Obecná ekonomie I přednášky

Obecná ekonomie I přednášky

Eva Kaňková Rektorát 6. patro vedle sekretariátu Po 10:45 - 11:45 Út 14:30 - 15:00 DÚ - seznámit se se základními pojmy, nabídkou, poptávkou... Definice ekonomie: 1) ekonomie je věda o činnostech, které se týkají výroby a směny statků 2) Ekonomie pojednává o ekonomickém chování člověka v tržním procesu 3) ekonomie je věda o penězích, bankovnictví, kapitálu a bohatství 4) ekonomie zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi různé skupiny Makroekonomie - studuje fungování ekonomiky jako celku Mikroekonomie - analyzuje chování jednotlivých subjektů (domácností, firem, odvětví, ...) - pozitivní - popisuje fakta a chování v ekonomice (Jaká je míra nezaměstnanosti v ČR v roce 2003? Jaká je úroveň zahraničních investic v ČR v tomto roce? Jaká je míra inflace v ČR) - normativní - zahrnuje etiku a hodnotové soudy. (Má centrální banka zvýšit měnovou bázi? Má vláda snížit daně? Má vláda snížit daňový základ?) Ekonomie a ekonomika - ekonomie je věda o ekonomice (národním hospodářství). Předmět ekonomie: - ekonomie řeší tři základní otázky: co vyrábět jak se má vyrábět pro koho vyrábět - potřeba - určitý pocit nedostatku - cílem člověka je potřeby uspokojovat - vzácnost - zdroje jsou omezené, většina statků jsou vzácné statky - volba - vzácnost vyvolává volbu - obětovaná příležitost (alternativní nátlak) - přijdeme o nějaký čas kdy můžeme studovat nebo dělat něco jiného - náklad obětované příležitosti - hodnota nejlepší nerealizované alternativy využití příslušného ekonomického statku (- musíme si zjistit možnosti jak investovat a zvažujeme co je lepší) - hodnota nejlepší nerealizované alternativy využití příslušného statku. Např. kdykoli se student rozhoduje o tom, zda studovat na vysoké škole, měl by brát v úvahu náklady příležitosti, které doprovázejí každé možné rozhodnutí. Porovnám jaká mi ujde mzda za období, kdy budu studovat a jakou budu dostávat mzdu poté, co dostuduji. - náklady se promítají do každé ekonomické události, musíme s nimi vždy počítat

Trh a tržní mechanismus - trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou za určitou cenu - subjekty: 1. domácnosti - nabízejí firmám výrobní faktory (práci, půdu, kapitál) - kupujícími jsou na trhu spotřebních výroků a služeb - cíl je maximalizace užitku při minimalizaci nákladů 2. firmy - nakupuje od domácností výrobní faktory - prodává výrobky a služby domácnostem - maximalizace zisku 3. stát - regulační funkce - objekty - zboží a služby - součásti trhu

- poptávka D - množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu

-1-

Christy


- nabídka S - objem zboží, které jsou ochotni výrobci nabízet při určitých cenách - ceny P - funkce: 1. informativní - jestliže stoupá cena, můžeme předpokládat zvýšení nabídky 2. motivační - motivuje výrobce k vyššímu zisku 3. alokační - alokovat = rozmisťovat - když stoupá cena je to informace pro výrobce aby více vyráběl a naopak

Statky (zboží, služby)

finanční trh subjekt Domácnost vlastní práci, půdu, kapitál

Firmy nákup

Stát

výrobní faktory Mzdy, renty, úroky TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ

věcný trh

Analýza poptávky - představuje chování kupujících a) individuální - poptávka jednoho spotřebitele b) dílčí - poptávka všech kupujících po jednom statku c) agregární poptávka AD - poptávka po veškerém zboží Vlivy působící na poptávku: 1. cena - a) každému bodu na křivce odpovídá určité množství a určitá cena b) cena je funkcí poptávky a naopak - změnu ceny znázorníme pohybem po křivce 2. důchody 3. komplementární vztahy 4. preference 5. růst obyvatelstva - při ostatních vlivech dochází k posunu celé křivky

- důchodový efekt - růstem cen se mění Funkce poptávky

QD = f (P) P = f (QD )

- jsou-li ostatní determinanty konstantní

-2-

Christy


P = a − bQD dP = −b dQ dQP 1 =− dP b a 1 QD = − ⋅ P b b

a, b - konstanty - směrnice přímky

- inverzně - funkce poptávky

max Q - plné uspokojení potřeb max P

tgα = −b =

max P ΔP =− max Q ΔQ

- sklon

Nabídka - množství jednotlivých druhů zboží, které jsou výrobci ochotni a schopni vyrobit a prodávat Funkce nabídky

PS = m + nQS m 1 QS = − + ⋅ P n n

- inverzní

Historický přehled - ekonomie jako vědní disciplína je stará přibližně dvě století. V roce 1776 publikoval svou knihu (Bohatství národů) Adam Smith. V ní mimo jiné naznačil, že přílišná státní regulace je škodlivá. Autor „neviditelné ruky trhu“

