Sbírka příkladů a úkolů ze Základů ekonomie I a II

Bankovní institut vysoká škola

Sbírka příkladů a úkolů ze Základů ekonomie I a II (podkladový studijní materiál)

Ing. Stanislav Heczko, Ph.D. Doc. Ing. Pavel Sirůček, Ph.D.

Praha 2013

1

Obsah: Úvodem - práce s publikací.................................................................................................7 Oddíl A. PŘÍKLADY A ÚKOLY Z MIKROEKONOMICKÉ TEORIE …...............11 Doporučená literatura ke studiu mikroekonomie v jazyce českém..

11

blok I. ÚVOD DO STUDIA STANDARDNÍ OBECNÉ EKONOMICKÉ TEORIE 12 Úvod do studia standardní mikroekonomie....................................................................12 I.1.1. Struktura tématu.........................................................................................................12 I.1.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování...........................................................12 I.1.3. Hlavní nové značky a zkratky....................................................................................12 I.1.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly.....................................................................13 I.1.5. Výsledky a řešení.......................................................................................................14 I.1.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly..........................................................14 I.2. Trh a tržní mechanismus...........................................................................................15 I.2.1. Struktura tématu.........................................................................................................15 I.2.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování...........................................................15 I.2.3. Hlavní nové značky a zkratky....................................................................................16 I.2.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly.....................................................................16 I.2.5. Výsledky a řešení.......................................................................................................17 I.2.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly..........................................................18 blok II. POPTÁVKA NA TRHU PRODUKTŮ (TEORIE SPOTŘEBITELE)..........18 II.3. Rozhodování spotřebitele a vlastnosti poptávky....................................................18 II.3.1. Struktura tématu........................................................................................................18 II.3.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování..........................................................18 II.3.3. Hlavní nové značky a zkratky...................................................................................19 II.3.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly....................................................................19 II.3.5. Výsledky a řešení......................................................................................................22 II.3.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly.........................................................23 blok III. NABÍDKA NA TRHU PRODUKTŮ (TEORIE FIRMY)..............................23 III.4. Firma a volba technologie.......................................................................................23 I.4.1. Struktura tématu.........................................................................................................23 I.4.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování...........................................................23 I.4.3. Hlavní nové značky a zkratky....................................................................................24 I.4.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly.....................................................................24 2

I.4.5. Výsledky a řešení.......................................................................................................26 I.4.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly..........................................................27 III.5. Příjmy, náklady a zisk firmy..................................................................................27 III.5.1. Struktura tématu......................................................................................................28 III.5.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování........................................................28 III.5.3. Hlavní nové značky a zkratky.................................................................................28 III.5.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly..................................................................29 III.5.5. Výsledky a řešení.....................................................................................................31 III.5.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly........................................................32 III.6. Chování firmy a trhu v modelu dokonalé konkurence.........................................32 III.6.1. Struktura tématu......................................................................................................32 III.6.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování........................................................32 III.6.3. Hlavní nové značky a zkratky.................................................................................33 III.6.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly..................................................................33 III.6.5. Výsledky a řešení....................................................................................................34 III.6.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly.......................................................35 III.7. Tržní selhání, typy a cíle firem...............................................................................35 III.7.1. Struktura tématu......................................................................................................35 III.7.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování........................................................35 III.7.3. Hlavní nové značky a zkratky.................................................................................36 III.7.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly..................................................................36 III.7.5. Výsledky a řešení....................................................................................................39 III.7.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly.......................................................39 III.8. Chování firmy v modelech nedokonalé konkurence............................................40 III.8.1. Struktura tématu......................................................................................................40 III.8.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování........................................................40 III.8.3. Hlavní nové značky a zkratky.................................................................................41 III.8.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly..................................................................41 III.8.5. Výsledky a řešení....................................................................................................43 III.8.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly.......................................................43 blok IV. TRHY VÝROBNÍCH FAKTORŮ....................................................................44 IV.9. Formování cen služeb výrobních faktorů..............................................................44 IV.9.1. Struktura tématu......................................................................................................44 IV.9.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování........................................................44 IV.9.3. Hlavní nové značky a zkratky.................................................................................45 IV.9.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly..................................................................45 IV.9.5. Výsledky a řešení....................................................................................................47 IV.9.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly.......................................................47 IV.10. Trh práce, trhy kapitálu a trh půdy.....................................................................47 IV.10.1. Struktura tématu....................................................................................................47 3

IV.10.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování......................................................48 IV.10.3. Hlavní nové značky a zkratky...............................................................................49 IV.10.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly................................................................49 IV.10.5. Výsledky a řešení..................................................................................................51 IV.10.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly.....................................................52 blok V. INTERAKCE TRHŮ (alternativní témata).........................................................52 V.11. Celková rovnováha a efektivnost...........................................................................52 V.11.1. Struktura tématu......................................................................................................52 V.11.2. Základní pojmy a souvislosti nutné k zapamatování..............................................52 V.11.3. Hlavní nové značky a zkratky................................................................................53 V.11.4. Ukázka otázek, příkladů a úkolů............................................................................53 V.11.5. Doporučená studijní literatura, příklady a úkoly....................................................54 V.12. Tržní selhání a mikroekonomické působení vlády...............................................54 V.12.1. Struktura tématu......................................................................................................54 V.12.2. Základní pojmy a souvislosti nutné k zapamatování..............................................55 V.12.3. Hlavní nové značky a zkratky.................................................................................55 V.12.4. Ukázka otázek, příkladů a úkolů.............................................................................55 V.12.5. Doporučená studijní literatura, příklady a úkoly....................................................56 Ukázky testů ze Základů ekonomie I …..........................................................................57 Seznam použité a další doporučené literatury k Oddílu A..................................................65 Oddíl B. PŘÍKLADY A ÚKOLY Z MAKROEKONOMICKÉ TEORIE...................68 Doporučená literatura ke studiu makroekonomie v jazyce českém....................................68 blok I. ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ KATEGORIE A PROBLÉMY........69 I.1. Úvod do studia standardní makroekonomie............................................................69 I.1.1. Struktura tématu.........................................................................................................69 I.1.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování...........................................................69 I.1.3. Hlavní nové značky a zkratky....................................................................................70 I.1.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly....................................................................70 I.1.5. Výsledky a řešení.......................................................................................................72 I.1.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly..........................................................73 I.2. Makroekonomický produkt a důchod.......................................................................73 I.2.1. Struktura tématu.........................................................................................................74 I.2.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování...........................................................74 I.2.3. Hlavní nové značky a zkratky....................................................................................75 I.2.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly....................................................................75 4

I.2.5. Výsledky a řešení.......................................................................................................78 I.2.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly..........................................................79 I.3. Celkové výdaje a produkt (model s linií 45 stupňů)................................................79 I.3.1. Struktura tématu.........................................................................................................79 I.3.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování...........................................................79 I.3.3. Hlavní nové značky a zkratky....................................................................................81 I.3.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly.....................................................................81 I.3.5. Výsledky a řešení.......................................................................................................84 I.3.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly..........................................................85 I.4. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS.....................................................85 I.4.1. Struktura tématu.........................................................................................................85 I.4.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování...........................................................86 I.4.3. Hlavní nové značky a zkratky....................................................................................87 I.4.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly.....................................................................87 I.4.5. Výsledky a řešení.......................................................................................................90 I.4.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly..........................................................91 I.5. Peníze, trh peněz a bankovní systém.........................................................................92 I.5.1. Struktura tématu.........................................................................................................92 I.5.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování...........................................................92 I.5.3. Hlavní nové značky a zkratky....................................................................................93 I.5.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly.....................................................................94 I.5.5. Výsledky a řešení.......................................................................................................96 I.5.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly..........................................................98 I.6. Otevřená ekonomika a vnější ekonomická rovnováha............................................98 I.6.1. Struktura tématu.........................................................................................................98 I.6.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování...........................................................98 I.6.3. Hlavní nové značky a zkratky..................................................................................100 I.6.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly...................................................................100 I.6.5. Výsledky a řešení.....................................................................................................104 I.6.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly........................................................106 blok II. HLAVNÍ MAKROEKONOMICKÉ NESTABILITY...................................106 II.7. Nezaměstnanost, inflace a Phillipsovy křivky.......................................................106 II.7.1. Struktura tématu......................................................................................................106 II.7.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování........................................................107 II.7.3. Hlavní nové značky a zkratky.................................................................................109 II.7.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly..................................................................109 II.7.5. Výsledky a řešení....................................................................................................112 II.7.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly.......................................................113 II.8. Ekonomické cykly a ekonomický růst...................................................................114 II.8.1. Struktura tématu......................................................................................................114 5

II.8.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování........................................................114 II.8.3. Hlavní nové značky a zkratky.................................................................................116 II.8.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly..................................................................116 II.8.5. Výsledky a řešení....................................................................................................118 II.8.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly......................................................119 blok III. STABILIZAČNÍ MAKROEKONOMICÉ POLITIKY...............................119 III.9. Fiskální politika a rozpočet...................................................................................119 III.9.1. Struktura tématu....................................................................................................119 III.9.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování......................................................119 III.9.3. Hlavní nové značky a zkratky...............................................................................121 III.9.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly................................................................121 III.9.5. Výsledky a řešení..................................................................................................123 III.9.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly.....................................................125 III.10. Monetární politika...............................................................................................126 III.10.1. Struktura tématu...................................................................................................126 III.10.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování.....................................................126 III.10.3. Hlavní nové značky a zkratky..............................................................................127 III.10.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly..............................................................127 III.10.5. Výsledky a řešení.................................................................................................129 III.10.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly....................................................130 blok IV. ALTERNATIVNÍ TÉMATA...........................................................................131 IV.11. Zahraničněekonomická politika.........................................................................131 IV.11.1. Struktura tématu..................................................................................................131 IV.11.2. Základní pojmy a souvislosti nutné k zapamatování...........................................131 IV.11.3. Hlavní nové značky a zkratky.............................................................................133 IV.11.4. Ukázka otázek, příkladů a úkolů.........................................................................133 IV.11.5. Doporučená studijní literatura, příklady a úkoly.................................................134 IV.12. Vývoj standardní mikroekonomie a makroekonomie......................................135 IV.12.1. Struktura tématu..................................................................................................135 IV.12.2. Doporučená studijní literatura.............................................................................135 IV.12.3. Vývoj ekonomické teorie (strom ekonomie) …..................................................136 Ukázky testů ze Základů ekonomie II …......................................................................139 Seznam použité a další doporučené literatury k Oddílu B................................................147

6

Úvodem - práce s publikací Publikace je primárně směřována ke studentům BIVŠ kombinované formy studia na bakalářském stupni, a to jako východisko pro domácí přípravu na zápočet a zkoušku. Samozřejmě je použitelná i pro studenty prezenční formy studia. Jde o doplňkový a pomocný studijní materiál sumarizující hlavní požadavky, resp. vybrané problémy a sloužící např. pro opakování a procvičení již nastudované látky - tento text tedy nenahrazuje doporučené specializované učební texty a cvičebnice. Materiál vychází vstříc poptávce po materiálu usnadňujícím přípravu v rámci předmětů ZÁKLADY EKONOMIE, resp. MIKROEKONOMIE a MAKROEKONOMIE. Jako hlavní studijní literatura jsou zde doporučovány vybrané pasáže učebních textů používaných různými vysokými školami ekonomického i neekonomického zaměření - pro část mikroekonomickou Macáková, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs (nejnověji 11. aktualizované vydání. Slaný, Melandrium 2010) a pro část makroekonomickou Pavelka, T.: Makroekonomie. Základní kurz (nejnověji III. vydání. Slaný, Melandrium 2007), Pro účely procvičování lze doporučit především vybrané pasáže cvičebnice z mikroekonomie (nejnověji Sirůček, P., Nečadová, M.: Mikroekonomická teorie I. Cvičebnice. 2. aktualizované vydání. Slaný, Melandrium 2003), resp. z makroekonomie Sirůček, P., Pošta, V.: Makroekonomie. Základní kurz. Cvičebnice. Druhé přepracované vydání. Slaný, Melandrium 2008). Jako substitut výše doporučovaných cvičebnic lze do jisté míry použít také studijní materiál Sirůček, P.: EKONOMIE. Pro přijímací zkoušky na navazující magisterský studijní program na VŠE v Praze (Praha, Oeconomica - Nakladatelství VŠE v Praze 2003, 2005 a 2011). Všechny uváděné tituly lze zakoupit v prodejnách VŠE v Praze a ve specializovaných knihkupectví po celé ČR. Základní charakteristiku, obsah, ale také i některá upřesnění a případné opravy k řadě zde uvedených studijních textů může zájemce najít na adrese http://nb.vse.cz/~sirucek. Základy standardní mikroekonomické a makroekonomické teorie si lze osvojit také pomocí další studijní literatury učebnicového charakteru (v jazyce českém, slovenském či anglickém aj.), skript různých vysokých škol, cvičebnic, slovníků či pramenné literaturyna některé vhodné tituly v českém jazyce upozorňují seznamy doporučené literatury, řazené na úvod každého z oddílů, resp. další seznamy (včetně cizojazyčných titulů) na konci oddílů;s dalšími publikacemi případné zájemce seznámí vyučující nebo se lze obracet přímo na autory pomocí e-mailu: [email protected]. Oddíl A. "Metodické a pracovní listy z mikroekonomické teorie" mapuje požadavky a řešené problémy z oblasti standardní mikroekonomie základní úrovně, oddíl B. "Příklady a úkoly z makroekonomické teorie" totéž z oblasti základního kursu 7

standardní makroekonomie - vždy na základě obsahových požadavků kladených na posluchače BIVŠ. Oba oddíly mají záměrně symetrickou osnovu, resp. formální úpravu a jsou pracovně rozčleněny vždy na deset základních tématických výukových okruhů, resp. Kapitol a dále do několika širších tématických bloků. Zde použité členění látky (resp. doporučené pořadí probíraných témat) je dáno charakterem a funkcemi publikace, a přesně neodpovídá rozdělení např. v hlavní doporučené literatuře (zejména v oblasti makroekonomie) - má však svou vnitřní posloupnost a logiku, ale není pro vyučující zcela závazné. Na začátku každého oddílu je uváděna hlavní Doporučená literatura ke studiu v jazyce českém (v členění základní, resp. alternativní nepovinná literatura rozšiřujícího a doplňujícího charakteru), na jejíž klíčové položky je v textu přímo odkazováno pomocí čísla příslušné publikace. Seznam použité a další doporučené literatury je řazen na konec obou oddílů. Struktura tématu nezávazně shrnuje hlavní problémové okruhy (sloužící např. k prvotní orientaci v problematice či potřebám strukturace výkladu - zde jsou samozřejmě možná také mírně či více odlišná členění); Základní pojmy a souvislosti nutné k zapamatování obsahují již v podstatě závazný přehled hlavních kategorií, pojmů a souvislostí z příslušného tématického okruhu. Symbol + označuje, že daný pojem či problém v nějakém aspektu přesahuje rámec základních požadavků ze standardní ekonomie kladených na posluchače BIVŠ - jeho alespoň rámcovou znalost však autoři považují za užitečnou a přínosnou. Následují v logice posloupnosti výkladu látky řazené Hlavní nové značky a zkratky,nikoli však ve zcela vyčerpávající podobě (a již neopakující označení vyskytující se v předchozích tématech), resp. vztahující se pouze k hlavní doporučené studijní literatuře - podrobnější vysvětlení značek a zkratek, resp. jejich příslušné anglické ekvivalenty viz doporučenou literaturu. Subkapitola Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly obsahuje vždy pět obvykle jednodušších Otázek pravda/nepravda, tři obvykle složitější Kvizové otázky (kdy řešením je právě jedna z uvedených nabídek), resp. klíčové Příklady a úkoly - vždy v počtu tří úkolů nejrůznějšího typu, často s podotázkami a podúkoly. Otázky pravda/nepravda, kvizy, resp. příklady a úkoly již záměrně nejsou řazeny v logickém sledu postupu výkladu látky na přednáškách či v učebních textech. Ve všech otázkách, příkladech a úkolech vždy uvažujte předpoklad "ceteris paribus" - tedy "za jinak stejných podmínek". Následují Výsledky a řešení - u výpočtů a úkolů včetně naznačení správných postupů, resp. odkazů na doporučenou literaturu. Závěrečný paragraf Doporučená studijní literatura a domácí úkoly přináší seznam doporučených pasáží klíčových studijních pramenů (s číselnými odkazy na hlavní literaturu, resp. symbolem + opět označujícím přesahy nad úroveň základních požadavků kladených na posluchače BIVŠ) a nezávazný široce využitelný seznam doporučených domácích úkolů k zafixování, procvičení či zopakování látky. Součástí obou oddílů jsou Alternativní témata, resp. Další kapitoly stručně uvádějící 8

do témat (včetně řešených ukázek otázek, příkladů a úkolů), která jsou obvykle taktéž předmětem základních kursů mikroekonomie a makroekonomie např. na VŠE v Praze - jejich zařazení do výuky či testů a zkoušek na BIVŠ je ponecháno na rozhodnutí vyučujícího. Tento s přesnými požadavky,organizací výuky, zakončením předmětu apod. seznámí posluchače vždy na začátku příslušného studijního cyklu. Specifickou podobu má doplňkové téma IV.12. v oddílu B. stručně uvádějící do problematiky dějin ekonomických teorií s důrazem na formování moderní standardní mikroekonomie a makroekonomie. V závěru obou oddílů zájemce nalezne vybrané Ukázky testů se správným řešením - jde však pouze o naznačení některých možných forem zápočtových, resp. zkouškových testů z mikroekonomické a makroekonomické teorie. Precizace požadavků, podrobný obsah, konkrétní forma, struktura či hodnocení příslušného testu na BIVŠ je záležitostí vyučujícího - vždy je proto nezbytné důkladné prostudování aktuálních požadavků a všech relevantních informací vztahujících se ke konkrétnímu studijnímu cyklu. Autoři zdůrazňují provázanost a souvislosti mikroekonomické a makroekonomické teorie v rámci pojetí, resp. výuky standardní ekonomie - takto je nutno přistupovat i k problematice naznačené v oddílech A. a B. Autoři dále upozorňují, že hlubší a kritické pochopení teoretických koncepcí standardní mikroekonomie a makroekonomie je téměř nemožné bez alespoň rámcové znalosti základních kořenů (a to včetně světonázorového, filosofického a ideologického zakotvení), hlavních historických mezníků a přehledu vývoje ekonomie jako vědy - tato problematika však již přesahuje rámec požadavků kladených na posluchače BIVŠ. K prvotní orientaci v oblasti vývoje ekonomického myšlení může zájemcům sloužit učebnice Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení (Praha, C. H. Beck 1999, 2001 a 2005) či přehledová publikace Sirůček, P.: Průvodce dějinami standardních ekonomických teorií (nejnověji 2. aktualizované vydání. Slaný, Melandrium 2003) - podrobněji viz sylaby předmětů garantovaných P. Sirůčkem na VŠE v Praze dostupné na adrese http://nb.vse.cz/~sirucek. Také je třeba připomenout, že standardní mikroekonomická teorie striktně vychází z postulátů neoklasické doktríny, a je tedy daleko méně kontroverzní oblastí než standardní makroekonomie s konfrontací řady neoklasických a neokeynesovských přístupů. V neposlední řadě je nezbytné zdůraznit, že vedle standardní ekonomie (či tzv. "ekonomie hlavních proudů", která je předmětem této publikace) samozřejmě existují i jiné - nestandardní (alternativní) přístupy k ekonomickým teoriím (institucionalizující směry, liberální rakouská a neorakouská škola, koncepce J. A. Schumpetera či politická ekonomie marxistická, radikální, postkeynesovská apod.), mnohdy s diametrálně odlišnými teoretickometodologickými východisky, teoretickými koncepcemi i hospodářskopolitickými implikacemi. Tyto ekonomické školy a přístupy "mimo hlavní proudy" ekonomické vědy však již opět přesahují rámec kursů vyučovaných na BIVŠ.

9

Přejeme Vám mnoho úspěchů a šťastnou cestu "při průzkumu do vzrušujícího světa ekonomie", ale také abyste se nikdy nenechali příliš "ošálit od teoretických ekonomů". Nezapomínejte, že předkládáná standardní ekonomická teorie je sice významným, ale přesto velmi a velmi zjednodušeným (a mnohdy značně zkreslujícím, ale také i záměrně zavádějícím) pohledem na ekonomickou realitu fungujících tržních ekonomik. Nelze přehlížet její nesporná omezení a četné nedostatky - což stále více než dvojnásobně platí pro aplikovatelnost v našich českých podmínkách. Problematičnost standardních ekonomických přístupů (včetně tradičního členění standardní ekonomické teorie na část mikroekonomickou a makroekonomickou) je také stále více umocňována postupujícími procesy globalizace. Autoři předem děkují za všechny náměty, kritiky a návrhy na zkvalitnění textu připomínky a dotazy lze směřovat na BIVŠ (KFE, Nárožní 2600/9, 155 00, Praha 5, ČR), pomocí e-mailu ([email protected]), písemně či osobním kontaktem.

V Praze, 1.10.2013

autoři

10

Oddíl A. PŘÍKLADY A ÚKOLY Z MIKROEKONOMICKÉ TEORIE Doporučená literatura ke studiu mikroekonomie v jazyce českém A) Literatura základní (vždy pouze vybrané pasáže): [1] Macáková, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. 11. vydání. Slaný, 2010. 275 stran. ISBN 978-80-86175-70-6 (lze používat i předchozí, mírně odlišná, vydání). [2] Jurečka, V. a kol.: Mikroekonomie. První vydání. Praha, Grada Publishing 2010. 360 stran. ISBN 978-80-247-3259-6. [3] Sirůček, P., Nečadová, M.: Mikroekonomická teorie I. Cvičebnice. 2. aktualizované vydání. Slaný, Melandrium 2003. 303 stran. ISBN 80-86175-37-5 (lze používat i předchozí, mírně odlišná, vydání - blíže viz http://nb.vse.cz/~sirucek). B) Alternativní literatura základní (vždy pouze vybrané pasáže), resp. nepovinná literatura rozšiřující a doplňující: [4] Mankiw, N. G.: Zásady ekonomie. Praha, Grada 1999 (dotisk 2009). [5] Pačesová, H.: Kapitoly z mikroekonomie a z dějin ekonomických teorií. Praha, Vodnář 2010 [6] Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. 13. vydání. Praha, Svoboda 1995. [7] Sirůček, P.: EKONOMIE. Pro přijímací zkoušky na navazující magisterský studijní program na VŠE v Praze. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha, Oeconomica - Nakladatelství VŠE v Praze 2011. C) Ukázka nepovinné doporučené studijní literatury rozšiřujícího, prohlubujícího a doplňujícího charakteru (další nepovinné studijní prameny v českém jazyce, jazyce anglickém aj. doporučí případným zájemcům vyučující): [8] Frank, R. H.: Mikroekonomie a chování. Praha, Svoboda 1995. [9] Frank, R. H., Bernanke, B. S.: Ekonomie. Praha, Grada 2002. [10] Holman, R.: Ekonomie. 5. aktualizované vydání, Praha, C. H. Beck 2011. [11] Holman, R.: Mikroekonomie. Středně pokročilý kurz. Praha, C.H. Beck 2002. [12] Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. 3. vydání. Praha, C. H. Beck 2005. [13] Hořejší, B., Soukupová, J., Macáková, L., Soukup, J.: Mikroekonomie.. 5.aktualizované vydání. Praha, Management Press 2010. [14] Sirůček, P.: Průvodce dějinami standardních ekonomických teorií. 2. aktualizované 11

vydání. Slaný, Melandrium 2003. [15] Sojka, M.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Havlíček Brain Team 2010. [16] Sojka, M., Konečný, B.: Malá encyklopedie moderní ekonomie. 4. vydání. Praha, Libri 2001. .[17] Vlček, J. a kol.: Ekonomie a ekonomika, 4. zcela přepracované v ydání, Walters Kluwer ČR, Praha 2009.

12

blok I. ÚVOD DO STUDIA STANDARDNÍ OBECNÉ EKONOMICKÉ TEORIE I.1. Úvod do studia standardní mikroekonomie I.1.1. Struktura tématu A) Ekonomie jako věda a předmět zkoumání standardní ekonomie B) Základní pojmový aparát standardní obecné ekonomické teorie C) Základní postupy a nástroje mikroekonomické analýzy D) Základy práce s grafy v mikroekonomii I.1.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování ad A) ekonomika, ekonomie a její disciplíny, ekonomická teorie (obecná ekonomie, +politická ekonomie), uspokojování potřeb,+počátky ekonomického myšlení a vznik ekonomické vědy, +různé ekonomické školy, proudy a hlavní představitelé, +standardní ekonomie (+"ekonomie hlavních proudů"), +neoklasická doktrína jako základ standardní mikroekonomie, +nestandardní alternativní přístupy, předmět zkoumání standardní ekonomie (+economics),mikroekonomie a makroekonomie, ekonomie pozitivní a normativní Ad B) „vzácnostní“ definice předmětu zkoumání ekonomie, zdroje (vstupy, výrobní faktory, inputy), práce, půda, kapitál, primární výrobní faktory, +technologie, důchody z výrobních faktorů, volné a vzácné statky, ekonomická vzácnost, omezené zdroje versus neomezené potřeby, užitek (užitečnost), spotřební a kapitálové statky, výstup (output, produkt, produkce), statky, výrobky a služby (produkty), alternativní užití zdrojů, rozhodování (volba) jako jádro ekonomie, hranice produkčních možností, +efektivnost, +kalkulace nákladů a výnosů, +marginální (mezní) přístup, +vyrovnání mezních veličin jako kritérium efektivní alokace vzácných zdrojů, +racionální chování, základní tržní subjekty a jejich základní funkce v koloběhu tržní ekonomiky, +ekonomické cíle, náklady obětované příležitosti (alternativní náklady), explicitní náklady, implicitní náklady, zákon (princip) klesajících výnosů (mezních výnosů), výnosy z rozsahu ad C) +základní metody v ekonomii, +pozorování, +ekonomická a statistická analýza, +experiment, +modelování, +předpoklady ekonomických modelů, požadavek ceteris paribus (jinak stejných podmínek), +abstrakce, +metody induktivní a deduktivní, +hledání ekonomické rovnováhy a optima, stavy a toky (veličiny stavové a tokové), +veličiny celkové, průměrné a mezní 13

ad D) možnosti vyjádření ekonomických souvislostí, využití grafů v mikroekonomii, graf, počátek a osy grafu, závislé a nezávislé veličiny, sklon, sklon přímky a sklon křivky, +sklon křivky mezi body a sklon křivky v bodě, +mezní veličina, směrnice, strmost, pohyb po křivce (podél křivky) a pohyb křivky I.1.3. Hlavní nové značky a zkratky L (práce), K (kapitál), A (půda), D nebo d (poptávka), S nebo s (nabídka), P nebo p (cena), Q nebo q (množství), E (rovnováha), změna x, změna y, PPF (hranice produkčních možností) I.1.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) ekonomické (vzácné) statky jsou užitečné a vyskytují se v omezené míře P N 2) kombinace výstupu na křivce PPF (hranice produkčních možností) představují efektivní kombinace P N 3) "vzácnostní" definice předmětu zkoumání ekonomie definuje ekonomickou teorii jako vědu o tom, jak lidé a společnost rozhodují o využívání vzácných zdrojů (s alternativním použitím) k výrobě užitečných a vzácných statků a jak tyto vyrobené statky rozdělují mezi různé osoby a skupiny P N 4) implicitní náklady jsou poněkud širší pojem než náklady obětované příležitosti P N 5) záporná směrnice (negativní sklon) křivky vyjadřuje přímou úměru mezi proměnnými (veličinami) P

N

14

B) Kvizové otázky: 1) Ekonomie jakožto moderní věda je vědou: a) univerzální b) formální c) společenskou (kulturní) d) přírodní e) duchovní 2) Standardní ekonomie (standardní ekonomická teorie) vysvětluje rozdělování příjmů vlastníkům výrobních faktorů na základě: a) teorie přebytku b) teorie mezní produktivity c) pracovní teorie hodnoty d) teorie nadhodnoty e) teorie mezního užitku 3) Určete, který z následujících výroků obsahuje zákon klesajících výnosů: a) když ztrojnásobíme všechny vstupy, výstup se zvětší méně než trojnásobně b) když zvětšíme jeden vstup, celkový výstup roste stále pomaleji c) když ztrojnásobíme všechny vstupy, výstup se zvětší více než trojnásobně d) když zvětšíme jeden vstup, dodatečný výstup roste stále rychleji e) všechny výše uvedené výroky jej obsahují 4) Písek na poušti je: a) výrobním faktorem b) ekonomickým statkem c) veřejným statkem d) volným statkem e) veřejnou službou 5) V pozadí definice předmětu zkoumání standardní ekonomie leží: a) nesoulad mezi omezenými potřebami a neomezenými zdroji b) nesoulad mezi neomezenými potřebami a omezenými zdroji c) přeměna volných statků ve statky ekonomické d) přeměna ekonomických statků na statky volné e) problematika vlastnictví výrobních faktorů

15

C) Příklady a úkoly: 1) Určete, jakým typem výroku (pozitivním či normativním) jsou následující tvrzení: a) z dlouhodobého hlediska je inflace vždy větším zlem než nezaměstnanost b) míra registrované nezaměstnanosti v České republice činila v roce 2006 v průměru za rok 8,08% 2) Rozhodněte, zda níže uvedené problémy spadají spíše do oblasti zkoumání standardní mikroekonomie či standardní makroekonomie: a) inflace b) nerovnováha obchodní bilance určité země c) volba optimálního výstupu firmy Avia d) rozhodování o nájmu půdy u soukromého zemědělce e) stabilizace ekonomiky pomocí řízení množství peněz f) stanovení ceny konkrétního výrobku 3) Co mají různé definice předmětu zkoumání standardní ekonomie společného? Co leží v jejich pozadí? Jak se problém ekonomické vzácnosti může projevovat v realitě? +4) Uveďte některé ekonomické směry, které řadíme mezi nestandardní (alternativní) ekonomické směry. +5) Slovně vyjádřete zákon vzácnosti. I.1.5. Výsledky a řešení ad A) 1) P 2) P 3) P 4) N 5) N ad B) 1) c 2) b 3) b 4) d 5) b ad C) 1) a) normativním, protoţe obsahuje také hodnocení (resp. Etické morální soudy b) pozitivním, protoţe ekonomickou realitu pouze popisuje a nehodnotí (podrobněji viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [5], [6])) 2) a) MAE b) MAE c) MIE d) MIE e) MAE f) MIE (zde zjednodušeně odhlíţíme od propojenosti a souvislostí mikroekonomické a makroekonomické sféry - podrobněji viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [6] aj.) 16

3) problematika uspokojování potřeb ve světě vzácných zdrojů, resp. konflikt mezi vždy neomezenými potřebami a vždy omezenými zdroji, ekonomická vzácnost se můţe projevovat např. jako nedostatek peněţních prostředků (blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [6], [5]) +4) Mezi nestandardní ekonomické směry patří například marxismus, postkeynesiánství, neoricardiánství, institucionalismus či samosprávná ekonomie (blíţe viz doporučená literatura [12] +5) V ekonomii platí zákon vzácnosti, ţe statky jsou vzácné, protoţe neexistuje dostatek zdrojů k výrobě všech statků, které lidé chtějí spotřebovávat. Zdroje jsou proto omezené a potřeby lidí neomezené (viz doporučená literatura [6]) s. 26).

I.1.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap.1. (1.1. - 1.4.), kap.2. (2.1. - 2.5.), kap.20. (20.1. - 20.5.); [2] - kap.1. (1.1. - 1.7.), kap.2. (2.1. - 2.8); [3] kap.1 (1.1 - 1.7), kap. 2 (2.1 - 2.7) rozšiřující: [5] - kap.I (1 - 3) , kap.II (3); [6] - +kap.1., +kap.2., +kap.3.; [13] - kap.2. doporučené příklady a domácí úkoly: [3] - kap.1.2./př.1, 4, +5, +12, 14, 15; kap.1.4.2./př.2, 4, +7; kap.1.5.2./př.+3, +7, +10; kap.2.2./př.1, 3, 8, 13, 21

17

I.2. Trh a tržní mechanismus I.2.1. Struktura tématu A) Vznik a typy trhů B) Tržní subjekty a základní schéma toků v tržní ekonomice C) Základní elementy trhu C1) Poptávka, poptávková funkce a poptávková křivka C2) Nabídka, nabídková funkce a nabídková křivka C3) Cena v tržní ekonomice C4) Konkurence a její typy D) Význam a funkce trhu, tržní nedokonalosti I.2.2. Základní pojmy a souvislosti nutné k zopakování ad A) dělba práce a specializace, mezinárodní dělba práce,+směna, peníze a jejich funkce, +zboží, trh, vznik a typy trhů, místní, národní a světové trhy, trhy dílčí a agregátní, trhy produktů (statků), trhy peněz a trhy služeb výrobních faktorů ad B) tržní (ekonomické) subjekty, základní rozhodovací jednotky, domácnosti (spotřebitelé), firmy (výrobci), vláda (resp. stát), zahraničí, základní schéma toků služeb výrobních faktorů a toku produktů (výrobků a služeb) v tržní ekonomice ad C) vymezení trhu, tržní mechanismus, elementy trhu, poptávkově-nabídková analýza, poptávková funkce a křivka, typy poptávky (individuální, tržní a agregátní), zákon (princip) klesající poptávky, +substituční a důchodový efekt cenové změny, hlavní determinanty poptávky, poptávka a poptávané množství, posuny křivky a posuny po křivce poptávky, nabídková funkce a křivka, typy nabídky (individuální, tržní a agregátní), zákon (princip) rostoucí nabídky, hlavní determinanty nabídky, nabídka a nabízené množství, posuny křivky nabídky a posuny po křivce nabídky, +mikroekonomická tržní rovnováha, rovnovážná cena (cena "vyčišťující trh"), fungování (a "vyčišťování") trhu, vliv změny poptávky a nabídky na tržní rovnováhu, grafické a algebraické řešení tržní rovnováhy, konkurence, konkurence na straně poptávky a nabídky, konkurence napříč trhem (mezi poptávkou a nabídkou), cenová a necenová konkurence, konkurence dokonalá a konkurence nedokonalá, monopol, monopolistická konkurence, oligopol ad D) základní funkce trhu ( alokační a regulační), základní problémy ekonomické organizace (co vyrábět?, jak vyrábět?, pro koho vyrábět?, resp. proč vyrábět?), tržní 18

ekonomika, zvyková ekonomika, centrálně plánovaná (socialistická) ekonomika, smíšená ekonomika, "neviditelná ruka" trhu - předpoklady fungování a problémy, +"viditelná pěst vlády", tržní a vládní selhání I.2.3. Hlavní značky a zkratky QD nebo qD (poptávané množství), PD nebo pD (cena poptávky), QS nebo qS (nabízené množství), PS nebo pS (cena nabídky), QE nebo qE (rovnovážné množství), PE či pE (rovnovážná cena), EUR (euro) I.2.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) přímá výměna výrobku za výrobek se nazývá barter (bartrový obchod) P N 2) společenská dělba práce spočívá v rozdělení pracovních činností podle osobních přirozených (biologických) dispozic P N 3) s tržním mechanismem (systémem) je spojen vertikální přenos informací P N 4) pod pojmem " neviditelná ruka trhu" chápeme vliv a interakce skrytých zájmových skupin (lobby) P N 5) monopolistická konkurence je jednou z reálně existujících forem konkurence nedokonalé P N B) Kvizové otázky: 1) Problém „Co vyrábět“ v tržních podmínkách řeší především: a) ekonomové a plánovači b) vědci a inženýři c) vláda 19

d) peněžní hlasy spotřebitelů e) zvyky a tradice

2) Změna kterého z následujících uvedených faktorů nepovede k posunu křivky poptávky po lyžích: a) cena vázání na lyžích b) cena vosku na lyže c) rozhodnutí spotřebitelů méně lyžovat d) cena lyží e) platí c) a d) současně 3) Trh může být pojímán jako: a) časově a místně specifikované soustředění poptávky a nabídky b) tržní mechanismus c) oblast ekonomiky, kde dochází k výměně činností mezi ekonomickými subjekty pomocí směny zboží d) komunikační prostředek, jehož prostřednictvím vstupují kupující a prodávající do vzájemného kontaktu, aby se dohodli na ceně a množství nakoupených a prodaných statků e) vše uvedené je správné 4) Zavedení maximální ceny výrobku X povede, za jinak stejných podmínek, v modelu poptávkově-nabídkové analýzy k: a) “vyčištění” trhu na vyšší úrovni nabídky i poptávky b)) převisu poptávaného množství tohoto statku nad množstvím nabízeným c) převisu nabízeného množství tohoto statku nad množstvím poptávaným d) nedostatku této komodity na trhu e) platí nabídka b) i d) současně 5) Jak se posune křivka nabídky osobních počítačů zrušením cla na jejich dovoz ze zahraničí (uvažujte jinak stejné podmínky): a) posune se doleva nahoru b) neposune se c) dojde k posunu (pohybu) po křivce, d) posune se doprava dolů e) nelze jednoznačně určit C) Příklady a úkoly: 20

1) Pomocí schématu koloběhu vysvětlete interakcí trhů statků a trhů výrobních faktorů ve dvousektorové ekonomice. 2) Popište řešení základních problémů ekonomické organizace (základních ekonomických otázek) v tržní a centrálně plánované (příkazové) ekonomice. +3) Existují nějaké výjimky ze zákona klesající poptávky? Uveďte příklady. 4) Správně doplňte následující tvrzení. Dílčí (tržní) poptávkovou křivku získáme jako …...................... součet …........................ poptávkových křivek. 5) Poptávka je určena rovnicí P = 100 - 4Q a nabídka je určena rovnicí P = 40 + Q. Určete množství a cenu “čistící trh”. I.2.5. Výsledky a řešení ad A) 1) P 2) N 3) N 4) N 5) P ad B) 1) d 2) d 3) e 4) e

5) d

ad C) 1) Dvousektorový model je vysvětlován v doporučené literatuře [1] na s. 30 či [2] na s. 49 - 50. Základní schéma koloběhu viz téţ lit. [6], s. 42. 2) V trţní ekonomice jsou základní problémy ekonomické organizace řešeny fungováním tržního mechanismu (viz koloběh a interakce trhů - příklad 1). V ekonomice centrálně plánované (příkazové) o výrobě a rozdělování plně rozhoduje vláda prostřednictvím závazného státního plánu. +3) Výjimku ze zákona klesající poptávky představuje především Giffenův statek (Giffenův paradox). Jde o statek méněcenný, který tvoří podstatnou část výdajů spotřebitele, slouţí k uspokojení základních potřeb a není moţné jej nahradit substituty v odpovídajících cenových relacích. „Klasickým“ příkladem jsou brambory v Irsku koncem 19. století. Neúroda způsobila růst ceny brambor a to přes velké sníţení reálného důchodu vedlo k růstu poptávky po bramborách (jelikoţ na ostatní statky jiţ nezbývalo). Můţe jít rovněţ o chleba, mléko či maso Blíţe viz lit.[2], s. 54; [6], s. 452 či [5], s. 31. Jinou uváděnou výjimkou jsou statky „snobské spotřeby“, ceněné svoji vysokou cenu, image a snobskou přitaţlivost. Poptávka po těchto statcích můţe při sníţení jejich ceny klesnout. Blíţe viz lit [6], s. 561 či [13], kap. 3.6. 4) horizontální, individuálních 21

