5IE312 Ekonomie a psychologie I

5IE312 Ekonomie a psychologie I Přednášející:

Petr Houdek KIE NF VŠE

1. Úvod kurzu + Metodologie behaviorální a experimentální ekonomie (design a ne-/výhody laboratorního vs. přirozeného experimentu) Specializace 5BE – Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský) Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.

Informace k průběhu kurzu • • • •

KH v ISIS (NB316, pátek 12:15-14:15) nebo [email protected] Dr. Koblovský – řádný přednášející – převezme kurz od 3. přednášky. Věnujte pozornost detailnímu syllabu na http://kie.vse.cz/studium/materialy/5ie312-ekonomie-a-psychologie-i/ Požadavky na úspěšné zakončení kurzu – Vypracování semestrální práce (40%) samostatně či – lépe – v týmu 2 spoluautorů, do 8. 4. 2013 schváleno, odevzdáno v květnu/červnu dle termínu ústní zkoušky, nejpozději týden před ní. – Průběžný test (30%, 60 minut), 29. 4. 2013. – Ústní zkouška (30%, cca 20 minut), termíny v ISIS. – Aktivitou na hodinách lze získat dodatečné body.

•

Literatura – * Kahneman, D. (2011): Thinking, fast and slow. New York: Farrar, Straus and Giroux. – * Wilkinson, N. (2008): An introduction to behavioral economics. Houndmills: Palgrave Macmillan (resp. + Klaes, M. (2012), Revised Edition). – Povinné: * (znát před přednáškou!) a doporučené články. – Prezentace (ppt) budou dostupné až před průběžným testem/ústní zkouškou v Dokumentové složce v ISIS.

CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

2

FAQ: O čem psát semestrální práci? 1. Přímá inspirace existujícími (psychologickými) studiemi

• Replikace, rozšíření či pozměnění designu laboratorních (s „rozumným“ N) či terénních (s „rozumnějším“ N) studií. – K dispozici LEE (dohodnout s dostatečným předstihem). – Z přednášek, učebnic, povinných a doporučených článků, ale i http://houdeksreading.blogsp ot.cz/ atp. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

3

FAQ: O čem psát semestrální práci? (1) Filip Svatoš (v ZS 2011)


4

FAQ: O čem psát semestrální práci? (2) Jakub Mikulka (LS 2011)

• Inspirace „světem kolem sebe“, využití behaviorálních hypotéz k vysvětlení reálných dat (obvykle opět na základě podobných studií).

8000 7500 7000 6500 6000 5500 5000 4500 4000 3/12/09

2. Pokus o vysvětlení reálných ekonomických jevů

22/1/10

13/3/10

number of tickets

2/5/10

21/6/10

10/8/10

predicted number of tickets

– Otázka dostupnosti dat. U běžných (ČSÚ, Eurostat, WHO) bezproblémově, u specifických (ÚZIS) však očekávat zpoždění dodání a zpoplatnění (tj. naplánovat vypracování SP podle toho).


5

FAQ: O čem psát semestrální práci? • 3. Metodologický problém uvnitř oboru ekonomie a psychologie – „Práce bez empirie“, texty zaměřené na metodologii, historii a ryzí teorii či alespoň přehledový článek (možnosti interdisciplinárního přístupu k poznání ...). – Práce však NESMÍ být jen kompilace, musí přinést něco nového (novou interpretaci, nové provázání poznatků, atd.). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

6

… čímž se dostávám k: proč “ekonomie a psychologie”? • Psycholog: “Rozdíl mezi ekonomií a psychologií je ten, že psycholog nikdy nezačíná s předpoklady, které jsou zjevně chybné.” – Lidé jsou racionální, očekávaný užitek maximalizující sobci s konzistentními časovými preferencemi a bayesovským zpracováváním dat (“strašák”).

• Ekonom: „To je proto, že psychologie nemá vůbec žádné předpoklady.” Drew Fudenberg (2006) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

7

Ekonomie v. psychologie Ekonomie • Standardní předpoklady jsou východiska, z kterých začínají úvahy. Jinak bychom se “utopili v komplexitě světa”. Nemusí (či nemají) být odrazem reality. – „As If“ („jako kdyby“) ekonomie, FTwist Miltona Friedmana.

