Vývojové trendy v oblasti stavebního spoření

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV FINANCÍ ___________________________________________________________________________________

Vývojové trendy v oblasti stavebního spoření Diplomová práce

Vedoucí práce

Vypracovala

Ing. Oldřich Šoba

Bc. Lucie Jiráčková

Brno 2008

Abstrakt Diplomová práce se zabývá zkoumáním stavebního spoření ve vybraných zemích. V práci jsou nejprve analyzovány systémy stavebního spoření v zemích, kde má stavební spoření dlouholetou tradici. Zkoumala jsem za jakých podmínek stát v těchto zemích vyplácí státní podporu a jaké úrokové sazby z vkladů a úvěrů nabízejí stavební spořitelny svým klientům, jaké poplatky si účtují za uzavření stavebního spoření, jaké poplatky mají za vedení účtu či za zpracování úvěru ze stavebního spoření. Cílem práce je stanovit na základě komparace doporučení pro Českou republiku, aby stavební spoření nadále využívali občané České republiky.

Abstrakt This diploma thesis deals with comparing and contrasting the options open to individuals in selected countries regarding saving for building houses. Various building saving systems are analysed, especially those of countries with a long tradition of building societies. Investigations are made of conditions of state support, interest rates from deposits and loans offered by building societies, and the fees charged. The intention of this work is to provide The Czech Republic with suggestions and recommendations about how to encourage citizens to understand and utilise the benefits of saving their money for accommodation and, on the other hand, how to decrease the amount of the money from state support.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vývojové trendy stavebního spoření vypracovala samostatně pod vedením Ing. Oldřicha Šoby a s použitím pramenů a literatury, kterou uvádím v kapitole Použité zdroje.

V Brně, dne 26. května 2008

Poděkování Děkuji vedoucímu práce Ing. Oldřichu Šobovi za odborné vedení, cenné připomínky, náměty a konzultace, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

OBSAH 1

Úvod...............................................................................................................................8

2

Cíl práce.......................................................................................................................10

3

Metodika ......................................................................................................................11

4

Analytická část stavebního spoření..............................................................................12 4.1

Historie stavebního spoření .................................................................................12

4.2

Stavební spoření v Evropě ..................................................................................13

4.3

Stavební spoření v České republice .....................................................................16

4.3.1

Fáze stavebního spoření...............................................................................17

4.3.2

Státní podpora ke stavebnímu spoření .........................................................22

4.3.3

Stavební spořitelny ......................................................................................24

4.3.4

Bytová výstavba...........................................................................................24

4.3.5

Financování bytových potřeb.......................................................................27

4.4

Stavební spoření na Slovensku ............................................................................30

4.4.1


4.4.2


4.4.3


4.4.4

Bytová výstavba...........................................................................................36

4.4.5


4.5

Stavební spoření v Německu ...............................................................................41

4.5.1


4.5.2


4.5.3


4.5.4

Bytová výstavba...........................................................................................47

4.5.5


4.6

Stavební spoření v Rakousku...............................................................................49

4.6.1


4.6.2


4.6.3


4.6.4

Bytová výstavba...........................................................................................54

4.6.5 5


Komparativní část stavebního spoření .........................................................................57 5.1

Fáze spoření .........................................................................................................57

5.1.1

Fáze spoření v České republice ...................................................................59

5.1.2

Fáze spoření na Slovensku...........................................................................60

5.1.3

Fáze spoření v Německu..............................................................................61

5.1.4

Fáze spoření v Rakousku .............................................................................62

5.2

Fáze úvěru ze stavebního spoření ........................................................................63

5.2.1

Fáze úvěru ze stavebního spoření v České republice ..................................65

5.2.2

Fáze úvěru ze stavebního spoření na Slovensku..........................................67

5.2.3

Fáze úvěru ze stavebního spoření v Německu.............................................68

5.2.4

Fáze úvěru ze stavebního spoření v Rakousku ............................................69

5.3

Komparace fáze spoření.......................................................................................70

5.3.1

Komparace slovenského stavebního spoření s Českou republikou .............70

5.3.2

Komparace německého stavebního spoření s Českou republikou...............73

5.3.3

Komparace rakouského stavebního spoření s Českou republikou...............75

5.4 5.4.1

Komparace fáze úvěru ze stavebního spoření......................................................77 Komparace slovenského úvěru ze stavebního spoření s Českou republikou... .....................................................................................................................77

5.4.2

Komparace německého úvěru ze stavebního spoření s Českou republikou 81

5.4.3

Komparace rakouského úvěru ze stavebního spoření s Českou republikou 83

5.5

Celková komparace vybraných ukazatelů ...........................................................86

5.5.1

Fáze spoření .................................................................................................86

5.5.2

Fáze úvěru ze stavebního spoření ................................................................92

6

Diskuse.........................................................................................................................96

7

Závěr ..........................................................................................................................100

8

Použité zdroje ............................................................................................................102

9

Seznam grafů, tabulek a obrázků ...............................................................................107

10

Seznam příloh ............................................................................................................110

1 Úvod Bydlení tvoří neodmyslitelnou součást našeho života a je jednou ze základních podmínek pro vytvoření kvalitního rodinného zázemí. Jeho financování nepatří zrovna k levným záležitostem, nedá se zrealizovat, pokud nemáme dostatek finančních prostředků. V dnešní moderní době existuje na finančním trhu velká nabídka finančních instrumentů, které jsou poskytovány finančními institucemi. K ní neodmyslitelně patří stavební spoření.1

V zemích, ve kterých je stavební spoření dostupné, tvoří již několik let nedílnou součást investic občanů. Jedná se o komplexní produkt umožňující klientům spořit, využívat státní podpory a v neposlední řadě čerpat řádné úvěry ze stavebního spoření či překlenovacího úvěru na financování vlastního bydlení.

Primárně je stavební spoření určeno k řešení bytové problematiky, která je v každé zemi klíčovým prvkem pro vznik rodin s dětmi a neustálý udržitelný růst počtu obyvatel. Za tímto účelem bývá zaveden systém stavebního spoření, aby pomohl občany dostatečně motivovat k zřizování vlastního bydlení. Účel tohoto určeného cíle se v mnoha zemích naplnil a stavební spoření se stalo výhodným a oblíbeným finančním instrumentem, který každým rokem pomáhá v rozvoji bytové výstavby, tedy potencionálních míst pro rodiny s dětmi. Výše oblíbenosti tohoto finančního instrumentu v jednotlivých státech je ovlivněna především uzákoněnou státní podporou, která je stanovena v každé zemi v odlišné výši a různou úrokovou sazbou z vkladů. Stát vyplácením státní podpory podporuje zejména střední vrstvu obyvatel k financování svého bydlení. Stavební spoření umožňuje lidem financování bydlení pomocí výhodného úvěru ze stavebního spoření.

V České republice se o stavebním spoření v posledních měsících velmi často diskutuje, jelikož stavební spoření v současné době přestává splňovat svůj prvotní účel, financování bydlení. Stále více lidí ho využívá k financování nejrůznějších bytových doplňků,

1

JIRÁČKOVÁ L.,: Komparace forem financování vlastního bydlení. Bakalářská práce. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006.

-8-

automobilů, elektroniky. Zákonodárci ho proto uvažují zrušit, či pozměnit výplatu státní podpory, tak aby výše vyplácených prostředků plynoucích na stavební spoření ze státní pokladny poklesla ze současných více jak 15 miliard Kč ročně.

-9-

2 Cíl práce Cílem diplomové práce je provést analýzu situace na trhu stavebního spoření v České republice a porovnat tento systém se systémy stavebního spoření v jiných zemích. Mezi zkoumané země budou patřit ty, ve kterých má stavební spoření dlouholetou tradici. Na první místo řadím Německo a Rakousko a dále budu věnovat pozornost Slovensku, kde státní podpora ze stavebního spoření byla nejprve zrušena a později se k výplatě státní podpory vrátili.

V těchto vybraných zemích budou analyzovány podmínky tamních spořitelen. Zaměřím se především na kritéria poskytnutí státní podpory. Dále se pokusím zjistit, jestli stát ve zkoumaných zemích jiným způsobem podporuje stavební spoření. Prozkoumám poplatky za uzavření smlouvy o stavebním spoření, za vedení účtů a poskytnuté úrokové sazbě z vkladů. Na základě zjištěných údajů provedu komparaci s Českou republikou.

Díky tomuto srovnání budu schopná určit, kde je státní podpora nejštědřejší, kde klient uspoří nejvyšší částky a kde naopak stát nejméně přispívá svým klientům ze své pokladny. Následně vytvořím návrhy změn ve stavebním spoření v České republice, aby tento výhodný spořící produkt mohli i nadále využívat občané ČR a stát by nemusel vydávat tak velkou sumu peněz na státní podporu.

Ve své diplomové práci otestuji hypotézu ve smyslu, že současně nastavený systém stavebního spoření v České republice není v porovnání s vybranými zeměmi dlouhodobě udržitelný jako produkt pro podporu bydlení. Tato hypotéza směřuje do oblasti zneužívání systému stavebního spoření jako dotovaného spořícího účtu, z čehož poté vyplývají opětovné politické tlaky na omezení vyplácení podpor u tohoto finančního produktu, ke kterému došlo naposledy 1. ledna 2004.

- 10 -

3 Metodika V analytické části diplomové práce bude použita metoda deskripce. Pomocí této metody bude popsán systém stavebního spoření v jednotlivých zemích a budou vysvětleny pojmy související se stavebním spořením.

V diplomové práci bude nejvíce využíváno metody analýzy a komparace, kde bude srovnán produkt stavebního spoření v České republice s vybranými zeměmi jak v rovině teoretické, tak na konkrétním názorném příkladě klienta. Klient si uzavře produkt stavební spoření v České republice, na Slovensku, v Německu a v Rakousku a po několika letech využije i řádného úvěru ze stavebního spoření. Díky této metodě zjistím, ve které zemi stavební spořitelny poskytují svým klientům nejlepší podmínky stavebního spoření s nejvyšší státní podporou, a naopak zemi, kde stát vyplácí nejnižší státní podporu. Ve fázi úvěru se dozvím, v jaké zemi klient nejvíce přeplatí za úvěr ze stavebního spoření. Na základě zjištěných údajů stanovím změny v systému stavebního spoření hlavně ve vyplácení státní podpory v České republice. Závěrem všechny zjištěné údaje shrnu, použiji metody syntézy.

Podkladové údaje pro zpracování diplomové práce budou čerpány z odborné literatury, odborných článků publikovaných na internetových stránkách, daňových zákonů, propagačních materiálů, výročních zpráv stavebních spořitelen, jejichž výčet bude uveden na konci práce v kapitole Použité zdroje.

- 11 -

4 Analytická část stavebního spoření V analytické části je nejprve popsána historie stavebního spoření a po té bude popsáno stavební spoření v Evropě. V dalších kapitolách již budou zkoumány jednotlivé systémy stavebního spoření ve vybraných zemích.

4.1 Historie stavebního spoření Stavební spoření má mnohaletou historii. Základní myšlenka stavebního spoření vznikla ve Velké Británii, kde se občané spojili a začali spořit peněžní prostředky společně. Počet členů nebyl vysoký, obvykle šlo o skupinu 20 až 30 osob. Po naspoření určité částky byly tyto uspořené peníze dány občanovi, který si chtěl postavit nejrychleji svůj dům. Pokud se členové Anglie neshodli, který z účastníků daného systému si z naspořených peněžních prostředků postaví dům, rozhodlo hlasování. Systém spoření trval až do té doby, než byli uspokojeni všichni účastníci systému. Člověk, který získal tyto naspořené peněžní prostředky, již nespořil, ale platil splátky. Tento princip spoření byl založen na dostatečném počtu účastníku v systému, kteří přispívali do systému ročně určitou uspořenou částkou a získali tak peněžní prostředky dříve, než kdyby každý z účastníků systému spořil sám. První historicky doložená stavební spořitelna nesla název Kettley´s Building Society a byla založena v Birminghamu roku 1775 na výše uvedeném principu. Systém se osvědčil a po roce 1779 vznikaly další spolky založené na vzájemné peněžní výpomoci občanů. Systém se dále rozvíjel až se měnil v produkt peněžního ústavu. Při určování pořadí, který z účastníků systému získá peněžní prostředky, se upustilo od losování a přešlo se k vyhodnocování podle zásluh na tvorbě peněžních prostředků v systému. Člověk, který více a déle spoří, tím dříve získá peněžní prostředky k dispozici.

Největšího rozmachu dosáhlo stavebního spoření v Německu a Rakousku. V Německu byla první spořitelna založena v roce 1885 pastorem Friedrichem von Bodelschwinghem v Bielefeldu. Jednalo se o tzv. „Bausparkase für Jedermann“, Stavební spořitelnu pro každého. Největšího rozvoje dosáhlo stavebního spoření v Německu po první světové válce, kdy obydlí občanů byla zničena válkou a bylo nutné provést poválečnou

- 12 -

rekonstrukci a výstavbu nových domů a bytů. Jedním z iniciátorů, snažících se vyřešit situaci po válce, byl spisovatel Georg Kropp, který založil v roce 1921 Spolek přátel ve Wüstenrotu, poskytující stavební spoření na stavbu rodinných domů. Výstavba byla financována z příspěvků členů. Systém byl opět založen na losování. Forma hlasování byla nahrazena koncem třicátých let hodnotícím číslem jako kritériem pro udělování úvěru. Na tomto základním principu funguje hodnocení až dodnes. Z tohoto spolku vznikla první stavební spořitelna Wüstenrot v Evropě. A v dalších letech vznikaly nové stavební spořitelny. Myšlenka stavebního spoření překročila hranice do Rakouska a postupně pronikala do jiných států. Počet stavebních spořitelen rostl až do druhé světové války. Po druhé světové válce se stavební spořitelny významně podílely na obnově a rozvoji bytového fondu. V roce 1952 byl v Německu schválen zákon o získávání prémie na bytovou výstavbu. Prémie dosahovala 25 % z ročních vkladů a byla poskytnuta do výše 400 DME. V Rakousku tato prémie byla zavedena až v 70. letech.

Stavební spoření se stalo účinným nástrojem pro řešení problému, který je hlavně spojen s financováním vlastního bydlení. Po zavedení státní podpory dosahovalo stavební spoření ještě většího rozmachu a bylo přístupné i pro obyvatele s nižšími příjmy.

4.2 Stavební spoření v Evropě 2 Stavební spoření je nejoblíbenější způsob financování nejenom v ČR, Slovensku, Rakousku a Německu, ale i v různých jiných státech Evropy.

Ve Velké Británii vznikla myšlenka stavebního spoření. V současné době banky a Building societes, stavební spořitelny, nabízejí celou řadu produktů pro spoření a investování. Ale klasické stavební spoření se ve Velké Británii neposkytuje. Klienti mají možnost výběru mezi spořením na pravidelné bázi, spořením, investováním jednorázových částek nebo volbou spořicích účtů osvobozených od daní. Ale spoření zde není

2

KONVALINA, J.,: Stavební spoření v Evropě. [on-line]. 2006 [cit. 2008-01-28]. Dostupné na http://www.vejska.cz/pro-studenty/studijni-material-detail/0551/

- 13 -

podporováno státem, jako v jiných zemích. Banky a spořitelny zde nabízejí spořící účty se zvýhodněnými sazbami 3-12 % p.a. Mezi základní spořící účty patří ISA.

Jedná se o spořící účty, kde může klient v rámci jednoho zdaňovacího období investovat maximálně 7 200 GBP (234 115 Kč)3. ISA poskytují banky, Building Society, obchodní centra. ISA nabízí klientům široký sortiment investičních fondů, které investují převážně do akcií nebo na zhodnocovací účty. Záleží na investiční strategii klienta. Každý klient si může vybrat určitý druh fondu, který odpovídá jeho vztahu k riziku, a jakmile se klient rozhodne, jeho peníze jsou investovány jako podíl ve fondu. Jakýkoli příjem z těchto účtů je osvobozen od daně. Příjmy z cenných papírů se daní 20 % ročně. Držení ISA je běžně bez poplatků, pouze někteří poskytovatelé zpoplatňují jejich převod k jinému poskytovateli. ISA jsou velmi flexibilní, kdykoliv si může investor měnit množství investovaných peněz ve fondu a nabízejí zisk až 6,25 % p.a.

V Maďarsku stavební spoření vzniklo v roce 1997. Od té doby jsou v zemi zřízené dvě stavební spořitelny. Státní podpora je stanovena ve výši 30 % z naspořené částky, maximálně stát vyplácí 72 maďarských forintů ročně. Vázací doba spoření je v této zemi osmiletá. Po čtyřech letech si klient může vyzvednout uspořenou částku včetně státní podpory, ale musí vybrané peněžní prostředky použít na bytové účely. Po osmi letech mohou klienti uspořenou částku použít na jakýkoli účel. I v této zemi může klient požádat o řádný úvěr ze stavebního spoření či překlenovací úvěr.

V Chorvatsku vzniklo stavební spoření v roce 1998 a je zde pět zřízených stavebních spořitelen. Státní podpora v této zemi je 15 % z uspořené částky, maximálně však 750 kun. Vázací lhůta pro výplatu státní podpory je pětiletá.

3

Kurz ke dni 17. 3. 2008 dle ČNB

- 14 -

Francie je další zemí, kde klienti využívají na financování vlastního bydlení stavební spoření. Stavební spoření zde neposkytují stavební spořitelny, ale jen komerční banky. Existují v této zemi dva základní produkty CEL a PEL.

CEL je krátkodobý produkt, jehož minimální doba spoření je 18 měsíců. Po uplynutí této doby má právo účastník zažádat o úvěr ze stavebního spoření nebo smlouvu ukončit. Státní podporu získává klient, pokud si zažádá o úvěr ze stavebního spoření.

PEL je dlouhodobý produkt, jehož minimální doba spoření je stanovena na 4 roky. Po uplynutí této doby získává účastník právo na úvěr ze stavebního spoření a zároveň na vyplacení státní podpory.

Rumunsko je zemí, kde stavební spoření působí velmi krátce od roku 2004. I v této zemi získalo oblibu u mnoha obyvatel. Zatím zde působí 2 stavební spořitelny. Klient má nárok na státní podporu ve výši 15 % z naspořené částky, její výše je ale diferencovaná podle věku klienta a počet dětí v domácnosti. Dalo by se říci, že Rumunsko má podobný systém stavebního spoření jako Německo.

I Lucembursko má velice podobný systém stavebního spoření jako Německo. Sice zde není vyplácena klasická státní podpora, ale úložky na stavební spoření lze odečíst od základu daně. Výše odpočtů závisí na počtu členů v rodině.

Stavební spoření se dále rozšiřuje do ostatních zemích a kontinentů. V diplomové práci budu zkoumat systém stavebního spoření v České republice, na Slovensku, v Německu a Rakousku.

- 15 -

4.3 Stavební spoření v České republice4 Stavební spoření se řídí zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění změn podle zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 423/2003 Sb. (část) a zákona č. 292/2005 Sb.5

Stavební spoření je účelové spoření, jehož principy závisí na: přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření; poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření; zprostředkování státní podpory účastníkům stavebního spoření. Princip stavebního spoření spočívá v tom, že účastník stavebního spoření po určitou dobu spoří a po splnění předepsaných podmínek získává zpět zúročené úspory a nárok na poskytnutí účelového úvěru na bytové potřeby za předpokladu zajištění jeho návratnosti.6 Účastníkem stavebního spoření se může stát fyzická osoba nebo právnická osoba, která má trvalý pobyt či trvalé sídlo na území České republiky. Smlouvu smí uzavřít občan, který nabyl zletilosti a má trvalý pobyt v České republice. To dokládá při uzavření smlouvy platným občanským průkazem či jiným dokladem, ve kterém prokazuje svoji totožnost. Uzavřít smlouvu může i občan České republiky s trvalým pobytem mimo Českou republiku po předložení cestovního pasu.

4

JIRÁČKOVÁ L.,: Komparace forem financování vlastního bydlení. Bakalářská práce. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 5 ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE.CZ [on-line]. [cit. 2008-02-21]. Dostupné na http://www.czechba.cz/index.php?akce=kat&kat=23&lang=cz. 6 KAŠPAROVSKÁ, V.,: Banky a bankovní obchody. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003. 104 s. ISBN 80-7157-652-2.

- 16 -

Účastníkem stavebního spoření se může stát i nezletilý, ale nemůže sám uzavřít smlouvu, nýbrž smlouvu může uzavřít jeho zákonný zástupce, tj. kterýkoliv rodič nebo soudem ustanovený poručník či osvojitel, který předkládá rodný list dítěte. Vklady klienta jsou ze zákona pojištěny, proto je stavební spoření bezpečná investice.

4.3.1 Fáze stavebního spoření Stavební spoření lze rozdělit do tří fází: •

fáze spoření;

•

fáze poskytnutí úvěru;

•

fáze splácení úvěru.

Fáze spoření Spoření se realizuje na základě smlouvy o stavebním spoření. Smlouvu o stavebním spoření lze uzavřít ve všech bankách, které nabízejí produkt stavební spoření, ve stavebních spořitelnách, prostřednictvím externích spolupracovníků a nebo internetu.

Účastník, který uzavírá smlouvu o stavebním spoření se zavazuje ukládat vklady ve smluvené výši. Pokud smlouvu uzavírá fyzická osoba, musí smlouva obsahovat prohlášení, zda účastník žádá o přiznání státní podpory.

Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření. Ve smlouvě musí být uvedena úroková sazba z vkladů. Účastník je povinen spořit měsíčně částku, kterou si sjednal ve smlouvě o stavebním spoření. Spořící fáze trvá 6 let, účastník naspoří za toto období 50 % cílové částky. Doba spoření začíná dnem přijetí Návrhu na uzavření smlouvy a končí zpravidla uspořením částky nebo nabytím účinnosti smlouvy o úvěru ze stavebního spoření.

- 17 -

Cílová částka Klient uzavírá smlouvu na konkrétní cílovou částku, kterou bude mít po určité době k dispozici. Cílovou částku si klient volí individuálně v závislosti na svých finančních možnostech, potřebách a plánech. Cílová částka zahrnuje vklady klienta, státní podporu, úroky z vkladů, úroky ze státní podpory a možný úvěr ze stavebního spoření. Minimální výše cílové částky je dle všeobecných obchodních podmínek stavebních spořitelen, horní hranice cílové částky není stanovena. Tato částka by se měla sjednávat v celých tisících korun a její výši může klient v průběhu spoření měnit. Zvýšení či snížení cílové částky lze uskutečnit na základě písemné žádosti klienta. Za uzavření smlouvy klient zaplatí 1 % z cílové částky. U zvýšení cílové částky si stavební spořitelna účtuje poplatek o rozdíl z navýšené částky.

