojmů v manažerském řízení projektu Plán projektu je dokument, kterým se stanoví, co je požadováno ke splnění cíle projektu. Produkt projektu je to, co je definováno v záměru produktu projektu a předáno určenému subjektu. Projekt (podle ISO 10006) je jedinečný proces sestávající z řady koordinovaných a řízených činností s daty zahájení a ukončení, prováděný pro dosažení cíle, který vyhovuje specifickým požadavkům, včetně omezení daných časem, náklady a zdroji. Projekt (Rosenau, 2000) je jedinečná soustava činností směřujících k předem stanovenému cíli, který má určitý začátek i konec. Vyžaduje spolupráci různých profesí, váže či spotřebovává jejich kapacity a využívá je pro vytvoření výstupu. Projekt představuje tři roviny, ve kterých se pohybujeme. Projekt je trojdimenzionální-tzv. „trojimperativ“. Rozumíme-li řízením projektu aktivity k realizaci jednoho projektu, lze projektovým řízením nazvat systém organizace práce, který umožňuje efektivní koordinaci více současných projektů. Trojimperativ definuje projekt ve třech dimenzích: specifikaci provedení, časový plán a náklady.
- 15 -
Životní cyklus projektu. U projektů jsme schopni rozlišovat různé fáze a většina z nich postupně jednotlivými fázemi ve známém pořadí prochází. Souhrnně se označují jako životní cyklus projektu.
- 16 -
3 Metodika práce První, teoretická část práce stručně dokumentuje vývoj rozhleden v ČR, jejich výstavbu a kategorizaci. Popisuje obecné základy řešení projektu z pohledu projektového manažera, kterým se v dané chvíli stává nejen vysokoškolsky vzdělaný vedoucí pracovník. V praktické části diplomové práce se věnuji procesu řízení projektu rozhledny v Tišnově a základním rozdílům vůči realizaci rozhledny Karasín. Problematika je úzce svázána s krajinou, budou využity geografické informační technologie, jako ukázka softwarových nástrojů, aplikovatelných při definování a plánování projektu.
3.1 Proces řízení projektu Kategorie (roztřídění) projektů nám poslouží k orientaci v jejich rozmanitosti. Lze ji provést z hlediska druhů nebo jejich rozsahu. Z hlediska druhů to mohou být projekty investiční (např. projekty staveb, zavádění nových technologií), projekty vývoje a zavedení výroby nových výrobků, organizační změny, ale i humanitární akce atd. Podle knihy „Projektový management“ (Dolanský, 1996) můžeme projekty z hlediska rozsahu rozdělit na:
komplexní – jsou unikátní, často neopakovatelné, dlouhodobé, mají mnoho činností, vyžadují speciální organizaci projektových prací (proto se jejich zpracování zadává specializovaným projektovým firmám), vysoké náklady, mají velký počet subprojektů apod.
speciální – střednědobé, nižší rozsah činností, dekompozice na subprojekty, větší firmy si je zpracovávají samy.
jednoduché – malé projekty s jednoduchými cíli, krátkodobé (měsíce), mnohdy řešené jedním projektantem, málo činností, lze využít standardizované postupy. Typické znaky projektu jsou:
Cíl – požadovaná činnost se musí splnit ve stanoveném čase, předepsané kvalitě, za danou cenu. Veškeré hodnoty proto musí být měřitelné.
Jedinečnost – každý projekt je unikátní, neopakovatelný, jedinečný.
- 17 -
Zdroje – pro každou činnost jsou potřeba zdroje: o materiální o lidské o finanční o znalostní
Organizace – městský úřad, finanční úřad, dodavatelské organizace.
U projektu jsme schopni rozlišovat různé fáze a většina z nich postupně jednotlivými fázemi ve známém pořadí prochází. Souhrnně se označují jako životní cyklus projektu (Project Life Cycle). Existuje řada metodik, které uvádějí různá dělení. V roce 1991 Warren Allen nakreslil pro PMBOK, dnes známý a rozšířený obecný životní cyklus projektu. Je tvořen: • zahájením (Initiation) • definováním (Definition) • implementací (Implementation) • uzavřením (Completion) PMBOK v obecné rovině rozlišuje pouze následující hlavní fáze: • počáteční (Initial) • střední (Intermediate) – jednu nebo více • závěrečnou (Final)
Obr. č. 3: Životní cyklus projektu (Wideman, 2000)
- 18 -
Navíc PMBOK uvádí dělení do 4 hlavních fází (Morris, 2000): • proveditelnost • plánování a návrh • zavedení a spuštění • uzavření Jednotlivé metodiky buď používají různé obměny výše uvedených fází nebo je detailněji rozpracovávají.
Obr. č. 4: Dělení životního cyklu projektu do 4 hlavních fází (Morris, 2000)
Řízení projektu vyžaduje pět odlišných manažerských činností, a proto ho lze velmi jednoduše uspořádat do struktury jako proces sestávající z pěti kroků. Metoda postupných kroků (Rosenau, rozděluje management projektu do pěti obecných řídících činností, které s těmito kroky korespondují.
Definování projektu
Plánování
Vedení
- 19 -
Monitorování prací na projektu
Ukončení projektu
3.1.1 Definování projektu První řídící činností je definování projektu, který má mít specifické, měřitelné, dosažitelné cíle a jasné priority „trojimperativu“: požadované provedení, časový plán a rozpočet. Základní otázka (tzv. trojimperativ) proto zní: "Co, Kdy, Za kolik?" a odpovědí na ní je trojúhelník Harolda Kerznera (také označovaný jako magický trojúhelník), který dává do vztahu: výkon/kvalitu, čas a náklady a ukazuje, jak jsou tyto tři faktory spolu pevně svázány. Protože pokud budu chtít zkrátit termín musím automaticky počítat s většími náklady nebo snížením kvality, při snaze zvýšit kvalitu je třeba navýšit náklady a/nebo prodloužit termín apod.
