´ UNIVERZITA PALACKEHO V OLOMOUCI Pˇr´ırodovˇedeck´a fakulta Katedra fyzik´aln´ı chemie
´ EKONOMIE A MANAGEMENT PODNIKOVA ´ mal, Jana Bellova ´ Jaroslav Zla Uˇcebn´ı texty pro distanˇcn´ı studium
Olomouc, 2013
Obsah I
Podnikov´ a ekonomie
1
1 Podnik´ an´ı a podnik 1.1 Podnik´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Obchodn´ı a ˇzivnostensk´ y rejstˇr´ık . . . . . . . . . . 1.3 Znaky podnik´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Podnik a jeho vlastnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . 1.5 Zaloˇzen´ı podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ 2 Pr´ avn´ı formy podnik´ an´ı v CR 2.1 Podnik´ an´ı fyzick´ ych osob . . . . . . . . . . . . . . ˇ e republice . . 2.2 Podnik´ an´ı zahraniˇcn´ıch osob v Cesk´ 2.3 Obchodn´ı spoleˇcnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Druˇzstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5 St´ atn´ı podnik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6 Veˇrejnˇe prospˇeˇsn´e podniky . . . . . . . . . . . . . . 2.7 Tich´ y spoleˇcn´ık . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.8 Sdruˇzen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Podnik jako hospod´ aˇ rsk´ y syst´ em 3.1 Znaky podniku jako hospod´ aˇrsk´eho syst´emu . . . . 3.2 Podnikov´e subsyst´emy . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Reporting . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Majetek podniku ˇ en´ı majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Clenˇ 4.2 Druhy odpis˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 N´ aklady 5.1 Pojem n´ aklady a jejich ˇclenˇen´ı . . . . . . . . . . . 5.2 Pl´ anov´ an´ı n´ aklad˚ u a jejich kontrola . . . . . . . . . 6 Mzdy a odmˇ en ˇ ov´ an´ı 6.1 Mzdy a sr´ aˇzky z mezd . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Odmˇen ˇov´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Pojistn´e na soci´ aln´ı zabezpeˇcen´ı . . . . . . . . . . . 7 V´ ynosy a hospod´ aˇ rsk´ y v´ ysledek 7.1 V´ ynosy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek – zisk nebo ztr´ata . . . . . . 8 Kalkulace a jejich funkce 8.1 Pojem kalkulace a kalkulaˇcn´ı vzorec . . . . . . . . 8.2 Druhy kalkulac´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3 Rozbor kalkulac´ı a jeho v´ yznam pro ˇr´ızen´ı podniku 8.4 Metody kalkulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ cetnictv´ı a statistika 9 Uˇ ii
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
3 4 4 6 9 12 19 20 23 25 32 33 35 36 36 41 42 45 51 57 58 61 71 72 75 81 82 85 87 93 94 96 101 102 105 106 107 111
9.1 Definice u ´ˇcetnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.2 Funkce u ´ˇcetnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3 Z´ akladn´ı u ´ˇcetn´ı z´ asady . . . . . . . . . . . . . . . 9.4 Statistka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Danˇ e a daˇ nov´ a evidence ˇ 10.1 Pˇrehled dan´ı v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.2 Daˇ nov´ a evidence . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ ızen´ı podnikov´ 11 R´ ych financ´ı 11.1 Materi´ alov´ y a finanˇcn´ı tok . . . . . . . . . . . . . 11.2 Finance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.3 Uvˇ 11.4 Leasing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.5 Prov´ adˇen´ı z´ uˇctovac´ıho a platebn´ıho styku . . . . 12 Rozvoj podniku, sdruˇ zov´ an´ı, internacionalizace, 12.1 Rozvoj podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.2 Sdruˇzov´ an´ı podnik˚ u, internacionalizace . . . . . . 12.3 Sanace a z´ anik podniku . . . . . . . . . . . . . .
II
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . sanace, . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . z´ anik . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Management
112 114 114 117 121 122 130 137 138 140 143 146 152 159 160 167 168
173
13 Z´ akladn´ı pojmy ˇ r´ızen´ı, managementu a organizace 13.1 Pojem ˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.2 V´ yvoj teoretick´ ych n´ azor˚ u na ˇr´ızen´ı . . . . . . . . . 13.3 Styl ˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.4 Funkce ˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Organizace 14.1 Pojem organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14.2 Form´ aln´ı a neform´ aln´ı organizace . . . . . . . . . . . 14.3 Organizaˇcn´ı u ´tvary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14.4 Typy organizac´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14.5 Hierarchie organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14.6 Organizaˇcn´ı normy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Metody a n´ astroje ˇ r´ıd´ıc´ı ˇ cinnosti 15.1 Pl´ anov´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.2 Organizov´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ 15.3 R´ızen´ı kolektivu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.4 Rozhodov´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.5 Kontrola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Z´ avˇ er Pouˇ zit´ a a doporuˇ cen´ a literatura Kl´ıˇ c (ˇ reˇ sen´ı a odpovˇ edi): Spr´ avn´ e odpovˇ edi k autotest˚ um Seznam cviˇ cen´ı Seznam korespondenˇ cn´ıch u ´ kol˚ u Seznam symbol˚ u
iii
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
175 176 180 184 188 193 194 195 197 200 201 206 211 212 218 220 222 225 231 232 234 238 248 250 252
´ Uvod V´ aˇzen´ y ˇcten´ aˇri, dost´av´ate k dispozici publikaci, kter´a je urˇcena k e-learningov´emu studiu pˇredmˇetu Podnikov´a ekonomie a management. Je u ´ vodem do znaˇcnˇe rozs´ahl´e problematiky, nebot’ podnikov´a ekonomie je rozs´ahlou vˇedou, o n´ıˇz by se daly napsat daleko rozs´ahlejˇs´ı uˇcebnice. Tato publikace poskytuje z´akladn´ı pˇrehled. Je ps´ana ponˇekud odliˇsn´ ym zp˚ usobem neˇz jsou klasick´e uˇcebnice, je urˇcena pro moˇznosti samostudia. K tomu nˇekolik organizaˇcn´ıch pokyn˚ u: • Kaˇzd´a lekce m´ a hned v u ´vodu stanoven´e C´ILE. Pˇri ukonˇcen´ı studia kaˇzd´e kapitoly se k nim vˇzdy vrat’te a ovˇeˇrte si, zda jste c´ıle splnili, zda pˇredloˇzenou t´ematiku zn´ ate. ´ Sv´e znalosti si ovˇeˇrte tak´e pomoc´ı KONTROLN´ICH OTAZEK, kter´e jsou uvedeny vˇzdy na z´ avˇer kaˇzd´e lekce. ´ • Lekce obsahuj´ı tzv. UKOLY K TEXTU, je jich celkem 39. V nich jsou ukl´ad´any d´ılˇc´ı nebo doplˇ nuj´ıc´ı ot´azky, pokyny, u ´koly souvisej´ıc´ı s pr´avˇe prostudovan´ ym textem. Studujte proto systematicky, po prostudov´an´ı urˇcit´e ˇca´sti vypracujte u ´kol. Pokuste se o to nejprve sami. Pokud si nebudete vˇedˇet rady nebo pokud si nebudete jisti, ovˇeˇrte ˇ Ten je uveden v sam´em z´avˇeru publikace. Ne vˇsechny si Vaˇse ˇreˇsen´ı pomoc´ı KL´ICE. u ´ koly vˇsak maj´ı ˇreˇsen´ı uveden´e v kl´ıˇci, pokud formulace u ´ kolu z´avis´ı na Vaˇs´ı volbˇe, nejsou tyto u ´koly v z´ avˇeru publikace uvedeny. Vlastn´ı poznatky a n´apady si zapisujte pˇr´ımo do publikace a rovnˇeˇz vyplˇ nujte voln´e ˇr´ adky u ´ kol˚ u nejprve vlastn´ı formulac´ı, teprve pozdˇeji popˇr´ıpadˇe z Kl´ıˇce. ˇ ´IKLADY. Ty jsou vesmˇes nejprve jako uk´ • Nˇekter´e lekce obsahuj´ı PR azka autory uvedeny nebo vypoˇc´ıt´any, pokuste se aspoˇ n obˇcas vymyslet podobn´ y pˇr´ıklad z Vaˇs´ı praxe, ten pak uved’te do voln´ ych ˇr´adk˚ u publikace. ˇ ´I. Cviˇcen´ı vypracujte na voln´ • Nˇekter´e lekce obsahuj´ı CVICEN y list a pˇripravte si jej pro zkouˇsku. Je to souˇca´st v´ yuky, je jich celkem 15. Cviˇcen´ım z´ısk´ av´ate hlubˇs´ı znalosti i praktick´e dovednosti. ˇ ´I UKOLY. ´ • Nˇekter´e lekce obsahuj´ı KORESPONDENCN Tˇechto ˇc´ıslovan´ ych u ´ kol˚ u je celkem 7, jsou povinn´e, pˇredejte nebo je zaˇslete tutorovi. Tutor je pˇrekontroluje a pouze v pˇr´ıpadˇe chyb ˇci nedostatk˚ u V´am tuto skuteˇcnost ozn´am´ı s n´avodem na zp˚ usob opravy. ˇ AST ´ ´ • C PRO ZAJEMCE obsahuje pokyny pro ty ˇcten´aˇre, kteˇr´ı se chtˇej´ı v´ıce sezn´ amit s danou problematikou. Jedn´a se tedy vesmˇes o poukazy na odbornou literaturu nebo z´ akony. Nejedn´ a se tedy o povinnou ˇcetbu k tomuto kurzu. • PR˚ UVODCE STUDIEM obsahuje pozn´amky autor˚ u k pr˚ ubˇehu ˇcten´ı a pr´ace s t´ımto textem. Bude V´as prov´azet t´emˇeˇr v kaˇzd´e lekci, na zaˇca´tku nebo na konci lekce jako pom˚ ucka pro dalˇs´ı studium. Na z´avˇer struˇcn´e pˇr´an´ı autor˚ u, aby V´am publikace umoˇznila z´akladn´ı orientaci ve svˇetˇe podnikov´e ekonomie a managementu a pˇrinesla V´ am uˇzitek i pro snazˇs´ı studium dalˇs´ıch ekonomick´ ych pˇredmˇet˚ u.
Autoˇri
iv
ˇ ast I C´
Podnikov´ a ekonomie
1
Kapitola 1
Podnik´ an´ı a podnik Popis lekce: ´ Uvodn´ ı lekce do studia podnikov´e ekonomiky a managementu. V lekci jsou vyloˇzeny ´ castn´ık se sezn´ z´akladn´ı pojmy a definice spjat´e s podnikem a podnik´ an´ım. Uˇ am´ı s pojmy jako je obchodn´ı a ˇzivnostensk´ y rejstˇr´ık, znaky podnik´an´ı, d˚ uvody pro vlastnictv´ı podniku, s podnikatelsk´ ym z´ amˇerem a rozpoˇctem. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 1.1 1.2 1.3 1.4 1.4.1 1.4.2 1.5 1.5.1 1.5.2
Podnik´ an´ı Obchodn´ı a ˇzivnostensk´ y rejstˇr´ık Znaky podnik´ an´ı Podnik a jeho vlastnictv´ı Definice podniku D˚ uvody vlastnictv´ı podniku Zaloˇzen´ı podniku Podnikatelsk´ y z´ amˇer Podnikatelsk´ y rozpoˇcet
Tato u ´ vodn´ı lekce je stˇeˇzejn´ı pro pochopen´ı dalˇs´ıch souvislost´ı a souvztaˇznost´ı v podniku, jeho struktury, forem existence, z´akladn´ımi n´astroji jeho ˇr´ızen´ı a vazeb v cel´e struktuˇre ekonomiky. D´ elka lekce: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Podnik, podnik´an´ı, obchodn´ı rejstˇr´ık, ˇzivnostensk´ y rejstˇr´ık, formy podnik´ an´ı, rizika podnik´an´ı, podnikatelsk´ y z´amˇer, podnikatelsk´ y rozpoˇcet, obchodn´ı kapit´ al, f´aze hladu, marˇze, disponibiln´ı zisk. Motivace k lekci: Po pˇreˇcten´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •
vysvˇetlit, co se rozum´ı pod pojmem podnik´an´ı, vysvˇetlit co je to obchodn´ı a ˇzivnostensk´ y rejstˇr´ık, objasnit pojem podnik a d˚ uvody pro vlastnictv´ı podniku, vysvˇetlit pojem podnikatelsk´ y z´amˇer a podnikatelsk´ y rozpoˇcet.
3
4
1.1 Podnik´an´ı
1.1
Podnik´ an´ı
ˇ ık´ame Slovo podnik´an´ı“ i slovo podnik“ pouˇz´ıv´ame v bˇeˇzn´em hovoru velmi ˇcasto. R´ ” ” napˇr´ıklad, ˇze podnikneme urˇcitou akci, neust´ale nˇeco podnik´ame, ten ˇci onen navˇstˇevuje ˇcasto noˇcn´ı podniky, jist´ a osoba neust´ ale nˇeco podnik´a atd. Bˇeˇzn´e pouˇz´ıv´ an´ı tˇechto slov ale nevyjadˇruje pˇresnˇe pr´ avn´ı podstatu ani slova podnik, ani slova podnik´an´ı. Definice podnik´ an´ı
Podnik´ an´ım se rozum´ı soustavn´ a ˇcinnost prov´ adˇen´ a samostatnˇe podnikatelem vlastn´ım jm´enem a na vlastn´ı odpovˇednost za u ´ˇcelem dosaˇzen´ı zisku. Tato definice je citac´ı z obchodn´ıho z´akon´ıku. Obsahuje v´ yˇcet pojm˚ u, kter´e vymezuj´ı podnik´an´ı urˇcit´ ymi znaky, jeˇz v souhrnu umoˇzn ˇ uj´ı urˇcit podnikatele. Prakticky stejn´ ym ˇ zp˚ usobem je podnik´ an´ı definov´ ano i v Zivnostensk´ em z´akonˇe. ˇ y pr´ Cesk´ avn´ı ˇr´ ad rozezn´ av´ a: Fyzick´e a pr´ avnick´e osoby
• fyzick´e osoby (jednotliv´e podnikaj´ıc´ı obˇcany), • pr´ avnick´e osoby (kolektivy, skupiny lid´ı navz´ ajem spojen´e do urˇcit´e formy podnik´ an´ı). ˇ Podnik´an´ı fyzick´ ych osob je v Cesk´ e republice vymezeno Z´ akonem o ˇ zivnostensk´ em podnik´ an´ı (z´akon ˇc. 455/1991 Sb., v aktu´ aln´ım znˇen´ı), podnik´an´ı pr´avnick´ ych osob se ˇr´ıd´ı obchodn´ım z´ akon´ıkem (z´akon ˇc. 513/1991 Sb., v aktu´ aln´ım znˇen´ı). Je vˇsak tˇreba ˇr´ıci, ˇze obchodn´ı z´akon´ık je rozhoduj´ıc´ım z´akonem i pro ˇzivnostensk´e podnik´an´ı, a opaˇcnˇe i pr´ avnick´e osoby mohou (z ˇc´ asti) podnikat na z´akladˇe ˇzivnostensk´eho opr´avnˇen´ı. Podnikatel je tedy oznaˇcen´ı fyzick´e nebo pr´avnick´e osoby, kter´a je: • zapsan´ a v obchodn´ım rejstˇr´ıku nebo • podnik´ a na z´ akladˇe ˇzivnostensk´eho opr´avnˇen´ı nebo • provozuje ˇcinnost na z´akladˇe jin´eho neˇz ˇzivnostensk´eho opr´ avnˇen´ı, napˇr´ıklad licence (priv´ atn´ı l´ekaˇri, u ´ˇcetn´ı a daˇ nov´ı poradci, advok´ati apod.), • provozuje zemˇedˇelskou v´ yrobu a je zaps´ana do evidence podle zvl´aˇstn´ıho pˇredpisu. ˇ mohou podnikat i zahraniˇ Na u ´zem´ı CR cn´ı osoby. Podnik´an´ı nebo provozov´an´ı samostatn´e ˇcinnosti vyˇzaduje tedy evidenci, pokud tomu tak nen´ı jedn´a se o neopr´ avnˇ en´ e podnik´ an´ı.
1.2
Obchodn´ı a ˇ zivnostensk´ y rejstˇ r´ık
ˇ e republiky mus´ı b´ Vˇsechny pr´avnick´e osoby podnikaj´ıc´ı na u ´zem´ı Cesk´ yt povinnˇe zaps´ any do obchodn´ıho rejstˇr´ıku. Znamen´ a to, ˇze v obchodn´ım rejstˇr´ıku jsou zaps´any: • obchodn´ı spoleˇcnosti, druˇzstva a jin´e pr´avnick´e osoby, o nichˇz tak stanov´ı z´akon, • zahraniˇcn´ı osoby, ˇ kter´e jsou podnikateli, se mohou zapsat do • fyzick´e osoby s trval´ ym pobytem v CR, obchodn´ıho rejstˇr´ıku na vlastn´ı ˇz´adost (dobrovolnˇe), • fyzick´e osoby, kter´e jsou podnikateli se zapisuj´ı do obchodn´ıho rejstˇr´ıku, jestliˇze: 1. v´ yˇse jejich v´ ynos˚ u nebo pˇr´ıjm˚ u sn´ıˇzen´ ych o daˇ n z pˇridan´e hodnoty (je-li souˇca´st´ı) dos´ahla v pr˚ ubˇehu za dvˇe po sobˇe bezprostˇrednˇe n´ asleduj´ıc´ı u ´ˇcetn´ı obdob´ı ˇca´stku 120 milion˚ u Kˇc (dle z´ akona platn´eho v roce 2006),
Kapitola 1. Podnik´ an´ı a podnik
5
2. provozuj´ı svou ˇzivnost pr˚ umyslov´ ym zp˚ usobem, 3. nebo pokud tak stanov´ı zvl´aˇstn´ı pr´avn´ı pˇredpis. Obchodn´ı rejstˇr´ık je veˇrejn´y seznam veden´y rejstˇr´ıkov´ym soudem.
Tento seznam obsahuje pˇredepsan´e u ´daje, kter´e mus´ı ˇzadatel o z´apis do obchodn´ıho rejstˇr´ıku uv´est. Pro obchodn´ı rejstˇr´ık plat´ı, ˇze:
Obchodn´ı rejstˇr´ık
• je volnˇe pˇr´ıstupn´ y veˇrejnosti (lze si jej otevˇr´ıt i pˇres Internet), • o povolen´ı z´apisu do obchodn´ıho rejstˇr´ıku se vede ˇr´ızen´ı, kter´e se zahajuje n´ avrhem ˇzadatele. Jsou-li splnˇeny z´akonem poˇzadovan´e pˇredpoklady, rozhodne soud o proveden´ı z´ apisu, • proveden´ı z´ apisu do obchodn´ıho rejstˇr´ıku soud zveˇrejˇ nuje, • skuteˇcnosti zapsan´e v obchodn´ım rejstˇr´ıku jsou u ´ˇcinn´e v˚ uˇci kaˇzd´emu ode dne, ke kter´emu byl z´ apis proveden, • ˇzadatel o z´apis do obchodn´ıho rejstˇr´ıku je povinen prok´azat (nestanov´ı-li zvl´ aˇstn´ı z´ akon jinak), ˇze nejpozdˇeji dnem z´ apisu mu vznikne ˇzivnostensk´e ˇci jin´e opr´ avnˇen´ı k ˇcinnosti, kter´ a m´ a b´ yt jako pˇredmˇet podnik´an´ı zaps´ana do obchodn´ıho rejstˇr´ıku, • soudy nebo jin´e org´ any (ˇzivnostensk´ yu ´ˇrad, finanˇcn´ı u ´ˇrad apod.) upozorn´ı rejstˇr´ıkov´ y soud vˇzdy na neshodu mezi skuteˇcn´ ym pr´ avn´ım stavem a stavem z´ apis˚ u v obchodn´ım rejstˇr´ıku, jakmile tato skuteˇcnost pˇri jejich ˇcinnosti vyjde najevo. • do obchodn´ıho rejstˇr´ıku se obecnˇe zapisuj´ı tyto u ´daje: 1. obchodn´ı jm´eno, u pr´avnick´ ych osob s´ıdlo, u fyzick´ ych osob bydliˇstˇe a m´ısto podnik´ an´ı, pokud se liˇs´ı od bydliˇstˇe, ˇ (identifikaˇcn´ı ˇc´ıslo – pˇridˇeluje pˇr´ısluˇsn´ 2. ICO y – okresn´ı ˇci obvodn´ı org´an statistick´eho u ´ˇradu), 3. pˇredmˇet podnik´an´ı, pr´avn´ı forma pr´avnick´e osoby, jakoˇz i jm´eno a bydliˇstˇe osoby nebo osob, kter´e jsou jej´ım statut´arn´ım org´ anem nebo jeho ˇcleny s uveden´ım zp˚ usobu, jak´ ym jednaj´ı jm´enem pr´avnick´e osoby, 4. oznaˇcen´ı, s´ıdlo a pˇredmˇet podnik´ an´ı odˇstˇepn´eho z´avodu, jm´eno vedouc´ıho a jeho bydliˇstˇe, 5. jm´eno prokuristy a jeho bydliˇstˇe, 6. dalˇs´ı skuteˇcnosti stanoven´e z´akonem. Podle formy skupinov´eho podnik´an´ı se pak jeˇstˇe do obchodn´ıho rejstˇr´ıku zapisuj´ı dalˇs´ı u ´daje, kter´e jsou specifikov´any pˇri dalˇs´ım rozboru jednotliv´ ych typ˚ u obchodn´ıch spoleˇcnost´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 1: Rejstˇr´ıkov´ y soud je samostatnou souˇca´st´ı tzv. Krajsk´ ych soud˚ u. Zapiˇste si na voln´ y ˇra´dek, v kter´ ych mˇestech na Moravˇe se tedy tyto soudy nach´azej´ı: . ........................................................................................ Cviˇ cen´ı ˇ c. 1: Pokuste se nyn´ı zaloˇzit vlastn´ı podnik a na voln´ y list si zapiˇste povinn´e u ´daje, kter´e byste museli zaslat na ˇz´adosti o z´apis do obchodn´ıho rejstˇr´ıku. Tento voln´ y list si zaloˇzte do publikace. ˇ Rovnˇeˇz fyzick´e ˇci pr´ avnick´e osoby podnikaj´ıc´ı na z´ akladˇe ˇzivnostensk´eho opr´ avnˇen´ı jsou Zivnostensk´ y zaps´any v ˇ zivnostensk´ em rejstˇ r´ıku u pˇr´ısluˇsn´eho ˇzivnostensk´eho u ´ˇradu (mˇestsk´eho, rejstˇr´ık obvodn´ıho). Z´apis do ˇzivnostensk´eho rejstˇr´ıku je obdobn´ y jako u rejstˇr´ıku obchodn´ıho.
6
1.3 Znaky podnik´an´ı
Drobn´e v´ yjimky jsou uvedeny u v´ yˇctu pr´avn´ıch forem podnik´ an´ı. Plat´ı, ˇze ˇzadatel mus´ı uv´est pˇredmˇet podnik´ an´ı, a to kaˇzd´ y pˇredmˇet zvl´aˇst’. Podnikat tedy mohou: • fyzick´e osoby podnikaj´ıc´ı na z´ akladˇe ˇzivnostensk´eho opr´avnˇen´ı, • kolektiv fyzick´ ych a pr´avnick´ ych osob podnikaj´ıc´ıch na z´akladˇe ˇzivnostensk´eho opr´ avnˇen´ı, • skupina v´ıce fyzick´ ych osob podnikaj´ıc´ıch na z´akladˇe ˇzivnostensk´eho opr´avnˇen´ı, • fyzick´e osoby zapsan´e v obchodn´ım rejstˇr´ıku (fyzick´a osoba nemus´ı podnikat jen na z´ akladˇe ˇzivnostensk´eho opr´avnˇen´ı, ale m˚ uˇze se zapsat do obchodn´ıho rejstˇr´ıku a podnikat jako kter´ ykoliv jin´ y podnik – pr´avnick´a osoba), • pr´ avnick´e osoby zapsan´e v obchodn´ım rejstˇr´ıku, avnick´e a fyzick´e osoby zapsan´e v obchodn´ım rejstˇr´ıku (nˇekter´e formy spoleˇcn´eho • pr´ podnik´ an´ı mohou b´ yt zaloˇzeny fyzick´ ymi i pr´avnick´ ymi osobami). Rozliˇsov´an´ı fyzick´ ych i pr´avnick´ ych osob i r˚ uzn´ ych forem podnik´ an´ı m´a sv´e d˚ uvody pr´ avn´ı i ekonomick´e. Pˇresto maj´ı vˇsechny formy spojen´ı nˇekolik spoleˇcn´ ych charakteristick´ ych znak˚ u tak, jak je to jiˇz obsaˇzeno v u ´vodn´ı definici podnik´an´ı.
1.3
Znaky podnik´ an´ı
Kaˇzd´a ˇcinnost oznaˇcov´ an´ı jako podnik´an´ı bez ohledu na to, zda ji provozuj´ı fyzick´e ˇci pr´avnick´e osoby ˇci r˚ uzn´e formy oboustrann´eho spojen´ı, je d´ana n´asleduj´ıc´ımi z´akladn´ımi znaky. a) Podnikatel je pr´ avn´ım subjektem Samozˇrejm´ ym pˇredpokladem je existence pr´avn´ı subjektivity jedince (u fyzick´ ych osob), nebot’ existuj´ı obˇcan´e, kteˇr´ı jsou pr´avn´ı subjektivity zbaveni. Na druh´e stranˇe u pr´avnick´ ych osob je tˇreba zd˚ uraznit, ˇze pr´avn´ı subjektivitu m´ a nejen podnik, ale i st´ at, respektive vˇsechny jeho org´ any. Skuteˇcnost, ˇze podnikatel je pr´avn´ım subjektem znamen´a, ˇze vstupuje do pr´avn´ıch vztah˚ u vlastn´ım jm´enem, respektive obchodn´ım jm´enem. Pr´avn´ı vztahy jsou spoleˇcensk´e vztahy upraven´e pr´avn´ımi normami, napˇr´ıklad zm´ınˇen´ ym obchodn´ım z´ akon´ıkem. Konkr´etnˇe to znamen´ a, ˇze podnikatel m˚ uˇze napˇr´ıklad uzav´ırat kupn´ı smlouvy, pracovn´ı smlouvy, n´ajemn´ı smlouvy atd., m˚ uˇze nakupovat, prod´avat, ruˇsit dohody atd. se vˇsemi d˚ usledky vymezen´ ymi pr´ avn´ımi pˇredpisy st´atu, ve kter´em podnikatel vyv´ıj´ı svou ˇcinnost. Podnikatel mus´ı vstupovat do pr´avn´ıch vztah˚ u pod obchodn´ım jm´enem. U fyzick´ ych osob je obchodn´ım jm´enem prakticky jm´eno a pˇr´ıjmen´ı“ fyzick´e osoby, popˇr´ıpadˇe r˚ uzn´e specifick´e ” n´ azvy soukrom´e firmy jako napˇr´ıklad Prokop a syn“ apod. ” Obchodn´ı spoleˇcnosti, popˇr´ıpadˇe r˚ uzn´e formy pr´avnick´ ych osob maj´ı v n´azvu firmy i oznaˇcen´ı formy, tj. napˇr´ıklad a.s.“ (akciov´a spoleˇcnost). Toto oznaˇcen´ı je povinn´e, nebot’ oznaˇcuje ” ˇradu podstatn´ ych majetkov´ ych znak˚ u firmy a spolupracuj´ıc´ı partner by mˇel zn´at s jak´ ym typem firmy obchoduje. Toto oznaˇcen´ı je sloˇzkou z´apisu do obchodn´ıho rejstˇr´ıku a je uvedeno na dokumentech firmy, raz´ıtku, tiskopisech. Samozˇrejmˇe, ˇze jak´akoliv zmˇena skuteˇcnost´ı zapsan´ ych do obchodn´ıho rejstˇr´ıku mus´ı b´ yt neprodlenˇe v rejstˇr´ıku zaznamen´ana. Je ˇza´douc´ı vˇedˇet, s jak´ ym obchodn´ım partnerem vstupujeme do nov´eho pr´avn´ıho vztahu. b) Podnikatel provozuje ˇ cinnost samostatnˇ e Podnikatel je limitov´ an ve sv´e ˇcinnosti z´akony st´ atu, na jehoˇz u ´zem´ı podnik´ a. Tyto z´ akony by mˇel dodrˇzovat, pokud nechce pˇrij´ıt do konfliktu se st´ atn´ımi org´ any. Nicm´enˇe jeho ˇcinnost lze omezit pouze z´akony ˇci dalˇs´ımi pr´avn´ımi normami. V r´amci z´akon˚ u a pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u jedn´ a samostatnˇe. Znamen´ a to, ˇze je zcela v jeho rozhodovac´ı kompetenci urˇcit si:
Kapitola 1. Podnik´ an´ı a podnik
7
• co bude vyr´ abˇet nebo prod´avat ˇci jak´e sluˇzby bude poskytovat, • kde a kdy bude podnikat, • v jak´e organizaˇcn´ı formˇe bude podnikat a v jak´em vnitˇrn´ım organizaˇcn´ım ˇclenˇen´ı sv´ ych v´ yrobn´ıch ˇci provozn´ıch jednotek, • s jak´ ymi partnery atd. To je pouze z´aleˇzitost´ı samostatn´eho rozhodov´an´ı podnikatele, pˇri kter´ ych se ˇr´ıd´ı sv´ ymi z´ ajmy, c´ıli a moˇznostmi pˇri respektov´an´ı pr´avn´ıch norem st´atu ve kter´em podnik´a. c) Podnikatel si s´ am vymezuje pˇ redmˇ et sv´ eˇ cinnosti Obchodn´ı z´akon´ık, ˇzivnostensk´ y z´akon nebo i trestn´ı z´akon´ık a jin´e zvl´aˇstn´ı pˇredpisy, stanovuj´ı vˇsak pro podnik´an´ı urˇcit´ a omezen´ı. To je d´ano napˇr´ıklad poˇzadavkem kvalifikace u ˇzivnostensk´eho podnik´an´ı, aprobac´ı, atestac´ı atd. V urˇcit´e oblasti existuj´ı tak´e zak´azan´e ” z´ony“, ve kter´ ych podnikatel (jak fyzick´ a, tak i pr´avnick´a osoba) podnikat nesm´ı (to jsou pˇredevˇs´ım oblasti vymezen´e trestn´ım z´ akonem), jsou ale tak´e z´ akazy nebo omezen´ı podnik´an´ı v oblastech napˇr´ıklad bezpeˇcnosti, obrany, st´atn´ıch z´ajm˚ u apod. Pokud m´ a podnikatel opr´avnˇen´ı k v´ ykonu urˇcit´e profese ˇci podnik´an´ı, m˚ uˇze volit pˇredmˇet sv´e ˇcinnosti v dan´e sf´eˇre libovolnˇe. Mus´ı vˇsak v z´apise (at’ uˇz v ˇzivnostensk´em ˇci obchodn´ım rejstˇr´ıku) pˇresnˇe vymezit pˇredmˇet podnik´an´ı. Kaˇzd´a osoba m˚ uˇze m´ıt neomezen´ y poˇcet pˇredmˇet˚ u podnik´an´ı. d) Podnikatel nese riziko podnik´ an´ı, podnik´ a na vlastn´ı u ´ˇ cet Riziko ne´ uspˇechu podnik´an´ı je souˇca´st´ı podnik´an´ı. V trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı je pravdˇepodobnost ne´ uspˇechu znaˇcn´a, zvl´aˇstˇe tam, kde v urˇcit´em oboru existuje siln´ a konkurence. Proto tak´e r˚ uzn´e firmy zanikaj´ı, jin´e vznikaj´ı, f´ uzuj´ı atd. Mechanismus trˇzn´ı ekonomiky je v podstatˇe nel´ıtostn´ y, m´enˇe schopn´ı podnikatel´e mohou zkrachovat. V kaˇzd´em roce bankrotuj´ı podniky, na druh´e stranˇe vˇsak st´ ale nov´ı podnikatel´e zakl´adaj´ı nov´e. Pˇ r´ıklad: Jako pˇr´ıklad z´aniku firmy lze jmenovat mamut´ı spoleˇcnost PANAM. Uved’te do voln´eho ˇr´ adku V´ aˇs pˇr´ıklad z´ aniku bud’ svˇetov´e nebo dom´ac´ı firmy s dlouholetou tradic´ı: . ....................................................................................... ´ Ukol k textu ˇ c. 2: Pokuste se vyjmenovat nˇekter´ a rizika podnik´an´ı. Vaˇse poznatky si ovˇeˇrte s Kl´ıˇcem. . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ Sniˇzov´ an´ı rizik
Riziko podnik´ an´ı je moˇzn´e a nutn´e urˇcit´ym zp˚ usobem sniˇzovat. Sniˇzov´ an´ı rizik je moˇzn´e nˇekolika zp˚ usoby ekonomick´ ymi, pr´avn´ımi, nicm´enˇe zcela anulovat riziko nelze. Jako moˇzn´e pˇr´ıklady sniˇzov´an´ı rizika lze uv´est: • dokonal´ a znalost obchodn´ıho partnera, znamen´a zjiˇstˇen´ı solidnosti obchodn´ıho partnera (odbˇeratele, pˇr´ıpadnˇe dodavatele, banky apod.), jeho schopnosti platit, schopnosti dost´at sv´ ym z´avazk˚ um, popˇr´ıpadˇe zp˚ usob˚ um kryt´ı z´avazk˚ u obchodn´ıho partnera, jeho celkov´eho majetku, povˇesti atd. Do t´eto oblasti spad´a moˇznost, ˇze nˇekter´e pohled´avky vˇeˇritel˚ u jsou prakticky nedobytn´e,
8
1.3 Znaky podnik´an´ı podniky a nˇekdy i st´aty jsou nespolehliv´ ymi dluˇzn´ıky, a to aˇz do t´e m´ıry, ˇze v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech je nutn´e i rozs´ahl´e pohled´avky odepsat. Dalˇs´ım poˇzadavkem na v˚ ubec uzav´ır´an´ı obchodn´ıch vztah˚ u mus´ı b´ yt zjiˇstˇen´ı, zda pˇredmˇetn´ y obchodn´ı partner nen´ı v likvidaci, zda na ni nebyl uvalen konkurz (to u dom´ ac´ıch pr´ avnick´ ych a ˇc´ asteˇcnˇe i fyzick´ ych osob zjist´ıme v obchodn´ım rejstˇr´ıku, pokud byl aktu´alnˇe opraven) ˇci zda se nejedn´ a o moˇznou spekulaci. Podrobn´a znalost obchodn´ıho partnera pˇred uzavˇren´ım jak´ekoliv obchodn´ı dohody je prvoˇradou podm´ınkou pro vstup do nov´ ych ˇci obnovy starˇs´ıch obchodn´ıch vztah˚ u. • Spr´ avnˇ e prov´ adˇ en´ y marketing. D˚ uleˇzitost marketingu pro pozici podnikatele v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı je tak vysok´ a, ˇze pr´ avˇe tomuto t´ematu je vˇenov´ ana samostatn´ y pˇredmˇet v´ yuky ekonomie. Vzhledem k orientaci na prodej v´ yrobk˚ u nal´ez´ an´ım r˚ uzn´ ych cest ke spotˇrebiteli, rozsahem sluˇzeb, jejich u ´rovn´ı, znalost´ı trhu, uplatnˇen´ım vˇsech typ˚ u reklamy, propagace atd., zkr´atka vˇse co do marketingu patˇr´ı, je v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı postaven´ı marketingu (u velk´ ych firem pak cel´eho marketingov´eho u ´tvaru) prioritn´ı a z´asadn´ı, nebot’ podstatnou a nˇekdy i v´ yluˇcnou formou ovlivˇ nuje byt´ı a nebyt´ı firmy. • Pojiˇ stˇ en´ı podnikatele. Je rovnˇeˇz nezbytnou souˇca´st´ı podnikatelsk´ ych z´ amˇer˚ u, nebot’ pojiˇstˇen´ı do znaˇcn´e v´ yˇse m˚ uˇze kr´ yt pˇr´ıpadn´e ekonomick´e ztr´aty. Zvl´aˇstˇe v oblastech podnik´an´ı, kter´e jsou do znaˇcn´e m´ıry z´avisl´e na rozmarech poˇcas´ı, m´ıstn´ıch podm´ınk´ach, vysok´ ych moˇznostech ˇskod na majetku (jako je tomu napˇr´ıklad v zemˇedˇelstv´ı), je pojiˇstˇen´ı zcela nutn´e. • Udrˇ zov´ an´ı, hled´ an´ı nejv´ yhodnˇ ejˇ s´ıch forem finanˇ cn´ıch prostˇ redk˚ u, patˇr´ı rovnˇeˇz mezi d˚ uleˇzit´e metody eliminace rizik. Znamen´a to rozkl´ ad´an´ı rizik do v´ıce oblast´ı, hled´an´ı nejvhodnˇejˇs´ıch zdroj˚ u kapit´alu, ukl´ad´an´ı a rozkl´ad´an´ı voln´ ych zdroj˚ u financ´ı na optim´aln´ı ˇca´sti atd., vˇcetnˇe spr´avn´eho rozloˇzen´ı u ´vˇer˚ u, jejich skladby a v´ yˇse, udrˇzov´ an´ı korektn´ıch, partnersk´ ych vztah˚ u s finanˇcn´ımi, bankovn´ımi podnikateli i st´ atn´ımi org´ any.
e) Podnikatel je povinen v´ est u ´ˇ cetnictv´ı (v nˇ ekter´ ych pˇ r´ıpadech jen daˇ novou evidenci), d´ale pak pˇredepsan´e formy statistiky, mus´ı zachov´ avat pˇredpisy ve fakturaci, bankovn´ım spojen´ı a ostatn´ı n´ aleˇzitosti praktick´eho podnik´an´ı. Spr´avn´e, vˇcasn´e a peˇcliv´e u ´ˇcetnictv´ı je vizitkou kaˇzd´eho podnikatele, je nutnou podm´ınkou dodrˇzov´an´ı finanˇcn´ıch z´avazk˚ u a finanˇcn´ıch vztah˚ u v˚ uˇci obchodn´ım partner˚ um, vlastn´ım i ciz´ım pracovn´ık˚ um, st´ atn´ım org´an˚ um, bank´am atd. Rovnˇeˇz je pˇredpokladem ˇr´adn´eho fungov´ an´ı vlastn´ı firmy. Podnikatel´e jsou povinni v´est u ´ˇcetnictv´ı v rozsahu a zp˚ usobem stanoven´ ym z´akonem ´ cetnictv´ı (pˇr´ıpadnˇe daˇ a prov´adˇec´ımi pˇredpisy. Uˇ nov´a evidence) mus´ı b´ yt vedeno tak, ´ cetnictv´ı aby bylo moˇzn´e urˇcit stav ˇcist´eho kapit´ alu, z´avazky a v´ ysledky hospodaˇren´ı. Uˇ v podm´ınk´ ach trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı je pro podnikatele nezastupiteln´e, protoˇze jim mus´ı pod´ avat vˇern´ y obraz o stavu a struktuˇre majetku, ˇcist´eho obchodn´ıho kapit´ alu, v´ ysledc´ıch podnikatelsk´e ˇcinnosti a finanˇcn´ı situace podniku. Za pravdiv´e se povaˇzuje u ´ˇcetnictv´ı, jehoˇz u ´daje odpov´ıdaj´ı skuteˇcnostem tvoˇr´ıc´ım pˇredmˇet u ´ˇcetnictv´ı. Pr˚ ukazn´ y zp˚ usob znamen´a, ˇze uveden´e skuteˇcnosti se dokl´adaj´ı u ´ˇcetn´ımi doklady. Tˇemito doklady se prokazuj´ı u ´ˇcetn´ı z´ apisy v u ´ˇcetn´ıch knih´ach, popˇr´ıpadˇe i postupy podle projekˇcnˇe programov´e dokumentace pˇri pouˇzit´ı v´ ypoˇcetn´ı a jin´e techniky. Stav obchodn´ıho kapit´ alu a z´ avazk˚ u se ovˇeˇruje inventarizac´ı. ´ cetn´ı knihy jsou nezbytn´ Uˇ ym prvkem u ´ˇcetnictv´ı. Pod pojmem u ´ˇcetnictv´ı dnes rozum´ıme pouze u ´ˇcetnictv´ı podvojn´e. Pro nˇe plat´ı pˇredepsan´e u ´ˇcetn´ı knihy a formul´ aˇre. Strukturu a obsah tˇechto knih, respektive jejich n´aleˇzitosti stanov´ı obecnˇe z´avazn´e pr´avn´ı pˇredpisy ou ´ˇctov´an´ı. Z´akon pˇredepisuje rovnˇeˇz obsah u ´ˇcetn´ı uz´ avˇerky a jej´ı form´ aln´ı v´ ystupy, tj. u ´ˇcetn´ı v´ ykazy.
Kapitola 1. Podnik´ an´ı a podnik
9
V´ yznamn´ ym prvkem u ´ˇcetnictv´ı je tak´e povinnost provˇeˇrov´an´ı u ´ˇcetn´ı z´avˇerky institutem auditor˚ u ve stanoven´ ych pˇr´ıpadech. Pr´ avo kontroly u ´ˇcetnictv´ı m´a vˇsak i nˇekolik jin´ ych instituc´ı, jako napˇr´ıklad finanˇcn´ı odbor pˇr´ısluˇsn´eho Mˇestsk´eho u ´ˇradu, finanˇcn´ı u ´ˇrad, odbor ˇ ˇci Nejvyˇsˇs´ı kontroln´ı u ˇ vyˇsetˇrov´ an´ı Policie CR ´ˇrad CR. f) Podnikatel hospodaˇ r´ı s urˇ cit´ ym majetkem K podniku n´aleˇz´ı vˇeci, pr´ ava a jin´e majetkov´e hodnoty, kter´e patˇr´ı podnikateli a slouˇz´ı k provozov´ an´ı podniku nebo vzhledem ke sv´e povaze maj´ı tomuto u ´ˇcelu slouˇzit. Definice kapit´ alu
• Obchodn´ım majetkem se rozum´ı souhrn majetkov´ych hodnot – vˇec´ı, pohled´ avek a jin´ych pr´ av a penˇezi oceniteln´ych jin´ych hodnot, kter´e patˇr´ı podnikateli a slouˇz´ı nebo jsou urˇceny k jeho podnik´ an´ı. • Obchodn´ım kapit´ alem naz´yv´ ame souhrn obchodn´ıho majetku a z´ avazk˚ u vznikl´ych podnikateli v souvislosti s podnik´ an´ım. ˇ ym obchodn´ım kapit´ • Cist´ alem je obchodn´ı majetek po odeˇcten´ı z´ avazk˚ u vznikl´ych podnikateli v souvislosti s podnik´ an´ım O stavu a v´ ysledku hospodaˇren´ı se vede povinn´a (a nav´ıc jeˇstˇe i doporuˇcen´a) evidence. U nˇekter´ ych hospod´aˇrsk´ ych subjekt˚ u vznik´a veˇrejn´a povinnost uv´adˇet tyto u ´daje. Sledov´an´ı stavu jmˇen´ı a v´ ysledku hospodaˇren´ı, kter´e je pˇredeps´ ano z´akonem, u ´ˇcetn´ımi pˇredpisy, z´akony o statistice, m´a v´ yznam nejen pro zjiˇstˇen´ı moment´aln´ıho stavu majetku a u ´ spˇeˇsnosti hospodaˇren´ı, ale v delˇs´ım ˇcasov´em horizontu je velmi dobr´ ym ukazatelem efektivity hospodaˇren´ı na z´ akladˇe pohybu, pˇrel´ev´ an´ı forem majetku do forem jin´ ych a pˇredevˇs´ım rychlost´ı a v´ yˇs´ı r˚ ustu majetku. Cviˇ cen´ı ˇ c. 2: Pokuste se zjistit, jak´e druhy pojiˇstˇen´ı jsou moˇzn´e pro V´ami vybran´ y druh podnik´ an´ı (jednotliv´e druhy pojiˇstˇen´ı a jejich rozsah m˚ uˇze b´ yt rozd´ıln´ y u r˚ uzn´ ych komerˇcn´ıch pojiˇst’oven). Vyberte si nejbliˇzˇs´ı pojiˇst’ovnu a uved’te, co by V´ am tato pojiˇst’ovna pojistila, a to nejen ve vztahu k majetku, ale i ve vztahu k V´ am, jakoˇzto podnikateli a Vaˇsim zamˇestnanc˚ um. Zjiˇst’ov´ an´ı m˚ uˇzete pˇr´ıpadnˇe rozˇs´ıˇrit (nen´ı podm´ınkou cviˇcen´ı) i na jinou pojiˇst’ovnu a v´ ysledky zjiˇstˇen´ı porovnat.
1.4 1.4.1
Podnik a jeho vlastnictv´ı Definice podniku Podnik
Podnik je v obchodn´ım z´ akon´ıku definov´ an jako soubor hmotn´ych, osobn´ıch a nehmotn´ych ” sloˇzek podnik´ an´ı.“ K podniku patˇr´ı vˇeci, pr´ava a jin´e majetkov´e hodnoty n´aleˇzej´ıc´ı podnikateli, kter´e k podnik´an´ı slouˇz´ı nebo, vhledem ke sv´e povaze, tomuto podnik´an´ı maj´ı slouˇzit. Tato definice je potˇrebn´a pˇredevˇs´ım pro zjiˇstˇen´ı, ˇc´ım podnikatel ruˇc´ı za sv´e z´avazky. Ot´azkou je, proˇc podnik vlastnit, jak´e jsou pro to d˚ uvody, a tak´e proˇc podnikat. To vysvˇetluje moˇzn´e pojet´ı podniku.
1.4.2
D˚ uvody vlastnictv´ı podniku
Vlastnictv´ı podniku m˚ uˇze m´ıt r˚ uzn´e d˚ uvody. Je pˇrirozen´e, ˇze lid´e, kteˇr´ı chtˇej´ı podnikat, si sami vytv´aˇrej´ı a buduj´ı sv˚ uj vlastn´ı podnik. Podnikat se d´a ale i formou majetkov´e
10
1.4 Podnik a jeho vlastnictv´ı
spolu´ uˇcasti, podnikat se d´a spoleˇcnˇe, podniky se sluˇcuj´ı, rozdˇeluj´ı atd., to vˇse souvis´ı s pojet´ım podniku, kter´e m˚ uˇze m´ıt nˇekolik podob. Prv´e pojet´ı podniku
a) Pojet´ı podniku jakoˇ zto producenta penˇ ez Toto pojet´ı vych´az´ı z n´azoru, ˇze podnik je n´astrojem, jehoˇz prostˇrednictv´ım dosahuje vlastn´ık postupn´eho n´avratu vloˇzen´ ych prostˇredk˚ u, a po urˇcit´e dobˇe n´astroje pˇrin´ aˇsej´ıc´ıho trval´ y zdroj penˇez. Podnik je ch´ ap´an jako stroj k v´ yrobˇe penˇez“. ” Toto pojet´ı m´ a sv´e opodstatnˇen´ı: podnik vytv´aˇr´ı nov´e hodnoty, je zamˇeˇren specielnˇe na tvorbu penˇez, tak´e je generuje, pen´ıze si vlastn´ıci rozdˇeluj´ı, jsou tud´ıˇz obvykle spokojeni, nebot’ maj´ı dostatek penˇez v pr˚ ubˇehu u ´ˇcetn´ıho obdob´ı. V´ yˇse majetku nen´ı v tomto pˇr´ıpadˇe rozhoduj´ıc´ım objektem z´ajmu. Faktem ovˇsem je, ˇze pouhou spotˇrebou vytvoˇren´ ych penˇez podnik postupnˇe ztr´ac´ı svou majetkovou podstatu. Majetek se tak vˇetˇsinou pˇri dlouhodobˇejˇs´ım uplatˇ nov´ an´ı tohoto pˇr´ıstupu k existenci podniku postupnˇe ztr´ ac´ı (nˇekdy u ´myslnˇe rychle).
Posuzov´an´ı podniku pouze podle takto stanoven´eho krit´eria m˚ uˇze vˇsak b´ yt z dlouhodob´eho hlediska pro vlastn´ıka, respektive investora nebezpeˇcn´e, a to z hlediska ˇcasu a moˇzn´eho sniˇzov´ an´ı majetkov´e podstaty podniku. Za situace, kdy se tato majetkov´ a podstata trvale sniˇzuje, pak pouh´a tvorba penˇez (odbornˇe ˇreˇceno kladn´ y Cash Flow) vytv´aˇr´ı prakticky faleˇsn´ y dojem klapaj´ıc´ıho motoru, avˇsak v j´ adru je jiˇz skryta skuteˇcnost, ˇze se motor brzy zadˇre. Majetek m˚ uˇze produkovat pen´ıze pouze za urˇcit´ ych pˇredpoklad˚ u a v urˇcit´e v´ yˇsi. O majetek je tˇreba se tak´e starat, nebot’ pouze udrˇzovan´ y, opravovan´ y a inovovan´ y majetek je schopen dlouhodobˇe generovat pen´ıze. Je zˇrejm´e, ˇze tento pˇr´ıstup k pojet´ı podniku upˇrednostˇ nuj´ı vlastn´ıci, tj. spoleˇcn´ıci ˇci akcion´aˇri. Vloˇzili do podniku sv´e finanˇcn´ı prostˇredky a oˇcek´avaj´ı, ˇze se jim jejich investice budou vracet. Pokud tomu tak nen´ı, podnik jakoˇzto stroj na pen´ıze“ nen´ı z jejich pohledu dostateˇcnˇe v´ ykonn´ y. ” Druh´e b) Pojet´ı podniku jako majetku Druh´ y pˇr´ıstup k hodnocen´ı v´ ykonnosti podniku vych´az´ı pojet´ı z principu, ˇ ze podnik pˇredstavuje urˇcit´ y souhrn majetku a je ˇza´douc´ı jeho rozˇsiˇrov´an´ı. Toto podniku pojet´ı se uplatˇ nuje pˇredevˇs´ım pˇri koupi podniku nov´ ym investorem. Pokud kupuj´ıc´ı z´ısk´av´a koup´ı podnik v chodu, z´ısk´ av´a ovˇsem nejen jak´ ysi souhrn fyzick´eho majetku (´ uˇcetnˇe ˇreˇceno aktiva), ale souˇcasnˇe i hodnotu mnohem vyˇsˇs´ı, nebot’ z´ısk´av´a totiˇz zabˇehan´ y podnik s: • • • • • •
jeho st´ al´ ymi z´ akazn´ıky, dodavateli, odbˇerateli, managementem, urˇcitou technologi´ı, zkuˇsenost´ı, dovednostmi, lok´ aln´ı ˇci ˇsirˇs´ı povˇest´ı atd.,
tedy s faktory, kter´e tak´e maj´ı svou hodnotu a cenu a mnohdy pr´avˇe tyto faktory vysoce pˇrevyˇsuj´ı hodnotu uveden´ ych aktiv. Vlastnictv´ı podniku je tedy zaloˇzeno na urˇcit´em vynaloˇzen´ı penˇez ˇci uloˇzen´ı penˇez do formy kapit´ alu. Podnik se tak st´av´a kumulac´ı bohatstv´ı majitele. Vlastnictv´ı podniku v takov´emto pˇr´ıpadˇe pˇredstavuje urˇcitou formu bohatstv´ı. Pˇ r´ıklad: V pˇr´ıpadˇe z´ısk´an´ı velk´eho obnosu penˇez je probl´emem, jak s nimi naloˇzit. Pen´ıze lze spotˇrebovat (utratit), uloˇzit (spoˇrit) nebo investovat do jin´ ych majetkov´ ych (kapit´ alov´ ych) forem. Mohli bychom napˇr´ıklad koupit chatu, ale ta by slouˇzila pouze k naˇsemu uˇz´ıv´an´ı, neprodukovala by dalˇs´ı pen´ıze ani nov´e majetkov´e formy, sp´ıˇse bychom na jej´ı u ´ drˇzbu vynakl´adali dalˇs´ı pen´ıze. Efektivn´ı kapit´alovou investic´ı je pr´avˇe vynaloˇzen´ı penˇez na n´ akup ˇ podniku. Casto se jedn´a o u ´spˇeˇsnˇe vynaloˇzen´e pen´ıze, nebot’ hodnota takto investovan´ ych penˇez se m˚ uˇze zvyˇsovat, bohatstv´ı m˚ uˇze v t´eto kapit´alov´e formˇe vzr˚ ustat. Tato druh´a forma d˚ uvodu pro vlastnictv´ı p˚ usob´ı ˇcasto soubˇeˇznˇe s uveden´ ym d˚ uvodem ˇc´ıslo jedna, tj. vlastnictv´ım podniku jakoˇzto stroje na pen´ıze. Zcela ide´aln´ı situace je, pokud
Kapitola 1. Podnik´ an´ı a podnik
11
majitel vlastn´ı prosperuj´ıc´ı podnik, jehoˇz v´ ysledkem je neust´ale se zvyˇsuj´ıc´ı produkce penˇez, kter´e jsou spotˇrebov´any pouze z ˇc´ asti, z druh´e ˇc´asti jsou opˇet reinvestov´any do vlastn´ıho podniku a zvyˇsuj´ı tak jeho hodnotu, tj. zvˇetˇsuj´ı bohatstv´ı majitele. c) Pojet´ı podniku jakoˇ zto faktoru redukce daˇ nov´ e z´ atˇ eˇ ze z jin´ eho druhu podnik´ an´ı Dalˇs´ım faktorem, kter´ y je tˇreba vz´ıt v u ´vahu je pˇr´ıpadn´a existence ztr´ at podniku. Majitel Tˇret´ı ztr´atov´eho podniku m´a spolu s re´aln´ ym majetkem i kumulovanou ztr´atu z minul´ ych let. pojet´ı ˇ umoˇzn Daˇ nov´e pˇredpisy ˇrady st´at˚ u vˇcetnˇe CR ˇ uj´ı tuto hodnotu“ odeˇc´ıtat od skuteˇcnˇe podniku ” dosaˇzen´ ych zisk˚ u, t´ım si sniˇzovat zdaˇ novac´ı z´ aklad a platit niˇzˇs´ı daˇ n z pˇr´ıjm˚ u. Vˇetˇsinou se ztr´ata d´a odeˇc´ıtat po dobu pˇeti let, v nˇekter´ ych st´atech i v´ıce. To je samozˇrejmˇe hodnota, kter´a rovnˇeˇz mus´ı b´ yt vzata do u ´vahy pˇri posuzov´an´ı pojet´ı podniku, nebot’ takov´ato ztr´ata je prakticky odˇcitatelnou poloˇzkou s urˇcitou hodnotou a pˇrin´aˇs´ı majiteli v jin´e oblasti u ´spˇeˇsn´eho podnik´ an´ı mnohdy znaˇcn´ y daˇ nov´ y efekt. d) Vlastnictv´ı podniku z d˚ uvodu z´ısk´ an´ı tzv. nespecifikovateln´ ych poloˇ zek ˇ Mezi zaj´ımav´e obchodn´ı strategie patˇr´ı mimi jin´e i strategie, kdy potenci´aln´ı majitel Ctvrt´ e kupovan´eho podniku je zamˇeˇren pr´avˇe a pouze na tzv. nespecifikovateln´e poloˇzky, kter´e pojet´ı pro nˇeho pˇredstavuj´ı daleko vˇetˇs´ı hodnotu neˇz cel´ y soubor re´ aln´eho majetku (aktiv). podniku Po nabyt´ı vlastnictv´ı pak obvykle dosavadn´ı majetkovou strukturu postupnˇe likviduje a ponech´av´ a si pro budoucnost v´ yhradnˇe pouze z´ıskan´e nespecifikovateln´e poloˇzky. Odliˇsn´e hodnocen´ı podniku vˇcetnˇe re´ aln´eho majetku podniku ˇci jeho pˇr´ıpadn´e likvidaˇcn´ı hodnoty, specifikovateln´ ych a nespecifikovateln´ ych aktiv z hlediska prod´ avaj´ıc´ıho a kupuj´ıc´ıho, se pak projev´ı v odliˇsn´em hodnocen´ı podniku obˇema stranami a skuteˇcn´a cena je pak vz´ ajemn´ ym kompromisem mezi prod´ avaj´ıc´ım a kupuj´ıc´ım. Pˇ r´ıklad: Obdobn´ y princip n´ akupu najdeme v bˇeˇzn´em ˇzivotˇe ˇcasto. Podnikatel koup´ı star´ y d˚ um v centru mˇesta, hodnota domu je mal´a. Star´ y d˚ um je demolov´an a na jeho m´ıstˇe vyroste modern´ı novostavba s jin´ ym obchodn´ım zamˇeˇren´ım. Kupuj´ıc´ı nakoupil prakticky stavebn´ı m´ısto, lokalitu v centru mˇesta, dostupnost, frekvenci a ˇcetnost potenci´aln´ıch kupuj´ıc´ıch a jin´e v´ yhody, jejichˇz hodnota nen´ı dost dobˇre urˇciteln´a a pˇresnˇe stanoviteln´a. Pˇri posuzov´an´ı hodnoty podniku mus´ıme totiˇz br´ at v u ´ vahu nejen u ´ˇcetn´ı hodnoty aktiv (tzn. cenu re´aln´eho majetku), ale i specifikovateln´e poloˇzky (jejichˇz hodnota se d´a, byt’ nepˇresnˇe vyj´ adˇrit, pˇr´ıkladem budiˇz goodwill“ ˇcili povˇest, kter´ a je vyˇc´ıslovanou hodnotou ” v u ´ˇcetnictv´ı), jakoˇz i pr´avˇe zm´ınˇen´e tzv. nespecifikovateln´e poloˇzky. Tyto poloˇzky jsou rozd´ılnˇe hodnoceny kupuj´ıc´ım a prod´avaj´ıc´ım. Vych´az´ı se z faktu, ˇze co m´a pro nˇekoho urˇcitou cenu, m˚ uˇze b´ yt pro jin´eho zcela bezcenn´e a naopak, co prod´ avaj´ıc´ı povaˇzuje za bezv´ yznamnou hodnotu, kupuj´ıc´ı velmi oceˇ nuje (ned´a to vˇsak pragmaticky najevo). Tento aspekt souvis´ı se z´akladn´ım ekonomick´ ym pojmem zboˇz´ı“, kde rozliˇsujeme pojem hodnota ” a uˇzitn´ a hodnota. Uˇzitn´e hodnoty pro dva r˚ uzn´e subjekty mohou b´ yt rozd´ıln´e. Pˇ r´ıklad: Vlastnictv´ı lyˇz´ı nem´a prakticky ˇz´adnou uˇzitnou hodnotu pro devades´atiletou babiˇcku. Naopak pro jej´ı dvacetiletou vnuˇcku m´a uˇzitnou hodnotu znaˇcnou. Stejnˇe tak je tomu s vlastnictv´ım vˇec´ı i pr´ av, tj. i s vlastnictv´ım podniku. Nov´ y majitel nemus´ı m´ıt napˇr´ıklad v˚ ubec z´ajem o ˇc´ast pracovn´ık˚ u (byt’ kvalifikovan´ ych), nebot’ zavede jinou organizaci pr´ace, nemus´ı m´ıt z´ ajem o znaˇcku (ba pr´avˇe naopak), nebot’ chce v´ yrobky prod´avat pod svou znaˇckou atd. Na druh´e stranˇe si m˚ uˇze v´ıce cenit stabiln´ıho trhu, okruhu z´ akazn´ık˚ u apod. Jak jiˇz bylo ˇreˇceno, vˇsechny uveden´e d˚ uvody mohou p˚ usobit v kombinaci, souˇcasnˇe a mohou b´ yt rozd´ılnˇe posuzov´ any r˚ uzn´ ymi lidmi.
12
1.5 Zaloˇzen´ı podniku
1.5
Zaloˇ zen´ı podniku
Zaloˇzen´ı podniku
1.5.1 Z´ amˇer
Podnikatelsk´ y z´ amˇ er
Zaloˇzen´ı podniku nen´ı jednoduchou z´aleˇzitost´ı. Vyˇzaduje ˇradu pˇr´ıpravn´ ych prac´ı, v´ ypoˇct˚ u, jedn´an´ı s u ´ˇrady ˇci penˇeˇzn´ımi u ´ stavy. Kaˇzd´ y podnik, m´a-li b´ yt u ´ spˇeˇsn´ y, mus´ı m´ıt hned vu ´vodn´ı f´azi sv´e existence, vytvoˇreny pˇredpoklady pro plnˇen´ı vˇsech funkc´ı podniku, mus´ı existovat ˇr´ adn´ y, u ´ pln´ y a konkr´etn´ı podnikatelsk´ y z´amˇer, zajiˇstˇeny odpov´ıdaj´ıc´ı zdroje, zjiˇstˇeny veˇsker´e moˇzn´e informace apod. Budouc´ı podnikatel nebo zakladatel podniku mus´ı tedy nejprve stanovit podnikatelsk´ y strategick´ y z´amˇer, kter´ y by mˇel obsahovat ˇreˇsen´ı n´ asleduj´ıc´ıch oblast´ı smˇerodatn´ ych pro u ´spˇech podniku: yrobn´ıho programu (obchodu, • jasn´e vymezen´ı pˇredmˇetu ˇcinnosti, resp. pˇresn´e urˇcen´ı v´ sluˇzeb), • v´ ypoˇcty potˇreby finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u a dalˇs´ıch zdroj˚ u, tj. vˇecn´eho kapit´alu, lidsk´ ych zdroj˚ u, legislativn´ı zajiˇstˇen´ı podnik´an´ı atd., • v pˇr´ıpadˇe zaloˇzen´ı podniku individu´ aln´ım podnikatelem (fyzickou osobou) je nutn´e i spr´avn´e a komplexn´ı zhodnocen´ı osobn´ıch pˇredpoklad˚ u pro podnikatelskou ˇcinnost, tj. psychologick´e aspekty osobnosti, moˇzn´ y soci´aln´ı dopad, v´ yˇsi rizika, vlastn´ı manaˇzersk´e dovednosti, znalosti apod., • zhodnocen´ı pr´ avn´ıch i technick´ ych znalost´ı, zkuˇsenost´ı, umˇen´ı jedn´an´ı s lidmi apod. Jiˇz samotn´ y v´ ybˇer pˇredmˇetu ˇcinnosti (popˇr´ıpadˇe v´ıce ˇcinnost´ı) vyˇzaduje celou ˇradu informac´ı jako napˇr´ıklad: • zjiˇstˇen´ı potenci´ aln´ıho okruhu budouc´ıch z´akazn´ık˚ u (kvantitu), • zjiˇstˇen´ı finanˇcn´ı s´ıly z´ akazn´ık˚ u (kvalitu), tj. solventnost vybran´eho segmentu trhu. Pˇ r´ıklad:
Segmentem m˚ uˇze b´ yt napˇr´ıklad studuj´ıc´ı ml´adeˇz. V univerzitn´ım mˇestˇe m˚ uˇze j´ıt o vˇetˇs´ı segment, finanˇcnˇe se jedn´ a o segment slab´ y. Segment manaˇzeˇri“ je mal´ y, finanˇcnˇe siln´ y. ” Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ • zjiˇstˇen´ı moˇzn´e expanze podnik´an´ı na dalˇs´ı trhy ˇci jin´e segmenty (vˇcetnˇe zahraniˇcn´ıch trh˚ u), • zjiˇstˇen´ı o kvalitˇe a s´ıle konkurence v dan´em oboru, • demografick´e a geografick´e hledisko pro podnik (formy komunikac´ı, bl´ızkost spoj˚ u, poloha, v´ yˇska, rovina-hory atd.), u, jejich vzd´alenost, moˇzn´e n´aklady, ceny, kvalita a term´ıny dod´avek, • okruh dodavatel˚ • pˇr´ıstup k surovinov´ ym zdroj˚ um, • rozsah a struktura pracovn´ıch sil v m´ıstˇe a dostupn´em okol´ı, • dopravn´ı infrastruktura v m´ıstˇe a okol´ı vˇcetnˇe moˇznosti parkov´an´ı pro klienty atd.), • moˇzn´e daˇ nov´e u ´levy ˇci naopak ekologick´a z´atˇeˇz (ˇcistiˇcka, filtrace apod.), • moˇzn´ a podpora st´ atu (ˇci EU) v dan´e oblasti podnik´an´ı,
Kapitola 1. Podnik´ an´ı a podnik
13
• rozd´ıln´e zdanˇen´ı pˇr´ıjm˚ u (napˇr. jinak fyzick´e osoby, jednotnˇe pr´avnick´e osoby), • ochrana vnitˇrn´ıho a vnˇejˇs´ıho trhu (hygienick´e, technick´e, pr´avn´ı nebo zdravotn´ı pˇredpisy dom´ ac´ı a pˇri v´ yvozu pak v jednotliv´ ych st´atech destinace), • podm´ınky hospod´ aˇrsk´e soutˇeˇze, vymahatelnost pr´ava, rychlost justice, • pˇr´ıstup k penˇez˚ um, jedn´ an´ı bank a jejich poˇzadavky z´aruk, • pˇr´ıstupy a jedn´ an´ı komerˇcn´ıch pojiˇst’oven atd. Samostatnou oblasti podnikatelsk´eho z´amˇeru mus´ı b´ yt i zvaˇzov´an´ı v oblasti lidsk´ ych zdroj˚ u, nebot’ ˇcasem pˇri u ´ spˇeˇsnosti podnik´an´ı nepochybnˇe dojde k n´ ar˚ ustu pracovn´ık˚ u, a to i u jedince, kter´ y zaˇc´ınal jako samostatn´a fyzick´a osoba. Rozvoj a u ´spˇech v podnik´an´ı znamen´ a zvyˇsov´ an´ı poˇctu zamˇestnanc˚ u a s t´ım ˇreˇsen´ı probl´em˚ u jako je napˇr´ıklad: • • • •
poˇcet pracovn´ık˚ u a jejich profesn´ı struktura, flexibilita lid´ı, mobilita, adaptabilita, v´ ybˇer lid´ı do funkc´ı, kvalifikace a jej´ı zvyˇsov´ an´ı, v´ yˇse mezd (s ohledem na konkurenci, m´ıstn´ı u ´roveˇ n, situaci na trhu pr´ace atd.), pracovn´ı podm´ınky (organizace pr´ace, smˇennost, pracovn´ı doba, bezpeˇcnost a ochrana zdrav´ı, hygienick´e podm´ınky pr´ace, pracovn´ı normy, zp˚ usoby hodnocen´ı a odmˇen ˇov´an´ı, soci´ aln´ı programy v´ ypomoci zamˇestnanc˚ um, vliv odbor˚ u apod.
Stejnˇe tak je tˇreba v podnikatelsk´em z´amˇeru definovat potˇrebu a zp˚ usob vytv´aˇren´ı dlouhodob´eho majetku a obˇeˇzn´ ych prostˇredk˚ u. To znamen´a: • • • • • • •
potˇrebu a strukturu dlouhodob´eho hmotn´eho a nehmotn´eho majetku, zp˚ usoby jejich nabyt´ı (koupˇe, leasing, licence, samov´ yroba atd.), v´ ypoˇcty norem z´ asob, zjiˇstˇen´ı moˇznost´ı financov´an´ı z´asob, stanoven´ı v´ yrobn´ıho sortimentu (jeho strukturu, velikost, rozsah, urˇcen´ı), zajiˇstˇen´ı vhodn´e struktury dodavatel˚ u, stanoven´ı prodejn´ıch metod, zp˚ usob˚ u propagace a reklamy, ˇreˇsen´ı odpadov´eho, obalov´eho ˇci energetick´eho hospod´aˇrstv´ı a ˇcetn´e dalˇs´ı oblasti nutn´e pro jasn´e vymezen´ı podnikatelsk´eho z´amˇeru, kter´ y slouˇz´ı nejen pro samotn´eho podnikatele (nebo vlastn´ıky podniku), ale i pro ˇradu kooperuj´ıc´ıch instituc´ı (napˇr. banku, pojiˇst’ovnu apod.) a u ´ˇrad˚ u.
Kaˇzd´ y dobr´ y podnikatelsk´ y z´amˇer mus´ı b´ yt d´ale doloˇzen podnikatelsk´ ym rozpoˇctem, kter´ y vypoˇc´ıt´ av´a budouc´ı moˇzn´e v´ ynosy (pˇr´ıjmy) a porovn´av´ a je s moˇzn´ ymi n´ aklady (v´ ydaji). Hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek (zisk) nebo penˇeˇzn´ı rozd´ıl (cash flow) ukazuje na u ´spˇeˇsnost dan´eho podnikatelsk´eho z´ amˇeru.
1.5.2
Podnikatelsk´ y rozpoˇ cet
Podnikatelsk´ y rozpoˇcet je tˇreba sestavit pˇred vlastn´ım zah´ajen´ım ˇcinnosti, a to i z toho Rozpoˇcet d˚ uvodu, ˇze jeho v´ ysledky slouˇz´ı nejen budouc´ımu podnikateli k jeho rozhodov´an´ı, ale slouˇz´ı i k rozhodov´an´ı napˇr´ıklad konkr´etn´ı banky zda na tento podnikatelsk´ y z´amˇer v˚ ubec poskytne u ´vˇer. I sebel´epe vypadaj´ıc´ı podnikatelsk´ y z´amˇer m˚ uˇze b´ yt nere´ aln´ y, pokud banky pen´ıze neposkytnou a podnikatel nez´ısk´a dalˇs´ı moˇzn´e zdroje financov´an´ı. Banka se tak m˚ uˇze rozhodnout proto, ˇze m´ a pravdˇepodobnˇe lepˇs´ı informace o moˇzn´em budouc´ı v´ yvoji ekonomiky, v´ yvoji trhu, stavu konkurence atd., coˇz z´ajemce o podnik´an´ı nemus´ı vˇedˇet, pˇr´ıpadnˇe pˇr´ıstup k takov´ ymto informac´ım nem´a. Hlavn´ım smyslem podnikatelsk´eho rozpoˇctu je tedy vyˇc´ıslen´ı finanˇcn´ıch zdroj˚ u, a to jak vlastn´ıch, tak i stanoven´ı potˇreby zdroj˚ u ciz´ıch, tj. v poˇca´teˇcn´ı f´azi vyˇc´ıslen´ı potˇreby u ´vˇer˚ u, p˚ ujˇcek, leasingu a dalˇs´ıch moˇznost´ı financov´an´ı.
14
1.5 Zaloˇzen´ı podniku
Pˇri v´ ypoˇctech je tˇreba vych´ azet i z pˇredpokladu urˇcit´eho rozjezdu podnik´an´ı, kdy je tˇreba vloˇzit do podnik´an´ı urˇcitou sumu penˇez (tzv. poˇrizovac´ı n´aklady ˇci poˇrizovac´ı v´ ydaje) a d´ale, ˇze i v poˇca´teˇcn´ıch dnech, ale sp´ıˇse t´ ydnech podnik´an´ı (v´ yroby, obchodn´ı ˇcinnosti ˇci poskytov´ an´ı sluˇzeb) jsou sp´ıˇse jen pen´ıze ˇcerp´any, avˇsak jejich pˇr´ıjem je opoˇzdˇen. Napˇ r´ıklad: Od zah´ ajen´ı v´ yroby uplyne nˇekolik dn´ı (t´ ydn˚ u), kdy jsou financov´ any n´ akupy materi´ alu, energie apod. avˇsak vydan´e faktury budou odbˇerateli hrazeny aˇz za urˇcitou dobu.
F´ aze hladu – poˇca ´tek ˇcinnosti
Tato poˇca´teˇcn´ı f´aze podnik´an´ı je n´aroˇcn´a na mnoˇzstv´ı disponibiln´ıch penˇez, podnikatel by se mohl dostat do ztr´aty likvidity (schopnosti platit), pokud by nemˇel na zaˇca´tku vytvoˇren´ y dostateˇcn´ y objem finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u. Tato poˇca´teˇcn´ı f´aze podnik´ an´ı je oznaˇcov´ana jako f´ aze hladu. Pokud by podnikatel nevˇenoval pˇr´ıpravˇe podnikatelsk´eho rozpoˇctu n´ aleˇzitou pozornost, mohl by se hned na poˇca´tku dostat do sloˇzit´e finanˇcn´ı situace a hned by tak´e o sobˇe vytvoˇril pomˇernˇe negativn´ı image“. Pozornost mus´ı b´ yt vˇenov´ana pˇredevˇs´ım propoˇctu ” oˇcek´avan´e v´ ynosnosti podniku jako celku, v´ ynosnosti vloˇzen´eho kapit´alu a n´avratnosti investic. K tomu je tˇreba zn´ at ˇci stanovit: • ceny produkt˚ u, • moˇzn´ y objem v´ yroby a prodeje (rozsah poskytovan´ ych sluˇzeb), • potˇrebu dlouhodob´eho majetku, z´ asob, finanˇcn´ıho kryt´ı (´ uˇcetnˇe to znamen´a stanovit rozsah a vhodnou strukturu aktiv a pasiv), • veˇsker´e n´ aklady na provoz (materi´al, mzdy zamˇestnanc˚ u, reˇzie atd.), • stanovit finanˇcn´ı toky (pˇr´ıtoky a odtoky penˇez, tj. cash flow), • propoˇc´ıtat rentabilitu a dalˇs´ı ekonomick´e ukazatele. Zp˚ usoby stanoven´ı podnikatelsk´eho rozpoˇctu se liˇs´ı v z´avislosti na zvolen´em druhu podnik´an´ı, mnoˇzstv´ı vlastn´ıch zdroj˚ u, u ´ rokov´ ych sazb´ach v dan´e lokalitˇe, v´ yˇsi mezd zamˇestnanc˚ u a dalˇs´ıch n´ akladech, kter´e jsou specifick´e pro dan´ y vybran´ y obor podnik´an´ı. Pˇresto lze pouˇz´ıt obecn´eho postupu, kter´ y uv´ad´ıme na n´asleduj´ıc´ım pˇr´ıkladˇe sestaven´ı podnikatelsk´eho rozpoˇctu, a to z oblasti maloobchodn´ıho prodeje. Pˇ r´ıklad:
Uk´ azka podnikatelsk´eho rozpoˇctu
Podnikatel zvaˇzuje otevˇren´ı maloobchodn´ı prodejny, ve kter´e bude prod´avat peˇcivo. Pˇredpokl´ ad´ a n´ asleduj´ıc´ı ekonomick´e parametry: • • • • • • • • • • •
Za pron´ ajem prostor zaplat´ı za 5 rok˚ u 5 milion˚ u Kˇc, dos´ ahne denn´ı trˇzby (obrat) ve v´ yˇsi 100 000 Kˇc, obchodn´ı marˇze bude ˇcinit 20 procent, v prodejnˇe bude m´ıt 4 zamˇestnance s pr˚ umˇernou mzdou 15 000 Kˇc mˇes´ıˇcnˇe, spotˇreba energie a vyt´ apˇen´ı bude ˇcinit 18 000 Kˇc mˇes´ıˇcnˇe, ostatn´ı n´ aklady budou ˇcinit 5 000 Kˇc mˇes´ıˇcnˇe, pˇredpokl´ ad´ a prodej v pr˚ umˇeru 25 dn´ı mˇes´ıˇcnˇe, pojiˇstˇen´ı prodejny bude ˇcinit 50 000 Kˇc za rok, podnikatel m´ a k dispozici 2 000 000 Kˇc na sv´em u ´ˇctu, pˇredpokl´ ad´ au ´vˇer na 5 rok˚ usu ´rokovou sazbou 12 procent prodejna je na lukrativn´ım m´ıstˇe.
Kapitola 1. Podnik´ an´ı a podnik
15
V´ ypoˇcty: a) V´ ypoˇcet potˇrebn´eho kapit´ alu: Poˇrizovac´ı n´aklady – cena n´ajmu n´ akup peˇciva za mˇes´ıc (25 × 100 000 × 0,8) mzdy zamˇestnanc˚ u (4 × 15 000) zdravotn´ı a soc. pojiˇstˇen´ı zamˇestnanc˚ u (9 a 26 %, tj. 5 250 × 4) energie, vyt´apˇen´ı ostatn´ı n´aklady pojiˇstˇen´ı prodejny (spl´atka) celkem rezerva 10 procent potˇreba provozn´ıho kapit´alu poˇc´ateˇcn´ı potˇreba kapit´alu celkem
5 000 000 2 000 000 60 000 21 000 18 000 5 000 25 000 2 129 000 213 000 2 342 000 7 342 000
b) Zdroje kapit´ alu: vlastn´ı kapit´al potˇreba u ´vˇeru
2 000 000 5 342 000
c) Propoˇcet n´ aklad˚ u a v´ ynos˚ u za rok: Trˇzby (100 000 × 300) (25 × 12) n´ akup peˇciva (2 000 000 × 12) marˇze mzdy zdr. a soc. pojiˇstˇen´ı zamˇestnanc˚ u spotˇreba energie pojiˇstˇen´ı ostatn´ı n´aklady u ´roky n´ajem Celkem n´aklady Zisk pˇred zdanˇen´ım Daˇ n z pˇr´ıjmu FO Disponibiln´ı zisk (zjednoduˇseno)
30 000 000 24 000 000 6 000 000 720 000 252 000 216 000 50 000 60 000 641 100 1 000 000 2 939 100 3 060 900 459 135 2 601 765
(Pozn´ amka: v´ ypoˇcet disponibiln´ıho zisku je zjednoduˇsen, podnikatel m˚ uˇze uplatnit slevy, odˇcitateln´e poloˇzky atd., avˇsak na druh´e stranˇe bude muset platit z´alohy na DPFO na pˇr´ıˇst´ı rok) d) V´ ypoˇcet DPFO: V dobˇe pˇr´ıpravy t´eto publikace je v platnosti 15 procentn´ı daˇ n z pˇr´ıjmu FO. V´ ypoˇcet tedy poˇc´ıt´a s 15 %, upozorˇ nujeme vˇsak, ˇze do budoucnosti se m´a toto procento sniˇzovat. Pˇri v´ ypoˇctech je pak tˇreba zjistit pˇr´ımo v z´akonˇe o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u aktu´aln´ı procento danˇe. Podnikatelsk´ y rozpoˇcet ukazuje pomˇernˇe pˇr´ızniv´ y hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek tohoto druhu podnik´an´ı. Podnikatel by vˇsak mˇel sestavovat rozpoˇcet vˇzdy ve 3 variant´ach, a to jako optimistick´ y, pesimistick´ y a realistick´ y. V pr˚ ubˇehu podnik´ an´ı bude muset sledovat nejen veˇsker´e legislativn´ı zmˇeny, kter´e mohou m´ıt dopad na jeho odvody, ale i registrovat r˚ ust cen a pˇrizp˚ usobovat mu tento pˇredbˇeˇzn´ y podnikatelsk´ y rozpoˇcet.
16
1.5 Zaloˇzen´ı podniku
ˇ ´ ˇ ´ KORESPONDENCN I CVICEN Iˇ c. 1: Pokuste se nyn´ı i Vy sestavit vlastn´ı podnikatelsk´ y rozpoˇcet na z´ akladˇe aktu´aln´ıch u ´daj˚ u v pˇr´ıpadˇe, ˇze byste chtˇeli zaˇc´ıt podnikat ve V´ami zvolen´em oboru. Zjistˇete si aktu´aln´ı u ´rokov´e m´ıry v r˚ uzn´ ych bank´ach, ceny vstup˚ u a definujte si moˇznou cenu Vaˇs´ı produkce nebo sluˇzeb. Zjistˇete si efektivnost Vaˇseho poˇc´ın´an´ı a stanovte si podm´ınky pro Vaˇse rozhodnut´ı. Na z´ avˇer v´ ypoˇct˚ u uved’te sv´e rozhodnut´ı. Podnikatelsk´ y rozpoˇcet zaˇslete tutorovi. Pr˚ uvodce studiem: Sestavov´an´ı podnikatelsk´eho rozpoˇctu a precizace podnikatelsk´eho z´amˇeru je z´akladn´ım pˇredpokladem pro moˇznost podnik´ an´ı. Podnik´an´ı nen´ı prakticky moˇzn´e bez u ´vˇer˚ u, p˚ ujˇcek, pˇr´ıpadnˇe leasingu a dalˇs´ıch forem ciz´ıch zdroj˚ u. Kaˇzd´a banka, pokud budeme ˇza´dat o poskytnut´ı tˇechto zdroj˚ u, bude cht´ıt podrobn´ y podnikatelsk´ y z´ amˇer a rozpoˇcet. Nˇekdy jiˇz samotn´ y podnikatelsk´ y z´amˇer m˚ uˇze b´ yt d˚ uvodem zam´ıtnut´ı ˇz´adosti. Banky obvykle neposkytnou pen´ıze na takov´e druhy podnik´ an´ı, kter´e jsou v lokalitˇe saturov´any a podnikatelsk´ y rozpoˇcet nen´ı dostateˇcn´ ym doloˇzen´ım v´ ynosnosti dan´eho podnik´an´ı. Riziko nespl´acen´ı u ´vˇer˚ u ˇci p˚ ujˇcek nav´ıc banky eliminuj´ı z´ astavami majetku a dalˇs´ımi formami kryt´ı. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: ˇ Tato kapitola ˇc´ asteˇcnˇe ˇcerp´a se znˇen´ı obchodn´ıho z´ akon´ıku a Zivnostensk´ eho z´ akona. Jde pouze o z´akladn´ı kategorie a pojmy. Pro podrobnˇejˇs´ı znalost t´eto problematiky se proto ˇ doporuˇcuje hlubˇs´ı studium jak obchodn´ıho z´akon´ıku, tak i Zivnostensk´ eho z´akona, popˇr´ıpadˇe publikac´ı a uˇcebnic, kter´e jsou uvedeny v seznamu doporuˇcen´e literatury. Shrnut´ı:
• Podnik´an´ım se rozum´ı soustavn´a ˇcinnost prov´adˇen´a samostatnˇe podnikatelem vlastn´ım jm´enem a na vlastn´ı odpovˇednost za u ´ˇcelem dosaˇzen´ı zisku. ˇ podnikaj´ı fyzick´e osoby (individu´aln´ı obˇcan´e) a pr´avnick´e osoby (skupiny osob). • V CR • Podnik´ an´ı fyzick´ ych osob se ˇr´ıd´ı pˇredevˇs´ım ˇzivnostensk´ ym z´akonem. • Fyzick´e ˇci pr´avnick´e osoby podnikaj´ıc´ı na z´akladˇe ˇzivnostensk´eho opr´avnˇen´ı jsou zaps´ any v ˇzivnostensk´em rejstˇr´ıku. ˇ • Vˇsechny pr´avnick´e osoby podnikaj´ıc´ı na u ´ zem´ı Cesk´ e republiky mus´ı b´ yt povinnˇe zaps´ any do obchodn´ıho rejstˇr´ıku. • Z´apis v obchodn´ım rejstˇr´ıku mus´ı m´ıt pˇredepsan´e n´aleˇzitosti. Z´ apisy mus´ı b´ yt aktualizov´ any. ˇ mohou podnikat i zahraniˇcn´ı osoby. • Na u ´zem´ı CR • Podnikatel je pr´avn´ım subjektem, svou ˇcinnost provozuje samostatnˇe v r´ amci z´akon˚ u a pˇredpis˚ u, o sv´e ˇcinnosti rozhoduje s´am. • Souˇc´ ast´ı podnik´ an´ı je riziko ne´ uspˇechu, to je moˇzn´e eliminovat. • Podnik je definov´an jako soubor hmotn´ ych, osobn´ıch a nehmotn´ ych sloˇzek podnik´an´ı“. ” • Vlastnictv´ı podniku m˚ uˇze m´ıt r˚ uzn´e d˚ uvody, vlastnit podnik lze napˇr´ıklad jako producenta penˇez, akumulaci vlastnictv´ı ˇci jako faktor redukce daˇ nov´e z´ atˇeˇze nebo vlastnictv´ı tzv. nespecifikovateln´ ych poloˇzek. • Podnikatel je povinen v´est u ´ˇcetnictv´ı (pˇr´ıpadnˇe jen daˇ novou evidenci) a pˇredepsan´e formy v´ ykaz˚ u, statistik a doklad˚ u. • Podnikatel hospodaˇr´ı s urˇcit´ ym majetkem. Obchodn´ım majetkem se rozum´ı souhrn majetkov´ ych hodnot, kter´e patˇr´ı podnikateli a slouˇz´ı nebo jsou urˇceny k jeho podnik´an´ı. • Zakladatel podniku mus´ı nejprve stanovit podnikatelsk´ y strategick´ y z´amˇer a sestavit podnikatelsk´ y rozpoˇcet.
Kapitola 1. Podnik´ an´ı a podnik
17
Pojmy k zapamatov´ an´ı: • • • • • • • • •
Obchodn´ı z´ akon´ık Z´ akon o u ´ˇcetnictv´ı Fyzick´e a pr´ avnick´e osoby ˇ Zivnostensk´ y list ˇ Zivnostensk´ y rejstˇr´ık Obchodn´ı rejstˇr´ık Podnikatelsk´ y z´ amˇer Podnikatelsk´ y rozpoˇcet F´ aze hladu
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.
Co je to podnik´ an´ı? Jak´e jsou znaky podnik´ an´ı? Jak´e podnikaj´ıc´ı osoby zn´ ate? ˇ C´ım se liˇs´ı fyzick´e a pr´ avnick´e osoby? Co je to obchodn´ı rejstˇr´ık? Kde najdete obchodn´ı rejstˇr´ık? Co obsahuje? Kde najdete ˇzivnostensk´ y rejstˇr´ık? Jak´e jsou z´ akladn´ı povinnosti a pr´ava podnikatele? Jak´ a zn´ ate rizika podnik´ an´ı? Jak´ a opatˇren´ı byste podnikli k omezen´ı podnikatelsk´ ych rizik? Co je to obchodn´ı kapit´ al? Kter´e pr´ avn´ı normy stanovuj´ı povinnost veden´ı u ´ˇcetnictv´ı? Co je obsahem podnikatelsk´eho z´amˇeru? Proˇc sestavujeme podnikatelsk´ y rozpoˇcet? Co znamen´ a f´ aze hladu“? ” Jak´e zn´ ate d˚ uvody vlastnictv´ı podniku?
Autotest: 1. Obchodn´ı rejstˇr´ık je: y seznam pr´avnick´ ych a fyzick´ ych osob veden´ y u rejstˇr´ıkov´eho soudu (a) veˇrejn´ v m´ıstˇe krajsk´eho soudu (b) veˇrejn´ y seznam jen pr´ avnick´ ych osob veden´ y u okresn´ıch soud˚ u (c) veˇrejn´ y seznam jen fyzick´ ych osob veden´ y u obecn´ıch u ´ˇrad˚ u 2. Obchodn´ım kapit´ alem rozum´ıme: (a) souhrn majetkov´ ych hodnot – vˇec´ı, pohled´avek a jin´ ych pr´av a penˇezi oceniteln´ ych jin´ ych hodnot, kter´e patˇr´ı podnikateli a slouˇz´ı nebo jsou urˇceny k jeho podnik´an´ı (b) souhrn obchodn´ıho majetku a z´ avazk˚ u vznikl´ ych podnikateli v souvislosti s podnik´ an´ım (c) obchodn´ı majetek po odeˇcten´ı z´avazk˚ u vznikl´ ych podnikateli v souvislosti s podnik´ an´ım
18
1.5 Zaloˇzen´ı podniku 3. Pod pojmem podnik rozum´ıme: (a) jm´eno podniku, tj. oznaˇcen´ı firmy (b) soubor hmotn´ ych, osobn´ıch a nehmotn´ ych sloˇzek podnik´an´ı (c) soustavnou ˇcinnost prov´adˇenou samostatnˇe podnikatelem vlastn´ım jm´enem a na vlastn´ı odpovˇednost za u ´ˇcelem dosaˇzen´ı zisku
Kapitola 2
ˇ Pr´ avn´ı formy podnik´ an´ı v CR Popis lekce: ˇ V lekci jsou vyloˇzeny Lekce pˇredstavuje pˇrehled moˇzn´ ych pr´avn´ıch forem podnik´an´ı v CR. ´ castn´ık se sezn´ z´akladn´ı pr´avn´ı a ekonomick´e rozd´ıly jednotliv´ ych pr´ avn´ıch forem. Uˇ am´ı ˇ s podm´ınkami pro podnik´an´ı fyzick´ ych i pr´avnick´ ych osob v CR vˇcetnˇe moˇznosti podnik´an´ı zahraniˇcn´ıch osob. Jednotliv´e pr´ avn´ı formy jsou pˇrevzaty z definic obsaˇzen´ ych v obchodn´ım z´akon´ıku, obˇcansk´em z´ akon´ıku, z´akonˇe o st´ atn´ım podniku a dalˇs´ıch. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 2.1 2.1.1 2.1.2 2.2 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9
Podnik´ an´ı fyzick´ ych osob Podm´ınky pro podnik´ an´ı fyzick´ ych osob Druhy ˇzivnost´ı ˇ e republice Podnik´ an´ı zahraniˇcn´ıch osob v Cesk´ Obchodn´ı spoleˇcnosti Veˇrejn´ a obchodn´ı spoleˇcnost (v.o.s.) Komanditn´ı spoleˇcnost (k.s.) Spoleˇcnost s ruˇcen´ım omezen´ ym (spol.s r.o., zkr´acenˇe s.r.o.) Akciov´ a spoleˇcnost Druˇzstvo St´ atn´ı podnik Neziskov´e organizace Veˇrejnˇe prospˇeˇsn´e podniky Tich´ y spoleˇcn´ık Sdruˇzen´ı
Znalosti odliˇsnost´ı jednotliv´ ych pr´avn´ıch forem podnik´ an´ı jsou pˇredpokladem pro v´ ykon manaˇzersk´ ych funkc´ı. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Fyzick´a osoba, pr´avnick´ a osoba, ˇzivnosti voln´e, v´azan´e a ˇremesln´e, koncese, obchodn´ı spoleˇcnost, veˇrejn´a obchodn´ı spoleˇcnost, komanditn´ı spoleˇcnost, spoleˇcnost s ruˇcen´ım omezen´ ym, akciov´a spoleˇcnost, druˇzstvo, st´atn´ı podnik, neziskov´a organizace, veˇrejnˇe prospˇeˇsn´ y podnik, tich´ y spoleˇcn´ık, sdruˇzen´ı, akcie, u ´pis akci´ı, prozat´ımn´ı list, zaknihovan´a akcie, dividendy, tanti´emy, spoleˇcensk´a smlouva, fondy.
19
20
2.1 Podnik´an´ı fyzick´ ych osob
Motivace k lekci: Po pˇreˇcten´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: ˇ a v jak´ • vysvˇetlit, kdo m˚ uˇze podnikat na u ´zem´ı CR ych pr´avn´ıch form´ach, • objasnit ekonomick´e a pr´ avn´ı nuance jednotliv´ ych pr´avn´ıch forem. V´ yklad: Subjekty podnik´ an´ı ˇ v CR
ˇ dan´ Souˇcasn´ y pr´avn´ı ˇra´d CR y pˇredevˇs´ım obchodn´ım z´akon´ıkem a ˇzivnostensk´ ym z´akonem, ˇ e republiky podnikat n´asleduj´ıc´ım subjekt˚ umoˇzn ˇuje na u ´zem´ı Cesk´ um: a) b) c) d) e) f) g)
podnikaj´ıc´ım fyzick´ ym osob´ am, obchodn´ım spoleˇcnostem, druˇzstv˚ um, zahraniˇcn´ım osob´ am (fyzick´ ym i pr´avnick´ ym), st´ atn´ım podnik˚ um, veˇrejnˇe prospˇeˇsn´ ym podnik˚ um a form´am neziskov´ ych organizac´ı, u ´ˇcastn´ık˚ um pod´ılej´ıc´ım se na z´ akladˇe smlouvy o tich´em spoleˇcenstv´ı na podnik´ an´ı jin´ ych osob, h) sdruˇzen´ım pr´avnick´ ych ˇci fyzick´ ych osob (dle obˇcansk´eho z´akon´ıku ˇci z´akona o sdruˇzen´ı). Skuteˇcnost´ı je, ˇze obchodn´ı z´akon´ık neobsahuje pojem st´atn´ı podnik“, ani veˇrejnˇe ” ” prospˇeˇsn´ y podnik“ ˇci sdruˇzen´ı“, to umoˇzn ˇ uj´ı dalˇs´ı z´akony ˇci obˇcansk´ y z´akon´ık. Je vˇsak ” tˇreba pˇripomenout, ˇze podnik´ an´ı se mohou (ale nemus´ı) z´ uˇcastnit jeˇstˇe dalˇs´ı subjekty, a to tzv. neziskov´e firmy (non-profit corporations), st´ atn´ı pˇr´ıspˇevkov´e organizace, kter´e sice nejsou zaloˇzeny za u ´ˇcelem podnik´an´ı, avˇsak pˇrestoˇze je jejich hlavn´ı ˇcinnost jin´ a, podnik´ an´ı se ˇcasto nevyluˇcuje.
2.1
Podnik´ an´ı fyzick´ ych osob
ˇ Podnikatelem se m˚ uˇze v Cesk´ e republice st´at kaˇzd´a osoba, kter´a m´a z´ ajem podnikat, splˇ nuje z´akladn´ı pˇredpoklady a je opr´ avnˇena provozovat podnikatelskou ˇcinnost v souladu se z´ akonem o ˇzivnostensk´em podnik´an´ı. Podnikat m˚ uˇze v kter´ekoliv ˇcinnosti, pokud tato ˇcinnost nen´ı pˇr´ımo z´ akonem zak´ az´ ana nebo vylouˇcena ze ˇzivnostensk´eho podnik´an´ı. ˇ Cinnosti vylouˇcen´e z podnik´ an´ı
Vylouˇ ceny jsou takov´e ˇcinnosti: • kter´e monopolnˇe provozuje st´ at, • kter´e st´ at jmenovitˇe vymezuje pˇresnˇe urˇcen´ ym pr´avnick´ ym osob´am, • kde m´a st´ at zvl´aˇstn´ı z´ ajem, tj. m´ a s´am u ´ˇcast na podnik´an´ı nebo kter´e zcela vyluˇcuje z podnik´ an´ı. Z podnik´ an´ı mohou b´ yt pˇr´ımo vylouˇceny i urˇcit´e fyzick´e osoby. Dle ˇcesk´eho pr´avn´ıho ˇra´du jsou to soudci, voj´aci, pˇr´ısluˇsn´ıci ozbrojen´ ych sloˇzek, zamˇestnanci st´ atn´ı spr´avy a u ´ zemn´ı samospr´ avy (jen urˇcit´e funkce) a manaˇzeˇri st´atn´ıch podnik˚ u, st´atn´ıch akciov´ ych spoleˇcnost´ı ˇci st´ atn´ıch organizac´ı.
ˇ Cinnosti zak´ azan´e
Zak´ azan´ e jsou ˇcinnosti, kter´e jsou stanoveny jako protipr´ avn´ı jedn´an´ı a jsou obsaˇzeny ˇ v trestn´ım z´akon´ıku nebo v pr´ avn´ıch norm´ach niˇzˇs´ıho ˇra´du (pˇrestupky). Zivnostensk´ y z´ akon uv´ ad´ı i pˇrehled ˇcinnost´ı, kter´e jsou upraveny zvl´aˇstn´ımi pˇredpisy. Kromˇe z´akaz˚ u obsahuje z´akon i tzv. pˇ rek´ aˇ zky k podnik´ an´ı, kter´e vˇsak ve sv´em d˚ usledku znamenaj´ı tot´eˇz pro urˇcit´e situace, jako napˇr´ıklad:
ˇ Kapitola 2. Pr´ avn´ı formy podnik´an´ı v CR
21
• pˇrek´aˇzky k podnik´an´ı plat´ı pro fyzick´e i pr´avnick´e osoby v pˇr´ıpadˇe, ˇze na majetek dan´e osoby byl prohl´ aˇsen konkurz, • konkurz byl sice ukonˇcen, ale od ukonˇcen´ı ˇzivnosti neuplynuly 3 roky, • fyzick´e osobˇe byl soudem nebo spr´ avn´ım org´ anem pˇr´ımo uloˇzen z´ akaz provozov´an´ı ˇzivnosti a tento z´ akaz dosud trv´a.
Pˇrek´ aˇzky
Definice ˇzivnosti
ˇ Zivnost je z´ akonem stanovena jako soustavn´ a ˇcinnost provozovan´ a podnikatelem samostatnˇe, vlastn´ım jm´enem za u ´ˇcelem zisku a za podm´ınek stanoven´ych ˇzivnostensk´ym z´ akonem. ˇ Pokud dan´a ˇzivnost splˇ nuje r´amec dan´ y z´akonem, je takov´e podnik´an´ı moˇzn´e. Zivnost´ ı jsou tedy i takov´e podnikatelsk´e ˇcinnosti, o kter´ ych se z´akon v´ yslovnˇe nezmiˇ nuje.
2.1.1
Podm´ınky pro podnik´ an´ı fyzick´ ych osob Podm´ınky pro podnik´ an´ı jsou obecn´e a speci´ aln´ı.
K z´ akladn´ım obecn´ ym podm´ınk´ am patˇr´ı:
Obecn´e podm´ınky
• dosaˇzen´ı vˇeku 18 let, • zp˚ usobilost k pr´ avn´ım u ´kon˚ um, • bez´ uhonnost. Pod pojmem bez´ uhonnost“ se v praxi uplatˇ nuje poˇzadavek, aby podnikatel nemˇel z´aznam ” v trestn´ım rejstˇr´ıku pro ˇcinnost, kter´a by s podnikatelskou ˇcinnost´ı korespondovala anebo ji pˇr´ımo vyluˇcovala. Z uveden´eho vypl´ yv´a, ˇze bez´ uhonn´ ymi osobami jsou nejen ti, kteˇr´ı maj´ı ˇcist´ y trestn´ı rejstˇr´ık, ale i ti, kteˇr´ı maj´ı z´aznam napˇr´ıklad pro ne´ umysln´ y trestn´ y ˇcin, jeˇz nesouvis´ı s pˇredmˇetem podnik´an´ı. Za bez´ uhonnou osobu se nepovaˇzuje osoba pravomocnˇe odsouzen´a pro trestn´ y ˇcin, kter´ y souvis´ı s pˇredmˇetem podnik´an´ı, nebo i jin´ y trestn´ı ˇcin ˇ sp´ achan´ yu ´myslnˇe, pokud by Zivnostensk´ yu ´ˇrad mohl m´ıt obavy, ˇze by se podnikatel mohl dopustit stejn´eho nebo podobn´eho ˇcinu pˇri provozov´an´ı ˇzivnosti. Zvl´ aˇ stn´ı podm´ınky – jsou d´any poˇzadavky na v´ ykon profese ˇci ˇcinnosti znamenaj´ıc´ı odbornou a jinou zp˚ usobilost. Mezi odborn´e poˇzadavky patˇr´ı obvykle v´ yuˇcn´ı list, licence, atestace, poˇzadavky urˇcit´e doby praxe apod. Zp˚ usobilost m˚ uˇze b´ yt ovˇeˇrov´ana napˇr´ıklad i pravideln´ ymi zkouˇskami, pohovory atd.
2.1.2
Zvl´ aˇstn´ı podm´ınky
Druhy ˇ zivnost´ı ˇ Zivnosti
koncesovan´e
ohlaˇsovac´ı ˇremesln´e
v´azan´e
voln´e
ˇ ˇ Zivnost ohlaˇ sovac´ı je moˇzno provozovat na z´ akladˇe ohl´aˇsen´ı Zivnostensk´ emu u ´ˇradu, pokud ohlaˇsovatel splˇ nuje podm´ınky stanoven´e z´akonem. Ohlaˇsovac´ı povinnost urychluje vstup
ˇ en´ı Clenˇ
22
2.1 Podnik´an´ı fyzick´ ych osob
ˇ do podnik´ an´ı, nebot’ podnikatel m˚ uˇze zah´ ajit ˇzivnost dnem, kdy ohl´aˇsen´ı Zivnostensk´ emu u ´ˇradu podal nebo zaslal poˇstou. Ke vzniku ˇzivnostensk´eho opr´avnˇen´ı tak nen´ı tˇreba ˇ ˇ souhlasu ˇci rozhodnut´ı Zivnostensk´ eho u ´ˇradu, avˇsak pokud by Zivnostensk´ yu ´ˇrad zjistil, ˇze stanoven´e podm´ınky pro provozov´an´ı ohlaˇsovatel nesplˇ nuje, vydal by rozhodnut´ı, ˇze ˇzivnostensk´e opr´avnˇen´ı nevzniklo. V kaˇzd´em pˇr´ıpadˇe se mus´ı ohlaˇsovatel p´ısemnˇ e ohl´ asit ˇ Zivnostensk´ emu u ´ˇ radu, a to bud’to mˇestsk´emu, pˇr´ıpadnˇe ve velkomˇestˇe pak obvodn´ımu dle pˇr´ısluˇsn´eho m´ısta, v nˇemˇz bude ˇcinnost provozovat. Ohlaˇsuje se tedy dle m´ısta v´ykonu, nikoliv dle m´ısta bydliˇstˇe. ˇ en´ı Clenˇ
a) Ohlaˇsovac´ı ˇzivnosti se dˇel´ı na: • ˇ remesln´ e, ty jsou uvedeny v z´ akonˇe taxativnˇe. Tuto ˇzivnost mohou vykon´ avat ˇremesln´ıci maj´ıc´ı v´ yuˇcn´ı list v oboru (popˇr´ıpadˇe jin´ y doklad o vyuˇcen´ı, napˇr´ıklad maturitn´ı vysvˇedˇcen´ı u v´ yuˇcn´ıch obor˚ u s maturitou) a stanovenou d´elku praxe. Obvykl´a d´elka praxe je 3 roky, pokud nen´ı pˇr´ımo z´akonem stanovena jinak, • v´ azan´ e, kdy v´ ykon tˇechto ˇzivnost´ı je v´ az´an na pˇr´ısluˇsnou odbornou zp˚ usobilost stanovenou z´akonem pro jednotliv´e ˇcinnosti (napˇr´ıklad u projekˇcn´ı ˇcinnosti opr´avnˇen´ı k pro” jekˇcn´ı ˇcinnosti“, u v´ yuky autoˇskoly ovˇeˇren´ı odborn´e zp˚ usobilosti“ pˇr´ısluˇsn´ ym ” org´ anem dopravn´ı policie atd.), • voln´ e, kdy se nevyˇzaduje ˇz´adn´ a zvl´aˇstn´ı kvalifikace, jsou to vˇsechno ˇcinnosti, kter´e nejsou uvedeny v seznamu ˇremesln´ ych, v´azan´ ych ˇci koncesovan´ ych ˇcinnost´ı. Podnikatel´e mus´ı splˇ novat pouze obecn´e podm´ınky podnik´an´ı.