Varianty spoření Při uzavírání smlouvy si účastník může zvolit jednu z variant stavebního spoření. Tuto vybranou variantu může v průběhu doby spoření měnit. Pomalá varianta – účastníkovi vznikne nárok na úvěr za delší časové období, úvěr bude splácet nízkými částkami, ale po delší dobu. Rychlá varianta – pro účastníka znamená, že mu vznikne nárok na úvěr dříve, úvěr bude splácet vyššími splátkami, ale po kratší dobu, tzn. rychleji. Standardní varianta – představuje střední cestu mezi pomalou a rychlou variantou. Varianta spoření ovlivňuje čekací dobu na poskytnutí úvěru, výši splátek úvěru a dobu splatnosti úvěru.

Na základě uzavření smlouvy se vygeneruje účet účastníka. Účastník již v den uzavření smlouvy může na účet vložit svůj první vklad. Klient se zavazuje k placení minimálního měsíčního vkladu u většiny stavebních spořitelen. Některé spořitelny umožňují i jednorázové nebo mimořádné úložky na účet stavebního spoření. Vklady klienta jsou úročeny ode dne jejich zaúčtování na účet stavebního spoření. Jejich účet je úročený 2-4 % p.a. podle typu smlouvy. Účastník spoření se zároveň rozhodne, zda bude pouze spořit, nebo i žádat o úvěr. Je ale možné, že účastník ještě není pevně rozhodnut,

- 18 -

proto některé spořitelny umožňují svým klientům požádat o změny i v průběhu spoření. Smlouva obsahuje přesné vymezení použití eventuálního úvěru, který lze čerpat pouze na získání nebo zvelebení vlastního bydlení. To samozřejmě banka kontroluje. Používá-li účastník půjčené peníze na jiný účel, banka je oprávněna požadovat okamžité vrácení této částky zpět. Úvěr se proplácí na základě předložených dokladů, např. proplacením faktury dodavatele, nebo na účet klienta, pokud sám danou věc uhradil ze svých vlastních prostředků a doklady o zaplacení předložil bance.

Spoření klientovi končí po uplynutí doby šesti let. Po této době může buď smlouvu vypovědět a uspořené finanční prostředky použít na jakýkoliv účel, např. může použít peníze na uzavření nové smlouvy o stavebním spoření, nebo může na stejnou smlouvu a za stejných podmínek spořit i nadále. Klient může požádat i o poskytnutí úvěru na bydlení.

Fáze poskytnutí úvěru Nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření vzniká klientovi v případě, že splnil všechny vymezené podmínky. Žádat o úvěr může účastník, pokud od uzavření smlouvy o stavebním spoření uplynulo minimálně 24 měsíců. Uspořená částka včetně státní podpory činí zpravidla 40-50 % sjednané cílové částky. Musí dosáhnout určitého bodového hodnocení. Toto číslo určuje zásluhy klienta na tvorbě stavebního spoření. Zohledňuje výši uspořené částky, výši úroků a dobu spoření. Každá banka či stavební spořitelna používá i jiné metody, a mohou se tak lišit. Jestliže klient splnil výše uvedené podmínky, může získat u banky úvěr ze stavebního spoření. Pokud ale klient některou z těchto podmínek pro přidělení úvěru ze stavebního spoření nesplňuje, může požádat o překlenovací úvěr, tzv. „meziúvěr“, potřebuje-li co nejrychleji získat peníze.

Úvěr ze stavebního spoření Úvěr ze stavebního spoření je výhodnou formou financování vlastního bydlení, jeho oprav či modernizací. Bytová potřeba účastníka, na kterou stavební spořitelna poskytne úvěr, se

- 19 -

musí nacházet na území České republiky. Jedná se tedy o účelový úvěr, který musí účastník vždy řádně doložit např. kupní smlouvou, stavebním povolením, fakturami atd. Poplatek za zřízení úvěru ze stavebního spoření si stavební spořitelny neúčtují.

Účastník stavebního spoření získá úvěr ze stavebního spoření s velmi výhodným úrokem, jedná se o nízký a pevný úrok po celou dobu splácení úvěru ze stavebního spoření. Výše úvěru může být poskytnuta maximálně ve výši rozdílu mezi cílovou částkou a zůstatkem na účtu stavebního spoření v okamžiku poskytnutí úvěru.

Financováním bytových potřeb účastníka se rozumí i financování bytových potřeb osob blízkých. Za osobu blízkou se pro účely zákona o stavebním spoření považuje příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel.

Po podání je žádost účastníka o úvěr následně projednána. Ověřuje se, zda je klient schopen poskytnutý úvěr splácet. Pro vyhodnocení bonity se využívá metoda scoringu, která pracuje s daty klientské databáze a z úvěrového registru, propočítává se tzv. ekonomický model, kterým se zjistí disponibilní zdroje klienta a maximální výše splátky. Žadatel o úvěr musí dodat stavební spořitelně údaje o finanční situaci a potvrzení o výši pracovního či jiného příjmu jeho i manžela/ky, spoludlužníků i ručitelů. U osob samostatně výdělečně činných spořitelna požaduje daňové přiznání za poslední rok a výpis z účtu daňového poplatníka. Dále se předkládají jiné doklady o příjmech a také potvrzení o výši dosavadních úvěrů či půjček, leasingů žadatele, spoludlužníků i ručitelů, výživném, pojištění atd.

Po splnění taxativně vymezených podmínek a vyplacení uspořené částky může účastník čerpat úvěr. Čerpání může být provedeno buď jednorázově, např. na základě kupní smlouvy, nebo postupně při čerpání úvěru na výstavbu či modernizaci. Úvěry jsou většinou čerpány bezhotovostním převodem z úvěrového účtu na účet prodávajícího (dodavatele) na základě faktur zaslaných stavební spořitelně. U úvěrů zajišťovaných zástavou nemovitostí je čerpání úvěru možné až po zavkladování zástavního práva do katastru nemovitostí.

- 20 -

Překlenovací úvěr Podstatou překlenovacího úvěru je překlenout dobu, než klient splní podmínky pro získání výhodného úvěru ze stavebního spoření. Překlenovací úvěr lze poskytnout na základě písemné žádosti klienta a slouží především k rychlému získání finančních prostředků k okamžitému řešení bytové potřeby, než klientovi vznikne nárok na úvěr ze stavebního spoření.

Základní odlišností je nejen vyšší úroková sazba, ale i jeho konstrukce. Stavební spoření se vlastně rozdělí na dvě paralelně probíhající části. Ve fázi spoření klient nadále spoří, vkládá smluvené částky na spořící účet a postupně tak zvyšuje své hodnotící bodové hodnocení, aby mohl v budoucnu získat řádný úvěr ze stavebního spoření. V úvěrové fázi, tedy v překlenovacím úvěru, bude účastníkovi přidělena celková požadovaná částka a klient musí splácet úroky z celkového objemu těchto peněz, tedy vlastně i z toho, co zatím naspořil na spořící účet. Další odlišností od úvěru ze stavebního spoření je, že klient nesplácí žádnou jistinu. Na rozdíl od splátek úvěru ze stavebního spoření se úroky v čase nezmenšují, stejně jako se nesnižuje dlužná částka. Překlenovací úvěr je splácen až přidělením úvěru ze stavebního spoření. Pak začne klient splácet jistinu a úroky se v čase budou snižovat. Poplatek u překlenovacího úvěru je u České spořitelny a. s. 1 % z požadované výše úvěru, max. 9 500 Kč.

Výhodou překlenovacího úvěru je nižší vyžadovaná akontace, tj. naspořené prostředky z cílové částky. U většiny spořitelen lze tento úvěr získat již po podpisu smlouvy o stavebním spoření. I pro překlenovací úvěr platí podmínka prokázání skutečnosti, že úvěr nebude využit k jiným účelům, než k financování bytových potřeb, jež jsou vymezeny zákonem o stavebním spoření.

Úroková sazba je obvykle ovlivňována kombinací výše naspořené částky, parametrem ohodnocení či počtem měsíců, jež v okamžiku přípravy úvěrové smlouvy zbývají do termínu přidělení cílové částky. Sjednaná sazba přitom zůstává.

- 21 -

Zajištění u úvěru ze stavebního spoření a překlenovacího úvěru Pojmem zajištění úvěrů v širším slova smyslu rozumíme veškerá opatření prováděná bankou s cílem zajistit řádné splácení úvěru, včetně úroků. Obecně platí, že čím je úvěr rizikovější a čím je doba splatnosti delší, tím kvalitnější musí být způsob zajištění.

Fáze splácení úvěru Splácení úvěru začíná dnem čerpání úvěru a první splátka musí být účastníkem složena ve lhůtě určené stavební spořitelnou. Doba splatnosti úvěru a minimální měsíční splátky jsou stanoveny v závislosti na variantě spoření. Minimální měsíční splátka např. u České spořitelny je 0,55 % cílové částky u standardní varianty, nebo 0,65 % cílové částky u rychlé varianty.7 Účastník si může nechávat srážet splátku např. ze své mzdy, bezhotovostně z bankovního účtu, trvalým příkazem, inkasem. Klient u úvěru ze stavebního spoření splácí tak dlouho, dokud není celý dluh umořen. U překlenovacího úvěru je splatnost závislá na době, kdy bude klientovi poskytnut úvěr ze stavebního spoření. Velkou výhodou stavebního spoření je možnost splatit celý úvěr prostřednictvím mimořádné splátky bez sankčních poplatků. Záleží na klientovi, za jak dlouho dluh splatí.

4.3.2 Státní podpora ke stavebnímu spoření V rámci systému stavebního spoření existují tři druhy státních podpor: -

přímá státní podpora;

-

dvě zvýhodnění daňového charakteru.

Přímá státní podpora Jedním ze základních faktorů, jenž činí ze stavebního spoření velice výnosný produkt, je přímá státní podpora (dále SP), na niž má účastník (pouze fyzická osoba) při splnění všeobecných obchodních podmínek a zákona o stavebním spoření nárok v každém kalendářním roce. Státní podpora je stavebním spořitelnám poskytována Ministerstvem

7

Vnitřní pracovní materiály Stavební spořitelny České spořitelny, a. s.

- 22 -

financí ČR na základě jejich písemné žádosti a je připisována formou zálohy, což je určitá pojistka pro případ, kdy účastník nedodrží stanovené podmínky pro její přiznání.

Státní podpora se počítá z 15 % ročně uspořené částky, maximálně z částky 20 000 Kč a v maximálně výši 3 000 Kč za rok na všechny uzavřené smlouvy. Státní podpora je připisována v jednom termínu. Požadavek na SP na téže smlouvě lze měnit pouze jednou za rok. Naspoří-li klient v jednom roce na tutéž smlouvu více jak 20 000 Kč, přesahující částka se z hlediska posuzování nároků na SP převádí do následujícího roku.

U smluv, které jsou uzavřeny od 1.1. 2004, je možné žádat státní podporu na více smluv o stavebním spoření u jedné nebo více stavebních spořitelen. Maximální výše SP připsané v témže roce na všechny smlouvy je 3 000 Kč.

Hlavní účel státní podpory spočívá v tvorbě zdrojů pro poskytování výhodných účelových úvěrů stavebními spořitelnami. Stát se tímto osvědčeným způsobem snaží pomocí státní podpory stimulovat účastníky, aby si ve fázi spoření vybudovali finanční zázemí pro větší investici do bydlení v příštích letech, kterou mohou po ukončení této fáze prakticky zdvojnásobit. Značnou výhodou je, že státní podporu mají možnost získat všichni členové rodiny. To už skutečně může představovat dostatečné finanční prostředky pro realizaci bytových potřeb.

Ostatní podpory Stát se snaží podporovat stavební spoření i jiným způsobem než je státní podpora. Další podpora ze strany státu je podpora daňová, která osvobozuje úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory. Poslední daňovou podporou je odpočet úroků zaplacených ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky od základu daně.

- 23 -

4.3.3 Stavební spořitelny Stavební spoření je poskytováno na základě povolení stavebními spořitelnami. Stavební spořitelna je banka, která může vykonávat pouze činnosti, které má povoleny v bankovní licenci.

V ČR existuje šest stavebních spořitelen. Jedná se vždy o akciové společnosti: Českomoravská stavební spořitelna; HYPO stavební spořitelna a Raiffeisen stavební spořitelna (sloučily se 28.1.2008); Stavební spořitelna České spořitelny; Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky; Wüstenrot – stavební spořitelna.8

4.3.4 Bytová výstavba Stát řešení bytové problematiky podporuje přímými a nepřímými nástroji. Mezi přímé nástroje patří financování bytové výstavby nájemních bytů a to ve formě přímých dotací, státní podpory na stavební spoření, která motivuje spořící klienty k nahromadění svých finančních prostředků. K nepřímým nástrojům patří uplatnění uhrazených úroků z úvěrů ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru, který byl poskytnut za účelem koupě, pořízení či modernizace bytu či domu. Od daně z příjmů jsou osvobozeny dotace ze státního rozpočtu, úroky ze státní podpory, úroky z vkladů ze stavebního spoření a do roku 2007 byly osvobozeny i úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů. Růst bytové výstavby úzce souvisí s počtem poskytnutých úvěrů a hypotečních úvěrů na výstavbu nových bytů či domů.

8

CNB.CZ [on-line]. [cit 2008-02-16]. Dostupné na http:///www.cnb.cz/cz/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/seznam_instituci/seznam_bank/celk ovy_prehl.html

- 24 -

Vymezení bytových potřeb Mezi nejdůležitější bytové potřeby patří podle zákona především: •

výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu podle zvláštního právního předpisu nebo změna stavby;

•

koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba, koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytů podle zvláštního právního předpisu;

•

údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu nebo bytu v nájmu nebo v užívání;

•

vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu;

•

splacení úvěru, nebo půjčky, použitých poplatníkem na financování bytových potřeb výše uvedených.9

Graf 1: Vývoj bytové výstavby v České republice za období 1993-2007 180 000 160 000 140 000

Dokončené byty

Počet

120 000

Zahájené byty

100 000 80 000

Rozestavěné byty

60 000 40 000 20 000

19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07

0

Období

Zdroj: vlastní práce, čerpáno ČSÚ 9

§15 Nezdanitelná část základu daně odstavec (3) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů v platném znění

- 25 -

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v posledních letech je v České republice viditelný nárůst bytové výstavby. Počet zahájených bytů se začal zvyšovat od roku 1993 do roku 1998 a jejich počet se pohyboval kolem 35 000 bytů za daný rok. Od roku 1999 do roku 2001 byl mírný pokles. Od roku 2002 počet zahajovaných, dokončených i rozestavěných bytů stabilně rostl. Počet dokončených bytů začal mírně růst od roku 1995, v roce 2006 dochází k poklesu. V roce 2007 dosahuje počet dokončených bytů nejvyšších hodnot tj. 41 650. Téměř polovina dokončených nových bytů vzniká v rodinných domech. Některé byty ubývají, a to díky spojování bytů, bourání nebo jejich přeměně na nebytové prostory. Průměrná obytná plocha bytu činí 53 m2. Rozestavěných bytů v roce 1993 bylo 72 356 a tento počet byl převýšen až v roce 1996. Od této doby rozestavěnost bytů má rostoucí charakter. V roce 2007 dosáhla hodnot 170 971 bytů.

Obrázek 1: Dynamika vývoje průměrných úrokových sazeb v České republice

Zdroj: FINCENTRUM

Růst výstavby bytů a domů byl ovlivněn příznivou situací na trhu hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření v minulém roce. Na konci roku 2005 byly v ČR úrokové sazby na svém minimu 3,6 % p.a. a hranici pod 4 % p.a. si úrokové sazby udržely až do července 2007. Od této doby se úrokové sazby zvyšují. V únoru 2008 činila úroková sazba z hypotečních úvěrů 5,55 % p.a.. Na rozvíjející se bytovou výstavbu v roce 2007

- 26 -

měly vlivy i chystané změny daně z přidané hodnoty na stavební práce. Ale i přes to, že od roku 2008 je zvýšena sazba na stavební práce, stále je bytů nedostatek a zájem o byty se neustále zvyšuje. Růst poptávky po bytech bude záviset na příjmu domácností. Tudíž se dá předpokládat, že ani změna DPH nebude mít na bytovou výstavbu velký vliv.

4.3.5 Financování bytových potřeb Bytová výstavba v ČR je nejvíce financována z hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření či jejich kombinací. Hypoteční úvěry patří k základním kamenům k financování bytové výstavby. Hypoteční úvěry jsou v posledních letech dostupné pro obyvatele ČR z důvodů nízkých úrokových sazeb. Financování bytových potřeb prostřednictvím hypotečního úvěru a úvěru ze stavebního spoření znázorňují tabulka a graf uvedené níže.

Tabulka č. 1: Vývoj hypotečního úvěru v České republice za období 2001-2006 2001 2002

2003

2004

Počet hypotečních úvěrů (ks) 43,81 64,81

96,29

137,28 188,3

Smluvní jistina (mld. Kč)

43,69 66,22

102,44 154,4

226,46 327,3

Objem úvěrů (mld. Kč)

34,73 50,75

78,41

166,66 238,24

115,2

2005

2006 255,65

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Od roku 2001 se počet poskytnutých hypotečních úvěrů zvyšuje. Celkový objem poskytnutých hypotečních úvěrů na financování bydlení byl v roce 2006 ve výši 238,24 miliard Kč a i počet poskytnutých úvěrů se rok od roku zvětšuje.

- 27 -

Graf 2: Počet poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření v ČR za období 1997-2007 1 000 000 900 000

Úvěry celkem

800 000

Počet

700 000 600 000

Úvěr ze stavebního spoření

500 000 400 000

Překlenovací úvěr

300 000 200 000 100 000 0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Období

Zdroj: vlastní práce

Stavební spoření klienti využívají hlavně na rekonstrukce, modernizace, ale i na pořízení vlastního či nového bydlení. Od roku 1997 dochází k neustálému růstu úvěrů ze stavebního spoření. Větší zájem je o úvěry ze stavebního spoření. V roce 2007 bylo poskytnuto 580 352 úvěrů ze stavebního spoření a 362 592 překlenovacích úvěrů v celkovém objemu 72,5 miliard. Největšího meziročního přírůstku bylo dosaženo v roce 1998 a to ve výši 128,7 %. Od tohoto roku meziroční přírůstky klesají. V roce 2007 dosáhl meziroční přírůstek 4,7 %.

Rostoucího trendu dosahují i objemy z překlenovacího úvěru. Od roku 2002 stoupá počet přidělených překlenovacích úvěrů. V roce 2007 objem poskytnutých úvěrů činil téměř 180 miliard Kč, z toho překlenovacích úvěrů bylo poskytnuto 140 miliard.

- 28 -

Graf 3: Objem poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření v ČR za období 1997-2007 200 180 Objem v mld. Kč

160

Úvěry celkem

140 120

Úvěr ze stavebního spoření

100 80

Překlenovací úvěr

60 40 20 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Období


Graf 4: Počet nově uzavřených smluv v České republice za období 1997-2007 2 500 000

Počet

2 000 000 1 500 000

Nově uzavřené smlouvy o SS

1 000 000 500 000 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Období

Zdroj: vlastní práce, čerpáno AČSS

Zájem o stavební spoření se od roku 2005 neustále zvyšuje, ale počet nově uzavřených smluv o stavebním spoření nedosahuje takové úrovně jako v roce 2003, kdy počet uzavřených smluv přesáhl

2 000 000. Tento rok byl významný z důvodu navrhované

- 29 -

změny ve vyplácení státní podpory, která se snížila z tehdejších 4 500 Kč na 3 000 Kč od 1.1. 2004. V roce 2004 bylo proto uzavřeno pouze 314 650 smluv o stavebním spoření, vznikl meziroční propad o 85 %. V roce 2007 bylo nově uzavřeno 579 730 smluv s průměrnou cílovou částkou 284 900. Dalo by se říci, že by mohlo stavebnímu spoření už „odzvonit“, ale počet nově uzavřených smluv je rok od roku vyšší a lidé stavební spoření nejen vyhledávají jako vhodný způsob ukládání peněz (kvůli státní podpoře,) ale i více využívají úvěry ze stavebního spoření. Spořitelny očekávají, že kolem roku 2010 by mohlo dojít k dorovnání objemu vkladů a úvěrů10.

K rozvoji bytové výstavby přispívá příznivá situace ve vývoji úrokových sazeb, dostupnosti hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření, ale též postupná deregulace nájemného i vyšší příjmy domácností.

4.4 Stavební spoření na Slovensku Stavební spoření na Slovensku se řídí zákonem č. 310/1992 ze dne 6. května 1991 o stavením spoření, jak vyplývá ze změn a doplnění zákona Národní rady SR č. 386/1996 Z.z., zákonem č. 242/1999 Z. z., zákonem č. 443/2000 Z. z., zákonem č. 677/2002 Z.z., zákonem č. 165/2003 Z. z., zákonem č. 654/2004 Z.z. a zákonem č. 624/2005.

Stavební spoření je účelové spoření, které financuje bytové potřeby účastníků stavebního spoření či zlepšuje jejich bytovou situaci.

Stavebním spořením se rozumí: -

příjímání vkladů od účastníků stavebního spoření;

-

poskytování úvěrů ze stavebního spoření ze zdrojů fondu stavebního spoření na stavební účely.

10

ASOCIACE ČESKÝCH SPOŘITELEN.CZ [on-line]. [cit. 2008-02-21]. Dostupné na http://www.acss.cz/cz/aktuality/pujcky-za-prvni-ctvrtleti-13-7-miliardy/

- 30 -

Každý účastník stavebního spoření může mít libovolný počet uzavřených smluv o stavebním spoření v jedné anebo v několika stavebních spořitelnách. Státní podporu lze získat pouze na jednu smlouvu o stavebním spoření bez ohledu na to, ve které stavební spořitelně je smlouva uzavřena. V případě, že účastník stavebního spoření se rozhodne zrušit smlouvu o stavebním spoření do dvou let od uzavření stavebního spoření, ztrácí nárok na státní podporu. Stavební spořitelna mu vyplatí jen plnou výši jeho vložených peněžních prostředků navýšenou o připsané úroky.