Obr. č. 5: Trojúhelník Harolda Kerznera (Morris, 2000)
3.1.2 Plánování Cílem plánování (nejen aktivit) projektu je zajistit: • nejkratší možný čas trvání projektu (souvisí také s náklady) • nejnižší náklady • nejmenší riziko • efektivní využití zdrojů Těchto cílů by mělo být dosaženo zvolením vhodné varianty v závislosti na způsobu řešení a zajištěním rozumného kompromisu dle priority přiřazené výše uvedeným parametrům. Plán se zabývá mnoha tématy. Většinou popisuje,
- 20 -
co má být dodáno (předáno) jako výsledek projektu a uvádí veškeré specifikace příslušných položek. Obecně lze říci, že cílem plánu je popsat, co se má udělat, do kdy a za kolik, jinými slovy, podrobně rozepsat trojimperativ. Plán obvykle zahrnuje většinu z následujících témat:
Souhrn projektu
Požadavky projektu
Milníky (Milestones)
Hierarchická struktura činností
Síťový graf činností s plánovanými termíny
Rozpočet pro všechny činnosti
Definice rozhraní včetně podpory technického vybavení
Logistická podpora
Plán akceptace (přijetí)
Standardy pro řízení a bezpečnost
Způsob kontroly projektu
S plánováním aktivit zároveň souvisí plánování lidských zdrojů – tj. přiřazení konkrétních lidí ke konkrétním úkolům. Dále jsou pak odvozeny požadavky projektu na lidské zdroje a náklady potřebné na tyto zdroje. Aktivace Projektové plány vyžadují aktivaci. Za prvé je nutné si obstarat všechna požadovaná povolení od příslušných orgánů. Za druhé předáme plán všem pracovníkům, kteří jsou do projektu zapojeni. U velkých projektů bude zapotřebí projektové kanceláře, se stěnami pokrytými diagramy a grafy zobrazujícími plány a stav plnění různých činností, včetně čerpání finančních prostředků a přidělených zdrojů. U malých projektů není projektová kancelář nutná. Milníky (Milestones) V plánu aktivit je vhodné oddělit jednotlivé fáze projektu pomocí tzv. milníků, které oddělují a identifikují ukončení jedné ucelené a významné aktivity od aktivity navazující. Tři dimenze: • Hierarchická struktura činností • Časový plán kritické cesty
- 21 -
•
Rozpočty úkolů
Postup plánování Při plánování obvykle vycházíme ze znalosti začátku nebo konce projektu. Pokud není určen konec projektu plánování probíhá přirozeně zleva doprava, tzn. aktivity jsou řazeny dle předpokládaných vazeb od začátku a konec projektu bude znám jako výsledek plánování. Naopak pokud je dán termín, kdy má být produkt uveden na trh nebo kdy je třeba danou technologii začít používat (např. na základě nějakého nařízení) pak při plánování postupujeme zprava doleva tzn. známe konec projektu a začátek bude vypočten z plánu projektu. Úroveň plánování Rozsah projektových plánů je různý – od jednoduchého jednostránkového dokumentu až po záznamy s ohromě složitými úrovněmi detailů. Každý projekt má svou odpovídající úroveň plánování. Neexistuje kouzelný recept, který by určil tu správnou úroveň podrobností; obecně řečeno, nikdy nevěnujte plánování více času, než by bylo zapotřebí k nápravě chyb, k nimž došlo, kdybyste žádné plánování neprováděli. Z toho plyne, že hlavním účelem plánování je vyhnout se problémům.
3.1.3 Vedení Vedení je třetí řídící činností, do které spadají otázky organizace projektu, sestavení projektové a administrativně technické podpory. Jde o vedení, čili koordinaci: • lidských zdrojů - pracovníků na svých místech v daných časech • dodavatelů, aby včas dodali vše potřebné • smluvních partnerů, aby provedli požadované operace Organizování – cílevědomá činnost, jejímž konečným cílem je uspořádat prvky v systému, jejich aktivity, koordinaci, kontrolu tak, aby přispěly maximální měrou k dosažení stanovených cílů systému. Cílem je vytvořit prostředí pro efektivní spolupráci.
3.1.4 Monitorování prací na projektu Toto téma zahrnuje nástroje sledování a kontrolu průběhu projektu, výkazů o nákladech na projekt, řízení změn v projektech a řešení vzniklých problémů.
- 22 -
Zprávy o stavu projektu: • Dostávat zprávy a rozumět jim • Klást otázky • Úkol dokončen nebo nedokončen • Snažit se odvrátit hrozící potíže Pozor, aby kontrolní mechanizmy neprobíhaly na úkor práce samé. "Aneb pro samou kontrolu není čas na vlastní práci."
3.1.5 Ukončení projektu Podepsání a předání veškerých předávacích protokolů, potvrzení, že vše je zhotoveno, jak má být. Na tuto poslední část se zapomíná, případně se neprovádí úplně. Správné ukončení projektu má obrovský přínos pro plánování projektu následujícího (tzv. čerpání ze zkušeností). Důležité body ukončení projektu: • Jednoznačná specifikace • Přírůstková dokumentace • Dokončit závěrečné práce • Všem poděkovat
3.1.6 Nástroje a metody pro podporu řízení projektu Existuje mnoho nástrojů (softwarových) a metod, které lze ke zpracování projektu využít. To, že s nimi začneme pracovat, z nás neudělá úspěšného manažera projektu a využívat ho, není totéž jako být manažerem projektu. Můžeme ale projekt řídit efektivněji, jestliže takový software použijeme v situacích, kdy nám může prokázat dobrou službu. Mým cílem (ani dílčím) v této práci není předvádět tyto softwarové produkty či metody, ani poskytnout návod na jejich použití. Spíše na tyto nástroje a metody upozornit, uvést jejich příklady a některé z jejich podstatných užitných vlastností. Konkrétní ukázky využití aplikace softwarového nástroje pro podporu plánování a rozhodování z oblasti geografických IT, jsou uvedeny v předposlední části následující kapitoly. Nástroje a metody:
pro časové plánování projektu pro plánování rozpočtu a nákladů projektu pro podporu rozhodování pro kontrolu a monitorování stavu projektu
- 23 -
univerzální, víceúčelové
U projektů spojených s výstavbou se převážně používají metody založené na síťových grafech s deterministickou topologií, a to: •
buď s deterministicky ohodnocenými činnostmi projektu (zejména od fáze souborného řešení projektu – jejichž představiteli jsou např. metody CPM – Cricital Path Metod, MPM - Metra Potencial Method a její zjednodušená varianta PDM – Precedencce Diagraming Method aj.)
•
nebo se stochasticky ohodnocenými činnostmi projektu (zejména pro fázi přípravnou, kde existuje nejistota v ohodnocení činností). Základní způsoby řešení těchto síťových grafů jsou dva. Představitelem první metody je např. metoda PERT – Program Evaluatinon and Review Technique, která redukuje stochastický model na deterministický. Výstupy z analýzy těchto síťových grafů začínají kromě jiných využívat i banky při rozhodování o úvěrování projektů. Po rozhodnutí o realizaci projektu bývají pak údaje z těchto síťových grafů transformovány do síťových grafů s deterministicky ohodnocenými činnosti (CPM, MPM, PDM, apod.)