St´ atn´ı souhlas
b) Koncesovan´ eˇ cinnosti m˚ uˇze podnikatel provozovat pouze na z´ akladˇ e st´ atn´ıho povolen´ı (tj. koncese). Podnikatel-koncesion´ aˇr m˚ uˇze zah´ ajit podnik´an´ı aˇz po obdrˇzen´ı koncese. Podm´ınky pro koncesovanou ˇcinnost jsou tedy pˇr´ısnˇejˇs´ı: usobilost (napˇr´ıklad pr˚ ukazy • vyˇzaduje se nejen jasnˇe definovan´a odborn´a zp˚ pro pr´aci s jedy, vysokoˇskolsk´e vzdˇel´an´ı u nˇekter´ ych profes´ı, zvl´ aˇstn´ı atestace, kaˇzdoroˇcnˇe absolvovan´e ˇskolen´ı s vysvˇedˇcen´ım atd.), ale i • spolehlivost ve vztahu k podnik´an´ı, nebot’ se jedn´a vesmˇes o oblast t´ ykaj´ıc´ı se zdrav´ı obˇcan˚ u, ˇzivota, veˇrejn´ ych z´ajm˚ u, majetkov´ ych a jin´ ych pr´av apod. Z´akon rovnˇeˇz obsahuje seznam koncesovan´ ych ˇzivnost´ı a specifikuje i poˇzadavky ˇ odborn´e zp˚ usobilosti k v´ ykonu jednotliv´ ych ˇzivnost´ı. Nav´ıc Zivnostensk´ yu ´ˇrad m˚ uˇze omezit v´ ykon ˇcinnosti napˇr´ıklad na urˇcitou dobu, respektive na urˇcit´e u ´ zem´ı. Pˇred ˇ vyd´an´ım ˇzivnostensk´eho opr´avnˇen´ı je tak´e podnikatel povinen umoˇznit Zivnostensk´ emu u ´ˇradu prohl´ıdku provozovny (pozn.: to i kdykoliv v pr˚ ubˇehu podnik´an´ı ), a rovnˇeˇz tak mus´ı uˇcinit i v˚ uˇci vˇsem instituc´ım veˇrejn´eho z´ ajmu (napˇr´ıklad Krajsk´e hygienick´e stanici, odboru ˇzivotn´ıho prostˇred´ı mˇestsk´eho ˇci krajsk´eho u ´ˇradu atd.). ´ Ukol k textu ˇ c. 3: Urˇcete u n´ asleduj´ıc´ıch ˇcinnost´ı o jak´ y druh ˇzivnosti se jedn´a: • • • • •
u ´ˇcetn´ı poradce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . autoˇskola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . v´ yuka ciz´ıch jazyk˚ u ............................................................... l´ek´ arn´ık . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . v´ yroba a dovoz jedl´ ych olej˚ u ......................................................
ˇ Kapitola 2. Pr´ avn´ı formy podnik´an´ı v CR
23
• prodej op´ekan´ ych buˇrt˚ u v kiosku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . • r´ amov´ an´ı obraz˚ u .................................................................. Fyzick´a osoba pˇredkl´ad´a ˇza´dost o koncesi v m´ıstˇe podnik´an´ı (pokud se jedn´a o p˚ usoben´ı ve mˇestˇe pak pˇr´ısluˇsn´emu Mˇestsk´emu ˇzivnostensk´emu u ´ˇradu, v Praze napˇr´ıklad Obvodn´ımu ˇzivnostensk´emu u ´ˇradu), ˇcili tam, kde bude provozovna. Pr´ avnick´ a osoba pˇredkl´ad´ a ˇza´dost o koncesi tam, kde m´ a s´ıdlo. ˇ Zivnostensk´ yu ´ˇrad zapisuje kaˇzd´eho podnikatele do ˇzivnostensk´eho rejstˇr´ıku a vyd´av´ a bud’ ˇ Zivnostensk´ y list nebo Koncesn´ı listinu. Za z´ısk´ an´ı tˇechto doklad˚ u se plat´ı. Pokud chce podnikatel m´ıt v´ıce list˚ u pro r˚ uzn´e pˇredmˇety podnik´ an´ı, plat´ı za kaˇzd´ y samostatnˇe. Lze tak´e m´ıt napˇr´ıklad pro urˇcit´ y pˇredmˇet podnik´an´ı koncesi a pro jin´ y pˇredmˇet podnik´an´ı ˇci jin´e pˇredmˇety podnik´ an´ı dalˇs´ı samostatn´e ˇzivnostensk´e opr´avnˇen´ı. ˇ Zivnostensk´ y rejstˇr´ık m´a v´ıcem´enˇe evidenˇcn´ı charakter. Pro obˇe listiny jsou podstatn´e u ´daje pˇredevˇs´ım datum vyd´ an´ı, doba na kterou se listina vyd´ av´a a pˇredmˇet a m´ısto podnik´an´ı. Tyto u ´ daje jsou d˚ uleˇzit´e pˇredevˇs´ım pˇri r˚ uzn´ ych kontroverz´ıch s pˇr´ıpadn´ ymi kontroln´ımi ˇ org´any vˇcetnˇe samotn´eho Zivnostensk´ eho u ´ˇradu, kter´ y m´ a rovnˇeˇz pr´avo kontroly vˇsech ˇ subjekt˚ u, jimˇz Zivnostensk´ y list ˇci Koncesn´ı listinu vydal. Cviˇ cen´ı ˇ c. 3: Pokuste se sestavit ohl´ aˇsen´ı Vaˇs´ı konkr´etn´ı ˇzivnosti na V´aˇs konkr´etn´ı ˇzivnostensk´ yu ´ˇrad, pot´e sestavte ˇza´dost o z´ apis do obchodn´ıho rejstˇr´ıku Vaˇs´ı uvaˇzovan´e firmy (pr´avnick´e osoby) na konkr´etn´ı rejstˇr´ıkov´ y soud, vˇzdy dle m´ısta Vaˇseho bydliˇstˇe nebo s´ıdla podnik´an´ı.
2.2
ˇ Podnik´ an´ı zahraniˇ cn´ıch osob v Cesk´ e republice
Pro podnik´ an´ı zahraniˇcn´ıch osob plat´ı n´asleduj´ıc´ı pravidla: ˇ • Na u ´ zem´ı Cesk´ e republiky mohou podnikat zahraniˇcn´ı osoby ve stejn´ em rozsahu jako osoby tuzemsk´e, to se t´ yk´a jak fyzick´ ych, tak i pr´ avnick´ ych osob. Podnik´an´ım ˇ e republiky se rozum´ı podnik´an´ı fyzick´e osoby, kter´a zahraniˇcn´ı osoby na u ´zem´ı Cesk´ ˇ m´a bydliˇstˇe mimo u ´zem´ı Cesk´e republiky, nebo pr´avnick´e osoby, kter´ a m´a s´ıdlo mimo ˇ e republiky a na u u ´zem´ı Cesk´ ´zem´ı st´atu m´a jednu ˇci v´ıce organizaˇcn´ıch sloˇzek firmy. Podm´ınkou pro podnik´an´ı zahraniˇcn´ı osoby je z´apis t´eto osoby a jej´ı organizaˇcn´ı sloˇzky do obchodn´ıho rejstˇr´ıku. Vztahuj´ı se vˇsak na ni i ustanoven´ı ˇzivnostensk´eho u ´ˇradu, pokud zahraniˇcn´ı osoba podnik´a v r´amci ˇzivnost´ı stanoven´ ych z´akonem. • Zahraniˇcn´ı osoba se m˚ uˇ ze rovnˇ eˇ z pod´ılet na zaloˇzen´ı tuzemsk´e pr´avnick´e osoby nebo se z´ uˇcastnit jako spoleˇcn´ık nebo ˇclen v tuzemsk´e pr´avnick´e osobˇe jiˇz zaloˇzen´e. M˚ uˇze tak´e sama tuzemskou osobu zaloˇzit nebo se st´at jedin´ ym spoleˇcn´ıkem tuzemsk´e pr´avnick´e osoby, pokud to z´ akon pˇripouˇst´ı (napˇr´ıklad u spoleˇcnosti s ruˇcen´ım omezen´ ym). Zahraniˇcn´ı osoba m´a tedy stejn´e pr´avn´ı postaven´ı jako osoba tuzemsk´a. • Pr´avnick´a osoba, kter´a m´a s´ıdlo v zahraniˇc´ı, m˚ uˇze tak´e pˇrem´ıstit sv´e s´ıdlo na u ´zem´ı ˇ e republiky, pokud to pˇripouˇst´ı i pr´avn´ı ˇr´ad st´atu, v nˇemˇz m´a zahraniˇcn´ı firma Cesk´ dosud s´ıdlo, a tak´e pokud byla zaloˇzena podle pr´ ava jin´eho st´atu, pak i tento ˇr´ad. Souˇcasnˇe plat´ı, ˇze nutn´e pr´avn´ı pomˇery pr´avnick´e osoby se i po pˇreloˇzen´ı s´ıdla do ˇ Cesk´ e republiky ˇr´ıd´ı pr´avn´ım syst´emem st´atu, podle nˇehoˇz byla zaloˇzena a t´ımto pr´avn´ım ˇr´adem se ˇr´ıd´ı i ruˇcen´ı jejich spoleˇcn´ık˚ u nebo ˇclen˚ u v˚ uˇci tˇret´ım osob´am, jeˇz vˇsak mus´ı b´ yt niˇzˇs´ı, neˇz stanov´ı tuzemsk´e pr´avo pro tut´eˇz nebo obdobnou formu pr´ avnick´e osoby.
Zahraniˇcn´ı osoby
ˇ e republice 2.2 Podnik´an´ı zahraniˇcn´ıch osob v Cesk´
24 Spoleˇcn´e podnikyjoint ventures
Z uveden´ ych moˇznost´ı vypl´ yv´a n´ avaznost na mezin´arodn´ı pr´ avo, pomˇernˇe rozs´ahl´ a moˇznost podnik´an´ı zahraniˇcn´ıch firem na naˇsem u ´zem´ı, i urˇcit´a jistota pro zahraniˇcn´ı osobu, i jistota ˇ majetkov´e ochrany ze strany Cesk´ e republiky i ciz´ıch st´at˚ u. Uveden´a volnost podnik´an´ı zahraniˇcn´ıch osob na naˇsem u ´zem´ı m´ a sv˚ uj v´ yraz v existenci podnik´an´ı zahraniˇcn´ıch osob, ˇ e republice sv´e organizaˇcn´ı kdy zahraniˇcn´ı a ˇcasto i tzv. nadn´arodn´ı firmy vytvoˇrily v Cesk´ ˇ e republice sloˇzky, ale pˇredevˇs´ım se pak rozv´ıj´ı u ´ˇcast zahraniˇcn´ıch osob na podnik´an´ı v Cesk´ ve formˇe joint-ventures (spoleˇcn´ ych podnik˚ u) s r˚ uzn´ ymi pod´ıly majetkov´e u ´ˇcasti ˇci jin´ ymi pˇr´ım´ ymi ˇci nepˇr´ım´ ymi formami podnik´an´ı. Shrnut´ı:
• Z´apadn´ı ekonomov´e rozliˇsuj´ı 3 z´akladn´ı typy firem, firmy v individu´aln´ım vlastnictv´ı, partnersk´e firmy, akciov´e spoleˇcnosti. ˇ • V Cesk´ e republice podnikaj´ı fyzick´e osoby (individu´aln´ı obˇcan´e) a pr´ avnick´e osoby (skupinov´e podnik´ an´ı). • Podnik´ an´ı fyzick´ ych osob se ˇr´ıd´ı pˇredevˇs´ım ˇzivnostensk´ ym z´akonem. ˇ • Zivnostensk´ y z´ akon dˇel´ı ˇzivnosti na ohlaˇsovac´ı a koncesovan´e. ˇ • Zivnosti ohlaˇsovac´ı se dˇel´ı na voln´e, v´azan´e a ˇremesln´e. • Koncesovan´e ˇzivnosti jsou moˇzn´e jen na z´ akladˇe st´ atn´ıho souhlasu k v´ ykonu ˇcinnosti. • Ohl´aˇsen´ı ˇzivnosti ˇci ˇza´dost o koncesi vyˇzaduj´ı splnˇen´ı urˇcit´ ych pˇredpoklad˚ u a pˇr´ısluˇsn´e n´ aleˇzitosti ohl´ aˇsen´ı ˇci ˇz´ adosti. ˇ e republice mohou podnikat zahraniˇcn´ı osoby ve stejn´em rozsahu jako osoby • V Cesk´ tuzemsk´e.
Pojmy k zapamatov´ an´ı:
• • • •
ˇ Zivnosti v´ azan´e, voln´e, ˇremesln´e, koncesovan´e ˇ Zivnostensk´ y list Koncesn´ı listina ˇ Zivnostensk´ y rejstˇr´ık
Pr˚ uvodce studiem: ˇ Tato ˇc´ ast kapitoly se t´ yk´a fyzick´ ych osob. V Cesk´ e republice je v souˇcasn´e dobˇe zaps´ano u jednotliv´ ych ˇzivnostensk´ ych u ´ˇrad˚ u cca 1 200 000 osob (v roce 2007). Ne vˇsichni samozˇrejmˇe p˚ usob´ı v´ yluˇcnˇe jako podnikatel´e, ˇrada osob m´ a podnik´an´ı jako vedlejˇs´ı pracovn´ı ˇcinnost. I tak je to pomˇernˇe vysok´e ˇc´ıslo. Sezn´amili jste se se z´akladn´ımi povinnostmi tˇechto osob, ˇ n´aleˇzitostmi z´ apis˚ u, pr´avn´ım r´amcem. Stejnˇe jako tuzemsk´e osoby mohou na u ´ zem´ı CR podnikat i osoby zahraniˇcn´ı. Autotest: 1. Koncesovanou ˇzivnost: (a) je moˇzn´e zah´ ajit ihned po ohl´aˇsen´ı ˇzivnostensk´emu u ´ˇradu ˇ (b) je moˇzn´e zah´ ajit po z´ apisu do Zivnostensk´ eho rejstˇr´ıku (c) je moˇzn´e zah´ajit po obdrˇzen´ı st´atn´ıho souhlasu k v´ ykonu dan´eho pˇredmˇetu ˇcinnosti
ˇ Kapitola 2. Pr´ avn´ı formy podnik´an´ı v CR
25
2. Obecn´e podm´ınky pro podnik´an´ı neobsahuj´ı: (a) dosaˇzen´ı vˇeku 18 let (b) bez´ uhonnost (c) urˇcitou dobu praxe 3. Mezi pˇrek´ aˇzky v podnik´ an´ı nepatˇr´ı: (a) skuteˇcnost, ˇze na majetek dan´e osoby byl prohl´aˇsen konkurz (b) soudem nebo spr´avn´ım org´ anem byl fyzick´e osobˇe uloˇzen z´akaz provozov´ an´ı ˇzivnosti a tento z´ akaz dosud trv´a (c) trestn´ı postih v jin´em pˇredmˇetu ˇcinnosti 4. Z podnik´ an´ı jsou vylouˇceni: (a) soudci (b) soudn´ı znalci (c) advok´ ati
2.3
Obchodn´ı spoleˇ cnosti
Obchodn´ı spoleˇcnosti patˇr´ı k nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ım form´am skupinov´eho podnik´an´ı. Obchodn´ı z´ akon´ık vymezuje n´ asleduj´ıc´ı formy: Formy ob• • • •
veˇrejn´e obchodn´ı spoleˇcnosti, komanditn´ı spoleˇcnosti, spoleˇcnosti s ruˇcen´ım omezen´ ym, akciov´e spoleˇcnosti.
chodn´ıch spoleˇcnost´ı
Neˇz pˇrejdeme k jednotliv´ ym typ˚ um obchodn´ıch spoleˇcnost´ı, je tˇreba uv´est nˇekter´e vˇseobecn´e z´ asady, kter´e jsou spoleˇcn´e vˇsem obchodn´ım spoleˇcnostem. a) Obecn´ a charakteristika obchodn´ıch spoleˇ cnost´ı Obchodn´ı spoleˇcnost je pr´ avnickou osobou, zaloˇzenou za u ´ˇcelem podnik´an´ı. (Pozn´amka: spoleˇcnost s ruˇcen´ım omezen´ ym a akciov´a spoleˇcnost mohou b´ yt zaloˇzeny i za jin´ ym u ´ˇcelem, pokud to zvl´ aˇstn´ı z´akon nezakazuje). Zakladateli spoleˇcnosti a jej´ımi u ´ˇcastn´ıky (podnikateli) mohou b´ yt osoby pr´ avnick´e i fyzick´e, avˇsak fyzick´ a nebo pr´ avnick´ a osoba m˚ uˇze b´ yt spoleˇcn´ıkem s neomezen´ ym ruˇcen´ım pouze v jedn´e spoleˇcnosti. Smlouva K zaloˇzen´ı obchodn´ı spoleˇcnosti se uzav´ır´a p´ısemn´a smlouva naz´ yvan´a spoleˇ censk´ a smlouva, kterou podpisuj´ı vˇsichni spoleˇcn´ıci (zakladatel´e). Spoleˇcensk´ a smlouva urˇcuje obchodn´ı jm´eno, s´ıdlo spoleˇcnosti, pˇredmˇet podnik´an´ı, osoby zakladatel˚ u, obsahuje tedy vˇsechny n´ aleˇzitosti, kter´e se pak zapisuj´ı do obchodn´ıho rejstˇr´ıku. Vˇsechny obchodn´ı spoleˇcnosti se zapisuj´ı do obchodn´ıho rejstˇr´ıku. Spoleˇcnost vznik´a dnem, ke kter´emu byla do obchodn´ıho rejstˇr´ıku zaps´ana. N´avrh na z´ apis do obchodn´ıho rejstˇr´ıku se pod´av´a na rejstˇr´ıkov´ y soud, kter´ y teprve rozhodne a provede z´apis. Obchodn´ı spoleˇcnost se zakl´ad´a na dobu neurˇcitou, nen´ı-li ve spoleˇcensk´e smlouvˇe (a n´ aslednˇe pak i v obchodn´ım rejstˇr´ıku) stanoveno jinak. ´ Udaje zapisovan´e do obchodn´ıho rejstˇr´ıku jsou v podstatˇe v obecn´e rovinˇe tyt´eˇz, jak´e ˇ jsou nutn´e i pro Zivnostensk´ yu ´ˇrad u fyzick´ ych osob. V´ yjimku tvoˇr´ı pouze pˇridˇelen´ı ˇ ICO, kter´e pˇridˇeluje pˇr´ımo rejstˇr´ıkov´ y soud a d´ale, ˇze se zapisuje jm´eno prokuristy a jeho bydliˇstˇe. Nav´ıc se vˇsak do obchodn´ıho rejstˇr´ıku zapisuj´ı jeˇstˇe specifick´e u ´daje,
26
Formy zruˇsen´ı
Likvidace
2.3 Obchodn´ı spoleˇcnosti kter´e jsou charakteristick´e pro dan´ y typ spoleˇcnosti, jak bude uvedeno pˇri konkr´etn´ım rozboru jednotliv´ ych typ˚ u obchodn´ıch spoleˇcnost´ı. Souˇ c´ ast´ı zaloˇ zen´ı spoleˇ cnosti jsou vklady jednotliv´ ych spoleˇ cn´ık˚ u. Vkladem spoleˇcn´ıka je souhrn penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u a jin´ ych penˇezi oceniteln´ ych hodnot, kter´e se spoleˇcn´ık zavazuje vloˇzit do spoleˇcnosti a pod´ılet se j´ım na v´ ysledku podnik´an´ı spoleˇcnosti. Souhrn penˇ eˇ zit´ ych i nepenˇ eˇ zit´ ych vklad˚ u vˇ sech spoleˇ cn´ık˚ u do spoleˇ cnosti vytv´ aˇ r´ı z´ akladn´ı kapit´ al spoleˇ cnosti. To se vytv´aˇr´ı povinnˇe ve spoleˇcnosti s ruˇcen´ım omezen´ ym a v akciov´e spoleˇcnosti. Vkladem spoleˇcn´ıka se vytv´ aˇr´ı i jeho pod´ıl na ˇcist´em obchodn´ım kapit´alu spoleˇcnosti. Do vzniku spoleˇcnosti jednaj´ı ve vˇsech vˇecech souvisej´ıc´ıch se vznikem spoleˇcnosti za spoleˇcnost jej´ı zakladatel´e nebo nˇekter´ y z nich. Vznikem spoleˇcnosti jsou ustaveni i ˇclenov´e statut´arn´ıch ˇci jin´ ych org´an˚ u spoleˇcnosti. Statut´ arn´ı org´ an je takov´ y, kter´ y m˚ uˇze jednat jm´enem podnikatele ve vˇsech vˇecech (pozn´ amka: nestatut´arn´ı org´any mohou jednat jm´enem podnikatele ve vˇecech, kter´e jsou d´any vnitˇrn´ımi pˇredpisy podnikatele, nebo je to vzhledem k jejich pracovn´ımu zaˇrazen´ı obvykl´e). Podnikatel se m˚ uˇze d´at i zastupovat. V urˇcit´ ych pˇr´ıpadech se zˇrizuje funkce prokuristy, kter´ y je opr´avnˇen ke vˇsem pr´avn´ım u ´kon˚ um, k nimˇz doch´ az´ı pˇri provozu firmy, jm´enem podnikatele je opr´ avnˇen jednat i vedouc´ı odˇ stˇ epn´ eho z´ avodu v pˇr´ıpadˇe, ˇze odˇstˇepn´ y z´avod je zaps´an v obchodn´ım rejstˇr´ıku jako odˇstˇepn´ y z´ avod dan´e firmy. Zruˇsen´ı spoleˇcnosti m˚ uˇze m´ıt dvˇe formy: bez likvidace nebo s likvidac´ı. Spoleˇcnost pak zanik´ a ke dni v´ ymazu z obchodn´ıho rejstˇr´ıku. uˇze b´ y rozhodnuto, ˇze se Bez likvidace, tj. pˇri dobrovoln´em zruˇsen´ı spoleˇcnosti m˚ pˇremˇen´ı v jinou formu nebo druˇzstvo, nebo se slouˇc´ı, splyne s jinou organizac´ı nebo se rozdˇel´ı. Pˇri pˇremˇenˇe obchodn´ı spoleˇcnosti zanik´a dosavadn´ı spoleˇcnost bez likvidace, jsou-li ke dni pod´an´ı n´avrhu na v´ ymaz spoleˇcnosti z obchodn´ıho rejstˇr´ıku splnˇeny n´aleˇzitosti pro vznik nov´e spoleˇcnosti nebo druˇzstva. N´ avrh na z´apis nov´e spoleˇcnosti nebo druˇzstva mus´ı b´ yt pod´an souˇcasnˇe s n´ avrhem na v´ ymaz zruˇsen´e spoleˇcnosti. V´ ymaz, zruˇsen´ı a z´apis nov´e spoleˇcnosti provede rejstˇr´ıkov´ y soud k t´emuˇz dni. Nejsou-li splnˇeny podm´ınky pro uveden´e z´apisy, vstupuje zruˇsen´a spoleˇcnost do likvidace. Nepˇrech´ az´ı-li cel´e jmˇen´ı spoleˇcnosti na pr´avn´ıho n´astupce, prov´ad´ı se likvidace spoleˇ cnosti. Vstup spoleˇcnosti do likvidace se zapisuje do obchodn´ıho rejstˇr´ıku. Po dobu likvidace se uˇz´ıv´a obchodn´ıho jm´ena spoleˇcnosti s dodatkem v likvidaci“. ” Z´apisem likvidace spoleˇcnosti do obchodn´ıho rejstˇr´ıku pˇrech´az´ı p˚ usobnost statut´arn´ıho org´ anu jednat jm´enem spoleˇcnosti na likvid´atora. Likvid´ atorem m˚ uˇze b´ yt pouze fyzick´a osoba (m˚ uˇze b´ yt jmenov´ ano i v´ıce likvid´ ator˚ u). Likvid´ atora jmenuje statut´ arn´ı org´ an spoleˇcnosti, nen´ı-li spoleˇcenskou smlouvou nebo stanovami urˇceno jinak. Likvid´ ator ˇcin´ı jm´enem spoleˇcnosti jen u ´ kony smˇeˇruj´ıc´ı k likvidaci. Pˇri v´ ykonu t´eto p˚ usobnosti pln´ı z´avazky spoleˇcnosti, uplatˇ nuje pohled´ avky a pˇrij´ım´a plnˇen´ı, zastupuje spoleˇcnost pˇred soudy a jin´ ymi org´any, uzav´ır´ a sm´ır a dohody o zmˇenˇe a z´aniku pr´av a z´ avazk˚ u. Nov´e smlouvy m˚ uˇze uzav´ırat jen v souvislosti s ukonˇcen´ım nevyˇr´ızen´ ych obchod˚ u. Likvid´ator ozn´am´ı vstup spoleˇcnosti do likvidace vˇsem zn´am´ ym vˇeˇritel˚ um. Bˇehem likvidaˇcn´ıho obdob´ı doch´az´ı k vypoˇr´ ad´an´ı vˇsech dluh˚ u a pohled´avek. Ke dni vstupu spoleˇcnosti do likvidace sestav´ı likvid´ ator u ´ˇcetn´ı rozvahu a je povinen zaslat pˇrehled o plnˇen´ı kaˇzd´emu spoleˇcn´ıkovi, kter´ y o to poˇza´d´a. Ke dni skonˇcen´ı likvidace rovnˇeˇz mus´ı likvid´ ator sestavit u ´ˇcetn´ı rozvahu a pˇredloˇzit ji vˇsem spoleˇcn´ık˚ um ke schv´ alen´ı spolu s koneˇcnou zpr´avou o pr˚ ubˇehu likvidace a n´avrhem na rozdˇelen´ı majetkov´eho z˚ ustatku mezi spoleˇcn´ıky. Pˇred rozdˇelen´ım majetku spoleˇcn´ık˚ um mus´ı b´ yt uspokojeny opr´ avnˇen´e n´ aroky vˇsech zn´am´ ych vˇeˇritel˚ u spoleˇcnosti. Z´ anik spoleˇcnosti zruˇsen´ım je moˇzn´y nejen formou dobrovolnou, ale i formou nucenou.
ˇ Kapitola 2. Pr´ avn´ı formy podnik´an´ı v CR
27
Do t´eto formy lze zaˇradit kromˇe klasick´eho soudn´ıho ˇr´ızen´ı, kdy firma m˚ uˇze b´ yt zruˇsena z d˚ uvodu veˇrejn´eho z´ajmu ˇci poruˇsov´an´ı z´akon˚ u rovnˇeˇz i prohl´ aˇ sen´ım konkurzu.
Konkurz
Konkurz je soudn´ı ˇr´ızen´ı, jehoˇz u ´ˇcelem je pomˇernˇe a podle z´ akonem stanoven´eho poˇrad´ı uspokojit vˇeˇritele z majetku osoby, kter´ a nen´ı zp˚ usobil´ a ke spl´ acen´ı sv´ych z´ avazk˚ u. Konkurzu pˇ redch´ az´ı u ´ padek, tj. dlouhodobˇejˇs´ı stav insolventnosti, stav, kdy dluˇzn´ık nen´ı schopen plnit jiˇz splatn´e z´avazky. Prohl´aˇsen´ım konkurzu se dluˇzn´ık st´av´a u ´ padcem a pozb´ yv´a moˇznost disponovat se sv´ ym majetkem. Z tohoto majetku jsou pak uhrazov´any ve stanoven´em poˇrad´ı pohled´avky vˇeˇritel˚ u. Obchodn´ı soud, kter´ y vede soudn´ı ˇr´ızen´ı, stanovuje konkr´etn´ı soudn´ı rozhodnut´ı s poˇrad´ım uspokojov´ an´ı pohled´ avek vˇeˇritel˚ um. Cviˇ cen´ı ˇ c. 4: ˇ kter´ Pokuste se vyjmenovat alespoˇ n jeden podnik v CR, y je v likvidaci, a jeden podnik, ’ kter´ y je v konkurzu. Cviˇcen´ı uved te s oznaˇcen´ım, jak jste tuto informaci z´ıskali. b) Typy obchodn´ıch spoleˇ cnost´ı Z´ akladn´ı Obchodn´ı spoleˇcnost´ı dˇel´ıme na spoleˇcnosti osobn´ı a kapit´ alov´e. Osobn´ı spoleˇ cnosti charaktetvoˇr´ı veˇrejn´e obchodn´ı spoleˇcnosti (d´ale jen v.o.s.) a komanditn´ı spoleˇcnosti (d´ale ristiky jen k.s.), kapit´ alov´ e spoleˇ cnosti tvoˇr´ı spoleˇcnosti s ruˇcen´ım omezen´ ym (ve zkratce s.r.o.) a akciov´e spoleˇcnosti (a.s.). M˚ uˇzeme definovat z´akladn´ı rozd´ıly mezi nimi takto:
1.
2. 3.
4.
2.3.1
U osobn´ı spoleˇcnosti plat´ı neomezen´e, spoleˇcn´e a nerozd´ıln´e ruˇcen´ı za z´avazky spoleˇcnosti osobn´ı u ´ˇcast na ˇr´ızen´ı spoleˇcnosti spoleˇcn´ıky z´anikem u ´ˇcastn´ıka ve spoleˇcnosti zanik´a nebo se ruˇs´ı spoleˇcensk´a smlouva z´akladn´ı kapit´al se nevytv´aˇr´ı povinnˇe
1.
2. 3.
4.
U osobn´ı spoleˇcnosti spoleˇcn´ıci za z´avazky bud’ neruˇc´ı nebo ruˇc´ı omezenˇe osobn´ı u ´ˇcast na ˇr´ızen´ı je nahrazena org´any spoleˇcnosti z´anik u ´ˇcastn´ıka ve spoleˇcnosti nezp˚ usob´ı z´anik spoleˇcnosti vytv´aˇr´ı se povinnˇe z´akladn´ı kapit´al
Veˇ rejn´ a obchodn´ı spoleˇ cnost (v.o.s.)
V.o.s. je spoleˇcnost, ve kter´e alespoˇ n 2 osoby podnikaj´ı pod spoleˇcn´ym jm´enem a ruˇc´ı za z´ avazky spoleˇcnosti spoleˇcnˇe a nerozd´ılnˇe veˇsker´ym sv´ym majetkem. Obchodn´ı jm´eno mus´ı obsahovat oznaˇcen´ı veˇrejn´ a obchodn´ı spoleˇcnost“, tento doplnˇek ” vˇsak m˚ uˇze b´ yt nahrazen ˇcastˇeji pouˇz´ıvanou zkratkou v.o.s.“. ” Obsahuje-li obchodn´ı jm´eno pˇr´ıjmen´ı alespoˇ n jednoho ze spoleˇcn´ık˚ u, postaˇc´ı dodatek . . . a spol.“. Podnikatelsk´e riziko je u t´eto spoleˇcnosti stejnˇe vysok´e jako pˇri individu´aln´ım ” podnik´ an´ı. Spoleˇcnost se zakl´ ad´a v´ yluˇcnˇe spoleˇcenskou smlouvou a jej´ımi zakladateli mohou b´ yt nejen osoby fyzick´e, ale i pr´avnick´e. Nelze vˇsak zaloˇzit v.o.s.“ o jedn´e osobˇe nebo se st´at jedin´ ym ” spoleˇcn´ıkem takov´eto spoleˇcnosti. Spoleˇcenskou smlouvu mus´ı podepsat vˇsichni spoleˇcn´ıci a rovnˇeˇz n´ avrh na zaps´ an´ı do obchodn´ıho rejstˇr´ıku, nav´ıc to mus´ı b´ yt not´aˇrsky ovˇeˇren´e podpisy.
28
2.3 Obchodn´ı spoleˇcnosti
Pr´ ava a povinnosti spoleˇcn´ık˚ u se ˇr´ıd´ı spoleˇcenskou smlouvou. Ta tak´e urˇc´ı, jak se budou spoleˇcn´ıci pod´ılet na ˇr´ızen´ı spoleˇcnosti. Nen´ı-li to urˇceno plat´ı, ˇze spoleˇcnost ˇr´ıd´ı vˇsichni spoleˇcn´ıci. Spoleˇcenskou smlouvou vˇsak m˚ uˇze b´ yt k ˇr´ızen´ı spoleˇcnosti urˇcen jeden nebo v´ıce spoleˇcn´ık˚ u, pak ostatn´ı opr´avnˇen´ı ˇr´ıdit spoleˇcnost pozb´ yvaj´ı. Spoleˇcn´ık povˇeˇren´ y obchodn´ım veden´ım spoleˇcnosti je vˇsak povinen na poˇz´ad´an´ı informovat ostatn´ı spoleˇcn´ıky o vˇsech z´ aleˇzitostech spoleˇcnosti. Vkladov´ a povinnost nevypl´ yv´ a ze z´ akona, ale m˚ uˇze b´ yt urˇcena spoleˇcenskou smlouvou. Penˇeˇzit´e i nepenˇeˇzit´e vklady spoleˇcn´ık˚ u se st´ avaj´ı majetkem spoleˇcnosti. Zisk urˇ cen´ y k rozdˇ elen´ı se dˇ el´ı mezi spoleˇ cn´ıky rovn´ ym d´ılem, rovnˇeˇz ztr´ atu zjiˇstˇenou roˇcn´ı u ´ˇcetn´ı z´ avˇerkou nesou spoleˇcn´ıci rovn´ ym d´ılem. Spoleˇcn´ık, kter´ y do spoleˇcnosti pˇristoupil, ruˇc´ı i za z´avazky spoleˇcnosti, vznikl´e pˇred jeho pˇristoupen´ım. Ten vˇsak m˚ uˇze poˇzadovat na ostatn´ıch spoleˇcn´ıc´ıch n´ahradu. Naopak, spoleˇcn´ık neruˇc´ı za z´ avazky, kter´e vznikly po z´aniku jeho u ´ˇcasti ve spoleˇcnosti. Pˇri z´ aniku spoleˇcnosti plat´ı kromˇe obecn´ ych pˇr´ıpad˚ u jeˇstˇe zvl´aˇstn´ı, ˇsirˇs´ı moˇznosti. Spoleˇcnost se ruˇs´ı: • v´ ypovˇed´ı spoleˇcn´ıka, • smrt´ı jednoho spoleˇcn´ıka (pokud nen´ı ve spoleˇcensk´e smlouvˇe pˇripuˇstˇen dˇedic jako nov´ y spoleˇcn´ık), • z´ anikem pr´ avnick´e osoby, kter´ a je spoleˇcn´ıkem, • prohl´aˇsen´ım konkurzu na majetek nˇekter´eho ze spoleˇcn´ık˚ u apod. Pˇri zruˇsen´ı spoleˇcnosti maj´ı spoleˇcn´ıci n´ arok na pod´ıl na likvidaˇcn´ım z˚ ustatku.
2.3.2
Komanditn´ı spoleˇ cnost (k.s.)
K.s. je spoleˇcnost, v n´ıˇz jeden nebo v´ıce spoleˇcn´ık˚ u ruˇc´ı za z´ avazky spoleˇcnosti do v´yˇse sv´eho nesplacen´eho vkladu zapsan´eho v obchodn´ım rejstˇr´ıku (tato osoba ˇci skupina osob jsou tzv. komandist´ e ) a jeden nebo v´ıce spoleˇcn´ık˚ u ruˇc´ı cel´ym sv´ym majetkem (tato osoba nebo osoby se naz´yvaj´ı komplement´ aˇ ri ).
Postaven´ı komplement´aˇr˚ u je tedy obdobn´e jako u spoleˇcn´ık˚ u v.o.s.“, pr´avn´ı postaven´ı ” komandist˚ u je obdobn´e jako postaven´ı spoleˇcn´ık˚ u ve spoleˇcnosti s ruˇcen´ım omezen´ ym. Obchodn´ı jm´eno kom.spol.“ nebo ” tento komandista
mus´ı obsahovat oznaˇcen´ı komanditn´ı spoleˇcnost“, a to i ve zkratce ” k.s.“. Obsahuje-li obchodn´ı jm´eno spoleˇcnosti jm´eno komandisty, ruˇc´ı ” za z´ avazky spoleˇcnosti stejnˇe jako komplement´aˇr.
N´avrh na z´apis k.s.“ do obchodn´ıho rejstˇr´ıku podepisuj´ı vˇsichni spoleˇcn´ıci. K obchodn´ımu ” veden´ı spoleˇcnosti jsou opr´avnˇeni pouze komplement´aˇri. Postaven´ı komplement´aˇre je v´ yznamnˇejˇs´ı neˇz komandisty. Je to d´ ano povinnost´ı osobn´ı u ´ˇcast´ı komplement´aˇre a jeho neomezen´ ym ruˇcen´ım, zat´ımco komandista je povinen vn´est pouze vklad. Jejich pr´ava a povinnosti tud´ıˇz nejsou rovnocenn´e. Komandist´e maj´ı jen pr´avo kontroly a pod´ılu na zisku. Zisk se dˇel´ı podle pravidel spoleˇcensk´e smlouvy. Pokud se spoleˇcn´ıci nedohodnou ve smlouvˇe jinak, plat´ı ze z´ akona, ˇze zisk se dˇel´ı rovn´ ym d´ılem mezi obˇe skupiny. Komandist´e si pak zisk mezi sebou dˇel´ı podle sv´ ych vklad˚ u, komplement´aˇri si svou ˇc´ ast dˇel´ı rovn´ ym d´ılem. Komanditn´ı spoleˇcnost pˇredstavuje pˇrechod od spoleˇcnosti osobn´ı ke spoleˇcnosti kapit´alov´e, sluˇcuje oba prvky. Komanditn´ı spoleˇcnost mus´ı m´ıt alespoˇ n jednoho komplement´aˇre a jednoho komandistu, poˇcet spoleˇcn´ık˚ u nen´ı omezen. Komanditn´ı spoleˇcnost nen´ı ˇ ejˇs´ımi formami skupinov´eho podnik´ vˇseobecnˇe rozˇs´ıˇren´a. Castˇ an´ı jsou spoleˇcnosti kapit´alov´e.
ˇ Kapitola 2. Pr´ avn´ı formy podnik´an´ı v CR
2.3.3
29
Spoleˇ cnost s ruˇ cen´ım omezen´ ym (spol.s r.o., zkr´ acenˇ e s.r.o.)
S.r.o. je spoleˇcnost, jej´ıˇz z´ akladn´ı kapit´ al je tvoˇren pˇredem stanoven´ymi vklady spoleˇcn´ık˚ u. Tato spoleˇcnost m˚ uˇze b´ yt zaloˇzena jednou osobou (m˚ uˇze m´ıt pouze jednu osobu), maxim´alnˇe vˇsak m˚ uˇze m´ıt 50 spoleˇcn´ık˚ u. Hodnota z´ akladn´ıho kapit´alu mus´ı ˇcinit alespoˇ n 200 000,- Kˇc (dle z´akona platn´eho pro rok 2006). V´ yˇse vklad˚ u jednotliv´ ych spoleˇcn´ık˚ u m˚ uˇze b´ yt rozd´ıln´a (vyˇzaduje se vˇsak dˇelitelnost kaˇzd´eho vkladu tis´ıcem). Spoleˇcnost odpov´ıd´ a za poruˇsen´ı sv´ych z´ avazk˚ u cel´ym sv´ym majetkem. Spoleˇcn´ık ruˇc´ı za z´ avazky spoleˇcnosti do v´yˇse sv´eho nesplacen´eho vkladu zapsan´eho v obchodn´ım rejstˇr´ıku. Obchodn´ı jm´eno mus´ı obsahovat oznaˇcen´ı spoleˇcnost s ruˇcen´ım omezen´ ym“, a to i ve ” zkratce spol.s r.o.“ nebo s.r.o.“. ” ” Pˇred pod´an´ım n´avrhu na z´apis spoleˇcnosti do obchodn´ıho rejstˇr´ıku mus´ı b´ yt na kaˇzd´ y penˇeˇzit´ y vklad splaceno nejm´enˇe 30 %. Pokud je vˇsak spoleˇcnost zaloˇzena jedn´ım zakladatelem, m˚ uˇze b´ yt zaps´ana do obchodn´ıho rejstˇr´ıku jen kdyˇz je v pln´e v´ yˇsi splacen jej´ı z´akladn´ı kapit´ al. U kapit´alov´ ych spoleˇcnost´ı je osobn´ı u ´ˇcast na ˇr´ızen´ı nahrazena org´any spoleˇcnosti. U s.r.o.“ ” je to valn´a hromada, jednatel´e a dozorˇc´ı rada. Valn´ a hromada je nejvyˇ sˇ s´ım org´ anem spoleˇ cnosti. Do jej´ı p˚ usobnosti patˇr´ı napˇr´ıklad: • • • • • •
schvalov´ an´ı roˇcn´ı u ´ˇcetn´ı z´ avˇerky, rozdˇelen´ı zisku a u ´hrady ztr´at, schvalov´ an´ı stanov a jejich zmˇen (upravuje se tak vnitˇrn´ı uspoˇr´ad´an´ı spoleˇcnosti), rozhodov´ an´ı o zmˇenˇe spoleˇcensk´e smlouvy, rozhodov´ an´ı o zv´ yˇsen´ı ˇci sn´ıˇzen´ı z´akladn´ıho kapit´alu, jmenov´ an´ı, odvol´ an´ı a odmˇen ˇov´an´ı jednatel˚ u a dozorˇc´ı rady, vylouˇcen´ı spoleˇcn´ıka, rozhodov´an´ı o zruˇsen´ı apod.
Jednatel´e jsou statut´ arn´ım org´anem spoleˇcnosti (m˚ uˇze b´ yt i jeden). Jmenuje ho valn´a hromada z ˇrad spoleˇcn´ık˚ u nebo jin´ ych fyzick´ ych osob. Ten je opr´ avnˇen jednat jm´enem spoleˇcnosti, je povinen zajistit ˇra´dn´e veden´ı pˇredepsan´e evidence a u ´ˇcetnictv´ı a informovat spoleˇcn´ıky o z´ aleˇzitostech spoleˇcnosti. Dozorˇc´ı rada je kontroln´ım org´anem spoleˇcnosti. Spoleˇcn´ık nem˚ uˇze ze spoleˇcnosti vystoupit, m˚ uˇze vˇsak navrhnout, aby soud zruˇsil jeho u ´ˇcast ve spoleˇcnosti. Naopak zase plat´ı, ˇze spoleˇcnost se m˚ uˇze dom´ ahat u soudu vylouˇcen´ı spoleˇcn´ıka, kter´ y poruˇsuje z´avaˇzn´ ym zp˚ usobem sv´e povinnosti, aˇckoliv k jejich plnˇen´ı byl vyzv´ an a na moˇznost vylouˇcen´ı p´ısemnˇe upozornˇen. Spoleˇcn´ıku, jehoˇz u ´ˇcast ve spoleˇcnosti zanikla, vznik´a pr´avo na vypoˇra´d´an´ı pod´ılu. Obchodn´ı pod´ıl vylouˇcen´eho spoleˇcn´ıka m˚ uˇze spoleˇcnost (rozhodnut´ım valn´e hromady) pˇrev´est na jin´eho spoleˇcn´ıka nebo tˇret´ı osobu. Se souhlasem valn´e hromady m˚ uˇze spoleˇcn´ık smlouvou pˇrev´est sv˚ uj obchodn´ı pod´ıl na jin´eho spoleˇcn´ıka, popˇr´ıpadˇe na jinou osobu, pokud to pˇripouˇst´ı spoleˇcensk´a smlouva. Z´anikem pr´avnick´e osoby, kter´a je spoleˇcn´ıkem, pˇrech´az´ı obchodn´ı pod´ıl na jej´ıho pr´avn´ıho ´ n´astupce (spoleˇcensk´ a smlouva to vˇsak m˚ uˇze vylouˇcit). Umrt´ ım spoleˇcn´ıka pˇrech´az´ı obchodn´ı pod´ıl na dˇedice (pokud to spoleˇcensk´ a smlouva pˇripouˇst´ı). Zmˇena osoby spoleˇcn´ıka se zapisuje do seznamu spoleˇcn´ık˚ u a do obchodn´ıho rejstˇr´ıku, t´ım pˇrech´az´ı i ruˇcen´ı. Na rozd´ıl od spoleˇcnost´ı osobn´ıch, s.r.o.“ se nezruˇsuje z d˚ uvodu na stranˇe jednotliv´ ych spoleˇcn´ık˚ u. ” Spoleˇcnost s ruˇcen´ım omezen´ ym je pokl´ad´ana jiˇz za kapit´alovou spoleˇcnost, i kdyˇz m´a nˇekter´e formy osobn´ı spoleˇcnosti, je pˇrechodem k sloˇzit´emu mechanizmu ryze kapit´ alov´e spoleˇcnosti akciov´e.
30
2.3 Obchodn´ı spoleˇcnosti
´ Ukol k textu ˇ c. 4: ˇ nejv´ıce: . . . . . . . . . . . . . . . . . Urˇcete, kter´ ych pr´ avn´ıch forem skupinov´eho podnik´an´ı je v CR . ........................................................................................
2.3.4
Akciov´ a spoleˇ cnost
Akciov´ a spoleˇcnost je spoleˇcnost, jej´ıˇz z´ akladn´ı jmˇen´ı je rozvrˇzeno na urˇcit´y poˇcet akci´ı o urˇcit´e jmenovit´e hodnotˇe. Spoleˇcnost odpov´ıd´a za poruˇsen´ı sv´ ych z´avazk˚ u cel´ ym sv´ ym majetkem. Hodnota z´akladn´ıho kapit´ alu akciov´e spoleˇcnosti mus´ı ˇcinit alespoˇ n 2 miliony Kˇc (dle z´akona platn´eho pro rok 2006). Akciov´ a spoleˇcnost ruˇc´ı za z´ avazky spoleˇcnosti cel´ym sv´ym majetkem. Akcion´ aˇri (drˇzitel´e akci´ı) za z´ avazky spoleˇcnosti neruˇc´ı.
Pr´ ava akcion´ aˇr˚ u
Obchodn´ı jm´eno spoleˇcnosti mus´ı obsahovat oznaˇcen´ı akciov´ a spoleˇcnost“, nebo zkratku ” akc.spol.“ ˇci a.s.“. ” ” Akcie je cenn´ y pap´ır, s n´ımˇz jsou spjata pr´ava akcion´aˇre jako spoleˇcn´ıka, pod´ılet se podle z´ akona a stanov na: • jej´ım ˇr´ızen´ı, • jej´ım zisku, • pˇr´ıpadnˇe na likvidaˇcn´ım z˚ ustatku pˇri z´aniku spoleˇcnosti. Akcie maj´ı jmenovitou hodnotu (nomin´aln´ı – tj. ˇc´ıseln´e oznaˇcen´ı na akcii). Stanovy mus´ı urˇcit jmenovitou hodnotu vˇsech druh˚ u akci´ı, kter´e mus´ı b´ yt vyd´any. Souˇcet jmenovit´ ych hodnot tˇechto akci´ı mus´ı odpov´ıdat v´ yˇsi z´ akladn´ıho kapit´alu. Kromˇe toho maj´ı akcie, kter´e jsou obchodovateln´e, hodnotou danou v´ yˇs´ı popt´ avky a nab´ıdky na trhu cenn´ ych pap´ır˚ u ˇ e republice). Kurzovn´ı hodnota je cena akcie, za (Burza cenn´ ych pap´ır˚ u, RM-syst´em v Cesk´ kterou se akcie kupuje a prod´av´ a (m˚ uˇze tedy b´ yt vyˇsˇs´ı nebo niˇzˇs´ı neˇz je hodnota nomin´aln´ı).
´ zio Aˇ Formy akci´ı
Rozd´ıl mezi jmenovitou a trˇzn´ı cenou je tzv. a´ˇzio. Pokud se nomin´aln´ı a trˇzn´ı hodnota sobˇe rovnaj´ı, ˇr´ık´ame, ˇze hodnota je al pari“. Pokud je trˇzn´ı hodnota niˇzˇs´ı, je to stav pod pari“, ” ” pokud je vyˇsˇs´ı, pak nad pari“. ” Akcie m˚ uˇze zn´ıt na jm´eno nebo na majitele (drˇzitele). Akcie na majitele je pˇrevoditeln´a pˇred´ an´ım (napˇr´ıklad koupˇe) a pr´ ava s n´ı spojen´a m´a drˇzitel. Akcie na jm´eno je rovnˇeˇz pˇrevoditeln´ a a pˇrevod se uskuteˇcn ˇ uje rubopisem a pˇred´ an´ım akcie. U akci´ı na jm´eno vede spoleˇcnost seznam akcion´ aˇr˚ u, k u ´ˇcinnosti pˇrevodu na jm´eno v˚ uˇci spoleˇcnosti se vyˇzaduje z´apis o pˇrevodu akcie do seznamu akcion´aˇr˚ u. Stanovy mohou urˇcit tak´e vyd´an´ı tzv. zamˇ estnaneck´ ych akci´ı a spojit s nimi urˇcit´e v´ yhody. Rovnˇeˇz mohou urˇcit vyd´an´ı tzv. prioritn´ıch akci´ı (nˇekdy zvan´ ych zakladatelsk´ ych“), s nimiˇz jsou spojena pˇrednostn´ı ´ celem zamˇ”estnaneck´ pr´ ava t´ ykaj´ıc´ı se dividendy. Uˇ ych akci´ı je stimulace z´ ajmu zamˇestnanc˚ u spoleˇcnosti na jej´ım u ´ spˇeˇsn´em hospodaˇren´ı a nav´ıc za ni nabyvatel nemus´ı zaplatit plnou ´ celem prioritn´ıch akci´ı je umoˇznit zakladatel˚ jmenovitou hodnotu. Uˇ um, aby zisk byl rozdˇelen pˇrednostnˇe mezi nˇe, pˇredevˇs´ım tehdy, zbude-li po rozdˇelen´ı urˇcit´e ˇc´asti zisku jeˇstˇe nˇejak´a jeho ˇc´ ast, kterou by bylo moˇzn´e rozdˇelit (tzv. superdividenda). Spoleˇcnost m˚ uˇze b´ yt zaloˇzena jedn´ım zakladatelem, pokud je to pr´avnick´a osoba, jinak dvˇema nebo v´ıce zakladateli. Zakl´ adaj´ı-li akciovou spoleˇcnost dva nebo v´ıce zakladatel˚ u, uzavˇrou zakladatelskou smlouvu. Pokud jeden, podep´ıˇse zakladatelskou listinu.
ˇ Kapitola 2. Pr´ avn´ı formy podnik´an´ı v CR
31
Spoleˇcnost m˚ uˇze b´yt zaloˇzena i na z´ akladˇe v´yzvy k upisov´ an´ı akci´ı. Pokud zakladatel˚ um nestaˇc´ı vlastn´ı prostˇredky na splacen´ı cel´eho z´akladn´ıho kapit´alu, mus´ı veˇrejnˇe ozn´amit zaloˇzen´ı spoleˇcnosti upisov´an´ım akci´ı a vyzvat tak z´ajemce k ups´an´ı jejich pod´ılu na z´akladn´ım kapit´ alu. K ups´an´ı akcie doch´az´ı z´apisem do listiny upisovatel˚ u. Z´apis mus´ı obsahovat hodnotu vkladu, lh˚ utu pro spl´ acen´ı upsan´ ych akci´ı, pokud jde o nepenˇeˇzit´ y vklad, zap´ıˇse se pˇredmˇet a ocenˇen´ı dle posudku. Pokud se upisuje penˇeˇzit´ y vklad, je povinen upisovatel splatit 10 % jmenovit´e hodnoty upsan´ ym akci´ı v dobˇe a na u ´ˇcet banky, kter´e jsou urˇceny zakladateli ve v´ yzvˇe k upisov´an´ı. Upisovatel´e jsou povinni spl´acet upsan´e akcie ve lh˚ ut´ ach stanoven´ ych v listinˇe upisovatel˚ u. Alespoˇ n 30 % jmenovit´e hodnoty upsan´ ych akci´ı, kter´e maj´ı b´ yt splaceny penˇeˇzit´ ymi vklady, jsou upisovatel´e povinni splatit nejpozdˇeji do zah´ ajen´ı ustavuj´ıc´ı valn´e hromady. Po z´apisu spoleˇcnosti do obchodn´ıho rejstˇr´ıku obdrˇz´ı akcion´aˇr tzv. zat´ımn´ı list, kter´ y osvˇedˇcuje jeho ˇclenstv´ı ve spoleˇcnosti a ˇc´ astky splacen´e Zat´ımn´ı akcie. Majitel zat´ımn´ıho listu m´ a pr´ ava akcion´ aˇ re. Po vyd´ an´ı akci´ı jsou zat´ımn´ı listy list vymˇenˇeny za akcie po splacen´ı jmenovit´e hodnoty akcie, kterou zat´ımn´ı list nahrazuje. Upisovatel je povinen splatit celou jmenovitou hodnotu akci´ı, kter´e upsal v dobˇe stanoven´e ve stanov´ ach, nejpozdˇeji do jednoho roku od vzniku spoleˇcnosti (u zamˇestnaneck´ ych akci´ı plat´ı v´ yjimka, ˇze nejpozdˇeji do pˇeti let). Org´any spoleˇcnosti jsou tvoˇreny valnou hromadou, pˇredstavenstvem a dozorˇc´ı radou. Nejvyˇsˇs´ım org´ anem spoleˇcnosti je valn´ a hromada, kter´ a se skl´ ad´ a ze vˇsech na n´ı pˇr´ıtomn´ych akcion´ aˇr˚ u. Do jej´ı kompetence patˇr´ı vˇsechny rozhoduj´ıc´ı rozhodnut´ı, t´ ykaj´ıc´ı se spoleˇcnosti. Ustavuj´ıc´ı valn´a hromada rozhodne o ustaven´ı spoleˇcnosti, schv´al´ı stanovy a zvol´ı org´any spoleˇcnosti. Z´akladn´ı rozhodnut´ı, jako napˇr´ıklad o zmˇenˇe stanov, zv´ yˇsen´ı nebo sn´ıˇzen´ı z´akladn´ıho kapit´alu a zruˇsen´ı spoleˇcnosti vyˇzaduj´ı dvˇe tˇretiny hlas˚ u a mus´ı b´ yt o tom poˇr´ızen not´aˇrsk´ y z´apis. Do p˚ usobnosti valn´e hromady patˇr´ı obdobn´e kompetence, jak´e jsem V´ am uvedl u s.r.o.“. ” Stanovy akciov´e spoleˇcnosti mus´ı obsahovat mimo jin´e v´ yˇsi z´akladn´ıho kapit´alu, poˇcet a jmenovitou hodnotu akci´ı, p˚ usobnost a zp˚ usob rozhodov´an´ı valn´e hromady, poˇcet ˇclen˚ u pˇredstavenstva, dozorˇc´ı rady, v´ yˇsi rezervn´ıho fondu, zp˚ usob doplˇ nov´ an´ı rezervn´ıho fondu, zp˚ usob rozdˇelov´ an´ı zisku atd. Akciov´a spoleˇcnost vznik´ a po sv´em zaloˇzen´ı aˇz z´apisem do obchodn´ıho rejstˇr´ıku. Ten provede z´apis, jestliˇze se prok´ aˇze, ˇze se ˇra´dnˇe konala ustavuj´ıc´ı valn´ a hromada (not´ aˇrsk´ ym z´ apisem), upisovatel´e nebo zakladatel´e upsali celou hodnotu z´akladn´ıho kapit´alu a splatili alespoˇ n 30 % z´akladn´ıho kapit´ alu, tvoˇren´eho penˇeˇzit´ ymi vklady, byly schv´aleny stanovy a byli zvoleni ˇclenov´e org´ an˚ u spoleˇcnosti. Pˇ redstavenstvo je statut´ arn´ım org´ anem, jenˇz ˇr´ıd´ı ˇcinnost spoleˇcnosti a jedn´a jej´ım jm´enem, mohou to b´ yt pouze fyzick´e osoby. Pˇredstavenstvo m´a nejm´enˇe tˇri ˇcleny, kteˇr´ı mezi sebou vol´ı pˇredsedu. Pˇredstavenstvo rozhoduje o vˇsech z´aleˇzitostech, kter´e nejsou vyhrazeny valn´e hromadˇe. Valn´ a hromada urˇcuje (stejnˇe jako u ˇclen˚ u dozorˇc´ı rady) v´ yˇsi jejich odmˇen (tanti´em). Dozorˇ c´ı rada je kontroln´ım org´anem spoleˇcnosti. Jej´ı ˇclenov´e jsou opr´avnˇeni nahl´ıˇzet do vˇsech doklad˚ u, kontroluj´ı u ´ˇcetnictv´ı a ovˇeˇruj´ı, zda podnikatelsk´a ˇcinnost spoleˇcnosti se uskuteˇcn ˇuje v souladu s pr´avn´ımi pˇredpisy, stanovami a pokyny valn´e ˇ hromady. Clenem m˚ uˇze b´ yt pouze fyzick´a osoba. Z´ akonem je pˇredeps´ ano vytv´ aˇren´ı rezervn´ıho fondu. Je jedin´ ym povinn´ ym fondem akciov´e Rezervn´ı spoleˇcnosti, dividendy tak lze urˇcit aˇz po odeˇcten´ı pˇr´ıdˇelu pro rezervn´ı fond. O jeho pouˇzit´ı fond rozhoduje pˇredstavenstvo. Akciov´a spoleˇcnost m´a povinnost veˇrejnˇe sdˇelovat z´akladn´ı ekonomick´e v´ ysledky, tj. prov´adˇet roˇcn´ı u ´ˇcetn´ı audit (kontrolu) a publikovat ve zkr´ acen´e formˇe dva z´ akladn´ı u ´ˇcetn´ı v´ ykazy (rozvahu a v´ ysledovku) v m´edi´ıch. Majitel´e akci´ı maj´ı pr´avo na pod´ıl na zisku (dividendy), pokud valn´ a hromada schv´al´ı u ´ˇcetn´ı z´avˇerku roku a rozhodne o tom, zda dividendy budou (pˇr´ıpadnˇe nebudou) vypl´aceny
Audit
32
2.4 Druˇzstvo
a jestliˇze ano, pak jak´ y objem p˚ ujde na dividendy a jak´ y pod´ıl napˇr´ıklad na investice. Valn´a hromada tedy rozhoduje o rozdˇelen´ı zisku. O zruˇsen´ı spoleˇcnosti rozhoduje valn´a hromada. Po uspokojen´ı vˇsech vˇeˇritel˚ u je likvidaˇcn´ı z˚ ustatek rozdˇelen mezi akcion´aˇre v pomˇeru odpov´ıdaj´ıc´ım jmenovit´e hodnotˇe akci´ı. Po zruˇsen´ı ust´ av´a produktivn´ı ˇcinnost spoleˇcnosti a ˇcinnost org´an˚ u spoleˇcnosti se omez´ı jen na u ´koly potˇrebn´e k likvidaci. Spoleˇcnost jako pr´avnick´a osoba zanik´a teprve jej´ım v´ ymazem z obchodn´ıho rejstˇr´ıku. ´ Ukol k textu ˇ c. 5: ˇ dˇeje: S akciemi se obchoduje, prod´ avaj´ı se a nakupuj´ı. Urˇcete m´ısta, kde se tak v CR . ........................................................................................
2.4
Druˇ zstvo
Druˇzstvo je spoleˇcenstv´ım neuzavˇren´eho poˇctu osob, zaloˇzen´ym za u ´ˇcelem podnik´ an´ı nebo zajiˇst’ov´ an´ı hospod´ aˇrsk´ych, soci´ aln´ıch nebo jin´ych potˇreb sv´ych ˇclen˚ u. Obchodn´ı jm´eno druˇzstva mus´ı obsahovat oznaˇcen´ı druˇzstvo“. Mus´ı m´ıt nejm´enˇe pˇet ˇclen˚ u ” fyzick´ ych osob nebo mus´ı b´ yt sloˇzeno alespoˇ n ze dvou osob pr´avnick´ ych. M˚ uˇze se skl´adat souˇcasnˇe jak z fyzick´ ych tak i z pr´avnick´ ych osob. Druˇzstvo je ch´ap´ano jako podnikatelsk´ y subjekt, kter´ y se pˇr´ıliˇs neliˇs´ı od obchodn´ıch spoleˇcnost´ı. Druˇzstvo je pr´avnickou osobou. Za poruˇsen´ı z´ avazk˚ u odpov´ıd´ a cel´ ym sv´ ym majetkem, ˇclenov´e druˇzstva vˇsak neruˇc´ı za z´ avazky druˇzstva. Z´ akladn´ı kapit´ al druˇzstva tvoˇr´ı souhrn ˇclensk´ ych vklad˚ u. Druˇzstvo vznik´a na z´akladˇe kon´an´ı ustavuj´ıc´ı sch˚ uze druˇzstva. Ta urˇcuje zapisovan´ y z´akladn´ı kapit´ al, schvaluje stanovy a vol´ı pˇredstavenstvo a kontroln´ı komisi. Z´akladn´ı ˇclensk´ y nebo vstupn´ı vklad mus´ı b´ yt splacen do 15 dn˚ u od kon´an´ı ustavuj´ıc´ı ˇclensk´e sch˚ uze. Pr˚ ubˇeh ustavuj´ıc´ı ˇclensk´e sch˚ uze se osvˇedˇcuje not´aˇrsk´ ym z´apisem, jeho souˇc´ast´ı je seznam ˇclen˚ u, v´ yˇse jednotliv´ ych ˇclensk´ ych vklad˚ u a schv´alen´e stanovy. Druˇzstvo vznik´a dnem z´ apisu do obchodn´ıho rejstˇr´ıku. Pˇred pod´an´ım n´avrhu na tento ˇ z´apis mus´ı b´ yt zaplacena alespoˇ n polovina zapisovan´eho z´akladn´ıho kapit´alu. Clensk´ a pr´ava a povinnosti m˚ uˇze ˇclen pˇrev´est na jedin´eho ˇclena druˇzstva, pokud to stanovy nevyluˇcuj´ı. Dohoda o pˇrevodu na jinou osobu podl´eh´a souhlasu pˇredstavenstva, avˇsak pˇ revod pr´ av a povinnost´ı spojen´ ych s ˇclenstv´ım v bytov´ em druˇ zstvu na z´ akladˇ e dohody nepodl´ eh´ a souhlasu pˇ redstavenstva.
Nedˇeliteln´ y fond
ˇ Clenstv´ ı zanik´a p´ısemnou dohodou, vystoupen´ım, vylouˇcen´ım (ˇclenstv´ı fyzick´e osoby zanik´a i smrt´ı) a z´anikem druˇzstva. Pˇri z´aniku ˇclenstv´ı za doby trv´an´ı druˇzstva m´a dosavadn´ı ˇclen n´arok na vypoˇra´dac´ı pod´ıl. Pro ten je rozhoduj´ıc´ı stav ˇcist´eho obchodn´ıho kapit´alu druˇzstva podle u ´ˇcetn´ı z´ avˇerky na rok, v nˇemˇz ˇclenstv´ı zaniklo. Protoˇze jako u akciov´e spoleˇcnosti je povinn´ y rezervn´ı fond, rovnˇeˇz tak i druˇzstvo je povinno pˇri sv´em vzniku zˇr´ıdit nedˇ eliteln´ y fond. Org´ any druˇ zstva jsou tvoˇ reny ˇ clenskou sch˚ uz´ı, pˇ redstavenstvem, kontroln´ı komis´ı, pˇr´ıpadnˇe jin´ ymi komisemi ˇci org´ any druˇzstva dle stanov. Nejvyˇsˇs´ım org´anem druˇzstva je sch˚ uze ˇclen˚ u druˇzstva (ˇclensk´a sch˚ uze). Do jej´ı kompetence patˇr´ı obdobn´e z´aleˇzitosti ˇ jako u valn´e hromady u obchodn´ı spoleˇcnosti. Cinnost druˇzstva ˇr´ıd´ı jeho pˇredstavenstvo, kter´e je jeho statut´arn´ım org´ anem. To ze sv´eho stˇredu vol´ı pˇredsedu, kter´ y organizuje a ˇr´ıd´ı bˇeˇznou ˇcinnost druˇzstva. Kontroln´ı komise kontroluje veˇskerou ˇcinnost druˇzstva a projedn´av´a st´ıˇznosti jeho ˇclen˚ u. Je opr´avnˇena vyˇzadovat si u pˇredstavenstva jak´ekoliv informace o hospodaˇren´ı druˇzstva.
ˇ Kapitola 2. Pr´ avn´ı formy podnik´an´ı v CR
33
Zruˇsen´ı a likvidace druˇzstva prob´ıh´a dle stejn´ ych obecn´ ych podm´ınek, charakterizovan´ ych v kapitole vˇseobecn´e ˇca´sti obchodn´ıch spoleˇcnost´ı. Soud vˇsak m˚ uˇze na n´avrh org´anu st´atn´ı spr´avy, org´anu nebo ˇclena druˇzstva nebo osoby, kter´a osvˇedˇc´ı pr´ avn´ı z´ajem, rozhodnout o zruˇsen´ı druˇzstva a jeho likvidaci, jestliˇze: • poˇcet ˇclen˚ u klesl pod stanoven´ y poˇcet, • souhrn ˇclensk´ ych vklad˚ u je pod stanovenou ˇc´astkou, u druˇzstva a nebyly • uplynuly 2 roky ode dne, kdy skonˇcilo funkˇcn´ı obdob´ı org´an˚ zvoleny nov´e org´ any, • byla poruˇsena povinnost svolat ˇclenskou sch˚ uzi, • druˇzstvo po dobu delˇs´ı neˇz 2 roky neprovozuje ˇz´adnou ˇcinnost, • poruˇsilo povinnost vytv´ aˇret nedˇeliteln´ y fond, • zaloˇzen´ım, splynut´ım nebo slouˇcen´ım druˇzstva byl poruˇsen z´akon atd. Zruˇsen´e druˇzstvo vstupuje do likvidace. Ta prob´ıh´a obdobn´ ym zp˚ usobem jako u obchodn´ıch spoleˇcnost´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 6: Pokuste se vyjmenovat nejm´enˇe 5 typ˚ u druˇzstev: . ........................................................................................ . ........................................................................................
2.5
St´ atn´ı podnik
St´ atn´ı podnik je podnik ve vlastnictv´ı st´ atu. Rozum´ı se j´ım v´yhradn´ı, v´yluˇcn´e vlastnictv´ı st´ atu, nebot’ st´ at se m˚ uˇze pod´ılovou formou z´ uˇcastnit jin´ych podnikatelsk´ych aktivit, napˇr´ıklad v r˚ uzn´ych form´ ach obchodn´ıch spoleˇcnost´ı (pˇredevˇs´ım pak v akciov´ych spoleˇcnostech). ˇ I kdyˇz obchodn´ı z´akon´ık pojem st´atn´ı podnik neuv´ad´ı, v podm´ınk´ach Cesk´ e republiky st´ale tento typ organizaˇcn´ı formy podnik´an´ı existuje a v nˇekter´ ych oblastech, na nichˇz m´a st´at z´ajem, existovat bude. Pˇredpokl´ad´a se ale, ˇze znaˇcn´a ˇc´ast jeˇstˇe dosavadn´ıch st´atn´ıch podnik˚ u podnikatelsk´eho typu pˇrejde na akciov´e spoleˇcnosti. St´ atn´ı podniky se ˇr´ıd´ı z´akonem o st´ atn´ım podniku. Pˇresto vˇsak i ve vyspˇel´ ych st´atech zem´ı s trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ım existuj´ı ˇcistˇe st´atn´ı podniky, kter´e pln´ı nˇekter´e v´ yrobn´ı funkce (z vˇetˇs´ı ˇc´asti i mimoekonomick´e) v syst´emu n´arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı. St´atn´ı podnik vznikl zaloˇzen´ım zakladatelem, j´ımˇz byl st´at prostˇrednictv´ım odborn´ ych ministerstev, tj. pˇredevˇs´ım ministerstvem pr˚ umyslu, obchodu a cestovn´ıho ruchu, ministerstvem zemˇedˇelstv´ı, ministerstvem vnitra, kultury apod., ˇci jin´ ych org´ an˚ u st´ atn´ı spr´avy vˇcetnˇe krajsk´ ych (dˇr´ıve i okresn´ıch) ˇci obecn´ıch u ´ˇrad˚ u. Rovnˇeˇz st´atn´ı podnik podnik´ a samostatnˇe, na vlastn´ı u ´ˇcet atd., jako vˇsechny podnikatelsk´e subjekty. V ˇcele stoj´ı ˇreditel jmenovan´ y zakladatelem a dozorˇc´ı rada, skl´ adaj´ıc´ı se rovn´ ym d´ılem z ˇclen˚ u urˇcen´ ych zakladatelem a ˇclen˚ u volen´ ych pracovn´ım kolektivem. St´atn´ı podnik mus´ı m´ıt za obchodn´ım jm´enem oznaˇcen´ı st´atn´ı podnik“, popˇr´ıpadˇe zkratku ” s.p.“. Dozorˇc´ı rada projedn´av´a roˇcn´ı u ´ˇcetn´ı z´avˇery i zp˚ usob rozdˇelen´ı pouˇziteln´eho zisku. ” Postaven´ı dozorˇc´ı rady se bl´ıˇz´ı postaven´ı dozorˇc´ı rady v akciov´e spoleˇcnosti. Nˇekter´e st´ atn´ı podniky tak´e jiˇz pˇreˇsly pˇr´ımo do formy akciov´e spoleˇcnosti. Pouze oblasti v´ yluˇcn´eho z´ ajmu st´ atu (napˇr´ıklad obrana, spoje atd.) jsou i ve vyspˇel´ ych ekonomik´ ach dom´enou aktivn´ıho p˚ usoben´ı st´ atu nebo alespoˇ n majoritn´ıho pod´ılu v jin´e formˇe podnik´an´ı.
34
2.5.1
2.5 St´atn´ı podnik
Neziskov´ e organizace
Jak vyplynulo z pˇredch´ azej´ıc´ı kapitoly, na u ´ zem´ı st´atu vedle sebe existuj´ı organizace, respektive firmy, kter´e byly zaloˇzeny za u ´ˇcelem podnik´ an´ı. Z´ akladem podnik´an´ı, jak uv´ ad´ı jak obchodn´ı z´akon´ık, tak i ˇzivnostensk´ y z´akon, je dosahov´an´ı zisku. Firmy jsou tedy zaloˇzeny za u ´ˇcelem dosahov´an´ı zisku, samofinancov´an´ı, na tvorbˇe v´ ynos˚ u a dalˇs´ıch znak˚ u samostatnosti v ekonomick´em prostˇred´ı.
Charakteristick´ y znak
Vedle toho existuj´ı organizace, (a v tomto pˇr´ıpadˇe je vhodnˇejˇs´ı pouˇz´ıt bud’to term´ınu organizace nebo instituce, nebot’ term´ın firma“ nen´ı ve vˇsech pˇr´ıpadech adekv´atn´ı), kter´e ” tento u ´ˇcel, tj. dosahov´an´ı zisku nemaj´ı ani deklarov´an v z´akladn´ıch pr´avn´ıch dokumentech t´ ykaj´ıc´ıch se dan´e organizace (ve statutu ˇci stanov´ach). Pro takov´eho organizace se sp´ıˇse vˇzil term´ın neziskov´e organizace“, i kdyˇz tento pojem nevystihuje podstatu kaˇzd´e takov´eto ” organizace. I neziskov´a organizace totiˇz m˚ uˇze eventuelnˇe v nˇekter´ ych ˇcinnostech dos´ ahnout zisku, nebyla vˇsak pro tento u ´ˇcel zaloˇzena, jej´ı posl´an´ı, ˇcinnost a existence je zaloˇ zena na jin´ em u ´ˇ celu. ´ cel zaloˇzen´ı je hlavn´ım odliˇsuj´ıc´ım znakem pro obecnou definici neziskov´ych organizac´ı. Uˇ Neziskov´e organizace jsou tedy organizace, kter´e nebyly zaloˇzeny za u ´ˇcelem podnik´ an´ı, ale zakladatel je zaloˇzil za u ´ˇcelem provozov´an´ı takov´e ˇcinnosti, kter´a pˇrin´aˇs´ı prospˇech ˇci uspokojuje z´ajem toho, kdo organizaci zaloˇzil. A tento prospˇech ˇci z´ajem nemus´ı b´ yt v˚ ubec ekonomick´ y, jde sp´ıˇse o posl´ an´ı, mor´aln´ı efekt (nadace), sluˇzby jin´ ym lidem (nˇekter´ a zdravotnick´a zaˇr´ızen´ı) atd. Avˇsak ani v t´eto oblasti nem˚ uˇzeme tak zcela vylouˇcit efekt zisku, jakkoliv to nen´ı hlavn´ı posl´ an´ı takov´ ychto organizac´ı. Pojem neziskov´a organizace“ se vˇsak vˇetˇsinou ch´ape ve spojen´ı s veˇrejnou ˇci st´atn´ı spr´avou, ” nebot’ pˇrevaˇzuj´ıc´ım zakladatelem ˇcetn´ ych neziskov´ ych organizac´ı je pr´avˇe st´at nebo veˇrejn´a spr´ ava. Neziskov´e organizace vˇsak mohou vznikat i mimo r´amec veˇrejn´e spr´ avy ˇci st´ atu, nebot’ kaˇzd´ y pr´avn´ı a demokratick´ y st´ at zaruˇcuje sv´ ym obˇcan˚ um pr´avo sdruˇzov´an´ı a svobodu sdruˇzov´an´ı prakticky dle soukrom´ ych r˚ uznorod´ ych c´ıl˚ u a z´ajm˚ u. Toto pr´ avo sdruˇzov´ an´ı a zakl´ ad´an´ı z´ajmov´ ych, politick´ ych, obˇcansk´ ych, n´aboˇzensk´ ych a jin´ ych organizac´ı, garantuje obˇcan˚ um jiˇz vesmˇes u ´stava st´ atu a dalˇs´ı pr´ avn´ı normy. Podnikaj´ıc´ı neziskov´e organizace se vyskytuj´ı pˇredevˇs´ım v oblasti ˇskolstv´ı, zdravotnictv´ı ˇ e republice funguj´ı pˇrev´ a kultury a v Cesk´ aˇznˇe jako tzv. pˇ r´ıspˇ evkov´ e organizace. Sv´ ym charakterem jsou stejn´e jako tzv. nonprofitn´ı organizace zn´am´e z trˇzn´ı ekonomiky vyspˇel´ ych st´ at˚ u. Podstatou je, ˇze jsou z vˇetˇs´ı ˇci menˇs´ı ˇca´sti dotov´ any ze st´ atn´ıho rozpoˇctu (pˇr´ıpadnˇe rozpoˇct˚ u kraj˚ u ˇci obc´ı) ve formˇe pˇr´ıspˇevku hrad´ıc´ıho schodek mezi pˇredpokl´adan´ ymi pˇr´ıjmy a v´ ydaji. I pro tyto organizace vˇsak plat´ı moˇznost vedlejˇs´ıho podnik´an´ı kromˇe hlavn´ı ˇcinnosti, kter´ a je zamˇeˇrena na jinou funkci.
D˚ uleˇzit´ y znak
Je tˇreba uv´est, ˇze neziskov´ a organizace nem˚ uˇ ze b´ yt fyzick´ a osoba, jedn´ a se vˇ zdy o osoby pr´ avnick´ e. Pr´avnick´e osoby vˇzdy mus´ı m´ıt sv´eho zakladatele, mus´ı b´ yt registrov´any, a to na m´ıstech, kter´e vymezuje pˇr´ısluˇsn´ a pr´ avn´ı norma, podle kter´e je takov´ato organizace zaloˇzena. Kaˇzd´a takov´ato pr´avnick´a osoba mus´ı m´ıt jasnˇe urˇcenou adresu, statut´arn´ı z´astupce a dalˇs´ı povinn´e n´aleˇzitosti, kter´e urˇcuje pˇr´ısluˇsn´a pr´avn´ı norma. Neziskov´e organizace jsou povinny k registraci nejen v konkr´etn´ım rejstˇr´ıku (napˇr´ıklad v rejstˇr´ıku ministerstva kultury, vnitra, m´ıstnˇe pˇr´ısluˇsn´eho soudu nebo v obchodn´ım rejstˇr´ıku apod., tj. u sv´eho zˇrizovatele), ale rovnˇeˇz podl´ehaj´ı registraci u m´ıstnˇe pˇr´ısluˇsn´eho finanˇcn´ıho u ´ˇradu ˇ pro daˇ nov´e povinnosti. Souˇcasnˇe plat´ı, ˇze neziskov´e organizace mus´ı m´ıt pˇridˇeleno ICO ˇ (identifikaˇcn´ı ˇc´ıslo), kter´e jim zapisuje Cesk´ y statistick´ yu ´ˇrad. Vzhledem k tomu, ˇze neziskov´e organizace maj´ı obecnˇe ˇreˇceno, vyˇsˇs´ı n´aklady neˇz ˇcin´ı jejich pˇr´ıpadn´e v´ ynosy (v´ ynosy mohou b´ yt pˇr´ıpadnˇe i nulov´e) a v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u jsou zaloˇzeny na
ˇ Kapitola 2. Pr´ avn´ı formy podnik´an´ı v CR
35
ˇ ast tˇechto organizac´ı vˇsak m˚ dotaci z veˇrejn´ ych fond˚ u, podl´ ehaj´ı veˇ rejn´ e kontrole. C´ uˇze b´ yt soukrom´eho charakteru, v takov´em pˇr´ıpadˇe m˚ uˇze b´ yt prov´adˇen pouze intern´ı audit, jen v pˇr´ıpadech eventueln´ı trestn´ı odpovˇednosti m˚ uˇze b´ yt provedena kontrola org´any ˇcinn´ ymi v trestn´ım ˇr´ızen´ı. ˇ Nejˇcastˇejˇs´ım typem neziskov´ ych organizac´ı v CR jsou tzv. pˇr´ıspˇevkov´e organizace. Pˇr´ıspˇevkov´e Pˇr´ıspˇevkov´e organizace jsou pr´ avnick´ ymi osobami zˇr´ızen´ ymi jejich zakladatelem s jasnˇe organizace vymezen´ ym pˇredmˇetem ˇcinnosti. Zakladatel tak´e vybav´ı takovouto organizaci majetkem, jmenuje statut´arn´ı org´ any. Zˇrizovatel v pr˚ ubˇehu hospod´aˇrsk´eho obdob´ı pˇridˇeluje takov´eto organizaci zvl´ aˇst’ prostˇredky provozn´ı a investiˇcn´ı. Kromˇe tˇechto zdroj˚ u m˚ uˇze pˇr´ıspˇevkov´a organizace z´ıskat jeˇstˇe nav´ıc tyto hlavn´ı finanˇcn´ı prostˇredky: • finanˇcn´ı prostˇredky z´ıskan´e vlastn´ı ˇcinnost´ı (napˇr´ıklad umˇeleck´e), • finanˇcn´ı prostˇredky z vedlejˇs´ı hospod´aˇrsk´e ˇcinnosti (popˇr´ıpadˇe z jin´eho druhu podnik´ an´ı), • finanˇcn´ı prostˇredky z rozpoˇctu zˇrizovatele, st´atn´ıho rozpoˇctu, z krajsk´eho rozpoˇctu apod., • finanˇcn´ı prostˇredky z dar˚ u od fyzick´ ych a pr´avnick´ ych osob atd. Typick´ ym znakem pˇr´ıspˇevkov´ ych organizac´ı je stanoven´ı limitu v´ ydaj˚ u. Podstatn´a je skuteˇcnost, ˇze lepˇs´ı hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek z˚ ust´ av´a ve fondech pˇr´ıspˇevkov´e organizace (i kdyˇz jeho rozdˇelen´ı podl´eh´ a schv´ alen´ı zˇrizovatele). V souˇcasn´e dobˇe plat´ı, ˇze naprosto pˇrevaˇzuj´ıc´ı ˇc´ast neziskov´ ych organizac´ı mus´ı v´est u ´ˇ cetnictv´ı (rozum´ı se podvojn´ eu ´ˇ cetnictv´ı), pouze v´ yjimky mohou praktikovat z´ apisy ˇ asteˇcnˇe se m˚ v r´amci tzv. daˇ nov´e evidence. C´ uˇze nˇekter´ ych organizac´ı t´ ykat moˇznost veden´ı tzv. zjednoduˇ sen´ eho u ´ˇ cetnictv´ı. Tato moˇznost je bl´ıˇze specifikov´ana v z´akonˇe o dan´ıch Odliˇsnosti z pˇr´ıjm˚ u, tj. z.ˇc. 586/1992 Sb., v aktu´aln´ım znˇen´ı. Pr´ avn´ı normou, kter´e obecnˇe ˇreˇs´ı povinnost v u´ˇcetnictv´ı veden´ı u ´ˇcetnictv´ı je obchodn´ı z´akon´ık, specifick´ ym z´akonem pak z´akon ˇc 563/1991 Sb., ou ´ˇcetnictv´ı, a to vˇzdy v aktu´ aln´ım znˇen´ı. Zdaˇ nov´ an´ı neziskov´ ych organizac´ı je jednou z nejsloˇzitˇejˇs´ıch ekonomick´ ych ˇcinnost´ı v˚ ubec, nebot’ je velmi z´ avisl´e pr´ avˇe na typu neziskov´e organizace. Napˇr´ıklad v oblasti danˇe z pˇr´ıjm˚ u zp˚ usobuje komplikace pˇredevˇs´ım fakt, ˇze r˚ uzn´e typy neziskov´ ych organizac´ı maj´ı r˚ uzn´e typy pˇr´ıjm˚ u, kter´e nejsou pˇredmˇetem danˇe, pˇr´ıjmy, kter´e nejsou pˇredmˇetem danˇe za urˇcit´ ych podm´ınek, pˇr´ıjmy, kter´e sice jsou pˇredmˇetem danˇe, ale jsou od danˇe osvobozen´e, pˇr´ıjmy, kter´e jsou pˇredmˇetem danˇe atd. Nˇekter´e typy neziskov´ ych organizac´ı, mohou pouˇz´ıt odpoˇctu 30 procent z daˇ nov´eho z´akladu, a to i ty, kter´e jsou zaloˇzeny dle obchodn´ıho z´akon´ıku a jsou zaps´ any v obchodn´ım rejstˇr´ıku, jin´e organizace t´eto v´ yhody vyuˇz´ıt nemohou. Znaˇcn´e odchylky jsou tak´e v rozsahu odˇcitateln´ ych poloˇzek, DPH i v majetkov´ ych dan´ıch. Pro konkr´etn´ı v´ ykon jak´ekoliv ekonomick´e ˇcinnosti pˇri ˇr´ızen´ı neziskov´ ych organizac´ı je tedy nezbytn´e se podrobnˇe sezn´ amit s celou ˇradou velmi specifick´ ych pr´avn´ıch pˇredpis˚ u pro konkr´etn´ı typ dan´e neziskov´e organizace.
2.6
Veˇ rejnˇ e prospˇ eˇ sn´ e podniky
Jsou specifickou formou podnik´an´ı, kter´a je regulov´ ana rozhodnut´ım vl´ady v urˇcit´ ych oborech veˇrejnˇe prospˇeˇsn´ ych prac´ı. Tyto podniky jsou obvykle zaloˇzeny obc´ı, pˇr´ıpadnˇe krajsk´ ym (dˇr´ıve i okresn´ım u ´ˇradem), maj´ı de facto direktivnˇe pˇ ridˇ elen pˇ redmˇ et sv´ e ˇ cinnosti (z oblasti veˇrejn´eho z´ajmu), kter´ y mus´ı naplˇ novat. Kromˇe toho vˇsak mohou podnikat i v jin´ ych oblastech. Pˇredmˇetem zvl´ aˇstn´ıho z´ajmu a d˚ uvodu proˇc jsou tyto podniky zˇr´ızeny, jsou oblasti ekologie, ˇciˇstˇen´ı mˇest a obc´ı, u ´drˇzba zelenˇe a vody, tedy pˇredevˇs´ım ty oblasti, kde by jin´e ekonomick´e
36
2.7 Tich´ y spoleˇcn´ık
subjekty z d˚ uvodu oˇcek´avan´e ztr´aty nepodnikaly, popˇr´ıpadˇe po vyk´az´an´ı ztr´aty by mohly ˇcinnost ukonˇcit. Vzhledem k nutnosti permanentn´ı ˇcinnosti v tˇechto pˇredmˇetech (denn´ı u ´klid apod.), st´at prostˇrednictv´ım zm´ınˇen´ ych zakladatel˚ u a vˇetˇsinou z obecn´ıch ˇci krajsk´ ych rozpoˇct˚ u dotuje tuto oblast veˇrejn´eho z´ajmu. Tento typ st´ atn´ıho podniku (respektive podniku mˇesta. . .“) m´ a pouze ˇreditele, nen´ı tu dozorˇc´ı rada. Kontroln´ı ˇcinnost vykon´av´a ” vˇetˇsinou ekonomick´ y a kontroln´ı odbor obecn´ıho ˇci krajsk´eho u ´ˇradu. Kromˇe podnik´an´ı fyzick´ ych osob a pr´avnick´ ych osob dle obchodn´ıho z´akon´ıku nebo dle ˇzivnostensk´eho z´akona je moˇzn´e podnikat i dle obˇcansk´eho z´akon´ıku nebo dle z´akona o sdruˇzen´ı (pojem a definici sdruˇzen´ı vˇsak obsahuje i obˇcansk´ y z´akon´ık). Obˇcansk´ y z´akon´ık tedy umoˇzn ˇ uje podnik´ an´ı i v r´ amci dvou reˇzim˚ u. Pod´ıvejme se na charakteristiky tˇechto moˇznost´ı.
2.7
Tich´ y spoleˇ cn´ık
Fyzick´e i pr´ avnick´e osoby se mohou z´ uˇcastnit na podnik´ an´ı jin´ych osob formou uzavˇren´e smlouvy o tich´em spoleˇcenstv´ı. Charakteristika TS
Smlouvou o tich´em spoleˇcenstv´ı se zavazuje tich´ y spoleˇcn´ık poskytnout podnikateli urˇcit´ y vklad a pod´ılet se j´ım na jeho podnik´an´ı a podnikatel se zavazuje k placen´ı ˇc´asti zisku vypl´ yvaj´ıc´ı z pod´ılu tich´eho spoleˇcn´ıka na v´ ysledku podnik´an´ı. Pˇredmˇetem vkladu m˚ uˇze b´ yt urˇcit´a penˇeˇzn´ı ˇc´astka, vˇec nebo jin´ a majetkov´a hodnota, pouˇziteln´ a pˇri podnik´ an´ı. Tich´ y spoleˇcn´ık je povinen pˇredmˇet vkladu pˇredat podnikateli nebo umoˇznit mu jeho vyuˇzit´ı pˇri podnik´an´ı v dobˇe smluven´e. Podnikatel se st´av´a pˇrevzet´ım vˇeci (s v´ yjimkou vˇec´ı nemovit´ ych) jejich vlastn´ıkem. Je-li pˇredmˇetem vkladu nemovit´a vˇec, je podnikatel opr´ avnˇen k jej´ımu uˇz´ıv´ an´ı po dobu trv´an´ı smlouvy. Tich´ y spoleˇcn´ık je opr´ avnˇen nahl´ıˇzet do obchodn´ıch doklad˚ uau ´ˇcetn´ıch z´ aznam˚ u t´ ykaj´ıc´ıch se podnik´an´ı a je opr´avnˇen poˇzadovat stejnopis roˇcn´ı u ´ˇcetn´ı z´avˇerky. Pr´ ava a povinnosti z podnik´an´ı, na nˇeˇz se smlouva vztahuje, vznikaj´ı pouze podnikateli. Tich´emu spoleˇcn´ıku vznik´a n´arok na pod´ıl po vyhotoven´ı roˇcn´ı u ´ˇcetn´ı z´avˇerky. O pod´ıl na ztr´atˇe se zkracuje vklad tich´eho spoleˇcn´ıka. O pod´ıl na zisku se v dalˇs´ıch letech sn´ıˇzen´ y vklad zvyˇsuje a n´arok na pod´ıl na zisku vznik´ a spoleˇcn´ıkovi po dosaˇzen´ı p˚ uvodn´ı v´ yˇse vkladu. ´ cast na podnik´ Uˇ an´ı tich´emu spoleˇcn´ıku zanik´a: • • • • •
uplynut´ım doby, na kterou byla smlouva uzavˇrena, v´ ypovˇed´ı, nebyla-li smlouva uzavˇrena na dobu urˇcitou, dos´ ahne-li pod´ıl tich´eho spoleˇcn´ıka na ztr´atˇe v´ yˇse jeho vkladu, ukonˇcen´ım podnik´ an´ı,na nˇeˇz se smlouva vztahuje, prohl´aˇsen´ım konkurzu na majetek podnikatele nebo zam´ıtnut´ım n´avrhu na prohl´aˇsen´ı tohoto konkurzu pro nedostatek majetku.
Do tˇriceti dn˚ u po z´aniku smlouvy je podnikatel povinen vr´atit tich´emu spoleˇcn´ıku vklad zv´ yˇsen´ y ˇci sn´ıˇzen´ y o jeho pod´ıl na v´ ysledku podnik´an´ı.
2.8
Sdruˇ zen´ı
Zachov´av´a pr´avn´ı i ekonomickou samostatnost kaˇzd´eho u ´ˇcastn´ıka sdruˇzen´ı v oblasti jeho individu´ aln´ıch v´ ykon˚ u a kolektivizuje pouze oblasti jejich spoleˇcn´ ych z´ajm˚ u.
ˇ Kapitola 2. Pr´ avn´ı formy podnik´an´ı v CR
37
Sdruˇzen´ı a jeho pr´ avn´ı i ekonomick´e aspekty definuje obecnˇe obˇcansk´ y z´ akon´ık a aplikace tˇechto pr´ avn´ıch norem se pˇr´ıliˇs neliˇs´ı od obecn´ ych moˇznost´ı pouˇzit´ı. Tento zp˚ usob kolektivn´ıho slouˇcen´ı podnikatel˚ u se nejv´ıce uplatˇ nuje napˇr´ıklad pˇri poˇr´ızen´ı spoleˇcn´eho majetku (napˇr´ıklad koupi ˇci pron´ ajmu budovy zdravotn´ıho stˇrediska v´ıce osobami, fyzick´ ymi ˇci pr´ avnick´ ymi), v n´ıˇz pak jednotliv´ı ˇclenov´e sdruˇzen´ı provozuj´ı sv´e praxe v rozd´ıln´ ych prostor´ ach, n´ ajmech, provozn´ıch n´akladech apod. Z ekonomick´eho a u ´ˇcetn´ıho hlediska to znamen´a:
Podstatn´ y znak
Kaˇzd´y u ´ˇcastn´ık sdruˇzen´ı vede vlastn´ı u ´ˇcetnictv´ı, vykon´ av´ a svou ˇcinnost na vlastn´ı u ´ˇcet, jehoˇz obsah nen´ı pˇredmˇetem kontroly ostatn´ımi ˇcleny sdruˇzen´ı. Znamen´a to, ˇze kaˇzd´ y ˇclen je de iure individu´aln´ım ekonomick´ ym subjektem (vlastn´ı fyzickou ˇci pr´avnickou osobou), kter´a m´a vlastn´ı ekonomickou samostatnost a pr´avn´ı subjektivitu. Kaˇzd´ y odpov´ıd´ a za sv´e hospod´ aˇrsk´e v´ ysledky a ruˇc´ı pouze za sebe. Podstatn´ y znak
Pouze v pˇredmˇetech spoleˇcn´eho z´ ajmu vedou u ´ˇcastn´ıci spoleˇcn´e u ´ˇcetnictv´ı sdruˇzen´ı, spoleˇcn´y u ´ˇcet, z nˇehoˇz jsou hrazeny alikvotnˇe spoleˇcn´e v´ydaje a smlouvou stanoveny jeho zdroje. Pˇr´ıkladem budiˇz pomˇernˇe ˇcast´a varianta realizace tohoto principu pr´ avˇe v oblasti sdruˇzen´ı prax´ı: napˇr´ıklad 4 l´ekaˇri koup´ı spoleˇcnˇe nemovitost, napˇr´ıklad budovu zdravotn´ıho stˇrediska, v n´ıˇz budou kaˇzd´ y zvl´ aˇst’ a na vlastn´ı u ´ˇcet provozovat sv´e povol´ an´ı. Kromˇe toho vytvoˇr´ı dalˇs´ı spoleˇcn´ yu ´ˇcet napˇr´ıklad na opravy nemovitosti a stanov´ı z´asady doplˇ nov´an´ı konta jednotliv´ ymi ˇcleny a ˇcerp´ an´ı tˇechto prostˇredk˚ u na vz´ajemnˇe dohodnut´e u ´ˇcely. Sdruˇzen´ı je tedy pomˇernˇe volnou formou kolektivn´ıho zp˚ usobu podnik´an´ı ˇci provozov´an´ı samostatn´e v´ ydˇeleˇcn´e ˇcinnosti. Podstatn´ y znak
Sdruˇzen´ı nem´ a pr´ avn´ı subjektivitu, tu m´ a pouze kaˇzd´y ˇclen s´ am. Sdruˇzen´ı se nezapisuje do obchodn´ıho rejstˇr´ıku, m˚ uˇze b´ yt vytvoˇreno napˇr´ıklad pouze pro urˇcit´ yu ´ˇcel nebo dobu. Ekonomick´e i pr´avn´ı aspekty sdruˇzen´ı, jako napˇr´ıklad pr´ava a povinnosti ˇclen˚ u, pod´ıly, v´ yˇse u ´hrad atd. mus´ı b´ yt podchyceny ve smlouvˇe o sdruˇzen´ı. Pr˚ uvodce studiem: Volbˇe urˇcit´e pr´ avn´ı formy je tˇreba vˇenovat pozornost pˇredevˇs´ım pˇri zakl´ad´an´ı podniku, nebot’ v´ yhody ˇci nev´ yhody t´e ˇci on´e organizaˇcn´ı formy jsou odliˇsn´e v r˚ uzn´ ych oblastech podnik´an´ı. Ne vˇsechny jsou stejnˇe vhodn´e ˇci v´ yhodn´e pˇri aplikaci v hospod´ aˇrsk´e ˇci jin´e ˇ je v souˇcasn´e dobˇe (v roce 2007) zaps´ praxi. V obchodn´ım rejstˇr´ıku je v CR ano zhruba 300 000 pr´avnick´ ych osob. Ale i v pr˚ ubˇehu podnik´ an´ı je tˇreba sledovat vˇsechna pozitiva a negativa, nebot’ je moˇzn´e pr´avn´ı formy zmˇenit. To se tak´e obˇcas dˇeje. K obchodn´ımu rejstˇr´ıku se m˚ uˇzete dostat i pˇres Internet. Pokud m´ate tuto moˇznost, ovˇeˇrte si z´apisy v obchodn´ım rejstˇr´ıku n´ahodnˇe vybran´e firmy s uveden´ ymi poˇzadavky, kter´e stanovuje obchodn´ı z´akon´ık. Ten uv´ ad´ı tak´e povinnost aktualizace z´ apis˚ u v obchodn´ım rejstˇr´ıku pˇri kaˇzd´e zmˇenˇe zapsan´ ych u ´ daj˚ u. Obchodn´ı z´ akon´ık je jednou z norem, kter´ a se ˇcasto mˇen´ı, respektive doplˇ nuje. I tˇemto doplˇ nk˚ um je tˇreba vˇenovat pozornost. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: ˇ st´ Ve svˇetˇe a tak´e v CR ale prob´ıhaj´ı procesy zest´atˇ nov´an´ı (etatizace) a odst´atˇ nov´an´ı ˇ (deetatizace). V CR se st´ ale v´ yhradnˇe jedn´a o nedokonˇcenou privatizaci, tedy deetatizaci pˇredevˇs´ım velk´ ych podnik˚ u. M´ate-li o tuto problematiku vˇetˇs´ı z´ajem, pokuste se zjistit v aktu´aln´ım ˇcase, kter´e podniky jsou st´ale podniky st´atn´ımi, anebo ve kter´ ych m´a ˇcesk´ y st´at ´ rozhoduj´ıc´ı vliv. Udaje zjist´ıte ve statistick´ ych roˇcenk´ach, ˇcasto i v denn´ım tisku, popˇr´ıpadˇe v odborn´ ych ekonomick´ ych ˇcasopisech.
38
2.8 Sdruˇzen´ı
Shrnut´ı:
ˇ podnikat v nˇekolika pr´avn´ıch form´ach. • Pr´ avnick´e osoby mohou v CR • Vznik a z´ anik spoleˇcnost´ı se ˇr´ıd´ı ustanoven´ımi obchodn´ıho z´akon´ıku. • V.o.s.“ je spoleˇcnost, ve kter´e alespoˇ n dvˇe osoby podnikaj´ı pod spoleˇcn´ ym jm´enem ” a ruˇc´ı za z´ avazky spoleˇcnosti spoleˇcnˇe a nerozd´ılnˇe veˇsker´ ym sv´ ym majetkem. • K.s.“ je spoleˇcnost, v n´ıˇz jeden nebo v´ıce spoleˇcn´ık˚ u ruˇc´ı za z´avazky spoleˇcnosti do ” v´ yˇse sv´eho nesplacen´eho vkladu zapsan´eho v obchodn´ım rejstˇr´ıku a jeden nebo v´ıce spoleˇcn´ık˚ u cel´ ym sv´ ym majetkem. ymi vklady • S.r.o.“ je spoleˇcnost, jej´ıˇz z´akladn´ı kapit´al je tvoˇren pˇredem stanoven´ ” spoleˇcn´ık˚ u. Spoleˇcn´ık ruˇc´ı za z´avazky spoleˇcnosti do v´ yˇse sv´eho nesplacen´eho vkladu zapsan´eho v obchodn´ım rejstˇr´ıku. akladn´ı jmˇen´ı je rozloˇzeno na urˇcit´ y poˇcet akci´ı o urˇcit´e • A.s.“ je spoleˇcnost, jej´ıˇz z´ ” jmenovit´e hodnotˇe. Akcion´ aˇri neruˇc´ı za z´avazky spoleˇcnosti. y pap´ır, s n´ımˇz jsou spojena pr´ava akcion´aˇre pod´ılet se na jej´ım ˇr´ızen´ı, • Akcie je cenn´ zisku, pˇr´ıpadnˇe likvidaˇcn´ım z˚ ustatku. • Akcie mohou b´ yt na majitele, na jm´eno, zamˇestnaneck´e a prioritn´ı. ym za u ´ˇcelem podnik´an´ı • Druˇzstvo je spoleˇcenstv´ım neuzavˇren´eho poˇctu osob zaloˇzen´ nebo zajiˇst’ov´ an´ı hospod´ aˇrsk´ ych, soci´aln´ıch nebo jin´ ych potˇreb sv´ ych ˇclen˚ u. • St´ atn´ı podnik je podnik ve vlastnictv´ı st´atu, pracuje na principu samofinancov´an´ı. yt postaveny i na neziskov´em • Nˇekter´e organizace (st´atn´ı, veˇrejn´e i soukrom´e) mohou b´ z´ akladˇe (nonprofitn´ı organizace). ych organizac´ı jsou pˇr´ıspˇevkov´e organizace zaloˇzen´e na • Nejˇcastˇejˇs´ım typem neziskov´ dotac´ıch. • Specifick´ ym st´atn´ım (obecn´ım, krajsk´ ym) podnikem je veˇrejnˇe prospˇeˇsn´ y podnik, kter´ y je povinen ve sv´em z´akladn´ım pˇredmˇetu podnik´an´ı vyv´ıjet pˇredem danou, vymezenou a hlavn´ı ˇcinnost ve veˇrejn´em z´ajmu. • Fyzick´e i pr´avnick´e osoby se mohou pod´ılet na podnik´an´ı jin´ ych osob i prostˇrednictv´ım smlouvy o tich´em spoleˇcenstv´ı. • Sdruˇzen´ı osob k podnik´an´ı je moˇzn´e rovnˇeˇz dle smlouvy o sdruˇzen´ı dle obˇcansk´eho z´ akon´ıku.
Pojmy k zapamatov´ an´ı:
• • • • • • • • • • • • •
Spoleˇcensk´ a smlouva Statut´ arn´ı org´ any Zruˇsen´ı spoleˇcnosti bez likvidace, s likvidac´ı Osobn´ı a kapit´ alov´e obchodn´ı spoleˇcnosti V.o.s., k.s., s.r.o., a.s. Valn´ a hromada ˇ Clensk´ a sch˚ uze Akcie Zat´ımn´ı list Upisov´ an´ı akci´ı Nonprofitn´ı organizace Tich´ y spoleˇcn´ık Sdruˇzen´ı
ˇ Kapitola 2. Pr´ avn´ı formy podnik´an´ı v CR
39
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
Jak´e typy obchodn´ıch spoleˇcnost´ı zn´ate? Kter´ y z´ akon´ık vymezuje pr´avn´ı i ekonomick´ y obsah tˇechto spoleˇcnost´ı? Jak´e jsou hlavn´ı z´asady ruˇcen´ı u jednotliv´ ych typ˚ u obchodn´ıch spoleˇcnost´ı i druˇzstva? Jak´ ym zp˚ usobem konkr´etn´ı pr´avn´ı forma obchodn´ı spoleˇcnosti nebo druˇzstva vznik´ a? Jak´ ym zp˚ usobem konkr´etn´ı pr´ avn´ı forma obchodn´ı spoleˇcnosti nebo druˇzstva zanik´a? Co je to z´ anik s likvidac´ı a bez likvidace? Co je to konkurz? Jak byste definovali pojem akcie? Co je to zat´ımn´ı list? Jak´ a pr´ ava m´ a drˇzitel zat´ımn´ıho listu? Co je to u ´pis akci´ı? Jak´e zn´ ate druhy akci´ı? ˇ C´ım je charakteristick´ y veˇrejnˇe prospˇeˇsn´ y podnik? Co je charakteristick´e pro podnik´an´ı neziskov´ ych organizac´ı?
Autotest: 1. Vˇsechny obchodn´ı spoleˇcnosti: (a) mus´ı b´ yt zaps´ any do obchodn´ıho rejstˇr´ıku (b) mus´ı b´ yt evidov´ any m´ıstn´ım obecn´ım u ´ˇradem ˇ (c) mus´ı b´ yt evidov´ any Ministerstvem pr˚ umyslu a obchodu CR 2. Prohl´ aˇsen´ım konkurzu: (a) se podnik st´ av´ au ´padcem (b) vymaˇze se ihned z obchodn´ıho rejstˇr´ıku (c) majitel´e prov´ adˇej´ı pouze z´akladn´ı ˇcinnosti 3. Pˇri u ´pisu akci´ı mus´ı b´ yt uhrazeno: (a) 10 % penˇeˇzit´e hodnoty akci´ı (b) 30 % penˇeˇzit´e hodnoty akci´ı (c) 50 % penˇeˇzit´e hodnoty akci´ı 4. Veˇsker´ ym sv´ ym majetkem neruˇc´ı za z´avazky: (a) fyzick´e osoby (b) spoleˇcn´ıci v.o.s. (c) spoleˇcn´ıci k.s. ´ cetn´ı audit je povinn´ 5. Uˇ y: (a) u akciov´ ych spoleˇcnost´ı (b) u sdruˇzen´ı (c) u v.o.s.
40
Kapitola 3
Podnik jako hospod´ aˇ rsk´ y syst´ em Popis lekce: Lekce analyzuje obecn´ y podnik jako hospod´ aˇrsk´ y syst´em, jeho znaky, ˇcinnosti a informace nutn´e k jeho ˇr´ızen´ı. Struˇcnˇe se zab´ yv´a ˇcinnost´ı z´akladn´ıch podnikov´ ych u ´tvar˚ u a informaˇcn´ım syst´emem, reportingem, jeho strukturou, obsahovou n´apln´ı a u ´ˇcelem. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 3.1 3.2 3.3
Znaky podniku jako hospod´aˇrsk´eho syst´emu Podnikov´e subsyst´emy Reporting
Jedn´ a se o kl´ıˇcovou lekci k pozn´ an´ı z´akladn´ıch funkc´ı podnikov´ ych ˇcinnost´ı. D´ elka lekce: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Vstupy, v´ ystupy, z´asobov´an´ı, v´ yroba, pˇr´ıprava v´ yroby, prodej, spr´ava podniku, informaˇcn´ı syst´em podniku, operativn´ı evidence, kalkulace, rozpoˇcty, u ´ˇcetnictv´ı, statistika, pl´ anov´an´ı. Motivace k lekci: Po pˇreˇcten´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • struˇcnˇe popsat podnik jako hospod´aˇrsk´ y syst´em, • struˇcnˇe charakterizovat z´ akladn´ı subsyst´emy podniku, • urˇcit obsah reportingu podniku.
41
42
3.1 Znaky podniku jako hospod´aˇrsk´eho syst´emu
3.1
Znaky podniku jako hospod´ aˇ rsk´ eho syst´ emu
Na kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt se m˚ uˇzeme d´ıvat jako na urˇcit´ y hospod´ aˇrsk´ y syst´em. I jednotlivec, samostatn´ y drobn´ y podnikatel, pˇredstavuje v ekonomick´e terminologii podnik (firmu). Budeme-li zkoumat jak´ ykoliv podnik jako hospod´aˇrsk´ y syst´em, pak kaˇzd´ y podnik vykazuje urˇcit´e jednotn´e znaky. Je jedno, jestli podnik pˇredstavuje jedinec, nebo zda se jedn´ a o velkou tov´ arnu. Kaˇzd´ y podnik m´a tyto znaky: a) b) c) d)
Vstupy (inputy), Transformaci vstup˚ u (zpracov´ an´ı) na v´ ystupy, V´ ystupy (outputy), Ekonomick´e okol´ı.