Účastníkem stavebního spoření může být: -

fyzická osoba s trvalým pobytem na území Slovenské republiky, která uzavře se stavební spořitelnou smlouvu o stavebním spoření;

-

právnická osoba se sídlem na území Slovenské republiky anebo fyzická osoba – podnikatel s trvalým pobytem na území Slovenské republiky, která uzavře se stavební spořitelnou smlouvu o stavebním spoření.11

Účastníkem stavebního spoření se může stát i nezletilý. Smlouvu uzavírá jeho zákonný zástupce, který předkládá rodný list dítěte.

4.4.1 Fáze stavebního spoření Princip stavebního spoření na Slovensku je až na určité odlišnosti stejný jako v ČR.

Stavební spoření lze rozdělit do tří fází:

11

•

spoření;

•

poskytnutí úvěru;

•

splácení.

Zákon číslo 310/1992 Sb., o stavebním spoření na Slovensku

- 31 -

Princip stavebního spoření je v tom, že určitý čas spoří klienti na své účty a následně získají nárok čerpat úvěr ze stavebního spoření dle zvolené výše cílové částky, kterou si klient určí na začátku spoření při podpisu smlouvy o stavebním spoření.

Fáze spoření Ve fázi spoření si klient domluví se svým poradcem vhodnou variantu stavebního spoření podle cíle klienta. Účastník stavebního spoření není povinen vkládat na účet stavebního spoření peněžní prostředky měsíčně. Může kdykoliv během roku převést na účet jakékoliv částky. Pravidelnost či nepravidelnost nemá na zhodnocení peněz uložených na účtu stavebního spoření žádný vliv. Pravidelné placení hraje svoji roli v případě, že klient má zájem o úvěr ze stavebního spoření. Ve fázi spoření si klient sjednává cílovou částku.

Naspořenou sumu spolu se státní podporou a získanými úroky může klient použít už po dvou letech od začátku spoření v případě, že naspořené peněžní prostředky použije na financování vlastního bydlení. Úroky z vkladů ze stavebního spoření dosahují až 2 % p.a. Po šesti letech může klient naspořené peněžní prostředky spolu se státní podporou a získanými úroky použít na libovolné účely.

Fáze poskytnutí úvěru Po splnění smluvně dohodnutých podmínek může účastník stavebního spoření uplatnit nárok na přidělení stavebního úvěru, vklad vybrat a použít ho bez nároku na úvěr ze stavebního spoření nebo spořit dále.

Úvěr ze stavebního spoření Úvěr je poskytnut, je-li naspořeno alespoň 40-50 % cílové částky a zároveň klient splňuje bodové ohodnocení pro přidělení úvěru ze stavebního spoření. Doba spoření musí trvat minimálně 24 měsíců a minimální cílová částka je 50 000 SK. Úvěr ze stavebního spoření klient využívá výhradně na své bytové potřeby. Úroková sazba úvěru ze stavebního spoření je dána podle zvoleného typu spoření, ale pohybuje se v rozmezí 2,9 %, 4,7 %

- 32 -

a 6 % ročně. Jeho výše je přitom určena z rozdílu cílové částky a naspořené sumy na účtě stavebního spoření.

Překlenovací úvěr Stavební spořitelny mohou klientovi poskytnout úvěr na bytové potřeby ihned, bez předcházejícího spoření a bez potřeby vložení prvního vkladu. Tento typ úvěru slouží k rychlému získání peněz ještě před tím, než klient získá nárok na řádný úvěr ze stavebního spoření, ale je zde vyšší úrok a poplatky. Překlenovací úvěr slouží na překlenutí doby, která chybí do získání nároku na řádný úvěr. Z něho se splatí překlenovací úvěr a dále už klient splácí spořitelně řádný úvěr s nižšími úroky. Roční úroková sazba dle zvoleného tarifu se pohybuje v rozmezí 6,29-8,5 % p. a.

4.4.2 Státní podpora ke stavebnímu spoření Stavební spoření je velmi výhodné spoření, které podporuje stát ročně státní podporou. Státní podporu může získat každý člen rodiny (dospělý i dítě) ale i společenství vlastníků na základě písemného prohlášení. Příspěvek od státu je poskytován ročně po celou dobu trvání spoření na jedinou smlouvu. Od 1.1. 2005 se procentuální výše státní podpory určuje každoročně na základě výpočtu dle vzorce, který je uveden v příloze zákona o stavebním spoření, je vyhlašována Ministerstvem financí SR ve Sbírce zákonů. Její výše je závislá na vývoji cen státních dluhopisů či úrokových sazeb na mezibankovním trhu. Rozhodující pro určení výše státní podpory v dalším roce je období od 1. června předcházejícího roku do 30. června aktuálního roku. Další změna proběhla v roce 2006, kdy se státní podpora začala vyplácet ročně, nikoli půlročně jako předtím.

Státní podpora se určuje procentuálním podílem z ročního vkladu na základě výpočtu podle vzorce se zaokrouhlením na 0,5 %, a to: -

minimálně 5 % z ročního vkladu;

-

maximálně 15 % z ročního vkladu;

- 33 -

-

maximální suma 2000 SK za příslušný kalendářní rok.12

Vzorec na výpočet procentuálního podílu na následující kalendářní rok

procentuální podíl =

referen.sazba + 0,01 − 0,018 0,3

Referenční sazba se rovná jednoduchému aritmetickému průměru za rozhodující období průměrných výnosů do splatnosti státních dluhopisů, které tvoří bázi dluhopisového indexu pro státní dluhopisy počítaného a zveřejňovaného v obchodních dnech Burzou cenných papírů v Bratislavě. Referenční sazba se určí za rozhodné období z údajů o fixní úrokové sazbě na mezibankovním trhu depozit (12 měsíční BRIBOR) zveřejňovaných Národní bankou Slovenska. Rozhodujícím obdobím se rozumí období od 1. června předcházejícího kalendářního roku do 30. června aktuálního kalendářního roku.13

Výše státní podpory na stavební spoření pro rok 2008 je stanovena ve výši 12,5 % z ročního vkladu a nejvíce stát přispěje 2 000 SK. Na získání státní podpory musí účastník stavebního spoření vložit na účet stavebního spoření alespoň 16 000 SK.

12 13

Zákon číslo 310/1992 Sb., o stavebním spoření v SR Zákon číslo 310/1992 Sb., o stavebním spoření v SR

- 34 -

Tabulka č. 2: Vývoj státní podpory na Slovensku Max SP

Optimální

na osobu/SK

roční vklad/SK

40 %

6 000

15 000

1997-2000

30 %

6 000

20 000

2001

25 %

4 500

18 000

2002

25 %

4 000

16 000

2003

20 %

3 000

15 000

2004

15 %

2 500

16 667

2005

14,5 %

2 000

13 793

2006

10 %

2 000

20 000

2007

9,5 %

2 000

21 053

2008

12,5 %

2 000

16 000

Rok

Státní podpora

1993-1996


Státní podpora je připisována na účet stavebního spoření a nepodléhá dani z příjmů. Na Slovensku se nezdaňují ani úroky z vkladů ze stavebního spoření.

Stavební spoření na Slovensku funguje skoro stejnou dobu jako v České republice, jeho vývoj byl několikrát ovlivněn změnou zákona. Významná změna se stala v roce 1997, kdy přestala být vyplácena státní podpora klientům, kteří zhodnocené peněžní prostředky nepoužili na bydlení. Změna tak odradila tzv. přátelské klienty vkládající své peněžní prostředky za účelem jejich zhodnocení a pomáhající klientům, kterým jsou úvěry poskytovány. Střadatelů ubylo po zrušení státní prémie a stavební spořitelny neměly z čeho financovat úvěry. Sice by si mohly stavební spořitelny půjčovat z peněžního trhu, ale tento trh je značně dražší než peníze získané od vlastních klientů. A spořitelnou poskytnuté úvěry ze stavebního spoření by již nebyly tak výhodné. V tom spočívá princip stavebního spoření, který přináší výhodu při poskytnutí relativně výhodných sazeb z úvěrů. Tento

- 35 -

zákon byl v roce 1999 zákonodárci novelizován, jelikož došlo k rapidnímu poklesu počtu uzavřených smluv i objemu cílových částek.

Ostatní podpory Tak jako v České republice, ani na Slovensku se nezdaňují úroky z vkladů ze stavebního spoření. Úroky z úvěrů ovšem nelze odečíst od základu daně z příjmů.

4.4.3 Stavební spořitelny Na území Slovenské republiky působí pouze tři stavební spořitelny: ČSOB stavebná sporitel´ňa, a. s., založená v roce 1993; Prvá stavebná sporitel´ňa , a. s., založená v roce 1992; Wüstenrot stavebná sporitel´ňa, a. s., založená v roce 1993.14 Nižší počet stavebních spořitelen není žádným překvapením, jelikož v porovnání s Českou republikou je Slovensko rozlohově menší a má menší počet potenciálních klientů.

4.4.4 Bytová výstavba V bytové výstavbě Slovensko patří k zaostávajícím zemím a vykazuje vůči ostatním státům velký deficit bytů či domů v přepočtu na 1 000 obyvatel. Proto se stát snaží obnovovat bytový fond.

14

MINISTERSTVO FINANCII.SK [on-line]. [cit. 2008-02-27]. Dostupné na http://www.mfsr.sk/Default.aspx?CatID=4434

- 36 -

Graf 5: Vývoj bytové výstavby na Slovensku za období 1991-2006 80 000 70 000 60 000

Zahájené byty

Počet

50 000 Dokončené byty

40 000 30 000

Rozestavěné byty

20 000 10 000 0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Období

Zdroj: vlastní práce, čerpáno ŠSÚ

Podle údajů ze Statistického úřadu trend zahájených bytů od roku 1996 do roku 1998 vykazoval rostoucí tendenci, pak do roku 2000 tendenci klesající, ale od té doby vykazují zahájené byty tendenci rostoucí. V roce 2006 byla zahájena výstavba 20 592 bytů včetně domů. To představuje za posledních šestnáct let největší výstavbu domů či bytů na Slovensku. Oproti roku 2005 došlo ke snížení počtu dokončených bytů či domů, což představuje pokles o 419 bytů. Nejvyšších hodnot dosahovaly dokončené byty v roce 1991, což představovalo 20 816 bytů, ale této úrovně nebylo v dalších letech nikdy dosaženo. Naopak největší propad dokončených bytů byl zaznamenán v roce 1995. Intenzita bytové výstavby dosáhla hodnoty 2,68 dokončených bytů na 1000 obyvatel. V České republice dosahuje hodnota 2,7 dokončených bytů. Rozestavěnost bytů již podruhé přesáhla za sledované období přes 50 000 bytových jednotek a předpokládá se další růst.

Slovenská vláda chce postavit 21 000 bytů ročně, aby do roku 2010 vytvořila výstavbu minimálně 4 bytů na 1000 obyvatel Slovenska ročně. To znamená zvýšit výkonnost

- 37 -

financování a výstavby o více než 50 %. Aby tento cíl splnila podporuje stavební spoření a schválila opětovnou podporu hypotečních úvěrů (v omezené formě).

Výsledky dosažené v bytové výstavbě v minulých letech podmínil vytvořený systém podpůrných ekonomických nástrojů ze strany státu (dotacemi, úvěry a bankovními záruk ani na rozvoj bydlení) a také dostatečné množství finančních produktů na finančním trhu. Protože ale bytová výstavba na Slovensku nedosahuje takových hodnot jako v EU, musí se nadále podporovat pozitivní růst bytové výstavby včetně zvyšování finančních podpor na tento účel z veřejných prostředků státu. Vláda dále podporuje bydlení v nájmu, protože právě nájemné bydlení může vytvořit podmínky pro zdravý rozvoj mladých rodin a nízko-příjmových skupin obyvatelstva.

4.4.5 Financování bytových potřeb Obyvatelé Slovenska financují svoji bytovou potřebu hypotečními úvěry a úvěry ze stavebního spoření nebo možnou kombinací úvěru ze stavebního spoření a hypotečního úvěru. Stavební spoření už není pro slovenské obyvatele tak atraktivní jako před několika lety. Podíl klientů, kteří využívají jen stavební spoření bez následného čerpání stavebního úvěru či překlenovacího úvěru, se snižuje. Ale zvyšuje se počet klientů čerpajících úvěr z překlenovacího úvěru, jak vyplývá z výročních zpráv stavebních spořitelen. Parametry překlenovacích úvěrů a nabízené podmínky se staly pro mnoho klientů přístupnější a také úrokové sazby dosahují nižších hodnot. Z níže uvedené tabulky je vidět nárůst počtu poskytnutých úvěrů a následně jejich vyplacených objemů. Tabulka č. 3: Vývoj stavebního spoření na Slovensku za období 2003-2006 Základní ukazatele/roky Počet nově uzavřených smluv o stavebním spoření Počet poskytnutých úvěrů Objem prostředků poskytnutých na bytové účely v mil. SK

2003

2004

2005

2006

266 708

229 015

203 741

208 155

44 328

50 311

47 926

46 985

18 304

18 838

16 578

18 623

Zdroj: vlastní práce, výroční zprávy

- 38 -

Počet nově uzavřených smluv ze stavebního spoření od roku 2003 výrazně poklesl. Pokles mohl být ovlivněn změnou ve výše státní podpory, která se od roku 2005 odvíjí od cen státních dluhopisů či úrokových sazeb na mezibankovním trhu. Stavební spořitelny poskytly na financování bydlení téměř 150 miliard SK. Poskytnuté finance na bydlení ze stavebního spoření představují až desetinásobek objemu státní podpory.

Rok od roku se zvyšuje počet poskytnutých hypotečních úvěrů a ostatních úvěrů na bydlení. Jejich výši znázorňuje níže uvedený obrázek číslo 2. Z něho je patrné, že počet schválených hypotečních úvěrů se za dva roky zdvojnásobil. Tento rapidní růst byl ovlivněn výhodnými úrokovými sazbami a státní dotací, která ale není vyplácena všem klientům. Rozhodující je věk do 35 let a příjem žadatele o úvěr nesmí překročit 23 675 SK, což představuje 1,3 násobek průměrné mzdy na Slovensku. V České republice jsou úrokové sazby o 2 procentní body nižší než v sousedním Slovensku. Fyzickým osobám žádajícím o hypoteční úvěr na financování svého bydlení náleží nárok na státní příspěvek. Výše příspěvku se každoročně stanovuje zákonem o státním rozpočtu. V roce 2007 byla výše příspěvku 0 %.

- 39 -

Obrázek 2: Vývoj hypotečního úvěru na Slovensku za období 2004-2006

Zdroj: http://firmy.etrend.sk/96651/financny-sektor/rast-uverov-na-byvanie-pokracuje

Obrázek 3: Dynamika vývoje průměrných úrokových sazeb na Slovensku

Zdroj: http://openiazoch.zoznam.sk/zivot/makro/uvery.asp

- 40 -

Lze říci, že stavební spoření se na Slovensku dostává do pozadí a naopak hypoteční úvěry a ostatní úvěry na bydlení se nacházejí ve fázi rozmachu. Stavební spořitelny se snaží hledat různé alternativy, aby se vyhnuly úpadku, jelikož i výnosnost ve stavebním spoření na šestiroční období již klesla na 5,04 % před zdaněním.

4.5 Stavební spoření v Německu Stavební spoření v Německu má dlouholetou tradici, zákon o stavebním spoření vstoupil v platnost již roku 1973 a je považováno za průkopnickou zemi stavebního spoření. Stavební spoření je upraveno zákonem o stavebních spořitelnách a zákonem o bonusech z úspor určených na bydlení. Postupně se stavební spoření dostalo do dalších zemí do Rakouska a později do České republiky.

Systém stavebního spoření je pořád u Němců velmi oblíbeným finančním nástrojem. Stavební spoření lze uzavřít přímo ve stavební spořitelně, nebo u bank, které se stavebními spořitelnami spolupracují. Minimální doba spoření trvá sedm let.

4.5.1 Fáze stavebního spoření Stavební spoření lze dělit do tří fází: -

fáze spoření;

-

fáze přidělení;

-

fáze úvěru.

Fáze spoření Při uzavírání smlouvy se sjednává poplatek, který je u stavebních spořitelen odlišný, pohybuje se mezi 1 až 1,6 % z cílové částky. Ve fázi spoření klienti pravidelně ukládají peněžní prostředky na vkladový stavební účet. Nemusejí to být zpravidla měsíční částky, lze zaplatit na účet stavebního spoření i jednou platbou. Minimální doba spoření je ze zákona stanovena na sedm let, ale pohybuje se kolem osmi až devíti let. Čím rychleji klienti plní požadavky, tzn. kdo nejdříve zaplatí částky během fáze spoření, nabývá právo

- 41 -

a může od stavební spořitelny získat úvěr ze stavebního spoření. Měsíční příspěvek se pohybuje kolem 500 EUR z cílové částky podle tarifu mezi 1,50 až 5 EUR k zaplacení. Klienti jsou povinni platit od 0,3 % do 1 % z cílové částky každý měsíc nebo naopak mohou ukládat i větší částky na účet stavebního spoření.

Vkladový účet je po celou dobu stavebního spoření úročen pevnou úrokovou sazbou. Úroková sazba se odvíjí od zvoleného tarifu, který si určí klient a pohybuje se mezi 1-4,75 % p.a. Pokud klienti získávají nižší úrok z vkladů, pak jim je nabízen výhodný úvěr ze stavebního spoření. Většinou je možno vycházet z toho, čím je vyšší úroková sazba při spořící fázi, tím vyšší jsou pak úroky z úvěrů ze stavebního spoření. Proto by měl klient zvážit při sjednávání smlouvy, co bude s naspořenými penězi v budoucnu realizovat. Po úsporné fázi následuje fáze přidělování, pokud je na účtu dostatečně našetřeno.

Fáze přidělování Stavební spořitelny neslibují přesný datum přidělení. To závisí na budoucích peněžních tocích a obchodních podmínkách konkrétních stavebních spořitelen. Pokud je klient schopen získat úvěr ze stavebního spoření, pak určí stavební spořitelna hodnotící číslo podle vkladových úložek a doby. Pokud hodnotící číslo překročí bankou stanovenou minimální hranici hodnotícího čísla, může být úvěr ze stavebního spoření přidělen. Ze zákona je určena čekací doba na úvěr ze stavebního spoření 18 měsíců. Po přidělení má klient různé možnosti, z kterých si může vybírat. Další podmínkou je mít požadovaný vlastní kapitál a naspořeno alespoň 40 % z cílové částky. U některých soukromých institucí požadují alespoň naspoření 25 % z cílové částky. Klient pak může získat vklad navýšený o úroky a žádat o úvěr.

Fáze úvěru ze stavebního spoření V případě, že klient požádá o úvěr ze stavebního spoření, je tento typ úvěru účelově vázaný. Slouží pouze pro bytové účely, tzn. ke koupi bytu či domu do osobního vlastnictví nebo k modernizaci bytu či domu. Stavební spořitelna si zjišťuje, zda klient je schopen splácet částku a zda tento úvěr bude použit k bytovým účelům. Požadovanou částku má

- 42 -

klient k dispozici spolu s úspořeným vkladem. Musí ale instituci zaplatit poplatek za poskytnutý úvěr ze stavebního spoření a to ve výši 2-3 % z požadované půjčky. Úroky z úvěrů se pohybují v rozpětí 1,88-6,4 % p.a. v závislosti na zvoleném tarifu a jedná se o fixované úroky. U většiny tarifů je výše úvěru ze stavebního spoření dána rozdílem mezi cílovou částkou a naspořenou částkou (vkladem). Úroky z úvěru jsou stálé jako splátka úvěru, tudíž si může klient plánovat své finance. Délka úvěru závisí na výši úvěru ze stavebního spoření, ale většinou se pohybuje kolem 8 až 12 let, je tedy mnohem kratší než u hypotečního úvěru.

Překlenovací úvěr Stejně jako v ČR i v Německu existuje tzv. půjčka ihned, v ČR je tomu podobný překlenovací úvěr. Klienti z Německa nemusí splňovat čekací dobu či mít naspořenou část peněžních prostředků. Klient může ihned financovat nemovitost, aniž by musel mít naspořenou určitou sumu peněz. Lze tedy získat neumořitelný úvěr až do výše cílové částky. Teoreticky klient uzavře dvě smlouvy, jednu na úvěr a jednu na stavební spoření, na kterou klient ihned platí. Nejdříve klient platí z úvěru úroky. Tento typ úvěru je velmi drahý a lze ho přirovnat k hypotečním úvěrům. Úrok je zde nepatrně nižší než u hypotečních úvěrů.

4.5.2 Státní podpora ke stavebnímu spoření Státní podpora v Německu se určuje podle Zákona o budování majetku. Výše státní podpory se určuje podle příjmu, počtu dětí, podle toho zda účastník stavebního spoření žije sám, či je ve svazku manželském. Někteří lidé podle zákona státní podporu nedostanou. Podpora není vyplacena bohatším lidem, stát je toho názoru, že bude přispívat na bydlení lidem, kteří skutečně státní podporu potřebují.

Stát podporuje občany při získání bytu či domu do osobního vlastnictví a i zaměstnavatel svým zaměstnancům vyplácí část mzdy ve formě příspěvku ke stavebnímu spoření.

- 43 -

Stát vyplácí státní podporu jednou ročně, částka se připisuje na účet stavebního spoření. Státní podpora může být odebrána při nesplnění podmínek, pokud účastník spoření použije uspořené finanční prostředky na jiné účely než na bytové před sedmiletou vázací dobou. Po této stanovené lhůtě není klient vázán a uspořené finanční prostředky může použít na jakékoli účely.

Stát podporuje stavební spoření mnoha způsoby, tzv. podpora na pořízení bydlení mohou získat lidé starší 16 let. Je vyplácena svobodným lidem s maximálním ročním daňovým základem do 25 600 EUR a u manželských párů s daňový základem do 51 200 EUR. Doba spoření je sedmiletá. Na každé dítě se manželským párům snižuje daňový základ o 5 808 EUR. Státní podpora činí 8,8 % z ročně naspořené částky, nejvýše však 45,06 u svobodných a 90,11 EUR u manželských párů. U svobodných lidí se dostává státní podpora, pokud za daný rok naspoří 512 EUR u manželů pak 1 024 EUR za rok.