-3-

Christy


- dalším významným ekonomem byl Karel Marx. Ve své knize Kapitál (1867,1885, 1894) kritizoval kapitalismus a spásu viděl ve státně řízeném socialismu - John Maynard Keynes patřil rovněž mezi významné ekonomy. Ve svém díle Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936) rozebíral možnosti vlády odstranit (zmírnit) cyklické výkyvy ekonomiky „Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které z toho plynou jim... I když mají na zřeteli jen svou vlastní výhodu, jsou vedeni neviditelnou rukou trhu, a tak, aniž by to zamýšleli, napomáhají zájmu celé společnosti.“ Adam Smith - tržní ekonomika je systém, v němž každý sleduje svůj vlastní zájem - je možné, aby v systému, kde lidé sledují své vlastí, individuální zájmy, bylo dosahováno společenského prospěchu? - individuální zájmy nejsou v rozporu se společenským prospěchem

Úloha cen - informace - cena předává nějakou informaci - některý zdroj se stane vzácnější - to se projeví v jeho ceně - motivace - když se dozvím že se něco zdražilo tak mě to motivuje abych to nekupovala - perspektiva většího výdělku je motivací u výrobce a snaha ušetřit u spotřebitele - alokace - když změním své chování, na základě změny ceny tak dojde k realokaci - dojde k realokaci (přemístění) výrobních zdrojů - práce, kapitálu, ... - ceny alokují ekonomické zdroje mezi různá užití tak, aby byly tyto zdroje využívány efektivně

Teorie užitku - popisuje chování ekonomických subjektů (spotřebitelů) - racionální spotřebitel - spotřebitel maximalizující svůj užitek - při rozhodování je omezen důchodem - spotřebitel má určité preference (užitek spotřebitele závisí na preferencích spotřebitele) - efektem je užitek - nákladem je vynaložený důchod - spotřební koš - je tvořen skupinou statků - spotřeba preferovanějšího spotřebního koše přináší vyšší užitek Základní předpoklady teorie užitku: 1) předpoklad (axióm) úplnosti srovnání - v případě každých dvou spotřebních košů je možné říci jestli A > B (a je preferováno před B), A = B, A < B 2) předpoklad tranzitivity - pro každé tři spotřební koše A, B, C platí: je-li A > B a B > C tak A > C

Kardinalistická verze teorie užitku: - užitek je přímo měřitelný (uvažuji 1 statek) U... celkový užitek MU ... mezní užitek X ... množství

-4-

Christy


- zákon klesajícího mezního užitku - s růstem spotřebovávaného množství statku celkový užitek roste klesajícím tempem do bodu nasycení a pak klesá. (mezní užitek s růstem spotřebovávaného množství statku klesá) - každá další spotřebovávaná jednotka statku, přináší menší užitek, než ta předchozí

ΔU U 1 − U 2 = ΔX X 2 − X 1 dU MU = dX

MU =

- průměrný užitek - AU - užitek na jednotku spotřebovávaného statku

AU =

U X

- vodorovná čára - funkce užitku - první tři si koupíme protože na tom získáme (hodnotím 30, vynaložím jen 15) - čtvrtou si taky ještě koupím protože je hodnota adekvátní nákladům - pátou si už nekoupím, protože bych na tom tratila => funkce poptávky splývá s funkcí mezního užitku D = MU = P (nakupuji tolik, dokud se mezní užitek nevyrovná s cenou)

MU X = MU Y = MU Z - cílem je dosáhnout následující situace: poměr užitku k cenám se vyrovná (vždy)

MU X MU Y MU Z = = PX PY PZ - zjišťuji optimální kombinaci statků, tak abych měl co největší užitek

-5-

Christy


Př. 1

MU = 60 − 2 X Pt = 20

20 = 60 − 2 X 20 = X Př. 2

U = 60q − q 2 Pt = 4 MU = 60 − 2q 4 = 60 − 2q 26 = q

(- derivace)

Ordinalistická verze teorie užitku: - užitek není přímo měřitelný - není možné konstruovat křivku celkového užitku - spotřebitel je schopen určit, který spotřební koš preferuje - spotřebitel je schopen určit, zda s růstem spotřebovávaného množství statku celkový užitek roste, nebo klesá Indiferenční křivka - množina kombinací statků, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek

- bod L přináší větší užitek než bod K Vlastnosti indiferenčních křivek 1) neprotínají se - plyne z předpokladu tranzitivity

- budeme předpokládat, že se protnou -6-

Christy


A, B, C ... tři spotřební koše užitek A = C a současně A = B z obrázku vidíme že C > B, ale podle předpokladu tranzitivity by muselo být C = B - proto se nemůžou nikdy protínat 2) neexistuje spotřební koš, který by neležel na žádné indiferenční křivce - plyne z předpokladu úplnosti srovnání

K ... původní spotřební koš L, M, N ... jakou jednotku Y jsme ochotni obětovat, abychom dostali dodatečnou jednotku X

MRS c = −

ΔY ΔX

- mezní míra substituce ve spotřebě - poměr v jakém je možné nahrazovat jeden statek druhým, aniž se mění úroveň užitku

dY dX C ... přináší menší užitek a) snížení užitku vyvolané poklesem množství statku Y o ΔY (od A k C)

(Y2 − Y1 ) * MU Y = ΔY * MU Y b) přírůstek užitku plynoucí ze zvýšení množství statku X o ΔX (od C k B)

( X 2 − X 1 ) * MU X = ΔX * MU X ΔX * MU X = −ΔY * MU Y ΔY MU X MRS c = − = ΔX MU Y

- jiný způsob vyjádření mezní míry substituce ve spotřebě

(jestliže je indiferenční křivka klesající a konvexní - tak jako v našem případě - pak s posunem po křivce doprava klesá mezní míra substituce ve spotřebě) Zvláštní tvary indiferenčních křivek - neutrální statek (X)