Tyto znaky V´ am podrobnˇeji rozepisuji: a) Do podniku neust´ ale proud´ı urˇcit´e vstupy. Ty jsou dvoj´ıho charakteru: • vstupy hmotnˇe-energetick´e (d´ ale jen HE), • vstupy informaˇcn´ı (d´ ale jen INF). HE vstupy pˇredstavuj´ı st´al´ y pˇr´ısun v´ yrobn´ıch faktor˚ u, materi´al˚ u, surovin, stroj˚ u, zaˇr´ızen´ı, energie a pr´ace. Pomoc´ı tˇechto zdroj˚ u syst´em firma zpracov´av´ a (transformuje) vstupy na poˇzadovan´e v´ ystupy, tedy v´ yrobky nebo sluˇzby. Aby tak mohl tento syst´em efektivnˇe ˇcinit mus´ı m´ıt k dispozici potˇrebn´e informace. ˇ en´ı Clenˇ informac´ı
Tyto informace jsou dvoj´ıho r´ azu: • jednak syst´em pˇrij´ım´a ˇc´ast informac´ı zvenˇc´ı (z okol´ı podniku), to jsou informace extern´ı, napˇr. zv´ yˇsila se cena benzinu, sn´ıˇzili se danˇe, dodavatel oznamuje, ˇze konˇc´ı ˇcinnost atd., • jednak ˇc´ ast informac´ı tvoˇr´ı u ´ daje o pr˚ ubˇehu transformace, o stavu a ˇcinnosti prvk˚ u uvnitˇr syst´emu a o v´ ysledc´ıch ˇcinnosti (pˇr´ıpadnˇe neˇcinnosti), to jsou informace intern´ı, (napˇr´ıklad zamˇestnanec nepˇriˇsel do pr´ace, porouchal se stroj, vyrobilo se 100 kus˚ u apod.). b) Transformace znamen´a postupnou pˇremˇenu vstupn´ıch ˇcinitel˚ u smˇerem k poˇzadovan´emu v´ ysledku, tj. c´ıli. V nˇekter´ ych oborech m˚ uˇze b´ yt pr˚ ubˇeh t´eto transformace pomˇernˇe dlouh´ y, vznik´a tak pojem rozpracovan´e v´ yrobky, respektive nedokonˇ cen´ e v´ yrobky, v nichˇz je obsaˇzen urˇcit´ y objem lidsk´e pr´ace, surovin atd., tedy urˇcit´ y stupeˇ n bohatstv´ı. Ten je tˇreba rovnˇeˇz vyj´ adˇrit a v informaˇcn´ım syst´emu firmy zachytit jako pˇr´ır˚ ustek majetku, jako napˇr´ıklad vznik polotovar˚ u. Transformace je uvnitˇr syst´emu zajiˇst’ov´ana r˚ uzn´ ymi prvky, kter´e mezi sebou vytv´aˇrej´ı urˇcit´e vazby. Tˇemito prvky jsou: • jednak vˇeci hmotn´e (jako napˇr´ıklad stroje, z´ asoby materi´alu, pozemky, budovy, zaˇr´ızen´ı apod.), • jednak vˇeci nehmotn´e (napˇr´ıklad pr´ava k pouˇz´ıv´an´ı vˇec´ı ciz´ıch, tj. pronajat´ ych budov, poˇc´ıtaˇcov´e programy ˇcili software, know-how atd.), • lid´e, jejichˇz prac´ı se vytv´ aˇr´ı bohatstv´ı, v´ yrobky nebo se poskytuj´ı sluˇzby.
Kapitola 3. Podnik jako hospod´ aˇrsk´ y syst´em
43
Tyto prvky maj´ı ve firmˇe urˇcit´ y smysl neboli individu´aln´ı c´ıl. Napˇr´ıklad stroje slouˇz´ı Prvky, k m´ıch´an´ı peˇciva, lid´e si chtˇej´ı vydˇelat pen´ıze apod. Mezi prvky vznikaj´ı urˇcit´e vazby. vazby, c´ıl Ty mohou b´ yt ryze technick´e, napˇr´ıklad vazby mezi stroji (jsou d´any kapacitami stroj˚ u, jejich rychlost´ı apod.), ale tak´e vazby mezi lidmi (jako napˇr´ıklad vztahy nadˇr´ızenosti a podˇr´ızenosti). Cel´y syst´em, tedy podnik, vˇsak mus´ı m´ıt jeˇstˇe c´ıl hlavn´ı a spoleˇcn´y, tj. z´ ajem vˇsech o prosperitu, zisk, existenci podniku . ˇ adouc´ı v´ c) Z´ ystupy jsou v´ ysledkem ˇcinnosti hospod´aˇrsk´eho syst´emu zvan´eho podnik. Opˇet je dˇel´ıme na: • v´ ystupy HE, kter´e jsou obecnˇe pˇredstavov´any v´ yrobky ˇci poskytovan´ ymi sluˇzbami. Jejich kvantita, kvalita a potˇrebnost ovlivˇ nuje i zpˇetnˇe ˇcinnost (respektive i existenci) dan´eho podniku. ystup˚ u vˇsak kaˇzd´ y podnik pˇred´av´a do sv´eho okol´ı i zpracovan´e informace. • Kromˇe HE v´ Ty informuj´ı jin´e podniky, veˇrejnost, u ´ˇrady atd. o dan´em podniku, o jeho existenci, ˇcinnosti, schopnostech, d˚ uvˇeryhodnosti, kvalitˇe pr´ace, rychlosti reakce na potˇreby spoleˇcnosti, u ´rovni managementu a jin´ ych technick´ ych ˇci ekonomick´ ych skuteˇcnostech d˚ uleˇzit´ ych pro ostatn´ı. Podobnˇe jako HE vstupy, jsou i informace v pr˚ ubˇehu hospod´ aˇrsk´e ˇcinnosti transformov´any na informace jin´e, poˇzadovan´e na v´ ystupu. Informace na v´ ystupu m˚ uˇzeme rozdˇelit do dvou z´akladn´ıch skupin: • informace povinn´ e, kdy je podnik povinen dle z´ akon˚ u st´ atu ˇci poˇzadavku kompetentn´ıch org´ an˚ u pˇred´avat urˇcit´e druhy informac´ı. Mezi druhy povinn´ ych informac´ı patˇr´ı u ´ˇcetn´ı v´ ykazy, daˇ nov´e pˇrizn´an´ı apod., • informace nepovinn´e, dobrovoln´e, kdy firma sama vesmˇes ve sv´em vlastn´ım z´ajmu informuje sv´e dodavatele, odbˇeratele a dalˇs´ı partnery o sv´ ych z´amˇerech, u ´spˇeˇs´ıch atd. Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt reklama. Ekonomick´e informace pak m˚ uˇzeme rozdˇelit na:
• pozn´avac´ı a • pˇrikazovac´ı.
Pˇ r´ıklady:
Pozn´ avac´ı informace:
• obsah v´ yplatn´ı p´asky, • stav u ´ˇctu, • v´ yˇse n´ajemn´eho.
´ Ukol k textu ˇ c. 7: Jistˇe zn´ate dalˇs´ı moˇzn´e pˇr´ıklady ekonomick´ ych pozn´avac´ıch nebo pˇrikazovac´ıch informac´ı. Pokuste se nejprve sami o vlastn´ı pˇr´ıklady, pokud V´as nic nenapadne, pod´ıvejte se do Kl´ıˇce a zapiˇste si pˇr´ıklady do textu publikace: . ........................................................................................ . ........................................................................................
44
3.1 Znaky podniku jako hospod´aˇrsk´eho syst´emu
Pr˚ uvodce studiem:
Pˇredch´ azej´ıc´ı pas´ aˇze se V´ am moˇzn´ a zdaj´ı b´yt sloˇzit´e, moˇzn´ a i zbyteˇcn´e. Je vˇsak tˇreba takto zaˇc´ıt. Je totiˇz tˇreba abyste si pˇrestavili kaˇzdou, i maliˇckou firmu jako jak´ysi syst´em ˇcinnost´ı, prvk˚ u, vazeb atd., tedy funguj´ıc´ı, ˇziv´y syst´em, kter´y m´ a sv´e charakteristick´e znaky. Jeho znaky, stavy i pohyby zachycuje informaˇcn´ı soustava. Kaˇzdou firmu si tedy m˚ uˇzeme pˇredstavit jako uzavˇren´ y dynamick´ y (ˇziv´ y) syst´em charakterizovan´ y pr´ avˇe popsan´ ymi obecn´ ymi znaky. Graficky m˚ uˇzeme kaˇzd´ y syst´em vyj´ adˇrit n´asleduj´ıc´ım obr´azkem: Podstatn´e okol´ı hospod´aˇrsk´eho subjektu Spoleˇcn´ y c´ıl Vstupy
Transformace (zpracov´an´ı)
HE INF
x
x individu´aln´ı c´ıle prvky x vazby
x
V´ ystupy HE INF
zpˇetn´ a vazba (odezva)
ostatn´ı hospod´aˇrsk´e subjekty Obr´ azek 3.1: Syst´em podnik“ ”
Zpˇetn´ a vazbaodezva
Oba typy v´ ystup˚ u se vˇsak z ˇc´asti vracej´ı na vstupy a jsou znovu transformov´ any. Tato tzv. zpˇ etn´ a vazba pˇredstavuje ve fyzick´e podobˇe meziprodukt, kdy urˇcit´a ˇca´st produkce, popˇr´ıpadˇe energie je znovu zuˇzitkov´ ana pro n´asleduj´ıc´ı v´ yrobn´ı cyklus. Pˇ r´ıklad: Typick´ ym pˇr´ıkladem je zemˇedˇelstv´ı, kdy ˇc´ast produkce pˇredstavuje osivo pro pˇr´ıˇst´ı rok, respektive krmen´ı v dan´em roce atd. V ˇradˇe obor˚ u se jedn´a o vyuˇzit´ı odpadn´ı energie, vlastn´ı zpracov´ an´ı polotovar˚ u, recyklaci nˇekter´ ych materi´al˚ u apod. Jistˇe byste jmenovali dalˇs´ı. V´ aˇ s pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ Daleko v´ yznamnˇejˇs´ı je tato zpˇetn´ a vazba v informatice, kdy je pro ˇr´ızen´ı cel´e firmy zcela nezbytn´ a informovanost o v´ ysledc´ıch (v´ ystupech) ˇcinnost´ı, ale i o jej´ım pr˚ ubˇehu a stavu v procesu transformace. Tato informaˇcn´ı odezva je nutn´ a pro ˇr´ıd´ıc´ı pracovn´ıky, pˇredstavuje pro nˇe zdroj poznatk˚ u o plnˇen´ı jejich pˇr´ıkaz˚ u, stavu v´ yrobn´ıho procesu, o probl´emech, kter´e
Kapitola 3. Podnik jako hospod´ aˇrsk´ y syst´em
45
se pˇri transformaci projevuj´ı, o stavu vazeb mezi prvky syst´emu, o v´ ysledc´ıch a fungov´an´ı cel´eho hospod´aˇrsk´eho syst´emu. Tyto v´ ystupn´ı informace se tedy z ˇc´asti vracej´ı zpˇet do firmy samotn´e a podstatn´ ym zp˚ usobem ovlivˇ nuj´ı chod dan´eho hospod´aˇrsk´eho syst´emu. d) Kaˇzd´ y hospod´aˇrsk´ y syst´em se pohybuje v urˇcit´em ekonomick´ em prostˇ red´ı, ve kter´em se vyskytuj´ı i dalˇs´ı hospod´aˇrsk´e subjekty, jeˇz s n´ım vstupuj´ı do urˇcit´ ych vztah˚ u. Hospod´aˇrsk´e Okol´ı subjekty, kter´e podstatnˇe ovlivˇ nuj´ı ˇcinnost a chov´ an´ı firmy, tvoˇr´ı jej´ı podstatn´ e okol´ı. Toto okol´ı je rozhoduj´ıc´ı pro existenci firmy. V nˇem se vyskytuj´ı dalˇs´ı hospod´aˇrsk´e subjekty, kter´e spolupracuj´ı, konkuruj´ı nebo kontroluj´ı n´ami sledovanou firmu. ˇ Cinitele podstatn´eho ekonomick´eho okol´ı tvoˇr´ı zejm´ena: • • • • • • • • •
dodavatel´e, odbˇeratel´e, konkurence, penˇeˇzn´ı u ´stavy (banky, spoˇritelny, pojiˇst’ovny), nadˇr´ızen´e org´ any, st´ atn´ı org´ any kontroly kvality, st´ atn´ı ekonomick´e instituce, org´ any samospr´ avy, st´ atn´ı spr´avy, kontroln´ı org´ any ekonomick´eho ˇci trestnˇe-pr´avn´ıho charakteru.
´ Ukol k textu ˇ c. 8: Pokuste se urˇcit a do n´asleduj´ıc´ıch str´anek vepsat V´am zn´am´e konkr´etn´ı ˇcinitele podstatn´eho ekonomick´eho okol´ı Vaˇs´ı zn´ am´e firmy: a) st´ atn´ı org´ any kontroly kvality . ........................................................................................ b) st´ atn´ı ekonomick´e instituce . ........................................................................................ c) org´ any samospr´ avy a st´ atn´ı spr´avy . ........................................................................................ d) kontroln´ı org´ any ekonomick´eho ˇci trestnˇe-pr´avn´ıho charakteru . ........................................................................................ Pokud si nebudete vˇedˇet rady, pod´ıvejte se do Kl´ıˇce a vepiˇste do textu u ´daje tam uveden´e. Se vˇsemi tˇemito subjekty vstupuje firma do kontaktu, nˇekdy dennˇe, jindy sporadicky, nˇekdy v´ yjimeˇcnˇe. Pro n´as je d˚ uleˇzit´e, ˇze se subjekty podstatn´eho ekonomick´eho okol´ı vstupuje firma i do finanˇcn´ıch vztah˚ u, prov´ad´ı platby, inkasuje od nich atd., to vˇse u ´ˇctuje.
3.2
Podnikov´ e subsyst´ emy
Jak jste jiˇz zjistili z pˇredch´ azej´ıc´ıho textu, kaˇ zd´ y podnik se vyznaˇ cuje c´ılov´ ym y smysl, lid´e maj´ı urˇcit´e c´ıle. I tyto c´ıle chov´ an´ım. Prvky uvnitˇr syst´emu maj´ı urˇcit´ se mohou postupem ˇcasu mˇenit. Nˇekter´e prvky ztr´acej´ı smysl, jsou tud´ıˇz vyˇrazeny, nov´e prvky jsou pˇrij´ım´any. C´ıle se mˇen´ı v z´avislosti na zmˇenˇe okol´ı, vazb´ach s partnery, i kdyˇz hlavn´ı c´ıl podniku, tj. zabezpeˇcovat v´ ynosy a dosahovat zhodnocen´ı majetku je stabiln´ı. Syst´ emy, kter´ e se vyv´ıjej´ı, tzn. mˇ en´ı v ˇ case, jsou syst´ emy dynamick´ e. M˚ uˇzeme tedy shrnout a definovat, co je to podnik. Definice podniku
46
3.2 Podnikov´e subsyst´emy
Podnik je otevˇren´y dynamick´y ekonomick´y syst´em, vyznaˇcuj´ıc´ı se na jedn´e stranˇe sv´ymi vstupy, na druh´e stranˇe sv´ymi v´ystupy. Uvnitˇr podniku doch´ az´ı ke spojen´ı vˇsech prvk˚ u a pomoc´ı vnitˇrn´ıch vazeb jsou vstupy transformov´ any do formy poˇzadovan´ych v´ystup˚ u. Podnik je spojen sv´ymi vnˇejˇs´ımi vazbami s vnˇejˇs´ım prostˇred´ım. Tato definice podniku jako ekonomick´eho syst´emu je d˚ uleˇzit´a pro jeho ˇr´ızen´ı. Kaˇzd´ y podnik mus´ı b´ yt ˇr´ızen. Mus´ı b´ yt ˇr´ızeny jeho prvky, organizaˇcn´ı jednotky, jednotliv´e materi´alov´e, penˇeˇzn´ı i informaˇcn´ı toky. Mus´ı b´ yt ˇr´ızen jako celek, mus´ı b´ yt ˇr´ızeny i jeho vnitˇrn´ı ˇc´asti. Kaˇzd´ y podnik, je jedno zda-li je velk´ y ˇci mal´ y, se skl´ ad´ a z nˇ ekolika u ´ sek˚ u, kter´e jsou v nˇem r˚ uznou m´ırou zastoupeny. Je samozˇrejm´e, ˇze r˚ uzn´e podniky, podniky r˚ uzn´ ych obor˚ u, zamˇeˇren´ı, pr´avn´ıch forem a jin´ ych specifik, budou m´ıt r˚ uznˇe uspoˇr´adan´e u ´ seky ˇcinnost´ı, r˚ uznou mnoˇzinu tˇechto ˇcinnost´ı, r˚ uzn´e person´aln´ı obsazen´ı atd., pˇresto budou m´ıt vˇsechny nˇekter´e ˇcinnosti spoleˇcn´e, nebot’ bez tˇechto ˇcinnost´ı se neobejde ˇza´dn´ y podnik. Tyto ˇcinnosti, kter´e jsou form´alnˇe uspoˇra´d´any do u ´sek˚ u ˇcili u ´tvar˚ u jsou vˇsude stejn´e, naleznete je v kaˇzd´em podniku i kdyˇz se bude zab´ yvat prodejem poˇc´ıtaˇc˚ u nebo v´ yrobou peˇciva. Pod´ıv´ame se proto spolu v n´ asleduj´ıc´ıch textech na tyto rozhoduj´ıc´ı a podstatn´e u ´seky ˇcinnost´ı. Z´ akladn´ı subsyst´emy podniku
Mezi z´ akladn´ı a nezbytn´e ˇcinnosti pr´ ace kaˇzd´eho podniku poˇc´ıt´ame: a) b) c) d) e)
Z´ asobov´ an´ı, V´ yrobu (ˇci poskytov´ an´ı sluˇzeb), Pomocn´e a obsluhuj´ıc´ı ˇcinnosti, respektive technickou pˇr´ıpravu, Prodej, ˇ ızen´ı a spr´ R´ avu.
a) Z´ asobov´ an´ı Pro plynul´ y provoz podniku je nutn´e zajiˇst’ovat z´asobov´ an´ı potˇrebn´ ym materi´alem, surovinami, polotovary, n´ahradn´ımi d´ıly, dod´avkami elektrick´e energie, vody, plynu, paliv atd. S v´ yjimkou energi´ı, kter´e jsou okamˇzitˇe spotˇrebov´av´any, vytv´aˇr´ıme v podniku pˇrimˇeˇren´e z´ asoby. Podle ˇcinnosti podniku rozezn´av´ame z´asoby: • z´akladn´ıho materi´alu (vˇcetnˇe nakupovan´ ych polotovar˚ u a v´ yrobk˚ u, kter´e podnik jen kompletuje), • pomocn´eho a vedlejˇs´ıho materi´ alu, • n´ ahradn´ıch d´ıl˚ u.
Z´ asoby
Stav tˇechto z´asob je tˇreba v podniku ˇr´ıdit. Z´ asoby jsou vesmˇes poˇrizov´any provozn´ımi u ´vˇery, znamen´a to, ˇze podnik z jejich v´ yˇse plat´ı u ´roky. Je pro nˇej tedy neekonomick´e m´ıt z´asoby nadmˇern´e. Na druh´e stranˇe mal´e z´asoby mohou zp˚ usobit prostoje v´ yroby. Proto stav z´asob je nutn´e hl´ıdat, vˇcas objedn´avat a v z´avislosti na potˇreb´ach v´ yroby regulovat v rozmez´ı pˇr´ıpustn´eho minima a maxima. U z´asob rozezn´av´ ame jeˇstˇe nˇekolik pojm˚ u. Pˇredevˇs´ım se jedn´ a o urˇcitou nutnou hladinu tzv. technologick´ e z´ asoby, kter´ a je d´ ana skuteˇcnost´ı, ˇze nˇekter´e materi´ alov´e druhy potˇrebuj´ı urˇcitou dobu leˇzet, zr´ at ˇci urˇcitou dobu jen podl´ehat ˇcasu. Pˇ r´ıklad: Jako pˇr´ıklad V´ am jmenujeme: mlad´e v´ıno (burˇca´k) mus´ı urˇcitou dobu zr´ at, dˇrevo mus´ı b´ yt vystaveno nepˇr´ızni poˇcas´ı, neˇz je moˇzn´e z nˇeho vyrobit n´abytek atd. Pokuste se nyn´ı i Vy uv´est do n´ asleduj´ıc´ıho ˇr´ adku alespoˇ n jeden vlastn´ı pˇr´ıklad nutn´e technologick´e z´asoby.
Kapitola 3. Podnik jako hospod´ aˇrsk´ y syst´em
47
´ Ukol k textu (je to V´ aˇ s pˇ r´ıklad, proto nen´ı uveden v Kl´ıˇ ci): . ........................................................................................ Kromˇe technologick´e z´ asoby je nutn´e v podniku udrˇzovat jeˇstˇe urˇcitou v´ yˇsi tzv. pojistn´ e z´ asoby. Pod tuto hranici by z´ asoby vˇsech potˇrebn´ ych druh˚ u nemˇely klesnout. Pokud by se tak stalo, zvyˇsuje se riziko pˇreruˇsen´ı v´ yroby pro nedostatek materi´ alu, coˇz by mohlo znamenat znaˇcn´e ztr´aty. Tuto hladinu pojistn´e z´asoby je nutn´e stanovit u vˇsech druh˚ u z´ asob, tedy i u nejmenˇs´ıch ˇc´ ast´ı. Pro stanoven´ı potˇrebn´e v´ yˇse z´ asob, jejich kontrolu, pro pl´anov´an´ı n´akupu a objedn´avky potˇrebn´eho materi´ alu slouˇz´ı v podniku normy spotˇ reby. Tyto normy dˇel´ıme na:
ˇ en´ı Clenˇ norem
• z´ akladn´ı – normy spotˇreby materi´alu a normy v´ ytˇeˇzku, • doplˇ nkov´e – normy odpadu, normy ztr´at a normy zmetk˚ u. Kromˇe tˇechto materi´alov´ ych norem mohou b´ yt stanoveny jeˇstˇe normy spotˇreby energi´ı a paliv. Pokud budete stanovovat tyto normy, mus´ım upozornit, ˇze se nejedn´a pouze o technickou z´aleˇzitost, nebot’ je tˇreba je vyˇc´ıslit i v penˇeˇzn´ıch jednotk´ach. Je proto nutn´e pˇri jejich v´ ypoˇctu br´ at v u ´vahu i inflaci a vˇzdy ji prom´ıtnout do v´ ypoˇct˚ u pro pˇr´ıˇst´ı rok. D˚ uleˇzitou pom˚ uckou pro v´ ypoˇcty stavu z´asob kromˇe norem je i doba obratu z´ asob, to znamen´a kolikr´ at za rok se z´ asoby dan´eho druhu obracej´ı (zjednoduˇsenˇe ˇreˇceno kolikr´ at je tˇreba je objedn´ avat). Z´asobovac´ı ˇcinnost prob´ıh´a v neust´al´em kontaktu s dodavateli. Prov´ ad´ı se na z´ akladˇe objedn´ avek, respektive kontraktaˇcn´ıho jedn´an´ı, kdy jsou s jednotliv´ ymi dodavateli uzav´ır´any kupn´ı smlouvy na odbˇer materi´al˚ u, popˇr´ıpadˇe se tak dˇeje zasl´an´ım objedn´ avky. Stejn´ ym zp˚ usobem pracuje pak na druh´e stranˇe, v oblasti v´ ystup˚ u, podnikov´ y prodejn´ı u ´tvar. b) V´ yroba V´ yrobn´ı ˇcinnost je z´avisl´a na moˇznostech popt´avky po dan´em druhu v´ yrobk˚ u. Znamen´a to, ˇze se mus´ı neust´ale pˇrizp˚ usobovat zmˇen´am popt´avky, kol´ıs´an´ı potˇreb trhu, mˇela by operativnˇe reagovat na v´ ykyvy trhu, rychle vyrobit zv´ yˇsenou potˇrebu dan´eho druhu v´ yrobk˚ u, popˇr´ıpadˇe pˇrimˇeˇrenˇe omezit v´ yrobu m´enˇe potˇrebn´eho zboˇz´ı. Znamen´ a to, ˇ ze pl´ anov´ an´ı objemu v´ yroby je v z´ avislosti na pl´ anu prodeje a naopak plat´ı, ˇ ze pl´ an prodeje mus´ı odpov´ıdat moˇ znostem v´ yroby, kapacit´ am stroj˚ u, lid´ı, poˇctu lid´ı, vyuˇziteln´emu ˇcasov´emu fondu, odpov´ıdaj´ıc´ımu vybaven´ı podniku atd. Nelze tedy napl´anovat cokoliv, pokud to nen´ı materi´ alnˇe i lidsky moˇzn´e. Pl´an v´ yroby je ovˇsem tˇreba operativnˇe mˇenit v z´avislosti na popt´avce. I tu je vˇsak moˇzn´e ovlivˇ novat napˇr´ıklad spr´avnˇe zvolenou propagac´ı, reklamou. Dlouhodob´ y pl´ an se postupnˇe zpˇresˇ nuje a rozepisuje na kratˇs´ı ˇcasov´e u ´ seky (roˇcn´ı, pak na ˇctvrtlet´ı, mˇes´ıc, dek´adu ˇci t´ yden) aˇz na konkr´ etn´ı denn´ı u ´ kol (denn´ı pl´an), kter´ y mus´ı operativn´ı ˇr´ızen´ı (mistr, dispeˇcer, pˇred´ak) zajistit zad´an´ım u ´ kol˚ u konkr´etn´ım Denn´ı pl´ an dˇeln´ık˚ um. V mal´ych podnic´ıch se pˇri ˇr´ızen´ı v´yroby uplatˇ nuje pˇredevˇs´ım pˇr´ım´e ˇr´ızen´ı. Mistr, pˇred´ ak, d´ılovedouc´ı s´am zad´av´ a denn´ı u ´koly na jednotliv´ a pracoviˇstˇe, pˇridˇeluje konkr´etn´ım dˇeln´ık˚ um pr´aci, organizuje zabezpeˇcen´ı materi´ alu ze skladu, kontroluje pr˚ ubˇeh v´ yroby, kontroluje sv´e podˇr´ızen´e i plnˇen´ı u ´ kol˚ u. V podnic´ıch, kde je vysok´ y pod´ıl denn´ıch u ´ kol˚ u se pouˇz´ıv´a dispeˇ cersk´ eho ˇ r´ızen´ı, v´ ykonn´ ym ˇr´ıd´ıc´ım pracovn´ıkem je dispeˇcer. Pro plnˇen´ı sv´ ych u ´kol˚ u Dispeˇcer jsou vesmˇes dispeˇceˇri vybaveni i zvl´aˇstn´ımi pravomocemi, kter´e jim umoˇzn ˇ uj´ı napˇr´ıklad povolat i jin´e pracovn´ıky dan´eho podniku, i kdyˇz bezprostˇrednˇe nepatˇr´ı pod jejich pˇr´ım´e ˇr´ızen´ı a v bˇeˇzn´e praxi jsou podˇr´ızeni zcela jin´ ym osob´am. Dispeˇcersk´e ˇr´ızen´ı je typick´e v dopravn´ıch podnic´ıch, v energetice, v podnic´ıch vodohospod´aˇrsk´ ych atd., tedy vˇsude tam,
48
3.2 Podnikov´e subsyst´emy
kde jsou moˇzn´e operativn´ı odchylky od pˇredem stanoven´eho pl´anu (napˇr´ıklad j´ızdn´ıho ˇra´du). Pro tento zp˚ usob ˇr´ızen´ı maj´ı napˇr´ıklad dopravn´ı podniky speci´aln´ı dispeˇcersk´e u ´tvary. ´ Ukol k textu ˇ c. 9: Dispeˇcersk´e ˇr´ızen´ı provozu je typick´e pro celou ˇradu podnik˚ u. Uvedl jsem V´am typick´e pˇr´ıklady. Zamyslete se nad touto moˇznost´ı a uved’te alespoˇ n jeden V´aˇs poznatek, popˇr´ıpadˇe n´avrh, kde by bylo vhodn´e uplatnit pr´ avˇe tento zp˚ usob ˇr´ızen´ı. Pokud si nebudete vˇedˇet rady, opiˇste do voln´eho ˇr´ adku u ´daj z Kl´ıˇce: . ........................................................................................
Z´ akladn´ı u ´tvary podniku
Kaˇzd´ y podnik si m˚ uˇzete pˇredstavit jako komplex mnoha ˇcinnost´ı, kter´e je moˇzn´e uspoˇra´dat do specializovan´ ych u ´ tvar˚ u. Z´akladn´ı u ´ tvary podniku si m˚ uˇzeme zn´azornit dle tohoto sch´ematu: ˇr´ızen´ı podniku v´ yrobn´ı proces ´ NAKUP
SKLAD SUROVIN
´ VYROBA
ˇ´I SKLAD ZBOZ
PRODEJ
´ PROVOZY POMOCNE
zhodnocovac´ı proces
Obr´ azek 3.2: Z´ akladn´ı struktura v´ yrobn´ıho podniku
Pˇri pohledu na toto sch´ema je zˇreteln´ y tok materi´ alu. Od n´ akupu z´asobovac´ım u ´tvarem pˇres sklad materi´alu (skladn´ıci) do v´ yroby. Hotov´e v´ yrobky jsou z v´ yroby odv´ aˇzeny do skladu hotov´ ych v´ yrobk˚ u (jin´ y n´ azev: expediˇcn´ı sklad), prodejn´ı oddˇelen´ı zajiˇst’uje jejich prodej. V´ yrobn´ı proces znamen´a pˇremˇenu vstup˚ u na poˇzadovan´e v´ ystupy ˇcili v´ yrobky nebo sluˇzby. Zp˚ usob pˇremˇeny materi´ alu na v´yrobek je ot´ azkou tzv. technologick´eho procesu, zp˚ usob dˇeln´ıkovy pr´ ace ve v´yrobˇe je ot´ azkou pracovn´ıho procesu. Skladba v´ yrobn´ıho procesu
´ V´ yrobn´ı proces se skl´ ad´ a z operac´ı, jednotliv´ e operace pak z u ´ kon˚ u. Ukony i operace maj´ı urˇcit´ y sled. Pˇri rozboru v´ yrobn´ıho procesu pak sledujeme nutnost jednotliv´ ych operac´ı ˇci jejich u ´ kon˚ u a tak´e jejich optim´ aln´ı sled. Nˇekdy m˚ uˇzeme zjistit, ˇze napˇr´ıklad jin´ ym uspoˇra´d´ an´ım pracoviˇstˇe odstran´ıme spoustu duplicitn´ıch u ´kon˚ u, respektive i operac´ı. V´ yrobn´ı proces je realizov´an pˇri urˇcit´em uspoˇr´ad´an´ı stroj˚ u a zaˇr´ızen´ı, kter´e mohou b´ yt uspoˇ r´ ad´ any do v´ yrobn´ıch linek. Zmˇena v´ yroby mnohdy vyˇzaduje jin´e uspoˇra´d´ an´ı tˇechto v´ yrobn´ıch linek.
Z´ akladn´ı ukazatele v´ yroby
Pro ˇcinnost v´ yroby je zapotˇreb´ı zn´at, tedy vypoˇc´ıtat takov´e ekonomick´e ukazatele jako jsou: • kapacita (stroj˚ u, zaˇr´ızen´ı), • v´ ykonnost, • vyuˇziteln´ y ˇcasov´ y fond. Je jasn´e, ˇze napˇr´ıklad pˇri uspoˇra´d´an´ı stroj˚ u do jedn´e v´ yrobn´ı linky bude ˇcinnost t´eto linky ovlivnˇena nejniˇzˇs´ı v´ ykonnost´ı jednoho ze stroj˚ u sestavy. V´ ykonnost je tˇreba poˇc´ıtat pˇri stabiln´ıch v´ yrobn´ıch podm´ınk´ ach.
Kapitola 3. Podnik jako hospod´ aˇrsk´ y syst´em
49
ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
Sestaven´ı optim´ aln´ı v´yrobn´ı linky vyˇzaduje podrobnˇejˇs´ı technick´e znalosti z oblasti ˇr´ızen´ı v´yroby i urˇcit´e znalosti technologie. Z´ ajemc˚ um o tyto metody a v´ypoˇcty doporuˇcuji speci´ aln´ı odborn´e publikace z oblasti jak ˇr´ızen´ı a organizace v´yroby“ (tento pˇredmˇet t´ehoˇz n´ azvu se ” pˇredn´ aˇs´ı na ekonomick´ych fakult´ ach), tak i publikace z oblasti ekonometrie. V´ yroba se odv´ıj´ı podle urˇcit´eho v´ yrobn´ıho postupu. V´ yrobn´ı postup zahrnuje operace pˇr´ıpravn´e, technologick´e, pracovn´ı, kontroln´ı, zkuˇsebn´ı a manipulaˇcn´ı. Tento postup mus´ı b´ yt st´ ale sledov´ an, upˇresˇ nov´ an, popˇr´ıpadˇe aktualizov´ an, nebot’ dˇeln´ık mus´ı dostat naprosto pˇresnou informaci o postupu pr´ ace, mus´ı vˇedˇet co m´ a dˇelat, jak to m´ a dˇelat, kolik toho m´ a udˇelat a do kdy to mus´ı b´ yt hotovo. Organizace v´ yroby pˇredpokl´ad´ a tak´e neust´alou p´eˇci o vytv´ aˇren´ı odpov´ıdaj´ıc´ıch pracovn´ıch podm´ınek. Cviˇ cen´ı ˇ c. 5: Zvolte si v´ yrobu nˇejak´eho V´am zn´ am´eho produktu. V´ yrobn´ı proces rozdˇelte na jednotliv´e operace, operace pak na u ´kony. Pokuste se nakreslit optim´aln´ı uspoˇra´d´ an´ı pracoviˇstˇe. Tento voln´ y list si pak zaloˇzte ke studijn´ı opoˇre a k pˇr´ıpravˇe na zkouˇsku. c) Pomocn´ e a obsluhuj´ıc´ı ˇ cinnost´ı, respektive technick´ a pˇ r´ıprava. Na ˇcinnosti podniku se tak´e pod´ılej´ı pomocn´e u ´ tvary. Mezi nˇe patˇr´ı pˇredevˇs´ım u ´ drˇzba stroj˚ u, budov, (´ utvar p´eˇce o investiˇcn´ı majetek), technick´a vstupn´ı a v´ ystupn´ı kontrola, v´ yroba m´edi´ı (elektˇriny, p´ary), ekologick´e provozy (napˇr´ıklad ˇciˇstˇen´ı odpadn´ıch vod), poˇza´rn´ı ochrana, bezpeˇcnost podniku atd. D˚ uleˇzitou sloˇzkou podnikov´ ych ˇcinnost´ı je tak´e vnitropodnikov´a doprava, popˇr´ıpadˇe. cel´ y u ´ tvar dopravy zajiˇst’uj´ıc´ı i rozvoz v´ yrobk˚ u z´akazn´ık˚ um. Manipulaˇcn´ı ˇcinnosti ve skladech by mˇely b´ yt zajiˇstˇeny odpov´ıdaj´ıc´ımi technick´ ymi prostˇredky, tj. vysokozdviˇzn´ ymi voz´ıky, kontejnerizac´ı, paletizac´ı a pˇrimˇeˇrenou obalovou technikou. Mezi pˇr´ıpravn´e ˇcinnosti, bez nichˇz se cel´a ˇrada obor˚ u neobejde, patˇr´ı ˇcinnosti, kter´e souhrnnˇe oznaˇcujeme jako TPV, tedy technick´ a pˇ r´ıprava v´ yroby. Moˇzn´a, ˇze spr´avnˇejˇs´ı term´ın TPV by byl technicko-technologick´a a ekonomick´a pˇr´ıprava v´ yroby, nebot’ se jedn´a o cel´ y komplex pˇr´ıpravn´ ych prac´ı, bez nichˇz v ˇradˇe v´ yrobn´ıch obor˚ u nen´ı mnohdy ani moˇzn´e v´ yrobu v˚ ubec zah´ ajit. Tak napˇr´ıklad v oblasti stroj´ırensk´e v´ yroby mus´ı b´ yt nejprve zhotoveny technick´e v´ ykresy, v oblasti stavebnictv´ı mus´ı b´ yt vypracov´any stavebn´ı v´ ykresy a cel´a stavebn´ı dokumentace atd. Kromˇe toho mus´ı b´ yt pˇredem vypracov´any podrobn´e technologick´e rozpisy a vypracov´ any tzv. THN ˇcili technicko-hospod´aˇrsk´e normy. Kromˇe technick´ ych z´aleˇzitost´ı vˇsak mus´ı b´ yt pˇredem vypracov´ana tak´e ekonomick´a pˇr´ıprava v´ yroby. Znamen´a to, ˇze se pˇredem vypracov´avaj´ı kalkulace (z nˇemˇciny ich kalkuliere“ Kalkulace ” poˇc´ıt´ am) u ´st´ıc´ı do n´ avrh˚ u moˇzn´ ych cen v´ ysledn´e produkce ˇci sluˇzeb. Pˇredbˇeˇzn´e kalkulace jsou souˇca´st´ı cel´eho kalkulaˇcn´ıho syst´emu. Tak napˇr´ıklad prvotn´ı odhady se zpracov´avaj´ı do tzv. propoˇctov´ ych kalkulac´ı, pl´an se pˇripravuje pomoc´ı pl´ anov´ ych kalkulac´ı a pˇri konkr´etn´ım operativn´ım ˇr´ızen´ı se pouˇz´ıvaj´ı operativn´ı kalkulace. Pro v´ ypoˇcty orientaˇcn´ı ceny se pouˇz´ıvaj´ı kalkulace n´aklad˚ u u ´ st´ıc´ı do cenov´e kalkulace. V´ ysledn´a cena je ovˇsem v marketingovˇe orientovan´e firmˇe z´ aleˇzitost´ı marketingov´eho u ´tvaru. d) Prodej Prodejn´ı ˇcinnost by v marketingovˇe orientovan´em podniku mˇela vych´azet z v´ ystup˚ u ˇcinnosti marketingov´eho u ´tvaru. Souˇca´st´ı obchodn´ıho pl´anu (business plan) by mˇelo b´ yt stanoven´ı mimo jin´e tak´e d˚ uleˇzit´ ych u ´daj˚ u pro prodejn´ı ˇcinnost jako napˇr´ıklad: • jak velk´ y je dosavadn´ı segment (d´ıl) trhu, na kter´em se podnik m˚ uˇze uplatnit,
50
3.2 Podnikov´e subsyst´emy • • • • • • • • •
Pr˚ uzkum trhu
kdo jsou souˇcasn´ı a potenci´ aln´ı z´akazn´ıci podniku, na jak´e nov´e trhy chce podnik proniknout, s jak´ ymi v´ yrobky je moˇzn´e se na trh dostat, co z´akazn´ıci potˇrebuj´ı, jak´ y pod´ıl na trhu m˚ uˇze podnik z´ıskat, kdo je konkurence a jak´ y m´ a dosavadn´ı pod´ıl na trhu, co m´ a a co chyst´ a konkurence, jak´e marketingov´e metody je nutn´e uplatnit pro z´ısk´an´ı stanoven´eho trhu, jakou reklamu a propagaci pouˇz´ıt, jak´e dodavatele zvolit atd.
Zodpovˇezen´ı vˇsech tˇechto ot´azek pˇredpokl´ad´a pr˚ uzkum trhu. To je ovˇsem souˇc´ast´ı marketingov´eho u ´tvaru. Tento u ´tvar by tedy mˇel podstatn´ ym zp˚ usobem ovlivˇ novat vlastn´ı prodejn´ı ˇcinnost podniku, popˇr´ıpadˇe pˇr´ımo ovlivˇ novat prodejn´ı u ´tvar podniku. Souˇc´ast´ı prodejn´ı ˇcinnosti je i spr´avn´e stanoven´ı realizaˇ cn´ıch cen. I tato ˇcinnost by mˇela b´ yt souˇca´st´ı ˇcinnosti marketingov´eho u ´tvaru. Cena je jedn´ım z rozhoduj´ıc´ıch faktor˚ u pro dalˇs´ı ˇcinnost podniku, pro jeho trˇzn´ı u ´ spˇeˇsnost. Je vˇsak i indik´atorem potˇreb, je tedy d˚ uleˇzitou informac´ı o situaci na trhu. Stanoven´ı realizaˇcn´ı ceny je v´ yznamn´ ym prvkem cel´e podnikov´e strategie. Vlastn´ı prodejn´ı ˇcinnost dan´eho podnikov´eho u ´ tvaru je spjata s bˇeˇznou, nˇekdy denn´ı spoluprac´ı s odbˇerateli. Zde je d˚ uleˇzit´ y zp˚ usob komunikace s odbˇerateli a pˇredevˇs´ım rozsah a kvalita poskytovan´ ych sluˇzeb spojen´ ych s vlastn´ım v´ yrobkem ˇci sluˇzbou. Jedn´a se o z´aruˇcn´ı lh˚ uty, servis, moˇznosti n´ ahradn´ıch d´ıl˚ u, rychlost prov´adˇen´ı oprav atd. tedy ˇcinnosti, kter´e obvykle pˇri bezprostˇredn´ım n´ akupu nejsou pˇr´ıliˇs viditeln´e, kter´e vˇsak zvyˇsuj´ı nebo sniˇzuj´ı d˚ uvˇeru spotˇrebitel˚ u ve v´ yrobky ˇci sluˇzby podniku. S prodejn´ı ˇcinnosti jsou spjaty i dalˇs´ı efekty jako napˇr´ıklad jm´eno podniku, znaˇcka, logo, dobr´ a reklama, pozornost v˚ uˇci klientele, u ´roveˇ n servisu atd., tedy vˇsechny vedlejˇs´ı ˇcinnosti prodeje, kter´e vˇsak spoluvytv´aˇrej´ı dobr´e jm´eno firmy u jej´ıch z´ akazn´ık˚ u. K prodejn´ı ˇcinnosti patˇr´ı tak´e vyˇrizov´an´ı objedn´avek, zak´azek, u ´ˇcast na kontraktaˇcn´ıch jedn´an´ıch (podobnˇe jako u z´asobovaˇc˚ u v z´asobovac´ım oddˇelen´ı podniku), pˇri odbˇeru zboˇz´ı se jedn´a i o poskytov´ an´ı sluˇzeb podnikov´e dopravy, fakturace a ˇ r´ızen´ı (vym´ ah´ an´ı) ˇ prodejn´ıho oddˇelen´ı podniku vych´az´ı obvykle z urˇcit´eho pl´ anu pohled´ avek. Cinnost prodeje sestaven´eho na z´ akladˇe jedn´ an´ı s odbˇerateli. ´ Ukol k textu ˇ c. 10: Pokuste se definovat atributy tvoˇr´ıc´ı v´ yrobek v jeho komplexn´ım poj´ım´an´ı, tedy i jeho vedlejˇs´ı znaky. V Kl´ıˇci m´ ate uveden souhrn tˇechto atribut˚ u t´ ykaj´ıc´ıch se l´ahve koˇ naku. Neuvedete-li vlastn´ı n´ avrh, opiˇste si u ´daje z Kl´ıˇce: . ........................................................................................ . ........................................................................................ ˇ ızen´ı a spr´ e) R´ ava Usmˇerˇ nov´an´ı vˇsech podnikov´ ych ˇcinnost´ı zabezpeˇcuj´ı u ´tvary ˇr´ızen´ı a spr´avy. K v´ ykonu ˇr´ıd´ıc´ı
Management i spr´ avn´ı ˇcinnosti zˇrizuj´ı manaˇzeˇri ˇradu odborn´ ych u ´tvar˚ u zab´ yvaj´ıc´ıch se spr´avou majetku,
p´eˇc´ı o dlouhodob´ y (dˇr´ıve tzv. investiˇcn´ı majetek), p´eˇc´ı o lidsk´e zdroje apod. K tomu maj´ı vˇetˇs´ı podniky napˇr´ıklad cel´e u ´seky technick´eho ˇreditele ˇci person´aln´ıho ˇreditele. V menˇs´ıch podnic´ıch vykon´ av´ a ˇcinnosti spjat´e s ˇr´ızen´ım a spr´ avou vˇetˇsinou jen nˇekolik pracovn´ık˚ u, popˇr´ıpadˇe doch´az´ı ke kumulaci funkc´ı. V ˇradˇe menˇs´ıch podnik˚ u tak´e napˇr´ıklad personalistiku (napˇr´ıklad pˇrij´ım´ an´ı pracovn´ık˚ u) si ponech´av´a ve sv´e pravomoci pˇr´ımo majitel podniku. Pr˚ uvodce studiem: Pˇredch´ azej´ıc´ı v´ yˇcet a popis z´akladn´ıch ˇcinnost´ı nen´ı vyˇcerp´ avaj´ıc´ı. Jistˇe byste naˇsli dalˇs´ı nem´enˇe d˚ uleˇzit´e ˇcinnosti a trvali na tom, ˇze jsou nezbytn´e pro ˇcinnost firmy, zvl´aˇstˇe, pokud
Kapitola 3. Podnik jako hospod´ aˇrsk´ y syst´em
51
sami takovouto ˇcinnost ve firmˇe vykon´av´ate. Kaˇzd´ y ˇclovˇek by mˇel m´ıt pocit, ˇze jeho pr´ ace je d˚ uleˇzit´a a nezbytn´ a. Takov´ yto pˇr´ıstup je nepochybnˇe spr´ avn´ y. Nicm´enˇe tato publikace nem˚ uˇze zasahovat do vˇsech detail˚ u podnikov´eho hospod´aˇrstv´ı, proto obsahuje pouze hlavn´ı u ´seky a ˇcinnosti, kter´e jsou obecn´e pro podniky v r˚ uzn´ ych oborech a odvˇetv´ıch. Podnik jako hospod´ aˇrsk´ y syst´em vstupuje do interakc´ı se sv´ ym podstatn´ ym okol´ım. Nˇekdy tak ˇcin´ı jako celek (napˇr´ıklad ˇreditel podepisuje smlouvy s bankou o poskytov´an´ı u ´ vˇeru), jindy do tˇechto vztah˚ u vstupuj´ı pˇredstavitel´e subsyst´em˚ u (napˇr´ıklad vedouc´ı n´akupn´ıho u ´tvaru objedn´av´ a z´asilku materi´ alu). Z hlediska ˇcinnosti podniku by V´as mˇela zaj´ımat pr´avˇe ona informaˇcn´ı sloˇzka fungov´ an´ı hospod´ aˇrsk´eho subjektu, pod´ıv´ame se proto podrobnˇeji na formy informac´ı na vstupu, v pr˚ ubˇehu zpracov´an´ı, zpˇetnou vazbu a v´ ystupy. K tomu si nejprve mus´ıte urˇcit v jak´e formˇe se informace ve firmˇe vyskytuje, z´ısk´av´ a, pˇren´ aˇs´ı a archivuje. Protoˇze informac´ı m˚ uˇze b´ yt ve firmˇe velmi mnoho, maj´ı velk´e firmy zavedou celou tzv. informaˇ cn´ı soustavu (d´ ale jen ISO), v souˇcasn´e dobˇe oznaˇcovanou sp´ıˇse jako Reporting u ´tvar reportingu.
3.3
Reporting
Hospod´aˇrsk´e procesy, kter´e se dˇej´ı uvnitˇr firmy, ale i ve vztahu k jej´ımu okol´ı, se mus´ı sledovat. Ke sledov´an´ı, vyhodnocov´ an´ı, zpracov´an´ı informac´ı a k jejich archivaci slouˇz´ı mnohdy ve firmˇe cel´ a informaˇcn´ı soustava (ISO), u ´tvar reportingu. Do firmy proud´ı t´emˇeˇr dennˇe znaˇcn´e mnoˇzstv´ı r˚ uzn´ ych zpr´av pomoc´ı tiskopis˚ u, telefon´ at˚ u, fax˚ u, tisku, ofici´aln´ıch pokyn˚ u z podstatn´eho ekonomick´eho okol´ı, neofici´aln´ıch novinek, popˇr´ıpadˇe zpr´av z televize, rozhlasu atd. Ne kaˇzd´e sdˇelen´ı je vˇsak pro kaˇzd´eho informac´ı. Mˇeli bychom rozliˇsovat obecn´ y pojem zpr´ava“ (sdˇelen´ı, novinka apod.) od pojmu informace ” v ekonomick´em slova smyslu. Definice Informace je takov´ a zpr´ ava, kter´ a pˇrin´ aˇs´ı podstatn´e u ´daje pro dan´y ekonomick´y subjekt, a na kterou tento subjekt reaguje anebo by reagovat mˇel. Informace v naˇsem pojet´ı tedy bude pouze urˇcit´ y v´ ysek ze vˇsech moˇzn´ ych zpr´av. Vzhledem k tomu, ˇze ve firmˇe je cel´ a ˇrada r˚ uzn´ ych funkc´ı zast´avan´ ych r˚ uzn´ ymi lidmi, je tˇreba rozliˇsovat mezi tˇemito pojmy i uvnitˇr samotn´e firmy. Pˇ r´ıklad: Pro vr´ atn´eho je d˚ uleˇzitou informac´ı, kdo vstoupil do firmy, zat´ımco pro v´ ykon jeho funkce nen´ı podstatn´e, v jak´e cenov´e hladinˇe se pohybuj´ı ceny nakupovan´ ych surovin. To je informace pro z´asobovaˇce, jenˇz naopak nesleduje pohyb osob ve firmˇe. Z toho je moˇzn´e vyvodit d˚ uleˇzit´ y poznatek: Pojem informace“ je z´ avisl´y na funkc´ıch. ” V´ aˇ s pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ Kromˇe informac´ı bychom mˇeli jeˇstˇe rozliˇsovat dalˇs´ı pojmy, kter´e se vztahuj´ı k hospod´aˇrsk´e ˇcinnosti. Zapojen´ım poˇc´ıtaˇc˚ u do informaˇcn´ı soustavy vznikl pojem Data. V d˚ usledku chyb pˇri poˇr´ızen´ı, pˇrenosu ˇci interpretaci v´ ysledk˚ u se ale vˇsechna data nemus´ı informacemi st´at. Pouze ˇca´st informac´ı je evidov´ana a archivov´ ana ve formˇe hospod´aˇrsk´e evidence. Menˇs´ı ˇca´st´ı hospod´aˇrsk´e evidence je evidence u ´ˇcetn´ı. Dost´ av´ame se tak do kontextu u ´ˇcetn´ı evidence
Z´ avislost informac´ı
52
3.3 Reporting
´ ZPRAVY DATA INFORMACE ´ RSK ˇ A ´ EVIDENCE HOSPODA ´ CETN ˇ ´I EVIDENCE U
ˇ en´ı informaˇcn´ıch struktur ve firmˇe Obr´ azek 3.3: Clenˇ
i role u ´ˇcetnictv´ı v informaˇcn´ı soustavˇe firmy. Graficky bychom si mohli rozloˇzen´ı tˇechto entit vyj´ adˇrit obr´ azkem 3.3.
Obory reportingu
Protoˇze tak´e informac´ı vstupuje do firmy velk´e mnoˇzstv´ı, m˚ uˇzeme tyto informace rozdˇelit do nˇekolika relativnˇe samostatn´ ych informaˇcn´ıch obor˚ u, jejichˇz ˇcinnost v z´ avislosti na velikosti firmy, oboru ˇcinnosti, mnoˇzstv´ı lid´ı a dalˇs´ıch parametrech, zajiˇst’uj´ı bud’to jednotlivci nebo i cel´a oddˇelen´ı. V mnoha velk´ ych firm´ach o tis´ıci zamˇestnanc´ıch m˚ uˇzeme nal´ezt jeˇstˇe podrobnˇejˇs´ı ˇclenˇen´ı i jednotliv´ ych oddˇelen´ı a u ´ zk´e specializace jednotliv´ ych pracovn´ık˚ u. V tˇechto firm´ach se pak jednotliv´e druhy informac´ı, jejich zpracov´an´ı a vyhodnocov´an´ı, sluˇcuje do relativnˇe samostatn´ ych informaˇcn´ıch obor˚ u. Tyto informaˇcn´ı obory lze rovnˇeˇz nakreslit ve formˇe obr´ azku. Reporting
informace o jevech minul´ ych
informace o jevech budouc´ıch
operativn´ı evidence
pl´anov´an´ı
v´ ysledn´e kalkulace
pˇredbˇeˇzn´e kalkulace
v´ ysledn´e rozpoˇcty
pˇredbˇeˇzn´e v´ ypoˇcty
u ´ˇcetnictv´ı
ostatn´ı (dˇr´ıve VTEI)
statistika
vˇedeck´e, technick´e
ekonomick´e rozbory
ekonomick´e informace
Obr´ azek 3.4: Obory reportingu
Rozsah tˇechto informaˇcn´ıch obor˚ u je v kaˇzd´e firmˇe jin´ y. Nˇekde staˇc´ı pro v´ ykon tˇechto ekonomick´ ych ˇcinnost´ı mal´e oddˇelen´ı, popˇr´ıpadˇe jedna pracovnice m´ a nˇekolik kumulovan´ ych funkc´ı, jinde naopak jsou r˚ uzn´e ekonomick´e obory jeˇstˇe mnohem v´ıce ˇclenˇeny. Protoˇze se d´ale zab´ yv´ame u ´ˇcetnictv´ım jako jedn´ım z nˇekolika moˇzn´ ych ekonomick´ ych informaˇcn´ıch obor˚ u, pod´ıvejte se napˇr´ıklad na dalˇs´ı moˇzn´e ˇclenˇen´ı u ´ˇct´aren velk´e firmy: ´ Ukol k textu ˇ c. 11: Poˇcet tˇechto u ´ˇct´ aren je odvisl´ y od velikosti firmy. Mal´a firma nemus´ı m´ıt vˇsechny. Pokud by firma mˇela pouze jednu u ´ˇct´arnu, popˇr´ıpadˇe jednu u ´ˇcetn´ı, jak byste ji oznaˇcili, kter´ y z n´azv˚ u tady uveden´ ych byste pouˇzili? Uved’te oznaˇcen´ı do n´asleduj´ıc´ıho ˇr´adku: . ........................................................................................ Veden´ı hospod´aˇrsk´e evidence a vˇsech forem informac´ı (p´ısemnost´ı i medi´aln´ıch forem) je
Kapitola 3. Podnik jako hospod´ aˇrsk´ y syst´em ´ ct´ Uˇ arna:
53
• materi´alov´ a (v jej´ım r´amci m˚ uˇze b´ yt dalˇs´ı specializace napˇr´ıklad u ´ˇct´arna hlavn´ıch materi´al˚ u, pomocn´ ych, polotovar˚ u apod.), • v´ yrobn´ı, • skladov´ a, • mzdov´ a, • finanˇcn´ı, • realizaˇcn´ı (´ uˇct´ arna prodeje), • vˇseobecn´ a.
d´ano ˇradou z´akon˚ u a pˇredpis˚ u. Podnikatel tedy mus´ı respektovat nejen z´akony t´ ykaj´ıc´ı se u ´ˇcetnictv´ı (obsahuje i ˇc´ ast t´ ykaj´ıc´ı se tvorby kalkulac´ı), ale i z´akony o statistice apod. Pr˚ uvodce studiem: V t´eto kapitole jsme se podrobnˇeji pod´ıvali na fungov´an´ı obecn´eho podniku ze syst´emov´eho hlediska, vyˇclenili jsme si z´akladn´ı podnikov´e subsyst´emy a struˇcnˇe charakterizovali jejich ˇcinnost. V z´avˇeru kapitoly jsme si podrobnˇeji klasifikovali obory informaˇcn´ı soustavy a jejich u ´lohu pro ˇr´ızen´ı podniku. Jsou to d˚ uleˇzit´e informace pro dalˇs´ı navazuj´ıc´ı studium, pod´ıvejte se jeˇstˇe jednou, aspoˇ n nam´atkovˇe, na obsah t´eto kapitoly a pˇresvˇedˇcte se, ˇze rozum´ıte vˇsem pojm˚ um uveden´ ym v t´eto ˇca´sti. Struktura podniku se m˚ uˇze mˇenit. Funkce nˇekter´ ych u ´tvar˚ u jsou vˇsak stabiln´ı. Zamyslete se nad t´ım, co je v podniku stabiln´ı a co se m˚ uˇze mˇenit. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Podrobnˇejˇs´ı informace k t´eto problematice obsahuj´ı kaˇzd´e podnikov´e rozbory, zvl´ aˇstˇe pak souhrnn´e roˇcn´ı komplexn´ı rozbory. Pokud V´as tato ˇca´st v´ıce zaj´ım´a, pokuste se z´ıskat tyto rozbory z nˇejak´eho podniku, zvl´aˇstˇe pak ponˇekud vˇetˇs´ıho, a prostudujte si je. Z´ısk´ate vˇetˇs´ı rozhled po struktuˇre podniku, podnikov´ ych ˇcinnostech i podnikov´e informatice. Shrnut´ı: • Firma je ekonomick´ y syst´em charakteristick´ y sv´ ymi vstupy, v´ ystupy, transformac´ı vstup˚ u na poˇzadovan´e v´ ystupy. Mezi vstupy, zpracov´an´ı a v´ ystupy ˇrad´ıme i informace. ˇ ast v´ • C´ ystup˚ u se vrac´ı se vrac´ı opˇet do firmy sam´e. • Firma vyv´ıj´ı svou ˇcinnost v urˇcit´em ekonomick´em prostˇred´ı, to je tvoˇreno ˇradou ˇcinitel˚ u jej´ıho podstatn´eho okol´ı. • Informace jsou povinn´e a dobrovoln´e. • Ekonomick´e informace jsou pozn´avac´ı a pˇrikazovac´ı. • Mezi z´akladn´ı podnikov´e ˇcinnosti patˇr´ı z´ asobov´an´ı, v´ yroba ˇci poskytov´an´ı sluˇzeb, pomocn´e a obsluˇzn´e ˇcinnosti, technick´a pˇr´ıprava v´ yroby, prodej, ˇr´ızen´ı a spr´ava podniku. • Materi´ alov´e z´ asoby jsou urˇcov´any dle norem spotˇreby. • Rozezn´ av´ ame v´ yrobn´ı a pracovn´ı proces. • V´ yroba je ovlivnˇena v´ ykonnost´ı, kapacitami a vyuˇziteln´ ym ˇcasov´ ym fondem. • V´ yroba se prov´ ad´ı na z´ akladˇe dan´eho v´ yrobn´ıho postupu, kter´ y je d´an technologi´ı. • Mezi d˚ uleˇzit´e podnikov´e ˇcinnosti patˇr´ı i pomocn´e a obsluˇzn´e ˇcinnosti a pˇr´ıprava v´ yroby. • Mezi TPV patˇr´ı zejm´ena konstrukˇcn´ı, technologick´a a ekonomick´a pˇr´ıprava. • Souˇc´ ast´ı ekonomick´e pˇr´ıpravy je tvorba kalkulac´ı a cen. • Realizaˇcn´ı ceny jsou z´ aleˇzitost´ı marketingov´eho u ´tvaru. • Prodejn´ı ˇcinnost je odvisl´ a od ˇcinnosti marketingu. • Pl´ an prodeje ovlivˇ nuje pl´ an v´ yroby. • V´ yrobn´ı kapacity a moˇznosti ovlivˇ nuj´ı pl´an prodeje.
54
3.3 Reporting • Prodejn´ı ˇcinnost pˇredpokl´ ad´ a komunikaci se z´akazn´ıky. • Prodejn´ı, ale i z´asobovac´ı ˇcinnost vych´az´ı z kontraktaˇcn´ıch jedn´ an´ı s odbˇerateli (nebo dodavateli u z´ asobovaˇc˚ u). • Usmˇerˇ nov´ an´ı vˇsech podnikov´ ych ˇcinnost´ı zabezpeˇcuj´ı u ´tvary ˇr´ızen´ı a spr´avy. • Ne kaˇzd´ a zpr´ ava je informac´ı. • Informace je odvisl´ a od funkce v syst´emu firma. • Velk´e podniky maj´ı informaˇcn´ı soustavu, reporting. • Informaˇcn´ı soustava se m˚ uˇze dˇelit na informaˇcn´ı obory. • Existuj´ı obory informac´ı o minulosti a obory formuluj´ıc´ı budoucnost. ´ cetnictv´ı patˇr´ı mezi nejd˚ • Uˇ uleˇzitˇejˇs´ı informaˇcn´ı obory pozn´av´an´ı minulosti.
Pojmy k zapamatov´ an´ı: • • • • • • • • • • • • • • • •
Vstupy V´ ystupy Transformace Podstatn´e ekonomick´e okol´ı Informace Pˇrikazovac´ı informace Pozn´ avac´ı informace Z´ asobov´ an´ı N´ akup V´ yroba Prodej Pomocn´e ˇcinnosti Obsluˇzn´e ˇcinnosti Spr´ ava podniku Normy TPV
• • • • • • • • • • • • • • •
Operace V´ yrobn´ı postup Z´asoby Kontraktace Fakturace Informaˇcn´ı soustava, reporting Operativn´ı evidence Kalkulace Rozpoˇcty Statistika Pl´anov´an´ı Ekonomick´e rozbory VTEI Hospod´aˇrsk´a evidence ´ cetn´ı evidence Uˇ
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Jak byste charakterizovali firmu jako hospod´aˇrsk´ y syst´em? Jak´e vstupy proud´ı do firmy? Co m˚ uˇze tvoˇrit jej´ı v´ ystupy? Jak´e ˇcinitele jej´ıho podstatn´eho okol´ı zn´ate? Jak´e z´ akladn´ı podnikov´e ˇcinnosti zn´ate? Co je podstatou a smyslem z´ asobovac´ı ˇcinnosti? Co je to pojistn´ a a technologick´ a z´asoba? ˇ ım je urˇcen objem a druh v´ C´ yrobk˚ u podniku? Co je to v´ yrobn´ı postup? Co je to pracovn´ı postup? Co je to pˇr´ım´e ˇci dispeˇcersk´e ˇr´ızen´ı? Co je obsahem pojmu TPV? Co jsou to kalkulace? Jak´e zn´ ate pomocn´e ˇci obsluˇzn´e ˇcinnosti? Uved’te proˇc se nemusej´ı data st´at vˇzdy informacemi.
Kapitola 3. Podnik jako hospod´ aˇrsk´ y syst´em
55
16. Vysvˇetlete proˇc je informace z´avisl´a na funkci pracovn´ıka uvnitˇr firmy. 17. Jak´e obory informaˇcn´ı soustavy zn´ate? 18. Jak´e zn´ ate typy u ´ˇct´ aren? Autotest:
1. Mezi ˇcinitele podstatn´eho ekonomick´eho okol´ı nepatˇr´ı: (a) subjekty, kter´e s podnikem spolupracuj´ı (b) subjekty, kter´e podnik kontroluj´ı (c) subjekty, kter´e n´ am nekonkuruj´ı 2. Technologick´ a z´ asoba pˇredstavuje: (a) pojistku na riziko pˇreruˇsen´ı v´ yroby pro nedostatek materi´alu (b) skuteˇcnost, ˇze nˇekter´e materi´alov´e druhy potˇrebuj´ı urˇcitou dobu podl´ehat ˇcasu (c) stav z´ asob ve skladu hotov´ ych v´ yrobk˚ u 3. V´ yrobn´ı operace se skl´ adaj´ı: (a) z v´ yrobn´ıho procesu (b) z u ´kon˚ u (c) z pracovn´ıch pohyb˚ u ´ 4. Udaje o plnˇen´ı kupn´ı smlouvy na prodej naˇsich v´ yrobk˚ u jsou informac´ı pro: (a) ekonomick´eho ˇreditele (b) ˇreditele technick´e pˇr´ıpravy v´ yroby (c) ˇreditele technick´eho a technologick´eho rozvoje 5. Tvorba kalkulac´ı patˇr´ı do oblasti: (a) technick´e pˇr´ıpravy v´ yroby (b) technologick´e pˇr´ıpravy v´ yroby (c) ekonomick´e pˇr´ıpravy v´ yroby
56
Kapitola 4
Majetek podniku Popis lekce: Lekce rozeb´ır´a majetkov´e formy podniku, jejich strukturu, zp˚ usob pˇrenosu hodnoty do ´ castn´ık se sezn´am´ı s pojmy jako je dlouhodob´ novˇe vznikaj´ıc´ı produkce. Uˇ y majetek, drobn´ y dlouhodob´ y majetek, obˇeˇzn´e prostˇredky, finanˇcn´ı majetek vˇcetnˇe jejich charakteristiky, podstatn´ ych znak˚ u a jejich vyuˇz´ıv´an´ım v procesu podnik´an´ı. Lekce m´a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 4.1 4.2 4.2.1 4.2.2
ˇ en´ı majetku Clenˇ Druhy odpis˚ u Odpisy dlouhodob´eho hmotn´eho majetku Odpisy dlouhodob´eho nehmotn´eho majetku
Tato lekce obsahuje v´ ypoˇcty, u ´ˇcastn´ık˚ um se doporuˇcuje vˇsechny v´ ypoˇcty si zopakovat, popˇr´ıpadˇe upravit vlastn´ım zad´ an´ım a individu´aln´ımi propoˇcty jin´ ych pˇr´ıpad˚ u. D´ elka lekce: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Obˇeˇzn´e prostˇredky (obˇeˇzn´ y kapit´ al), dlouhodob´ y hmotn´ y majetek, dlouhodob´ y nehmotn´ y majetek, drobn´ y dlouhodob´ y majetek, obchodn´ı majetek, odpisy u ´ˇcetn´ı a daˇ nov´e, line´arn´ı, neline´ arn´ı, rovnomˇern´ a a zrychlen´a metoda odpisov´an´ı, technick´e zhodnocen´ı. Motivace k lekci: Po pˇreˇcten´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • • •
uv´est tˇr´ıdˇen´ı vˇsech majetkov´ ych druh˚ u tvoˇr´ıc´ıch celkov´ y majetek podniku, definovat jednotliv´e skupiny majetku, uv´est z´ akladn´ı charakteristiky majetkov´ ych skupin, vyjmenovat d˚ uvody pro pouˇzit´ı odpis˚ u, vypoˇc´ıtat u ´ˇcetn´ı i daˇ nov´e odpisy.
57
ˇ en´ı majetku 4.1 Clenˇ
58
Skladba kapit´ alu Definice kapit´ alu
Kaˇzd´ y podnik mus´ı m´ıt ke sv´e ˇcinnosti nutn´e zdroje. Ty mohou b´ yt vlastn´ı nebo zap˚ ujˇcen´e. Rozezn´ av´ ame v´ yrobn´ı kapit´ al, lidsk´ y kapit´al a finanˇcn´ı kapit´al.
Kapit´ al je pouˇz´ıv´ an proto, aby mˇenil sv´e formy a ve spojen´ı s prac´ı, pˇr´ırodou a v kombinaci s ostatn´ımi kapit´ alov´ymi zdroji vytv´ aˇrel vˇetˇs´ı hodnoty, neˇz kter´e byly do hospod´ aˇrsk´eho procesu vloˇzeny. Podstatou kapit´alu je tedy schopnost vytv´aˇret dalˇs´ı hodnoty, vytv´ aˇret vˇetˇs´ı bohatstv´ı. Z tohoto u ´hlu pohledu jsou v´ yrobn´ım kapit´alem tak´e lid´e, lidsk´e zdroje ˇcili lidsk´ y kapit´al. V´ yrobn´ı kapit´ al pˇredstavuj´ı vˇecn´e hodnoty (stroje, zaˇr´ızen´ı, budovy, stavby, pozemky atd.), tedy statky, kter´e byly vytvoˇreny, aby se pod´ılely na v´ yrobˇe jin´ ych statk˚ u. Finanˇ cn´ı kapit´ al jsou u ´ vˇery, u ´ spory, cenn´e pap´ıry a jin´e formy finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u. Tento finanˇcn´ı kapit´al ve sv´em v´ ysledku pˇredstavuje finanˇcn´ı prostˇredky k nab´ yv´an´ı dalˇs´ıho majetku. yv´ ame souhrn obchodn´ıho majetku ve formˇe v´ yrobn´ıho a fiObchodn´ım majetkem naz´ nanˇcn´ıho kapit´ alu a z´ avazk˚ u vznikl´ ych podnikateli v souvislosti s podnik´an´ım. ˇ ym obchodn´ım majetkem naz´ Cist´ yv´ame majetek po odeˇcten´ı z´avazk˚ u vznikl´ ych podniˇ a hodnota majetku se naz´ kateli v souvislosti s podnik´ an´ım. Cist´ yv´a kmenov´ y kapit´al. Je tˇreba rovnˇeˇz odliˇsit osobn´ı majetek podnikaj´ıc´ı osoby, kter´ ym v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech kryje nebo nekryje z´avazky vznikl´e z podnik´an´ı. V tom se odliˇsuj´ı r˚ uzn´e pr´avn´ı formy podnik´ an´ı.
4.1
ˇ Clenˇ en´ı majetku
Vˇecn´ y majetek se dˇel´ı na: Obˇeˇzn´e prostˇredky
a) majetek obˇ eˇ zn´ y – tento majetek pˇredstavuj´ı v´ yrobn´ı z´asoby, z´asoby nedokonˇcen´ ych v´ yrobk˚ u, z´asoby hotov´ ych v´ yrobk˚ u, pen´ıze, pohled´avky, pen´ıze na u ´ˇctech v bance atd. Tyto obˇeˇzn´e prostˇredky se tedy d´ale dˇel´ı na: • • • •
DHM, DNM
z´ asoby, DDM (drobn´ y dlouhodob´ y majetek), obˇehov´e prostˇredky, speci´ aln´ı pˇr´ıpravky.
b) majetek neobˇ eˇ zn´ y (dlouhodob´ y, dˇr´ıve investiˇcn´ı) – pozemky, budovy, stroje, zaˇr´ızen´ı. Tento majetek v souˇcasn´e terminologii naz´ yv´ ame DHM (dlouhodob´ y hmotn´ y majetek) a DNM (dlouhodob´ y nehmotn´ y majetek). Oba dva typy vˇecn´eho majetku m´a firma obvykle spoleˇcnˇe, v obou pˇr´ıpadech se jedn´a o velk´e majetkov´e skupiny, kter´e se jeˇstˇe podrobnˇe dˇel´ı. ad a) Obˇ eˇ zn´ y majetek Zat´ımco dlouhodob´ y majetek je relativnˇe st´al´ y (v podvojn´em u ´ˇcetnictv´ı jej naz´ yv´ ame st´al´ a aktiva), obˇeˇzn´ y majetek mˇen´ı sv´e formy, pˇrel´ev´a se z jedn´e formy do druh´e. Tento jev naz´ yv´ame kolobˇ ehem obˇ eˇ zn´ ych prostˇ redk˚ u. Graficky si m˚ uˇzeme tento kolobˇeh vyj´adˇrit n´ asleduj´ıc´ım obr´ azkem.
Kapitola 4. Majetek podniku
59 pen´ıze (1)
pohled´avky
z´avazky
Z´asoby hotov´ ych v´ yrobk˚ u
nakoupen´ y materi´al (2) hotov´e v´ yrobky (4)
z´asoby rozpracovan´ ych v´ yrobk˚ u (3)
Obr´ azek 4.1: Kolobˇeh obˇeˇzn´ ych prostˇredk˚ u
Pen´ıze se mˇen´ı v nakoupen´ y materi´ al, materi´ al za u ´ˇcasti dlouhodob´eho majetku a pr´ ace lid´ı se postupnˇe mˇen´ı na v´ yrobky atd. Prodejem zboˇz´ı se opˇet z´ıskaj´ı pen´ıze. V tomto procesu vznikaj´ı tzv. z´ avazky a pohled´ avky z obchodn´ıho styku. Charakteristick´ ym znakem obˇ eˇ zn´ ych prostˇ redk˚ u je, ˇ ze se jejich formy v procesu hospodaˇ ren´ı mˇ en´ı, a ˇ ze se v procesu hospodaˇ ren´ı spotˇ rebov´ avaj´ı (jejich hodnota pˇrech´ az´ı cel´ a do hodnoty nov´e produkce). Podnik mus´ı udrˇzovat z´asoby na optim´ aln´ı v´ yˇsi. Vzhledem k tomu, ˇze doch´az´ı k neust´al´emu pohybu z´ asob, z´ asoby prakticky osciluj´ı v r´amci urˇcit´e hranice. Z´ asoby nesm´ı klesnout pod minim´ aln´ı hranici, nebot’ pak by to mohlo znamenat pˇreruˇsen´ı kontinuity v´ yroby. Naopak ale plat´ı, ˇze udrˇzov´ an´ı stavu z´asob nad urˇcit´ ym limitem znamen´ a zbyteˇcn´e n´ aklady (nav´ıc i s moˇznost´ı znehodnocov´an´ı nˇekter´ ych druh˚ u z´asob). Vzhledem k obrovsk´emu mnoˇzstv´ı jednotliv´ ych poloˇzek z´ asob (velk´e podniky maj´ı desetitis´ıce poloˇzek materi´alu) je zapotˇreb´ı vypoˇc´ıtat pomoc´ı r˚ uzn´ ych metod optim´aln´ı v´ yˇsi z´asob, a to nejen v glob´ aln´ım mˇeˇr´ıtku (m˚ uˇze to m´ıt vliv na v´ yˇsi u ´vˇeru a t´ım i zbyteˇcnˇe placen´e u ´roky), ale i do ˇcetn´ ych materi´ alov´ ych druh˚ u. V´ ypoˇct˚ um optim´ aln´ı v´ yˇse z´asob do jednotliv´ ych druh˚ u je tˇreba pˇrizp˚ usobovat i smlouvy s jednotliv´ ymi dodavateli materi´alu tak, aby dod´avky materi´alu plynule navazovaly na poˇzadovan´ y cyklus obmˇeny z´ asob. ´ Ukol k textu ˇ c. 12: ˇ en´ı obˇeˇzn´ Clenˇ ych prostˇredk˚ u na dan´e z´akladn´ı skupiny tak, jak je uvedeno v obr´azku, je moˇzn´e jeˇstˇe rozˇs´ıˇrit v r´amci jednotliv´ ych skupin. Pokuste se proto nejprve sami urˇcit dalˇs´ı moˇzn´e ˇclenˇen´ı napˇr´ıklad nakupovan´eho materi´alu tak, jak je zachycuje skladov´e hospod´ aˇrstv´ı. Je to u ´kol tˇeˇzk´ y, pokud nem´ate za sebou firemn´ı praxi, pravdˇepodobnˇe budete potˇrebovat Kl´ıˇc. . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ ad b) Dlouhodob´ y majetek Dlouhodob´ y majetek je pˇredstavov´ an fyzicky budovami, stroji, zaˇr´ızen´ım, pozemky, ale tak´e licencemi, know-how, software atd. Proto ho dˇel´ıme na dlouhodob´ y majetek hmotn´ y (DHM) a nehmotn´ y (DNM). Definice DHM: DHM jsou samostatn´e movit´e vˇeci, popˇr´ıpadˇe soubory movit´ych vˇec´ı se samostatn´ym
Definice
ˇ en´ı majetku 4.1 Clenˇ
60
technicko-ekonomick´ym urˇcen´ım, jejichˇz vstupn´ı cena je vyˇsˇs´ı neˇz 40 000 Kˇc a maj´ı provoznˇe-technick´e funkce delˇs´ı neˇz jeden rok. D´ ale jsou to budovy, domy, byty, nebytov´e prostory, stavby s urˇcit´ymi v´yjimkami a jin´y majetek vymezen´y z´ akonem. Definice DNM: DNM jsou pˇredmˇety z pr´ av pr˚ umyslov´eho vlastnictv´ı, projekty a programov´e vybaven´ı a jin´e technick´e nebo hospod´ aˇrsky vyuˇziteln´e znalosti, pokud je vstupn´ı cena jednotliv´eho majetku vyˇsˇs´ı neˇz 60 000 Kˇc a jeho doba pouˇzitelnosti delˇs´ı neˇz jeden rok. Za dlouhodob´ y nehmotn´ y majetek se proto povaˇzuj´ı: • nehmotn´e v´ ysledky v´ yzkumu a v´ yvoje, • software, • oceniteln´ a pr´ ava, a to jak nabyt´e od jin´ ych osob, tak vytvoˇren´e vlastn´ı ˇcinnost´ı za u ´ˇcelem obchodov´an´ı s nimi, s cenou pˇresahuj´ıc´ı uvedenou ˇc´ astku a dobou pouˇzitelnosti delˇs´ı neˇz jeden rok.
Drobn´ y dlouhodob´ y majetek
Obˇe definice jsou zaloˇzeny na existenci dvou pˇredpoklad˚ u, tj. ˇc´astky a d´elky. V praxi m˚ uˇzeme nal´ezt majetek, kter´ y nesplˇ nuje jednu z tˇechto podm´ınek, a to cenu. Takov´ y majetek naz´ yv´ ame drobn´ y dlouhodob´ y majetek (DDM). Definice DDM: DDM je majetek, jehoˇz vˇecn´ a podoba se bl´ıˇz´ı nebo je stejn´ a jako je tomu u DHM nebo DNM, avˇsak nesplˇ nuje jednu ze dvou podm´ınek charakteristiky DHM nebo DNM, tj. cenu. Pozn´ amka: u tohoto druhu majetku se m˚ uˇze podnikatel s´am rozhodnout, zda jej zaˇrad´ı mezi z´ asoby, tj. obˇeˇzn´e prostˇredky (pak za´ uˇctuje napˇr´ıklad v daˇ nov´e evidenci jejich n´akup plnˇe do v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´ aklad˚ u danˇe – t´ım si podnikatel sniˇzuje daˇ novou z´atˇeˇz o jejich poˇrizovac´ı hodnotu. Stejn´ ym zp˚ usobem bude n´ akup tohoto druhu majetku za´ uˇctov´an i v u ´ˇcetnictv´ı, a to na u ´ˇcet spotˇreby materi´alu), nebo zda jej bude povaˇzovat za dlouhodob´ y majetek a bude jej odepisovat tak, jak je d´ ale uvedeno. Pokud jej zaˇrad´ı jako DHM (DNM) a bude jej postupnˇe odepisovat, je nutn´e jej evidovat a inventovat. Oba dva moˇzn´e zp˚ usoby tedy maj´ı odliˇsn´e ekonomick´e d˚ usledky, kter´e vypl´ yvaj´ı z odliˇsn´eho charakteru dvou z´akladn´ıch majetkov´ ych skupin (spotˇreba nebo opotˇrebov´av´an´ı se). V bˇeˇzn´e praxi je obvykle zaˇrazen tento druh majetku sp´ıˇse do z´asob. Charakteristick´ ym znakem dlouhodob´eho majetku je tedy dlouhodobost jeho uˇz´ıv´ an´ı a pomal´a ztr´ata jeho uˇzitn´ ych vlastnost´ı. Z hlediska reprodukce ˇr´ık´ame, ˇze tyto majetky se pouze opotˇ rebov´ avaj´ı. Protoˇze jej m˚ uˇzeme obvykle uˇz´ıvat nˇekolik rok˚ u, pˇr´ıpadnˇe des´ıtek rok˚ u, ˇr´ık´ ame tak´e, ˇze se jedn´ a o majetek st´ al´ y (st´al´a aktiva).
Formy opotˇreben´ı
Opotˇreben´ı je d˚ usledkem jejich ˇcinnosti, ale i jejich pˇr´ıpadn´e neˇcinnosti. Toto opotˇreben´ı je dvoj´ı: a) fyzick´ e, kter´e se projevuje neust´al´ ym sniˇzov´an´ım uˇzitn´e hodnoty. Stroje vykazuj´ı stoupaj´ıc´ı poruchovost, niˇzˇs´ı v´ ykonnost, stavby a budovy ch´atraj´ı a vyˇzaduj´ı zv´ yˇsen´e opravy, rekonstrukce atd. Nˇekdy m˚ uˇze b´ yt neˇcinnost jeˇstˇe vˇetˇs´ım faktorem na sniˇzov´ an´ı uˇzitn´e hodnoty neˇz intenzivn´ı uˇz´ıv´an´ı. Nicm´enˇe kaˇzd´a vˇec m´a sv˚ uj fyzick´ y limit. b) mor´ aln´ı opotˇreben´ı se projevuje technick´ ym (technologick´ ym) zastar´av´an´ım vˇec´ı v porovn´ an´ı s jinou (novou) technikou. Mor´ aln´ı opotˇreben´ı je d˚ usledkem technick´eho rozvoje, kdy se objevuj´ı tyt´eˇz vˇeci, kter´e vˇsak maj´ı lepˇs´ı kvalitu, ˇsirˇs´ı funkce, zajiˇst’uj´ı vˇetˇs´ı provozn´ı u ´spory apod.
Kapitola 4. Majetek podniku
61
Proces postupn´eho opotˇrebov´av´an´ı vyjadˇrujeme v u ´ˇcetnictv´ı pomoc´ı odpis˚ u. Odpisy pˇredstavuj´ı relativn´ı pod´ıl dlouhodob´eho majetku na tvorbˇe nov´eho bohatstv´ı. Jde o n´astroj umˇel´ y, nedok´aˇzeme pˇresnˇe vyj´ adˇrit v´ yˇsi opotˇreben´ı a tud´ıˇz ani zcela pˇresnˇe vyj´adˇrit stupeˇ n odepsanosti majetku, tj. jeho z˚ ustatkovou cenu.
Odpisy
Shrnut´ı:
• • • •
Majetek m´ a ve firmˇe ˇradu r˚ uzn´ ych forem. Rozezn´ av´ ame v´ yrobn´ı a finanˇcn´ı kapit´al. Majetek firmy naz´ yv´ ame obchodn´ım kapit´alem. Celkov´ y majetek firmy tvoˇr´ı z u ´ˇcetn´ıho hlediska majetek obˇeˇzn´ y a dlouhodob´ y (neobˇeˇzn´ y). • Obˇeˇzn´ y majetek m´a dva podstatn´e znaky: mˇen´ı sv´e formy (pˇrel´ev´a se) a spotˇrebov´ av´a se v procesu v´ yroby. • Dlouhodob´ y majetek dˇel´ıme na hmotn´ y (DHM) a nehmotn´ y (DNM). • Pokud majetek nesplˇ nuje jednu z podm´ınek definice DM m˚ uˇze jej podnikatel zaˇradit do kategorie dlouhodob´eho drobn´eho majetku (DDM).
Pojmy k zapamatov´ an´ı:
• • • • • • • •
Obchodn´ı kapit´ al ˇ y obchodn´ı kapit´ Cist´ al Obˇeˇzn´ y majetek (obˇeˇzn´e prostˇredky) Pohled´ avky Z´ avazky Dlouhodob´ y hmotn´ y majetek (DHM) Dlouhodob´ y nehmotn´ y majetek (DNM) Dlouhodob´ y drobn´ y majetek (DDM)
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
4.2
Jak dˇel´ıme majetek firmy? ˇ ım je typick´ C´ y obˇeˇzn´ y majetek? Co tvoˇr´ı obchodn´ı jmˇen´ı firmy? Definujte dlouhodob´ y majetek hmotn´ y a nehmotn´ y (DHM a DNM). Kam ˇrad´ıme dlouhodob´ y drobn´ y majetek (DDM)? Jak´ a je definice dlouhodob´eho drobn´eho majetku (DDM)? Co tvoˇr´ı fyzickou podobu hmotn´eho a nehmotn´eho dlouhodob´eho majetku?
Druhy odpis˚ u
Funkc´ı odpis˚ u je postupn´e vytv´aˇren´ı vlastn´ıch zdroj˚ u podniku. Odpisy jsou tak pro podnik n´ akladem, kter´ y se zohledˇ nuje v cenˇe produkce. V souˇcasn´e dobˇe zn´ ame dva zp˚ usoby prov´ adˇen´ı odpis˚ u:
• odpisy u ´ˇcetn´ı a • odpisy daˇ nov´e.
62 Odpisy u ´ˇcetn´ı
4.2 Druhy odpis˚ u
a) Odpisy u ´ˇcetn´ı si urˇcuje kaˇzd´ y podnik s´ am. Jeho odpisov´a politika je souˇc´ ast´ı jej´ı celkov´e hospod´aˇrsk´e strategie. Podnik s´ am rozhoduje: • • • •
o v´ yˇsi odpisov´e z´ akladny, o dobˇe odpisov´ an´ı, odpisov´e sazbˇe, metodˇe odpisov´ an´ı.
Plat´ı n´ asleduj´ıc´ı postup: • pro zjiˇstˇen´ı odpisov´e z´ akladny je tˇreba urˇcit PC (poˇrizovac´ı cenu), tzn. vstupn´ı a zbytkovou cenu, tj. hodnotu majetku na konci doby pouˇz´ıv´an´ı (pˇredpokl´adanou prodejn´ı cenu), • doba odpisov´an´ı vych´az´ı z doby ˇzivotnosti. Ta vˇsak nen´ı d´ana celkovou d´elkou, po kterou by bylo moˇzn´e majetek vyuˇz´ıvat (ta je vˇetˇsinou delˇs´ı), ale dobou ekonomick´ e y je ekonomicky vhodn´e majetek ˇ zivotnosti. Tato doba je d´ana ˇcasem, po kter´ pouˇz´ıvat z hlediska efektivnosti pro dan´ y podnik, ˇ pouˇz´ıvalo a st´ale pouˇz´ıv´a metody line´arn´ıho ych metod se v CR • ze vˇsech moˇzn´ odpisov´an´ı. V zahraniˇc´ı se pouˇz´ıv´a mnohem ˇsirˇs´ı ˇsk´aly odpisov´ ych metod, a to pˇredevˇs´ım v oblasti neline´ arn´ıho odpisov´an´ı. Metody u ´ˇcetn´ıho odpisov´ an´ı
V oblasti u ´ˇcetn´ıch odpis˚ u m˚ uˇzeme metody odpisov´an´ı rozdˇelit na: • line´ arn´ı, • neline´ arn´ı: – progresivn´ı, – degresivn´ı. Cviˇ cen´ı ˇ c. 6: Pokuste se sami urˇcit u ´ˇcetn´ı odpis napˇr´ıklad Vaˇseho osobn´ıho majetku (dejme tomu osobn´ıho automobilu). Urˇcete si odpisovou z´akladu, dobu odpisov´ an´ı (urˇcujete t´ım, jak dlouho chcete auto m´ıt a jak se o nˇeho star´ate) a odpisovou sazbu. Pokuste se vypracovat u ´ˇcetn´ı odpis variantn´ım zp˚ usobem, tj. line´ arnˇe i neline´arnˇe. Pom˚ uckou V´ am m˚ uˇze b´ yt i grafick´e zn´azornˇen´ı u ´bytku hodnoty (napˇr´ıklad pomoc´ı sloupkov´eho nebo s´ıt’ov´eho grafu).
Kapitola 4. Majetek podniku
63
Pr˚ uvodce studiem:
V´ypoˇcty odpis˚ u, tj. pˇredevˇs´ım stanoven´ı v´yˇse uveden´ych atribut˚ u odpisov´e politiky, patˇr´ı k z´ akladn´ım ˇcinnostem finanˇcn´ı politiky podniku. Podnik pomoc´ı odpis˚ u vytv´ aˇr´ı nov´e zdroje, souˇcasnˇe zatˇeˇzuje odbˇeratele v cenˇe sv´e produkce o urˇcitou v´yˇsi odpis˚ u, tedy poˇzaduje, aby mu v cenˇe jeho v´yrobku uhradil pomˇernou ˇc´ ast opotˇreben´ı jeho dlouhodob´eho majetku. V´yˇse odpisu mus´ı b´yt tedy pˇrimˇeˇren´ a, jinak bude v´yrobek pˇr´ıliˇs drah´y a konkurence m˚ uˇze m´ıt niˇzˇs´ı ceny. Zamyslete se proto na chv´ıli, jakou odpisovou politiku byste volili na m´ıstˇe finanˇcn´ıho manaˇzera Vaˇseho podniku. b) Odpisy daˇ nov´e Podnik mus´ı prov´adˇet daˇ nov´e odpisy pro potˇrebu v´ ypoˇctu z´akladu danˇe z pˇr´ıjm˚ u pr´avnick´e (nebo fyzick´e) osoby na z´akladˇe z´ akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u (z´ akon ˇc. 586/1992 Sb.). Tento z´akon podl´eh´a ˇcast´e novelizaci. Podnik mus´ı striktnˇe dodrˇzovat tento z´akon, kter´ y je jednotn´ y ˇ pro vˇsechny podnikaj´ıc´ı osoby, popˇr´ıpadˇe pro osoby samostatnˇe v´ ydˇeleˇcnˇe ˇcinn´e (OSVC). Zat´ımco u ´ˇcetn´ı odpisy vyjadˇruj´ı p´eˇci podniku o dlouhodob´ y majetek a jeho celkovou strategii, daˇ nov´e odpisy vyjadˇruj´ı makroekonomickou politiku vl´ady. Z´ akon o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u stanov´ı, kter´e v´ ydaje m˚ uˇze podnikatel zahrnout do v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe, kter´e v´ ydaje tvoˇr´ı investice a co tvoˇr´ı majetek vylouˇcen´ y z odpisov´an´ı.
4.2.1
Odpisy daˇ nov´e
Odpisy dlouhodob´ eho hmotn´ eho majetku
Z´ akon striktnˇe stanovuje postup pˇri v´ ypoˇctu odpis˚ u dlouhodob´eho hmotn´eho majetku:
Postup odpisov´ an´ı
• v prvn´ım roce odpisov´ an´ı zaˇrad´ı podnikatel dlouhodob´ y hmotn´ y majetek (DHM) do odpisov´ ych skupin. Dobu odpisov´an´ı ukazuje n´asleduj´ıc´ı tabulka: Odpisov´a skupina 1 2 3 4 5 6
Doba odpisov´an´ı 3 roky 5 10 20 30 50 let
Souˇcasnˇe z´ akon umoˇzn ˇuje dva zp˚ usoby daˇ nov´eho odpisov´an´ı:
• rovnomˇern´ ya • zrychlen´ y.
Pro kaˇzd´ y nov´ y dlouhodob´ y majetek stanov´ı vlastn´ık zp˚ usob odpisov´an´ı, kter´ y pak jiˇz nelze mˇenit. D´ale plat´ı, ˇze DHM se odpisuje nejv´ yˇ se do vstupn´ı ceny nebo zv´ yˇ sen´ e vstupn´ı ceny. Zv´ yˇsen´ a vstupn´ı cena se pouˇzije v pˇr´ıpadˇe technick´eho zhodnocen´ı majetku“ v pr˚ ubˇehu od” pisov´ an´ı. Technick´ ym zhodnocen´ım se rozum´ı v´ ydaje na dokonˇcen´e n´astavby, pˇr´ıstavby a stavebn´ı u ´pravy, rekonstrukce a modernizace majetku. Rekonstrukc´ı se rozum´ı z´ asahy do majetku, kter´e maj´ı za n´asledek zmˇenu jeho u ´ˇcelu nebo technick´ ych parametr˚ u. Modernizac´ı se rozum´ı rozˇs´ıˇren´ı vybavenosti nebo pouˇzitelnosti majetku. Technick´e zhodnocen´ı v pr˚ ubˇehu
Z´ akaz zmˇeny postupu odpisov´ an´ı Technick´e zhodnocen´ı
64
4.2 Druhy odpis˚ u
existence a pouˇz´ıv´an´ı majetku zvyˇsuje jeho cenu, proto se postupuje s ohledem na tuto skuteˇcnost. Pˇ r´ıklad:
• V budovˇe d´ılny je po pˇeti letech pouˇz´ıv´ an´ı zˇr´ızena p˚ udn´ı vestavba, kter´a slouˇz´ı jako sklad: v´ ydaje na p˚ udn´ı vestavbu se pˇripoˇc´ıtaj´ı ke vstupn´ı cenˇe d´ılny. • Rekonstrukc´ı bude napˇr´ıklad pˇrestavba sklepn´ıch prostor na dalˇs´ı d´ılnu. ´prava lisu tak, ˇze kromˇe lisov´an´ı nyn´ı umoˇzn´ı i brouˇsen´ı. • Modernizac´ı bude napˇr´ıklad u a) Pˇ ri rovnomˇ ern´ em odpisov´ an´ı jsou odpisov´ ym skupin´ am pˇriˇrazeny n´ asleduj´ıc´ı odpisov´e sazby v procentech: Odpisov´ a skupina 1 2 3 4 5 6
Doba odpisov´ an´ı 20 % 11 5,5 2,15 1,4 1,02
V dalˇs´ıch letech 40 % 22,25 10,5 5,15 3,4 2,02
Pro zv´ yˇsenou vstupn´ı cenu 33,3 % 20 10 5 3,4 2
• Odpisy se stanov´ı za dan´e zdaˇ novac´ı obdob´ı ve v´ yˇsi jedn´e setiny souˇcinu vstupn´ı ceny DHM a pˇriˇrazen´e roˇcn´ı odpisov´e sazby, yˇsen´e vstupn´ı ceny se stanov´ı odpisy ve v´ yˇsi jedn´e • pˇri rovnomˇern´em odpisov´an´ı ze zv´ setiny souˇcinu jeho zv´ yˇsen´e vstupn´ı ceny a pˇriˇrazen´e roˇcn´ı odpisov´e sazby platn´e pro zv´ yˇsenou vstupn´ı cenu. Odpisy stanoven´e uveden´ ym zp˚ usobem se zaokrouhluj´ı na cel´e koruny nahoru. Pˇ r´ıklad: Podnik zakoupil osobn´ı automobil za vstupn´ı cenu ve v´ yˇsi 450 000 Kˇc. Vypoˇc´ıtejte daˇ nov´e odpisy rovnomˇern´e. ˇ sen´ı: Reˇ Z pˇr´ılohy z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u vypl´ yv´a, ˇze automobil je zaˇrazen do odpisov´e skupiny ˇc. 2. Pomoc´ı roˇcn´ı odpisov´e sazby vypoˇc´ıt´ame roˇcn´ı daˇ nov´e odpisy: 1. 2. 3. 4. 5.
rok rok rok rok rok
450 450 450 450 450
000 000 000 000 000
Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc
× × × × ×
11 procent 22,25 procent 22,25 procent 22,25 procent 22,25 procent
............. ............. ............. ............. ............. celkem
49 100 100 100
500 Kˇc 125 Kˇc 125 Kˇc 125 Kˇc 100 125 450 000 Kˇc
Kapitola 4. Majetek podniku
65
b) Pˇ ri zrychlen´ em odpisov´ an´ı jsou odpisov´ ym skupin´ am pˇriˇrazeny tyto koeficienty pro zrychlen´e odpisov´an´ı: odpisov´ a skupina 1 2 3 4 5 6
v prvn´ım roce 3 5 10 20 30 50
koeficienty v dalˇs´ıch letech 4 6 11 21 31 51
pro zv´ yˇsenou VC 3 5 10 20 30 50
Pˇri zrychlen´em odpisov´ an´ı se stanov´ı odpisy: • v l. roce odpisov´ an´ı jako pod´ıl vstupn´ı ceny DHM a pˇriˇrazen´eho koeficientu pro 1. rok odpisov´ an´ı (viz d´ ale uveden´ y pˇr´ıklad), novac´ıch obdob´ıch jako pod´ıl dvojn´asobku jeho z˚ ustatkov´e ceny a rozd´ılu • v dalˇs´ıch zdaˇ mezi pˇriˇrazen´ ym koeficientem a poˇctem let, po kter´e byl jiˇz odepisov´ an (viz pˇr´ıklad), • pˇri zrychlen´em odpisov´an´ı DHM zv´ yˇsen´eho o jeho technick´e zhodnocen´ı se odpisy stanov´ı: – v 1. roce zv´ yˇsen´ı z˚ ustatkov´e ceny (ZC) jako pod´ıl dvojn´asobku t´eto ceny a pˇriˇrazen´eho koeficientu zrychlen´eho odpisov´an´ı platn´eho pro zv´ yˇsenou ZC, ym koeficientem – v dalˇs´ıch letech jako pod´ıl dvojn´asobku ZC a rozd´ılu mezi pˇriˇrazen´ zrychlen´eho odpisov´ an´ı platn´ ym pro zv´ yˇsenou ZC a poˇctem let, po kter´e byl odpisov´ an ze zv´ yˇsen´e ZC. V pˇr´ıpadˇe pouˇzit´ı zv´ yˇsen´e z˚ ustatkov´e ceny v nˇekter´em roce odpisov´an´ı plat´ı (stejnˇe jako u rovnomˇern´eho odpisov´an´ı), ˇze pouˇzije-li se v pr˚ ubˇehu odpisov´an´ı zv´ yˇsen´e ZC v d˚ usledku technick´eho odpisov´ an´ı, pak aˇz do konce odpisov´an´ı se pouˇz´ıv´a u ´daj˚ u tohoto sloupce. Zd´a se V´am to sloˇzit´e? Zkus´ıme si spolu vypoˇc´ıtat stejn´ y pˇr´ıklad n´akupu automobilu, avˇsak touto metodou. Pˇ r´ıklad: Podnik poˇr´ıdil nov´ y automobil za vstupn´ı cenu ve v´ yˇsi 450 000 Kˇc. Vypoˇc´ıtejte daˇ nov´e odpisy zrychlen´ ym odpisov´ an´ım.
66
4.2 Druhy odpis˚ u
ˇ sen´ı: Reˇ
1. rok
.............
2. rok
.............
3. rok
.............
4. rok
.............
5. rok
.............
450 000 ÷ 5 = 90 000 Kˇc, tj. odpis 450 000 − 90 000 = 360 000 Kˇc, tj. z˚ ustatkov´a cena (ZC) Dvojn´ asobek ZC = 720 000 Kˇc 720 000 ÷ (6 − 1) = 144 000 Kˇc, tj. odpis 360 000 − 144 000 = 216 000 Kˇc, tj. ZC Dvojn´ asobek ZC = 432 000 Kˇc 432 000 ÷ (6 − 2) = 108 000 Kˇc, tj. odpis 216 000 − 108 000 = 108 000 Kˇc, tj. ZC Dvojn´ asobek ZC = 216 000 Kˇc 216 000 ÷ (6 − 3) = 72 000 Kˇc, tj. odpis 108 000 − 72 000 = 36 000, tj. ZC Dvojn´ asobek ZC = 72 000 Kˇc 72 000 ÷ (6 − 4) = 36 000 Kˇc, tj. odpis 36 000 − 36 000 = 0, tj. ZC Automobil je za 5 rok˚ u odeps´an.
V´ ypoˇcty odpis˚ u jsou ˇcastou u ´ˇcetn´ı prac´ı, u ´ˇcetn´ı je prov´ad´ı pˇri kaˇzd´em poˇr´ızen´ı dlouhodob´eho majetku, je povinnost sestavit odpisov´ y pl´an hned po poˇr´ızen´ı dlouhodob´eho majetku.
Korespondenˇ cn´ı u ´ kol ˇ c. 2: Zadejte si sami nˇejak´ y pˇr´ıklad k odpisov´an´ı V´am zn´ am´eho druhu majetku a proved’te si v´ ypoˇcty obˇema metodami. V´ ysledky srovnejte a rozhodnˇete se, kterou metodu daˇ nov´eho odpisov´ an´ı byste zvolili jako podnikatel nebo manaˇzer Vaˇseho podniku. V´ ysledky zaˇslete tutorovi.
Vyˇrazen´ı plnˇe neodepsan´eho majetku Majetek vylouˇcen´ y z odpisov´ an´ı
usledku prodeje pˇred 31. 12. Pˇ ri vyˇ razen´ı hmotn´eho majetku a nehmotn´eho majetku v d˚ bˇeˇzn´eho roku, evidovan´eho v majetku poplatn´ıka k 1. 1. bˇeˇzn´eho roku, lze uplatnit odpis ve v´ yˇsi jedn´ e poloviny z vypoˇcten´eho roˇcn´ıho odpisu za zdaˇ novac´ı obdob´ı. Hmotn´ y majetek vylouˇ cen´ y z odpisov´ an´ı tvoˇr´ı: • bez´ uplatnˇe pˇreveden´ y majetek podle smlouvy o finanˇcn´ım pron´ajmu s n´aslednou koup´ı, najat´e vˇeci, pokud v´ ydaje (n´aklady) souvisej´ıc´ı s jeho poˇr´ızen´ım nepˇrev´ yˇs´ı 40 000 Kˇc, • pˇestitelsk´ y celek trval´ ych porost˚ u s dobou plodnosti delˇs´ı neˇz 3 roky, jeˇz nedos´ahl plodonosn´eho st´ aˇr´ı, • hydromeliorace do dvou let po jejich dokonˇcen´ı, • umˇeleck´ a d´ıla, kter´e je hmotn´ ym majetkem a nen´ı souˇca´st´ı stavby a budovy, pˇredmˇety muzejn´ı a galerijn´ı hodnoty, popˇr´ıpadˇe jejich soubory v muze´ıch a pam´atkov´ ych objektech, st´al´e v´ ystavn´ı soubory a knihovn´ı fondy knihoven jednotn´e soustavy, popˇr´ıpadˇe jin´e fondy, • movit´e kulturn´ı pam´ atky a soubory movit´ ych kulturn´ıch pam´atek, • hmotn´ y majetek pˇrevzat´ y bez´ uplatnˇe podle zvl´aˇstn´ıch pˇredpis˚ u, • inventarizaˇcn´ı pˇrebytky hmotn´eho majetku zjiˇstˇen´e podle zvl´aˇstn´ıho pr´avn´ıho pˇredpisu, pokud nebyly pˇri zjiˇstˇen´ı za´ uˇctov´any ve prospˇech v´ ynos˚ u, • hmotn´ y movit´ y majetek nabyt´ y vˇeˇritelem v d˚ usledku zajiˇstˇen´ı z´avazku pˇrevodem pr´ ava, a to po dobu zajiˇstˇen´ı tohoto z´avazku a za pˇredpokladu, ˇze jej po tuto dobu bude odpisovat p˚ uvodn´ı vlastn´ık, uzavˇre-li s vˇeˇritelem smlouvu o v´ yp˚ ujˇcce.
