Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Losinský potok CZ0213042
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Losinský potok Kód lokality: CZ0213042 Kód lokality v ÚSOP: 2562 Rozloha (ha): 0,6669 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 73
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády NENÍ Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,6669 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Čestín, Kácov
Dotčená katastrální území Kácov, Polipsy, Zderadinky
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podloží lokality tvoří biotitické pararuly moldanubika. Geomorfologie: Území leží na rozhraní Hornosázavské a Vlašimské pahorkatiny. Reliéf: Poměrně hluboké údolí potoka v kopcovitém terénu. Pedologie: V údolí potoka glej, v okolí kambizemě. Krajinná charakteristika: Potok ze severu a západu obtéká zalesněný vrch s prudkými svahy a vtéká do údolní nivy řeky Sázavy. Ve spodní části protéká řídce zastavěným pásem s obytnými i technickými stavbami, zahradami apod. Koryto potoka je z větší části členité, přirozeně meandrující, teprve před ústím do Sázavy, za železniční tratí, je patrná regulace. Šířka koryta činí asi 2-4 m. Dnový substrát je rozrůzněný od větších kamenů
až po jemný sediment, na dně koryta se vytváří dostatek jemných bahnito-písčitých náplavů pro život mihule potoční.
Biota Flóra a vegetace: Tok samotný je prakticky bez vodních makrofyt. Břehy lemují celkem přirozené, třebaže místy ruderalizované porosty s převažující olší lepkavou (Alnus glutinosa) a občas přistupujícími dřevinami okolních lesů (javor mléč Acer platanoides, j. klen – Acer pseudoplatanus, smrk ztepilý – Picea abies aj.). V horní polovině toku se na severní straně břehů rozkládají podmáčené nivní louky, z jižní strany přiléhá k potoku les, který je povětšinou přírodě blízkého charakteru s dominantními listnatými dřevinami. Potok po celé délce doprovází v Posázaví všudypřítomná netýkavka žlaznatá (Impatiens glandulosa). V okolí nejnižší části toku, nedaleko ústí do Sázavy se místy vyskytují bujnější porosty křídlatky (Reynoutria sp.). Fauna a předmět ochrany: Ichtyofauna potoka je (mimo předmět ochrany) tvořena pstruhem potočním (Salmo trutta), jelcem tlouštěm (Squalius cephalus), j. proudníkem (Leuciscus leuciscus), okounem říčním (Perca fluviatilis), či vrankou obecnou (Cottus gobio). Vysazován bývá také nepůvodní pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), který však údajně přežívá jen krátce po vysazení (Klimpera úst sd.). Předmětem ochrany je hojná populace mihule potoční (Lampetra planeri). V minulosti byly zaznamenány desítky až stovky larev (Hanel 1994, 2001). Při monitoringu v roce 2006 (Šanda et al. 2006) bylo nalezeno celkem 13 ks ve dvou příhodných náplavech. Současné počty nejsou známy, na rok 2015 je však naplánován průzkum části potoka v souvislosti se zamýšlenou opravou břehové nátrže. V okolí potoka žijí některé druhy obojživelníků (skokan hnědý – Rana temporaria, ropucha obecná – Bufo bufo). Možný je výskyt i skokana ostronosého (Rana arvalis) (Kysela úst sd.). Na potok zalétává skorec vodní (Cinclus cinclus), na březích hnízdí přinejmenším jeden pár ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Z významných savců využívá potok a jeho okolí vydra říční (Lutra lutra) (Klimpera úst sd.)