-7-

Christy


statky s pozitivní preferencí (žádoucí - goods) statky s negativní preferencí (nežádoucí - bad) statky neutrální (lhostejné) Axióm nenasycenosti - platí pouze v případě, kdy X i Y jsou žádoucí - jestliže máme větší množství obou statků, máme větší užitek - indiferenční křivky jsou klesající

oranžová - nižší užitek zelená - vyšší užitek - pokud platí axiom nenasycenosti, tak indiferenční křivka probíhá v prázdných místech a ne v barevných - dokonalé substituty - X a Y jsou dokonale vzájemně nahraditelné

- dokonalé komplementy - X a Y je možné spotřebovávat pouze v konstantním poměru

-8-

Christy


- nežádoucí statek (X) - U1 - nižší užitek, U2 - vyšší užitek

Rozpočtové omezení - dále budeme předpokládat, že ceny statků nezávisejí na množství, které spotřebitel nakupuje Rozpočtové omezení (linie rozpočtu):

PX X + PY Y = I

Soubor tržních příležitostí (market opportunity set):

PX X + PY Y ≤ I

I = PX X + PY Y I − PX X = PY Y Y=

P I − X ⋅X PY PY

-9-

Christy


- 10 -

Christy


MRS c = −

ΔY MU X = ΔX MU Y

- U konstantní

- jak moc můžeme změnit množství statku X a jaké množství statku Y musíme obětovat, aniž se změní důchod - MRSE - mezní míra substituce ve směně

ΔY ΔX dY PX MRS E = − = dX PY

MRS E = −

- I konstantní

- 11 -

Christy


MRS c = MRS E MU X P = X MU Y PY

- z tohoto vztahu získáme optimum spotřebitele

Kardinalistická i Ordinalistická teorie užitku nabízí stejné závěry

Poptávka - individuální poptávka (poptávka jednoho spotřebitele po jednom statku) závisí na těchto faktorech: 1. ceně tohoto statku 2. cenách ostatních statků 3. důchodu spotřebitele 4. ostatní faktory (očekávání, efekt módy, ...) - jestliže nbeude uvedeno jinak, budeme považovat tyto ostatní faktory za konstantní

X 1 ( P1 , P2 ,..., Pn , I ), X 2 ( P1 , P2 ,..., Pn , I ), ... X n ( P1 , P2 ,..., Pn , I ) Odvození poptávky z Ordinalistické teorie užitku

- 12 -

Christy


Cenová spotřební křivka - je křivka, kterou zachycujeme v indiferenčních přímkách rozpočtového omezení - spojíme body optima (A, B) - označuje se PCC - jaké kombinace statku X a Y bude spotřebitel nakupovat, pokud se mění cena jednoho statku - změna ceny statku vyvolá změnu poptávaného množství. Protože změna ceny způsobuje 1) změnu relativních cen a 2) změnu reálného důchodu, je možné celkovou změnu poptávaného množství rozdělit na změnu poptávaného množství vyvolanou změnou relativních cena a na změnu poptávaného množství vyvolanou změnou reálného důchodu

Substituční a důchodový efekt Substituční efekt - představuje změnu poptávaného množství vyvolanou změnou relativních cen (předpokládáme konstantní reálný důchod) Důchodový efekt - představuje změnu poptávaného množství vyvolanou změnou reálného důchodu (předpokládáme nezměněné relativní ceny) Rozklad podle J. R. Hickse - reálný důchod je konstantní, jestliže se nemění úroveň užitku. (pohybujeme se po jedné indiferenční křivce)

- 1. původní přímka rozpočtového omezení - sníží se cena statku x, máme novou plošší přímku 2. - máme i nový bod optima (průsečík indiferenční křivky a křivky rozpočtového omezení) - pomocná křivka se musí v jednom bodě dotknout původní indiferenční křivky a musí být rovnoběžná s novou přímkou rozpočtového omezení - A-C - substituční efekt - A-B - důchodový efekt Rozklad podle E. Slutského - konstantní reálný důchod je takový důchod, při kterém jsme schopni nakoupit původní spotřební koš

- 13 -

Christy


- x1 původní rovnovážné množství - sníží se cena statku x, nová přímka je plošší - nalezneme nejvyšší indiferenční křivku a máme bod x2 - pomocná přímka - rovnoběžná s novou přímkou rozpočtového omezení a protínáme původní spotřební koš - pomocná indiferenční křivka - máme bod C

Substituční a důchodový efekt metodou statistického rozkladu - pro demonstraci metody statistického rozkladu vybereme např. tuto funkci užitku:

U = a ⋅ X + b ⋅Y + X ⋅Y

- linie rozpočtového omezení je dána následujícím vztahem:

I = PX ⋅ X + PY ⋅ Y Algebraické odvození funkce poptávky:

MU X PX = MU Y PY (a + Y ) PX = (b + X ) PY a ⋅ PY + Y ⋅ PY = b ⋅ PX + X ⋅ PX

(1)

- budeme odvozovat funkci: X(PX, PY, I). Proto vyjádříme z přímky rozpočtového omezení