• Trh průměruje a agreguje chování + subjekty odchylující se od optima budou konkurenčními silami odstraněny. • Zajímá nás navíc chování mezního agenta, který ovlivní výsledný stav (ostatní proto můžeme zanedbat).

Psychologie • Pozorováním, řízenými a kvazipřirozenými experimenty lze přímo testovat (vůči nulové hypotéze), jak a proč se lidé chovají. – Riziko nalézání významného působení, narozdíl od reálného efektu.


8

Syntéza “[J]e správné tvrdit, že život musí být pochopen zpětně. Zapomíná se však podmínka, že žit musí být dopředu ... a čím hlouběji je tato podmínka promýšlena, tím se stává zřejmější, že život ve své dočasnosti nebude správně pochopen nikdy, protože jednoduše nikdy nebudeme v dokonale nezaujaté pozici, abychom se podívali Zpět.” Søren A. Kierkegaard (Journals and Papers I, str. 1030) • Standardní ekonomie (projevené preference) se zabývá netriviálními (skrytými) důsledky učiněných voleb (+ reakcemi na změny motivací). • Psychologie se zabývá zejména mechanismy, jak je život žit. • Behaviorální ekonomie hledá systematické mechanismy žitých voleb a jejich důsledky.

– Někdy je hovořeno o vědě o rozhodování (decision-making sciences). Také pak teorie vnímání, usuzování, hodnocení, rozhodování či chování (behavioral sciences).

• Standardní a behaviorální ekonomie jsou spíše komplementy než substituty, nicméně …


9

Substituty či komplementy? • Objedná-li si zákazník alkoholový nápoj, naroste výše jím uděleného spropitného průměrně o 2 procetní body, zatímco kvalita jídla či jde-li o pravidelného zákazníka ovlivní výši spropitného jen o 0,6 p. b., respektive o 0,2 p. b. (Conlin et al. 2003). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

10

Substituty či komplementy? • •

• •

•

Standardní ekonomie: spotřeba alkoholu a dávání spropitného jsou v preferencích lidí komplementární statky, a proto se výdaje na oba pohybují v přímé závislosti. Behaviorální ekonomie: alkohol zvyšuje sociabilitu a v krátkém období i míru spokojenosti a zároveň snižuje pozornost ke ztrátám a rizikům, což rovněž vyústí v pozitivní korelaci mezi oběma výdaji. Je patrné, že ačkoliv behaviorální přístup postihuje možné příčiny daného chování, jeho analýza nutně vyžaduje detailní psychologické (biologické) vysvětlení vlivu návykové látky na kognitivní a emoční rozhodování člověka. Je-li naším cílem pouze zjistit, jak se bude pohybovat výše spropitného v závislosti k různým proměnným, standardní ekonomický přístup je efektivnějším. Kritérium volby mezi obecností a detailností (či „příčinností“) vysvětlení je však normativní a závisí na přesnosti postihnutí problému, kterou požadujeme (tzv. ekonomický přístup k poznání).

⇒ Cílem je vyřešit “problém”/zodpovědět otázku/otestovat hypotézu, způsob řešení (metody) odpovídá povaze/hloubce problému.


11

Metody: Pohár či dva profily tváří?


12

Užitek/preference jako mentální reprezentace?  Každý vnímá objektivně identický vizuální podnět (klam) subjektivně (nejsme proto schopni měřit užitek), přesto se zdá, že naše vnímání se vyznačuje systematickými pravidly prožitku, která máme všichni „stejná“  (pohár-tváře-pohár).

 Pozor: (Standardní) ekonomie vychází z užitku coby podkladu (instrumentalismus) proběhnuvšího rozhodnutí: člověk zvolil A  A nese maximální užitek (nikoliv A nese maximální užitek  a proto se člověk pro něj rozhodl).

 Podobně i preference jsou subjektivní škálou spokojenosti, jejíž “vytváření” (či spíše projevy) však respektuje sdílená (?) pravidla.  Identifikace systematických vzorců chování (“heuristiky”).