V Německu existuje ještě jedna forma státní podpory, tzv. zaměstnanecká podpora na spoření. Zaměstnavatel svým zaměstnancům vyplácí část mzdy ve formě příspěvku ke stavebnímu spoření a stát k tomu přidává zaměstnaneckou prémii ke spoření, jestliže není překročena určitá hranice příjmů za rok. Pokud je zaměstnanec svobodný, nesmí jeho daňový základ překročit 17 900 EUR. U zaměstnanců žijících ve svazku manželském nesmí daňový základ překročit 35 800 EUR. Stát přispěje 9 % ročně z příspěvku zaměstnavatele, je však počítán maximálně z částky 470 EUR. Stát by pak jednotlivci přispěl 43 EUR a manželským párům 86 EUR.15 Aby získal klient nárok na oba plné bonusy, musí mu na účtu v daném roce přibýt součet obou maximálních částek pro jejich výpočet - tedy v případě svobodných 512 EUR vlastní platby a 470 EUR od zaměstnavatele. Pokud tuto podmínku splní, může svůj daňový základ snížit

15

SCHWAEBISH HALL DE [on-line] [cit. 2008-02-18]. Dostupné na http://www.schwaebisch-hall.de/snm-0164880420-1208916317-0000022509-0000000503-1208986157-enmbsh/content/medien/pdf/tariftabelle_fuchs.pdf.

- 44 -

každoročně až po dobu osmi let o 88 EUR (45 + 43 EUR).16 O tuto podporu si mohou zažádat úředníci, soudci, vojáci z povolání, účňové. Tato podpora se nevyplácí automaticky, klient si o ni musí požádat na základě daňového přehledu.

Ostatní podpory Zaplacené úroky z úvěru si nelze odečíst ze základu daně z příjmu na rozdíl od ČR, kde si mohou klienti snížit základ daně o zaplacené úroky ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření. Klienti v Německu musejí zdanit výnosové úroky, tato povinnost ovšem nastává až ve chvíli, kdy je překročena nezdanitelná částka. Ta je stanovena na 1 550 EUR ročně u svobodných a 3 100 EUR u ženatých či vdaných.

4.5.3 Stavební spořitelny V Německu působí 15 soukromých a 11 zemských stavebních spořitelen, které fungují jako samostatné stavební spořitelny. Tyto dvě skupiny německých stavebních spořitelen se od sebe odlišují svou právní formou. Soukromé stavební spořitelny jsou akciovými společnostmi a banky je buď přímo vlastní nebo patří do sféry jejich vlivu. Soukromé stavební spořitelny dosahují na trhu zhruba dvoutřetinového podílu. Další skupinu stavebních spořitelen tvoří 11 zemských, jejichž zřizovateli jsou jedna či více spolkových zemí nebo příslušná spořitelní organizace. V důsledku regionálního principu činnosti, tedy dělení podle jednotlivých spolkových zemí, případně jejich skupin, si zemské spořitelny nekonkurují, na rozdíl od soukromých stavebních spořitelen, které jsou aktivní na celém území Německa.17

Soukromé stavební spořitelny: Aachener Bausparkasse AG; Allianz Dresdner Bauspar AG; 16

JIROUŠEK, P.: STAVEBNÍ SPOŘENÍ V NĚMECKU. INVESTUJEME CZ [ON-LINE]. 19.7.2007 [CIT. 2008-03-20]. Dostupné na http://www.investujeme.cz/clanky/stavebni-sporeni-v-nemecku-2/vvv. 17 JIROUŠEK, P.: Princip kolektivního spoření na bydlení je velmi starý. INVESTUJEME CZ [on-line]. 2. 7. 2007[cit. 2008-03-20]. Dostupné na http://www.investujeme.cz/clanky/princip-kolektivniho-sporeni-nabydleni-je-velmi-stary/.

- 45 -

Alte Leipziger Bauspar AG;

Bausparkasse Mainz AG;

BHW Bausparkasse AG; Debeka Bausparkasse AG; Deutsche Bank Bauspar AG; Deutsche Bausparkasse Badenia AG; Deutscher Ring Bausparkasse AG; HUK-COBURG-Bausparkasse AG; Quelle Bauspar AG; Bausparkasse Schwäbisch Hall AG; SIGNAL IDUNA Bauspar AG; Vereinbank Victoria Bauspar AG;

Wüstenrot Bausparkasse AG.18

Zemské stavební spořitelny: LBS Norddeutsche-Landesbausparkasse Berlin – Hannover; LBS Landesbausparkasse Bremen; LBS Hessen-Thüringen; LBS Bausparkasse Hamburg; Landesbausparkasse Schleswig-Holstein; LBS Landesbausparkasse-Rheinland-Pfalz; Bayerische Landesbausparkasse; LBS Westdeutsche-Landesbausparkasse; LBS Osttdeutsche-Landesbausparkasse; LBS Landesbausparkasse Saar; LBS Landesbausparkasse Baden-Württemberg.

18

BAUSPARKASSEN DE [on-line]. [cit. 2008-03-10]. Dostupné na http://www.bausparkassen.de/htdocs/bausparinfos/bausparinfos_set.htm.

- 46 -

4.5.4 Bytová výstavba Bytová situace v Německu se významně v posledních letech změnila. Dochází k úbytku počtu novostaveb. Jeden z možných důsledků tohoto poklesu je, že vláda přestala od roku 2005 vyplácet státní příspěvek na vlastní bydlení. V roce 2006 došlo ke navýšení daně z přidané hodnoty, to mělo z následek, že lidé před změnou DPH začali s výstavbou domů. Německo se potýká s problémem velkého množství prázdných bytů ve východních spolkových zemích, jelikož zde dochází k dramatickému odlivu lidí za prací do západních oblastí, nebo lidé s vyššími příjmy si pořizují rodinné domy a mladí lidé se stěhují do center měst. Celková poptávka po bytech klesá. Pokles je doprovázen poklesem počtu obyvatelstva a odchodem starších lidí do měst, aby měli blíže k lékařské péči a k ostatním službám. V roce 2000 došlo ke zrušení asi 150 000 bytů a ohromná sídliště ve východní části Německa zejí prázdnotou. Němci preferují bydlení v rodinných domcích, ty jsou ale pro většinu obyvatel cenově nedostupné. Bytová výstavba je velmi ovlivněna příjmem domácností, úrokovými sazbami a věkovou strukturou obyvatel. Graf 6: Vývoj bytové výstavby v Německu za období 1991-2006 800 000 700 000

Počet

600 000 Zahájené byty

500 000 400 000

Dokončené byty

300 000 200 000 100 000

19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06

0

Období

Zdroj: vlastní práce, Statistiches Bundesamt Deutschland

Podle statistických údajů trend zahájených bytů od roku 1991 do roku 1994 vykazoval rostoucí tendenci. Od roku 1994 došlo k výstavbě 712 636 zahájených bytů, tj. 8 bytů

- 47 -

na 1 000 obyvatel. Od této doby trend zahájených bytů má klesající charakter. Klesl o více než 50 procentních bodů. V roce 2003 došlo k nepatrnému zvýšení zahájených staveb, ale pouze na 300 000 bytů. Tento růst byl vyvolán chystaným zvýšením daně z přidané hodnoty. Lidé se snažili co nejvíce zahajovat a dokončovat své byty za nižší sazbu daně z přidané hodnoty. I počet dokončených bytů má klesající trend od roku 1997. V roce 2006 bylo zahájeno 247 793 bytů a dokončeno 249 436 bytů, to jsou 3 byty na 1 000 obyvatel. Tento nepříznivý trend podle vypracovaných studiích má nadále pokračovat.

4.5.5 Financování bytových potřeb Němečtí obyvatelé pro financování bydlení využívají nejvíce hypotečních úvěrů, pak úvěrů ze stavebního spoření. Jejich rozhodování ovlivňují úrokové sazby u hypotečních úvěrů, které byly v posledních letech daleko nižší než u úvěrů ze stavebního spoření.19

Mnoho německých klientů využívá produkt stavební spoření pouze jako spořicí produkt. V roce 2006 bylo v německých spořitelnách uzavřeno 3,5 milionů nových smluv ze stavebního spoření. Je zde mírný pokles oproti roku 2005, kdy bylo uzavřeno 3,7 milionů smluv ze stavebního spoření. Dochází k stagnaci úvěru ze stavebního spoření. V roce 2006 bylo vyplaceno na úvěrech ze stavebního spoření 124 983 mil. EUR a v roce 2007 poskytly stavební spořitelny svým klientům na úvěrech o 33 mil. EUR méně.

19

WELT DE [on-line]. [cit. 2008-04-28]. Dostupné na http://www.welt.de/finanzen/article1873553/Kredite_mit_kurzer_Laufzeit_sind_teurer.html

- 48 -

Tabulka č. 4: Vývoj stavebního spoření v Německu za období 2004-2007 Základní ukazatele Počet existujících smluv o stavebním spoření v tis. Počet nově uzavřených smluv o stavebním spořením v tis.

Objem prostředků poskytnutých na bytové účely v mil. EUR

2004

2005

2006

2007

33 126

32 663

31 940

31 059

4 035

3 734

3 496

3 129

100 395

96 867

97 006

98 820

Zdroj: vlastní práce, Statistiches Bundesamt Deutschland

Obrázek 4: Vývoj úrokových sazeb u hypotečních úvěrů v Německu za období 1970 – 2007

Zdroj: http://www.sprengnetter.de/images/zins.jpg

4.6 Stavební spoření v Rakousku Stavební spoření v Rakousku působí více než 80. let. I v této zemi se stavební spoření řadí mezi oblíbené finanční instrumenty, a to díky výhodnému úroku z úspor i štědré státní podpoře. Stavební spořitelny si určují variabilně úrokové sazby jak u vkladů tak i u úvěrů podle situace na trhu. Před třemi lety byl rozšířen Zákon o stavebních spořitelnách z důvodu poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na vzdělání a na ošetření se státní podporou.

- 49 -

V Rakousku se státní podpora vyplácí po dobu spoření nejvýše však šest let. V ČR se státní podpora vyplácí neomezeně.

Účastníkem stavebního spoření se může stát každá fyzická osoba s trvalým pobytem v Rakousku, která podléhá daňové povinnosti. Právnické osoby nemají možnost využívat tohoto výhodného spořicího produktu.

4.6.1 Fáze stavebního spoření Rakouský model je velmi odlišný od klasického modelu. Systém stavebního spoření v Rakousku nerozděluje stavební spoření do fází, nýbrž odděluje portfolio spořících klientů a klientů žádajících o úvěr.

Fáze stavebního spoření, neboli spořící klienti Účastník stavebního spoření nejprve se stavební spořitelnou uzavře smlouvu o stavebním spoření. Před uzavřením smlouvy musí klient vědět, jak a k čemu bude chtít uspořené peněžní prostředky použít. Na základě klientova cíle vybere poradce nejlepší formu stavebního spoření. Účastník stavebního spoření může ukládat našetřené peněžní prostředky na účet stavebního spoření měsíčně, ročně nebo vkládat jednorázovou platbu. Během fáze spoření nebo po ní má klient nárok na úvěr ze stavebního spoření s výhodnou úrokovou sazbou. Úroky z vkladů se pohybují u stavebních spořitelen od 3 do 4,5 % p.a. Některé stavební spořitelny po celou dobu spoření ponechávají vklady úročeny stejnou sazbou, u jiných stavebních spořitelen se sazby každý rok mění. Po šesti letech si účastníci stavebního spoření mohou s uspořenými penězi naložit dle svého uvážení.

Výnosnost odpovídá u nově uzavřené smlouvy 5,7 % ročně a u stavebního spoření pro mladé do 25 let lze dosáhnout výnosnosti až 6,2 % ročně.

- 50 -

Úvěr ze stavebního spoření, klienti žádající o úvěr Pro financování svého domu či bytu mnoho rakouských občanů využívá právě atraktivního úvěru ze stavebního spoření. Tento úvěr ze stavebního spoření nemusí být použit jen na bydlení, ale od září roku 2005 ho využívají hlavně studenti k financování svých studií nebo starší klienti na ošetření.

Po splnění podmínek stavební spořitelna poskytne klientům úvěr ze stavebního spoření, nebo dojde k vyplacení uspořené částky. Na rozdíl od standardního úvěru ze stavebního spoření s různými možnostmi je u něj rozhodující výše cílové částky, případně naspořené částky. Úvěr ze stavebního spoření je poskytnut po 18 měsících spoření. Klient si může zvolit fixní či variabilní úrokovou sazbu. Úroková sazba variabilní je nejdříve pevně daná a pak proměnlivá. Pevně daná úroková sazba po určité období např. 18 měsíců je 3,2-4,5 % p.a. a pak následuje proměnlivá ve výši 3,32-4,7 % p.a. na další období. Maximální výše úvěru ze stavebního spoření může činit 150 000 EUR. Zákon o stavebním spořením má vymezený strop pro poskytnutí úvěru, který nebude zajištěn nemovitostí, a to částkou 22 000 EUR. Úroková sazba z úvěru ze stavebního spoření je stanovena na 4 % p.a. u standardní varianty.

Překlenovací úvěr I rakouští klienti mohou využívat překlenovacího úvěru již při uzavření smlouvy o stavebním spoření. Úrok plynoucí z překlenovacího úvěru nedosahuje 6 % p.a. Překlenovací úvěr trvá 18 nebo 60 měsíců. Je fixně úročen a standardně umořován splátkami. Po této době je účet překlopen do fáze úvěru ze stavebního spoření. V této fázi stavební spořitelna zkoumá, zda klient bude schopen splácet úvěr. Zkoumá tzv. bodové hodnocení, které spořitelna vypočítává na základě splátek úvěru.

4.6.2 Státní podpora ke stavebnímu spoření Až do poloviny padesátých let zde nebyla poskytována žádná podpora. Stavební spoření fungovalo na principu solidárního družstevního financování, klienti spořili do společného

- 51 -

fondu a podle určitých kritérií byly postupně jednotlivcům poskytovány prostředky na pořízení bydlení. Teprve později bylo možné částečně si odečíst prostředky vynaložené na stavební spoření z daní.20

Od 70. let začal být klientům poskytován určitý fixní státní příspěvek. Příspěvek v porovnání s ČR byl zanedbatelný. Státní podpora se změnila v roce 1998, kdy se z příspěvku fixního stala státní podpora variabilní. Tento systém funguje dodneška.

Variabilita státní podpory závisí na průměrné výši dluhopisů na sekundárním trhu vždy za minulý rok. Výše státní podpory se určí tak, že se k 75 % průměrné výše výnosů státních dluhopisů připočte koeficient 0,8 % a výsledek se zaokrouhlí na 0,5 procentního bodu. Konkrétní výši státní podpory určuje ministerstvo financí. Výše státní podpory se pohybuje od 3 % do 8 %. Tento způsob výpočtu státní podpory je podobný na území Slovenska, kde sazba státního příspěvku reaguje na tržní situaci a je přímo úměrná výši průměrných úrokových sazeb.

Výše státní podpory pro rok 2008 je stanovena 4 % z vkladů, maximálně se však počítá z částky 1000 EUR na osobu. Maximální výše připadající od státu na osobu je stanovena na 40 EUR ročně. Státní podpora je osvobozena od daní z kapitálu.

20

BYDLENÍ TVŮJ DŮM: Stavební spoření u sousedů v Rakousku. [on-line]. 24.3.2004 [cit. 2008-03-17]. Dostupné na http://bydleni.tvujdum.cz/stavebni-sporeni/stavebni-sporeni-u3118.aspx.

- 52 -

Tabulka č. 5: Vývoj státní podpory v Rakousku za období 2000-2008 Max částka

Rok

Státní podpora

2000

3,5 %

1000

35 Euro / 481,61 Schilling

2001

4,5 %

1000

45 EUR / 619,21 Schilling

2002

4,5 %

1000

45 EUR

2003

4%

1000

2004

3,5 %

1000

40 EUR 35 EUR

2005

3,5 %

1000

2006

3%

1000

35 EUR 30 EUR

2007

3,5 %

1000

35 EUR

2008

4%

1000

40 EUR

na osobu/EUR

Max. SP/EUR

Zdroj: vlastní práce, čerpáno http://de.wikipedia.org/wiki/Bausparkasse, http://www.lohnsteuerverein.at/lohnsteuer/39_bausparen_1293.htm

Ostatní podpora Úroky (úrokové kupony) jsou osvobozeny do 4 % z daně z kapitálu, pokud jsou vyšší jak 4 %, musí se zdanit. Úrokové výnosy jsou zdaněny 25 % sazbou daní z kapitálu. Klienti si mohou od základu daně odečíst zaplacené splátky z úvěru ze stavebního spoření.

Stavební spoření pro mladé a pro zdravotní péči Stavební spoření v Rakousku je mnohem více atraktivnější, protože lze z něj financovat vzdělání pro mladé a zdravotní péči. Tento charakter stavebního spoření se využívá zatím jen v Rakousku, v jiných zemích se tento doplňkový charakter nevyužívá. Žadatelé mohou získat úvěr na ošetření či vzdělání v hodnotě 22 000 EUR. V České republice se o této možnosti vyjednává. Nejdříve by tuto výhodu mohli využít studenti již v roce 2009.21

21

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Kde vzít na školu. [on-line]. 16. 8. 2007 [cit. 2008-04-15]. Dostupné na http://www.acss.cz/cz/aktuality/kde-vzit-na-kolu-ve-stavebni-sporitelne/.

- 53 -

Stavební spoření pro mladé zaručuje jistotu s vyšším úrokem z výnosů a státní podporou získanou od státu. Snem každého dospělého je co nejdříve se osamostatnit od rodičů a žít si svůj vlastní život podle svého a nebýt na rodičích finančně závislý. Každý mladý člověk takové finanční prostředky naspořené nemá. Stavební spoření pro mladého člověka je ideální pro všechny osoby do věku 25 let. Stačí, když mladý člověk bude připívat na spořicí účet částkou minimálně 20 EUR měsíčně po dobu šesti let, a může si financovat svá studia na střední škole, na vysoké škole či při rekvalifikaci. Pokud v průběhu svého dospívání bude chtít využít této možnosti, je mu ihned k dispozici vklad zúročený 4,25 % p.a. i se státní podporou a úvěr ze stavebního spoření na financování studií, který klient splácí až po studiích.

Stavební spoření na ošetření Pokud klient či jeho rodina nemají dostatečné finance na ošetření, mohou si ošetření financovat právě ze stavebního spoření a kdykoliv využít své zúročené peněžní prostředky i připsanou státní podporu. Zaplatit mohou ošetření, lékařské pomůcky, ošetření v nemocnici. Tyto výdaje musejí být prokazatelné pro stavební spořitelny. Tuto možnost využívají právě lidé v Rakousku od roku 2005.

4.6.3 Stavební spořitelny V Rakousku poskytují stavební spoření 4 stavební spořitelny: ABV Bausparkasse; Raiffeisen Bausparkasse; S-Bausparkasse; Wüstenrot Bausparen.22

4.6.4 Bytová výstavba Bytová výstavba hraje důležitou roli v rakouské politice. Stát poskytuje dotace pro stavbu různých druhů bytů, občanů v případě rodinných domků či investorům. 22

http://www.webheimat.at/magazin/Finanzen/Geldanlage/Bausparen.html.

- 54 -

Graf 7: Vývoj bytové výstavby v Rakousku za období 1991-2002 80 000 70 000

Počet

60 000 50 000

Zahájené byty

40 000 30 000

Dokončené byty

20 000 10 000 0 1991 1992 1993 1994

1995 1996 1997 1998

1999 2000 2001 2002

Období

Zdroj: vlastní práce, Statistik Austria

Počet nově postavených bytů v Rakousku převyšuje za období 1991-2002 přes 40 000 bytových jednotek za rok, což jsou 4,8 bytů na 1 000 obyvatel. V období let 1991-1995 v Rakousku docházelo k velké výstavbě nových bytů, od roku 1995 naopak k postupnému snižování. Počet dokončených bytů měl rostoucí trend do roku 1999 a pak došlo k útlumu. Rok 2006 byl příznivý ve vývoji ekonomiky a to mělo za následek růst bytové výstavby v Rakousku. Po dvou letech stagnace, která byla zapřičiněna nedostatkem kvalitních bytů a přesunem lidí do center velkých měst, došlo k růstu bytové výstavby. Po roce 2005 začali stavebníci stavět rodinné domy a začíná se zlepšovat kvalita bydlení. Bytová výstavba vzrostla o 7 % a posílila tak stavebnictví, což se odrazilo také v růstu HDP. Růst bytové výstavby je způsoben rostoucí poptávkou hlavně kvůli imigraci.

4.6.5 Financování bytových potřeb Od roku 2006 se začala příznivě vyvíjet bytová výstavba v Rakousku. K rostoucímu trendu dopomohla příznivá ekonomická situace v dané zemi a výhodné úrokové sazby u hypotečních úvěrů, které rakouské banky svým klientům nabízely.

Hypoteční úvěry pro dlouhodobé financování patří k nejatraktivnější formy financování v Rakousku.

Mnoho

obchodních

bank

poskytuje

- 55 -

k hypotečnímu

úvěru

určitou

jednorázovou částku, tzv. bonus za hypoteční úvěr např. 800 EUR u Volksbank. Úroky z úvěrů ze stavebního spoření mohou po 18 měsících vzrůst až na 6 % p.a. Tato hranice už nemůže být překročena. Proto mnoho Rakušanů volí pro financování domů či bytů právě hypoteční úvěry nebo si půjčují peněžní prostředky v zahraničních měnách nejvíce ve švýcarských francích. Pokud zvolí úvěr ze stavebního spoření, je z něj financována modernizace a klienti žádají pouze menší částku s kratší dobou splácení.

Tabulka č. 6: Vývoj stavebního spoření v Rakousku za období 2003-2007 Základní ukazatel Počet existujících smluv o stavebním spoření v tis. Počet nově uzavřených smluv ze SS Objem poskytnutých prostředků na bytové účely v tis. EUR

2003

2004

2005

2006

2007

5 638

5 667

5 672

5 593

5 465

961 105

936 960

946 594

873 823

944 375

2 423

1 836

2 406

3 019

2 884

Zdroj: vlastní práce, Oesterrechische Nationalbank

Stavební spoření v Rakousku je velmi výhodné pro mnoho klientů, jelikož úvěr ze stavebního spoření mohou použít i na financování bydlení, studia či zdravotní péče. Počet nově uzavřených smluv ze stavebního spoření každým druhým rokem roste. V roce 2007 došlo k nárůstu o 8 procentních bodů a spořitelna v daném roce poskytla o 5 procentních bodů méně peněžních prostředků na úvěry ze stavebního spoření.

- 56 -

5 Komparativní část stavebního spoření Stavební spoření je ve většině zemích oblíbený způsob financování vlastního bydlení. V následující části diplomové práce zjistím, jak velká je oblíbenost stavebního spoření ve zkoumaných zemích (v České republice, na Slovensku, v Německu a v Rakousku) podle celkově uspořené částky při založení stavebního spoření v roce 2008. Výpočty zjistím, jak velká suma je poskytnuta na spořitele ze státního rozpočtu a kolik klient uspoří peněz za sedm let. Na základě vypočítaných údajů porovnám jednotlivé systémy stavebního spoření v jednotlivých zemích se systémem stavebního spoření v České republice. V komparativní části jsem nebrala v úvahu ostatní daňové podpory ze strany státu.