5) poptávka se musí rovnat nabídce, odtud Q=12 a P=52

I.2.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap.2. (2.1. - 2.5.), kap.3. (3.1. - 3.6.); [2] - kap.2. (2.8 - 2.10), kap.3 (3.1. - 3.5.); [3] - kap.3. (3.1. - 3.4., 3.6. - 3.7.) rozšiřující: [5] - kap. III (1-6); [6] - kap.3., kap.4. doporučené příklady a domácí úkoly: [3] - kap.3.2./př.1, 2, 7, 8, 12, 13, 16, 17; kap.3.4.2./př.1, 5

22

blok II. POPTÁVKA NA TRHU PRODUKTŮ (TEORIE SPOTŘEBITELE) II.3. Rozhodování spotřebitele a vlastnosti poptávky II.3.1. Struktura tématu A) Užitek a jeho měření B) Kardinalistická verze teorie mezního užitku C) Ordinalistická verze teorie mezního užitku C1) Indiferenční křivky a jejich vlastnosti C2) Linie rozpočtu C3) Optimum spotřebitele +C4) Odvození křivky individuální spotřebitelské poptávky D) Cenová elasticita poptávky E) Tržní poptávka +F) Přebytek spotřebitele II.3.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování ad A) spotřebitel (domácnost), ekonomické rozhodování (chování) spotřebitele, funkce a základní cíl spotřebitele, +racionalita spotřebitelské volby (rozhodování), maximalizace (celkového) užitku, +potřeby, preference, subjektivní užitek (užitečnost), celkový a mezní užitek, faktory celkového a mezního užitku, zákon (princip) klesajícího mezního užitku, +neoklasická teorie mezního užitku, srovnatelnost a měřitelnost užitků ad B) +kardinalistická verze teorie mezního užitku, křivky užitku, optimum spotřebitele při nákupu jednoho a dvou statků, zákon (princip) vyrovnávání mezních užitků, klesající tvar individuální křivky poptávky, +křivka poptávky jako množina spotřebitelských optim, totožnost křivky individuální poptávky a křivky mezního užitku za předpokladu přímé měřitelnosti užitku ad C) +ordinalistická verze teorie mezního užitku, indiferenční analýza a její kroky, indiferenční soubor, indiferenční křivka a indiferenční mapa, základní vlastnosti indiferenčních křivek, konvexnost indiferenční křivky a princip klesajícího mezního užitku, zákon (princip) substituce, mezní míra substituce, sklon (směrnice) indiferenční 23

křivky, substituty a komplementy, rozpočtové omezení, linie rozpočtu (příjmu), množina spotřebitelských možností (soubor tržních příležitostí), rovnice a sklon (směrnice) linie rozpočtu, změny sklonu a posuny linie rozpočtu, spotřebitelské optimum (rovnováha spotřebitele), optimální spotřebitelská kombinace, grafické a algebraické řešení spotřebitelského optima, zákon (princip) vyrovnávání mezních užitků, +grafické odvození klesající individuální křivky poptávky za předpokladu neměřitelnosti užitku ordinalistickou cestou ad D) +elasticita poptávky jako relativní (procentní) změna, cenová elasticita poptávky, koeficient cenové elasticity poptávky, poptávka cenově dokonale elastická, elastická, jednotkově elastická, neelastická a dokonale neelastická, vztah mezi cenovou elasticitou a sklonem, cenová elasticita přímky, +cenová elasticita křivky, faktory cenové elasticity poptávky, vztah cenové elasticity a příjmových (resp. výdajových) veličin, +příjmy firmy a výdaje spotřebitele, význam cenové elasticity pro rozhodování firmy a spotřebitele, +další elasticity poptávky (+důchodová a křížová) ad E) individuální spotřebitelská poptávka, tržní (dílčí) poptávka, +agregátní poptávka, horizontální agregace (součet) individuálních poptávek, odvození a změny křivky tržní poptávky ad F) přebytek spotřebitele, výhody ze směny, ilustrace přebytku spotřebitele pomocí individuální, resp. tržní křivky poptávky II.3.3. Hlavní nové značky a zkratky U (užitek), TU (celkový užitek), MU (mezní užitek), BL nebo KL (linie rozpočtu), I (důchod), PX nebo px (cena komodity X), PY nebo pY (cena komodity Y), MRSYx (mezní míra substituce Y za X), MRSxY (mezní míra substituce X za Y), d (individuální spotřebitelská poptávka), D (tržní poptávka), AD (agregátní poptávka), EPD nebo EDP (koeficient cenové elasticity poptávky, TR (celkový příjem firmy, resp. celkové spotřebitelské výdaje), MR (mezní příjem firmy, resp. mezní spotřebitelský výdaj) II.3.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) při měřitelnosti užitku je křivka poptávky totožná s křivkou mezního užitku měřeného v penězích P N 2) poptávka po luxusních statcích je obvykle více elastická než poptávka u statků k životu zcela nezbytných P N 24

3) směrnice (sklon) indiferenční křivky je podle této křivky (směrem dolů) rostoucí P N 4) čím je skladování příslušného statku nesnadnější a nákladnější, tím nižší je za jinak stejných podmínek cenová elasticita nabídky tohoto statku P N 5) pokud má křivka poptávky menší sklon než křivka nabídky, potom podle pavučinového modelu bude mít příslušný trh při vychýlení tendenci obnovit rovnováhu P N B) Kvizové otázky: 1) Jestliže šestá meruňka, kterou spotřebitel konzumuje, mu poskytne 10 jednotek užitku, pak sedmá mu bude obvykle poskytovat: a) více než 10 jednotek užitku b) přesně 10 jednotek užitku c) méně než 10 jednotek užitku d) dvakrát tolik jednotek užitku e) přesně (10/6).7jednotek užitku 2) Co z následujícího neplatí pro bod spotřebitelského optima? a) směrnice linie rozpočtu a indiferenční křivky jsou stejné b) linie rozpočtu je tečnou nejnižší indiferenční křivky c) poměry mezních užitků k příslušným cenám jsou stejné pro všechny spotřebovávané statky d) spotřebitel dosahuje maximálního celkového užitku e) mezní míra substituce se rovná převrácenému poměru cen 3) Která z následujících vlastností není vlastností linie rozpočtu (rozpočtové linie): a) lineární tvar při konstantních cenách b) negativní sklon (záporná směrnice) c) klesající mezní míra substituce d) sklon vyjádřený podílem cen statků e) posun doleva dolů při poklesu velikosti důchodu 4) Hodnota EPD = 0,2 (v absolutní hodnotě) znamená, že procentní změna množství při 10 % změně ceny bude: a) 0,2 b) 2 c) 5 25

d) 10 e) ze zadaných údajů nelze určit

5) Pokud 15% snížená ceny určitého statku vedlo k 5% růstu množství peněz vydávaných na nákup tohoto statku, potom platí, že poptávka po této komoditě je: a) cenově neelastická b) cenově jednotkově elastická c) cenově elastická d) cenově dokonale neelastická e) cenově dokonale elastická C) Příklady a úkoly: 1) Jestliže je celkový užitek nějakého statku maximální, co můžeme pak říci o příslušném mezním užitku. +2) Určete mezní užitek při spotřebě páté jednotky statku X, pokud znáte funkci celkového užitku: TU = 14X-X2. 3) Cena statku X je 20 korun (Kč) a cena statku Y je 25 korun (Kč). Důchod (příjem) spotřebitele je pak 1000 korun (Kč). Určete: a) rovnici linie rozpočtu (rozpočtové linie) b) MRS v bodě optima spotřebitele c) průsečík linie rozpočtu s osou y 4) Správně doplňte následující tvrzení: Snížení ceny statku při cenové neelastické poptávce povede k tomu, že celkové příjmy (tržby) firmy se za jinak stejných podmínek …....... . 5) Slovně vyjádřete zákon rovnosti mezního užitku (mezních užitků).

II.3.5. Výsledky a řešení ad A) 1) P 2) P 3) N 4) P 5) P 26

ad B) 1) c 2) b 3) c 4) b 5) c ad C) 1) Při maximálních celkovém uţitku je mezní uţitek roven nule a naopak (viz doporučenou literaturu [1], [2], [3]). + 2) Pro velmi malé změny lze vypočítat MU jako první derivaci TU, odtud MU = 14 - 2X, pro X = 5 je MU = 4 (viz doporučenou literaturu [1], [2], [3] apod.) 3) 1000=20X+25Y, MRS= 4/5, průsečík s osou y při Y=40 4) sníţí 5) Podle zákon rovnosti mezního užitku (mezních uţitků) mezní uţitek poslední peněţní jednotky vynaloţené na jeden statek se musí rovnat meznímu uţitku poslední jednotky vynaloţené na nákup všech ostatních statků. Umoţňuje to rovnost mezních všech statků ve vztahu k jejím cenám (viz doporučenou literaturu [1], [2], [5], [6] apod.) II.3.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap.4. (4.1. - 4.3.), kap.5. (5.1. - 5.3.); [2] - kap.4. (4.1. - 4.5.), kap.5. (5.1. - 5.3.) [3] - kap.4. (4.1. - 4.3., 4.5. - 4.6.), kap.5. (5.1. - 5.3., 5.6. - 5.7.) rozšiřující: [5] - kap.II (1-2, 4-5), kap.IV (1- 7).; [6] - +kap.18., +kap.19. doporučené příklady a domácí úkoly: [3] - kap.4.2./př.1, 6, 7, 14, 15, +24; kap.5.2./př.1, 2, 4, 5, 24, +26, +29; kap.19./př.+1, +8

27

blok III. NABÍDKA NA TRHU PRODUKTŮ (TEORIE FIRMY) III.4. Firma a volba technologie III.4.1. Struktura tématu A) Úvod do teorie firmy B) Produkční analýza C) Volba technologie firmou v krátkém období D) Volba technologie firmou v dlouhém období D1) Izokvanty a substituce výrobních faktorů D2) Optimální kombinace výrobních faktorů D3) Výnosy z rozsahu III.4.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování ad A) firma (výrobce, +podnik), +příčiny existence firem, hlavní funkce firem, cílová funkce firmy, výroba (produkce), ekonomické rozhodování (chování) firmy, +časový horizont rozhodování firmy, +velmi krátké, krátké a dlouhé období, krátké a dlouhé období, typ konkurence (tržní struktury) a rozhodování firmy ad B) mikroekonomická produkční funkce, efektivnost produkční funkce, technologie, krátkodobá a dlouhodobá produkční funkce, základní vlastnosti produkčních funkcí v krátkém a dlouhém období, produkční analýza v krátkém a dlouhém období ad C) krátké období, variabilní vstup (faktor, input), celkový, průměrný a mezní (fyzický) produkt (+mezní produktivita faktoru), grafické vyjádření krátkodobé produkční funkce (vývoj a vlastnosti křivek fyzického produktu), zákon (princip) klesajících mezních výnosů (klesající výnosy z variabilního vstupu, klesající mezní fyzický produkt, +zákon (princip) proměnných proporcí), +rostoucí, konstantní a klesající výnosy z variabilního vstupu, +výnosy z variabilního vstupu a náklady v krátkém období, +neoklasická teotie mezní produktivity ad D) dlouhé období, variabilita všech vstupů, izokvantová analýza a její kroky (indiferenční analýza firmy), izokvanta a mapa izokvant, grafické vyjádření dlouhodobé produkční funkce mapou izokvant, základní vlastnosti izokvant, konvexnost izokvanty a princip klesajícího mezního fyzického produktu, mezní míra technologické 28

(resp. technické) substituce vstupů, sklon (směrnice) izokvanty, +substituce vstupů v realitě, nákladové omezení firmy, izokosta (linie stejných celkových nákladů), rovnice a sklon (směrnice) izokosty, +relativní ceny vstupů, cena práce (+mzdová sazba) a cena kapitálu (+nájemné), změny sklonu a posuny izokosty, volba optimální technologické kombinace (grafické a algebraické řešení), pravidlo nejmenších nákladů, +pravidlo substituce vstupů, +odvození křivky dlouhodobých nákladů, rostoucí, konstantní a klesající výnosy z rozsahu III.4.3. Hlavní nové značky a zkratky Q nebo Y (produkt), F (výrobní faktor), SR nebo S (krátké období), LR nebo L (dlouhé období), TPPL nebo TPL (celkový fyzický produkt práce), APPL nebo APL (průměrný fyzický produkt práce), MPPL nebo MPL (mezní fyzický produkt práce), MRTSKL mezní míra technologické substituce kapitálu prací), MRTSLK (mezní míra technologické substituce práce kapitálem), C nebo TC (celkové náklady), pL nebo w (cena práce - mzdová sazba), pK nebo r (cena kapitálu - nájemné)

III.4.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) fixní výrobní faktor je faktor, jehož rozsah nelze během výroby v rámci daného časového období volně měnit P N 2) produkční funkce předpokládá efektivní kombinace vstupů P N 3) zákon (princip) klesajícího mezního produktu je jiným pojmenováním klesajících výnosů P N 4) výnosy z rozsahu jsou technologickou vlastností krátkodobé produkční funkce P N 5) směrnice izokosty vyjadřuje poměr MPPL a MPPK P N B) Kvizové otázky: 29

zákona

1) Pro dlouhé období platí, že: a) služby všech používaných vstupů jsou fixní b) služby všech používaných vstupů jsou variabilní c) služby přinejmenším jednoho vstupu jsou fixní d) firmy nemohou rozšiřovat svoje výrobní kapacity e) jde vždy o období delší než pět let 2) Vlastnost klesající výnosy z variabilního vstupu: a) vykazuje každá produkční funkce v dlouhém období b) může nastat již od první použité jednotky variabilního vstupu c) vykazuje každá produkční funkce v krátkém období d) může platit až od určitého použitého množství variabilního vstupu e) správné mohou být odpovědi b) a d) 3) Izokvanta představuje: a) takové kombinace výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce b) takové kombinace výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit různý objem produkce c) maximálně dostupné kombinace výrobních faktorů při daných celkových nákladech d) náklady na nákup potřebných výrobních faktorů e) žádná z nabízených možností není správná 4) Izokosta čili linie stejných nákladů představuje: a) náklady vynaložené na nákup pouze primárních výrobních faktorů b) kombinace vstupů, jejichž pomocí lze vyrobit stejný objem produkce c) kombinace vstupů, jejichž pomocí lze vyrobit různý objem produkce d) všechny kombinace výrobních faktorů maximálně dostupné vzhledem k daným celkovým nákladům e) žádná z variant není správná 5) V případě současného zdvojnásobení cen obou vstupů se, za jinak stejných podmínek, směrnice linie stejných celkových nákladů: a) zdvojnásobí b) klesne na polovinu c) nezmění d) přiblíží absolutní hodnotě poměru obou cen e) žádná z nabídek není správná C) Příklady a úkoly:

30

1) Následující rovnice popisuje výrobní proces jedné firmy: Q = 300.L + 60.L2 -2.L3. Na základě znalosti této rovnice určete: a) rovnici celkového fyzického produktu práce b) rovnici průměrného fyzického produktu práce. + 2) Zisk maximalizující nedokonale konkurenční firma se rozhoduje o optimální kombinaci vstupů práce a kapitálu. Mezní fyzický produkt práce je popsán rovnicí MPPL = 2.K, mezní fyzický produkt kapitálu rovnicí MPPK = 2.L (kde L, K jsou příslušná množství). Celkové náklady činí 12000 Kč, cena služeb práce je 300 Kč a cena služeb kapitálu pak 500 Kč. a) Vypočtěte optimální množství vstupů, které by měla firma používat. b) Určete absolutní hodnotu mezní míry technické substituce kapitálu prací v bodě nákladového optima. 3) Uveďte definici pojmu mezní fyzický produkt. 4) Vysvětlete, jak souvisí sklon izokvanty s mezní mírou technické substituce. 5) Slovně vyjádřete pravidlo nejmenších (minimálních) nákladů. III.4.5. Výsledky a řešení ad A) 1) P 2) P 3) P 4) N 5) N ad B) 1) b 2) e 3) a 4) d

5) c

ad C) 1) a) Q = celkový fyzický produkt (TPPL) b) průměrný fyzický produkt = celkový fyzický produkt/L, pak APPL = 300 + 60.L - 2.L2 + 2)a) nákladové optimum nastává pro rovnost poměru MPP vstupu/ceně vstupu pro všechny pouţité vstupy, dále platí rovnice izokosty, řešíme soustavu dvou rovnic pro neznámé L a K 2.K/300 = 2.L/500, 12000 = 300.L + 500.K, odtud 20 L a 12 K b) v bodě nákladového optima je MR TS rovna převrácenému poměru cen (v absolutní hodnotě), tedy 3/5 3) Mezní fyzický produkt ( MPP) je změna objemu vyrobené produkce vyvolaná změnou mnoţství vstupu o jednotku (viz doporučenou literaturu [1], [2], [5], [6] apod. 4) MRTS je vyjádřena sklonem izokvanty a tento sklon je roven poměru mezních produktů obou vstupů. V důsledku klesajících mezních výnosů se mezní produkt se 31

změnou mnoţství kaţdého z faktorů mění. To vede ke konvexnímu tvaru izokvanty. 5) Firma vyrobí dané mnoţství výstupu při nejmenších nákladech, kdyţ zaměstnává výrobní faktory tak, aby se vyrovnaly mezní produkty na peněţní jednotku vydanou za kaţdý výrobní faktor. Potom jsou poměry mezních produktů všech výrobních faktorů k jejich cenám shodné (viz doporučenou literaturu [2], [5], [6] apod.). III.4.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap.6. (6.1., 6.3.); [2] - kap.6. (6.1. - 6.2.), kap.7 (7.1. - 7.2.); [3] - kap.6. (6.1. - 6.3., 6.5. - 6.6.) rozšiřující: [5] - VII (2. - 9.) doporučené příklady a domácí úkoly: [3] - kap.6.2./př.1, 4, 7, 10, 11, 13, 14, 19; kap.19./př.2, +4

32

III.5 Příjmy, náklady a zisk firmy III.5.1. Struktura tématu A) Příjmy firmy A1) Příjmy firmy v podmínkách dokonalé konkurence A2) Příjmy firmy v podmínkách nedokonalé konkurence B) Typy nákladů v ekonomické teorii C) Vlastnosti a tvary nákladových křivek v krátkém období +D) Krátkodobé a dlouhodobé náklady E) Zisk firmy F) Obecná charakteristika optima firmy při volbě výstupu III.5.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování ad A) příjmy (+tržby) firmy, celkový, průměrný a mezní příjem, dokonalá a nedokonalá konkurence, křivka individuální (firemní) poptávky po produkci firmy v podmínkách dokonalé a nedokonalé konkurence, vývoj příjmových křivek za dokonalé a nedokonalé konkurence, vazba příjmů na cenovou elasticitu firemní poptávky ad B) náklady firmy, +základní faktory výše nákladů, účetní a ekonomické pojetí nákladů, celkové ekonomické náklady, náklady explicitní a implicitní, náklady obětované příležitosti (alternativní náklady, implicitní náklady), náklady celkové, průměrné a mezní, +souvislost produkční a nákladové funkce ad C) krátké období, krátkodobé náklady celkové, průměrné a mezní, náklady fixní a variabilní, průměrné variabilní a průměrné fixní náklady, grafická ilustrace standardních nákladových křivek v krátkém období, +tvary a vlastnosti krátkodobých nákladových křivek, +základní vztahy mezi nákladovými křivkami, +vazba krátkodobých nákladů na vlastnosti krátkodobé produkční funkce ad D) dlouhé období, +křivka dlouhodobých celkových nákladů, +dlouhodobé náklady celkové, průměrné a mezní, +vazba dlouhodobých nákladů na vlastnosti dlouhodobé produkční funkce (na výnosy z rozsahu), +vztah krátkodobých a dlouhodobých nákladů, minimalizace nákladů v dlouhém období ad E) zisk firmy, maximalizace zisku, účetní (podnikatelské, firemní) a ekonomické pojetí zisku, účetní (podnikatelský, firemní) zisk, ekonomický zisk (čistý ekonomický 33

zisk), celkový a průměrný (jednotkový, jednicový) zisk, normální zisk, ad F) rozhodování firmy, zlaté (obecné) pravidlo maximalizace zisku při volbě optimálního výstupu firmy, +obecná pravidla krátkodobého a dlouhodobého rozhodování zisk maximalizující firmy (ohledně optimálního výstupu, ziskovosti, resp. uzavření firmy), ziskovost firmy a ukončení činnosti firmy III.5.3. Hlavní nové značky a zkratky d (individuální poptávka po produkci firmy), TR (celkový příjem), AR (průměrný příjem), MR (mezní příjem), TC nebo STC (krátkodobé celkové náklady), AC nebo SAC (krátkodobé průměrné náklady), MC nebo SMC (krátkodobé mezní náklady), FC (fixní náklady), VC (variabilní náklady), AFC (průměrné fixní náklady), AVC (průměrné variabilní náklady), LTC (dlouhodobé celkové náklady), LAC (dlouhodobé průměrné náklady), LMC (dlouhodobé mezní náklady), TP nebo pí (celkový ekonomický zisk)

III.5.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) pokud čistý ekonomický zisk firmy je kladný, potom firma dosahuje vyššího než normálního zisku P N 2) křivka mezních nákladů protíná křivku průměrných nákladů vždy právě v jejím minimu P N 3) průměrné fixní náklady rostou s růstem výstupu P N 4) v podmínkách dokonalé konkurence platí, že P=AR=MR P N 5) křivka průměrných vždy splývá s křivkou mezních příjmů P N B) Kvizové otázky:

34

1) Jestliže v krátkém období klesne výstup na nulu, pak fixní náklady budou: a) rostoucí b) kladné c) klesající d) záporné e) nulové 2) Křivka variabilních nákladů vyjadřuje: a) vztah mezi cenami jednotlivých vstupů b) poptávku po výrobních faktorech c) vztah mezi objemem výroby a variabilními náklady d) skutečnost, že ceny vstupů jsou funkcí nákladů e) ani jedna varianta není správná 3) Pro kterou z následujících křivek je tradičně typický tvar “S”? a) FC b) AC c) MC d) TC e) AVC 4) Normální zisk je vždy kvantitativně roven: a) explicitním nákladům b) celkovým nákladům c) čistému ekonomickému zisku d) implicitním nákladům e) ekonomickým nákladům 5) Za předpokladu lineární poptávkové křivky v podmínkách nedokonalé konkurence bude veličina MR: a) klesající b) rostoucí c) dokonale neelastická d) horizontální e) žádná z nabízených variant není správná C) Příklady a úkoly: 1) Slovně vymezte (definujte) TC, AC a MC.

35

2) Správně doplňte následující tvrzení: Celkové ekonomické náklady jsou součtem .…............... a …................ nákladů. 3) Správně doplňte následující tvrzení: Křivka mezních nákladů má tvar ….….................., křivka průměrných nákladů má tvar …................... a křivka průměrných fixních nákladů má tvar …............... . 4) Znáte krátkodobou nákladovou funkci malé textilní továrny: TC=2 000 + 12.Q + 6.Q2 + 5.Q3. Určete: a) fixní náklady na 1000 jednotek výstupu b) průměrné fixní náklady na 1000 jednotek výstupu 5) Firma během měsíce prodá 500 kusů produktu. Jednotková cena je 50 Kč. Vypočtěte průměrný příjem firmy. III.5.5. Výsledky a řešení ad A) 1) P 2) P 3) N 4) P 5) N ad B) 1) b 2) c 3) d 4) d

5) a

ad C) 1) Celkové náklady představují nejniţší celkové peněţní výdaje potřebné k vyrobení kaţdé úrovně výstupu. Průměrné náklady jsou to celkové náklady dělené počtem vyráběných jednotek. Mezní náklady popisují dodatečné náklady na výrobu jedné dodatečné jednotky výstupu (viz doporučenou literaturu [1], [2], [5], [6] apod.). 2) explicitních a implicitních nákladů 3) dýmky („J“ křivky), „U“ křivky, hyperboly 4) 2000, 2 5) TR = P . Q, zde TR = 50.500 = 25000 Kč, AR = TR/Q, zde 25000/500 = 50 Kč III.5.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap.6. (6.2., 6.4.), kap. 7. (7.1. - 7.3.); [2] kap.8 (8.1 - 8.2), kap. 9 (9.1 - 9.2), [3] - kap.7. (7.1. - 7.4., 7.6. - 7.7.) rozšiřující: [5] - kap. IX (1 - 4); [6] - kap.22. 36

doporučené příklady a domácí úkoly: [3] - kap.7.2./př.1, 2, 5, 17, 18, 23, 25, +28; kap.19./př.+3

III.6. Chování firmy a trhu v modelu dokonalé konkurence III.6.1. Struktura tématu A) Charakteristika modelu dokonalé konkurence B) Optimum dokonale konkurenční firmy v krátkém období C) Rovnováha dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období D) Optimum dokonale konkurenční firmy v dlouhém období E) Rovnováha dokonale konkurenčního odvětví v dlouhém období F) Střetávání poptávky a nabídky na dokonale konkurenčním trhu G) Efektivnost modelu dokonalé konkurence III.6.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování ad A) konkurence jako atribut tržního mechanismu, různá členění konkurence, konkurence dokonalá a nedokonalá, tržní struktury (podmínky konkurence), +model dokonalé konkurence a jeho význam, parametrický charakter cen (dokonale konkurenční firma jako cenový příjemce), předpoklady modelu dokonalé konkurence, příjmové křivky v dokonalé konkurenci ad B) optimum (rovnováha) firmy, grafická a algebraická ilustrace volby krátkodobého optimálního výstupu firmy, možné velikosti krátkodobého ekonomického zisku dokonale konkurenční firmy a jejich grafická ilustrace, způsoby minimalizace ztráty, bod ukončení činnosti (bod uzavření firmy), individuální nabídková křivka dokonale konkurenční firmy ad C) dokonale konkurenční trh (odvětví), individuální a tržní (dílčí) nabídka v podmínkách modelu dokonalé konkurence, křivka tržní nabídky na dokonale konkurenčním trhu, grafické a algebraické řešení tržní rovnováhy v dokonalé konkurenci ad D) dlouhé období, změny v dlouhodobém horizontu, mechanismus přelévání kapitálu (změn počtu firem na trhu), podmínka rovnovážného počtu firem na trhu (úloha normálního zisku), bod zvratu (vyrovnání nákladů s výnosy, nulového zisku), dlouhodobé optimum (rovnováha) dokonale konkurenční firmy, grafická ilustrace dlouhodobého rozhodování dokonale konkurenční firmy ad E) dlouhodobá tržní rovnováha, +křivka tržní nabídky a poptávky v dlouhém období, 37

změny tržní rovnováhy ad F) +mikroekonomická rovnováha, +teorie dílčí a celkové (všeobecné) ekonomické rovnováhy, faktor času a konstituování tržní rovnováhy na dokonale konkurenčním trhu, cenová elasticita nabídky, koeficient cenové elasticity nabídky, základní faktory cenové elasticity nabídky, pavučinový model ad G) alokační (paretovská) efektivnost, výrobní (produkční) efektivnost, kritérium alokační a kritérium výrobní efektivnosti, rovnost ceny a mezních nákladů, rovnost mezního užitku a mezních nákladů, efektivnost dokonale konkurenčního trhu a dokonale konkurenční ekonomiky, +výhody ze směny a jejich význam, přebytek spotřebitele, přebytek firmy (výrobce), +maximalizace výhod za směny v dokonalé konkurenci (včetně grafické ilustrace), výhody ze směny jako další pohled na alokační efektivnost III.6.3. Hlavní nové značky a zkratky M (bod uzavření), Z (bod zvratu), EPS nebo ES (koeficient cenové elasticity nabídky) III.6.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) dokonale konkurenční firmy vyrábějí zcela identické výrobky (homogenní produkt) P N 2) kritérium volby optimálního výstupu podle rovnosti MR a MC platí pouze na dokonale konkurenčním trhu statků P N 3) dokonale konkurenční firma ve stavu dlouhodobého optima je alokačně i výrobně efektivní P N 4) v dlouhém období musí dokonale konkurenční firmy dosahovat pouze nulového čistého ekonomického zisku P N 5) spotřebitelský přebytek na jednotku ekonomického statku je rozdíl mezi mezním užitkem a cenou P N

38

B) Kvizové otázky: 1) V krátkém období může dokonale konkurenční firma dosahovat: a) výlučně záporného ekonomického zisku b) výlučně kladného ekonomického zisku c) výlučně nulového ekonomického zisku d) kladného, nulového i záporného ekonomického zisku e) žádná z nabízených variant není správná 2) Individuální poptávková křivka v podmínkách dokonalé konkurence je absolutně cenově elastická a splývá s křivkou: a) AR b) TR c) MR d) MC e) platí odpověď a) i c) současně 3) V bodě zvratu (vyrovnání nákladů s výnosy) platí: a) P=AVC b) P=AR=MR=AVC c) P>MC d) P=MC=AC e) MC=AVC 4) Firmě se někdy vyplatí krátkodobě vyrábět se ztrátou, pokud cena kryje alespoň: a) AC b) AFC c) AVC d) ATC e) nic z uvedeného neplatí 5) Podmínku alokační efektivnosti a) MU<MC b) MU>MC c) MU = MC = P d) MU = MC = Q e) nic z uvedeného neplatí C) Příklady a úkoly: 1) Slovně vymezte (definujte) přebytek výrobce. 39

2) Správně doplňte následující tvrzení: Bod uzavření firmy je bod, pro který platí rovnost ....................... . 3) Správně doplňte následující tvrzení: Krátkodobá křivka nabídky dokonale konkurenční firmy je tvořena ….................... částí křivky …................... , jejíž spodní hranicí …................. . +4) Je dána funkce TC = 4. Q2 a MR = 80. Vypočtěte optimální výstup firmy, která maximalizuje zisk. 5) TR z prodeje každodenního výstupu dokonale konkurenční firmy činí 6000 Kč. Na této úrovni firma maximalizuje celkový ekonomický zisk. AC = 10 Kč, AVC = 6 Kč a MC=10 Kč. Vypočtěte každodenní ekonomický zisk (ztrátu) této firmy. III.6.5. Výsledky a řešení ad A) 1) P 2) N 3) P 4) P 5) P ad B) 1) d 2) e 3) d 4) c 5) c ad C) 1) Přebytek výrobce je rozdíl mezi částkou, za kterou výrobce dané mnoţství statku prodal, a minimální částkou, za kterou byl ochoten statek prodat. Jedná se o rozdíl mezi celkovými příjmy firmy a variabilními náklady (viz např. doporučenou literaturu [1]). 2) P = min. AVC 3) rostoucí, MC, min. AVC (bod uzavření firmy) +4) MC je první derivací TC, tedy MC = 8Q, platí podmínka maximalizace zisku MC = MR, proto 8Q = 80 a odtud Q = 10 5) P = MC, TR = P . Q,, odtud denní výstup firmy Q = 600, TC = AC . Q = 6000, TP = TR - TC a tak TP = 0, firma dosahuje nulového ekonomického zisku čili pouze normálního zisku III.6.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap.8. (8.1. - 8.6.), kap.9. (9.1. - 9.2.);[2] kap.10, kap. 11; [3] - kap.5. (5.5.), kap.8. (8.1. - 8.5.), kap.9. (9.1. - 9.5.) rozšiřující: [5] - kap. XI (1 - 7); [6] - kap.23. 40

doporučené příklady a domácí úkoly: [3] - kap.5.5.2./př.1, 2, 3, +4, 5; kap.8.2./př.1, +4, +6, 7, 11, 18; kap.9.2./př.1, 2, 4, +7

III.7. Tržní selhání, typy a cíle firem III.7.1. Struktura tématu A) Příčiny a formy tržních selhání B) Charakteristika a vznik nedokonalé konkurence C) Typy firem v tržní ekonomice +D) Zisk jako hlavní podnět k podnikání v tržní ekonomice +E) Alternativní cíle firmy - Baumolův model maximalizace tržeb +F) Cenová tvorba v praxi a postoj vlády k různým podnikům III.7.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování ad A) +nedokonalosti tržní koordinace ekonomických aktivit, tržní selhání, příčiny a formy tržních selhání, neefektivnost trhů, +nerovnost a nestabilita, nedokonalá konkurence a monopolní (tržní) síla, nákladové podmínky a bariéry konkurence, externality (efekty přelévání), +externality záporné a kladné, +externality ve výrobě a spotřebě, +mezní míra transformace produktu, +společenské a externí mezní náklady, +společenský a externí mezní užitek, +Coaseho věta (teorém), veřejné statky, +nerivalitní spotřeba a nevyloučitelnost, +statky soukromé a smíšené, +problém "černého pasažéra", nedokonalé a asymetrické informace, +morální hazard a nepříznivý výběr, další příčiny tržních selhání ad B) nedokonalá konkurence, +příjemci a tvůrci ceny, charakteristiky tržních struktur, tržní selhání (nedokonalosti) a jejich příčiny, +vládní selhání, zdroje nedokonalé konkurence, nákladové příčiny vzniku nedokonalé konkurence (+úloha rostoucích výnosů z rozsahu, resp. úspor z velkovýroby), bariéry konkurence (překážky vstupu do odvětví), diferenciace produktu jako hlavní bariéra konkurence, právní restrikce a administrativní bariéry konkurence, příjmové křivky v nedokonalé konkurenci - vazba na cenovou elasticitu firemní poptávky ad C) hlavní typy firem v tržní ekonomice, +vlastnické vztahy, firmy v individuálním vlastnictví, +partnerství (resp. obchodní společnosti), akciové společnosti (resp. 41

korporace), výhody a nevýhody hlavní typů firem, +akcie, dividenda a obligace +dvojí zdanění akciových společností, +další typy firem v tržní ekonomice (firmy státní, družstevní, ve vlastnictví zaměstnanců apod.), +firma v ekonomice centrálně plánovaného typu +ad D) maximalizace celkového (čistého) ekonomického zisku, zisk jako hlavní podnět k podnikání, minimalizace celkových nákladů a maximalizace celkových příjmů, cenová a necenová konkurence, překážky a komplikace při maximalizaci zisku v ekonomické praxi, +chování, výhody a nebezpečí velkých firem v tržní ekonomice +ad E) +standardní (neoklasická, ortodoxní) teorie firmy, +alternativní přístupy k chování firmy, alternativní cíle firmy, manažerské teorie firmy, +behavioristické modely firmy, +zaměstnanecké firmy, význam zisku v alternativních modelech firmy, +neziskové firmy, model firmy maximalizující obrat (+Baumolův model maximalizace celkových příjmů), grafická ilustrace jednoduché verze Baumolova modelu firmy, vazba Baumolova modelu na cenovou elasticitu firemní poptávky, strategie maximalizace obratu versus strategie maximalizace zisku +ad F) cenová tvorba na základě rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů, +cenová tvorba v praxi, +tvorba cen přirážkou, +velké, střední a malé firmy, +výhody a nevýhody různě velkých firem, +postoj vlády k různým podnikům v tržní ekonomice III.7.3. Hlavní nové značky a zkratky MRPT (mezní míra transformace produktu), SMC (společenské mezní náklady), EMC (externí mezní náklady), SMU (společenský mezní užitek), EMU (externí mezní užitek, USD (americký dolar) III.7.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) za předpokladu stejných příjmových a nákladových křivek bude firma maximalizující zisk vyrábět větší objem produkce než firma maximalizující obrat P N 2) diferenciace produktu může být „skutečná“ (produkty mají opravdu jiné vlastnosti) nebo jen „umělá“ (pomocí reklamy firma přesvědčí spotřebitele, že její výrobek je jiný a lepší než výrobek konkurence) P N 3) v případě pozitivní externality produkuje soukromý konkurenční trh málo produkce při příliš nízkých cenách 42

P

N

4) za nedokonalé konkurence je firma vždy „cenovým příjemcem“ P N 5) firma maximalizující obrat dosahuje zpravidla nižšího zisku než firma maximalizující zisk P N B) Kvizové otázky: 1) Co z následujícího nepatří mezi překážky konkurence? a) diferenciace produktu, b) ochranné známky c) volný vstup do odvětví d) koncesované monopoly e) cla a kvóty 2) Mezi často uváděné alternativní cíle firmy řadíme: a) dosažení uspokojivé výše zisku b) snaha o dlouhodobé přežití firmy c) růst a expanze firmy d) dosažení určitého podílu na trhu e) vše výše uvedené 3) Jaká operace povede ke zvýšení celkových příjmů (tržeb) nedokonalého konkurenta v případě cenově neelastické poptávky? a) snížení ceny b) zvýšení ceny c) ceny neměnit d) výroba vždy většího objemu výroby e) zlevnění výrobku a zdražení vstupů 4) Co z následujícího nepatří mezi tržní selhání? a) nedokonalá konkurence (monopolní síla) b) nerovnost v důchodech (příjmech) c) veřejné statky d) externality e) nedokonalé (asymetrické) informace 5) Předpokládejte lineární individuální poptávkovou křivku na nedokonale konkurenčním 43

trhu. V bodě, kde TR je maximální, MR musí být: a) rostoucí b) klesající c) konstantní d) nulový e) negativní

C) Příklady a úkoly: 1) Jakým způsobem může vláda uskutečňovat regulaci externalit? 2) Správně doplňte následující tvrzení: Jako tržní selhání označujeme ........................ v tržním systému, která brání efektivní …............. zdrojů. 3) Správně doplňte následující tvrzení: Firma vlastněná a řízená jednou osobou se nazývá firmou v …...................... vlastnictví. Její vlastník …......................... ručí za veškeré závazky vzniklé podnikáním. +4) Nedokonalý konkurent chce maximalizovat svoje celkové příjmy. Křivka poptávky je popsaná rovnicí: P = 800 - 4Q. Vypočtete, jak velký objem produkce má daná firma nabízet a za jakou cenu. 5) Slovně formulujte tzv. Coaseho teorém či Coaseho větu. . III.7.5. Výsledky a řešení ad A) 1) N 2) P 3) P 4) N 5) P ad B) 1) c 2) e 3) b 4) b

5) d

ad C) 1) Vláda můţe např. pokutovat nebo zdanit negativní externality, subvencovat část nákladů určených k odstranění negativních externalit, přímo regulovat produkci, upravovat a definovat vlastnická práva, působit na dobrovolná rozhodnutí firem ohledně produkce externalit či poskytovat dotace výrobcům, kteří produkují pozitivní externality (viz doporučenou literaturu [1],[2], [4] či [6]). 44

2) nedokonalost, alokaci 3) individuálním, neomezeně 5) TR =P . Q = 800 Q - 4 Q2, MR je první derivací TR čili MR = 800 - 8 Q, musí platit MR = 0, odtud Q = 100, P = 800 - 4 . Q, odtud P = 400 5) Coaseho teorém (Coaseho větu) zní: V případě přesně vymezených vlastnických práv a nízkých nákladů na jejich prosazení (tzv. transakčních nákladů) můţe vzájemné vyjednávání obou stran (subjektů) vést k efektivnímu řešení negativních externalit (viz doporučenou literaturu [1],[2], [4] či [6]). III.7.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap.10. (10.1. - 10.4.), kap.12. (12.1., +12.2., +12.3.), +kap.18. (18.1. - 18.4.), +kap.19. (19.1. - 19.4.); [2] - kap.19. (19.1. - 19.2.), kap. 20. (20.1. - 20.2.); [3] - kap.10. (10.1. - 10.5.), +kap.13.(13.1. - 13.3., 13.5. - 13.6.) rozšiřující: [4] - kap.10., +kap.13., +kap.20.; [6] - kap.31, kap. 32 doporučené příklady a domácí úkoly: [3] - kap.10.2./př.1, +10, 11, 12; kap.13.2./př.1, +2, 3, +4, +5, +6, +7, 15, 16, 17, +18; kap.13.5./př.+1