Y=

I ⎛ PX ⎞ ⎟⋅ X a −⎜ PY ⎜⎝ PY ⎟⎠

provedeme substituci do rovnice (1)

a ⋅ PY + I − PX ⋅ X = b ⋅ PX + X ⋅ PX a ⋅ PY + I − b ⋅ PX = 2 PX ⋅ X Funkce poptávky je dána následujícím vztahem:

X =

(a ⋅ PY ) I b + − 2 PX 2 PX 2

Odvození substitučního a důchodového efektu: 1) vypočítáme poptávané množství statku X (X1) při konkrétní ceně PX1 2) vypočítáme nové poptávané množství statku X (X2) při nové ceně PX2 3) změnu poptávaného množství určíme jako rozdíl X2 - X1

(a ⋅ PY ) I b I b (a ⋅ PY ) + − − − + 2 PX 2 2 PX 2 2 2 PX 1 2 PX 1 2 (a ⋅ PY ) (a ⋅ PY ) I I X 2 − X1 = − + − 2 PX 2 2 PX 1 2 PX 2 2 PX 1 ( a ⋅ PY ) ( a ⋅ PY ) SE: − 2 PX 2 2 PX 1 I I DE: − 2 PX 2 2 PX 1 X 2 − X1 =

Různé tvary poptávkových křivek - statky normální definujeme jako statky pro které platí, že s růstem důchodu se křivka poptávky zvyšuje (posouvá doprava, nahoru)

- 14 -

Christy


- statky méněcenné definujeme jako statky pro které platí, že s růstem důchodu se křivka poptávky snižuje (posouvá doleva, dolu)

- uvažujeme normální statky: v tomto případě je jak substituční, tak důchodový efekt negaitvní

↓ PX →↑ I r →↑ X P ↓ PX →↓ X →↑ X PY

- uvažujeme méněcenné statky: v tomto případě je substituční efekt negativní, tak důchodový efekt pozitivní

↓ PX →↑ I r →↓ X P ↓ PX →↓ X →↑ X PY

- zvláštním typem méněcenného statku je Giffenův statek. Aby se jednalo o tento typ statků, musí být splněny následující předpoklady: - 15 -

Christy


1) statek je méněcenný 2) statek slouží k uspokojení základních potřeb a současně neexistují jeho blízké substituty 3) výdaje na nákup daného statku představují značnou část důchodu spotřebitele (to znamená, že změna ceny tohoto statku podstatně mění reálný důchod spotřebitele) - v případě Giffenových statků je důchodový efekt větší, než substituční. Proto je křivka poptávky rostoucí

Tržní poptávka - Tržní poptávka je součtem individuálních poptávek jednotlivých spotřebitelů. Vyjadřuje, závislost množství konkrétního statku, který jsou všichni spotřebitelé na trhu ochotni poptávat, na ceně daného statku, cenách ostatních statků, důchodech spotřebitelů a ostatních faktorech. - graficky je možné křivku tržní poptávky získat jako horizontální součet všech individuálních poptávek

Přebytek spotřebitele - přebytek spotřebitele je rozdíl mezi celkovým užitkem, který mu přinese spotřebovávané množství statku, a výdaji na jeho získání. (Přebytek spotřebitele je užitek, který spotřebitel získá a nazaplatí.)

Důchodová spotřební křivka

- 16 -

Christy


- statek 2 je statek méněcenný:

Chování firmy a formování nabídky Příčiny existence firmy 1) výhody týmové práce - při výrobě různých výrobků musí spolupracovat lidé různých profesí 2) snížení nákladů spojených s uzavíráním kontraktů - často je daleko ekonomičtější organizovat výrobu prostřednictvím firmy, než uzavíráním mnohostranných smluv - firma je subjekt, který se zabývá výrobou (přeměnou vstupů ve výstupy) Firma může mít různé cíle: - maximalizace zisku - maximalizace příjmů - maximalizace růstu - dosažení určitého podílu na trhu - v dalším výkladu budeme většinou uvažovat cíl: maximalizace zisku účetní zisk - celkové příjmy - explicitní náklady ekonomický zisk - celkové příjmy - ekonomické náklady ekonomické náklady - explicitní náklady + implicitní náklady explicitní náklady (náklady účetní) - výrobce je reálně platí. (např.: platby za pronájem výrobní haly ... 1 000 000, mzdy ... 500 000, platba za materiál ... 2 000 000, ...) implicitní náklady - obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobních faktorů (to, co by dostal v druhé nejlepší příležitosti.) (např. Výrobce pracuje ve své vlastní firmě. Jestliže by nepodnikal, byl by zaměstnán jako bankovní expert a vydělával by ročně 5 000 000 Kč. Protože ovšem podniká, nemůže tyto peníze vydělat - musí se jich vzdát. 5 000 000 Kč jsou tedy implicitní náklady našeho podnikatele) utopené náklady - náklady, které člověk nese, ať se rozhodne pro kteroukoli alternativu. (např.: uvažuji, jestli mám studovat na vysoké škole nebo ne. Při tomto rozhodování nebude brát v úvahu náklady na oblečení - oblečení si musím pořídit v každém případě.)