Kapitola 4. Majetek podniku
67
Hmotn´ y majetek a nehmotn´ y majetek odpisuje vlastn´ık s v´ yjimkou tˇr´ı n´asleduj´ıc´ıch bod˚ u:
Z´ asady odpisov´ an´ı
• pronajat´ y hmotn´ y majetek a nehmotn´ y majetek m˚ uˇ ze na z´ akladˇe p´ısemn´e smlouvy s vlastn´ıkem odpisovat n´ ajemce po dobu trv´an´ı n´ajemn´ı smlouvy, pokud pˇredmˇetem t´eto smlouvy je soubor zahrnuj´ıc´ı z´aroveˇ n movit´e i nemovit´e vˇeci vyuˇz´ıvan´e n´ajemcem pro zajiˇstˇen´ı pˇr´ıjm˚ u po cel´e zdaˇ novac´ı obdob´ı jako celek, • technick´e zhodnocen´ı pronajat´eho hmotn´eho majetku uhrazen´e n´ajemcem m˚ uˇze na z´akladˇe p´ısemn´e smlouvy odpisovat n´ajemce, pokud nen´ı vstupn´ı cena u vlastn´ıho hmotn´eho majetku zv´ yˇsena o tyto v´ ydaje. Pˇri odpisov´an´ı technick´eho zhodnocen´ı postupuje n´ajemce zp˚ usobem stanoven´ ym pro hmotn´ y majetek a zatˇr´ıd´ı technick´e zhodnocen´ı do odpisov´e skupiny, ve kter´e je zatˇr´ıdˇen pronajat´ y odpisov´ y majetek, • hmotn´ y a nehmotn´ y majetek ve spoluvlastnictv´ı, kter´ y nen´ı odpisov´ an n´ajemcem podle bodu 1., odpisuje na z´ akladˇe p´ısemn´e smlouvy jeden ze spoluvlastn´ık˚ u ze vstupn´ı ceny tohoto majetku jako celku nebo spoluvlastn´ıci tak, ˇze vstupn´ı cena odpisovan´e ˇca´sti se stanov´ı pomˇernˇe ze vstupn´ı ceny hmotn´eho majetku a nehmotn´eho majetku jako celku podle vlastnick´ ych pr´av. Pˇri odpisov´an´ı hmotn´eho a nehmotn´eho majetku, kter´ y je pouze zˇca´sti pouˇz´ıv´an k zajiˇstˇen´ı zdaniteln´eho pˇr´ıjmu, se do v´ ydaj˚ u k zajiˇstˇen´ı zdaniteln´eho pˇr´ıjmu zahrnuje pomˇern´ a ˇc´ast odpis˚ u. Vstupn´ı cenou hmotn´eho majetku a nehmotn´eho majetku se rozum´ı:
Formy vstupn´ı • poˇrizovac´ı cena, je-li poˇr´ızen u ´ platnˇe (s v´ yjimkou majetku nabyt´eho dle z´akona ˇc. ceny
427/90 Sb., • vlastn´ı n´ aklady, je-li poˇr´ızen nebo vyroben ve vlastn´ı reˇzii, • reprodukˇcn´ı poˇrizovac´ı cena, zjiˇstˇen´a podle zvl´aˇstn´ıch pˇredpis˚ u nebo soudn´ım znalcem, v ostatn´ıch pˇr´ıpadech. Za z˚ ustatkovou cenu se pro u ´ˇcely tohoto z´ akona povaˇzuje rozd´ıl mezi vstupn´ı cenou hmotn´eho majetku a nehmotn´eho majetku a celkovou v´ yˇs´ı odpis˚ u z tohoto majetku zahrnut´ ych do v´ ydaj˚ u na zajiˇstˇen´ı zdaniteln´eho pˇr´ıjmu. Pokud nen´ı technick´e zhodnocen´ı samostatnˇe odpisov´ ano n´ajemcem, zvyˇsuje technick´e zhodnocen´ı vstupn´ı cenu a z´ aroveˇ n z˚ ustatkovou cenu pˇr´ısluˇsn´eho majetku. Obecnˇe je vˇsak moˇzn´e v´ıce druh˚ u odpisov´ an´ı a v zahraniˇc´ı se tak´e nˇekter´e dalˇs´ı, pˇredevˇs´ım neline´arn´ı zp˚ usoby odpisov´an´ı ˇcasto pouˇz´ıvaj´ı. Z tohoto d˚ uvodu V´am d´ ale uv´ad´ım dalˇs´ı ˇ e republice moˇzn´e pouze uveden´e moˇzn´e zp˚ usoby odpisov´ an´ı, byt’ v souˇcasn´e dobˇe jsou v Cesk´ dva zp˚ usoby odpisov´ an´ı. ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
V´ypoˇcty odpis˚ u pˇredevˇs´ım zrychlen´ym zp˚ usobem mohou b´yt nˇekdy sloˇzit´e a v praxi doch´ az´ı k ˇcetn´ym chyb´ am. Budete-li tyto odpisy poˇc´ıtat doporuˇcuji V´ am nejprve konzultaci s lektorem, popˇr´ıpadˇe s odborn´ıkem, ekonomem nebo u ´ˇcetn´ım. Moˇzn´ a, ˇze bude vhodn´e se i podrobnˇeji sezn´ amit se z´ akonem o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u (Z´ akon ˇc. 586/1992 Sb.) dle jeho posledn´ı novely. Odpisov´ an´ı, zp˚ usoby v´ypoˇct˚ u vˇcetnˇe uk´ azek naleznete v koment´ aˇr´ıch k tomuto z´ akonu (je zapotˇreb´ı vyp˚ ujˇcit si komentovan´e znˇen´ı) dle § 26–33).
Definice z˚ ustatkov´e ceny
68
4.2 Druhy odpis˚ u
4.2.2 Odpisy DNM
Odpisy nehmotn´ eho majetku
Dlouhodob´ y nehmotn´ y majetek je moˇzn´e tak´e odpisovat, a to zp˚ usobem, kter´ y z´akon taxativnˇe uv´ ad´ı: • • • • •
audiovizu´ aln´ı d´ılo se odpisuje 18 mˇes´ıc˚ u, software a nehmotn´e v´ ysledky v´ yzkumu a v´ yvoje 36 mˇes´ıc˚ u, zˇrizovac´ı v´ ydaje 60 mˇes´ıc˚ u, ostatn´ı nehmotn´ y majetek 72 mˇes´ıc˚ u, u nehmotn´eho majetku, ke kter´emu m´a poplatn´ık pr´avo uˇz´ıv´an´ı na dobu urˇcitou, se roˇcn´ı odpis stanov´ı jako pod´ıl vstupn´ı ceny a doby sjednan´e smlouvou.
V odpisov´ an´ı nehmotn´eho majetku plat´ı podobn´a pravidla jako u hmotn´eho majetku, jako napˇr´ıklad: • nehmotn´ y majetek m˚ uˇze kromˇe vlastn´ıka odpisovat poplatn´ık, kter´ y k nˇemu nabyl pr´ avo uˇz´ıv´ an´ı za u ´platu, • u nehmotn´eho majetku, nabyt´eho vkladem nebo pˇremˇenou, pokraˇcuje nabyvatel v odpisov´ an´ı zapoˇcat´em p˚ uvodn´ım vlastn´ıkem za podm´ınky, ˇze vkladatelem nebo zanikaj´ıc´ı obchodn´ı spoleˇcnost´ı nebo druˇzstvem mohly b´ yt odpisy u tohoto nehmotn´eho majetku uplatˇ nov´ any, • technick´e zhodnocen´ı zvyˇsuje vstupn´ı cenu nehmotn´eho majetku. Za technick´e zhodnocen´ı se povaˇzuj´ı v´ ydaje na ukonˇcen´e rozˇs´ıˇren´ı vybavenosti nebo pouˇzitelnosti nehmotn´eho majetku anebo z´ asahy, kter´e maj´ı za n´asledek zmˇenu u ´ˇcelu nehmotn´eho majetku, pokud po ukonˇcen´ı u jednotliv´eho nehmotn´eho majetku pˇrev´ yˇs´ı ˇc´astku 40 000 Kˇc. Poplatn´ık pokraˇcuje v odpisov´ an´ı nehmotn´eho majetku ze zv´ yˇsen´e vstupn´ı ceny sn´ıˇzen´e o jiˇz uplatnˇen´e odpisy od mˇes´ıce n´ asleduj´ıc´ıho po mˇes´ıci, v nˇemˇz bylo technick´e zhodnocen´ı ukonˇceno, a to rovnomˇernˇe bez pˇreruˇsen´ı po zb´ yvaj´ıc´ı dobu odpisov´ an´ı, nejm´enˇe vˇsak: – audiovizu´ aln´ı d´ıla po dobu 9 mˇes´ıc˚ u, – software a nehmotn´e v´ ysledky v´ yzkumu a v´ yvoje po dobu 18 mˇes´ıc˚ u, – ostatn´ı nehmotn´ y majetek po dobu 36 mˇes´ıc˚ u, • technick´e zhodnocen´ı u jiˇz odepsan´eho nehmotn´eho majetku se odpisuje samostatnˇe po dobu uvedenou v pˇredch´ azej´ıc´ım bodˇe, • pro ostatn´ı pˇr´ıpady se pouˇzij´ı i pro nehmotn´ y majetek obdobnˇe ustanoven´ı pro hmotn´ y majetek. Shrnut´ı:
• Typick´ ymi znaky dlouhodob´eho majetku je jeho relativn´ı st´alost (st´al´a aktiva) a proces postupn´eho opotˇrebov´ av´ an´ı se. • Opotˇreben´ı vyjadˇrujeme pomoc´ı odpis˚ u. • Odpisy rozezn´ av´ ame u ´ˇcetn´ı a daˇ nov´e. ´ cetn´ı odpisy stanov´ı firma sama. • Uˇ • Daˇ nov´e odpisy jsou stanoveny z´ akonem o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u a jsou jednotn´e. ´ cetn´ı odpisy jsou line´ • Uˇ arn´ı a neline´arn´ı. • Daˇ nov´e odpisy jsou rovnomˇern´e a zrychlen´e. • V procesu odpisov´ an´ı m˚ uˇze doj´ıt k technick´emu zhodnocen´ı majetku. • Odpisovat lze hmotn´ y i nehmotn´ y majetek.
Kapitola 4. Majetek podniku
69
Pojmy k zapamatov´ an´ı:
• • • • • • •
Opotˇreben´ı Odpisy ´ cetn´ı odpisy Uˇ Daˇ nov´e odpisy Line´ arn´ı a neline´ arn´ı u ´ˇcetn´ı odpisy Rovnomˇern´e a zrychlen´e daˇ nov´e odpisy Technick´e zhodnocen´ı
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Co je to odpis? Kdo stanov´ı u ´ˇcetn´ı odpisy? Jak´e m´ ame druhy u ´ˇcetn´ıch odpis˚ u? Co vyjadˇruj´ı u ´ˇcetn´ı odpisy? Jak´ y je rozd´ıl mezi u ´ˇcetn´ımi a daˇ nov´ ymi odpisy? Kde zjist´ıte v´ ypoˇcet daˇ nov´ ych odpis˚ u? ˇ C´ım jsou charakteristick´e daˇ nov´e odpisy? Co je to technick´e zhodnocen´ı?
Autotest:
1. Definice ˇcist´eho obchodn´ıho majetku zn´ı: (a) jsou to vˇecn´e hodnoty (stroje, zaˇr´ızen´ı, budovy, stavby, pozemky atd., tedy statky, kter´e byly vytvoˇreny, aby se pod´ılely na v´ yrobˇe jin´ ych statk˚ u avazk˚ u vznikl´ ych podnikateli v souvislosti s pod(b) je to majetek po odeˇcten´ı z´ nik´ an´ım (c) je to souhrn obchodn´ıho majetku ve formˇe v´ yrobn´ıho a finanˇcn´ıho kapit´alu a z´ avazk˚ u vznikl´ ych podnikateli v souvislosti s podnik´an´ım 2. Mezi obˇeˇzn´ y majetek nepatˇr´ı: (a) pen´ıze (b) z´ asoby hotov´ ych prostˇredk˚ u (c) firemn´ı automobil 3. Nespr´ avn´ a formulace DNM je: (a) ˇze se jedn´a o majetek, jehoˇz vˇecn´a podoba se bl´ıˇz´ı nebo je stejn´ a jako je tomu u DHM nebo DNM (b) nesplˇ nuje jednu ze dvou podm´ınek charakteristiky DHM nebo DNM, tj. cenu (c) jde o drobn´e vˇeci a hodnoty ´ cetn´ı odpisy: 4. Uˇ (a) jsou d´ any u ´ˇcetn´ımi pˇredpisy, pˇredevˇs´ım z´akonem o u ´ˇcetnictv´ı (b) si urˇcuje kaˇzd´ y podnik s´am (c) jsou stanoveny z´ akonem o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u
70
4.2 Druhy odpis˚ u 5. U daˇ nov´ ych odpis˚ u neplat´ı, ˇze: (a) je lze pˇreruˇsit (b) lze je nezah´ ajit (c) si je urˇcuje kaˇzd´ y podnik s´ am
Kapitola 5
N´ aklady Popis lekce: Lekce se zab´ yv´a problematikou n´aklad˚ u, jejichˇz sledov´an´ı a kontrola patˇr´ı k z´akladn´ım manaˇzersk´ ym povinnostem. Je provedena typologie n´ aklad˚ u a jejich charakteristika, pl´ anov´ an´ı n´ aklad˚ u a jejich kontrola. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 5.1 5.2
Pojem n´ aklady a jejich ˇclenˇen´ı Pl´ anov´ an´ı n´ aklad˚ u a jejich kontrola
´ castn´ık z´ısk´ Uˇ a pˇrehled o obsahu pojmu n´aklady, jejich form´ach a zp˚ usobech jejich ˇr´ızen´ı. D´ elka lekce: 60 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: N´aklady poˇrizovac´ı a likvidaˇcn´ı, n´aklady pˇr´ım´e a nepˇr´ım´e, fixn´ı a variabiln´ı, mezn´ı, pˇr´ır˚ ustkov´e, n´aklady obˇetovan´e pˇr´ıleˇzitosti, utopen´e n´aklady, reˇzijn´ı n´aklady, jednicov´e n´ aklady, controlling, hospod´ aˇrsk´ a a n´akladov´a stˇrediska. Motivace k lekci: Po pˇreˇcten´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • definovat pojem n´ aklady, • uv´est jejich ˇclenˇen´ı a charakteristiky, • struˇcnˇe popsat syst´em pl´ anov´an´ı n´aklad˚ u a jejich kontrolu.
71
72
5.1 Pojem n´aklady a jejich ˇclenˇen´ı
5.1
Pojem n´ aklady a jejich ˇ clenˇ en´ı
Kaˇzd´ y syst´em a kaˇzd´a firma, i jednotliv´ y podnikatel m´ a na jedn´e stranˇe urˇcit´e vstupy (inputy). Pˇrejdeme-li z t´eto obecn´e roviny rozboru firmy jako syst´emu do praktick´e mikroekonomick´e aplikace, pak vstupy pˇredstavuj´ı poˇ rizovac´ı n´ aklady podnik´an´ı. Pojem n´aklady m´ a tedy ˇsirˇs´ı v´ yznam, nebot’ dalˇs´ı v´ yznamn´a sloˇzka n´ aklad˚ u vznik´a v r´ amci transformace vstup˚ u jako n´ aklady provozn´ı.
Definice
Jedn´ım z obecn´ ych c´ıl˚ u pˇri hospodaˇren´ı firmy mus´ı b´ yt dosaˇzen´ı co nejlepˇs´ı hospod´arnosti firmy, tj.dosaˇzen´ı co nejlepˇs´ıch v´ ysledk˚ u (v´ ystup˚ u) s co nejmenˇs´ımi vstupy. To znamen´a sniˇzov´ an´ım n´ aklad˚ u a zvyˇsov´ an´ım v´ ynos˚ u. N´ aklady pˇredstavuj´ı v penˇeˇzn´ım vyj´ adˇren´ı spotˇrebu vˇecn´ych prostˇredk˚ u a pr´ ace. ´ N´aklady jsou d˚ uleˇzit´ ym syntetick´ ym ukazatelem kvality ˇcinnosti organizace. Ukolem maˇ nagementu je usmˇerˇ novat je a ˇr´ıdit. R´ızen´ı n´ aklad˚ u vyˇzaduje jejich podrobn´e tˇr´ıdˇen´ı. Pro jejich tˇr´ıdˇen´ı se uˇz´ıv´ a r˚ uzn´ ych hledisek, napˇr´ıklad:
Dˇelen´ı n´ aklad˚ u
a) Podle druhu: • • • • • • •
materi´ alov´e n´ aklady, mzdov´e n´ aklady, materi´ alov´e n´ aklady, finanˇcn´ı n´ aklady, odpisy, v´ yrobn´ı reˇzie, spr´ avn´ı reˇzie apod.
b) Podle u ´ˇ celu: • n´ aklady pˇr´ım´e, • n´ aklady nepˇr´ım´e. Pˇ r´ım´ e n´ aklady jsou typick´e t´ım, ˇze je lze stanovit pˇr´ımo a pˇresnˇe na kalkulaˇcn´ı jednici (napˇr´ıklad na 1 kus). To je moˇzn´e napˇr´ıklad u materi´alu (v´ yrobek obsahuje 1 litr vody, 3 gramy materi´alu A, 5 gram˚ u materi´alu B, apod.), ˇci mezd v´ yrobn´ıch dˇeln´ık˚ u (pomoc´ı u ´kolov´e ˇci ˇcasov´e normy lze pˇresnˇe urˇcit pod´ıl mezd na 1 kus). Nepˇ r´ım´ e n´ aklady (reˇzijn´ı) nelze stanovit na kalkulaˇcn´ı jednici pˇr´ımo, je nutn´e je urˇcit´ ymi metodami (napˇr´ıklad pr˚ umˇery) rozpoˇc´ıtat na celkovou produkci. Typick´ ymi pˇredstaviteli tˇechto n´aklad˚ u je napˇr´ıklad pouˇzit´ı energie (v´ yrobn´ı reˇzie) nebo poplatky za telefony (spr´ avn´ı reˇzie). Dvˇe hlediska
´ celov´e tˇr´ıdˇen´ı n´aklad˚ Uˇ u vych´az´ı z principu sledov´an´ı n´aklad˚ u dle dvou z´akladn´ıch hledisek, a to jako: 1. tˇr´ıdˇen´ı n´ aklad˚ u podle m´ısta vzniku a odpovˇednosti nebo 2. jako tzv. kalkulaˇcn´ı tˇr´ıdˇen´ı n´ aklad˚ u. ad 1) Tˇ r´ıdˇ en´ı n´ aklad˚ u podle m´ısta vzniku a odpovˇ ednosti Tˇr´ıdˇen´ı n´aklad˚ u podle m´ısta vzniku a odpovˇednosti ˇreˇs´ı ot´azku, kde n´ aklady vznikly a kdo je odpovˇedn´ y za jejich vznik. Je to tˇr´ıdˇen´ı n´ aklad˚ u dle vnitropodnikov´ ych u ´ tvar˚ u. Podle velikosti organizace a sloˇzitosti produkce se n´aklady ˇclen´ı v nˇekolika u ´rovn´ıch.
Kapitola 5. N´ aklady
73
• V prv´e z nich se ˇclen´ı na n´ aklady produkˇ cn´ı ˇ cinnosti a n´ aklady neprodukˇ cn´ı ˇ cinnosti, n´aklady produkˇcn´ı ˇcinnosti d´ale na n´aklady hlavn´ı, pomocn´e, vedlejˇs´ı a pˇridruˇzen´e produkce. • N´aklady na neprodukˇcn´ı ˇcinnosti na n´aklady na odbyt, spr´avu, z´asobov´an´ı, energetiku, dopravu apod. • V´ yrobn´ı (produkˇcn´ı) n´aklady se ˇclen´ı na technologick´ e n´ aklady (ty jsou ˇr´ızeny technicko-hospod´ aˇrsk´ ymi normami) a n´ aklady na obsluhu a ˇ r´ızen´ı (jejich poloˇzky jsou ˇr´ızeny limity a normativy, jejich souhrn rozpoˇcty). Technologick´e n´aklady, kter´e souvis´ı pˇr´ımo s urˇcit´ ym v´ ykonem, se oznaˇcuj´ı jako jednicov´e n´aklady, ostatn´ı technologick´e n´aklady a n´aklady na obsluhu a ˇr´ızen´ı, kter´e souvis´ı s produkc´ı jako celkem, se oznaˇcuj´ı jako n´ aklady reˇzijn´ı. ˇ ızen´ı a kontrola reˇ R´ zijn´ıch n´ aklad˚ u je obt´ıˇznˇejˇs´ı a m´enˇe pˇresn´a neˇz n´aklad˚ u jednicov´ ych. Reˇzijn´ı Sleduj´ı se podle stˇredisek a n´astrojem jejich ˇr´ızen´ı jsou rozpoˇcty reˇzijn´ıch n´aklad˚ u, kter´e n´aklady jsou souˇca´st´ı rozpoˇctu vnitropodnikov´ ych u ´tvar˚ u. Jejich vyˇc´ıslen´ı do n´akladov´e kalkulace je prov´ adˇeno pomoc´ı nˇekolika metod. Z´akladn´ımi vnitropodnikov´ ymi u ´tvary, ve kter´ ych se sleduj´ı n´aklady, v´ ynosy a v´ ysledek hos- Dva typy podaˇren´ı jsou hospod´ aˇ rsk´ a stˇ rediska. Vytv´aˇrej´ı se v oblasti hlavn´ı ˇcinnosti, pomocn´ ych stˇredisek a obsluˇzn´ ych ˇcinnost´ı, spr´avy, z´asobov´an´ı a odbytu. Jsou zainteresov´ana na rozd´ılu vnitropodnikov´ ych v´ ynos˚ u a vnitropodnikov´ ych n´aklad˚ u, tj. na vnitropodnikov´em v´ ysledku hospodaˇren´ı. V´ ykony, pˇred´avan´e mezi stˇredisky, jsou ocenˇeny vnitropodnikov´ ymi cenami. Ty jsou vˇetˇsinou stanoveny se ziskem, nebo i na u ´rovni trˇzn´ı ceny. V nˇekter´ ych organizac´ıch se vytv´aˇrej´ı i tzv. n´ akladov´ a stˇ rediska, kter´a jsou ˇr´ızena podle n´aklad˚ u (v´ ykony zde lze obvykle obt´ıˇznˇe pl´anovat a vykazovat). B´ yvaj´ı jimi jednotliv´a oddˇelen´ı, kter´a jsou pak hodnocena podle u ´spor ˇci pˇrekroˇcen´ı pl´anovan´ ych n´aklad˚ u. Nˇekolik n´ akladov´ ych stˇredisek m˚ uˇze vytv´ aˇret stˇredisko hospod´aˇrsk´e. K vytvoˇren´ı stˇredisek mus´ı b´ yt splnˇeny urˇcit´e organizaˇcn´ı a jin´e pˇredpoklady: mus´ı b´ yt vymezeny ˇcinnosti prov´adˇen´e stˇrediskem, v´ ykony (produkce, sluˇzby), kter´e si stˇrediska pˇred´avaj´ı, mus´ı b´ yt mˇeˇriteln´e, mˇeˇriteln´e mus´ı b´ yt i n´aklady, kter´e stˇredisko vynakl´ad´a, v´ ykony (hospod´aˇrsk´ ych stˇredisek) mus´ı b´ yt ocenˇeny vnitropodnikov´ ymi cenami. Hospodaˇren´ı zachycuje manaˇzersk´e u ´ˇcetnictv´ı. ad 2) Kalkulaˇ cn´ı tˇ r´ıdˇ en´ı n´ aklad˚ u je ve vˇetˇsinˇe poloˇzek shodn´e s n´ aklady zobrazovan´ ymi ve finanˇcn´ım u ´ˇcetnictv´ı, v nˇekter´ ych poloˇzk´ach se vˇsak liˇs´ı, Pˇr´ıkladem budiˇz mzda podnikatele“ (tj. ˇca´stky osobn´ı potˇreby, kter´e ” si bere jako svou podnikatelskou odmˇenu), kalkulaˇcn´ı u ´ roky za pouˇzit´ı vlastn´ıho kapit´alu, kalkulaˇcn´ı n´ ajemn´e za pouˇzit´ı vlastn´ıch prostor apod. Tyto poloˇzky ve finanˇcn´ıch n´akladech ne´ uˇctuj´ı, ale do kalkulac´ı se dodateˇcnˇe zahrnuj´ı. Podobnˇe je to s odpisy: ve finanˇcn´ım u ´ˇcetnictv´ı se eviduj´ı podle pˇredpis˚ u a po uplynut´ı stanoven´e doby se d´ale ne´ uˇctuj´ı. Pˇredevˇs´ım reˇ zijn´ı n´ aklady pˇ redstavuj´ı znaˇ cnou ˇ c´ ast celkov´ ych n´ aklad˚ u (v nˇekter´ ych organizac´ıch dokonce pˇrevaˇzuj´ıc´ı ˇc´ ast, napˇr´ıklad v nemocnic´ıch v pr˚ umˇeru dokonce 75 %) a jejich velikost neust´ ale roste, je tˇreba ˇr´ıdit jejich v´ yvoj a stanovit konkr´etn´ı u ´koly v jejich sniˇzov´ an´ı. Nejde vˇsak o jejich jak´ekoli sniˇzov´an´ı (nˇekter´e sniˇzov´ an´ı m˚ uˇze b´ yt dokonce ˇskodliv´e: napˇr´ıklad zanedb´av´an´ı oprav stroj˚ u), ale vˇzdy ve vztahu k v´ ysledk˚ um produkce. Reˇzijn´ı n´aklady jsou jedn´ım z hlavn´ıch zdroj˚ u ke sniˇzov´an´ı celkov´ ych n´aklad˚ u a t´ım vedou k r˚ ustu hospod´ arnosti. Jejich ˇr´ızen´ı by mˇelo zahrnovat: • stanoven´ı c´ıle (´ ukolu) ve sniˇzov´an´ı, • evidenci, kontrolu a vyhodnocov´an´ı skuteˇcn´ ych reˇzijn´ıch n´aklad˚ u, • syst´em hmotn´e zainteresovanosti konkr´etn´ıch pracovn´ık˚ u na jejich sniˇzov´an´ı. Pro ˇr´ızen´ı reˇzijn´ıch n´ aklad˚ u je nutn´e je ˇclenit do podrobnˇejˇs´ıch poloˇzek; hloubka ˇclenˇen´ı z´avis´ı na typu produkce, pouˇzit´e technologii ˇci organizaci vnitropodnikov´ ych u ´ tvar˚ u. Lze
74
5.1 Pojem n´aklady a jejich ˇclenˇen´ı
je d´ ale ˇclenit z r˚ uzn´ ych hledisek a jejich kombinac´ı. D˚ uleˇzit´e je jejich tˇr´ıdˇen´ı na n´aklady stˇrediskem ovlivniteln´e a neovlivniteln´e a na tom postavit syst´em hmotn´e zainteresovanosti. Z´akladn´ım n´astrojem ˇr´ızen´ı reˇzijn´ıch n´aklad˚ u jsou rozpoˇ cty, z´akladem pro rozpoˇctov´an´ı jsou normy a limity n´ aklad˚ u. Z´akladn´ımi u ´tvary, za kter´e se rozpoˇcty sestavuj´ı a kontroluje jejich plnˇen´ı, jsou hospod´ aˇrsk´ a popˇr´ıpadˇe n´akladov´a stˇrediska. Kalkulaˇcn´ı jednice
Kalkulace n´aklad˚ u je p´ısemn´ y pˇrehled jednotliv´ ych sloˇzek n´aklad˚ u a jejich u ´hrn na kalkulaˇcn´ı jednici. Kalkulaˇcn´ı jednice je urˇcit´ y v´ ykon (produkt, sluˇzbu) vymezen´ y mˇeˇr´ıc´ı jednotkou, napˇr´ıklad jednotkou mnoˇzstv´ı. Pˇ r´ıklad: Jednotky mnoˇzstv´ı jsou nejˇcastˇeji vyj´adˇreny v kusech, litrech, hektarech apod. V nˇekter´ ych oblastech kalkulaˇcn´ıho ˇclenˇen´ı n´ aklad˚ u se pouˇz´ıvaj´ı i sloˇzen´e ukazatele jako napˇr´ıklad tunokilometry (v dopravˇe), obloˇznost (poˇcet pacient˚ u na jedno l˚ uˇzko v nemocnici za rok), atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklady sloˇ zen´ ych ukazatel˚ u: . ........................................................................................ . ........................................................................................ Kalkulaˇcn´ı sloˇzen´ı n´aklad˚ u je podstatnou sloˇzkou pro samu kalkulaˇcn´ı ˇcinnost. Tvorbˇe kalkulac´ı a jejich funkc´ım pˇri ˇr´ızen´ı podniku je vˇenov´ana samostatn´a kapitola. c) Podle vztahu n´ aklad˚ u k objemu produkce dˇel´ıme n´ aklady na: • n´ aklady st´ al´e (pevn´e), • n´ aklady promˇenn´e (variabiln´ı). U pevn´ ych n´aklad˚ u plat´ı, ˇze se jejich v´ yˇse nemˇen´ı v z´ avislosti na objemu produkce (napˇr´ıklad odpisy).
V´ yvoj N´ aklady promˇenn´e se mˇen´ı s rozsahem produkce: promˇenn´ ych (varia• rovnomˇernˇe (napˇr´ıklad spotˇreba pˇr´ım´eho materi´alu), biln´ıch) • progresivnˇe (odmˇeny za pr´ aci pˇresˇcas), n´ aklad˚ u
• degresivnˇe (pˇrepravn´e).
d) Z manaˇ zersk´ eho hlediska se n´ aklady posuzuj´ı pˇredevˇs´ım dle: • rozliˇsen´ı tzv. relevantn´ıch n´aklad˚ u. N´aklady z tohoto u ´ hlu pohledu m˚ uˇzeme totiˇz dˇelit na explicitn´ı a implicitn´ı. – Explicitn´ı – jsou n´ aklady, kter´e mus´ı firma re´alnˇe vynaloˇzit v penˇeˇzn´ı podobˇe na n´akup nebo n´ajem v´ yrobn´ıch faktor˚ u (mzdov´e n´aklady, n´akup stroj˚ u, materi´alu atd.). M˚ uˇzeme je zjistit v u ´ˇcetnictv´ı. – Implicitn´ı – jsou n´aklady, kter´e firma re´ alnˇe neplat´ı. Jedn´a se o uˇsl´ y pˇr´ıjem“ ” z v´ yrobn´ıch faktor˚ u, kter´e jsou ve vlastnictv´ı firmy. Podnikatel m´ a totiˇz vˇzdy dvˇ e moˇ znosti, bud’ m˚ uˇze podnikat se sv´ ymi v´ yrobn´ımi faktory s´am anebo je pronajmout jin´emu podnikateli. Pokud se rozhodne podnikat s´am, vzd´av´ a se mzdy, kterou mohl z´ıskat jako zamˇestnanec jin´e firmy, u ´ roku z kapit´alu, kter´ y mohl uloˇzit v bance, popˇr´ıpadˇe renty z pron´ajmu z p˚ udy ˇci n´ajemn´eho z pron´ ajmu vˇsech hospod´ aˇrsk´ ych prostˇredk˚ u.
Kapitola 5. N´ aklady
75
Takov´eto n´ aklady naz´yv´ ame alternativn´ı n´ aklady neboli n´ aklady obˇetovan´e Alternativn´ı n´ aklady pˇr´ıleˇzitosti. Implicitn´ı n´aklady jsou tedy alternativn´ı n´aklady v´ yrobn´ıch faktor˚ u ve vlastnictv´ı majitele firmy, kdeˇzto explicitn´ı n´aklady jsou alternativn´ı n´aklady pouˇz´ıv´ an´ı ciz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u. ´ vahy i tzv. pˇ r´ır˚ ustkov´ e Pˇr´ır˚ ustkov´e • Manaˇzeˇri vˇsak pˇri kaˇzd´em rozhodov´an´ı mus´ı br´at do u n´ aklady, tzn. jen ty n´aklady, kter´e jsou t´ımto rozhodov´an´ım ovlivnˇeny. Zb´ yvaj´ıc´ı a utopen´e n´aklady se povaˇzuj´ı za irelevantn´ı tomuto rozhodnut´ı a naz´ yvaj´ı se utopen´ e n´ aklady. n´aklady ˇ Rada velk´ ych firem vyr´ ab´ı velk´e mnoˇzstv´ı produkce a spoustu r˚ uzn´ ych sortimentn´ıch druh˚ u, nˇekter´e svˇetov´e firmy pak desetitis´ıce jednotliv´ ych poloˇzek. Proto se pro posuzov´ an´ı Agreg´atn´ı efektivity podnik´an´ı, pro rozhodov´an´ı o strategii v´ yroby a prodeje pouˇz´ıv´a agreg´ atn´ıch ukazatele ukazatel˚ u. Jsou to pˇredevˇs´ım: • celkov´ e n´ aklady, tj. souhrn vˇsech n´aklad˚ u, kter´e vzniknou pˇri v´ yrobˇe za urˇcitou ˇcasovou jednotku, • pr˚ umˇ ern´ e n´ aklady, tj. celkov´e n´aklady pˇripadaj´ıc´ı na jednotku v´ yroby, • mezn´ı (margin´ aln´ı) n´ aklady, tj. pˇr´ır˚ ustek n´aklad˚ u pˇri r˚ ustu v´ yroby pr´avˇe o jednu jednotku. V pr˚ ubˇehu ˇcinnosti podniku se rozv´ıjej´ıc´ı se podnik ˇc´ast sv´eho zisku investuje, vznikaj´ı investiˇcn´ı n´aklady. Po skonˇcen´ı ˇcinnosti podniku (dobrovolnˇe nebo nucenˇe) vznikaj´ı n´aklady likvidaˇcn´ı. N´aklady jsou d˚ uleˇzit´ ym ukazatelem ˇcinnosti podniku, jejich stav a pˇredevˇs´ım pohyb charakterizuje hospod´ arnost. Z´akladem ˇr´ızen´ı n´aklad˚ u je jejich pl´anov´an´ı a n´asledn´a kontrola skuteˇcn´eho v´ yvoje. ´ Ukol k textu ˇ c. 13: Kaˇzd´a firma bude m´ıt jinou strukturu n´aklad˚ u. N´aklady ˇcasto z´avis´ı na cel´e ˇradˇe vnˇejˇs´ıch i vnitˇrn´ıch faktor˚ u. Napˇr´ıklad cestovn´ı kancel´aˇr bude m´ıt sloˇzen´ı n´aklad˚ u neˇz dopravn´ı kancel´aˇr. Pokuste se nyn´ı urˇcit v ˇcem bude m´ıt nejvˇetˇs´ı n´ akladov´e poloˇzky napˇr´ıklad pekaˇr. . ........................................................................................ . ........................................................................................
5.2
Pl´ anov´ an´ı n´ aklad˚ u a jejich kontrola
Ve vˇetˇsinˇe organizac´ı je pl´ an n´aklad˚ u souˇc´ ast´ı celkov´eho finanˇcn´ıho pl´anu. Ten obsahuje pl´ an v´ ynos˚ u, n´ aklad˚ u a zisku, pl´ an rozdˇelen´ı zisku, popˇr. dalˇs´ı d´ılˇc´ı finanˇcn´ı pl´any. Pl´an v´ ykon˚ u, n´aklad˚ u a tvorby zisku je prakticky pl´anovan´ yu ´ˇcet zisk˚ u a ztr´at (tedy u ´ˇcetn´ı v´ ykaz zvan´ y v´ ysledovka“). V´ ypoˇcty jeho poloˇzek navazuj´ı na ostatn´ı ˇca´sti pl´ anu podniku, ” napˇr´ıklad provozn´ı v´ ynosy na pl´an odbytu, mzdy na pl´ an mezd apod. C´ılem pl´anov´an´ı n´aklad˚ u je dos´ahnout jejich sn´ıˇzen´ı. Proto pl´anov´an´ı n´aklad˚ u nen´ı jen pasivn´ım odrazem skuteˇcnosti, ale aktivnˇe na ni p˚ usob´ı tak, ˇ ze vytv´ aˇ r´ı tlak na sniˇ zov´ an´ı n´ aklad˚ u ve vˇsech oblastech ˇcinnosti. Pl´anovac´ı metody vych´azej´ı z podrobn´ ych pl´anovac´ıch podklad˚ u, jako jsou pl´any v´ yroby, normy spotˇreby, limity, kolektivn´ı dohody (pl´ any r˚ ustu mezd) atd. Pˇri pl´ anov´ an´ı n´ aklad˚ u se postupuje obvykle ve dvou f´az´ıch: • V prvn´ı f´ azi se vypracov´av´a nejprve n´ avrh pl´anu. Nejprve se vypracuj´ı rozpoˇcty hospod´aˇrsk´ ych stˇredisek pomocn´e a obsluˇzn´e v´ yroby, potom hospod´aˇrsk´ ych stˇredisek
F´ aze pl´ anov´ an´ı n´ aklad˚ u
76
5.2 Pl´anov´an´ı n´aklad˚ u a jejich kontrola hlavn´ı produkce (spotˇrebov´avaj´ı v´ ykony hospod´aˇrsk´ ych stˇredisek pomocn´e a obsluˇzn´e produkce) a reˇzijn´ıch hospod´aˇrsk´ ych stˇredisek (z´asobovac´ıho, odbytov´eho, spr´avn´ıho u ´tvaru). Zjiˇstˇen´e rozpoˇctovan´e n´aklady v ˇclenˇen´ı na pˇr´ım´e a reˇzijn´ı se transformuj´ı do poloˇzek prvotn´ıch n´ akladov´ ych druh˚ u, ve kter´ ych je sestavov´ an pl´an v´ ynos˚ u, n´ aklad˚ u a zisku. • Ve druh´ e f´ azi, tj. po vypracov´ an´ı pl´anu a jeho schv´ alen´ı veden´ım organizace, nast´av´a obr´ acen´ y proces transformace ve stˇredisc´ıch prvotn´ıch n´ akladov´ ych druh˚ u do n´ aklad˚ u jednicov´ ych a reˇzijn´ıch a doplnˇen´ı prvotn´ıch n´aklad˚ u o n´aklady druhotn´e.
Pˇri prvotn´ım sestaven´ı pl´anovan´ ych n´aklad˚ u se jedn´ a vesmˇes o pˇr´ıliˇs vysok´e hodnoty, je proto tˇreba hledat moˇzn´e rezervy ve sniˇzov´an´ı n´aklad˚ u. Proto obˇe f´aze prob´ıhaj´ı nˇekolikr´ at, opakuj´ı se, prol´ınaj´ı se, dokud se nedos´ahne moˇzn´eho sn´ıˇzen´ı. Pˇri pl´ anov´an´ı je tak´e tˇreba br´at v u ´ vahu rozd´ıln´ y charakter jednicov´ ych a reˇzijn´ıch n´aklad˚ u. Ten vyvol´av´a i potˇrebu rozd´ıln´eho zp˚ usobu jejich pl´anov´ an´ı. Pˇ ri pl´ anov´ an´ı (tj. rozpoˇctov´ an´ı) jednicov´ ych n´ aklad˚ u se vych´az´ı z pl´anovan´eho objemu a struktury v´ ykon˚ u (produkt˚ u a sluˇzeb), norem spotˇreby produkˇcn´ıch ˇcinitel˚ u a jejich cen a tarif˚ u. Pl´an lze sestavit pomˇernˇe pˇresnˇe, pokud zohledn´ıme moˇzn´e inflaˇcn´ı vlivy ˇci jin´e zmˇeny, kter´e v budouc´ım obdob´ı mohou nastat.
Vari´ atory
Standardn´ı n´ aklady
Controllig
Pl´ anov´ an´ı reˇ zijn´ıch n´ aklad˚ u je n´ aroˇcnˇejˇs´ı a komplikovanˇejˇs´ı. Pokud to jde, pouˇzij´ı se technicky zd˚ uvodnˇen´e normy nebo ukazatele spotˇreby. Vˇetˇsinou vych´az´ıme ze zkuˇsenost´ı z minul´ ych let, ˇcasto pouˇz´ıv´ ame jako nez´avisle promˇennou (vztahovou veliˇcinu), nejˇcastˇeji velikost mezd, ale i jin´e veliˇciny. Pouˇz´ıv´a se i tzv. vari´ ator˚ u, coˇz jsou ˇc´ısla, ud´ avaj´ıc´ı o kolik procent se zv´ yˇs´ı n´aklady, zv´ yˇs´ı-li se v´ ykon nebo jin´a vztahov´a veliˇcina o 1 %. Vypoˇctou se jako pod´ıl variabiln´ıch n´ aklad˚ u na celkov´ ych n´akladech pˇr´ısluˇsn´e reˇzijn´ı poloˇzky nebo celkov´ ych reˇzijn´ıch n´ akladech. Z jejich konstrukce je zˇrejm´e, ˇze mohou dosahovat hodnot v intervalu od nuly (vˇsechny n´ aklady jsou fixn´ı) do 1 (vˇsechny n´aklady jsou variabiln´ı). Vari´ ator˚ u se rovnˇeˇz pouˇz´ıv´ a pro normov´an´ı n´aklad˚ u. V pl´anov´ an´ı a n´ aslednˇe i v kontrole n´ aklad˚ u se ˇcasto pouˇz´ıv´ a tzv. metoda standardn´ıch neboli normovan´ ych n´ aklad˚ u. Vych´az´ı z toho, ˇze kaˇzd´a standardn´ı n´ akladov´ a poloˇzka vznik´a jako souˇcin natur´aln´ı normy spotˇreby v´ yrobn´ıho ˇcinitele (standardn´ıho mnoˇzstv´ı spotˇreby materi´alu, pr´ace) a pˇredem stanoven´ ych, tj. standardn´ıch n´ aklad˚ u za jednotku pˇri pl´ anovan´em objemu v´ ykon˚ u. T´ım se stanov´ı standardn´ı n´aklady na jednotku v´ ykonu. Standardn´ı n´aklady se pouˇz´ıvaj´ı v kalkulac´ıch a v rozpoˇctech stˇredisek. Odchylka od standardu (normy) vznik´a lepˇs´ım nebo horˇs´ım vyuˇzit´ım podm´ınek, za kter´ ych byly standardy stanoveny. Svˇedˇc´ı o lepˇs´ı nebo horˇs´ı pr´ aci stˇrediska, odpovˇedn´eho za jejich vznik. To je objektivn´ı pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze standardy jsou objektivn´ı, ˇze prov´ad´ıme jejich aktualizace a zohledˇ nujeme v´ yvoj cel´e ˇrady ekonomick´ ych parametr˚ u. Zjiˇstˇen´e odchylky se proto ˇclen´ı podle r˚ uzn´ ych hledisek, napˇr. podle pˇr´ıˇciny vzniku se odchylky u jednicov´ ych n´aklad˚ u ˇclen´ı na n´akladov´e (cenov´e) a mnoˇzstevn´ı (kvantitativn´ı) odchylky, u reˇzijn´ıch n´aklad˚ u na spotˇrebn´ı a objemov´e. D˚ uleˇzit´e je zjiˇ stˇ en´ı vzniku odchylek podle m´ısta vzniku a podle odpovˇ ednosti, ˇcili podle jednotliv´ ych stˇredisek. Kaˇzdou odchylku od standardu (normy) je nutn´e dokumentovat, zjistit jej´ı pˇr´ıˇcinu, m´ısto vzniku (to se m˚ uˇze liˇsit od m´ısta, kter´e je za urˇcit´e n´aklady odpovˇedn´e), odmˇenit nebo naopak postihnout stˇredisko, kter´e odchylku zp˚ usobilo a uˇcinit opatˇren´ı, aby pˇrekroˇcen´ı standardn´ıch n´aklad˚ u se neopakovalo. V souˇcasn´e dobˇe se ˇr´ızen´ı n´ aklad˚ u st´ av´a souˇc´ast´ı controllingu. Kontrola v´ yvoje n´ aklad˚ u by mˇela b´ yt pravidelnou souˇca´st´ı ˇr´ızen´ı podniku na kaˇzd´em stupni managementu. Cviˇ cen´ı ˇ c. 7: Vyberte si urˇcit´ y v´ ykon (jako napˇr´ıklad peˇcen´ı kol´aˇc˚ u, opravu osobn´ıho automobilu ˇci jin´e ˇcinnosti, kter´e jsou V´am bl´ızk´e) a pokuste se vyj´adˇrit v r˚ uzn´em ˇclenˇen´ı n´aklad˚ u o jejich
Kapitola 5. N´ aklady
77
aktu´aln´ı penˇeˇzn´ı vyj´adˇren´ı, vˇcetnˇe rozboru tˇr´ıdˇen´ı tˇechto n´aklad˚ u dle r˚ uzn´ ych (v textu uveden´ ych) hledisek. Voln´ y list vloˇzte do studijn´ı opory a k pˇr´ıpravˇe na zkouˇsku. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Teorie n´aklad˚ u je rozs´ahl´a, jej´ı problematika je na samostatnou odbornou publikaci. Pokud V´as tato problematika v´ıce zaj´ım´a, odkazuji na uˇcebnice prof. Synka a kolektivu (napˇr. Manaˇzersk´a ekonomika). Pˇredevˇs´ım r˚ uzn´e metody tvorby norem, limit˚ u, standard˚ u by st´aly za podrobnˇejˇs´ı studium, pokud se chcete speci´alnˇe vˇenovat t´eto stabiln´ı podnikov´e ˇcinnosti. Pr˚ uvodce studiem: Pl´anov´an´ı a kontrola n´ aklad˚ u je pouze jednou z nezbytn´ ych ˇca´st´ı pˇri urˇcov´ an´ı hospod´arnosti. Druhou stranu tvoˇr´ı pl´ anov´ an´ı a kontrola v´ ynos˚ u. N´ aslednˇe pak pˇripad´ avu ´vahu pl´ anov´ an´ı zisku (pˇr´ıpadnˇe ztr´ aty, nebot’ i ta m˚ uˇze b´ yt v od˚ uvodnˇen´ ych pˇr´ıpadech u ´ˇceln´a a potˇrebn´ a, napˇr´ıklad pro nastartov´ an´ı budouc´ıho rozvoje). Potˇrebnost sniˇzov´an´ı n´ aklad˚ u a zvyˇsov´an´ı v´ ynos˚ u, jakoˇzto i u ´ˇceln´e vyuˇz´ıv´an´ı zisku patˇr´ı k z´akladn´ım poˇzadavk˚ um na ˇcinnost managementu podnik˚ u. Pokud chcete p˚ usobit v podnikov´e sf´eˇre na manaˇzersk´ ych funkc´ıch mˇeli byste tˇemto z´akladn´ım ekonomick´ ym pojm˚ um podnikov´e ekonomie vˇenovat n´aleˇzitou pozornost. Shrnut´ı:
• N´ aklady pˇredstavuj´ı v penˇeˇzn´ım vyj´adˇren´ı spotˇrebu vˇecn´ ych prostˇredk˚ u a pr´ace. • Pro jejich tˇr´ıdˇen´ı se uˇz´ıv´a r˚ uzn´ ych hledisek, napˇr´ıklad podle druhu, u ´ˇcelu, podle vztahu n´aklad˚ u k objemu produkce, z hlediska manaˇzersk´eho rozhodov´ an´ı ˇci dle m´ısta vzniku. • Pˇr´ım´e n´ aklady lze stanovit pˇr´ımo na kalkulaˇcn´ı jednici, nepˇr´ım´e nikoliv. • Typick´ ymi pˇredstaviteli nepˇr´ım´ ych n´aklad˚ u jsou reˇzie. • Rozezn´ av´ ame n´ aklady poˇrizovac´ı, provozn´ı, investiˇcn´ı a likvidaˇcn´ı. aklady se dˇel´ı na n´aklady produkˇcn´ı ˇcinnosti a n´aklady neprodukˇcn´ı • Provozn´ı n´ ˇcinnosti. • Produkˇcn´ı n´ aklady se dˇel´ı na technologick´e n´aklady a n´aklady na obsluhu a ˇr´ızen´ı. • Z´akladn´ımi vnitropodnikov´ ymi u ´ tvary jsou hospod´aˇrsk´a stˇrediska, (ve kter´ ych se sleduj´ı n´aklady, v´ ynosy a hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek) nebo n´akladov´a stˇrediska (sleduj´ı se n´ aklady). • Z´akladn´ım n´ astrojem ˇr´ızen´ı reˇzijn´ıch n´ aklad˚ u jsou rozpoˇcty, jejichˇz podkladem jsou normy a limity n´ aklad˚ u. • Podle vztahu n´aklad˚ u k objemu produkce dˇel´ıme n´aklady na st´ al´e (fixn´ı) a promˇenn´e (variabiln´ı). • Pl´ an n´ aklad˚ u je souˇc´ ast´ı celkov´eho finanˇcn´ıho pl´anu podniku. • Pro pl´ anov´ an´ı reˇzijn´ıch n´ aklad˚ u se pouˇz´ıv´a vari´ator˚ u. • Pˇri pl´anov´an´ı n´aklad˚ u a jejich kontrole se pouˇz´ıv´a metoda standardn´ıch neboli normovan´ ych n´ aklad˚ u na jednotku v´ ykonu. ˇ ızen´ı n´aklad˚ • R´ u je souˇca´st´ı controllingu, komplexn´ıho pl´anov´ an´ı, vyhodnocov´an´ı a ˇr´ızen´ı podnikov´ ych ˇcinnost´ı.
78
5.2 Pl´anov´an´ı n´aklad˚ u a jejich kontrola
Pojmy k zapamatov´ an´ı: • • • • • • •
N´ aklady N´ aklady N´ aklady N´ aklady N´ aklady N´ aklady N´ aklady
poˇrizovac´ı/likvidaˇcn´ı provozn´ı/investiˇcn´ı produkˇcn´ı/neprodukˇcn´ı pˇr´ım´e/nepˇr´ım´e st´ al´e/promˇenn´e na kalkulaˇcn´ı jednici/reˇzijn´ı implicitn´ı/explicitn´ı
• • • • • • •
N´aklady obˇetovan´e pˇr´ıleˇzitosti N´aklady pˇr´ır˚ ustkov´e/utopen´e N´aklady pr˚ umˇern´e, celkov´e, mezn´ı Limity a normy N´aklady standardn´ı Vari´atory Controlling
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
Jak byste definovali n´ aklady? Podle jak´ ych hledisek dˇel´ıme n´ aklady? Co jsou to kalkulaˇcn´ı jednice? Co jsou to mezn´ı n´ aklady? Co jsou to n´ aklady obˇetovan´e pˇr´ıleˇzitosti? Jak se od sebe liˇs´ı n´ akladov´ a a hospod´aˇrsk´a stˇrediska? Co jsou to pˇr´ır˚ ustkov´e a utopen´e n´aklady? Co jsou n´ aklady explicitn´ı a implicitn´ı? Jak dˇel´ıme reˇzijn´ı n´ aklady? K ˇcemu se pouˇz´ıvaj´ı vari´ atory? Proˇc se n´ aklady pl´ anuj´ı? Jak´ a hlediska se berou v u ´vahu pˇri zjiˇst’ov´an´ı odchylek? Co je to controlling? Jak´e jsou nejvˇetˇs´ı n´ aklady u vˇetˇsiny ˇcesk´ ych podnik˚ u a instituc´ı?
Autotest: 1. Mezn´ı n´ aklady: (a) jsou n´ aklady, kter´e firma re´alnˇe neplat´ı (b) pˇredstavuj´ı pˇr´ır˚ ustek n´ aklad˚ u pˇri r˚ ustu v´ yroby pr´avˇe o jednu jednotku u, kter´e vzniknou pˇri v´ yrobˇe za urˇcitou ˇcasovou jednotku (c) je souhrn vˇsech n´aklad˚ 2. Explicitn´ı n´ aklady: (a) jsou n´ aklady, kter´e m˚ uˇzeme zjistit v u ´ˇcetnictv´ı (b) nem˚ uˇzeme zjistit v u ´ˇcetnictv´ı (c) jsou n´ aklady, kter´e nejsou ovlivnˇeny manaˇzersk´ ym rozhodov´an´ım 3. U odpis˚ u plat´ı, ˇze se jejich v´ yˇse: (a) zvyˇsuje v pˇr´ım´e z´ avislosti na objemu v´ yroby (b) zvyˇsuje se progresivnˇe v z´ avislosti na objemu v´ yroby (c) objem v´ yroby nem´ a vliv na v´ yˇsi odpis˚ u
Kapitola 5. N´ aklady
79
4. Vari´ atory se vypoˇc´ıtaj´ı: (a) jako pod´ıl fixn´ıch n´ aklad˚ u na celkov´ ych n´akladech pˇr´ısluˇsn´e reˇzijn´ı poloˇzky (b) jako pod´ıl variabiln´ıch n´ aklad˚ u na celkov´ ych n´ akladech pˇr´ısluˇsn´e reˇzijn´ı poloˇzky nebo celkov´ ych reˇzijn´ıch n´akladech (c) jako pod´ıl reˇzijn´ıch n´ aklad˚ u na celkov´ ych n´akladech
80
Kapitola 6
Mzdy a odmˇ en ˇ ov´ an´ı Popis lekce: Lekce uv´ad´ı u ´ˇcastn´ıka do problematiky mezd, mzdov´e politiky, odmˇen ˇ ov´an´ı a sr´aˇzek na zdravotn´ı a soci´aln´ı zabezpeˇcen´ı zamˇestnanc˚ u i zamˇestnavatele. Lekce m´ a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 6.1 6.2 6.3
Mzdy a sr´ aˇzky z mezd Odmˇen ˇov´ an´ı Pojistn´e na soci´aln´ı zabezpeˇcen´ı a pˇr´ıspˇevek na st´atn´ı politiku zamˇestnanosti a zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı
Mzdov´e n´ aklady pˇredstavuj´ı podstatnou sloˇzku celkov´ ych n´aklad˚ u podnik´an´ı a jsou ˇcasto pod kontrolou odbor˚ u i vl´ ady. D´ elka lekce: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Hrub´ a mzda, sr´aˇzky, pˇr´ıplatky, pojistn´e zdravotn´ı a soci´aln´ı, ˇcist´ a mzda, minim´aln´ı mzda, zdaniteln´ y z´ aklad, vymˇeˇrovac´ı z´aklad, pohybliv´e sloˇzky mezd, formy mezd, determinanty mezd, mzdov´ y benchmarking, mzdov´ y list. Motivace k lekci: Po pˇreˇcten´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •
vysvˇetlit pojmy mzda, sr´ aˇzky z mezd, pojistn´e zdravotn´ı a soci´aln´ı, prok´ azat znalosti v problematice pojistn´eho, ˇ objasnit z´ akladn´ı zp˚ usoby odmˇen ˇov´an´ı v CR, popsat formy mezd a zp˚ usob v´ ypoˇct˚ u mezd a povinn´ ych sr´aˇzek v praxi.
V´ yklad: Podstatnou ˇca´st n´aklad˚ u tvoˇr´ı mzdy. Pod´ıvejme se proto na z´akladn´ı pojmy z t´eto oblasti, kter´ a zaj´ım´a kaˇzd´eho pracovn´ıka, zamˇestnance i zamˇestnavatele, jakoˇz i manaˇzery vˇsech stupˇ n˚ u.
81
82
6.1 Mzdy a sr´aˇzky z mezd
6.1
Pr´ avn´ı r´ amec
Mzdy a sr´ aˇ zky z mezd
Kaˇzd´a firma m˚ uˇze m´ıt neomezen´ y poˇcet zamˇestnanc˚ u. I fyzick´ a osoba, samostatn´ y, drobn´ y podnikatel m˚ uˇze m´ıt jednoho, nˇekolik, popˇr´ıpadˇe niˇc´ım neomezen´ y poˇcet sv´ ych zamˇestnanc˚ u. V takov´em pˇr´ıpadˇe vˇsak i pro nˇeho plat´ı vˇsechny pr´avn´ı pˇredpisy vztahuj´ıc´ı se k povinnostem zamˇestnavatel˚ u v˚ uˇci zamˇestnanc˚ um. Z´akladn´ı pr´avn´ı r´amec pro zamˇestn´av´an´ı osob je d´an tˇemito pr´ avn´ımi normami: • • • • • •
z´ akon´ıkem pr´ ace (vˇsechny pr´ avn´ı pˇredpisy vˇzdy v posledn´ım, aktu´aln´ım znˇen´ı), z´ akonem o mzdˇe, z´ akonem o platu, naˇr´ızen´ım vl´ ady o minim´ aln´ı mzdˇe, z´ akonem o nemocensk´em pojiˇstˇen´ı zamˇestnanc˚ u, z´akonem o pojistn´em na soci´aln´ı zabezpeˇcen´ı a pˇr´ıspˇevku na st´atn´ı politiku zamˇestnanosti, • z´ akonem o zdravotn´ım pojiˇstˇen´ı, • z´akonem o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u (ˇc´ast t´ ykaj´ıc´ı se danˇe z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob (FO) ze z´ avisl´e ˇcinnosti), • doplˇ nuj´ıc´ımi mzdov´ ymi pˇredpisy, tj. vˇetˇsinou naˇr´ızen´ımi vl´ady a dalˇs´ımi pr´avn´ımi pˇredpisy. a) Mzda Za vykonanou pr´aci pˇr´ısluˇs´ı zamˇestnanci mzda. Mzda zamˇestnance se vˇetˇsinou sjedn´av´a v pracovn´ı smlouvˇ e nebo v jin´e smlouvˇe (dle § 244 z´akon´ıku pr´ace) nebo v kolektivn´ı smlouvˇe. Nesm´ı b´ yt niˇzˇs´ı neˇz je mzda minim´aln´ı stanoven´a pˇr´ısluˇsn´ ym platn´ ym naˇr´ızen´ım vl´ ady. K z´ akladn´ı mzdˇe je dle z´ akona nutn´e pˇrid´avat pˇ r´ıplatky. Ty jsou stanoveny za: • pr´ aci pˇresˇcas, • za dobu pr´ace ve sv´atek (pˇr´ıplatek m˚ uˇze m´ıt i podobu n´ahradn´ıho volna, pokud se tak zamˇestnanec a zamˇestnavatel dohodnou), • za pr´ aci ve zt´ıˇzen´em a zdrav´ı ˇskodliv´em pracovn´ım prostˇred´ı, • za pr´ aci v noci, Pozn´amka: (podle z´akon´ıku pr´ace je prac´ı v noci pr´ace konan´a v dobˇe mezi 22. aˇz 6. hodinou, mzdov´e zv´ yhodnˇen´ı vˇsak pˇr´ısluˇs´ı pracovn´ıkovi pouze tehdy, trv´ a-li pr´ace v noci alespoˇ n 3 hodiny). • zamˇestnanci pˇr´ısluˇs´ı tak´e odmˇena za pracovn´ı pohotovost, pokud je sjedn´ana v pracovn´ı smlouvˇe. V´ yplata
ˇ ˇr´ıd´ı n´ V´ yplata mzdy se v CR asleduj´ıc´ımi z´akladn´ımi pravidly: • Mzda je splatn´a pozadu za mˇes´ıˇcn´ı obdob´ı, a to nejpozdˇeji k ultimu n´asleduj´ıc´ıho kalend´aˇrn´ıho mˇes´ıc (pokud nebylo v kolektivn´ı smlouvˇe dohodnuto jinak, tj. dˇr´ıve, z´ alohovˇe nebo s pˇredem odsouhlasen´ ym odkladem), an´ım na osobn´ı konto zamˇestnance u jeho konkr´etn´ıho • mzda se obvykle vypl´ac´ı zas´ıl´ penˇeˇzn´ıho u ´stavu, starˇs´ı zp˚ usob byl v pracovn´ı dobˇe a na pracoviˇsti v hotovosti (tzv. s´ aˇckov´ an´ı), uˇctov´an´ı mzdy je zamˇestnavatel povinen vydat zamˇestnanci p´ısemn´ y • pˇri mˇes´ıˇcn´ım vy´ doklad obsahuj´ıc´ı u ´daje o jednotliv´ ych sloˇzk´ ach mzdy a o proveden´ ych sr´aˇzk´ ach (tzv. v´ yplatn´ı a z´ uˇ ctovac´ı listina). Na ˇza´dost zamˇestnance pak zamˇestnavatel pˇredkl´ad´a k nahl´ednut´ı i doklady, na jejichˇz z´akladˇe byla mzda vypoˇctena, • zamˇestnanec m˚ uˇze k pˇrijet´ı mzdy p´ısemnˇe zmocnit jinou osobu. Manˇ zelu (manˇ zelce) lze mzdu vyplatit jen na z´ akladˇ e p´ısemn´ eho zmocnˇ en´ı.
Kapitola 6. Mzdy a odmˇen ˇov´ an´ı
83
Pr˚ umˇ ern´ y v´ ydˇ elek Je d˚ uleˇzit´ ym ukazatelem pouˇz´ıvan´ ym pro celou ˇradu dalˇs´ıch mzdov´ ych n´aleˇzitost´ı, pˇredevˇs´ım pro v´ ypoˇcty pˇr´ıplatk˚ u. V´ yvoj tohoto ekonomick´eho ukazatele zaznamenal v pr˚ ubˇehu posledn´ıch let ˇcetn´e zmˇeny. V souˇcasn´e dobˇe plat´ı pro urˇcen´ı tohoto d˚ uleˇzit´eho u ´daje pro dalˇs´ı mzdov´e propoˇcty tento zp˚ usob jeho v´ ypoˇctu: • pr˚ umˇern´ y v´ ydˇelek pro pracovnˇepr´avn´ı u ´ˇcely zjiˇst’uje zamˇestnavatel z hrub´e mzdy z´ uˇctovan´e zamˇestnanci k v´ yplatˇe v tzv. rozhodn´em obdob´ı a z doby odpracovan´e v rozhodn´em obdob´ı. V souˇcasn´e dobˇe (2008) je rozhodn´ ym obdob´ım pˇ redchoz´ı kalend´ aˇ rn´ı ˇ ctvrtlet´ı, pr˚ umˇern´ y v´ ydˇelek se zjiˇst’uje k prvn´ımu dni n´asleduj´ıc´ıho kalend´ aˇrn´ıho mˇes´ıce, • pr˚ umˇern´ y v´ ydˇelek se zjiˇst’uje jako pr˚ umˇern´ y hodinov´ y v´ ydˇelek, popˇr´ıpadˇe jako pr˚ umˇern´ y denn´ı (smˇenov´ y) v´ ydˇelek, • jako mzda se pro u ´ˇcely zjiˇst’ov´an´ı pr˚ umˇern´eho v´ ydˇelku posuzuje i odmˇena nebo jin´ y pˇr´ıjem poskytovan´ y zamˇestnanci za pr´ aci v jeho zamˇestn´ an´ı konan´em v jin´em pracovn´ım vztahu neˇz v pracovn´ım pomˇeru, • vykon´ av´a-li zamˇestnanec pr´aci v nˇekolika pracovn´ıch vztaz´ıch u t´ehoˇz zamˇestnavatele, posuzuje se mzda v kaˇzd´em pracovn´ım vztahu samostatnˇ e. Ostatn´ı pravidla jsou sp´ıˇse v´ yjimkami, proto se d´ale zamˇeˇr´ıme na obecn´a pravidla tˇ r´ı aloh na daˇ n z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob ze z´ akladn´ıch sloˇ zek pravideln´ ych sr´ aˇ zek, tj. z´ z´avisl´e ˇcinnosti a platby z´akonn´eho pojiˇstˇen´ı na soci´aln´ı zabezpeˇcen´ı a zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı, kter´e jsou nezbytn´e u vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u a pro vˇsechny jeho zamˇestnance. ´ Ukol k textu ˇ c. 14: Doklad, kter´ y doprov´az´ı v´ yplatu mezd, a kter´ y zobrazuje veˇsker´e pˇr´ıjmy a sr´aˇzky zamˇestnance za pˇredch´ azej´ıc´ı mˇes´ıc, m´ a v bˇeˇzn´em ˇzivotˇe historick´ y n´ azev, jenˇz uˇz´ıv´ame dosud, i kdyˇz sv´ ym form´atem jiˇz neodpov´ıd´a tomuto oznaˇcen´ı. Pokuste se oznaˇcit tento lidov´ y v´ yraz do dalˇs´ıho ˇr´ adku. . ........................................................................................ b) Sr´ aˇ zky z mezd Z v´ yˇse tzv. hrub´e mzdy“ (hrub´ a mzda je souhrn veˇsker´ych pˇr´ıjm˚ u zamˇestnance za uplynul´y ” mˇes´ıc, tj. z´ akladn´ı mzdy, pr´emi´ı, odmˇen, pˇr´ıplatk˚ u, n´ahrad atd.) mus´ı zamˇestnavatel: • vypoˇc´ıtat, • srazit a • odv´est ˇ ast tˇechto sr´ sr´aˇzky z mezd a uskuteˇcnit jejich odvod na pˇr´ısluˇsn´e instituce. C´ aˇzek je povinn´a (je d´ ana v´ yˇse uveden´ ymi z´akony), ˇc´ast sr´aˇzek je dobrovoln´a (zamˇestnanec si s´am poˇz´adal o tyto sr´ aˇzky a jejich zas´ıl´ an´ı na pˇr´ısluˇsn´a m´ısta, jedn´a se napˇr´ıklad o spoˇren´ı, alimenty, sponzorstv´ı atd.). Nˇ ekter´ e sr´ aˇ zky jsou povinn´ e a zamˇestnavatel je poˇc´ıt´a, sr´ aˇz´ı, odv´ ad´ı a u ´ˇctuje vˇ sem sv´ ym zamˇestnanc˚ um. Zamˇestnavatel mus´ı srazit ze mzdy n´asleduj´ıc´ı poloˇzky: • z´alohu danˇe z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob (FO) ze z´avisl´e ˇcinnosti (v pr˚ ubˇehu roku sr´ aˇz´ı z´ alohy, ke konci roku prov´ ad´ı z´ uˇctov´an´ı), • pojistn´e na soci´aln´ı zabezpeˇcen´ı, pˇr´ıspˇevek na st´atn´ı politiku zamˇestnanosti a pojistn´e zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı.
Povinnosti zamˇestnavatele
84
6.1 Mzdy a sr´aˇzky z mezd
Dalˇs´ı sr´ aˇzky jsou moˇzn´e, popˇr´ıpadˇe vypl´ yvaj´ı z r˚ uzn´ ym naˇr´ızen´ı, jako napˇr´ıklad: • ˇca´stky postiˇzen´e v´ ykonem rozhodnut´ı naˇr´ızen´ ym soudem nebo org´anem st´atn´ı spr´avy (jedn´ a se napˇr´ıklad o spl´ acen´ı aliment˚ u, manka, hypoteˇcn´ıch spl´atek apod.), usledku pravomocnˇe uloˇzen´eho n´apravn´eho opatˇren´ı • ˇc´astky propadaj´ıc´ı st´atu v d˚ a penˇeˇzit´e tresty (pokuty), jakoˇz i n´ ahrady uloˇzen´e zamˇestnanci vykonateln´ ym rozhodnut´ım pˇr´ısluˇsn´ ych org´ an˚ u, atd. Tˇechto pˇreplatk˚ u, kter´e m˚ uˇze zamˇestnavatel sv´emu zamˇestnanci srazit, je cel´a ˇrada, vˇzdy se vˇsak mus´ı jednat o pravomocnˇe ukonˇcen´e naˇr´ızen´ı. ˇ Poˇrad´ı sr´ aˇzek ze mzdy stanovuje sv´ym naˇr´ızen´ım vl´ ada CR. Ze mzdy se mu nejprve sraz´ı z´ aloha na daˇ n z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob, pojistn´e na soci´ aln´ı zabezpeˇcen´ı, pˇr´ıspˇevek na st´ atn´ı politiku zamˇestnanosti a pojistn´e na vˇseobecn´e zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı. Ostatn´ı sr´aˇzky ze mzdy, dovolen´e z´ akonem o mzdˇe, lze prov´adˇet jen v rozsahu stanoven´em v obˇcansk´em soudn´ım ˇr´ adu (z´akon ˇc. 143/1992 Sb.) v platn´em znˇen´ı. Zamˇestnavatel pˇri v´ypoˇctu danˇe z pˇr´ıjm˚ u zamˇestnance vych´ az´ı z tzv. zdaniteln´e mzdy. Zdaniteln´ a mzda
Zdanitelnou mzdou se rozum´ı u ´ hrn pˇr´ıjm˚ u ze z´avisl´e ˇcinnosti z´ uˇctovan´ y nebo vyplacen´ y poplatn´ıkovi za kalend´aˇrn´ı mˇes´ıc nebo za zdaˇ novac´ı obdob´ı, vyjma pˇr´ıjm˚ u zdaniteln´ ych sr´ aˇzkou podle zvl´ aˇstn´ı sazby danˇe, sn´ıˇzen´ y o: • ˇc´astky sraˇzen´e nebo zamˇestnancem uhrazen´e na pojistn´e na soci´aln´ı zabezpeˇcen´ı, na pˇr´ıspˇevek na st´atn´ı politiku zamˇestnanosti a na pojistn´e na vˇseobecn´e zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı, kter´e je povinen platit kaˇzd´ y zamˇestnanec, ypoˇcet z´alohy za • prok´azan´e nezdaniteln´e ˇc´astky z´akladu danˇe. Z´aklad danˇe pro v´ kalend´ aˇrn´ı mˇes´ıc se sn´ıˇz´ı o 1/12 nezdaniteln´e ˇc´astky ze z´aklad˚ u danˇe. Z´ aloha ze zdaniteln´e mzdy z´ uˇctovan´e nebo vyplacen´e za kalend´ aˇrn´ı mˇes´ıc se stanov´ı podle tabulky ze z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u platn´ ych pro pˇr´ısluˇsn´ y rok. V z´avislosti na v´ yvoji mezd se tabulka ˇcasto mˇen´ı. Konkr´etn´ı u ´ daje platn´e pro dan´ y rok si mus´ı tedy zamˇestnavatel zjistit v platn´em znˇen´ı z´ akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u. Roˇ cn´ı z´ uˇ ctov´ an´ı z´ aloh na daˇ n z pˇ r´ıjm˚ u ze z´ avisl´ e ˇ cinnosti neprovede pl´atce (zamˇestnavatel) u toho poplatn´ıka, kter´ y pod´a nebo je povinen s´am podat daˇ nov´e pˇrizn´an´ı k dani. Pˇ r´ıklad: Zamˇestnanec vykon´av´ a kromˇe zamˇestnaneck´eho pracovn´ıho pomˇeru jeˇstˇe vlastn´ı podnikatelskou ˇcinnost v mimopracovn´ı dobˇe. V takov´em pˇr´ıpadˇe je povinen podat s´ am vlastn´ı daˇ nov´e pˇrizn´ an´ı. V´ ypoˇcet danˇe a roˇcn´ı z´ uˇctov´an´ı provede pl´atce danˇe nejpozdˇeji do 31. 3. z u ´ hrnu mezd z´ uˇctovan´ ych nebo vyplacen´ ych poplatn´ıkovi vˇsemi pl´atci postupnˇe.
Mzdov´e listy
Zamˇestnavatel´e, pl´atci danˇe, jsou povinni v´est pro poplatn´ıky, z jejichˇz mezd sr´aˇz´ı z´alohy, mzdov´e listy, rekapitulaci o sraˇzen´ ych z´aloh´ach a o dani sr´aˇzen´e podle zvl´ aˇstn´ı sazby za kaˇzd´ y kalend´ aˇrn´ı mˇes´ıc i za cel´e zdaˇ novac´ı obdob´ı. Mzdov´ y list m´ a pˇredepsan´e n´ aleˇzitosti, mus´ı b´ yt archivov´ an 10 rok˚ u. List obsahuje vˇsechny nutn´e u ´daje poˇc´ınaje hrubou mzdou a konˇce ˇcistou mzdou. List m´a 13 ˇra´dk˚ u, 12 ˇra´dk˚ u pro kaˇzd´ y mˇes´ıc, posledn´ı obsahuje kumulace na uplynul´e kalend´aˇrn´ı obdob´ı.
Kapitola 6. Mzdy a odmˇen ˇov´ an´ı
85
ˇ ast pro z´ C´ ajemce: ˇ astky, kter´e jsou od danˇe osvobozeny a nezdaniteln´e ˇc´astky jsou stanoveny v z´akonˇe C´ o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u (ˇc. 586/1992 Sb.), pokud m´ate z´ ajem se s nimi sezn´amit, vyhledejte si dan´ y z´akon. V tomto textu se podrobnˇeji sezn´am´ıte jen s pojistn´ ym, kter´e je vˇseobecnˇe platn´e pro kaˇzd´eho zamˇestnance. Zamˇestnavatel vypoˇcte, sraz´ı a pˇr´ısluˇsn´emu finanˇcn´ımu u ´ˇradu pak odv´ad´ı daˇ n z pˇr´ıjm˚ u FO ze z´avisl´e ˇcinnosti za kaˇzd´eho zamˇestnance z´ alohou. Proto ke konci u ´ˇcetn´ıho obdob´ı (k 31. 12. pˇredch´azej´ıc´ıho roku) mus´ı jeˇstˇe pˇresnˇe vypoˇc´ıtat dopoˇcet. Z´aloha ze zdaniteln´e mzdy z´ uˇctovan´e nebo vyplacen´e za kalend´aˇrn´ı mˇes´ıc se stanov´ı podle tabulky. Tato tabulka je souˇc´ast´ı z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u, m˚ uˇze se tedy kaˇzd´ y rok zmˇenit. Tabulku, platnou v roce 2006 m´ate uvedenou jiˇz v kapitole ˇc. 1 v ˇc´asti podnikatelsk´eho rozpoˇctu. Chcete-li nˇekomu spr´ avnˇe vypoˇc´ıtat daˇ n, mus´ıte m´ıt vˇzdy po ruce posledn´ı znˇen´ı tohoto z´akona.
6.2
Odmˇ en ˇ ov´ an´ı
Odmˇen ˇ ov´an´ı je vn´ım´ ano velmi u ´ zce s pojmem spravedlnost“ a lid´e velmi citlivˇe reaguj´ı ” na kaˇzd´e, nˇekdy i nepatrn´e nespravedlnosti v odmˇen ˇ ov´ an´ı, kter´e vˇzdy vedou k vytv´ aˇren´ı nedobr´eho soci´ aln´ıho klimatu na pracoviˇsti a nakonec i v cel´e organizaci. I kdyˇz jsou v´ yˇse penˇeˇzn´ıch odmˇen pˇredmˇetem utajen´ı, v ˇcesk´ ych pomˇerech se vesmˇes tyto v´ yˇse nepodaˇr´ı zcela utajit a pˇredevˇs´ım pˇri mimoˇr´ adn´ ych odmˇen´ach se pak st´ avaj´ı pˇredmˇetem z´avisti, zloby a dlouhodobˇe vytv´ aˇrej´ı konfliktn´ı situace. Naopak zase znaˇcnou chybou je naopak naprost´a nivelizace odmˇen ˇ ov´an´ı, kdy manaˇzeˇri vˇsech stupˇ n˚ u pouˇz´ıvaj´ı pro vˇsechny pracovn´ıky stejnou strukturu odmˇen. Odmˇen ˇ ov´ an´ı je vˇzdycky probl´em, nebot’ odmˇena by mˇela zahrnovat celou ˇradu r˚ uzn´ ych aspekt˚ u. Jak´ekoliv mzdov´e a platov´e syst´emy mus´ı vych´ azet z nˇekolika faktor˚ u, kter´e z´asadn´ım zp˚ usobem ovlivˇ nuj´ı v´ yˇsi mezd ˇci plat˚ u pro jednotliv´e kategorie pracovn´ık˚ u, respektive kter´e determinuj´ı nasazen´ı pˇr´ısluˇsn´e odmˇeny a dalˇs´ı rozhodov´an´ı manaˇzer˚ u. Mezi tzv. determinanty mezd a plat˚ u patˇr´ı napˇr´ıklad: Determinanty • • • • •
celkov´a v´ yˇse mzdov´ ych prostˇredk˚ u, kter´e organizace m˚ uˇze na odmˇen ˇov´an´ı vynaloˇzit, relativn´ı hodnota konkr´etn´ıho pracovn´ıka pro organizaci, situace a v´ yvoj na trhu pr´ ace (vnitˇrn´ım i vnˇejˇs´ım), celkov´ a v´ yˇse mezd a plat˚ u ve st´atˇe, kraji, m´ıstˇe, odvˇetv´ı a oboru, st´ avaj´ıc´ı legislativa v oblasti odmˇen ˇov´an´ı atd.
Tyto determinanty silnˇe ovlivˇ nuj´ı mzdov´e formy, struktury mezd a plat˚ u, jakoˇzto i zp˚ usoby nepenˇeˇzn´ıch forem odmˇen ˇov´ an´ı. Formy mezd se dˇel´ı do dvou skupin, a to jako z´akladn´ı (pevn´e) a doplˇ nkov´e (variabiln´ı). Mezi z´ akladn´ı formy patˇr´ı: • • • •
ˇcasov´ a mzda a plat, u ´kolov´ a ˇci v´ ykonov´ a mzda, pod´ılov´ a mzda (provize), smluvn´ı mzda.
´roveˇ n. Je moˇzn´ y souhrn Doplˇ nkov´ e formy jsou pˇriˇclenˇeny k z´akladn´ı mzdˇe a navyˇsuj´ı jej´ı u hned nˇekolika doplˇ nkov´ ych forem mzdy ke mzdˇe z´ akladn´ı. Mezi doplˇ nkov´e formy mezd a plat˚ u patˇr´ı:
Formy mezd
86
6.2 Odmˇen ˇov´an´ı • • • • • • • • • •
pr´emie, odmˇeny, osobn´ı ohodnocen´ı, povinn´e pˇr´ıplatky ke mzdˇe (jsou d´any pr´avn´ımi normami), nepovinn´e pˇr´ıplatky ke mzdˇe (ˇreˇs´ı kolektivn´ı smlouvy), z´ısk´ an´ı zamˇestnaneck´ ych akci´ı, d˚ uchodov´e pˇripojiˇstˇen´ı zamˇestnanc˚ u hrazen´e zamˇestnavatelem, odmˇen ˇov´ an´ı zlepˇsovac´ıch n´ avrh˚ u, specifick´e formy doplˇ nkov´ ych forem povinn´e a nepovinn´e dle odvˇetv´ı, mzdy za oˇcek´ avan´ y v´ ykon“ pouˇz´ıvan´e v zahraniˇc´ı. ”
Do odmˇen ˇov´an´ı rovnˇeˇz zasahuje st´at. St´at zasahuje dvoj´ım zp˚ usobem, a to pˇr´ımo u st´atn´ıch zamˇestnanc˚ u nebo nepˇr´ımo regulac´ı pr´avn´ıch pˇredpis˚ u. Pˇ r´ıklad: St´at u st´atn´ıch zamˇestnanc˚ u vytv´aˇr´ı syst´emy odmˇen ˇov´an´ı na z´akladˇe priorit st´atu a v souladu s finanˇcn´ımi moˇznostmi st´ atn´ıho rozpoˇctu. V´ yˇs´ı mezd vˇsak nepˇr´ımo reguluje i odmˇen ˇov´an´ı v soukrom´e sf´eˇre, nebo pˇr´ıliˇs velk´e diference by mohly zp˚ usobovat nechtˇen´e pohyby do st´ atn´ıch sluˇzeb ze stran zamˇestnanc˚ u soukrom´e sf´ery nebo naopak. St´ at tak v´ yˇs´ı odmˇen nepˇr´ımo reguluje i soukromou sf´eru. St´at ovlivˇ nuje chov´an´ı zamˇestnavatel˚ u i zamˇestnanc˚ u nepˇr´ımo i pomoc´ı st´atn´ı regulace mzdov´e oblasti napˇr´ıklad vyhlaˇsov´ an´ım minim´aln´ı mzdy, syst´emem soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı, v´ yˇs´ı podpor v nezamˇestnanosti atd., vˇcetnˇe celkov´e regulace pr´avn´ıho prostˇred´ı formou pracovnˇepr´avn´ıch norem. Napˇr´ıklad z´akon´ık pr´ace urˇcuje maxim´ aln´ı poˇcet pˇresˇcas˚ u, n´aroky na dovolenou, pˇr´ıplatky za vybran´e profese atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad celkov´e regulace mzdov´e oblasti st´atem. . ........................................................................................ . ........................................................................................ Mzdov´e tarify a tarifn´ı stupnice jsou stanoveny vl´adou, respektive pˇr´ısluˇsn´ ymi ministerstvy. Do tˇechto mzdov´ ych tarif˚ u se prom´ıt´a ocenˇen´ı kvalifikace pracovn´ıka, tj. souhrn potˇrebn´ ych znalost´ı a dovednost´ı k vykon´an´ı dan´e pr´ace, d´ ale odpovˇednost, nam´ahavost a obt´ıˇznost pr´ ace. Pohybliv´e sloˇzky
Kromˇe z´ akladn´ı mzdy se vypl´acej´ı pracovn´ık˚ um i tzv. pohybliv´ e sloˇ zky mzdy (pˇr´ıplatky a n´ ahrady mzdy (napˇr´ıklad za dovolenou)), pr´emie, pˇr´ıpadnˇe odmˇeny. Celkov´ a mzda vˇsak nesm´ı b´ yt niˇzˇs´ı, neˇz je vl´ adou stanoven´a minim´ aln´ı mzda. ´ Ukol k textu ˇ c. 15: Zapiˇste si do textu publikace aktu´aln´ı v´ yˇsi minim´aln´ı mzdy. Tento u ´daj nen´ı uveden v Kl´ıˇci, ´ mˇen´ı se nˇekdy i v´ıcekr´ at v pr˚ ubˇehu jednoho roku. Udaj b´ yv´ a oznamov´an v denn´ım tisku, vych´ az´ı v naˇr´ızen´ı vl´ ady, pˇr´ıpadnˇe jej m˚ uˇzete z´ıskat dotazem v odborn´ ych instituc´ıch (napˇr´ıklad v hospod´ aˇrsk´e komoˇre, u daˇ nov´ ych poradc˚ u, nebo na u ´ˇradu pr´ace). . ........................................................................................ Vl´ada vˇsak m˚ uˇze (a tak´e to obˇcas dˇel´a) vyd´ avat z´ avazn´e pokyny pro usmˇerˇ nov´an´ı mzdov´ ych prostˇredk˚ u. Pak zamˇestnavatel mus´ı tyto pokyny ˇci naˇr´ızen´ı vl´ady respektovat.Vl´ ada pomoc´ı tˇechto regulaˇcn´ıch mzdov´ ych opatˇren´ı limituje r˚ ust mezd v z´avislosti na urˇcit´ ych faktorech ekonomiky. Tyto faktory mohou b´ yt r˚ uzn´e, jedn´ım a ˇcast´ ym takov´ ym faktorem je r˚ ust nomin´aln´ıch mezd ve vztahu k r˚ ustu produktivity pr´ace. Vl´ada prov´ad´ı korekci z´avislosti r˚ ustu mezd na v´ yvoji produktivity pr´ ace, pokud r˚ ust produktivity pr´ ace neodpov´ıd´ a r˚ ustu
Kapitola 6. Mzdy a odmˇen ˇov´ an´ı
87
mezd, stanov´ı vl´ada hranice zvyˇsov´ an´ı mezd. Pokud by vl´ada neregulovala pr´avˇe r˚ ust mezd v z´ avislosti na nˇekter´e makroekonomick´e ukazatele, mohlo by to v´est k inflaci. V´ yˇse mezd m˚ uˇze b´ yt tak´e silnˇe ovlivˇ nov´ana odbory, a zvl´aˇstˇe pohybliv´e sloˇzky mezd mohou b´ yt zahrnuty do tzv. kolektivn´ı smlouvy uzav´ıran´e mezi zamˇestnavatelem a pˇredstaviteli odbor˚ u.
Kolektivn´ı smlouva
Mzdy tvoˇr´ı jednu ze stabiln´ıch, z´ akladn´ıch sloˇzek n´ aklad˚ u firmy, a je tedy v z´ ajmu firmy dodrˇzov´an´ı urˇcit´e optim´aln´ı v´ yˇse t´eto n´akladov´e poloˇzky pˇri zachov´an´ı soci´aln´ıho sm´ıru a pˇrimˇeˇren´emu r˚ ustu nomin´ aln´ıch mezd v z´avislosti ne ekonomick´e situaci firmy. Pojem odmˇen ˇ ov´an´ı“ vˇsak v modern´ım pojet´ı je daleko ˇsirˇs´ı neˇz samotn´ y pojem pen´ıze, ” tedy v´ yˇse mezd ˇci plat˚ u, na nˇeˇz se odmˇen ˇ ov´ an´ı ˇcasto zuˇzuje. Samozˇrejmˇe, ˇze v prv´e ˇradˇe v´ yˇse platu ˇci v´ yˇse mzdy zaj´ım´a kaˇzd´eho pracovn´ıka, at’ uˇz v pozici bˇeˇzn´eho zamˇestnance, nebo manaˇzera. Manaˇzer se na rozd´ıl od zamˇestnanc˚ u ocit´ a v dvoj´ı pozici. Kaˇzd´ y manaˇzer mus´ı db´at na v´ yˇsi mzdov´ ych n´aklad˚ u (z tohoto u ´hlu pohledu by se mˇel snaˇzit o co nejniˇzˇs´ı mzdov´e n´ aklady), u ´spory mzdov´ ych n´aklad˚ u ˇcasto jsou pro vlastn´ı odmˇen ˇov´an´ı manaˇzera d˚ uvodem pro jeho vyˇsˇs´ı odmˇenu. Na druh´e stranˇe n´ızk´e mzdy nevytv´ aˇrej´ı dostateˇcnou motivaci pro podˇr´ızen´e. Je vˇseobecnˇe rozˇs´ıˇren´ ym jevem, ˇze lid´e srovn´ avaj´ı svou pr´aci s prac´ı jin´ ych lid´ı uvnitˇr Benchmarking vlastn´ı organizace. Tento tzv. vnitˇ rn´ı mzdov´ y benchmarking, vnitˇrn´ı pomˇeˇrov´an´ı je standardn´ım zp˚ usobem chov´an´ı kaˇzd´eho jedince. Kromˇe toho vˇsak srovn´avaj´ı v´ yˇsi sv´ ych odmˇen za tuto pr´aci s odmˇenami jin´ ych lid´ı konaj´ıc´ıch tut´eˇz nebo podobnou pr´aci jinde, pomˇeˇruj´ı sv´e odmˇeny s odmˇenami jin´ ych profes´ı, sleduj´ı relace sv´e odmˇeny v r´amci sv´eho m´ısta, regionu ˇci cel´eho st´atu (popˇr´ıpadˇe zahrnuj´ı do sv´eho uvaˇzov´an´ı i mezin´arodn´ı rozmˇer). Tento jev se oznaˇcuje jako vnˇ ejˇ s´ı benchmarking. Tento princip pomˇeˇrov´an´ı, srovn´av´an´ı je typick´ ym projevem ekonomick´eho chov´an´ı a je jednou z hybn´ ych sil urˇcov´an´ı dalˇs´ıho mzdov´eho (a d˚ uchodov´eho) v´ yvoje v organizaci i v cel´e zemi.
6.3
Pojistn´ e na soci´ aln´ı zabezpeˇ cen´ı a pˇ r´ıspˇ evek na st´ atn´ı politiku zamˇ estnanosti a zdravotn´ı pojiˇ stˇ en´ı Povinnost pojiˇstˇen´ı
ˇ e republice plat´ı, ˇze kaˇzd´y zamˇestnanec (jakoˇz i osoba samostatnˇe v´ydˇeleˇcnˇe ˇcinn´ V Cesk´ a, resp. zamˇestnavatel) mus´ı b´yt pojiˇstˇen soci´ aln´ı a zdravotn´ı pojistkou. a) Povinn´e d´ avky soci´ aln´ıho zabezpeˇ cen´ı a pˇr´ıspˇevku na st´ atn´ı politiku zamˇestnanosti jsou d´ any z´ akonem ˇc. 104/1996 Sb., kter´ y je jiˇz nˇekolik´ atou aktualizac´ı p˚ uvodn´ıho z´akona ˇc. 589/1992 Sb. Plat´ı opˇet, ˇze zamˇestnavatel se pˇri v´ ypoˇctech, sr´ aˇzk´ach a odvodech mus´ı vˇzdy ˇr´ıdit posledn´ım aktu´ aln´ım znˇen´ım. Sazby pojistn´eho podl´ehaj´ı aktualizaci, v dobˇe pˇr´ıpravy t´eto publikace plat´ı, ˇze ˇcin´ı: • u zamˇestnanc˚ u 8 % z vymˇeˇrovac´ıho z´akladu (z´akon definuje, co se poˇc´ıt´ a do vymˇeˇrovac´ıho z´ akladu, vesmˇes je to hrub´a mzda), • u organizace a mal´e organizace 26 % z vymˇeˇrovac´ıho z´akladu (vesmˇes z hrub´e mzdy zamˇestnance), tuto ˇca´stku plat´ı z firemn´ıch penˇez zamˇestnavatel za sv´eho zamˇestnance, • u osob samostatnˇe v´ ydˇeleˇcnˇe ˇcinn´ ych 29,6 %. Pojistn´e se zaokrouhluje na cel´e koruny smˇerem nahoru, odv´ ad´ı se na u ´ˇcet pˇr´ısluˇsn´e spr´avy soci´ aln´ıho zabezpeˇcen´ı.
Povinnost zamˇestnavatele
88
6.3 Pojistn´e na soci´aln´ı zabezpeˇcen´ı
Kaˇzd´y zamˇestnavatel je povinen odv´ adˇet i pojistn´e, kter´e je povinen platit zamˇestnanec. Za zamˇestnance je tedy sum´ arnˇe hrazeno 34 % z vymˇeˇrovac´ıho z´akladu, z toho 8 % plat´ı zamˇestnanec, 26 % za nˇej plat´ı jeho zamˇestnavatel. b) Zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı Zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı je upraveno 2 z´akony, a to z´akonem ˇc. 47/1997 Sb., a z´akonem ˇc. 592/1992 Sb., samozˇrejmˇe zase vˇzdy v posledn´ım aktu´aln´ım znˇen´ı. ˇ trval´ Vztahuje se na osoby, kter´e maj´ı v CR y pobyt, popˇr´ıpadˇe na osoby, kter´e nemaj´ı na ˇ u ´zem´ı CR trval´ y pobyt, ale jsou zamˇestnanci zamˇestnavatele, kter´ y tu trval´ y pobyt m´a. Podobnˇe jako u soci´ aln´ıho zabezpeˇcen´ı, ˇc´ ast zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı plat´ı zamˇestnanec ze sv´eho, ˇca ´st mu hrad´ı zamˇestnavatel. ˇ astky pojistn´eho hrad´ı: C´ • zamˇestnanci – v souˇcasn´e dobˇe 4,5 % z vymˇeˇrovac´ıho z´ akladu (vesmˇes z hrub´e mzdy), • zamˇestnavatel´e za sv´e zamˇestnance – v souˇcasn´e dobˇe 9 %, • st´ at (napˇr´ıklad za nezaopatˇren´e dˇeti (tedy i studenty do 26 let), d˚ uchodce apod.). Celkov´ a v´ yˇse pojistn´eho tedy ˇcin´ı 13,5 %, z toho jednu tˇretinu plat´ı zamˇestnanec, dvˇe tˇretiny zamˇestnavatel. Pro zamˇestnavatele, tj. podnikatele plat´ı pln´ a sazba 13,5 %. Stejnˇe jako u sv´eho d˚ uchodov´eho pojiˇstˇen´ı je povinen podnikatel u sv´eho zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı vypoˇc´ıtat sv´e ˇc´astky na z´ akladˇe sv´eho daˇ nov´eho pˇrizn´ an´ı. Pro dalˇs´ı rok tak bude platit od n´asleduj´ıc´ıho mˇes´ıce (dubna nebo ˇcervence) ˇc´astky, kter´e vypoˇc´ıt´a ze sv´eho daˇ nov´eho z´ akladu. Uv´ad´ıme pˇr´ıklad v´ ypoˇctu soci´aln´ıho a zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı pracovn´ıka zamˇestnan´eho u soukrom´eho podnikatele. Pˇ r´ıklad:
Vymˇeˇrovac´ı z´ aklad zamˇestnance: Soci´ aln´ı pojiˇstˇen´ı: Zdravotn´ı: Zamˇestnanec hrad´ı celkem ze sv´e mzdy:
20 000 × 8 % 20 000 × 4,5 %
= =
20 000 Kˇc 1 600 Kˇc 900 Kˇc 2 500 Kˇc na sv´e pojiˇstˇen´ı
Podnikatel vypoˇc´ıt´ a rovnˇeˇz odvody pojistn´eho za tohoto pracovn´ıka, kter´e hrad´ı ze sv´eho: Soci´ aln´ı pojiˇstˇen´ı: Zdravotn´ı:
20 000 × 26 % 20 000 × 9 %
= =
5 200 Kˇc 1 800 Kˇc
Podnikatel uhrad´ı ze sv´eho za sv´eho zamˇestnance na jeho celkov´e povinn´e pojiˇstˇen´ı 7 000 Kˇc. Na pˇr´ısluˇsn´e u ´ˇcty soci´aln´ıho a zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı (zdravotn´ı pojiˇst’ovny zamˇestnance) uhrad´ı celkem 9 500 Kˇc.
Archivace
Vˇsechny tyto v´ ypoˇcty mus´ı zamˇestnavatel zapisovat do formul´aˇr˚ u vyd´avan´ ych pˇr´ısluˇsn´ ym u ´ˇradem a pojiˇst’ovnou. Formul´aˇr za sv´e zamˇestnance i za sebe je pak povinen pravidelnˇ e zas´ılat dan´emu u ´ˇradu a pojiˇst’ovnˇe, kter´ a m´ a tak´e pr´avo kontroly. Kopii formul´aˇre si mus´ı ponechat. Archivaˇ cn´ı lh˚ uta pro formul´ aˇ r je 20 let.
Kapitola 6. Mzdy a odmˇen ˇov´ an´ı
89
Cviˇ cen´ı ˇ c. 8: Pokuste se nyn´ı sami vypoˇc´ıtat povinn´e pojistn´e za sv´eho potenci´aln´ıho zamˇestnance. Pracovn´ı smlouvou jste mu pˇriznali urˇcitou mzdu, procenta jsou d´ ana. V´ ypoˇcty si zapiˇste do n´ asleduj´ıc´ıch ˇr´ adk˚ u. . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ Nyn´ı m˚ uˇzete u ´ˇctovat jednoduch´e mzdy a obvykl´e sr´aˇzky. V pˇr´ıpadˇe komplikovanˇejˇs´ıch n´arok˚ u je tˇreba, abyste si poˇr´ıdili v tomto textu uveden´e z´akony a podrobnˇeji si je prostudovali. Podnikatel s´ am sobˇ eˇ z´ adnou mzdu nepropl´ ac´ı. Z pokladny nebo z u ´ˇctu si bere ˇca´stky pro svou potˇrebu v t´e v´ yˇsi, kterou uzn´a za vhodnou ˇci potˇrebnou. Tyto ˇc´astky pak tvoˇr´ı v´ ydaje neovlivˇ nuj´ıc´ı (nezahrnovan´e) jeho daˇ nov´e zat´ıˇzen´ı, znamen´ a to, ˇze je plnˇe zdaˇ nuje. Pojistn´e za sebe vˇsak zapisuje do sloupce v´ ydaj˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch jeho daˇ nov´e zat´ıˇzen´ı, tvoˇr´ı tedy v´ ydaje zahrnovan´e do z´ aklad˚ u danˇe. Korespondenˇ cn´ı u ´ kol ˇ c. 3: Proved’te kompletn´ı v´ ypoˇcet ˇcist´e mzdy a sr´aˇzek pracovn´ıkovi, kter´ y dos´ ahl pr´avˇe pr˚ umˇern´e ˇ k posledn´ı uveden´e v´ mzdy v CR yˇsi k Vaˇseho v´ ypoˇctu. V´ yˇsi pr˚ umˇern´e mzdy zjistˇete v odborn´em, pˇr´ıpadnˇe denn´ım tisku. M˚ uˇzete rovnˇeˇz pouˇz´ıt propoˇct˚ u i Vaˇs´ı konkr´etn´ı mzdy, popˇr´ıpadˇe mzdy Vaˇseho pracovn´ıka. Uved’te i pˇr´ıpadn´e fakultativn´ı sr´aˇzky, odˇcitateln´e poloˇzky atd. Zaˇslete tutorovi. Pr˚ uvodce studiem: Problematika mezd zaj´ım´ a obvykle kaˇzd´eho. Lacin´ a pr´ ace je neefektivn´ı, pr´ ace, kter´a nen´ı motivov´ana ocenˇen´ım, je m´alo u ´ˇcinn´a, mnohdy i m´enˇe kvalitn´ı. Mzda je ale z´akladn´ım ocenˇen´ım lidsk´ ych schopnost´ı, dovednost´ı a zkuˇsenost´ı. ˇ jsou pr˚ V CR umˇern´e mzdy ve srovn´ an´ı s EU nˇekolikan´asobnˇe niˇzˇs´ı. Ale celkov´e rozmez´ı mezd je znaˇcn´e. Od minim´aln´ı mzdy aˇz po platy nˇekter´ ych manaˇzer˚ u je znaˇcn´a vzd´alenost, pˇritom 66 % zamˇestnanc˚ u nem´a ani pr˚ umˇernou mzdu. Mzdov´a problematika je tak rozs´ ahl´a, ˇze prakticky prvn´ım dˇelen´ım u ´ˇcetnictv´ı na r˚ uzn´e specializace bylo pr´avˇe vydˇelen´ı mzdov´ ych u ´ˇcetn´ıch, jako samostatn´ ych odborn´ık˚ u pˇres tuto problematiku. V textu jsou zm´ınˇeny pouze z´ akladn´ı vˇeci t´ ykaj´ıc´ı se mezd a sr´ aˇzek. Tato problematika je ˇ Ve svˇetˇe ˇcasto demonstruj´ı ˇcetn´e skupiny obyvatelstva za sv´e velmi ˇziv´ a, a to nejen v CR. ˇ nen´ı v´ mzdov´e poˇzadavky, CR yjimkou. Shrnut´ı:
• • • • • • • • •
Mzda se stanovuje pracovn´ı, popˇr´ıpadˇe kolektivn´ı smlouvou. Mzda je splatn´ a pozadu, nejpozdˇeji vˇsak do konce n´asleduj´ıc´ıho mˇes´ıce. Vl´ ada sv´ ym naˇr´ızen´ım stanovuje minim´aln´ı mzdu. Zamˇestnavatel, podnikatel, popˇr´ıpadˇe osoba samostatnˇe v´ ydˇeleˇcnˇe ˇcinn´ a si sobˇe ˇza´dnou mzdu nevypl´ ac´ı. Z hrub´e mzdy se vypoˇc´ıt´ avaj´ı, strh´avaj´ı a plat´ı povinn´e, popˇr´ıpadˇe poˇzadovan´e sr´aˇzky. Mezi povinn´e sr´ aˇzky patˇr´ı daˇ n z pˇr´ıjm˚ u FO z nez´avisl´e ˇcinnosti (lidovˇe daˇ n ze mzdy). Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u se poˇc´ıt´ a ze zdaniteln´eho z´akladu. Z´akladn´ı povinn´e sr´ aˇzky tvoˇr´ı pojistn´e na soci´aln´ı zabezpeˇcen´ı a pˇr´ıspˇevek na st´atn´ı politiku zamˇestnanosti a pojistn´e zdravotn´ı. Pojistn´e se poˇc´ıt´ a z vymˇeˇrovac´ıho z´akladu.
90
6.3 Pojistn´e na soci´aln´ı zabezpeˇcen´ı ˇ ast obou pojistek hrad´ı zamˇestnanec, ˇc´ast za nˇej plat´ı zamˇestnavatel. • C´ • Zodpovˇednost za v´ ypoˇcty, sr´aˇzky a odvody vˇsech n´ arok˚ u instituc´ı pˇrij´ımaj´ıc´ıch daˇ n a pojistn´e nese zamˇestnavatel. • Zamˇestnavatel plat´ı plnou v´ yˇsi pojistn´eho. • Determinanty mezd a plat˚ u silnˇe ovlivˇ nuj´ı mzdov´e formy, struktury mezd a plat˚ u, jakoˇzto i zp˚ usoby nepenˇeˇzn´ıch forem odmˇen ˇov´an´ı. yˇse mzdov´ ych prostˇredk˚ u, kter´e organizace m˚ uˇze • Hlavn´ım determinantem je celkov´a v´ na odmˇen ˇov´ an´ı vynaloˇzit. nkov´e (variabiln´ı). • Formy mezd se dˇel´ı do dvou skupin, a to jako z´akladn´ı (pevn´e) a doplˇ • Do odmˇen ˇov´ an´ı rovnˇeˇz zasahuje st´at. • St´ at zasahuje dvoj´ım zp˚ usobem, a to pˇr´ımo u st´ atn´ıch zamˇestnanc˚ u nebo nepˇr´ımo regulac´ı pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u. • Vnitˇrn´ı mzdov´ y benchmarking znamen´a pomˇeˇrov´an´ı mezd a plat˚ u uvnitˇr organizace. • Vnˇejˇs´ı mzdov´ y benchmarking znamen´ a pomˇeˇrov´an´ı mezd a plat˚ u s konkurenc´ı a jin´ ymi obory lidsk´e ˇcinnosti.
Pojmy k zapamatov´ an´ı: • • • • • • • •
Minim´ aln´ı mzda Pˇr´ıplatky Sr´ aˇzky Pojistn´e zdravotn´ı Pojistn´e soci´ aln´ı Zdaniteln´ y z´ aklad Vymˇeˇrovac´ı z´ aklad Mzdov´e prostˇredky
• • • • • • •
Hrub´a mzda ˇ a mzda Cist´ Z´akladn´ı mzda Pohybliv´e sloˇzky mezd Mzda ˇcasov´a, u ´kolov´a, smluvn´ı Kolektivn´ı smlouva Mzdov´ y benchmarking
Kapitola 6. Mzdy a odmˇen ˇov´ an´ı
91
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Co je to hrub´ a mzda? Co je to ˇcist´ a mzda? Jak´e zn´ ate povinn´e pojistn´e? Kdo je zodpovˇedn´ y za v´ ypoˇcet mzdy, danˇe a sr´aˇzek ze mzdy? Jak´e zn´ ate pˇr´ıplatky ke mzdˇe? Jak dlouho mus´ı podnikatel archivovat u ´daje o mzd´ach a pojiˇstˇen´ı sv´ ych zamˇestnanc˚ u? Co je to minim´ aln´ı mzda? Jak´e zn´ ate formy mezd? Co jsou to pohybliv´e sloˇzky mzdy? Co rozum´ıte pod pojmem mzdov´e prostˇredky? Co obsahuje kolektivn´ı smlouva? Jak´e zn´ ate determinanty mezd? Co je to vnitˇrn´ı mzdov´ y benchmarking? Co je to vnˇejˇs´ı benchmarking? Jak zasahuje do odmˇen ˇov´ an´ı st´at?
Autotest:
1. V´ yplatu mzdy: (a) m˚ uˇze pˇrevz´ıt manˇzelka (manˇzel) v pˇr´ıpadˇe p´ısemn´eho souhlasu (b) nesm´ı pˇrevz´ıt manˇzelka (manˇzel) ani v pˇr´ıpadˇe p´ısemn´eho souhlasu (c) m˚ uˇze pˇrevz´ıt druh (druˇzka), resp. pˇr´ıbuzn´ y pracovn´ıka 2. Mezi povinn´e sloˇzky mzdy nepatˇr´ı: (a) pˇr´ıplatky za pr´ aci pˇresˇcas (b) odmˇeny (c) pˇr´ıplatky za pr´ aci ve zt´ıˇzen´em pracovn´ım prostˇred´ı 3. Zdravotn´ı a soci´ aln´ı pojiˇstˇen´ı zamˇestnance se poˇc´ıt´a: (a) z jeho hrub´e mzdy (b) z jeho ˇcist´e mzdy (c) z tzv. superhrub´e mzdy 4. St´ at hrad´ı ˇc´ astky pojistn´eho za: (a) studuj´ıc´ı a nezaopatˇren´e dˇeti do 26 let (b) studuj´ıc´ı a nezaopatˇren´e dˇeti do 18 let (c) studuj´ıc´ı a nezaopatˇren´e dˇeti do 15 let 5. Minim´ aln´ı mzdu: (a) stanovuje zamˇestnavatel na z´akladˇe dohody se zamˇestnancem (b) stanovuje zamˇestnavatel na z´akladˇe vlastn´ıho rozhodnut´ı (c) stanovuje vl´ ada vyhl´ aˇskou
92
Kapitola 7
V´ ynosy a hospod´ aˇ rsk´ y v´ ysledek Popis lekce: Obdobnˇe jako lekce 5 N´aklady, tato lekce pˇrin´aˇs´ı definice a rozbory v´ ynos˚ u podnik´an´ı. V´ ynosy minus n´ aklady pˇredstavuj´ı hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek, j´ımˇz m˚ uˇze b´ yt zisk nebo ztr´ata. ˇ ast t´eto lekce v z´avˇeru klasifikuje r˚ C´ uzn´e druhy a pojmy zisku a zp˚ usob jeho dosaˇzen´ı. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 7.1 7.1.1 7.1.1 7.2
V´ ynosy Trˇzby Ceny Hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek – zisk nebo ztr´ata
Pro prosperitu podniku je nezbytn´e trval´e dosahov´an´ı v´ ynos˚ u a sniˇzov´an´ı n´aklad˚ u. V lekci jsou urˇceny z´ akladn´ı faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı v´ ynosy a strategie dosahov´an´ı zisku. D´ elka lekce: 60 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: V´ ynosy mezn´ı, pr˚ umˇern´e a celkov´e, trˇzby, pˇridan´a hodnota, monopoln´ı ceny, oligopoln´ı ceny, ekonomick´ y zisk. Motivace k lekci: Po pˇreˇcten´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •
struˇcnˇe definovat v´ ynosy a jejich strukturu, urˇcit faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı v´ ynosy, definovat hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek a jeho formy, urˇcit strategie k dosahov´ an´ı zisku.
