5IE312 Ekonomie a psychologie I

5IE312 Ekonomie a psychologie I Přednášející:

Petr Houdek KIE NF VŠE

2. Ekonomie a psychologie coby různé pohledy na stejný problém? Co jsou to heuristiky a kdy ne/můžeme hovořit o i/racionálním chování? Koncept omezené racionality. Specializace 5BE – Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský) Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.

Přístupy k rozhodování, uvažování a chování člověka Racionalita

“Démoni” (homo oeconomicus)

Omezená racionalita

Neomezená (normativní) racionalita

“Uspokojivost”

Optimalizace za omezení

Adaptabilní heuristiky Psychologické, biologické (evoluční) determinanty CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

2

Racionalita (užitečný koncept?) • Zaměřeno na důsledky “chování”: – “Standardní ekonomie” čili Ftwist (či “as if” ekonomie). Nejde o to, jak se lidé rozhodují, ale k čemu v realitě dospějí a jak reagují na (změny) incentivů. – Funkce užitku jsou operacionální schémata: lidé se chovají racionálně z definice (zvažují náklady a výnosy volby).

CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

3

Racionalita (užitečný koncept?) • Zaměřeno na způsoby uvažování, rozhodování a chování : – Kahnemanův & Tverskyho program “heuristics and biases”. Bohužel často interpretováno jen, že lidé vykazují “iracionální” chování. – Pointa je spíše identifikace “systematických” sklonů k jednání v závislosti na rozhodovacím prostředí, stavu subjektu, atd. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

4

Racionalita (užitečný koncept?) • Zaměřeno na způsoby uvažování, rozhodování a chování v konkrétním prostředí a jejich důsledky: – Heuristiky a “vzorce chování” jako (i) adaptabilní jednání, vždy je nutné je vztáhnout k (ii) prostředí (kontextu) volby, včetně agregovaného chování (tzv. “Simonovy nůžky”). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

5

Otázky: je racionální, když … • (Nákupní) rozhodování žen ovlivňuje hormonální cyklus? • Spotřebitelé považují barevné cenovky za znak slevy, i když ke změně nedošlo či došlo ke zdražení? • Lidé sází v loteriích (tj. kupují cenný papír s negativním očekávaným výnosem)? • Rozhodující trpí klamem utopených nákladů (ale: většina živočichů ním netrpí vs. “Concorde fallacy”)? • Atraktivnější (krásní) lidé: – mají vyšší plat, – mají větší šanci získat úvěr/získají jej levněji, – prospívají lépe u zkoušek (existuje však i důvod se domnívat, že jsou chytřejší)? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

6

Ekonomie a psychologie • Pátrat, zda-li je chování “racionální”, je smysluprázdné: – Ne/odpovídá vybrané normě. Co je kritériem normy (nekonečný regres či (arbitrární) axiom, alternativy?)? • Platí i u optimalizace za omezení (Stigler). • Uvědomit si, že i když reaguje někdo “chybně” (dle normy), stále se může chovat optimálně (protože kupř. náklady na “správnou” reakci jsou velké a chybovost má naopak nízké náklady – příklady?). – Bude nás zajímat, JAK se lidé chovají a jaké DŮSLEDKY z toho plynou pro ekonomické agenty/agregované entity (firmy, trhy, ekonomiky) za omezení vnějších i vnitřních (tj. mechanismy volby). • Případně i pokus o odvození “deskriptivně relevantní normy pro zlepšení blahobytu”. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

7

“Omezená racionalita” není “iracionální” (obvykle) •

„Mohli bychom chování považovat za iracionální proto, že ačkoliv někdy slouží určitým specifickým motivacím, je v rozporu s dalšími cíli, které můžeme považovat za důležitější. Můžeme ho považovat za iracionální, protože člověk pokračuje v jistém chování i s chybnými údaji nebo opomíjí celou řadu relevantních dat … protože jednající vyvozuje špatné závěry z dat … protože jednající selhal při úvahách o alternativním chování. Ovlivňuje-li chování budoucnost, jak se většinou děje, můžeme ho považovat za iracionální, protože si nemyslíme, že jednající užil ty nejlepší metody k vytvoření předpovědí nebo k přizpůsobení se nejistotě. Všechny tyto formy iracionality hrají důležitou roli v životě každého z nás, myslím si však, že je zavádějící nazývat je iracionalitou. Je lepší je vidět, jako podoby omezené racionality.“ (Simon 1985, str. 297)


8

“Omezená racionalita” není “iracionální” (nutně) • IQ natolik nepředpovídá životní úspěch (L. Terman a “Termiti”), schopnost odložit uspokojení ano (W. Mischel a “Marshmellow”). – Avšak Frederickův CRT (úspěšnost korelovala s nízkými časovými preferencemi). – https://www.youtube.co m/watch?v=6EjJsPylEOY CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

9

Heuristiky, Systém I. a Systém II.