Produkční funkce - hlavní činností firmy je přeměna vstupů ve výstupy. Firma se tedy snaží o vyprodukování určitého množství produktu. Abychom mohli celou situaci dobře pochopit, formulujeme model produkční funkce. - vyjadřuje vztah mezi množstvím vstupů, které byly ve výrobě použity a maximálním objemem výstupu, který byl s danými vstupy vytvořen. Q(X1, X2, ..., Xn)

- 17 -

Christy


Vlastnosti produkční funkce: - možnost substituce vstupů - uvažujeme neměnnou úroveň technologie - uvažujeme maximálně efektivní výrobní procesy krátké období - období, ve kterém je alespoň jeden vstup fixní dlouhé období - období, ve kterém jsou všechny vstupy variabilní Celkový produkt TP - výstup, který je vyroben s danými vstupy průměrný produkt AP - produkt na jednotku vstupu (např. APK =

Q ) k

mezní produkt MP - vyjadřuje změnu celkového produktu v důsledku změny vstupu o jednotku (předpokládáme množství ostatních vstupů konstantní) - parciální derivace produkční funkce podle variabilního faktoru

Produkční funkce v krátkém období Krátké období Grafické zachycení produkční funkce: - jestliže chceme kreslit produkční funkci ve dvourozměrném grafu, musíme celou situaci zjednodušit. V tomto případě uvažujeme variabilní pouze jeden faktor a ostatní jsou fixní. Na horizontální ose pak měříme množství variabilního faktoru a na vertikální celkový produkt (případně mezní, nebo průměrný produkt) - tvar takové produkční funkce závisí na výnosech z variabilního vstupu (předpokládáme, že se mění jeden vstup a ostatní jsou fixní) - jestliže každá další jednotka variabilního vstupu zvýší celkový produkt více než ta předcházející, pak hovoříme o rostoucích výnosech z variabilního vstupu - jestliže každá další jednotka variabilního vstupu zvýší celkový produkt stejně jako ta předcházející, pak hovoříme o konstantních výnosech z variabilního vstupu - jestliže každá další jednotka variabilního vstupu zvýší celkový produkt méně než ta předcházející (až do bodu maxima produkční funkce), pak hovoříme o klesajících výnosech z variabilního vstupu

rostoucí výnosy z variabilního vstupu

MP =

ΔQ ΔTP = ΔL ΔL

klesající výnosy z variabilního vstupu

- 18 -

Christy


0 -> L1 - roste konvexně L1 -> L2 - roste konkávně L2 -> L3 - klesá L2 - maximum str. 153 ve skriptech

f ( x) f ( x) x ⎡ f ( x) ⎤ ⎢⎣ x ⎥⎦ = 0 f ' ( x) ⋅ x −1 + f ( x) ⋅ (−1) ⋅ x −2 = 0 f ' ( x) f ( x) − 2 =0 x x f ' ( x) ⋅ x − f ( x) =0 x2 f ' ( x) ⋅ x = f ( x) f ( x) f ' ( x) = x Dlouhé období - dochází k substituci vstupů - není možné graficky zachytit produkční funkci. Jsme schopni modelovat izokvanty Izokvanta - množina kombinací vstupů s jejichž využitím získáme konstantní úroveň produktu Vlastnosti izokvant: 1) izokvanty jsou klesající 2) izokvanty se neprotínají - 19 -

Christy


3) jsou seřazeny kardinálně 4) izokvanta bližší k počátku je spojena s nižším produktem než ta vzdálenější

Mezní míra technické substituce - vyjadřuje poměr, ve kterém je možné nahrazovat jeden vstup druhým, aniž se změní úroveň produktu - absolutní hodnota směrnice tečny izokvanty v daném bodě

ΔK ΔL αK MRTS = − αL MRTS = −

Pohybuji se z bodu A do bodu B přes bod D Pohyb z A do D: - klesne množství kapitálu, které máme k dispozici a proto klesne objem produktu. Pokles produktu vyjádříme následujícím vztahem: ΔK ⋅ MP (K )

- 20 -

Christy


Pohyb z D do B: - vzroste množství práce, které máme k dispozici a proto vzroste objem produktu. Růst produktu vyjádříme následujícím vztahem: ΔL ⋅ MP (L) Body A a B leží na jedné izokvantě. Proto se velikost poklesu produktu musí rovnat velikosti růstu produktu

− ΔL ⋅ MP ( L ) = ΔK ⋅ MP ( K ) ΔK MP( L) − = ΔL MP( K ) ΔK MP( L) MRTS = − = ΔL MP( K )

Izokosta - množina takových kombinací vstupů, při kterých se celkové náklady nemění. (Budeme uvažovat Q(K,L) a ceny práce a kapitálu předpokládáme, že jsou konstantní. Pak je izokosta klesající přímkou)

TC ( L, K ) = PL ⋅ L + PK ⋅ K TC PL K= − ⋅L PK PK Optimální kombinace vstupů

−

P dK MPL = = L dL MPK PK

Výnosy z rozsahu - nepopisují celou dlouhodobou produkční funkci, ale jen její část - zachycují vztah mezi proporcionální změnou vstupů a změnou výstupu - rostoucí - proporcionální změna vstupů vyvolá větší než proporcionální změnu výstupu (vstupy se zvýší a-krát a produkt se zvýší více než a-krát) - klesající - proporcionální změna vstupů vyvolá menší než proporcionální změnu výstupu (vstupy se zvýší a-krát a produkt se zvýší méně než a-krát) - konstantní - proporcionální změna vstupů vyvolá proporcionální změnu výstupu (vstupy se zvýší a-krát a produkt se zvýší také a-krát) a>1