Specifické místo mezi univerzálně použitelnými metodami v současné době v oblasti manažerského řízení zaujímá metoda „Myšlenkových map“ (dále MM). Tento termín pochází od kanadského psychologa T. Buzona. Věnoval se zvýšení výkonnosti mozku a fixaci (pamatování) vět a znaků. Dospěl k názoru, že si poznatky ukládáme do paměti ve formě "trsů" - od toho se nakonec vyvinula grafická úprava metody MM. Soustava těchto "trsů" je vysoce individuální, což odráží neopakovatelné zvláštnosti každého člověka. Je ověřeno, že používáním MM stoupá produktivita třikrát až pětkrát. Myšlenkové mapy se vytvářejí z těchto komponentů: klíčových slov, myšlenek, obrázků, symbolů, značek, schémat, barev. Ideální použití MM je pro následující činnosti: • přesná formulace myšlenek • vzájemná komunikace • prezentace • rozvrh složitého projektu, akce
- 24 -
Obr. č. 5: Ukázka metody MM v řízení projektu (Lasák, 2006)
3.2 Ekonomický pohled na projekt Ekonomickým pohledem je v tomto kroku myšleno především hospodaření se svěřenými a získanými prostředky k naplnění cíle. Finanční analýza V rámci finanční analýzy je projekt popisován z pohledu realizátora (sdružení, žadatele, pověřené osobě) projektu. Finanční analýza pracuje s náklady a výnosy, resp. s příjmy a výdaji v investiční a provozní části projektu. Při přípravě finanční analýzy jsou důležité tržní ceny zboží a služeb, které jsou placeny nebo získány nositelem projektu.
- 25 -
3.3 Geografické informační technologie Pod pojmem geo-technologie rozumíme prostředky nevyhnutelné pro realizaci a provoz aplikace: hardwarové a softwarové vybavení. Pod pojmem geoaplikace si představujeme informační systém „geografického typu“, který je součástí řízení jisté organizační jednotky (např. podniku, městského úřadu nebo správy národního parku). V širším chápání se ke geografickým informačním systémům mohou přiřadit všechny systémy používající a zpracovávající údaje polohově vázané k povrchu Země, tedy např. i tabulkové procesory zpracovávající takovéto údaje. V užším smyslu se k nim mohou přiřadit jen takové systémy, které jsou schopné vykonávat „typické“ operace (digitalizace mapových podkladů, kartografické projekce, specifické analýzy, kombinování údajů, tvorba mapových výstupů apod.) (Tuček, 1998).
3.3.1 Jednotlivé typy GIT softwaru Na světovém trhu s GIT lze nalézt větší množství SW mající různé schopnosti, instalovatelné na různý HW a dané pro různé operační systémy. Také cena je velice různorodá. Při rozhodování o výběru GIT SW se také musí brát v potaz, zda je SW lokalizovaný do češtiny, jaké služby nabízí dodavatel SW (školení uživatelů, dodání a aktualizaci dat, doprogramování požadovaných aplikací atd.) a s jakými formáty geodat umí SW pracovat. GIT SW lze tedy dělit z několika hledisek. Zde si rozdělíme GIT SW dle jeho schopností na 3 základní typy: Prohlížečky geodat, které umožňují načtení vektorových i rastrových geodat v uživatelem požadovaném zobrazení. Tento typ SW je většinou nabízen zdarma a v ČR je možno najít řádově stovky, možná už i tisíce, instalací.
DeskTop GIS je SW mající schopnosti prohlížečky geodat a navíc umožňuje základní analýzy nad geodaty a také většinou umí vytvořit i poměrně kartograficky zdařilý výstup (tematickou mapu). Jeho cena se pohybuje do sto tisíc Kč (v závislosti na množství zakoupených licencí) a v ČR můžeme najít řádově desítky až stovky instalací.
Robustní SW je určený pro složité prostorové analýzy. SW umožňuje většinou také multiusing (přístup více uživatelů současně) a multitasking (práce na více procesech současně). Ceny se pohybují nad 100 tis. Kč a v ČR jsou řádově jednotky až desítky instalací.
- 26 -
Na trhu však můžeme najít SW, které nelze zařadit do žádného z uvedených typů. Především je třeba zmínit mapový server, který umožňuje zveřejnit geodata prostřednictvím Internetu (například http://www.geonetwork.com), jak pro klienta typu www browser (Internet Explorer, Netscape Navigator), tak pro výše uvedené typy SW. O veřejně dostupných službách mapových serverů pojednává 3. kapitola a také 6. kapitola. Mapové servery však především poskytují své služby uzavřenému okruhu uživatelů na základě jejich autentikace (jménem a heslem, popř. dalším způsobem). Ceny mapových serverů se pohybují kolem 500 tis. Kč. Dále lze zakoupit GIT SW, který je specializovaný pro určitý typ analýzy nad geodaty. Jeho výhodou je cena na úrovni SW DeskTop GIS. Pokud firma nepotřebuje všechny schopnosti robustního GIT SW, ale vyžaduje pouze jeden typ analýz, výhodou specializovaného SW je pak nejen cena, ale také jednodušší ovládání. Je třeba zmínit GIT SW určený pro počítače typu hendheld či PDA. Tomuto SW říkáme GIT SW pro mobilní GIT. Na světovém trhu s GIT dominuje americká firma ESRI (35 %), jejím největším konkurentem je firma Intergraph (13 %). Dále na trhu najdeme firmy GE a Autodesk (každá 7 %), Leica a MapInfo (po 6 %) a také IBM (5 %). Mezi největší uživatele geografických IT jsou technické sítě a průmysl (27 %), státní správa a samospráva (22 %), telekomunikace (15 %), management přírodních zdrojů (11 %), marketing a obchod (11 %), dále lze najít GIT ve firmách zabývajících se dopravou či stavebnictvím. Zdroje uvádí, že ve světě se za GIT (HW, SW, data) v roce 2003 utratilo 1,75 miliard amerických dolarů. V ČR v roce 2002 kolem 500 mil. Kč. Náš domácí trh do značné míry kopíruje stav ve světě; dominuje firma Arcdata Praha, která je zástupcem firmy ESRI, dále následuje firma Intergraph ČR. Na trhu se můžeme setkat s firmou GEPRO se SW Kokeš, HSI se SW GeoMedia, T-mapy také se softwarem ESRI, Topol SW s vlastním SW Topol a PJsoft se SW InfoMap. Na českém trhu s GIT působí celkem přes 42 firem.