93
94
7.1 V´ ynosy
7.1
Definice
V´ ynosy
Kaˇzd´a firma bud’to prod´av´a sv´e v´ yrobky, poskytuje za pen´ıze sv´e sluˇzby nebo informace. Zpenˇeˇzen´ım sv´e produkce vznikaj´ı firmˇe prvotn´ı v´ ynosy. Souˇca´st´ı celkov´ ych v´ ynos˚ u mohou b´ yt i neprovozn´ı v´ ynosy. V´ynosy firmy jsou ocenˇen´e v´ykony podnik´ an´ı. Pˇ r´ıklad: Pˇr´ıkladem provozn´ıch v´ ynos˚ u jsou pˇredevˇs´ım trˇ zby za realizovan´e obdob´ı, sluˇzby (souhrnnˇe za v´ ykony), pˇr´ıkladem neprovozn´ıch v´ ykon˚ u jsou vˇetˇsinou ˇc´astky n´ajemn´eho za pronajat´e budovy, pachtovn´e za p˚ udu, pˇr´ıjmy z vklad˚ u apod.
Agreg´ atn´ı ukazatele
Podobnˇe jako u n´ aklad˚ u n´ as zaj´ımaj´ı u velk´ ych firem agreg´ atn´ı veliˇ ciny: • celkov´ e v´ ynosy, tj. celkov´ a ˇc´ astka, kterou firma z´ısk´a prodejem sv´ ych v´ yrobk˚ u, • pr˚ umˇ ern´ e v´ ynosy, tj. v´ ynos za jednotku produkce, • mezn´ı v´ ynosy, tj. zmˇena celkov´ ych v´ ynos˚ u vyvolan´a zmˇenou vyroben´eho mnoˇzstv´ı o jednotku.
Trˇzby
Hlavn´ı ˇc´ast´ı v´ ynos˚ u jsou zm´ınˇen´e trˇzby za prodan´e zboˇz´ı ˇci poskytnut´e sluˇzby, kter´e tvoˇr´ı nˇekdy t´emˇeˇr bezezbytku celou n´ aplˇ n souhrnn´e u ´ˇcetn´ı poloˇzky v´ ynosy“. Tyto trˇzby ” rozliˇsujeme na: • hrub´ e trˇ zby, tj. souhrn faktur vydan´ ych firmou bˇehem sledovan´eho obdob´ı, • ˇ cist´ e trˇ zby, tj. hrub´e trˇzby sn´ıˇzen´e o r˚ uzn´e slevy poskytnut´e odbˇeratel˚ um a o dobropisy za vr´ acen´e zboˇz´ı.
Pˇridan´ a hodnota
S trˇzbami podniku souvis´ı pojem hrub´a v´ yroba“, kter´a zahrnuje trˇzby upraven´e o zmˇeny ” z´asob nedokonˇcen´e v´ yroby a hotov´ ych v´ yrobk˚ u. Mˇel by n´as rovnˇeˇz zaj´ımat rozd´ıl mezi hrubou v´ yrobou a hodnotou spotˇrebovan´eho materi´alu. Tento rozd´ıl pˇredstavuje hodnota ysledek vlastn´ı ˇcinnosti firmy oproˇstˇen´ y od vˇseho, pˇ ridan´ a zpracov´ an´ım, kter´a vyˇc´ısluje v´ ˇc´ım do hodnoty v´ yrobku pˇrispˇeli zvenku dodavatel´e materi´alu, energie, sluˇzeb atd. Na tento pojem pak navazuje z´ akladn´ı daˇ n st´ atn´ıho rozpoˇctu, tj.daˇ n z pˇridan´e hodnoty. Je samozˇrejm´e, ˇze pˇrirozenou snahou kaˇzd´eho podnikatelsk´eho subjektu je zvyˇsov´an´ı v´ ynos˚ u. V´ ynosy podnik´an´ı by mˇely b´ yt alespoˇ n takov´e, aby pokryly n´ aklady. V tom pˇr´ıpadˇe by podnikatel zabezpeˇcil alespoˇ n prostou reprodukce v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Snahou podnikatele vˇsak mus´ı b´ yt, a tak´e jsem to definoval jako u ´ˇcel firmy, dosahov´an´ı zisku. V´ ynosy podniku jsou penˇeˇzn´ı ˇca´stky, kter´e organizace z´ısk´ av´ a z veˇsker´ ych sv´ ych ˇcinnost´ı za urˇcit´e u ´ˇcetn´ı obdob´ı (mˇes´ıc, rok) bez ohledu na to, zda v tomto obdob´ı doˇslo k jejich inkasu. Zjednoduˇsenˇe bychom mohli ˇr´ıci, ˇze v´ ynosy jsou pˇredstavov´any souborem vystaven´ ych faktur odbˇeratel˚ um. Hlavn´ımi v´ ynosy v´ yrobn´ıho podniku jsou trˇ zby za realizaci vlastn´ı produkce (sluˇzeb).
ˇ en´ı Clenˇ v´ ynos˚ u
V´ ynosy podniku tvoˇr´ı: a) provozn´ı v´ ynosy z´ıskan´e v provoznˇe-hospod´aˇrsk´e ˇcinnosti (trˇzby za realizaci ˇcinnosti), b) finanˇ cn´ı v´ ynosy z´ıskan´e z finanˇcn´ıch investic, vklad˚ u, n´ajemn´eho apod., c) mimoˇ r´ adn´ e v´ ynosy z´ıskan´e mimoˇr´adnˇe, napˇr. prodejem odepsan´ ych pˇr´ıstroj˚ u.
Kapitola 7. V´ ynosy a hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek
7.1.1
95
Trˇ zby
Trˇzby jsou hlavn´ı sloˇzkou v´ ynos˚ u vˇetˇsiny organizac´ı. Trˇzby jsou penˇeˇzn´ı ˇc´ astkou, kterou organizace z´ısk´av´a realizac´ı sv´e produkce (sluˇzeb) v dan´em u ´ˇcetn´ım obdob´ı (mˇes´ıci, roku). Jsou rozhoduj´ıc´ı sloˇzkou v´ ynos˚ u a hlavn´ım finanˇcn´ım zdrojem, kter´ y slouˇz´ı k u ´hradˇe jeho n´ aklad˚ u a dan´ı a k rozˇs´ıˇren´ı produkce (r˚ ustu). Jednotliv´e sloˇzky trˇzeb (v´ ynos˚ u) zjist´ıme z v´ ykazu zisk˚ u a ztr´ at (v´ ysledovky). Fyzick´ y objem produkce je v kr´atkodob´em pohledu omezen jeho produkˇcn´ı kapacitou a popt´ avkou klient˚ u. Ta limituje i v´ ynosy.
7.1.2
Ceny
Maximalizace v´ ynos˚ u se dosahuje pˇredevˇs´ım zv´ yˇsen´ım cen v´ yrobk˚ u nebo zv´ yˇsen´ım jejich prodan´eho mnoˇzstv´ı. Pˇritom jsou uplatˇ nov´any principy z oblasti marketingu, kdy je pozornost zamˇeˇrena na cenu, v´ yrobek, cesty prodeje a podporu prodeje a dalˇs´ı faktory. a“ nab´ıdka a popt´avka. Vztah mezi Ceny jsou produktem trhu, na kter´em se stˇret´av´ ” popt´avkou a cenou vyjadˇruje tzv. popt´ avkov´ a funkce (kˇrivka); ta ˇr´ık´ a: roste-li cena zboˇz´ı, pak za ostatn´ıch nezmˇenˇen´ ych podm´ınek kles´a jeho prodej, nebo, coˇz je stejn´e, vˇetˇs´ı objem zboˇz´ı na trhu m˚ uˇze b´ yt prod´an jen za niˇzˇs´ı cenu (tzv. z´akon klesaj´ıc´ı popt´ avky). Zn´ azorˇ nuje se to v grafu, kde na vodorovn´e ose je mˇeˇrena popt´avka a na svisl´e ose cena. Kˇrivka zachycuj´ıc´ı pr˚ ubˇeh popt´ avky po urˇcit´em zboˇz´ı m´a proto tvar zleva doprava klesaj´ıc´ı pˇr´ımky nebo kˇrivky. Urˇcen´ı popt´avkov´e funkce (kˇrivky) m´a velk´ y v´ yznam. Stanov´ı se bud’ na z´akladˇe empirick´ ych dat o cenˇe a objemu prodeje napˇr´ıklad korelaˇcn´ı a regresn´ı anal´ yzou, nebo odhadem podle pr˚ uzkumu trhu. Obdobnˇe se stanov´ı nab´ıdkov´ a funkce (kˇrivka), kter´a m´ a ovˇsem obr´ acen´ y pr˚ ubˇeh (roste); z n´ı vypl´ yv´a, ˇze ˇc´ım vyˇsˇs´ı cena, t´ım v´ıce chce v´ yrobce zboˇz´ı vyrobit. Zn´azorn´ıme-li obˇe kˇrivky v jednom grafu, je zˇrejm´e, ˇze se protnou. Je to v bodˇe, kde nab´ıdka se rovn´a popt´ avce. Cena, pˇri kter´e k tomu dojde, se naz´ yv´a rovnov´ aˇ zn´ a cena. Kˇrivky nemaj´ı u kaˇzd´eho zboˇz´ı Rovnov´aˇzn´a stejn´ y pr˚ ubˇeh, jsou z´avisl´e i na tom, zda na trhu existuje konkurence nebo monopoln´ı ˇci cena oligopoln´ı podm´ınky. Podle tohoto se rozliˇsuje nˇekolik typ˚ u trhu: • dokonale konkurenˇ cn´ı trh, na kter´em ˇza´dn´ y z kupuj´ıc´ıch ani prod´avaj´ıc´ıch nem´ a Formy vliv na trˇzn´ı cenu; konkurence je t´ım silnˇejˇs´ı, ˇc´ım vˇetˇs´ı poˇcet podnik˚ u vyr´ ab´ı v´ yrobek, konkurence • nedokonal´ a konkurence, a to: – monopoln´ı konkurence, kdy existuje v´ıce v´ yrobc˚ u, kteˇr´ı mohou cenu ovlivnit jen ˇc´ asteˇcnˇe, – oligopoln´ı konkurence, kdy existuje nˇekolik v´ yrobc˚ u, jejichˇz ceny z´avis´ı nejen na objemu jejich v´ yroby, ale i na ostatn´ıch konkurentech, – ˇ cist´ y monopol, kdy existuje jeden v´ yrobce, kter´ y m´a siln´ y vliv na cenu. Pˇ r´ıklad: ˇ Existence ˇcist´eho monopolu je v souˇcasn´e ekonomice sp´ıˇse zvl´aˇstnost´ı a v podm´ınk´ ach CR reminiscenc´ı pˇredch´azej´ıc´ı centr´ alnˇe pl´anovan´e ekonomiky (CEP). Nicm´enˇe i dnes existuje ˇ ˇrada ˇcist´ ˇ ˇ v n´arodn´ım hospod´aˇrstv´ı CR ych monopol˚ u. Jako pˇr´ıklad jmenuji CEZ a Cesk´ e dr´ ahy. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ . ........................................................................................
96
7.2 Hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek – zisk nebo ztr´ata
V´ ysledn´a cena, tj. cena realizaˇcn´ı m´ a sv˚ uj podklad v prim´ arn´ım stanoven´ı n´akladov´e ceny. To je z´ aleˇzitost´ı cenov´e kalkulace. V´ ysledn´ a cena je jiˇz z´ aleˇzitost´ı marketingov´eho u ´ tvaru, kter´ y mus´ı reagovat na situaci na trhu. Cena podstatn´ ym zp˚ usobem ovlivˇ nuje v´ yˇsi v´ ynos˚ u, proto cenov´a politika podniku patˇr´ı ke stˇeˇzejn´ım strategick´ ym rozhodov´an´ım managementu podniku.
7.2
Hospod´ aˇ rsk´ y v´ ysledek – zisk nebo ztr´ ata
Zisk je hlavn´ım c´ılem firmy a pˇredstavuje hlavn´ı podnˇet k podnik´an´ı. Prostˇrednictv´ım zisku firma prokazuje svoji u ´spˇeˇsnost nejen ke sv´ ym vlastn´ık˚ um, ale i k obchodn´ım a jin´ ym partner˚ um, i ve vztahu ke konkurenci. Zisk je krit´eriem pro rozhodov´ an´ı o vˇsech z´ akladn´ıch ot´azk´ach, t´ ykaj´ıc´ıch se ˇcinnosti podniku, o struktuˇre a mnoˇzstv´ı vyr´ abˇen´e produkce, o investic´ıch, inovac´ıch, trz´ıch, n´ ar˚ ustu mezd apod.
Definice
Zisk je pˇredpokladem tvorby dalˇs´ıch zdroj˚ u, investic, technick´eho rozvoje. Je tedy hlavn´ım, glob´aln´ım ukazatelem u ´ spˇeˇsnosti podnik´an´ı, kvality firmy, kvality ˇr´ıd´ıc´ıch pracovn´ık˚ u ˇci individu´aln´ıho podnikatele. Hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek vˇsak nen´ı pouze zisk, m˚ uˇze j´ım b´ yt i ztr´ ata. Hospod´ aˇrsk´y v´ysledek pˇredstavuje rozd´ıl mezi celkov´ymi v´ynosy celkov´ymi n´ aklady firmy za urˇcit´e obdob´ı. Pokud bychom hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek hodnotili z pohledu firmy jako syst´emu, pak bychom ˇrekli, ˇze je to rozd´ıl mezi objemem v´ystup˚ u a vstup˚ u v penˇeˇzn´ım vyj´ adˇren´ı. Hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek je povaˇzov´an za krit´erium v´ ynosnosti podniku, i kdyˇz bez hlubˇs´ı anal´ yzy podnikov´ ych financ´ı nelze vyslovit jednoznaˇcn´e z´avˇery o hospodaˇren´ı podniku. Jeho v´ yˇsi ovlivˇ nuje pˇredevˇs´ım: • • • • •
v´ yˇse skuteˇcn´e produkce, struktura v´ yrobn´ı ˇcinnosti, ceny v´ yrobk˚ u, n´ aklady na jednotku produkce, umˇen´ı marketingov´eho u ´tvaru pˇri prodeji v´ yrobk˚ u a sluˇzeb.
´ Ukol k textu ˇ c. 16: Doplˇ nte oznaˇcen´ı rozd´ılu na tˇechto grafech: a) V´ ynosy
b) N´aklady V´ ynosy N´aklady
Typ zisku
Samotn´ y pojem zisk nen´ı dostateˇcn´ ym sdˇelen´ım pro moˇznost jeho hodnocen´ı. Rozezn´av´ame nˇekolik typ˚ u zisku. Uv´ ad´ıme nˇekolik nejv´ıce frekventovan´ ych v´ yraz˚ u:
Kapitola 7. V´ ynosy a hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek
97
ˇ uveden jako hospod´ ˇ y zisk je v u • Cist´ ´ˇcetn´ıch v´ ykazech v CR aˇrsk´ y v´ ysledek za u ´ˇcetn´ı obdob´ı, • Zisk pˇ red zdanˇ en´ım, • Zisk pˇ red zdanˇ en´ım a u ´ roky, • Zisk pˇ red zdanˇ en´ım, u ´ roky a odpisy, ˇ se jedn´ • Hrub´ e rozpˇ et´ı, v CR a o obchodn´ı marˇzi, tj. rozd´ıl mezi trˇzbami za prodej zboˇz´ı a n´ aklady na prodan´e zboˇz´ı. • Pˇ ridan´ a hodnota, tj. rozd´ıl v´ yroby a v´ yrobn´ı spotˇreby, • Ekonomick´ y zisk, tj. rozd´ıl mezi v´ ynosy a ekonomick´ ymi n´aklady, kter´e zahrnuj´ı u ´ˇcetn´ı (n´ akladov´e u ´ roky) a oportunitn´ı n´ aklady (n´aklady uˇsl´ ych pˇr´ıleˇzitost´ı). Oportunitn´ı n´aklady pˇredstavuj´ı v´ ynosy ztracen´e ˇspatn´ ym rozhodnut´ım o alternativn´ım vyuˇzit´ı zdroj˚ u. V praxi jsou to u ´ roky z vlastn´ıho kapit´ alu vˇcetnˇe odmˇeny za riziko a jeho uˇsl´ a mzda. Hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek zisk vznik´a tehdy, kdyˇz v´ ynosy jsou vˇetˇs´ı neˇz n´aklady a hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek ztr´ ata vznik´ a tehdy, je-li tomu naopak. Podnik maximalizuje zisk, pokud maximalizuje rozd´ıl mezi obˇema faktory. Maximalizace zisku je tedy moˇ zn´ a dvˇ ema smˇ ery: ´ spor, zav´adˇen´ım nov´ ych opatˇren´ı, uplatˇ nov´an´ım a) sniˇ zov´ an´ım n´ aklad˚ u, hled´an´ım u technick´eho pokroku, kter´e vede ke zvyˇsov´an´ı produktivity pr´ace a t´ım ke sniˇzov´an´ı n´ aklad˚ u, b) maximalizac´ı v´ ynos˚ u. Na funguj´ıc´ım trhu vyspˇel´ ych st´at˚ u s trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ım obvykle nab´ıdka pˇresahuje popt´avku. Proto zisk v ostr´em konkurenˇcn´ım prostˇred´ı z´avis´ı pˇredevˇs´ım na velikosti prodeje ˇci realizaci sluˇzeb. V u ´sil´ı o maximalizaci zisku firma nar´aˇz´ı na stejnou snahu konkurent˚ u. M˚ uˇze prosazovat sv´e z´ajmy napˇr´ıklad prostˇrednictv´ım tzv. cenov´ e konkurence. Firma Dva smˇery se m˚ uˇze napˇr´ıklad zamˇeˇrit na prodej vˇetˇs´ıho mnoˇzstv´ı v´ yrobk˚ u za niˇzˇs´ı ceny (tzv. cenov´e z´ apadoevropsk´ a strategie prodeje) nebo prodeje menˇs´ıho mnoˇzstv´ı v´ yrobk˚ u za ceny strategie vysok´e (tzv. balk´ ansk´ a strategie). V podm´ınk´ach dokonal´e konkurence je zvyˇsov´an´ı pˇr´ıjm˚ u relativn´ı ke zvyˇsov´an´ı objemu v´ yroby, v podm´ınk´ach nedokonal´e konkurence (a to je praktick´ y stav), tj. za situace, kdy cena produkce s rostouc´ım objemem kles´a, vˇsak m˚ uˇze v urˇcit´e hranici i r˚ ust objemu produkce v´est k poklesu v´ ynos˚ u. V pˇr´ıpadˇe cenov´e konkurence se m˚ uˇze napˇr´ıklad firma dobrovolnˇe vzd´at urˇcit´eho zisku jen proto, aby pronikla na urˇcit´ y trh, ovl´ adla jej a pˇrinutila konkurenci ke stejn´e a pro ni zniˇcuj´ıc´ı reakci. To vˇsak nem˚ uˇze dˇelat st´ale, nicm´enˇe je tˇreba si uvˇedomit, ˇze velk´ a firma vyr´ab´ı obvykle i velk´e mnoˇzstv´ı v´ yrobk˚ u a kaˇzd´ y v´ yrobek m˚ uˇze m´ıt r˚ uznou m´ıru zisku. Takov´ato firma nemus´ı br´ at v u ´ vahu ziskovost jednotliv´ ych druh˚ u v´ yrobk˚ u, ale uvaˇzuje v kategorii celkov´ eho zisku firmy. Tak m˚ uˇze napˇr´ıklad zcela u ´myslnˇe sn´ıˇzit cenu nˇekter´eho v´ yrobku, aby v´ yrobky k nˇemu komplement´arn´ı mohla vz´apˇet´ı prod´avat za cenu mnohem vyˇsˇs´ı. Zisk z v´ yroby a prodeje jednoho v´ yrobku se sice sn´ıˇz´ı, ale celkov´ y zisk firmy je vyˇsˇs´ı. Tato strategie je napˇr´ıklad typick´a pro ˇcetn´e japonsk´e firmy. Japonci vesmˇes vyr´abˇej´ı z´akladn´ı v´ yrobek s nˇekolika n´ahradn´ımi d´ıly, respektive skl´adac´ımi souˇc´astkami. Z´akladn´ı v´ yrobky jsou pak prod´av´any za relativnˇe velmi n´ızk´e ceny (v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech vyslovenˇe dumpingov´e, v naˇsich pomˇerech napˇr´ıklad ˇsic´ı stroje), zato veˇsker´e n´ahradn´ı d´ıly k tˇemto v´ yrobk˚ um jsou nesrovnatelnˇe draˇzˇs´ı oproti jin´ ym firm´ am. Tato strategie je samozˇrejmˇe moˇzn´a pouze pokud vˇsechny potˇrebn´e d´ıly vyr´ab´ı stejn´ y v´ yrobce, a pokud n´ahradn´ı d´ıly nejsou zamˇeniteln´e s jin´ ymi. Rovnˇeˇz tak nem˚ uˇze podobnou strategii uplatnit firma, jej´ıˇz v´ yrobky mohou b´ yt vz´ajemn´ ymi substituty, respektive pokud n´ahradn´ı souˇca´stky lze doplnit v´ yrobky jin´ ych firem. Nicm´enˇe
98
7.2 Hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek – zisk nebo ztr´ata
skuteˇcnost´ı je, ˇze v praxi v´ıcem´enˇe pˇrevaˇzuje tendence, ˇze je ziskovˇejˇs´ı prodej vˇetˇs´ıho mnoˇzstv´ı v´ yrobk˚ u za niˇzˇs´ı ceny (to mˇelo tak´e vliv na hromadn´ y rozvoj v´ yroby). Necenov´ a konkurence
Firma m˚ uˇze tak´e zvyˇsovat zisk tzv. necenovou konkurenc´ı, coˇz jsou vˇsechna dalˇs´ı opatˇren´ı firmy (napˇr´ıklad reklama). Tato opatˇren´ı vˇetˇsinou znamenaj´ı zv´ yˇsen´ı n´aklad˚ u firmy, ve sv´em d˚ usledku ale vedou ke zv´ yˇsen´ı popt´ avky, umoˇzn ˇuj´ı tedy zvyˇsov´ an´ı objemu produkce bez poklesu ceny, respektive zv´ yˇsen´ı ceny nevyvol´ a pokles prod´avan´eho mnoˇzstv´ı v´ yrobk˚ u. Pˇripomeˇ nme si zn´ am´ y v´ yrok H. Forda, ˇze z 5 $ zisku by 3 $ vˇenoval reklamˇe“. Tato ” necenov´ a opatˇren´ı maj´ı v modern´ı ekonomii velk´ y v´ yznam a nar˚ ust´ a poˇcet r˚ uzn´ ych metod pouˇz´ıvan´ ych v obchodn´ı politice firem. Pr˚ uvodce studiem: V´ ynosy, n´aklady a hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek jsou pravideln´ ymi ukazateli pˇri bˇeˇzn´em a pravideln´em hodnocen´ı v´ ykonnosti a efektivnosti podniku. Mnoz´ı lid´e si pod pojmem zisk pˇredstavuj´ı pˇr´ımo pen´ıze a nˇekdy pojem zisk, resp. jeho odvozeniny jako napˇr´ıklad ziskuchtiv´ y, ziˇstn´ y atd. evokuj´ı pejorativn´ı pocit nˇeˇceho nepˇr´ıliˇs ˇza´douc´ıho. Zisk je vˇsak pouze matematick´ y rozd´ıl mezi v´ ynosy a n´aklady, je tedy souhrnn´ ym ukazatelem, kter´ y ˇr´ık´a, chcete-li dosahovat zisk, mus´ıte zvyˇsovat v´ ynosy a sniˇzovat n´aklady. Je tedy komplexnˇejˇs´ım ukazatelem neˇz kter´ ykoliv individu´aln´ı ukazatel, i kdyˇz s´ am o sobˇe nem´a pˇr´ıliˇs velkou vypov´ıdac´ı schopnost. Teprve komparace v ˇcasov´em horizontu, benchmarking s jin´ ymi ekonomick´ ymi subjekty a komplexnˇe proveden´a finanˇcn´ı anal´ yza m˚ uˇze pˇrin´est vˇetˇs´ı pohled na skuteˇcnou v´ ykonnost a efektivitu podnik´an´ı. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Zjednoduˇsenˇe bychom mohli vyj´ adˇrit pojem zisk“ i jako rozd´ıl mezi souborem vydan´ ych ” a pˇrijat´ ych faktur. Pokud vyj´ adˇr´ıme vydan´e faktury a pˇrijat´e faktury jako soubor pr´ ava na u ´hrady, pak m´a tedy i zisk nejen ekonomick´ y, ale i pr´avn´ı aspekt. Na rozd´ıl od penˇez vˇsak m˚ uˇze pˇredstavovat n´ar˚ ust vˇsech forem aktiv, nejen pˇr´ır˚ ustky na bˇeˇzn´em u ´ˇctu ˇci v pokladnˇe ˇ podniku. Casto jsou vedeny diskuse, zda zisk je dobr´ ym ukazatelem ve vˇsech ˇcinnostech podniku a zvl´aˇstˇe pak oblast´ı, kde sice existuje ekonomika, avˇsak nelze zcela pˇresnˇe hovoˇrit o podnik´ an´ı (napˇr´ıklad zdravotnictv´ı). Mnoz´ı ekonomov´e d´avaj´ı pˇrednost ukazateli Cash flow, a to i pˇri aplikaci finanˇcn´ı anal´ yzy podniku. Zamyslete se nad oblastmi, kde zisk nemus´ı b´ yt stˇeˇzejn´ım ukazatelem skuteˇcn´e v´ ykonnosti a efektivnosti aktivit hospod´ aˇrsk´eho subjektu. Cviˇ cen´ı ˇ c. 9: Pˇri dosaˇzen´ı zisku je reakc´ı na tento hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek jeho rozdˇelen´ı (nebo nerozdˇelen´ı). V pˇr´ıpadˇe dosaˇzen´ı ztr´aty pak je nutn´e ztr´atu uhradit. Uved’te, jak´ ym zp˚ usobem byste ˇreˇsili vzniklou ztr´atu napˇr´ıklad u s.r.o. Uved’te nˇekolik moˇznost´ı. Voln´ y list vloˇzte do studijn´ı opory a k pˇr´ıpravˇe na zkouˇsku. Shrnut´ı:
• • • • • •
V´ ynosy firem jsou oceˇ novan´e v´ ykony podnik´an´ı. Hlavn´ı sloˇzkou v´ ynos˚ u jsou trˇzby. V´ ynosy jsou ovlivˇ nov´ any v´ yrobn´ı kapacitou a cenou produkce. Zisk nebo ztr´ ata je hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek podnik´an´ı. Hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek vznik´a jako rozd´ıl mezi celkov´ ymi v´ ynosy a celkov´ ymi n´ aklady. Rozezn´ av´ ame nˇekolik typ˚ u zisku.
Kapitola 7. V´ ynosy a hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek Pojmy k zapamatov´ an´ı:
• • • • •
V´ ynosy Hodnota pˇridan´ a zpracov´ an´ım Hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek Zisk Ztr´ ata
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Jak byste definovali v´ ynosy? Jak´e formy hospod´ aˇrsk´eho v´ ysledku zn´ate? Co je hlavn´ım obsahem v´ ynos˚ u? Jak´e agreg´ atn´ı veliˇciny u v´ ynos˚ u zn´ate? Co je to hodnota pˇridan´ a zpracov´an´ım? Jak´e zn´ ate cenov´e strategie? Jak´e zn´ ate typy konkurence? Jak byste definovali pojem zisk? Jak´ ymi zp˚ usoby m˚ uˇzete dos´ahnout maximalizace zisku? Jak´e zn´ ate typy zisku?
Autotest:
1. Mezn´ı v´ ynos je: (a) v´ ynos na jednotku produkce (b) zmˇena celkov´ ych v´ ynos˚ u vyvolan´a zmˇenou vyroben´eho mnoˇzstv´ı o jednotku (c) celkov´ y v´ ynos podnik´ an´ı 2. V´ ynosy jsou: (a) ocenˇen´e v´ ykony podnik´an´ı (b) veˇsker´e v´ ynosy podnik´an´ı (c) veˇsker´e pˇr´ıjmy podnik´an´ı 3. Pˇridan´ a hodnota je: (a) rozd´ıl mezi trˇzbami za prodej zboˇz´ı a n´aklady na prodan´e zboˇz´ı (b) rozd´ıl mezi v´ ynosy a ekonomick´ ymi n´aklady (c) rozd´ıl v´ yroby a v´ yrobn´ı spotˇreby
99
100
Kapitola 8
Kalkulace a jejich funkce Popis lekce: Lekce uv´ad´ı u ´ˇcastn´ıka do problematiky tvorby kalkulac´ı v podniku, jej´ıch druh˚ u, u ´ˇcelu a funkce v syst´emu ekonomick´ ych informac´ı. Pozornost je vˇenov´ana sloˇzen´ı kalkulaˇcn´ıho vzorce, kalkulaˇcn´ım jednic´ım, rozvrhov´ an´ı reˇzijn´ıch n´ aklad˚ u a v´ yznamu kalkulac´ı pro ˇr´ızen´ı podniku. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 8.1 8.2 8.3 8.4
Pojem kalkulace a kalkulaˇcn´ı vzorec Druhy kalkulac´ı Rozbor kalkulac´ı a jeho v´ yznam pro ˇr´ızen´ı podniku Metody kalkulace
Tvorba kalkulac´ı a jejich pouˇzit´ı navazuje na teorii n´ aklad˚ u a jejich druhy. Kalkulaˇcn´ı ˇcinnost patˇr´ı k z´akladn´ım podnikov´ ym ˇcinnostem, u ´ˇcastn´ıci by se mˇeli pokusit sestavit vlastn´ı kalkulaci na vybranou ˇcinnost podnik´an´ı. D´ elka lekce: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Kalkulaˇcn´ı jednice, kalkulaˇcn´ı vzorec, kalkulace pˇredbˇeˇzn´e, operativn´ı, propoˇctov´e, v´ ysledn´e, reˇzie v´ yrobn´ı, spr´avn´ı, z´asobovac´ı, odbytov´ a, kalkulace pl´anov´e, kalkulace dˇelen´ım, kalkulace pˇrir´ aˇzkov´e, odeˇc´ıtac´ı metody kalkulace, rozˇc´ıtac´ı metody, kalkulace rozd´ılov´e. Motivace k lekci: Po pˇreˇcten´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • • •
vysvˇetlit, co rozum´ıme pod pojmem kalkulace, struˇcnˇe objasnit jejich funkce, u ´ˇcel a pouˇzit´ı, uv´est typy kalkulac´ı, uv´est obecn´ y kalkulaˇcn´ı vzorec, uv´est metody pro zahrnov´ an´ı reˇzijn´ıch n´aklad˚ u do kalkulac´ı.
101
102
8.1
8.1 Pojem kalkulace a kalkulaˇcn´ı vzorec
Pojem kalkulace a kalkulaˇ cn´ı vzorec
Jak jste z pˇredch´azej´ıc´ı ˇc´asti t´ ykaj´ıc´ı se problematiky n´aklad˚ u zjistili, kaˇzd´e podnik´an´ı je prov´ azeno urˇcitou v´ yˇs´ı n´aklad˚ u a podnikatel by tedy mˇel dopˇredu kalkulovat s jejich urˇcitou v´ yˇs´ı, mˇel by si tedy sestavit tzv. pˇ redbˇ eˇ znou kalkulaci, aby vˇedˇel, zda jeho podnikatelsk´ y z´ amˇer je v˚ ubec re´ aln´ y a zda mu zvolen´ y smˇer a oblast podnik´an´ı pˇrinesou k´ yˇzen´ y efekt. Nav´ıc mus´ı tyto kalkulace prov´adˇet nejen pro svou vlastn´ı potˇrebu, ale i napˇr´ıklad pro banku, je-li souˇca´st´ı jeho podnikatelsk´eho u ´sil´ı i kryt´ı urˇcit´e ˇca´sti provozn´ıch ˇci investiˇcn´ıch n´ aklad˚ u bankovn´ımi u ´vˇery. Kalkulace n´aklad˚ u je tak´e nezbytn´ ym krokem k vyˇc´ıslen´ı budouc´ı minim´ aln´ı ceny produkce nebo sluˇzby. V´ yrobce mus´ı vˇedˇet, na jak´e hranici ceny se mus´ı pohybovat, aby mˇel ve sv´e ˇcinnosti nˇejak´ y zisk, popˇr´ıpadˇe v kter´e oblasti n´ aklad˚ u by mˇel uˇcinit u ´sporn´a opatˇren´ı ke zv´ yˇsen´ı zisku. I v pˇr´ıpadˇe smluvn´ıch cen je nezbytn´e prov´adˇet kalkulaˇcn´ı ˇcinnost nejen pˇred vlastn´ım zah´ajen´ım podnik´an´ı, ale rovnˇeˇz i v jeho pr˚ ubˇehu ve formˇe tzv. operativn´ıch kalkulac´ı a n´ aslednˇe po skonˇcen´ı v´ yroby ve formˇe tzv. v´ ysledn´ ych kalkulac´ı, nebot’ re´aln´e ekonomick´e u ´daje pak mohou ˇcasem korigovat p˚ uvodn´ı pˇredpoklady, a to, co se ukazovalo b´ yt dosti ziskov´e, m˚ uˇze vlivem chybn´ ych pˇredpoklad˚ u nebo ˇcetn´ ych aktualizaˇcn´ıch zmˇen v jednotliv´ ych bodech kalkulace v´est ke znehodnocen´ı pˇredpoklad˚ u, sn´ıˇzen´ı pˇredpokl´ adan´eho zisku nebo naopak k jeho zv´ yˇsen´ı. Proto prov´adˇen´ı i pr˚ ubˇeˇzn´ ych kalkulac´ı by mˇelo b´ yt trvalou souˇc´ ast´ı ekonomick´e ˇcinnosti podnikatele. Kalkulace se v ˇsirˇs´ım slova smyslu pouˇz´ıv´a pro vyj´adˇren´ı r˚ uzn´ ych propoˇct˚ u, podnikatelsk´eho uvaˇzov´an´ı, kter´e je podloˇzeno ekonomick´ ymi v´ ypoˇcty. V uˇzˇs´ım slova smyslu kalkulac´ı rozum´ıme zp˚ usob, metodu stanoven´ı vlastn´ıch n´aklad˚ u nebo v´ ysledek tohoto v´ ypoˇctu. Jednotliv´e sloˇzky n´ aklad˚ u se vyˇc´ısluj´ı v kalkulaˇcn´ıch poloˇzk´ach. Doporuˇcen´e kalkulaˇcn´ı poloˇzky obsahuje vˇseobecn´ y kalkulaˇcn´ı vzorec, kter´ y – i kdyˇz nen´ı z´avazn´ y a jeho struktura ˇ e republice. je vˇec´ı dan´eho ekonomick´eho subjektu – je pouˇz´ıv´an vˇetˇsinou organizac´ı v Cesk´ M´ a tyto poloˇzky: Kalkulaˇcn´ı vzorec
Vˇ seobecn´ y kalkulaˇ cn´ı vzorec: 1. 2. 3. 4.
Pˇr´ım´ y materi´ al Pˇr´ım´e mzdy Ostatn´ı pˇr´ım´e n´ aklady V´ yrobn´ı (provozn´ı) reˇzie Vlastn´ı n´ aklady v´ yroby – poloˇzky 1 aˇz 4 5. Spr´ avn´ı reˇzie Vlastn´ı n´ aklady v´ ykonu – poloˇzky 1 aˇz 5 6. Odbytov´e n´ aklady ´ Upln´ e vlastn´ı n´ aklady v´ ykonu – poloˇzky 1 aˇz 6 7. Zisk (ztr´ ata) Cena v´ ykonu
Cenov´ a kalkulace
Uveden´ y vzorec je prakticky kalkulac´ı ceny, tj. cenovou kalkulac´ı, kdy cena vznik´a podle principu n´aklady + zisk = cena“. Jde o tzv. n´ akladovou cenu. Ta se pouˇz´ıv´a v pˇr´ıpadech, ” kdy cenu neurˇc´ı pˇr´ımo trh, anebo jako v´ ychoz´ı podklad pro rozhodov´ an´ı marketingov´eho u ´tvaru o nasazen´ı realizaˇcn´ı ceny, kter´a se m˚ uˇze od n´akladov´e ceny odchylovat (nahoru nebo dol˚ u). Cenov´a kalkulace tak slouˇz´ı pˇredevˇs´ım jako podklad pro jedn´an´ı s odbˇerateli. Je-li cena urˇcena jako maxim´ alnˇe dosaˇziteln´ a na trhu a odbˇeratel poˇzaduje pˇredloˇzen´ı kalkulace, je jej´ım c´ılem prok´azat u ´ nosnost jednotliv´ ych n´akladov´ ych poloˇzek a zisku. K tomu je vˇsak uveden´ y kalkulaˇcn´ı vzorec m´alo podrobn´ y; rovnˇeˇz nerozliˇsuje mezi relevantn´ımi a irelevantn´ımi n´ aklady.
Kapitola 8. Kalkulace a jejich funkce
103
V kalkulaˇcn´ım vzorci jsou dvˇe z´akladn´ı skupiny n´ aklad˚ u: n´aklady pˇ r´ım´ e (jednicov´ e) a n´ aklady nepˇ r´ım´ e (reˇ zijn´ı). a) Pˇ r´ım´ e n´ aklady se pˇr´ımo pˇriˇrazuj´ı jednotliv´ ym druh˚ um produkt˚ u bez jejich pˇredchoz´ıho soustˇred’ov´ an´ı podle m´ısta vzniku. Do poloˇzky pˇ r´ım´ y materi´ al patˇr´ı zejm´ena suroviny, z´akladn´ı materi´al, polotovary, pohonn´e hmoty, pomocn´ y a ostatn´ı materi´al (podle toho, co je pˇredmˇetem kalkulace). Jde o materi´al, kter´ y se zpravidla st´av´a trvalou souˇc´ast´ı produktu nebo pˇrisp´ıv´ a k vytvoˇren´ı jeho potˇrebn´ ych vlastnost´ı apod. Do poloˇzky pˇ r´ım´ e mzdy zpravidla patˇr´ı z´akladn´ı mzdy (´ ukolov´e, ˇcasov´e apod.), pˇr´ıplatky a doplatky ke mzdˇe a pr´emie a odmˇeny pˇr´ımo souvis´ıc´ı s kalkulovan´ ymi v´ ykony. V souˇcasn´e dobˇe u ˇrady produkc´ı je obt´ıˇzn´e rozliˇsit pˇr´ım´e a reˇzijn´ı mzdov´e n´ aklady, nebot’ pod´ıl pˇr´ım´ ych mezd kles´a a ˇcasto i miz´ı. Do poloˇzky ostatn´ı pˇ r´ım´ e n´ aklady se zpravidla zahrnuje technologick´e palivo a energie, odpisy, opravy a udrˇzov´ an´ı, pˇr´ıspˇevky na soci´ aln´ı zabezpeˇcen´ı, ztr´ aty ze zmetk˚ u a vadn´e v´ yroby aj. b) Reˇ zijn´ı n´ aklady jsou n´aklady spoleˇcnˇe vynakl´adan´e na cel´e kalkulovan´e mnoˇzstv´ı produkce nebo k zajiˇstˇen´ı chodu cel´e organizace, kter´e nen´ı moˇzn´e stanovit na kalkulaˇcn´ı jednici pˇr´ımo, nebo jejichˇz pˇr´ım´e urˇcov´an´ı by bylo nehospod´arn´e. Na jednotliv´e v´ yrobky se reˇzijn´ı n´ aklady z´ uˇ ctuj´ı nepˇ r´ımo prostˇ rednictv´ım pˇ rir´ aˇ zek podle urˇ cit´ ych kl´ıˇ c˚ u. Hranice mezi pˇr´ım´ ymi a reˇzijn´ımi n´ aklady je relativn´ı; obecnˇe plat´ı, ˇze kvalita a vyuˇzitelnost kalkulac´ı roste pˇriˇc´ıt´ an´ım co nejvˇetˇs´ıho pod´ılu n´aklad˚ u pˇr´ımo na kalkulaˇcn´ı jednici. S t´ım ovˇsem rostou n´aklady na zjiˇst’ov´an´ı pˇr´ım´ ych n´aklad˚ u (na evidenci, stanoven´ı norem aj.); hranic´ı pro vymezen´ı obou forem n´aklad˚ u je proto hospod´ arnost. V´ yrobn´ı (provozn´ı) reˇ zie zahrnuje n´akladov´e poloˇzky souvis´ıc´ı s ˇr´ızen´ım a obsluhou Skladba produkce, kter´e nelze stanovit pˇr´ımo na kalkulaˇcn´ı jednici. Patˇr´ı sem pˇredevˇs´ım reˇzijn´ı reˇzi´ı mzdy, opotˇreben´ı n´astroj˚ u, odpisy hmotn´eho investiˇcn´ıho majetku, spotˇreba energie, n´ aklady na opravy, n´ aklady na technick´ y rozvoj, reˇzijn´ı materi´al. Do poloˇzky spr´ avn´ı reˇ zie patˇr´ı n´akladov´e poloˇzky souvis´ıc´ı s ˇr´ızen´ım organizace jako celku; pˇr´ıkladem jsou odpisy spr´avn´ıch budov, platy ˇr´ıd´ıc´ıch pracovn´ık˚ u, poˇstovn´e a telefonn´ı poplatky, pojiˇstˇen´ı aj. Do odbytov´ ych n´ aklad˚ u patˇr´ı n´aklady spojen´e s odbytovou ˇcinnost´ı, jako jsou n´ aklady na skladov´ an´ı, propagaci, realizaci apod. V kaˇzd´em oboru lidsk´e ˇcinnosti existuj´ı vˇsak specifick´e, tzv. oborov´ e kalkulaˇ cn´ı vzorce. I kdyˇz obecnˇe zahrnuj´ı vˇsechny kalkulaˇcn´ı vzorce v podstatˇe univerz´aln´ı poloˇzky, kaˇzd´ a profese, kaˇzd´ y obor podnik´an´ı m´a sv´e urˇcit´e zvl´aˇstnosti, a proto je tˇreba odk´azat pˇri konkr´etn´ı tvorbˇe tˇechto kalkulac´ı pr´avˇe na tyto oborov´e kalkulaˇcn´ı vzorce. Pˇ r´ıklad:
Vzor kalkulace stomatologick´e ordinace
1. Pˇr´ım´e mzdy – mzdy vˇsech zamˇestnanc˚ u (kromˇe zamˇestnavatele, tj. soukrom´eho l´ekaˇre). 2. Pˇr´ım´ y materi´al – souhrn vˇsech materi´ al˚ u, jejichˇz spotˇrebu lze pˇr´ımo stanovit na jednotliv´ y v´ ykon nebo v´ yrobek, napˇr´ıklad: • v´ yplˇ nov´e materi´ aly, • anestetika,
104
8.1 Pojem kalkulace a kalkulaˇcn´ı vzorec • jednor´ azov´e injekˇcn´ı stˇr´ıkaˇcky, • rtg materi´ al, • otiskovac´ı materi´ aly atd.
3. Odpisy – pˇri pouˇz´ıv´an´ı je tˇreba dlouhodob´ y hmotn´ y a nehmotn´ y majetek zaˇradit nejprve do nˇekolika odpisov´ ych skupin dle z´akona o dani z pˇr´ıjm˚ u. Pak se mus´ı l´ekaˇr rozhodnout, zda zvol´ı rovnomˇernou nebo zrychlenou metodu odpisov´an´ı. Napˇr´ıklad: • • • •
zdravotnick´ a technika: skupina 2 doba 5 let, invent´ aˇr: skupina 2 doba 5 let, poˇc´ıtaˇc: skupina 1 doba 3 roky, budova: skupina 5 doba 30 rok˚ u (dle z´ak. o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u pro rok 2006).
Poˇrizovac´ı cenu dlouhodob´eho hmotn´eho majetku tak rozep´ıˇse dle pˇr´ısluˇsn´e skupiny na uveden´ y poˇcet let. Zaˇrazen´ı vˇeci provede podle klasifikaˇcn´ıho ˇc´ısla v´ yrobku (noˇ menklaturn´ı ˇc´ıslo, OCV), a to vˇzdy dle prvn´ıch tˇr´ı m´ıst zleva. Vzhledem k tomu, ˇze aˇz do konce odpisov´an´ı je l´ekaˇr povinen dodrˇzovat vybranou metodu odpisu, je tˇreba zv´aˇzit, kter´a z obou metod je pro nˇeho v´ yhodnˇejˇs´ı. Roˇcn´ı odpisy pokr´ yvaj´ı pouze ˇca´st hodnoty, znamen´ a to, ˇze zb´ yvaj´ıc´ı ˇc´ast je kryta ze zisku. (Pozn´ amka: dlouhodob´y drobn´y hmotn´y majetek (DDHM) se do n´ aklad˚ u zapoˇc´ıt´ av´ a celkovou ˇca ´stkou jako je tomu u z´ asob.) 4. Reˇzijn´ı materi´ al tvoˇr´ı: • pomocn´ y zdravotnick´ y materi´al, • ˇcist´ıc´ı a desinfekˇcn´ı prostˇredky, • pomocn´ y dent´aln´ı materi´al atd., kter´ y je nutn´e kalkulovat na z´akladˇe pr˚ umˇern´e spotˇreby a pr˚ umˇern´ ych v´ ykon˚ u, nebot’ je nelze stanovit pˇr´ımo. 5. Ostatn´ı provozn´ı reˇzie: • • • •
elektrick´ a energie, vodn´e a stoˇcn´e, opravy a u ´drˇzba, pˇrepravn´e.
6. N´ ajemn´e (ˇca´stka n´ajemn´eho za uˇz´ıv´ an´ı prostor ordinace, ˇcek´arny a ostatn´ıch prostor). 7. Spr´ avn´ı reˇzie: • • • • • • • • •
palivo, spoje, cestovn´e, ˇskolen´ı, ˇcasopisy, malov´ an´ı, pran´ı, odvoz odpadu a likvidace biologick´eho odpadu, pˇr´ıpadnˇe pr´ace ve mzdˇe“ (pr´ ace dodavatelsky): napˇr´ıklad sluˇzby pr´avn´ıka, ” daˇ nov´eho poradce, ekonoma apod.).
8. Finanˇcn´ı n´ aklady: • pojiˇstˇen´ı zamˇestnanc˚ u, tj. soci´aln´ı, nemocensk´e, zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı, kter´e plat´ı zamˇestnavatel pˇr´ısluˇsn´ ym procentem z hrub´e mzdy sv´ ych zamˇestnanc˚ u, • povinn´e pojiˇstˇen´ı ordinace, l´ekaˇre, zamˇestnanc˚ u, pojiˇstˇen´ı odpovˇednosti za ˇskodu provozovatele nest´ atn´ıho zdravotnick´eho zaˇr´ızen´ı, • ostatn´ı pojiˇstˇen´ı individu´ aln´ı (napˇr´ıklad majetku),
Kapitola 8. Kalkulace a jejich funkce
105
ˇ e stomatologick´e komoˇre vypl´ • pˇr´ıspˇevky Cesk´ yvaj´ıc´ı ze z´akona apod. 9. Zisk: • ˇc´ ast pokr´ yvaj´ıc´ı spl´ atky u ´vˇeru a pl´anovan´e investice sn´ıˇzen´a o odpisy, • vlastn´ı spotˇreba (neboli mzda“ l´ekaˇre). ” 10. Odvody z priv´ atn´ıho pˇr´ıjmu: • zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı l´ekaˇre, • soci´ aln´ı a zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı l´ekaˇre, • daˇ n z pˇr´ıjmu l´ekaˇre za samostatnˇe v´ ydˇeleˇcn´e ˇcinnosti. Korespondenˇ cn´ı u ´ kol ˇ c. 4:
Sestavte na z´akladˇe vlastn´ıho v´ ybˇeru profese u ´vodn´ı pˇredbˇeˇznou kalkulaci. Kalkulaci uved’te v podobn´em podrobn´em ˇclenˇen´ı s vyˇc´ıslen´ım ˇc´astek v Kˇc. Voln´ y list vloˇzte do studijn´ı opory a k pˇr´ıpravˇe na zkouˇsku a zaˇslete tutorovi.
8.2
Druhy kalkulac´ı
Existuj´ı r˚ uzn´e druhy kalkulac´ı, kter´e m˚ uˇzeme tˇr´ıdit i dle r˚ uzn´ ych hledisek. Zat´ım jste se sezn´amili s ˇcasov´ ym hlediskem tˇr´ıdˇen´ı tˇr´ı druh˚ u kalkulac´ı, tj. kalkulace pˇredbˇeˇzn´e, operativn´ı a v´ ysledn´e. Toto ˇclenˇen´ı a pˇredevˇs´ım pouˇzit´ı jednotliv´ ych druh˚ u kalkulac´ı je vˇsak jeˇstˇe ponˇekud ˇsirˇs´ı. 1. Napˇr´ıklad jen do tzv. pˇ redbˇ eˇ zn´ ych kalkulac´ı v podrobnˇejˇs´ı klasifikaci patˇr´ı: a) kalkulace operativn´ı, sestavovan´e na z´akladˇe operativn´ıch norem vyjadˇruj´ıc´ıch konkr´etn´ı technick´e, technologick´e a organizaˇcn´ı podm´ınky platn´e v dobˇe sestavov´an´ı kalkulace. Rozezn´ av´ ame:
Podrobnˇejˇs´ı ˇclenˇen´ı
• operativn´ı kalkulaci v´ychoz´ı (z´ akladn´ı) platnou k prv´emu dni obdob´ı (roku, ˇctvrtlet´ı, mˇes´ıci) a • operativn´ı kalkulaci bˇeˇznou. Rozd´ıly mezi obˇema tvoˇr´ı zmˇena norem. Rozd´ıly mezi operativn´ı kalkulac´ı bˇeˇznou a skuteˇcn´ ymi n´aklady jsou odchylky od norem. Operativn´ı kalkulace se vyuˇz´ıvaj´ı v operativn´ım ˇr´ızen´ı. b) kalkulace pl´ anov´ e, sestavovan´e na z´akladˇe pl´anov´ ych norem pˇrihl´ıˇzej´ıc´ıch k racionalizaˇcn´ım opatˇren´ım, kter´a se maj´ı v pl´anovan´em obdob´ı uskuteˇcnit. Z´akladem je pl´ anov´ a kalkulace roˇcn´ı, kter´a se bezprostˇrednˇe v´aˇze na roˇcn´ı pl´an v´ ykon˚ u, n´aklad˚ u a tvorby zisku. Tato kalkulace se d´ale konkretizuje se do pl´anov´ ych kalkulac´ı ˇctvrtletn´ıch. c) kalkulace propoˇ ctov´ e, sestavovan´e obvykle pro nov´e nebo neopakovateln´e produkty v pˇr´ıpadˇe, ˇze dosud nejsou k dispozici spotˇrebn´ı normy. Hlavn´ı uplatnˇen´ı maj´ı v dlouhodob´em pl´ anov´ an´ı a strategick´em ˇr´ızen´ı. Nyn´ı se podrobnˇeji pod´ıv´ame na dalˇs´ı hlediska tˇr´ıdˇen´ı r˚ uzn´ ych druh˚ u kalkulac´ı. Dalˇs´ı 2. Podle toho, co je pˇ redmˇ etem kalkulace, rozliˇsujeme:
hlediska
106
8.3 Rozbor kalkulac´ı a jeho v´ yznam pro ˇr´ızen´ı podniku a) kalkulaci n´ akupn´ı, v r´amci t´eto kalkulace prov´ ad´ıme v´ ypoˇcty, kter´e souvisej´ı s hled´an´ım nejv´ yhodnˇejˇs´ıho dodavatele, tzn. s poˇr´ızen´ım kapit´alu, b) kalkulaci prodejn´ı, kdy prov´ ad´ıme v´ ypoˇcty souvisej´ıc´ı s hled´an´ım nejv´ yhodnˇejˇs´ıho odbˇeratele, c) kalkulaci provozn´ı, v r´ amci t´eto kalkulace sestavujeme kalkulaci n´aklad˚ u (n´akladovou kalkulaci) a kalkulaci ceny (cenovou kalkulaci).
3. Kalkulace z hlediska struktury se sestavuj´ı jako postupn´e nebo pr˚ ubˇeˇzn´e. Toto tˇr´ıdˇen´ı m´a sv˚ uj d˚ uvod stupˇ novit´e produkci, ve kter´e se polotovary vlastn´ı produkce pˇredch´azej´ıc´ıch f´az´ı v´ yroby spotˇrebov´ avaj´ı v produkci n´ asleduj´ıc´ıch f´az´ı v´ yroby (napˇr´ıklad v kompletaci). a) Postupn´ a kalkulace obsahuje poloˇzku polotovary vlastn´ı produkce“, ve kter´e se uv´adˇej´ı vlastn´ı ” n´ aklady na produkci polotovar˚ u pˇredch´azej´ıc´ıch f´az´ı v´ yroby. b) Pr˚ ubˇeˇzn´ a kalkulace neobsahuje poloˇzku polotovary vlastn´ı produkce“, vlastn´ı n´aklady na tyto ” polotovary se uv´adˇej´ı v ˇclenˇen´ı podle poloˇzek kalkulaˇcn´ıho vzorce. Pr˚ ubˇeˇzn´ ych kalkulac´ı se pouˇz´ıv´ a pro pl´ anov´an´ı vlastn´ıch n´aklad˚ u. 4. Z hlediska u ´ plnosti n´ aklad˚ u rozliˇ sujeme: a) kalkulace u ´pln´ych n´ aklad˚ u, kter´e kalkuluj´ı veˇsker´e n´aklady; naz´ yvaj´ı se tak´e absorbˇcn´ı kalkulace (absorbuj´ı vˇsechny n´ aklady), b) kalkulace ne´ upln´ych n´ aklad˚ u, pˇresnˇeji (pˇr´ım´ ych) variabiln´ıch n´aklad˚ u, tato kalkulace rozliˇsuje n´ aklady fixn´ı a variabiln´ı, a k produkt˚ um pˇriˇc´ıt´a pouze n´aklady variabiln´ı. ´ cel a obecn´ Uˇ y v´ yznam kalkulac´ı je pˇredevˇs´ım v tom, ˇze pom´ahaj´ı managementu podniku pˇredevˇs´ım urˇcit: • • • • • •
8.3
jak jednotliv´e druhy produkt˚ u pˇrisp´ıvaj´ı k hospod´aˇrsk´emu v´ ysledku organizace, jak´e je poˇrad´ı v´ yhodnosti produkt˚ u a optim´aln´ı skladba produkt˚ u, zda je v´ yhodnˇejˇs´ı urˇcit´e zaˇr´ızen´ı nakoupit nebo najmout, zdaje v´ yhodn´e urˇcit´ y proces mechanizovat ˇci automatizovat, jak´ a je minim´ aln´ı hranice ceny produktu, jak´e n´ aklady tvoˇr´ı pˇrevaˇzuj´ıc´ı ˇc´ast celkov´ ych n´aklad˚ u.
Rozbor kalkulac´ı a jeho v´ yznam pro ˇ r´ızen´ı podniku
Kalkulace jsou z´akladn´ım n´astrojem podnikov´eho a vnitropodnikov´eho ˇr´ızen´ı. Rozbor kalkulac´ı slouˇz´ı k odhalov´an´ı nedostatk˚ u v ˇr´ızen´ı. Z´ akladn´ım n´ astrojem anal´ yzy kalkulac´ı je komparace. Srovn´ av´ame v´ ysledn´e kalkulace s pl´ anov´ ymi kalkulacemi, v´ ysledn´e kalkulace stejn´ ych produkt˚ u produkovan´ ych v r˚ uzn´ ych organizac´ıch, srovn´av´ame kalkulace naˇseho podniku a naˇsich v´ yrobk˚ u s podniky a v´ yrobky zahraniˇcn´ımi. Srovn´ av´ an´ı kalkulac´ı
Srovn´av´an´ı kalkulac´ı poskytuje informace o zmˇenˇe celkov´ ych n´aklad˚ u a o zmˇen´ ach jejich struktury. Nepˇr´ızniv´e odchylky ukazuj´ı na nedostatky v organizaci pr´ace, na neplnˇen´ı norem spotˇreby produkˇcn´ıch ˇcinitel˚ u, nedodrˇzov´ an´ı limit˚ u reˇzijn´ıch n´aklad˚ u apod. Je tˇreba pˇrihl´ıˇzet k v´ ysledk˚ um produkce (objemu a struktuˇre, dosaˇzen´e kvalitˇe), ke zmˇen´ am technologie (ty
Kapitola 8. Kalkulace a jejich funkce
107
napˇr. vedou k z´ amˇenˇe ˇziv´e pr´ace pˇr´ıstroji a t´ım k sn´ıˇzen´ı pˇr´ım´ ych mezd a k r˚ ustu reˇzijn´ıch n´ aklad˚ u) techniky, energetick´ ych ˇci dopravn´ıch zmˇen atd. Pˇri srovn´av´an´ı kalkulac´ı v´ yrobk˚ u, vyr´abˇen´ ych v r˚ uzn´ ych organizaˇcn´ıch jednotk´ach, mus´ıme pˇrihl´ıˇzet k rozd´ıln´ ym podm´ınk´am, jako je napˇr. r˚ uzn´ y objem produkce, stupeˇ n vyuˇzit´ı kapacity, pouˇzit´ a technologie, u ´ roveˇ n mechanizace, automatizace ˇci robotizace, struktura pracnosti jednotliv´ ych operac´ı, k dalˇs´ım poloˇzk´am reˇzie, r˚ uzn´e kvalifikaci pracovn´ık˚ u atd. V´ ysledkem srovn´av´an´ı a anal´ yzy pˇr´ıˇcin rozd´ıl˚ u by mˇel b´ yt n´ avrh opatˇren´ı k odstranˇen´ı nedostatk˚ u, kter´e vyplynuly z rozbor˚ u. Podstatnou ˇca´st n´aklad˚ u v´ yrobku tvoˇr´ı pˇr´ım´e n´ aklady, kter´e jsou normov´ any. V´ ychodiskem rozboru jsou proto normy urˇcuj´ıc´ı spotˇrebu materi´alu, pr´ace a energie na jednotliv´e produkty. ˇ Casto je v´ ysledkem pokyn managementu k aktualizaci tˇechto norem, nebot’ nov´a technika ˇci technologie napˇr´ıklad silnˇe p˚ usob´ı na zmˇenu norem. Kontrolovat by se mˇely n´ aklady na spotˇrebu materi´alu, zjiˇstˇen´e odchylky by se mˇely analyzovat a zjistit jejich pˇr´ıˇciny. Obdobnˇe se analyzuj´ı pˇr´ım´e mzdy a ostatn´ı pˇr´ım´e n´aklady. Analyzovat by se proto mˇela cel´a normativn´ı z´ akladna organizace, k tomu lze vyuˇz´ıt srovn´av´an´ı s konkurenc´ı. O pˇr´ım´ ych n´akladech vˇsak nerozhoduje jen natur´aln´ı spotˇreba produkˇcn´ıch ˇcinitel˚ u, kterou stanov´ı normy, ale i jej´ı ocenˇen´ı (ceny materi´ al˚ u, mzdov´e aj. tarify). V´ ybˇerem dodavatel˚ u, dopravc˚ u apod. lze dos´ ahnout sn´ıˇzen´ı n´ aklad˚ u. Samostatnou kapitolou pˇri anal´ yze kalkulac´ı jsou samozˇrejmˇe reˇzijn´ı n´aklady, kter´e tvoˇr´ı podstatnou ˇca´st n´aklad˚ u kaˇzd´eho podniku a kaˇzd´e instituce, a kter´e maj´ı z hlediska obsahu pˇredevˇs´ım v´ yrobn´ı reˇzie (elektˇrina, plyn, voda a dalˇs´ı strategick´e poloˇzky) tendenci k neust´al´emu r˚ ustu.
8.4
Metody kalkulace
Stanoven´ı n´aklad˚ u na kalkulaˇcn´ı jednici je z´avisl´e na typu v´ yroby. V z´asadˇe rozezn´ av´ame v´ yroby homogenn´ı (stejnorod´e, napˇr´ıklad v´ yroba jednoho typu v´ yrobku bˇehem jedn´e smˇeny) a heterogenn´ı (v´ yroba v´ıce r˚ uznorod´ ych v´ yrobk˚ u bˇehem jedn´e smˇeny). Heterogenn´ı produkce je n´ aroˇcnˇejˇs´ı na spr´ avn´e pˇriˇrazen´ı reˇzijn´ıch n´aklad˚ u na kalkulaˇcn´ı jednici. Metodou kalkulace rozum´ıme zp˚ usob stanoven´ı jednotliv´ych sloˇzek n´ aklad˚ u na kalkulaˇcn´ı jednici. Metody kalkulace z´avis´ı na pˇredmˇetu kalkulace, tj. na tom, co se kalkuluje (jednoduch´ y, sloˇzit´ y produkt), na zp˚ usobu pˇriˇc´ıt´ an´ı n´ aklad˚ u v´ ykon˚ um (jak se pˇriˇrazuj´ı n´ aklady na kalkulaˇcn´ı jednici), na poˇzadavc´ıch kladen´ ych na strukturu a podrobnost ˇclenˇen´ı n´aklad˚ u. V dalˇs´ım textu se pod´ıv´ame jen struˇcnˇe na nˇekolik vybran´ ych metod. V z´ avislosti na charakteru v´ yroby tedy rozezn´ av´ame: 1. kalkulace dˇ elen´ım se vˇetˇsinou pouˇz´ıvaj´ı v homogenn´ı produkci, ˇstˇep´ı se d´ale na n´asleduj´ıc´ı metody: a) prost´ a kalkulace dˇelen´ım kdy n´aklady na kalkulaˇcn´ı jednici se zjiˇst’uj´ı podle poloˇzek kalkulaˇcn´ıho vzorce dˇelen´ım u ´ hrnn´ ych n´aklad˚ u za obdob´ı poˇctem kalkulaˇcn´ıch jednic vyroben´ ych v dan´em obdob´ı. Pouˇz´ıv´a se nejˇcastˇeji v hromadn´ e produkci, jde o nejjednoduˇsˇs´ı zp˚ usob stanoven´ı n´aklad˚ u na kalkulaˇcn´ı jednici. b) stupˇ novit´ a (stupˇ nov´ a) kalkulace dˇelen´ım oddˇeluje v´ yrobn´ı, spr´avn´ı nebo odbytov´e n´aklady.T´ım se zabezpeˇc´ı, aby produkty, kter´e v dan´em obdob´ı byly sice vyrobeny, avˇsak nebyly dosud vyfakturov´any, nebyly zatˇeˇzov´ any odbytov´ ymi a spr´avn´ımi n´aklady.
Metody kalkulace dˇelen´ım
108
8.4 Metody kalkulace c) kalkulace dˇelen´ım s pomˇerov´ymi ˇc´ısly se pouˇz´ıv´a u v´ yrobk˚ u, kde by zjiˇst’ov´ an´ı v´ yrobn´ıch n´aklad˚ u bylo obt´ıˇzn´e. Pomˇerov´a ˇc´ısla zvol´ıme podle pomˇeru spotˇreby ˇcasu na v´ ykony, popˇr. podle v´ıce ukazatel˚ u. Objem produkce v pomˇerov´ ych jednotk´ach vypoˇcteme pron´asoben´ım pomˇerov´ ych ˇc´ısel a pˇr´ısluˇsn´eho objemu produkce a jejich seˇcten´ım. Celkov´e n´ aklady dˇel´ıme souˇctem pomˇerov´ ych jednotek. T´ım dostaneme n´aklady na 1 jednotku z´akladn´ıho produktu. N´ aklady ostatn´ıch produkt˚ u zjist´ıme vyn´asoben´ım n´aklad˚ u z´akladn´ıho produktu pomˇerov´ ymi ˇc´ısly.
Metody pˇrir´ aˇzkov´e
2. Kalkulace pˇ rir´ aˇ zkov´ e Se pouˇz´ıvaj´ı pro kalkulaci reˇzijn´ıch n´aklad˚ u pˇ ri produkci r˚ uznorod´ ych produkt˚ u aklady se rozdˇel´ı, do dvou skupin, a to na n´aklady pˇr´ım´e (heterogenn´ı v´ yroby). N´ a reˇzijn´ı. Pˇr´ım´e n´ aklady vypoˇc´ıt´av´ ame pˇr´ımo na kalkulaˇcn´ı jednici, reˇzijn´ı n´ aklady se zjiˇst’uj´ı pomoc´ı zvolen´e z´akladny a z´ uˇctovac´ı pˇrir´aˇzky (sazby) jako pˇrir´aˇzka k pˇr´ım´ ym n´aklad˚ um. Pˇ rir´ aˇ zka je stanovena bud’ procentem, kter´e zjist´ıme jako pod´ıl reˇzijn´ıch n´aklad˚ u na n´akladov´ y druh zvolen´ y za rozvrhovou z´akladnu, nebo sazbou, kterou vypoˇcteme jako pod´ıl reˇzijn´ıch n´aklad˚ u na jednotku natur´ aln´ı rozvrhov´e z´akladny. Snahou by mˇelo b´ yt vykazovat co nejv´ıce n´aklad˚ u ve formˇe pˇr´ım´ ych n´ aklad˚ u. 3. Kalkulace ve sdruˇ zen´ e produkci Sdruˇzen´a produkce je rovnˇeˇz typem heterogenn´ı v´ yroby. Ve sdruˇzen´e produkci vznik´a v jednom technologick´em postupu nˇ ekolik druh˚ u produkt˚ u, vznikl´e sdruˇzen´e“ ” n´aklady proto mus´ıme rozdˇelit na jednotliv´e produkty. K tomu se pouˇz´ıv´a z˚ ustatkov´ e metody kalkulace nebo rozˇ c´ıtac´ı metody kalkulace. a) Z˚ ustatkov´ a (odeˇc´ıtac´ı) metoda kalkulace Tato metoda se pouˇz´ıv´a, pokud m˚ uˇzeme jeden z produkt˚ u povaˇzovat za hlavn´ı a ostatn´ı produkty za vedlejˇs´ı. Metoda spoˇc´ıv´a v tom, ˇze od celkov´ ych n´aklad˚ u za z´ uˇctovac´ı obdob´ı se odeˇctou vedlejˇs´ı produkty ocenˇen´e realizaˇcn´ımi cenami a z˚ ustatek se povaˇzuje za n´aklady hlavn´ıho produktu. N´aklady na kalkulaˇcn´ı jednici hlavn´ıho produktu zjist´ıme dˇelen´ım tˇechto zb´ yvaj´ıc´ıch n´aklad˚ u poˇctem kalkulaˇcn´ıch jednic hlavn´ıho produktu. V´ yhodou t´eto metody je jej´ı jednoduchost, nev´ yhodou to, ˇze nelze kontrolovat n´aklady vedlejˇs´ıch produkt˚ u. b) Rozˇc´ıtac´ı metoda Tato metoda se pouˇz´ıv´a, pokud nem˚ uˇzeme sdruˇzen´e produkty rozdˇelit na hlavn´ı a vedlejˇs´ı. Celkov´e n´aklady se rozˇc´ıtaj´ı (rozvrhuj´ı) na jednotliv´e produkty podle pomˇerov´ ych ˇc´ısel vypoˇcten´ ych z mnoˇzstv´ı z´ıskan´ ych produkt˚ u ˇci cen jednotliv´ ych v´ yrobk˚ u. 4. Kalkulace rozd´ılov´ e Spoˇc´ıvaj´ı v tom, ˇze se pˇredem stanov´ı v´ yˇse n´aklad˚ u jako u ´ kol (norma, standard) a pak se zjiˇst’uj´ı rozd´ıly skuteˇcn´ ych n´aklad˚ u s t´ımto u ´kolem (normou). Pˇredstavitelem rozd´ılov´ ych metod je: a) metoda standardn´ıch (norm´ alov´ych) n´ aklad˚ u Metoda eviduje n´ aklady ve dvou sloˇzk´ ach, a to jako n´ aklady pˇ redem urˇ cen´ e (standardn´ı, normovan´e) a rozd´ıly mezi pˇ redem urˇ cen´ ymi a skuteˇ cn´ ymi n´ aklady (odchylky od standardn´ıch, normovan´ ych n´aklad˚ u). Odchylky se analyzuj´ı podle pˇr´ıˇcin vzniku a odpovˇednosti, nebo i z hlediska vyuˇzit´ı produkˇcn´ıch ˇcinitel˚ u. b) Normov´ a metoda Spoˇc´ıv´a v tom, ˇze se pˇredem stanov´ı normy pˇ r´ım´ ych n´ aklad˚ u a zjiˇst’uj´ı se odchylky skuteˇcn´ ych n´ aklad˚ u od tˇechto norem a zmˇeny norem. Pouˇz´ıv´a se operativn´ıch norem platn´ ych k urˇcit´emu datu. Normov´ a kalkulace a evidence
Kapitola 8. Kalkulace a jejich funkce
109
n´ aklad˚ u umoˇzn ˇ uje ˇ r´ızen´ı podle odchylek. Management se pˇri bˇeˇzn´em ˇr´ızen´ı zamˇeˇruje na vznikl´e odchylky od norem, tj. na odchylky od pˇredem stanoven´eho pr˚ ubˇehu ˇcinnosti. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: V ˇc´asti t´ ykaj´ıc´ı se metod kalkulac´ı je uveden pouze jejich pˇrehled. Pokud m´ate z´ajem o podrobnˇejˇs´ı zp˚ usoby v´ ypoˇct˚ u, vˇcetnˇe matematick´ ych vzorc˚ u, doporuˇcuji odborn´e publikace v t´eto oblasti. Kalkulaˇcn´ı ˇcinnost je pravideln´a pr´ace ˇrady pracovn´ık˚ u prakticky vˇsech podnik˚ u a instituc´ı, jejich sestavov´an´ı je nezbytn´e a jejich anal´ yzy a n´asledn´e rozhodov´ an´ı managementu patˇr´ı do v´ ybavy kaˇzd´e prosperuj´ıc´ı firmy. Pr˚ uvodce studiem: Ot´azka kalkulac´ı vych´az´ı z teorie n´aklad˚ u. Jejich ˇclenˇen´ı je d˚ uleˇzit´e pro pochopen´ı struktury kalkulac´ı i jejich funkc´ı pˇri ˇr´ızen´ı podniku. Vˇenujte proto jak kapitole o n´akladech, tak i t´eto kapitole patˇriˇcnou pozornost. Sestavov´an´ı kalkulac´ı je bˇeˇznou ˇcinnost´ı ve vˇsech oborech lidsk´e pr´ ace, a i kdyby jste v ˇzivotˇe v r´ amci sv´e profese nikdy takov´eto kalkulace nesestavovali, ˇclovˇek kalkuluje i v bˇeˇzn´em ˇzivotˇe, aniˇz si to ˇcasto uvˇedomuje. Kalkulace prostˇe patˇr´ı k z´akladn´ımu vybaven´ı kaˇzd´eho ekonoma, nejen toho firemn´ıho, ale i toho dom´ ac´ıho. Shrnut´ı:
• Kalkulac´ı rozum´ıme zp˚ usob, metodu stanoven´ı vlastn´ıch n´ aklad˚ u nebo v´ ysledek tohoto v´ ypoˇctu. • Doporuˇcen´e kalkulaˇcn´ı poloˇzky obsahuje vˇseobecn´ y kalkulaˇcn´ı vzorec. • V kalkulaˇcn´ım vzorci jsou dvˇe z´akladn´ı skupiny n´aklad˚ u, a to n´aklady pˇr´ım´e (jednicov´e) a n´ aklady nepˇr´ım´e (reˇzijn´ı). • Reˇzijn´ı n´ aklady se kalkuluj´ı nepˇr´ımo prostˇrednictv´ım pˇrir´aˇzek podle urˇcit´ ych kl´ıˇc˚ u. • Existuj´ı r˚ uzn´e druhy kalkulac´ı, kter´e m˚ uˇzeme tˇr´ıdit i dle r˚ uzn´ ych hledisek. • Kalkulace jsou z´ akladn´ım n´astrojem podnikov´eho a vnitropodnikov´eho ˇr´ızen´ı. • Z´ akladn´ım n´ astrojem anal´ yzy kalkulac´ı je komparace. • Stanoven´ı n´ aklad˚ u na kalkulaˇcn´ı jednici je z´avisl´e na typu v´ yroby. • Metodou kalkulace rozum´ıme zp˚ usob stanoven´ı jednotliv´ ych sloˇzek n´ aklad˚ u na kalkulaˇcn´ı jednici. Pojmy k zapamatov´ an´ı:
• • • • • •
Kalkulaˇcn´ı jednice Kalkulaˇcn´ı vzorec Kalkulace dˇelen´ım Kalkulace pˇrir´ aˇzkov´e Kalkulace ve sdruˇzen´e produkci Kalkulace rozd´ılov´e
110
8.4 Metody kalkulace
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6.
Jak byste definovali pojem kalkulace“? ” K ˇcemu slouˇz´ı kalkulace? Jak´e zn´ ate druhy kalkulac´ı? Jak´e metody kalkulac´ı zn´ ate? Proˇc se prov´ adˇej´ı rozbory kalkulac´ı? Jak byste sestavili obecn´ y kalkulaˇcn´ı vzorec?
Autotest: 1. Propoˇctov´ a kalkulace se pouˇz´ıv´ a: (a) v pˇr´ıpadˇe zav´ adˇen´ı nov´eho v´ yrobku (b) v pˇr´ıpadˇe pr˚ ubˇeˇzn´eho sledov´an´ı produkce (c) v pˇr´ıpadˇe vyˇrazov´ an´ı v´ yrobku z v´ yroby 2. Nejˇcastˇejˇs´ım pˇr´ıpadem pro stanoven´ı z´ akladny pˇri rozvrhov´ an´ı reˇzijn´ıch n´ aklad˚ u jsou: (a) variabiln´ı n´ aklady (b) fixn´ı n´ aklady (c) pˇr´ım´e mzdy 3. Pˇrir´ aˇzkovou metodu pro stanoven´ı reˇzijn´ıch materi´al˚ u vol´ıme: (a) u hromadn´e v´ yroby (homogenn´ı v´ yroby) (b) pˇri produkci r˚ uznorod´ ych produkt˚ u (heterogenn´ı v´ yroby) (c) v pˇr´ıpadˇe ˇr´ızen´ı dle odchylek
Kapitola 9
´ cetnictv´ı a statistika Uˇ Popis lekce: Lekce je vˇenov´ana u ´ˇcetnictv´ı, jakoˇzto nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı a povinn´e sloˇzce informatiky podniku. ´ cetnictv´ı je d´ano z´akonem o u Uˇ ´ˇcetnictv´ı, kter´ y taxativnˇe vyjmenov´av´a osoby podl´ehaj´ıc´ı povinnosti veden´ı podvojn´eho u ´ˇcetnictv´ı. Na u ´ˇcetnictv´ı navazuje statistika, jej´ıˇz v´ ystupy ve formˇe statistick´ ych v´ ykaz˚ u jsou rovnˇeˇz povinn´e. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 9.1 9.2 9.3 9.3.1 9.3.2 9.4
Definice u ´ˇcetnictv´ı Funkce u ´ˇcetnictv´ı Z´ akladn´ı u ´ˇcetn´ı z´ asady Obecn´ a pravidla u ´ˇcetnictv´ı Obecn´e u ´ˇcetn´ı z´ asady Statistka
´ cetnictv´ı i statistika vyˇzaduje sestavov´an´ı v´ Uˇ ykaz˚ u, kter´e musej´ı podnikov´ı pracovn´ıci pˇredkl´ adat v dan´ ych term´ınech a frekvenci nejen vlastn´ım manaˇzer˚ um, ale i urˇcen´ ym ˇcinitel˚ um podstatn´eho ekonomick´eho okol´ı. D´ elka lekce: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Z´akon o u ´ˇcetnictv´ı, u ´ˇcetn´ı obdob´ı, u ´ˇcetn´ı pravidla, u ´ˇcetn´ı standardy, u ´ˇcetn´ı osnovy, funkce u ´ˇcetnictv´ı, u ´ˇcetn´ı z´asady, u ´ˇcetn´ı v´ ykazy, rozvaha, v´ ykaz zisk˚ u a ztr´at, v´ ykaz o finanˇcn´ıch toc´ıch (cash flow), statistick´e u ´ˇrady. Motivace k lekci: Po pˇreˇcten´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • • •
struˇcnˇe definovat co je u ´ˇcetnictv´ı, uv´est a charakterizovat jeho funkce, vyjmenovat nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı pravidla a z´asady u ´ˇcetnictv´ı, vysvˇetlit jejich obsah a objasnit jejich v´ yznam, objasnit funkci statistiky a statistick´ ych v´ ykaz˚ u.
111
112
9.1 Definice u ´ˇcetnictv´ı
9.1 Povinnost veden´ı u ´ˇcetnictv´ı
Definice u ´ˇ cetnictv´ı
Z´akon o u ´ˇcetnictv´ı (z.ˇc. 563/1991 Sb., v aktu´aln´ım znˇen´ı) hned v paragrafu 1 stanovuje povinnost veden´ı u ´ˇcetnictv´ı (rozum´ı se t´ım podvojn´e u ´ˇcetnictv´ı) na tento okruh osob: ˇ e republiky, a) Pr´ avnick´e osoby, kter´e maj´ı s´ıdlo na u ´zem´ı Cesk´ ˇ b) zahraniˇcn´ı osoby, pokud na u ´ zem´ı Cesk´ e republiky podnikaj´ı nebo provozuj´ı jinou ˇcinnost podle zvl´ aˇstn´ıch pˇredpis˚ u, c) organizaˇcn´ı sloˇzky st´ atu podle zvl´aˇstn´ıho pr´avn´ıho pˇredpisu, d) fyzick´e osoby, kter´e jsou jako podnikatel´e zaps´any v obchodn´ım rejstˇr´ıku, e) ostatn´ı fyzick´e osoby, kter´e jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle z´akona o dani z pˇridan´e hodnoty, vˇcetnˇe plnˇen´ı osvobozen´ ych od t´eto danˇe, jeˇz nejsou souˇc´ast´ı obratu, v r´ amci jejich podnikatelsk´e ˇcinnosti pˇres´ ahl za bezprostˇrednˇe pˇredch´ azej´ıc´ı kalend´ aˇrn´ı rok ˇc´ astku 15 000 000 Kˇc, a to od prvn´ıho dne kalend´aˇrn´ıho roku, f) ostatn´ı fyzick´e osoby, kter´e vedou u ´ˇcetnictv´ı na z´akladˇe sv´eho rozhodnut´ı, g) ostatn´ı fyzick´e osoby, kter´e jsou podnikateli a jsou u ´ˇcastn´ıky sdruˇzen´ı bez pr´avn´ı subjektivity podle zvl´aˇstn´ıho pˇredpisu, pokud alespoˇ n jeden z u ´ˇcastn´ık˚ u tohoto sdruˇzen´ı je osobou uvedenou v p´ısmenech a) aˇz f) nebo h) nebo h) ostatn´ı fyzick´e osoby, kter´ ym povinnost veden´ı u ´ˇcetnictv´ı ukl´ad´a zvl´aˇstn´ı pˇredpis.
´ cetn´ı Uˇ jednotky Definice
Vˇsechny tyto osoby jsou dle z´akona pokl´ad´ any za u ´ˇcetn´ı jednotky. Z´ akon tedy taxativnˇe ukl´ ad´ a povinnost veden´ı u ´ˇcetnictv´ı u ´ˇcetn´ım jednotk´am. ´ cetnictv´ı je uzavˇren´ Uˇ a, vnitˇrnˇe uspoˇr´ adan´ a soustava informac´ı, pomoc´ı n´ıˇz se v penˇeˇzn´ı jednotce zjiˇst’uje, mˇeˇr´ı a hodnot´ı hospod´ aˇrsk´ a ˇcinnost u ´ˇcetn´ı jednotky, zjiˇst’uje stav majetku a hospod´ aˇrsk´y v´ysledek ˇcinnosti.
Z´ akony
Povinnost veden´ı u ´ˇcetnictv´ı vypl´ yv´a jednak ze zm´ınˇen´eho z´ akona o u ´ˇ cetnictv´ı (z´akona ˇc. 563/1991 Sb.), ale rovnˇeˇz i ze znˇen´ı obchodn´ıho z´ akon´ıku (z´akon ˇc. 513/1991 Sb.) vˇcetnˇe novel a dodatk˚ u k obˇema z´ akon˚ um. Absence veden´ı u ´ˇ cetnictv´ı je povaˇ zov´ ana za trestn´ y ˇ cin (z´akon ˇc. 140/1961 Sb., trestn´ı z´ akon, § 125, v aktu´ aln´ım znˇen´ı). ˇ konkr´etn´ı zp˚ V souˇcasn´e dobˇe je v CR usob prov´ adˇen´ı u ´ˇcetnictv´ı, metody i form´aln´ı u ´ prava ovlivnˇ ena organizaˇ cnˇ e pr´ avn´ımi formami v´ ykonu ˇ cinnost´ı.
Pˇredpisy
Moˇzn´e organizaˇcn´ı formy maj´ı kromˇe obecnˇe platn´ ych pˇredpis˚ u jeˇstˇe urˇcit´e zvl´aˇstnosti, kter´e vypl´ yvaj´ı z nˇekolika ekonomick´ ych ˇci pr´avn´ıch odchylek. Proto v souˇcasn´e dobˇe plat´ı napˇr´ıklad pro veden´ı u ´ˇcetnictv´ı jeˇstˇe n´asleduj´ıc´ı pˇ redpisy: • prov´ adˇec´ı vyhl´ aˇsky k z´ akonu o u ´ˇcetnictv´ı, • ˇcesk´e u ´ˇcetn´ı standardy pro u ´ˇcetn´ı jednotky, kter´e jsou podnikateli u ´ˇctuj´ıc´ımi v soustavˇe podvojn´eho u ´ˇcetnictv´ı (nahradily dˇr´ıvˇejˇs´ı u ´ˇcetn´ı postupy“), ” ´ˇcetn´ı standardy pro u ´zemn´ı samospr´ avn´e celky, pˇr´ıspˇevkov´e organizace, st´atn´ı • ˇcesk´e u fondy a organizaˇcn´ı sloˇzky st´ atu, • ˇcesk´e u ´ˇcetn´ı standardy pro u ´ˇcetn´ı jednotky, u kter´ ych hlavn´ım pˇredmˇetem ˇcinnosti nen´ı podnik´ an´ı, • smˇern´e u ´ˇctov´e osnovy. Hospod´aˇrsk´e prostˇredky se nal´ezaj´ı ve f´az´ıch neust´al´e promˇeny, materi´al se spotˇrebov´av´a, dlouhodob´ y majetek se postupnˇe opotˇrebov´av´a, do firmy v urˇcit´ ych intervalech proud´ı pen´ıze, za nˇe se nakupuj´ı nov´e materi´aly, stroje, jsou odmˇen ˇ ov´ani lid´e, jsou poˇrizov´any
´ cetnictv´ı a statistika Kapitola 9. Uˇ
113
nov´e investice atd. D´a se ˇr´ıci, ˇze toto neust´al´e vynakl´ad´an´ı prostˇredk˚ u m´a podobu jak´ehosi toku, proto hovoˇr´ıme o natur´aln´ım toku a toku hodnotov´em. Hodnotovou str´ anku zobrazuje u ´ˇcetnictv´ı. ´ cetnictv´ı se dˇel´ı na finanˇcn´ı a manaˇzersk´e. Finanˇcn´ı u Uˇ ´ˇcetnictv´ı zachycuje pouze hodnotovou Dvˇe sloˇzky str´anku, manaˇzersk´e u ´ˇcetnictv´ı m˚ uˇze zachycovat toky natur´aln´ı, u ´ˇctuje tedy i v kusech, u´ˇcetnictv´ı litrech atd. Plat´ı vˇsak, ˇze i manaˇzersk´e u ´ˇcetnictv´ı mus´ı zachytit soubˇeˇznˇe i hodnotovou str´ anku. Oba druhy u ´ˇcetnictv´ı umoˇzn ˇuj´ı sledovat veliˇciny dvoj´ıho druhu: Dvˇe • stavy k urˇcit´emu datu, tj. k datu u ´ˇcetn´ı z´avˇerky, • pˇr´ır˚ ustky (nebo u ´bytky) za urˇcit´ y ˇcasov´ y interval. Prvkem informaˇcn´ıho zobrazen´ı je v u ´ˇcetnictv´ı kaˇzd´a u ´ˇcetn´ı operace, kaˇzd´ yu ´ˇcetn´ı jev. Jeho zobrazen´ı a zaˇrazen´ı umoˇzn ˇ uje urˇcit´e uspoˇr´ ad´an´ı v u ´ˇcetn´ım syst´emu. Finanˇcn´ı u ´ˇcetnictv´ı zachycuje vztahy podniku v˚ uˇci jeho okol´ı (z´ avazky v˚ uˇci dodavatel˚ um, pohled´ avky v˚ uˇci odbˇeratel˚ um, n´akupy, prodeje atd.). Manaˇzersk´e u ´ˇcetnictv´ı (dˇr´ıve vnitropodnikov´e) zachycuje u ´ˇcetn´ı vztahy uvnitˇr podniku. POZOR! Pracovn´ıci jsou povaˇzov´ani za souˇca´st ekonomick´eho okol´ı, proto z´avazky v˚ uˇci zamˇestnanc˚ um, sr´aˇzky z mezd, v´ yplaty a dalˇs´ı mzdov´e operace jsou souˇc´ ast´ı finanˇcn´ıho u ´ˇcetnictv´ı. Finanˇcn´ı u ´ˇcetnictv´ı je povinn´e, manaˇzersk´e nikoliv, je vˇec´ı podniku jak´ ym zp˚ usobem zobrazuje vnitˇrn´ı toky a stavy. Z toho d˚ uvodu iu ´ˇcetn´ı osnova pˇriˇrazuje manaˇzersk´emu u ´ˇcetnictv´ı u ´ˇctov´e tˇr´ıdy (1. ˇc´ıslo u ´ˇctu zleva) ˇc´ısla 8 a 9, aniˇz je d´ ale strukturuje. ´ Ukol k textu ˇ c. 17: Dˇelen´ı u ´ˇcetnictv´ı na finanˇcn´ı a manaˇzersk´e nen´ı d´ano pouze rozd´ılem v zachycen´ı stav˚ u a pohyb˚ u v hodnotov´em nebo moˇzn´em natur´aln´ım vyj´ adˇren´ı. Z´akladn´ı d˚ uvod pro rozdˇelen´ı je v rozd´ıln´e oblasti zachycov´ an´ı u ´ˇcetn´ıch jev˚ u. Popˇrem´ yˇslejte a pokuste se nejprve sami urˇcit, co zachycuje finanˇcn´ı u ´ˇcetnictv´ı, a kter´e jevy budou pˇredmˇetem u ´ˇcetnictv´ı manaˇzersk´eho. Svou odpovˇed’ si ovˇeˇrte v Kl´ıˇci, pokud se Vaˇse odpovˇed’ liˇs´ı, zapiˇste si do voln´ ych ˇr´ adk˚ u vˇety z Kl´ıˇce. . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ ´ cetn´ı jednotky jsou povinny v´est podvojn´e u Uˇ ´ˇcetnictv´ı v pln´em rozsahu. ´ cetn´ı jednotky sestavuj´ı k posledn´ımu dni u Uˇ ´ˇcetn´ıho obdob´ı (pˇri ˇra´dn´e z´avˇerce), popˇr´ıpadˇe ´ cetn´ı z´ ke stanoven´emu dni (pˇri mimoˇra´dn´e) u ´ˇcetn´ı z´avˇerku. Uˇ avˇerku v soustavˇe podvojn´eho u ´ˇcetnictv´ı tvoˇr´ı povinn´e u ´ˇcetn´ı v´ ykazy, a to: • rozvaha, (soupis majetku), • v´ ykaz zisk˚ u a ztr´ aty (u rozpoˇctov´ ych organizac´ı v´ ykaz o plnˇen´ı rozpoˇctu), • pˇr´ıloha. V souˇcasn´e dobˇe je ˇcast´ ym, i kdyˇz nepovinn´ ym v´ ykazem, rovnˇeˇz v´ ykaz o penˇeˇzn´ıch toc´ıch“ ” (cash flow), kter´ y je vyˇzadov´ an zejm´ena managementem, ale i financuj´ıc´ı bankou nebo nadˇr´ızen´ ym org´ anem. ´ cetn´ı z´avˇerka mus´ı b´ Uˇ yt podeps´ana statut´arn´ım org´ anem (u PO), popˇr´ıpadˇe fyzickou osobou, kter´a je u ´ˇcetn´ı jednotkou. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech u ´ˇcetn´ı z´avˇerku ovˇeˇruje auditor. Na z´ akon o u ´ˇcetnictv´ı navazuje cel´ a ˇrada dalˇs´ıch pr´avn´ıch norem, kter´e upˇresˇ nuj´ı metodiku, ˇ zp˚ usoby u ´ˇctov´an´ı, oceˇ nov´ an´ı majetku atd. Kromˇe z´ akon˚ u vych´azej´ıc´ıch ve Sb´ırce z´akon˚ u CR ˇ jsou to pˇredevˇs´ım Opatˇren´ı MF CR“ ˇci vyhl´ aˇsky uveˇrejˇ novan´e ve Finanˇcn´ım zpravodaji ” ˇ MF CR.
veliˇciny
114
9.2 Funkce u ´ˇcetnictv´ı
9.2 ˇ ri Ctyˇ funkce
Funkce u ´ˇ cetnictv´ı
´ cetnictv´ı mus´ı plnit 4 z´ Uˇ akladn´ı funkce: • • • •
funkci funkci funkci funkci
ochrany majetku, daˇ novou, manaˇzerskou, dispozitivn´ı.
a) Funkce ochrany majetku je d˚ uvodem proˇc vlastnˇe u ´ˇcetnictv´ı vzniklo. Kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt m´ a pro svou ˇcinnost k dispozici urˇcit´ y majetek. Tento majetek nemus´ı b´ yt pouze vˇecn´ y, finanˇcn´ı, n´ ybrˇz i do urˇcit´e m´ıry neviditeln´ y, tˇeˇzko vyˇc´ısliteln´ y a tˇeˇzko oceniteln´ y. Zachycen´ı stavu majetku a jeho rozloˇzen´ı do jednotliv´ych majetkov´ych poloˇzek je pˇredpokladem pro jeho ochranu. Naplnˇen´ı t´eto funkce znamen´ a neust´al´e sledov´an´ı stavu i pohybu majetkov´ ych sloˇzek, pˇredepsanou inventarizaci, dodrˇzov´an´ı pravidel pˇri majetkov´ ych pohybech, pˇr´ır˚ ustc´ıch ˇci u ´bytc´ıch. b) Funkce daˇ nov´ a znamen´a, ˇze v´ ystupy z u ´ˇcetnictv´ı jsou podkladem pro v´ ypoˇcty dan´ı a jejich spr´avn´ y odvod. ´ cetnictv´ı m´ Uˇ a pˇr´ımou n´avaznost na v´ ypoˇcty dan´ı z pˇr´ıjm˚ u, at’ uˇz fyzick´ ych ˇci pr´avnick´ ych osob. Rovnˇeˇz tak mus´ı u ´ˇcetnictv´ı zabezpeˇcit sledov´an´ı danˇe z pˇridan´e hodnoty (DPH), jakoˇz i u ´ˇcetn´ı pˇredpisy vˇsech povinn´ ych dan´ı majetkov´ ych spolu s evidenc´ı jejich odvodu, z´ aloh ˇci doplatk˚ u. c) Funkce manaˇzersk´ a znamen´a, ˇze v´ ystupy z u ´ˇcetnictv´ı, ekonomick´e ukazatele, jejich v´ yˇse a pohyb, trend atd. jsou podkladem pro rozhodov´ an´ı a ˇr´ızen´ı ekonomick´ ych proces˚ u dan´e firmy. d) Funkce dispozitivn´ı je zaloˇzena na povinnosti archivace u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u, u ´ˇcetn´ıch knih a u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u. Z t´eto povinnosti uchov´avat u ´ daje jeˇstˇe po skonˇcen´ı u ´ˇcetn´ıho obdob´ı vypl´ yv´a moˇznost, ˇze i po urˇcit´e dobˇe u ´ˇcetnictv´ı poskytuje d˚ ukazn´ı materi´aly pro doloˇzen´ı urˇcit´e ud´alosti ˇci v´ yskytu nˇejak´eho jevu v minulosti. To m˚ uˇze b´ yt podkladem i pro zpˇetn´e kontroly, soudn´ı pˇre apod., kdy z´ aznamy u ´ˇcetnictv´ı se st´avaj´ı d˚ uleˇzit´ ym d˚ ukazn´ım materi´alem.
9.3 9.3.1
Z´ akladn´ı u ´ˇ cetn´ı z´ asady Obecn´ a pravidla u ´ˇ cetnictv´ı
Pr´avnick´e ˇci fyzick´e osoby, jimˇz z´akon o u ´ˇcetnictv´ı pˇrikazuje povinnost veden´ı podvojn´eho ´ u ´ˇcetnictv´ı jsou povaˇzov´any za u ´ˇcetn´ı jednotky (d´ale jen UJ). Ze znˇen´ı z´akona vypl´ yvaj´ı ´ pro u ´ˇcetn´ı jednotky (d´ ale jen UJ) urˇcit´e povinnosti. Z tˇechto povinnost´ı jmenuji pouze ty nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Tato pas´aˇz textu se zab´ yv´a jen vybran´ ymi pravidly a n´ asledn´a pak i nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ımi u ´ˇcetn´ımi z´asadami. Pokud m´ ate hlubˇs´ı z´ ajem o stanoven´ı r´amce cel´eho u ´ˇcetnictv´ı, je tˇreba
´ cetnictv´ı a statistika Kapitola 9. Uˇ
115
si podrobnˇeji prostudovat z´akon ˇc. 563/1991 Sb., z´ akon o u ´ˇcetnictv´ı v jeho aktu´aln´ım znˇen´ı, vˇcetnˇe doplˇ nuj´ıc´ıch pr´ avn´ıch norem a prov´adˇec´ıch pˇredpis˚ u. ´ u a) UJ ´ˇctuj´ı v soustavˇe podvojn´eho u ´ˇcetnictv´ı:
Pravidla
• o stavu a pohybu majetku a jin´ ych aktiv, z´avazk˚ u a jin´ ych pasiv, • o n´ akladech a v´ ynosech, • o v´ ysledku hospodaˇren´ı. ´ u b) UJ ´ˇctuj´ı o skuteˇcnostech, kter´e jsou pˇredmˇetem u ´ˇcetnictv´ı, do obdob´ı, s n´ımˇz tyto skuteˇcnosti ˇcasovˇe a vˇecnˇe souvisej´ı, popˇr. v nˇemˇz zjistily uveden´e u ´ˇcetn´ı skuteˇcnosti. ´ u Vu ´ˇcetn´ım obdob´ı UJ ´ˇctuj´ı o uveden´ ych skuteˇcnostech v souladu s u ´ˇcetn´ımi metodami. ´ cetn´ım obdob´ım je nepˇ c) Uˇ retrˇ zitˇ e po sobˇ e jdouc´ıch dvan´ act mˇ es´ıc˚ u, nen´ı-li ´ cetn´ı obdob´ı se bud’ v urˇcit´ ych paragrafech z´akona o u ´ˇcetnictv´ı stanoveno jinak. Uˇ shoduje s kalend´ aˇrn´ım rokem (od 1. 1. do 31. 12.) nebo je hospod´aˇrsk´ ym rokem. d) Hospod´ aˇ rsk´ ym rokem je u ´ˇcetn´ı obdob´ı, kter´e zaˇc´ın´a prvn´ım dnem jin´eho mˇes´ıce neˇz je leden, mus´ı vˇsak splˇ novat podm´ınku dvan´acti po sobˇe jdouc´ıch mˇes´ıc˚ u. ´ pr´ ˇ a organizaˇcn´ı sloˇzky st´ e) UJ avnick´e osoby (PO), kter´e maj´ı s´ıdlo na u ´ zem´ı CR atu podle zvl´aˇstn´ıho pr´avn´ıho pˇredpisu jsou povinny v´est u ´ˇcetnictv´ı ode dne sv´eho vzniku aˇz do dne sv´eho z´ aniku. ´ UJ fyzick´e osoby (FO), kter´e podnikaj´ı nebo provozuj´ı jinou samostatnou v´ ydˇeleˇcnou ˇcinnost a jsou povinny v´est podvojn´e u ´ˇcetnictv´ı a d´ale zahraniˇcn´ı osoby, pokud na ˇ podnikaj´ı nebo provozuj´ı jinou ˇcinnost podle zvl´aˇstn´ıch pr´avn´ıch pˇredpis˚ u ´zem´ı CR u, jsou povinny v´est u ´ˇcetnictv´ı ode dne zah´ajen´ı ˇcinnosti aˇz do dne ukonˇcen´ı ˇcinnosti. ´ jsou povinny v´est u f) UJ ´ˇcetnictv´ı jako soustavu u ´ˇcetn´ıch z´aznam˚ u, pˇritom mohou pouˇz´ıt technick´ ych prostˇredk˚ u, nosiˇc˚ u informac´ı a programov´eho vybaven´ı. Takto veden´e u ´ˇcetnictv´ı mus´ı b´ yt v souladu s projekˇcnˇe programovou dokumentac´ı. Z toho vypl´ yv´ a povinnost archivovat software i po skonˇcen´ı pouˇz´ıv´an´ı obsluˇzn´eho programu. ´ jsou povinny v´est u ´ jsou povinny g) UJ ´ˇcetnictv´ı v penˇeˇzn´ıch jednotk´ ach ˇcesk´e mˇeny. UJ ´ cetn´ı doklady mohou b´ v´est u ´ˇcetnictv´ı v ˇcesk´em jazyce. Uˇ yt vyhotoveny v ciz´ım jazyce jen tehdy, je-li splnˇena podm´ınka srozumitelnosti urˇcen´a z´akonem o u ´ˇcetnictv´ı. ´ ´ h) UJ mohou povˇeˇrit veden´ım u ´ˇcetnictv´ı i jinou PO ˇci FO. T´ımto povˇeˇren´ım se vˇsak UJ nezbavuje odpovˇednosti za ˇr´adnˇe veden´e u ´ˇcetnictv´ı. ´ i) UJ dokl´adaj´ı skuteˇcnosti, kter´e jsou pˇredmˇetem u ´ˇcetnictv´ı (tj. u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpady) u ´ˇcetn´ımi doklady. Je moˇzn´e zachycen´ı i pˇr´ımo jako data, pak je nutn´e, aby jejich vznik byl ´ zapisuj´ı u v souladu s dokumentac´ı (software). UJ ´ˇcetn´ı pˇr´ıpady v u ´ˇcetn´ıch knih´ ach. ´ UJ jsou povinny inventarizovat majetek a z´avazky. ´ jsou povinny sestavovat u j) UJ ´ˇcetn´ı z´ avˇerku jako ˇra´dnou, popˇr´ıpadˇe jako mimoˇra´dnou nebo mezit´ımn´ı. Pro urˇcit´e PO (napˇr. pro holding ) plat´ı i povinnost sestavovat kromˇe toho i tzv. konsolidovanou, tj. souhrnnou u ´ˇcetn´ı z´avˇerku. ´ ´ˇcetnictv´ı: u ´ plnˇ e, pr˚ ukazn´ ym zp˚ usobem, pravdivˇ e, k) UJ jsou povinny v´est u spr´ avnˇ e,srozumitelnˇ e, pˇ rehlednˇ e a zp˚ usobem zaruˇ cuj´ıc´ım trvalost u ´ˇ cetn´ıch z´ aznam˚ u.
Dvˇe varianty u ´ˇcetn´ıho obdob´ı
Obecn´a pravidla u ´ˇcetnictv´ı spoluvytv´aˇrej´ı tzv. obecn´ e u ´ˇ cetn´ı prostˇ red´ı. To je nav´ıc d´ ano jeˇstˇe obecn´ ymi u ´ˇcetn´ımi z´ asadami.
9.3.2
Obecn´ eu ´ˇ cetn´ı z´ asady
Rovnˇeˇz z´ asady pro veden´ı u ´ˇcetnictv´ı vych´azej´ı ze znˇen´ı z´akona o u ´ˇcetnictv´ı. Tvoˇr´ı je zejm´ena:
Z´ asady
116
9.3 Z´akladn´ı u ´ˇcetn´ı z´asady
a) Z´asada objektivity u ´ˇcetnictv´ı, znamen´a poˇzadavek veden´ı u ´ˇcetnictv´ı tak, aby u ´ˇcetn´ı z´avˇerka sestaven´a na jeho z´akladˇe pod´avala vˇ ern´ y a poctiv´ y obraz pˇredmˇetu ´ u ´ˇcetnictv´ı a finanˇcn´ı situace UJ. • Zobrazen´ı je vˇern´e, jestliˇze obsah poloˇzek u ´ˇcetn´ı z´avˇerky odpov´ıd´a skuteˇcn´emu stavu, kter´ y je pˇritom zobrazen v souladu s u ´ˇcetn´ımi metodami, jejichˇz pouˇzit´ı ´ uloˇzeno na z´ je UJ akladˇe z´ akona o u ´ˇcetnictv´ı, ´ˇcetn´ı metody zp˚ usobem, kter´ y • zobrazen´ı je poctiv´e, kdyˇz jsou pˇri nˇem pouˇzity u vede k dosaˇzen´ı vˇernosti. b) Z´asada bilanˇ cn´ı kontinuity, z n´ıˇz vypl´ yv´a poˇzadavek, aby koneˇcn´e stavy a poˇca´teˇcn´ı stavy nov´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı souhlasily. c) Z´ asada st´ alosti metod oceˇ nov´an´ı, postup˚ uu ´ˇctov´an´ı a zp˚ usob˚ u odpisov´an´ı. Zde se mus´ım zm´ınit o pouˇzit´ı tzv. historick´ ych cen, tj. takov´ ych cen, za kter´e byl majetek v dobˇe sv´eho vzniku skuteˇcnˇe poˇr´ızen. Tyto historick´e ceny pˇresnˇe vyjadˇruj´ı nˇekter´e pr´avn´ı poˇzadavky (napˇr´ıklad je zˇrejm´ y pod´ıl pˇri pod´ılov´em spoluvlastnictv´ı), proto se nemohou bˇehem existence majetku mˇenit, pˇrestoˇze inflace a jin´e faktory zp˚ usobuj´ı, ˇze dneˇsn´ı poˇrizovac´ı ceny jsou na zcela jin´e u ´rovni. d) Z´ asada z´ akazu kompenzace, znamen´a, ˇze je zak´az´ ano vz´ajemn´e vyrovn´av´ an´ı aktiv a pasiv, n´ aklad˚ u a v´ ynos˚ u, pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u. Pˇ r´ıklad: M´ame-li u ´ roky pˇrijat´e ve v´ yˇsi 100 Kˇc, u ´ roky placen´e ve v´ yˇsi 30 Kˇc, mus´ıme m´ıt vu ´ˇcetnictv´ı 2 ˇr´adky (dva u ´ˇcty), nem˚ uˇzeme je vz´ajemnˇe vyruˇsit a uv´est, ˇze m´ame u ´roky pˇrijat´e ve v´ yˇsi 70 Kˇc). Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. ´ prom´ıtnout do ocenˇen´ı majetku e) Z´ asada opatrnosti, podle n´ıˇz je povinnost´ı UJ a z´avazk˚ uv u ´ˇcetnictv´ı a v u ´ˇcetn´ı z´ avˇerce rizika, ztr´aty, znehodnocen´ı, kter´e jsou ´ pˇri sestavov´an´ı u zn´amy UJ ´ˇcetn´ı z´avˇerky. Aktiva a v´ ynosy se nesm´ı nadhodnocovat, pasiva a n´ aklady podhodnocovat. Z´ asada opatrnosti se prom´ıt´ a do u ´ˇcetnictv´ı pˇredevˇs´ım tvorbou tzv. opravn´ ych poloˇzek a tvorbou rezerv. Vˇsechny tyto z´ asady u ´ st´ı v jeden z´ asadn´ı poˇzadavek, poˇ zadavek re´ aln´ eho zobrazen´ı ekonomiky dan´ eu ´ˇ cetn´ı jednotky. Cviˇ cen´ı ˇ c. 10: Pod´ıvejte se do trestn´ıho z´akona (z´akon ˇc. 140/1961 Sb., v aktu´aln´ım znˇen´ı) a vypiˇste jako dalˇs´ı trestn´e ˇciny mohou souviset s u ´ˇcetnictv´ım. Voln´ y list vloˇzte do studijn´ı opory a k pˇr´ıpravˇe na zkouˇsku. Pr˚ uvodce studiem: Tato kapitola je v´ yˇctem pˇr´ısluˇsn´ ych paragraf˚ u z´akona o u ´ˇcetnictv´ı. Tento z´akon mus´ı odr´aˇzet realitu, mus´ı tedy reflektovat napˇr. skuteˇcnost, ˇze firmy vedou u ´ˇcetnictv´ı dnes jiˇz t´emˇeˇr v´ yhradnˇe na PC. S t´ım jsou spjat´e nov´e pojmy, skuteˇcnosti, jevy apod., z´akon je mus´ı definovat, aktualizovat, pˇripustit ˇci zak´ azat atd. Legislativa vˇzdy odr´aˇz´ı realitu, i kdyˇz nˇekdy ji pouze doh´an´ı. V´ yskyt nov´ ych jev˚ u (jako napˇr´ıklad moˇznost elektrotechnick´eho podpisu) se mus´ı projevit i v novel´ach z´akona o u ´ˇcetnictv´ı. Proto lze st´ale pˇredpokl´adat u ´pravy i t´eto pr´ avn´ı normy i o nov´e technick´e pojmy a moˇznosti.