- 21 -

Christy


Dokonalé substituty a komplementy Dokonalé substituty - K a L jsou dokonale vzájemně nahraditelné Dokonalé komplemety - K a L je možné využívat pouze v konstantním poměru

Ekonomické náklady firmy TC(Q, PX1, ..., PXn) Situaci zjednodušíme: 1) firma využívá pouze dva vstupy: kapitál a práci 2) ceny těchto vstupů jsou konstantní (firma může nakoupit libovolné množství daného vstupu, aniž to ovlivní cenu vstupu) 3) vstupy jsou homogenní 4) firma vyrábí pouze jeden statek Celkové náklady TC(Q) - získáme jako součet nákladů na jednotlivé vstupy. (V našem případě součet nákladů na kapitál a na práci.) (Ty náklady, které firma musí vynaložit, aby mohla vyprodukovat příslušnou úroveň produktu.) Průměrné náklady AC(Q) - náklady na jednotku produktu (Q)

- 22 -

Christy


Mezní náklady MC(Q) - vyjadřují změnu celkových nákladů vyvolanou zvýšením produktu o jednotku - první derivace celkových nákladů podle Q

Náklady firmy v krátkém období V krátkém období existují fixní náklady Celkové náklady členíme na fixní a variabilní - fixní náklady jsou nezávislé na úrovni produktu - variabilní náklady se mění v závislosti na výši produktu TC(Q) = FC + VC(Q) S ohledem na výše uvedené členění nákladů, jsou i členěny průměrné veličiny: Průměrné náklady jsou členěny na průměrné fixní náklady a průměrné variabilní - průměrné fixní náklady AFC = FC/Q - průměrné variabilní náklady AVC(Q) = VC/Q AC(Q) = AFC + AVC(Q) Vztah mezi produkční a nákladovou funkcí (kapitál je fixní a práce je variabilní)

FC = PK ⋅ K VC (Q) = PL ⋅ L VC PL ⋅ L 1 = = PL ⋅ AVC (Q ) = Q Q AP ( L) FC PK ⋅ K 1 = = PK ⋅ Q Q AP ( K ) dVC PL ⋅ dL 1 MC (Q) = = = PL ⋅ dQ dQ MPL AFC =

C = q 3 − 10q 2 + 36q TC = a + bQ + cQ 2 VC = bQ + cQ 2 FC = a a Q MC = b + 2cQ AFC =

a〉 0, b〉 0, c〉 0

AVC = b + cQ

AC =

a + b + cQ Q

- 23 -

Christy


Náklady firmy v dlouhém období V dlouhém období existují pouze variabilní náklady Tvar funkce dlouhodobých nákladů je závislý na výnosech z rozsahu

TC = PK ⋅ K + PL ⋅ L

( aK ) = K ′ ( aL ) = L ′ - 24 -

Christy


Příjmy firmy Celkový příjem TR - celková peněžní částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků TR = P . Q Průměrný příjem AR - příjem, který firmě plyne z jedné prodané jednotky produktu

AR =

TR P ⋅ Q = =P Q Q

Mezní příjem MR - změna celkového příjmu v důsledku změny výstupu o jednotku

MR =

dTR d ( P ⋅ Q) dP = = ⋅Q + P dQ dQ dQ

Dokonale konkurenční prostředí Předpoklady modelu dokonalé konkurence: 1) Na trhu je velký počet kupujících a prodávajících 2) Všechny subjekty na trhu jsou vzhledem k velikosti trhu malé Z 1) a 2) plyne, že žádná z firem není tak silná, aby mohla ovlivnit tržní cenu (firmy přebírají cenu z trhu) 3) Všechny statky jsou homogenní 4) Všichni výrobci i spotřebitelé mají dokonalé informace 5) Na trh je volný vstup i výstup 6) Spotřebitelé usilují o maximalizaci užitku a výrobci o maximalizaci zisku Z 5) a 6) plyne, že ekonomický zisk v dlouhém období je nulový Obecně:

π (Q ) = TR (Q ) − TC (Q ) Hledáme takové Q, při jehož produkci firma maximalizuje zisk. Předpokládáme, že funkce zisku má první derivaci v celém definičním oboru. Pak nutná podmínka pro extrém je nulovost první derivace.

π ′(Q ) = 0 TR ′(Q ) − TC ′(Q ) = 0 MR (Q ) − MC (Q ) = 0 MR (Q ) = MC (Q ) Záporná hodnota druhé derivace je postačující podmínkou pro určení maxima funkce zisku

- 25 -

Christy


Dokonalá konkurence:

MR (Q ) = TR ' (Q ) = ( P ⋅ Q )' = P dTR(Q) dQ MR (Q ) = P

AR = TR (Q ) / Q = P ⋅ Q / Q = P TR (Q ) = P ⋅ Q

- 26 -

Christy


Nabídka dokonale konkurenční firmy v krátkém období - nabídka je funkce, která vyjadřuje závislost nabízeného množství statku na jeho ceně - krátké období: období ve kterém firma neuvažuje o obchodu z trhu a nové firmy na trh nepřicházejí V krátkém období se nemění počet firem na trhu

MR (Q ) = MC (Q )

π (Q ) = TR (Q ) − TC (Q ) π (Q ) = TR (Q ) − VC (Q ) − FC (Q ) Ztráta v případě, že výrobce zastaví činnost:

π (Q ) = − FC (Q )

Zisk (ztráta) pokud firma pokračuje ve výrobě:

π (Q ) = TR (Q ) − VC (Q ) − FC (Q )

Jestliže TR (Q ) − VC (Q )〉 0 pak je ztráta v krátkém období menší když firma pokračuje ve výrobě. To znamená, že firma nemá důvod zastavovat výrobu. Bod zastavení činnosti firmy je tedy ten, ve kterém se TR (Q ) − VC (Q ) = 0 . V tomto případě je firmě jedno, jestli bude pokračovat ve výrobě, nebo zastaví činnost.