10

Intuitivnost voleb – příklady • Ellen Langer: Potřebujeme znát důvod/účel, proto i smysluprázdný důvod/účel, může mít dopad (předbíhání u fotokopírky) – na VŠE nicméně vyvráceno. • Shane Frederick: CRT • Daniel Gilbert: Vyčerpávání ega (může docházet k porušování dlouhodobých cílů či plánů v Systému II.) • John Bargh: Emoční (podvědomé) hodnocení (pozitivně a negativně zabarvená slova a rychlost reakce, experiment nicméně replikován i u diskriminačních postojů na trhu práce). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

11



12



13

Heuristiky • Jednoduché mechanismy na získání a posouzení informací (odkud?, jak dlouho hledat?). – Mohou být založené i na ignoranci či prosté “známosti” (nákup akcií dle známosti firem > fondové managery i náhodně vybraná portfólia). – Rovněž tak i na automatizovaném přemýšlení (šachisté), tak na vrozených tendencích … • Jednoduché rozhodovací mechanismy – Úspěšnost je závislá na okolnostech (prostředí), tj. mají “ekologickou validitu”. – Nepřemýšlejí-li lidé dostatečně (či nemají informace), využijí (systematicky podobné) heuristické chování. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

14

Heuristiky, Systém I. a Systém II. • Ne/vypočitatelnost problému [tractability]. – Heuristika 1/N u finančního rozhodování.

• Robustnost módu rozhodování vůči budoucnosti (je-li v prostředí mnoho šumu, vyhrávají v predikcích pravidla ignorující většinu minulosti). • Evolučně daný systém rozhodování • Sociální prostředí – Kde se v zahraničí najíst? Tam, kde je největší fronta …

⇒Adaptační nástroje řešící problémy ekologicky racionálně. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

15

Kupř.: Rozhodování-bez-uvažování • Vědomí má malou kapacitu, nedokáže paralelně ohodnotit všechny aspekty volby. – Rozhodování mezi jednoduchou volbou (zubní pasta) a komplexní (auto, dům) dle “objektivních kritérií”? Ap Dijksterhuis et al. (2006) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

16

Rozhodování-bez-uvažování • Spokojenost s uskutečněnou volbou (dotazníkový průzkum ex post – delší doba).


17

Rozhodování-bez-uvažování • Spokojenost s uskutečněnou volbou (dotazníkový průzkum ex post). – IKEA (komplexní volba, nábytek). – Bijenkorf (jednoduchá volba, oblečení).


18

Diskuze o povaze heuristik • Kahneman (2003) v. Gigerenzer (2008). – *Prospektovou teorii detailně probereme v 4. – 5. přednášce.+ – Motto: “… the alternative to simple and precise models is not chaos.” – Proč jsou heuristiky důležité: Většina voleb je činěna intuitivně (automatizovaně).


19

Diskuze o povaze heuristik – porovnávání k referenčnímu bodu


20

Většina rozhodování je nasrovnání-závislá • State-dependent (na stavu závislá), referencedependent (srovnání k referenčnímu bodu), relativizace rozhodování – synonyma teorií tvrdících, že lidé obvykle nezvažují konečné, absolutní, dlouhodobé hodnoty, ale momentální změnu vůči stavu/bodu/okolnostem. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

21

Z toho pak vyplývá efekt rámování či framingu


22

Diskuze o povaze heuristik • Kahneman (2003) v. Gigerenzer (2008). • “Iracionální” kotevní heuristika v. heuristika známosti. – Které z párů německých měst je větších (američtí studenti): 65% úspěšnost (při přidání 9 informačních nápověd úspěšnost vzrostla jen o 7%, při přidání náznaků, kupř. fotbalový klub dokonce úspěšnost klesla). – Nicméně záleží na “ekologičnosti” úlohy, v jiném designu (vymyšlené město) se efekt známosti neprojevil, resp. respondenti odpovídali “správně”. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

23

Diskuze o povaze heuristik • Kahneman (2003) v. Gigerenzer (2008). • “Iracionální” chyba souvislosti [conjunction fallacy]: – “Linda is 31 years old, single, outspoken and very bright. She majored in philosophy. As a student, she was deeply concerned with issues of discrimination and social justice, and also participated in antinuclear demonstrations.” – Která alternativa je více pravděpodobná: • Linda is a bank teller (T)? • Linda is a bank teller and is active in the feminist movement (T&F)? – Podobné však i u expertů při předpovědích neštěstí. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

24

Diskuze o povaze heuristik • Kahneman (2003) v. Gigerenzer (2008). – “Iracionální” rámovací heuristika: • Při operaci zemře 10% lidí. • Operaci přežije 90% lidí. • Skrytý náznak?


25

Diskuze o povaze heuristik – heuristika prototypu (typizovanost) • Kahneman (2003) v. Gigerenzer (2008). – Defaultní volby (Pennsylvania v. New Jersey, 79% v 30%) • Kategorie jsou reprezentovány (dostupnými) prototypy (a nikoliv třeba průměrem) – Ignorování rozsahu/velikosti (WTP za veřejné statky) – Efekt trvání (kolonoskopie)


26

Efekt trvání


27

Diskuze o povaze heuristik – heuristika prototypu (typizovanost) • Kahneman (2003) v. Gigerenzer (2008). – Defaultní volby (Pennsylvania v. New Jersey, 79% v 30%) • Kategorie jsou reprezentovány (dostupnými) prototypy (a nikoliv třeba průměrem) – Ignorování rozsahu/velikosti (WTP za veřejné statky) – Efekt trvání (kolonoskopie) – Porušení dominance (ruka v ledové vodě) – Porušení monotonicity (dobré karty + špatné karty) – (Detailně probereme v dalších přednáškách.) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

28

5IE312 Ekonomie a psychologie I

Recommend Documents