5.1 Fáze spoření Charakteristika subjektu Pan Jan ve věku 32 let, bezdětný a svobodný si založí stavební spoření na 7 let23. Jeho stavební spoření je uzavřeno na cílovou částku ve výši 12 807 EUR24 (300 000 Kč) ve standardní variantě v roce 2008. Zatím neuvažuje o využití řádného úvěru ze stavebního spoření ani o překlenovacím úvěru. Klient se zavázal ve smlouvě, že bude platit ročně částku ve výši 806 EUR (20 000 Kč) vždy na začátku roku. Kurz, s kterým budu pracovat v celé komparativní části je brán ke dni 15. 4. 2008 dle ČNB.

Kurz 24,82 CZK/EUR Kurz 32,33 SKK/EUR

23 24

7 let z důvodů srovnání SS s Německem, ve kterém je vázací lhůta SS na 7let kurz ke dni 15.4. 2008 dle ČNB

- 57 -

Tabulka č. 7: Srovnání ukazatelů stavebního spoření ve zkoumaných zemích ve fázi spoření Ukazatele stavebního spoření Výše státní podpory

Česká republika

Slovenská republika

Německo

Rakousko

15 % p.a.

12,5 % p.a.

8,8 % p.a.

4 % p.a.

45,06 EUR* 90,11 EUR**

40 EUR

Maximální výše státní podpory

120 EUR

62 EUR

Optimální roční vklad pro maximální prémii

805,80 EUR

494,90 EUR

Minimální doba trvání smlouvy

6 let

6 let

7 let

6 let

od narození

od narození

od 16 let

od narození

Nárok na přidělení státní podpory

Úroky z vkladu

Poplatek za uzavření smlouvy Poplatek za vedení účtu Počet působících stavebních spořitelen Průměrná hrubá měsíční mzda v národní měně Průměrná hrubá roční mzda

512 EUR*

1000 EUR

1024 EUR**

2-2,4 % p.a. fixní

2-4,5 % p.a. fixní

1-4,75 % p.a. fixní

3 % p.a. fixní, 4,5 % p.a. proměnlivé, 4,5 % p.a. pro mladé

1% z CČ max. 380 - 600 EUR

1 % z CČ, 31 EUR

1-1,6 % z CČ

1 % z CČ

11 EUR

8-12 EUR

7-10 EUR

7 EUR

5

3

26

4

21 692 Kč

20 146 SK

3532 EUR

3056 EUR

8 284,40 EUR 7 039,6 EUR 42 382 EUR 36 673 EUR

* svobodní ** manželský pár


Pro přehlednost údajů v jednotlivých zemích jsem zhotovila tabulky s ukazateli, s kterými budu v této části diplomové práci pracovat. Státní podpora i maximální výše jsou v jednotlivých zemích odlišné. Doba vázací lhůty je až na Německo šestiletá. Pro srovnání

- 58 -

všech systémů stavebního spoření budu pracovat s dobou sedmiletou. V Rakousku se státní podpora vyplácí pouze 6 let, proto nebudu započítávat v posledním roce státní podporu a úroky ze státní podpory, pouze její úroky z vkladů. Německo je jediná země vyplácející státní podporu až od 16 let spořitele, v jiných zemích lze pobírat státní podporu od narození. Úroky z vkladů jsem pro svůj výpočet zvolila následovně. V České republice a na Slovensku jsem zhodnocovala vložené peněžní prostředky 2 % p.a., jelikož se tato úroková sazba ve většině spořitelen jak v České republice, tak na Slovensku nejvíce sjednává. A mohu pak tyto dva systémy lépe porovnat. Ve většině německých stavebních spořitelen je sjednán úrok z vkladů ve výši 1 % p.a., což je nejnižší ve sledovaných zemích a naopak v Rakousku je úrok z vkladů nejvyšší - 3 % p.a. fixně či 4,5 % p.a. variabilně. Ve své práci budu pracovat s fixním 3% ročním úrokem. Výše úroků z vkladů a i úroky z úvěrů se pohybují podle zvoleného tarifu klienta, který se sjednává při uzavření smlouvy ze stavebního spoření. Čím je úrok z vkladů vyšší, tím bude úvěr ze stavebního spoření zatížen vyšším úrokem z úvěru.

5.1.1 Fáze spoření v České republice Pan Jan bude ukládat na účet stavebního spoření 806 EUR (20 000 Kč) vždy na začátku roku. Jeho úrok ze stavebního spoření je sjednán ve výši 2 % p.a. Při uzavření smlouvy zaplatí poplatky ve výši 121 EUR, tj. 1 % z cílové částky 12 087 EUR. Každý rok bude stavební spořitelně platit poplatek za vedení účtu ve výši 12 EUR. Stavební spoření je sjednáno od ledna 2008 a bude ukončeno v prosinci 2014.

- 59 -

Tabulka č. 8: Stavební spoření v České republice (EUR)

Rok

2 008 2 009 2 010 2 011 2 012 2 013 2 014 Celkem

Uspořeno Roční včetně vklad úroků 806 806 806 806 806 806 806 5 641

822 1 660 2 515 3 388 4 277 5 185 6 110 x

Částka pro vypočet státní podpory 822 840 861 883 908 935 965 x

Úhrada Úrok Poplatek Státní za ze státní za vedení Naspořeno podpora uzavření podpory účtu smlouvy 121 121 121 121 121 121 121 846

2 4 6 7 9 11 13 52

121 0 0 0 0 0 0 121

12 12 12 12 12 12 12 82

6 806

Zdroj: vlastní práce Pan Jan v ČR uspořil za sedm let částku 6 806 EUR (168 925 Kč). Z toho na poplatcích zaplatil 203 EUR (5039 Kč). Stát přispěl na jeho stavební spoření 898 EUR (22 295 Kč).

5.1.2 Fáze spoření na Slovensku Pan Jan si na začátku roku 2008 uzavřel stavební spoření na dobu sedmi let. Spořitelně se zavázal, že bude na začátku každého roku vkládat na svůj účet částku ve výši 806 EUR (26 048,45 SKK). Vklad je úročen 2% roční úrokovou sazbou, na poplatcích zaplatí stejně jako v ČR, tzn. 1 % z 12 087 EUR cílové částky, každoročně bude platit 12 EUR za zavedení účtu.

- 60 -

Tabulka č. 9: Stavební spoření na Slovensku (EUR)

Rok

Uspořeno Roční včetně vklad úroků

Částka pro vypočet státní podpory

Státní podpora

Úhrada Úrok ze Poplatek za státní za vedení Naspořeno uzavření podpory účtu smlouvy

2 008 2 009 2 010 2 011 2 012 2 013 2 014

806 806 806 806 806 806 806

822 1 660 2 515 3 387 4 277 5 184 6 110

822 839 858 878 899 922 945

62 62 62 62 62 62 62

1 2 3 4 5 6 7

121 0 0 0 0 0 0

12 12 12 12 12 12 12

Celkem

5 640

x

x

433

27

121

82

6 367


Pokud by pan Jan měl trvalé bydliště na Slovensku naspořil by 6 367 EUR a na poplatcích by zaplatil stejně jako v ČR 203 EUR. Stát na Slovensku by přispěl na stavební spoření částkou 460 EUR.

5.1.3 Fáze spoření v Německu Pan Jan si uzavřel stavební spoření v lednu 2008 na sedm let. Na účet stavební spořitelny ukládal vždy na konci každého roku 806 EUR. Roční úroková sazba z vkladů mu byla stavební spořitelnou přidělena ve výši 1 % a byla mu připisována vždy na konci každého roku. Ze sjednané cílové částky zaplatil 1 %, což dělá 121 EUR a každý rok zaplatil za vedení účtu částku 7 EUR. Vázací doba stavebního spoření je v Německu sedmiletá. Pokud by se pan Jan v budoucnu rozhodl využít úvěru ze stavebního spoření, musí mít naspořeno alespoň 18 měsíců. Pan Jan si měsíčně vydělá 2 500 EUR.

- 61 -

Tabulka č. 10: Stavební spoření v Německu (EUR)

Rok

Uspořeno Roční včetně vklad úroků

2008 806 2009 806 2010 806 2011 806 2012 806 2013 806 2014 806 Celkem 5 641

814 1636 2466 3305 4152 5007 5 871 x

Částka pro vypočet státní podpory

Státní podpora

814 822 831 841 850 860 871 x

45 45 45 45 45 45 45 315

Úhrada Úrok ze Poplatek za státní za vedení Naspořeno uzavření podpory účtu smlouvy 0 1 1 1 2 2 2 10

121 0 0 0 0 0 0 121

7 7 7 7 7 7 7 49

6 026


Pan Jan v Německu uspořil 6 026 EUR. Na poplatcích zaplatil za rok 170 EUR. Pan Jan nespadá do skupiny, ve které by získal zaměstnaneckou prémii ve výši 42,30 EUR ročně. Jeho daňový základ převyšuje částku 25 600 EUR za rok. V případě, že by pan Jan spadal do nižší třídy, náležela by mu zaměstnanecká podpora ve výši 296 EUR za sedm let a naspořil by částku 6 322 EUR. Německý stát je štědřejší k nižší vrstvě obyvatel.

5.1.4 Fáze spoření v Rakousku I v této zemi si pan Jan založil stavební spoření od ledna roku 2008 a sjednal si ho na dobu 7 let. Po šestileté vázací lhůtě spoření mu nebyla vyplacena státní podpora a úroky ze státní podpory, jelikož stát vyplácí státní podporu pouze po dobu šesti let. Vkladová část stavebního spoření je úročena 3% fixní roční úrokovou sazbou.

- 62 -

Tabulka č. 11: Stavební spoření v Rakousku (EUR)

Rok

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Celkem

Uspořeno Roční včetně vklad úroků 806 806 806 806 806 806 806 5641

830 1685 2565 3472 4406 5369 6360 x

Částka pro vypočet státní podpory 830 856 883 912 942 974 0 x

Státní podpora

Úhrada Poplatek Úrok ze za za Naspořeno státní uzavření vedení podpory smlouvy účtu

33 34 35 36 38 39 0 216

1 2 2 3 4 5 0 17

121 0 0 0 0 0 0 121

7 7 7 7 7 7 7 49

6 423


Pan Jan by uspořil v Rakousku 6 423 EUR. V Rakousku je poskytována stavebními spořitelnami nejvyšší úroková sazba z vkladů a to ve výši 3 % p.a. Pan Jan v této zemi nezískává maximálně možnou státní podporu, protože ročně nepřispívá částkou 1 000 EUR. Na poplatcích zaplatil 170 EUR, což je stejná výše poplatku jako v Německu. Stát vyplatil ze státního rozpočtu na jedno stavební spoření 233 EUR.

5.2 Fáze úvěru ze stavebního spoření Úvěr ze stavebního spoření je poměrně snadno dostupný pro jakoukoli skupinu obyvatel, ale musí být výhradně použit na bytové účely. U úvěrů ze stavebního spoření se nevyžaduje zástavní právo k nemovitosti jako je vyžadováno u hypotečních úvěrů, úvěry ze stavebního spoření jsou poskytovány i v malých částkách, je zde možnost předčasného splacení bez sankčních poplatků.

Charakteristika subjektu Pan Jan se v průběhu spoření rozhodl, že využije výhodného úvěru ze stavebního spoření na modernizaci svého bytu. O úvěr ze stavebního spoření požádá na konci roku 2014. Úvěr mu je poskytnut od roku 2015.

- 63 -

Tabulka č. 12: Srovnání ukazatelů stavebního spoření ve zkoumaných zemích ve fázi úvěru ze stavebního spoření Ukazatele stavebního spoření

Česká republika

Slovensko

Německo

Rakousko

Úroková sazba z úvěru ze stavebního spoření

3 - 5 % p.a.

2,9 - 6 % p.a.

2 - 6,4 % p.a. pevné

4 % p.a. po dobu 18 měsíců, následně max. 6 % p.a.*

Čekací doba na úvěr ze stavebního spoření

24 měsíců

24 měsíců

18 měsíců

18 měsíců

Poplatek z poskytnutého úvěru ze SS

zdarma

61,86 EUR

2%

1%

Poplatek za vedení účtu

11,68 EUR

11,68 EUR

7 EUR

7 EUR

0,55 % z CČ

0,5 % z CČ

5

3

26

4

21 692 Kč

20 146 SK

3532 EUR

3056 EUR

Minimální měsíční splátka Počet působících stavebních spořitelen Průměrná hrubá měsíční mzda v národní měně Průměrná hrubá roční mzda

0,6 % z CČ individuální

8 284,40 EUR 7 039,60 EUR 42 382 EUR 36 673 EUR

* výše úrokové sazby z úvěru ze stavebního spoření se odráží od vývoje EURIBOR


Pro přehlednost jsem vytvořila tabulku, která znázorňuje parametry úvěru ze stavebního spoření. Úvěr ze stavebního spoření je klientovi poskytnut poté, co splní podmínky stanovené příslušnou stavební spořitelnou.

Klient musí naspořit alespoň 40-50 % z cílové částky, splnit bodové ohodnocení stavební spořitelnou a musí splnit čekací dobu na úvěr ze stavebního spoření, která je ve sledovaných zemích odlišná. Po splnění podmínek klientovi stavební spořitelna oznámí, že může využít úvěr ze stavebního spoření. Pokud tuto možnost klient nevyužije v dané

- 64 -

době, může si sám o úvěr požádat v dalších letech. Čekací doba spoření je odlišná. V České republice a na Slovensku je minimálně požadovaná doba spoření dva roky v dalších dvou zemích mohou využít úvěru ze stavebního spoření již za rok a půl.

Úrokové sazby z úvěru ze stavebního spoření jsou v analyzovaných zemích odlišné, proto jsem úrokové sazby z úvěrů stanovila následovně. V ČR bude úroková sazba z úvěru ze stavebního spoření ve standardní variantě ve výši 4,75 % p.a., na Slovensku 4,7 % p.a. a v Německu je nejčastěji sjednaná úroková sazba z úvěru ze stavebního spoření 3,75 % p.a. Vždy se jedná o fixně úrokové sazby. Odlišnou zemí je Rakousko, kde úroková sazba je flexibilní. Po dobu 18 měsíců je úvěr zatížen 4 % p.a. a po 18 měsících se výše úrokové sazby určí na základě úrokové sazby, kterou stanovuje Evropská centrální banka ostatní bankám, její výše se pohybuje v rozmezí 3-6 % p.a. Úrokovou sazbu fixní si zvolím ve výši 4,5 % p.a.

Poplatky za zpracování úvěru ze stavebního spoření jsou odlišné. V ČR mnoho stavebních spořitelen nevybírá žádné poplatky za zpracování úvěru ze stavebního spoření. Na Slovensku si vybírají 2 000 SK, což v přepočtu vychází na 12 EUR, v Německu a v Rakousku si spořitelny vybírají určité procento z požadovaného úvěru ze stavebního spoření, v Německu 2 % a v Rakousku 1 %.

Výše splátky úvěru ze stavebního spoření je rozdílná. V ČR je to 0,55 % z cílové částky, na Slovensku 0,5 %, v Německu 0,6 % a v Rakousku se stanovuje individuálně, v mém příkladě zvolím 0,6 % z cílové částky jako v Německu.

5.2.1 Fáze úvěru ze stavebního spoření v České republice Pan Jan po sedmi letech spoření zažádal stavební spořitelnu o řádný úvěr ze stavebního spoření. Na vkladovém účtu uspořil 6 806 EUR. Po sedmi letech spoření Jan splňuje podmínky dané stavební spořitelnou, což je bodové ohodnocení, čekací doba na spoření a 40% naspoření cílové částky, proto mu byl poskytnut řádný úvěr ze stavebního spoření.

- 65 -

Výše úvěru byla odvozena z rozdílu mezi cílovou částkou a částkou na vkladovém účtu a činí 5 281 EUR a úvěr byl zatížen úrokovou sazbou ve výši 4,75 % ročně. Délka úvěru byla stanovena na 8 let. 5281 × 0,0475 ) 798 =9 1 ln( ) 1 + 0,0475

ln(1 −

n=

Tabulka č. 13: Úvěr ze stavebního spoření v České republice (EUR)

Rok

2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 Celkem

Roční splátka

Úrok

x 735 735 735 735 735 735 735 735 735 6 613

x 251 228 204 179 152 124 95 65 33 1 332

Úmor

Nesplacená část úvěru Celkové Poplatky ze výdaje stavebního spoření

x 484 507 531 556 583 610 639 670 701 5 281

5 281 4 797 4 290 3 759 3 203 2 621 2 010 1 371 701 0 x

x

x 12 12 12 12 12 12 12 12 12 105

746 746 746 746 746 746 746 746 746 6 718


Celkové výdaje u úvěru ze stavebního spoření činily 6 718 EUR, z toho na poplatcích bylo zaplaceno 105 EUR. Většina stavebních spořitelen v ČR nepožaduje za zpracování úvěru ze stavebního spoření poplatek, vyžadují jen poplatky za vedení účtu. Jan doplatil úvěr ze stavebního spoření za devět let. Celková investice pana Jana na modernizaci bydlení byla ve výši 12 087 EUR. Státní podpora se podílela 7,4 %. Jedno EURO státní podpory vytvoří investici do bydlení ve výši 13,5 EUR.

- 66 -

5.2.2 Fáze úvěru ze stavebního spoření na Slovensku I na Slovensku bylo Janovi vyhověno a byl mu poskytnut řádný úvěr ze stavebního spoření. Zde měl na vkladovém účtu naspořeno 6 367 EUR. Splňoval všechny podmínky uvedené stavební spořitelnou. Výše úvěru mu byla stanovena ve výši 5 719 EUR z rozdílu mezi cílovou částkou a naspořenou částkou, s kterou disponuje na vkladovém účtu. Dále mu byla doporučena minimální výše měsíční splátky ve výši 60,50 EUR, kterou by měl každý měsíc platit. Úvěr byl zatížen 4,7% roční úrokovou sazbou a měl by být splacen do 10 let. 5719 × 0,047 ) 725 = 11 1 ln( ) 1 + 0,047

ln(1 − n=

Tabulka č. 14: Úvěr ze stavebního spoření na Slovensku (EUR)

Rok

2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 Celkem

Roční splátka x 678 678 678 678 678 678 678 678 678 678 678 7 454

Úrok

x 269 250 229 208 186 163 139 114 87 59 30 1 736

Úmor


x 409 428 448 469 491 514 539 564 590 618 647 5 719

5 719 5 310 4 882 4 434 3 964 3 473 2 958 2 420 1 856 1 265 647 0 x

x

x 74 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 190

751 689 689 689 689 689 689 689 689 689 689 7 645


Celkové výdaje za jedenáctileté období byly ve výši 7 645 EUR. Pan Jan zaplatil za úvěr o 1 926 EUR více. Zde musel navíc zaplatit za zpracování úvěru ze stavebního spoření

- 67 -

v částce 62 EUR. Úvěr doplatil v roce 2025. Pan Jan získal na svoji modernizaci částku 12 086 EUR. Státní podpora se podílela 3,9 % a 1 EURO státní podpory vytvoří investici na modernizaci bydlení ve výši 25,7 EUR.

5.2.3 Fáze úvěru ze stavebního spoření v Německu V Německu si pan Jan také zažádal o úvěr ze stavebního spoření. Úvěr mu byl poskytnut ve výši 6 061 EUR. I zde stavební spořitelna výši úvěru ze stavebního spoření určila z cílové částky a částky, kterou měl pan Jan na vkladovém účtu stavebního spoření. Za sedm let uspořil 6 026 EUR. Stavební spořitelnou mu byla doporučena měsíční splátka ve výši 72,50 EUR. Úroková sazba u standardního úvěru ze stavebního spoření byla stanovena na 3,75 % p.a. Pan Jan bude splácet úvěr v Německu 9 let. 6061 × 0,0375 ) 870 =9 1 ln( ) 1 + 0,0375

ln(1 − n=

Tabulka č. 15: Úvěr ze stavebního spoření v Německu (EUR)

Rok

2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 Celkem

Roční splátka

Úrok

x 806 806 806 806 806 806 806 806 806 7 253

x 227 206 183 160 135 110 84 57 29 1 192

Úmor


x 579 600 623 646 670 696 722 749 777 6 061


- 68 -

6 061 5 482 4 882 4 259 3 613 2 943 2 247 1 525 777 0 x

x

x 128 7 7 7 7 7 7 7 7 184

934 813 813 813 813 813 813 813 813 7 437

Celkové zatížení úvěru ze stavebního spoření vyšlo pana Jana na 7 437 EUR. Za úvěr ze stavebního spoření přeplatil o 1 376 EUR více. Za zpracování úvěru ze stavebního spoření si spořitelny účtovaly 2 % z výše poskytnutého úvěru, což činilo 121 EUR. V roce 2023 doplatil zbylou část úvěru. Celková investice na modernizaci bydlení je ve výši 12 087 EUR. Státní podpora se podílela na této investici 2,7 % a 1 EURO státní podpory se podílí na modernizaci ve výši 36,7 EUR.

5.2.4 Fáze úvěru ze stavebního spoření v Rakousku V Rakousku panu Janovi byl také poskytnut úvěr ze stavebního spoření ve výši 5 664 EUR. I zde mají metodiku při sjednání výše úvěru ze stavebního spoření stejnou jako v ostatních zemích z rozdílu mezi cílovou částkou a vkladovou částkou. Na vkladovém účtu měl naspořeno 6 423 EUR. Měsíční splátka je pro klienta v Rakousku individuální, pan Jan posílal na účet ročně 779 EUR. Úvěr ze stavebního spoření mu byl zatížen 4,5% fixní roční úrokovou. Úvěr splácel devět let.

n=

5664 × 0,045 ) 870 =9 1 ln( ) 1 + 0,045

ln(1 −

- 69 -

Tabulka č. 16: Úvěr ze stavebního spoření v Rakousku (EUR)

Rok

2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 Celkem

Roční splátka

Úrok

x 779 779 779 779 779 779 779 779 779 7 013

Úmor

x 255 231 207 181 154 126 96 66 34 1 349


x 524 548 573 598 625 653 683 714 746 5 664

5 664 5 140 4 592 4 019 3 421 2 796 2 142 1 459 746 0 x

x

x 64 7 7 7 7 7 7 7 7 120

843 786 786 786 786 786 786 786 786 7 133


Pan Jan zaplatil za devět let 7 133 EUR, z toho na poplatcích zaplatil 120 EUR. Za zpracování úvěru ze stavebního spoření si spořitelna účtovala 1 % z úvěru ze stavebního spoření. Zaplatil o 1 469 EUR více. Na modernizaci bytu pan Jan uspořil 6 360 EUR a získal od stavební spořitelny úvěr ve výši 5 664 EUR. Celková výše investice je 12 024 EUR. Státní podpora se podílí na modernizaci 1,9 %. 1 EURO státní podpory přinese 51 EUR.