TR (Q ) − VC (Q ) ≥ 0 TR (Q ) / Q − VC (Q ) / Q ≥ 0 AR (Q ) − AVC (Q ) ≥ 0

- 27 -

Christy


Z toho plyne, že křivka nabídky firmy v krátkém období je totožná s částí křivky mezních nákladů firmy. Počátečním bodem nabídkové křivky je minimum křivky průměrných variabilních nákladů.

- nakreslíme AR a MC a máme Q1, P1 - AVC - jsou nižší (Pa)

- nová cena je na úrovni P2 -> AR2 = MR2 - průsečík AR a MC -> Q2 - AVC - jsou vyšší (Pb) - k takovéto situaci nikdy nedojde

- P3 -> AR a MC -> Q3 - AVC = AR = MR - firmě je jedno jestli zastaví činnost nebo pokračuje ve výrobě - ztráta je přesně ve výši nákladů - funkce MC splývá s nabídkou

- 28 -

Christy


Nabídka firmy v dlouhém období Dlouhé období: období ve kterém se mění počet firem na trhu V dlouhém období je ekonomický zisk nulový Křivka nabídky v dlouhém období se mění v jediný bod

- nabídka je jen v bodě S

- 29 -

Christy


- krátké období, firma realizuje kladný ekonomický zisk

- 30 -

Christy


DÚ - do grafu situaci maximálně možné ztráty v krátkém období - ztráta ve výši fixních nákladů

Efektivnost dokonalé konkurence Výrobní efektivnost: firma je výrobně efektivní, jestliže je její výstup v dlouhém období vyráběn při minimálních průměrných nákladech Alokační efektivnost (Parentroa efektivnost) "Alokační efektivnosti je dosaženo, jestliže žádné z možných přeskupení výroby nemůže znamenat, že na tom bude kdokoli lépe, aniž na tom bude někdo jiný hůře. V podmínkách alokační efektivnosti se tedy může zvýšit užitek jedné osoby pouze snížením užitku někoho jiného." Jinak řečeno, ekonomika je alokačně efektivní, jestliže při dané úrovni technologie využívá své zdroje maximálně efektivně. Firma je tedy alokačně efektivní, jestliže platí následující rovnost: MU = MC. Stejným způsobem zjišťujeme, jestli je trh alokačně efektivní.

Monopolistická konkurence Charakteristické rysy: 1) velký počet subjektů na trhu 2) výrobky jsou velmi blízkými substituty (produkt je diferencovaný) (křížová elasticita poptávky je kladná) 3) firma je cenovým tvůrcem (poptávka je negativně skloněná - cenová elasticita poptávky je velmi vysoká) 4) existují malé překážky vstupu do odvětví (protože v dlouhém období není problém tyto překážky překonat, tak monopolisticky konkurenční firma realizuje v dlouhém období nulový ekonomický zisk)

TR P ⋅ Q = =P Q Q a > 0, b > 0 AR = a − bQ TR = AR ⋅ Q = a ⋅ Q − b ⋅ Q 2 MR = a − 2bQ AR =

- 31 -

Christy


P1 = 10 Q1 = 100000 P2 = 9 Q2 = 200000 ΔTR MR = ΔQ TR1 = P1 ⋅ Q1 = 1000000 TR2 = P2 ⋅ Q2 = 1800000 TR − TR1 MR = 2 Q2 − Q1 800000 MR = 100000 1. 100000⋅ 9 2. ( P2 − P1 ) ⋅ 100000 Dlouhé

- 32 -

Christy


Krátké

π = TR − TC = TR − VC − FC TR ≥ VC AR ≥ AVC

Krátké

- 33 -

Christy


Dlouhé MR = MC - je alokačně efektivní

Odvozování funkce nabídky v monopolistické konkurenci

Zalomená křivka poptávky

- ostatní firmy sledují jednu firmu pokud se rozhodne snižovat cenu, ale už jí nenásledují pokud se rozhodne zvyšovat cenu Q < Q1 => MR > MC => ↑Q Q > Q1 => MR < MC => ↓Q

- 34 -

Christy


Výrobní faktory π (Q ) = TR (Q ) − TC (Q ) dπ (Q) = MR(Q) − MC (Q) = 0 dQ π ( K , L) = TR ( K , L ) − TC ( K , L) ∂π ( K , L) =0 ∂K ∂ (TR ( K , L) − TC ( K , L)) =0 ∂K ∂TR ( K , L) ∂TC ( K , L) − =0 ∂K ∂K ∂TR ( K , L) = MRPK ∂K ∂TC ( K , L) = MFC K ∂K MRPK = MFCK

příjem mezního produktu kapitálu mezní náklady na faktor kapitálu

π ( K , L) = TR ( K , L ) − TC ( K , L) ∂π ( K , L) ∂ (TR ( K , L) − TC ( K , L)) = 0 ∂L ∂L ∂TR ∂TC − =0 ∂L ∂L ∂TR příjem mezního produktu práce = MRPL ∂L ∂TC mezní náklady na faktor práce = MFC L ∂L