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: mihule potoční Lampetra planeri Kód předmětu ochrany: 1096 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
Zachovalost Izolace
stálá populace
-
-
-
dobré zachování
běžná
2%≥p>0%
Celkové hodnocení populace není dobrá izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu
Cílový stav předmětu ochrany: zachovat stav odpovídající době vyhlášení
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: mihule potoční Lampetra planeri Kód předmětu ochrany: 1096 Popis nároků předmětu ochrany: Mihule potoční je neparazitickým druhem vyskytujícím se výhradně ve sladkých tekoucích vodách s jemnými náplavy, ve kterých žijí larvy (zvané minohy) zahrabány v jemném sedimentu. Obývané náplavy nemusí být rozsáhlé a mohou pokrývat jen malý zlomek plochy dna. Jeden metr čtvereční vhodného stanoviště obývají místy i desítky larev, jež bývají nacházeny nejčastěji v pobřežním pásmu. Úseky s písčitým až štěrkovitým dnem využívají dospělé mihule jako místa tření. Minohy se živí především detritem, rozsivkami, řasami a jemnými zbytky rostlin. Naopak dospělci již potravu nepřijímají a střevo jim postupně degeneruje. Tento proces většinou začíná během října, kdy u larev přibližně ve čtvrtém nebo pátém roce života dochází k metamorfóze a stávají se z nich plodní dospělci. Třecí migrace proti proudu probíhají ve dne i v noci. Mihule dokáží překonat rychlost proudu do 0,8 m/s, překážky vyšší jak 10 cm, jako jsou například příčné prahy a jezy, jsou pro ně nepřekonatelné. Po tření, které se odehrává na přelomu května a června na hrubopísčitých nánosech, dospělé mihule potoční hynou. Mihule potoční dorůstají maximální délky 19 cm. Parametry kvality vodního prostředí odrážející nároky tohoto druhu jsou uvedeny v příloze 6.5 tohoto dokumentu. Nejvýznamnějšími faktory, jež způsobily negativní trend vývoje populací, byly úpravy toků, při nichž docházelo k likvidaci vhodných náplavů a dnového substrátu pro život minoh, a také dlouhodobé znečištění některých potoků a řek. V regulovaných tocích se ukládá méně jemného sedimentu a minohy tak ztrácejí esenciální podmínky pro život. K devastaci populací dochází i přímo technickými zásahy do toku (např. bagrováním a vyhrnováním dna) či nedodržováním zůstatkového průtoku při odběru vody z toku především pro malé vodní elektrárny (MVE). Negativní dopad mívá také přerušení migračního kontinua stavbou bariér bez plně funkčních rybích přechodů průchozích i pro mihule, které brání v komunikaci mezi dílčími populacemi a osidlování dalších částí toku. Mihule potoční patří mezi krátkověké druhy, a proto musí ve stabilních populacích každoročně docházet k rozmnožování, tzn. i dočasné změny biotopu (těžba sedimentu, který se za tři roky znovu vytvoří) představují pro druh vážné nebezpečí. Místy byly mihule ohroženy také nadměrnou obsádkou rybích predátorů (pstruha obecného či duhového). Prioritním opatřením musí být zprůchodnění migračně neprostupných příčných staveb na tocích a omezení realizací nových zařízení vyžadující odběry vody (MVE, zavlažování, zasněžování). Zejména je nutné citlivě stanovovat výši minimálních zůstatkových průtoků se zohledněním individuálních charakteristik lokality. V případě, že se v EVL vyskytují regulované partie toku, které by mohly po revitalizaci představovat vhodný biotop pro mihuli potoční, je vhodné je upravit (rozvolnit) pomocí ručních nástrojů a lehké techniky. Při revitalizaci nesmí být ohrožen splaveninový režim níže obývaných stanovišť mihulí. Kusy dřeva napadané do toku je v něm možné ponechat.