- 27 -
4 Vlastní práce 4.1 Základní informace o projektu rozhledny v Tišnově V Tišnově stejně jako v dalších městech České republiky cítí lidé potřebu přihlásit se k dědictví předků. Na kopci Klucanina se v nadmořské výšce 401 m.n.m. nacházel kamenný základ bývalé rozhledny. Po roce 1989 se objevilo několik pokusů o obnovu rozhledny, ale všechny skončily neúspěšně. Teprve v roce 2001 myšlenka na obnovu rozhledny znovu ožila. Dne 24. května 2001 bylo zaregistrováno občanské sdružení Rozhled na Tišnov pod č. j. VS/1-1/47155/01-R, IČO 265 34 207. O bližších záměrech nejlépe vypovídají stanovy občanského sdružení Rozhled na Tišnov, které obsahují osm článků. Pro bližší představu uvádím první tři.
Článek 1 Název a sídlo a) Název sdružení: Rozhled na Tišnov b) Sídlo: Tyršova 441, 666 01 Tišnov
Článek 2 Charakter a cíle a) Občanské sdružení Rozhled na Tišnov (dále jen „Sdružení") je dobrovolné, nezávislé a neziskové sdružení občanů, které usiluje o: * obnovu a rozvoj společenského a kulturního života a tradic regionu * zlepšení kulturního a sportovního vyžití ve městě Tišnov a okolí * rozvoj ekologické výchovy a forem využití volného času * obnovu a ochranu přírodních hodnot * rozvoj spolupráce místních nevládních a neziskových organizací a občanských aktivit b) Sdružení je právnickou osobou. c) Cílem Sdružení je zajištění finančních, materiálních a organizačních podmínek pro obnovu rozhledny na kopci Klucanina v katastru obce Tišnov a pro další projekty v souladu se zaměřením Sdružení.
- 28 -
Článek 3 Zásady hospodaření a) Hlavním zdrojem příjmů Sdružení jsou především: * členské příspěvky * dobrovolné příspěvky členů * dary fyzických a právnických osob * veřejné sbírky * granty * dotace
b) K zajištění cíle, pro který bylo Sdružení zřízeno, může Sdružení vyvíjet podnikatelské aktivity a to zejména: * pořádání a organizování kulturních a vzdělávacích akcí, kursů a seminářů * nakladatelskou a vydavatelskou činnost * reklamní a propagační činnost * nájem a pronájem objektů Zrodil se projekt nové rozhledny nenápadně navazující na původní rozhlednu (základním tvarem a použitím dřeva v detailech).
4.2 Řízení projektu a jeho etapy 4.2.1 Definování a plánování projektu Jaro 2001 Přípravný výbor sdružení Rozhled na Tišnov sestavuje stanovy sdružení a žádá o registraci u Ministerstva vnitra. Souběžně je zpracovávána architektonická studie (plán projektu) rozhledny, je sestavován rozpočet a návazné aktivity (rekonstrukce rozhledny z hlediska krajinářskoarchitektonického a lesnického). Původní návrh projektu uvádím tak, jak byl prezentován a předkládán občanským sdružením. a) Architektonické řešení stavby (definice a cíl projektu) (Autoři projektu: Ing. Arch. Helena Chvílová, Ing. Luboš Chvíla)
- 29 -
Znovu obnovovaná rozhledna na Klucanině bude stát na místě původní rozhledny z roku 1934. Stavbou rozhledny chceme navázat na tradici a historii místa, proto bude využito torzo základny jako symbol návaznosti na ducha a smysl původní stavby. Záměrem je vybudovat rozhlednu dostatečně robustní, nenáročnou na údržbu a celoročně provozuschopnou. Na původní podezdívce bude vystavěna nová rozhledna. Její jednoduchý štíhlý, nahoru se zužující, objem bude vertikálně proříznut ze všech stran úzkou štěrbinou, která začíná dole nad dveřními otvory a nahoře končí pod podlahou vyhlídkové plošiny. Na tento jednoduchý tvar jsou zavěšeny dva ochozy. První ochoz nad kamennou podezdívkou, druhý venkovní ochoz bude jedno patro pod vrcholovou části rozhledny. Vrcholová část rozhledny bude krytá pyramidovou stříškou. Protože bude rozhledna celoročně otevřená, nebudou dveřní ani okenní otvory vybaveny výplněmi ani mřížemi, kromě částí, které bude zapotřebí zabezpečit z bezpečnostních důvodů. Vstup na rozhlednu bude veden zevnitř původní kamenné podezdívky dvouramenným schodištěm do prvního patra, kde je možné třemi dveřními otvory vystoupit na první ochoz ve výšce +3,120 m. Dále je možné pokračovat ve věži až pod vrchol po jednotlivých jednoramenných schodištích, která překonávají 2 m výškové rozdíly mezi jednotlivými plošinami podest. Ve vrcholové partii je možné vystoupit dveřním otvorem na nekrytou venkovní plošinu ve výšce +21,320 m. Posledním schodištěm je možné vystoupit do středu vrcholové části, která je krytá stříškou. Podlaha této vrcholové plošiny je na úrovni +24,000 m. Vrchol střechy je ve 28,750 m nad úrovní stávajícího terénu. Výška vrcholového stožáru pro umístění vlajky a hromosvodu bude do 2 m. Barevné řešení stavby bude vycházet z použitých materiálů. Kamenná podnož zůstane v původní barvě červeného kamene, betonové prvky budou v jejich přirozené barvě, betonové štípané kvádry budou v šedobílé barvě betonu. Dřevěné prvky budou ošetřeny světlou lazurou. Střecha zůstane nenatřená titanzinková s přirozenou korozí povrchu. Viditelné kovové prvky (části zábradlí, konstrukční prvky atd.) zůstanou pozinkované, bez dalších nátěrů. Zeď z betonových kvádrů bude do výšky cca 2m opatřena antisgrafiti nátěrem. b) Technické řešení stavby Základy budou zpevněny z vnitřní strany po celém obvodu, z venkovní strany jen v rohových partiích, kde bude venkovní i vnitřní základ propojen. Stávající kamenná podezdívka bude zpevněna z vnitřní strany železobetonovou torkretací. V rámci přípravy pro výstavbu budou odstraněny zbytky betonového zakončení stávající podezdívky.