45

III.8. Chování firmy v modelech nedokonalé konkurence III.8.1. Struktura tématu A) Chování firmy v podmínkách monopolu A1) Charakteristika a vznik monopolu A2) Rozhodování monopolu o optimálním výstupu a ceně +A3) Monopolní síla a její měření A4) Efektivnost a důsledky existence monopolu +A5) Regulace monopolu B) Chování firmy v modelu monopolistické konkurence B1) Charakteristika monopolistické konkurence B2) Optimum monopolisticky konkurenční firmy v krátkém období B3) Optimum monopolisticky konkurenční firmy, resp. rovnováha monopolisticky konkurenčního odvětví v dlouhém období B4) Efektivnost monopolistické konkurence C) Chování firmy v modelech oligopolu - základní modely C1) Předpoklady modelů oligopolu a efektivnost oligopolu C2) Modely oligopolu s dohodou (smluvní oligopol) C3) Oligopol s dominantní firmou +C4) Cenové vůdcovství III.8.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování Ad A) úplný (dokonalý, perfektní, čistý, 100%) monopol a jeho charakteristika, +monopol jako výsadní postavení na straně nabídky, příčiny existence (zdroje vzniku) monopolu, místní monopol, +přirozený monopol, přírodní monopol, +monopson optimum (rovnováha) firmy v postavení monopolu, grafická ilustrace krátkodobého a dlouhodobého rozhodování monopolu o optimálním výstupu a ceně, +monopol jako tvůrce ceny, kritérium volby optimálního výstupu firmy v postavení monopolu, krátkodobá a dlouhodobá ziskovost monopolu, překážky vstupu do odvětví (bariéry 46

konkurence) v podmínkách monopolu, +nabídková křivka monopolu, +tržní moc (síla), +míra koncentrace odvětví, Lernerův index, alokační neefektivnost monopolu, +sociální náklady existence monopolu, +náklady (ztráty) mrtvé váhy, výrobní efektivnost v podmínkách monopolu, +chování a potenciální výhody velkých firem (v monopolním postavení), +usměrňování činnosti monopolu pomocí nástrojů hospodářské politiky, +antimonopolní (antitrustové) zákonodárství, +ekonomická a sociální regulace monopolu, +cenová a necenová regulace ad B) monopolistická (monopolní) konkurence (+velká skupina) a její znaky, +monopol z diferenciace produktu, formy a význam diferenciace produktu, +segmentace poptávky, grafická ilustrace krátkodobé volby optimálního výstupu a ceny u monopolisticky konkurenční firmy, kritérium optima monopolisticky konkurenční firmy, ziskovost monopolisticky konkurenční firmy v krátkém období, bod ukončení činnosti (uzavření) monopolisticky konkurenční firmy, mechanismus vstupu firem na trh (změn počtu firem na trhu) v podmínkách monopolistické konkurence, tendence k nulovému ekonomickému zisku v modelu monopolistické konkurence, grafická ilustrace dlouhodobého optima monopolisticky konkurenční firmy, rovnováha monopolisticky konkurenčního trhu, alokační a výrobní neefektivnost monopolistické konkurence +komparace alokační a výrobní efektivnosti jednotlivých tržních struktur ad C) oligopol (oligopolní konkurence, +malá skupina) a jeho znaky, +oligopol homogenní (+typu A) a diferencovaný (+typu B), podmínky vstupu do odvětví v oligopolu, +rozhodovací závislost oligopolních firem, alokační a výrobní efektivnost oligopolu, +koordinace činnosti oligopolních firem, smluvní oligopol, +koluze, +tajné a veřejné dohody, +kartely, grafická ilustrace modelu oligopolu s dominantní firmou, konkurenční lem (okraj), optimální výstup a cena firem v modelu oligopolu s dominantní firmou, +křivka poptávky po produkci dominantní firmy a křivka poptávky po produkci odvětví, +cenové vůdcovství s dominantní firmou a bez dominantní firmy, +reálná tvorba cen za podmínek oligopolu, +další modely oligopolu, aplikace teorie her, vězňovo dilema III.8.3. Hlavní nové značky a zkratky viz předchozí témata III.8.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) v podmínkách nedokonale konkurenčních trhů platí, že cena produkce je převyšuje mezní příjem P N 47

2) maxima zisku dosahuje monopol vždy v bodě, kde EPD = 1 P N 3) monopolní firma (firma v postavení absolutního monopolu) může být ztrátová P N 4) koluzí rozumíme nekalou kooperaci několika firem na oligopolním trhu P N 5) z hlediska efektivnosti je oligopol s dominantní firmou vždy lepší než monopolistická konkurence P N B) Kvizové otázky: 1) Může monopol vždy stanovit libovolně vysokou cenu? a) ano, vždy b) ano, ale jen v případě homogenní produkce c) ano, ale pouze při neexistenci zahraniční konkurence d) ano, ale jenom při neexistenci státních zásahů e) ne, musí vždy zohledňovat poptávku a potenciální konkurenty 2) Dlouhodobá rovnováha monopolistické konkurence se ustálí v bodě, kde: a) křivka MC protíná křivku poptávky b) křivka individuální poptávky je tečnou křivky AC c) křivka tržní poptávky je tečnou křivky AC d) minimum křivky AC protíná křivku MR e) křivka individuální poptávky je tečnou křivky MC 3) V modelu oligopolu s dominantní firmou platí, že při snížení ceny určované dominantní firmou: a) vzroste podíl konkurenčního lemu na trhu b) vzroste podíl dominantní firmy na trhu c) nezmění se podíl konkurenčního lemu na trhu d) se dominantní firma stane konkurenčním lemem e) nic z uvedeného neplatí 4) Kritérium volby optimálního výstupu MR = MC platí: a) pouze v podmínkách nedokonalé konkurence b) pouze v podmínkách dokonalé konkurence c) pouze v případě oligopolu d) vždy, když firma maximalizuje zisk 48

e) vždy, pro jakoukoli firmu 5) Která z forem nedokonalé konkurence je z hlediska efektivnosti obecně nejpřijatelnější: a) smluvní oligopol b) oligopol s dominantní firmou c) monopolistická konkurence d) monopson e) monopol C) Příklady a úkoly: 1) Slovně definujte pojem monopolní síla. 2) Stručně charakterizujte nejdůležitější formy vládní (státní) ekonomické regulace monopolu. 3) Vysvětlete, proč seskupení firem v označuje jako málo stabilní.

podobě kartelu (smluvního oligopolu) se

4) Správně doplňte následující tvrzení: Monopol představuje ….......................... postavení na straně …....................... (na trhu existuje je jeden ….........................). Monopson pak představuje …...….................... na straně ….............................. (existence jednoho …....................). +5) Křivka tržní poptávky je dána funkcí P = -4Q + 80. Na trhu působí jedna větší (dominantní) firma a řada menších firem. Individuální křivka poptávky dominantní firmy je rovna p = - 2q + 40. Všechny na trhu firmy usilují o maximalizaci zisku. Výše nákladů dominantní firmy: AC = MC = 8. a) Určete objem produkce a cenu za kterou bude prodávat dominantní firma b) Určete objem produkce a cenu za kterou bude prodávat „konkurenční lem“ III.8.5. Výsledky a řešení ad A) 1) P 2) N 3) P 4) P 5) N ad B) 1) e 2) b

3) b 4) d 5) c

ad C) 1) Monopolní síla je schopnost firmy nebo skupiny firem ovlivňovat trţní cenu své produkce. Lze ji vymezit rovněţ jako schopnost firmy stanovit cenu vyšší neţ mezní 49

náklady. S jistým zjednodušením lze říci, ţe absolutní monopol má nejvyšší stupeň monopolní síly, zatímco monopolistické firmy monopolní silou - viz doporučenou literaturu [1], [2], [6] apod. 2) Mezi nejdůleţitější formy vládní (státní) ekonomické regulace monopolu patří mimořádné zdanění monopolně vysokých zisků monopolistů; zestátnění monopolů čili jejich převedení do státního vlastnictví; protimonopolní zákonodárství čili ochrana hospodářské soutěţe v gesci antimonopolních úřadů a cenová regulace, kdy je cena většinou stanovena na úrovni průměrných nákladů - viz doporučenou literaturu [1], [2], [5], [6] apod. 3) Smluvní oligopoly (kartely) jsou často nestabilní a samovolně se rozpadají v důsledku porušení dohody se strany některých účastníků. Situace se podobá známému problému z teorie her označovanému jako vězňovo dilema. Vysvětlení tohoto dilematu viz např. doporučená literaturu [2], [5] či [6] apod. 4) výsadní, nabídky, nabízející, výsadní, poptávky, kupujícího 5) a) TR = p . q a MR je první derivace TR, proto MR = -4q + 40, MR = MC, odtud produkce dominantní firmy q = 8, p = -2q + 40 čili p = 24 b) konkurenční lem musí přejímat cenu dominantní firmy a tak cena konkurenčního lemu p = 24, Q odvětví = q dominantní firmy + q konkurenčního lemu, P = -4Q + 80 pro P = 24, odtud Q odvětví = 14 a produkce lemu q = 6 III.8.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap.10. (10.1. - 10.4.), kap.11. (11.1. - 11.3.); [2] - kap.12., kap.13., kap. 14.; [3] - kap.11. (11.1. - 11.3., +11.4., 11.5. - 11.6.), kap.12. (12.1. - 12.5.) rozšiřující: [5] kap.XII. (1. - 6.)., kap.XIII. (1. - 5.).; kap.XIV. (1. - 5.), kap.XV. (1. - 7.); [5] - kap.24., kap.25. doporučené příklady a domácí úkoly: [3] - kap.11.2./př.1, 2, 5, 11, +16, 18; kap.11.4./př.+1, +2; kap.12.2./př.1, +5, 12, +13, +14; kap.19./př.10, 11, 12, 14

50

blok IV. TRHY VÝROBNÍCH FAKTORŮ IV.9. Formování cen služeb výrobních faktorů IV.9.1. Struktura tématu A) Obecný model tvorby cen služeb výrobních faktorů A1) Specifika trhů výrobních faktorů A2) Model konkurenční tvorby cen služeb výrobních faktorů A2.1) Poptávka po službách výrobních faktorů A2.2) Nabídka služeb výrobních faktorů +A2.3) Formy cen služeb výrobních faktorů A3) Specifika trhů práce, kapitálu a půdy +B) Trhy výrobních faktorů a problematika rozdělování B1) Skladba důchodů domácností B2) Měření nerovností v rozdělování důchodů B3) Zdroje nerovností důchodů a bohatství B4) Přerozdělovací procesy v ekonomice B5) Teorie rozdělování na základě doktríny mezní produktivity +C) Problematika vlastnictví IV.9.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování ad A) výrobní faktory (vstupy, inputy), typy výrobních faktorů a jejich základní charakteristika, poptávka a nabídka výrobních faktorů, ceny služeb výrobních faktorů, konkurenční tvorba cen na trzích výrobních faktorů, specifika trhů výrobních faktorů, odvozenost poptávky po výrobním faktoru, grafická ilustrace rovnováhy na trhu výrobního faktoru, +výdělek výrobního faktoru, +transferový výdělek a ekonomická renta, +elasticita nabídky výrobního faktoru, čistá ekonomická renta, teorie mezní produktivity a její východiska, mezní produkt (produktivita) výrobního faktoru - ve 51

fyzickém a peněžním vyjádření, výnosy a náklady na výrobní faktory, příjem z mezního fyzického produktu výrobního faktoru a jeho vývoj v podmínkách dokonalé a nedokonalé konkurence na trhu produktu, mezní náklady na výrobní faktor a jejich vývoj v podmínkách dokonalé a nedokonalé konkurence na trhu faktoru, kritérium optima firmy při nákupu (resp. nájmu) výrobního faktoru, individuální a tržní poptávka po výrobním faktoru, změny poptávky po výrobním faktoru, nabídka služeb výrobních faktorů, nabídka výrobního faktoru firmě, nákup a pronájem výrobních faktorů, cena služeb výrobního faktoru a nájemné, specifika trhů jednotlivých výrobních faktorů, poptávka a nabídka výrobních faktorů, mzda (resp. mzdová sazba), +reálné a nominální mzdy (resp. mzdové sazby), renta, +pachtovné, čistá ekonomická renta, úrok, úroková míra (sazba) +ad B) důchod, bohatství (majetek), +aktiva, +čistá hodnota aktiv, portfolio, +rozhodování o struktuře portfolia, skladba důchodů domácností, pracovní důchody, důchody z vlastnictví půdy a kapitálu, +důchod ve formě transferové platby, průměrná míra výnosu z faktorů, nerovnosti v pracovních a vlastnických důchodech, měření nerovností v důchodech, +ideální a skutečná Lorenzova křivka, +důchodový Giniho koeficient, +základní trendy nerovností v rozdělování, +hlavní zdroje nerovností v důchodech, +nerovnosti majetku (bohatství) v tržních ekonomikách, prvotní rozdělování, prvotní důchody, přerozdělování, konečné důchody, +kanály přerozdělovacích procesů, +státní (vládní) rozpočet, vliv přerozdělování na ekonomické aktivity, disponibilní důchod společnosti, podněty k práci a podnikání, +problematika rozdělování v ekonomických teoriích, +mikroekonomické a makroekonomické produkční funkce, +neoklasická doktrína mezní produktivity, +hlavní předpoklady a problémy doktríny mezní produktivity, +efektivnost rozdělování, +spravedlnost rozdělování +ad C) +různé pohledy na kategorii vlastnictví v ekonomických teoriích, vlastnictví soukromé a veřejné, oddělení vlastnictví a řízení, +družstevní a zaměstnanecké vlastnictví, +státní vlastnictví, +samospráva, participace a ekonomická demokracie IV.9.3. Hlavní nové značky a zkratky F (výrobní faktor), PF nebo pF (cena faktoru), QF nebo qF (množství faktoru), R (renta), MRPF (příjem z mezního produktu faktoru), MFCF (mezní náklady na faktor), Y (celkový důchod), YL (pracovní důchod), YA (důchod z vlastnictví půdy), YK (důchod z vlastnictví kapitálu), YT (důchod ve formě transferové platby), w (průměrná hodinová mzdová sazba), I (průměrná míra výnosu z půdy), v (průměrná míra výnosu z kapitálu), LC (Lorenzova křivka), G (Giniho koeficient)

52

IV.9.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) křivka poptávky po vstupech výrobních faktorů je odvozenou poptávkou od poptávky spotřebitelů po finálních statcích P N 2) tržní (dílčí) poptávka po výrobním faktoru individuálních poptávkových funkcí P N

je

určena

vertikálním součtem

3) k dosažení kombinace nejnižších nákladů na výrobní faktory pro každý možný vstup firmy by se měl MPP každého faktoru rovnat jeho ceně P N 4) substituční pravidlo vyjadřuje skutečnost, že firmy se vždy snaží relativně dražší výrobní faktor nahrazovat relativně levnějším, pokud je to technologicky možné P N 5) Lorenzova křivka slouží k znázornění stupně nerovnosti v důchodech P N

B) Kvizové otázky: 1) Individuální křivka nabídky výrobního faktoru je v ekonomické realitě: a) rostoucí b) klesající c) fixní (tj. neelastická) d) od určitého bodu zpětně zakřivená e) všechny odpovědi mohou být správné, neboť záleží na tom, o jaký výrobní faktor se jedná 2) Množství určitého vstupu poptávaného firmou závisí na: a) ceně vyráběných produktů b) na ceně jiných vstupů c) zvolené technologii d) ceně daného vstupu 53

e) všem výše uvedeném 3) Vztah MRP = MPP . P výstupu platí: a) pouze v situaci dokonalé konkurence na trhu faktoru b) pouze v situaci nedokonalé konkurence na trhu faktoru c) pouze v situaci nedokonalé konkurence na trhu produktu d) pouze v situaci dokonalé konkurence na trhu produktu e) neplatí nikdy

4) Rovnost mezních nákladů na faktor a ceny příslušného faktoru platí v případě: a) dokonale konkurenčního trhu faktoru b) dokonale konkurenčního trhu produktu c) nedokonale konkurenčního trhu faktoru d) nedokonale konkurenčního trhu produktu e) platí vždy 5) Důležitým rysem výrobního faktoru, který realizuje čistou ekonomickou rentu je, že: a) tento faktor si někdo musí najmout, a nikoli koupit b) poptávka po tomto faktoru je cenově dokonale neelastická c) křivka nabídky tohoto faktoru je vertikální d) cena tohoto faktoru není stanovena trhem, ale dohodou e) platí nabídky ad b) a ad c) současně C) Příklady a úkoly: 1) Slovně definujte kategorii příjem z mezního produktu výrobního faktoru (MRPF). 2) Správně doplňte následující tvrzení: Podle teorie …..................... produktivity např. v interpretaci amerického marginalisty Johna Batese Clarka (1847 - 1938) je cena výrobního faktoru určena v podmínkách dokonale konkurence …....................... fyzickým produktem …............................... ještě použité jednotky příslušného výrobního faktoru. 3) Správně doplňte následující tvrzení: Pokud na dokonale konkurenčním trhu výrobního faktoru platí, že MFCF je větší než MRPF, potom firma …...................... poptávané množství výrobního faktoru. 4) Dokonale konkurenční firma (na obou trzích) maximalizuje celkový ekonomický zisk prodejem výstupu po 4 EUR za kus a za jednotku výrobního faktoru platí 20 EUR. Určete příjem z mezního fyzického produktu tohoto faktoru. 54

5) Mezní příjem (MR) je roven 4 Kč. Ceny jednotek vstupů A, B, C jsou na dokonale konkurenčních trzích 16, 8 a 20 Kč. Firma na úrovni výstupu maximalizuje zisk. Vypočtěte mezní fyzický produkt vstupu C.

IV.9.5. Výsledky a řešení ad A) 1) P 2) N 3) N 4) P 5) P ad B) 1) e 2) e 3) d 4) d 5) c ad C) 1) Příjem z mezního produktu výrobního faktoru je dodatečný příjem z prodeje vytvořeného zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby, přičemţ ostatní vstupy zůstávají stejné. Viz doporučenou literaturu [1], [5] či [6] apod. 2) mezní, mezním, poslední - blíţe viz doporučenou literaturu [5] či [6] apod. 3) sníţí 4) v optimu platí MRPF = MFCF = PF, z toho pak MRPF = 20 EUR (podrobněji viz doporučenou literaturu [1], [5], [6]) 5) PF = MRPF, MRPF = MPPF . P = MPPF . MR, MPPF = MRPF/MR čili MPPF = PF/MR, pro vstup C je z toho MPPC = 20/4 = 5 IV.9.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap.13. (13.1. - 13.4.), +kap.16. (16.1. - 16.2.); [2] kap. 18 (18.1. - 18.4.); [3] - kap.14. (14.1. - 14.3., 14.5. - 14.6.), +kap.17. (17.1. - 17.5.) rozšiřující: [5] - kap.VII (1.), kap.VIII. (1. -7.); [6] - +kap.26., kap.27. doporučené příklady a domácí úkoly: [3] - kap.14.2./př.1, 2, 3, 4, 5, 10, 19, 22; kap.17.2./př.+1, +2, +3, +4, +5, +7, +10, +12, +14; kap.19./př.+15, 16

55

IV.10. Trh práce, trhy kapitálu a trh půdy IV.10.1. Struktura tématu A) Fungování trhu práce práce a formování mezd A1) Poptávka po práci A2) Nabídka práce A3) Rovnováha dokonale konkurenčního trhu práce A4) Nedokonalosti trhů práce A4.1) Faktory nedokonalosti trhů práce a jejich důsledky +A4.2) Monopolizace nabídky práce +A4.3) Monopolizace poptávky po práci B) Trhy kapitálu a kapitálových statků B1) Základní pojmy teorie kapitálu a výnosy z kapitálu B2) Trh kapitálu ve smyslu finančních aktiv B2.1) Nabídka na trhu kapitálu B2.2) Poptávka na trhu kapitálu B2.3) Rovnováha na trhu kapitálu +B3) Investiční rozhodování a teorie současné hodnoty +B4) Trh kapitálových statků +B5) Úroková míra C) Trh půdy, pozemková renta a čistá ekonomická renta IV.10.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování ad A) výrobní faktor práce a jeho specifika, dokonale konkurenční trh práce a jeho předpoklady, optimum (rovnováha) firmy při nájmu práce, křivka individuální poptávky firmy po práci, příjem z mezního fyzického produktu práce, mezní náklady na faktor práce, tržní poptávka po práci, cena služeb práce, mzdová sazba, +reálná a nominální mzdová sazba, +objem mezd, nabídka práce ze strany domácností, substituční a 56

důchodový efekt změny mzdové sazby, zpětně zakřivená individuální nabídka práce, tržní nabídka práce, rovnováhy na trhu práce, tržní poptávka po práci a tržní nabídka práce, "vyčišťování" trhu práce pomocí dokonale pružných mezd (mzdových sazeb), nedokonalá konkurence na trhu práce, faktory nedokonalostí reálných trhů práce, +monopolní výhody na straně poptávky a nabídky práce, +odbory (odborové svazy) a jejich působení na trzích práce, +mzdový práh, snížení nabídky práce odbory, resp. zvýšení poptávky po práci díky odborům, +význam a funkce odborů, monopson, rozhodování monopsonu na trhu práce, +bilaterální (dvoustranný) monopol na trhu práce ad B) primární a sekundární výrobní faktory, výrobní faktor kapitál, kapitálové (investiční) statky, +meziprodukt, +volba mezi současnou a budoucí spotřebou, nepřímé (oklikové) metody výroby, +odpisy (amortizace), investice, hmotné (fyzické, reálné) investice, +hrubé (brutto) investice, +investice obnovovací (restituční) a čisté (netto), spotřební statky, různá pojetí a definice kapitálu, +hmotná a finanční aktiva, kapitálový trh, +lidský kapitál, výnosy z kapitálu, +nájemné, zisk, +vlastnictví a ocenění kapitálu, +míra výnosu z kapitálu (míra návratnosti, výnosnost), +peněžní, zbožní, fiktivní (portfoliový) a produktivní kapitál, +kapitál oběhový a produktivní, +fixní a oběžný produktivní kapitál, +doba obratu a rychlost obratu, +kapitál průmyslový, obchodní, zápůjční (úvěrový, úrokový), +zisk jako reziduální důchod (forma výnosu z kapitálu), +zdroje zisku, +finanční aktiva, +kapitál versus peníze, trh kapitálu a trh peněz, investice do reálných kapitálových aktiv a do finančních aktiv, úspory domácností, vazba tvorby úspor na úrokovou míru, nabídka na trhu kapitálu z krátkodobého a dlouhodobého hlediska, +rovnost úspor a investic, poptávka na trhu kapitálu, příjem z mezního fyzického produktu kapitálu, +poptávka po investicích, rovnováha na trhu kapitálu v krátkém a dlouhém období, rovnovážná úroková míra, +funkce úrokové míry v neoklasické ekonomii, +rozhodování o investicích, +metoda současné hodnoty toku budoucích výnosů, +diskontování, +současná hodnota jednorázového výnosu, anuity a perpetuity, +čistá současná hodnota, rozhodování o investičních variantách (resp. o uskutečnění investice), +budoucí hodnota, +vnitřní výnosové procento, +riziko a nejistota, kapitálové statky (investiční statky), trhy kapitálových statků a jejich specifika, poptávka po kapitálových statcích, +očekávaná míra výnosu kapitálového statku, nabídka kapitálových statků, +rovnováha trhu kapitálových statků, úrok, úroková míra (úroková sazba), +funkce a význam úroku, +úvěr, úmor a náklady dluhové služby, +časové preference, +diferenciace úrokových měr, +nominální a reálná úroková míra ad C) výrobní faktor půda a jeho specifika, +specifika trhů půdy, poptávka po půdě a nabídka půdy, příjem z mezního fyzického produktu půdy, rovnováha na trhu půdy, +pozemková renta, +pachtovné, čistá ekonomická renta, +ekonomická renta IV.10.3. Hlavní nové značky a zkratky MRPL (příjem z mezního fyzického produktu práce), MFCL (mezní náklady na faktor práce), DL nebo LD (poptávka po práci), SL nebo LS (nabídka práce), LE (rovnovážné 57

množství práce), w (nominální mzdová sazba), w/P nebo w/p (reálná mzdová sazba), W (objem mezd), wD (mzdová sazba ze strany poptávky po práci), wS (mzdová sazba ze strany nabídky práce), wE (rovnovážná mzdová sazba), MRPA (příjem z mezního fyzického produktu půdy), a (sazba pozemkové renty), i nebo r (úroková míra), iR (reálná úroková míra), iN (nominální úroková míra), iE (rovnovážná úroková míra), I (investice), IB (investice hrubé), IN (investice čisté), IR (investice obnovovací), MPPK nebo MPK (mezní fyzický produkt kapitálu), MRPK (příjem z mezního fyzického produktu kapitálu), MFCK (mezní náklady na faktor kapitál), t (čas), S (úspory), SSR (krátkodobé úspory), SLR (dlouhodobé úspory), PV nebo SH (současná hodnota), NPV nebo ČSH (čistá současná hodnota), FV nebo BH (budoucí hodnota), N (roční výnos), n (počet let) IV.10.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) individuální nabídka práce je výsledkem porovnání substitučního efektu a důchodového efektu změny mzdové sazby P N 2) monopson na trhu práce bude v rovnováze, pokud platí rovnost veličin MRPL a MFCL P N 3) když klesá úroková míra, budou ti, kdo spoří, za jinak stejných podmínek zvyšovat objem svých úspor P N 4) když roste úroková míra, budoucí hodnota aktiv se za jinak stejných podmínek snižuje P N 5) nabídku půdy považujeme obvykle za cenově absolutně neelastickou (fixní) P N B) Kvizové otázky: 1) Má mezní fyzický produkt práce v každé situaci klesající charakter: a) ano b) ne c) ano, ale pouze za dokonalé konkurence na trhu statků d) ano, ale pouze za nedokonalé konkurence na trhu statků e) ano, ale pouze v případě izolovaného zkoumání trhu práce

58

2) Za předpokladu dokonale konkurenčního trhu práce vyšší než rovnovážná mzda povede k: a) převaze nabídky práce nad poptávkou po práci b) převaze poptávky po práci nad nabídkou práce c) nezaměstnanosti d) přebytku pracovních míst v ekonomice e) platí nabídky a) a c)

3) Při poklesu produktivity práce dojde za jinak stejných podmínek: a) k posunu po křivce poptávky po práci směrem dolů b) k posunu křivky poptávky po práci doleva nahoru c) k posunu po křivce poptávky po práci směrem nahoru d) k posunu křivky poptávky po práci doprava dolů e) změna produktivity práce nemá na poptávku po práci žádný přímý vliv 4) Míra výnosu z kapitálu je: a) vždy rovna úrokové míře b) vždy rovna čistému výnosu z kapitálu c) rovna úrokové míře v případě nedokonalé konkurence na trhu kapitálu d) rovna úrokové míře v případě dokonalé konkurence na trhu kapitálu e) žádná z nabídek není správná 5) Jestliže je v podmínkách dokonalé konkurence úroková míra jako cena kapitálu nižší než veličina MRPK, potom firma: a) sníží poptávané množství kapitálu b) zvýší poptávané množství kapitálu c) nezmění poptávané množství kapitálu d) prodá veškeré výrobní zařízení a opustí odvětví e) nemáme dostatek informací pro odhad chování firmy

C) Příklady a úkoly: 1) Uveďte alespoň čtyři determinanty nabídky práce v dané ekonomice. 2) Uveďte hlavní faktory způsobující nedokonalosti reálných trhů práce. 3) Správně doplňte následující tvrzení: 59

Pokud na dokonale konkurenčním trhu práce platí, že MFCL je nižší než MRPL, potom firma …...................... poptávané množství práce. 4) Objasněte princip čisté ekonomické renty. Můžeme o této rentě hovořit v případě špičkového sportovce, úspěšného umělce či mimořádně nadaného vědce? Proč? 5) Mezní fyzický produkt práce dokonale konkurenční firmy je dán následující rovnicí: MPPL = 200 + 0,75L. Cena vyráběné produkce je 2 Kč za kus a mzdová sazba 100 Kč. Předpokládáme dokonale konkurenční trh práce. a) Určete optimum zaměstnanosti této firmy b) Určete hodnotu sklonu křivky mezních nákladů na faktor práce, vystupující vůči této firmě. IV.10.5. Výsledky a řešení ad A) 1) P 2) P 3) N 4) N 5) P ad B) 1) b 2) e 3) b 4) d 5) b ad C) 1) Jde např. o počet práceschopného obyvatelstva, ekonomickou aktivitu ţen, migraci, počet odpracovaných hodin týdně. 2) Základními faktory způsobujícími nedokonalosti reálných trhů práce jsou: segmentace trhu práce, omezená moţnost volby domácností, rozdíly v kvalitě práce, působení odborů a monopsonu, diskriminace na trhu práce, nedostatečná informovanost a mobilita, prvky jedinečnosti a výjimečnosti práce (čistá ekonomická renta), uzavírání kolektivních smluv atd. Tyto faktory pak způsobují tzv. strnulost nabídky práce a poptávky po práci. 3) 3) zvýší 4) Čistá ekonomická renta představuje příjem z libovolného výrobního faktoru, jehoţ nabídka je fixní (omezená). Týká se to hlavně primárního výrobního faktoru půdy (v případě půdy hovoříme o pozemkové rentě). S čistou ekonomickou rentou se setkáváme i na trhu práce, a to u sluţeb výjimečných jedinců. Zde jde o „rentu z talentu, mimořádných schopností“. O tuto rentu se jedná i v případě špičkového sportovce, úspěšného umělce či mimořádně nadaného vědce. 5)a) MRPL = MPPL . P výstupu = 400 + 1.5L, pro optimum platí MRPL = MFCL = w, tedy 400 + 1.5L = 100, odtud L = 200 b) křivka MFCL je v případě dokonale konkurenčního trhu práce vodorovná (horizontální) a tudíţ její sklon je roven nule IV.10.6.

Doporučená

studijní

literatura

a

domácí

úkoly

základní: [1] - kap.13. (13.2.), kap.14. (14.1., +14.2.), kap.15. (15.1. - 15.4., 60

+15.5.,+15.6.); [2] kap.15. (15.1. - 15.2.), kap.16. (16.1. - 16.6.), kap.17 (17.1. - 17.3.); [3] - kap.14. (14.4.), kap.15. (15.1. - 15.3., +15.4., 15.5. - 15.6.), kap.16. (16.1. - 16.3., +16.4., 16.5. - 16.6.) rozšiřující: [5] - kap.26., kap.27., +kap.28., +kap.29, +kap.30. doporučené příklady a domácí úkoly: [3] - kap.14.4./př.1, 2, 3; kap.15.2./př.1, 7, 8, 9, +11, 17, 18; kap.16.2./př.1, +2, 3, +13, +18, + 19, +28

blok V. INTERAKCE TRHŮ (alternativní témata) V.11. Celková rovnováha a efektivnost (alternativní téma) V.11.1. Struktura tématu A) Přístup dílčí a celkové ekonomické rovnováhy B) Model 2 x 2 x 2 B1) Efektivnost ve výrobě B2) Efektivnost ve směně B3) Výrobně spotřební efektivnost B4) Celková efektivnost +B5) Dosahování celkové rovnováhy +C) Efektivnost a spravedlnost V.11.2. Základní pojmy a souvislosti nutné k zapamatování ad A) +rovnováha v ekonomické teorii, relativní nezávislost a propojenost trhů v modelech tržní ekonomiky, +metodologie (model, přístup, analýza) dílčí a celkové (všeobecné) ekonomické rovnováhy, +dílčí (+marshallovská) ekonomická rovnováha,+celková (všeobecná, +walrasovská) ekonomická rovnováha ad B) model 2 x 2 x 2 (resp. 2 x 2 x 2 x 2), +rovnováha a efektivnost, efektivnost ve výrobě, hranice (křivka) produkčních (výrobních) možností, +mezní míra transformace produktu, +mezní fyzické produkty, +alternativní náklady, +zákon (princip) alternativních nákladů, +změny hranice produkčních možností, +Edgeworth box diagram (krabicové schéma) výroby, mapy izokvant, mezní míra technické substituce, efektivnost ve směně (resp. ve spotřebě), +Edgeworth box diagram (krabicové schéma) směny, 61

indiferenční mapy, mezní míra substituce, +smluvní křivka směny, výrobně spotřební efektivnost (+efektivnost produkt - mixu), podmínky všeobecné (celkové) rovnováhy v modelu 2 x 2 x 2, +grafická ilustrace jednoduchého modelu všeobecné rovnováhy, +dosahování všeobecné rovnováhy působením cenového mechanismu, +cenový systém a efektivnost ve výrobě, resp. efektivnost ve směně, +cenový systém a všeobecná rovnováha +ad C) +ekonomická efektivnost, +spravedlnost, +pozitivní a normativní aspekt ekonomické vědy, +konflikt mezi efektivností a spravedlností, +krabicové schéma směny a spravedlivá alokace, +společenský blahobyt, +ekonomie blahobytu, +ztotožnění stavu dokonale konkurenční celkové ekonomické rovnováhy s alokační (paretovskou) efektivností, +odchylky od celkové rovnováhy, +vláda (stát) jako korektor tržních selhání, +společenský blahobyt, +funkce společenského blahobytu V.11.3. Hlavní nové značky a zkratky X (spotřební statek), Y (spotřební statek), A (spotřebitel), E (spotřebitel), PPF nebo HPM (hranice produkčních možností), MPX nebo MPPX (mezní fyzický produkt u statku X), MPY nebo MPPY (mezní fyzický produkt u statku Y), CC (smluvní křivka), MPLX nebo MPPLX (mezní fyzický produkt práce u statku X), MPLY nebo MPPLY (mezní fyzický produkt práce u statku Y) V.11.4. Ukázka otázek, příkladů a úkolů 1) Rozhodněte, zda uvedená tvrzení platí (P) či neplatí (N): a) analýza celkové (všeobecné) ekonomické rovnováhy konstruuje model ekonomiky, odrážející vzájemnou propojenost trhů P N

tržní

b) PPF je křivka, která znázorňuje alternativní kombinace dvou statků, které lze efektivně vyrobit s určitým fixním rozsahem zdrojů P N c) existuje vždy pouze jediná množina absolutních cen, pomocí níž lze dosáhnout podmínek všeobecné rovnováhy P N 2) Vyberte právě jednu z níže uvedených nabídek. Model 2 x 2 x 2 obsahuje následující počet trhů: a) 2 b) 3 c) 4 62

d) 5 e) 6 3) Správně doplňte následující tvrzení: a) jestliže je analýza tržního mechanismu zaměřená pouze na jeden trh, nazývá se tato analýza ….......................... rovnovážnou analýzou b) model 2 x 2 x 2 předpokládá, že všechny trhy jsou …....................... konkurenční c) smluvní křivka výroby představuje všechny …...................... alokace práce a kapitálu 4) Vymezte situaci, ve které je dosaženo alokační (Paretovské) efektivnosti. 5) Vysvětlete interpretaci mezní míru technické transformace produktu (MRTS). IV.11.5. Výsledky a řešení 1) a) P b) P c) N 2) e 3) a) dílčí b) dokonale c) efektivní (blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [6] apod.) 4) Alokační (Paretovské) efektivnosti je dosaţeno, pokud nelze zvýšit uţitek jednoho subjektu, aniţ by bylo nutné sníţit uţitek jiného ekonomického subjektu. Alokační efektivnost se týká jak alokace vstupů, tak i alokace finální produkce - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [6] apod. 5) MRTP vyjadřuje sklon křivky PPF v daném bodě, je to tedy míra, ve které můţeme zaměňovat jeden výstup druhým, resp. míra, v níţ je moţné přesouvat zdroje z výroby jednoho produktu do výroby druhého - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [6] apod. V.11.6. Doporučená studijní literatura, příklady a úkoly základní: [1] - kap.17. (17.1. - 17.3., +17.4. - 17.6); [2] - kap.2. (2.3. - 2.7., ); [3] - kap.2. (2.4.), kap.18. (18.1. - 18.5.) rozšiřující: [6] - +kap.31., +kap.34. doporučené příklady a domácí úkoly: [3] - kap.2.4.2./př.1, 2, +3, 6, +8; kap.18.2./př.1, 2, 3, 4, +5, +9, 11, +12, +16

63

V.12. Tržní selhání a mikroekonomické působení vlády (alternativní téma)

V.12.1. Struktura tématu A) Příčiny a formy tržních selhání B) Externality a veřejné statky C) Nedokonalé informace a asymetrické informace D) Vláda jako korektor tržních selhání a její působení na mikroekonomické subjekty D1) Mikroekonomická politika +D2) Tržní selhání a vláda +D3) Vláda a tržní rovnováha +D4) Vládní selhání V.12.2. Základní pojmy a souvislosti nutné k zapamatování ad A) tržní a netržní koordinace ekonomických aktivit, +funkce trhu, nedokonalosti tržní koordinace ekonomických aktivit, tržní selhání, příčiny a formy tržních selhání, neefektivnost trhů, +nerovnost a nestabilita, nedokonalá konkurence a monopolní (tržní) síla, +monopolní síla a efektivnost, nákladové podmínky a bariéry konkurence, externality, veřejné statky, nedokonalé a asymetrické informace, další příčiny tržních selhání ad B) externality (externí efekty, efekty přelévání) ve výrobě a spotřebě, záporné a kladné externality, +společenské a soukromé mezní náklady, +externí mezní náklady a externí mezní užitek, +společensky optimální výstup, +společenský a soukromý mezní užitek, 64

tzv. pigouovské řešení externalit, veřejné statky, nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost), nevyloučitelnost, soukromé statky, +čisté veřejné statky, +statky smíšené, +problém "černého pasažéra", +tržní křivka poptávky po veřejném statku (+"křivka ochoty zaplatit), +optimální množství veřejného statku, +veřejné statky a soukromý sektor ad C) +dokonalé a nedokonalé informace, +jistota, +nejistota, +riziko, +teorie pravděpodobnosti, asymetrické informace, +utajení činnosti, resp. informací, +morální hazard, +nepříznivý výběr, +problém "černého Petra", +informace a optimální množství statku ad D) vláda (stát), +ekonomické funkce vlády v tržní ekonomice, vláda jako korektor tržních selhání, +hospodářská politika, +stabilizační politika, mikroekonomický a makroekonomický rozměr hospodářské politiky, mikroekonomická politika, +ovlivňování monopolní síly, +regulace nedokonalé konkurence, +cenová a necenová regulace, +ovlivňování rozsahu externalit vládou, +vymezení vlastnických práv, +Coaseho věta (teorém), +vláda a veřejné statky, +vláda a asymetrické informace, +vládní selhání (selhávání státu), +teorie veřejné volby V.12.3. Hlavní nové značky a zkratky MCX (mezní náklady u statku X), MCY (mezní náklady u statku Y), MRX (mezní příjem u statku X), MRY (mezní příjem u statku Y) V.12.4. Ukázka otázek, příkladů a úkolů 1) Rozhodněte, zda uvedená tvrzení platí (P) či neplatí (N): a) v případě kladné externality společenský mezní užitek převyšuje soukromý mezní užitek P N b) v případě veřejných statků získáme tržní křivku poptávky horizontálním součtem individuálních poptávkových křivek P N c) efektivní vládní regulace by měla zcela eliminovat záporné externality P N 2) Vyberte právě jednu z níže uvedených nabídek. Politika vlády (státu) orientovaná na kontrolu znečištění je zaměřena především na zlepšení: a) rovnosti b) stability 65

c) efektivnosti d) růstu e) zaměstnanosti 3) Správně doplňte následující tvrzení: a) veřejné statky se vyznačují dvěma specifickými vlastnostmi: ….................................... a ….................................. b) tržní proces, při němž je kvalitnější zboží vytěsňováno zbožím méně kvalitním, se nazývá ….......................... c) omezení dopadů tržních selhání na alokační efektivnost je rozhodující náplní …..................................... hospodářské politiky státu + 4) Uveďte, s jakými návrhy na řešení externalit přišel známý anglický ekonom Arthur Cecil Pigou (1877 - 1959)? 5) Uveďte, jaké základní funkce plní vláda (stát) v hospodářské oblasti? 6) IV.12.5. Výsledky a řešení: 1) a) P b) N c) N 2) c 3) a) nezmenšitelností, nevyloučitelností b) nepříznivý výběr c) mikroekonomické (blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [6] aj.) + 4) Anglický ekonom Arthur Cecil Pigou navrhoval řešit negativní externality jejich zdaněním (s cílem zvýšit soukromé mezní náklady na úroveň společenských mezních nákladů) a pozitivní externality naopak poskytováním státních dotací jejich producentům (s cílem vyrovnat společenský mezní uţitek a soukromý mezní uţitek) - tzv. pigouovské řešení externalit (blíţe viz např. doporučená literatura [12]). 5) V první řadě kaţdá vláda (ang. government) určuje pravidla hospodářské hry, vydává zákony a vynucuje dodrţování smluv - jde o tzv. legislativní (právní) funkci vlády (státu). Stát (vláda) plní ovšem také nemalé ekonomické funkce: a) v oblasti efektivnosti, kdy se snaţí korigovat trţní selhání; b) v oblasti spravedlnosti, kde se snaţí dosáhnout rovnoměrnějšího rozdělení důchodů ve společnosti; c) v oblasti stability, kde se snaţí bojovat s inflací, nezaměstnaností a hospodářským poklesem. Stabilizace ekonomiky je cílem makroekonomické stabilizační politiky vlády (státu), kde vláda pouţívá nástroje monetární politiky (změny v nabídce peněz a v úrokových sazbách) a nástroje fiskální politiky (daňová a výdajová politika státního rozpočtu). Dosaţení rovnoměrnějšího 66

rozdělení důchodů ve společnosti je cílem sociální politiky státu a důchodové politiky státu. Důchodová politika zde představuje regulaci cen, mezd, zisků, úroků, bankovních marţí či obchodního rozpětí. Sociální politika bývá většinou přiřazována k makroekonomické politice státu, obdobně tak i důchodová politika státu. Přerozdělování důchodů prostřednictvím daní a transferů však má i svůj významný mikroekonomický rozměr, proto tato problematika můţe být zahrnuta i do mikroekonomické politiky vlády. Rozhodující náplní mikroekonomické politiky je ovšem eliminace trţních selhání. Blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [6] aj.