´ cetnictv´ı a statistika Kapitola 9. Uˇ
9.4
117
Statistka
´ cetn´ı v´ Uˇ ykazy jsou obvykl´ ym podkladem pro n´asledn´e zpracov´av´ an´ı podnikov´ ych statistik. Nejsou vˇsak jedin´ ym podkladem, statistiky ˇcerpaj´ı u ´daje i z jin´ ych zdroj˚ u, pˇredevˇs´ım z u ´daj˚ u evidence, a to prakticky ze vˇsech oblast´ı sledov´an´ı a evidenˇcn´ıho zachycen´ı jev˚ u, operac´ı nebo ˇcinnost´ı. Znamen´a to, ˇze rovnˇeˇz z´aznamy prvotn´ı (operativn´ı) evidence tvoˇr´ı podkladov´ y materi´al pro tvorbu statistik. Statistiky se tak´e vypracov´ avaj´ı vesmˇes decentralizovanˇe, jako napˇr´ıklad statistiky prodeje realizuje marketingov´ y nebo prodejn´ı u ´ tvar, statistiky pracovn´ık˚ u personalist´e nebo statistiky n´akupu pak u ´ tvar z´asobov´ an´ı. Statistick´e v´ ykazy, jejichˇz podkladem jsou v´ ykazy u ´ˇcetn´ı vˇsak vesmˇes vypracov´av´a pˇr´ısluˇsn´a u ´ˇct´arna, a to n´ aslednˇe po vyhotoven´ı u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u. Statistick´e v´ ykazy jsou rozmanit´e nejen t´ım, ˇze zachycuj´ı r˚ uzn´e oblasti podnikov´ ych jev˚ u, Statistick´e ale tak´e z ˇcasov´eho hlediska. Existuj´ı statistick´e v´ ykazy, kter´e se vypracov´avaj´ı t´ ydnˇe, v´ykazy mˇes´ıˇcnˇe, pololetnˇe ˇci roˇcnˇe. Jejich funkc´ı je nejen slouˇzit pro vnitˇrn´ı potˇrebu managementu podniku ˇci jeho vlastn´ık˚ u, ale slouˇz´ı i pro potˇreby celospoleˇcensk´e. Sleduj´ı se tak r˚ uzn´e ˇ jevy napˇr´ıklad za urˇcitou oblast, region ˇci celou Ceskou republiku. Stejnˇe tak se ˇclen´ı r˚ uzn´e pohledy statistick´ ych v´ ykaz˚ u na jednotliv´e sf´ery hospod´aˇrsk´eho ˇzivota, napˇr´ıklad nˇekter´e statistiky sleduj´ı jevy v zemˇedˇelstv´ı (napˇr´ıklad osevn´ı plochy, sklizeˇ n plodin, poˇcty zv´ıˇrat apod.), v pr˚ umyslu, obchodu, ˇskolstv´ı atd. ˇ Cetn´ e statistick´e v´ ykazy podniky pos´ılaj´ı na nadˇr´ızen´e org´any, banky, finanˇcn´ı u ´ˇrady ˇci vyˇsˇs´ı sloˇzky statistick´eho ˇsetˇren´ı, tj. na okresn´ı statistick´e u ´ˇrady, kter´e po agregaci pak zas´ılaj´ı zpracovan´e u ´ daje na krajsk´e statistick´e u ´ˇrady. Vrcholn´ ym statistick´ ym u ´ˇradem je ˇ Cesk´ y statistick´ yu ´ˇrad se s´ıdlem v Praze, kter´ y pˇripravuje celost´ atn´ı statistiky, jeˇz jsou d˚ uleˇzit´ ym materi´ alem pro rozhodov´an´ı vl´ady a parlamentu. Shrnut´ı: ˇ povinen v´est • Kaˇzd´ y podnikaj´ıc´ı subjekt vyjmenovan´ y v z´akonˇe o u ´ˇcetnictv´ı je v CR u ´ˇcetnictv´ı. • Povinnost v´est u ´ˇcetnictv´ı stanovuje rovnˇeˇz obchodn´ı z´akon´ık. • Pˇredpisy pro u ´ˇcetnictv´ı jsou d´ any rovnˇeˇz u ´ˇcetn´ımi vyhl´ aˇskami, u ´ˇcetn´ımi standardy au ´ˇcetn´ımi osnovami. ´ cetnictv´ı se dˇel´ı na finanˇcn´ı a manaˇzersk´e. • Uˇ ´ cetn´ı jednotky sestavuj´ı k posledn´ımu dni u ´ˇcetn´ıho obdob´ı (pˇri ˇr´ adn´e z´avˇerce), • Uˇ popˇr´ıpadˇe ke stanoven´emu dni (pˇri mimoˇr´adn´e) u ´ˇcetn´ı z´avˇerku. ´ cetn´ı z´avˇerku tvoˇr´ı povinn´e u • Uˇ ´ˇcetn´ı v´ ykazy: rozvaha (soupis majetku), v´ ykaz zisk˚ u a ztr´ aty (v´ ysledovka, pˇr´ıpadnˇe u rozpoˇctov´ ych organizac´ı v´ ykaz o plnˇen´ı rozpoˇctu), pˇr´ıloha. ˇ • Casto vyˇzadovan´ ym u ´ˇcetn´ım v´ ykazem je i v´ ykaz o penˇeˇzn´ıch toc´ıch ˇcili cash flow. ´ cetnictv´ı pln´ı 4 funkce: ochrany majetku, daˇ • Uˇ novou, manaˇzerskou a dispozitivn´ı. • Veden´ı u ´ˇcetnictv´ı je determinov´ano obecn´ ymi pravidly, kter´e plat´ı pro kaˇzdou u ´ˇcetn´ı jednotku. ´ cetn´ı jednotkou jsou vˇsechny pr´ avnick´e osoby i fyzick´e osoby zapsan´e v obchodn´ım • Uˇ rejstˇr´ıku. ´ cetn´ı jednotka vede u • Uˇ ´ˇcetnictv´ı za dan´e u ´ˇcetn´ı obdob´ı, kalend´aˇrn´ı nebo hospod´aˇrsk´ y rok. • Pravidla spoluvytv´ aˇrej´ı tzv. obecn´e u ´ˇcetn´ı prostˇred´ı. • Obecn´e u ´ˇcetn´ı prostˇred´ı znamen´a jednotnost, stejnou terminologii, postupy a metody u ´ˇcetnictv´ı. ´ cetnictv´ı je moˇzn´e v´est za pouˇzit´ı v´ • Uˇ ypoˇcetn´ı techniky (ˇci jin´e techniky), pˇredpokladem je archivace software.
118
9.4 Statistka ´ cetnictv´ı mus´ı vˇernˇe a poctivˇe zobrazovat skuteˇcnosti pˇredmˇetu u • Uˇ ´ˇcetnictv´ı a finanˇcn´ı situaci u ´ˇcetn´ı jednotky. • Pro veden´ı u ´ˇcetnictv´ı plat´ı urˇcit´e z´asady, kter´e spoluvytv´aˇrej´ı obecn´e u ´ˇcetn´ı prostˇred´ı. • Mezi hlavn´ı z´ asady patˇr´ı: – – – – –
z´ asada z´ asada z´ asada z´ asada z´ asada
vˇern´eho a poctiv´eho zobrazen´ı, bilanˇcn´ı kontinuity, st´ alosti metod, z´ akazu kompenzace, opatrnosti.
ykazy, kter´e slouˇz´ı nejen pro intern´ı • Podnik je povinen vypracov´avat ˇcetn´e statistick´e v´ potˇrebu podniku, ale zas´ılaj´ı se i instituc´ım podstatn´eho ekonomick´eho okol´ı.
Pojmy k zapamatov´ an´ı: • • • • • • • • • • • •
Z´ akon o u ´ˇcetnictv´ı ´ cetn´ı pˇredpisy Uˇ ´ cetn´ı vyhl´ Uˇ aˇsky ´ cetn´ı standardy Uˇ ´ cetn´ı osnovy Uˇ ´ cetn´ı v´ Uˇ ykazy Rozvaha V´ ysledovka Cash flow Z´ asady veden´ı u ´ˇcetnictv´ı Vˇern´e a poctiv´e zobrazen´ı ´ cetn´ı obdob´ı Uˇ
• • • • • • • • • • • •
Bilanˇcn´ı kontinuita Kompenzace Z´asada opatrnosti Historick´a cena Funkce ochrany majetku Funkce daˇ nov´a Funkce manaˇzersk´a Funkce dispozitivn´ı ´ cetn´ı pravidla Uˇ ´ cetn´ı jednotka Uˇ ´ cetn´ı prostˇred´ı Uˇ Statistick´e v´ ykazy
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Kter´e pr´ avn´ı normy stanovuj´ı povinnost veden´ı u ´ˇcetnictv´ı? Jak´e nezbytn´e ˇc´ asti definuj´ı u ´ˇcetnictv´ı? Co zachycuje u ´ˇcetnictv´ı finanˇcn´ı a co u ´ˇcetnictv´ı manaˇzersk´e? Co rozum´ıte pod pojmem u ´ˇcetn´ı jednotka“? ” Jak´e v´ ykazy se sestavuj´ı pˇri u ´ˇcetn´ı z´avˇerce? Jak´e zn´ ate z´ asady u ´ˇcetnictv´ı? Jak byste charakterizovali poˇzadavek opatrnosti? Co je to z´ asada z´ akazu kompenzace? Co to znamen´ a z´ asada st´ alosti, v ˇcem se projevuje? Co to znamen´ a z´ asada objektivity u ´ˇcetnictv´ı? Co je to bilanˇcn´ı kontinuita? Vyjmenujte a charakterizujte funkce u ´ˇcetnictv´ı. ˇ C´ım je d´ ano obecn´e u ´ˇcetn´ı prostˇred´ı? Jak´ y je rozd´ıl mezi hospod´ aˇrsk´ ym a kalend´aˇrn´ım rokem? Mus´ı b´ yt vedeno u ´ˇcetnictv´ı ve firmˇe samotn´e?
´ cetnictv´ı a statistika Kapitola 9. Uˇ
119
16. Kdo zodpov´ıd´ a za spr´ avnost u ´ˇcetnictv´ı? 17. Komu se pos´ılaj´ı statistick´e v´ ykazy? Autotest: ´ cetn´ı jednotkou nen´ı: 1. Uˇ (a) fyzick´ a osoba, kter´ a pouˇz´ıv´ a tzv. pauˇsa´l, tj. z´ akonem stanoven´e procento v´ ydaj˚ u z celkov´ ych pˇr´ıjm˚ u (b) kaˇzd´ a podnikaj´ıc´ı fyzick´a osoba (c) pr´avnick´a osoba, kter´a pˇredem ohl´asila pˇr´ısluˇsn´emu finanˇcn´ımu u ´ˇradu pouˇzit´ı pauˇs´ alu n´ aklad˚ u z celkov´ ych v´ ynos˚ u 2. Z´ asada st´ alosti metod neznamen´a st´alost: (a) metod odpisov´ an´ı (b) metod oceˇ nov´ an´ı (c) metod dokladov´ an´ı 3. Povinnost archivace u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u je naplnˇen´ım funkce: (a) ochrany majetku (b) funkce manaˇzersk´e (c) funkce dispozitivn´ı ´ cetn´ı jednotka: 4. Uˇ (a) nem˚ uˇze povˇeˇrit veden´ım u ´ˇcetnictv´ı (b) nem˚ uˇze povˇeˇrit veden´ım u ´ˇcetnictv´ı (c) m˚ uˇze povˇeˇrit veden´ım u ´ˇcetnictv´ı jinou fyzickou nebo pr´avnickou osobu ´ ctov´ 5. Uˇ an´ı mezd patˇr´ı do oblasti: (a) finanˇcn´ıho u ´ˇcetnictv´ı (b) manaˇzersk´eho u ´ˇcetnictv´ı (c) n´ akladov´eho u ´ˇcetnictv´ı ´ cetn´ı osnova je pro podnik: 6. Uˇ (a) z´ avazn´ ym dokumentem (b) smˇern´ ym dokumentem (c) doporuˇcen´ ym dokumentem
120
Kapitola 10
Danˇ e a daˇ nov´ a evidence Popis lekce: Daˇ nov´a povinnost je z´akladn´ı povinnost´ı kaˇzd´eho subjektu v˚ uˇci st´atu. Vyb´ır´an´ı dan´ı je historickou skuteˇcnost´ı spjatou s existenc´ı st´ at˚ u jiˇz od vzniku nejstarˇs´ıch st´atn´ıch ˇ zab´ forem. Lekce pˇrin´aˇs´ı pˇrehled jednotliv´ ych druh˚ u dan´ı v CR, yv´a se podrobnˇeji v´ ypoˇcty majetkov´ ych dan´ı a veden´ım daˇ nov´e evidence. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 10.1 10.1.1 10.1.2 10.2
ˇ Pˇrehled dan´ı v CR V´ ypoˇcet DPH V´ ypoˇcty majetkov´ ych dan´ı Daˇ nov´ a evidence
ˇ ast lekce obsahuje v´ C´ ypoˇcty. Ty by si mˇel u ´ˇcastn´ık s´am propoˇc´ıtat, resp. na sv´em vlastn´ım pˇr´ıkladˇe ovˇeˇrit sv´e schopnosti. D´ elka lekce: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Danˇe pˇr´ım´e a nepˇr´ım´e, majetkov´e danˇe, daˇ n z pˇridan´e hodnoty, silniˇcn´ı daˇ n, spotˇrebn´ı danˇe, danˇe z pˇr´ıjm˚ u, daˇ nov´a evidence, alternativn´ı v´ ydaje, daˇ nov´e pˇrizn´an´ı, daˇ nov´ y poradce, v´ ydaje zahrnovan´e do z´akladu danˇe, v´ ydaje nezahrnovan´e do z´ akladu danˇe, z´avˇerkov´e operace. Motivace k lekci: Po pˇreˇcten´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •
ˇ vyjmenovat ˇclenˇen´ı dan´ı v CR, urˇcit, kter´e danˇe jsou pˇr´ım´e, nepˇr´ım´e a majetkov´e, popsat princip v´ ypoˇctu a odvod˚ u danˇe z pˇridan´e hodnoty, popsat princip a z´ apisy daˇ nov´e evidence.
121
ˇ 10.1 Pˇrehled dan´ı v CR
122
10.1
ˇ Pˇ rehled dan´ı v CR
Zn´am´ y bonmot ˇr´ık´a, ˇze pouze 2 vˇeci jsou v ˇzivotˇe zcela jist´e: smrt a danˇe. Danˇe n´ as skuteˇcnˇe prov´ azej´ı cel´ y ˇzivot a mnohdy si to neuvˇedomujeme, protoˇze ˇc´ ast tˇechto dan´ı je skryta v cen´ ach zboˇz´ı. Jeˇstˇe po naˇs´ı smrti pak naˇsi dˇedicov´e mohou platit daˇ n dˇedickou. Tˇri typy dan´ı
ˇ obsahuje 3 typy dan´ı: Daˇ nov´ a soustava CR • danˇe nepˇr´ım´e, • danˇe pˇr´ım´e, • danˇe majetkov´e (sv´ ym charakterem jsou to danˇe pˇr´ım´e). a) Danˇ e pˇ r´ım´ e (i majetkov´e) si zˇretelnˇe uvˇedomujeme: pˇrijde n´am v´ ymˇer, obdrˇz´ıme poˇstovn´ı pouk´azku na urˇcitou ˇca´stku, popˇr´ıpadˇe pod´av´ame daˇ nov´e pˇrizn´an´ı, kde tuto daˇ n mus´ıme sami vypoˇc´ıtat. b) Danˇ e nepˇ r´ım´ e jsou skryty v cen´ach zboˇz´ı. Ty n´as bol´ı m´enˇe, mnohdy o nich nev´ıme, vn´ım´ame sp´ıˇse cenu v jej´ı v´ yˇsi, mnohdy ani nev´ıme, kolik korun v t´eto cenˇe zahrnuj´ı tyto danˇe. Proto jsou vˇsude ve svˇetˇe sp´ıˇse obl´ıbenˇejˇs´ı danˇe nepˇr´ım´e. Je v nich skryta i urˇcit´ a dobrovolnost, nebot’ ke koupi dan´e vˇeci n´as nikdo nenut´ı. T´ım, ˇze se rozhodnu zakoupit si draˇzˇs´ı vˇec, plat´ım i v´ıce tˇechto dan´ı, nebot’ tyto danˇe jsou d´any procentem k z´ akladn´ı cenˇe.
Skladba ˇ dan´ı v CR
Danˇe pˇr´ım´e jsou: • daˇ n z pˇr´ıjm˚ u pr´ avnick´ ych osob (PO), • daˇ n z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob (FO). Danˇe nepˇr´ım´e jsou: • daˇ n z pˇridan´e hodnoty, (zkratka DPH), • danˇe spotˇrebn´ı. Danˇe majetkov´e jsou: • • • • •
daˇ n daˇ n daˇ n daˇ n daˇ n
z nemovitost´ı, z pˇrevodu nemovitost´ı, silniˇcn´ı, dˇedick´ a a darovac´ı, ekologick´ a.
Danˇe patˇr´ı st´ atu. Danˇe jsou pˇr´ıjmem st´ atn´ıho rozpoˇctu, s v´yjimkou ˇc´ asti dan´ı z pˇr´ıjm˚ u a dan´ı z nemovitost´ı, kter´e jsou pˇr´ıjmem obc´ı (a kraj˚ u). Spr´ avcem (v´ybˇerˇc´ım ) dan´ı je m´ıstnˇe pˇr´ısluˇsn´y finanˇcn´ı u ´ˇrad. V´yˇse dan´ı, tzn. daˇ nov´ a politika vl´ ady ovlivˇ nuje ekonomick´e chov´ an´ı lid´ı i firem.
Kapitola 10. Danˇe a daˇ nov´ a evidence
123
Vˇsechny uveden´e danˇe se mohou vztahovat k podnik´an´ı a k podniku. ad a) Danˇ e pˇ r´ım´ e Pˇ r´ıklady:
• Podnikatel mus´ı vypoˇc´ıt´avat, sr´aˇzet a odv´adˇet pˇr´ısluˇsn´em finanˇcn´ımu u ´ˇradu daˇ n z pˇr´ıjm˚ u FO ze z´ avisl´e ˇcinnosti sv´ ych zamˇestnanc˚ u. • Podnikatel (FO) si za sebe mus´ı vypoˇc´ıtat svou daˇ n z pˇr´ıjm˚ u FO z podnik´an´ı vyplnit daˇ nov´e pˇrizn´an´ı a odv´est pˇr´ısluˇsnou ˇc´ astku na u ´ˇcet m´ıstnˇe pˇr´ısluˇsn´eho finanˇcn´ıho ˇ ı tak jednou roˇcnˇe, vˇzdy k 31. 3. n´asleduj´ıc´ıho roku. M´a-li daˇ u ´ˇradu. Cin´ nov´eho poradce, m˚ uˇze tak uˇcinit aˇz k 30. 6., je-li to pˇredem ozn´ameno finanˇcn´ımu u ´ˇradu. y mˇes´ıc vypoˇc´ıt´avat daˇ n z pˇr´ıjm˚ u PO • Podnikatel (PO) si za svou firmu mus´ı kaˇzd´ a kaˇzd´ y mˇes´ıc danou ˇc´ astku odv´adˇet na u ´ˇcet finanˇcn´ıho u ´ˇradu. ad b) Danˇ e nepˇ r´ım´ e dˇel´ıme na daˇ n z pˇridan´e hodnoty – DPH (b1) a danˇe spotˇrebn´ı (b2). b1) Protoˇze DPH je prakticky trvalou souˇc´ ast´ı ˇrady dod´ avek materi´ alu nebo zboˇz´ı a je bˇeˇznˇe fakturov´ ana na daˇ nov´ ych dokladech, faktur´ ach a paragonech, povˇsimneme si t´eto danˇe v´ıce. Daˇ n z pˇridan´e hodnoty (DPH) je daˇ n odv´ adˇen´ a st´ atu, pˇredstavuje v´yznamn´y zdroj st´ atn´ıho rozpoˇctu. Touto dan´ı jsou zdaˇ nov´ any nejen vˇeci, ale i sluˇzby a pr´ ava. • Podnikatel´e mohou b´ yt pl´ atci DPH nebo nepl´atci DPH. • V dobˇe pˇr´ıpravy t´eto publikace plat´ı, ˇze z´akladn´ı sazba ˇcin´ı 19 procent k cenˇe zboˇz´ı, sn´ıˇzen´ a sazba, kter´a se t´ yk´a jen z´akonem pˇresnˇe vymezen´ ych druh˚ u zboˇz´ı je stanovena ve v´ yˇsi 5 procent. (Jedn´ a se vesmˇes o potraviny, ˇskoln´ı potˇreby apod.). ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
Krit´eria pro urˇcen´ı kdo je pl´ atcem DPH urˇcuje z´ akon o DPH ˇc. 588/1992 Sb. Pokud V´ as tato problematika v´ıce zaj´ım´ a, doporuˇcuji V´ am prostudov´ an´ı tohoto z´ akona. Krit´eria pro zaˇrazen´ı se obˇcas mˇen´ı. Jak´ ym zp˚ usobem prakticky prob´ıh´a zp˚ usob v´ ypoˇct˚ u, placen´ı a odv´adˇen´ı tˇechto dan´ı? Ukaˇzme si to na pˇr´ıkladˇe.
10.1.1
V´ ypoˇ cet DPH
Jak´ ym zp˚ usobem prakticky prob´ıh´a zp˚ usob v´ ypoˇct˚ u, placen´ı a odv´adˇen´ı tˇechto dan´ı? Ukaˇzme si to na pˇr´ıkladˇe. V´ ypoˇcty jsou jiˇz pˇripraveny pro pˇripravovanou jednotnou sazbu ˇ ve v´ danˇe, kter´a byla odsouhlasena Parlamentem CR yˇsi 17,5 procent s u ´ˇcinnost´ı od roku 2014.
DPH
ˇ 10.1 Pˇrehled dan´ı v CR
124 1. krok: Pila fakturuje V´ yrobnˇe za dod´ avku dˇreva: celkem:
1 000 Kˇc za dˇrevo + 175 Kˇc DPH 1 175 Kˇc
2. krok: V´ yrobna zaplat´ı Pile 1 175 Kˇc a za´ uˇctuje si do sv´ ych n´aklad˚ u 1 000 Kˇc za materi´al, 175 Kˇc jako daˇ n na vstupu. K tomu V´ yrobna pˇrid´a sv´e dalˇs´ı n´ aklady (za mzdy sv´ ych dˇeln´ık˚ u, dalˇs´ı materi´aly, reˇzii apod.) napˇr´ıklad rovnˇeˇz ve v´ yˇsi 1 000 Kˇc. Houpac´ı kˇreslo pak prod´a Obchodn´ıkovi dle t´eto kalkulace: • za dˇrevo 1 000 Kˇc • pˇridan´ a hodnota 1 000 Kˇc Faktura Obchodn´ıkovi bude vypadat takto: celkem:
2 000 Kˇc za houpac´ı kˇreslo + 350 Kˇc DPH 2 350 Kˇc
V´ yrobna tedy poˇsle Obchodn´ıkovi fakturu za 2 350 Kˇc. Ke konci mˇes´ıce provede zjiˇstˇen´ı rozd´ılu DPH na v´ ystupu (Obchodn´ıkovi) a na vstupu (od Pily) a v pˇr´ıpadˇe, ˇze bˇehem mˇes´ıce ˇz´ adn´e jin´e faktury s DPH nemˇela bude m´ıt n´asleduj´ıc´ı stav: DPH na vstupu 175 Rozd´ıl 175
na v´ ystupu 350
V´ yrobce odvede st´ atu rozd´ıl danˇ e na vstupu a v´ ystupu, v naˇsem pˇr´ıpadˇe 175 Kˇc. Stejn´ ym zp˚ usobem budou postupovat vˇsichni n´asleduj´ıc´ı. Daˇ n je splatn´a vˇzdy do 15. dne n´ asleduj´ıc´ıho mˇes´ıce. 3. krok: Prodejce nakoup´ı houpac´ı kˇreslo a uhrad´ı V´ yrobci ˇc´astku 2 350 Kˇc. I on bude kalkulovat:
celkem:
Z´ asada
2 000 Kˇc za zboˇz´ı 1 000 Kˇc jeho pˇridan´a hodnota (n´aklady skladov´an´ı, mzdy prodavaˇc˚ u, elektˇrina, n´ajemn´e atd. 3 000 Kˇc + 525 Kˇc DPH 3 525 Kˇc
Tuto cenu zaplat´ı kupuj´ıc´ı. Tolik n´as bude tedy st´at houpac´ı kˇreslo, aˇz si jej v obchodˇe koup´ıme. V cenˇe 3 525 Kˇc houpac´ıho kˇresla je tedy skryta daˇ n st´atu ve v´ yˇsi 525 Kˇc. DPH tedy vˇzdy zaplat´ı st´ atu spotˇrebitel, pˇredch´ azej´ıc´ı stupnˇe daˇ n pouze odv´ adˇej´ı.
Kapitola 10. Danˇe a daˇ nov´ a evidence
125
ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
M˚ uˇze nastat i opaˇcn´ a situace, kdy daˇ n na v´ystupu je vyˇsˇs´ı neˇz daˇ n na vstupu. Vznik´ a tzv. nadmˇ ern´ y odpoˇ cet, daˇ nov´y subjekt m´ a pr´ avo na vr´ acen´ı ˇc´ astky ze st´ atn´ıho rozpoˇctu. V tom pˇr´ıpadˇe poˇza ´d´ a m´ıstnˇe pˇr´ısluˇsn´y finanˇcn´ı u ´ˇrad o vr´ acen´ı pˇreplatku. Z´ ajemci o tuto podrobnˇejˇs´ı problematiku odkazuji na znˇen´ı aktu´ aln´ı novely Z´ akona o DPH. (Pozn´ amka: n´ aˇs v´ypoˇcet byl spr´ avn´y, nebot’ k t´eˇze ˇca´stce dospˇejeme souˇctem odveden´ych dan´ı pˇredch´ azej´ıc´ıch stupˇ n˚ u: Pila odvede st´ atu 175, V´yrobce 175 a Obchodn´ık rovnˇeˇz 175 Kˇc.) Z tohoto principu n´ am vypl´ yv´ a podstatn´ y z´avˇer:
D˚ uleˇzit´ a povinnost
Kaˇ zd´ a firma (pl´ atce DPH) je povinna pˇ r´ısnˇ e oddˇ elovat a v u ´ˇ cetnictv´ı oddˇ elenˇ e vykazovat DPH. To se t´ yk´ a jak u ´ˇ cetnictv´ı, tak i daˇ nov´ e evidence. ´ Ukol k textu ˇ c. 18: Pokuste se nyn´ı vypoˇc´ıtat a na z´akladˇe v´ ypoˇctu urˇcit, jak budete postupovat pˇri tomto zad´an´ı: Existuj´ı 2 firmy A a B. Obˇe jsou pl´atci DPH. Firma A nakupuje suroviny ve fakturovan´e cenˇe 1 175 Kˇc, z toho je 175 Kˇc DPH. Firmˇe B pˇred´av´a sv´e v´ yrobky a fakturuje ve v´ yˇsi 2 100 Kˇc, z toho 100 Kˇc pˇredstavuje DPH. Jste manaˇzerem firmy A. Jak´ y bude V´aˇs dalˇs´ı postup, pokud jde o DPH? . ........................................................................................ Korespondenˇ cn´ı u ´ kol ˇ c. 5:
Pokuste se vyj´adˇrit vztahy v ˇretˇezci: zemˇedˇelec-zemˇedˇelsk´ y n´akupn´ı podnik-ml´ yny-pek´ arnaobchodn´ık-spotˇrebitel. Zakreslete si schematicky tak, jako j´a v pˇr´ıpadˇe pily atd., finanˇcn´ı toky. Vymyslete si jednotliv´e platby, pˇridanou hodnotu jednotliv´ ych u ´ˇcastn´ık˚ u, avˇsak u zemˇedˇelce, a zemˇedˇelsk´eho n´akupn´ıho podniku pouˇzijte pˇri v´ ypoˇctu sn´ıˇzen´e sazby DPH (ve v´ yˇsi 10 % na v´ ystupu – pro rok 2013), u ostatn´ıch pak z´ akladn´ı sazby 21 % na v´ ystupu (takt´eˇz pro rok 2013). Od roku 2014 vˇse 17,5 %. Poznamenejte si, jak byste postupovali v pˇr´ıpadˇe, ˇze byste byli v manaˇzersk´e funkci jednotliv´ ych podnik˚ u. Zaˇslete tutorovi. b2) Spotˇ rebn´ı danˇ e se net´ ykaj´ı vˇseho zboˇz´ı, ale jsou zase urˇceny Z´akonem o spotˇrebn´ı dani. (Z´akon ˇc. 587/1992 Sb.). Z´ akon taxativnˇe vyjmenov´av´ a urˇcit´e v´ yrobky a opˇet stanovuje urˇcit´e sazby dan´ı. Kumulace dan´ı
V´yrobek m˚ uˇze obsahovat DPH a nav´ıc i spotˇrebn´ı daˇ n. ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
Protoˇze se tato daˇ n net´yk´ a vˇseho zboˇz´ı, ale jen vybran´ych druh˚ u, pˇredevˇs´ım zboˇz´ı p˚ usob´ıc´ıho na zdrav´ı lid´ı (alkohol, cigarety apod.) a d´ ale na zboˇz´ı, kter´e pˇredstavuje pro st´ at v´yznamn´y zdroj pˇr´ıjm˚ u (pohonn´e hmoty) nebudeme se touto dan´ı d´ ale v textu v´ıce zab´yvat. Pˇr´ıpadn´e dalˇs´ı informace m˚ uˇzete nal´ezt v posledn´ı novele tohoto z´ akona. c) Danˇ e majetkov´ e • Daˇ n z nemovitost´ı bude podnikatel platit napˇr´ıklad z budovy, haly, pozemku atd. Pokud m´a tento majetek zahrnut do obchodn´ıho kapit´alu firmy, m˚ uˇze si tuto daˇ n za´ uˇctovat do v´ ydaj˚ u spjat´ ych s podnik´an´ım.
ˇ 10.1 Pˇrehled dan´ı v CR
126
• Daˇ n z pˇrevodu nemovitost´ı se plat´ı pˇri zmˇenˇe vlastnictv´ı. Tuto daˇ n plat´ı prod´avaj´ıc´ı, pokud tedy podnikatel prodal napˇr´ıklad ˇca´st sv´eho majetku zahrnut´eho do obchodn´ıho jmˇen´ı firmy, m˚ uˇze i tuto daˇ n zahrnout do firemn´ıch n´aklad˚ u. • Daˇ n silniˇcn´ı se plat´ı za kaˇzd´ y firemn´ı automobil, plat´ı se i za kaˇzd´ y osobn´ı automobil, kter´ y je pouˇz´ıv´an ke sluˇzebn´ım u ´ˇcel˚ um pro firmu (s v´ yjimkami). Rovnˇeˇz tuto daˇ n m˚ uˇze podnikatel zahrnout do firemn´ıch n´aklad˚ u. n dˇedickou a darovac´ı m˚ uˇze platit podnikatel pokud t´ımto zp˚ usobem z´ısk´ a majetek • Daˇ slouˇz´ıc´ı k podnik´ an´ı. I v tomto pˇr´ıpadˇe m˚ uˇze b´ yt daˇ n zahrnuta do firemn´ıch n´ aklad˚ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 19: Pˇredstavte si, ˇze v ˇretˇezci Pila-V´ yrobce-Obchodn´ık-Spotˇrebitel by napˇr´ıklad Obchodn´ık nebyl (teoreticky) pl´atcem DPH. Jak´e by to mˇelo d˚ usledky pro V´ yrobce? Pokuste se chvilku pˇrem´ yˇslet, nakreslete si to a pouˇzijte stejn´ ych v´ ypoˇct˚ u jak´e jsou uvedeny v textu. Potom si odpovˇed’ zapiˇste do voln´ ych ˇr´ adk˚ u. . ........................................................................................ . ........................................................................................
10.1.2 V´ ypoˇcty
V´ ypoˇ cty majetkov´ ych dan´ı
Daˇ n z nemovitost´ı se skl´ad´a ze dvou ˇca´st´ı, to z danˇe ze staveb a z pozemk˚ u. Tyto danˇe se t´ ykaj´ı znaˇcn´e ˇca´sti podnikatelsk´e veˇrejnosti, nebot’ hospod´ aˇrsk´e aktivity vyˇzaduj´ı ˇcasto pr´aci v urˇcit´ ych budov´ach postaven´ ych na pozemc´ıch, resp. je ˇcinnost (napˇr´ıklad zemˇedˇelstv´ı) prov´ adˇena pˇr´ımo na urˇcit´em charakteru pozemku (sady, lesy, pastviny, orn´a p˚ uda atd.). ˇ vlastn´ı Tato problematika je ale uˇziteˇcn´a i pro bˇeˇzn´eho obˇcana, nebot’ spousta lid´ı v CR chaty, zahr´ adky, gar´aˇze a dalˇs´ı nemovitosti. Pod´ıvejme se proto na zp˚ usoby v´ ypoˇct˚ u tˇechto dan´ı. Pˇ r´ıklad 1: Vypoˇcteme daˇ n z nemovitosti za rok 2007, v pˇr´ıpadˇe rekreaˇcn´ıho objektu – pˇr´ızemn´ı rodinn´e chaty, kter´a se nach´az´ı v katastr´aln´ım u ´zem´ı urˇcit´e obce s 500 obyvateli. Plocha pozemku, na nˇemˇz se chata nach´az´ı, ˇcin´ı k 1. 1. 2007 650 m2 , z toho 150 m2 tvoˇr´ı zastavˇen´a plocha chaty. Daˇ n vypoˇcteme pro pˇr´ıpad, ˇze a) obecn´ı u ´ˇrad ve vyhl´aˇsce stanovil v´ yˇsi koeficientu podle poˇctu obyvatel obce 1,5; b) pouˇzijeme v´ yˇsi koeficientu, kter´ a je uvedena pˇr´ımo v § 6 a § 11 odst. 3 z´ akona o dani z nemovitosti (d´ale jen Z´akon). ˇ sen´ı: Reˇ Daˇ n z nemovitosti je podle Z´akona sloˇzena z danˇe z pozemku a z danˇe ze staveb. Poˇc´ıt´ a se vˇzdy za zdaˇ novac´ı obdob´ı, kter´ ym je aktu´aln´ı kalend´aˇrn´ı rok. K v´ ypoˇctu je nutn´e zn´at v´ ymˇery pozemk˚ u platn´e vˇzdy k 1. 1. pˇr´ısluˇsn´eho zdaˇ novac´ıho obdob´ı, tj. zde k 1. 1. 2007. Daˇ n z pozemku se plat´ı jen z t´e ˇca´sti pozemku, kter´ a nen´ı zastavˇena nemovitostmi. Proto jako z´ aklad danˇe z pozemku vezmeme hodnotu (zaokrouhlenou na 2 desetinn´a m´ısta): 650 − 150 = 400 (m2 ). Pozemek okolo chaty zaˇrad´ıme podle § 6 Z´akona do skupiny ostatn´ıch pozemk˚ u. Pro nˇe je stanovena z´ akladn´ı sazba danˇe 0,10 Kˇc na 1 m2 . V´ yˇse danˇe z pozemku bude ˇcinit: 400 × 0,10 = 40 (Kˇc). Z´aklad danˇe ze stavby tvoˇr´ı v´ ymˇera tzv. zastavˇ en´ e plochy nebo tzv. upraven´ e podlahov´ e plochy. Pro stavby typu obytn´ ych dom˚ u, rekreaˇcn´ıch objekt˚ u a gar´aˇz´ı se zjiˇst’uje
Kapitola 10. Danˇe a daˇ nov´ a evidence
127
v´ ymˇera zastavˇen´e plochy, v pˇr´ıpadˇe byt˚ u a samostatn´ ych nebytov´ ych prostor se zjiˇst’uje v´ ymˇera upraven´e podlahov´e plochy, oboj´ı zaokrouhleno na jednotky m2 . Data mus´ı b´ yt platn´a k 1. 1. pˇr´ısluˇsn´eho zdaˇ novac´ıho obdob´ı. V pˇr´ıpadˇe naˇs´ı chaty tedy pouˇzijeme hodnotu zastavˇen´e plochy, kter´a ˇcin´ı 150 m2 . Z´akladn´ı sazba danˇe pro rekreaˇcn´ı objekty ˇcin´ı 3 Kˇc za 1 m2 zastavˇen´e plochy. Chata je pouze pˇr´ızemn´ı, nem´a ˇz´adn´ a dalˇs´ı nadzemn´ı podlaˇz´ı. (Kdyby mˇela, museli bychom sazbu danˇe upravit, v´ıce viz § 11 odst. 2 Z´akona, nebo Pˇr´ıklad 2.) Z´ akladn´ı sazbu danˇe je nutno d´ale vyn´asobit koeficientem podle poˇctu obyvatel obce, v jej´ımˇz katastru se chata nach´az´ı (viz § 11 odst. 3 Z´akona) a koeficientem, kter´ y se vztahuje k rekreaˇcn´ım objekt˚ um (viz § 11 odst. 4 Z´ akona). Hodnota druh´eho koeficientu je 2,0. Takto upravenou sazbu danˇe zaokrouhl´ıme na 2 desetinn´a m´ısta. a) Koeficient pro poˇcet obyvatel ˇcin´ı podle zad´an´ı 1,5; v´ ysledn´a sazba danˇe bude: 3 × 1,5 × 2 = 9,00. b) Koeficient pro poˇcet obyvatel ˇcin´ı podle Z´akona 0,6 (obec m´a 500 obyvatel), v´ ysledn´a sazba danˇe tedy bude: 3 × 0,6 × 2 = 3,60. V´ yˇse danˇe z chaty bude ˇcinit a) 150 × 9,00 = 1 350 (Kˇc), b) 150 × 9,00 = 1 350 (Kˇc), Daˇ n z nemovitosti za rok 2007 bude rovna souˇctu danˇe z pozemku a danˇe ze stavby, takˇze v pˇr´ıpadˇe a) bude daˇ n z nemovitosti ˇcinit: 40 + 1 350 = 1 390 (Kˇ c). V pˇr´ıpadˇe b) bude v´ yˇse danˇe z nemovitosti rovna: 40 + 540 = 580 (Kˇ c). Nepˇres´ ahne-li v´ yˇse danˇe z nemovitosti ˇca´stku 5 000 Kˇc, je splatn´a najednou, a to k 31. 5., jinak je splatn´a ve dvou spl´ atk´ach – k 31. 5. a k 30. 11. V naˇsich obou pˇr´ıpadech bude daˇ n z nemovitosti uhrazena do 31. 5. 2007. Pˇ r´ıklad 2: Vypoˇcteme daˇ n z nemovitosti za rok 2007, kde nemovitost´ı bude rodinn´ y d˚ um v katastru mˇesta Olomouce se tˇremi nadzemn´ımi podlaˇz´ımi (NP), pˇr´ızem´ı a 2 poschod´ı, a se zahradou, v n´ıˇz stoj´ı samostatnˇe zdˇen´ a gar´ aˇz. K v´ ypoˇctu budou potˇreba n´asleduj´ıc´ı data:
ˇ 10.1 Pˇrehled dan´ı v CR
128 V´ ymˇera pozemku * ) Zastavˇen´ a plocha domu * ) Zastavˇen´ a plocha gar´ aˇze Zastavˇen´ a plocha 2. NP Zastavˇen´ a plocha 3. NP Z´ akladn´ı sazba danˇe z pozemku za 1 m2 Z´ akladn´ı sazba danˇe za 1 m2 zast. plochy domu Zv´ yˇsen´ı z´ akladn´ı sazby danˇe za 1 m2 zast. plochy domu za kaˇzd´e dalˇs´ı NP ** ) Z´ akladn´ı sazba danˇe za 1 m2 zast. plochy gar´aˇze Koeficient podle poˇctu obyvatel pro mˇesto Olomouc
1 000 m2 300 m2 50 m2 300 m2 250 m2 0,10 Kˇc 1 Kˇc + 0,75 Kˇc 4 Kˇc 3,5
Pozn´ amky: ´ ) Udaje o vˇsech zastavˇen´ych ploch´ ach jsou platn´e k 1. 1. 2007, tj. k zaˇc´ atku zdaˇ novac´ıho obdob´ı.
*
**
) Z´ akladn´ı sazby danˇe za 1 m2 zastavˇen´e plochy stavby zjiˇstˇen´e pro n´ aˇs pˇr´ıpad rodinn´eho domu (v´ıce viz Z´ akon) se zvyˇsuj´ı o 0,75 Kˇc za kaˇzd´e dalˇs´ı nadzemn´ı podlaˇz´ı, jestliˇze zastavˇen´ a plocha nadzemn´ıho podlaˇz´ı pˇresahuje dvˇe tˇretiny zastavˇen´e plochy. Za prvn´ı nadzemn´ı podlaˇz´ı se povaˇzuje kaˇzd´e konstrukˇcn´ı podlaˇz´ı, kter´e m´ au ´roveˇ n podlahy nebo i jej´ı ˇca ´sti do 0,80 m pod nejniˇzˇs´ım bodem pˇrilehl´eho ter´enu, nen´ı-li v projektov´e dokumentaci stanoveno jinak. Vˇsechna podlaˇz´ı um´ıstˇen´ a nad t´ımto podlaˇz´ım vˇcetnˇe u ´ˇcelovˇe urˇcen´eho podkrov´ı se povaˇzuj´ı za dalˇs´ı nadzemn´ı podlaˇz´ı. ˇ sen´ı: Reˇ Nejdˇr´ıve urˇc´ıme daˇ n z pozemku. Podobnˇe jako v pˇredchoz´ım pˇr´ıkladu, hodnotu danˇe zjist´ıme vyn´ asoben´ım v´ ymˇery cel´eho pozemku sn´ıˇzen´eho o zastavˇen´e plochy v m2 (zaokrouhlen´e na jednotky) a z´ akladn´ı sazby danˇe: (1 000 − 300 − 50) × 0,10 = 65 (Kˇ c). V´ ypoˇcet danˇe ze stavby provedeme zvl´aˇst’ pro d˚ um a zvl´aˇst’ pro gar´aˇz. V pˇr´ıpadˇe danˇe 2 z domu ˇcin´ı zastavˇen´ a plocha 300 m , z´ akladn´ı sazba danˇe je 1 Kˇc. Na z´ akladˇe vysvˇetlivky v´ yˇse budeme pˇredpokl´ adat, ˇze 2. a 3. NP budou dalˇs´ımi nadzemn´ımi podlaˇz´ımi, proto sazbu danˇe z domu zv´ yˇs´ıme dvakr´at o 0,75 Kˇc. (Zastavˇen´a plocha kaˇzd´eho z podlaˇz´ı pˇresahuje 2/3 zastavˇen´e plochy domu, v´ ymˇera zastavˇen´e plochy 2. NP je stejn´a jako v´ ymˇera zastavˇen´e plochy domu a v´ ymˇera zastavˇen´e plochy 3. NP ˇcin´ı 250 m2 , coˇz je v´ıce neˇz 2/3 zastavˇen´e plochy domu.) Zv´ yˇsen´ı z´ akladn´ı sazby tedy ˇcin´ı 2 × 0,75 = 1,5; sazba danˇe je: 1 + 1,5 = 2,5. Tuto sazbu d´ ale uprav´ıme vyn´ asoben´ım koeficientem pro poˇcet obyvatel, kter´ y v pˇr´ıpadˇe mˇesta Olomouce ˇcin´ı 3,5. V´ ysledn´ a sazba danˇe je tedy: 2,5 × 3,5 = 8,75. Daˇ n z domu vypoˇcteme jako souˇcin: 300 × 8,75 = 2 625 (Kˇc). Podobnˇe uprav´ıme sazbu danˇe pro gar´aˇz. Z´ akladn´ı sazba danˇe ˇcin´ı 4 Kˇc, koeficient pro poˇcet obyvatel je 3,5. V´ ysledn´ a sazba danˇe je: 4 × 3,5 = 14.
Kapitola 10. Danˇe a daˇ nov´ a evidence
129
V´ yˇse danˇe z gar´ aˇze ˇcin´ı: 50 × 14 = 700 (Kˇc). Daˇ n z obou staveb bude dohromady ˇcinit: 2 625 + 700 = 3 325 (Kˇ c) a na dani z nemovitosti celkem zaplat´ıme ˇc´astku: 65 + 3 325 = 3 390 (Kˇ c). Tato ˇca´stka opˇet nepˇresahuje hranici 5 000 Kˇc, proto daˇ n zaplat´ıme do konce kvˇetna 2007. Pˇ r´ıklad 3: Vypoˇcteme daˇ n z bytu 2+1 v 2. NP o v´ ymˇeˇre 58 m2 , kter´ y se nach´az´ı v bytov´em domˇe, v katastru mˇesta Olomouce. Z´akladn´ı sazba danˇe za 1 m2 upraven´e podlahov´e plochy bytu ˇcin´ı 1 Kˇc, koeficient pro poˇcet obyvatel mˇesta Olomouce m´a hodnotu 3,5. ˇ sen´ı: Reˇ Pro v´ ypoˇcet danˇe z bytu mus´ıme podle § 10 odst. 2 Z´ akona vypoˇc´ıtat tzv. upravenou podlahovou plochu: 58 × 1,2 = 69,6 (m2 ). V´ yˇse upraven´e podlahov´e plochy bytu se zaokrouhluje na jednotky, takˇze pro v´ ypoˇcet danˇe z bytu pouˇzijeme hodnotu 70 m2 . Sazbu danˇe z bytu vyn´asob´ıme koeficientem pro poˇcet obyvatel a zaokrouhl´ıme na dvˇe desetinn´ a m´ısta. V naˇsem pˇr´ıpadˇe je hodnota koeficientu 3,5; sazba danˇe bude ˇcinit 1 × 3,5 = 3,5. V´ yˇsi danˇe pak urˇc´ıme pomoc´ı souˇcinu 70 × 1 × 3,5 = 245 (Kˇ c). Daˇ n uhrad´ıme do konce kvˇetna 2007 ze stejn´ ych d˚ uvod˚ u jako v pˇredchoz´ıch pˇr´ıkladech. ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
Pokud m´ ate hlubˇs´ı z´ ajem o tuto daˇ novou problematiku, doporuˇcuji V´ am podrobnˇeji si proˇc´ıst pˇr´ısluˇsn´e z´ akony. Jsou nazv´ any tak, jak je v textu uvedeno, tzn. napˇr´ıklad Z´ akon o silniˇcn´ı dani (Z´ akon ˇc. 16/1993 Sb.), Z´ akon ˇc. 357/1992 Sb., o dani dˇedick´e, dani darovac´ı a dani z pˇrevodu nemovitost´ı atd. Pr˚ uvodce studiem:
Doˇcetli jste ˇc´ ast textu o dan´ıch. Daˇ nov´ a tematika je velmi sloˇzit´ a a proto ˇrada podnikatel˚ u m´ a sv´eho daˇ nov´eho poradce. V tomto textu je uveden pouze pˇrehled a minim´ aln´ı charakteristika tˇechto dan´ı, kter´e mohou silnˇe ovlivnit u ´spˇeˇsnost podnik´ an´ı. Budete-li cht´ıt podnikat, doporuˇcuji V´ am alespoˇ n v zaˇc´ atc´ıch podnik´ an´ı, m´ıt sv´eho daˇ nov´eho poradce. Vyplat´ı se to, oblast dan´ı je velmi kontrolovanou oblast´ı.
130
10.2 Daˇ nov´a evidence
10.2
Daˇ nov´ a evidence
Daˇ nov´ a evidence
Zcela novˇe byl od 1. 1. 2004 zaveden pojem daˇ nov´ a evidence“, kter´ a prakticky nahrazuje ” p˚ uvodn´ı jednoduch´e u ´ˇcetnictv´ı. Problematika daˇ nov´e evidence byla vˇsak spr´avnˇe zcela vypuˇstˇena ze z´akona o u ´ˇcetnictv´ı a zahrnuta do z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u. Jeˇstˇe v´ıce se uvolnil r´amec pro praktick´e z´ apisy pohybu finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u, kdyˇz daˇ nov´a evidence nevyˇzaduje v´ıc neˇz evidenci pˇ r´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´ aklad˚ u danˇ e, jakoˇzto i evidenci z´ avazk˚ u a pohled´ avek, pˇriˇcemˇz ovˇsem nijak neformalizuje tyto z´ apisy na povinn´e knihy nebo karty. Jedn´a se tedy o evidenci ˇcistˇe penˇeˇzn´ıch tok˚ u, pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u, z´avazk˚ u a pohled´avek, kdyˇz z´asadn´ım poˇzadavkem je ovˇsem dodrˇzov´ an´ı jednotliv´ ych paragraf˚ u z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u, nebot’ daˇ nov´ a evidence se st´ av´a pr´avˇe z´akladn´ım podkladem pro spr´ avn´ y v´ ypoˇcet danˇe z pˇr´ıjm˚ u.
Kdo vede DE?
Osoby, kter´ e mohou v´ est pouze daˇ novou evidenci a nikoliv u ´ˇ cetnictv´ı, z´ akon neuv´ ad´ı. D´a se tedy ˇr´ıci, ˇze okruh tˇ echto osob je vymezen negativn´ım principem. Je moˇzn´e jej uv´est tak, ˇze pokud daˇ nov´ y poplatn´ık nen´ı taxativnˇe uveden v z´ akonˇe o u ´ˇcetnictv´ı jako osoba maj´ıc´ı povinnost veden´ı u ´ˇcetnictv´ı, m˚ uˇze v´est pouze daˇ novou evidenci, respektive tak, ˇze daˇ novou evidenci mohou v´est fyzick´e osoby, kter´e pro u ´ˇcely z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u prokazuj´ı v´ ydaje na dosaˇzen´ı, zajiˇstˇen´ı a udrˇzen´ı pˇr´ıjm˚ u ve skuteˇcn´e v´ yˇsi, tj. osoby vykon´avaj´ıc´ı tzv. jinou samostatnou v´ ydˇeleˇcnou ˇcinnost (dle § 7 odstavce 2 z´ akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u). Tato moˇznost t´ yk´a pˇredevˇs´ım tis´ıc˚ u fyzick´ ych osob, tj. soukrom´ ych podnikatel˚ u, soukrom´ ych l´ekaˇr˚ u, veterin´ aˇr˚ u, advok´at˚ u, u ´ˇcetn´ıch a daˇ nov´ ych poradc˚ u a dalˇs´ıch skupin fyzick´ ych osob. Pˇri z´ apisech plateb daˇ nov´e evidence mus´ıme rozliˇsovat tato st´adia:
Z´ avˇerkov´e operace
1. V pr˚ ubˇ ehu u ´ˇcetn´ıho obdob´ı, tj. bezprostˇrednˇe po ofici´aln´ım zah´ajen´ı podnik´an´ı nebo provozu samostatnˇe v´ ydˇeleˇcn´e ˇcinnosti vznikaj´ı ekonomick´emu subjektu stˇr´ıdavˇe pˇr´ıjmy a v´ ydaje spjat´e s jeho ˇcinnost´ı. 2. Po ukonˇ cen´ı u ´ˇcetn´ıho obdob´ı (31. 12. dan´eho roku) m˚ uˇze dan´ y ekonomick´ y subjekt prov´est jeˇstˇe ˇradu z´ avˇ erkov´ ych operac´ı, kter´e ovlivˇ nuj´ı hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek, a tud´ıˇz i daˇ n z pˇr´ıjmu dan´eho roku. V´ ypoˇcty z´ avˇerkov´ ych operac´ı se prov´ adˇej´ı na samostatn´em listˇe. ad 1) Z´ apisy v pr˚ ubˇ ehu u ´ˇ cetn´ıho obdob´ı Po zah´ajen´ı ˇcinnosti prov´ad´ı ekonomick´ y subjekt operace spjat´e s hospod´aˇrskou evidenc´ı sv´e ´ cetn´ı doklady mus´ı pˇrehledn´ ˇcinnosti. Uˇ ym, evidovan´ ym zp˚ usobem tˇr´ıdit, ˇc´ıslovat, archivovat au ´daje z nich zapisovat. Pˇri z´ apisu pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u je nezbytn´e zn´ at, kter´ y druh v´ ydaj˚ u a pˇr´ıjm˚ u je moˇzn´e zahrnovat do v´ ydaj˚ u ˇci pˇr´ıjm˚ u zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe, a kter´e nikoliv. Uved’me si proto mal´ y pˇr´ıklad tˇechto pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u a jejich z´apis: Pˇ r´ıklad z´ apisu pˇ r´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u: (Pouˇzit´e zkratky: • • • •
PZD: pˇr´ıjmy zahrnovan´e do z´ akladu danˇe, PND: pˇr´ıjmy nezahrnovan´e do z´ akladu danˇe, VZD: v´ ydaje zahrnovan´e do z´ akladu danˇe, VND: v´ ydaje nezahrnovan´e do z´akladu danˇe.)
Kapitola 10. Danˇe a daˇ nov´ a evidence Poˇr.ˇc. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
Text v´ ydaje na licenci n´ akup materi´ alu pˇr´ıjem za sluˇzby u ´roky za bankovn´ı u ´vˇer n´ ajemn´e osobn´ı spotˇreba podnikatele spl´ atka u ´vˇeru provozn´ı reˇzie (elektˇrina) u ´rok pˇrijat´ y od banky nezdanˇen´ y vklad podnikatele na u ´ˇcet platba silniˇcn´ı danˇe z´ aloha na daˇ n z pˇr´ıjmu mzda zamˇestnanc˚ um pojiˇstˇen´ı za zamˇestnance pojiˇstˇen´ı podnikatele platba od klienta pen´ ale za pozdn´ı u ´hradu poskytnut´ yu ´vˇer u ´hrada z vytvoˇren´e rezervy u ´hrada za sluˇzebn´ı telefon
131 PZD
PND
×
×
VZD × × × × ×
×
× × × ×
×
VND
× ×
×
×
× ×
×
Cviˇ cen´ı ˇ c. 11: Na jeden list zapiˇste 30 r˚ uzn´ ych operac´ı a zaˇrad’te je podobn´ ym zp˚ usobem do 4 uveden´ ych kategori´ı. Uved’te jin´e operace neˇz jsou v´ yˇse uveden´e. K t´eto ˇcinnosti budete potˇrebovat z´akon o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u (z. ˇc. 586/1992 Sb.) v aktu´aln´ım znˇen´ı. Voln´ y list vloˇzte do studijn´ı opory a k pˇr´ıpravˇe na zkouˇsku. Z ˇrady moˇznost´ı z´apis˚ u pˇr´ıjm˚ u ˇci v´ ydaj˚ u, kter´e se standardnˇe vyskytuj´ı u fyzick´ ych osob jmenujeme nejˇcastˇejˇs´ı: a) Pˇr´ıjmy zahrnovan´e do z´ aklad˚ u danˇe: • • • • • •
pˇr´ıjmy od klient˚ u za vyk´ azan´e v´ ykony, pˇr´ıjmy z prodeje v´ yrobk˚ u ˇci poskytov´an´ı jin´ ych sluˇzeb, pˇr´ıjmy z prodeje vyˇrazen´eho dlouhodob´eho majetku, pˇr´ıjmy z prodeje nepotˇrebn´ ych z´asob, pˇrijat´e nezdanˇen´e u ´roky, pˇr´ıjmy z prodeje finanˇcn´ıho majetku (pokud nejsou osvobozeny od danˇe z pˇr´ıjmu), apod.,
b) V´ ydaje zahrnovan´e do z´ aklad˚ u danˇe: • v´ ydaje na n´ akup materi´ alu pouˇz´ıvan´eho v kancel´aˇri (pap´ıry, tuˇzky, pera, atd.), • pojistn´e soci´ aln´ı a zdravotn´ı za zamˇestnance, za podnikatele, popˇr´ıpadˇe za jeho manˇzelku (manˇzela), je-li tzv. spolupracuj´ıc´ı osobou a nikdo jin´ y nen´ı pl´ atcem tohoto pojiˇstˇen´ı, • mzdy zamˇestnanc˚ u, (koncipient˚ u, ukl´ızeˇcky atd.), y subjekt vykon´av´a svou ˇcinnost, pojiˇstˇen´ı zaˇr´ızen´ı, • pojiˇstˇen´ı objektu, v nˇemˇz dan´ jakoˇz i vˇsechny druhy pojiˇstˇen´ı spjat´e s v´ ykonem ˇcinnost´ı, (pojiˇstˇen´ı rizik), • v´ ydaje reˇzijn´ı: n´ajemn´e, za otop, elektˇrinu, vodu, plyn, telefon, ˇcist´ıc´ı a dezinfekˇcn´ı prostˇredky apod., • danˇe vztahuj´ıc´ı se k v´ ykon˚ um ˇcinnost´ı s v´ yjimkou danˇe z pˇr´ıjm˚ u, • provozn´ı v´ ydaje slouˇz´ıc´ı pro dosaˇzen´ı, zajiˇstˇen´ı a udrˇzen´ı pˇr´ıjm˚ u jako napˇr.:
Vzory z´ apis˚ u pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u
132
10.2 Daˇ nov´a evidence – poradensk´e a u ´ˇcetn´ı sluˇzby, odbornou literaturu, – dopravn´e, – v´ ydaje na zlepˇsen´ı pracovn´ıch a soci´aln´ıch podm´ınek zamˇestnanc˚ u a p´eˇci jejich zdrav´ı, jakoˇz i o sv´e zdrav´ı, • • • • • •
v´ ydaje na sluˇzebn´ı cesty, ˇskody vznikl´e v d˚ usledku ˇziveln´ıch pohrom, v´ ydaje na spoje, u ´roky z u ´vˇer˚ u ˇci p˚ ujˇcek, v´ ydaje spojen´e s rozvozem, odpisy investiˇcn´ıho majetku (v r´amci z´avˇerkov´ ych operac´ı) atd.
Ani z´ akon o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u nem˚ uˇze obs´ahnout vˇsechny druhy tˇechto v´ ydaj˚ u, kter´e lze zahrnovat do v´ ydaj˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch v´ yˇsi danˇe z pˇr´ıjm˚ u. Proto z´ akon tak´e pouˇz´ıv´ a urˇcit´eho v´ yˇctu uveden´eho slovem napˇr´ıklad“. U kaˇzd´eho konkr´etn´ıho v´ ydaje mus´ı tedy u ´ˇctovatel ” bedlivˇe zvaˇ zovat, zda se skuteˇcnˇe jedn´ a o v´ ydaj souvisej´ıc´ı s podnik´an´ım ˇci v´ ykonem samostatn´e v´ ydˇeleˇcn´e ˇcinnosti, zda slouˇ z´ı k dosaˇ zen´ı, zajiˇ stˇ en´ı a udrˇ zen´ı pˇ r´ıjm˚ u. U nˇekter´ ych druh˚ u v´ ydaj˚ u je zˇrejm´e, ˇze ˇc´ast z nich mohla slouˇzit i k osobn´ı potˇrebˇe ekonomick´eho subjektu. Jedn´a se napˇr. o u ´ hrady telefonn´ıch hovor˚ u (popˇr´ıpadˇe n´akupu telefonn´ıch karet), pokud m´a poplatn´ık napˇr´ıklad kancel´aˇr ve sv´em vlastn´ım rodinn´em domˇe, tamt´eˇz pak i rozvrh elektrick´e energie, vody, plynu atd. Pˇredem by tedy mˇela b´ yt v takov´ ych pˇr´ıpadech dohodnuta, stanovena a finanˇcn´ım u ´ˇradem potvrzena urˇcit´a Alternativn´ı rozvrhov´ a z´ akladna pro dˇ elen´ı tˇ echto alternativn´ıch v´ ydaj˚ u. Ta by se nemˇela v´ ydaje v pr˚ ubˇehu u ´ˇcetn´ıho obdob´ı mˇenit. Alternativn´ı v´ydaje jsou v´ydaje, kter´e z ˇca´sti anebo jen nˇekdy souvisej´ı s podnik´ an´ım, jindy anebo ˇca ´steˇcnˇe jsou osobn´ı potˇrebou podnikatele. Toto dˇelen´ı alternativn´ıch n´aklad˚ u na ˇc´ast t´ ykaj´ıc´ı se podnik´an´ı a ˇc´ast t´ ykaj´ıc´ı se osobn´ı potˇreby ekonomick´eho subjektu vych´az´ı vˇzdy z jin´ ych podm´ınek u ´ˇctovatel˚ u. M˚ uˇze b´ yt stanoveno napˇr. z obsahu v´ yhˇrevn´e plochy (u topen´ı), evidence spotˇreby vody, plynu, elektˇriny, telefonn´ıch hovor˚ u atd. pˇred zaˇca´tkem podnik´ an´ı a bezprostˇrednˇe pot´e, m˚ uˇze b´ yt stanovena objemovˇe, procentu´ alnˇe atd. Proto je tˇreba dohodnout se pˇr´ımo s konkr´etn´ım spr´avcem danˇe dan´eho ekonomick´eho subjektu o rozvrhov´e z´akladnˇe nebo procentu ˇci jin´em zp˚ usobu u ´ˇctov´ an´ı tˇechto specifick´ ych v´ ydaj˚ u. Pokud v daˇ nov´e evidenci a n´aslednˇe pak ve v´ ypoˇctu danˇe z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob doch´az´ı k chyb´am, pak je to pr´ avˇe v nadmˇ ern´ em u ´ˇ ctov´ an´ı alternativn´ıch v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´ aklad˚ u danˇ e. Je to samozˇrejmˇe jist´a forma daˇ nov´ eho u ´ niku, z tohoto d˚ uvodu pracovn´ıci finanˇcn´ıch u ´ˇrad˚ u v r´ amci sv´e provˇerkov´e ˇcinnosti posuzuj´ı pˇredevˇs´ım charakter v´ ydaj˚ u, jeho opr´avnˇenost pˇri zahrnut´ı do t´eto kategorie, u alternativn´ıch v´ ydaj˚ u pak pˇrimˇeˇrenost v´ ydaje ve vztahu k podnik´an´ı. c) Pˇr´ıjmy nezahrnovan´e do z´ aklad˚ u danˇe: • • • • • • •
u ´vˇery, p˚ ujˇcky, dotace, penˇeˇzn´ı dary apod., vr´ acen´e p˚ ujˇcky od jin´eho ekonomick´eho subjektu, pˇr´ıjmy osvobozen´e od danˇe (dle z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u), pˇr´ıjmy d´ avek nemocensk´eho pojiˇstˇen´ı, pˇr´ıjmy d´ avek pˇr´ıdavk˚ u na dˇeti ˇci jin´ ych forem soci´aln´ıch podpor, pˇr´ıjmy ve formˇe u ´hrady ˇskod ˇci manka od zamˇestnanc˚ u podnikatele, zdanˇen´e u ´roky atd.
Kapitola 10. Danˇe a daˇ nov´ a evidence
133
d) V´ ydaje nezahrnovan´e do z´ akladu danˇe: • v´ ydaje na poˇr´ızen´ı dlouhodob´eho majetku, • v´ ydaje na akce, na kter´e byla vytv´aˇrena rezerva (mus´ı se zahrnovat jako sniˇzov´an´ı rezervy a vy´ uˇctovat aˇz eventueln´ı z´avˇereˇcn´a diference), • jednotliv´e spl´ atky poskytnut´ ych u ´vˇer˚ u ˇci p˚ ujˇcek, • penˇeˇzn´ı v´ ydaje na reprezentaci, • osobn´ı potˇrebu ekonomick´eho subjektu, • ˇc´ astky uhrazen´e danˇe z pˇr´ıjm˚ u, • pokuty, pen´ ale (nesmluvn´ı), ˇskody, manka nad normu, • v´ ydaje na technick´e zhodnocen´ı, • poskytnut´e p˚ ujˇcky jin´emu subjektu, • vyplacen´e d´ avky nemocensk´eho pojiˇstˇen´ı apod. d´avky atd. Ke konci u ´ˇcetn´ıho obdob´ı se prov´adˇej´ı jeˇstˇe tzv. z´ avˇ erkov´ e operace. ad 2) Z´ avˇ erkov´ e operace Z hlediska danˇe z pˇr´ıjm˚ u jsou v daˇ nov´e evidenci podstatn´e dva rozhoduj´ıc´ı sloupce, a to pˇr´ıjmy a v´ ydaje zahrnovan´e do z´akladu danˇe. Zde jsou zachyceny vˇsechny ˇc´astky, kter´e vznikly v pr˚ ubˇehu u ´ˇcetn´ıho obdob´ı. Tyto ˇca´stky je tˇreba v r´amci z´avˇerkov´ ych operac´ı jeˇstˇe upravit o tzv. z´ avˇ erkov´ e poloˇ zky. Z´avˇerkov´e poloˇzky po ukonˇcen´ı u ´ˇcetn´ıho obdob´ı (po 31.12.) ovlivˇ nuj´ı koneˇcnou v´ yˇsi v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe. Vyjmenujme si proto z´ akladn´ı z´avˇerkov´e poloˇzky, kter´e upravuj´ı ˇca´stky v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´ aklad˚ u danˇe z pˇrev´ aˇzn´e ˇc´ asti na vyˇsˇs´ı hodnotu: • odpisy dlouhodob´eho hmotn´eho a nehmotn´eho majetku, • rezervy na opravy dlouhodob´eho majetku, • kurzov´ e rozd´ıly devizov´ eho u ´ˇ ctu: – kurzov´ y zisk do pˇr´ıjm˚ u zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe, – kurzov´ a ztr´ ata do v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe, • z˚ ustatkov´ a cena trvale vyˇ razen´ eho dlouhodob´ eho majetku, • za´ uˇctov´an´ı leasingu, resp. zahrnut´ı pomˇern´e ˇca´stky prvn´ı zv´ yˇsen´e spl´ atky do v´ ydaj˚ u dan´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı atd. Tˇechto z´avˇerkov´ ych operac´ı m˚ uˇze b´ yt samozˇrejmˇe daleko v´ıce, mnoh´e vˇsak pˇredstavuj´ı ojedinˇel´e moˇznosti nebo se vyskytuj´ı u velmi omezen´eho okruhu ekonomick´ ych subjekt˚ u. Z tohoto d˚ uvodu nejsou jiˇz d´ ale uv´adˇeny. Shrnut´ı:
• Podnikatel je povinen sv´ ym zamˇestnanc˚ um vypoˇc´ıtat, strhnout a odv´est jejich daˇ n z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob ze z´avisl´e ˇcinnosti (DPFO). • Podnikatel je povinen podat do 31. 3. n´asleduj´ıc´ıho roku daˇ nov´e pˇrizn´an´ı (DPFO) a daˇ n uhradit. • Pokud m´ a podnikatel daˇ nov´eho poradce a finanˇcn´ımu u ´ˇradu je tato skuteˇcnost pˇredem ozn´amena, m˚ uˇze podnikatel podat daˇ nov´e pˇrizn´an´ı aˇz do 30. 6. n´ asleduj´ıc´ıho roku vˇcetnˇe u ´hrady. • Protoˇze danˇe patˇr´ı st´ atu, mus´ı je podnikatel sledovat a u ´ˇctovat oddˇelenˇe. • Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u pr´avnick´ ych osob ˇcin´ı v roce 2006 24 procent, m˚ uˇze se mˇenit, obˇcas se sniˇzuje (DPPO). • Daˇ n z pˇridan´e hodnoty (DPH) a spotˇrebn´ı danˇe mus´ı b´ yt odv´adˇeny finanˇcn´ımu u ´ˇradu kaˇzd´ y mˇes´ıc.
Hlavn´ı z´ avˇerkov´e operace
134
10.2 Daˇ nov´a evidence • U danˇe z pˇridan´e hodnoty (DPH) se odv´ad´ı finanˇcn´ımu u ´ˇradu pouze rozd´ıl mezi dan´ı na v´ ystupu a vstupu. • Povinnost veden´ı daˇ nov´e evidence je vymezena povinnost´ı daˇ nov´eho pˇrizn´an´ı, tzn. povinnost´ı vykazovat pˇr´ıjmy a v´ ydaje zahrnovan´e do z´akladu danˇe. • U DPFO jsou podstatn´e v´ ydaje zahrnovan´e do z´aklad˚ u danˇe. • Tyto v´ ydaje mus´ı b´ yt prokazatelnˇe vynaloˇzen´e na dosaˇzen´ı, zajiˇstˇen´ı a udrˇzen´ı pˇr´ıjm˚ u. • Pˇr´ıjmy nezahrnovan´e do z´akladu danˇe jsou jiˇz zdanˇen´e ˇc´ astky, nebo pˇr´ıjmy, kter´e patˇr´ı st´ atu ˇci jin´emu subjektu. nov´ a evidence zachycuje uskuteˇcnˇen´e platby na z´akladˇe u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u doku• Daˇ mentuj´ıc´ıch pohyb penˇez. • Daˇ nov´ a evidence rozliˇsuje pojmy pr˚ ubˇeˇzn´e u ´ˇctov´an´ı“, z´avˇerkov´e operace“. ” ” • Alternativn´ı v´ ydaje jsou ˇc´asteˇcnˇe vynaloˇzeny i na soukromou potˇrebu, proto se v daˇ nov´e evidenci mohou objevit pouze pomˇern´ ym d´ılem. • Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı z´ avˇerkov´e operace patˇr´ı z´apoˇcet odpis˚ u, rezerv a leasingu.
Pojmy k zapamatov´ an´ı: • • • •
Danˇe pˇr´ım´e Danˇe nepˇr´ım´e Danˇe majetkov´e Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob ze z´ avisl´e ˇcinnosti • Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob z podnik´ an´ı • Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u pr´ avnick´ ych osob • Daˇ n z pˇridan´e hodnoty • Silniˇcn´ı daˇ n
• • • •
Daˇ n Daˇ n Daˇ n Daˇ n
z nemovitost´ı z pˇrevodu nemovitost´ı dˇedick´a a darovac´ı ekologick´a
• Daˇ nov´e pˇrizn´an´ı • Daˇ nov´ y poradce • Pˇr´ıjmy a v´ ydaje zahrnovan´e do z´akladu danˇe • Pˇr´ıjmy a v´ ydaje nezahrnovan´e do z´akladu danˇe
• Z´ avˇerkov´e operace • Alternativn´ı v´ ydaje
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
ˇ Vyjmenujte soustavu dan´ı v CR. Jak se dˇel´ı danˇe? Kter´e danˇe jsou pˇr´ım´e a nepˇr´ım´e? Co jsou to danˇe majetkov´e? V ˇcem jsou skryty danˇe nepˇr´ım´e? Proˇc se sleduj´ı nepˇr´ım´e danˇe oddˇelenˇe od ceny zboˇz´ı nebo materi´alu? Do kter´eho data se pod´ av´ a daˇ nov´e pˇrizn´an´ı? Kter´e danˇe je moˇzn´e zahrnout do firemn´ıch n´aklad˚ u? Kdy se otev´ıraj´ı u ´ˇcetn´ı knihy? Co jsou to z´ avˇerkov´e operace? Kter´e pˇr´ıjmy nejsou zahrnov´ any pro daˇ nov´ y z´aklad? Kter´e v´ ydaje nejsou zahrnov´ any pro daˇ nov´ y z´aklad? Kter´e pˇr´ıjmy ovlivˇ nuj´ı daˇ novou povinnost?
Kapitola 10. Danˇe a daˇ nov´ a evidence 14. 15. 16. 17. 18.
135
Kter´e v´ ydaje ovlivˇ nuj´ı daˇ novou povinnost? Co jsou to pr˚ ubˇeˇzn´e poloˇzky? Jak´e jsou z´ akladn´ı z´ avˇerkov´e operace? Jak´ ym zp˚ usobem se u ´ˇctuj´ı alternativn´ı v´ ydaje? Kdo m˚ uˇze v´est daˇ novou evidenci?
Autotest: 1. Daˇ nov´e pˇrizn´ an´ı fyzick´ ych osob se pod´av´a do: (a) 1. 1. pˇr´ıˇst´ıho roku (b) 31. 3. pˇr´ıˇst´ıho roku (c) 31. 5. pˇr´ıˇst´ıho roku 2. Mezi z´ avˇerkov´e operace daˇ nov´e evidence nepatˇr´ı: (a) zahrnut´ı odpis˚ u (b) zahrnut´ı rezerv (c) zahrnut´ı zdravotn´ıho a soci´aln´ıho pojiˇstˇen´ı podnikatele 3. Mezi alternativn´ı v´ ydaje nepatˇr´ı: (a) zahrnut´ı v´ ydaj˚ u na telefony (b) zahrnut´ı v´ ydaj˚ u na stravu podnikatele (c) zahrnut´ı v´ ydaj˚ u na zn´amky 4. DPH se odv´ ad´ı finanˇcn´ımu u ´ˇradu: (a) jako rozd´ıl danˇe na vstupu a v´ ystupu (b) poloˇzkou danˇe na vstupu (c) poloˇzkou danˇe na v´ ystupu 5. Daˇ n silniˇcn´ı plat´ı: (a) podnikatel pouze u firemn´ıho vozu (b) podnikatel u kaˇzd´eho vozu (tedy i osobn´ıho) pokud jej pouˇzije ke sluˇzebn´ım u ´ˇcel˚ um ˇ (c) plat´ı kaˇzd´ y majitel automobilu v CR 6. Mezi n´ aklady zahrnovan´e do z´akladu danˇe podnikaj´ıc´ıch fyzick´ ych osob nepatˇr´ı: (a) v´ ydaje na pracovn´ı odˇev zamˇestnanc˚ u (b) v´ ydaje na reprezentaci firmy (c) v´ ydaje na komerˇcn´ı pojiˇstˇen´ı firmy
136
Kapitola 11
ˇ ızen´ı podnikov´ R´ ych financ´ı Popis lekce: Jedna z nejdelˇs´ıch lekc´ı kurzu, ˇr´ızen´ı podnikov´ ych financ´ı patˇr´ı mezi stˇeˇzejn´ı z´aleˇzitosti ´ castn´ık by mˇel zn´at vnitˇrn´ı a vnˇejˇs´ı zdroje dobr´eho ˇr´ızen´ı kaˇzd´eho ekonomick´eho subjektu. Uˇ financov´an´ı podniku, z´ akladn´ı druhy u ´ vˇer˚ u, rizika a pˇrednosti leasingu, z´akladn´ı operace platebn´ıho styku. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 11.1 11.2 11.3 11.3.1 11.4 11.5
Materi´ alov´ y a finanˇcn´ı tok Finance ´ ery Uvˇ Druhy u ´vˇer˚ u Leasing Prov´ adˇen´ı z´ uˇctovac´ıho a platebn´ıho styku
Dobr´e ˇr´ızen´ı podnikov´ ych financ´ı je d˚ uleˇzit´ ym faktorem celkov´e prosperity podniku. Optim´aln´ı struktura podnikov´ ych financ´ı a vhodn´e vyuˇz´ıv´an´ı ciz´ıch zdroj˚ u financov´an´ı patˇr´ı k z´ akladn´ımu vybaven´ı kaˇzd´eho manaˇzera. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Vlastn´ı zdroje, ciz´ı zdroje, bˇeˇzn´ yu ´ˇcet, platebn´ı neschopnost, revolving, kontokorent, lombard, leasing, platebn´ı karta, homebanking, phonebanking, internetbanking, smˇenky, hladk´ y plat, ˇseky, pˇr´ıkaz k u ´hradˇe/inkasu, ˇr´ızen´ı financ´ı. Motivace k lekci: Po pˇreˇcten´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • • • • • • •
rozezn´ avat vnitˇrn´ı a vnˇejˇs´ı zdroje financ´ı, rozliˇsovat mezi pojmy finance a pen´ıze, urˇcit a charakterizovat faktory ˇr´ızen´ı financ´ı, charakterizovat z´ akladn´ı finanˇcn´ı n´astroje a operace, urˇcit charakteristiky z´ akladn´ıch druh˚ uu ´vˇer˚ u, definovat pojem leasing, urˇcit jak´ y je rozd´ıl mezi finanˇcn´ım a operativn´ım leasingem, poˇc´ıtat leasingov´e spl´ atky v pˇr´ıpadˇe finanˇcn´ıho leasingu, rozezn´ avat z´ akladn´ı operace z´ uˇctovac´ıho a platebn´ıho styku.
137
138
11.1 Materi´alov´ y a finanˇcn´ı tok
11.1
Materi´ alov´ y a finanˇ cn´ı tok
Kaˇzd´a firma uskuteˇcn ˇ uje svou ˇcinnost na z´ akladˇe vyuˇz´ıv´an´ı sv´eho (nebo zap˚ ujˇcen´eho) kapit´ alu, sv´ ych (nebo pronajat´ ych) hospod´aˇrsk´ ych prostˇredk˚ u.
Pohyb majetku
Majetek neobˇeˇzn´ y se opotˇrebov´ av´ a a pˇren´ aˇs´ı svou hodnotu do hodnoty produkce postupnˇe, majetek obˇeˇzn´ y mˇen´ı sv´e formy a pˇren´aˇs´ı svou hodnotu zcela do hodnoty produkce. Tento pohyb majetku se uskuteˇcn ˇ uje prakticky dennˇe, majetek se bud’to zvˇ etˇ suje nebo zmenˇ suje, je v neust´ al´ em pohybu. Plat´ı tu z´ akladn´ı ekonomick´ y z´ akon: Jmˇen´ı se mˇen´ı.
Firma uskuteˇcn ˇ uje pˇri prov´adˇen´ı sv´e ˇcinnosti nˇekolik st´ale se opakuj´ıc´ıch a soubˇeˇzn´ ych operac´ı s hospod´aˇrsk´ ymi prostˇredky. Pod´ıvejme se na ˇcinnost v´ yrobn´ı organizace a definujme Hospod´ aˇrsk´e si jednotliv´ e opakuj´ıc´ı se f´ aze manipulace s hospod´aˇrsk´ ymi prostˇredky. f´ aze
1. F´ aze poˇrizov´ an´ı hospod´ aˇrsk´ ych prostˇredk˚ u Hned na poˇca´tku sv´e ˇcinnosti (a n´ aslednˇe pak v urˇcit´ ych intervalech) firma vkl´ad´a sv´e (nebo zap˚ ujˇcen´e) finanˇcn´ı (penˇeˇzn´ı) prostˇredky na n´ akup nov´e techniky, stroj˚ u, budov, materi´ alu, pracovn´ıch sil atd. pr˚ ubˇeˇznˇe pak v z´ avislosti na druhu kapit´alu v t´eto ˇcinnosti pokraˇcuje. 2. F´ aze vlastn´ı produkce firmy kdy doch´az´ı ke spojen´ı hospod´aˇrsk´ ych prostˇredk˚ u, firma je spotˇrebov´av´a a opotˇrebov´av´a, produkuje nov´e v´ yrobky, naplˇ nuje tak u ´ˇcel sv´eho zaloˇzen´ı. V t´eto f´azi se vˇzdy ˇc´ ast hospod´aˇrsk´ ych prostˇredk˚ u nal´ez´a ve stavu pˇr´ıpravy, ˇc´ast se pr´ avˇe pouˇz´ıv´ a, ˇc´ast je ve stavu rozpracovanosti, zhotoven´ı, ˇci skladov´ an´ı (vˇcetnˇe u ´schovy penˇez na kontech), atd. 3. F´ aze realizace kdy hotov´a produkce je pˇred´av´ana z´akazn´ıkovi, z´akazn´ık plat´ı (nebo je zav´az´an k u ´hradˇe), firma z´ısk´ av´a pen´ıze. Z´ıskan´e pen´ıze (resp. jejich ˇca´st) firma opˇet vkl´ ad´a do ˇcinnosti firmy, a kolobˇeh se opakuje. ´ Prvotn´ı a tak´e z´ avˇereˇcnou formou pohybu hospod´ aˇrsk´ych prostˇredk˚ u jsou PENIZE.
Funkce penˇez
Pen´ıze jsou motorem podnik´an´ı. Hospod´ aˇrsk´e prostˇredky se ve firmˇe nal´ezaj´ı ve f´az´ıch neust´al´e promˇeny, do firmy neust´ale proud´ı pen´ıze (pokud prosperuje a vym´ah´ a dluhy), materi´ aly, nakupuj´ı se stroje, jsou odmˇen ˇov´ani lid´e atd. D´a se ˇr´ıci, ˇze neust´al´e vynakl´ad´an´ı prostˇredk˚ u m´a podobu jak´ehosi toku, proto hovoˇr´ıme o natur´aln´ım toku a toku hodnotov´em. Hodnotovou str´anku zobrazuje finanˇcn´ı u ´ˇcetnictv´ı. Hospod´ aˇrsk´e prostˇredky, kter´e jsou na zaˇca´tku do firmy vloˇzeny (a n´aslednˇe pak kontinu´ alnˇe vkl´ ad´ any), jsou po zpracov´ an´ı pˇremˇenˇeny v urˇcit´e hospod´aˇrsk´e prostˇredky jin´eho druhu. Budeme-li bl´ıˇze zkoumat a hodnotit hodnotovou str´anku tohoto neust´ale se opakuj´ıc´ıho se procesu pozn´ ame, ˇze: do firmy proud´ı pen´ıze ze dvou r˚ uzn´ ych zdroj˚ u: • jako vlastn´ı pen´ıze (vyprodukovan´e ˇcinnost´ı firmy), • jako ciz´ı pen´ıze (zap˚ ujˇcen´e).
Zdroje financ´ı
Zdroje financ´ı podniku m˚ uˇzeme podrobnˇeji rozdˇelit takto:
ˇ ızen´ı podnikov´ Kapitola 11. R´ ych financ´ı
139
1. Vnitˇ rn´ı zdroje, kter´e tvoˇr´ı: a) z´ akladn´ı jmˇen´ı (prvotn´ı vnos zakladatele ˇci zakladatel˚ u firmy), b) zdroje vytv´aˇren´e vlastn´ı ˇcinnost´ı firmy (pen´ıze za prodan´e v´ ykony, ale hospod´aˇrsk´e prostˇredky zhotoven´e vlastn´ı prac´ı a recyklovan´e do dalˇs´ı ˇcinnosti). 2. Vnˇ ejˇ s´ı zdroje, kter´e tvoˇr´ı: a) b) c) d)
bankovn´ı u ´vˇery (p˚ ujˇcky), emise obligac´ı, vyd´ an´ı akci´ı, operace na kapit´alov´em trhu (vnos dodateˇcn´eho finanˇcn´ıho kapit´alu prodejem a n´ akupem cenn´ ych pap´ır˚ u), e) dotace, subvence st´ atem.
Schematicky si m˚ uˇzeme tento pˇr´ıliv a odliv financ´ı zobrazit n´asleduj´ıc´ım obr´azkem. (Pozn´ amka: tento obr´ azek je po u ´pravˇe pˇrevzat od autor˚ u Blaha-Jindˇrichovsk´ a). Rozdˇel´ıme-li toto sch´ema jeˇstˇe na diagon´ aly, pak diagon´ala veden´a zprava nahoˇre vlevo dol˚ u ukazuje vnitˇrn´ı pohyb kapit´alu (spodn´ı ˇc´ast) a vnˇejˇs´ı pohyb kapit´alu (horn´ı ˇc´ast). Diagon´ ala zleva nahoˇre vpravo dol˚ u oddˇeluje od sebe pˇr´ıliv penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u (nahoˇre) od jejich odlivu (spodn´ı ˇc´ ast). ˇ S ˇ´I VNEJ ´ POHYB KAPITALU
ˇ ´ILIV PR ´ KAPITALU
ups´ an´ı akci´ı
u ´vˇery, p˚ ujˇcky
ups´ an´ı obligac´ı
dotace, subvence
kapitalov´e sluˇzby
danˇe
podnikov´ e finance
stroje, zaˇr´ızen´ı, budovy materi´ al
pˇr´ıjmy za zboˇz´ı a sluˇzby
pracovn´ı s´ıly
nedokonˇcen´ a v´ yroba
ODLIV ´ KAPITALU
zboˇz´ı
ˇ ´I VNITRN ´ POHYB KAPITALU
Obr´ azek 11.1: Finanˇcn´ı toky
Cel´e toto sch´ema si lze pˇredstavit jako pulzuj´ıc´ı syst´em, kde neust´ale proud´ı natur´ aln´ı a penˇeˇzn´ı fondy, jednotliv´e druhy majetku se pˇremˇen ˇuj´ı do r˚ uzn´ ych forem, majetku pˇrib´ yv´a (firma prosperuje) anebo upl´ yv´ a (firma spˇeje k u ´padku). Toto sch´ema ukazuje, jak se pen´ıze (anebo hodnoty vyj´adˇren´e v penˇeˇzn´ıch jednotk´ach ) ve firmˇe pohybuj´ı. Tento pohyb je v kaˇzd´e f´azi a ve vˇsech sv´ ych form´ach zachycen v u ´ˇcetn´ıch v´ ykazech, a to bud’ jako stav k dan´emu datu nebo pˇr´ır˚ ustek za urˇcit´ y interval.
140
11.2
11.2 Finance
Finance
Obecnˇe plat´ı, ˇze ˇr´ızen´ı financ´ı patˇr´ı k nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım ˇcinnostem kter´ehokoliv ekonomick´eho subjektu, nebot’ optim´aln´ı stav a struktura financ´ı m´a rozhoduj´ıc´ı vliv na prosperitu a ˇcasto i samu existenci kaˇzd´eho subjektu. V bˇeˇzn´em ˇzivotˇe ˇcasto ztotoˇzn ˇ ujeme pojem finance“ ” Finance s pojmem pen´ıze“. Kdyˇ z ˇr´ık´ame, ˇze m´ame m´alo financ´ı (to ˇr´ık´ame nejˇcastˇeji), rozum´ıme t´ım, ” a pen´ıze – ˇ ze m´ame m´alo penˇez. V odborn´e ˇreˇci je vˇsak tˇreba odliˇsit oba pojmy, nebot’ z ekonomick´eho, rozd´ıl u ´ˇcetn´ıho ani pr´ avn´ıho hlediska nejsou totoˇzn´e. Pojem finance vyjadˇ ruje i finanˇ cn´ı vztahy, tj. n´aroky, pohled´ avky a z´avazky, tedy pr´avo na platby, pr´avo na pen´ıze. Rovnˇeˇz z ˇcasov´eho hlediska je mezi obˇema term´ıny rozd´ıl, kter´ y je d´an disponibilitou penˇez. Jestliˇze existuj´ı hodnoty, kter´e maj´ı vysokou likviditu, tedy rychlou promˇenitelnost na pen´ıze, odehr´avaj´ı se takov´eto operace na penˇeˇzn´ıch trz´ıch. Jestliˇze m´ame hodnoty, napˇr´ıklad obchodovateln´e cenn´e pap´ıry s lh˚ utou splatnosti za pˇet rok˚ u, odehr´ avaj´ı se pˇr´ıpadn´e operace s nimi na finanˇcn´ıch trz´ıch. Hranice mezi finanˇcn´ımi trhy s finanˇcn´ımi operacemi a penˇeˇzn´ımi trhy s penˇeˇzn´ımi operacemi je vˇsak hranice umˇel´a, je to hranice jednoho roku. Dalˇs´ım moˇzn´ ym krit´eriem pro odliˇsen´ı obou pojm˚ u je vyj´adˇren´ı u ´ˇcetn´ı. Daˇ nov´a evidence zobrazuje v penˇeˇzn´ım den´ıku pˇr´ıjmy a v´ ydaje, tedy penˇeˇzn´ı toky (m˚ uˇzeme tak´e ˇr´ıci, ˇze zobrazuje tzv. dynamick´ y cash flow), zat´ımco podvojn´e u ´ˇcetnictv´ı se pohybuje v kategori´ıch n´aklady-v´ ynosy, vyjadˇruj´ıc´ıch z´avazky a pohled´ avky, tedy finanˇcn´ı n´aroky na budouc´ı penˇeˇzn´ı toky. Pojem finanˇcn´ı toky znamen´a kromˇe vlastn´ıho penˇeˇzn´ıho toku, i toky znamenaj´ıc´ı zv´ yˇsen´ı nebo sn´ıˇzen´ı finanˇcn´ı hodnoty vˇeci, kter´e se pozdˇeji projev´ı na toku penˇeˇzn´ım. Pokud se tedy budeme pohybovat v pojmech v´ ynosy-n´ aklady, je matematick´ ym rozd´ılem tˇechto ukazatel˚ u zisk nebo ztr´ata, pokud hovoˇr´ıme v kategori´ıch penˇez tedy v pojmech pˇr´ıjmy a v´ ydaje, je matematick´ ym rozd´ılem mezi tˇemito kategoriemi statick´ y cash flow, tedy urˇcit´ y objem penˇez. Pokud tedy dos´ahneme zisku nijak to neznamen´ a, ˇze m´ ame pen´ıze, stejnˇe tak jako situace, ˇze je subjekt ve ztr´atˇe neznamen´a, ˇze pen´ıze nem´a. U kaˇzd´eho ekonomick´eho subjektu existuje tok penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u, kter´ y m´ a na jedn´e stranˇe pˇr´ıliv penˇez, na druh´e stranˇe jejich odliv. Tento penˇ eˇ zn´ı tok je tˇ reba ˇ r´ıdit. Spr´avn´ y a u ´ spˇeˇsn´ y finanˇcn´ı manaˇzer se mus´ı na jedn´e stranˇe starat o maxim´aln´ı moˇzn´e pˇr´ıjmy, na druh´e stranˇe mus´ı racion´alnˇe, u ´ˇcelnˇe a efektivnˇe rozdˇelovat pen´ıze tak, aby zabezpeˇcil spokojenost vˇeˇritel˚ u, spokojenost zamˇestnanc˚ u, ale zabezpeˇcil i kvalitn´ı technick´e vybaven´ı, modern´ı prostˇred´ı, spr´ avnˇe alokovan´e investice a zajistil tak trval´ y vzestup podniku i do budoucnosti. ˇ ızen´ı finanˇcn´ıch tok˚ R´ u je sloˇzitˇejˇs´ı a rozs´ahlejˇs´ı ˇcinnost, kter´a vyˇzaduje i jedn´an´ı a chov´an´ı, kter´e se zd´anlivˇe m˚ uˇze jevit, ˇze s penˇeˇzn´ımi toky tˇreba ani nesouvis´ı, respektive jejich dopad m˚ uˇze b´ yt vzd´ alen´ y. Teoreticky m˚ uˇze nastat kaˇzd´ y den u kaˇzd´eho ekonomick´eho subjektu odliv finanˇ cn´ıch prostˇ redk˚ u. Napˇr´ıklad ˇcinnost´ı i neˇcinnost´ı ztr´acej´ı vˇeci svou hodnotu, opotˇrebov´avaj´ı se, jejich finanˇcn´ı ocenˇen´ı podl´eh´a ˇcasu. Jejich finanˇcn´ı hodnota tedy kol´ıs´a. Pravidelnˇe prov´ adˇen´e odpisy dlouhodob´eho majetku jsou u ´ˇcetn´ım v´ yrazem postupn´e ztr´aty jeho uˇzitn´ ych vlastnost´ı, u ´ˇcetn´ım sn´ıˇzen´ım jeho hodnoty (ceny) na tzv. cenu z˚ ustatkovou. Ve skuteˇcnosti vˇsak neznamenaj´ı ˇz´ adn´ y penˇeˇzn´ı odliv. Souˇcasnˇe jsou vˇsak skryty v cenov´e kalkulaci sluˇzeb a jsou tak nepˇr´ımo tvorbou moˇzn´ ych zdroj˚ u dalˇs´ıho financov´an´ı. Kaˇzd´ y pracovn´ı den vynakl´adaj´ı pracovn´ıci svou energii, s´ılu, vˇedomosti a dovednosti, kaˇzd´ y pracovn´ı den konaj´ı pr´aci, a za tuto ˇcinnost jim pˇr´ısluˇs´ı n´arok na finanˇcn´ı ocenˇen´ı, realizovan´ y v dohodnut´ ych term´ınech ve formˇe mzdy ˇci platu. Tyto finanˇcn´ı n´ aroky znamenaj´ı pozdˇejˇs´ı pravideln´ y, cyklick´ y odliv penˇez. Kaˇzd´ y pracovn´ı den mohou b´ yt spotˇrebov´av´ any suroviny, materi´al, jsou vynaloˇzeny souˇc´astky a n´ ahradn´ı d´ıly na u ´ drˇzbu ˇci opravy technick´ ych zaˇr´ızen´ı ˇci pˇr´ıstroj˚ u, vznikaj´ı n´aklady na topen´ı, vodu, plyn a dalˇs´ı reˇzijn´ı poloˇzky, je spotˇrebov´ ana elektrick´a energie
ˇ ızen´ı podnikov´ Kapitola 11. R´ ych financ´ı
141
atd. Vˇsechny tyto spotˇreby se st´avaj´ı d´ılˇc´ımi hodnotami celkov´e hodnoty v´ yrobk˚ u nebo sluˇzeb. I jejich ceny tak vstupuj´ı do celkov´e hodnoty produkt˚ u. Vloˇzen´a hodnota nav´ yˇsen´a o zisk poskytovatele sluˇzeb by se mˇela ekonomick´emu subjektu vracet zpˇet ve formˇe plateb za prok´ azan´e sluˇzby ˇci produkty. Pokud budeme hovoˇrit o odlivu finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u budeme se u ´ˇcetnˇe pohybovat v kategorii n´aklady“, budeme-li hovoˇrit ” o odlivu penˇez budeme se u ´ˇcetnˇe pohybovat v kategorii v´ ydaje“. ” Reciproˇ cn´ım jevem je pˇ r´ıliv finanˇ cn´ıch prostˇ redk˚ u. Nejˇcastˇejˇs´ım jevem, je pˇr´ıliv financ´ı ve formˇe vystaven´ ych faktur, tzn. v u ´ˇcetn´ım oznaˇcen´ı jako trˇzby“. Rovnˇeˇz v t´eto ” rovinˇe mus´ıme diferencovat mezi pojmem finance a pen´ıze, kdyˇz vydan´e faktury za poskytnut´e sluˇzby jsou v´ ynosy, zat´ımco u ´hrada tˇechto faktur pˇredstavuje penˇeˇzn´ı tok. V u ´ˇcetn´ım vyj´ adˇren´ı se pro pˇr´ıliv financ´ı pohybujeme v kategorii v´ ynosy“, pro pˇr´ıliv penˇez uˇz´ıv´ame ” kategorii pˇr´ıjmy“. Pak vznik´a diference mezi v´ ynosy a pˇr´ıjmy a objevuje se kategorie ” neuhrazen´ ych pohled´ avek. Hladina finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u (tedy hodnot) neust´ale kol´ıs´a, mˇen´ı se. N´astrojem pro Kol´ıs´an´ı zjiˇst’ov´ an´ı pˇr´ılivu a odlivu finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u, a tud´ıˇz skuteˇcn´eho stavu financ´ı podniku, finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u je jeho u ´ˇcetnictv´ı. ´ cetnictv´ı vˇsak zachycuje vˇzdy stav k urˇcit´emu datu, s urˇcit´ Uˇ ym ˇcasov´ ym odstupem, zachycuje tedy stav minul´ y. I kdyˇz pˇri poˇc´ıtaˇcov´em zpracov´ an´ı m˚ uˇze b´ yt u ´ˇcetn´ı z´ avˇerka mnohde rychlou z´aleˇzitost´ı, je to vˇzdy zjiˇstˇen´ı minulosti, dneˇsn´ı situace m˚ uˇze b´ yt jin´a. Pohyb finanˇcn´ıch i penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u m˚ uˇze b´ yt znaˇcn´ y, ekonomick´ y subjekt m˚ uˇze vynakl´adat velk´e prostˇredky jak pravidelnˇe, tak i n´arazovˇe, a reciproˇcnˇe m˚ uˇze pˇrij´ımat opˇet znaˇcn´e prostˇredky. Pˇritom mus´ı st´ale poˇc´ıtat i s n´ahodn´ ymi jevy (pˇredevˇs´ım na stranˇe n´ aklad˚ u ˇci v´ ydaj˚ u) a vytv´ aˇret si urˇcit´e rezervy ˇci jin´e zdroje k jejich kryt´ı.
v podniku
Stav finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u ekonomick´eho subjekt se neust´ ale mˇen´ı, finance jsou v pohybu. Do urˇcit´e m´ıry m˚ uˇzeme vysledovat jak´ ysi trend. U prosperuj´ıc´ıho podniku by v dlouhodob´em sledov´ an´ı mˇela pˇrevaˇzovat kˇrivka v´ ynos˚ u nad kˇrivkou n´aklad˚ u, respektive kˇrivka pˇr´ıjm˚ u nad kˇrivkou v´ ydaj˚ u. ˇ ızen´ı financ´ı znamen´ R´ aˇ r´ızen´ı jejich pohybu. Ten je moˇzn´e do urˇcit´e m´ıry pˇredv´ıdat, ovlivˇ novat a regulovat. K tomu m´a finanˇcn´ı management urˇcit´e n´astroje a pouˇz´ıv´ a k tomu urˇcit´ ych metod. Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı patˇr´ı: a) finanˇ cn´ı pl´ anov´ an´ı je z´ akladn´ı funkc´ı, finanˇcn´ı manaˇzer mus´ı umˇet pˇredv´ıdat potˇrebu finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u a mus´ı umˇet napl´anovat nejlepˇs´ı zp˚ usob jak a kde je z´ıskat, b) ˇ r´ızen´ı dan´ı znamen´a plnit daˇ novou povinnost v souladu s pr´avn´ımi pˇredpisy na co nejniˇzˇs´ı u ´rovni a zvaˇzovat vˇsechna rozhodnut´ı i z hlediska pˇr´ıpadn´ ych odvodov´ ych povinnosti, dodrˇzovat platebn´ı a spl´atkov´e kalend´aˇre, platit vˇcas a bez moˇzn´eho postihu. V´ yˇsi dan´ı lze do urˇcit´e m´ıry regulovat, hovoˇr´ı se o tzv. daˇ nov´e optimalizaci. Ta je d´ana moˇznostmi vytv´ aˇren´ı rezerv, opravn´ ych poloˇzek a dalˇs´ıch u ´ˇcetn´ıch a daˇ nov´ ych opatˇren´ı, c) vytv´ aˇren´ı vhodn´e odpisov´ e politiky, ˇr´adn´e veden´ı hospod´ aˇrsk´e evidence v oblasti investic i provozn´ıch prostˇredk˚ u, d) ˇ cast´ e prov´ adˇ en´ı inventarizac´ı pˇredevˇs´ım v oblasti z´asob (hlavnˇe s ohledem na moˇzn´e ztr´aty hodnot v d˚ usledku objektivn´ıch proces˚ u, jako napˇr´ıklad vysych´an´ı, ale i subjektivn´ıho zanedb´ an´ı napˇr´ıklad v oblasti proˇsl´e konzumaˇcn´ı doby apod.), e) udrˇ zov´ an´ı dobr´ ych a korektn´ıch vztah˚ u s bankami, dodavateli, odbˇerateli, pojiˇst’ovnami, finanˇcn´ım u ´ˇradem, org´any sleduj´ıc´ımi kvalitu produkce atd. Finanˇcn´ı vztahy, jakoˇzto i bˇeˇzn´e partnersk´e vztahy ovlivˇ nuj´ı chov´ an´ı vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u moˇzn´ ymi v´ yhodami ˇci naopak sankcemi,
ˇ ızen´ı R´ financ´ı
142
11.2 Finance
f) je nutn´e vˇenovat p´ eˇ ci stavu a pohybu finanˇ cn´ıch prostˇ redk˚ u, tzn. sledovat moˇznou v´ yˇsi a druhy u ´vˇer˚ u, sledovat inkasa se snahou sn´ıˇzit na minimum opoˇzdˇen´a inkasa a ztr´ aty vypl´ yvaj´ıc´ı z nevhodn´eho ˇci znaˇcn´eho zadluˇzen´ı a dom´ahat se okamˇzitˇe u ´hrady pohled´ avek, g) je tˇreba m´ıt vhodn´e pojiˇ stˇ en´ı podnikov´ eho majetku k eliminaci rizik, jako zajiˇstˇen´ı proti pˇr´ıpadn´ ym ztr´at´am vypl´ yvaj´ıc´ıch z rizik hospod´aˇrsk´ ych, person´aln´ıch, dopravn´ıch atd. a proti vˇsem druh˚ um nebezpeˇc´ı ohroˇzuj´ıc´ıho majetek podniku, h) kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt by mˇel m´ıt rovnˇeˇz ˇra´dn´e veden´e u ´ˇ cetnictv´ı, jak na u ´rovni cel´eho podniku, v oblasti finanˇcn´ıho u ´ˇcetnictv´ı, tak i na jednotliv´ ych stˇredisc´ıch, tj. v oblasti manaˇzersk´eho u ´ˇcetnictv´ı, ch) pl´ anov´ an´ı a rozpoˇ cetnictv´ı v jednotliv´ ych ˇcinnostech, v jednotliv´ ych stˇredisc´ıch, provozech atd. Znamen´a to samostatn´e vykazov´an´ı a hodnocen´ı n´ aklad˚ u a v´ ynos˚ u dan´ ych ˇcinnost´ı ˇci stˇredisek, s pl´anov´an´ım a rozpoˇc´ıt´ av´ an´ım jejich zisku, sledov´ an´ım m´ıry zisku mezi ˇcinnostmi a na z´akladˇe porovn´av´ an´ı u ´ spˇeˇsnosti jednotliv´ ych ˇcinnost´ı ˇci stˇredisek pak volba r˚ uzn´ ych alternativ a rozhodnut´ı o dalˇs´ım v´ yvoji, i) ˇ r´ızen´ı finanˇ cn´ıch rizik, napˇr´ıklad jejich eliminac´ı pomoc´ı dobr´ ych smluv, pˇren´aˇsen´ım rizik na jin´e osoby, rozkl´ ad´ an´ım rizik atd. Kaˇzd´ y podnikaj´ıc´ı subjekt, potˇrebuje na financov´ an´ı sv´ ych potˇreb nejen vlastn´ı prostˇredky, ale mnohdy i zap˚ ujˇcen´e ciz´ı zdroje. I jako obˇcan´e pocit’ujeme nedostatek finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u pˇredevˇs´ım tehdy, jsme-li nuceni uskuteˇcnit vˇetˇs´ı investice vyˇzaduj´ıc´ı znaˇcn´e ˇ nevystaˇc´ı ke kryt´ı sv´ finanˇcn´ı prostˇredky. Ani podnik ˇci OSVC ych finanˇcn´ıch potˇreb jen se sv´ ymi vlastn´ımi zdroji. Nav´ıc by to nebylo ani ekonomick´e, nebylo by to efektivn´ı. Ba naopak, nevyuˇz´ıv´an´ı ciz´ıch zdroj˚ u je povaˇzov´ano za finanˇcn´ı nemoc, je posuzov´ano negativnˇe. Financov´ an´ım rozum´ıme vˇsechna opatˇren´ı, kdy doch´ az´ı ke zmˇenˇe v´ yˇse nebo skladby finanˇcn´ıch zdroj˚ u. Vzhledem k tomu, ˇze pˇredevˇs´ım velk´e investice jsou finanˇcnˇe znaˇcnˇe n´aroˇcn´e a kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt disponuje pouze urˇcit´ ym omezen´ ym kontingentem finanˇcn´ıch zdroj˚ u, je nutn´e vyuˇz´ıvat urˇcit´eho mnoˇzstv´ı ciz´ıch zdroj˚ u. Podle p˚ uvodu rozliˇsujeme tedy financov´ an´ı z vlastn´ıch a ciz´ıch zdroj˚ u. Vhodn´a skladba vlastn´ıch a ciz´ıch zdroj˚ u, ˇr´ızen´ı dluhu, vytv´ aˇren´ı optim´aln´ı struktury finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u, d˚ usledn´e vym´ah´ an´ı ˇci prodej pohled´avek, vhodn´e vyuˇzit´ı leasingu, v´ yhodn´e u ´ vˇery a uloˇzen´ı voln´ ych finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u, ˇr´ızen´ı dan´ı a ostatn´ı metody a n´astroje finanˇcn´ıho ˇr´ızen´ı pˇredstavuj´ı do znaˇcn´e m´ıry i kus osobn´ıho umˇen´ı spr´avn´eho finanˇcn´ıho manaˇzera, kter´ y svou ˇcinnost´ı m˚ uˇze v´ yrazn´ ym zp˚ usobem pˇrispˇet k prosperitˇe dan´eho zdravotnick´eho zaˇr´ızen´ı. Velk´e podniky jsou ˇr´ızeny finanˇcn´ımi manaˇzery, menˇs´ı ekonomick´e subjekty, pˇredevˇs´ım fyzick´e osoby vyuˇz´ıvaj´ı ˇcasto sluˇzeb daˇ nov´ ych poradc˚ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 20: Zamyslete se jak´e dalˇs´ı ciz´ı zdroje, kromˇe uveden´ ych, m˚ uˇze m´ıt podnik k dispozici a do voln´ ych ˇr´ adk˚ u uved’te alespoˇ n 3 ciz´ı zdroje. . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................