- 30 -
První dvouramenné schodiště včetně stropu nad podezdívkou s konzolovitým vyložením bude provedeno ze železobetonu. Nosné konstrukce těla nové části rozhledny bude vyzdívaný ze štípaných betonových kvádrů s nárožími ze železobetonu. Zdivo rozhledny bude opatřeno horizontálními věnci, které budou zasunuté probíhat i přes vertikální štěrbiny. Do věnců budou kotveny dřevěné trámy podest schodišť. Jednoramenné schodiště bude překonávat 2 m výšky mezi jednotlivými podestami. Tyto schodiště budou vyrobeny jako prefabrikát, který bude osazován na stavbě. Schodiště bude ocelové pozinkované konstrukce, stupně z pozinkovaných ocelových roštů, nebo pozinkovaných plechů s protiskluznou úpravou. Zábradlí schodišť, spodního ochozu a ochozu na +21,320 bude ocelové pozinkované, variantně v kombinaci s dřevěnými prvky. Zábradlí ochozu na +24,000 bude tvořeno zdivem věže s masivním parapetem s vyznačeným reliéfem horizontů krajiny. Střecha rozhledny bude nesena dřevěnými trámy, její konstrukce bude dřevěná s plechovou titanzinkovou krytinou na dřevěném podbití. Na střeše bude stožárek pro vlajku a hromosvod. Ve střeše bude uzamykatelný průlez 0/60 cm. c) Řešení dopravy Rozhledna bude dostupná jen pro pěší po stávajících lesních cestách, nebo značených turistických stezkách. Doprava pro potřeby stavby bude vedena po stávajících lesních cestách určených pro těžbu. Ve vrcholové partii bude provizorně zpevněn příjezd z lesní cesty k rozhledně. Komunikace, které by byly poškozeny dopravou materiálu na stavbu budou uvedeny do pův. stavu. d) Životní prostředí Objekt bude vystaven na místě původní rozhledny a tak nebude v krajině ničím novým, naopak, vrátí se do ní to, co tam dříve bylo. Bezprostřední okolí bude citlivě upraveno tak, aby plynule přešlo do okolní krajiny. e) Voda, teplo, elektřina,... Objekt je umístěn na vrcholu kopce, ochrana proti tlakové vodě ani vlhkosti se nepředpokládá. Dřevěné prvky budou opatřeny ochrannou lazurou, kovové prvky budou žárově pozinkovány. Ochrana proti bludným proudům se nepředpokládá. Zemní práce nutné pro zpevnění a vytvoření nových základů budou provedeny ručně. Hloubka založení kolem 1m od rostlého terénu bude provedeno bez pažení.
- 31 -
Objekt nemá kanalizaci, odvodnění dešťové vody se předpokládá do okolního terénu. Objekt nebude napojen na zdroj vody. Rozhledna bude celoročně otevřena, záměrně je konstruovaná jako nezateplená, bez výplní otvorů. Z tohoto důvodu nebude objekt vytápěn. Rozhledna nebude osvětlená ani zevnitř ani venku a nebude osazena žádnou další technologií, která by vyžadovala elektrickou energii. Proto nebude napojena na zdroj el. energie. Veřejné venkovní osvětlení není vyžadováno, navíc by narušilo charakter přírody. f) Navazující součinnost strojů a zařízení Výstavba bude řešena pomocí mobilní techniky, potřeba elektrické energie bude řešená generátorem. g) Časový horizont Zahájení stavby: 08/2002 Dokončení stavby: konec roku 2003
Obr. č. 6 a 7: Půdorys a bokorys (na následující straně nahoře, obr. č. 7) rozhledny + řezy (arch. studie uvedená v návrhu projektu)
- 32 -
Obr. č. 8: Vizuální model rozhledny (arch. studie)
- 33 -
Jsou připravovány akce k seznámení veřejnosti se sdružením a jeho záměr (v tišnovských novinách i televizi). Připravují se akce k získání prvních finančních prostředků na stavbu rozhledny (zasazení stromu u rozhledny, kterým se vše slavnostně zahájí, kulturní benefiční akce, pořádání sbírky) a taktéž se připravují žádosti o granty. Ve druhé polovině května roku 2001 vyšla tisková zpráva o sdružení a první články o aktivitách sdružení v deníku Rovnost a místnímu občasníku VOX. Dne 24. května 2001 bylo zaregistrováno občanské sdružení Rozhled na Tišnov. Léto 2001 Dne 21. června 2001 se uskutečnil 1. řádný sněm občanského sdružení Rozhled na Tišnov a 19. července bylapodepsána smlouva s městem Tišnovem o spolupráci při výstavbě rozhledny. Byla provedena kopaná sonda, která prověřila kromě geologického složení i hloubku a způsob založení původní rozhledny. Průzkum byl proveden v podvečerních hodinách 1. srpna 2001. Podzim 2001 V sobotu 13. října 2001 v 10 hodin dopoledne u torza rozhledny na Klucanině, proběhlo slavnostní vysazení stromu, jako symbolického základního kamene k obnově rozhledny. Současně byl vysazen strom u Prosby lesa na vrcholku Klucaniny. Program doprovázelo KVARTETO JÁRY CIMRMANA. Akce proběhla za podpory Nadace Partnerství, ve spolupráci s Domem dětí a mládeže Tišnov a Klubem českých turistů Tišnov. V listopadu 2001 je dokončen projekt rozhledny a začíná probíhat stavební řízení. Rozpočet stavby je 4.588.000 Kč. Zima 2001 Zastupitelstvo Města Tišnova schválilo na svém zasedání 18. prosince 2001 poskytnutí finančního příspěvku ve výši 1.000.000 Kč na výstavbu rozhledny Tišnov, vydalo souhlas s výstavbou rozhledny na svém pozemku p. č. st. 783 a souhlas s využitím pozemku p. č. 1477/6 a 1477/16 jako zařízení staveniště. Ve spolupráci s DDM Tišnov byla v listopadu vyhlášena dětská výtvarná soutěž na téma „MOJE ROZHLEDNA“. Výsledkem je výstava dětských výtvarných prací na téma MOJE ROZHLEDNA, která se konala v Jamborově domě v Tišnově ve dnech 19. až 31. ledna 2002.