13

Příklad: paradox volby (Iyengar, Lepper 2000) Málo


14

Příklad: paradox volby (Iyengar, Lepper 2000)

Hodně CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

15

Paradox volby (proč preferujeme prostředí s vysokým N?) • Učebnicová ekonomie: více statků k uspokojení potřeb je vždy lépe. Ekonomie: s růstem možností uspokojení potřeb se zvyšují náklady rozhodování (jak stanovit optimální míru zdrojů na rozhodování?). Behaviorální ekonomie: Empirie? Zahlcenost volbou, využívání heuristik (efekt známosti, statut quo, atd.). • Lidé jsou systematicky přitahováni k větší nabídce produktů (informací), – 60% spotřebitelů se zastavilo u širší nabídky vs. 40% u omezené (ochutnali pak stejné množství).

• přestože jsou hůře schopni si z ní vybrat, než v případě výběru z menšího sortimentu: – Kupř. z 24 džemů si vybralo jen 3% spotřebitelů, z 6 džemů si vybralo 30% z nich (Iyengar, Lepper 2000), – navíc jsou ex post více spokojeni, pakliže vybírají z menšího počtu alternativ, ať se jedná o čokolády, mobilní telefony, TV programy, atp. (Thompson et al. 2005). – Proč ale nevznikne “zaplnění tržní příležitosti” (obchody s pár statky)? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

16

Protože preference velkého výběru je systematický bias/heuristika, od kterých se neodučíme (?) … Spíše ne.


17

Metodologie experimentální a behaviorální ekonomie „Kdo vědu umí, ji dělá, kdo neumí, žvaní o její metodologii.“ Paul Samuelson • • •

Všechna data de facto pramení z experimentů, někdy však exogenní proměnnou do jisté míry (téměř úplně) ovládáme (= experiment), jindy je podmíněna dodatečnými podmínkami (+ předpoklady modelu). I. Ekonometrické studie (kvazi-/přirozené experimenty) – využívání reálných dat. II. Experimenty, podmínky jejich relevantního užití: 1. 2.

Experimentální design je generalizovatelný Subjekty experimentu jsou reprezentativní

⇒ Interpretace výsledků je pak ekologicky validní. ⇒ Stále však bude “sterilní”, interakce existující v realitě budou chybět (a další budou navíc, “i experiment je sociální interakce”). Nutnost vycházet z mnoha (!) replikovaných (!!) experimentů. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

18

Příklad: Experiment • www.youtube.com/watch?v=vJG698U2Mvo


19

Navazující příklad: Generalizovatelnost

Danielové Simons, Levin (1998) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

20

Hypotéza: Slepota ke změně • Dochází k ní, nezaměřuje-li subjekt pozornost na podnět, který se mění či nevytvoří-li si jeho dostatečnou mentální reprezentaci. – Potvrzeno v laboratorních (gorila) i přirozených (nosiči dveří v kampusu) podmínkách, jedná se o robustní mechanismus lidského vnímání (využití v marketingu, forenzní vědě (kriminalistice), ad.).

• Lze výsledky extrapolovat na nějaké tržní jednání? Jaké? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

21

Ano! – Slepota k volbě


Lars Hall et al. (2010)

22

1. Generalizovatelnost či Externí validita experimentů • Shodnost základních parametrů umělého rozhodovacího prostředí a hlavních motivací účastnících se subjektů s motivacemi lidí řešících podobné problémy v realitě (mimo laboratoř). A. B. C. D. E.

Subjekty neovlivněny sledováním. Relevantní (a silné) motivace rozhodujících. Pochopení situace subjekty/možnost učení. Důvěra v experimentátora. Ostatní (zejména problém skrytých proměnných). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

23

1A: Ovlivnění sledováním • Chování subjektů by neměl měnit fakt, že jsou sledovány, jedna z verzí Hawthornského efektu. – Málokdy lze zcela vyloučit, lze však minimalizovat vhodnými motivacemi. – I v realitě jsme sledováni. Bateson et al. (2006) – Nicméně, Raihani a Bshary (2012) v on-line designu nereplikovali. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

24

1B: (Finanční) motivace k výkonům • Úroveň odměny (tj. jak je vysoká, relativně, absolutně). • Struktura odměny (tj. z jakých kroků/cílů plyne, kdy). • Povaha odměny (tj. finanční, studijní kredity, sociální kapitál, jídlo). – Finanční je nejjednodušší k implementaci, jde o univerzální motivátor. – Pozor (!) na vnitřní a vnější motivace *Náplň 10. přednášky.+