V.12.6. Doporučená studijní literatura, příklady a úkoly základní: [1] - kap.10. (10.1. - 10.4.), kap.18. (18.1. - 18.4.), kap.19. (19.1., +19.2. - 19.3., 19.4.); [2] - kap. 18. (18.3 - 18.4), kap.19. (19.1. - 19.2.), kap. 20. (20.1. - 20.2.), kap.21. (21.1. - 21.3.), kap.22. (22.1. - 22.5.); [3] - kap.10. (10.1. - 10.5.) rozšiřující: [5] - kap.III. (6.).; [6] - +kap.31., +kap.32., +kap.33., +kap.34. doporučené příklady a domácí úkoly: [3] - kap.10.2./př.1, +2, +3, 4, 5, 6, 7, 9, +10, 12, 14

67

Ukázky testů ze Základů ekonomie I (mikroekonomie) Zápočtový test ze Základů ekonomie I Datum ..………………………..……………………….................................... varianta 1 Příjmení a jméno ....................………….............................…………….…………............... Skupin číslo……...…učitel…..………body.............…opravil............................................... -----------------------------------------------------------------------------------------------------------1. Směrnice (sklon) indiferenční křivky je podél této křivky rostoucí. Volte : P N

2b.

2. Křivka AC je vždy klesající. Volte : P

2b.

N

3. Správně doplňte následující tvrzení. Snížení ceny statku při cenově neelastické poptávce povede k tomu, že celkové příjmy (tržby) firmy se za jinak stejných podmínek 2b. 4. Správně doplňte následující tvrzení. Pokud na dokonale konkurenčním trhu práce platí, že MFCL je větší než MRPL, potom firma ................................ poptávané množství práce. 2b. 5. Správně doplňte následující tvrzení. Účetní (podnikatelský) zisk lze vyjádřit jako rozdíl mezi ...............................a ..................................... . 2b. 68

6. Určete, kolik činí náklady (obětované) příležitosti u komodity, která může být získána bez obětování výroby nebo spotřeby něčeho jiného: a) jsou stejné jako cena dané komodity, b) jsou nulové, c) jsou rovné nákladům na získání dané komodity z volné přírody, d) jsou rovné součinu ceny a množství, e) nic z uvedeného neplatí. 2b.

7) Vzduch v poušti je: a) výrobním faktorem, b) volným statkem, c) ekonomickým statkem, d) výrobní službou, e) veřejným statkem.

2b.

8) Kritérium volby rovnovážného výstupu podle rovnosti MC a MR platí: a) pouze v podmínkách dokonalé konkurence, b) pouze v podmínkách konkurence nedokonalé, c) vždy, pro jakoukoliv firmu, d) vždy, pokud daná firma maximalizuje zisk, e) pouze v případě monopolu.

2b.

9. Stručně vyjádřete zákon klesajících výnosů (zákon klesajícího mezního produktu): ...................................................................................................... 2b. 10. Slovně definujte explicitní (přímé) náklady: ................................................................................................................................................. .......................... 2b.

69

Zápočtový test ze Základů ekonomie I Datum ..…………………………….…...………………………................... varianta 2 Příjmení a jméno ...................................………….............................…………….......…...... Skupin číslo……...…učitel…..……..…body..............…opravil………................................ -----------------------------------------------------------------------------------------------------------1. Při přímé měřitelnosti užitku je křivka individuální poptávky totožná s křivkou celkového užitku měřeného v penězích. Volte : P N 2b. 2. Produkční funkce předpokládá efektivní kombinace vstupů. Volte : P N

2b.

3.Správně doplňte následující tvrzení. Křivka ilustrující všechny kombinace dvou statků, které přinášejí stejný celkový užitek pro spotřebitele, se nazývá …………………………… 2b. 4. Správně doplňte následující tvrzení. Pro dokonale konkurenční firmu hodnota Lernerova indexu činí ........................

2b.

5. Správně doplňte následující tvrzení. Zvýšení ceny statku při cenově jednotkově elastické poptávce povede k tomu, že celkové příjmy (tržby) firmy se za jinak stejných podmínek ……………. 2b. 6. Firmě se někdy vyplatí krátkodobě vyrábět se ztrátou, pokud cena kryje alespoň: a) AFC, 70

b) c) d) e)

AC, ATC, AVC, nic z uvedeného neplatí

2b.

7. a) b) c) d) e)

Mezi základní příčiny tržního selhání v podobě neefektivnosti nepatří: veřejné statky, externality, dokonalá konkurence, monopolní síla, asymetrické informace.

2b.

8. V případě oligopolu jsou bariéry vstupu do odvětví: a) nulové (vstup je tedy zcela volný), b) nepřekonatelné (vstup je tedy zcela uzavřen), c) bariéry sice existují, ale vstup není zcela vyloučen, d) menší než v monopolistické konkurenci, e) stejné jako v situaci dokonalé konkurence.

2b.

9. Slovně definujte ekonomické náklady: ................................................................................................................................................. ..................................................................................................... 2b. 10. Slovně definujte příjem z mezního produktu výrobního faktoru (MRP): ................................................................................................................................................. ........................................................................................................ 2b.

71

Zápočtový test ze Základů ekonomie I Datum …………..………………………..….……………………................... varianta 3 Příjmení a jméno ...................................………......….............................…………….…...... Skupin číslo……….…učitel.…..………body..............…opravil………............................... -----------------------------------------------------------------------------------------------------------1. Tzv. Giffenův efekt (paradox) představuje výjimku ze zákona klesající poptávky. Volte : P N

2b.

2. Výrobce v podmínkách dokonalé konkurence volí takový objem produkce, při které se mezní náklady shodují s cenou produkce. Volte : P N 2b. 3. Správně doplňte následující tvrzení. Přímka ilustrující maximálně dostupné kombinace rozdělení fixního důchodu na nákup dvou statků se nazývá …………………………… 2b. 4. Správně doplňte následující tvrzení. V situaci absolutně rovného rozdělení důchodů ve společnosti hodnota Giniho koeficientu činí ........................... 2b. 5. Správně doplňte následující tvrzení. Zvýšení ceny statku při cenové elasticitě poptávky povede k tomu, že celkové příjmy (tržby) firmy se za jinak stejných podmínek ................................ 2b. 6. Určete, ke kterým z následujících příkladů odpovídá tradiční krátkodobých celkových nákladů: 72

tvar ”S” křivky

a) b) c) d) e)

rostoucím výnosům z variabilního vstupu, klesajícím výnosům z variabilního vstupu, konstantním výnosům z variabilního vstupu, výnosům z rozsahu, nelze jednoznačně určit.

2b.

7. a) b) c) d) e)

Určete, co z následujícího nepatří mezi překážky konkurence: diferenciace produktu, patenty a autorská práva, volný výstup z odvětví, koncese udělené vládou, cla a kvóty v zahraničním obchodě.

2b.

8. a) b) c) d) e)

Chování kartelu (smluvního oligopolu) se nejvíce blíží podmínkám: dokonalé konkurence, úplného monopolu, monopolistické konkurence, firem z tzv. konkurenčního lemu, chování kartelu je specifické.

2b.

9. Stručně definujte mezní užitek (MU): ................................................................................................................................................. .......................... 2b. 10. Stručně definujte pojem mezní náklady na faktor (MFC): ................................................................................................................................................. .......................... 2b.

73

ŘEŠENÍ - VARIANTA 1: 1. N 2. N 3. klesnou 4. sníží 5. celkovými příjmy, explicitními náklady 6. b 7. b 8. d 9. podle zákona klesajících výnosů s růstem množství jednoho vstupu se snižují přírůstky výstupu, přičemž ostatní vstupy jsou konstantní 10. explicitní (přímé) náklady představují reálně vynaložené náklady v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů (jde o alternativní náklady používání cizích výrobních faktorů) ŘEŠENÍ - VARIANTA 2: 1. N 2. P 3. indiferenční křivka 4. nula 5. nezmění. 6. d 7. c 8. c 9. ekonomické náklady jsou součtem explicitních a implicitních nákladů 10. příjem z mezního produktu výrobního faktoru představuje dodatečný příjem z prodeje produktu, vytvořeného zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby, přičemž ostatní vstupy se nemění ŘEŠENÍ - VARIANTA 3: 1. P 2. P 3. rozpočtová line (linie příjmu, přímka možné spotřeby) 4. nula 5. sníží 6. e 7. c 8. b 9. mezní užitek vyjadřuje, o kolik vzroste celkový užitek, jestliže množství spotřebovaného statku se sníží o jednotku 10. mezní náklady na faktor představují dodatečné náklady, které vznikají firmě při najmutí dodatečné jednotky výrobního faktoru

74

Seznam použité a další doporučené literatury k Oddílu A. ALLEN, R. G. D.: Matematická ekonomie. Praha, Academia 1971. BAUMOL, W. J., BLINDER, A. S.: Economics. Principles and Policy.4. vydání. St.Paul, West Publishing 1982. BLAUG, M.: Economic Theory in Retrospect. Cambridge, Cambridge University Press 1985. BUCHHOLZ, T. G.: Ţivé myšlenky mrtvých ekonomů. Praha, Victoria Publishing 1993. DĚDEK, O.: Anglicko - český slovník odborných ekonomických termínů. Praha, VŠE v Praze 1995. EATWELL, J., MILGATE, M., NEWMAN, P. (eds.): The New Palgrave A Dictionary of Economics. Volume 1, 2, 3, 4. New York, Palgrave Publishers 2002. ETNER, F.: Mikroekonómia. Bratislava, Elita 1993. FORBUSH, D. R., MENZ, F. C.: Study Guide and Problems to Accompany Lipsey, Steiner, Purvis Economics (8. vydání). New York, Harper & Row Publishers 1987. FRANK, R. H.: Mikroekonomie a chování. Praha, Svoboda 1995. FRANK, R. H., BERNANKE, B. S.: Ekonomie. Praha, Grada 2002. GRAVELLE, H., REES, R.: Microeconomics. 2. vydání. London, Longman 1992. HAVEL, J. a kol.: Průvodce studiem economics. Praha, Aleko 1991. HECZKO, S., SIRŮČEK, P.: Základy ekonomie. Cvičebnice (pracovní a metodické listy), Fakulta sociálně ekonomická UJEP, Ústí nad Labem 2006. HECZKO, S., SIRŮČEK, P.: Základy ekonomie. Cvičebnice (pracovní a metodické listy), Vydání druhé, Fakulta sociálně ekonomická UJEP, Ústí nad Labem 2009. HELÍSEK, M.: Makroekonomie. Základní kurs. 2. Přepracované vydání. Slaný, Melandrium 2002. HEYNE, P.: Microeconomics. Study Guide. 5. vydání. New York, MacMillan Publishing 75

1987. HIRSHLEIFER, J.: Price Theory and Applications. New Jersey, Prentice Hall 1988. HOLMAN, R.: Ekonomie. 1. vydání. Praha, C. H. Beck 1999. HOLMAN, R.: Ekonomie. Řešení otázek a příkladů. 1. vydání. Praha, C. H. Beck 2000. HOLMAN, R.: Ekonomie. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha, C. H. Beck 2001. HOLMAN, R.: Ekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha, C. H. Beck 2002. HOLMAN, R.: Ekonomie. 4. aktualizované vydání. Praha, C. H. Beck 2005. HOLMAN, R.: Ekonomie. 5. aktualizované vydání. Praha, C. H. Beck 2011. HOLMAN, R.: Mikroekonomie. Středně pokročilý kurz. Praha, C. H. Beck 2002. HOLMAN, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. 2. vydání. Praha, C. H. Beck 2001. HOLMAN, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. 3. vydání. Praha, C. H. Beck 2005. HOŘEJŠÍ, B., SOUKUPOVÁ, J., MACÁKOVÁ, L., SOUKUP, J.: Mikroekonomie. 4. rozšířené vydání. Praha, Management Press 2006. HOŘEJŠÍ, B., SOUKUPOVÁ, J., MACÁKOVÁ, L., SOUKUP, J.: Mikroekonomie. 5. aktualizované vydání. Praha, Management Press 2010. HYMAN, D. N.: Study Guide to Accompany modern Microeconomics. Analysis and Applications. 2. vydání. Boston, Richard D. Irwin 1986. JENÍČEK, V.: Globalizace světového hospodářství. Praha, C. H. Beck 2002 KOLEKTIV AUTORŮ: Mikroekonomie. Cvičebnice. Praha, FinEco 1999. KONEČNÝ, B., SOJKA, M.: Moderní ekonomie. Praha, Economia 1991. LAIDLER, D., ESTRIN, S.: Introduction to Microeconomics. 3. vydání. Cambridge, Cambridge University Press 1989. LIPSEY, R. G.: Introduction to Positive Economics. 6. vydání. London, Weidenfeld and Nicolson 1987. LIPSEY, R. G., STEINER, P. O., PURVIS, D. D.: Economics. 8. vydání. New York, Harper & Row Publishers 1987. LIPSEY, R. G., COURANT, P. N., PURVIS, D. D., STEINER, P. O.: Economics. 10. vydání. New York, Harper Collins College Publishers 1993. LISÝ, J. a kol.: Dejiny ekonomických teórií. Bratislava, Iura Edition 2003. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. Jinočany, H + H 1991. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie (základní kurs). 3. vydání. Slaný, Melandrium 1994. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie (základní kurs). 4. vydání. Slaný, Melandrium 1995. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. 6. vydání. Slaný, Melandrium 2001. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. 7. vydání. Slaný, Melandrium 2002. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. 8. aktualizované vydání. Slaný, Melandrium 2003. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. 9. vydání. Slaný, Melandrium 2005. 76

MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. 10. vydání. Slaný, Melandrium 2007. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. 11. vydání. Slaný, Melandrium 2010. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie II. Cvičebnice. Slaný, Melandrium 1997. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie II. Cvičebnice. 2. vydání. Slaný, Melandrium 2000. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie II. Cvičebnice. 3. upravené vydání. Slaný, Melandrium 2003. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Pracovní listy z ekonomie (pro středně pokročilé), Slaný, Melandrium 2005 MACÁKOVÁ, L., SOUKUPOVÁ, J.: Mikroekonomie. Repetitorium. Středně pokročilý kurs. 4. upravené a rozšířené vydání. Slaný, Melandrium 2003. MANKIW, N. G.: Zásady ekonomie. Praha, Grada 1999 (dotisk 2009). McCLOSKEY, D. M.: Aplikovaná teorie ceny. Praha, SPN 1993. McEACHERN, W. A.: Microeconomics. Cincinnati, South - Western Publishing 1988. MERTLÍK, P., RUSMICHOVÁ, L., SOUKUP, J. a kol.: Úvod do obecné ekonomie.Praha, Aleko 1991. NEČADOVÁ, M., SIRŮČEK, P.: Materiály ke studiu kursu Mikroekonomie 1 (bakalářský kurs). VŠE v Praze, Praha 1994. NICHOLSON, W.: Microeconomic Theory. Hinsdale, Dryden Press 1978. PEARCE, D. W. A kol.: Macmillanův slovník moderní ekonomie. Praha, Victoria Publishing 1995. PINDYCK, R. S., RUBINFELD, D. L.: Microeconomics. 3. vydání. New York, Prentice Hall 1995. RUFFIN, R. J., GREGORY, P. R.: Principles of Economics. 5. vydání. New York, Harper Collins College Publishers 1993. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. 13. vydání. Praha, Svoboda 1995. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Economics. 14. vydání. New York, Mc Graw - Hill Book Company 1992. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D., MANDEL, M. J.: Economics. 15 .vydání. New York, Mc Graw - Hill Book Company 1995. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonómia. 16. vydání. Bratislava, Elita 2000. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. 18. vydání. Praha, NS Svoboda 2007. SEDLÁČEK, M. a kol.: Základy ekonomické teorie. Praha, ČVUT v Praze 2000. SEKERKA, B.: Mikroekonomie. Matematické a kvantitativní základy. Praha, Profess Consulting 2002. SIRŮČEK, P.: Mikroekonomie. Cvičebnice (pro bakalářské studium). Slaný, Melandrium 1996. SIRŮČEK, P.: Průvodce dějinami standardních ekonomických teorií. Slaný, Melandrium 77

2001. SIRŮČEK, P.: Průvodce studiem EKONOMIE pro přijímací zkoušky na navazující magisterský studijní program. Praha, Oeconomica - Nakladatelství VŠE v Praze 2001 a dotisk 2002. SIRŮČEK, P.: EKONOMIE. Pro přijímací zkoušky na navazující magisterský studijní program na VŠE v Praze. Praha, Oeconomica - Nakladatelství VŠE v Praze 2003. SIRŮČEK, P.: EKONOMIE. Pro přijímací zkoušky na navazující magisterský studijní program na VŠE v Praze. 2. přepracované vydání. Praha, Oeconomica - Nakladatelství VŠE v Praze 2005. SIRŮČEK, P.: EKONOMIE. Pro přijímací zkoušky na navazující magisterský studijní program na VŠE v Praze. 3. přepracované vydání. Praha, Oeconomica - Nakladatelství VŠE v Praze 2006. SIRŮČEK, P.: EKONOMIE. Pro přijímací zkoušky na navazující magisterský studijní program na VŠE v Praze. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha, Oeconomica - Nakladatelství VŠE v Praze 2011. SIRŮČEK, P.: Průvodce dějinami standardních ekonomických teorií. 2. aktualizované vydání. Slaný, Melandrium 2003. SIRŮČEK, P., NEČADOVÁ, M.: Materiály ke studiu kursu Mikroekonomie I (bakalářský kurs). Praha, VŠE v Praze 1995. SIRŮČEK, P., NEČADOVÁ, M.: Mikroekonomie I. Sbírka řešených problémů. Slaný, Melandrium 1999. SIRŮČEK, P., NEČADOVÁ, M.: Mikroekonomická teorie I. Cvičebnice. Slaný, Melandrium 2001. SIRŮČEK, P., NEČADOVÁ, M., MACÁKOVÁ, L.: Mikroekonomická teorie I. Cvičebnice. 2. aktualizované vydání. Slaný, Melandrium 2003 SOJKA, M.: Kdo byl kdo. Světoví a čeští ekonomové. Praha, Libri 2002. SOJKA, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. 2. vydání. Praha, VŠE v Praze 1998. SOJKA, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum 1999. SOJKA, M.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Havlíček Brain Team 2010. SOJKA, M., KONEČNÝ, B.: Malá encyklopedie moderní ekonomie. Praha, Libri 1996. SOJKA, M., KONEČNÝ, B.: Malá encyklopedie moderní ekonomie. 4. vydání. Praha, Libri 2001. SOUKUP, J.: Mikroekonomická analýza. Vybrané kapitoly. Slaný, Melandrium 2001. SOUKUPOVÁ, J.: Teorie firmy. Slaný, Melandrium 2003. SOUKUPOVÁ, J. a kol.: Mikroekonomie pro inţenýrské studium. Praha, VŠE v Praze 1993. SOUKUPOVÁ, J., HOŘEJŠÍ, B., MACÁKOVÁ, L., SOUKUP, J.: Mikroekonomie. 1. vydání. Praha, Management Press 1996. SOUKUPOVÁ, J., HOŘEJŠÍ, B., MACÁKOVÁ, L., SOUKUP, J.: Mikroekonomie. 2. vydání. Praha, Management Press 1999. SOUKUPOVÁ, J., HOŘEJŠÍ, B., MACÁKOVÁ, L., SOUKUP, J.: Mikroekonomie. 78

3. doplněné vydání. Praha, Management Press 2002, 2003 a 2004 STANDARDY KURSŮ. Bakalářský kurs mikroekonomie. Inţenýrský kurs mikroekonomie. Praha, VŠE v Praze 1996. VARIAN, H. R.: Microeconomic Analysis. 3. vydání. New York, W. W. Norton 1992. VARIAN, H. R.: Mikroekonomie. Moderní přístup. Praha, Victoria Publishing 1995. VLČEK, J. a kol.: Ekonomie a ekonomika, 3. vydání, ASPI, Praha 2005. VLČEK, J. a kol.: Ekonomie a ekonomika, 4. zcela přepracované vydání, Walters Kluwer ČR, Praha 2009. YOHE, G. W.: Study Guide to Accompany Samuelson – Nordhaus Economics (13. vydání). New York, Mc Graw - Hill Book Company 1989. ŢÁK, M. a kol.: Velká ekonomická encyklopedie. 2. Doplněné a rozšířené vydání. Praha, Linde 2002. Pozn.: výše uváděná literatura ve většině případů jiţ přesahuje poţadavky kladené na posluchače bakalářského studia na BIVŠ.

Oddíl B. PŘÍKLADY A ÚKOLY Z MAKROEKONOMICKÉ TEORIE Doporučená literatura ke studiu makroekonomie v jazyce českém A) Literatura základní (vždy pouze vybrané pasáže): [1] Pavelka, T.: Makroekonomie. Základní kurz. III. vydání. Slaný. Melandrium 2007. 278 stran. ISBN 80-86175-58-4. [2] Jurečka, V. a kol.: Makroekonomie. První vydání. Praha, Grada Publishing 2010. 336 stran. ISBN 978-80-247-3258-9. [3] Rusmichová, L., Soukup, J. a kol.: Makroekonomie. Základní kurs. 5. vydání. Slaný, Melandrium 2002. 167 stran. ISBN 80-86175-24-3 (nebo viz předchozí, částečně odlišná, vydání). [4] Pošta, V., Sirůček, P.: Makroekonomie. Základní kurz. Cvičebnice. 2. přepracované vydání, Slaný, Melandrium 2008. 288, stran. ISBN 978-80-86178-60-7 (lze používat také 1. vydání - podrobněji viz http://nb.vse.cz/~sirucek). B) Alternativní literatura základní (vždy pouze vybrané pasáže), resp. nepovinná literatura rozšiřující a doplňující: 79

[5] Mankiw, N. G.: Zásady ekonomie. Praha, Grada 1999 (dotisk 2009). [6] Pačesová, H.: Makroekonomie. Druhý díl. Praha. ČVUT 2006 [7] Pačesová, H.: Kapitoly z makroekonomie. Praha. Bankovní institut vysoká škola 2011 [8] Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. 13. vydání. Praha, Svoboda 1995. [9] Sirůček, P.: EKONOMIE. Pro přijímací zkoušky na navazující magisterský studijní program na VŠE v Praze. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha, Oeconomica - Nakladatelství VŠE v Praze 2011.

C) Ukázka nepovinné doporučené studijní literatury rozšiřujícího, prohlubujícího a doplňujícího charakteru (další nepovinné studijní prameny v českém jazyce, jazyce anglickém aj. doporučí případným zájemcům vyučující): [10] Holman, R.: Ekonomie. 5. aktualizované vydání, Praha, C. H. Beck 2011. [11] Holman, R.: Makroekonomie. Středně pokročilý kurz. Praha, C. H. Beck 2004. [12] Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. 3. vydání. Praha, C. H. Beck 2005. [13] Sirůček, P.: Průvodce dějinami standardních ekonomických teorií. 2. aktualizované vydání. Slaný, Melandrium 2003. [14] Sojka, M.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Havlíček Brain Team 2010. [15] Sojka, M., Konečný, B.: Malá encyklopedie moderní ekonomie. 4. vydání. Praha, Libri 2001. [16] Soukup, J., Pošta, V., Neset, P., Pavelka. T., Dobrylovský, J.: Makroekonomie. 2. aktualizované vydání. Praha, Management Press 2010 [17] Vlček, J. a kol.: Ekonomie a ekonomika, 4. zcela přepracované vydání, Walters Kluwer ČR, Praha 2009.

80

blok I. ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ KATEGORIE A PROBLÉMY I.1. Úvod do studia standardní makroekonomie I.1.1. Struktura tématu A) Standardní mikroekonomická a makroekonomická teorie A1) Předmět zkoumání standardní ekonomie A2) Předmět zkoumání a hlavní problémy mikroekonomie A3) Předmět zkoumání a hlavní problémy makroekonomie A4) Vztah mikroekonomie a makroekonomie A5) Funkce a význam makroekonomické teorie B) Základní makroekonomické subjekty C) Makroekonomický koloběh D) Základní makroekonomické veličiny D1) Makroekonomický produkt a důchod D1.1) Nominální a reálný produkt D1.2) Skutečný a potenciální produkt D2) Zaměstnanost a nezaměstnanost D3) Cenová hladina a inflace D4) Vnější ekonomická pozice a platební bilance E) Stabilizační makroekonomická politika E1) Makroekonomická teorie a makroekonomická politika +E2) Makroekonomická stabilita a fluktuace veličin 81

+E3) Liberální a intervencionistické směry v makroekonomii +E4) Hlavní cíle makroekonomické stabilizační politiky I.1.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování ad A) standardní pojetí předmětu zkoumání ekonomie, ekonomie jako věda o volbě v podmínkách vzácnosti, +"vzácnostní" definice předmětu ekonomie (economics), alternativní využití vzácných zdrojů, standardní ekonomie ("ekonomie hlavních proudů"), neoklasický a keynesovský směr, předmět zkoumání mikroekonomie, +problémy rovnováhy a optima, +neoklasická doktrína jako ideové východisko mikroekonomie, předmět zkoumání makroekonomie, makroekonomická rovnováha, +poruchy a návrat k makroekonomické rovnováze, stabilizační politika, +mikroekonomické základy makroekonomie, +makroekonomický rámec fungování mikroekonomických procesů, +racionální chování a koncepce ekonomického člověka, funkce makroekonomie, pozitivní sdělení a normativní závěry, +praktické využití makroekonomických modelů ad B) makroekonomické subjekty, sektor domácností, příjmy domácností, spotřební výdaje a osobní úspory, sektor podniků (firem), tvorba produktu, příjmy podniků, hrubé a čisté úspory podniků, sektor vlády, vládní regulace, veřejný sektor, soustava veřejných rozpočtů, daně, vládní výdaje, vládní nákupy výrobků a služeb (statků, zboží a služeb), transfery, úspory vlády (rozpočtové saldo), sektor zahraničí, rezidenti a nerezidenti ad C) základní makroekonomický koloběh a jeho schéma, vztahy mezi subjekty různých sektorů, toky statků (výrobků a služeb), toky služeb výrobních faktorů, toky důchodů a výdajů, uzavřenost koloběhu, +kvazisektor úspory ad D) základní makroekonomické veličiny, makroekonomický produkt a důchod, finální statky, nominální a reálný produkt, běžné a stálé ceny, rozlišení vlivu růstu cen statků a růstu fyzického množství produkce, produkt skutečný a potenciální, mezera produktu (produkční gap), +ekonomický růst, tempo růstu nominálního a reálného produktu, zaměstnanost pracovní síly, skutečná a přirozená míra nezaměstnanosti, všeobecná cenová hladina, +absolutní a relativní ceny, míra inflace, cenové indexy, index spotřebitelských cen, vnější ekonomická pozice, platební bilance, +obchodní bilance, mezinárodní obchod výrobky a službami, mezinárodní pohyb kapitálu, čistý export (čisté vývozy), export (vývoz), import (dovoz) Ad E) makroekonomická teorie a politika, +hospodářská politika, +cíle a nástroje hospodářské politiky, stabilizační politika, fiskální a monetární (měnová) politika, obchodní politika, +důchodová, strukturální a prorůstová politika, mikroekonomický a makroekonomický aspekt hospodářské politiky, +makroekonomická stabilita, její aspekty a kritéria, +stabilita a fluktuace makroekonomických veličin, +hlavní proudy makroekonomie, +klasická a neoklasická ekonomie, +nová konzervativní ekonomie, +keynesovská a neokeynesovská ekonomie, +nové keynesovství, +základní intelektuální tradice moderní makroekonomické teorie ("klasický", resp. neoklasický přístup a přístup 82

keynesovský, resp. neokeynesovský), +modely "vyčišťujících se trhů" a přístupy "nevyčišťujících se trhů", +flexibilita (pružnost) mezd a cen, liberalismus versus intervencionismus, konkurenční trhy a plná zaměstnanost, "neviditelná ruka trhu", tržní a vládní selhání, vládní regulace a její nástroje, +dílčí politiky, +aktivistická politika, +alternativní (nestandardní) přístupy k ekonomické teorii, hlavní cíle stabilizační politiky (růst, zaměstnanost, stabilita cenové hladiny, vnější ekonomická rovnováha), vyrovnaná platební bilance, nízká míra inflace v rámci tzv. mírné inflace, konfliktnost cílů stabilizační politiky, +magický čtyřúhelník I.I.3. Hlavní nové značky a zkratky Y (produkt, důchod), P (cenová hladiny), HDP nebo GDP (hrubý domácí produkt), HNP nebo GNP (hrubý národní produkt), C (spotřeba), PS (osobní úspory), I (investice), GBS (hrubé úspory firem), NBS (čisté úspory firem), NGS (čisté vládní úspory), TR (transferové platby vlády), G (vládní nákupy), GI (vládní investice), GC (vládní spotřeba), Y s hvězdičkou (potenciální produkt), YN nebo YN (nominální produkt), gY (tempo růstu reálného produktu), gYN (tempo růstu nominálního produktu), u (míra nezaměstnanosti), u s hvězdičkou (přirozená míra nezaměstnanosti), pí (míra inflace), CPI (index spotřebitelských cen), NX (čistý export), X (export), M (import)

I.1.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) makroekonomie se liší od mikroekonomie mírou abstrakce (odhlížení, zjednodušování) P N 2) vznik moderní ekonomie je úzce spjat s nejvýznamnějším dílem anglického ekonoma Johna M. Keynese P N 3) jestliže nominální produkt vzrostl a cenová hladina byla stabilní, pak reálný produkt také vzrostl P N 4) čím je plocha tzv. magického čtyřúhelník menší, tím je úspěšnější hospodářská politika vlády 83

P

N

5) představitelé monetarismu v mnohém navazují na tzv. klasickou ekonomii P N B) Kvizové otázky: 1) Ekonomie jako moderní věda zkoumá: a) bohatství b) procesy výroby, rozdělování, směny a spotřeby c) činnosti zahrnující finanční a kapitálové transakce d) chování a rozhodování lidí v hospodářském životě e) vše výše uvedené

2) Ekonomie se zabývá ekonomickými statky. Tyto ekonomické statky jsou: a) neužitečné a vyskytují se v omezeném množství b) užitečné a vyskytují se v omezeném množství c) užitečné a vyskytují se v neomezeném množství d) neužitečné a vyskytují se v neomezeném množství e) neplatí žádná z nabídek 3) Který z níže uvedených výroků patří do oblasti normativní ekonomie: a) rozdíl mezi potenciálním HDP a skutečným HDP se nazývá produkční mezera b) vládní výdaje se skládají z vládních nákupů zboží a služeb a transferů vlády c) v roce 2005 činila míra inflace v České republice 1,9% d) soukromá firma spravuje majetek vždy lépe než státní firma e) veřejné rozpočty České republiky vykazují dlouhodobě rozpočtové schodky 4) Mezi základní cíle makroekonomické hospodářské politiky nepatří: a) stabilní tempo ekonomického růstu b) vyrovnaná platební bilancí c) nízká míra nezaměstnanosti (na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti) d) vyrovnaný státní rozpočet e) nízká míra inflace (v rámci tzv. mírné inflace) 5) Mezi ekonomické směry propagující intervencionalistickou hospodářskou politiku patří: a) monetarismus b) keynesovská ekonomie c) ekonomie strany nabídky 84

d) škola racionálních očekávání e) neplatí žádná z nabídek C) Příklady a úkoly: 1) Uveďte, čím se zabývá makroekonomie a jaký je její význam. 2) Uveďte rozhodující cíle umožňující oceňování makroekonomické výkonnosti země 3) Uveďte hlavní součásti makroekonomické politiky vlády. 4) Definujte sklon přímky. Co můžete usoudit o vztahu příslušných ekonomických veličin (proměnných)z pozitivního sklonu a co z negativního sklonu přímky? 5) Rozlište produkt, důchod a výdaje. I.1.5. Výsledky a řešení ad A) 1) N 2) P 3) P 4) N 5) P ad B) 1) e 2) b 3) d 4) d 5) b ad C) 1) Makroekonomie studuje fungování ekonomiky jako celku, na úrovni národního hospodářství, zajímá se tedy o celkovou úroveň domácího produktu, zaměstnanosti, cen a zahraničního obchodu. Makroekonomie je důleţitý předmět, protoţe země můţe svou ekonomickou výkonnost ovlivňovat, a to na základě rozumné volby makroekonomické hospodářské politiky - podrobněji viz doporučenou literaturu [1], [2], [5], [7], [8] apod. 2) Pro oceňování makroekonomické výkonnosti země jsou rozhodující následující čtyři cíle: a) schopnost vytvářet vysokou úroveň celkové produkce ekonomických statků a sluţeb čili vysoký hrubý domácí produkt (HDP), b) zajišťovat vysokou zaměstnanost (L), resp. nízkou nezaměstnanost (U), c) zabezpečovat cenovou stabilitu čili stabilní celkovou cenovou hladinu (P), d) zajišťovat vyrovnanost obchodní (platební) bilance (OB či PB) a tím i stabilitu měnového kurzu (E). Všechny tyto cíle nelze naplnit najednou, nutná je však snaha o vyváţený poměr mezi nimi (tzv. magický čtyřúhelník) - podrobněji viz doporučenou literaturu [1], [2], [5], [7], [8] apod. 85

3) Makroekonomická hospodářské politiky vlády státu zahrnuje: a) fiskální politiku (rozpočtovou politiku) čili daňovou a výdajovou politiku státního rozpočtu, b) monetární politiku (peněţní politiku) čili změny v nabídce peněz a v úrokových sazeb, c) důchodovou politiku čili regulaci cen, mezd, zisků, úroků, bankovních marţí a obchodního rozpětí, d) zahraničně obchodní politiku čili aplikaci cel, certifikátů, dovozních a vývozních kvót či dovozní přiráţky.- podrobněji viz doporučenou literaturu [1], [2], [5], [7], [8] apod. 4) Sklon přímky je nejčastěji definovat jako změna proměnné na ose y, odpovídající jednotkové změně proměnné na ose x. Z pozitivního (kladného) sklonu můţeme usuzovat na vztah přímé úměry mezi příslušnými veličinami, z negativního (záporného) sklonu pak na vztah nepřímé úměry - podrobněji viz např. doporučená literatura [8]. 5) V procesu výroby firmy produkují statky a tak vzniká produkt (produkce). Současně v procesu dochází k tvorbě důchodů (příjmů) vlastníků výrobních faktorů a tak vzniká důchod. Důchody se následně pouţijí na nákup statků a tak vznikají výdaje. Produkt, důchod a výdaje tak představují tři odlišné formy (podoby, metamorfózy) téhoţ vyrobeného bohatství. Ekonomická rovnováha vyţaduje rovnost produktu, důchodu a výdajů. Podrobnější zdůvodnění lze získat analýzou makroekonomického koloběhu blíţe viz doporučenou literaturu [1], [3], [8] apod. I.1.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap.1 (1.1 - 1.4).; [2] - kap.1. (1.1. - 1.3.); [3] - kap.1. (1.4. - 1.6.), kap.8. (8.1. - 8.4.), kap.12. (+12.1.) rozšiřující: [7] - kap.I. (1., 3.).; [8] - kap.1., kap.3., kap.5.; [16] - +kap.1. doporučené příklady a domácí úkoly: [1] - kap.1../př.1, 2, 3,; [2] - kap.1./ot.3, ot.4; [3] - kap.1./ot.1, ot.6