- 34 -
Rok 2002 V měsíci lednu roku 2002 vydává svůj souhlas se stavbou referát životního prostředí Okresního úřadu Brno-venkov. 19. března 2002 bylo vydáno Městským úřadem v Tišnově, stavebním úřadem I. stupně stavební povolení ke stavbě rozhledny a 30. května 2002, Ministerstvo pro místní rozvoj vyhodnotilo žádosti o dotace a byla přislíbena částka 830.000 Kč. Ve dnech 27. dubna až 23. května 2002 proběhla výstava Poločas rozhledny, dosavadní snažení a dosažené výsledky byly 18. června 2002 prezentovány na veřejném řádném sněmu.
4.2.2 Vedení projektu a monitorování probíhajících prací Srpen 2002 Zahájení výstavby rozhledny se uskutečnilo v sobotu 10. srpna 2002. Následovaly další víkendové brigády dobrovolníků (17. srpna a 24. srpna). Počáteční práce se jako jedny z mála mohli provést vlastními silami a tak ušetřit něco z rozpočtu na výstavbu rozhledny. Výkopy se prováděly společně s proškrabáním spár mezi kameny stávajícího torza a úpravu okolí rozhledny a příjezdové cesty. Základ ve vnitřní části byl prohlouben až na úroveň skalního podloží, které bylo ve vyšších vrstvách zvětralé. Podloží zhruba sleduje tvar vyvýšeniny, na kterém rozhledna stojí, nejvyšší bod je na jižním okraji rozhledny a směrem na Tišnov postupně klesá. Vnější zesílení rohů základů, prohloubené až na základovou spáru bylo po konzultacích se statikem vzájemně propojeno základovými pásy. Základy rozhledny tak obepíná železobetonový věnec po celém vnějším obvodu. Vevnitř torza byla sejmuta vrchní vrstvu zeminy a byl tak připraven prostor na vyztuženou podlahu. Po odsouhlasení odborem ŽP Města Tišnova byla v srpnu 2002 opravena příjezdová cesta k rozhledně. Úpravy budou pouze nezbytně nutné - t.j. rozšíření a zarovnání cesty buldozerem, odtokové kanálky, v jednom místě drenáž. V rámci rozšíření cesty bylo po odsouhlasení odborem ŽP odtěženo několik stromů a nebylo použito žádné asfaltování či jiné nepřirozené zpevňování komunikace. Odborné práce prováděla firma Jan Kadlec. Září 2002 Probíhá profesionální část výstavby, začala betonáž základů. Na stavbu nastoupila firma TENST s r. o., která položila do základů a do podlahy výztuž a
- 35 -
vylila takto připravené základy a podlahu betonem. Vnitřní část zesílení základů, podlahová deska i zesílení stávajících stěn jsou vyztuženy ocelovou sítí. Navíc byly do spár mezi kameny podle požadavku statika vraženy ocelové trny, aby došlo k lepšímu vzájemnému propojení stávající stěny a základů s novými konstrukcemi. Výztuž vnitřních konstrukcí byla vodivě svařena a tvoří tak zemnící soustavu. Po vytvrdnutí betonu podlahové desky začala příprava zpevnění vnitřku stávajících zdí. Byla doplněna výztuž a na stavbě bylo vytvořeno komplikované bednění ze systémových dílců. Pak přišla na řadu betonáž stěn. Mezitím se sdružení podařilo dokončit výkopy vnějších základů. Položit výztuž a zalít ji betonem pak už byl, ve srovnání s vnitřní stěnou, pro TENST jednoduchý úkol. Říjen 2002 Na rozhledně se objevil nový výrazný prvek. Je to první ochoz obnovované rozhledny. Výztuž této desky už byla položena, statikem zkontrolována a v pátek 4. října zalita betonem. V tento moment přichízí na řadu štípané bloky od firmy KB Blok, spol. s r. o., ze kterých bude rozhledna vyzděna. Odhad časového horizontu: do zimy vystavět první dvě patra. Listopad 2002 Na akci nazvané „Den pro rozhlednu“ dne 2. listopadu, bylo prodáno 200 kusů cihel a tím se podařilo zajistit materiál pro další 3,2 metry jedné stěny rozhledny. Další částky přicházejí přímo na účet veřejné sbírky. Celkem již je ke dni 2. listopadu 2002 na účtu veřejné sbírky 78 772 Kč a další částka 100 000 Kč byla poukázána sdružení Rozhled na Tišnov darovací smlouvou. 14. listopadu. Vystoupil v Tišnově Jiří Stivín na „Koncertu pro rozhlednu“. Prosinec 2002 Stavba díky příznivému počasí zdárně pokračuje podle již zmiňovaného odhadu. Důležitá práce, která není vidět: byly již navezeny a uskladněny šťípané bloky na celou stavbu. Firma NEJEZ zhotovuje schodiště do vnitřních prostorů rozhledny. Rok 2003 Ples pro rozhlednu. Výtěžek je samozřejmě použit na dostavbu rozhledny. Ke dni 22. února 2003 je prodáno přes 300 cihel. Na jaře roku 2003 stavba zdárně pokračuje. Probíhají poslední práce, které je třeba udělat z lešení. Lešení bude po 3. srpnu 2003 odstraněno a začne montáž schodiště. V srpnu také proběhne
- 36 -
odlití betonové desky, která bude tvořit horní ochoz rozhledny a její vyzvednutí jeřábem na rozhlednu. Dne 7. srpna 2003 je lešení odstraněno, probíhá montáž schodiště pomocí jeřábu. V září roku 2003 byly na zemi vybetonovány a statikem zkontrolovány polotovary horního ochozu rozhledny a za pomoci jeřábu byly pomocí velkého jeřábu dopraveny na vršek rozhledny, kde se horní ochoz dokončí. Dne 2. října 2003 byla zhotovena dřevěná střecha rozhledny, a to na zemi, včetně nátěrů a klempířských prací a byla vyzvednuta na rozhlednu.
4.2.3 Ukončení projektu Na podzim 9. října roku 2003 byla rozhledna zkolaudována a 10. října nabylo kolaudační rozhodnutí právní moci. Slavnostní otevření rozhledny proběhlo 11. října 2003. Občanskému sdružení Rozhled na Tišnov se podařilo obnovit rozhlednu na kopci Klucanině, která se stala jednou z dominant Tišnova a chloubou celého regionu. Úkolem sdružení bylo získat širokou podporu veřejnosti a zajistit vlastní realizaci rozhledny po stránce finanční, materiální a právní. Mezi navazující aktivity patří šíření osvěty v oblasti rozvoje regionu, rekreačního vyžití na Tišnovsku a v oblasti tvorby a ochrany přírody a krajiny. Ostatní organizačně pracovní činnosti byly prováděny až po kolaudačním řízení. Mezi tyto činosti patří především údržba a úprava okolního prostředí a přístupových cest.