5.3 Komparace fáze spoření Každá země má určité odlišnosti stavebního spoření od jiné země. V této kapitole bude porovnána fáze spoření v ČR s ostatními státy.

5.3.1 Komparace slovenského stavebního spoření s Českou republikou Princip stavebního spoření v České republice se od Slovenské republiky moc neodlišuje. Jeden z rozdílů je ten, že klient na Slovensku si může po dvou letech vybrat uspořené peněžní prostředky spolu se státní podporou a použít je na bytové účely. V ČR klienti

- 70 -

uspořené peněžní prostředky se státní podporou získají až za šest let a tyto prostředky mohou použít na jakýkoliv účel.

V České republice stát přispívá od roku 2004 na stavební spoření ve výši 15 % z ročního vkladu, maximálně však 3 000 Kč ročně (121 EUR). Na Slovensku se procentuální výše státní podpory každoročně sjednává na základě státem stanoveného vzorce uvedeného v zákoně o stavebním spořením. Klient nemůže dopředu vědět, jaká mu bude vyměřována státní podpora za sjednané období. V současné době je procentuální výše stanovena na 12,5 % z ročního vkladu, maximálně však 2000 SK (62 EUR).

Z níže uvedeného grafu je patrné, že poplatky v obou zemích jsou sjednány ve stejné výši, zatímco státní podpora v ČR je skoro o polovinu slovenské státní podpory vyšší a klient by uspořil v ČR o 439 EUR více než na SR.

Graf 8: Srovnání vybraných ukazatelů stavebního spoření v ČR a SR 8 000

ČR

7 000

SR

6 000 EUR

5 000 4 000 3 000 2 000

ČR 1 000

SR

ČR

SR

0 Ukazatelé

Poplatky na SR

Poplatky v ČR

Státní podpora na SR

Státní podpora v ČR

Naspořeno na SR

Naspořeno v ČR


Stavební spoření na Slovensku již není tak atraktivní, jak bývávalo. Podíl spořících klientů rok od roku na Slovensku klesá z důvodu změny procentuální výše vyplácené státní

- 71 -

podpory. Její procentuální výše se spíše snižuje, optimální vklad spořitele se zvyšuje a počet nově uzavřených smluv klesá. Přibývá počet klientů žádajících o řádný úvěr ze stavebního spoření a překlenovací úvěr. Mnoho slovenských obyvatel v posledních letech využívá dostupnějších hypotečních úvěrů na financování vlastního bydlení, díky výhodnosti úrokových sazeb z úvěrů a dotacím na hypoteční úvěry. Tak jako v ČR jsou státem podporovány hypoteční úvěry pro mladé do 35 let.

Graf 9: Srovnání počtu nově uzavřených smluv ze SS za období 2003-2006 350

ČR

Počet na 1 000 obyv.

300 250 200

SR

150 100 50 0 Zkoumané ukazatele Počet uzavřených smluv ze SS na SR

Počet uzavřených smluv ze SS v ČR

Zdroj: vlastní práce V České republice stavební spořitelny založily za období 2003-2006 na 1 000 obyvatel 323 nově uzavřených smluv a na Slovensku uzavřeli obyvatelé pouhých 168 smluv.

- 72 -

5.3.2 Komparace německého stavebního spoření s Českou republikou Německý systém stavebního spoření se začal rozšiřovat do ostatních zemích. V ČR vzniklo stavební spoření v roce 1993, princip stavebního spoření je téměř stejný, ale vyznačuje se určitými odlišnostmi. V Německu musí klient splňovat určitá kritéria, aby mu byla připsaná státní podpora na účet stavebního spoření. Klient musí dovršit 16 let. Pokud se jedná o klienta, který je svobodný, jako v případě pana Jana, nárok na státní podporu má, pokud jeho roční daňový základ nepřevýší 25 600 EUR. Manželům je poskytnuta státní podpora, pokud jejich roční daňový základ nepřevýší 51 200 EUR. Státní podpora činí 8,8 % z ročně naspořené částky, nejvýše však 45,06 u svobodných a 90,11 EUR u manželských párů. Německý stát podporuje své obyvatelstvo tzv. zaměstnaneckou prémií. A v případě, že se jedná o klienta, který má minimální příjem, má nárok na zaměstnaneckou prémii ve výši 42,30 EUR ročně, musí si však na konci roku požádat. Stát v Německu podporuje velmi nízkou a střední vrstvu klientů a nevyplácí státní podporu klientům, kteří další příspěvek od státu nepotřebují. V ČR stát přispívá státní podporou již od narození. Stát přispívá od roku 2004 na stavební spoření ve výši 15 % z ročního vkladu, maximálně však 3000 Kč ročně (120,87 EUR). Další odlišností ve stavebním spoření v obou zemích je vázací lhůta, která je v Německu stanovena na sedm let, kdežto v České republice na šest let. V Německu působí 15 soukromých a 11 zemských stavebních spořitelen. V ČR je pouze 5 stavebních spořitelen.

- 73 -

Graf 10: Srovnání vybraných ukazatelů stavebního spoření v SRN a ČR 8000

ČR

7000

D

6000

EUR

5000 4000 3000 2000

ČR 1000

D

ČR

D

0

Ukazatelé Poplatky v Německu

Poplatky v ČR

Státní podpora v Německu


Naspořeno v Německu

Naspořeno v ČR


Z tabulky je zřejmé, že státní podpora v ČR je opravdu štědřejší. V Německu byla státní podpora vyplacena ve výši 35 EUR, v ČR to bylo o 573 EUR více. Stát podporuje pouze nižší vrstvu obyvatel, do této vrstvy pan Jan nepatří, a proto od státu nezískává tzv. zaměstnaneckou prémii ve výši 42,30 ročně. Pokud by pan Jan spadal do uvedené skupiny, jeho daňový základ by nepřevýšil hranici 25 600 EUR, uspořil by jen 6 322 EUR. Poplatky mají stavební spořitelny v Německu o 4 EURA nižší než stavební spořitelny v ČR.

- 74 -

Graf 11: Počet nově uzavřených smluv ze stavebního spoření za období 2004-2007 200 180

177

175


160 140 120 100 80 60 40 20 0 Počet nově uzavřených smluv ze SS v SRN Počet nově uzavřených smluv ze SS v ČR


Češi uzavřeli v přepočtu na 1 000 obyvatel o dvě smlouvy více ze stavebního spoření od roku 2004 do roku 2007 než Němci. V těchto státech je velká obliba produktu stavebního spoření.

5.3.3 Komparace rakouského stavebního spoření s Českou republikou Rakouský systém je velmi odlišný od systému českého. V Rakousku neprobíhají žádné fáze. Vázací doba spoření je maximálně na 6 let a stát již v dalších letech žádnou státní podporu klientům neposkytuje. Zato v ČR stát vyplácí státní podporu neomezeně, a tak svoji státní pokladnu velice zatěžuje. Navíc klienti mají možnost si během spoření navyšovat cílovou částku, tudíž si prodlužují dobu spoření a stát jim po celou dobu spoření přispívá státní podporou. Státní podpora v Rakousku závisí na průměrné výši dluhopisů na sekundárním trhu za minulý rok. Výše státní podpory se určí tak, že se k 75 % průměrné výše výnosů

- 75 -

státních dluhopisů připočte koeficient 0,8 %. Výše státní podpory pro rok 2008 je stanovena 4 % z vkladů, maximálně se však počítá z 1 000 EUR na osobu. Maximální výše připadající od státu na osobu je stanovena na 40 EUR ročně. V ČR stát přispívá státní podporou již od narození. Stát přispívá od roku 2004 na stavební spoření ve výši 15 % z ročního vkladu, maximálně však 3 000 Kč ročně (120,87 EUR). Stavební spoření v Rakousku lze použít na financování studií či na zdravotní péči. Rakouští klienti mohou využít úvěru ze stavebního spoření právě na financování studií či na zdravotní péči.

Graf 12: Srovnání vybraných ukazatelů stavebního spoření v AT a ČR 8000

ČR

7000

A

6000 EUR

5000 4000 3000 2000

ČR 1000

A

ČR

A

0 Ukazatelé

Poplatky v Rakousku

Poplatky v ČR

Státní podpora v Rakousku


Naspořeno v Rakousku

Naspořeno v ČR


V České republice naspoří pan Jan o 383 EUR více než v Rakousku, i přestože úroková sazba z vkladů je v Rakousku o 1 % vyšší než v ČR. Státní podpora je opět v ČR štědřejší. Pan Jan by získal v ČR o 665 EUR více než v Rakousku. Rakousko má nižší poplatky za vedení účtu.

- 76 -

5.4 Komparace fáze úvěru ze stavebního spoření V této kapitole budou porovnány fáze úvěru ze stavebního spoření mezi Českou republikou a zkoumanými zeměmi. Cílem této kapitoly je zjistit, kde by pan Jan získal nejlepší podmínky ve fázi úvěru ze stavebního spoření.

5.4.1 Komparace slovenského úvěru ze stavebního spoření s Českou republikou Úvěr ze stavebního spoření se klientům v obou zemích poskytuje na základě splnění kritérií pro přidělení úvěrů ze stavebního spoření. Klient musí mít naspořeno alespoň 40 % z cílové částky, dále musí splnit minimální dobu spoření, která je v obou zemích stanovena na 2 roky a bodové ohodnocení, které si v každé zemi každá stavební spořitelna stanovuje sama.

Úroková sazba z úvěrů u standardní varianty spoření je stanovena na Slovensku ve výši 4,7 % a v ČR 4,75 % p.a. Sazba se od ČR liší o pouhých pět setin procentního bodu. Mnoho českých stavebních spořitelen nepožaduje za zpracování úvěru ze stavebního spoření žádný poplatek. Na Slovensku ale tento poplatek vyžadují a pohybuje se ve výši 2 000 SK (61 EUR). Za vedení účtu je u obou zemích stanoven poplatek 12 EUR. Každá spořitelna doporučuje klientovi minimální výši měsíční splátky. České stavební spořitelny výši měsíční splátky vypočítávají z 0,55 % cílové částky (12 087 EUR) a slovenské stavební spořitelny z 0,5 % cílové částky. Dobu splácení úvěru ze stavebního spoření jsem vypočítávala na základě výše poskytnutého úvěru, roční minimální splátky a úrokové sazby z úvěru ze stavebního spoření. V ČR pan Jan splácel 9 let a na Slovensku 11 let úvěr ze stavebního spoření.

- 77 -

Graf 13: Srovnání vybraných ukazatelů u úvěrů ze SS v ČR a SR

EUR

9 000 8 000 7 000 6 000 5 000

7 645 6 718 5 719

5 281

4 000 3 000 2 000 1 000 0 Česká republika


Výše úvěru

Celkové výdaje


Z uvedeného grafu je zřejmé, že v České republice pan Jan zaplatil na celkových výdajích méně než ve Slovenské republice. Rozdíl činí 927 EUR. Kdyby slovenské stavební spořitelny nevyžadovaly poplatek za zpracování úvěru, rozdíl by činil 865 EUR. Na Slovensku byl panu Janovi přidělen vyšší úvěr než v ČR, a proto zaplatil mnohem více na úrocích a poplatcích. Na Slovensku přeplatil 1 926 EUR a v ČR 1 437 EUR. Úvěr ze stavebního spoření je výhodný v ČR i přesto, že úroková sazba je tu vyšší než na Slovensku.

Z níže uvedeného grafu je vidět, že v ČR je větší obliba úvěrů ze stavebního spoření, za tři roky poskytly stavební spořitelny větší počet úvěrů ze stavebního spoření než na Slovensku a bylo poskytnuto více peněžní prostředků na řádný úvěr ze stavebního spoření. Jejich výše dosáhla za sledované období počtu 311 poskytnutých úvěrů na 1 000 obyvatel. Na SR neposkytly za sledované období ani 50 úvěrů na 1 000 obyvatel.

- 78 -

Graf 14: Celkový počet poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření v SR a ČR za období 2003-2006


350

ČR

300 250 200 150 100 50

SR

0 Počet poskytnutých úvěrů ze SS na SR

Počet poskytnutch úvěrů ze SS v ČR


Graf 15: Objem poskytnutých peněžních prostředků na úvěry ze SS v SR a ČR za období 2003-2006 2500 ČR

mil. EUR

2000 1500 1000 500

SR

0 Objem poskytnutých prostředků Objem poskytnutých prostředků na bytové účely na SR Objem poskytnutých prostředků na bytové účely v ČR


- 79 -

Z uvedeného grafu je vidět, že klienti stavebních spořitelen v obou zemích si ve větší míře půjčují peněžní prostředky od stavebních spořitelen na bytové účely. Objemy úvěrů ze stavebního spoření, které byly poskytnuty stavebními spořitelnami za období 2003-2006, dosahovaly na Slovenku na 1 000 obyvatel výše 411 mil. EUR a v České republice 1 519 mil. EUR.

Slováci ve velké míře využívají dostupných hypotečních úvěrů na zlepšení bytové výstavby, která je na Slovensku velmi zaostalá v porovnání s ČR. Ale rok od roku se bytová výstavba v obou zemích vylepšuje, což dokládají tabulky uvedené v příloze číslo jedna diplomové práce.


Graf 16: Srovnání bytové výstavby v ČR a ve SR za rok 2006 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

16,3

10,0

4,2

3,8

Zahájené byty

2,9

2,7

Dokončené byty

Česká republika

Rozestavěné byty

Slovensko


Z uvedeného grafu je vidět, že v České republice je počet zahájených i dokončených bytů jen o pár čísel vyšší než na Slovensku. V ČR bylo v roce 2006 rozestavěno 16,3 bytů na 1 000 obyvatel, na Slovensku o 6,3 bytů méně.

- 80 -

5.4.2 Komparace německého úvěru ze stavebního spoření s Českou republikou Tak jako v ČR i v Německu musí nejprve klient splnit podmínky pro přidělení úvěru ze stavebního spoření. Odlišností je doba přidělení úvěru ze stavebního spoření, která činí v ČR dva roky, kdežto v Německu přidělují úvěr ze stavebního spoření již po roce a půl. Klient musí splnit všechny podmínky, tzn. mít naspořeno alespoň 40 % cílové částky a splnit bodové ohodnocení. Úroková sazba z úvěrů je v Německu u standardního typu spoření většinou poskytována na 3,75 % p.a. Německá úroková sazba je o jeden procentní bod nižší než v ČR. Je zde nižší úroková sazba, protože vkladová část stavebního spoření byla zatížena nižší úrokovou sazbou ve výši 1 % p.a. I německé stavební spořitelny požadují poplatek za zpracování úvěru ze stavebního spoření a to ve výši 2 % z poskytnutého úvěru. Dále klient platí spořitelně poplatek za vedení účtu. Ten je o 5 EUR nižší než v ČR. Poplatek za zpracování úvěru ze stavebního spoření české spořitelny nepožadují. Výše měsíční splátky je německou stavební spořitelnou určena 0,6 % z cílové částky. V porovnání s ČR to není tak markantní rozdíl, jelikož stavební spořitelny v Česku určují 0,55 % z cílové částky. Doba splácení úvěru ze stavebního spoření je stejná 9 let.

Graf 17: Srovnání vybraných ukazatelů z úvěru ze SS v ČR a v Německu 7 437

8 000 6 718

EUR

7 000 6 000 5 000

6061 5 281

4 000 3 000 2 000 1 000 0 Česká republika

Německo

Výše úvěru


- 81 -

Celkové výdaje

Pan Jan získal v Německu vyšší hodnotu úvěru ze stavebního spoření a jeho celkové výdaje dosahovaly vyšších částek než v České republice, ale přesto v Německu přeplatil pouze 1 376 EUR a v ČR Jan přeplatil za poskytnutý úvěr 1 437 EUR. Německý úvěr ze stavebního spoření je výhodnější než v ČR hlavně z důvodu nízké úrokové sazby a nižších výdajů, které méně zatěžují klienta.

Graf 18: Celkový objem poskytnutých peněžních prostředků na úvěry ze SS v SRN a v ČR za období 2003-2007 6000

mil. EUR

5000

SRN

4000 3000 ČR 2000 1000 0 Objem poskytnutých prostředků na úvěry ze SS v SRN Objem poskytnutých prostředků na úvěry ze SS v ČR

Zdroj: vlastní práce Německé stavební spořitelny za sledované období poskytly na úvěrech ze stavebního spoření 4 776 mil. EUR na 1 000 obyvatel, i přestože klienti více využívají hypotečních úvěrů na financování svých bytových potřeb. České stavební spořitelny vydaly svým klientům o 2 808 EUR méně na úvěry ze stavebního spoření.

- 82 -


Graf 19: Srovnání bytové výstavby v České republice a v Německu za rok 2006 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

4,2 3,0

2,9

3,0

Dokončené byty

Zahájené byty Česká republika

Německo


Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že v roce 2006 bylo v České republice o 1,2 zahájeného bytu na 1 000 obyvatel více než v Německu. Stavebníci v obou zemích dokončili během roku 2006 téměř 3 byty na 1 000 obyvatel. Růst výstavby byl ovlivněn hlavně příznivými úrokovými sazbami z hypotečních úvěrů, navíc v České republice se začalo více mluvit o zvýšení sazby daně z přidané hodnoty a to povzbudilo obyvatele z ČR k zahájení či dokončení staveb.

5.4.3 Komparace rakouského úvěru ze stavebního spoření s Českou republikou V Rakousku bylo Janovi také vyhověno. Získal zde úvěr ze stavebního spoření ve výši 5 664 EUR. Zde mohl, pokud by splnil další podmínky pro přidělení úvěru ze stavebního spoření (bodové ohodnocení, naspoření alespoň 40 % z cílové částky), už po roce a půl získat úvěr ze stavebního spoření na svou modernizaci. Úvěr ze stavebního spoření by mu byl v ČR poskytnut nejdříve po dvou letech spoření a musel by splnit další dvě podmínky pro přidělení. Velkou odlišností od ostatních zemích je stanovená úroková sazba, která je buď fixně stanovená nebo může klient využít fixního úročení. Výše fixního úročení je

- 83 -

na 18 měsíců stanovena 4 % p.a., po této době se výše určí na základě vývoje EURIBORU. Ve své práci jsem stanovila fixně úročený úvěr ze stavebního spoření ve výši 4,5 % p.a. V ČR je brána úroková sazba ve výši 4,75 % p.a. I v Rakousku si stavební spořitelny inkasují od svých klientů poplatek za zpracování úvěru ze stavebního spoření ve výši 1 % z přiděleného úvěru ze stavebního spoření. Výše měsíční splátky není rakouskou stavební spořitelnou určena, záleží na klientovi. Doba spoření byla vypočtena na 9 let.

EUR

Graf 20: Srovnání vybraných ukazatelů z úvěru ze SS v České republice a v Rakousku 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

7 133

6 718 5 664

5 281

Česká republika

Rakousko

Výše úvěru

Celkové výdaje


Pan Jan získal o 383 EUR vyšší úvěr ze stavebního spoření v Rakousku než v ČR. Výše přeplatku v Rakousku činila 1 469 EUR. V ČR byl přeplatek ve výši 1 437 EUR. Rakouský úvěr je výhodnější než úvěr poskytnutý českými stavebními spořitelnami. A je možno financovat z úvěru ze stavebního spoření i studia a zdravotní péči.

- 84 -

Graf 21: Celkový objem poskytnutých peněžních prostředků na úvěry ze SS v Rakousku a v ČR za období 2003-2007 2 500

ČR

mil. EUR

2 000 AT 1 500 1 000 500 0 Objem poskytnutých úvěrů ze SS v AT

Objem poskytnutých úvěrů ze SS v ČR


Poskytnuté peněžní prostředky, které vydaly rakouské stavební spořitelny za období 2003-2007, dosahovaly na 1 000 obyvatel 1 522 mil. EUR. V České republice bylo poskytnuto 2 215 mil. EUR. České stavební spořitelny svým klientům vyplatily o 693 více peněžních prostředků na úvěry ze stavebního spoření. Mnoho Rakušanů využívá pro financování bytových potřeb hypotečních úvěrů. Úvěry ze stavebního spoření používají převážně na modernizace svého obydlí, studia a na zdravotní péči.

- 85 -

Graf 22: Srovnání bytové výstavby v České republice a v Rakousku za rok 2002 6 Počet na 1 000 obyv.

5,1

5,1

5 4

3,2 2,6

3 2 1 0 Zahájené byty

Dokončené byty Česká republika

Rakousko


Intenzita bytové výstavby v Rakousku byla už v roce 2002 mnohem větší než v České republice. Bylo zahájeno a dokončeno 5,1 bytů v přepočtu na 1 000 obyvatel. V České republice bylo zahájeno o 1,9 bytů méně a dokončeno o 2,5 bytů méně (1 000 obyv.). Rakouská bytová politika je pro Českou republiku inspirující hlavně ve vyplácení podpor na bydlení.

5.5 Celková komparace vybraných ukazatelů V této kapitole provedu celkovou komparaci u fáze spoření a u fáze úvěru ze stavebního spoření. Zjistím, kde by pan Jan získal nejlepší podmínky pro přidělení stavebního spoření a úvěru ze stavebního spoření. A v jaké zemi stát nejméně vydá ze své pokladny na státní podporu ke stavebnímu spoření.

5.5.1 Fáze spoření V první části této podkapitoly se zaměřím na vybrané ukazatele stavebního spoření: -

státní podpora;

-

naspořená částka;

-

poplatky.

- 86 -

V další části této podkapitoly srovnám počet nově uzavřených smluv a počet existujících smluv u zkoumaných států.

Státní podpora Nejvyšší státní podporu získají klienti v ČR, kde stát přispívá na stavební spoření 898 EUR. Stát na Slovensku vyplácí téměř o polovinu méně státní podpory než v ČR. Nejmenší částku stát vyplácí na stavební spoření v Rakousku, ale naopak se v této zemi sjednává nejvyšší úroková sazba z vkladů. Německo se umístilo na třetím místě.