Údržba břehových porostů musí být v souladu s ochranou trasy koryta zaručující přirozenou různorodost proudění a sedimentace v toku. V průběhu tření mihulí (květen – červen) je nutné maximálně eliminovat predační tlak, v tomto období je proto zcela vyloučeno vysazování lososovitých ryb (s výjimkou tohoročků). V širším okolí je nutné eliminovat dlouhodobá znečistění vody ohrožující existenci druhu v trvale vodnatých oblastech výstavbou komunálních čistíren odpadních vod.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Úpravy koryta: Po většinu své délky má potok přirozené koryto. Napřímení bez vyzdění je patrné v asi 320 m dlouhém úseku nad brodem (viz níže) nedaleko severovýchodního konce EVL. Zásah do koryta v těchto místech je negativním jevem, neboť omezuje nabídku reprodukčních stanovišť i úkrytů pro mihuli, potok by zde však měl být schopen spontánní renaturace. Nejvíce byla úpravami poznamenána dolní část toku před ústím do Sázavy. Koryto bylo dále po proudu od křížení se silnicí napřímeno a břehy jsou místy zpevněny na sucho kladenými kameny. Na posledních cca 125 m před ústím, počínaje železničním mostkem, je potok nejen regulován, ale jeho dno je navíc na většině délky vyloženo kameny spojenými maltou a břehy jsou vyzděny kameny i cihlami. Tento úsek je pro mihuli naprosto neobyvatelný a navíc ztěžuje i znovuosídlení výše položených partií toku, kupříkladu jedinci splavenými při povodni, či komunikaci s jinými populacemi v okolí EVL. Na potoce jsou dále umístěny tři významnější migrační překážky. První významnější překážkou je nevysoký (ale pro mihuli již neprostupný) schod za silničním mostkem. Druhou z překážek je stupeň sloužící k vyrovnání spádu, umístěný přibližně 0,5 km nad ústím toku do Sázavy. Stupeň je asi 30 cm vysoký, vyzděný z kamenů a opatřený hradidlem. Břehy v blízkém okolí stupně jsou zregulované a opevněné, dno však vyzděné není. Pro mihuli je tato překážka v současné podobě naprosto nepřekonatelná. Poslední migrační překážkou je brod vyložený betonovými panely, vzdálený 415 m po proudu od severovýchodního konce EVL. Pod panely vznikl přirozenou erozí stupeň s vývařištěm, pro mihuli taktéž neprostupný. Na toku lze dále najít několik menších překážek, kupříkladu 2 příčně položené klády nedaleko silničního můstku nebo nízký stupeň z kamenů tamtéž. V blízké budoucnosti jsou Povodím Vltavy s.p. plánovány některé záměry na úpravu koryta, a to jak s předpokládaným pozitivním, tak negativním vlivem na předmět ochrany. Mezi plánovanými úpravami je revitalizace regulovaného koryta před ústím do Sázavy (viz výše), míru její prospěšnosti pro předmět ochrany však bude možné posoudit až podle projektové dokumentace, která nebyla dosud zpracována. Plánována je též oprava mohutné břehové nátrže nacházející se přibližně ve středu EVL. Před samotnou realizací je plánován biologický průzkum, na jehož základě by měla být stanovena přijatelná míra zásahu do koryta s ohledem na ochranu biotopu mihule potoční (předběžně je předpokládáno opevnění paty svahu v místech, kde nátrž ohrožuje výše položenou cestu). Dalšími možnými úpravami by mohly být zprůchodnění výše popsaného kamenného stupně a zpevněného brodu s očekávatelným pozitivním vlivem na předmět ochrany. Rybářství: Losinský potok spadá do pstruhového revíru č. 413027, který spravuje ČRS MO Kácov. Dle vyjádření zástupce MO ČRS se zarybňuje pravidelně cca 110 kg pstruha potočního a 60 kg pstruha duhového v obou případech se používá dvouletá ryba. Lov ryb je však údajně minimální. Vysazování dravých druhů může mít negativní vliv na předmět ochrany, pstruh potoční je však přirozenou součástí místní ichtyofauny a jeho početnost v potoce bude z dlouhodobého hlediska limitována úkrytovou kapacitou toku. Pstruh duhový je údajně neschopen přežít v potoce delší období (je buď vyloven predátory nebo potok opouští do jiných toků). Osídlení: V horní části EVL se v okolí potoka nachází několik menších chat a také příležitostný dětský tábor. Znečištění jimi způsobené je pravděpodobně v mezích samočisticí schopnosti potoka. Ve spodní části EVL před soutokem se Sázavou se již rozkládá pás souvislejšího osídlení, tvořeného obytnými i technickými budovami a zahradami. I zde lze očekávat jisté - spíše tolerovatelné - znečištění, nebezpečná by mohla být zejména epizodická kontaminace biocidy užívanými při ošetřování železniční trati, která potok překračuje, nebo při hospodaření na zahradách přilehlých k potoku. Žádné konkrétní negativní vlivy však nebyly zjištěny.