- 37 -
4.3 Ekonomický pohled na projekt Občanské sdružení Rozhled na Tišnov (dále jen "Sdružení") je dobrovolné, nezávislé a neziskové sdružení občanů. Cílem Sdružení je zajištění finančních, materiálních a organizačních podmínek pro obnovu rozhledny na kopci Klucanina v katastru obce Tišnov a pro další projekty v souladu se zaměřením Sdružení. Hlavním zdrojem příjmů Sdružení jsou především členské příspěvky, dobrovolné příspěvky členů, dary fyzických a právnických osob, veřejné sbírky, granty a dotace. Sdružení může vyvíjet podnikatelské aktivity, zejména pořádán a organizování kulturních a vzdělávacích akcí, kursů a seminářů, nakladatelskou a vydavatelskou činnost, reklamní a propagační činnost, nájem a pronájem objektů. Jako vhodný a výstižný způsob prezentace o průběhu hospodaření jsem vytvořil přehlednou tabulkovou analýzu.
4.3.1 Hospodaření s finančními prostředky O tom, jak občanské sdružení Rozhled na Tišnov hospodařilo s finančními prostředky, které získali na stavbu rozhledny, jsem se dočetl a nastudoval z pravidelných zpráv o hospodaření, vydávané v letech 2001 až 2005. V tomto období se konalo pět řádných sněmů za účasti veřejnosti.
- 38 -
Zpráva o hospodaření za období mezi IV. a V. sněmem
Příjmy a výdaje
rok 2001 80 375
Příjmy
rok 2002
rok 2003
2 257 652 1 605 079
rok 2004 rok 2005
celkem Kč
104 808
4 047 987
73
celkem Kč 7 325
Výdaje
1 929 549 1 728 583
159 395
69 840
3 894 691
153 296
Rozdíl příjmů a výdajů
640
Stav pokladny
152 656
Stav na účtu sdružení
0
Stav na účtu veřejné sbírky Celkový stav finančních prostředků 14. 6. 2005
153 296
příjmy 2004: členské příspěvky, dar, za almanachy, veř. sbírka, úr. z účtu, vrácení jistiny MFČR, vrácení zálohy přeplatku DPPO 2003 výdaje 2004: rozhledna: tech. zhodnocení (světlo, desky), údržba - viz níže výdaje 2004: ostatní: účast v arch. soutěži, nákup almanachů, poplatky za účet, drobné režijní výdaje příjmy 2005: úroky z účtu výdaje 2005: rozhledna: tech. zhodnocení (desky), údržba – viz. tabulka č. 3 výdaje 2005: ostatní: poplatky za účet, postřikovač, drobné režijní výdaje
Tab. č. 1: Zpráva o hospodaření v letech (2001-2005)
4.3.2 Financování výstavby
- 39 -
Financování stavby rozhledny : Zdroje
Dary sdružení příspěvky okolních obcí
Náklady
Dotace MMR
Veřejná sbírka
Město Tišnov
2001-2002
1 747 359
830 000
116 712
500 000
134892
2003 (kolaudace) - včetně nákladů po kolaudaci
1 428 316
187 647
660 000
294922
2004 technické zhodnocení
101 000
2005 technické zhodnocení
30 779
Celkem
3 307 454
Dotace JMK
97 161,50
321 138
14 000 1 160 000
technické zhodnocení 2004: reliéfní desky (částečná úhrada), světlo technické zhodnocení 2005: reliéfní desky dokončení, informační nerezové desky
Tab. č. 2: Financování stavby rozhledny v letech (2001-2005)
- 40 -
451 502 3 839
16 779 830 000
Činnost sdružení
97 162
429 814
469 341
Financování oprav a udržování rozhledny : Zdroje
Náklady
Dotace MMR
2004 údržba včetně mezd
11 828
2 838,50
2005 údržba včetně mezd
37 362
Celkem
49 190
Veřejná sbírka
Město Tišnov
Dotace JMK
9 739
2 839
9 739
27 624
0
Údržba 2004: nátěry dřevěných a kovových prvků, nápisy na cihly, náhradní výsadba stromu, úklid Údržba 2005: nátěry vnějších stěn rozhledny,pojištění, daň ze mzdy 2004
T Tab. č. 3: Financování oprav a udržování rozhledny v letech (2004-2005)
- 41 -
Dary sdružení příspěvky okolních obcí, činnost sdružení
0
27 624
4.4 Současný stav Nadmořská výška staveniště: Celková výška rozhledny: Výška horního ochozu Výška poslední plošiny Počet schodů Počet cihel
400,8 m n. m. 29,3 m 21,9 m 24,6 m 133 4800
Obr. č. 9: Současný pohled na realizovaný projekt rozhledny
4.5 Geografická prezentace Jak jsem již uvedl v metodice a v průběhu práce samotné, jsou aplikace geografických IT vhodně využitelnými softwarovými nástroji při řízení projektu výstavby rozhledny. Následující ukázky použití GIT jsou toho dobrým příkladem.
- 42 -
4.5.1 GeoShow3D GeoShow3D od firmy GEODIS je výkonná technologie, která umožňuje pracovat s neomezeným množstvím geografických informací v trojrozměrném virtuálním modelu na běžném PC stejným způsobem jako v profesionálních leteckých simulátorech provozovaných na velmi výkonných počítačích. Volný a plynulý pohyb ve fotograficky-realistické scéně je srovnatelný s videozáznamem pořízeným z vrtulníku. Uživatelsky příjemné rozhraní umožňuje velmi jednoduché ovládání i pro neprofesionální uživatele. Následující obrázek zobrazuje model krajiny okolí Tišnova, s kopcem Klucanina uprostřed. Modelování různých pozic pohledu na rozhlednu z města a jeho blízkého okolí nám umožňuje si mnohem lépe představit a uvědomit umístění budoucího projektu.