- 35 -

Christy


ΔTR = MRPL ΔL ΔTR ΔTR ΔQ = ⋅ ΔL ΔQ ΔL MRQ ⋅ MPL

jednotková změna práce (s derivací se změna práce blíží nule)

příjem mezního produktu x mezní produkt práce

TR P ⋅ Q = = P ⋅ APL L L TR P ⋅ Q ARPK = = = P ⋅ APK K K

ARPL =

příjem průměrného produktu práce příjem průměrného produktu kapitálu

∂TC ∂ ( PL ⋅ L) ∂PL = = ⋅ L + PL ∂L ∂L ∂L TC = PL ⋅ L + PK ⋅ K ΔTC MFC L = ΔL

MFC L =

PL ⋅ L = PL L P ⋅K AFC K = K K

AFC L =

mezní náklady na faktor práce

průměrné náklady na faktor práce průměrné náklady na faktor kapitálu

Krátké období

π = TR − TC π = TR − VC − FC přeruší výrobu: π = − FC pokračuje:

TR ≥ VC TR ≥ PL ⋅ L ARPL ≥ PL

ARPL =

TR = P ⋅ APL L

Dokonalá konkurence

MRPL =

ΔTR ΔTR ΔQ = ⋅ = MRQ ⋅ MPL ΔL ΔQ ΔL MRQ = PQ

MRPL = PQ ⋅ MPL

∂ ( PL ⋅ L) ∂PL = ⋅ L + PL ∂L ∂L MFC L = PL MFCL = PL = AFC L MFC L =

- 36 -

Christy


- průsečík MRPL a MFCL je poptávané množství práce - individuální poptávka firmy po práci je funkcí (splývá s) MRPL Krátkodobá produkční funkce

ARPL ≥ PL

- musí platit vždy - zvýrazněná část je skutečná poptávka po práci Zvýší se cena práce:

- 37 -

Christy


- v tomto případě by L2 nebylo poptávaným množstvím práce, protože by firma už dávno přerušila výrobu

AFCL = S L Dokonalá konkurence na trhu práce a nedokonalá konkurence na trhu produktu

MRPL = MRQ ⋅ MPL

MFCL = PL = AFC L

- vodorovná tučná je nabídka práce

Nedokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru a dokonalá konkurence na trhu produktu

MRPL = PQ ⋅ MPL

MFC L =

∂PL ⋅ L + PL ∂L

- 38 -

Christy


( L2 − L1 ) ⋅ PL 2 2. L1 ⋅ ( PL 2 − PL1 ) 1.

Dokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru a nedokonalá konkurence na trhu produktu ?

Nedokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru

∂TC ∂ ( PL ⋅ L) ∂PL = = ⋅ L + PL ∂L ∂L ∂L TC = PL ⋅ L + PK ⋅ K

MFC L =

AFC L =

PL ⋅ L = PL L

(S L )

NK na trhu výr. fakt. a DK na trhu prod.

- 39 -

Christy


MFC L =

∂TC ∂L

NK na trhu výr. fakt. NK na trhu produktu

Monopsonistická konkurence - je analogií - na trhu je velké množství kupujících, ale mohou do určité míry ovlivnit cenu nakupovaného produktu

Oligopson - na trhu je několik velkých kupujících, kteří nakupují ten příslušný výrobní faktor, ovlivňují cenu

Monopson - na trhu je jediný kupující daného výrobního faktoru

Monopol - jsme na trhu produktu - příslušný produkt nabízí na trhu pouze jediná firma - existují různé příčiny vzniku: 1. přirozený monopol - bez jakéhokoliv zásahu zvenčí, čistě jen z ekonomických důvodů na trhu zůstává jediný nabízející - vniká jestliže optimální velikost firmy je vzhledem k trhu hodně veliká - firma je schopná nabízet produkt za nižší jednotkovou cenu, než kdyby tam byli dvě firmy

- 40 -

Christy


2. z důvodu administrativního omezení

- může existovat produkt, který je považován za strategický a jediná firma ho smí nabízet - z objektivních i subjektivních důvodů

3. kontrola strategických zdrojů - existují zdroje, které kontroluje jedna firma a nepustí tam jiné firmy 4. právní nařízení - patenty, licence, ochranná práva autorů

- platí pro krátké i dlouhé období - monopol může mít v dlouhém období kladný ekonomický zisk

Nabídka monopolu - není možné graficky zkonstruovat funkci nabídky jedné firmy

- 41 -

Christy


- změní se elasticita poptávky tak že shodou okolností MR2 protnula MR1 s MC - nová cena je P2

- firma není výrobně efektivní - toto je graf dlouhého období - monopol je také alokačně neefektivní MU = P > MC Dokonalá konkurence a trh

C0Q1B = náklady ABQ10 = U U - TC - přínos pro společnost v podobě užitku

- 42 -

Christy


V monopolu je to takto

Cenová diskriminace - stanovíme různé ceny za stejné výrobky a není to z důvodu různých nákladů 1. stupně - získáme veškerý přebytek spotřebitele - každému spotřebiteli nastavíme maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit

- 43 -

Christy

Obecná ekonomie I přednášky

Recommend Documents