V ČR stát stavební spoření podporuje několika způsoby. Klient, který si ukládá peněžní prostředky na účet stavebního spoření, může získat až 121 EUR (3 000 Kč) ročně, navýšených o úroky ze státní podpory. Úroky z vkladů jsou osvobozeny od daně z příjmů, a pokud si klient zažádá o úvěr ze stavebního spoření, zaplacené úroky si může odečíst od základu daně. Stát ročně vyplácí ze státní pokladny na stavební spoření přes 604 351 330 EUR (15 miliard Kč) a ostatní daňové úlevy jsou ve výši 50 435 133 EUR (1,5 miliard Kč).

Graf 23: Státní podpora získaná od státu na stavební spoření za sedm let 1000

898

EUR

800 600 460 400

325 233

200 0 ČR

Slovensko

Německo

Státní podpora


- 87 -

Rakousko

Na Slovensku už jednou stát upustil od vyplácení státní podpory na stavební spoření, ale nevedlo to ke správnému vývoji, takže se opět k výplatě státní podpory vrátil. Od roku 2005 každým rokem stát určuje procentuální výši státní podpory podle stanoveného vzorce. Procentuální výše je závislá na vývoji cen státních dluhopisů či úrokových sazeb na mezibankovním trhu. Procentuální výše se přitom snižuje a vklady klienta na získání plné státní podpory se zvyšují. Slovensko je ve vyplácení státní podpory na druhém místě. Stát zde vyplatil 460 EUR za jednoho klienta. Stát na Slovensku se neustále snaží snížit vyplácení státní podpory, a proto klienti neví, jaká bude stanovena státní podpora pro další roky.

Tento systém při stanovení státní podpory je zaveden i v Rakousku, kde výše státní podpory závisí na vývoji ekonomické a politické situace v dané zemi. Je ovlivňována vývoji cen cenných papírů a úrokových sazeb. Výše státní podpory se mění podle aktuálního stavu na trhu, na rozdíl od ČR a Německa, kde je neměnný stav. Výše státní podpory pro rok 2008 je stanovena ve výši 4 % z vkladů, maximálně se však počítá z výše 1 000 EUR na osobu. Maximální výše připadající od státu na osobu je stanovena ve výši 40 EUR ročně.

Německo má mnoho kritérií na přidělení státní podpory. Aby klient státní podporu získal, musí být ve věku od 16 let. Dále je rozhodující pro přidělení státní podpory roční daňový základ. U svobodného nesmí základ převýšit 25 600 EUR u manželských párů nesmí daňový základ převýšit 51 200 EUR, jinak státní podpora nebude klientům přidělena. Nárok na státní podporu má poměrně méně klientů. Průměrný roční plat se pohybuje kolem 42 382 EUR. Státní podpora činí 8,8 % z ročně naspořené částky, nejvýše však 45,06 EUR u svobodných a 90,11 EUR u manželských párů. Další podporu, kterou německý stát přispívá, je zaměstnanecká prémie. Ta činí za rok 42,30 EUR. Německo se snaží svými podporami hlavně motivovat střední a nízkou vrstvu obyvatel. Bohatším stát nepřispívá.

- 88 -

Celkově naspořená částka klienta Z níže uvedeného grafu je názorně vidět, že nejvíc klient naspoří za sedm let v ČR částku 6 806 EUR, o 383 EUR méně by naspořil v Rakousku a o 439 méně by naspořil na Slovensku. V Německu by pan Jan uspořil 6 026 EUR.

Naspořená částka zahrnuje naspoření včetně úroků, státní podporu, úroky ze státní podpory. Částka je krácena o výdaje, které klient měl za uzavření smlouvy o stavebním spoření, a roční výdaje za vedení účtu.

Graf 24: Naspořená částka klienta za sedm let 7000

6806

6800 EUR

6600

6423

6367

6400 6200

6026

6000 5800 5600 ČR

Slovensko

Německo

Rakousko

Naspořeno


Poplatky Z pohledu poplatků je dané rozpětí srovnatelné ve všech zemí. Stavební spořitelny si vybírají vždy 1 % ze sjednaných cílových částek a za vedení účtu si ročně účtují 7-11 EUR.

- 89 -

Graf 25: Poplatky za stavební spoření za období sedmi let 210

203

203

200

EUR

190 180 170

170

Německo

Rakousko

170 160 150 ČR

Slovensko

Poplatky


Na poplatcích nejvíce pan Jan zaplatí v České republice a na Slovensku, o 33 EUR méně by zaplatil v Německu a v Rakousku.

Státní podpora v České republice je opravdu štědřejší než v ostatních státech. Stát každým rokem vyplácí ze své státní pokladny nemalé částky na stavební spoření. V minulém roce podpora na stavební spoření činila 15 miliard Kč. Za celé období existence stavebního spoření stát přidělil přes 122 miliard Kč státní podpory.25 A to pro stát, který hledá možnosti úspor, kde se dá, není dobré. ČR je zemí, která má vysoký státní deficit a která se dlouhodobě snaží tento deficit snížit. Stát proto v posledních letech uvažuje, že by státní podporu zcela zrušil, nebo pozměnil podmínky pro její přidělení.

V diplomové práci jsem zkoumala stavební spoření v ostatních zemích a myslím si, že by se stát měl nechat inspirovat výplatou státní podpory v jiných zemích. Třeba na Slovensku a v Rakousku se státní podpora odvíjí od vývoje ceny státních dluhopisů a každý rok je státem znovu stanovena. Státní podpora se tak odvíjí od ekonomické situace v dané zemi. Německo spolu s Rakouskem mají státní podporu nejméně štědrou, za to v těchto zemích

25

Vojtěch, L.,: Jak je to ve skutečnosti s podporou stavebního spoření? http://www.parlamentvlada.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=449.

- 90 -

mají vyšší průměrné platy než v České a Slovenské republice. Když stát přiděluje státní podporu německému klientovi, musí splňovat hned několik podmínek. Jedna z podmínek, kterou by ČR mohla zavést, je, že nebude poskytovat státní podporu klientům, kteří tuto státní podporu nepotřebují, jelikož jejich příjmy dosahují vyšších hodnot. Strop by mohl být stanoven na měsíční příjem 40 000 Kč. A stát by měl poskytovat státní podporu po určitou dobu.

Graf 26: Počet nově uzavřených smluv za období 2004-2006


400 350 300 250 200 150 100 50 0 Česká republika

Slovensko

Česká republika

Německo

Slovensko

Německo

Rakousko Rakousko

Zdroj: vlastní práce Nejvíce smluv bylo uzavřeno na 1 000 obyvatel za zkoumané období v Rakousku, v Německu, v České republice a na Slovensku. V Rakousku bylo uzavřeno o 197 smluv více než v Německu a o 213 více smluv než v ČR. V Rakousku ovšem mnoho klientů využívá stavební spoření pouze jako spořicí produkt. Česká republika, Slovensko a Německo uzavřely téměř stejné množství smluv o stavebním spoření.

- 91 -

Počet v mil. na 1 000 obyv.

Graf 27: Počet existujících smluv o stavebním spoření (stav k roku 2006) 700 600

630

549

500 400 300

259

304

Slovensko

Německo

200 100 0 Česká republika

Česká republika

Slovensko

Německo

Rakousko Rakousko

Zdroj: vlastní práce, ASČS

Prvenství v počtu existujících smluv o stavebním spoření na 1 000 obyvatel získalo Rakousko. Česká republika se stala druhou nejsilnější zemí v počtu uzavřených smluv ze stavebního spoření a za ní skončilo Německo s 304 mil a nakonec Slovenská republika.

5.5.2 Fáze úvěru ze stavebního spoření I ve fázi úvěru ze stavebního spoření jsou v zemích jisté odlišnosti. Jednou z nich je minimální doba spoření, kterou klient musí splnit, aby mu byl přidělen úvěr ze stavebního spoření. V České republice a Slovenské republice je tato doba stanovena na 24 měsíců, v Rakousku a Německu může klient získat úvěr již po 18 měsících. Ale je to jen jedna z podmínek, kterou klient musí splnit, aby mu byl přidělen řádný úvěr ze stavebního spoření. Další podmínky, které klient musí splnit je získat dobré bodové ohodnocení a mít naspořeno alespoň 40 % z cílové částky. Úrokové sazby z úvěrů ze stavebního spoření jsou sjednány skoro podobně. Jen v Německu jsou úrokové sazby o procentní bod nižší než v ČR a na Slovensku. Rakouský klient má na výběr mezi fixně úročeným úvěrem či variabilně úročeným úvěr. Pokud zvolí variabilní úvěr má sjednány úrokové sazby na začátku splácení ve výši 4 % p.a. a v dalších letech je úroková sazba určena podle

- 92 -

vývoje EURIBORU. Ve všech zemích s výjimkou ČR se platí poplatky za zpracování úvěru ze stavebního spoření. Délka splácení úvěru je v zemích odlišná.

Graf 28: Komparace vybraných ukazatelů ve všech zkoumaných zemích 9 000 8 000 7 000 6 000

7 645 6 806

7 437

6 718 6 367

6 026 6 061

5 719

7 133 6 423 5 664

5 281

EUR

5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

Česká republika


Naspořená částka

Německo Výše úvěru

Rakousko

Celkové výdaje


Pan Jan by nejvíce naspořil v ČR, v Rakousku, na Slovensku, a nejméně by naspořil za sedm let v Německu. Nejvyšší úvěr ze stavebního spoření by získal v Německu, na Slovensku a v Rakousku, nejnižší úvěr by byl panu Janovi nabídnut v ČR. Nejvíce by zaplatil za úvěr ze stavebního spoření na Slovensku, pak postupně v Německu, Rakousku a v České republice.

Klientovi, který by využil stavební spoření pouze jako spořicí produkt a nežádal by v budoucnu o řádný úvěr ze stavebního spoření, by se vložené finanční prostředky nejvíce zhodnotily v České republice, kde stát přispívá na stavební spoření nejvyšší částkou. Pokud by se ale klient rozhodl využít v budoucnu levného úvěru ze stavebního spoření, jsou pro něho nejlepší podmínky v Německu. Tam by naspořil 6 026 EUR a byl by mu

- 93 -

poskytnut úvěr ve výši 6 061 EUR (cílová částka 12 087 EUR). Přeplatil by na úvěru ze stavebního spoření 1 376 EUR.

Graf 29: Celkový objem poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření za období 2004-2006 4000

3 575

Objem v mil. EUR

3500 3000 2500 2000 1500

1 272 879

1000

310

500 0

Česká republika

Slovensko

Česká republika

Německo

Slovensko

Německo

Rakousko Rakousko

Zdroj: vlastní práce V objemu poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření získává prvenství Německo. Česká republika vedle Německa patří k zemím s největším poskytnutým objemem úvěrů ze stavebního spoření. Na třetím místě skončilo Rakousko a poslední příčku obsadilo Slovensko.

- 94 -

Graf 30: Bytová výstavba ve zkoumaných zemích za rok 2002


6 5 4 3 2 1 0 Česká republika

Slovensko

Německo

Zahájené byty

Dokončené byty

Rakousko


Nejlepší bytovou výstavbu lze přisoudit Rakousku (v roce 2002), kde v té době bylo přes 5 zahájených a dokončených bytových jednotek na 1 000 obyvatel. Bytová výstavba v Rakousku je inspirací v mnoha zemích. Nejhůře na tom byla bytová výstavba na Slovensku a i do dnešní doby patří k zaostávajícím zemím.

- 95 -

6 Diskuse Mnoho lidí v různých zemích využívá produkt stavebního spoření. Stavební spoření je považováno za jeden z nejvýnosnějších způsobů spoření bez žádného rizika. Lidé uzavírají stavební spoření z důvodů státní finanční podpory, která zaručuje vysokou výnosnost produktu.

Každá země má jiné podmínky při vyplácení státní podpory. Ve své práci jsem zjistila, že nejštědřejší státní podporu získávají klienti v České republice a naopak nejméně od státu získávají klienti v Rakousku. Z pohledu českého klienta je to velice dobré zjištění, ale na druhou stranu stát vydá ze své pokladny mnoho miliard korun ročně, zatímco by tyto peněžní prostředky mohl využít jinak, nebo naopak snižovat deficit veřejných financí. Stavební spoření brzdí rozvoj ostatních spořicích produktů, např. termínovaných vkladů, podílových fondů, certifikátů a jiných.

Stát by se měl při rozhodování o výši státní podpory inspirovat u svých sousedů. Jak víme, státní podpora je vyplácena zpětně za předešlý rok. A právě výše státní podpory se na Slovensku a v Rakousku určuje podle ekonomické situace země za daný rok. Stát by mohl vymyslet takový vzorec pro stanovení procentuální výše státní podpory, kde by byly zohledněny výnosy ze státních dluhopisů, úrokové sazby z vkladů na mezibankovním trhu. Stát by každoročně stanovil variabilní podporu, která by se vyvíjela na základě makroekonomických ukazatelů. Pokud by výše procentuální podpory byla nižší, tím by musel klient vložit více peněžních prostředků, aby získal maximální výši státní podpory a naopak.

Pro stát by bylo dobré zavést strop průměrného čistého měsíčního příjmu klienta stavebního spoření při vyplácení státní podpory. Pokud si klient stavebního spoření vydělá průměrně 40 000 Kč měsíčně a více, od státu by mu nenáležela státní podpora, protože státní podpora má směřovat k lidem, kteří ji opravdu potřebují. Člověk, který si vydělává měsíčně 40 000 Kč, mezi takové občany nepatří. V bankách se lidé s příjmem

- 96 -

od 40 000 Kč měsíčně řadí mezi velmi bonitní klienty, proto bych státu doporučila tuto hranici při stanovení výplaty státní podpory. Myslím si, že lidé, kteří mají vyšší příjmy, své úspory vkládají do jiných zhodnocovacích finančních instrumentů např. do podílových fondů, certifikátů či do akcií. Jsem si vědoma, že pro stavební spořitelny by se stal tento návrh administrativně náročnější. Klienti by museli stavební spořitelně dokládat výši ročního příjmu na základě daňového přiznání, aby stavební spořitelna zjistila jejich výši průměrného měsíčního příjmu. Lidé se snaží o daňovou optimalizaci, a pokud by jejich příjem byl vyšší, než hranice 40 000 Kč, snažili by se všemi možnými prostředky snížit příjem pod 40 000 Kč, aby od státu získali maximální výši státní podpory. Na druhou stranu pokud např. podnikatel si sníží příjem pod 40 000 Kč, nemusel by získat v budoucnu hypoteční úvěr na bydlení.

Další možnost, jak by stát mohl snížit výdaje ze státní pokladny je, že by klient mohl využít naspořené peněžní prostředky spolu se státní podporou již během fáze spoření, ale musel by prokázat, že tyto peněžní prostředky použije výhradně na bydlení, jinak by přišel o státní podporu. Pokud by se stát pro tento návrh rozhodl, stavebním spořitelnám by se zvedly administrativní náklady, jelikož by musely kontrolovat účel investice finančních prostředků u mnohem většího počtu lidí (příloha č. 3). Můžeme předpokládat, že by stavební spořitelny zvýšily poplatky za vedení účtů a určitě by zavedly poplatky za zpracování úvěrů ze stavebního spoření, které jsou do dnešní doby zdarma. Myslím si, že mnozí klienti by přestali využívat stavební spoření jako spořicí produkt a své úspory by přesunuly do jiných instrumentů. Podle ředitele stavební spořitelny by došlo k úbytku přátelských klientů, kteří nyní po uplynutí vázací doby mohou uspořenou částku použít na cokoliv. Odliv klientů by znamenal pro stavební spořitelnu zvýšení úrokových sazeb z úvěrů ze stavebního spoření. Stavební spořitelny by si musely půjčovat peněžní prostředky na mezibankovním trhu. Také by to vedlo k tomu, že by stavební spoření bylo využíváno zejména jako forma finanční podpory pro nezletilé klienty, ale pro stávající klienty, kteří doposud využívají tento produkt i jako formu spoření, budou své finanční prostředky zhodnocovat jinou formou. Pokud bude chtít klient řešit svou bytovou potřebu, bude více využívat klasické hypoteční úvěry.

- 97 -

Aby stát nezatěžoval tolik státní pokladnu, doporučila bych mu stanovit maximální možnou dobu vyplácení státní podpory tak, jak to mají stanoveno v Rakousku. Maximální doba výplaty státní podpory by mohla být v České republice stanovena na šest let. Po této době by si museli klienti vybrat uspořené peněžní prostředky ze stavebního spoření a převést je na jiný spořicí účet nebo využít levného úvěru ze stavebního spoření. Klienti by si po šesti letech vybrali naspořené peněžní prostředky, které by mohly být využity na cokoli. Po nějaké době si mohou založit stavební spoření opět na šest let, ale stát by stanovil podmínku, že by přispíval státní podporu pouze do 30 let věku klienta neomezeně. Po 30 letech věku klienta by byla stanovena další omezující podmínka, že by si klient stavební spoření mohl založit už jen čtyřikrát a pobíral by státní podporu maximálně do věku 60 let. Myslím si, že by do 40 let mohl mít klient vyřešené vlastní bydlení a v dalších letech by spořil pouze pro svou vlastní potřebu či by spořil svým dětem či vnoučatům.

Pokud by bylo založeno stavební spoření na dítě, doba výplaty státní podpory by skončila, až by dítě dostudovalo, maximálně však do 26 let. Čím déle bude klient spořit, tím bude mít více naspořených peněžních prostředků, které by mohl vynaložit na své vlastní bydlení. Stavební spoření u dospělých bych stanovila na šest let.

Úplné zrušení stavebního spoření bych státu nedoporučovala. Už z toho důvodu, že stavební spoření ovlivňuje jak výdajovou stranu státního rozpočtu, tak i ekonomický růst země. Mnoho klientů ze stavebního spoření financuje své bydlení. A právě tito lidé dávají podněty k rozvoji stavebního i dalších odvětví průmyslu ke snížení míry nezaměstnanosti a zvýšení výběru daní z příjmu fyzických osob, nepřímých daní, majetkových daní. Zrušením státní podpory by došlo ke zkolabování systému stavebního spoření.

- 98 -

Stát by se měl zaměřit na omezení výplaty státní podpory. Pokud by stát chtěl zdaňovat úroky plynoucí ze státní podpory, měl by je zatížit zvláštní sazbou daně ve výši 12,5 %26. Stát by za rok získal 1 miliardu Kč do státního rozpočtu. Tuto povinnost mají klienti v Německu. Musejí zdanit výnosové úroky, pokud překročí stanovenou nezdanitelnou

částku.

Vládou již byla projednávána podmínka, že by se státní podpora vyplácela osobám od patnácti let. Myslím si, že by toto omezení výplaty státní podpory nebylo dobrým krokem, protože tak by nemohla rodina získat více peněžních prostředků na financování svého bydlení. Stanovená věková hranice by snížila zájem ze strany rodičů spořit svým potomkům na bydlení.

Myslím si, že by bylo dobré, aby v budoucnu alespoň jeden z výše uvedených návrhů omezení státní podpory prošel poslaneckou sněmovnou. Za optimální návrh, který by stavebním spořitelnám nepřinesl žádné zvýšení administrace a s ní spojených nákladů, vidím variabilní podporu. Zároveň by stavební spoření zůstalo vhodným spořicím produktem pro většinu obyvatel České republiky.

26

Od 1.1. 2009 budou zvláštní sazby daně činit 12,5 % místo dnešních 15 %.

- 99 -

7 Závěr V diplomové práci jsem se pokusila zachytit historii stavebního spoření a současný stav stavebního spoření v Evropě. Práce byla především zaměřena na systém stavebního spoření v České republice, na Slovensku, v Německu a v Rakousku, kde stavební spoření má dlouholetou tradici a navíc jsou to sousedící země.

V těchto zemích jsem provedla analýzu podmínek, za kterých se snaží stavební spořitelny nabídnout produkt stavebního spoření pro své klienty. Zaměřila jsem se na standardní nabídku stavebního spoření. Zkoumala jsem nabídky stavebních spořitelen ve čtyřech státech a to hlavně v oblasti úrokových sazeb z vkladů a poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření, poplatků za uzavření stavebního spoření, za vedení účtu a zpracování úvěru ze stavebního spoření. Nejvíce jsem v těchto zemích zkoumala výši stanovení přímé státní podpory a podmínky, které musejí klienti splnit, aby jim byla každým rokem vyplácena na účet stavebního spoření státní podpora.

Stavební spoření úzce souvisí s bytovou výstavbou dané země, proto je v každé zemi uvedena bytová výstavba a její financování. Stavební spoření patří mezi nástroje bytové politiky. Stát bytovou politiku podporuje prostřednictvím přímé státní podpory stavebního spoření a ostatní daňovou podporou (od základu daně si klienti u úvěrů ze stavebního spoření mohou snížit zaplacené úroky). Stát se těmito podporami snaží zvýšit zájem lidí o řešení jejich bytové situace. Sice tím zatěžuje výdajovou stranu pokladny, ale má to ve svých důsledcích i pozitivní dopad na hrubý domácí produkt. Státu se zvyšují příjmy do státního rozpočtu (díky stavebním pracím) hlavně z odvodu daní z příjmů fyzických osob i právnických osob a také z daně z přidané hodnoty, daně z nemovitostí.

V komparativní části diplomové práce byly porovnány dvě fáze stavebního spoření, fáze spoření a fáze úvěru ze stavebního spoření na modelovém příkladě pana Jana. V případě, že by se klient rozhodl pouze spořit, získal by nejlepší podmínky v České republice, protože zde je nejštědřejší státní podpora za splnění pouze šestileté vázací doby. Po této

- 100 -

době mohou klienti použít naspořené prostředky na cokoli. Stát v České republice neomezuje spořící klienty jako v Německu. Nejméně od státu získávají klienti v Rakousku. V Německu si stát klade nejvíce podmínek, za kterých vyplácí státní podporu. Klienti musejí splnit sedmiletou vázací dobu, nesmí přesáhnout roční daňový základ daně a musí být starší 16 let. V Rakousku a v Německu stát klientům stavebního spoření vyplácí minimální výši státní podpory, v těchto státech obyvatelé mají mnohem vyšší příjmy, než obyvatelé v České republice a na Slovensku. V případě, že by chtěl klient využít úvěru ze stavebního spoření, získal by nejlepší podmínky v Německu, kde by získal úvěr skoro ve výši jeho naspořené částky za sedmileté období a nepřeplatil by zde tolik peněžních prostředků. Klient v Německu má nárok na úvěr ze stavebního spoření po 18 měsících, pokud splní alespoň 40% naspořené cílové částky a bodové ohodnocení dané stavební spořitelny.