Obr. č. 10: Modelování výhledu na budoucí rozhlednu
4.5.2 ArcMap Společnost ERSI vyvinula SW nástroj ArcMap, což je její hlavní, vysoce kvalitní, zeměpisně-informační systém (GIS) zobrazující mapy. SW obsahuje: • prostorovou analytiku, která umožnuje uživatelům zadat problémy jako je porovnání vzdáleností
- 43 -
•
síťovou analytiku, která využívá zeměpisné informace ze sítě, aby pomohl uživatelům stanovit nejvhodnější cestovní trasy a rozvíjet další logistické analýzy Zajímavým příkladem využití je takzvaná prostoprová analýza terénu, v následujícím konkrétním příkladě analýza dohlednosti z rozhleden v jihomoravském kraji. Zelená místa ukazují kde je možno dohlédnout, místa růžovájí vyjadřují opak.
Obr. č. 11: Analýza dohlednosti rozhleden v JMK
4.6 Porovnání projektů v Tišnově a Karasíně Při zadání diplomové práce jsem chtěl popsat rozdíly v realizaci dvou rohleden, a to rozhledny v Karasíně a Tišnově. Iniciátory jsou v případě Tišnova neziskové občanské sdružení a MÚ Tišnov. Rozhlednu v Karasíně realizoval soukromý subjekt, aby obeznámil veřejnost s možností budoucího vyžití ve sportovním areálu, který zde bude během několika následujících let vystavěn. Bohužel mi nebyly poskytnuty informace, které jsem žádal pro bližší
- 44 -
zpracování, popsal jsem realizaci projektu jen z pohledu města Tišnova a občanského sdružení pro Rozhled na Tišnov.
- 45 -
5 Diskuze Hlavním důvodem, proč jsem se tímto tématem začal zabývat, je blízky vztah lidí v ČR k rozhlednám, ale také zájem o objasnění navazujících činností v řízení projektu, které s realizací takovéhoto výhledového objektu souvisí. Tím mám na mysli zajištění potřebných zdrojů v určitém časovém horizontu a požadované kvalitě, možnost měnit průběh projektu s ohledem na neočekávané události a hlavně dosažení požadovaných cílů. Podle mnoha knih a článků na internetu nabude člověk dojmu, že je třeba zaplatit tým kvalitních (drahých) profesionálů, který projekt vytvoří. Osobně si myslím, že mnohdy jsou to jen firmy, které „vydělávají“ z neznalostí ostatních a nechávají si dobře zaplatit za něco, co zvládne téměř každý (ovšem, pokud se nejedná o vývoj a výrobu velice drahého, specializovaného či mimořádně náročného zařízení, objektu, atd.). V takovýchto případech se projekt pohybuje ve značně jiných rozpočtových nákladech, náročnostech na znalosti a taktéž časových horizontech a zde specializovaní odborníci samozřejmě nacházejí své velmi důležité uplatnění. Co je tedy doopravdy zapotřebí pro zvládnutí: selský rozum, tužka, papír, počítač, odvaha se do toho pustit a dostatek znalostí z této problematiky. U bohatších společností a projektů větších než realizace zmíněné rozhledny, lze tužku a papír nahradit počítačem s vhodným SW produktem např. MS Project či dalšími nástroji a metodami, vhodnými pro podporu řízení: tj. definování, plánování, vedení, monitorování a ukončení projektu.
- 46 -
6 Závěr V této práci jsem se zaměřil na vypracování postupu projektu rozhledny, a to z pohledu manažerského řízení, tedy od procesu stanovení si cíle, až po jeho realizaci. Tyto zásady jsem prezentova na projektu rozhledny v Tišnově, kterou se rozhodlo obnovit občanské sdružení Rozhled na Tišnov. Od roku 1999 vznikly již desítky projektů na výstavbu rozhleden. Jejich iniciátory byly nebo jsou turistické spolky, obce, mikroregiony a v několika případech i soukromé osoby. Všem vyjmenovaným subjektům jde v prvé řadě o rozhlednu samotnou. Přesto je skutečností, že za téměř polovinou dokončených projektů stojí velké firmy, pro něž je vyhlídková funkce stavby, určené primárně telekomunikačním účelům, pouze doplňkem, vynuceným často až při schvalovacím řízení. Jako dílčí cíl jsem charakterizoval historický vývoj těchto staveb po současný stav a jejich kategorizaci, objasnil důležité pojmy z problematiky manažerského řízení projektu a pro bližší objasnění uvedl příklady nástrojů a metod. Za pomoci prostředků geografických IT jsem rozhlednu namodeloval a provédl vybrané prostorové analýzy, které slouží k lepší orientaci jejich umístění.
- 47 -
7 Literatura DVOŘÁK, J. a kol. Rozhledny a rozhledová místa. Praha: Olympia, 2001 FOTR, J. – DĚDINA, J. Manažerské rozhodování. Břeclav: Ekopress, 1997 GROS, I.; Kvantitativní metody v manažerském rozhodování; Praha: Grada, 2003 MACHALOVÁ, J. – POKORNÝ, P. Geografické IT pro manažery. Jindřichův Hradec: VŠE, 2005 MACHALOVÁ, J. Geografické IT pro podporu rozhodování. Brno: Konvoj, 2004 MIŠKOVSKÝ, P. Naše rozhledny. Praha: Dokořán, 2004 MORRIS, DR. P. W. G. PMBOK 2000 edition, 2000 NOUZA, J. Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. Liberec: 555, 1999 NOUZA, J. Rozhledny na prahu 21. století. Liberec: 555, 2003 POHORECKÝ, V. Tipy na výlet - Po rozhlednách a starých hradech I. Praha: Radioservis, 2000 POHORECKÝ, V. Tipy na výlet - Po rozhlednách a starých hradech II. Praha: Radioservis, 2001 POHORECKÝ, V. Tipy na výlet - Po rozhlednách a starých hradech III. Praha: Radioservis, 2003 POHORECKÝ, V. Tipy na výlet - Po rozhlednách a starých hradech IV. Praha: Radioservis, 2005 POŠVÁŘ, Z. – ERBES, J. Management I. Brno: MZLU v Brně, 2002 POŠVÁŘ, Z. – TOMŠÍK, P. – ŽUFAN, P. Management II. Brno: MZLU v Brně, 2004 ROSENAU, M. D. Řízení projektů. Praha: Computer Press, 2000 ŠUBRT, T. – LANGROVÁ, P. Řízení projektů. Praha: Computer Press, 2000 TUČEK, J. GIS: Principy a praxe. Praha: Computer Press, 1998 WAGNER, H. Rozhledny u nas. www.rozhlednyunas.cz/mapa/ (el. zdroj) [cit. 12. 12. 2006] WISNIEWSKY, M. Metody manažerského rozhodování. Praha: Grada, 1996;
- 48 -
8 Přílohy
- 49 -