Negativní - nikoliv však nepřekonatelnou - stránkou osídlení by mohl být také vyšší tlak na regulaci potoka a omezený prostor pro jeho revitalizaci. Znečištění: V úseku odpovídajícím EVL lze očekávat pouze minimální znečištění. Potok je obklopen převážně lesy a nivními loukami, dnes z části pasenými. Způsob hnojení luk není znám , trávníky však nejeví známky nadměrné eutrofizace. Znečištění splachem tedy pravděpodobně nepřekačuje normu. Ani znečištění z přicházející z okolních sídel nejspíše nepředstavuje zásadní hrozbu (viz oddíl Osídlení). Za významnější zdroje znečištění by bylo možné považovat sídla ležící výše proti proudu (tj. Losiny, Petrovice, Tlučeň atd.), dále od hranic EVL (nejbliží se nachází asi 1,5 km od konce EVL).
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů NEJSOU
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Veškeré zásahy do koryta potoka by měly být omezeny na nezbytné případy. Především je třeba zamezit regulacím toku a vzniku nových migračních překážek. Práce je možné provádět jen mimo dobu tření mihule a měl by jim předcházet biologický průzkum zaměřený hlavně na případné náplavy. Zvolená řešení by měla respektovat přírodní podmínky lokality (geologickou stavbu, charakter sedimentu, okolní vegetaci apod.). Během zásahu by měla být zachovávána nebo obnovována tvarová členitost kynety toku a přirozený charakter sedimentu, zahloubení koryta by nemělo být zvyšováno. Náplavy z jemného sedimentu v místě prováděných prací a jeho blízkém okolí je třeba v nejvyšší možné míře chránit před poškozením či znečištěním. Nebude-li možné zásah do nich vyloučit, je třeba přistoupit k záchrannému transferu mihule. Tam, kde koryto potoka zůstalo zachované v přirozené podobě, je nezbytné tento stav udržet i nadále. Část toku (na severovýchodním konci lokality), která byla v minulosti napřímena, je vhodné ponechat spontánní renaturaci. V regulovaném a opevněném úseku před soutokem se Sázavou (zákres č. 4) je naopak žádoucí provést cílenou revitalizaci. Přednostně by mělo být odstraněno vyzdění dna i břehů. V optimálním případě by namísto napřímeného koryta měla být vytvořena kyneta přirozené tvarové členitosti s pozvolným klesáním. Tím by jednak došlo k rozrůznění sedimentační rychlosti - a byla by tedy zajištěna možnost vzniku příhodných stanovišť pro předmět ochrany- a navíc by již nebylo nutné budovat v korytě stupně ke snížení spádu a ochraně před zpětnou erozí. Stávající migrační překážky je třeba odstranit nebo zprůchodnit. Stupeň, umístěný asi 0,5 km od ústí (zákres č. 2) není třeba odstraňovat, postačí jeho zprůchodnění pozvolna klesající rampou z nasucho kladených kamenů. Zároveň je vhodné u tohoto stupně provést likvidaci vyzdění břehů. Rampou z nasucho kladených kamenů je možné zprůchodnit též stupeň za silničním mostkem (zákres 3). Betonové desky zpevňující brod (zákres č.1) je nutné odstranit. Pro vybudování mostku zde není potok dostatečně zahlouben, je však možné je nahradit kupříkladu nasypaným štěrkem nebo nasucho kladenými kameny (místní provenience). Úprava musí být provedena tak, aby zde opět nevznikl nepřekonatelný stupeň. V rámci zprůchodnění potoka je vhodné upravit i drobné migrační překážky, kupř. klády položené napříč korytem by měly být buď zcela odstraněny, nebo nahrazeny kratšími, které by potok mohl obtékat. Rybářské hospodaření musí při plánování počtu vysazovaných dravců (především pstruha obecného) mít na zřeteli