Při zjišťování financování bytové výstavby ve zkoumaných zemích, jsem zjistila, že nejvíce nově uzavřených smluv ze stavebního spoření na 1 000 obyvatel za období od roku 2004 do roku 2006 uzavřeli rakouští klienti a i v této zemi je největší počet existujících smluv na 1 000 obyvatel. Celkový objem poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření byl v Německu a v České republice.

Stavební spoření se může v České republice stát dlouhodobě udržitelným produktem za předpokladu, že vláda provede novelizaci výplaty státní podpory, díky které by v budoucnu na státní podpoře vyplácela menší a menší částky a tím by ušetřila nemalou

část státního rozpočtu. Úvodní hypotézu tedy zamítám.

.

- 101 -

8 Použité zdroje Literatura [1] KAŠPAROVSKÁ, V.,: Banky a bankovní obchody. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003. 104 s. ISBN 80-7157-652-2. [2] PTÁČEK, R. -- BORKOVEC, P.,: Finanční trhy. Cvičení. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2001. 73 s. ISBN 80-7157-540-2.

Internetové zdroje [1] ALLIANCE LEICESTER [on-line]. [cit. 2008-03-17]. Dostupné na http://www.alliance-leicester.co.uk/savings/index.asp?page=currentrates&type=TaxFree. [2] ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN [on-line]. [cit. 2008-02-21]. Dostupné na http://www.acss.cz/cz/aktuality/pujcky-za-prvni-ctvrtleti-13-7-miliardy/. [3] BAUSPARFACHMANN24 DE [on-line]. [cit. 2008-03-20] Dostupné na http://www.bausparfachmann24.de/bauspardarlehen/staatlichefoerderung.php. [4] BAUSPAREN AT [on-line]. [cit. 2008-03-19] Dostupné na http://www.sbausparkasse.at/. [5] BAUSPARENPROFI DE [on-line]. [cit. 2008-04-01]. Dostupné na http://www.bausparerprofi.at/bausparen.php. [6] BBC.CO.UK [on-line]. [cit. 2008-03-17]. Dostupné na http://news.bbc.co.uk/1/hi/business/2965486.stm. [7] BUNDESBANK DE [on-line]. [cit. 2008-04-15]. Dostupné na http://www.bundesbank.de/statistik/statistik_zeitreihenliste.php?pdf=bankenstatistik/S 101ATIB039.PDF&open=banken. [8] BOUŠKOVÁ, K.,: Nezajde stavební spoření na úbytě? [on-line]. 25.10.2006 [cit. 2008-04-14]. Dostupné na http://www.penize.cz/zpravy/4759/nezajde-stavebnisporeni-na-ubyte/?IDP=1&

- 102 -

[9] BUKAČ, P.,: Jaké je stavební spoření na Slovensku? MESEC CZ [online]. 27.11.2006 [cit. 2008-03-15]. Dostupné na http://www.mesec.cz/clanky/jake-je-stavebni-sporenina-slovensku/. [10] BYDLENÍ TVŮJ DŮM: Stavební spoření u sousedů v Německu. [on-line]. 16.3.2004 [cit. 2008-03-17]. Dostupné na http://bydleni.tvujdum.cz/stavebni-sporeni/stavebnisporeni-u3099.aspx. [11] BYDLENÍ TVŮJ DŮM: Stavební spoření u sousedů v Rakousku. [on-line]. 24.3.2004 [cit. 2008-03-17]. Dostupné na http://bydleni.tvujdum.cz/stavebni-sporeni/stavebnisporeni-u3118.aspx. [12] CESKA BANKOVNI ASOCIACE.CZ [on-line]. [cit. 2007-02-20]. Dostupné na http://www.czech-ba.cz/. [13] DATENREPORT: Wohnen. [on-line]. 2006 [cit. 2008-04-18]. Dostupné na http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/DE/Content/Publikat ionen/Querschnittsveroeffentlichungen/Datenreport/Downloads/1Wohnen,property=fil e.pdf. [14] FINANCBLOG [on-line]. [cit. 2008-03-22]. Dostupné na http://www.finanzblog.at/bausparvertrag/. [15] FINANČNÍ PORADCE: Stavební spoření je velmi pevný pilíř. [on-line]. 29.1.2008 [cit. 2008-04-15]. Dostupné na http://fpweb.ihned.cz/c4-10080340-22833630-Q00000_dstavebni-sporeni-je-velmi-pevny-pilir. [16] FÖRDERSTATISTIK DE [on-line]. 2006 [2008-04-18]. Dostupné na https://wwwec.destatis.de/csp/shop/sfg/bpm.html.cms.cBroker.cls?cmspath=struktur,vollanzeige.cs p&ID=1021243. [17] FORIUM DE: Bausparen [on-line] 29.11. 2007 [cit. 2008-03-20]. Dostupné na http://www.forium.de/redaktion/bauspar_konten/3/. [18] GILLINGER R.,: Wohnbaukredite mit staatlicher Förderung. [on-line]. 16. 2. 2007 [cit. 20008-04-29]. Dostupné na http://www.wirtschaftsblatt.at/home/boerse/geld/4921/index.do.

- 103 -

[19] CHVOJKA, M.,: Stavebné sporenie má zlaté časy za sebou. [on-line]. 30.11.2006 [cit. 2008-03-16]. Dostupné na http://financie.etrend.sk/83460/moje-uvery/stavebnesporenie-ma-zlate-casy-za-sebou. [20] JACOBS R.,: Bauwirtschaft, Planner und IG BAU formulieren neue Leitbilder für den

Wohnungsbau/Zukunftssicherung Wohnen.[on-line]. 23. 4. 2008 [cit. 2008-04-25]. Dostupné na http://www.brd-info.net/nachrichten/wirtschaftindustrie/top_244523_4.html. [21] JEŽEK, K.,: Stavební spoření i na vzdělání IHNED CZ [on-line]. 13.7.2006 [cit. 2008-04-01]. Dostupné na http://finweb.ihned.cz/c4-10089270-18891690P00000_d-stavebni-sporeni-i-na-vzdelani. [22] JIRÁČKOVÁ L.,: Komparace forem financování vlastního bydlení. Bakalářská práce. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. [23] JIRSOVÁ M.,: Jak spořit dál výhodně? Smlouvu uzavřete hned. [on-line]. 23. 1. 2008 [cit. 20008-04-15]. Dostupné na http://reality.ihned.cz/c4-10067330-22813700K00000_d-jak-sporit-dal-vyhodne-smlouvu-uzavrete-hned. [24] JIROUŠEK, P.: Stavební spoření v Německu. INVESTUJEME CZ [on-line]. 19.7.2007 [cit. 2008-03-20]. Dostupné na http://www.investujeme.cz/clanky/stavebni-sporeni-vnemecku-2/vvv. [25] JIROUŠEK, P.: Půjčujte si! Němci jsou opatrnější více si vybírají. INVESTUJEME CZ [on-line]. 21.8.2007 [cit. 2008-03-20]. Dostupné na http://www.investujeme.cz/clanky/pujcujte-si-nemci-jsou-opatrnejsi-vice-si-vybiraji/. [26] JIROUŠEK, P.: Princip kolektivního spoření na bydlení je velmi starý. INVESTUJEME CZ [on-line]. 2. 7. 2007[cit. 2008-03-20]. Dostupné na http://www.investujeme.cz/clanky/princip-kolektivniho-sporeni-na-bydleni-je-velmistary/. [27] KONVALINA, J.,: Stavební spoření v Evropě. [on-line]. 2006 [cit. 2008-01-28]. Dostupné na http://www.vejska.cz/pro-studenty/studijni-material-detail/0551/. [28] KRAJDL, Z.,: Stavební spoření v Německu. MESEC CZ [on-line]. 3.3.2004 [cit. 2008-03-20]. Dostupné na http://www.penize.cz/zpravy/1890/stavebni-sporeni-vnemecku-zalozil-pastor/?IDP=1.

- 104 -

[29] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ CZ [on-line]. [cit. 2008-04-01]. Dostupné na http://www.mmr.cz/bydleni2007/cz/1-6-bytova-vystavba-v-letech-1998-2007.html. [30] MINISTERSTVO FINANCII.SK [on-line]. [cit. 2008-02-27]. Dostupné na http://www.mfsr.sk/Default.aspx?CatID=4434. [31] MONEY ONLINE: Die vier Phasen beim Bausparen [on-line]. [cit. 2008-03-17]. http://www.money-online.de/bausparen.htm. [32] MRAVCOVÁ J.,: Rast úverov na byvanie pokračuje. [on-line]. 2.4.2007 [cit. 2008-03-16]. Dostupné na http://financie.etrend.sk/83460/moje-uvery/stavebnesporenie-ma-zlate-casy-za-sebou. [33] OESTERREICHISCHE NATIONALBANK AT [on-line]. [cit. 2008-04-20]. http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=3.14.2. [34] OESTERREICHISCHE NATIONALBANK AT [on-line]. [cit. 2008-04-20]. Dostupné na http://www.oenb.at/de/stat_melders/datenangebot/zinssaetze/zinssaetze/zinssaetze_der _kreditinstitute.jsp. [35] STATISTIK AUSTRIA [on-line]. [cit. 2008-04-22]. Dostupné na http://www.statistik.at/web_de/statistiken/wohnen_und_gebaeude/errichtung_von_geb aeuden_und_wohnungen/fertigstellungen/index.html. [36] STATISTISCHES BUNDESAMT DEUSTSCHLAND [on-line]. [cit. 2008-04-22]. Dostupné na http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/DE/Content/Publikat ionen/Querschnittsveroeffentlichungen/Datenreport/Downloads/1Wohnen,property=fil e.pdf. [37] STATISTICHES BUNDESAMT DEUTSCHLAND [on-line]. [cit. 2008-04-28]. Dostupné na http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/DE/Content/Statistik en/DienstleistungenFinanzdienstleistungen/Finanzdienstleistungen/Tabellen/Content7 5/Bausparkassen.psml. [38] STATISTICHES BUNDESAMT DEUTSCHLAND [on-line]. [cit. 2008-04-28]. Dostupné na https://wwwec.destatis.de/csp/shop/sfg/bpm.html.cms.cBroker.cls?cmspath=struktur,vollanzeige.cs p&ID=1020526.

- 105 -

[39] USTREDNY PORTAL VEREJNEJ SPRAVY SLOVENSKEJ REPUBLIKY [on-line]. [cit. 2008-02-27]. Dostupné na http://www.portal.gov.sk/Portal/sk. [40] WIKIPEDIA.ORG [on-line]. [cit. 2008-03-17]. Dostupné na http://en.wikipedia.org/wiki/Individual_Savings_Account. [41] WIKIPEDIA ORG [on-line]. [cit. 2008-03-20] Dostupné na http://de.wikipedia.org/wiki/Bausparkasse. [42] WOHNBAUSPAREN AT [on-line]. [cit. 2008-03-20]. Dostupné na http://www.wohnbausparen.at/eBusiness/rai_template1/314933534010554625308247647482728736_311036514757826625_311228321017954072311228321017954072-NA-19-NA.html. [43] WUESTENROT AT [on-line]. [cit. 2008-03-31]. Dostupné na http://www.wuestenrot.at/cms/de/produkte/sparen_finanzieren/sparen/jugendbauspare n_t9/JugendBausparen_T9.jsp. [44] ZÁMEČNÍK P.,: Podpora stavebního spoření má smysl. [on-line]. 31.5.2007 [cit. 2008-04-12]. Dostupné na http://www.mesec.cz/clanky/podpora-stavebnihosporeni-ma-smysl/. [45] ZIKA, M.,: Bez přátelských klientů to nejde. PENÍZE CZ [on-line]. 31.3.2003 [cit . 2008-03-20]. Dostupné na http://www.penize.cz/15454-bez-pratelskych-klientuto-nejde.

Ostatní Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů v České republice Zákon číslo 310/1992 Sb., o stavebním spoření na Slovensku Výroční zprávy spořitelen Propagační materiály

- 106 -

9 Seznam grafů, tabulek a obrázků Seznam grafů Graf 1: Vývoj bytové výstavby v České republice za období 1993-2007 ………………. 25 Graf 2: Počet poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření v ČR za období 1997-2007 …. 28 Graf 3: Objem poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření v ČR za období 1997-2007 .. 29 Graf 4: Počet nově uzavřených smluv v České republice za období 1997-2007 ………... 29 Graf 5: Vývoj bytové výstavby na Slovensku za období 1991-2006 ……………………. 37 Graf 6: Vývoj bytové výstavby v Německu za období 1991-2006 ……………………… 47 Graf 7: Vývoj bytové výstavby v Rakousku za období 1991-2002 ……………………... 55 Graf 8: Srovnání vybraných ukazatelů stavebního spoření v SR a ČR ……….................. 71 Graf 9: Srovnání počtu nově uzavřených smluv ze SS za období 2003-2006 …………... 72 Graf 10: Srovnání vybraných ukazatelů stavebního spoření v SRN a ČR ……………..... 74 Graf 11: Počet nově uzavřených smluv ze stavebního spoření za období 2004-2007 …... 75 Graf 12: Srovnání vybraných ukazatelů stavebního spoření v AT a ČR ………...……… 76 Graf 13: Srovnání vybraných ukazatelů u úvěrů ze SS v SR a ČR …………….……….. 78 Graf 14: Celkový počet poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření v SR a v ČR za období 2003-2006 …………………………………………………………………….. 79 Graf 15: Objem poskytnutých peněžních prostředků na úvěry ze SS ve SR a v ČR za období 2003-2006 …………………………………………………………………….. 79 Graf 16: Srovnání bytové výstavby v ČR a ve SR za rok 2006 …………………………. 80 Graf 17: Srovnání vybraných ukazatelů z úvěru ze SS v ČR a v Německu …………….. 81 Graf 18: Celkový objem poskytnutých peněžních prostředků na úvěry ze SS v SRN a v ČR za období 2003-2007 ……………………………………………………………82 Graf 19: Srovnání bytové výstavby v České republice a v Německu za rok 2006 ……… 83 Graf 20: Srovnání vybraných ukazatelů z úvěru ze SS v České republice a v Rakousku . 84 Graf 21: Objem poskytnutých peněžních prostředků na úvěry ze SS v Rakousku a v ČR za období 2003-2007 …………………………………………………………………….. 85 Graf 22: Srovnání bytové výstavby v České republice a v Rakousku za rok 2002 ………86

- 107 -

Graf 23: Státní podpora získaná od státu na stavební spoření za sedm let ………………. 87 Graf 24: Naspořená částka klienta za sedm let ………………………………………….. 89 Graf 25: Poplatky za stavební spoření za období sedmi let ………………………………90 Graf 26: Počet nově uzavřených smluv za období 2004-2006 ………………………….. 91 Graf 27: Počet existujících smluv o stavebním spoření (stav k roku 2006) …………….. 92 Graf 28: Komparace vybraných ukazatelů ve všech zkoumaných zemích ……………… 93 Graf 29: Objem poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření za období 2004-2006 ………94 Graf 30: Bytová výstavba ve zkoumaných zemích za rok 2002 ………………………… 95 Graf 31: Vývoj cen za m2 v ostatních státech ………………………………………… 113 Graf 32: Vývoj vyplacené státní podpory …………………………………………….. 114 Graf 33: Stavební spoření ve fázi spoření a ve fázi úvěru……………………………... 114

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vývoj hypotečního úvěru v České republice za období 2001-2006 ……… 27 Tabulka č. 2: Vývoj státní podpory na Slovensku ……………………………………….. 35 Tabulka č. 3: Vývoj stavebního spoření na Slovensku za období 2003-2006 ……………38 Tabulka č. 4: Vývoj stavebního spoření v Německu za období 2004-2007 ……………... 49 Tabulka č. 5: Vývoj státní podpory v Rakousku za období 2000-2008 …………………. 53 Tabulka č. 6: Vývoj stavebního spoření v Rakousku za období 2003-2007 …………….. 56 Tabulka č. 7: Srovnání ukazatelů stavebního spoření ve zkoumaných zemích ve fázi spoření …………………………………………………………………………………… 58 Tabulka č. 8: Stavební spoření v České republice (EUR) ………………………………. 60 Tabulka č. 9: Stavební spoření na Slovensku (EUR) ……………………………………. 61 Tabulka č. 10: Stavební spoření v Německu (EUR) …………………………………….. 62 Tabulka č. 11: Stavební spoření v Rakousku (EUR) ……………………………………. 63 Tabulka č. 12: Srovnání ukazatelů stavebního spoření ve zkoumaných zemích ve fázi úvěru ze stavebního spoření ……………………………………………………………... 64 Tabulka č. 13: Úvěr ze stavebního spoření v České republice (EUR) ………………….. 66 Tabulka č. 14: Úvěr ze stavebního spoření na Slovensku (EUR) ……………………….. 67

- 108 -

Tabulka č. 15: Úvěr ze stavebního spoření v Německu (EUR) …………………………. 68 Tabulka č. 16: Úvěr ze stavebního spoření v Rakousku (EUR) …………………………. 70 Tabulka č. 17: Vývoj bytové výstavby v ČR za období 1999-2007 …………………… 111 Tabulka č. 18: Vývoj bytové výstavby SR za období 1991-2006 ……………………… 111 Tabulka č. 19: Vývoj bytové výstavby v Německu za období 1991-2006 …………… ..112 Tabulka č. 20: Vývoj bytové výstavby v Rakousku za období 1991-2002 ……………...112

Seznam obrázků Obrázek 1: Dynamika vývoje průměrných úrokových sazeb v České republice ………. 26 Obrázek 2: Vývoj hypotečního úvěru na Slovensku za období 2004-2006 …………….. 40 Obrázek 3: Dynamika vývoje průměrných úrokových sazeb na Slovensku …………….. 40 Obrázek 4: Vývoj úrokových sazeb u hypotečních úvěrů v Německu za období 1970-2007 ……………………………………………………………………………… 49

- 109 -

10 Seznam příloh Příloha č. 1: Vývoj bytové výstavby ve zkoumaných zemích ………………………… 109 Příloha č. 2: Vývoj cen bytů za m2…………………………………………………….. 111 Příloha č. 3: Specifika stavebního spoření v České republice …………….………….. 112

- 110 -

Příloha č. 1: Vývoj bytové výstavby ve zkoumaných zemích Tabulka č. 17: Vývoj bytové výstavby v ČR za období 199 -2007 Období

Zahájené byty

Dokončené Rozestavěné byty byty

1993 7 454 31 509 1994 10 964 18 162 1995 16 548 12 662 1996 22 680 14 482 1997 33 152 16 757 1998 35 027 22 183 1999 32 900 23 734 2000 32 377 25 207 2001 28 983 24 758 2002 33 606 27 291 2003 36 496 27 127 2004 39 037 32 268 2005 40 381 32 863 2006 43 747 30 190 2007 43 796 41 650 Zdroj: vlastní práce, čerpáno ČSÚ

72 356 62 117 66 172 74 726 90 552 103 191 112 530 118 785 121 705 129 609 139 132 146 801 155 202 168 825 170 971

Tabulka č. 18: Vývoj bytové výstavby ve SR za období 1991-2006 Období

Zahájené byty

Dokončené byty

1991 5 935 20 816 1992 6 771 16 372 1993 4 387 14 024 1994 3 809 6 709 1995 6 541 6 157 1996 6 443 6 257 1997 12 844 7 172 1998 16 857 8 234 1999 11 168 10 745 2000 9 884 12 931 2001 12 128 10 321 2002 14 607 14 213 2003 14 065 13 980 2004 16 586 12 592 2005 19 796 14 863 2006 20 592 14 444 Zdroj: vlastní práce, čerpáno SSÚ

- 111 -

Rozestavěné byty 68 827 53 946 44 345 34 708 31 808 32 192 32 378 38 157 46 919 47 317 44 098 45 877 39 593 43 981 48 874 54 086

Tabulka č. 19: Vývoj bytové výstavby v Německu za období 1991-2006 Období

Zahájené byty

Dokončené byty

1991 406 091 331 178 1992 485 365 386 052 1993 606 612 455 451 1994 712 636 572 883 1995 638 630 602 757 1996 576 238 559 488 1997 528 096 578 179 1998 475 711 500 690 1999 437 084 472 638 2000 348 340 423 044 2001 290 978 326 187 2002 274 117 289 590 2003 296 823 268 103 2004 268 679 278 008 2005 240 571 242 316 2006 247 793 249 436 Zdroj: vlastní práce, Statistiches Bundesamt Deutschland

Tabulka č. 20: Bytová výstavba v Rakousku za období 1991-2002 Období

Zahájené byty

Dokončené byty

1991 42 007 40 372 1992 51 846 40 889 1993 58 316 43 449 1994 60 984 48 851 1995 66 689 53 353 1996 65 358 57 984 1997 56 925 58 029 1998 50 789 57 489 1999 45 459 59 447 2000 41 460 53 760 2001 40 229 45 850 2002 42 281 41 914 Zdroj: vlastní práce, Statistik Austria

- 112 -

Příloha č. 2: Vývoj cen bytů za m2 Graf 31: Vývoj cen za m2 v ostatních státech

0

5

10

15

20

25

2

Cena za m EUR Monaco

UK

Russia

France

Netherlands

Liechtenstein

Italy

Switzerland

Spain

Norway

Ireland

Luxembourg

Denmark

Lithuania

Finland

Poland

Sweden

Latvia

Ausria

Malta

Ukraine

Andorra

Portugal

Slovenia

Germany

Estonia

Czech Rep.

Romania

Greece

Croatia

Cyprus

Belgium

Hungary

Slovak Rep.

Turkey

Macedonia

Moldova

Zdroj: vlastní práce, Global Property Guide Research27

27

Global Properte Guide REsearch [on-line]. [cit. 2008-04-27]. Dostupné na http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Austria/square-meter-prices

- 113 -

30

Příloha č. 3: Specifika stavebního spoření v České republice Graf 32: Vývoj vyplacené státní podpory

Objem mld. Kč

18,000 16,000 14,000 12,000 10,000 8,000 6,000 4,000 2,000 0,000 1997

1998

1999 2000

2001

2002

2003

2004 2005

2006

2007

Objem vyplacené státní podpory


Graf 33: Stavební spoření ve fázi spoření a ve fázi úvěru 7 000 000 6 000 000

Počet

5 000 000

Fáze spoření

4 000 000

Fáze úvěru

3 000 000 2 000 000 1 000 000

Období


- 114 -

07 20

06 20

05 20

04 20

03 20

02 20

01 20

00 20

99 19

98 19

19

97

0

Vývojové trendy v oblasti stavebního spoření

Recommend Documents