Korespondenˇ cn´ı u ´ kol ˇ c. 6: Zamyslete se nad moˇznost´ı eliminace rizik formou moˇzn´eho pojiˇstˇen´ı a oznaˇcte alespoˇ n 4 druhy moˇzn´ ych pojistek, kter´e byste uzavˇreli, pokud byste byli zodpovˇedn´ ymi manaˇzery nebo majiteli firmy. Jedn´a se o bˇeˇzn´e komerˇcn´ı pojiˇstˇen´ı, nikoliv z´ akonn´e povinn´e pojiˇstˇen´ı. ´ Komentujte d˚ uvody sv´eho rozhodnut´ı u kaˇzd´e formy dan´e pojistky. Ukol zaˇslete tutorovi.
ˇ ızen´ı podnikov´ Kapitola 11. R´ ych financ´ı
11.3
143
´ ery Uvˇ
´ er je povaˇzov´an za nezbytn´ Uvˇ y prvek modern´ıho trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı, je to n´astroj, kter´ y umoˇzn ˇ uje firm´am pˇreklenout nesoulad mezi dobou, kdy nutnˇe potˇrebuj´ı finanˇcn´ı zdroje a okamˇzikem, kdy je vytvoˇr´ı.
Definice u ´vˇeru
´ er znamen´ Uvˇ a pˇrekon´ an´ı ˇcasov´eho u ´seku mezi potˇrebou finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u a jejich vytvoˇren´ım. Tento finanˇcn´ı n´ astroj je povaˇzov´an za z´akladn´ı stavebn´ı prvek cel´e finanˇcn´ı soustavy. Nemus´ı b´ yt poskytov´ an pouze podnikaj´ıc´ım subjekt˚ um, ale ˇcasto se shled´ av´ame i s poskytov´ an´ım r˚ uzn´ ych forem u ´ vˇer˚ u i samotn´emu st´atu, a to od dom´ac´ıch subjekt˚ u, ale rovnˇeˇz i od zahraniˇcn´ıch, vˇcetnˇe vztah˚ uu ´vˇerov´an´ı st´at˚ u jin´ ymi st´aty. Pr´avˇe proto, ˇze u ´ vˇer umoˇzn ˇ uje pˇreklenut´ı urˇcit´eho ˇcasov´eho horizontu mezi nedostatkem voln´ ych finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u a jejich generov´an´ım, st´av´a se akceler´atorem technick´eho a technologick´eho pokroku, nebot’ pˇredevˇs´ım nov´e investice jsou dnes, v souˇcasn´e trˇzn´ı ekonomice, nemysliteln´e bez tohoto instrumentu. ´ ery m˚ Uvˇ uˇzeme dˇelit na dvˇe z´ akladn´ı skupiny: • obchodn´ı, • finanˇcn´ı. Zat´ımco obchodn´ı u ´vˇery jsou v´ıcem´enˇe pouˇzity na kr´atkodob´e financov´ an´ı, finanˇcn´ı u ´vˇery se poskytuj´ı na obˇe dvˇe podskupiny financov´an´ı: kr´atkodob´e a dlouhodob´e. Graficky m˚ uˇzeme toto dˇelen´ı vyj´ adˇrit t´ımto obr´azkem: ´ ery Uvˇ
finanˇcn´ı
kr´atkodob´e
obchodn´ı
dlouhodob´e
otevˇren´ yu ´ˇcet
vlastn´ı smˇenky
obchodn´ı smˇenky
Obr´ azek 11.2: Dˇelen´ı u ´vˇer˚ u
Obˇe dvˇe velk´e skupiny u ´vˇer˚ u jsou bˇeˇznˇe vyuˇz´ıv´any vˇsemi druhy podnikatelsk´ ych (a v pˇr´ıpadˇe finanˇcn´ıch u ´vˇer˚ u pak i nepodnikatelsk´ ych) subjekt˚ u. Obchodn´ı u ´vˇery poskytuj´ı dodavatel´e, popˇr´ıpadˇe obchodn´ı partneˇri. Banky poskytuj´ı jen u ´vˇery finanˇcn´ı. Kr´ atkodob´ eu ´ vˇ ery Zajiˇst’uj´ı kryt´ı kr´atkodob´ ych potˇreb (tj. do jednoho roku). Je bˇeˇznou skuteˇcnost´ı, ˇze pˇr´ıjmy firem nejsou ˇcasto v ˇcasov´em souladu pr´avˇe s okamˇzikem, kdy je potˇreba uhradit dodavatelsk´e faktury. To vypl´ yv´ a z faktu, ˇze prakticky kaˇzd´a firma je souˇcasnˇe dodavatelem i odbˇeratelem, m´a ˇradu pohled´avek i z´avazk˚ uau ´hrady i platby se nemusej´ı ˇcasovˇe shodovat. V mnoha pˇr´ıpadech pˇredstavuje kr´atkodob´e financov´an´ı denn´ı sledov´ an´ı a manipulaci s finanˇcn´ımi prostˇredky. Kr´atkodob´e financov´ an´ı je tak zamˇeˇreno na vyrovnan´ y finanˇcn´ı tok a maxim´aln´ı vyuˇzit´ı penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u. Faktorem, kter´ y bude ovlivˇ novat kr´atkodob´e financov´ an´ı je velikost firmy.
Z´ akladn´ı ˇclenˇen´ı u ´vˇer˚ u
´ ery 11.3 Uvˇ
144 Pˇ r´ıklad:
ˇ Firma CKD Praha nebude z´ avisl´ a na kr´atkodob´em u ´vˇerov´an´ı tak, jako soukrom´e pekaˇrstv´ı nebo vin´ arna. Dlouhodob´ e financov´ an´ı je spjato s investiˇcn´ı v´ ystavbou, popˇr´ıpadˇe s trval´ ymi provozn´ım i prostˇredky, kter´e jsou (alespoˇ n ˇc´ asteˇcnˇe) kryty provozn´ımi u ´vˇery. Hospod´aˇrsk´a ˇcinnosti vyˇzaduje m´ıt kromˇe vlastn´ıch prostˇredk˚ u nebo obchodn´ıho u ´ vˇeru jeˇstˇe i dalˇs´ı zdroje. Pˇrestoˇze je obchodn´ı u ´ vˇer velmi d˚ uleˇzit´ y pro chod ˇrady firem nem˚ uˇze b´ yt dostaˇcuj´ıc´ım zdrojem. Je tak´e povaˇzov´ an v´ıcem´enˇe za provozn´ı typ u ´vˇeru. Rozs´ ahlejˇs´ı investice, ale nˇekdy i bˇeˇzn´e finanˇcn´ı kryt´ı z´asobovac´ı ˇcinnosti pˇri delˇs´ım v´ yrobn´ım cyklu vyˇzaduje z´ıskat dalˇs´ı ciz´ı zdroje. V takov´ ychto pˇr´ıpadech je firma nucena obr´ atit se na nˇekter´ y penˇeˇzn´ı u ´stav, tj. obchodn´ı banky, spoˇritelny popˇr´ıpadˇe jin´e finanˇcn´ı skupiny. Dvˇe formy platebn´ı neschopnosti
Kromˇe toho se m˚ uˇze firma dostat napˇr´ıklad i ne vlastn´ı vinou do platebn´ı neschopnosti, kdy nen´ı schopna plnit sv´e z´avazky napˇr´ıklad z d˚ uvodu neplnˇen´ı z´avazk˚ u ze strany odbˇeratel˚ u. Tento jev, kter´ y je v souˇcasn´e dobˇe velmi rozˇs´ıˇren´ y a v´ıcem´enˇe i charakteristick´ y pro kaˇzdou transformuj´ıc´ı se ekonomiku naz´ yv´ ame druhotnou platebn´ı neschopnost´ı. Firma se vˇsak m˚ uˇze, a to vˇetˇsinou vlastn´ı vinou, dostat i do tzv. prim´ arn´ı platebn´ı neschopnosti, kdy rovnˇeˇz nen´ı jiˇz schopna dost´at sv´ ym z´avazk˚ um a platit vˇcas vˇeˇritel˚ um. ˇ adn´a D˚ uvod˚ u, proˇc firma potˇrebuje p˚ ujˇcit, poskytnout ˇci investovat ciz´ı pen´ıze je cel´a ˇrada. Z´ rozs´ahlejˇs´ı modernizace firmy nen´ı dnes prakticky moˇzn´ a bez finanˇcn´ıho u ´ vˇeru ˇci jin´ ych zdroj˚ u ciz´ıch penˇez. Jsou dokonce i takov´e investice, kdy je zapotˇreb´ı spojen´ı nˇekolika bank a poskytnut´ı spoleˇcn´eho u ´vˇeru z v´ıce zdroj˚ u. V takov´emto, ˇci v jin´ ych pˇr´ıpadech se m˚ uˇze firma obr´atit na banku ˇci jinou finanˇcn´ı instituci se ˇz´ adost´ı o u ´vˇer nebo p˚ ujˇcku. Management firmy si dle situace m˚ uˇze vybrat tˇri hlavn´ı zdroje: • u ´vˇer komerˇcn´ı banky, • u ´vˇer finanˇcn´ıch spoleˇcnost´ı, • obchodn´ı cenn´e pap´ıry. Finanˇcn´ı u ´ vˇer je d˚ uleˇzit´ ym n´astrojem v ekonomice firmy i cel´eho st´atu. Jeho poskytov´ an´ı proch´az´ı sloˇzitou procedurou, jeho rozsah, struktura, formy atd. jsou ovlivˇ nov´ any nejen samotn´ ymi bankovn´ımi domy, ale i celkovou finanˇcn´ı politikou st´atu uplatˇ novanou prostˇrednictv´ım centr´aln´ı banky, z´akladn´ımi z´akony dan´e zemˇe ˇci bˇeˇznou ˇcinnost´ı ministerstva financ´ı.
11.3.1
Druhy u ´ vˇ er˚ u
Penˇeˇzn´ı u ´ stavy poskytuj´ı r˚ uzn´e druhy u ´ vˇer˚ u. Protoˇze kaˇzd´e odvˇetv´ı m´a urˇcit´e specifick´e rysy, odpov´ıd´ a pouˇzit´ a struktura u ´ vˇer˚ u dan´emu odvˇetv´ı. Jin´a struktura u ´ vˇer˚ u bude ve stavebnictv´ı, (kde je v´ yrobn´ı cyklus pomˇernˇe dlouh´ y a kde tud´ıˇz u ´vˇery budou kr´ yt znaˇcnou ˇca´st z´asob), jin´a struktura u ´vˇer˚ u bude v zemˇedˇelstv´ı, (kde ˇca´st produkce je sez´onn´ı z´aleˇzitost´ı au ´vˇerov´a struktura je tvoˇrena pˇrev´aˇznˇe sez´onn´ımi u ´vˇery) a jinak bude vypadat u ´vˇerov´an´ı obchodn´ı organizace, kde je s v´ yjimkou nˇekolika obdob´ı sez´ onn´ıho pˇredz´asoben´ı (v´ anoˇcn´ıho, letn´ıho apod.) t´emˇeˇr stabiln´ı hladina z´asob.
ˇ ızen´ı podnikov´ Kapitola 11. R´ ych financ´ı
145
Vˇsechny pr´avnick´e ˇci fyzick´e osoby mohou m´ıt tzv. pˇrechodn´ y nedostatek prostˇredk˚ u (napˇr´ıklad na mzdy) a rovnˇeˇz vˇsechny podnikatelsk´e subjekty mohou vyuˇz´ıvat r˚ uzn´ ych forem investiˇcn´ıch u ´vˇer˚ u. Z mnoha druh˚ uu ´vˇer˚ u se proto pod´ıvejme na nˇekolik nejuˇz´ıvanˇejˇs´ıch. a) Kontokorentn´ı u ´ vˇ er Je velmi rozˇs´ıˇrenou formou u ´ vˇerov´an´ı. Kontokorentn´ı u ´ vˇer souvis´ı se zvl´aˇstn´ım typem bˇeˇzn´eho u ´ˇctu (jde o tzv. kontokorentn´ı u ´ˇcet), kter´ y obchodn´ı banky otev´ıraj´ı sv´ ym dobr´ ym klient˚ um.
Kontokorent
Banka stanov´ı klientovi na u ´ˇctu u ´vˇerov´ y r´ amec, kter´ y urˇcuje maxim´aln´ı v´ yˇsi debetu“ na ” bˇeˇzn´em u ´ˇctu. Jeho v´ yhodou pro klienta (a z´ aroveˇ n nev´ yhodou pro banku) je pruˇznost jeho ˇcerp´an´ı. Patˇr´ı mezi nejˇz´adanˇejˇs´ı formy kr´atkodob´eho financov´an´ı, pˇresto, ˇze jej obchodn´ı banky poskytuj´ı za vyˇsˇs´ı u ´ rokov´e sazby. Typick´ ych pˇredstavitelem pouˇzit´ı jsou obchodn´ı organizace, kde se tento u ´vˇer vyuˇz´ıv´a pr´avˇe pro kryt´ı urˇcit´eho r´amce obchodn´ıho zboˇz´ı.
Tis´ıce Kˇc
Graficky bychom si tento princip mohli vyj´adˇrit n´asleduj´ıc´ım obr´azkem.
400 300 200 100
−100 −200
´ erov´ Uvˇ y strop (maxim´aln´ı v´ yˇse debetu) 1.2.
2.2.
3.2.
4.2.
5.2.
6.2.
7.2.
Dny
Obr´ azek 11.3: Kontokorentn´ı u ´vˇer
Z´ avˇer: ve dnech 3. 2. a 5. 2. byl firmˇe poskytnut automaticky kontokorentn´ı u ´vˇer, kter´ y se pohyboval do stanoven´eho u ´vˇerov´eho stropu. b) Kr´ atkodob´ eu ´ˇ celov´ eu ´ vˇ ery Tento druh u ´vˇer˚ u je vyuˇz´ıv´ an pˇrev´aˇznˇe k financov´an´ı obˇeˇzn´ ych prostˇredk˚ u. Je v´ az´an vˇzdy Revolving na konkr´etn´ı u ´ˇcel. Nejˇcastˇejˇs´ı formou je tzv. revolvingov´ yu ´ vˇ er, kdy banka pravidelnˇe v dohodnut´ ych lh˚ ut´ach provˇeˇruje stav u ´ vˇerov´eho objektu (napˇr´ıklad pohled´avek, z´asob atd.) a na z´akladˇe zjiˇstˇen´eho skuteˇcn´eho stavu reguluje v´ yˇsi u ´vˇeru. Objekt u ´vˇerov´an´ı slouˇz´ı tak´e zpravidla souˇcasnˇe jako ˇc´ asteˇcn´e zajiˇstˇen´ı u ´vˇeru. Mezi dalˇs´ı kr´ atkodob´e u ´ˇcelov´e u ´vˇery patˇr´ı tak´e napˇr´ıklad: • u ´vˇery pˇreklenovac´ı, • sez´ onn´ı, • u ´vˇery na pˇrechodn´ y nedostatek prostˇredk˚ u atd. Tyto u ´vˇery maj´ı obvykle pevnˇe stanoven´ y term´ın ˇcerp´an´ı a pevnˇe stanoven´ y spl´atkov´ y pl´an.
146
11.4 Leasing
c) Eskontn´ı u ´ vˇ er Eskontn´ı
K rozˇsiˇruj´ıc´ım se form´am kr´atkodob´eho financov´an´ı v posledn´ı dobˇe patˇr´ı eskontn´ı smˇeneˇcn´ y u ´ vˇer. Tento u ´ vˇer souvis´ı s pouˇz´ıv´ an´ım obchodn´ıch smˇenek. Banka odkupuje od majitele smˇenky pˇred lh˚ utou jejich splatnosti a nepˇr´ımo tak u ´ vˇeruje prvotn´ıho dluˇzn´ıka. Pˇred eskontem smˇenky zkoum´ a banka bonitu vˇsech u ´ˇcastn´ık˚ u smˇeneˇcn´e operace. Pˇri eskontu sr´ aˇz´ı diskont za dobu do splatnosti smˇenky, sazba je odvozena od u ´rokov´e sazby pˇr´ısluˇsn´e mˇeny. Pˇ r´ıklad: Banka odkoup´ı smˇenku znˇej´ıc´ı na 1 000 Kˇc (nomin´ alie) za 920 Kˇc. Diskont pˇredstavuje tud´ıˇz 80 Kˇc pro banku. d) Lombardn´ı u ´ vˇ er
Lombardn´ı
Je charakterizov´ an z´astavou snadno prodejn´ ych movit´ ych vˇec´ı. Nejˇcastˇejˇs´ı formou z´astavy jsou svazky cenn´ ych pap´ır˚ u, kter´e jsou v drˇzen´ı firmy, v pˇr´ıpadˇe fyzick´ ych osob to mohou b´ yt ˇsperky, staroˇzitnosti, obrazy a dalˇs´ı druhy majetkov´ ych hodnot. Typy u ´vˇer˚ u m˚ uˇzeme tˇr´ıdit podle nˇekolika hledisek. Nejˇcastˇejˇs´ım hlediskem je pr´avˇe ˇclenˇen´ı dle lh˚ uty splatnosti. Jin´ ym hlediskem m˚ uˇze b´ yt napˇr´ıklad ˇclenˇen´ı dle u ´ˇcelu, teritoria nebo mˇeny (korunov´e, devizov´e).
Hypot´eky
Na kr´atkodob´e u ´vˇery, kter´e jsou preferovan´e bankami v´ıce, pak navazuj´ı u ´vˇery dlouhodob´e, popˇr´ıpadˇe lze hovoˇrit i o u ´ vˇerech stˇrednˇedob´ ych. Za u ´ vˇ er dlouhodob´ y je povaˇ zov´ an u ´ vˇ er s lh˚ utou splatnosti nad 4 roky. Jako limitn´ı hranice bˇeˇzn´eho typu dlouhodob´eho u ´vˇeru je povaˇzov´ana hranice 10 let. Tyto u ´vˇery jsou u ´rokov´any pomˇernˇe vysok´ ym u ´rokem ´ ery nad 10 rok˚ a procento jejich v´ yskytu je ve struktuˇre poskytovan´ ych u ´ vˇer˚ u mal´e. Uvˇ u se vyskytuj´ı v´ıcem´enˇe sporadicky s jednou v´ yjimkou, specifick´ ymi u ´ vˇery hypoteˇcn´ımi. Ty poskytuj´ı jen nˇekter´e banky. V tomto pˇr´ıpadˇe se naopak jedn´a o u ´vˇery znaˇcnˇe pˇresahuj´ıc´ı hranici 10 let, lh˚ uty splatnosti se vesmˇes pohybuj´ı v rozmez´ı 20–25 rok˚ u. Stˇrednˇedob´e i dlouhodob´e u ´vˇery jsou pouˇz´ıv´any vesmˇes k financov´ an´ı potˇreb firmy v oblasti vˇetˇs´ıch investic. Jde vˇetˇsinou o modernizaci ˇci zmˇenu struktury dosavadn´ı v´ yroby, popˇr´ıpadˇe o jej´ı rozˇs´ıˇren´ı. Financov´any jsou jak n´akupy stroj˚ u, tak i pˇr´ıpadnˇe rozˇs´ıˇren´a potˇreba obˇeˇzn´ ych prostˇredk˚ u. Struˇcnˇe se d´a ˇr´ıci, ˇze investiˇcn´ı ˇcinnosti firem vyˇzaduje vˇzdy urˇcitou m´ıru investiˇcn´ıch, tj. dlouhodob´ ych u ´vˇer˚ u.
11.4
Dvˇe formy leasingu
Leasing
Leasing pˇredstavuje jednu z moˇznost´ı financov´an´ı poˇr´ızen´ı dlouhodob´eho hmotn´eho majetku. Jeho princip spoˇc´ıv´ a v poˇr´ızen´ı majetku pronaj´ımatelem podle potˇreb a pˇr´an´ı n´ajemce za u ´platu, na dobu urˇcitou, s moˇznost´ı pˇrechodu majetku do vlastnictv´ı n´ajemce po ukonˇcen´ı doby pron´ ajmu. Leasing m´a v souˇcasn´e dobˇe ˇradu podob. Pro podniky jsou nejv´ yznamnˇejˇs´ı tyto dvˇe formy: • leasing operativn´ı (provozn´ı), kdy jde o obchodn´ı vztah ujednan´ y mezi leasingov´ ym pronaj´ımatelem, leasingovou spoleˇcnost´ı a leasingov´ ym n´ajemcem. Uzav´ır´ a se na relativnˇe kr´ atkou dobu pron´ ajmu, kter´a je podstatnˇe kratˇs´ı, neˇz je doba ˇzivotnosti nebo doba odepisov´an´ı pˇredmˇetu podle platn´e legislativy. Doba pron´ajmu b´ yv´a sjedn´ana dle poˇzadavk˚ u z´ akazn´ıka. Ukonˇcen´ım ˇr´ adn´e doby leasingu z˚ ust´ av´ a pˇredmˇet leasingu d´ale ve vlastnictv´ı pronaj´ımatele, • leasing finanˇ cn´ı, kdy jde o obchodn´ı vztah mezi leasingov´ ym pronaj´ımatelem a leasingov´ ym n´ajemcem, jemuˇz je pronajat urˇcit´ y dlouhodob´ y majetek na dobu vˇetˇsinou stejnou, jako je doba
ˇ ızen´ı podnikov´ Kapitola 11. R´ ych financ´ı
147
ˇzivotnosti majetku a s moˇznost´ı pˇredkupn´ıho pr´ava na tento majetek po ukonˇcen´ı doby pron´ ajmu. Pˇ r´ıklad: Typick´ ym pˇr´ıkladem operativn´ıho leasingu je pron´ajem tˇeˇzk´e techniky, kdy se podnikateli nevyplat´ı kupovat potˇrebn´e zaˇr´ızen´ı. Pro finanˇcn´ı leasing je typick´ y n´akup osobn´ıho automobilu na leasing“. ” D´ ale se v t´eto kapitole budeme zab´ yvat v´ yhradnˇe finanˇcn´ım leasingem, takˇze kdykoli bude ˇreˇc o leasingu, budeme m´ıt na mysli leasing finanˇcn´ı. V souvislosti s n´ım je nutn´e zav´est urˇcit´e pojmy: Z´ akladn´ı pojmy
• leasingov´ a cena (celkov´ a cena leasingu) – poˇrizovac´ı cena nav´ yˇsen´ a o leasingovou marˇzi a u ´ roky, v pˇr´ıpadˇe, ˇze leasingov´a spoleˇcnost financuje pˇredmˇet leasingu prostˇrednictv´ım u ´vˇeru, aˇzka k poˇrizovac´ı cenˇe, kter´ a pˇredstavuje pro leasingovou • leasingov´ a marˇ ze – pˇrir´ spoleˇcnost zisk a kter´ a je zohlednˇena v leasingov´ ych spl´atk´ach, • leasingov´ a spl´ atka – ˇc´ astka, kter´a je pravidelnˇe spl´acena bˇehem doby pron´ajmu, • akontace – nav´ yˇsen´ı prvn´ı spl´atky, ne´ uroˇc´ı se, at dr´aˇze vyjde n´ akup pˇredmˇetu na leasing • leasingov´ y koeficient – vyjadˇruje, kolikr´ neˇz za poˇrizovac´ı cenu v hotovosti. V´ yhodou leasingu je moˇznost okamˇzitˇe z´ıskat majetek bez potˇrebn´ ych vlastn´ıch prostˇredk˚ u, moˇznost okamˇzit´eho uˇz´ıv´ an´ı majetku, moˇznost rychlejˇs´ıho odpisov´an´ı a niˇzˇs´ıho zdanˇen´ı majetku.
V´ yhody a nev´ yhody
Nev´ yhodou vˇsak je, ˇze leasingov´a spoleˇcnost u ´ˇctuje ke spl´atk´ am leasingovou marˇzi. V pˇr´ıpadˇe, ˇze je nucena vz´ıt u ´ vˇer na poˇr´ızen´ı pˇredmˇetu leasingu, prom´ıtaj´ı se do spl´ atek t´eˇz u ´ roky z poskytnut´eho u ´vˇeru. Proto je nutn´e, aby si veden´ı podniku pˇredem pˇresnˇe spoˇc´ıtalo, jestli bude schopno spl´ acet leasingov´e spl´atky. Cviˇ cen´ı ˇ c. 12: Uved’te jm´ena tˇr´ı ˇcesk´ ych leasingov´ ych spoleˇcnost´ı: . ........................................................................................ ˇ en´ı Clenˇ u ´loh
´ Ulohy vedouc´ı k v´ ypoˇ ctu v´ yˇ se leasingov´ e spl´ atky mohou b´yt dvoj´ıho typu. Z´ aleˇz´ı na tom, jestli leasingov´ a spoleˇcnost vlastn´ı pˇredmˇet leasingu nebo nevlastn´ı: • v pˇr´ıpadˇe, ˇze pˇ redmˇ et leasingu vlastn´ı, je postup v´ ypoˇctu v´ yˇse spl´atky jednoduch´ y, neuvaˇzujeme v nˇem faktor ˇcasu, redmˇ et leasingu nevlastn´ı, pouˇzije na jeho poˇr´ızen´ı u ´ vˇer a pˇri • v pˇr´ıpadˇe, ˇze pˇ v´ ypoˇctu v´ yˇse leasingov´e spl´atky zohledn´ıme faktor ˇcasu. V´ yˇsi spl´atky pak vypoˇcteme z hodnotov´e rovnice pomoc´ı pˇr´ısluˇsn´eho z´asobitele nebo umoˇrovatele. Pˇ r´ıklad: V´ ypoˇ cet v´ yˇ se leasingov´ e spl´ atky v pˇ r´ıpadˇ e, ˇ ze leasingov´ a spoleˇ cnost vlastn´ı pˇ redmˇ et leasingu: Vypoˇctˇete v´ yˇsi leasingov´e spl´atky osobn´ıho automobilu a v´ yˇsi leasingov´eho koeficientu, je-li poˇrizovac´ı cena (PC) 240 000 Kˇc a leasingov´a spoleˇcnost pˇredpokl´ad´a pravideln´e mˇes´ıˇcn´ı spl´ atky po dobu 3 let s nav´ yˇsen´ım prvn´ı spl´atky o 10 % z PC a marˇzi 11,94 % z PC.
148
11.4 Leasing
ˇ sen´ı: Reˇ V pˇr´ıpadˇe, ˇze neuvaˇzujeme faktor ˇcasu, je hodnota leasingov´e ceny rovna souˇctu poˇrizovac´ı ceny a marˇze leasingov´e spoleˇcnosti. V naˇsem pˇr´ıpadˇe dostaneme hodnotu: 240 000 + 0,1194 × 240 000 = 268 656 (Kˇc). Prvn´ı spl´ atka je nav´ yˇsena o 0,1 × 240 000, tj. o 24 000 Kˇc. Toto nav´ yˇsen´ı (akontaci) odeˇcteme od leasingov´e ceny a zbylou ˇca´stku rozpust´ıme“ do 36 stejn´ ych mˇes´ıˇcn´ıch spl´atek ” (spl´ ac´ıme mˇes´ıˇcnˇe po 3 roky, to je celkem 36 mˇes´ıc˚ u): 268 656 − 24 000 = 244 656 (Kˇc), 244 656/36 = 6 796 (Kˇc). V´ yˇse pravideln´e mˇes´ıˇcn´ı spl´atky tedy bude 6 796 Kˇc. Pro kontrolu, mus´ı platit, ˇze seˇcten´ım vˇsech spl´ atek vˇcetnˇe nav´ yˇsen´ı dostaneme opˇet leasingovou cenu: (24 000 + 6 796) + 35 × 6 796 = 268 656 (Kˇc). Velikost leasingov´eho koeficientu zjist´ıme jako pomˇer leasingov´e ceny a poˇrizovac´ı ceny: LK = 268 656/240 000 = 1,1194, takˇze n´akup automobilu na leasing vyjde 1,1194× dr´aˇze neˇz n´akup za poˇrizovac´ı cenu v hotovosti. ypoˇctu v´ yˇse leasingov´e spl´atky v pˇr´ıpadˇe, ˇze leasingov´ a spoleˇcnost nevlastn´ı Pˇ r´ıklady: v´ pˇredmˇet leasingu a pouˇzije na jeho poˇr´ızen´ı u ´vˇer: Pˇ r´ıklad: Leasingov´a spoleˇcnost poskytla sv´emu n´ ajemci stroj s poˇrizovac´ı cenou 1,5 mil. Kˇc na finanˇcn´ı leasing se 4 roˇcn´ımi spl´atkami. Nav´ yˇsen´ı prvn´ı spl´atky ˇcin´ı 20 % z poˇrizovac´ı ceny. Leasingov´a spoleˇcnost pouˇzije na n´ akup stroje u ´vˇer od banky s u ´rokovou m´ırou 15 % p.a. a poˇzaduje marˇzi 5 % roˇcnˇe. Pˇredpokl´ ad´ame nulovou odkupn´ı cenu po skonˇcen´ı leasingu. Vypoˇctˇete v´ yˇsi leasingov´e spl´atky v pˇr´ıpadˇe, ˇze jsou placeny a) vˇzdy poˇc´atkem roku, b) vˇzdy koncem roku. ˇ sen´ı: Reˇ Oznaˇcme hodnotu leasingov´e spl´atky placen´e poˇc´ atkem roku symbolem a0 , hodnotu leasingov´e spl´atky placen´e koncem roku symbolem a. Pˇri v´ ypoˇctu v´ yˇse leasingov´e spl´ atky zohledn´ıme faktor ˇcasu, to znamen´a, ˇze na poˇrizovac´ı cenu sn´ıˇzenou o nav´ yˇsen´ı (ne´ uroˇc´ı se) budeme pohl´ıˇzet jako na souˇcasnou hodnotu d˚ uchodu vypl´acen´eho bud’ poˇc´atkem nebo koncem roku, po dobu 4 let, ve v´ yˇsi rovn´e leasingov´e spl´atce, pˇri nemˇenn´e u ´ rokov´e m´ıˇre ´ 20 % p.a. Urokov´ a m´ıra pouˇzit´a v hodnotov´e rovnici pro pˇrepoˇcty spl´atek se z´ısk´a seˇcten´ım u ´rokov´e m´ıry z u ´vˇeru a leasingov´e marˇze. a) Jestliˇze budou spl´atky spl´aceny poˇca´tkem kaˇzd´eho roku, obdrˇz´ıme n´asleduj´ıc´ı hodnotovou rovnici: a0
1 − (1+0,2)4 a0 a0 a0 0 1 500 000−0,2×1 500 000 = a + + + = a × . a0 1 + 0,2 (1 + 0,2)2 (1 + 0,2)3 1 − 1+0,2 0
Sloˇzen´ y zlomek vyjadˇruje tzv. z´ asobitele pˇredlh˚ utn´ıho, kter´ y je roven souˇcasn´e hodnotˇe jednotkov´eho d˚ uchodu vypl´ acen´eho poˇca´tkem kaˇzd´eho roku po dobu 4 let pˇri nemˇenn´e
ˇ ızen´ı podnikov´ Kapitola 11. R´ ych financ´ı
149
u ´ rokov´e m´ıˇre 20 % p.a. Z´asobitele pˇredlh˚ utn´ıho znaˇc´ıme symbolem a ¨4;0,2 . Z rovnice vypoˇcteme hodnotu leasingov´e spl´atky (zaokrouhlenou na cel´e koruny): a0 =
1 500 000 − 0,2 × 1 500 000 = 386 289 (Kˇc). a ¨4;0,2
Pˇrevr´acen´ a hodnota z´ asobitele, tj. zlomek 1/¨ a4;0,2 , vyjadˇruje tzv. umoˇrovatele pˇredlh˚ utn´ıho, kter´ y ud´av´a v´ yˇsi spl´atky z jednotkov´eho u ´ vˇeru spl´acen´eho vˇzdy poˇc´atkem roku po dobu 4 let pˇri nemˇenn´e u ´rokov´e m´ıˇre 20 % p.a. b) Jestliˇze budou spl´atky spl´ aceny koncem kaˇzd´eho roku, obdrˇz´ıme hodnotovou rovnici: 1 500 000 − 0,2 × 1 500 000 = =a ×
1−
1 (1+0,2)4
0,2
a a a a + + = + 1 + 0,2 (1 + 0,2)2 (1 + 0,2)3 (1 + 0,2)4
.
Sloˇzen´ y zlomek na konci vzorce se naz´ yv´a z´ asobitel polh˚ utn´ı, kter´ y je roven souˇcasn´e hodnotˇe jednotkov´eho d˚ uchodu vypl´ acen´eho koncem kaˇzd´eho roku po dobu 4 let pˇri nemˇenn´e u ´rokov´e m´ıˇre 20 % p.a. Z´asobitele polh˚ utn´ıho znaˇc´ıme symbolem a ¨4;0,2 . Pro v´ yˇsi leasingov´e spl´ atky (zaokrouhlen´e na cel´e koruny) plat´ı: a =
1 500 000 − 0,2 × 1 500 000 = 463 547 (Kˇc). a4;0,2
Podobnˇe jako v pˇredchoz´ım pˇr´ıpadˇe, pˇrevr´acen´a hodnota z´ asobitele polh˚ utn´ıho se naz´ yv´a umoˇrovatel polh˚ utn´ı a interpretuje se jako v´ yˇse spl´atky z jednotkov´eho u ´vˇeru spl´ acen´eho vˇzdy koncem roku po dobu 4 let pˇri nemˇenn´e u ´rokov´e m´ıˇre 20 % p.a. Vypoˇcteme jeˇstˇe hodnoty leasingov´ ych koeficient˚ u. V pˇr´ıpadˇe a) plat´ı: LK =
4 × 386 289 = 1,03 1 500 000
a v pˇr´ıpadˇe b) m´ ame:
4 × 463 547 = 1,24 1 500 000 Odpovˇ ed’: V pˇr´ıpadˇe spl´acen´ı poˇca´tkem roku ˇcin´ı leasingov´a spl´atka pˇribliˇznˇe 386 289 Kˇc, celkovˇe n´as poˇr´ızen´ı automobilu na leasing pˇrijde 1,03× dr´aˇze, neˇz kdybychom jej platili hotovˇe. V pˇr´ıpadˇe spl´acen´ı koncem roku leasingov´a spl´atka ˇcin´ı 463 547 Kˇc a poˇr´ızen´ı automobilu na leasing vyjde 1,24× dr´aˇze neˇz v hotovosti. V´ yhodnˇejˇs´ı je tedy spl´acet poˇc´ atkem kaˇzd´eho roku. LK =
Cviˇ cen´ı ˇ c. 13: Zamyslete se nad t´ım, proˇc leasingov´ y koeficient v pˇr´ıpadˇe spl´acen´ı poˇca´tkem kaˇzd´eho roku je niˇzˇs´ı neˇz v pˇr´ıpadˇe spl´ acen´ı koncem kaˇzd´eho roku. Vaˇse u ´ vahy si zapiˇste na voln´ y list a vloˇzte do publikace. (Pozn´ amky k ˇ reˇ sen´ı pˇ r´ıklad˚ u: Hodnoty spl´ atek b´ yv´ a zvykem zaokrouhlovat na cel´e koruny. Pˇri v´ ypoˇctu spl´ atek lze vyuˇz´ıt vztahu: a0 =
a , 1+i
kter´ y plyne z konstrukce umoˇrovatel˚ u. Vypoˇcte se polh˚ utn´ı spl´atka a v´ yˇsi pˇredlh˚ utn´ı spl´ atky pak z´ısk´ ame od´ uroˇcen´ım pˇres jeden rok pˇri u ´rokov´e m´ıˇre dan´e souˇctem u ´rokov´e m´ıry z u ´vˇeru a marˇze.)
150
11.4 Leasing
Pˇ r´ıklad 2: Leasingov´a spoleˇcnost poskytla sv´emu n´ ajemci stroj s poˇrizovac´ı cenou 1,5 mil. Kˇc na finanˇcn´ı leasing se 4 roˇcn´ımi spl´atkami. Dodavatel vyˇzaduje z´alohu ve v´ yˇsi 150 tis. Kˇc tˇri mˇes´ıce pˇred dod´an´ım stroje. Rekapitalizaˇcn´ı procento ˇcin´ı 10 %. Pˇredpokl´ ad´ame nulovou odkupn´ı cenu po skonˇcen´ı leasingu. Leasingov´ a spoleˇcnost pouˇzije na n´akup stroje u ´vˇer od banky s u ´rokovou m´ırou 15 % p.a. a poˇzaduje marˇzi 5 % roˇcnˇe. Vypoˇctˇete v´ yˇsi leasingov´e spl´ atky v pˇr´ıpadˇe, ˇze jsou placeny a) vˇzdy poˇc´atkem roku, b) vˇzdy koncem roku. ˇ sen´ı: Reˇ Nejdˇr´ıve urˇc´ıme tzv. rekapitalizovanou cenu (nebo cenu po rekapitalizaci) jako souˇcet cen poˇrizovac´ı a u ´roku ze z´ alohy: 1 500 000 + 150 000 × 0,1 × 3/12 = 1 503 750 (Kˇc). Pˇri v´ ypoˇctu v´ yˇse leasingov´e spl´atky opˇet zohledn´ıme faktor ˇcasu – pouˇzijeme u ´ rokovou m´ıru 20 % p.a. (seˇcteme u ´rokovou m´ıru z u ´vˇeru a marˇzi). V u ´loze nen´ı d´ ano nav´ yˇsen´ı prvn´ı spl´atky, proto rekapitalizovan´a cena pˇredstavuje souˇcasnou hodnotu d˚ uchodu, z nˇehoˇz je kaˇzd´ ym rokem zaplacena leasingov´a spl´atka. Pro jej´ı v´ ypoˇcet pouˇzijeme vztahy s umoˇrovateli z pˇredchoz´ı u ´lohy. a) V pˇr´ıpadˇe, ˇze spl´ atky jsou placeny poˇc´atkem roku, bude v´ yˇse spl´atky rovna: a0 =
1 503 750 = 484 069 (Kˇc); a ¨4;0,2
leasingov´ y koeficient bude m´ıt hodnotu: LK =
4 × 484 069 = 1,29. 1 503 750
b) V pˇr´ıpadˇe polh˚ utn´ıho spl´ acen´ı bude v´ yˇse spl´atky rovna: a =
1 503 750 = 580 882 (Kˇc); a4;0,2
leasingov´ y koeficient bude m´ıt hodnotu: LK =
4 × 580 882 = 1,55. 1 503 750
Odpovˇ ed’: V´ yˇse leasingov´e spl´atky v pˇr´ıpadˇe spl´acen´ı zaˇc´atkem kaˇzd´eho roku bude ˇcinit pˇribliˇznˇe 484 069 Kˇc, v pˇr´ıpadˇe spl´ acen´ı koncem kaˇzd´eho roku zhruba 580 882 Kˇc. Leasingov´e koeficienty ˇcin´ı 1,29 v pˇr´ıpadˇe spl´ acen´ı poˇc´atkem kaˇzd´eho roku a 1,55 v pˇr´ıpadˇe spl´ acen´ı koncem kaˇzd´eho roku. Cviˇ cen´ı ˇ c. 14: Zkuste navˇst´ıvit nˇekterou z leasingov´ ych spoleˇcnost´ı a nechejte si zpracovat nab´ıdku na pron´ ajem v´ami zvolen´eho osobn´ıho automobilu. Pokuste se zjistit, kterou ze dvou metod v´ ypoˇctu leasingov´e spl´atky spoleˇcnost pouˇzila. Nelekejte se, kdyˇz v´am v´ yˇse spl´atky nebude vych´ azet pˇresnˇe podle nab´ıdky. V´ ysledky pr˚ uzkumu si zapiˇste na voln´ y list a vloˇzte do publikace. N´asleduj´ıc´ı pˇr´ıklad uk´aˇze, jak´e podm´ınky je potˇreba splnit, aby mohly b´ yt leasingov´e spl´atky zahrnuty do n´ aklad˚ u. Souˇca´st´ı pˇr´ıkladu je citace pˇr´ımo ze z´ akona ˇc. 586/1992 Sb., o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u.
ˇ ızen´ı podnikov´ Kapitola 11. R´ ych financ´ı
151
Pˇ r´ıklad: Spoleˇcnost Atlas, s.r.o. uzavˇrela smlouvu o finanˇcn´ım leasingu na osobn´ı automobil v poˇrizovac´ı cenˇe 500 tis. Kˇc s n´ asledn´ ym odkoupen´ım. Doba leasingu byla stanovena na 3 roky s 36 mˇes´ıˇcn´ımi spl´atkami ve v´ yˇsi 10 000 Kˇc a akontac´ı 300 000 Kˇc. Podle smlouvy bude automobil po skonˇcen´ı platnosti smlouvy odkoupen za z˚ ustatkovou cenu 1 000 Kˇc. Rozhodnˇete, zda a v jak´e v´ yˇsi si bude moci spoleˇcnost Atlas, s.r.o. uplatnit v jednotliv´ ych letech leasingov´e spl´ atky jako n´ aklad na dosaˇzen´ı, zajiˇstˇen´ı a udrˇzen´ı pˇr´ıjm˚ u. (Pozn´ amka: Zad´ an´ı pˇr´ıkladu je pˇrevzato z publikace M. Hrd´y, K. Karlovec, R. Souˇckov´ a: ˇ v Plzni, 2006.) Sb´ırka pˇr´ıklad˚ u z podnikov´ych financ´ı, ZCU ˇ sen´ı: Reˇ Budeme postupovat podle bod˚ u v paragrafu 24 odst. 4 z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u platn´eho pro rok 2007: V´ ydaje (n´ aklady) vynaloˇ zen´ e na dosaˇ zen´ı, zajiˇstˇ en´ı a udrˇ zen´ı pˇr´ıjm˚ u § 24 N´ ajemn´e u finanˇcn´ıho pron´ ajmu s n´ aslednou koup´ı najat´eho hmotn´eho majetku, kter´y lze podle tohoto z´ akona odpisovat, se uzn´ av´ a jako v´ydaj (n´ aklad) za podm´ınky, ˇze a) doba n´ ajmu pronaj´ıman´e vˇeci je delˇs´ı neˇz 20 % stanoven´e doby odpisov´ an´ı uveden´e v § 30, nejm´enˇe vˇsak tˇri roky. U nemovitost´ı mus´ı doba n´ ajmu trvat nejm´enˇe osm let. Doba n´ ajmu se poˇc´ıt´ a ode dne, kdy byla vˇec n´ ajemci pˇrenech´ ana ve stavu zp˚ usobil´em obvykl´emu uˇz´ıv´ an´ı, a b) po ukonˇcen´ı doby n´ ajmu podle p´ısmene a) n´ asleduje bezprostˇrednˇe pˇrevod vlastnick´ych pr´ av k pˇredmˇetu n´ ajmu mezi vlastn´ıkem (pronaj´ımatelem) a n´ ajemcem; pˇritom kupn´ı cena najat´eho hmotn´eho majetku nen´ı vyˇsˇs´ı neˇz z˚ ustatkov´ a cena vypoˇcten´ a ze vstupn´ı ceny evidovan´e u vlastn´ıka, kterou by pˇredmˇet n´ ajmu mˇel pˇri rovnomˇern´em odpisov´ an´ı podle § 31 odst. 1 p´ısm. A) tohoto z´ akona k datu prodeje, a c) po ukonˇcen´ı finanˇcn´ıho pron´ ajmu s n´ aslednou koup´ı najat´eho hmotn´eho majetku zahrne poplatn´ık uveden´y v § 2 odkoupen´y majetek do sv´eho obchodn´ıho majetku. Pokud by ke dni koupˇe najat´ a vˇec byla pˇri rovnomˇern´em odpisov´ an´ı (§ 31) jiˇz odeps´ ana ve v´yˇsi 100 % vstupn´ı ceny, neplat´ı podm´ınka uveden´ a v p´ısmenu b). Pˇri zmˇenˇe doby odpisov´ an´ı (§ 30) se pro u ´ˇcely stanoven´ı minim´ aln´ı doby trv´ an´ı finanˇcn´ıho pron´ ajmu s n´ aslednou koup´ı najat´eho hmotn´eho majetku podle p´ısmene a) a v´yˇse kupn´ı ceny podle p´ısmene b) pouˇzije doba odpisov´ an´ı platn´ a v dobˇe uzavˇren´ı smlouvy. U osobn´ıho automobilu kategorie M1 s v´yjimkou automobilu, kter´y je vyuˇz´ıv´ an provozovatelem silniˇcn´ı motorov´e dopravy nebo provozovatelem taxisluˇzby na z´ akladˇe vydan´e koncese, a automobilu druh sanitn´ı a druh pohˇrebn´ı, pˇres´ ahne-li n´ ajemn´e podle smlouvy o finanˇcn´ım pron´ ajmu s n´ aslednou koup´ı za celou dobu trv´ an´ı n´ ajmu ˇc´ astku 1 500 000 Kˇc, uzn´ av´ a se jako v´ydaj (n´ aklad) za celou dobu trv´ an´ı n´ ajmu pouze n´ ajemn´e ve v´yˇsi 1 500 000 Kˇc a v jednotliv´ych zdaˇ novac´ıch obdob´ıch pouze pomˇern´ a ˇc´ ast z 1 500 000 Kˇc pˇripadaj´ıc´ı na pˇr´ısluˇsn´e zdaˇ novac´ı obdob´ı.
ad a) Doba leasingu je stanovena na 3 roky, coˇz odpov´ıd´a podm´ınce v z´akonu. ad b) Vypoˇcteme z˚ ustatkovou cenu automobilu po tˇrech letech rovnomˇern´eho odpisov´an´ı. Osobn´ı automobily jsou zaˇrazeny do odpisov´e skupiny 1a, sazby pro odpisy ˇcin´ı 14,2 % v prvn´ım roce a 28,6 % v ostatn´ıch letech, takˇze
Znˇen´ı z´ akona
152
11.5 Prov´adˇen´ı z´ uˇctovac´ıho a platebn´ıho styku odpis v 1. roce odpis v 2. roce odpis v 3. roce
.. . . . . . . . . .. . . . . . . . . .. . . . . . . . .
500 000 × 0,142 = 71 000 (Kˇc), 500 000 × 0,286 = 143 000 (Kˇc), 500 000 × 0,286 = 143 000 (Kˇc).
Z˚ ustatkov´a cena automobilu (mˇela by b´ yt rovna v´ yˇsi roˇcn´ıho odpisu) na konci tˇret´ıho roku ˇcin´ı: 500 000 − 71 000 − 2 × 143 000 = 143 000 (Kˇc) a znaˇcnˇe tak pˇrevyˇsuje odkupn´ı cenu, kter´a je 1 000 Kˇc. Podm´ınka b) je tedy splnˇena. ad c) Jelikoˇz smlouva byla uzavˇrena s podm´ınkou n´asledn´eho odkoupen´ı automobilu n´ajemcem, pˇrejde automobil do vlastnictv´ı n´ajemce, kter´ y je povinen jej zaˇradit do sv´eho obchodn´ıho majetku. Podm´ınka c) je t´eˇz splnˇena. atky tedy mohou b´ yt zaˇrazeny do daˇ novˇe uznateln´ ych n´aklad˚ u Z´ avˇ er: Leasingov´e spl´ v pln´e v´ yˇsi, a sice tak, ˇze akontaci nelze zahrnout celou v prvn´ım roce, je nutn´e ji rozloˇzit rovnomˇernˇe do vˇsech tˇr´ı let (kv˚ uli ˇcasov´emu rozliˇsen´ı n´aklad˚ u): v 1. roce v 2. roce v 3. roce
.. . . . . . . . . .. . . . . . . . . .. . . . . . . . .
1/3 × 300 000 + 10 000 = 220 000 (Kˇc), 1/3 × 300 000 + 10 000 = 220 000 (Kˇc), 1/3 × 300 000 + 10 000 = 220 000 (Kˇc).
´ Ukol k textu ˇ c. 21: Urˇcete v´ yˇsi mˇes´ıˇcn´ı leasingov´e spl´atky v pˇr´ıpadˇe finanˇcn´ıho leasingu na osobn´ı automobil v poˇrizovac´ı cenˇe 241 400 Kˇc, jestliˇze uvaˇzujeme nulovou akontaci a d´elku doby spl´acen´ı 15 mˇes´ıc˚ u. Leasingov´a marˇze ˇcin´ı 15 % z poˇrizovac´ı ceny. Pˇredpokl´ad´ame, ˇze automobil leasingov´ a spoleˇcnost vlastn´ı. Urˇcete leasingov´ y koeficient. ´ Ukol k textu ˇ c. 22: Poˇr´ıdili jsme osobn´ı automobil v poˇrizovac´ı cenˇe 250 000 Kˇc na finanˇcn´ı leasing trvaj´ıc´ı 36 mˇes´ıc˚ u. Akontace ˇcin´ı 10 % z poˇrizovac´ı ceny. Jak velkou leasingovou spl´atku zaplat´ıme a) poˇc´atkem, b) koncem kaˇzd´eho mˇes´ıce, jestliˇze spoleˇcnost automobil nevlastn´ı a jeho financov´an´ı zajiˇst’uje pomoc´ı u ´vˇeru? Souˇcet u ´rokov´e m´ıry a leasingov´e marˇze ˇcin´ı 11,92 %. Urˇcete leasingov´ y koeficient pro oba pˇr´ıpady. ´ Ukol k textu ˇ c. 23: Leasingov´ a spoleˇcnost poskytla sv´emu n´ajemci osobn´ı automobil v poˇrizovac´ı cenˇe 240 000 Kˇc na finanˇcn´ı leasing na dobu 3 rok˚ u. Kolik zaplat´ı n´ajemce koncem kaˇzd´eho mˇes´ıce, jestliˇze je prvn´ı spl´atka nav´ yˇsena o 20 % z poˇrizovac´ı ceny? Pˇredpokl´ad´ ame, ˇze spoleˇcnost vyuˇzije na n´ akup automobilu u ´vˇer u ´roˇcen´ y 7 % p.a., leasingov´a marˇze ˇcin´ı 7,1489.
11.5
Prov´ adˇ en´ı z´ uˇ ctovac´ıho a platebn´ıho styku
Finanˇcn´ı operace jsou prov´adˇeny prostˇrednictv´ım penˇez. Pomoc´ı penˇez dnes a dennˇe vstupuj´ı ekonomick´e subjekty do vz´ajemn´ ych vztah˚ u, dnes a dennˇe nˇekter´e subjekty pen´ıze pˇrij´ımaj´ı, jin´e subjekty pen´ıze vyd´avaj´ı, pˇrev´aˇzn´a ˇca´st ekonomick´ ych subjekt˚ u vˇsak pen´ıze souˇcasnˇe vyd´ av´ a i pˇrij´ım´ a. Sloˇzit´e vztahy plynouc´ı ze vz´ajemn´ ych z´avazk˚ u a pohled´avek jsou prov´adˇeny pomoc´ı platebn´ıch n´ astroj˚ u. Tyto n´ astroje jsou nˇekdy doloˇzeny urˇcit´ ymi platebn´ımi dokumenty.
ˇ ızen´ı podnikov´ Kapitola 11. R´ ych financ´ı
153
Pro bezprobl´emov´ y vztah vˇsech trˇzn´ıch partner˚ u mus´ı b´ yt stanovena urˇcit´a pravidla Hotovostn´ı platebn´ıho styku. Tato pravidla se t´ ykaj´ı nejen firem ˇci st´ at˚ u, t´ ykaj´ı se i kaˇzd´eho obˇcana. a bezhotovostn´ı Banky uskuteˇcn ˇuj´ı hotovostn´ı i bezhotovostn´ı platebn´ı styk. • Hotovostn´ı operace Zat´ımco v obchodn´ım svˇetˇe se t´eto formy pouˇz´ıv´a sp´ıˇse sporadicky a ˇcasto jen pˇri placen´ı menˇs´ıch ˇca´stek (v´ yjimku tvoˇr´ı syst´em Cash-and-carry), k hotovostn´ımu placen´ı doch´az´ı ˇcasto zejm´ena mezi obˇcany a firmou (napˇr´ıklad pˇri poskytov´an´ı sluˇzeb nebo pˇri koupi zboˇz´ı v obchodech), nebo pˇri platb´ach mezi obˇcany navz´ajem. Do pohybu hotov´ ych penˇez patˇr´ı v´ ybˇer penˇez z penˇeˇzn´ıho u ´stavu (nejˇcastˇeji na v´ yplaty mezd) do pokladny firmy a naopak sloˇzen´ı hotov´ ych penˇez do penˇeˇzn´ıho u ´stavu na u ´ˇcet firmy nebo obˇcana.
platebn´ı styk
ˇ je cenn´ ˇ Vˇseobecnˇe uˇz´ıvan´ ym dokladem pro v´ ybˇer penˇez z banky je pokladn´ı ˇsek. Sek y Sek pap´ır, j´ımˇz v´ ystavce ˇseku d´av´a pˇr´ıkaz sv´e bance, aby vyplatila z u ´ˇctu osobˇe uveden´e ˇ je vˇzdy vystaven na konkr´etn´ı jm´eno osoby, na ˇseku uvedenou penˇeˇzn´ı ˇc´astku. Sek nikoliv na firmu. Soukrom´ı podnikatel´e, kteˇr´ı maj´ı sv´e bˇeˇzn´e u ´ˇcty v kter´emkoliv penˇeˇzn´ım u ´ stavu, mohou pomoc´ı ˇseku vyb´ırat hotovost v kter´ekoliv fili´alce i jin´ ych obchodn´ıch bank. Pˇri u ´hrad´ach v zahraniˇcn´ıch vztaz´ıch se platby v hotovosti t´emˇeˇr nepouˇz´ıvaj´ı (snad jen pˇri placen´ı nˇekter´ ych druh˚ u proviz´ı, poplatk˚ u pˇri veletrz´ıch, aukc´ıch apod.). Naopak se mohutnˇe rozˇsiˇruje oblast n´astroj˚ u bezhotovostn´ıho zp˚ usobu platby. • Bezhotovostn´ı platebn´ı operace Bezhotovostn´ı platby jsou pˇrevaˇzuj´ıc´ı formou pohyb˚ u penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u v bˇeˇzn´e Bˇeˇzn´y hospod´ aˇrsk´e praxi bank a firem. Z´akladem bezhotovostn´ıho platebn´ıho styku je veden´ı u´ˇcet bˇ eˇ zn´ eho u ´ˇ ctu, (respektive u fyzick´ ych osob naz´ yvan´eho tak´e podnikatelsk´ ym u ´ˇctem). Banka otev´ır´a klientovi u ´ˇcet na z´ akladˇe smlouvy o u ´ˇctu. Smlouva m´a p´ısemnou formu, popˇr´ıpadˇe se za ni povaˇzuje i p´ısemn´ y souhlas klienta s podm´ınkami veden´ı u ´ˇctu, vydan´ ymi bankou. Pro zˇr´ızen´ı u ´ˇctu si banka vyˇz´ ad´a doklady dokumentuj´ıc´ı vznik firmy, podpisov´ y vzor osob opr´avnˇen´ ych disponovat s penˇeˇzn´ımi prostˇredky na u ´ˇctu, popˇr´ıpadˇe dalˇs´ı doklady. Podpisov´ y vzor slouˇz´ı ke kontrole, mus´ı b´ yt tedy zˇrejm´ y zp˚ usob, jak´ ym se tyto osoby podepisuj´ı. Banka neotev´ır´a klient˚ um anonymn´ı u ´ˇcty. Klient si zvol´ı banku podle podm´ınek, kter´e mu ta kter´a nab´ız´ı a kter´a klientovi nejl´epe vyhovuje. Klient oznamuje bance p´ısemnˇe zmˇeny u ´ daj˚ u (zejm´ena bydliˇstˇe, zmˇeny osob, kter´e mohou disponovat s penˇeˇzn´ımi prostˇredky atd.). Pˇri zˇr´ızen´ı u ´ˇctu oznamuje penˇeˇzn´ı u ´stav klientovi p´ısemnou formou bankovn´ı spojen´ı a n´azev u ´ˇctu vˇcetnˇe u ´daje, ke kter´emu dni se u ´ˇcet zˇrizuje. Klient tak souhlas´ı s t´ım, ˇze banka z d˚ uvodu spr´ avn´eho z´ uˇctov´ an´ı plateb sdˇeluje jeho bankovn´ı spojen´ı bank´ am a org´ an˚ um spoj˚ u. Spr´avn´e a bezprobl´emov´e veden´ı u ´ˇctu patˇr´ı k z´akladn´ımu poˇzadavku kladen´emu na kaˇzdou banku ˇci spoˇritelnu. Pro bezhotovostn´ı placen´ı se pouˇz´ıv´a cel´e ˇrady r˚ uzn´ ych n´ astroj˚ u. Formy bezhoto- Dvˇe formy vostn´ıho platebn´ıho styku se dˇel´ı dle zp˚ usobu platby, tj. inici´atora, do dvou z´akladn´ıch u´hrady skupin: ´ – Uhradov´ e formy placen´ı jsou formy placen´ı z pˇ r´ıkazu pl´ atce, tj. z pˇr´ıkazu kupuj´ıc´ıho. – Inkasn´ı formy jsou formy placen´ı z pˇ r´ıkazu pˇ r´ıjemce penˇez, tj. z pˇr´ıkazu prod´ avaj´ıc´ıho. Platebn´ım dokladem obou forem z´ uˇctov´ an´ı (´ uhradov´e i inkasn´ı) je pˇ r´ıkaz k u ´ hradˇ e/inkasu. Platebn´ı K pouˇzit´ı pˇr´ıkazu k inkasu mus´ı vˇsak b´ yt mezi dodavatelem a odbˇeratelem uzavˇrena dohoda. doklady T´eto formy se pouˇz´ıv´ a tak´e ve vztahu firmy v˚ uˇci obˇcan˚ um, a to vesmˇes u odbˇer˚ u elektrick´e
154
11.5 Prov´adˇen´ı z´ uˇctovac´ıho a platebn´ıho styku
energie, vody, plynu apod., tj. tam, kde se neprov´ad´ı pr˚ ubˇeˇzn´e mˇeˇren´ı, ale odbˇer se z´alohuje.Ve vztahu firem se v hospod´ aˇrsk´e praxi pouˇz´ıv´ a v´ıce hromadn´ ych pˇ r´ıkaz˚ u k u ´ hradˇ e, pokud se jedn´e firmˇe plat´ı za v´ıce poloˇzek. K pravideln´ ym, periodicky se opakuj´ıc´ım platb´am, je moˇzn´e pouˇz´ıt trval´ y pˇ r´ıkaz k u ´ hradˇ e/inkasu. O proveden´ı z´ apis˚ u na u ´ˇctech zas´ıl´ a banka majiteli u ´ˇctu doklad, kter´ y se naz´ yv´a v´ ypis z u ´ˇ ctu. Ve vztahu k zahraniˇ cn´ım partner˚ um se pouˇz´ıv´ a ˇsk´aly nˇekolika n´astroj˚ u bezhotovostn´ıho platebn´ıho styku. Velmi ˇcast´ ym n´ astrojem je tzv. hladk´ y plat, smˇenka, dokument´ arn´ı akreditivy a inkasa aj. Smˇ enku lze vyuˇz´ıvat jak v platebn´ım styku tuzemsk´em, tak i zahraniˇcn´ım. Podstatou tohoto cenn´eho pap´ıru je skuteˇcnost, ˇze v´ ystavce se zavazuje zaplatit urˇcitou ˇca´stku v pˇresnˇe stanoven´ y den (v dobˇe splatnosti z´avazku) majiteli takov´e listiny (u smˇenky vlastn´ı), nebo pˇrikazuje jin´e osobˇe (dluˇzn´ıkovi, smˇeneˇcn´ıkovi), aby zaplatila urˇcitou ˇc´astku v pˇresnˇe stanoven´ y den (v dobˇe splatnosti z´avazku) osobˇe o znaˇcen´e v ˇradu takov´e listiny (u ciz´ı smˇenky) na pˇresnˇe stanoven´em m´ıstˇe. Mezi metody bezhotovostn´ıho platebn´ıho styku patˇr´ı neust´ ale se rozˇsiˇruj´ıc´ı a zdokonaluj´ı prostˇredek, kter´ y m´a tuzemsk´e, ale i zahraniˇcn´ı pouˇzit´ı: platebn´ı karty. Prvn´ı platebn´ı karta byla vyd´ ana jiˇz v roce 1914 v USA. Skuteˇcnost´ı bylo, ˇze jeˇstˇe do sedmdes´at´ ych let byly tyto platebn´ı karty vyd´av´any jen pro omezen´ y okruh vybran´ ych klient˚ u bank ˇci finanˇcn´ıch spoleˇcnost´ı, bouˇrliv´ y rozvoj tohoto n´ astroje nastal teprve s nasazen´ım bankomat˚ u. Koncem sedmdes´at´ ych let byly jiˇz vybudov´any ve vyspˇel´ ych st´atech svˇeta nejprve celost´ atn´ı a pak i mezin´arodn´ı s´ıtˇe bankomat˚ u. Spolu s t´ım doˇslo i k propojen´ı bank jak na n´arodn´ı, tak i mezin´arodn´ı u ´ rovni. Rychl´ y rozvoj v´ ypoˇcetn´ı techniky a telekomunikac´ı umoˇznil ve vyspˇel´ ych st´atech vz´ajemnˇe propojen´ y syst´em bank, a t´ım i podm´ınil velmi rychl´ y n´astup vyuˇzit´ı bankomat˚ u a platebn´ıch karet. Platebn´ı karty zabezpeˇcuj´ı jednoduch´e a pˇredevˇs´ım bezpeˇcn´e bezhotovostn´ı placen´ı nejr˚ uznˇejˇs´ıho druhu sluˇzeb a zboˇz´ı bez ohledu na hranice st´at˚ u. Pˇ r´ıklad: Platebn´ı karty vyd´ avaj´ı tˇri skupiny finanˇcn´ıch instituc´ı: • Banky (VISA, Europay/MasterCard), • Specializovan´e spoleˇcnosti (American Express, Diners Club apod.), • Obchodn´ı spoleˇcnosti (s´ıtˇe ˇcerpac´ıch stanic, hotel˚ u, supermarket˚ u atd.). ´ Ukol k textu ˇ c. 24: Pokuste se urˇcit dvˇe z´ akladn´ı skupiny platebn´ıch karet. Tyto skupiny se odliˇsuj´ı stavem penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u, kter´e m´ a klient na u ´ˇctu. Jsou to karty: . ........................................................................................ Elektronick´e St´ ale v´ıce se rozˇsiˇruj´ı elektronick´e platebn´ı n´astroje, kter´e paˇr´ı do skupiny tzv. pˇ r´ım´ eho platebn´ı bankovnictv´ı, respektive elektronick´ eho bankovnictv´ı. Klient penˇeˇzn´ıho u ´ stavu nen´ astroje mus´ı chodit do pˇr´ısluˇsn´ e banky, ale sv´e pˇr´ıkazy m˚ uˇze ukl´adat r˚ uzn´ ymi komunikaˇcn´ımi
prostˇredky. M˚ uˇze tak ˇcinit pˇr´ımo ze sv´e kancel´ aˇre, domova, popˇr´ıpadˇe i pomoc´ı mobilu, a to i z dosti vzd´ alen´ ych m´ıst od m´ısta banky. Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı n´ astroje pˇr´ım´eho bankovnictv´ı patˇr´ı zejm´ena: • homebanking, • internet banking, • telefonick´e bankovnictv´ı (stacion´arn´ı i mobil).
ˇ ızen´ı podnikov´ Kapitola 11. R´ ych financ´ı
155
Spoleˇcn´ ym znakem vˇsech tˇechto n´ astroj˚ u je rychlost operac´ı, pohodl´ı klient˚ u, do znaˇcn´e m´ıry i bezpeˇcnost operac´ı a pˇredevˇs´ım moˇznost prov´adˇet finanˇcn´ı operace kdykoliv. Pˇrevody jsou obvykle provedeny do pˇeti minut. Pˇrevody je moˇzn´e uskuteˇcnit i ze zahraniˇc´ı, tedy lze pˇredat pˇr´ıkazy i r˚ uzn´ ym bank´am a centralizovat pak pˇr´ıpadn´ y v´ ybˇer penˇez z bankomatu napˇr´ıklad v tuzemsku. Protoˇze tyto operace umoˇzn ˇ uj´ı lidem prov´adˇet tyto operace bez ohledu na moment´aln´ı osobn´ı hotovost, jsou nejv´ıce rozˇs´ıˇreny v oblasti n´akup˚ u a prodeje zboˇz´ı nebo sluˇzeb. Podle znˇen´ı smlouvy s konkr´etn´ı bankou m˚ uˇze tak´e poˇc´ıtaˇc napˇr´ıklad klientovi sledovat stav jeho konta, v pˇr´ıpadˇe dosaˇzen´ı urˇcit´e poˇzadovan´e v´ yˇse, pak pˇrev´adˇet dalˇs´ı ˇca´stky pˇrich´azej´ıc´ı na jeho konto na spoˇr´ıc´ı u ´ˇcet ˇci jinou formu zv´ yhodnˇen´eho spoˇren´ı. Poˇc´ıtaˇc tak´e m˚ uˇze pˇr´ıpadnˇe po dosaˇzen´ı spodn´ı urˇcen´e hranice klienta neprodlenˇe informovat, respektive uˇcinit dalˇs´ı kroky (napˇr´ıklad automaticky vypovˇedˇet spoˇr´ıc´ı u ´ˇcet apod.). Urˇcit´e n´astroje platebn´ıho styku maj´ı i u n´as svou historii, jin´e jsou zavedeny pouze ve vˇetˇs´ıch mˇestech ˇci obchodn´ıch komplexech a s jejich rozˇsiˇrov´an´ım se poˇc´ıt´a. Pˇr´ım´e ˇci elektronick´e bankovnictv´ı znamen´a podstatn´e urychlen´ı n´akupn´ıch operac´ı a v d˚ usledku toho i bankovn´ıch pˇrevod˚ u. V´ yvoj v oblasti modern´ıch platebn´ıch n´astroj˚ u st´ ale pokraˇcuje, a ˇze lze oˇcek´ avat dalˇs´ı a dalˇs´ı novinky. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Oblast financ´ı je rozs´ ahl´a oblast, kter´a se jeˇstˇe dˇel´ı napˇr´ıklad na obecn´e finance, veˇrejn´e finance, podnikov´e finance, bankovnictv´ı, pojiˇst’ovnictv´ı a dalˇs´ı. Na tyto discipliny pak navazuj´ı odborn´e pˇredmˇety typu finanˇcn´ı matematika, pojistn´a matematika atd. Pokud V´ as tato problematika v´ıce zaj´ım´ a, odkazuji Vaˇsi pozornost na odborn´e publikace z uveden´ ych disciplin. Shrnut´ı:
• V podniku jsou zdrojem financov´an´ı vnitˇrn´ı i vnˇejˇs´ı zdroje. • V bˇeˇzn´em ˇzivotˇe ˇcasto ztotoˇzn ˇujeme pojem finance“ s pojmem pen´ıze“. ” ” • Pojem finance vyjadˇruje i finanˇcn´ı vztahy, tj. n´aroky, pohled´avky a z´ avazky, tedy pr´ avo na platby, pr´ avo na pen´ıze. ˇ ızen´ı financ´ı znamen´ • R´ a ˇr´ızen´ı jejich pohybu. • K ˇr´ızen´ı financ´ı m´a finanˇcn´ı management urˇcit´e n´ astroje a pouˇz´ıv´ a k tomu urˇcit´ ych metod. • Kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt potˇrebuje na financov´ an´ı sv´ ych potˇreb nejen vlastn´ı prostˇredky, ale mnohdy i zap˚ ujˇcen´e ciz´ı zdroje. ´ er znamen´a pˇrekon´an´ı ˇcasov´eho u • Uvˇ ´seku mezi potˇrebou finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u a jejich vytvoˇren´ım. ´ ery m˚ • Uvˇ uˇzeme dˇelit na dvˇe z´akladn´ı skupiny, a to obchodn´ı a finanˇcn´ı. • Penˇeˇzn´ı u ´ stavy poskytuj´ı r˚ uzn´e druhy u ´ vˇer˚ u, nejˇcastˇejˇs´ı formy bˇeˇzn´eho financov´an´ı jsou kontokorentn´ı, lombardn´ı, eskontn´ı a revolvingov´e u ´vˇery. • Leasing je jedna z moˇznost´ı financov´an´ı poˇr´ızen´ı dlouhodob´eho hmotn´eho majetku. • Princip leasingu spoˇc´ıv´a v poˇr´ızen´ı majetku pronaj´ımatelem podle potˇreb a pˇr´an´ı n´ajemce za u ´ platu, na dobu urˇcitou a s moˇznost´ı pˇrechodu majetku do vlastnictv´ı n´ ajemce po ukonˇcen´ı doby pron´ajmu. ajem dlouhodob´eho majetku na dobu kratˇs´ı neˇz • Operativn´ı leasing pˇredstavuje pron´ je doba jeho ˇzivotnosti nebo doba odepisov´an´ı pˇredmˇetu podle platn´e legislativy. Ukonˇcen´ım ˇr´ adn´e doby leasingu z˚ ust´av´a majetek ve vlastnictv´ı pronaj´ımatele. • Finanˇcn´ı leasing pˇredstavuje pron´ ajem dlouhodob´eho majetku na dobu, kter´ a je stejnˇe dlouh´a jako doba jeho ˇzivotnosti nebo doba odpisov´an´ı. Po ukonˇcen´ı doby n´ajmu lze majetek pˇrev´est do vlastnictv´ı n´ajemce.
156
11.5 Prov´adˇen´ı z´ uˇctovac´ıho a platebn´ıho styku • V´ yhodou finanˇcn´ıho leasingu je moˇznost okamˇzitˇe z´ıskat majetek bez potˇrebn´ ych financ´ı, moˇznost okamˇzit´eho uˇz´ıv´an´ı, rychlejˇs´ıho odpisov´an´ı a niˇzˇs´ıho zdanˇen´ı majetku. • Nev´ yhodou je, ˇze v leasingov´ ych spl´atk´ ach je zahrnuta leasingov´ a marˇze, pˇr´ıpadnˇe u ´roky z u ´vˇeru poskytnut´eho na poˇr´ızen´ı majetku. ypoˇctu v´ yˇse leasingov´e spl´ atky, v z´avislosti na tom, zda leasingov´a • Existuj´ı dva typy v´ spoleˇcnost pˇredmˇet leasingu vlastn´ı ˇci nevlastn´ı. • Platebn´ı styk se prov´ ad´ı hotovostn´ım a bezhotovostn´ım zp˚ usobem. • Pouˇz´ıv´ a se n´ astroj˚ u typu smˇenka, ˇsek, platebn´ı pˇr´ıkazy, platebn´ı karty atd. • Rozˇsiˇruj´ı se elektronick´e platebn´ı n´astroje.
Pojmy k zapamatov´ an´ı: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Penˇeˇzn´ı tok Finanˇcn´ı tok Finanˇcn´ı pl´ anov´ an´ı ˇ ızen´ı dan´ı R´ Vlastn´ı zdroje Ciz´ı zdroje Prim´ arn´ı platebn´ı neschopnost Sekund´ arn´ı platebn´ı neschopnost Bˇeˇzn´ yu ´ˇcet Revolving Lombard Kontokorent Eskont Obchodn´ı smˇenka Leasing Finanˇcn´ı leasing Operativn´ı leasing Leasingov´ a cena Akontace Leasingov´ y koeficient Leasingov´ a spl´ atka Z´ asobitel Umoˇrovatel Platebn´ı karta Homebanking
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Jak´ y je rozd´ıl mezi pojmy finance“ a pen´ıze“? ” ” Z ˇceho se skl´ ad´ a penˇeˇzn´ı tok? Z ˇceho se skl´ ad´ a finanˇcn´ı tok? Jak´e n´ astroje m´ a finanˇcn´ı manaˇzer k ˇr´ızen´ı financ´ı? Jak´e zn´ ate vlastn´ı zdroje financov´an´ı? Jak´e zn´ ate ciz´ı zdroje financov´ an´ı? Jak byste definovali u ´vˇer? Jak´e zn´ ate druhy u ´vˇer˚ u? Jak byste charakterizovali V´ am zn´am´e druhy u ´vˇer˚ u? V ˇcem spoˇc´ıv´ a princip leasingu?
ˇ ızen´ı podnikov´ Kapitola 11. R´ ych financ´ı 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.
157
Jak´ y je rozd´ıl mezi operativn´ım a finanˇcn´ım leasingem? Jak´e jsou v´ yhody a nev´ yhody finanˇcn´ıho leasingu? Co je zahrnuto v leasingov´e cenˇe? Jak´ ym zp˚ usobem stanovujeme u ´ rokovou m´ıru ve v´ ypoˇctu v´ yˇse leasingov´e spl´atky v pˇr´ıpadˇe, ˇze leasingov´ a spoleˇcnost financuje pˇredmˇet leasingu pomoc´ı u ´vˇeru? O ˇcem vypov´ıd´ a leasingov´ y koeficient? Jak´e podm´ınky je nutn´e splnit, aby mohl n´ajemce zahrnout leasingov´e spl´atky do n´ aklad˚ u? Co je to druhotn´ a platebn´ı neschopnost? Jak´e zn´ ate n´ astroje platebn´ıho styku? Co je to pˇr´ım´e (elektronick´e) bankovnictv´ı a jak´e zn´ate jeho prostˇredky?
Autotest: 1. Mezi vnˇejˇs´ı zdroje nepatˇr´ı: (a) u ´vˇery (b) z´ akladn´ı kapit´ al (c) vydan´e akcie 2. Pojem v´ ynosy nevyjadˇruje: (a) soubor vydan´ ych faktur (b) n´ arok na u ´hradu (c) pˇr´ıjmy ˇ ızen´ı rizik nelze prov´est: 3. R´ (a) jejich zmenˇsov´ an´ım (b) jejich rozkl´ ad´ an´ım (c) jejich vylouˇcen´ım 4. Mezi obchodn´ı u ´vˇery nepatˇr´ı: (a) obchodn´ı smˇenky (b) lombard (c) otevˇren´ yu ´ˇcet 5. Kontokorentn´ı u ´vˇer neznamen´a: (a) moˇznost m´ıt na kontokorentn´ım u ´ˇctu z´apornou poloˇzku (b) kryt´ı u ´vˇeru cenn´ ymi pap´ıry (c) stanoven´ı stropu debetn´ı ˇc´astky 6. Za dlouhodob´ yu ´vˇer je povaˇzov´an u ´vˇer se splatnost´ı: (a) nad 2 roky (b) nad 3 roky (c) nad 4 roky 7. Akontace u finanˇcn´ıho leasingu znamen´a: (a) nav´ yˇsen´ı prvn´ı ne´ uroˇcen´e spl´atky (b) podeps´ an´ı leasingov´e smlouvy (c) ukonˇcen´ı leasingu
158
Kapitola 12
Rozvoj podniku, sdruˇ zov´ an´ı, internacionalizace, sanace, z´ anik podniku Popis lekce: Z´avˇereˇcn´a lekce podnikov´e ekonomiky se zab´ yv´a ot´azkami rozvoje podniku, ˇreˇs´ı tedy problematiku obnovy dosavadn´ıho majetku, inovac´ı, investiˇcn´ı ˇcinnosti, a to aˇz do f´aze moˇzn´eho sluˇcov´an´ı ˇci sdruˇzov´an´ı podnik˚ u a vzniku nadn´arodn´ıch korporac´ı. Z´avˇereˇcn´a ˇc´ast lekce je vˇenov´ana opaku rozvoje, jeho sanaci a posl´eze z´ aniku. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 12.1 12.1.1 12.1.2 12.1.3 12.2 12.3
Rozvoj podniku Obnova majetku Anal´ yzy o rozhodov´ an´ı o obnovˇe Investice Sdruˇzov´ an´ı podnik˚ u, internacionalizace Sanace a z´ anik podniku
Touto lekc´ı konˇc´ı tento kurz podnikov´e ekonomiky, n´asleduj´ıc´ı 3 lekce jsou vˇenov´any jeho managementu. D´ elka lekce: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Obnova majetku, inovace, investice, pˇredinvestiˇcn´ı pˇr´ıprava, rizikov´a politika, joint-venture (spoleˇcn´e podnik´an´ı), f´ uze, akvizice, neform´aln´ı sdruˇzen´ı, transnacion´ aln´ı korporace, holding, kartel, trust, konsorcium, koncern, sanace podniku. Motivace k lekci: Po pˇreˇcten´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • • • •
rozezn´ avat, kdy se jedn´ a o obnovu majetku nebo investice podniku, uv´est nˇekolik hledisek investiˇcn´ıho rozhodov´an´ı, urˇcit nˇekolik typ˚ u investic, prov´ adˇet anal´ yzu v´ yvoje pro rozhodov´an´ı o obnovˇe majetku, struˇcnˇe charakterizovat formy sdruˇzov´an´ı podnik˚ u, zn´ at z´ akladn´ı pojmy vztahuj´ıc´ı se k z´aniku podniku. 159
160
12.1 Rozvoj podniku
12.1 Restituce a investice
Rozvoj podniku
Rozvoj podniku obsahuje dva z´akladn´ı pˇredpoklady pro budoucnost, a to obnovu st´avaj´ıc´ıho dlouhodob´eho majetku (restituce) a nov´e investice.
12.1.1
Obnova majetku
Pouˇz´ıv´an´ı budov, staveb, stroj˚ u a zaˇr´ızen´ı zp˚ usobuje opotˇreben´ı a s t´ım souvisej´ıc´ı i sniˇzov´ an´ı v´ yrobn´ı kapacity a r˚ ust n´aklad˚ u na opravu a u ´drˇzbu tˇechto zaˇr´ızen´ı. V urˇcit´ ych pˇr´ıpadech se vyplat´ı investovat uˇz do nov´eho, modern´ıho zaˇr´ızen´ı, nov´ ych budov a hal. K obnovˇe dlouhodob´eho majetku podnik pˇristupuje v pˇr´ıpadˇe, ˇze chce: • • • •
Formy obnovy
podstatnˇe zv´ yˇsit objem sv´e hlavn´ı ˇcinnosti, nahradit opotˇrebovan´e zaˇr´ızen´ı nov´ ym, zmˇenit pˇredmˇet hlavn´ı ˇcinnosti, rozˇs´ıˇrit v´ yrobn´ı program o dalˇs´ı v´ yroby.
Obnova dlouhodob´eho majetku se t´ yk´a nejen poˇrizov´ an´ı nov´eho hmotn´eho majetku (investiˇcn´ı v´ ystavba), nehmotn´eho majetku (vesmˇes prolongace smluv, licenc´ı ˇci n´akup nov´ ych poˇc´ıtaˇcov´ ych program˚ u), ale i u ´ drˇzbu a opravy dosavadn´ıho dlouhodob´eho hmotn´eho ˇci nehmotn´eho majetku. Obnovu dˇel´ıme na: • prostou: majetek je obnoven v p˚ uvodn´ım rozsahu, • rozˇ s´ıˇ renou: majetek je obnoven ve vˇetˇs´ım rozsahu neˇz p˚ uvodnˇe, • z´ uˇ zenou: majetek je obnoven v menˇs´ım rozsahu, neˇz pˇredt´ım. Obnova dlouhodob´eho hmotn´eho ˇci nehmotn´eho majetku by mˇela v´est k udrˇzen´ı hlavn´ı ˇcinnosti podniku a ve schopnosti vyr´abˇet ˇci d´ale poskytovat sluˇzby, i ke zv´ yˇsen´ı technick´ ych parametr˚ u stroj˚ u a zaˇr´ızen´ı. Rozhodov´an´ı o obnovˇe pˇredch´az´ı posouzen´ı technick´eho stavu a technick´e u ´rovnˇe stroj˚ u, zaˇr´ızen´ı, stavu budov a staveb, pouˇzitelnosti software ˇci bl´ıˇz´ıc´ım se konci pr´ava (napˇr. licence). Ve v´ yrobn´ıch, obchodn´ıch a v pˇrev´aˇzn´e vˇetˇsinˇe podnik˚ u sluˇzeb spoˇc´ıv´a hlavn´ı v´ aha investiˇcn´ı ˇcinnosti v poˇrizov´an´ı vˇecn´ ych investic. Finanˇcn´ı investice maj´ı obvykle jen doplˇ nuj´ıc´ı charakter. Investiˇcn´ı ˇcinnost v podniku v oblasti vˇecn´ ych investic zaˇrizuje investiˇcn´ı u ´tvar, finanˇcn´ı investice zajiˇst’uje finanˇcn´ı u ´tvar, prolongaci pr´ava ˇci jeho n´ akup zajiˇst’uje pr´ avn´ı oddˇelen´ı podniku.
12.1.2
Anal´ yzy pro rozhodov´ an´ı o obnovˇ e
Rozhodov´ an´ı o obnovˇe pˇredch´ az´ı posouzen´ı technick´eho stavu a technick´e u ´rovnˇe zaˇr´ızen´ı. Z hlediska ekonomick´eho je nutn´e prov´est anal´ yzu investiˇcn´ıch cykl˚ u dlouhodob´eho majetku, pˇriˇcemˇz vstupn´ımi u ´daji jsou: • • • •
vstupn´ı cena, rok poˇr´ızen´ı, doba odpisov´ an´ı, doba, po n´ıˇz jsou vynakl´ ad´ any potˇrebn´e finanˇcn´ı prostˇredky.
Pˇ r´ıklad: Sestavte pl´ an na obnovu v´ yrobn´ı linky do roku 2010:
Kapitola 12. Rozvoj podniku, sdruˇzov´an´ı, internacionalizace, sanace, z´anik podniku N´ azev poloˇzky
VC v tis. Kˇc
Rok poˇr´ızen´ı
Linka
10 000
1996
Doba odpisov´ an´ı DOD UCOD 6 8
161
ˇ Cerp´ an´ı prostˇr. v % 1. rok 2. rok 10 90
Legenda: DOD – daˇ nov´e odpisy, UCOD – u ´ˇcetn´ı odpisy Podm´ınky pro sestaven´ı pl´ anu: • s obnovovac´ı investic´ı a dokonˇcen´ım ˇcerp´an´ı prostˇredk˚ u na ni poˇc´ıt´ame v posledn´ım roce odpisov´ an´ı dlouhodob´eho majetku, • dlouhodob´ y majetek poˇr´ıd´ıme po posledn´ım roce odpisov´an´ı, • pl´ an sestav´ıme pro daˇ nov´e i u ´ˇcetn´ı odpisy. ˇ sen´ı: Reˇ C´ılem vytvoˇren´ı finanˇcn´ıho pl´anu je zjistit, kolik penˇez budeme v budouc´ıch letech potˇrebovat. ´ Hodnoty v n´asleduj´ıc´ıch pl´anech jsou ud´any v tis´ıc´ıch Kˇc. Ulohu budeme ˇreˇsit zvl´ aˇst’ pro daˇ nov´e a zvl´ aˇst’ pro u ´ˇcetn´ı odpisy. Pl´ an obnovy pro daˇ nov´e odpisy: DM, rok Linka
2000 1 000
2001 9 000
2002 n´ akup
2003
2004
2005
2006 1 000
2007 9 000
2008 n´ akup
2004 n´ akup
2005
2006 1 000
2007 9 000
2008
2009
2010
Pl´ an obnovy pro u ´ˇcetn´ı odpisy: DM, rok Linka
2000
2001
2002 1 000
2003 9 000
2009
2010 1 000
Z´ avˇ er z pˇ r´ıkladu: Z tabulek je patrn´e, ˇze hodnoty n´ aklad˚ u vypoˇcten´e pro daˇ nov´e a u ´ˇcetn´ı odpisy se v kaˇzd´em roce liˇs´ı. Pl´an s u ´ˇcetn´ımi odpisy je pro podnikatele, zahrnuje re´aln´e opotˇreben´ı majetku. Pl´an s daˇ nov´ ymi odpisy slouˇz´ı pro potˇreby daˇ nov´eho pˇrizn´ an´ı, protoˇze podle z´ akona podnikatel m˚ uˇze do n´ aklad˚ u zahrnout pouze n´ aklady vypoˇcten´e pro daˇ nov´e odpisy, i kdyˇz skuteˇcn´e n´aklady (vypoˇcten´e pro u ´ˇcetn´ı odpisy) jsou vyˇsˇs´ı. Napˇr. v roce 2003 ˇcin´ı n´aklady, kter´e jsou daˇ novˇe uznateln´e 3 000 Kˇc, zat´ımco skuteˇcn´e n´aklady podniku by byly 9 000 Kˇc. Anal´ yza proveden´a v´ yˇse slouˇz´ı zejm´ena k orientaˇcn´ımu vymezen´ı investic v budoucnosti. Uveden´e hodnoty se mohou liˇsit od skuteˇcnosti, protoˇze doch´az´ı napˇr. ke zmˇen´am cen, ke zmˇen´am m´ıry inflace. Ta pˇredstavuje pokles kupn´ı s´ıly penˇez v d˚ usledku r˚ ustu cen (cenov´ ych index˚ u). Pokud chceme zahrnout m´ıru inflace do v´ ypoˇct˚ u v´ yˇse, postupuje se v praxi tak, ˇze nejdˇr´ıve vyˇc´ısl´ıme pl´an bez vlivu inflace a pot´e hodnoty celkov´ ych n´aklad˚ u v posledn´ım ˇr´ adku uprav´ıme. Pˇ r´ıklad: Jak´ a bude cena automobilu v roce 2004, stoj´ı-li v roce 2001 stejn´ y automobil 250 000 Kˇc a oˇcek´ av´ ame-li pr˚ umˇernou roˇcn´ı m´ıru inflace 3 %? ˇ sen´ı: Reˇ Cenu v roce 2004 vypoˇcteme z´ uroˇcen´ım ˇc´astky 250 000 Kˇc za tˇri roky: 250 000 × 1,034 = 281 377,20 (Kˇc).
162
12.1 Rozvoj podniku
Cena automobilu v roce 2004 bude 281 377,20 Kˇc. Jinou moˇznost pˇri rozhodov´ an´ı o obnovˇe dlouhodob´eho majetku pˇredstavuje anal´ yza v´ yvoje z˚ ustatkov´ ych cen. Jej´ı pr˚ ubˇeh vysvˇetl´ıme na n´asleduj´ıc´ım pˇr´ıkladu. Pˇ r´ıklad: Stroj byl poˇr´ızen za 120 tis. Kˇc, dosud bylo odeps´ano 12 tis. Kˇc. Kdy dos´ahneme u ´ˇcetn´ıho opotˇreben´ı odpov´ıdaj´ıc´ıho pomˇeru ZC/PC = 0,6; budeme-li pl´ anovat line´ arn´ı roˇcn´ı odpisy ve v´ yˇsi 7 %? ˇ sen´ı: Reˇ Odvod´ıme vztah pro z˚ ustatkovou cenu v n-t´em roce. Dosud bylo odeps´ ano 12 tis. Kˇc, tedy na konci pˇredchoz´ıho roku je z˚ ustatkov´a cena: ZC0 = 120 − 12 = 108 (tis. Kˇc). Pro z˚ ustatkovou cenu ZC1 na konci aktu´aln´ıho roku plat´ı: ZC1 = ZC0 − o, kde o znaˇc´ı line´ arn´ı odpis, kter´ y je d´ an vztahem: o = 0,07 P C. Na konci n-t´eho roku m˚ uˇzeme z˚ ustatkovou cenu vyj´adˇrit zp˚ usobem: ZCn = ZC0 − n × o. M´ ame zjistit, v kter´em roce bude hodnota pomˇeru ZC/PC rovna 0,6. Potom tedy: ZCn /P C = (ZC0 − n × o)/P C = (ZC0 − n × 0,07P C)/P C = 0,6. Odtud vyj´ adˇr´ıme n: n = (ZC0 − 0,6 P C)/0,07 P C. Dosad´ıme ˇc´ıseln´e hodnoty a vypoˇcteme v´ ysledek: n = (108 − 0,6 × 120)/0,07 × 120 = 4,29 (rok˚ u). ´ cetn´ıho opotˇreben´ı dan´eho hodnotou pomˇeru ZC/P C = 0,6 bude dosaˇzeno za 4,29 rok˚ Uˇ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 25: Sestavte pl´ an dvou obnovovac´ıch investiˇcn´ıch akc´ı do roku 2010: N´ azev poloˇzky Linka Os. auto.
VC v tis. Kˇc 15 000 250
Rok poˇr´ızen´ı 1999 2001
Doba odpisov´ an´ı DOD UCOD 6 8 4 4
ˇ Cerp´ an´ı prostˇr. v % 1. rok 2. rok 20 80 100 —
S obnovovac´ı investic´ı a dokonˇcen´ım ˇcerp´an´ı prostˇredk˚ u na ni poˇc´ıt´ ame v posledn´ım roce odpisov´ an´ı dlouhodob´eho majetku, dlouhodob´ y majetek poˇr´ıd´ıme po posledn´ım roce odpisov´ an´ı. Pl´ an sestav´ıme pro daˇ nov´e i u ´ˇcetn´ı odpisy.
Kapitola 12. Rozvoj podniku, sdruˇzov´an´ı, internacionalizace, sanace, z´anik podniku
12.1.3
163
Investice
Vrcholov´e veden´ı, kter´e m´ a rozhodovat pˇredevˇs´ım o strategick´ ych z´ amˇerech rozvoje podniku, m´a zodpovˇednost i za budouc´ı prosperitu. Ta m˚ uˇze b´ yt zajiˇst’ov´ ana nejen peˇclivou a spr´ avnou obnovou st´avaj´ıc´ıho majetku, ale pˇredevˇs´ım nov´ ymi investicemi. Moˇznost´ı do ˇceho investovat, co zakoupit, jak´ ym smˇerem se m´a podnik ub´ırat ve sv´e investiˇcn´ı ˇcinnosti, co ˇreˇsit n´akupem licenc´ı, co projektovat vlastn´ımi silami atd., takov´ ychto moˇznost´ı je vˇzdy cel´a ˇrada a tato z´asadn´ı oblast budouc´ıho rozvoje podniku je tedy ot´azkou spr´avn´eho v´ ybˇeru. Pˇr´ıprava jednotliv´ ych projekt˚ u a n´ asledn´ y v´ ybˇer vhodn´ ych projekt˚ u je n´ apln´ı investiˇ cn´ı ˇ cinnosti podniku. Jsou zpracov´ av´ any r˚ uzn´e alternativy, kter´e ˇreˇs´ı strategick´e c´ıle podniku. Vrcholov´emu managementu je pak pˇredkl´ad´ ano vˇetˇsinou nˇekolik projekt˚ u, z nichˇz se pak vyb´ıraj´ı takov´e, kter´e nejl´epe vyhovuj´ı strategick´ ym z´amˇer˚ um budouc´ıho rozvoje. Nejedn´a se ˇcasto jen o vˇecn´e investice, ale i investice do vzdˇel´av´an´ı pracovn´ık˚ u a obecnˇe do oblasti ˇr´ızen´ı lidsk´ ych zdroj˚ u, do oblasti finanˇcn´ıch investic, investic do v´ yzkumu a v´ yvoje ˇci komunikac´ı a spoj˚ u atd. Charakteristick´ a je pro tuto ˇcinnost dlouhodobost, coˇz znamen´ a pˇredem zvaˇzovat vˇsechna moˇzn´a rizika plynouc´ı z investic bˇehem doby pl´anov´an´ı, pˇr´ıpravy i bˇehem realizace, pˇri v´ ypoˇctech je pak nutn´e pracovat s faktorem ˇcasu. Pro pl´ anov´an´ı investic je d˚ uleˇzit´e prozkoumat vˇsechny podm´ınky prostˇred´ı, v nˇemˇz bude pak investice realizov´ana. Definice Investic´ı podniku rozum´ıme penˇeˇzn´ı v´ydaj, u nˇehoˇz se oˇcek´ av´ a pˇremˇena na budouc´ı pˇr´ıjem bˇehem obdob´ı delˇs´ıho neˇz jeden rok. Odhadnout budouc´ı pˇr´ıjmy nen´ı jednoduch´e, protoˇze se vych´az´ı z cenov´e u ´ rovnˇe nov´ ych v´ yrobk˚ u (vyroben´ ych novou investic´ı) a d´ale je nutn´e poˇc´ıtat se zmˇenami v u ´ rokov´ ych m´ır´ ach, v m´ıˇre inflace a v daˇ nov´ ych sazb´ach. Rozliˇsujeme tedy tˇ ri z´ akladn´ı skupiny investic: • hmotn´ e (vˇecn´e, fyzick´e, kapit´ alov´e) investice, kter´e pˇredstavuj´ı celkov´e v´ ydaje vynaloˇzen´e na v´ ystavbu, modernizaci, rekonstrukci nebo obnovu majetku podniku. Jde napˇr´ıklad o modernizaci provozu, n´ akup nemovitost´ı, z´asob, v´ ymˇenu star´eho zaˇr´ızen´ı za nov´e, v´ ystavbu nov´ ych hal, prodejen, cest, poˇc´ıtaˇc˚ u apod. Podle toho, jestli hmotn´a investice smˇeˇruje k rozˇs´ıˇren´ı v´ yroby nebo k obnovˇe v´ yrobn´ı kapacity podniku, rozliˇsujeme rozˇsiˇrovac´ı (ˇcist´e, netto) investice, obnovovac´ı investice (reinvestice neboli restituˇcn´ı investice) a tyto dva typy investic dohromady tvoˇr´ı celkov´e (hrub´e, brutto) investice. • finanˇ cn´ı investice, pod nimiˇz si m˚ uˇzeme pˇredstavit n´akup cenn´ ych pap´ır˚ u, p˚ ujˇcen´ı penˇez napˇr´ıklad pod´ılov´ ym fond˚ um za u ´ˇcelem v´ ynosu, popˇr´ıpadˇe pˇr´ımo obchodov´an´ı na burze cenn´ ych pap´ır˚ u. • nehmotn´ e (nemateri´ aln´ı) investice, kter´e pro podnik znamenaj´ı n´ akup know-how, v´ ydaje na vzdˇel´ an´ı, v´ yzkum, n´akup software, nov´e smlouvy atd.
Tˇri z´ akladn´ı skupiny
Kapit´ alov´ ymi v´ ydaji rozum´ıme vˇsechny oˇcek´avan´e penˇeˇzn´ı v´ ydaje na poˇr´ızen´ı investice s n´ avratnost´ı delˇs´ı neˇz jeden rok. Kapit´ alov´e v´ ydaje obvykle zahrnuj´ı poˇrizovac´ı cenu, n´aklady na dopravu, mont´aˇz, n´aklady na zv´ yˇsen´ı mnoˇzstv´ı z´asob, n´aklady na dokumentaci, popˇr´ıpadˇe i clo. Pro dosaˇzen´ı maxim´aln´ıho efektu z investic mus´ı vrcholov´ı manaˇzeˇri hledat optim´aln´ı ˇreˇsen´ı mezi tˇemito tˇremi body: • do ˇceho a kolik investovat, • z jak´ ych finanˇcn´ıch zdroj˚ u investici poˇr´ıdit, • jak rozdˇelit dosaˇzen´ y hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek.
Investiˇcn´ı dilemata
164 Pravidla investov´ an´ı
12.1 Rozvoj podniku
Pro investov´ an´ı pak plat´ı urˇcit´ a pravidla: • radˇeji v´ıce penˇez neˇz m´enˇe (tzn. vyplat´ı se investovat sp´ıˇse do draˇzˇs´ıho, ale v´ ykonnˇejˇs´ıho a m´enˇe poruchov´eho zaˇr´ızen´ı, neˇz do levnˇejˇs´ıho, avˇsak vyˇzaduj´ıc´ıho vˇetˇs´ı n´ aklady na u ´drˇzbu), • radˇeji m´enˇe rizika neˇz v´ıce pˇrirovnateln´em efektu z investic (tzn. m´ ame-li moˇznost vybrat si jednu z v´ıce investic, kter´e poskytuj´ı zhruba stejn´ y v´ ynos, zvol´ıme radˇeji takovou, kter´ a m´ a nejniˇzˇs´ı riziko), • radˇeji stejn´e mnoˇzstv´ı penˇez dnes neˇz z´ıtra (zohledˇ nuje se vliv budouc´ı inflace). Investiˇ cn´ı rozhodov´ an´ı je tedy proces, kter´ y zahrnuje: ych c´ıl˚ u a investiˇcn´ı strategie 1. kapit´alov´e pl´anov´an´ı, kter´e znamen´a stanoven´ı dlouhodob´ podniku, zpracov´an´ı nov´ ych investiˇcn´ıch projekt˚ u vˇcetnˇe d˚ ukladn´e pˇredinvestiˇcn´ı pˇr´ıpravy, 2. sestaven´ı kapit´ alov´ ych rozpoˇct˚ u na z´akladˇe oˇcek´avan´ ych finanˇcn´ıch tok˚ u, 3. hodnocen´ı efektivnosti investic, 4. z´ avˇereˇcn´e hodnocen´ı uskuteˇcnˇen´ ych projekt˚ u.
Finanˇcn´ı c´ıle
Vrcholov´ y management podniku mus´ı sledovat v´ıce c´ıl˚ u s t´ım, ˇze na prv´em m´ıstˇe stoj´ı c´ıle finanˇ cn´ı, jako jsou: • finanˇcn´ı stabilita vyj´adˇren´a r˚ ustem jeho trˇzn´ı hodnoty (viz pojet´ı podniku“), m´ırou ” zisku a likviditou, • rostouc´ı trend pod´ılu podniku na trhu, • inovace v´ yrobn´ıho programu, • soci´aln´ı c´ıle (mzdy, penzijn´ı pojiˇstˇen´ı, r˚ ust kvalifikace pracovn´ık˚ u, soci´ aln´ı v´ yhody zamˇestnanc˚ u), • ekologick´e c´ıle. Nejvˇetˇs´ı v´ yznam z uveden´ ych c´ıl˚ u m´a finanˇ cn´ı stabilita podniku. Ta se obvykle vyjadˇrovala pomoc´ı m´ıry zisku, ale protoˇze tento ukazatel m˚ uˇze b´ yt zav´adˇej´ıc´ı (napˇr´ıklad z d˚ uvodu velk´ ych investic, kter´e mohou v prvn´ım roce sn´ıˇzit hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek), st´ale ˇcastˇeji se pro mˇeˇren´ı finanˇcn´ı stability pouˇz´ıv´a ukazatele trˇ zn´ı hodnoty podniku. Ke zv´ yˇsen´ı trˇzn´ı hodnoty pˇrisp´ıv´a tzv. ˇ cist´ a souˇ casn´ a hodnota (net present value, NPV ) investice, protoˇze je v n´ı zohlednˇen nejen budouc´ı v´ ynos, ale i riziko, ˇze poˇzadovan´eho v´ ynosu nebude dosaˇzeno. Riziko je zohlednˇeno prostˇrednictv´ım poˇzadovan´e v´ ynosnosti, kterou jsou pˇri v´ ypoˇctu NPV diskontov´any vˇsechny budouc´ı finanˇcn´ı toky. Je-li poˇzadovan´ a v´ ynosnost zvolena pˇr´ıliˇs optimisticky, m˚ uˇze NPV nab´ yvat n´ızk´ ych nebo dokonce z´aporn´ ych hodnot, coˇz sniˇzuje trˇzn´ı hodnotu podniku. Vrcholov´ y management podniku by se tedy mˇel soustˇredit na v´ ybˇer takov´ ych investic, jejichˇz NPV budou dostateˇcnˇe zvyˇsovat jeho trˇzn´ı hodnotu.