• Odpovědi/reakce subjektů jsou motivovány “měřitelně” (tj. subjekty projevují preference za oportunitních nákladů), nikoliv tím “co by měly odpovědět” (zejména problematické u ekonomie štěstí, WTP, WTA, ad.). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

25

1B: (Finanční) motivace k výkonům • Výsledky studií využívajících malé, střední i velké odměny (kupř. až ekvivalent 3 měsíčního platu) jsou někdy srovnatelné, v jiných případech nikoliv. – Obvykle se však subjekty chovají “motivovaně”.

• Institut hypotetických (či “reputačních”) odměn v některých případech dává podobné výsledky jako experimenty využívající reálné odměny, v mnohých aspektech se liší. – Panuje vyšší variabilita výsledků, subjekty nevěnují svým rozhodnutím stejné množství času/své snahy (jsou více ovlivněni nepodstatným framingem), atp.

• Odlišit “normu” účasti na experimentu, tj. paušální poplatek a získanou “odměnu”. – Hra na diktátora: získaly – 40% se podělilo, vydělaly – 5%. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

26

1C: Přesně definovaný postup • Na rozdíl od psychologie, v experimentální a (často) behaviorální ekonomii existuje standard hyper-detailních “manuálů” jak bude experiment/hra probíhat. – Subjekty nejsou odkázány na improvizaci a “hledání smyslu experimentu”. – Možnost cvičných kol (tj. sledujeme rozhodování subjektů za možnosti získání zkušenosti/učení). – Je zajištěna vyšší replikabilita studie. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

27

1C: Opakování (možnost učení) •

Možnost, aby se subjekty adaptovaly na nové prostředí (získaly zkušenosti), nehrály “náhodně”. +

•

1x?

Získání feedbacku (znalost, že došlo k chybě).

Možnost, aby se subjekty naučily, jak se v prostředí chovají ostatní. – Jde však o experiment, existuje hrozba, že subjekty přizpůsobí chování anomální/umělé povaze experimentu – extrapolace výsledků?

•

Je-li v realitě učení (opakování) omezeno či znemožněno, experiment jej pochopitelně nemusí obsahovat. – http://www.youtube.com/watch?v=9 hq5jZrFTbE


Lee et al. (2008)

28


29

Ukázka z ekonomie pozornosti (Hossain, Morgan 2006) • Aukce na eBay mající nízkou vyvolávací cenu a vyšší dodací náklady systematicky přitahují více poptávajících, nabízejících větší částky a přihazujících častěji než naprosto identické položky, které mají vyšší vyvolávací cenu, ale nižší či žádné dodací náklady *Náplň 6. přednášky.+. – S vyvolávací cenou 0,01 USD a dodacími náklady 3,99 USD lze prodat CD za 10,2 USD, – identické CD s vyvolávací cenou 4 USD a dodáním zdarma se draží za 8,4 USD čili o více než 21% méně. – I v silně konkurenčním prostředí přetrvává „iracionální“ vzorec chování (buď projevem u většiny spotřebitelů či příchody/selekcí „náchylných“ typů spotřebitelů). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

30

1D: Vyvarování se podvodu a obelhávání subjektů • Psychologické studie využívají z 30-50 % podvodů. • Metoda na jinak nezjistitelné rozhodování (?), avšak objevuje se riziko artefaktů, “hry vůči experimentátorovi”. – Kdo na hodině behaviorální ekonomie pomůže kolabujícímu studentovi? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

Gray (2010) 31

1E: Další • Nezaměňovat časové preference a transakční náklady. – Co se skrývá za odměnou “peníze za měsíc”?