potenciální možnost predačního tlaku na mihuli potoční. Vysazování dravých ryb by mělo být zcela vyloučeno v době tření, tedy v květnu a červnu. Z násad by měly být vyloučeny geograficky a stanovištně nepůvodní druhy, i nádale však lze tolerovat užívání násady pstruha duhového. Za všech okolností je vyloučeno vysazování okouna obecného (údajně k němu nedochází, výskyt však byl zaznamenán). Vysazování pstruha potočního lze připustit, pouze však v množství, které by odpovídalo přirozenému stavu v tomto typu toku. Vstup do koryta toku by měl být v maximální dostupné míře omezen. Rybolov je třeba udržet v minimální intenzitě. Přípustný by měl být i nadále pouze ze břehů, rybaření v korytě by mělo být zcela vyloučeno. Při údržbě železniční trati, v místech, kde překračuje potok, by mělo být vyloučeno užívání biocidních přípravků, případně dalších chemických látek, nebezpečných pro vodní biotu. Je žádoucí dosáhnout takových parametrů kvality vodního prostředí, které odráží nároky předmětu ochrany (viz příloha 6.5).
3.2 Navrhovaná opatření Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
1 Odstranění překážky na toku Péče o vodní tok Lampetra planeri (mihule potoční) 1096 odstranění betonových desek zpevňujících brod; náhrada je možná sypaným štěrkem nebo nasucho kladenými kameny 1.7.-29.2.
2, 3 Odstranění překážky na toku Péče o vodní tok Lampetra planeri (mihule potoční) 1096 zprůchodnění stupně na toku a schodu za silničním mostkem, kupř. pomocí pozvolna klesající rampy z nasucho kladených kamenů; odstranění vyzdívky břehů v okolí stupně
Kalendář pro management Poznámka
1.7.-29.2.
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
4 Revitalizace vodního toku, říčních ramen Péče o vodní tok Lampetra planeri (mihule potoční) 1096 revitalizace spodní části koryta; odstranění vyzdívky dna a břehů, v optimálním případě obnova původní tvarové členitosti kynety s pozvolným klesáním 1.7.-29.2.
Kalendář pro management Poznámka
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady HANEL, L. (1994). Výskyt mihule potoční na Podblanicku. Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. 34, s. 95-98. HANEL, L. (2001). Aktualizovaný soupis lokalit s výskytem mihule potoční a ukrajinské. -. Manuskript. Archivuje AOPK ČR, KS Praha a Střední Čechy a SCHKO Blaník. HANEL, L.; LUSK, S. (2002). Ochrana populací mihule potoční (Lampetra planeri) a mihule ukrajinské (Eudontomyzon mariae) v České republice s ohledem na soustavu Natura 2000. Biodiverzita ichtyofauny ČR. IV, s. 35-44. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2013). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. Upravené vydání. Praha: AOPK ČR. 182 s.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště Střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka E-mail:
[email protected] Organizace: AOPK ČR - RP Střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Pavel Moravec E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ČRS MO
Český rybářský svaz, místní organizace
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
MVE
malé vodní elektrárny
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0213042_Losinsky_potok_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0213042_Losinsky_potok_Pece_o_vodni_tok.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
6.5 Doplňující dokumenty CZ0213042_Losinsky_potok_parametry_prostredi_mihule_potocni.pdf Parametry prostředí - mihule potoční