86

I.2. Makroekonomický produkt a důchod I.2.1. Struktura tématu A) Makroekonomický výstup B) Tvorba, rozdělení a užití hrubého domácího produktu B1) Výrobní (resp. odvětvová) metoda zjišťování výstupu B2) Důchodová (resp. nákladová) metoda zjišťování výstupu B3) Výdajová (resp. spotřební) metoda zjišťování výstupu +C) Základní národohospodářské identity a jejich interpretace I.2.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování ad A) +ekonomické veličiny a jejich měření, stav (zásoba) a tok, statky (výrobky a služby), vytvořené statky (+goods), výstupy se záporným užitkem (+bads, zla), výstup (output) ekonomiky, produkt (produkce) a důchod, hrubý a čistý domácí produkt, hrubý a čistý domácí (resp. národní) produkt, čistý příjem majetku z výrobních faktorů v zahraničí (saldo zahraničních důchodů), +národní důchod (čistý národní důchod), +ekonomický blahobyt (čistý ekonomický blahobyt), +zohlednění volného času, netržní produkce, neevidované produkce a škod na životním prostředí, +šedá a černá ekonomika, +národní bohatství, +"sociální kapitál" ad B) hodnota produktu (produkce), finální statky (produkty), meziprodukty, přidaná hodnota, hrubý domácí produkt jako souhrn přidané hodnoty, spotřební statky, investiční statky, exportované statky, výrobní (resp. odvětvová) metoda zjišťování makroekonomického výstupu, odvětvová struktura produktu, hrubá přidaná hodnota, opotřebení (znehodnocení) fixního kapitálu, odpisy, hrubý a čistý produkt, hrubý 87

domácí produkt, hrubý národní produkt, výrobní faktory ve vlastnictví tuzemců fungující v zahraničí, výrobní faktory ve vlastnictví cizozemců fungující v dané ekonomice, náklady na výrobní faktory (prvotní důchody), národní důchod (čistý národní důchod), důchody z výrobních faktorů, důchodová (resp. nákladová) metoda zjišťování makroekonomického produktu, čistý domácí důchod, produkt v tržních cenách a v cenách výrobních faktorů, hrubý domácí (resp. národní) produkt v cenách výrobních faktorů, nepřímé daně, subvence, hrubý domácí (resp. národní) produkt v tržních cenách, disponibilní důchod, osobní důchod, daně ze zisků podniků, nepřímé daně, subvence, nevyplacené (zadržené, nerozdělené) zisky, čisté úspory firem, osobní daně (daně z příjmů, majetkové daně), osobní disponibilní důchod (disponibilní důchod) a jeho užití, +národní disponibilní důchod, +podíly důchodů na hrubém domácím produktu, výdajová (spotřební) metoda zjišťování makroekonomického výstupu, výdaje na finální statky, výdaje domácností na spotřebu (spotřební výdaje domácností, výdaje domácností na spotřební statky), hrubé soukromé investiční výdaje, investiční statky (investice), investice do fixního kapitálu, investice do zásob, hrubé (brutto) investice, investice obnovovací (restituční), investice čisté (netto), vládní nákupy (+výdaje vlády na nákup výrobků a služeb, resp. výdaje vlády na nákup zboží a služeb), vládní výdaje na investice, vládní výdaje na spotřební statky, transferové výdaje, čistý export, alternativní vyjádření výdajů (finální spotřeba, tvorba hrubého kapitálu, čistý export), celkové domácí výdaje, tvorba, rozdělení a užití produktu, produkt nominální a reálný, deflátor hrubého domácího (národního) produktu +ad C) účetnictví hrubého domácího produktu, fyzický a peněžní koloběh, +systém národních účtů +identita, veličiny plánované a skutečné, základní makroekonomické identity naměřených (skutečných) veličin, skutečná a plánovaná výše investic, +interpretace identit, +dvojitý deficit, +identita úspor a investic, soukromé investice a soukromé úspory, +celkové hrubé národní investice, hrubé soukromé investice, čisté soukromé investice, +celkové hrubé národní úspory, osobní úspory, hrubé úspory podniků, nevyplacené (zadržené, nerozdělené) zisky, úspory vlády, celkové daně, vládní nákupy, transfery, čisté daně, +čisté zahraniční investice (resp. čistý export), +kompenzace nerovností soukromých úspor a hrubých soukromých investic, přebytkového (resp. deficitního) rozpočtu, přebytkového (resp. deficitního) čistého exportu I.2.3. Hlavní nové značky a zkratky ČDP nebo NDP (čistý domácí produkt), ČNP nebo NNP (čistý národní produkt), YD nebo YD (disponibilní důchod), NI (národní důchod), PI (osobní důchod), PH (přidaná hodnota), NEW (čistý ekonomický blahobyt), IB (hrubé soukromé investice), IN (čisté soukromé investice), IR (restituční investice), BS (rozpočtové saldo), TA (celkové daně), NT (čisté daně), NFI (čisté zahraniční investice), IT (celkové hrubé národní investice), ST (celkové hrubé národní úspory), 88

NZ (nerozdělené zisky), Am (amortizace, odpisy, znehodnocení kapitálu), PNF (čistý příjem z výrobních faktorů v zahraničí), USD (americký dolar) I.2.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) investice do zásob mohou být za určité období záporné P N 2) výdaje domácností na bytovou výstavbu patří do spotřebních výdajů domácností P N 3) za předpokladu existence osobních důchodových daní, je disponibilní důchod vždy větší než osobní důchod P N 4) když od hrubého domácího produktu odečteme čistý příjem z výrobních faktorů v zahraničí, získáme hrubý národní produkt P N 5) hrubé úspory firem jsou součtem nerozdělených zisků a odpisů P N B) Kvizové otázky: 1) Která z následujících rovností není pravdivá? a) Y = C + I + G + (X - M) b) I + G + X = S + NT + M c) Y = C + I + G + (M - X) d) Y = C + PS + GBS + NT e) Y + M = C + I + G + X 2) Hodnota výstupu mínus hodnota zakoupených vstupů představuje: a) čistý export b) čistý zisk c) hrubou produkci d) přidanou hodnotu e) čisté úroky 3) Výrobní (produktovou) metodou lze hrubý domácí produkt vyjádřit jako: a) souhrn důchodů z vlastnictví výrobních faktorů 89

b) souhrn výdajů na finální statky c) souhrn přidané hodnoty d) C + I + G + X - M e) C + PS + GBS + NT 4) Rozpočtové saldo zjistíme jako rozdíl mezi: a) celkovými daněmi a vládními nákupy b) čistými daněmi a transferovými výdaji c) čistými daněmi a vládními nákupy d) celkovými daněmi a transferovými výdaji e) ani jedna odpověď není správná 5) Co z následujícího není zahrnuto do HDP počítaného výdajovou metodou? a) hrubé domácí soukromé investice b) výdaje domácností na soukromou spotřebu c) vládní výdaje na nákup zboží a služeb d) hrubé zisky e) čisté vývozy C) Příklady a úkoly: 1) Peněžní hodnotu hrubého domácího produktu lze vyjádřit v různých cenách. Rozlište proto běžné ceny a stálé ceny a příslušné produkty v nich vyjádřené. 2) Rozlište tržní ceny a ceny výrobních faktorů a uveďte, jak z HDP v cenách výrobních faktorů získáme HDP v tržních cenách. 3) Podrobně popište, jak z hrubého domácího produktu v tržních cenách získáme disponibilní důchod. 4) Rozlište finální statky a meziprodukty. Uveďte příklad nějakého statku, který může být jednou finálním statkem a jindy meziproduktem. +5) V daném roce byly v určité ekonomice naměřeny následující veličiny: - výdaje na soukromou spotřebu 3 800 - osobní úspory 200 - odpisy (znehodnocení kapitálu) 400 - transferové platby vlády 300 - import 500 - vládní nákupy 1 000 - nerozdělené zisky 100 - hrubé soukromé domácí investice 900 - celkové daně 1 300 90

Ze vztahu mezi celkovými úsporami a celkovými investicemi vypočítejte velikost exportu.

I.2.5. Výsledky a řešení ad A) 1) P 2) N 3) N 4) N 5) P ad B) 1) c 2) d 3) c 4) c 5) d ad C) 1) Běţné ceny jsou ceny daného roku (období), stále (konstantní) ceny jsou ceny výchozího roku, který se bere za základ. HDP vyjádřený v běţných cenách představuje nominální HDP, HDP vyjádřený ve stálých cenách pak představuje reálný HDP. Vydělením nominálního HDP reálným HDP a pak násobením stem lze vypočítat cenový index zvaný deflátorem HDP či implicitním cenovým deflátorem HDP (IPD). Podrobněji viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [7], [8] apod. 2) Tržní ceny představují ceny, za které zboţí kupují koneční spotřebitelé; ceny výrobních pak ceny, ze kterých plynou příjmy vlastníkům výrobních faktorů. HDP v trţních cenách získáme, kdyţ od HDP v cenách výrobních faktorů odečteme subvence podnikům a současně přičteme nepřímé daně - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [7], [8] apod. 3) Kdyţ od HDP v tržních cenách odečteme nepřímé daně a přičteme subvence podnikům, tak získáme HDP v cenách výrobních faktorů. Odečteme-li od HDP v cenách výrobních faktorů amortizaci, dostaneme čistý domácí produkt v cenách výrobních faktorů čili domácí důchod (dříve to byl národní důchod NI). Odečteme-li od domácího důchodu nerozdělené zisky firem (NZ) a příspěvky na sociální pojištění (SP) a současně přičteme-li k domácímu důchodu vládní transferové platby (TR) a čistý důchod z dividend a úroků, dostaneme osobní důchod (PI) domácností. Odečteme-li od PI osobní daně (PT), dostaneme disponibilní důchod (YD) domácností - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [7], [8] apod. 4) Finální statky jsou produkty určené k soukromé spotřebě, investice či na export, meziprodukty (polotovary) jsou pak produkty nakupované za účelem dalšího zpracování. Finálním statkem je např. osobní automobil určený pro soukromou jízdy členů domácností; meziproduktem jsou např. dopisní obálky zakoupené firmou pro svou potřebu. Řada statků můţe být jednou finálních statkem, jindy meziproduktem. Např. uhlí zakoupené k vytápění rodinného domu je finálním statkem, ovšem uhlí určené pro výrobu elektřiny či metalurgického koksu je jiţ meziproduktem - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [7], [8] apod. +5) Nutno vyjít se vztahu IB + X - M = PS + GBS + BS a dále vypočítat GBS = Am + NZ = 400 + 100 = 500, BS = TA - TR - G = 1 300 - 300 - 1 000 = 0. PS, IB 91

a M jsou dány. Stačí dosadit údaje do výchozího vztahu a odtud vypočítat X = 300 - blíţe viz např. doporučenou literaturu [4] či [8]. I.2.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap. 2. (2.1. - 2.8.); [2] - kap.2. (2.1. - 2.8.); [3] - kap.1. (1.1. - 1.3.); rozšiřující: [7] - kap.I. (2.); [8] - kap.1. (Dodatek), kap.6.; [16] - + kap.2. doporučené příklady a domácí úkoly: [1] - kap.2../př.2, 4,; [2] - kap.2./ot.9, ot.10; [3] - kap.1./ot.1, ot.6; [4] - kap.1.6./př.3, 4, 6

I.3. Celkové výdaje a produkt (model s linií 45 stupňů) I.3.1. Struktura tématu A) Základní idea a předpoklady modelu důchod-výdaje B) Spotřeba, úspory a investice B1) Spotřební výdaje a spotřební funkce B2) Úspory a funkce úspor B3) Investiční výdaje a poptávka po investicích C) Determinace rovnovážného produktu v dvousektorovém modelu D) Charakteristika a odvození jednoduchého multiplikátoru E) Sektor vlády - vládní výdaje a daně F) Determinace rovnovážného produktu v třísektorovém modelu G) Další multiplikátory v třísektorovém modelu a jejich působení H) Sektor zahraničí a čisté vývozy CH) Determinace rovnovážného produktu v čtyřsektorovém modelu I.3.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování ad A) +model důchod-výdaje (jednoduchý keynesovský model determinace rovnovážného produktu, model s linií pod úhlem 45 stupňů, model s multiplikátorem, výdajový model rovnovážného produktu s osou kvadrantu), +neokeynesovský charakter modelu, 92

předpoklady modelu, nevyužité zdroje (+poptávkové omezení), rovnovážný a potenciální produkt, +ekonomika v cyklické fázi recese, celkové plánované výdaje, srovnání celkových plánovaných výdajů s vytvořeným produktem (důchodem), rovnovážná úroveň produktu (produkce), změny ve výdajích, výdaje autonomní a indukované, sektor domácností, podniků vlády a zahraničí ad B) spotřeba (výdaje domácností na spotřebu, spotřební výdaje domácností), důchod a spotřeba, autonomní a indukované (odvozené, důchodem vyvolané) spotřební výdaje, mezní a průměrný sklon ke spotřebě z disponibilního (resp. v dvousektorovém modelu z běžného) důchodu, spotřební funkce, bod vyrovnání, úspory domácností, autonomní a indukované (odvozené, důchodem vyvolané) úspory, mezní a průměrný sklon k úsporám, úsporová funkce,faktory vývoje spotřeby a úspor, +krátkodobé a dlouhodobé sklony ke spotřebě, resp. k úsporám, +vliv úrokové míry na úspory, +dlouhodobý vývoj spotřebních výdajů, +teoretické přístupy ke spotřebě (keynesovské modely, +hypotéza životního cyklu, +Friedmanova koncepce permanentního důchodu), investice (soukromé investiční výdaje), investiční (kapitálové) statky, +typy investic, +motivy k investování, plánované investiční výdaje, +očekávaná úroková míra, poptávka po investicích, autonomní charakter investic, +modely poptávky po investicích, +investiční výdaje a jejich složky, +koncepce současné hodnoty toku očekávaných budoucích výnosů z investičního statku, +mezní efektivnost investic (mezní efektivnost kapitálu), srovnání současné hodnoty očekávaných výnosů a ceny investičního statku, faktory poptávky po investicích, investice a úroková míra (+nominální a reálná úroková míra), srovnání očekávané výnosnosti a úroku, citlivost na úrokovou míru, vliv daní a očekávání podnikatelů, +investice a důchod (princip akcelerátoru) ad C) rovnovážný produkt (produkce, resp. důchod), +rovnost agregátní nabídky a agregátní poptávky (resp. rovnost celkové hodnoty plánovaných výdajů a celkové hodnoty plánovaného výstupu), rovnice a struktura výdajů, celkové plánované výdaje ve dvousektorovém modelu, autonomní a indukované výdaje, podmínka rovnovážného produktu, neplánované investice do zásob (+změna stavu zásob), posuny a změny sklonu křivky celkových plánovaných výdajů, rovnost celkových úspor a investic, úniky z koloběhu důchodů, injekce (vstřiky, celkové plánované nespotřební výdaje), rovnost úniků a injekcí, změny rovnováhy v dvousektorovém modelu ad D) +"keynesovský duch" multiplikátorů, jednoduchý výdajový multiplikátor (mutiplikátor autonomních výdajů, investiční multiplikátor), +předpoklady a odvození multiplikátoru, přírůstek rovnovážného produktu, +mezní míra úniků z důchodu, působení multiplikátoru (výdajová kola, "výdajové rundy"), úspory a multiplikační princip, paradox spořivosti (šetření) ad E) spotřeba, resp. úspory a investice v třísektorovém modelu, sektor vlády, autonomní výdaje, vládní výdaje, vládní nákupy (vládní výdaje na nákup výrobků a služeb, vládní výdaje na nákup zboží a služeb), transferové platby vlády domácnostem (transfery, transferové výdaje), autonomní charakter vládních výdajů, daně, daně důchodové a autonomní (+resp. paušální), sazba důchodové daně (mezní míra zdanění důchodu, +sazba proporcionální důchodové daně), +průměrná a mezní míra zdanění 93

důchodu, +daně přímé a nepřímé, celkový důchod a disponibilní důchod ad F) rovnovážný produkt (produkce, resp. důchod) v třísektorovém modelu, rovnice a struktura výdajů v třísektorovém modelu, celkové plánované výdaje v třísektorovém modelu, autonomní a indukované výdaje, podmínka rovnovážného produktu, jednoduchý výdajový multiplikátor se sazbou důchodové daně, neplánované investice do zásob (+změna stavu zásob), posuny a změny sklonu křivky celkových plánovaných výdajů, celkové úniky a celkové plánované injekce (celkové plánované nespotřební výdaje), rovnost úniků a injekcí, změny autonomních výdajů, změny rovnovážného produktu v třísektorovém modelu, +mezera mezi skutečným a potenciálním produktem v modelu důchod-výdaje ad G) fluktuace rovnovážného produktu, +poptávková stimulace ekonomiky s nevyužitými zdroji, +vestavěné stabilizátory, účinnost vládních výdajů, změny výdajů a změny rovnovážného produktu, jednoduchý výdajový multiplikátor se sazbou důchodové daně (multiplikátor vládních nákupů), multiplikátor transferových plateb (vlády domácnostem), multiplikátor autonomních daní, +multiplikátor vyrovnaného rozpočtu, +působení multiplikátorů ad H) sektor zahraničí, export (vývoz výrobků a služeb), autonomní export, důchod domácí a zahraniční, +nominální měnový kurs, změny kursu, faktory exportu, import (dovoz výrobků a služeb), autonomní a indukovaný import, faktory importu, mezní sklon k dovozu (importu) z důchodu, čistý vývoz (čisté vývozy, čistý export), autonomní čistý vývoz, funkce čistého vývozu, vliv domácí a zahraniční cenové hladiny, resp. měnového kursu vývozy ad CH) rovnice a struktura výdajů v čtyřsektorovém modelu, celkové plánované výdaje v čtyřsektorovém modelu, autonomní a indukované výdaje, podmínka rovnovážného produktu, jednoduchý výdajový multiplikátor v otevřené ekonomice (jednoduchý výdajový multiplikátor se sazbou důchodové daně a mezním sklonem k dovozu, multiplikátor se zahraničním obchodem), +základní vztahy mezi multiplikátory a jejich působení, přírůstek rovnovážného produktu, posuny a změny sklonu křivky celkových plánovaných výdajů, celkové úniky a celkové plánované injekce (celkové plánované nespotřební výdaje), +mezní míra úniků (pro dva, tři a čtyři sektory), rovnost úniků a injekcí, +oblastní multiplikátory, multiplikátor čistého exportu I.3.3. Hlavní nové značky a zkratky AE nebo AD (celkové plánované výdaje, agregátní poptávka), Ca (autonomní spotřeba), C s čárkou (indukovaná spotřeba), c nebo MPC, mpc (mezní sklon ke spotřebě), APC nebo apc (průměrný sklon ke spotřebě), Sa (autonomní úspory), S s čárkou (indukované úspory), s nebo MPS, mps (mezní sklon k úsporám), APS nebo aps (průměrný sklon k úsporám), A (celkové autonomní výdaje), Ia (autonomní investice), PV (současná hodnota), NPV (čistá současná hodnota), MEI (mezní efektivnost investic), Ga (autonomní vládní nákupy), TRa (autonomní 94

transfery), TAa (autonomní daně), NT nebo T (čisté daně), t nebo MRT, mrt (sazba důchodové daně), Xa (autonomní exporty), Ma (autonomní importy), NXa (autonomní čisté exporty), MPM, mpm (mezní sklon k dovozu) E (rovnováha), YE (rovnovážný produkt, důchod), IU (neplánované investice do zásob), alfa (jednoduchý výdajový multiplikátor pro 2 sektory), alfa s jedním pruhem (jednoduchý výdajový multiplikátor pro 3 sektory), alfa s dvěma pruhy (jednoduchý výdajový multiplikátor pro 4 sektory), MLR (mezní míra úniků), i nebo r (úroková míra), EUR (euro) I.3.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) základní charakteristikou keynesovské spotřební funkce je klesající podíl spotřeby na disponibilním důchodu P N 2) v bodě vyrovnání spotřeby a důchodu nevznikají kladné ani záporné úspory P N 3) autonomní investice jsou závislé na celkovém důchodu P N 4) zvýšení mezního sklonu ke spotřebě snižuje rovnovážný důchod P N 5) jestliže je skutečný produkt vyšší než neplánovaných zásob P N

rovnovážný, bude docházet k tvorbě

B) Kvizové otázky: 1) Pro neplánované investice do zásob platí, že: a) jde o součást celkových skutečných výdajů b) jde o součást vytvořeného produktu c) jde o součást skutečných investičních výdajů d) jde o část produkce, která nenašla odbyt a zůstala ležet na skladech e) platí vše výše uvedené 2) Sklon úsporové funkce je roven: a) APC b) MPS c) MPC 95

d) MRT e) MPM 3) Poptávka po investicích vyjadřuje vztah mezi výší plánovaných investičních výdajů a: a) reálným celkovým produktem (důchodem) b) nominální úrokovou mírou c) disponibilním důchodem d) reálnou úrokovou mírou e) nominálním celkovým produktem (důchodem 4) Mezi předpoklady model důchod - výdaje nepatří: a) nulové hrubé úspory firem b) stabilní celková cenová hladina c) klesající nominální mzdová sazba d) vysoká nezaměstnanost pracovní síly e) dostatečná zásoba kapitálu

5) Jestliže je průměrný sklon ke spotřebě 0,8, potom a) mezní sklon k úsporám je 0,2 b) mezní sklon ke spotřebě je 0,8 c) průměrný sklon k úsporám je 0,2 d) autonomní spotřeba je vyšší než autonomní úspory e) autonomní úspory jsou vyšší než autonomní spotřeba C) Příklady a úkoly: 1) Určete sklon linie pod úhlem 45 stupňů. 2) Rozlište investiční funkci a funkci investiční poptávky. 3) Napište všechny čtyři podmínky dosažení rovnovážné produkce ve dvou sektorovém modelu. 4) Vysvětlete takzvaný paradox spořivosti (šetření). 5) Ve dvousektorové ekonomice činí mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu 0,75. Vypočítejte hodnotu jednoduchého výdajového multiplikátoru.

96

I.3.5. Výsledky a řešení ad A) 1) P 2) P 3) N 4) N 5) P ad B) 1) e 2) b 3) d 4) c 5) c ad C) 1) Linie pod úhlem 45 stupňů je osou kvadrantu, tzn. ţe je stejně vzdálená od obou os, potom odpovídající přírůstky veličin na obou osách musí být stejně velké a tak sklon linie pod úhlem 45 stupňů je jedna. Stejný výsledek dosáhneme, kdyţ vypočítáme tangens úhlu 45 stupňů. 2) Investiční funkce vyjadřuje vztah mezi vývoje investic a vývojem celkového důchodu (produktu). V modelu důchod výdaje předpokládáme, ţe investiční výdaje jsou autonomní, tedy nezávislé na výši důchodu, proto se investiční funkce označuje také jako funkce autonomních investičních výdajů. Funkce investiční poptávky (poptávky po investicích) pak vyjadřuje vztah nepřímé úměry mezi reálnou úrokovou sazbou a mnoţstvím poptávaných investic - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [7], [8]. 3) Ve dvousektorovém modelu máme tyto čtyři podmínky dosažení rovnovážné produkce: 1. Y = AE = C + I 2. IU = 0 3. I = S 4. Y = α . A (α je výdajový multiplikátor uzavřené ekonomiky a A jsou autonomní výdaje) - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [7], [8]. 4) Paradox spořivosti je jev, kdy zvýšení úspor nevede k růsti produktu, nýbrţ k poklesu produktu. Dalším paradoxním důsledkem je následný pokles úspor na původní úroveň. Vysvětlení spočívá ve skutečnosti, ţe růst úspor je doprovázen poklesem spotřeby, přičemţ pokles spotřeby (spotřebních výdajů) není kompenzován růstem investic (investičních výdajů). Paradox spořivosti se můţe projevit jen v podmínkách nevyţitých zdrojů - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [7],) [8]. 5) Multiplikátor α = 1/ 1 – c = 1 / 1 - 0,75 = 1/0,25 = 4, tedy α = 4. I.3.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap.3. (3.1. - 3.6.); [2] - kap.3. (3.1 - 3.5.); [3] - kap.5. (5.2.); [4] - kap.2. (2.1 - 2.9) rozšiřující: [7] - kap.II. (1.- 6.), kap.III. (3., 5); [8] - kap.6., kap.7., kap.8., kap.9.; [16] - + kap.3., +kap.4., + kap.5

97

doporučené příklady a domácí úkoly: [1] - kap.3../př.3, 4,; [2] - kap.3./ot.1, ot.3; [3] - kap.5./ot.3, ot.5; [4] - kap.2.6./př.1, 3, 5

I.4. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS I.4.1. Struktura tématu A) Základní charakteristika modelu AD-AS B) Agregátní poptávka a poptávkové šoky C) Vybrané koncepty agregátní nabídky a nabídkové šoky C1) Keynesovský přístup k agregátní nabídce C1.1) Keynesovský přístup v krátkém období C1.2) Keynesovský přístup v dlouhém období C2) Klasický model agregátní nabídky +C3) Monetaristický a další přístupy k agregátní nabídce +D) Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS I.4.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování ad A) makroekonomický model agregátní poptávka-agregátní nabídka, produkt (produkce, resp. důchod), cenová hladina, +předpoklady modelu, makroekonomická rovnováha v krátkém a dlouhém období, +poptávkové a nabídkové omezení tržního 98

systému ad B) agregátní poptávka jako ekonomická kategorie a její složky, celkové plánované agregátní výdaje (agregátní poptávka) při pohyblivé cenové hladině, křivka agregátní poptávky a její charakteristiky, nominální množství peněz, nominální úroková míra, +ostatní (alternativní) finanční aktiva a jejich ceny, +Keynesův efekt, +efekt bohatství, +efekt reálných peněžních zůstatků (+Pigouův efekt, resp. +Patinkinův efekt), +teoretický význam Pigouova efektu, +stimulace exportu a přesměrování domácích výdajů, posuny křivky agregátní poptávky, pozitivní a negativní poptávkové šoky (šoky ze strany poptávky), vliv vládní regulace, +agregátní poptávka a tržní (dílčí) poptávka ad C) křivka agregátní nabídky, +mikroekonomické základy křivky agregátní nabídky, keynesovský přístup k agregátní nabídce v krátkém období, keynesovské předpoklady ohledně flexibility (pružnosti) nominálních mzdových sazeb a cen, nominální a reálné mzdové sazby, +mzdové dohody, +tvorba cen přirážkou k mzdovým nákladům, extrémní keynesovská verze křivky agregátní nabídky (horizontální průběh pro fixní ceny i nominální mzdové sazby), +průběh mezního fyzického produktu práce, růst nákladů a cenové hladiny, pozitivně skloněná keynesovská křivka krátkodobé agregátní nabídky pro fixní nominální mzdové sazby (základní keynesovská verze křivky agregátní nabídky, +základní keynesovská situace), posuny křivky krátkodobé agregátní nabídky, pozitivní a negativní nabídkové šoky (šoky ze strany nabídky), změny cen vstupů, změny produktivity faktorů a jejich disponibilního množství, nominální a reálné nabídkové šoky, +kapacitotvorný a důchodotvorný efekt růstu zásoby kapitálových statků, dlouhodobé chování agregátní nabídky v keynesovském přístupu, pohyblivé nominální mzdové sazby v dlouhém období, skutečný (aktuální) a potenciální produkt, rovnováha trhů práce při plné zaměstnanosti, +přezaměstnanost a podzaměstnanost, stabilita cenové hladiny při plné zaměstnanosti, +stabilní míra inflace a plná zaměstnanost (+míra nezaměstnanosti neakcelerující inflaci), vertikální dlouhodobá křivka agregátní nabídky a její posuny, cyklická nedobrovolná nezaměstnanost, obnovování plné zaměstnanosti, odchylky skutečné zaměstnanosti a skutečného produktu, růst potenciálního produktu, +nová keynesovská ekonomie, +faktory nepružností (rigidit) mezd a cen, +nominální a reálné rigidity, +hystereze na trhu práce, +mzdové dohody a vyjednávání (negociace), +nepružnosti cen, změny agregátní poptávky a agregátní nabídky, stimulace agregátní poptávky, vertikální klasická křivka agregátní nabídky, dokonalá pružnost mzdových sazeb a cen v krátkém i dlouhém období, neustálá plná zaměstnanost, produkční schopnost ekonomiky při plné zaměstnanosti výrobních faktorů, změny agregátní poptávky při klasické křivce agregátní nabídky, +monetaristický přístup k agregátní nabídce, +peněžní iluze pracovníků, +dočasně mylné vnímání vývoje cenové hladiny pracovníky, +modely s nedokonalými informacemi, +adaptivní očekávání, +krátkodobá (rostoucí) a dlouhodobá (vertikální) křivka nabídky v pojetí M. Friedmana, +přirozená úroveň produktu a přirozená míra nezaměstnanosti, +dobrovolná cyklická nezaměstnanost +nová klasická makroekonomie, +koncept racionálních očekávání, +Lucasova křivka agregátní nabídky, +teze o neúčinnosti makroekonomické stabilizační politiky, +kontroverznost modelů agregátní nabídky v soudobé makroekonomii (včetně 99

hospodářsko-politických implikací) +ad D) makroekonomická rovnováha, rovnovážný produkt (produkce, resp. důchod) a rovnovážná cenová hladina, +krátkodobá a dlouhodobá makroekonomická rovnováha v modelu agregátní poptávka-agregátní nabídka, +kvantitativní teorie peněz, +neutralita peněz, +kvantitativní rovnice (rovnice směny, +Fisherova rovnice), množství peněz v ekonomice, +peněžní hodnota transakcí, +transakční rychlost peněz (+transakční rychlost oběhu či obratu peněz), nominální a reálný produkt, +změny nominálního produktu, množství peněz a rychlosti peněz, +rovnost součtu temp růstu množství peněz a rychlosti peněz se součtem temp růstu cenové hladiny a reálného produktu, +tempo růstu nominálního produktu, +důchodová rychlost peněz

I.4.3. Hlavní nové značky a zkratky AS (agregátní nabídka), Y s hvězdičkou (potenciální produkt), P (cenová hladina), SRAS nebo SAS (krátkodobí agregátní nabídka), LRAS nebo LAS (dlouhodobá agregátní nabídka), L nebo N (agregátní vstup práce), W nebo w (nominální mzdová sazba), W/P nebo w/p (reálná mzdová sazba), L nebo N s hvězdičkou (plná zaměstnanost), u (míra nezaměstnanosti), p (cena), a (produktivita práce), b (sazba přirážky), MC (mezní náklady), MPPL nebo MPL, MPN (mezní fyzický produkt práce, M (nominální množství peněz), M/P (nabídka reálných peněžních zůstatků), V (rychlost peněz), T (transakce) I.4.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) největší složku agregátní poptávky tvoří vládní nákupy zboží a služeb P N 2) pokles zdanění zisků firem vede k posunu křiky agregátní poptávky směrem doprava P N 3) keynesovská krátkodobé agregátní nabídky (základní verze) představuje přímo úměrný vztah mezi celkovou cenovou hladinou a reálným produktem P N 4) potenciální produkt je dlouhodobě neměnný P N

100

5) v klasickém pojetí má křivka agregátní nabídky v krátkém i dlouhém období vertikální tvar P N B) Kvizové otázky: 1) Pokles agregátní poptávky může být vyvolán: a) poklesem úrokových sazeb b) růstem populace c) vznikem optimistických očekávání spotřebitelů d) poklesem vládních nákupů e) snížením sociálních dávek 2) Sklon (zde sklon = směrnice) dlouhodobá křivka agregátní nabídky činí: a) konečné číslo větší než 0 b) menší než 0 c) nekonečno d) 0 e) žádná z nabídek neplatí

3) Současný růst agregátní poptávky a pokles krátkodobé křivky agregátní nabídky jednoznačně povede k: a) poklesu P b) růstu P c) poklesu Y d) růstu Y e) ani jedna odpověď není správná 4) Opakovaný růst agregátní poptávky dlouhodobě povede k: a) růstu potenciálního produktu b) růstu skutečného produktu c) růstu cenové hladiny d) růstu potenciálního produktu a cenové hladiny e) růstu skutečného produktu a cenové hladiny 5) V situaci inflační mezery produktu platí, že a) existují volné (nevyužité) výrobní faktory b) výrobní faktory jsou využity plně (optimálně) c) skutečný produkt je vyšší než potenciální produkt 101

d) skutečný produkt je nižší než potenciální produkt e) skutečný produkt je roven potenciálnímu produktu C) Příklady a úkoly: 1) Definujte potenciální produkt. 2) Stručně charakterizujte Keynesův efekt (čili efekt úrokové míry) a proveďte jeho srovnání Pigouovým efektem (efektem bohatství). 3) Stručně popište stav ekonomiky v situaci označované jako recesní (deflační) mezera produktu. 4) Uveďte některé faktory, které mohou způsobit pozitivní poptávkové šoky. 5) Uveďte některé faktory, které mohou způsobit negativní nominální nabídkové šoky.

I.4.5. Výsledky a řešení ad A) 1) N 2) P 3) P 4) N 5) P ad B) 1) d 2) c 3) b 4) c 5) c ad C) 1) Potencionální produkt je produkt vyrobený při plném (optimálním) vyuţití výrobních (tj. při plné zaměstnanosti a plném vyuţití výrobních kapacit) a stabilní cenové hladině (podrobněji viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [4], [8] apod.). 2) U Keynesova efektu pokles cenové hladiny povede k poklesu poptávky po penězích, coţ sníţí úrokovou sazbu, sníţení úrokové sazby vyvolá růst investičních výdajů a tím i agregátní poptávky. U Pigouova efektu pokles cenové hladiny k růstu reálných peněţních zůstatků a tím k růstu reálného bohatství domácností, domácností potom mohou zvyšovat své spotřební výdaje, coţ zvyšuje agregátní poptávku. Keynesův efekt vyţaduje změnu úrokové sazby, Pigouův efekt však nikoliv (podrobněji viz např. doporučenou literaturu [1], [2], [3], [4] apod.). 3) V situaci recesní (deflační) mezery produktu ekonomika plně nevyuţívá své zdroje a skutečný produkt je menší neţ potencionální produkt. Ekonomika je v krátkodobé 102

rovnováze vlevo od křivky dlouhodobé agregátní nabídky a skutečná míra nezaměstnanosti je vyšší neţ přirozená. Celková cenová hladina je pak niţší neţ cenová hladina v případě dlouhodobé rovnováhy - podrobněji viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [4], [8] apod. 4) Pozitivní poptávkové šoky mohou být způsobeny např. růstem zásoby peněz, zlepšením očekávání investorů a spotřebitelů, zvýšením bohatství, sníţením daní, zvýšením vládních výdajů, znehodnocením kurzu domácí měny či oţivením v zahraničí - podrobněji viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [4], [8] apod. 5) Negativní nominální nabídkové šoky mohou být způsobeny např. růstem nominálních mezd, růstem cen dováţených surovin či znehodnocením měnového kurzu - podrobněji viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [4], [8] apod. I.4.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap.5. (5.1. - 5.6.); [2] - kap.4. (4.1 - 4.4.); [3] - kap.5. (5.3.); [4] - kap.4. (4.1 - 4.8) rozšiřující: [7] - kap.III. (1 - 4); [8] - kap.5., kap.8.; [16] - + kap.12., +kap.13., +kap.14 doporučené příklady a domácí úkoly: [1] - kap.5../př.2, 5.; [2] - kap.4./ot.8, ot.9; [3] - kap.5./ot.8, ot.9;[4] - kap.2.6./př.1, 3, 7

I.5. Peníze, trh peněz a bankovní systém I.5.1. Struktura tématu A) Funkce a formy peněz B) Fungování bankovního systému B1) Funkce a působení centrální banky +B1.1) Aktiva a pasíva centrální banky B2) Funkce a působení komerčních bank +B2.1) Aktiva a pasíva komerčních bank C) Tvorba peněz D) Trh peněz a úroková míra v keynesovském pojetí D1) Poptávka po penězích D2) Nabídka peněz D3) Rovnováha na trhu peněz a úroková míra I.5.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování 103

ad A) +dělba práce, specializace a směna, +zbožní výroba, barterová a peněžní ekonomika, vznik peněz, základní funkce peněz, všeobecně přijímaný prostředek směny, zúčtovací jednotka, peníze jako uchovatel hodnoty, +peníze jako jedna z forem aktiv, formy peněz, zbožové (komoditní) peníze, drahé kovy, moderní formy peněz, papírové peníze, +systém zlatého standardu, +procesy demonetizace zlata, +bankovky, +státovky, peníze směnitelné za zlato, peníze s nuceným oběhem (nekryté peníze), peníze jako zákonem přijímané platidlo, depozitní (bankovní, účetní, žirové) peníze, depozita (vklady), depozita na požádání, běžné a termínované účty, termínované vklady, peněžní zásoba, peněžní (měnové) agregáty, +užší a širší peněžní agregáty, oběživo, likvidita, výnosnost, +skoropeníze, +quasipeníze ad B) finanční zprostředkovatelé, věřitel (střadatel) a dlužník, bankovní soustava (bankovní systém, depozitní instituce), nebankovní instituce, funkce centrální banky, uskutečňování měnové politiky, udržování stability komerčního bankovního systému, "run na banky", +účetní bilance centrální banky, +aktiva (užití) a pasíva (zdroje) centrální banky, +fungování centrálních bank, +nezávislost centrální banky, rezervy, povinné minimální rezervy, minimální rezervní poměr (sazba povinných minimálních rezerv), přebytečné (dobrovolné) rezervy, funkce komerčních bank, +účetní bilance komerční banky, +aktiva (užití) a pasíva (zdroje) komerční banky, +fungování komerčních bank ad C) tvorba (kreace) peněz, zdroje tvorby peněz, multiplikovaná expanze bankovních depozit, +předpoklady a stádia multiplikované expanze bankovních depozit, prvotní přírůstek peněz, celková změna depozit, resp. rezerv, úvěrů a jiných aktiv, funkce povinných minimálních rezerv, přebytečné rezervy, jednoduchý multiplikátor depozitních (bankovních) peněz, +peněžní multiplikátory, +multiplikátor peněžní nabídky, +měnová (peněžní) báze, multiplikovaná restrikce (destrukce, kontrakce) bankovních depozit, +rozšíření koncepce peněžního multiplikátoru ad D) +pojetí peněz, ostatní (alternativní) finanční aktiva, trh peněz a trh ostatních finančních aktiv, úroková míra a cena ostatních finančních aktiv, nominální a reálná úroková míra, +trh peněz a trh kapitálu (kapitálový trh), +pojetí trhu peněz a úrokové míry v ekonomických teoriích, poptávka po penězích, +nominální a reálná poptávka po penězích (+poptávka po reálných peněžních zůstatcích), +různé přístupy k poptávce po penězích (+keynesovský, cambridgeský a monetaristický), keynesovské pojetí poptávky po penězích, motivy držby peněz (motivy poptávky po penězích, +motivy preference likvidity), transakční motiv (+motiv oběhu - důchodový a podnikání), opatrnostní motiv, +náklady "ošoupávání podrážek", +zahálející peníze, +řízení likvidity (transakční držby peněz), +Baumol-Tobinův model řízení transakční držby peněz, +ekonomizace transakčních (resp. opatrnostních) zůstatků, +spekulační motiv poptávky po penězích, +peníze jako jeden z druhů aktiv (+držba peněz jako aktiva), portfolio, diverzifikace portfolia, křivka poptávky po penězích, faktory a změny poptávky po penězích, citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru, nabídka peněz, "množství" a "cena" peněz, +nabídka nominálních a reálných peněžních zůstatků, vertikální křivka 104

nabídky peněz, +exogenní charakter nabídky peněz, +koncept exogenních a endogenních peněz, změny peněžní nabídky (expanze, restrikce peněžní zásoby), úroková míra (sazba), rovnováha na trhu peněz - grafická interpretace, rovnovážná úroková míra a její funkce, +rychlost peněz (rychlost oběhu, obratu) peněz, změny poptávky po penězích, změny nabídky peněz, změny úrokové míry, +změny transakční rychlosti peněz, +změny struktury portfolia, +úroková míra jako alternativní cena současné spotřeby "čistící" trh kapitálu - vyrovnávající úspory a investice (neoklasické pojetí), +úroková míra jako odměna za vzdání se výhod preference likvidity a převzetím rizika spojeného s držbou cenných papírů v nejistém světě (+Keynesovo pojetí), nominální a reálná úroková míra, míra inflace, nominální úroková míra jako míra výnosu ostatních finančních aktiv, +očekávaná míra inflace, +Fisherova rovnice (+resp. Fisherův efekt) I.5.3. Hlavní nové značky a zkratky M1 nebo M1, resp. M2 nebo M2, resp. M3 nebo M3, resp. M0 nebo M0 (peněžní agregáty), MB (měnová báze), PMR nebo r (povinné minimální rezervy), v (sazba PMR), R (rezervy), D (depozita), iN nebo in (nominální úroková míra), iR nebo ir (reálná úroková míra), N (suma peněz), pí (skutečná míra inflace), MS nebo MS (nabídka peněz), MD nebo MD (poptávka po penězích), Mdt (transakční poptávka po penězích), MDs (opatrnostní poptávka po penězích) I.5.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) pokud má nabídka peněz exogenní charakter, pak křivka nabídky peněz je vertikální P N 2) s rozšiřováním peněžních agregátů obvykle roste likvidita peněz a klesá jejich výnosnost P N 3) pokles reálného produktu povede k poklesu poptávky po penězích P N 4) růst nabídky peněz způsobí na peněžním trhu za jinak stejných podmínek zvýšení úrokové sazby P N 5) všechny komerční banky v zemi musí udržovat alespoň minimální povinnou míru 105

rezerv určovanou centrální bankou P N B) Kvizové otázky: 1) Oběživo spolu s rezervami v centrální bance bývají označovány za: a) peněžní zásobu b) depozitní peníze c) měnovou bázi d) nabídku peněz e) transakční peníze 2) Co z následujícího je nejlikvidnějším aktivem?: a) termínované vklady b) vládní dluhopisy c) nemovitosti d) vklady na požádání e) podnikové dluhopisy