• + Experiment


32

„Hra na Blaho komunity“ • Představte si situaci, v níž jste obdrželi 100,- Kč (stejně jako všichni Vaši společníci). Jakoukoliv část z těchto peněz můžete vložit do fondu. Všechny nashromážděné příspěvky se sečtou a vynásobí 2 (dvěmi), poté se ve stejném poměru rozdělí mezi všechny hráče, bez ohledu na jejich původní příspěvek. • Kolik peněz vložíte do fondu? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

33

„Hra na Wall Street“ • Představte si situaci, v níž jste obdrželi 100,- Kč (stejně jako všichni Vaši oponenti). Jakoukoliv část z těchto peněz můžete vložit do fondu. Všechny nashromážděné příspěvky se sečtou a vynásobí 2 (dvěmi), poté se ve stejném poměru rozdělí mezi všechny hráče, bez ohledu na jejich původní příspěvek. • Kolik peněz vložíte do fondu? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

34

1E: Další • Nezaměňovat časové preference a transakční náklady. – Co se skrývá za odměnou “peníze za měsíc”?

• Otázka vnímání/rámování situace subjekty. – „Komunitní hra“, „hra na Wall Street“ + DG: bude rozdíl, mají-li dát ze svého či si vzít z cizího? [Náplň 9. přednášky.]

• Problém skrytých proměnných. – Výsledky ovlivňují “jiné”, nezvažované vlivy (denní doba, roční období, barva místnosti, složení subjektů atd.) – Proč 2,6x častěji umírají na přechodech lidé nakažení toxoplazmózou? Co když v jedné sledované skupině (třeba příjemců u UG) bude více lidí, jež toxoplazmózou trpí? Nutnost randomizace! CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

35

Shrnutí: Požadavky na experimentální design • Homogenní přístup – přesně, konstantně a nezaujatě definovaný postup a podmínky (subjekty se chovají dle preferencí, ne náhodně, ani s nechtěným framingem). • Opakování (možnost učení) – jen, je-li v realitě stejná možnost. • (Finanční či jiná) motivace k výkonům – pozor na vnější a vnitřní motivace. • Vyvarování se podvodu a obelhávání subjektů. Randomizace subjektů. ⇒ Kontrola kauzálního faktoru (Hertwig, Ortmann, 2001).


36

2. Subjekty experimentu (reprezentativnost) Müller-Lyerova iluze

Mezikulturní výzkum


37

“Typický subjekt?”


38

“Typický subjekt?” Hra na veřejné blaho s trestáním (PGG with P)

Mezikulturní výzkum

• Subjekty každé kolo vkládají do fondu část ze své dotace. Nashromážděný fond se znásobí a poté rozdělí mezi všechny subjekty ve stejném poměru. Mohou nákladně trestat ty, s jejichž příspěvky nesouhlasí. • Antisociální trestání – trestají hráče, kteří dali naprůměrný příspěvek. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

39

Subjekty • Subjekty experimentu by měly mít stejné charakteristiky (složení) jako lidé rozhodující se v reálných situacích. – Rozhodování je pak ekologicky validní (uvědomit si, že rozdíly v subjektech mohou být často ne-sledovatelné – jaké?).

• Ve studiích však velmi často malý počet, nereprezentativní výběr. – Je-li skupina homogenní, lze experimentální manipulací dosáhnout signifikantních výsledků. – Často není ten případ: při kontrole na více faktorů “objevený” vztah zmizí (věk, pohlaví, sociální statut, vzdělání, velikost sídla, osobní charakteristiky, čas od posledního jídla, atd.). – Vždy se ptát: Čím jsou subjekty specifické a jak toto specifikum může ovlivnit výsledky (kupř. u anket respondenti s minimálními časovými oportunitními náklady - ?). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

40

Subjekty v dosavadních studiích • Většina studií vychází ze subjektů, které žijí ve WEIRD zemích, vůbec nejčastěji jsou to studenti. – Western, Educated, Industrialized, Rich, and Democratic. – Jak to (dále) může vychylovat výsledky? – Více v povinném článku: Henrich, Heine, Norenzayan (2010).


41

Vyřešíme problémy velkým N? – Patrně ano.

Germine et al. (2012) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

42

Terénní ekonomické experimenty • Podmínky 2 a 1A-D obvykle splněny, je však složité dosáhnout homogenity (+ problém skrytých proměnných), je proto nutné získat vysoké N či na proměnné kontrolovat. • Nicméně je vždy výhodou, že jde o sledování rozhodování – v reálných situacích, – lidé čelí reálným trade-offům, – za reálných omezení.

Kupř. Uri Gneezy et al. (2012)


43

5IE312 Ekonomie a psychologie I

Recommend Documents