3) Cambridgeský koeficient je: a) považován za nestabilní b) menší než 0,05 c) převrácenou hodnotou nominálního produktu d) převrácenou hodnotou důchodové rychlosti peněz e) ani jedna odpověď není správná 4) Mezi pasíva účetní bilance komerčních bank nepatří: a) depozita klientů b) rezervy u centrální banky c) základní jmění d) výpůjčky e) nerozdělený zisk 5) Ke změnám, které budou tlačit na pokles úrokové míry, náleží: a) pokles poptávky po penězích b) růst poptávky po penězích c) pokles nabídky peněz 106

d) růst nabídky peněz e) platí nabídka a) i d) C) Příklady a úkoly: 1) Uveďte definici peněz a přibližte možné formy peněz. 2) Vyjmenujte a stručně charakterizujte funkce peněz. 3) Uveďte, jaké základní operace provádějí komerční banky. 4) Vyjmenujte a stručně charakterizujte funkce centrální banky. 5) Povinné minimální rezervy komerčních bank držené u centrální banky poklesly o 21,5 mld. Kč. Stabilní přesně dodržovaná míra rezerv činí 10%. Vypočítejte, jak se změnila depozita komerčních bank (rozlište růst nebo pokles depozit). I.5.5. Výsledky a řešení ad A) 1) P 2) N 3) P 4) N 5) P ad B) 1) c 2) d 3) d 4) b

5) e

ad C) 1) Dle definice peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímaný prostředek směny. Penězi se svého času stávala nejrůznější zboţí, např. plátno, dobytek, lastury, koţešiny, nejrůznější kovy. Soudobé peníze mají tři základní formy: drobné mince, bankovky a depozitní peníze. Pro hlubší rozlišení jednotlivých soudobých forem jsou tzv. peněžní agregáty, např. M1, M2, M3 - podrobněji viz např. doporučenou literaturu [1], [2], [3], [7], [8] apod. 2) Peníze plní tři funkce: prostředek směny (peníze slouţí ke směně zboţí a sluţeb), zúčtovací jednotka (v penězích jsou vyjadřovány minulé, současné i budoucí ceny zboţí a sluţeb ) a uchovatel hodnoty (v penězích mohou lidé udrţovat své bohatství) - podrobněji viz např. doporučenou literaturu [1], [2], [3], [7], [8] apod. 3) Základními operacemi, které provádějí komerční banky, jsou operace pasívní, aktivní operace a neutrální operace. Pasívní operace spočívají v přijímání vkladů Banka se dostává do pozice dluţníka a vznikají ji závazky. Úroky, které banky vkladatelům platí, jsou označovány jako úroky nákladové. Aktivní operace spočívají v poskytování úvěrů klientům. Banka se vůči nim dostává do pozice věřitele. Úroky, které banky za poskytnuté 107

úvěry dostávají, jsou označovány jako úroky výnosové. Neutrální operace spočívají v poskytování nejrůznějších finančních sluţeb, jako např. zřizování a vedení klientských účtů, platební a zúčtovací styk, úschova cenností, nákup a prodej deviz, emise dluhopisů a akcií firem atd. Poplatky za tyto sluţby jsou spolu s výnosem z úrokové marţe zdrojem zisku bank -blíţe viz např. doporučenou literaturu[2], [3], [4]. 4) Jako ústřední banka státu plní centrální banka řadu funkcí: pečuje o cenovou stabilitu v ekonomice, v rámci své monetární politiky stanovuje míru povinných minimálních rezerv a základní úrokové sazby (diskontní sazbu, lombardní sazbu a reposazbu), emituje hotovostní oběţivo, poskytuje úvěry komerčních bankám (je „bankou bank“), spravuje devizové rezervy země, dohlíţí nad fungováním bankovního systému, je bankou vlády (vede účty a provádí některé operace pro vládu) - blíţe viz např. doporučenou literaturu [2], [3], [4], [7], [8] apod. 5) Peněţní multiplikátor zde činí 10 (1/0,01 = 10), pokles rezerv pak vyvolá pokles depozit v komerčních bankách o 215 mld. Kč (-21,5 . 10 = -215) - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [4], [7], [8] apod. I.5.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap.4. (4.1. - 4.5.); [2] - kap.5. (5.1. - 5.6..); [3] - kap.2. (2.1 - 2.2.), kap.3 (3.1. - 3.3.); [4] - kap.3. (3.1. - 3.9.) rozšiřující: [7] - kap.V. (1 - 5); [8] - kap.11., kap.16.; [16] - + kap.6. doporučené příklady a domácí úkoly: [1] - kap.4../př.1, 3,; [2] - kap.5./ot.3, ot.5; [3] - kap.3./ot.1, ot.6;[4] - kap.3.6./př.2, 3, 4

I.6. Otevřená ekonomika a vnější ekonomická rovnováha I.6.1. Struktura tématu A) Otevřenost soudobých ekonomik B) Teorie mezinárodního obchodu B1) Koncepce absolutních výhod B2) Koncepce komparativních výhod a její aplikace +B3) Přínosy z mezinárodního obchodu C) Mezinárodní pohyb kapitálu D) Měnový kurs a jeho determinace D1) Měnový kurs a mezinárodní měnový trh +D2) Teorie parity kupních sil a další teorie měnového kursu E) Vnější ekonomická nerovnováha jako makroekonomický problém E1) Platební bilance a zahraniční zadluženost +E2) Příčiny a formy vnější nerovnováhy +E3) Důsledky vnější nerovnováhy 108

+E4) Mechanismus vnější rovnováhy I.6.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování ad A) zapojení ekonomik do mezinárodních ekonomických vztahů,mezinárodní pohyby statků (výrobků a služeb), služeb výrobních faktorů a finančních aktiv, rezidenti národních ekonomik, otevřenost ekonomiky, míra otevřenosti národních ekonomik, faktory nízké a vysoké míry otevřenosti ekonomik, +procesy globalizace a otevřenost soudobých ekonomik ad B) mezinárodní (zahraniční) obchod, +teorie mezinárodního obchodu, +mezinárodní specializace, dělba práce a směna, příčiny mezinárodního obchodu, přínosy z obchodu, +model dvou zemí a dvou výrobků, rozdílné náklady, směnné poměry (relace), absolutní výhoda, komparativní (relativní) výhoda, +reálné náklady a náklady obětované příležitosti, relativní ceny, +změny komparativní výhody, + národní a světová hranice produkčních možností, +národní hranice spotřebních možností, +rozšíření a dynamizace modelu komparativních výhod, +úspory z rozsahu (výhody z velkovýroby), +učení se ze zkušeností, +výrobkový cyklus, +význam rozvoje lidského kapitálu, bariéry specializace, +komparativní výhody v praxi, +koncepce komparativních výhod jako základ teorií mezinárodního obchodu, resp. ideologie volného obchodu, +mezinárodní obchod jako hra s nenulovým součtem ad C) mezinárodní pohyb kapitálu (finančních aktiv), příčiny mezinárodního pohybu kapitálu, platby za dodávky, mezinárodní transakce v rámci běžného účtu platební bilance, finanční aktiva jako forma bohatství, transakce s cílem zhodnocení finančních aktiv, +faktory poptávky po aktivech (výnosnost, likvidita, riziko), očekávaná výnosnost finančních aktiv, +úrokový a inflační diferenciál, +transakční náklady, +očekávaná změna měnového kursu, +faktory očekávané míry výnosnosti finančních aktiv, likvidita aktiva, rizikovost aktiva, +riziková prémie, krátkodobý a dlouhodobý kapitál, +arbitrážní a spekulační pohyby, +"horký kapitál", +přímé zahraniční investice, překážky pohybu kapitálu, vládní regulace pohybu kapitálu ad D) měnový (směnný, devizový) kurs, nominální měnový kurs, +reálný měnový kurs, vyjádření kursu, měna, +euroměny, měnový trh, křivka poptávky na měnovém trhu (klesající poptávka po národní měně), křivka nabídky na měnovém trhu (rostoucí nabídka národní měny), posuny křivek na měnovém trhu a faktory způsobující posuny (vliv vývoje mezinárodního obchodu, výnosnosti finančních aktiv, kursových intervencí), rovnováha měnového trhu, rovnovážný měnový kurs, pokles a růst kursu, +determinace nominálního kursu v krátkém a dlouhém období, kurs podle trhu aktiv (parita úrokových sazeb), +stavy (zásoby) finančních aktiv, depozita denominovaná v různých měnách, +kurs jako relativní cena finančních aktiv, očekávaná výnosnost finančních aktiv a její determinanty, +mobilita finančních aktiv, parita (rovnost) úrokových sazeb a rovnováha mezinárodního měnového trhu, parita (rovnost) kupních sil, jediná cena statku vyjádřená v jedné měně (+zákon jediné ceny a jeho předpoklady), index ERDI a odchylky kursu od 109

parity kupních sil, teorie parity kupních sil (kupní síly), její varianty a význam, +další koncepce determinace nominálního měnového kursu, kursové intervence centrální banky, mezinárodní měnové rezervy (devizové rezervy), znehodnocení a zhodnocení kursu, depreciace (resp. devalvace) a apreciace (resp. revalvace), kursové systémy, systém fixních (pevných) a pohyblivých (flexibilních) nominálních měnových kursů, +podhodnocení a nadhodnocení kursu (vůči nějaké veličině) ad E) čtyřsektorový model důchod-výdaje (opakování základních pojmů a souvislostí viz I.3.), platební bilance, různá pojetí platební bilance, rezidenti dané země, +horizontální struktura platební bilance, běžný účet, bilance zboží (obchodní bilance), bilance služeb, neviditelný obchod, bilance výkonů, kapitálový účet, kapitálové transfery, finanční účet, přímé zahraniční investice, portfoliové investice, ostatní investice (dlouhodobé a krátkodobé), rezervy v dispozici centrální banky, chyby a opomenutí, účetní rovnost kreditních a debetních součtů, +vertikální struktura platební bilance, kreditní položky, debetní položky, změna rezerv (resp. pohledávek), zahraniční zadluženost, +pojetí zahraničního dluhu, +hrubý a čistý dluh, +věřitelé a dlužníci, +stadia zadluženosti, vnější ekonomická (zahraničně ekonomická) rovnováha a její interpretace, vyrovnaný čistý export a běžný účet platební bilance, faktory exportu a importu, příčiny nevyrovnaného běžného účtu, přebytek (aktivum) čistých exportů, schodek (deficit) čistých exportů, vyrovnaná platební bilance, změna měnových rezerv, užití vytvořeného produktu, příčiny nevyrovnané platební bilance, důsledky vnější nerovnováhy a přebytkových (deficitních) čistých exportů, +merkantilismus a neomerkantilismus, +finanční krize, +nadměrnost zahraniční zadluženosti, nevyrovnanost platební bilance, +spojitost vnější a vnitřní rovnováhy a stability (resp. nerovnováhy a nestability), kompenzující salda účtů platební bilance, +mechanismus vnější rovnováhy, fixní a pohyblivé měnové kursy, vyrovnávání běžného účtu platební bilance, +cenový mechanismus, +mechanismus proudění zlata, +zlatá parita měn, +monetární přístup k platební bilanci, +důchodový mechanismus, +teorém lokomotivy, +kursový mechanismus (pro pohyblivé měnové kursy), +vyrovnání celkové platební bilance v systému fixních a pohyblivých kursů, nástroje vládní regulace vnější rovnováhy I.6.3. Hlavní nové značky a zkratky PPF nebo HPM (hranice produkčních možností), FD (poptávka po měně), FS (nabídka měny), E (nominální měnová kurs), R (reálný měnový kurs), PPP (parita kupních sil), ERDI (odchylka nominálního měnového kursu od parity kupních sil), ECU (evropská měnová jednotka), SDR (zvláštní práva čerpání), BP (platební bilance), FDI (přímé zahraniční investice), CZK (česká koruna) I.6.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly

110

A) Otázky pravda/nepravda: 1) dovoz zboží a služeb zvyšuje poptávku po devizách na devizovém trhu P N 2) dosahuje-li země při výrobě určitého statku absolutní výhodu, musí nezbytně dosáhnout zde i komparativní výhodu P N 3) v čtyřsektorovém modelu důchod - výdaje je vývoz zcela autonomní, tedy nezávislý na výši celkového důchodu (produktu) P N 4) reálná depreciace domácí měny bude mít tendenci zlepšovat běžný účet platební bilance P N 5) jestliže je koeficient ERDI vyšší než jedna, domácí měna je nadhodnocena vůči paritě kupní síly P N

B) Kvizové otázky: 1) K nominálnímu znehodnocení kursu domácí měny může dojít za jinak stejných podmínek vlivem: a) přílivu zahraničního kapitálu b) růstu exportu domácího zboží c) růstu očekávané míry výnosnosti domácích finančních aktiv (vůči zahraničním) d) nárůstu deficitu obchodní bilance e) ani jedna odpověď není správná 2) Jestliže v určité ekonomice dochází k přílivu zahraničních aktiv (kapitálu), má to za jinak stejných podmínek důsledky v podobě: a) poklesu nabídky domácí měny a znehodnocení této měny b) poklesu nabídky domácí měny a zhodnocení této měny c) růstu nabídky domácí měny a zhodnocení této měny d) růstu nabídky domácí měny a znehodnocení této měny 111

e) ani jedna odpověď není správná 3) Snížení domácí úrokové míry oproti zahraniční úrokové míře za jinak stejných podmínek povede podle teorie parity úrokových sazeb k: a) zhodnocení nominálního kurzu domácí měny a růstu čistého exportu b) znehodnocení nominálního kurzu domácí měny a poklesu čistého exportu c) znehodnocení nominálního kurzu domácí měny a růstu čistého exportu d) zhodnocení nominálního kurzu domácí měny a poklesu čistého exportu e) ani jedna odpověď není správná 4) Předpokládejte režim flexibilního měnového kurzu a následující pohyb měnového kurzu (x EUR/CZK) z 0,04 na 0,05. Pak lze říci, že: a) euro apreciovalo b) koruna apreciovala c) euro devalvovalo d) koruna depreciovala e) euro revalvovalo 5) Co z následujícího není součástí běžného účtu platební bilance země? a) kapitálové transfery b) běžné převody c) bilance služeb d) obchodní bilance e) bilance výnosů C) Příklady a úkoly: 1) Definujte platební bilanci a uveďte, z jakých základních účtu se skládá. 2) Rozlište kreditní a debetní transakce (položky) platební bilance. 3) Definujte kategorii nominální měnový kurz a rozlište přímý a nepřímý záznam kurzu domácí měny. 4) Správně doplňte následující tvrzení. Dojde-li k nominálnímu zhodnocení kurzu domácí měny, potom v dané zemi zpravidla export …..................... , import …............... a čistý export …................. . 5) Je dán koeficient ERDI ve výši 1,5 a nominální měnový kurs (E) 24 CZK/EUR. Vypočítejte kurs české koruny (CZK) vůči EUR podle parity kupní síly (PPP).

112

I.6.5. Výsledky a řešení ad A) 1) P 2) N 3) P 4) P 5) N ad B) 1) d 2) e 3) c 4) b

5) a

ad C) 1) Platební bilance je systematický statistický záznam ekonomických transakcí mezi domácí ekonomikou a zbytkem světa. Jde o transakce mezi tuzemci (rezidenty) a cizozemci (nerezidenty), přičemţ za tuzemce je povaţována fyzická osoba s trvalým pobytem v tuzemsku nebo právnická osoba se sídlem v tuzemsku (cizozemcem je potom fyzická či právnická osoba, kterou nelze označit za tuzemce). Kaţdá platební bilance sestavená v souladu s doporučením Mezinárodního měnového fondu je v rámci své horizontální struktury tvořena pěti základními položkami (účty): běţný účet platební bilance, kapitálový účet platební bilance, finanční účet platební bilance, saldo chyb a opomenutí (a popř. kursové rozdíly) a změna devizových rezerv. Samotný běžný účet platební bilance pak zahrnuje obchodní bilanci, bilanci služeb, bilanci výnosů a bilanci běžných převodů - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [6], [8] apod. 2) Vedle horizontální struktury je velmi důleţitá tzv. vertikální struktura platební bilance. Zde rozlišujeme kreditní transakce (operace), debetní transakce (operace) a saldo čili rozdíl mezi kreditními a debetními transakcemi. Kreditní transakce (plus, “ve prospěch”, “dal”) znamenají příliv peněz ze zahraničí do domácí ekonomiky a tím zvyšují nabídku deviz v tuzemsku. Debetní operace (minus, „na vrub”, „má dáti”) naopak vedou k odlivu peněz z domácí ekonomiky do zahraničí a tím zvyšují devizovou poptávku v tuzemsku. Ke kreditním transakcím (položkám) patří: vývoz zboţí, vývoz sluţeb, dovoz výnosů, dovoz transferů, příliv kapitálu (dovoz investic) a sníţení devizových rezerv. K debetním operacím (položkám) potom patří: dovoz zboţí, dovoz sluţeb, vývoz výnosů, vývoz transferů, odliv kapitálu (vývoz investic) a zvýšení devizových rezerv. Zde je třeba připomenout účetní princip podvojného zápisu kaţdé transakce, kdy kaţdá transakce je evidována na dvou rozdílných účtech - jednou jako kredit a jednou jako debet - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [6], [8] apod. 3) Nominální měnový (směnný) kurs (E) představuje cenu určité národní peněţní jednotky (domácí měny) vyjádřenou v jiných národních penězích (v zahraničních měnách). Jde o tzv. bilaterální kurs. Měnový kurs můţe být vyjádřen také jako poměr národních peněz ke koši zahraničních měn - v tomto případě jde o tzv. efektivní kurs. Z hlediska domácí měny lze měnový kurs vyjádřit tzv. přímým měnovým záznamem jako cenu zahraniční měny vyjádřená v domácích penězích (např. 1 USD = 18 CZK), tzv. nepřímý měnový záznam postupuje obráceně čili jde o cenu domácí měny vyjádřené v zahraničních penězích (např. 1 CZK = 0,05555 USD) - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [6], [8] apod. 113

4) klesá, roste, klesá 5) ERDI = E/PPP, odtud PPP = E/ERDI = 24/1,5 = 16 CZK/EUR - podrobněji viz doporučenou literaturu [4]. I.6.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap.9. (9.1. - 9.6.), kap. 10. (10.1. - 10.2.), kap.13. (13.1.); [2] - kap.13. (13.1. - 13.4).), kap.14. (14.1. - 14.4.), kap.15. (15.1. - 15.3.); [3] - kap.1. (1.6), kap.4. (4.1. - 4.3.), kap.11. (11.1. - 11.4); [4] - kap.7. (7.1. - 7.9.) rozšiřující: [6] - kap.VI. (1. - 5.), kap.VIII. (1. - 6.); [7] - kap.VI. (1 - 4); [8] - - kap.9., +kap.38., +kap.40.; [16] - +kap.9. doporučené příklady a domácí úkoly: [1] - kap.9./př.1, 4, ; [2] - kap.14./ot.2, ot.5; [3] - kap.11./ot.1, ot.5;[4] - kap.7.6./př.1, 2, 5

blok II. HLAVNÍ MAKROEKONOMICKÉ NESTABILITY II.7. Nezaměstnanost, inflace a Phillipsovy křivky II.7.1. Struktura tématu A) Nezaměstnanost jako makroekonomický problém A1) Vymezení a měření nezaměstnanosti A2) Příčiny a formy nezaměstnanosti A4) Přirozená míra nezaměstnanosti A5) Náklady nezaměstnanosti A6) Boj s nezaměstnaností B) Inflace jako makroekonomický problém B1) Vymezení a měření inflace 114

B2) Příčiny a formy inflace B3) Náklady inflace B4) Antiinflační politika C) Koncept Phillipsových křivek C1) Mzdová a cenově inflační verze Phillipsovy křivky C2) Rozšíření Phillipsovy křivky o očekávanou míru inflace +C3) Další koncepty Phillipsovy křivky II.7.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování ad A) vymezení nezaměstnanosti, zaměstnaní a nezaměstnaní, sebezaměstnání, ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní síla země), ostatní (ekonomicky neaktivní obyvatelstvo), míra nezaměstnanosti, +skrytá nezaměstnanost, +problémy vykazování nezaměstnanosti, příčiny a formy nezaměstnanosti, frikční, strukturální a cyklická nezaměstnanost, dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost (dobrovolný a nedobrovolný charakter nezaměstnanosti), volná pracovní místa, +sezónní nezaměstnanost, +vyhledávání práce (vyhledávací nezaměstnanost), minimální mzda, kvalifikační a regionální nesoulad mezi poptávkou a nabídkou práce, +sektorální přesuny, řešení strukturální nezaměstnanosti (rekvalifikace, mobilita práce), +průměrná míra nezaměstnanosti a regionální rozdíly, tzv. plná zaměstnanost a potenciální produkt, +"podzaměstnanost" a přezaměstnanost", +keynesovská interpretace cyklické nezaměstnanosti, keynesovská nedobrovolná nezaměstnanost, +klasická interpretace cyklické nezaměstnanosti, +klasická nezaměstnanost, +monetaristický pohled na cyklickou nezaměstnanost, +nezaměstnanost z nedostatečné agregátní poptávky, +technologická nezaměstnanost, +fungování trhů práce a mikroekonomická fundace nezaměstnanosti, klesající křivka tržní poptávky po práci, mezní fyzický produkt práce, příjem z mezního fyzického produktu práce, rostoucí křivka tržní nabídky práce, +substituce práce a volného času, pružnost (flexibilita) mezd,keynesovské (+resp. neokeynesovské) pojetí fungování trhu práce,klasický model fungování trhu práce, +monetaristické pojetí trhu práce, +monetaristický pohled na základě nedokonalých informací(informační asymetrie podniků a pracovníků o vývoji cen), +očekávaná cenová hladina, přirozená míra nezaměstnanosti, +vývoj a faktory přirozené míry nezaměstnanosti, +hystereze na trzích práce, důsledky (dopady, náklady) nezaměstnanosti, ekonomické a sociální důsledky nezaměstnanosti, +náklady nezaměstnanosti pro pracovníka a pro ekonomiku, +náklady frikční, strukturální a cyklické nezaměstnanosti, Okunův zákon, +odchylky skutečné a přirozené míry nezaměstnanosti, resp. skutečného a potenciálního produktu, +růst nevytvářející dostatek pracovních míst (+"jobless growth", +vysoká, resp. rostoucí přirozená míra nezaměstnanosti), +ztráta kvalifikace (lidského kapitálu), sociální dopady krátkodobé a dlouhodobé nezaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, dávky v nezaměstnanosti, aktivní politika zaměstnanosti (udržování vysoké zaměstnanosti), +snižování cyklické nezaměstnanosti, expanzivní poptávkově 115

orientovaná politika, +nabídkově orientované politiky, snižování přirozené míry nezaměstnanosti, +působení vlády a odborových svazů na trzích práce, +zpružnění trhů práce ad B) inflace (+cenová inflace, míra inflace), +vymezení inflace, cenová hladina (+absolutní ceny, +hodnota peněz), +relativní ceny, růst všeobecné (celkové) cenové hladiny, míra inflace, akcelerující inflace, deflace, dezinflace (desinflace, decelerující míra inflace), +explicitní a implicitní cenové indexy, index spotřebitelských cen, +spotřebitelský koš, +koš statků s fixními a proměnlivými vahami, +bodová roční míra inflace, +průměrná roční míra inflace, index cen výrobců, deflátor HDP (resp. HNP), běžné a stálé ceny (ceny základního období), nominální a reálný produkt, +zjevná a skrytá inflace, nerovnoměrná (nevyrovnaná) inflace, příčiny a formy inflace, +validovaná inflace, +potlačená inflace, stupně závažnosti inflace, mírná (plíživá), pádivá (cválající) inflace a hyperinflace, +důvěra k penězům, +bezpeněžní směna, poptávková inflace (inflace tažená poptávkou) a její příčiny, poptávkové šoky, +jednorázové zvýšení cenové hladiny a trvalá inflace, +specifikace příčin poptávkové inflace podle keynesovského, resp. monetaristického přístupu, nákladová inflace (inflace tlačená náklady) a její příčiny, negativní nabídkové šoky, +stagflace, +tvorba cen konstantní přirážkou k mzdovým nákladům, tempo růstu nominálních mzdových sazeb (+mzdová inflace), tempo růstu produktivity práce, vztah mezi inflací a tempem růstu nominálních mzdových sazeb, "dovoz" inflace, +setrvačná inflace (+setrvačnost inflace), inflační očekávání (očekávaná míra inflace), +adaptivní a racionální očekávání, +přizpůsobování (akomodace) měnové politiky, inflační mzdově cenová spirála, +inflační mzdově mzdová spirála, +koncepce míry nezaměstnanosti neakcelerující (nezrychlující) inflaci, +konstantní rovnovážná míra inflace při plné zaměstnanosti, důsledky (dopady, náklady) inflace, +náklady inflace a náklady nezaměstnanosti, +náklady očekávané a neočekávané inflace, +náklady (+resp. možné přínosy) mírné inflace, +náklady vysoké a nevyrovnané inflace, vliv inflace na reálné důchody, přerozdělení reálných mezd, +taxflace, dopady na důchody sociálního charakteru, dopady na úroky z úspor, +indexace mezd a valorizace sociálních dávek, +taxflace, vliv inflace na reálnou hodnotu bohatství, nominální úroková míra a míra inflace, přerozdělování bohatství, +dodatečné náklady inflace (+"ošoupávání podrážek", +"menu costs" - náklady na změnu cen), vliv inflace na ekonomickou aktivitu, vliv inflace na investice a úspory, +záporná reálná úroková míra, pokles kupní síly úspor, antiinflační (protiinflační) politika, +náklady desinflace, regulace agregátní poptávky, +aktivistická politika, +keynesovská protiinflační politika, +léčení poptávkové a nabídkové inflace, restrikce agregátní poptávky, změny inflačních očekávání, +omezování měnové akomodace, +šoková terapie a gradualistická metoda, kredibilita (důvěryhodnost) protiinflační politiky, +inflační jádro (+jádrová inflace), monetaristické měnové pravidlo stabilního růstu peněžní zásoby, +neutralita peněz v krátkém a dlouhém období, +nestandardní metody léčení inflace, důchodové politiky, +zmrazení mezd a cen, +dopady na efektivnost, +oddálení (potlačení) inflace ad C) inflace a nezaměstnanost, vztah mezi vývojem cenové hladiny a vývojem reálného 116

produktu, vztah mezi vývojem cenové hladiny a zaměstnaností, +koncept Phillipsových křivek, vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tempem růstu nominálních mzdových sazeb, vztah mezi tempem růstu nominálních mzdových sazeb (+mzdovou inflací) a mírou inflace (+cenovou inflací), vliv produktivity práce, tvorba cen konstantní přirážkou k průměrným mzdovým nákladům, původní Phillipsova křivka (mzdová, mzdová verze), cenově inflační verze původní Phillipsovy křivky, spojení přirozené míry nezaměstnanosti se stabilní cenovou hladinou, +teoretický a praktický význam původních Phillipsových křivek, krátkodobá a dlouhodobá zaměnitelnost (substituce, trade-off) mezi inflací a nezaměstnaností, +rozšíření Phillipsovy křivky o inflační očekávání, +adaptivní očekávání a peněžní iluze na straně pracovníků, krátkodobá a dlouhodobá Phillipsova křivka, posuny krátkodobé Phillipsovy křivky, přirozená míra nezaměstnanosti a dlouhodobá vertikální Phillipsova křivka, rovnost očekávané a skutečné inflace, krátkodobá zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností, +akcelerující inflace, +doplnění očekávané inflace o příspěvek šoků, snižování inflace (+"cyklus odříkání"), snižování skutečné a očekávané inflace, +snižování skutečné míry nezaměstnanosti pod úroveň přirozené míry nezaměstnanosti, +snižování přirozené míry nezaměstnanosti, +koncept Phillipsovy křivky v nové klasické makroekonomii, +hypotéza racionálních očekávání v nové klasické makroekonomii, +další moderní pohledy, resp. aktuální problémy konceptu Phillipsových křivek

II.7.3. Hlavní nové značky a zkratky MRPL (příjem z mezního fyzického produktu práce), Pe (očekávaná cenová hladina), LS nebo NS (nabídka práce), LD nebo ND (poptávka po práci), L s hvězdičkou (plná zaměstnanost), p. b. (procentní bod), píe (očekávaná míra inflace), CPI (index spotřebitelských cen), PPI (index cen výrobců), IPD (implicitní cenový deflátor), NAIRU (míra nezaměstnanosti neakcelerující inflaci), PC (Phillipsova křivka), gw (mzdová inflace), SRPC nebo SPC (krátkodobá Phillipsova křivka), LRPC nebo LPC (dlouhodobá Phillipsova křivka) II.7.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu dané země P N

117

2) cyklická nezaměstnanost není součástí (komponentou) přirozené nezaměstnanosti (přirozené míry nezaměstnanosti) P N 3) podle klasického pojetí je trh práce při pružných nominálních mzdách a cenách statků stále v rovnováze a skutečná míra nezaměstnanosti je vždy na přirozené míře nezaměstnanosti P N 4) krátkodobá Phillipsova křivka vyjadřuje zaměnitelnost mezi nezaměstnanosti a poklesem tempa růstu nominální mzdové sazby P N

růstem

5) při inflaci musí růst ceny veškerého zboží P N B) Kvizové otázky: 1) Přirozená míra nezaměstnanosti je tvořena: a) frikční, strukturální a cyklickou nezaměstnaností b) frikční a cyklickou nezaměstnaností c) frikční a strukturální nezaměstnaností d) strukturální a cyklickou nezaměstnaností e) dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnaností 2) Dobrovolná nezaměstnanost je způsobena: a) nesouladem nabídky práce a poptávky po práci z hlediska jejich struktury b) asymetrickými informacemi c) neochotou pracovat za stávající reálnou mzdu d) hospodářským cyklem e) ani jedna odpověď není správná 3) Fixní množstevní váhy jsou součástí těchto cenových indexů: a) deflátoru HDP a indexu spotřebitelských cen b) pouze indexu spotřebitelských cen c) pouze deflátoru HDP d) indexu spotřebitelských cen a indexu cen výrobců e) deflátoru HDP a indexu cen výrobců 4) Inflace tlačená náklady se objeví, jestliže: 118

míry

a) roste peněžní zásoba b) rostou ceny dovážených vstupů v důsledku znehodnocení kurzu domácí měny c) rostou vládní výdaje na nákup zboží a služeb d) roste bohatství domácností (např. při růstu cen akcií) e) rostou spotřební výdaje domácnosti 5) Poptávková inflace může být způsobena (uvažujeme keynesovský pohled): a) růstem cen ropy na světových trzích b) monopolními praktikami firem c) růstem daňovém zatížení pracovníků d) růstem investic e) růstem dopravních nákladů C) Příklady a úkoly: 1) Uveďte, jaké podmínky musí splňovat osoby považované za nezaměstnané. 2) Uveďte, jaké skupiny obyvatelstva patří do kategorie ekonomicky neaktivního obyvatelstva. 3) Slovně a matematicky (vzorečkem) vyjádřete Okunův zákon. 4) Definujte očekávanou míru inflace. 5) Z níže uvedených údajů vypočítejte pomocí indexu spotřebitelských cen (CPI), o kolik procent byla celková cenová hladina v roce 2008 vyšší než celková cenová hladina v roce 2001. zboží a služby potraviny oděvy, obuv bydlení doprava

váhy spotřebního koše 0,40 0,30 0,20 0,10

II.7.5. Výsledky a řešení ad A) 1) P 2) P 3) P 4) N 5) N ad B) 1) c 2) c 3) d 4) b 5) d ad C) 119

cenový index 2008/2001 200 160 120 106

1) Mezi nezaměstnané podle mezinárodního standardu nezaměstnanosti patří všechny osoby od stanoveného věku (u nás 15 let a starší), které souběţně splňují tyto tři podmínky: a) jsou „bez práce“, tedy nejsou zaměstnané či sebezaměstnané b) aktivně práci hledají (podnikají určité kroky za účelem získání placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání) c) jsou schopné nastoupit do práce okamţitě nebo nejpozději do 14 dnů. Nezaměstnaní se dělí podle kritéria registrace na registrované a neregistrované. Registrovaní nezaměstnaní představují tu část nezaměstnaných, která pro aktivní hledání zaměstnání vyuţívá sluţeb profesionálních organizací (u nás úřadů práce). Neregistrovanými nezaměstnanými jsou nezaměstnané osoby, které aktivně hledají zaměstnání jinou formou neţ prostřednictvím sluţeb profesionálních organizací zprostředkujících práci (u nás úřadů práce) - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [7], [8] apod. 2) Za ekonomicky neaktivní obyvatelstvo se povaţují všechny osoby bez ohledu na věk, které nejsou ekonomicky aktivní (nejsou tedy zaměstnané, sebezaměstnané či nezaměstnané). Ekonomicky neaktivní z objektivních důvodů jsou: děti v předškolním věku, ţáci a studenti navštěvující vzdělávací a studijní instituce, starobní nebo invalidní důchodci. Ekonomicky neaktivní ze subjektivních důvodů jsou: osoby v domácnosti péče o děti, rodiče apod., rentiéři a ostatní (např. osoby v produktivním věku finančně nezajištěné a neochotné pracovat). K ekonomicky neaktivním patří i uchazeči o zaměstnání registrovaní na úřadu práce, avšak neschopní nastoupit práci do 14 dnů (třeba z důvodu probíhající rekvalifikace) - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [7], [8] apod. 3) Podle Okunova zákona růst skutečné míry nezaměstnanosti nad přirozenou míru nezaměstnanosti o jeden procentní bod je spojen s poklesem skutečného produktu o dvě procenta pod úroveň potenciálního produktu. Matematicky to lze vyjádřit například vzorečkem Y/Y* = 1 + 0,02 . (u* - u) či vzorečkem změna u = -0,5 . (y – p), kde y je tempo růstu skutečného produktu a p je tempo růstu potencionálního produktu - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [4], [7], [8] apod. 4) Očekávaná míra inflace je taková míra inflace, kterou ekonomické subjekty očekávají do budoucna a kterou zabudovávají do svých plánů, smluv a rozhodnutí - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [7], [8] apod. 5) CPI vypočteme tak, ţe vynásobíme příslušné váhy spotřeb. koše a cenové indexy a výsledky pak sečteme, tedy CPI = 0,40 . 200 + 0,30 . 160 + 0,20 . 120 + 0,10 . 106 = = 80 + 48 + 24 + 10,6 = 162,6, celková cenová hladina tedy byla v roce 2008 vyšší o 62,6% neţ celková cenová hladina v roce 2001(procentní růst = (162,6 - 100)/100 . 100) - podrobněji viz doporučenou literaturu [1], [2], [3] 4], [7], [8] apod. II.7.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap.7. (7.1. - 7.6.), kap. 8. (8.1. - 8.7.); [2] - kap.6. (6.1. - 6.7.), kap.7. (7.1. - 7.6.), kap.8. (8.1. - 8.6.); [3] - kap.1. (1.5), kap.7. (7.1. - 7.3.), 120

kap.12. (12.2 ); [4] - kap.8. (8.1. - 8.9.) rozšiřující: [7] - kap.IV. (1 - 4), kap. IX. (1 - 7); [8] [16] - +kap.10., +kap.11., +kap.15.

kap.13., kap.14., kap.15;

doporučené příklady a domácí úkoly: [1] - kap.7./př.1, 3; [2] - kap.6./ot.3, ot.4, ot.9; [3] - kap.7./ot.2, ot.3, ot.6; [4] - kap.8.6./př.5, 7, 8

II.8. Ekonomické cykly a ekonomický růst II.8.1. Struktura tématu A) Úvod do zkoumání dlouhodobého ekonomického růstu A1) Standardní pojetí ekonomického růstu A2) Zdroje ekonomického růstu +A3) Růstové účetnictví +A4) Modely ekonomického růstu +A5) Bariéry růstu a prorůstová politika B) Úvod do zkoumání ekonomických cyklů B1) Charakteristiky ekonomických cyklů +B2) Mechanismus ekonomických cyklů B3) Důsledky ekonomických cyklů 121

B4) Proticyklická politika II.8.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování ad A) dlouhodobý ekonomický růst a jeho pojetí, růst skutečného (aktuálního) reálného a potenciálního reálného produktu, ekonomický růst a ekonomický rozvoj, +stadiální teorie vývoje, ekonomické cykly a ekonomický růst, +teorie růstu, ilustrace růstu posuny křivek agregátní nabídky, +resp. posuny křivky hranice produkčních možností, měření vývoje produktu, vývoj skutečného reálného produktu, tempo růstu reálného a nominálního produktu, tempo růstu produktu na 1 obyvatele, ekonomická úroveň a její vývoj, zdroje ekonomického růstu (lidské, přírodní, kapitálové), kvalitativní a kvantitativní zdroje, +extenzivní a intenzivní ekonomický růst, +technologické změny (technologický pokrok nebo regres), +exogenní a endogenní charakter technologických změn, +produktivita výrobního faktoru, + celková (souhrnná, multifaktorová) produktivita faktorů, kapitálová vybavenost práce, rozšiřování a prohlubování kapitálu, +růstové účetnictví, +základní rovnice růstového účetnictví, +závislost tempa růstu produktu na tempech růstu kapitálu, práce a produktivity faktorů, +závislost tempa růstu produktu na 1 obyvatele na tempech růstu prohlubování kapitálu a produktivity faktorů, +neutrální technologický pokrok, +agregátní (makroekonomická) produkční funkce, +Cobb-Douglasova produkční funkce, +předpoklad konstantních výnosů z rozsahu, +modely ekonomického růstu, +modely klasické ekonomie (klasické politické ekonomie), +růst obyvatelstva, +zákon klesajících výnosů, +stacionární stav, +neoklasické a keynesovské teorie ekonomického růstu, +Harrod-Domarův neokeynesovský model ekonomického růstu, +rovnovážný růst, +růst produktu při plné zaměstnanosti zásoby kapitálu, resp. pracovní síly, +zaručené, přirozené a skutečné tempo růstu, +rovnováha "na ostří nože", +Solowův neoklasický model ekonomického růstu, +základní předpoklady a východiska neoklasických modelů růstu, +růst stálého stavu, +exogenní charakter technologického pokroku, +nezpředmětněný a zpředmětněný technologický pokrok, +"růstový a technologický imperativ", +smysluplnost stálého a exponenciálního ekonomického růstu, +nestandardní (alternativní) přístupy k ekonomickému růstu, resp. rozvoji, +negativa ekonomického růstu, +škola mezí růstu, +Římský klub a jeho Zprávy, +limity růstu, +neomalthusiánství, +koncepce trvalé udržitelnosti, +trvale udržitelný rozvoj, resp. způsob života, +vztah trvalé udržitelnosti k přírodním zdrojům, +globalizace, +globální problémy růstu, +teorie endogenního růstu, +endogenizace technologického pokroku, +pozitivní a negativní externality technologického pokroku, +význam rostoucích výnosů z rozsahu, ekonomická síla, ekonomická úroveň (HDP na 1 obyvatele) a její mezinárodní srovnání (přepočet), +přepočet podle parity kupních sil národních měn, +srovnání fyzických ukazatelů, +vývoj ekonomické úrovně, rozvinuté a rozvojové (rozvíjející se) země, +ukazatel lidského rozvoje, bariéry ekonomického růstu, charakteristika rozvojových zemí, ekonomická a sociální kritéria, bariéry růstu ekonomické úrovně, demografický vývoj, populační exploze, tempo růstu prohlubování kapitálu, +úniky kapitálu a úniky mozků, nedostatečný technologický 122

pokrok, +bludný kruh nerozvinutosti, přírodní vlivy, institucionální bariéry, +překonání nerozvinutosti, +možnosti zvýšení tempa ekonomického růstu, industrializace, start ekonomického růstu, sebeudržující růst, +podpora vývozu a nahrazování dovozů, +technická pomoc, +úloha zahraničních finančních zdrojů, zahraniční zadluženost, +zahraniční dluh rozvojových zemí, +dluhové krize rozvojových zemí, rozdělení a přerozdělení výsledků ekonomického růstu, +filosofie základních potřeb, nerovnoměrnost ekonomického vývoje, nově industrializované země, +nově podrozvinuté země, prorůstová politika, +ekonomie strany nabídky, stimulace k podnikání, práci a úsporám, snižování daní, +taxflace, Lafferova křivka, +Lafferův bod, zakázaná (prohibitivní) zóna, změny ve zdanění důchodů, +investice do lidského kapitálu a infrastruktury ad B) ekonomické (hospodářské) cykly, +základní charakteristiky ekonomického cyklu, výkyvy (fluktuace) v ekonomické aktivitě, kolísání reálného produktu, krátkodobé sezónní výkyvy, rozdělení cyklů podle délky, +krátkodobé (Kitchinovy), střednědobé (Juglarovy) a dlouhodobé (Kondratěvovy) ekonomické cykly, +Kuznetsovy cykly, +dlouhé vlny (+dlouhodobé technologické cykly, dlouhodobé ekonomické, resp. společenskoekonomické cykly) +inovace vyšších řádů, +I. - IV. dlouhá vlna, +nástup V. dlouhé vlny, střednědobé (+obchodní, +průmyslové, +podnikatelské) cykly (+resp. konjukturní kolísání, konjunkturní cykly), poptávkové a nabídkové šoky, fluktuace aktuálního produktu kolem trendu,+cyklická (konjunkturní) kolísání, fáze ekonomického cyklu, mezery produktu a zaměstnanosti, fáze kontrakce (poklesu), dolní bod obratu (dno, sedlo), fáze expanze (rozmachu, vzestupu, +oživení), horní bod obratu (vrchol), +meziroční srovnání čtvrtletních přírůstků reálného produktu, +období recese, deprese a stagnace, +krize, +problémy měření a zachycování ekonomických cyklů, základní charakteristiky fáze kontrakce (recese) a fáze expanze, vývoj reálného produktu, zaměstnanosti a cenové hladiny v jednotlivých fázích cyklu, +"přehřátí konjuktury", +stagflace, resp. slumpflace, +historická odlišnost cyklů, +Velká deprese 1929 1933 (+Velká hospodářská krize), +mezinárodní asynchronnost cyklů, +mechanismus ekonomických cyklů, +příčiny cyklického vývoje, kolísání agregátní poptávky a agregátní nabídky, +přístupy k vysvětlení ekonomických cyklů, +dílčí přístupy k ekonomickým cyklům (+teorie konjunktury), +keynesovský přístup, +kolísání investiční a spotřebitelské poptávky (výdajů), +monetaristický přístup, +přístup nové klasické makroekonomie, +"rovnovážný ekonomický cyklus", politický ekonomický cyklus, +teorie veřejné volby, +standardní a nestandardní (alternativní) přístupy k ekonomickým cyklům, +inovační teorie cyklů, +inovace a invence, multiplikační a akcelerační princip v keynesovských přístupech, +koeficient akcelerace, +indukované investice, +spojení multiplikátoru s akcelerátorem, úloha investic, +teorie reálných ekonomických cyklů, +nabídková orientace koncepce reálných ekonomických cyklů, +impulsy a udržování cyklu v případě reálných ekonomických cyklů, +intertemporální (mezičasová) substituce, +alternativní koncepce ekonomických cyklů (+vliv sktrn na Slunci, +krize z nadvýroby, +krize z podspotřeby, +peněžní teorie cyklů), důsledky ekonomických cyklů (dopady kolísání konjunktury), ekonomické důsledky, dopady (důsledky, +náklady) cyklického kolísání, ztráta produktu (mezera produktu), pokles 123

životní úrovně, dopady na nezaměstnanost, inflaci a vnější ekonomickou pozici, politické důsledky ekonomických cyklů, proticyklická politika (politika "vyhlazování" ekonomického cyklu), aktivistická keynesovská politika, +keynesovská proticyklická politika regulace strany poptávky, +politika protikrizová, proticyklická a prorůstová, +alternativní přístupy k proticyklické politice (+přístupy monetaristické, +přístupy nové klasické makroekonomie, +přístupy ekonomie strany nabídky), +praktické aplikace a výsledky proticyklických politik, +předvídání ekonomických cyklů, +nástroje předvídání ekonomických cyklů, +konjunkturní indikátory

II.8.3. Hlavní nové značky a zkratky gY (tempo růstu reálného produktu), gYN (tempo růstu nominálního produktu), gY s hvězdičkou (tempo růstu potenciálního produktu), g1 ob. (tempo růstu na jednoho obyvatele), gL (tempo růstu práce), gK (tempo růstu kapitálu), K/L (kapitálová vybavenost práce), gK/L (tempo růstu kapitálové vybavenosti práce), théta (podíl kapitálu na důchodu), kappa (tempo růstu multifaktorové produktivity), k (koeficient kapitálové náročnosti produkce), a (akcelerátor)

II.8.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) je-li ekonomický růst vyvolán hlavně růstem produktivity práce, potom hovoříme o převážně extenzivním ekonomickém růstu P N 2) roste-li vybavenost práce kapitálem, potom dochází k jevu, který se označuje jako rozšiřování kapitálu P N 3) princip akcelerátoru vyjadřuje skutečnost, že čisté indukované investice jsou funkcí změny reálného produktu P N 4) ve fázi recese dochází obvykle k růstu nezaměstnanosti a k poklesu reálného produktu 124

P

N

5) typ proticyklické politiky, který se vyznačuje stimulací nebo restrikcí agregátní poptávky monetární, fiskální a obchodní politikou, je typický pro keynesiánský směr ekonomické teorie P N B) Kvizové otázky: 1) Mezi dlouhodobé stimuly růstu reálného produktu může patřit: a) pokles cen ropy b) technologický pokrok c) monetární expanze d) pokles mezního sklonu k dovozu e) platí nabídka b) i c) 2) Mezi kvantitativní zdroje ekonomického růstu náleží: a) zvyšování kvalifikace pracovníků b) rozvoj technické úrovně fixního kapitálu c) zapojování nového kapitálu se stejnými kvalitativními charakteristikami d) využívání kvalitnějších přírodních zdrojů e) zdokonalování řízení a organizace výroby

3) Čisté soukromé domácí investice (čistá tvorba kapitálu) mohou být : a) pouze nulové nebo záporné b) pouze nulové nebo kladné c) pouze kladné d) pouze záporné e) ani jedna odpověď není správná 4) Délka (perioda) střednědobého hospodářského cyklu činí přibližně: a) 3,5 roku b) 8 - 11 let c) 25 - 30 let d) 40 - 70 let e) ani jedna odpověď není správná

125

5) Růst skutečného reálného produktu, který je doprovázen růstem celkové cenové hladiny, je způsoben: a) negativním reálným nabídkovým šokem b) negativním nominálním nabídkovým šokem c) pozitivním nominálním nabídkovým šokem d) pozitivním poptávkovým šokem e) negativním poptávkovým šokem C) Příklady a úkoly: 1) Stručně popište dvoufázové modelové schéma průběhu střednědobého hospodářského cyklu. 2) Objasněte keynesovský pohled na příčiny střednědobých hospodářských cyklů a srovnejte jej s monetaristickým pohledem na příčiny střednědobých hospodářských cyklů. +3) Rozlište intenzivní a extenzivní typ ekonomického růstu +4) Uveďte základní předpoklady rovnice růstového účetnictví. 5) V určité ekonomice činila v roce 2007 výše reálného produktu 110 mld. EUR a v roce následujícím již 114 mld. EUR. Vypočítejte tempo růstu reálného produktu v roce 2008 pro tuto ekonomiku. II.8.5. Výsledky a řešení ad A) 1) N 2) N 3) P 4) P 5) P ad B) 1) b 2) c

3) e 4) b 5) d

ad C) 1) Modelově vzato má střednědobý hospodářský cyklus většinou pouze dvě fáze (pojem fáze pochází z řečtiny a znamená úsek, údobí, stupeň průběhu) a dva body obratu. Vzestupná fáze nebo-li fáze expanze (anglicky expansion) či konjunktury je ukončena horním bodem obratu, který se nazývá vrchol (anglicky peak); po ní následuje fáze poklesu nebo-li fáze kontrakce (anglicky contraction), která je ukončena dolním bodem obratu nebo-li dnem či sedlem (anglicky trough). Pokud je fáze kontrakce mírná (znamená pouze zpomalení tempa růstu), hovoří se o recesi (anglicky recession), pokud je 126

však fáze kontrakce dlouhá a hluboká, je nazývána depresí (anglicky depression). Za depresi se zpravidla povaţuje období, kdy přírůstek reálného produktu (HDP) dosahuje záporných hodnot, jinými slovy produkt v absolutních hodnotách klesá (někdy se ovšem uvádí jen sníţení tempa růstu na 1% ročně). Zvlášť prudká kontrakce bývá nazývána téţ propad (anglicky slump) a naopak výrazná expanze se označuje jako prosperita (anglicky boom). Období, kdy celkový produkt vykazuje nulové přírůstky, se nazývá obdobím stagnace (anglicky stagnation) - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [6], [8] apod. 2) Keynesovský pohled hledá příčiny vzniku střednědobých hospodářských cyklů uvnitř hospodářství a nejčastěji je spojuje s nestabilitou investičních výdajů. Právě výkyvy v poptávce po investicích pod keynesovců způsobují nestabilitu agregátní poptávky, která vede ke vzniku střednědobých Samotný průběh cyklu je pak vysvětlován většinou prostřednictvím působení multiplikátoru a akcelerátoru ve vzájemné interakci. hospodářských cyklů. Monetaristický pohled naproti tomu hledá příčiny střednědobých hospodářských cyklů vně hospodářství. Podle monetaristů je je příčinou hospodářských cyklů nesprávně zvolená monetární politika centrální banky. Ta by se ve své politice měla zaměřit na stabilní nabídku peněz , která je z pohledu monetaristů zárukou stabilního hospodářského růstu - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [7], [8] apod. +3) Je-li ekonomický růst zaloţen převáţně na kvantitativních zdrojích růstu, bývá označován extenzivní ekonomický růst. Ekonomika země v čase roste převáţně díky postupnému zvyšování počtu pracujícího obyvatelstva, akumulaci kapitálu a vyuţívání většího mnoţství půdy, nerostného, resp. Surovinového bohatství. Je-li ekonomický růst zaloţen převáţně na kvalitativních zdrojích růstu, bývá označován intenzivní ekonomický růst. Ekonomika země v čase roste převáţně díky efektivnějšímu vyuţívaní práce, kapitálu a půdy, přičemţ mnoţství pouţívaných výrobních faktorů v zemi se nemění - blíţe viz např. doporučenou literaturu [2]. +4) Mezi základní předpoklady rovnice růstového účetnictví v kontextu Solowa neoklasického modelu růstu (zaloţeného na principech doktríny mezní produktivity, známé z kurzu mikroekonomie) náleţí: dokonalá konkurence na všech trzích, dokonalá substituce mezi kapitálem a spotřebními statky, konstantní výnosy z rozsahu, tempo růstu obyvatelstva je totéţ co tempo růstu pracovních sil (a obě jsou dána mimoekonomicky) a autarkie (uzavřená ekonomika) - blíţe viz např. doporučenou literaturu [2] či [4]. 5) gY = Yt -Yt-1-/Y . 100 = 114 - 110/110 . 100= 3,64%.

II.8.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap.6. (6.1. - 6.2.); [2] - kap11. (11.1. - 11.6.), kap.12 (12.1. - 12.11.); [3] - kap.6. (6.1. - 6.4.); [4] - kap.5. (5.1. - 5.9.) 127

rozšiřující: [7] - kap.VIII. (1 - 4), kap.X. (1 - 4); [8] - kap.10., +kap.36., +kap.37; [16] - +kap.16., +kap.17. doporučené příklady a domácí úkoly: [1] - kap.6./př.1, 2; [2] - kap.12./ot.4, ot.6, ot.7; [3] - kap.6./ot.2, ot.3, ot.4, ot.7.; [4] - kap.5.6./př.1, 5, 6

blok III. STABILIZAČNÍ MAKROEKONOMICKÉ POLITIKY III.9. Fiskální politika a rozpočet III.9.1. Struktura tématu A) Rozpočtová soustava A1) Vymezení a funkce rozpočtu A2) Příjmy a výdaje rozpočtu +A3) Vládní deficity a dluhy B) Fiskální stabilizační makroekonomická politika B1) Charakteristika a základní cíle fiskální politiky B2) Hlavní nástroje fiskální politiky +B3) Keynesovský přístup k fiskální politice 128

+B4) Alternativní přístupy k fiskální politice +C) Koordinace monetární a fiskální politiky III.9.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování ad A) rozpočet (+vládní, +státní rozpočet), rozpočtová soustava (soustava veřejných rozpočtů), centrální a místní rozpočty, +přerozdělování v rámci rozpočtové soustavy, rozpočtové deficity a dluhy, základní funkce rozpočtu (v keynesovském pojetí) - alokační, redistribuční a stabilizační, +financování veřejných statků a externalit, přerozdělování (redistribuce) důchodů, makroekonomická stabilizační funkce rozpočtu, fiskální (+resp. rozpočtová) makroekonomická stabilizační politika, +fiskální politika jako nástroj usměrňování strukturálního vývoje hospodářství, příjmy rozpočtu (rozpočtové příjmy), daně, přímé a nepřímé daně, osobní důchodové daně, daně ze zisků, daně z majetku, daň z přidané hodnoty, spotřební daně, cla, platby na sociální zabezpečení (sociální pojistné), další příjmy rozpočtu, přijaté dotace, výdaje rozpočtu (rozpočtové výdaje), transferové platby domácnostem, transferové platby podnikům v podobě subvencí, vládní nákupy, vyplacený úrok z veřejného dluhu, běžné a kapitálové (investiční) výdaje, rozpočtové saldo (přebytkové nebo deficitní), rozpočtový přebytek (nebo deficit), +vnitrovládní dluh, veřejný dluh, velikost rozpočtu, +ukazatele srovnání výše rozpočtů a jejich sald, dlouhodobě vyrovnaný rozpočet, +procyklické a destabilizační působení rozpočtu, bariéry dlouhodobě vyrovnaného rozpočtu, +předvídatelnost budoucího cyklického vývoje, +ireverzibilita (nevratnost) nástrojů aktivní expanzivní fiskální politiky, +teorie veřejné volby, +kumulace rozpočtových deficitů, dopady veřejného dluhu, destimulační účinky na ekonomickou aktivitu, nahrazování soukromého kapitálu veřejným dluhem (vyjádření pomocí identit), +zadlužování budoucích generací, +úroky z veřejného dluhu, +zahraniční dluh vlády a jeho rizika, +povinnosti dluhové služby ad B) cíle fiskální politiky (v keynesovském pojetí), ovlivňování produktu, resp. zaměstnanosti a cenové hladiny, expanzivní a restriktivní fiskální politika, +čistá fiskální expanze (resp. restrikce), efekty fiskální politiky v modelu agregátní poptávka-agregátní nabídka, krátkodobý a dlouhodobý účinek fiskální politiky, +financování rozpočtového deficitu, nevyužité úspory ("ladem ležící úspory"), +monetizace rozpočtového deficitu ("tištění peněz"), +ražebné, +inflační daň, nástroje fiskální politiky, rozpočtové příjmy a výdaje jako nástroje fiskální politiky, vlivy nástrojů fiskální politiky na agregátní poptávku, agregátní nabídku a rozpočtové saldo, změny rozpočtových příjmů, zdanění důchodů (progresivní, konstantní a degresivní), změny rozpočtových výdajů, funkce rozpočtového salda, křivka rozpočtového salda, sklon a posuny křivky rozpočtového salda, +mechanismy fungování nástrojů fiskální politiky, automatické (vestavěné) stabilizátory, +působení progresivního zdanění a transferových plateb vlády domácnostem, +proticyklické působení vestavěných stabilizátorů, diskreční politika (fiskální politika s volným rozhodováním), jemné dolaďování ekonomiky, 129

skutečný rozpočet a jeho saldo, strukturální rozpočet, strukturální deficit (přebytek), cyklický rozpočet, cyklický přebytek (deficit), +keynesovská kompenzace cyklických přebytků a deficitů rozpočtu, bariéry účinnosti fiskální politiky (v keynesovském pojetí), časová zpoždění, efekt vytěsňování (vytlačování, crowding out effect) prostřednictvím úrokové míry, +faktory intenzity vytěsňovacího efektu, +částečný a úplný vytěsňovací efekt, +vytěsňování v otevřené ekonomice, problematika veřejného dluhu, +fiskální politika v otevřené ekonomice (silný účin pro fixní měnové kursy a slabý účin pro pohyblivé měnové kursy), +alternativní přístupy k fiskální politice, +klasický případ fiskální politiky (s vertikální křivkou agregátní nabídky), +determinace úrokové míry na trhu kapitálu, neúčinnost fiskální politiky, +klasická varianta úplného vytěsňovacího efektu, +změny struktury výdajů, +předpoklad stabilní důchodové rychlosti oběhu peněz (+vazba na kvantitativní teorii peněz), +monetaristický přístup k fiskální politice, omezený vliv fiskální politiky na produkt a zaměstnanost, +Barroova-Ricardova hypotéza (+ricardiánská ekvivalence), +přístup ekonomie nabídky k fiskální politice, rozšíření zdrojů ekonomického růstu, účinky změny míry zdanění, +prorůstová politika, snižování daní jako forma prorůstové politiky, Lafferova křivka, zakázaná (prohibitivní) zóna +ad C) makroekonomická regulace prostřednictvím monetární a fiskální politiky současně ("policy mix"), +koordinace (soulad) monetární a fiskální politiky a jeho kritéria, řízení agregátní poptávky, +priorita fiskální, resp. monetární politiky, řízení struktury produktu, +vlivy opatření monetární a fiskální politiky, +koordinace politik v podmínkách otevřenosti ekonomik, +problematika časových zpoždění u koordinace politik

III.9.3. Hlavní nové značky a zkratky BS nebo BD rozpočtové saldo, KD nebo LK KS nebo SK (nabídka kapitálu)

(poptávka po kapitálu),

III.9.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) subvence či dotace podnikům tvoří jednu z výdajových rozpočtových položek P N 2) stabilizační funkce státního rozpočtu je vztahována k financování veřejných statků a 130

ovlivňování aktivit souvisejících s externalitami P N 3) státní dluh představuje pouze část veřejného dluhu P N 4) mezi krátkodobé dopady fiskální restrikce patří růst úrokové míry P N 5) Lafferova křivka vyjadřuje závislost daňového výnosu na míře zdanění P N B) Kvizové otázky: 1) Do transferových výdajů vlády patří: a) výdaje vlády na armádu b) podpory v nezaměstnanosti c) výdaje vlády na soudnictví d) platy státních úředníků e) výdaje vlády na stavbu dálnic 2) Z dlouhodobého hlediska vede expanzivní fiskální politika k: a) růstu zaměstnanosti b) růstu celkové cenové hladiny c) růstu reálného produktu d) růstu úrokové míry e) platí odpověď b) i d) 3) Opakovanými deficity státního rozpočtu vzniká: a) deficit platební bilance b) deficit obchodní bilance c) veřejný dluh d) státní dluh e) hrubý zahraniční dluh 4) Pokud je rozpočtový deficit financován prodejem vládních dluhopisů domácím soukromým subjektům, jde o: a) rezervní financování b) peněžní financování c) dluhové financování d) diskontní financování e) úvěrové financování 131

5) Mezi automatické (vestavěné) stabilizátory patří: a) povinná míra rezerv b) spotřební daně c) progresivní zdanění důchodů d) pojištění v nezaměstnanosti e) veřejně prospěšné práce C) Příklady a úkoly: 1) Popište funkce vládní fiskální (rozpočtové) politiky. 2) Správně doplňte následující tvrzení. Expanzivní fiskální politika povede z krátkodobého hlediska zejména k ...........reálného produktu a zaměstnanosti, pokud jsou v ekonomice nevyužité ….................................. . Pokud se ovšem blíží skutečný produkt potencionálnímu produktu, lze očekávat spíše růst …......................................... . 3) Srovnejte dopady dluhového a peněžního financování rozpočtového deficitu. 4) Stručně vysvětlete princip fungování tzv. automatických vestavěných stabilizátorů. 5) Přebytek cyklického rozpočtu činí 30 mld. Kč. Skutečný rozpočet však vykázal deficit 15 mld. Kč. Vypočítejte saldo strukturálního rozpočtu. Rozlište kladnou či zápornou veličinu.

III.9.5. Výsledky a řešení ad A) 1) P 2) N 3) P 4) N 5) P ad B) 1) b 2) e 3) d 4) c 5) c ad C) 1) Rozlišujeme tři funkce vládní fiskální (rozpočtové) politiky: alokační, redistribuční a stabilizační. Alokační funkce souvisí s eliminací negativních důsledků trţních selhání zejména v podobě veřejných statků či externalit. Část vybraných rozpočtových příjmů je alokována na produkci veřejných statků. Vláda rovněţ pomocí dotací nebo naopak daní omezovat existenci kladných či záporných externalit. Redistribuční funkce souvisí se snahami o zmírnění nerovností v trţním rozdělení důchodu (produktu). Stabilizační 132

funkce spočívá v usměrňování makroekonomického vývoje země ve smyslu ovlivňování základních makroekonomických veličin - blíţe viz např. doporučenou literaturu [2] a [4]. 2) růstu, výrobní faktory, celkové cenové hladiny 3) V krátkém období dluhové financování na rozdíl od peněţního financování sniţuje úroveň soukromých investic, neboť zvyšuje úrokovou míru. Dluhové financování totiţ vyvolává efekt vytěsňování soukromých investic. Peněţní financování má tedy oproti dluhovému financování tendenci nepřipustit růst či dokonce sníţit v krátkém období úrokovou míru. Dlouhodobě ovšem peněţní financování selhává ve snaze zabránit vytěsňování a navíc nese s sebou náklad v podobě vyšší inflace. Cenová hladina totiţ bude vyšší při peněţním financování neţ při dluhovém, jelikoţ peněţní financování vede ke zvýšení peněţní zásoby - blíţe viz doporučenou literaturu [6]. 4) Automatické vestavěné stabilizátory jsou konstruovány tak, aby automaticky zmírňovaly výkyvy v ekonomice. To znamená, aby zmirňovaly expanzi v období vzestupu tím, ţe automaticky omezují výdaje, čímţ působí restriktivně, a aby zmírňovaly hloubku ekonomického poklesu tím, ţe automaticky zvyšují výdaje, čímţ působí expanzivně - blíţe viz doporučenou literaturu [1], [2], [3], [8] apod. 5) skutečný rozpočet = strukturální rozpočet + cyklický rozpočet, odtud strukturální rozpočet = skutečný rozpočet - cyklický rozpočet, v našem případě (-15) - (+30) = - 45, výsledkem je tedy záporné saldo strukturálního rozpočtu ve výší 45 mld. Kč. III.9.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap.12. (12.1. - 12.9.); [2] - kap10. (10.1. - 10.6.)); [3] - kap.10. (10.1. - 10.4.); [4] - kap.10. (10.1. - 10.9.) rozšiřující: [6] - kap.II. (1 - 2), kap.III. (1 - 7); [8] - kap.17 doporučené příklady a domácí úkoly: [1] - kap.12./př.1, 3, 5; [2] - kap.10./ot.3, ot.5, ot.8; [3] - kap.10./ot.1, ot.3, ot.6, ot.7.; [4] - kap.10.6./př.3, 6, 8. 10

133

III.10. Monetární politika I.10.1. Struktura tématu A) Charakteristika a základní cíle monetární politiky B) Hlavní nástroje monetární politiky B1) Nepřímé nástroje monetární politiky B2) Přímé nástroje monetární politiky +C) Přístupy různých ekonomických směrů k monetární politice C1) Keynesovský přístup +C2) Monetaristický přístup a kvantitativní teorie peněz +C3) Tradiční a alternativní přístupy k měnové politice

134

III.10.2. Základní pojmy a souvislosti k zapamatování ad A) hospodářská politika, stabilizační politika, monetární (měnová, peněžní, peněžní a úvěrová) politika, charakteristika měnové politiky, monetární autorita, centrální banka, peněžní trh, peněžní zásoba, multiplikovaná expanze (resp. restrikce) bankovních depozit, tvorba bankovních peněz, cíle monetární politiky, makroekonomická stabilizační regulace, konečné cíle makroekonomické politiky (ovlivňování vývoje zaměstnanosti, resp. vyhlazování cyklických výkyvů ekonomické aktivity a ovlivňování cenové hladiny - snižování míry inflace), +zmrazení mezd a cen, vazby konečných cílů a nástrojů monetární politiky, zprostředkující cíle, ovlivňování nabídky peněz a úrokové míry (sazby), +"dilema" centrální banky, +operativní kritéria měnové politiky, +hierarchie cílů monetární politiky, expanzivní, restriktivní (kontrakční) a neutrální charakter monetární politiky, +čistá monetární expanze (resp. restrikce) ad B) nástroje monetární politiky, nepřímé nástroje monetární politiky, operace na otevřeném (volném) trhu, multiplikátor depozitních peněz, +monetizace rozpočtového deficitu, peněžní financování rozpočtového deficitu, dluhové financování rozpočtového deficitu, +tzv. repo-operace, změny sazby povinných minimálních rezerv, povinné a přebytečné rezervy komerčních bank, diskontní politika, diskontní sazba, lombardní sazba, +tvorba vkladů komerčními bankami v centrální bance (multiplikovaná restrikce bankovních depozit), přímé (administrativní) nástroje monetární politiky, úvěrové limity, omezení objemu úvěrů, +převody depozit, úrokové stropy, +působení a účinnost nepřímých a přímých nástrojů, +praktické využití nástrojů měnové politiky +ad C) keynesovský přístup k monetární politice, cíle a charakteristika keynesovského přístupu, situace vysoké cyklické nezaměstnanosti, cíl v podobě tzv. plné zaměstnanosti, +další cíle keynesovského přístupu, aktivistická (aktivní) politika, "jemné dolaďování" ekonomiky, politika s volností rozhodování (diskreční politika), stanovení pravidel aktivistické politiky, +keynesovský transmisní mechanismus monetární politiky, +nepřímý vztah peněžní zásoby a agregátní poptávky, účinky monetární expanze a restrikce, +neutralita peněz v dlouhém období, dlouhodobý růst potenciálního produktu, bariéry účinnosti monetární politiky, +citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru, +citlivost investičních výdajů na úrokovou míru, +změny nominální a reálné úrokové míry, časová zpoždění v kontextu makroekonomických stabilizačních politik, +vnitřní a vnější zpoždění, rozpoznávací, rozhodovací a akční (reakční doba) zpoždění, +destabilizační účinky stabilizační politiky, +vliv systému měnových kursů na účinnost měnové politiky, +měnová politika v otevřené ekonomice (silný účinek pro pohyblivý a slabý účinek pro fixní nominální měnový kurs), +devizové restrikce, +sterilizační operace, +politika "levných peněz", +úroková míra jako výlučný zprostředkující cíl měnové politiky, monetaristický přístup k měnové politice, +"klasická" východiska monetaristické interpretace monetární politiky, +neutralita peněz v krátkém a dlouhém období, kvantitativní teorie peněz, kvantitativní rovnice (rovnice směny), +stará verze kvantitativní teorie (+Fisherova a cambridgeská verze), +držba peněz pro 135

transakční účely, +rovnice cambridgeské verze kvantitativní teorie peněz, +cambridgeský (+marshallův) koeficient k, +důchodová rychlost (oběhu) peněz, +transakční rychlost (oběhu) peněz, +přímý vztah (transmisní mechanismus) mezi změnou množství peněz a agregátní poptávkou, +stabilita důchodové rychlosti peněz, +dynamika transakční a důchodové rychlosti peněz, +nová verze kvantitativní teorie, +monetaristická verze kvantitativní teorie peněz, +stabilita soukromého sektoru, +stabilita poptávky po penězích, +odchylky skutečného od potenciálního produktu, +výkyvy cenové hladiny, krátkodobé kolísání produktu a cenové hladiny, +krátkodobá ne-neutralita a dlouhodobá neutralita peněz, +vývoj nominální agregátní nabídky, monetaristická měnová politika, monetaristické pevné měnové pravidlo stabilního růstu peněžní zásoby, +vztah mezi tempem růstu peněžní zásoby a tempem růstu potenciálního produktu, +nízká a akcelerující inflace, +bariéry účinnosti monetaristické monetární politiky, +rozkolísanost poptávky po penězích, +praktická uplatnění monetaristické monetární politiky, +monetaristický experiment, eklektický charakter monetární politiky, +alternativní přístupy k monetární politice, +podřízení monetární politiky kursové politice (v režimu fixních měnových kursů), +úvěrový kanál (transmisní mechanismus) monetární politiky, +"přidělování úvěrů", cílování inflace ("inflační cílení"), +peněžní (nepřímé) cílení, +"přímé inflační cílení", +sledování souboru indikátorů budoucí inflace, +cíle a chování centrální banky III.10.3. Hlavní nové značky a zkratky KTP (kvantitativní teorie peněz), k (cambridgeský koeficient)

III.10.4. Typové otázky, kvizy, příklady a úkoly A) Otázky pravda/nepravda: 1) pokud centrální banka provádí restriktivní monetární politiku, prodává na otevřeném trhu vládní dluhopisy P N 2) konečným cílem monetární politiky může být stabilita měnového kurzu P N 3) růst diskontní úrokové sazby způsobí na trhu peněz snížení nominální úrokové míry P N

136

4) růst peněžní nabídky vede k poklesu úrokové míry na trhu peněz, což zpravidla vyvolá růst investic a agregátní poptávky P N 5) keynesovci prosazují, aby centrální banka regulovala nabídku peněz, zatímco monetaristé prosazují regulaci úrokové míry P N B) Kvizové otázky: 1) Poměr měnového agregátu M1 k měnové bázi se nazývá: a) akcelerátor b) peněžní akcelerátor c) jednoduchý výdajový multiplikátor d) finanční akcelerátor e) jednoduchý depozitní (peněžní) multiplikátor 2) Mezi přímé nástroje cíle monetární politiky jednoznačně patří: a) diskontní politika b) operace na volném trhu c) devizové operace d) úvěrové limity e) povinné minimální rezervy

3) V případě, že centrální banka za své devizové rezervy nakupuje domácí měnu, chce zabránit: a) revalvaci domácí měny b) apreciaci domácí měny c) devalvaci domácí měny d) depreciaci domácí měny e) ani jedna odpověď není správná 4) Z dlouhodobého hlediska vede expanzivní monetární politika k: a) růstu zaměstnanosti b) růstu celkové cenové hladiny c) růstu reálného produktu d) růstu úrokové míry 137

e) růstu reálné mzdové sazby 5) Tvůrcem moderní (nové) verze kvantitativní teorie peněz je především: a) David Hume b) Irwing Fisher c) Milton Friedman d) John Maynard Keynes e) David Ricardo C) Příklady a úkoly: 1) Centrální banka chce podpořit ekonomický růst v zemi. Jakými opatřeními v rámci své monetární politiky toho může dosáhnout? 2) Slovně vyjádřete pevné měnové pravidlo či monetaristický přístup k monetární politice.

stálé pravidlo, charakterizující

3) Správně doplňte následující tvrzení. Růst tržní úrokové míry může být mimo jiné způsoben …......................... krátkodobých vládních dluhopisů centrální bankou. +4) Opravte následující schéma keynesovského transmisního mechanismu monetární politiky pro krátké období, klesá-li nabídka peněz: M klesá i klesá I, C, X roste AD klesá reálný GDP klesá a P roste.

5) Centrální banka koupí na otevřeném trhu vládní dluhopisy za 20 mld. Kč od podniků a domácností prostřednictvím jejich šekových účtů u komerčních bank. Povinná míra rezerv, kterou banky přesně dodržují, činí 12,5%. Předpokládáme dále, že veškerý pohyb peněz probíhá v rámci bankovního systému. Vypočtěte celkové změny, ke kterým dojde (rozlište kladné a záporné hodnoty): a) v aktivech centrální banky, b) v pasívech soustavy komerčních bank. III.10.5. Výsledky a řešení ad A) 1) P 2) P 3) N 4) P 5) N ad B) 1) e 2) d 3) d 4) b 5) c 138

ad C) 1) Centrální banka můţe podpořit ekonomický růst v zemi sníţením diskontní sazby, sníţením míry povinných minimálních rezerv či nákupem vládních dluhopisů na otevřeném trhu - podrobněji viz doporučenou literaturu [1], [2],[3],[6], [8] apod. 2) Podle tzv. pevného měnového pravidla (stálého pravidla) má stabilní růst peněţní zásoby odpovídat dlouhodobému trendu růstu reálného produktu, tj. tempu růstu potencionálního produktu. Stabilní tempo růstu peněţní zásoby by tak mělo činit 3 - 5 procent ročně. Dodrţování tohoto pravidla by se mělo umoţnit centrální bance dosaţení stabilní cenové hladiny - podrobněji viz doporučenou literaturu [1], [2], [8] apod. 3) prodejem +4) i roste; I, C, X klesá; P klesá +5) Peněţní multiplikátor zde činí 1/0,125 = 8 a kladná změna nabídky peněz 8 . 20 = 160 mld. Kč (nákup vládních obligací vede k mulplikované expanzi depozit). Aktiva se musí rovnat pasivum a tak celková změna v aktivech centrální banky činí +20 mld. Kč a celková změna v pasivech soustavy komerčních bank +160 mld. Kč. III.10.6. Doporučená studijní literatura a domácí úkoly základní: [1] - kap.11. (11.1. - 11.8.); [2] - kap.9. (9.1. - 9.7.)); [3] - kap.9. (9.1. - 9.3.); [4] - kap.9. (9.1. - 9.9.) rozšiřující: [6] - kap.I. (1 - 4); [8] - kap.12, kap.16 doporučené příklady a domácí úkoly: [1] – kap.11./př.1, 2, 5; [2] - kap.9./ot.1, ot.6, ot.8; [3] - kap.9./ot2, ot.3, ot.4, ot.7.; [4] - kap.9.6./př.1, 4, 5, 6

blok IV. ALTERNATIVNÍ TÉMATA IV.11. Zahraničněekonomická politika (alternativní téma) IV.11.1. Struktura tématu A) Protekcionismus versus volný obchod A1) Nástroje a cíle protekcionismu A2) Důsledky a oprávněnost protekcionismu A3) Proexportní politika B) Regulace pohybu kapitálu a regulace měnových kursů C) Mezinárodní koordinace ekonomických intervencí 139

C1) Přínosy a formy mezinárodní koordinace +C2) Důležité mezinárodní ekonomické instituce +D) Sjednocování národních ekonomik D1) Základní charakteristiky procesů sjednocování +D2) Základní charakteristiky procesů sjednocování v Evropě IV.11.2. Základní pojmy a souvislosti nutné k zapamatování ad A) zahraničněekonomická politika, obchodní politika (usměrňování exportu a importu), regulace mezinárodního pohybu kapitálu, kursová politika (regulace měnových kursů), protekcionismus (ochranářství), nástroje obchodního protekcionismu (nástroje protekcionistických opatření v oblasti obchodu s výrobky a službami), cla (tarify), funkce a dopady cel, mimocelní bariéry, množstevní dovozní kvóty, dobrovolné exportní restrikce, neviditelné překážky dovozu, +kritéria výběru nástrojů protekcionismu, cíle protekcionismu, udržení vysoké zaměstnanosti, +ztráta spotřebitelského přebytku,+prohibitivní clo, řešení strukturálních problémů, +úzká specializace ekonomiky, +nedospělá odvětví (+výchovný protekcionismus), +zanikající odvětví, +ztráta komparativní výhody, +odvetná cla, +směnné relace, +teorie optimálního cla, neekonomické cíle (resp. příčiny) protekcionismu, +alternativní nástroje udržení vysoké zaměstnanosti, dosažení vnější ekonomické rovnováhy, důsledky protekcionismu, +pozitivní a negativní dopady protekcionismu, dopady protekcionismu na náklady domácích výrobců, snižování konkurenceschopnosti, +politika "ožebračování svého bližního" (+"ožebračování souseda"), +různé pohledy na protekcionismus, +oprávněnost protekcionismu, odvetný charakter cel, dumping, protidumpingové clo, snižování celkových přínosů z aplikace komparativní výhody, +teorie komparativních výhod jako pilíř ideologie volného obchodu, politika podporující export (proexportní politika), nástroje proexportní politiky, stimulační (proexportní) účinky znehodnocení kursu dané národní měny, vývozní subvence, další proexportní opatření ad B) regulace mezinárodního pohybu kapitálu, cíle regulace v oblasti mezinárodního pohybu kapitálu, cíle stabilizace mezinárodního pohybu kapitálu, +"horký kapitál", doplnění nedostatečných národních úspor, investiční pobídky, daňové úlevy a další nástroje, regulace měnových kursů, měnový (devizový) trh, +nominální měnový kurs, kolísání (fluktuace) měnových kursů, +kursové systémy, kursy neregulované (neintervenované), volně pohyblivé (plovoucí) kursy, +čistý floating, +systém zlatého standardu, +relativně stabilní kursy v systému zlatého standardu, +směnitelnost národních měn za zlato, +zlatá parita měn, +zlatá deviza, kursy regulované (intervenované), kursové intervence centrální banky, mezinárodní měnové trhy, měnové (mezinárodní měnové, devizové) rezervy centrální banky, účinky intervencí, +koordinace intervencí, +sterilizovaná a nesterilizovaná intervence, nepřímé ovlivňování kursu, formy intervenovaných kursů, +kursy relativně fixní, devalvace (znehodnocení kursu), revalvace (zhodnocení kursu), +přizpůsobování měnového kursu, změny měnových rezerv, +klouzavé (posuvné) přizpůsobování kursu, +povolená oscilace kursu okolo 140

centrální úrovně v předem vymezeném pásmu, +"nečistý floating", +brettonwoodský kursový systém, +kursový systém Evropské unie a v ČR, stabilní a nestabilní měnové kursy, +nejistota z kursových výkyvů, +dodatečné náklady, +dovoz inflace při stabilních kursech, +účinnost monetární a fiskální politiky v odlišných kursových systémech (vliv na účinnost makroekonomických politik zaměřených na vnitřní ekonomickou stabilitu), +vztahy mezi měnovým kursem a konkurenceschopností výrobců, spekulativní pohyby krátkodobého kapitálu, cíle kursové regulace, stimulace čistého exportu, souvislosti mezi vývojem měnového kursu a čistého exportu, dopady na agregátní poptávku, +vlivy v krátkém a dlouhém období, faktory intenzity reakce čistého exportu na změny měnového kursu (cenová elasticita poptávek, struktura ekonomiky, reakce domácích a zahraničních cen na změnu kursu), +Marshall-Lernerova podmínka, +cenové a objemové změny, +jev "J" křivky, +reálný měnový kurs,+absorpční přístup, +keynesovské pohledy na problematiku determinace platební bilance ad C) rozvoj mezinárodní ekonomické spolupráce, mezinárodní koordinace ekonomických intervencí, regulační aktivity národních autorit, přínosy mezinárodní koordinace, realizace komparativní výhody, úspora nákladů, eliminace konfrontačních politik, formy mezinárodní koordinace, nižší stupně koordinace, další formy koordinace národních ekonomických intervencí, spolupráce v oblasti obchodní politiky, +formy regionálně omezené koordinace, +formy ekonomické integrace, pásmo (zóna) volného obchodu, celní unie, +efekty celní unie, +efekt rozšiřování obchodu, +efekt omezování obchodu, +příklady pásem volného obchodu, Všeobecná dohoda o clech a obchodu, Světová obchodní organizace, omezení části pravomocí národních autorit v oblasti obchodní politiky a měnových kursů, vnější směnitelnost (konvertibilita) národních měn, Mezinárodní měnový fond a Světová banka (Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj), +mezinárodní finanční krize, +"nová finanční architektura" ad D) sjednocování národních ekonomik, vyšší formy koordinace národních ekonomických intervencí, +ekonomická integrace, nová jednotná ekonomika (mezinárodní ekonomická integrace), přínosy sjednocení národních ekonomik, +mechanismus sjednocování, +funkcionální a institucionální integrace, stupně sjednocování, společný trh, +volný pohyb kapitálu a osob, +koordinace hospodářských politik, hospodářská unie, +vznik jednotné ekonomiky, +přerozdělování důchodů, měnová unie, +politická unie, základní předpoklady hospodářského sjednocení, +obdobná ekonomická úroveň, +sblížení národních stabilizačních politik, +oblasti sblížení a stabilizace národních ekonomik, +omezení pravomocí národních autorit a jejich převedení na nadnárodní orgány, +omezení národní suverenity, +Evropská unie, +Evropský měnový systém, +společný rozpočet, +společné fondy, +evropská měnová unie, +euro, +Evropská centrální banka, +přínosy a negativa potenciálního vstupu ČR do EU, +rizika a úskalí integračních procesů v Evropě IV.11.3. Hlavní nové značky a zkratky

141

SD (tržní nabídka domácích podniků), SW (tržní nabídka zahraničních podniků), pD (cena statku na domácím trhu), pW (cena statku na světovém trhu), z (clo), T/T (směnné relace), MMF nebo IMF (mezinárodní měnový fond), IBRD (Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj), SDR (zvláštní práva čerpání), G-8 (Skupina osmi), OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu), WTO (Světová obchodní organizace), NAFTA (Severoamerická dohoda o volném obchodu), CEFTA (Středoevropská dohoda o volném obchodu), EFTA (Evropské sdružení volného obchodu), EU (Evropská unie), ECU (evropská měnová jednotka), EMS (evropský měnový systém), ILO (Mezinárodní úřad práce)

IV.11.4. Ukázka otázek, příkladů a úkolů 1) Rozhodněte, zda uvedená tvrzení platí (P) či neplatí (N): a) mezi tzv. neviditelné překážky dovozu nepatří nadstandardní celní procedury P N b) zavedení dovozní kvóty má tendenci zvyšovat cenu domácí cenu daného statku P N c) celní unie představuje nejnižší stupeň mezinárodní ekonomické integrace P N

2) Vyberte právě jednu z uvedených nabídek. Zavedení cla povede k: a) poklesu ceny daného statku b) poklesu přebytku domácích výrobců c) růstu ceny daného statku d) růstu dovozů e) růstu přebytku spotřebitelů

142

3) Správně doplňte následující tvrzení: a) bezprostředními cíli obchodní politiky je z dlouhodobého hlediska …............. platební bilance a v tom zájmu ….................... měnové kurzy b) v případě konstantních výnosů z variabilního vstupu je hranice produkčních možností …................................ c) v případě …....................... integrace vzniká společný orgán, který přebírá některé pravomoci, jež dříve patřily …................ orgánům 4) Uveďte základní příčiny existence mezinárodního obchodu. 5) Stručně charakterizujte jednotlivé stupně mezinárodní ekonomické integrace. IV.11.5. Výsledky a řešení 1) a) N b) P c) N 2) c (růstu ceny daného zboţí) 3) a) vyrovnaná, regulované b) lineární c) nadstátní, národním 4) Mezi základní příčiny existence mezinárodního obchodu patří: a) rozmanitost výrobních podmínek, jejíţ důsledkem je to, ţe vyrobené statky a sluţby se v jednotlivých oblastech mohou velmi lišit, coţ tvoří základ pro přirozenou specializaci oblastí, b) užitek z rozměru velikosti výroby, kdy s rozsahem výroby se sniţují výrobní náklady na jednotku a tím roste produktivita práce a zvyšuje se míra zisku, coţ tvoří východisko pro ekonomickou specializaci výroby, c) rozdíly ve spotřebitelském vkusu, kdy v jednotlivých zemích je obliba určitého zboţí rozdílná, občané zde mají rozdílné záliby, preference, d) princip absolutních a komparativních výhod, kdy země se specializuje na výrobu a vývoz toho zboţí, které můţe vyrábět s absolutně či relativně s niţšími náklady (kde je výkonnější, efektivnější neţ jiné země) a naopak dováţí takové zboţí, které vyrábí s absolutně či relativně vyššími náklady (kde měně výkonná, méně efektivní neţ jiné země), e) další rozdíly v ekonomických či geografických podmínkách, např. rozdíly ve vybavenosti výrobními faktory, v úrovni vědeckotechnického pokroku, v úrovni lidského kapitál, v geografické koncentraci výroby (centrum, periferie) - podrobněji viz doporučenou literaturu [1], [2],[3],[6], [8] apod. 5) Jednotlivé stupně mezinárodní ekonomické integrace jsou následující: zóna (pásmo) volného obchodu, tj. zrušení cel a dovozních kvót mezi členskými zeměmi ve vzájemném obchodě, jde o první stupeň institucionalizované integrace; celní unie, tj. zóna volného obchodu plus jednotná obchodní politika vůči nečlenům unie (zejména jednotný celní 143

sazebník), zóny volného obchodu a celní unie patří mezi tzv. preferenční oblasti či preferenční obchodní dohody (PTAs); vytváření společného trhu, tj. rozšíření celní unie o volný pohyb kapitálu a osob, navíc také o koordinaci dalších součástí ekonomických politik (např. daňových systémů); měnová unie, tj. společný trh plus dohoda řešící otázku kurzů měn členských zemí, můţe jít buď o zavedení neodvolatelně fixních měnových kurzů členských zemí nebo o zavedení společné měny (např. eura); hospodářská unie, tj. společný trh a měnová unie, ústící v úplné sjednocení monetární a fiskální politiky členských zemí, dochází zde k převedení ekonomických pravomocí na nové nadnárodní autority, důsledkem je vznik nové jednotné ekonomiky (označováno jako mezinárodní ekonomická integrace), ačkoliv EU vykazuje dnes určité prvky hospodářské unie, nelze ani v jejím případě hovořit o existující hospodářské unii politická unie, tj. vznik jednotného politického útvaru, politická unie zahrnuje kromě úplné hospodářské unie i společné politicko-sociální struktury, fakticky to znamená spojení dosud nezávislých zemí v jeden celek se společnými centrálními orgány a politickými institucemi, moţná budoucí forma EU v podobě plánované jednotné Evropy (evropského federálního státu) - podrobněji viz např. doporučenou literaturu [3]. IV.11.6. Doporučená studijní literatura, příklady a úkoly základní: [1] - kap.13. (13.1. - 13.2.); [2] - kap.13. (13.1. - 13.5.)); [3] - kap.11. (11.1. - 11.4.), kap.13. (13.1. - 13.3); [4] - kap.6. (6.1. - 6.9.) rozšiřující: [6] - kap.IV. (1 - 5); [8] - +kap.38., +kap.39., +kap.40. doporučené příklady a domácí úkoly: [1] - kap.13./př., 3, 4, 5; [2] - kap.13./ot.2, ot.3, ot.5; [3] - kap.11./ot2, ot.4, ot.7., kap.13/ot.1, ot.2; [4] - kap.6.6./př.7, 8, 9, 10

IV.12. Vývoj standardní mikroekonomie a makroekonomie (alternativní téma) IV.12.1. Struktura tématu A) Standardní a nestandardní přístupy k ekonomickým teoriím B) Ekonomické myšlení do vzniku neoklasické doktríny B1) Ekonomické myšlení starověku 144

B2) Ekonomické myšlení středověku B3) Merkantilismus B4) Škola fyziokratů B5) Klasická škola politické ekonomie C) Formování moderní standardní mikroekonomické teorie C1) Etapizace neoklasické ekonomie C2) Školy předkeynesovské neoklasiky a její předchůdci C3) Obecná charakteristika předkeynesovské neoklasiky C4) Hlavní teoretické koncepce předkeynesovské neoklasiky C5) Význam předkeynesovské neoklasiky a její krize v meziválečném období C6) Teorie nedokonalé a monopolistické konkurence C7) Alternativní teorie firmy C8) Hlavní směry rozpracování moderní standardní mikroekonomické teorie po II. světové válce +C9) Aktuální stav, hlavní problémy a perspektivy moderní standardní mikroekonomické teorie D) Formování moderní standardní makroekonomické teorie +D1) Předchůdci J. M. Keynese D2) Dílo a odkaz J. M. Keynese D3) Příjetí Keynesova díla a vznik keynesovské proudu ekonomie D4) Neokeynesovská ekonomie a "velká neoklasická syntéza" D5) Nové směry v keynesovské ekonomii od 70. let 20. století D6) Neoklasická ekonomie v době dominance keynesovství +D7) Chicagská škola ekonomie D8) Neokonzervativní etapa vývoje neoklasické ekonomie +D9 Mikroekonomické zakotvení standardní makroekonomie D10) Aktuální stav, hlavní problémy a perspektivy moderní standardní makroekonomické teorie +E) Hlavní alternativní přístupy k ekonomickým teoriím +F) Procesy globalizace a ekonomické teorie 21. století IV.12.2. Doporučená studijní literatura hlavní doporučená studijní literatura: [12] - vybrané pasáže; [13] - kap.1. (1.1. - 1.3.), kap.2. (2.1. - 2.8.), kap.3. (3.1. - 3.10.) další doporučená studijní literatura: [2] - kap.1. (1.2.); [3] - kap.8. (8.4.); [7] - kap.VII. (1 - 5); [8] - kap.35, ;[15] - kap.24.

145

další doporučené různé studijní prameny k problematice dějin ekonomických teorií nalezne zájemce v sylabech předmětů garantovaných P. Sirůčkem na VŠE v Praze, které jsou zavěšeny na internetové adrese: http://nb.vse.cz/~sirucek.

IV.12.3. Vývoj ekonomické teorie (strom ekonomie) Klíčové roky ve vývoji ekonomie jako vědy: - Rok 1776 je rokem vzniku ekonomie jako vědy (v podobě klasické politické ekonomie), v tomto roce anglický ekonom Adam Smith (1723 - 1790) vydal své slavné dílo ”Pojednání o podstatě a původu bohatství národů”, kde přichází s neméně známým pojmem tzv. neviditelné ruky trhu. Neviditelná ruka trhu konkrétně znamená, že souladu zájmů jednotlivce a společnosti lze dosáhnout bez zásahu státu, jelikož jednotlivci, sledující pouze vlastní sobecký zájem, vedeni neviditelnou rukou trhu současně poskytují cenné služby jiným, takže konečné důsledky individuálního egoismu jsou blahodárné pro všechny (platí to ovšem za předpokladu respektování etických norem a smyslu pro spravedlnost - tzv. morálních citů čili moral sentiments a citu sympatie - fellow feeling, Adam Smith byl totiž také morální filosof a napsal dílo ”Teorie morálních citů”, v roce 1759). - Rok 1817 - David Ricardo (1772 - 1823), rovněž představitel klasické politické ekonomie, vydal v tomto roce své dílo ”Zásady politické ekonomie a zdanění”, kde vytvořil základy pracovní teorie hodnoty a také vypracoval známou teorii mezinárodního obchodu - teorii komparativních výhod. Teorie komparativních výhod znamená, že každá země se specializuje na výrobu a vývoz toho zboží, které může vyrábět s relativně nižšími náklady (kde je tedy relativně výkonnější, efektivnější než jiné země) a naopak dováží takové zboží, které vyrábí s relativně vyššími náklady (s nižší produktivitou, kde je tedy relativně méně výkonná než jiné země). - Rok 1867 - Karel Marx (1818 - 1883), zakladatel marxistické politické ekonomie, vydal v tomto roce první díl svého zásadního díla ”Kapitál”, ve kterém dopracoval pracovní teorii hodnoty, z nímž pak odvodil svoji teorii nadhodnoty a teorii vykořisťování. - Rok 1871 je rokem marginalistické revoluce, vycházejí díla rakouského ekonoma Carla Mengera (1840 - 1908) a anglického ekonoma Williama Stenleye Jevonse (1835 - 1882) ”Základy národohospodářské nauky” a ”Teorie politické ekonomie”, které přinášejí teorii mezního (marginálního) užitku, tuto teorii pak převzala neoklasická ekonomie, stejně jako teorii mezní produktivity, kterou vypracoval americký marginalista John Bates Clark (1847 - 1938) v díle ”Rozdělování bohatství” z roku 1899. K předním představitelům neoklasické ekonomie patří Leon Walras (1834 - 1910), tvůrce teorie všeobecné (celkové) rovnováhy, Alfred Marshall (1842 - 1924), zakladatel teorie dílčí rovnováhy, Vilfredo Pareto (1848 - 1923), který rozpracoval indiferenční analýzy u spotřebitele či Arthur Cecil Pigou (1877 - 1959), který rozvinul teorii blahobytu. - Rok 1936 je rokem keynesiánské revoluce v makroekonomii, v tomto roce anglický ekonom John Maynard Keynes (1883 - 1946) vydal své stěžejní dílo ”Obecná teorie 146

zaměstnanosti, úroků a peněz”, v němž odůvodnil nezbytnost státních zásahů do ekonomiky, doplnit tak tzv. neviditelnou ruku trhu ”viditelnou pěstí státu”. - Rok 1962 - v tomto roce Milton Friedman (1912 - 2006) vydal své dílo ”Kapitalismus a svoboda”, Milton Friedman se stal vůdčí osobností tzv. protikeynesiánské revoluce a neoliberální (neokonzervativní) ekonomie, ve svém díle ostře kritizuje vládní programy keynesiánského ražení nejen jako finančně drahé a přitom neúčinné, ale hlavně jako opatření omezující osobní svobodu. K neoliberální (neokonzervativní) ekonomii bývají řazeny kromě monetarismus Miltona Friedmana rovněž ekonomie strany nabídky (A. Laffer) a škola racionálních očekávání (žáci Miltona Friedmana - R. Barro, T. Sargent, E. Prescot a R. Lucas), která umožnila zformování nové klasická makroekonomie. Ta se nyní střetává v mnoha teoretických sporech s novou keynesiánskou makroekonomií, reprezentovanou např. N. G. Mankiwem. Keynesiánská ekonomie se tedy také vyvíjí - tradiční keynesiánství bylo nejdříve rozvinuto (po ”standardní” linii) neokeynesiánství, reprezentovaným například Paulem A. Samuelsonem, později se zformovala nová keynesiánská ekonomie. Základní informace viz např. doporučená literatura [8] či [14],, strom vývoje standardní mikroekonomie a strom vývoje standardní makroekonomie viz doporučená literatura [13].

Ukázky testů ze Základů ekonomie II (mikroekonomie i makroekonomie) Zkouškový test ze Základů ekonomie II Datum ………………….……………………………….......................................varianta 1 Příjmení a jméno .......................………….................. ...............……….......................……. Skupin číslo……….............. učitel........………....…body.............…opravil......................... -------------------------------------------------------------------------------------------------------------

147

1. Křivka AC je vždy klesající. Volte :

P

N

2b.

2. Při inflaci musí růst ceny veškerého zboží. Volte : P N

2b.

3. Správně doplňte následující tvrzení. Pokud na dokonale konkurenčním trhu práce platí, že MFCL je větší než MRPL, potom firma ................................... poptávané množství práce. 2b. 4. Správně doplňte následující tvrzení. Funkce peněžní poptávky vyjadřuje vztah mezi výší ................………............... a velikostí .................…….. . 2b. 5. Správně doplňte následující tvrzení. Účetní (podnikatelský) zisk lze vyjádřit jako rozdíl mezi ....................................................... a ........................................... .

2b.

6. Určete, kolik činí náklady (obětované) příležitosti u komodity, která může být získána bez obětování výroby nebo spotřeby něčeho jiného: jsou stejné jako cena dané komodity, b) jsou nulové, c) jsou rovné nákladům na získání dané komodity z volné přírody, d) jsou rovné součinu ceny a množství, e) nic z uvedeného neplatí. 2b. 7. Délka (perioda) střednědobého hospodářského cyklu činí přibližně: a) 3,5 roku, d) 40 - 70 let, b) 8 - 11 let, e) neplatí žádná z nabídek a) až d) . c) 25 - 30 let,

2b.

8. Kritérium volby rovnovážného výstupu podle rovnosti MC a MR platí: 3) pouze v podmínkách dokonalé konkurence, b) pouze v podmínkách konkurence nedokonalé, c) vždy, pro jakoukoliv firmu, d) vždy, pokud daná firma maximalizuje zisk, e) pouze v případě monopolu.

2b.

9. Stručně vyjádřete zákon klesajících výnosů (zákon klesajícího mezního produktu): ................................................................................................................................................. .......................... . 2b. 148

10. Slovně definujte tzv. přirozenou míru nezaměstnanosti: ................................................................................................................................................. .......................... . 2b.

Zkouškový test ze Základů ekonomie II Datum ………………….……………………………….......................................varianta 2 Příjmení a jméno .......................………….................. ...............……….......................……. Skupin číslo……….............. učitel........………....…body.............…opravil......................... ------------------------------------------------------------------------------------------------------------1. Produkční funkce předpokládá efektivní kombinace vstupů. 149

Volte :

P

N

2. Agregátní poptávka zpravidla roste, když reálné úrokové míry rostou. Volte : P N

2b. 2b.

3. Správně doplňte následující tvrzení. Křivka ilustrující všechny kombinace dvou statků, které přinášejí stejný celkový užitek pro spotřebitele, se nazývá …………………………… . 2b. 4. Správně doplňte následující tvrzení. Při deflaci celková cenová hladina ………………. .

2b.

5. Správně doplňte následující tvrzení. Zvýšení ceny statku při cenově jednotkově elastické poptávce povede k tomu, že celkové příjmy (tržby) firmy se za jinak stejných podmínek ..................... . 2b. 6. Firmě se někdy vyplatí krátkodobě vyrábět se ztrátou, pokud cena kryje alespoň: a) AFC, b) AC, c) ATC, d) AVC, e) nic z uvedeného neplatí.

2b.

7. a) b) c)

2b.

Produktovou (výrobní) metodou lze hrubý domácí produkt vyjádřit jako: souhrn výdajů na finální statky, d) C + I + G + NX, souhrn přidané hodnoty, e) C + I + M. souhrn důchodů z vlastnictví výrobních faktorů,

8. V případě oligopolu jsou bariéry vstupu do odvětví: a) nulové (vstup je tedy zcela volný), b) nepřekonatelné (vstup je tedy zcela uzavřen), c) bariéry sice existují, ale vstup není zcela vyloučen, d) menší než v monopolistické konkurenci, e) stejné jako v situaci dokonalé konkurence.

2b.

9. Slovně definujte ekonomické náklady: ................................................................................................................................................. 150

.................................................................................................................... . 2b. 10. Slovně definujte potenciální (přirozený) produkt: ................................................................................................................................................. ......................................................................................................................... . 2b.

Zkouškový test ze Základů ekonomie II Datum ………………….……………………........…………...............................varianta 3 Příjmení a jméno .......................………….................. ...............………...............……......... Skupin číslo……….............. učitel........………....…body.............…opravil......................... ------------------------------------------------------------------------------------------------------------1. Klesající výnosy z variabilního vstupu jsou technologickou vlastností krátkodobé 151

produkční funkce. Volte :

P

N

2b.

2. Tzv. cyklická nezaměstnanost není součástí (komponentou) tzv. přirozené nezaměstnanosti (tzv. přirozené míry nezaměstnanosti). Volte : P N 2b. 3. Správně doplňte následující tvrzení. Přímka ilustrující maximálně dostupné kombinace rozdělení fixního důchodu na nákup dvou statků se nazývá ……………………………………. . 2b. 4. Správně doplňte následující tvrzení. V situaci hospodářské recese dochází zpravidla k …………………..... nezaměstnanosti a k ……………… celkového produktu. 2b. 5. Správně doplňte následující tvrzení. Zvýšení ceny statku při cenové elasticitě poptávky povede k tomu, že celkové příjmy (tržby) firmy se za jinak stejných podmínek ......................... . 2b. 6. Vyjmenujte tři funkce peněz: ……………………………. , ……………………………...... , ……………………………...... .

2b.

7. Inflace tlačená náklady se objeví, jestliže: a) rostou vládní nákupy, b) rostou ceny dovážených surovin, c) klesá úroková sazba,

d) roste populace země, e) žádná z nabídek a) - d). 2b.

8. Chování kartelu (smluvního oligopolu) se nejvíce blíží podmínkám: a) dokonalé konkurence, b) úplného monopolu, c) monopolistické konkurence, d) firem z tzv. konkurenčního lemu, e) chování kartelu je specifické. 2b. 9. Stručně definujte mezní užitek (MU): ................................................................................................................................................. .......................... . 2b.

152

f) Stručně vysvětlete princip fungování tzv. automatických vestavěných stabilizátorů: ……………………………………………………………………………………………… ……………………………............………………………………………… . 2b.

ŘEŠENÍ - VARIANTA 1: 1. N 2. N 3. sníží 4. úrokové míry, poptávaného množství peněz 5. celkovými příjmy, explicitními náklady 6. b 7. b 8. d 9. podle zákona klesajících výnosů s růstem množství jednoho vstupu se snižují přírůstky výstupu, přičemž ostatní vstupy jsou konstantní 10. přirozená míra nezaměstnanosti představuje takovou míru nezaměstnanosti, které je dosaženo, jestliže ekonomika pracuje na hladině potenciálního produktu ŘEŠENÍ - VARIANTA 2:

153

1. P 2. N 3. indiferenční křivka 4. klesá 5. nezmění. 6. d 7. b 8. c 9. ekonomické náklady jsou součtem explicitních a implicitních nákladů 10. potenciální produkt představuje produkt vyrobený při plném (optimálním) využití výrobních faktorů (při plné zaměstnanosti a plném využití výrobních kapacit) ŘEŠENÍ - VARIANTA 3: 1. P 2. P 3. rozpočtová line (linie příjmu, přímka možné spotřeby) 4. růstu, poklesu 5. sníží 6. prostředek směny, zúčtovací jednotka, uchovatel hodnoty 7. b 8. b 9. mezní užitek vyjadřuje, o kolik vzroste celkový užitek, jestliže množství spotřebovaného statku se sníží o jednotku 10. tzv. automatické vestavěné stabilizátory v expanzi tlumí růst agregátní poptávky a v recesi tlumí pokles agregátní poptávky, čímž zmírňují cyklické výkyvy v tržní ekonomice

Seznam použité a další doporučené literatury k Oddílu B ALLEN, R. G. D.: Makroekonomická teorie (matematický výklad). Praha, Academia 1975. BARRO, R. J.: Macroeconomics. 5. vydání. Cambridge, MIT Press 2000. BAUMOL, W. J., BLINDER, A. S.: Economics. Principles and Policy. 4. vydání. St. Paul, West Publishing 1982. BAUMOL, W. J., BLINDER, A. S.: Economics. Principles and Policy. 8. vydání. Fort Worth, Harcourt 1999. BLAUG, M.: Economic Theory in Retrospective. 5. vydání. Cambridge, Cambridge University Press 1999. 154

BRANSON, W. H.: Macroeconomics. Theory and Policy. 3. vydání. New York, Harper & Row 1989. BUCHHOLZ, T. G.: Ţivé myšlenky mrtvých ekonomů. Praha, Victoria Publishing 1993. BURDA, M., WYPLOSZ, Ch.: Macroeconomics. A European Text. 3. vydání. Oxford, Oxford University Press 2001. BUREŠOVÁ, M., BURIANOVÁ, J., KADEŘÁBKOVÁ, B.: Makroekonomie. Cvičebnice. Praha, FinEco 1999. CAHLÍK, T.: Makroekonomie. Praha, Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum 1998. DĚDEK, O.: Anglicko - český slovník odborných ekonomických termínů. Praha, VŠE v Praze 1995. DOLAN, E. G., LINSEY, D. E.: Economics. 6. vydání. Orlando, Dryden Press 1988. DORNBUSCH, R., FISCHER, S.: Makroekonomie. 6. vydání. Praha, SPN a Nadace Economics 1994. EATWELL, J., MILGATE, M., NEWMAN, P. (eds.): The New Palgrave A Dictionary of Economics. Volume 1, 2, 3, 4. New York, Palgrave Publishers 2002. FELDERER, B., HOMBURG, S.: Makroekonomika a nová makroekonomika. Bratislava, Elita 1995. FLECK, J.: Test Bank to Accompany Dornbusch and Fischer Macroeconomics. 5. vydání. New York, Mc Graw - Hill 1990. FORBUSH, D. R., MENZ, F. C.: Study Guide and Problems to Accompany Lipsey, Steiner, Purvis Economics (8. vydání). New York, Harper & Row Publishers 1987. FRAIT, J., ZEDNÍČEK, R.: Makroekonomie. Ostrava, VŠB - TU 1996. FRANK, R. H., BERNANKE, B. S.: Ekonomie. Praha, Grada 2002. FUCHS, K.: Makroekonomie. Základní kurz (učebnice pro distanční studium). Brno, Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko - správní fakulta 1998, resp. 2002. GILLESPIE, A: Přehled EKONOMIE. Praha, Portál 2002. GORDON, R. J.: Macroeconomics. 8. vydání. New York, Addison - Wesley 2000. GOWLAND, D.: Makroekonomie. Praha, Victoria Publishing 1995. HAVEL, J. a kol.: Průvodce studiem economics. Praha, Aleko 1991. HECZKO, S.: Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy, Fakulta sociálně ekonomická UJEP, Ústí nad Labem 2007. HECZKO, S., SIRŮČEK, P.: Základy ekonomie. Cvičebnice (pracovní a metodické listy), Fakulta sociálně ekonomická UJEP, Ústí nad Labem 2006. HECZKO, S., SIRŮČEK, P.: Základy ekonomie. Cvičebnice (pracovní a metodické listy), Vydání druhé, Fakulta sociálně ekonomická UJEP, Ústí nad Labem 2009. HELÍSEK, M.: Makroekonomie pro bakalářské studium. 1. vydání. Slaný, Melandrium 1996. HELÍSEK, M.: Makroekonomie pro bakalářské studium. 2. vydání. Slaný, Melandrium 1998. HELÍSEK, M.: Makroekonomie. Základní kurs. Slaný, Melandrium 2000. 155

HELÍSEK, M.: Makroekonomie. Základní kurs. 2. přepracované vydání. Slaný, Melandrium 2002. HELÍSEK, M.: Základy makroekonomie. Průvodce studiem. Praha, Eupress nakladatelství VŠFS Praha 2004. HEYNE, P.: Ekonomický styl myšlení. Praha, Academia 1991. HOLMAN, R.: Dějiny teorií mezinárodního obchodu. Praha, VŠE v Praze 1990. HOLMAN, R.: Ekonomie. 1. vydání. Praha, C. H. Beck 1999. HOLMAN, R.: Ekonomie. Řešení otázek a příkladů. 1. vydání. Praha, C. H. Beck 2000. HOLMAN, R.: Základy ekonomie pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VŠ. Praha, C. H. Beck 2000. HOLMAN, R.: Ekonomie. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha, C. H. Beck 2001. HOLMAN, R.: Ekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha, C. H. Beck 2002. HOLMAN, R.: Ekonomie. 4. aktualizované vydání. Praha, C. H. Beck 2005. HOLMAN, R.: Ekonomie. 5. aktualizované vydání. Praha, C. H. Beck 2011. HOLMAN, R.: Mikroekonomie. Středně pokročilý kurz. Praha, C. H. Beck 2002. HOLMAN, R.: Makroekonomie. Středně pokročilý kurz. Praha, C. H. Beck 2004. HOLMAN, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck 1999. HOLMAN, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. 2. vydání. Praha, C. H. Beck 2001. HOLMAN, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. 3. vydání. Praha, C. H. Beck 2005. HOŘEJŠÍ, B., SOUKUPOVÁ, J., MACÁKOVÁ, L., SOUKUP, J.: Mikroekonomie. 4. rozšířené vydání. Praha, Management Press 2006. HOŘEJŠÍ, B., SOUKUPOVÁ, J., MACÁKOVÁ, L., SOUKUP, J.: Mikroekonomie. 5. aktualizované vydání. Praha, Management Press 2010. HRONOVÁ, S., HINDLS, R.: Národní účetnictví: koncept a analýzy. Praha, C. H. Beck 2000. HYMAN, D. N.: Macroeconomics. 4. vydání. Boston, Irwin 1997. JENÍČEK, V.: Globalizace světového hospodářství. Praha, C. H. Beck 2002. JÍLEK, J., MORAVOVÁ, J.: Ekonomické a sociální indikátory. Od statistik k poznatkům. Praha, FUTURA 2007. JONÁŠ, J. a kol. (ed.): Oslava ekonomie. Přednášky laureátů Nobelovy ceny za ekonomii. 2. doplněné vydání. Praha, Academia 1994. JUREČKA, V. a kol.: Makroekonomie. První vydání. Praha, Grada Publishing 2010. KADEŘÁBKOVÁ, B.: Úvod do makroekonomie. Neoklasický přístup. Praha, C. H. Beck 2003. KONEČNÝ, B., SOJKA, M.: Ekonomie pro techniky. Vybrané kapitoly z národního hospodářství. Praha, ČVUT v Praze 1991. KRUGMAN, P. R., OBSTFELD, M.: International Economics. Theory and Policy. New York, Addison - Wesley 1997. KUBIŠTA, V. a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy. Praha, HZ Edition 1999. LIPSEY, R. G., STEINER, P. O., PURVIS, D. D.: Economics. 8. vydání. New York, Harper & Row Publishers 1987. LIPSEY, R. G., COURANT, P. N., PURVIS, D. D., STEINER, P. O.: 156

Economics. 10. vydání. New York, Harper Collins College Publishers 1993. LISÝ, J. a kol.: Dejiny ekonomických teórií. Bratislava, Elita 1996. LISÝ, J. a kol.: Dejiny ekonomických teórií. Vývoj ekonomickej vedy. 2. vydání. Bratislava, Elita 1999. LISÝ, J. a kol.: Dejiny ekonomických teórií. Bratislava, Iura Edition 2003. LISÝ, J. a kol.: Ekonómia (všeobecná ekonomická teória). Bratislava, Iura Edition 1998. LIŠKA, V. a kol.: Makroekonomie. 2. vydání. Praha, Professional Publishing 2004. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. 8. aktualizované vydání. Slaný, Melandrium 2004. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. 9. vydání. Slaný, Melandrium 2005. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. 10. vydání. Slaný, Melandrium 2007. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. 11. vydání. Slaný, Melandrium 2010. MACH, M.: Řešené problémy ke kursu Maklroekonomie II. Jinočany, H + H 1992. MACH, M.: Makroekonomie II. Pro inţenýrské studium. První a druhá část. Slaný, Melandrium 1998. MACH, M.: Makroekonomie II. Pro magisterské (inţenýrské) studium. 1. a 2. část. Slaný, Melandrium 2001. MACH, M.: Makroekonomie. Pokročilejší analýza. 3. část. Slaný, Melandrium 2002. MACH, M., HELÍSEK, M.: Standardy předmětů Makroekonomie I a Makroekonomie II. Praha, VŠE v Praze 1997. MANKIW, N. G.: Macroeconomics. 3. vydání. New York, Worth Publishers 1997. MANKIW, N. G.: Macroeconomics. 4. vydání. New York, Worth Publishers 1999. MANKIW, N. G.: Zásady ekonomie. Praha, Grada 1999 (dotisk 2009). MERTLÍK, P., RUSMICHOVÁ, L., SOUKUP, J. a kol.: Úvod do obecné ekonomie. Praha, Aleko 1991. PAČESOVÁ, H.: Makroekonomie. Druhý díl. Praha. ČVUT 2006 PAČESOVÁ, H.: Kapitoly z makroekonomie. Praha. Bankovní institut vysoká škola 2011 PARKIN, M.: Macroeconomics. New York, Addison - Wesley 1990. PAVELKA, T.: Makroekonomie. Základní kurz. III. vydání. Slaný. Melandrium 2007. PEARCE, D. W. a kol.: Macmillanův slovník moderní ekonomie. Praha, Victoria Publishing 1995. POŠTA, V., SIRŮČEK, P.: Makroekonomie. Základní kurz. Cvičebnice. 2. přepracované vydání, Slaný, Melandrium 2008. PROVAZNÍKOVÁ, R., VOLEJNÍKOVÁ, J.: Makroekonomie - cvičebnice pro základní a středně pokročilý kurz. Slaný, Melandrium 1998. PROVAZNÍKOVÁ, R., VOLEJNÍKOVÁ, J.: Makroekonomie - cvičebnice. 2. vydání. 157

Slaný, Melandrium 2003. PUDLÁK, J. a kol.: Vybrané otázky z makroekonomie. Praha, VŠE v Praze 1990. ROMER, D.: Advanced Macroeconomics. 2. vydání. New York, Mc Graw - Hill 2001. RUFFIN, R. J., GREGORY, P. R.: Principles of Economics. 6. vydání. New York, Addison - Wesley 1996. RUSMICHOVÁ, L., SOUKUP, J. a kol.: Makroekonomie. Základní kurs. Jinočany, H + H 1992. RUSMICHOVÁ, L., SOUKUP, J. a kol.: Makroekonomie (základní kurs). 3. vydání. Slaný, Melandrium 1995. RUSMICHOVÁ, L., SOUKUP, J. a kol.: Makroekonomie. Základní kurs. 5. vydání. Slaný, Melandrium 2002. SALIN, P.: Makroekonómia. Bratislava, Elita 1995. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. 13. vydání. Praha, Svoboda 1995. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Economics. 14. vydání. New York, Mc Graw - Hill Book Company 1992. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D., MANDEL, M. J.: Economics. 15. vydání. New York, Mc Graw - Hill Book Company 1995. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonómia. 16. vydání. Bratislava, Elita 2000. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. 18. vydání. Praha, NS Svoboda 2007. SEDLÁČEK, M. a kol.: Základy ekonomické teorie. Praha, ČVUT v Praze 2000. SIRŮČEK, P.: Průvodce dějinami standardních ekonomických teorií. Slaný, Melandrium 2001. SIRŮČEK, P.: Průvodce studiem EKONOMIE pro přijímací zkoušky na navazující magisterský studijní program. Praha, Oeconomica - Nakladatelství VŠE v Praze 2001 a dotisk 2002. SIRŮČEK, P.: EKONOMIE. Pro přijímací zkoušky na navazující magisterský studijní program na VŠE v Praze. Praha, Oeconomica - Nakladatelství VŠE v Praze 2003. SIRŮČEK, P.: EKONOMIE. Pro přijímací zkoušky na navazující magisterský studijní program na VŠE v Praze. 3. přepracované vydání. Praha, Oeconomica - Nakladatelství VŠE v Praze 2006. SIRŮČEK, P.: EKONOMIE. Pro přijímací zkoušky na navazující magisterský studijní program na VŠE v Praze. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha, Oeconomica - Nakladatelství VŠE v Praze 2011. SIRŮČEK, P.: Průvodce dějinami standardních ekonomických teorií. 2. aktualizované vydání. Slaný, Melandrium 2003. SIRŮČEK, P., NEČADOVÁ, M.: Mikroekonomická teorie I. Cvičebnice. Slaný, Melandrium 2001. SIRŮČEK, P., NEČADOVÁ, M.: Mikroekonomická teorie I. Cvičebnice. 2. aktualizované vydání. Slaný, Melandrium 2003. 158

SIRŮČEK, P., NESET, P. a kol.: Makroekonomická teorie I. Cvičebnice. 1. část. Slaný, Melandrium 2003. SIRŮČEK, P., NESET, P. a kol.: Makroekonomická teorie I. Cvičebnice. 1. část. 2. aktualizované vydání. Slaný, Melandrium 2003. SLANÝ, A. a kol.: Makroekonomická analýza a hospodářská politika. Praha, C. H. Beck 2003. SNOWDON, B., VANE, H. R.: A Macroeconomic Reader. London, Routledge 1999. SOJKA, M.: Kdo byl kdo. Světoví a čeští ekonomové. Praha, Libri 2002. SOJKA, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, VŠE v Praze 1991. SOJKA, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. 2. vydání. Praha, VŠE v Praze 1998. SOJKA, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum 1999. SOJKA, M.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Havlíček Brain Team 2010. SOJKA, M., KONEČNÝ, B.: Malá encyklopedie moderní ekonomie. Praha, Libri 1996. SOJKA, M., KONEČNÝ, B.: Malá encyklopedie moderní ekonomie. 4. vydání. Praha, Libri 2001. SOUKUP, J., POŠTA, V., NESET, P., PAVELKA. T., DOBRYLOVSKÝ, J.: Makroekonomie. Moderní přístup. Praha, Management Press 2007. SOUKUP, J., POŠTA, V., NESET, P., PAVELKA. T., DOBRYLOVSKÝ, J.: Makroekonomie. 2. aktualizované vydání. Praha, Management Press 2010. SOUKUPOVÁ, J., HOŘEJŠÍ, B., MACÁKOVÁ, L., SOUKUP, J.: Mikroekonomie. 3. doplněné vydání. Praha, Management Press 2002, 2003 a 2004 SPENCER, D. E.: Study Guide Parkin Economics. New York, Addison - Wesley Publishing Company 1990. SPĚVÁČEK, V. a kol.: Transformace české ekonomiky: politické, ekonomické a sociální aspekty. Praha, Linde 2002. URBAN, L. a kol.: Hospodářská politika. Praha, Victoria Publishing 1994. VLČEK, J. a kol.: Ekonomie a ekonomika, 3. vydání, ASPI, Praha 2005. VLČEK, J. a kol.: Ekonomie a ekonomika, 4. zcela přepracované vydání, Walters Kluwer ČR, Praha 2009. YOHE, G. W.: Study Guide to Accompany Samuelson – Nordhaus Economics (13. vydání). New York, Mc Graw - Hill Book Company 1989. ŢÁK, M. a kol.: Velká ekonomická encyklopedie. 2. doplněné a přepracované vydání. Praha, Linde 2002.

Pozn.: výše uváděná literatura ve většině případů jiţ přesahuje poţadavky kladené na posluchače bakalářského studia na BIVŠ.

159