Investiˇcn´ı strategie
K dosaˇzen´ı stanoven´ ych investiˇcn´ıch c´ıl˚ u je nutn´e zvolit vhodn´ y postup, tedy urˇcitou investiˇ cn´ı strategi´ı. Ta se klasifikuje dle nˇekolika krit´eri´ı:
Kapitola 12. Rozvoj podniku, sdruˇzov´an´ı, internacionalizace, sanace, z´anik podniku
165
1. Z hlediska r˚ ustu trˇ zn´ı hodnoty podniku: a) strategii r˚ ustu hodnoty investice spojen´ a s maxim´ aln´ımi roˇcn´ımi pˇr´ıjmy, kdy jsou preferov´ any investice s maxim´aln´ımi roˇcn´ımi v´ ynosy tak i souˇcasnˇe s r˚ ustem hodnoty v budoucnosti. b) strategii r˚ ustu hodnoty investice, kdy jsou preferov´any investice, u nichˇz se pˇredpokl´ad´a, ˇze budou dobˇre zhodnoceny aˇz v budoucnu. Jedn´a se o typ investice, kter´ a se zakoup´ı a za nˇejak´ y ˇcas prod´a se znaˇcn´ ym ziskem, pˇriˇcemˇz roˇcn´ı v´ ynosy z n´ı nejsou pˇr´ıliˇs v oblasti z´ajmu podniku. Tento typ investic je vhodn´ y v dobˇe, kdy panuje vysok´a inflace, kter´a zvyˇsuje hodnotu majetku. c) strategii maxim´ aln´ıch roˇcn´ıch pˇr´ıjm˚ u z investice, kdy jsou preferov´any investice, u nichˇz lze oˇcek´avat vysok´e roˇcn´ı pˇr´ıjmy, pˇriˇcemˇz se tolik nehled´ı na uchov´an´ı jej´ı hodnoty do budoucna. Tento typ investic je vhodn´ y v obdob´ı s n´ızkou inflac´ı. 2. Z hlediska postoje k riziku, kdy se rozliˇsuje: a) agresivn´ı strategie jsou preferov´ any investice s vysok´ ym rizikem, napˇr´ıklad investice v nezn´ am´em prostˇred´ı, investice do nov´eho, dosud neprozkouman´eho zaˇr´ızen´ı, nebo investice orientovan´ a na nezn´am´e trhy ˇci segmenty trh˚ u. Tento typ investic obvykle pˇrin´ aˇs´ı nadpr˚ umˇern´e zhodnocen´ı, avˇsak m˚ uˇze pˇrin´est i znaˇcn´e ztr´aty. b) konzervativn´ı strategie Tento typ investic m´a sice n´ızk´e riziko odchylek od poˇzadovan´eho v´ ynosu z investice, ale vˇetˇsinou poskytuje n´ızk´e v´ ynosy. Pˇr´ıkladem takov´e investice je investice do stroj˚ u, s nimiˇz uˇz maj´ı zkuˇsenosti ostatn´ı podnikatel´e. 3. Z hlediska oˇ cek´ avan´ ych zmˇ en v pr˚ ubˇ ehu m´ıry inflace: se pouˇz´ıv´a strategie maxim´ aln´ı likvidity investic, kdy stoj´ı v popˇred´ı z´ajmu takov´e investice, kter´e se snadno pˇremˇen´ı na hotovost. Tento typ investic je vhodn´ y v dobˇe, kdy m´ a podnik pot´ıˇze s likviditou. Podm´ınky, za kter´ ych je investice pl´anov´ana nebo jiˇz realizov´ ana, se mohou mˇenit. Proto se doporuˇcuje m´ıt pˇripraveno v´ıce investiˇcn´ıch strategi´ı, pomoc´ı nichˇz pak m˚ uˇze podnik rychle reagovat na zmˇeny. Pˇ redinvestiˇ cn´ı pˇ r´ıprava investiˇcn´ı ˇcinnosti zahrnuje ˇradu technick´ ych a ekonomick´ ych ˇcinnost´ı, jak´ ymi jsou marketing, finanˇcn´ı anal´ yza, anal´ yza rizik, pˇredbˇeˇzn´e rozpoˇcty, pˇredbˇeˇzn´e kalkulace, propoˇcty hodnot technick´ ych veliˇcin a parametr˚ u, ekonomick´e propoˇcty n´ aklad˚ u atd. V´ ystupem t´eto ˇcinnosti je vypracov´ an´ı podrobn´e technicko-ekonomick´e studie, kter´ a by mˇela obsahovat vˇsechny v´ yznamn´e technick´e, obchodn´ı i finanˇcn´ı informace. Vlastn´ı investice je moˇzn´e dˇelit dle r˚ uzn´ ych krit´eri´ı do nˇekolika skupin jako napˇr´ıklad: a) z hlediska objemu vynakl´ adan´ych kapit´ alov´ych v´ydaj˚ u: na investice, o nichˇz rozhoduje management r˚ uzn´ ych stupˇ n˚ u ˇr´ızen´ı podniku. O nˇekter´ ych investic´ıch m˚ uˇze rozhodovat management prvn´ı linie, o jin´ ych stˇredn´ı management, vrcholov´ y management mus´ı rozhodovat o strategick´ ych investic´ıch, b) podle charakteru pˇr´ınosu pro podnik na investice: • zamˇeˇren´e na zv´ yˇsen´ı trˇzeb st´avaj´ıc´ıch v´ yrobk˚ u, • investice vedouc´ı ke zv´ yˇsen´ı trˇzeb zaveden´ım v´ yroby nov´ ych v´ yrobk˚ u, • investice orientovan´e na sn´ıˇzen´ı n´akladovosti (n´akup nov´ ych technologi´ı),
ˇ en´ı Clenˇ investic
166
12.1 Rozvoj podniku • investice vedouc´ı ke sn´ıˇzen´ı rizika podnik´an´ı (napˇr´ıklad vˇetˇs´ı diverzifikac´ı v´ yroby), • investice do vzdˇel´ an´ı pracovn´ık˚ u a jejich zdrav´ı a bezpeˇcnosti,
c) podle stupnˇe vz´ ajemn´e z´ avislosti: • na investice vz´ ajemnˇe se vyluˇcuj´ıc´ı, tj. kter´e nelze realizovat souˇcasnˇe, • investice, kter´e je moˇzn´e prov´adˇet souˇcasnˇe (nevyluˇcuj´ıc´ı se), • podm´ınˇen´e, jejichˇz uskuteˇcnˇen´ı je podm´ınˇeno jinou pˇredch´azej´ıc´ı nebo navazuj´ıc´ı investic´ı. Investice lze dˇelit i dle jin´ ych krit´eri´ı, jiˇz bylo uvedeno napˇr´ıklad dˇelen´ı na obnovovac´ı a ˇcist´e investice, lze je tˇr´ıdit napˇr´ıklad dle rizika, zohlednˇen´ı inflace atd. Pˇredevˇs´ım zohlednˇen´ı rizika investice je velmi d˚ uleˇzit´e, nebot’ kaˇzd´a investice do dlouhodob´eho majetku pˇredstavuje vˇetˇsinou velk´e finanˇcn´ı ˇc´astky. Je proto tˇreba zkoumat a rozhodovat se nejen z hlediska potˇrebnosti, efektivnosti, d´elky n´avratnosti investice, ale i z hlediska m´ıry rizika. Kaˇzd´ y podnik by mˇel m´ıt svoji rizikovou politiku (vˇcetnˇe managementu ˇr´ızen´ı rizik), kter´ a by mˇela slouˇzit pˇredevˇs´ım k rychl´e identifikaci vznikl´eho rizika a jeho pˇr´ıˇcin a k jeho n´asledn´emu odstranˇen´ı. Vˇetˇsina inovac´ı uv´ adˇen´ych na trh je ordin´ern´ıho charakteru. tzn., ˇze nejsou ani mimoˇr´adnˇe unik´atn´ı, ani nevypl´ yvaj´ı z mimoˇr´adn´ ych technologick´ ych zmˇen. Podstatnˇe m´enˇe je inovac´ı technologick´ ych a pr˚ ukopnick´ ych, pˇriˇcemˇz se poˇcet skuteˇcn´ ych inovac´ı sniˇzuje u ´mˇernˇe s n´ar˚ ustem pod´ılu technologick´eho faktoru. Jedineˇcnost inovace
Typy investic
pr˚ ukopnick´ a inovace
technologick´ a inovace
ordin´ern´ı inovace
Poˇcet informac´ı uveden´ ych na trh
Obr´ azek 12.1: Inovaˇcn´ı proces
Inovaˇ cn´ı procesy jsou nezbytnou podm´ınkou, pokud se chce podnik udrˇ zet na konkurenˇ cn´ım trhu. Podnik, kter´ y si chce upevnit sv´e postaven´ı v konkurenˇcn´ım prostˇred´ı, mus´ı realizovat vhodnou inovaˇcn´ı politiku, kter´a by mu umoˇznila dos´ahnout v´ yhodnˇejˇs´ıho postaven´ı v porovn´an´ı s konkurenc´ı. Konkurenˇcn´ı v´ yhoda z´ıskan´a inovac´ı m˚ uˇze m´ıt diferentn´ı charakter v podobˇe nab´ıdky dokonalejˇs´ıch, popˇr´ıpadˇe rozmanitˇejˇs´ıch v´ yrobk˚ u, kter´e l´epe vyhovuj´ı potˇreb´am a pˇr´an´ım uˇzivatel˚ u, nebo m˚ uˇze b´ yt zaloˇzena ve zlevˇ nov´an´ı pouˇz´ıvan´ ych technologick´ ych postup˚ u. Rozhodov´ an´ı o investic´ıch, tedy kolik, do ˇ ceho, kdy, kde a jak investovat kapit´ al, patˇ r´ı k nejd˚ uleˇ zitˇ ejˇ s´ım rozhodnut´ım o budouc´ım v´ yvoji podniku a jeho efektivnosti. Investice slouˇz´ı ˇradu rok˚ u, a proto pro ˇradu rok˚ u jsou nejen zdrojem pˇr´ır˚ ustk˚ u zisku podniku, ale zpoˇca´tku i bˇremenem, kter´e zatˇeˇzuje ekonomiku podniku pˇredevˇs´ım fixn´ımi n´aklady. N´ızk´ ym vyuˇzit´ım v´ yrobn´ı kapacity,
Kapitola 12. Rozvoj podniku, sdruˇzov´an´ı, internacionalizace, sanace, z´anik podniku
167
a s n´ı spojen´ ych fixn´ıch n´aklad˚ u, doch´az´ı ke zvyˇsov´an´ı pr˚ umˇern´ ych n´aklad˚ u na jednotliv´e v´ yrobky a k poklesu rentability v´ yroby. Na rozd´ıl od bˇeˇzn´ ych provozn´ıch rozhodov´ an´ı, kde chyby lze obvykle rychle napravit, investiˇcn´ı rozhodov´an´ı m´a dlouhodob´e u ´ˇcinky. Pouze ˇ podnikov´ y management rozhoduje, zda urˇcitou investici bude realizovat ˇci nikoliv. Spatnˇ e zamˇeˇren´a a neefektivn´ı investice m˚ uˇze pˇriv´est podnik do finanˇcn´ı t´ısnˇe ˇci k u ´padku. Proto ˇ r´ızen´ı investic a inovac´ı patˇ r´ı k z´ akladn´ım strategick´ ym u ´ kol˚ um podniku.
12.2
Sdruˇ zov´ an´ı podnik˚ u, internacionalizace
Tvrd´ y konkurenˇcn´ı boj vede k proces˚ um zvyˇsuj´ıc´ı se koncentrace ekonomick´e moci na stranˇe jednˇech a oslabov´ an´ı pozic na trz´ıch u druh´ ych. Koncentrace znamen´a soustˇred’ov´ an´ı podnikatelsk´ ych ˇcinnost´ı i v´ yrobn´ıch zdroj˚ u (pr´ace, vˇecn´eho i finanˇcn´ıho kapit´ alu) do st´ale vˇetˇs´ıch podnikatelsk´ ych celk˚ u, kter´e ˇcasto pˇresahuj´ı hranice jednoho st´ atu a rozˇsiˇruj´ı se po cel´em svˇetˇe. Tato koncentrace ekonomick´e s´ıly m´a 2 smˇery, kter´e se projevuj´ı jako: • Majetkov´ y a velikostn´ı r˚ ust podniku, kter´ y b´ yv´a spojen i s r˚ ustem jeho trh˚ u ˇci zvyˇsuj´ıc´ım se pod´ılem na st´avaj´ıc´ıch trz´ıch, (jde o tzv. vˇecnou koncentraci) nebo • organizaˇcn´ı spojen´ı v´ıce podnik˚ u pod jednu stˇrechu, jednu organizaci, a to vˇcetnˇe spojen´ı mezin´ arodn´ıho (jedn´a se o organizaˇcn´ı koncentraci). Tato druh´ a sloˇzka u ´ˇcelov´eho spojov´an´ı podnik˚ u m´a nˇekolik moˇzn´ ych forem:
Dva smˇery koncentrace
Formy spojov´ an´ı
• Akvizice (pˇrevzet´ı jin´eho podniku) – silnˇejˇs´ı podnik pˇrevezme slabˇs´ı, • F´ uze (splynut´ı) – dva (ˇci v´ıce) podniky splynou v nov´ y (tˇret´ı) podnik. Oba zp˚ usoby znamenaj´ı z´anik dosavadn´ı pr´ avn´ı a ekonomick´e samostatnosti alespoˇ n jednoho zu ´ˇcastn´ık˚ u. • Joint-venture (spoleˇcn´e podnik´an´ı, obvykle se zahraniˇcn´ım u ´ˇcastn´ıkem) znamen´a, ˇze vstupuj´ıc´ı u ´ˇcastn´ık podnik´ a s p˚ uvodn´ım spoleˇcnˇe na z´akladˇe sv´e majetkov´e nebo finanˇcn´ı u ´ˇcasti, popˇr´ıpadˇe pˇred´an´ım sv´eho know-how (licence). • Neform´ aln´ı sdruˇ zen´ı (m˚ uˇze b´ yt i v´ıce podnik˚ u) znamen´a uchov´an´ı si ekonomick´e i pr´avn´ı samostatnosti, vytvoˇren´ı oblast´ı spoleˇcn´eho z´ajmu a jejich spolupr´aci v dan´e oblasti (napˇr´ıklad spoleˇcn´eho v´ yzkumu a v´ yvoje pro sdruˇzen´e podniky). • D˚ usledkem s´ıl´ıc´ı koncentrace m˚ uˇze b´ yt i rozdˇ elen´ı podniku na dva ˇci v´ıce nov´ ych celk˚ u. Toto rozdˇelen´ı m˚ uˇze b´ yt dobrovoln´e, ale i nucen´e (viz soudn´ı pˇr´ıkaz k rozdˇelen´ı Microsoftu v USA). Rostouc´ı koncentrace, kter´a je v´ ysledkem u ´spˇeˇsnosti, expanze, anebo naopak oslabov´an´ı ˇci zaost´ av´an´ı nˇekter´ ych podnik˚ u za svˇetov´ ym rozvojem, m´ a sv´e ekonomick´e hranice, nebot’ i kdyˇz v´ yrobn´ı koncentrace m´a za n´ asledek obvykle sniˇzov´ an´ı n´ aklad˚ u, pˇrepravn´ı n´ aklady rostou. Pˇrepravn´ı n´aklady jsou pak ˇcasto limitem pro pˇr´ıliˇsnou koncentraci. Na druh´e stranˇe m´a koncentrace ekonomick´e s´ıly jist´e omezen´ı v pr´avn´ı oblasti, nebot’ vˇsechny vyspˇel´e st´aty s trˇzn´ı ekonomikou vytv´aˇrej´ı pr´avn´ı bari´ery k pˇr´ıliˇsn´e moci siln´ ych ekonomick´ ych celk˚ u prostˇrednictv´ım antimonopoln´ıch u ´ˇrad˚ u. Koncentrace ekonomick´e s´ıly, vytv´aˇren´ı oligopol˚ u ˇci monopol˚ u znamen´a naruˇsen´ı voln´e a svobodn´e hospod´aˇrsk´e soutˇeˇze a negativn´ı vliv na regulaˇcn´ı ˇcinnost trˇzn´ıho mechanizmu. Znaˇcn´a ˇc´ast v´ yroby, obchodu a sluˇzeb je v souˇcasn´em svˇetˇe zajiˇst’ov´ana n´ arodn´ımi nebo TNC i nadn´arodn´ımi korporacemi (TNC), tj. transnacion´aln´ımi korporacemi. Korporace maj´ı a formy korporac´ı ˇcasto podobu:
168
12.3 Sanace a z´anik podniku • • • • •
trustu, kartelu, holdingu, koncernu nebo konsorcia.
ˇ Cesk´ y pr´avn´ı ˇr´ad neuv´ad´ı pojem konsorcium, obˇcansk´ y z´akon´ık vˇsak obsahuje definici pojmu sdruˇzen´ı, nav´ıc je v platnosti i samostatn´ y z´akon o sdruˇzen´ı. V trustu jednotliv´e podniky nemaj´ı vlastn´ı ekonomickou a vˇetˇsinou ani pr´avn´ı samostatnost Kartel je pouze smluvn´ı spojen´ı samostatn´ ych subjekt˚ u. Holding je spojen´ı v´ıce subjekt˚ u pod ˇr´ızen´ım holdera (mateˇrsk´e organizace), kter´ y v dceˇrinn´ ych podnic´ıch vlastn´ı rozhoduj´ıc´ı pod´ıl. Koncern je zaloˇzen bud’ na kapit´alov´em z´akladˇe nebo smlouvˇe samostatn´ ych podnik˚ u, podl´ehaj´ıc´ıch veden´ı koncernu, kter´ y jako celek ˇz´ adnou pr´avn´ı subjektivitu nem´a a kde nejvyˇsˇs´ı veden´ı urˇcuje hlavn´ı smˇery rozvoje cel´eho koncernu. Konsorcium je u ´ˇcelov´e a vˇetˇsinou doˇcasn´e sdruˇzen´ı podnik˚ u k realizaci jednoho ˇci v´ıce ekonomick´ ych akc´ı na spoleˇcn´ yu ´ˇcet a za u ´ˇcasti vˇsech ˇclen˚ u konsorcia.
12.3 F´ aze u ´padku
Sanace a z´ anik podniku
ˇ S podnik´an´ım je spjato i riziko u ´padku, bankrotu a z´aniku. Casto m˚ uˇze b´ yt u ´padek velmi rychl´ y, daleko ˇcastˇejˇs´ı je vˇsak postupn´ yu ´padek prob´ıhaj´ıc´ı v nˇekolika f´az´ıch: • kles´ a objem v´ ykon˚ u, • kles´ a rentabilita, yˇsen´a potˇreba pracovn´ıho kapit´alu (to znamen´a, ˇze se zhorˇsuje ka• projevuje se zv´ pit´ alov´ a struktura), • zaˇc´ın´ a se projevovat platebn´ı neschopnost (znamen´a postupnou ztr´atu likvidity). Pokud dos´ahne podnik trval´e platebn´ı neschopnosti a nen´ı sto uspokojovat pohled´avky vˇeˇritel˚ u, je povinen management s´am poˇza´dat obchodn´ı soud o prohl´aˇsen´ı konkurzu, pokud tak dˇr´ıve neuˇcin´ı jeho vˇeˇritel´e.
Pˇr´ıˇciny intern´ı a extern´ı
´ Upadek m˚ uˇze m´ıt ˇradu pˇr´ıˇcin. Ty mohou b´ yt intern´ı a extern´ı. Intern´ı jsou vesmˇes zp˚ usobeny chybami pˇri ˇr´ızen´ı podniku a vˇetˇsinou je za nˇe dosavadn´ı management zodpovˇedn´ y. Extern´ı pˇr´ıˇciny ˇcasto nem˚ uˇze ovlivnit ani sebelepˇs´ı management a b´ yv´ a ˇcastou chybou, ˇze i v takov´em pˇr´ıpadˇe je management odvol´ av´ an. a) Intern´ı pˇr´ıˇciny u ´padku ˇci krize jsou zp˚ usobeny faktory jako jsou: • • • • •
chyby v ˇr´ızen´ı (napˇr´ıklad nezkuˇsen´ y, neinformovan´ y manaˇzer), chyby pˇri jedn´ an´ı a v komunikaci se z´akazn´ıky, chyby pˇri jedn´ an´ı s dodavateli, penˇeˇzn´ımi institucemi atd., ˇspatnˇe prov´ adˇen´ y marketing, pˇr´ıliˇsn´a z´avislost na vybran´em segmentu trhu (n´ahl´ y odklon spotˇrebitelsk´eho z´ ajmu) apod.
b) Extern´ı pˇr´ıˇciny • • • •
zmˇena legislativy, politick´e vlivy (rozhodnut´ı EU ˇci dom´ac´ıch nadˇr´ızen´ ych org´an˚ u), finanˇcn´ı a mˇenov´ a situace st´atu (zmˇena u ´rokov´ ych sazeb, zruˇsen´ı dotac´ı atd.), f´ aze hospod´ aˇrsk´eho cyklu (recese ˇci krize ekonomiky st´atu).
Kapitola 12. Rozvoj podniku, sdruˇzov´an´ı, internacionalizace, sanace, z´anik podniku
169
Pokud se zaˇcnou projevovat zn´ amky postupn´eho u ´padku a management, respektive vlastn´ıci tuto skuteˇcnost dok´ aˇz´ı vˇcas zachytit, existuje moˇznost z´achrany existence a nˇekdy i obratu k budouc´ı prosperitˇe. Kroky, kter´e vedou k zajiˇstˇen´ı moˇzn´e, byt’ redukovan´e existence podniku, se oznaˇcuj´ı jako sanace“. ”
Definice sanace
Sanace je tedy soubor opatˇren´ı, kter´e podnik´ a vlastn´ık nebo management (ˇcasto nov´y management) k ozdravˇen´ı a obnovˇe v´ykonnosti, rentability a produktivity podniku. Sanaˇcn´ı opatˇren´ı se liˇs´ı z hlediska strategick´eho (kr´atkodob´ a sanaˇcn´ı opatˇren´ı nebo dlou- Sanaˇcn´ı hodob´a) ˇci z hlediska subjektu prov´adˇen´ı (vlastn´ı sanaˇcn´ı opatˇren´ı podniku nebo vnˇejˇs´ı opatˇren´ı z´ akrok). Sanace se d´ ale z hlediska rozsahu sanace soustˇred’uj´ı do tˇechto moˇzn´ ych oblast´ı sanace: a) V´yroby, kde se m˚ uˇze pouˇz´ıt ˇrady opatˇren´ı jako napˇr´ıklad: • • • • • • •
z´ uˇzen´ı v´ yrobn´ıho sortimentu, sn´ıˇzen´ı (odprodej) ˇc´ asti v´ yrobn´ıch kapacit, omezen´ı m´ alo ziskov´ ych v´ yrob (likvidace i cel´ ych provoz˚ u, z´avod˚ u), zv´ yˇsen´ı kvality v´ yrobk˚ u a zapojen´ı dodatkov´ ych sluˇzeb, zlepˇsen´ı technologie, technick´e u ´rovnˇe a inovace v´ yrobk˚ u, u ´spory energie a strategick´ ych surovin (obvykle jejich cena trvale roste), zv´ yˇsen´ı produktivity, v´ ykonnosti a intenzity pr´ace atd.
b) Prodeje, kde se zav´ adˇej´ı opatˇren´ı typu: • • • • • •
nov´e formy prodeje, rozˇs´ıˇren´ı segmentu trhu, cenov´ a opatˇren´ı (slevy, bonusy), nov´ a reklama, propagace, dalˇs´ı servisn´ı sluˇzby, ˇskolen´ı prodejc˚ u vˇcetnˇe v´ ymˇeny atd.
aln´ı opatˇren´ı, kter´e je obvykle to prvn´ı, kter´e vlastn´ık udˇel´a, nebot’ sanaci pak c) Person´ prov´ ad´ı nov´ y management. Jedn´a se tedy o opatˇren´ı typu: • v´ ymˇena managementu (odvol´an´ı nˇekter´ ych manaˇzer˚ u, popˇr´ıpadˇe cel´eho managementu), • zmˇena organizaˇcn´ı struktury (reorganizace), • zaveden´ı nov´ ych motivaˇcn´ıch stimul˚ u atd. d) Finanˇcn´ı opatˇren´ı, kter´e se projevuje pˇr´ısnˇejˇs´ımi pravidly na ˇcerp´an´ı finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u, zv´ yˇsenou hospod´arnost´ı, u ´sporami urˇcit´ ych v´ ydajov´ ych poloˇzek atd. Sanac´ı podniku se ˇcasto dos´ahne obnovy v´ ykonnosti, je nastartov´an proces, kter´ y m˚ uˇze v´est k budouc´ı prosperitˇe. Takov´ yto v´ ysledek sanace se oznaˇcuje jako turnaround“. Pokud se ” vˇsak ani sanaˇcn´ım opatˇren´ım nepodaˇr´ı zajistit obnovu u ´spˇeˇsnosti podniku, je tˇreba uvaˇzovat o z´ aniku a zruˇsen´ı. Z´anik podniku je moˇzn´ y nˇekolika zp˚ usoby. Uˇz byly uvedeny cesty sluˇcov´an´ı podnik˚ u, Bankrot popˇr´ıpadˇe rozdˇelen´ı, kter´e se prov´adˇej´ı jeˇstˇe v pr˚ ubˇehu existence podniku a jej´ı ˇcinnosti. Proces postupn´e ztr´aty v´ ykonnosti, u ´padku ˇci krize vˇsak m˚ uˇze skonˇcit bankrotem a definitivn´ım z´anikem. To je charakteristick´e pˇredevˇs´ım u obchodn´ıch spoleˇcnost´ı. Tato moˇznost je pops´ ana podrobnˇeji hned v prvn´ı kapitole t´eto publikace.
170
12.3 Sanace a z´anik podniku
Shrnut´ı:
• Rozvoj podniku obsahuje dva z´akladn´ı pˇredpoklady pro budoucnost, a to obnovu st´ avaj´ıc´ıho dlouhodob´eho majetku (restituce) a nov´e investice. • Obnovou dlouhodob´eho hmotn´eho majetku rozum´ıme poˇrizov´ an´ı nov´eho dlouhodob´eho hmotn´eho majetku vˇcetnˇe jeho u ´drˇzby a oprav. • K obnovˇe dlouhodob´eho majetku podnik pˇristupuje v pˇr´ıpadˇe nahrazen´ı opotˇrebovan´ ych zaˇr´ızen´ı nov´ ymi, v pˇr´ıpadˇe podstatn´eho zv´ yˇsen´ı objemu sv´e hlavn´ı ˇcinnosti a v pˇr´ıpadˇe zmˇeny pˇredmˇetu hlavn´ı ˇcinnosti. an´ı o obnovˇe dlouhodob´eho majetku je nutn´e posoudit technick´ y stav • Pˇri rozhodov´ a technickou u ´roveˇ n zaˇr´ızen´ı. D´ ale je nutn´e prov´est anal´ yzu investiˇcn´ıch cykl˚ u dlouhodob´eho majetku. K tomu je potˇreba zn´at vstupn´ı cenu majetku, rok jeho poˇr´ızen´ı, dobu odpisov´ an´ı a dobu, po n´ıˇz jsou vynakl´ad´any potˇrebn´e finanˇcn´ı prostˇredky. • Investiˇcn´ı ˇcinnost zamˇeˇrenou na obnovu hmotn´ ych investic zajiˇst’uj´ı ve v´ yrobn´ıch a obchodn´ıch podnic´ıch investiˇcn´ı u ´tvary, rozhodov´an´ı o finanˇcn´ıch investic´ıch patˇr´ı ku ´kol˚ um finanˇcn´ıch u ´tvar˚ u. • Obnovu dˇel´ıme na prostou, rozˇs´ıˇrenou a z´ uˇzenou. • Investic´ı podniku rozum´ıme penˇeˇzn´ı v´ ydaj, u nˇehoˇz se oˇcek´av´a pˇremˇena na budouc´ı pˇr´ıjem bˇehem obdob´ı delˇs´ıho neˇz jeden rok. • Rozliˇsujeme tˇri z´ akladn´ı skupiny investic: hmotn´e, nehmotn´e a finanˇcn´ı. ych investiˇcn´ıch c´ıl˚ u je nutn´e zvolit vhodn´ y postup, tedy urˇcitou • K dosaˇzen´ı stanoven´ investiˇcn´ı strategi´ı. • Kaˇzd´ y podnik by mˇel m´ıt svoji rizikovou politiku. • Koncentrace ekonomick´e s´ıly m´ a 2 smˇery: velikostn´ı r˚ ust a organizaˇcn´ı r˚ ust. • Znaˇcn´a ˇc´ ast v´ yroby, obchodu a sluˇzeb je v souˇcasn´em svˇetˇe zajiˇst’ov´ ana n´ arodn´ımi nebo i nadn´ arodn´ımi korporacemi (TNC), tj. transnacion´aln´ımi korporacemi. • S podnik´ an´ım je spjato i riziko u ´padku, bankrotu a z´aniku. y • Sanace je soubor opatˇren´ı, kter´e podnik´a vlastn´ık nebo management (ˇcasto nov´ management) k ozdravˇen´ı a obnovˇe v´ ykonnosti, rentability a produktivity podniku.
Pojmy k zapamatov´ an´ı:
• • • • • • • • • • • • • •
Obnova dlouhodob´eho majetku Obnova majetku prost´ a, z´ uˇzen´ a, rozˇs´ıˇren´a Investiˇcn´ı strategie Risk management Akvizice F´ uze Joint-venture Neform´ aln´ı sdruˇzen´ı TNC Trust Kartel Holding Konsorcium Sanace podniku
Kapitola 12. Rozvoj podniku, sdruˇzov´an´ı, internacionalizace, sanace, z´anik podniku
171
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Co rozum´ıme obnovou dlouhodob´eho hmotn´eho majetku? Jak´e zn´ ate formy obnovy majetku? Jak´e u ´daje jsou nutn´e pro anal´ yzu investiˇcn´ıch cykl˚ u? Jak byste definovali pojem investice? Jak´e zn´ ate druhy investic? Jak´e zn´ ate investiˇcn´ı strategie? Co se rozum´ı pod pojmem risk management“? ” Jak´e zn´ ate formy internacionalizace podnik´an´ı? Co jsou to TNC? Co rozum´ıte pod pojmem sanace podniku?
Autotest: 1. Pˇri sestavov´ an´ı finanˇcn´ıho pl´anu pro v´ ypoˇcty obnovy bereme v u ´vahu: (a) pouze u ´ˇcetn´ı odpisy dlouhodob´eho majetku (b) pouze daˇ nov´e odpisy (c) oba druhy odpis˚ u s moˇznost´ı korekce pˇredpokl´adan´e inflace 2. Nejˇcastˇejˇs´ım typem inovac´ı jsou: (a) pr˚ ukopnick´e inovace (b) ordin´ern´ı inovace (c) technologick´e inovace 3. Investic´ı podniku rozum´ıme penˇeˇzn´ı v´ ydaj: (a) u nˇehoˇz se oˇcek´av´a pˇremˇena na budouc´ı pˇr´ıjem bˇehem obdob´ı delˇs´ıho neˇz jeden rok (b) kter´ y je urˇcen na u ´drˇzbu dosavadn´ıho dlouhodob´eho majetku (c) kter´ y je urˇcen na opravy dosavadn´ıho dlouhodob´eho majetku 4. Pokud m´a investice n´ızk´e riziko odchylek od poˇzadovan´eho v´ ynosu z investice, ale vˇetˇsinou poskytuje n´ızk´e v´ ynosy hovoˇr´ıme o investiˇcn´ı strategii: (a) konzervativn´ı (b) agresivn´ı (c) degresivn´ı 5. Pokud silnˇejˇs´ı podnik pˇrevezme slabˇs´ı hovoˇr´ıme o: (a) f´ uzi (b) akvizici (c) joint-venture
172
ˇ ast II C´
Management
173
Kapitola 13
Z´ akladn´ı pojmy ˇ r´ızen´ı, managementu a organizace Popis lekce: ´ Uvodn´ ı lekce studia managementu pˇrin´ aˇs´ı pˇrehled z´akladn´ıch pojm˚ u managementu, jejich objasnˇen´ı, znaky, funkce a pouˇzit´ı. Od historick´eho pojmu ˇr´ızen´ı se postupuje k rozvoji managementu, kter´ y byl p˚ uvodnˇe pojmem vyskytuj´ıc´ım se v oblasti pr˚ umyslu. Dnes byla z´akladn´ı funkce pˇrejaty do mnoha dalˇs´ıch odvˇetv´ı a obor˚ u. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 13.1 13.2 13.3 13.4
Pojem ˇr´ızen´ı V´ yvoj teoretick´ ych n´ azor˚ u na ˇr´ızen´ı Styl ˇr´ızen´ı Funkce ˇr´ızen´ı
Lekce poskytuje u ´ˇcastn´ıkovi kurzu struˇcn´e charakteristiky uveden´e tematiky a pomoc´ı u ´kol˚ u motivuje k vlastn´ı aplikaci ve vybran´e oblasti. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Organizace, ˇr´ızen´ı, management, manaˇzer, klasick´a ˇskola ˇr´ızen´ı, ˇcasov´e studie, pohybov´e studie, normov´ an´ı pr´ace, p´asov´a v´ yroba, v´ yrobn´ı linky. Motivace k lekci: Po pˇreˇcten´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • • • • •
vysvˇetlit co rozum´ıte pod pojmem ˇr´ızen´ı, vysvˇetlit co rozum´ıte pod pojmem management, struˇcnˇe definovat r˚ uzn´e formy managementu, urˇcit dobu a souvislosti spjat´e s rozvojem vˇedy o ˇr´ızen´ı, definovat r˚ uzn´e styly ˇr´ızen´ı, struˇcnˇe charakterizovat jednotliv´e styly ˇr´ızen´ı, vyjmenovat funkce ˇr´ızen´ı.
175
176
13.1
13.1 Pojem ˇr´ızen´ı
Pojem ˇ r´ızen´ı
Zaˇcneme nejprve trochou historie, nebot’ ta je uˇcitelkou pro kaˇzd´eho z n´as. Moˇzn´a, ˇze jste i Vy v ml´ad´ı ˇcetli dobrodruˇzn´e kn´ıˇzky z dˇejin naˇsich prapˇredk˚ u, kn´ıˇzky ilustrovan´e mal´ıˇrem Burianem a ocitli se tak alespoˇ n v duchu v dob´ach velmi minul´ ych.
ˇ ızen´ı R´
Je pravdˇepodobn´e, ˇze jiˇz v d´avn´e historii lidstva, v obdob´ı vzniku prvn´ıch forem skupinov´eho souˇzit´ı, v obdob´ı vzniku komunikace mezi lidsk´ ymi jedinci, vznikly a postupnˇe se vytv´aˇrely r˚ uzn´e formy organizace ˇcinnost´ı lid´ı. Zat´ımco lze usoudit, ˇze na poˇca´tku mˇely prvn´ı formy organizace charakter obrann´ y nebo u ´ toˇcn´ y a prim´arnˇe hospod´ aˇrsk´ y (k zajiˇstˇen´ı obˇzivy), s v´ yvojem lidsk´e spoleˇcnosti, s n´ar˚ ustem civilizaˇcn´ıch prvk˚ u se vytv´ aˇ rely r˚ uzn´ e formy ych sf´er´ach ˇcinnosti jedince a komunity. Tak se postupnˇe vytv´aˇrely organizace i v jin´ syst´ emy zabezpeˇcuj´ıc´ı a zdokonaluj´ıc´ı nejen pracovn´ı procesy, ale i soustavy v´ ychovy, zdravotnictv´ı, dopravy, informatiky atd. Vznik a v´ yvoj tˇechto soustav si vyˇzadoval jiˇz od sam´eho poˇc´atku rovnˇeˇz zp˚ usob organizace, vl´ady, ˇr´ızen´ı ˇzivota spoleˇcnosti, vynutil si tedy vznik samotn´ ych institut˚ u, n´ astroj˚ u ˇr´ızen´ı a v souvislosti s t´ım i pˇred´ av´an´ı obecn´ ych poznatk˚ u o ˇr´ızen´ı, ˇr´ıd´ıc´ıch mechanismech, metod´ach, praktik´ach a n´astroj´ıch. Zp˚ usob organizace z´avisel a z´avis´ı na stupni pozn´an´ı, na zkuˇsenostech, znalostech, poznatc´ıch ˇclovˇeka, na rozvoji civilizace, u ´ rovni spoleˇcnosti, vˇedˇe i mor´ alce. Zat´ımco p˚ uvodnˇe ˇclovˇek organizoval sv˚ uj ˇzivot a ˇzivot sv´ ych souputn´ık˚ u na z´akladˇe zkuˇsenost´ı, v d˚ usledku prudk´eho n´astupu vˇedy a techniky do vˇsech oblast´ı v´ yvoje spoleˇcnosti, s obrovsk´ ym rozˇs´ıˇren´ım informac´ı, internacionalizac´ı a globalizac´ı svˇeta, soci´aln´ımi probl´emy, dopady modern´ıch technologi´ı na ˇzivot ˇclovˇeka atd., vzr˚ ust´ au ´ loha ˇr´ızen´ı nejen v hospod´ aˇrsk´e sf´eˇre, ale i ve vˇsech oblastech spoleˇcnosti, a to i v celosvˇetov´em mˇeˇr´ıtku. Jako kaˇzd´a jin´a vˇeda se i vˇeda o ˇr´ızen´ı vyv´ıj´ı a obecn´e z´ akonitosti organizov´an´ı a ˇr´ızen´ı jsou aktualizov´any st´ ale vznikaj´ıc´ımi poznatky, metodami, principy, kter´e maj´ı jeden spoleˇcn´ y c´ıl: zdokonalovat proces ˇr´ızen´ı, vytv´ aˇret optim´aln´ı organizace k dosaˇzen´ı stanoven´ ych c´ıl˚ u. ˇ ızen´ı je tedy jako spoleˇcensk´ R´ y jev pojmem historick´ ym, prov´azej´ıc´ım lidstvo v kaˇzd´e civilizovan´e formˇe jeho v´ yvoje. Kaˇzd´ a z dosavadn´ıch etap v´ yvoje lidstva se vyznaˇcovala urˇcitou formou organizace a ˇr´ızen´ı spoleˇcnosti. Nˇekter´e civilizace n´am zanechaly pr´avˇe i v oblasti organizace a ˇr´ızen´ı, v uspoˇr´ ad´an´ı spoleˇcnosti, v´ ykonu st´ atn´ı a veˇrejn´e spr´avy, v oblasti ekonomick´e teorie rozvoje spoleˇcnosti, legislativy apod., myˇslenkov´e hodnoty, kter´e jsou bezprostˇrednˇe spjat´e se syst´emem spoleˇcensk´ ych vztah˚ u, s naz´ır´an´ım na ˇclovˇeka a jeho funkci, postaven´ı ve spoleˇcnosti a obecnˇe pak i jako smysl lidsk´eho ˇzivota; smysl existence atd., prom´ıtaj´ıc´ı se v r˚ uzn´ ych filozofick´ ych smˇerech pˇredch´azej´ıc´ıch etap. O mnoh´e z tˇechto hodnot, prac´ı a n´azor˚ u se op´ır´a spoleˇcnost jednadvac´at´eho stolet´ı dodnes. Organizace a ˇr´ızen´ı jako spoleˇcensk´a z´aleˇzitost zasahovala sv´ ymi postul´aty do obecn´ ych filozofick´ ych, sociologick´ ych, ekonomick´ ych a politick´ ych n´ azor˚ u, ˇcasto jsou praktick´ ym uplatnˇen´ım d˚ usledk˚ u pˇrevl´adaj´ıc´ıch spoleˇcensk´ ych n´ azor˚ u ˇci ideologi´ı a v konkr´etn´ı formˇe zasahuj´ı vztahy mnoh´ ych komunit, od nejmenˇs´ıch aˇz po velk´e st´ atn´ı celky. Zat´ımco napˇr´ıklad ve stˇredovˇeku byla kˇrest’ansk´a filozofie a moc katolick´e c´ırkve rozhoduj´ıc´ım ˇcinitelem, kter´ y vytv´aˇrel spoleˇcensk´e vztahy a ˇr´ıd´ıc´ı struktury cel´e Evropy, dvac´ at´e stolet´ı je charakterizov´ano n´astupem totalitn´ıch syst´em˚ u organizace a ˇr´ızen´ı spoleˇcnosti zaloˇzen´ ych na jin´em principu. Tyto syst´emy se pak uplatnily v daleko vˇetˇs´ı m´ıˇre a u ´zemnˇe vˇetˇs´ı ˇc´asti svˇeta. Z tohoto d˚ uvodu je pojem ˇr´ızen´ı a organizace pojmem znaˇcnˇe ˇsirok´ ym, nebot’ na cel´e dˇejiny lidstva je moˇzn´e se d´ıvat tak´e jako na dˇejiny r˚ uzn´ ych organizaˇcn´ıch forem a urˇcit´ ych syst´em˚ u ˇr´ızen´ı. V naˇsem pojet´ı, pro u ´ˇcely t´eto studijn´ı pom˚ ucky, se d´ale zamˇeˇr´ıme pouze na pojet´ı znaˇcnˇe uˇzˇs´ı a budeme ch´ apat pojem organizace a ˇr´ızen´ı“ pouze jako pojmy ryze ekonomick´eho ” charakteru, vztahuj´ıc´ımi se k v´yrobˇe, obchodu a sluˇzb´ am, tedy v´yhradnˇe k oblasti urˇcit´e aktivity hospod´ aˇrsk´ych subjekt˚ u.
Kapitola 13. Z´ akladn´ı pojmy ˇr´ızen´ı, managementu a organizace
177
´ Ukol k textu ˇ c. 27: Vzpomeˇ nte si z dˇejepisu na nˇejak´e formy organizace a ˇr´ızen´ı spoleˇcnosti, napˇr´ıklad staˇ ˇ ıma, Egypta apod. a jmenujte pojmenov´an´ı funkc´ı vrcholn´ rovˇek´eho Recka, R´ ych pˇredstavitel˚ u vl´ ady (Pˇr´ıklad: kr´ al). Historick´e n´azvy si vepiˇste do voln´eho ˇr´adku: . ........................................................................................ O organizaci a ˇr´ızen´ı budeme mluvit v tomto textu tedy pouze v souvislosti s urˇcit´ ym v´ ykonem skupin ˇcinnost´ı pˇri ˇr´ızen´ı a organizace pˇredevˇs´ım pr˚ umyslov´e v´ yroby, obchodu a sluˇzeb s t´ım, ˇze lze samozˇrejmˇe hovoˇrit i o ˇr´ızen´ı a organizace i jin´ ych struktur napˇr´ıklad v oblasti kultury, ˇskolstv´ı, zdravotnictv´ı atd. Byl to pˇredevˇs´ım rozvoj pr˚ umyslov´e v´ yroby, kter´ y v devaten´act´em a hlavnˇe dvac´at´em stolet´ı zp˚ usobil i nutnost hled´an´ı nov´ ych, adekv´atn´ıch ˇr´ıd´ıc´ıch struktur, ˇreˇsen´ı nov´ ych sloˇzit´ ych vz´ajemn´ ych vztah˚ u koordinace mezi v´ yrobn´ımi prostˇredky, lidmi navz´ ajem, mezi firmami i ekonomick´ ymi institucemi atd., tato ˇreˇsen´ı mnohdy vyˇzadovala i matematick´e postupy pˇri hled´ an´ı n´ avaznost´ı rytmu a taktu v´ yroby, ˇcasov´em sledu jednotliv´ ych operac´ı apod. Vˇsechny potˇreby pr˚ umyslov´e praxe pak podn´ıtily vznik a rozvoj teoretick´e discipliny zab´ yvaj´ıc´ı se pr´avˇe tˇemito probl´emy organizace a ˇr´ızen´ı pr˚ umyslov´ ych struktur. Byl to pr´avˇe rozvoj ˇr´ızen´ı a organizace v pr˚ umyslu, kter´ y pro tuto oblast spr´avy, ˇr´ızen´ı a organizace pr˚ umyslov´eho podniku pˇrinesl nov´e pojmenov´an´ı, a to management podniku“. ”
Management
Od tohoto obdob´ı, tj. od n´ astupu anglick´e pr˚ umyslov´e revoluce, zaˇc´ın´ ame oznaˇcovat procesy, zp˚ usoby a metody ˇr´ızen´ı pr˚ umyslov´ych celk˚ u jako management. Je to tedy oznaˇcen´ı pomˇernˇe nov´e, avˇsak st´ale se rozˇsiˇruj´ıc´ı i do jin´ ych sf´er lidsk´ ych aktivit, st´ale se obohacuj´ıc´ı o nov´e poznatky a uplatˇ nuj´ıc´ı komplex nˇekolika spoleˇcenskovˇedn´ıch, ale i technick´ ych vˇed. V souˇcasn´e dobˇe rozezn´av´ame kromˇe obecn´e teorie managementu jeˇstˇe jeho aplikace do r˚ uzn´ ych struktur a tak´e jeho d´ılˇc´ı formy. Pˇ r´ıklad: M˚ uˇzeme hovoˇrit o managementu zdravotnictv´ı, managementu st´atn´ı a veˇrejn´e spr´ avy apod., jako o aplikac´ıch obecn´e teorie. Teorie obecn´eho managementu je postupnˇe d´ale rozˇsiˇrov´ ana o d´ılˇc´ı specifick´e formy jako napˇr´ıklad: Formy • • • •
krizov´ y management, risk management, facility management (ˇr´ızen´ı podp˚ urn´ ych proces˚ u), management lidsk´ ych zdroj˚ u apod.
managementu
Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad aplikace: . ........................................................................................ Z´ aklady t´eto ekonomick´e vˇedy jsou poloˇzeny pˇredevˇs´ım v prac´ıch americk´eho inˇzen´yra F. W. Taylora. Jeho jm´eno je v ekonomii spjato s pracemi pˇredevˇs´ım z oblasti normov´ an´ı pr´ ace a racionalizace pr´ ace. V souvislosti s rozvojem pr˚ umyslov´e v´ yroby se vˇsak poznatky o ˇr´ızen´ı zaˇc´ınaj´ı shromaˇzd’ovat a rozv´ıjet nez´avisle na sobˇe ve vˇsech pr˚ umyslovˇe vyspˇel´ ych st´ atech a prakticky kaˇzd´ y z tˇechto st´ at˚ u v Evropˇe m´ a sv´eho v´ yznamn´eho pˇredstavitele v oblasti vˇedy a ˇr´ızen´ı. Pˇresto, nebo pr´avˇe proto, se v t´eto vˇedˇe rozv´ıjelo pozn´an´ı a formulace z´asad ˇr´ızen´ı v podstatˇe dvˇema smˇery:
Dva smˇery rozvoje
178
13.1 Pojem ˇr´ızen´ı
a) technick´ ym, b) psychologick´ ym. a) Technick´ y smˇ er Jedn´a se o smˇer zamˇeˇren´ y na obecnou racionalizaci, technick´ a ˇreˇsen´ı vazeb mezi v´ yrobn´ımi prvky, hled´ an´ı technick´ ych faktor˚ u rozvoje a optimalizace pr˚ ubˇehu v´ yrobn´ıho procesu atd. Tyto technick´e discipliny u ´st´ı v ˇradu matematicko-ekonomick´ych metod. Ekonometrie Matematicko-ekonomick´ e metody se zaˇc´ınaj´ı v n´asledn´em obdob´ı, pˇredevˇs´ım po druh´e
svˇetov´e v´alce rozv´ıjet v samostatnou vˇedeckou disciplinu, dnes pˇredstavuj´ı zcela samostatn´ y obor obsahuj´ıc´ı ˇradu r˚ uzn´ ych simulaˇcn´ıch, modelaˇcn´ıch, statistick´ ych, matematick´ ych metod s v´ıce ˇci m´enˇe prvky vyˇsˇs´ı matematiky, jejichˇz rozvoj byl pˇredevˇs´ım podm´ınˇen n´astupem poˇc´ıtaˇcov´e techniky. Ekonometrie pˇredstavuje samostatnou ekonomickou disciplinu uplatˇ nuj´ıc´ı a rozv´ıjej´ıc´ı tyto matematick´e prvky pˇri ˇr´ızen´ı a organizaci v´ yroby. b) Psychologick´ y smˇ er, v nˇemˇz je hlavn´ı pozornost je vˇenov´ana ˇclovˇeku jako podstatn´emu v´ yrobn´ımu prvku. Tyto psychologick´e teorie jsou zamˇeˇreny pak pˇredevˇs´ım na ot´azky motivace a zp˚ usoby veden´ı lid´ı v orientaci na optim´aln´ı pracovn´ı v´ ykon, ˇreˇsen´ı vlivu soci´aln´ıch skupin, psychologick´e faktory pr´ ace apod. Zat´ımco tedy z´asady, metody a postupy klasick´e, technicky zamˇeˇren´e metody ˇr´ızen´ı poj´ımaly lidsk´ y faktor v´ıcem´enˇe jako kaˇzd´ y jin´ y technick´ y prvek ve struktuˇre ˇr´ızen´ı, jako pasivn´ı, ˇr´ızen´ y objekt, tato druh´ a vˇetev vˇedy o ˇr´ızen´ı rozv´ıj´ı pr´avˇe specifick´e vlastnosti chov´ an´ı ˇclovˇeka v urˇcit´em soci´ aln´ım postaven´ı. Tato ˇca´st je pak u ´zce spjata i s psychologi´ı a sociologi´ı nebot’ tzv. behavior´aln´ı“ smˇery v teorii ˇr´ızen´ı maj´ı velmi podobn´e a podrobn´e rozpracov´an´ı ” pr´ avˇe v obou zm´ınˇen´ ych vˇed´ ach. Oba dva smˇery, klasick´ y, zamˇeˇren´ y v´ıce technicky, i ten zamˇeˇren´ y pˇredevˇs´ım na faktor ˇclovˇeka v procesu ˇr´ızen´ı, dostaly nov´ y impuls nejen rozmachem poˇc´ıtaˇcov´e ´ery, ale i teori´ı a prax´ı trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı po druh´e svˇetov´e v´alce. ´ Ukol k textu ˇ c. 28: Psychologick´ y smˇer definoval mimo jin´e i p˚ usoben´ı prostˇred´ı, barev, hluku atd. na v´ ykon ˇclovˇeka. Pokuste se nyn´ı odpovˇedˇet na u ´ˇcinky barev v pracovn´ım prostˇred´ı, nejprve sami (napˇr´ıklad uklidˇ nuj´ıc´ı, p˚ usob´ı dojmem tepla apod.), pak si ovˇeˇrte Vaˇse odpovˇedi se z´apisy v Kl´ıˇci. • Modr´ a barva je . . . . . . . . . . . . . . . . . . , pouˇz´ıv´a se proto v . . . . . . . . . . . . . . . . . . provozech, napˇr´ıklad v . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . • Zelen´ a barva je . . . . . . . . . . . . . . . . . . , pouˇz´ıv´a se proto v . . . . . . . . . . . . . . . . . . provozech, napˇr´ıklad v . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ a barva je . . . . . . . . . . . . . . . . . . . , pouˇz´ıv´a se proto v . . . . . . . . . . . . . . . . . . . provozech, • Zlut´ napˇr´ıklad v . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ • Cern´ a barva je . . . . . . . . . . . . . . . . . . , pouˇz´ıv´a se proto v . . . . . . . . . . . . . . . . . . provozech, napˇr´ıklad v . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . • B´ıl´ a barva je . . . . . . . . . . . . . . . . . . . , pouˇz´ıv´a se proto v . . . . . . . . . . . . . . . . . . . provozech, napˇr´ıklad v . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zmˇeny, nejistoty, nov´e pojmy, chov´an´ı trˇzn´ıch subjekt˚ u, ekonomick´a stabilita ˇci nestabilita, rizika podnik´an´ı, sloˇzitosti ˇr´ızen´ı, v´ yvoj nov´ ych organizaˇcn´ıch forem i nov´ ych metod trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı, nov´e formy platebn´ıch vztah˚ u atd., to vˇse se prom´ıtlo a nad´ ale prom´ıt´ a do
Kapitola 13. Z´ akladn´ı pojmy ˇr´ızen´ı, managementu a organizace
179
prudk´eho rozvoje t´eto vˇedy i jej´ı rychl´e realizace v ekonomick´e praxi. Pˇredevˇs´ım proto, ˇze teoretick´a fronta pˇrin´aˇs´ı nov´e poznatky, praxe je ovˇeˇruje v r˚ uzn´ ych sf´er´ach hospod´aˇrstv´ı, jsou d´ale obecn´e poznatky aplikov´any i mimo z´akladn´ı okruh pouˇzit´ı a teorie ˇr´ızen´ı pronikaj´ı i do jin´ ych oblast´ı. Zat´ımco v poˇca´tc´ıch pr˚ umyslov´e v´ yroby majitel, resp. skupina majitel˚ u vykon´avala souˇcasnˇe i funkci podnikatelskou, v modern´ım svˇetˇe jsou tyto skupiny oddˇeleny. Na jedn´e stranˇe obvykle stoj´ı vlastn´ıci, na druh´e stranˇe jimi placen´ı ˇr´ıd´ıc´ı pracovn´ıci – manaˇzeˇri, supluj´ıc´ı v z´ ajmu vlastn´ık˚ u jejich p˚ usoben´ı v podnikatelsk´e funkci. Klasick´ y vlastn´ık minul´eho stolet´ı byl vˇetˇsinou i v´ ykonn´ ym ˇreditelem, byl s´am sobˇe manaˇzerem, vˇetˇsinou osobnˇe ˇr´ıdil sv˚ uj podnik. S r˚ ustem velikosti podniku to v souˇcasn´e dobˇe jiˇz t´emˇeˇr nen´ı moˇzn´e, s jeho postaven´ım na trhu, sloˇzitost´ı obchodn´ıch vztah˚ u atd., se objem ˇr´ıd´ıc´ı pr´ace zvˇetˇsuje, v´ ykon ˇr´ıd´ıc´ı pr´ace se mus´ı dˇelit. Vznik´a tak postupnˇe struktura ˇr´ıd´ıc´ıch pracovn´ık˚ u, vznik´a nov´a profese, kter´ a jiˇz obvykle nen´ı spjata s vlastnictv´ım objektu. Jako kaˇzd´e jin´e podnik´an´ı i tato profese vyˇzaduje patˇriˇcn´e vzdˇel´an´ı, zkuˇsenosti i praktick´e dovednosti. Dnes existuj´ı vysok´e ˇskoly, kter´e pˇripravuj´ı budouc´ı ˇr´ıd´ıc´ı pracovn´ıky – manaˇzery pro v´ ykon jejich povol´an´ı. Tyto ˇskoly mohou posluchaˇci d´at urˇcit´e penzum vzdˇel´an´ı, zkuˇsenost´ı, nicm´enˇe v´ ykon manaˇzersk´e profese se do znaˇcn´e m´ıry bl´ıˇz´ı i k v´ ykonu kreativn´ıch povol´an´ı, nebot’ vyˇzaduje i nezbytnou m´ıru vlastn´ı tvoˇrivosti, osobn´ıch vlastnost´ı a stylu jedn´an´ı s lidmi. Pr´ avˇe z tohoto hlediska je tato ˇcinnost jednou z nejn´ aroˇcnˇejˇs´ıch a nejsloˇzitˇejˇs´ıch lidsk´ ych pracovn´ıch ˇcinnost´ı. Vyˇzaduje profesion´aln´ı pˇr´ıstup, vysokou v´ ykonnost, m´a velk´e n´aroky na psychiku lid´ı, osobn´ı kouzlo ˇci zp˚ usob p˚ usoben´ı na ostatn´ı lidi, vyˇzaduje vysokou adaptabilitu na neust´ale se mˇen´ıc´ı podm´ınky a situace, vysokou odolnost proti stres˚ um, napˇet´ı, pracovn´ı z´ atˇeˇzi, vysok´e odpovˇednosti atd. Nejv´ ykonnˇejˇs´ı manaˇzeˇri jsou vesmˇes mlad´ı lid´e, za nejproduktivnˇejˇs´ı manaˇzersk´ y vˇek se tak´e povaˇzuje obdob´ı mezi 30–40 lety vˇeku ˇclovˇeka. Technick´e znalosti, znalosti ˇr´ıd´ıc´ı pr´ace, metody atd., obvykle pro v´ ykon t´eto profese nejsou dostaˇcuj´ıc´ı. Dobr´ y manaˇzer mus´ı obst´ at pr´avˇe v onˇech neust´ ale se mˇen´ıc´ıch podm´ınk´ach trˇzn´ı ekonomiky, mus´ı se umˇet vyznat v ˇradˇe informac´ı, mus´ı je umˇet spr´avnˇe interpretovat, hodnotit je, mus´ı umˇet pl´anovat, rychle se rozhodovat a vytvoˇrit takovou organizaci, kter´a je schopna obst´ at v konkurenˇcn´ım boji. Dobˇr´ı manaˇzeˇri jsou tak´e vysoce cenˇeni v hospod´ aˇrsk´em svˇetˇe, jejich platy se v´ yraznˇe odliˇsuj´ı od pr˚ umˇeru, jejich pˇr´ınos pro chod a v´ yvoj podniku je obrovsk´ y. Dnes jsou tak´e ˇspiˇckov´ı manaˇzeˇri v podstatˇe internacion´ aln´ımi osobami, jsou schopni ˇr´ıdit rozs´ahl´e podniky kdekoliv na svˇetˇe a nen´ı v´ yjimkou, ˇze ˇspiˇckov´ y manaˇzer je pˇretahov´an a angaˇzov´an bez ohledu na st´ atn´ı pˇr´ısluˇsnost kdekoliv u svˇetov´ ych firem. Shrnut´ı:
• • • • • • • •
Pojem organizace a ˇr´ızen´ı m´a sv´e historick´e z´azem´ı. Jiˇz naˇsi prapˇredci mˇeli urˇcit´ y syst´em organizace a ˇr´ızen´ı sv´e komunity. Pojem st´ at znamen´ a urˇcitou organizaci i ˇr´ızen´ı. Pro rozvoj organizaˇcn´ıch struktur a syst´em˚ u ˇr´ızen´ı mˇel velk´ y vliv rozvoj pr˚ umyslov´e v´ yroby. Zakladatelem vˇedy o ˇr´ızen´ı a organizaci je americk´ y inˇzen´ yr Taylor. Taylor se vˇenoval pˇredevˇs´ım ot´azk´am ˇr´ızen´ı v´ yroby a organizace pr´ace. Jeho nejvˇetˇs´ı pˇr´ınos je v oblasti normov´an´ı a racionalizace pr´ace. Vˇeda o ˇr´ızen´ı a organizaci se rozv´ıjela dvˇema smˇery, technick´ ym a psychologick´ ym.
180
13.2 V´ yvoj teoretick´ ych n´azor˚ u na ˇr´ızen´ı
Pojmy k zapamatov´ an´ı:
• • • • • • • •
Organizace ˇ ızen´ı R´ Ekonometrie Technick´ y smˇer Psychologick´ y smˇer Normov´ an´ı pr´ ace Racionalizace pr´ ace Manaˇzer
Kontroln´ı ot´ azky:
1. Proˇc je pojem organizace a ˇr´ızen´ı pojmem historick´ ym? 2. Jak´ ymi smˇery se rozv´ıjela vˇeda o ˇr´ızen´ı? 3. S jak´ ymi pojmy se spojuje jm´eno Taylor? Pr˚ uvodce studiem: Touto ˇca´st´ı jsme V´as chtˇeli uv´est do svˇeta r˚ uzn´ ych organizaˇcn´ıch struktur, syst´em˚ u ˇr´ızen´ı, n´astroj˚ u ˇr´ızen´ı atd., tedy do svˇeta vazeb, vztah˚ u, spoleˇcensk´eho a technick´eho uspoˇra´d´an´ı vˇec´ı a lid´ı. Je to svˇet, s jehoˇz nˇekter´ ymi pojmy jste se jiˇz urˇcitˇe setkali napˇr´ıklad ve ˇskole. Vzpomeˇ nte si, jak je napˇr´ıklad organizov´ana ˇskoln´ı doch´azka, jak´e povinnosti a pr´ava jste mˇeli, co jste ve ˇskole mohli a co nesmˇeli, jak´e normy chov´an´ı byli ˇz´ adouc´ı a za co jste byli moˇzn´a i Vy trest´ ani. Stejnˇe tak bych mohl pouk´azat na syst´em zvan´ y rodina“, jej´ı ” uspoˇra´d´ an´ı, vztahy a vazby, chov´an´ı jej´ıch ˇclen˚ u atd. Moˇzn´a tedy, ˇze nˇekter´e pojmy, kter´e budu d´ale rozv´ıjet V´am budou zn´am´e, protoˇze si je dovedete pˇrev´est ze zn´am´eho prostˇred´ı do jin´e oblasti. My se spolu nyn´ı budeme zab´ yvat organizac´ı a ˇr´ızen´ım v oblasti v´ yroby, obchodu nebo sluˇzb´ ach, tedy v ˇcinnostech podnik´an´ı.
13.2
V´ yvoj teoretick´ ych n´ azor˚ u na ˇ r´ızen´ı
Jako i pro jin´e vˇedn´ı obory, tak i pro vˇedu o ˇr´ızen´ı plat´ı, ˇze k pochopen´ı dneˇsn´ıho stavu v n´azorech na ˇr´ızen´ı n´am poslouˇz´ı i znalost minulosti, tj. pozn´an´ı v´ yvojov´ ych etap vˇedy o ˇr´ızen´ı. Jiˇz ˇc´ınˇst´ı a babyl´onˇst´ı myslitel´e a ˇreˇct´ı filosofov´e na z´akladˇe zkoum´an´ı spoleˇcensk´e praxe zd˚ urazˇ novali urˇcit´e znaky, principy spr´ avn´e organizace pr´ace. Z naˇsich myslitel˚ u jmenujeme alespoˇ n J. A. Komensk´eho. Prvn´ı vˇedeck´e prvky se objevuj´ı s rozmachem trˇzn´ıch vztah˚ u ve vˇedeck´em syst´emu evidence a kontroly ve 14. stolet´ı v It´alii. Ale teprve nar˚ ustaj´ıc´ı rozsah kooperace pr´ace a nastupuj´ıc´ı pr˚ umyslov´a revoluce spolu s pokrokem vˇedy a techniky, vytvoˇrily podm´ınky i pro vznik a rozvoj samostatn´e vˇedy o ˇr´ızen´ı a organizaci pr´ace. Podnˇety k rozvoji vˇedy o ˇr´ızen´ı
Na poˇc´atku 19. stolet´ı se mnoz´ı autoˇri ve Francii a Anglii (Moor, Fourier, Saint Simon, Le Pay) zab´ yvaj´ı hlubˇs´ım zkoum´an´ım ot´azek organizace a ˇr´ızen´ı pr˚ umyslov´e v´ yroby, vztah˚ u v´ yroby a soci´aln´ıch str´ anek. Pˇrestoˇze se vˇsak kapitalistick´a v´ yroba v Evropˇe rozv´ıjela jiˇz v 16. stolet´ı, vznikaj´ı nejsilnˇejˇs´ı impulsy ke zkoum´an´ı jednotliv´ ych ot´azek ˇr´ızen´ı na pˇrelomu 19. a 20. stolet´ı v USA. Pˇr´ıˇcinami tohoto v´ yvoje bylo zejm´ena:
Kapitola 13. Z´ akladn´ı pojmy ˇr´ızen´ı, managementu a organizace
181
1. V USA v tomto obdob´ı existoval velk´ y vnitˇrn´ı trh chr´anˇen´ y cly a pˇredevˇs´ım snadno pˇr´ıstupn´e a velk´e pˇr´ırodn´ı bohatstv´ı, jako uhl´ı, nafta, zlato, barevn´e kovy atd. Pˇr´ızniv´e klimatick´e podm´ınky a u ´rodn´e p˚ udy umoˇzn ˇovaly rozv´ıjet levnou zemˇedˇelskou v´ yrobu. Za tˇechto okolnost´ı se v USA v tomto obdob´ı nejprogresivnˇeji rozv´ıj´ı pr˚ umyslov´a v´ yroba, kter´ a objektivnˇe vyˇzaduje nov´e metody ˇr´ızen´ı. USA postupnˇe zauj´ımaj´ı prvn´ı m´ısto ve svˇetˇe ve v´ yrobˇe surov´eho ˇzeleza a oceli, a to je v´ ychodiskem pro dalˇs´ı expanzi americk´eho pr˚ umyslu. V souvislosti s t´ımto v´ yvojem se souˇcasnˇe zrychloval proces koncentrace a centralizace kapit´alu, kter´ y vedl na pˇrelomu stolet´ı ke vzniku prvn´ıch monopol˚ u. Zostˇruj´ıc´ı se konkurence si st´ale ˇcastˇeji vynucovala pˇrechod od extenz´ıvn´ıho k intenzivn´ımu charakteru v´ yroby a do popˇred´ı se tedy dost´avaly ot´azky organizace a ˇr´ızen´ı v´ yroby. 2. Zkr´acen´ı pracovn´ı doby, mohutn´ y rozvoj pr˚ umyslu po skonˇcen´ı obˇcansk´e v´alky, vytvoˇrily relativn´ı nedostatek pracovn´ıch sil. Tyto okolnosti si vynutily soustˇredˇen´ı pozornosti k intenzifikaci konkr´etn´ı pr´ace a racionalizace pr´ace. ´ Ukol k textu ˇ c. 29: Jak byste definovali pojmy intenzifikace a racionalizace pr´ ace? Liˇs´ı se od sebe? Pokuste se o definici Vaˇs´ı pˇredstavy, ovˇeˇrte si V´aˇs n´azor s Kl´ıˇcem. Intenzifikace je . ........................................................................................ Racionalizace je . ........................................................................................ Hlavn´ı smˇery v´ yvoje teoretick´ ych koncepc´ı ˇr´ızen´ı v´ yroby vykrystalizovaly do podoby obecn´ ych princip˚ u ˇr´ızen´ı trˇzn´ı ekonomiky a vy´ ustily i do r˚ uzn´ ych ˇskol teorie ˇr´ızen´ı. Z nich nejzn´ amˇejˇs´ı je klasick´ aˇ skola teorie ˇ r´ızen´ı. Klasick´a ˇskola teorie ˇr´ızen´ı vznik´a na pˇrelomu 19. a 20. stolet´ı v USA a je spojov´ ana se jm´enem F. W. Taylora. V prvn´ı f´azi v´ yvoje teoretick´ ych n´azor˚ u pˇredstavitel˚ u t´eto ˇskoly pˇredch´ azej´ı snahy o: • zv´ yˇsen´ı v´ ykon˚ u dˇeln´ık˚ u odstranˇen´ım ztr´atov´ ych ˇcas˚ u, • ekonomizaci v´ yroby a minimalizaci n´aklad˚ u, • nahrazen´ı nahodil´eho ˇziveln´eho ˇr´ızen´ı ˇr´ızen´ım systematick´ ym. V podstatˇe ˇslo o zkoum´an´ı a urˇcen´ı organizaˇcnˇe technick´ ych princip˚ u ˇr´ızen´ı na z´akladˇe racionalizace pr´ ace. Pˇredstaviteli t´eto f´aze klasick´e ˇskoly jsou: Taylor, Gilberth, Ford. F. W. Taylor (1856–1915) je povaˇzov´an v˚ ubec za zakladatele vˇedeck´eho ˇr´ızen´ı. Principy jeho teorie odr´aˇzely objektivn´ı potˇrebu americk´ ych pr˚ umyslov´ ych podnik˚ u, rozv´ıjej´ıc´ıch se v podm´ınk´ ach ostr´e konkurence, zv´ yˇsit efektivitu v´ yrob. Jeho uˇcen´ı dalo z´aklad klasick´e teorii ˇr´ızen´ı. Z´ akladn´ım zdrojem vyˇsˇs´ı efektivnosti v´ yroby a t´ım i vyˇsˇs´ıch zisk˚ u byla intenzifikace pr´ ace, zaloˇzen´a na tehdejˇs´ıch poznatc´ıch vˇedy a technik. V pˇrechodu od organizace pr´ace zaloˇzen´e na empirismu, odhadech a intuici, k racion´ aln´ı organizaci pr´ace, spoˇc´ıvaj´ıc´ı na vˇedeck´ ych principech, je moˇzn´e spatˇrovat j´ adro taylorismu. Taylor ch´apal ˇr´ızen´ı jako pˇr´ısnou znalost toho: • co vedouc´ı chce, aby lid´e udˇelali, • aby to udˇelali nejl´epe, v nejkratˇs´ım ˇcase a nejlevnˇeji. Taylor nechtˇel ponechat na v˚ uli dˇeln´ık˚ u rychlost proveden´ı a rozsah v´ ykonu, ani nechtˇel setrv´avat na empirii a odhadech. Taylor˚ uv syst´em je zaloˇzen´ y na metodˇe analytick´eho
Hlavn´ı pˇredstavitel´e klasick´e ˇskoly
182
ˇ Casov´ e studie
13.2 V´ yvoj teoretick´ ych n´azor˚ u na ˇr´ızen´ı
normov´ an´ı, na uplatnˇ en´ı ˇ casov´ ych studi´ı. Snahu Taylora charakterizuje jeho n´azor: Udˇel´am vˇse, abych ˇclovˇeka propoˇcetl tak, jak jiˇz jsou propoˇcteny stroje“. Aby toho dos´ahl, ” rozloˇ zil cel´ y pracovn´ı proces na operace, u ´ kony a pohyby dˇ eln´ıka. Tyto prvky byly podrobnˇe a pˇresnˇe mˇeˇreny, vyhodnocov´ any a na jejich z´akladˇe stanoveny normy denn´ıho pracovn´ıho v´ ykonu dˇeln´ıka, oznaˇcovan´ y jako u ´kol“. ” Zvl´aˇstn´ı pozornost vˇenoval Taylor tak´e syst´emu odmˇen ˇ ov´an´ı, jako stimulaˇcn´ımu prvku v´ ykonu dˇeln´ıka. Pˇres vysokou odmˇenu za pˇrekraˇcov´an´ı denn´ıho v´ ykonu Taylor uzn´av´a, ˇze rozhoduj´ıc´ım faktorem ve v´ ysledc´ıch v´ yroby je z´ajem lid´ı ve v´ yrobn´ım procesu. V oblasti ˇr´ızen´ı zav´ad´ı do sv´eho syst´emu manufakturn´ı dˇelbu pr´ace, oddˇeluje funkce duˇsevn´ı pr´ ace spjat´e s bezprostˇredn´ım vykon´av´ an´ım fyzick´e pr´ace. Dosavadn´ı liniovou organizaci ˇr´ızen´ı d´ılen, v n´ıˇz byl dˇeln´ık podˇr´ızen jednomu vedouc´ımu, zmˇenil na funkˇcn´ı organizaci a vytvoˇril tzv. funkˇcn´ı ˇr´ızen´ı. Podstata spoˇc´ıvala v tom, ˇze dosavadn´ı pr´aci mistra rozdˇelil na nˇekolik u ´sek˚ u a vytvoˇril instituci nˇekolika funkˇcn´ıch mistr˚ u s pˇresnˇe vymezenou a specializovanou n´ apln´ı pr´ ace. ´ Ukol k textu ˇ c. 30: Taylor je zakladatelem ˇcasov´ ych studi´ı, kter´e se prov´adˇej´ı prostˇrednictv´ım sn´ımk˚ u pracovn´ıho dne. Po celou dobu pracovn´ı smˇeny jsou mˇeˇreny veˇsker´e ˇcasy u vˇsech ˇcinnost´ı i neˇcinnost´ı konkr´etn´ıch dˇeln´ık˚ u. Tyto sn´ımky pracovn´ıho dne se prov´adˇej´ı nˇekolikr´ at, pak se analyzuj´ı, vyhodnocuj´ı, zjiˇst’uje se pr˚ umˇern´ y ˇcas za standardn´ıch podm´ınek, hledaj´ı se moˇzn´e rezervy zp˚ usobuj´ıc´ı prostoje atd. Celkov´e v´ ysledky se pouˇzij´ı pro stanoven´ı norem. Tyto normy mohou b´ yt bud’ stanoveny jako normy v´ ykonov´e nebo ˇcasov´e. Pokuste se o jejich definice. Co si pˇredstavujete pod tˇemito pojmy? Normy jsou nezbytnou pom˚ uckou pro stanoven´ı odmˇen pracovn´ık˚ u, pro porovn´av´ an´ı jejich v´ ykon˚ u, jsou tedy d˚ uleˇzitou pom˚ uckou pro vlastn´ı ˇr´ızen´ı. a) Norma ˇcasov´ a . ........................................................................................ b) Norma v´ ykonov´ a . ........................................................................................ Pr˚ uvodce studiem: Z klasick´e ˇskoly teorie ˇr´ızen´ı V´ am uv´ ad´ıme jeˇstˇe nˇekolik stˇeˇzejn´ıch autor˚ u a jejich hlavn´ı pˇr´ınos pro teorii ˇr´ızen´ı, nebot’ pojmy, kter´e zavedli tito lid´e do vˇedy o ˇr´ızen´ı i bˇeˇzn´e ˇr´ıd´ıc´ı praxe, jsou st´ale aktu´aln´ı a s tˇemito pojmy se setk´ ate v dalˇs´ıch kapitol´ach t´eto publikace. Uv´ ad´ıme jen struˇcn´e popisy. F. B. Gilbreth (1868–1924)
Pohybov´e studie Therbligy
Vyˇsel z Taylorovy z´ asady anal´ yzy pracovn´ıch ˇcinnost´ı, avˇsak proti jeho ˇcasov´ ym studi´ım uv´adˇel, ˇze hlediskem vˇedeck´eho ˇr´ızen´ı nen´ı udˇelat nˇeco v nejkratˇs´ım ˇcase, ale udˇelat to ˇ jedin´ ym nejlepˇs´ım zp˚ usobem, nejmenˇs´ım poˇctem nej´ uˇcinnˇejˇs´ıch pohyb˚ u. Casov´ e studie rozˇ s´ıˇ ril na pohybov´ e. Objevil, ˇze vˇsechny ruˇcn´ı pracovn´ı ˇcinnosti se skl´adaj´ı z urˇcit´ ych z´akladn´ıch pohybov´ ych prvk˚ u, jejichˇz poˇcet je omezen. Optim´ aln´ı zp˚ usob kon´an´ı urˇcit´e pr´ ace z´ avis´ı na spr´avn´e kombinaci tˇechto prvk˚ u – therblig˚ u. (Pozn.: pro oznaˇcen´ı tˇechto prvk˚ u pouˇzil opaˇcn´eho ˇcten´ı sv´eho jm´ena). Taylorovy a Gilbrethovy pr´ace se staly z´akladem ergonomie. Gilbreth poprv´e prok´ azal, ˇze v´ ykon pracovn´ıka nez´ avis´ı jen na jeho fyzick´ ych a duˇsevn´ıch schopnostech, na technice, na v´ yˇsi mzdy, ale tak´e na jednotliv´ ych prvc´ıch pracovn´ıch podm´ınek, jak´ ymi jsou osvˇetlen´ı, barva, teplota, hluˇcnost, tvar a velikost pracovn´ıho odˇevu, tvar a design pracovn´ıch n´ astroj˚ u apod. Pr´ avˇe tyto aspekty jeho d´ıla patˇr´ı k z´ aklad˚ um ergonomie.
Kapitola 13. Z´ akladn´ı pojmy ˇr´ızen´ı, managementu a organizace
183
H. Ford (1863–1947) Rozvinul formu organizace a ˇr´ızen´ı velkov´ yroby. Podstatou nov´e organizace bylo uspoˇra´d´ an´ı pracovn´ıch prostˇredk˚ u a pracovn´ıch postup˚ u tak, aby zpracov´avan´ y pˇredmˇet prob´ıhal jednotliv´ ymi pracovn´ımi operacemi nepˇreruˇsovanˇe a plynule. Plynulost byla umoˇznˇena zaveden´ım dopravn´ıch p´ as˚ u, kter´e dopravovaly potˇrebn´e pˇredmˇety ke kompletaci aˇz k dˇeln´ıkovi a jejich pohyb souˇcasnˇe urˇcoval tempo pr´ace. Podobnˇe jako Taylor˚ uv syst´em, P´asov´a v´ yroba stejnˇe tak i Ford˚ uv zp˚ usob ˇr´ızen´ı zabezpeˇcoval: • pˇredem stanoven´ y postup zhotovov´an´ı v´ yrobku, • dod´ av´ an´ı pracovn´ıch pˇredmˇet˚ u dˇeln´ıkovi, • rozloˇzen´ı pracovn´ıho a v´ yrobn´ıho procesu na jednotliv´e sloˇzky. Vˇsichni tehdejˇs´ı v´ yznamn´ı pr˚ ukopn´ıci vˇedy o ˇr´ızen´ı se soustˇred’ovali na ˇr´ızen´ı pr´ace ve v´ yrobn´ım procesu. Rozvoj v´ yroby si vˇsak vynutil zamˇeˇren´ı pozornosti na zkoum´ani ot´ azek ˇr´ızen´ı podnik˚ u. Tento smˇer je druhou v´ yvojovou f´ azi klasick´e ˇskoly. Jeho hlavn´ım pˇredstavitelem je Henry Fayol, kter´ y uˇcinil pˇredmˇetem zkoum´an´ı samu ˇr´ıd´ıc´ı ˇcinnost, ˇcinnost vedouc´ıch pracovn´ık˚ u. Dalˇs´ımi smˇery, kter´ ymi se rozv´ıjelo pozn´an´ı a jeho realizace v hospod´aˇrsk´e praxi podnik˚ u i instituc´ı, byly smˇery kter´e se op´ıraly a op´ıraj´ı pˇredevˇs´ım o v´ ysledky v´ yzkum˚ u a v´ yvoje sociologie a psychologie. Obˇe vˇedn´ı discipliny maj´ı tak´e nemal´ y pod´ıl na cel´em rozvoji teorie ˇr´ızen´ı, v´ ysledky tˇechto vˇed st´ale v´ıce ovlivˇ nuj´ı postaven´ı ˇclovˇeka v pracovn´ım procesu. Vzhledem k tomu, ˇze tyto vˇedy zahrnuj´ı poznatky t´ ykaj´ıc´ı se hospod´aˇrsk´e sf´ery i do sv´eho vˇedn´ıho obzoru, nebudeme se jimi zab´ yvat v r´amci tohoto studia a pˇr´ıpadn´ı z´ ajemci se s nimi mohou sezn´ amit v ˇradˇe dalˇs´ıch specializovan´ ych publikac´ı ˇci kurz˚ u. Shrnut´ı:
• Nastupuj´ıc´ı pr˚ umyslov´ a revoluce je spjata se vznikem a rychl´ ym rozvojem vˇedy o ˇr´ızen´ı. • Z´ aklady vˇedy o ˇr´ızen´ı byly poloˇzeny v USA koncem 18. a zaˇc´atkem 20. stolet´ı. • R˚ uzn´e teoretick´e koncepce vy´ ustily do nˇekolika ˇskol teorie ˇr´ızen´ı. • Z´ aklad klasick´e ˇskoly teorie ˇr´ızen´ı poloˇzili F. W. Taylor, F. B. Gilbreth, H. Ford. • Z´akladem vˇedy o ˇr´ızen´ı je pr´ace F. W. Taylora, zn´am´e jsou jeho ˇcasov´e studie, kter´e vedly ke zdokonalen´ı normov´an´ı pr´ace. • F. B. Gilbreth vypracoval metody pohybov´ ych studi´ı, zd˚ uraznil z´avislost v´ ykonu i na jednotliv´ ych prvc´ıch pracovn´ıch podm´ınek. • H. Ford rozˇs´ıˇril formu organizace a ˇr´ızen´ı velkov´ yroby; zavedl p´asovou v´ yrobu. • Zkoum´ an´ım ot´ azek ˇr´ızen´ı podnik˚ u vytvoˇril dalˇs´ı smˇer vˇedy o ˇr´ızen´ı H. Fayol. • Dalˇs´ı u ´koly a smˇery rozvoje vˇedy o ˇr´ızen´ı jsou charakteristick´e uplatnˇen´ım sociologie a psychologie. Pojmy k zapamatov´ an´ı:
• • • • •
Normov´ an´ı pr´ ace ˇ Casov´ e sn´ımky Pohybov´e studie Ergonomie Hromadn´ a p´ asov´ a v´ yroba
184
13.3 Styl ˇr´ızen´ı
Kontroln´ı ot´ azka: ˇ ım se ponejv´ıce zab´ 1. C´ yvala klasick´a ˇskola teorie ˇr´ızen´ı? Pr˚ uvodce studiem: Rozvoj vˇedy o ˇr´ızen´ı je spjat s n´astupem hromadn´e v´ yroby, hled´an´ım optim´aln´ıho rytmu a taktu v´ yroby i racionalizac´ı ˇcinnosti dˇeln´ık˚ u. Kaˇzd´ y, kdo vystˇr´ıdal nˇekolik zamˇestn´an´ı nebo byl nˇekde na brig´ adˇe, se mohl sezn´amit s organizac´ı pr´ace ve v´ yrobn´ı jednotce, v zemˇedˇelstv´ı, stavebnictv´ı ˇci ve sluˇzb´ach. Mohl si povˇsimnout jedn´an´ı a chov´an´ı spolupracovn´ık˚ u, koleg˚ u, ale i nadˇr´ızen´ ych, mistra, vedouc´ıho provozu ˇci jin´eho vedouc´ıho pracovn´ıka. Jak jste se mohli v t´eto ˇca´sti pˇresvˇedˇcit, ˇrada odborn´ık˚ u, pˇredevˇs´ım technik˚ u, inˇzen´ yr˚ u ˇci psycholog˚ u, sociolog˚ u a dalˇs´ıch, se zab´ yvala a zab´ yv´ a moˇznostmi, jak zlepˇsit pracovn´ı prostˇred´ı, jak a ˇc´ım podn´ıtit z´ajem lid´ı o pr´aci, jak´ ym zp˚ usobem zv´ yˇsit v´ ykony cel´e firmy. Pokuste se i Vy nyn´ı na chvilku, neˇz se pust´ıte do ˇcten´ı dalˇs´ı ˇca´sti, zamyslet nad Vaˇsimi zkuˇsenostmi z organizace pr´ ace u V´ as doma, ve ˇskole, ve firmˇe, st´atˇe apod. a pokuste se alespoˇ n pro sebe formulovat, co byste si pˇra´li zlepˇsit, ˇc´ım byste pomohli, jak byste zaˇcali atd. Zamyˇslen´ı, uvˇedomov´an´ı si sv´ ych vlastn´ıch poznatk˚ u a soustˇredˇen´ı se na urˇcit´e probl´emy patˇr´ı k z´ akladn´ım pom˚ uck´ am distanˇcn´ıho zp˚ usobu uˇcen´ı se.
13.3 Dvˇe str´ anky ˇr´ızen´ı
Styl ˇ r´ızen´ı
ˇ ızen´ı je komplexn´ı funkc´ı ˇcinnost´ı kaˇzd´eho manaˇzera. Vˇsechny souˇc´asti, prvky, aspekty R´ v´ ykonu manaˇzersk´e profese se prom´ıtaj´ı do u ´spˇeˇsnosti ˇci ne´ uspˇeˇsnosti ˇr´ızen´ı. Kaˇzd´e ˇr´ızen´ı m´ a dvˇe str´ anky: 1. ˇr´ızen´ı vˇecn´ ych proces˚ u, tzv. procesn´ı ˇ r´ızen´ı, 2. ˇr´ızen´ı lid´ı, tzv. person´ aln´ı ˇ r´ızen´ı. 1. Procesn´ı ˇ r´ızen´ı se zab´ yv´a ˇr´ızen´ım proces˚ u, ˇcinnost´ı a operac´ı technick´ ych, technologick´ ych, administrativn´ıch, organizaˇcn´ıch atd., kter´e jsou d´any technick´ ymi, technologick´ ymi ˇci jin´ ymi (napˇr´ıklad u ´ˇcetn´ımi apod.) pˇredpisy. U ˇcistˇe procesn´ıch ˇr´ızen´ı jsou vztahy mezi lidmi minim´aln´ı a neovlivˇ nuj´ı pr˚ ubˇeh ˇr´ıd´ıc´ıho procesu. 2. Person´ aln´ı ˇ r´ızen´ı zahrnuje: a) motivaci k pr´ aci (vytv´ aˇren´ı motivaˇcn´ıch aspekt˚ u ˇcinnosti), b) veden´ı pracovn´ıch kolektiv˚ u. Person´aln´ı ˇr´ızen´ı se zab´ yv´a ˇr´ızen´ım podnikov´eho soci´aln´ıho subsyst´emu, veden´ım pracovn´ıch kolektiv˚ u. Tyto ˇcinnosti prob´ıhaj´ı v interakci manaˇzer˚ u s ˇcleny organizace, s r˚ uzn´ ymi pracovn´ımi skupinami, kolektivy r˚ uzn´eho sloˇzen´ı, pˇr´ıstupu k pr´ aci apod. Toto person´ aln´ı ˇr´ızen´ı je d´ ano nˇekolika atributy: • • • •
autoritou a osobnost´ı manaˇzera, stylem ˇr´ıd´ıc´ı pr´ ace, zp˚ usobem veden´ı a koordinace lid´ı, tv˚ urˇc´ımi schopnostmi manaˇzera, efektivn´ı komunikac´ı mezi ˇr´ıd´ıc´ımi a v´ ykonn´ ymi pracovn´ıky (resp. i mezi ˇr´ıd´ıc´ımi pracovn´ıky navz´ ajem), • schopnost´ı motivace lid´ı apod. Oba druhy ˇr´ızen´ı mus´ı smˇeˇrovat a mus´ı b´ yt podˇr´ızeny z´akladn´ımu c´ıli, kter´ y si podnik vyt´ yˇcil. Pouze podle stupnˇe plnˇen´ı z´ akladn´ıch c´ıl˚ u pak hovoˇr´ıme i o u ´ spˇeˇsnosti nebo ne´ uspˇeˇsnosti vˇecn´eho a person´ aln´ıho ˇr´ızen´ı.
Kapitola 13. Z´ akladn´ı pojmy ˇr´ızen´ı, managementu a organizace
185 Definice
Styl ˇ r´ızen´ı je charakterizov´ an druhem a zp˚ usobem rozhodov´ an´ı a jedn´ an´ı nadˇr´ızen´ych, jak sv´ a rozhodnut´ı (a v jak´e formˇe) pˇred´ avaj´ı, koordinuj´ı, resp. koriguj´ı a kontroluj´ı. Styl ˇr´ızen´ı ukazuje celkov´ y pˇr´ıstup, syst´em, zp˚ usoby, metody, postupy manaˇzera, smˇeˇruj´ıc´ı k dosaˇzen´ı podnikov´ ych c´ıl˚ u. Ukazuje pˇr´ıstup a jedn´ an´ı ˇr´ıd´ıc´ıho pracovn´ıka na urˇcit´em stupni v˚ uˇci pracovn´ık˚ um podˇr´ızen´ ym, nadˇr´ızen´ ym a eventuelnˇe i pracovn´ık˚ um na stejn´e ˇr´ıd´ıc´ı linii. Charakterizuje celkov´e chov´an´ı manaˇzera v jeho ofici´aln´ı, form´aln´ı podobˇe. Styl˚ u ˇr´ıd´ıc´ı pr´ ace bych mohl uv´est mnoho. Abychom si vˇsak definovali urˇcitou typologii, posuzujeme chov´ an´ı manaˇzer˚ u pˇredevˇs´ım podle 2 z´ akladn´ıch hledisek: 1. orientace na v´ ykon, 2. orientace na osoby. ´kol˚ u, tj. aby se pˇredevˇs´ım pr´ace vykonala vˇcas ad 1. podle orientace stylu ˇr´ızen´ı na plnˇen´ı u a kvalitnˇe (ˇcasto bez ohledu na jin´e aspekty), tzn. orientace na v´ ykonov´ yˇ cinitel, ad 2. podle orientace na udrˇzov´an´ı dobr´ ych mezilidsk´ ych vztah˚ u (tj. lidsk´ y ˇcinitel ˇr´ızen´ı). Nˇekdy se hovoˇr´ı o ˇ r´ızen´ı orientovan´ em na osoby. V cel´e ˇsk´ale r˚ uzn´ ych nuanc´ı pak m˚ uˇzeme v typologii hovoˇrit o n´asleduj´ıc´ıch moˇzn´ ych pˇ eti stylech ˇ r´ızen´ı: 1. 2. 3. 4. 5.
Autokratick´ y (autoritativn´ı), Liber´ aln´ı, Lhostejn´ y, Kompromisn´ı, T´ ymov´ y (kooperativn´ı).
1. Autokratick´ y typ manaˇ zera vystupuje autoritativnˇe, nepˇripouˇst´ı diskusi, lid´e maj´ı dˇelat pouze to, co naˇr´ıdil, nepˇripouˇst´ı opoziˇcn´ı n´azor, nevyˇzaduje, aby tomu lid´e rozumˇeli, ale aby to vykonali, detailnˇe vysvˇetluje a naˇrizuje jak to udˇelat, velmi podrobnˇe n´aslednˇe kontroluje, orientuje se v´ yhradnˇe na v´ ykonov´ y ˇcinitel, eliminuje lidsk´ y faktor. Nepˇripouˇst´ı kritiku, oˇcek´av´a splnˇen´ı, pˇresnost; poˇr´adek, disciplinu, posluˇsnost podˇr´ızen´ ych. C´ıt´ı se b´ yt zodpovˇedn´ y za vˇsechno a za vˇsechny, je u nˇeho charakteristick´ a urˇcit´a m´ıra pˇrepracovanosti, nebot’ rozhoduje t´emˇeˇr o vˇsech vˇecech do podrobnost´ı. Tento styl pˇrin´aˇs´ı ˇcetn´e v´ yhody pro podnik pˇredevˇs´ım v rychlosti a obvykle ve splnˇen´ı u ´ kol˚ u, nevyuˇz´ıv´ a vˇsak moˇzn´eho tv˚ urˇc´ıho potenci´alu podˇr´ızen´ ych. 2. Liber´ aln´ı nˇekdy zvan´ y tak´e otcovsk´ y, je orientov´an pˇredevˇs´ım na vytvoˇren´ı a udrˇzen´ı dobr´ ych osobn´ıch vztah˚ u mezi ˇcleny pracovn´ıho kolektivu, na vytvoˇren´ı pˇr´ıjemn´eho pracovn´ıho ovzduˇs´ı, na porozumˇen´ı, d˚ uvˇeˇre, na urˇcit´ y stupeˇ n osobn´ı volnosti kaˇzd´eho pracovn´ıka, na jejich vlastn´ı rozhodov´ an´ı, jak to udˇelat. Manaˇzer pˇrej´ım´a funkci konzultanta, kter´ y zad´ av´a u ´ koly, vysvˇetl´ı jejich d˚ uleˇzitost, sdˇel´ı sv˚ uj vlastn´ı n´ azor, ale pˇripust´ı i odliˇsn´e n´azory ˇci kritiky. Nˇekdy je tento styl ˇr´ızen´ı oznaˇcov´an i zn´am´ ym ekonomick´ ym pojmem, kter´ y charakterizoval kapitalismus voln´e soutˇeˇze laissez faire“ (nechat b´ yt, nechat dˇelat). ” Tento pˇr´ıstup vytv´aˇr´ı podm´ınky pro tv˚ urˇc´ı pˇr´ıstup pracovn´ık˚ u, pˇrin´ aˇs´ı mnohdy nov´e metody, u ´spory a zlepˇsen´ı atd., nicm´enˇe je velmi nevhodn´ y, pokud c´ıle osobn´ı, popˇr.
Pˇet styl˚ u ˇr´ızen´ı
186
13.3 Styl ˇr´ızen´ı
c´ıle cel´eho kolektivu nejsou totoˇzn´e s c´ıli cel´e organizace. Tato alternativa m˚ uˇze b´ yt velmi ˇcast´a, a proto je tˇreba rozeznat, kdy je moˇzn´e si takov´ yto pˇr´ıstup dovolit a kdy je pro splnˇen´ı c´ıl˚ u efektivnˇejˇs´ı neˇz pˇr´ıstup prv´ y. 3. Lhostejn´ y typ charakterizuje styl ˇr´ızen´ı, kter´ y je typick´ y v´ıce m´enˇe pouze pˇrenosem pˇr´ıkaz˚ u z vyˇsˇs´ıch stupˇ n˚ u ˇr´ızen´ı na niˇzˇs´ı. Je charakterizov´an tak´e urˇcitou stylizac´ı pˇr´ıkaz˚ u, vˇetˇsinou zaˇc´ınaj´ıc´ıch typick´ ymi vˇetami oni chtˇej´ı, nahoˇre rozhodli, na ˇreditelstv´ı po n´as ” poˇzaduj´ı“ apod. Tento typ ˇr´ıd´ıc´ıho pracovn´ıka je tak´e charakterizov´ an pojmem doruˇcovatel“. Nerad se s´am rozhoduje, zasahuje pouze ve v´ yjimeˇcn´ ych pˇr´ıpadech ” a sp´ıˇse s nevol´ı, v podstatˇe ani nekontroluje. 4. Kompromisn´ı typ sluˇcuje oba moˇzn´e principy mezi nutn´ ym v´ ykonem a udrˇzen´ım mezilidsk´ ych vztah˚ u, a to vˇetˇsinou u ´stupky v neprospˇech obou stran. Charakteristick´ ym znakem je kompromis, zlat´a stˇredn´ı cesta“ smˇeˇruj´ıc´ı sp´ıˇse ” k pr˚ umˇern´emu v´ ykonu tak, aby preferenc´ı vyˇsˇs´ıch v´ ykon˚ u nenar´aˇzel na nev˚ uli podˇr´ızen´ ych. Upˇrednostˇ nuje obl´ıbenost u sv´ ych podˇr´ızen´ ych a snaˇz´ı se nenarazit na obou stran´ach. Z hlediska ˇr´ızen´ı je to nejm´enˇe vhodn´ y, nicm´enˇe velmi rozˇs´ıˇren´ y typ manaˇzer˚ u, pˇredevˇs´ım na niˇzˇs´ıch u ´rovn´ıch, tam; kde se jedn´ a o pˇr´ım´ y, bezprostˇredn´ı a denn´ı styk s podˇr´ızen´ ymi. 5. T´ ymov´ y typ je povaˇzov´an za optim´aln´ı typ ˇr´ızen´ı, je charakteristick´ y pˇredevˇs´ım pro ˇcetn´e firmy a instituce v USA. Splˇ nuje oba poˇzadovan´e znaky, tj. zamˇeˇren´ı na v´ ykon pˇri udrˇzov´an´ı dobr´ ych mezilidsk´ ych vztah˚ u. Vedouc´ı pracovn´ık nestoj´ı pˇr´ıliˇs vysoko nad sv´ ymi podˇr´ızen´ ymi, je to sp´ıˇse skuteˇcnˇe vedouc´ı spolupracovn´ık, vedouc´ı t´ ymu, kde vˇsichni maj´ı sv´ a pr´ava, pod´ılej´ı se na spolurozhodov´an´ı, prob´ıh´a tu st´al´a v´ ymˇena informaci mezi vedouc´ım a spolupracovn´ıky. V r´amci jasnˇe vymezen´ ych kompetenc´ı spolupracovn´ıci vym´ yˇslej´ı postupy, hledaj´ı ˇreˇsen´ı, jsou odpovˇedni za sv˚ uj u ´kol ˇci r´amec ˇreˇsen´ı, sami prov´adˇej´ı vlastn´ı kontrolu a jsou zainteresov´ani motivaˇcn´ım syst´emem, prov´adˇej´ı volbu tˇech ˇreˇsen´ı, kter´ a smˇeˇruj´ı k vysok´emu v´ ykonu. Je charakteristick´e, ˇze vedouc´ı t´ ymu sd´ılej´ı obvykle tut´eˇz kancel´aˇr s podˇr´ızen´ ymi, neodliˇsuj´ı se pˇr´ıliˇs v´ yraznˇe od sv´ ych podˇr´ızen´ ych ani finanˇcnˇe, ani pravomocemi, ani vnˇejˇs´ımi znaky postaven´ı (jsou tu typick´e pˇr´ atelsk´e vztahy, oslovov´an´ı kˇrestn´ımi jm´eny apod.). Tento styl je charakteristick´ y pˇredevˇs´ım pro v´ yzkumn´e u ´stavy, v´ yvojov´e a projekˇcn´ı kancel´ aˇre apod., zaznamen´ av´ a ale dobr´e v´ ysledky i v jin´ ych oblastech ˇr´ızen´ı. Na z´avˇer t´eto ˇc´asti je tˇreba ˇr´ıci, ˇze se jedn´a o typologii, kaˇzd´ y manaˇzer m´a samozˇrejmˇe pˇrevaˇzuj´ıc´ı znaky toho ˇci onoho stylu, nicm´enˇe nelze vidˇet vlastn´ı pr˚ ubˇeh ˇr´ızen´ı ˇcernob´ıle. Vˇzdy se projev´ı prvky i jin´ ych zp˚ usob˚ u ˇr´ızen´ı, i v pˇr´ısnˇe autoritativn´ım stylu lze pˇri urˇcit´ ych pˇr´ıleˇzitostech objevit prvky typick´e pro odliˇsn´ y styl. Volba spr´avn´eho ˇr´ıd´ıc´ıho stylu je z´avisl´a do znaˇcn´e m´ıry i na struktuˇre, charakteru kolektivu, obsahu, n´aroˇcnosti, zamˇeˇren´ı pr´ ace, atmosf´eˇre v dan´e organizaci, jej´ım u ´ˇcelu, u ´kolech apod. ´ Ukol k textu ˇ c. 31: N´ asleduj´ıc´ı texty zvaˇzujte z pohledu r˚ uzn´ ych styl˚ u ˇr´ızen´ı a oznaˇcte jedn´ım slovem o jak´ y styl se jedn´ a. V´ aˇs nov´ y vedouc´ı pˇrich´ az´ı a ˇr´ık´ a: a) Tento formul´ aˇr vyplˇ nte a bˇehem p˚ ulhodiny mi jej doneste do m´e kancel´aˇre. ................................................................................... b) Tady m´ate jak´ ysi formul´aˇr, dali mi ho na ˇreditelstv´ı, aˇz se V´ am to bude hodit, tak ho vyplˇ nte a dejte jim to tam, asi ho tam k nˇeˇcemu potˇrebuj´ı.
Kapitola 13. Z´ akladn´ı pojmy ˇr´ızen´ı, managementu a organizace
187
................................................................................... c) M´ame tady formul´ aˇr, je zapotˇreb´ı ho vyplnit, nˇekter´e u ´daje jsou V´am moˇzn´a nezn´am´e, pojd’te vypln´ıme to nejprve spolu a pak si ostatn´ı u ´daje dopln´ıte s´am, odevzdejte to pak na ˇreditelstv´ı jeˇstˇe dnes. ................................................................................... d) M´ame tady nov´e formul´aˇre, je tˇreba je vyplnit, za p˚ ul hodiny se vˇsichni sejdeme u mne v kancel´ aˇri a vypln´ıme je spoleˇcnˇe. ................................................................................... Shrnut´ı:
• Kaˇzd´e ˇr´ızen´ı m´ a dvˇe str´ anky, odliˇsujeme tzv. procesn´ı ˇr´ızen´ı od ˇr´ızen´ı person´aln´ıho. • Pˇri rozboru styl˚ u ˇr´ızen´ı pouˇz´ıv´ame r˚ uzn´ ych typologi´ı. ych proces˚ u (orientace na • Pˇri ˇr´ızen´ı se vedouc´ı orientuj´ı pˇrev´aˇznˇe bud’ na ˇr´ızen´ı vˇecn´ v´ ykon) nebo pˇrev´ aˇznˇe na ˇr´ızen´ı lid´ı (dobr´e mezilidsk´e vztahy). • Pro ˇr´ızen´ı je d˚ uleˇzit´ a autorita vedouc´ıho pracovn´ıka a jeho schopnosti. • Nejˇcastˇejˇs´ı typologie styl˚ u ˇr´ızen´ı uv´ad´ı: styl autokratick´ y, liber´aln´ı, lhostejn´ y, kompromisn´ı a t´ ymov´ y. Pojmy k zapamatov´ an´ı:
• • • • • • • • • •
ˇ ızen´ı procesn´ı R´ ˇ ızen´ı person´ R´ aln´ı Autorita Osobnost manaˇzera Typologie styl˚ u ˇr´ızen´ı Styl autokratick´ y Styl liber´ aln´ı Styl lhostejn´ y Styl kompromisn´ı Styl t´ ymov´ y
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4.
Jak byste charakterizovali pojem styl ˇr´ızen´ı? Jak´e orientace pˇri ˇr´ızen´ı zn´ate? Jak´e rozezn´ av´ ame styly ˇr´ızen´ı? Jak byste charakterizovali jednotliv´e styly ˇr´ızen´ı?
Pr˚ uvodce studiem: Z uveden´ ych charakteristik vypl´ yv´a, ˇze se jedn´a vˇzdy jen o pˇrevaˇzuj´ıc´ı znaky. Nelze vylouˇcit, ˇze i silnˇe autoritativn´ı typ vedouc´ıho obˇcas zmˇekne (vˇetˇsinou je pˇr´ıˇcinou zn´am´e cherchez la ” femme“ ˇcili za vˇs´ım hledej ˇzenu), ale i liber´al obˇcas zaˇrve. Nen´ı tud´ıˇz moˇzn´e jen na z´akladˇe kr´atk´eho pozorov´an´ı anebo prvn´ıho dojmu usuzovat na styl ˇr´ızen´ı. K tomu je zapotˇreb´ı delˇs´ı zkuˇsenosti. Pokuste se jen tak cviˇcnˇe definovat si sv´e zn´ am´e, kamar´ ady, pˇr´atele ˇci pˇr´ıbuzn´e a zaˇradit je do jednotliv´ ych pˇrevaˇzuj´ıc´ıch styl˚ u ˇr´ızen´ı.
188
13.4 Funkce ˇr´ızen´ı
13.4
Funkce ˇ r´ızen´ı
Na u ´vod t´eto ˇca´sti V´ am citujeme v´ yn ˇatek z jednoho soudn´ıho spisu: . . . na n´amitku soudu, ” ˇze ˇziju s´ am a o nikoho se nestar´ am, prav´ım, ˇze se star´am o sebe, a m´am se sebou kolikr´at tolik pr´ ace, jako bych mˇel rodinu o nˇekolika kusech . . .“ Starat se o druh´e, ˇr´ıdit je, usmˇerˇ novat, v´est k urˇcit´ ym u ´ kol˚ um je velmi sloˇzit´ a a obt´ıˇzn´ a z´ aleˇzitost. Vyˇzaduje to m´ıt urˇcit´e znalosti, zkuˇsenosti, ale i d´avku osobn´ıho umˇen´ı, moˇzn´a i kouzla osobnosti, nˇekdy i charisma. Nˇekolik definic
Umˇen´ı ˇr´ıdit jin´e lidi, ˇr´ıdit firmu pˇredpokl´ad´a znalost ˇcinnost´ı, kter´e jsou ve firmˇe potˇrebn´e, pˇredpokl´ad´a urˇcit´e znalosti technologie, podnikov´e ekonomiky, funkce a ˇcinnost jednotliv´ ych u ´tvar˚ u, pˇredpokl´ ad´ a tak´e znalost lid´ı, jejich schopnost´ı, dovednost´ı a spolehlivosti. ˇ ızen´ı je vˇ R´ eda a umˇ en´ı souˇ casnˇ e. Jedna z definic ˇr´ık´ a , ˇze je to vykon´ av´ an´ı vˇec´ı prostˇrednictv´ım jin´ych lid´ı. Skl´ad´ a se z nˇekolika funkc´ı, kter´e jsou naplnˇeny ˇradou potˇrebn´ ych ˇcinnost´ı. Ve sv´em komplexu se jedn´ a o proces vyuˇz´ıv´ an´ı lidsk´ ych, materi´ aln´ıch a finanˇcn´ıch zdroj˚ u k dosaˇzen´ı organizaˇcn´ıch c´ıl˚ u. Jin´a definice ˇr´ık´a, ˇze jde o proces vytv´ aˇren´ı a udrˇzov´ an´ı urˇcit´eho prostˇred´ı, ve kter´em jednotlivci pracuj´ı a spoleˇcnˇe ve skupin´ ach efektivnˇe uskuteˇcn ˇuj´ı zvolen´e c´ıle. ˇ ızen´ı tedy vede k c´ılevˇ R´ edom´ emu chov´ an´ı organizace. Vˇsichni lid´e, kteˇr´ı maj´ı spoleˇcn´y c´ıl, vytv´ aˇrej´ı mezi sebou vz´ ajemn´e vazby, vytv´ aˇrej´ı organizaci. Organizace je skupina lid´ı sleduj´ıc´ı spoleˇ cn´ y c´ıl. V z´ajmu splnˇen´ı tohoto c´ıle vytv´aˇrej´ı tito lid´e mezi sebou a s jin´ ymi prvky organizace vz´ ajemn´e vazby. ´ Ukol k textu ˇ c. 32: Jak byste nazvali opak organizace, ˇc´ım byste ho charakterizovali? Pokuste se o struˇcn´e, lapid´ arn´ı vyj´ adˇren´ı. Pokud si nebudete vˇedˇet rady, pod´ıvejte se do Kl´ıˇce a pˇr´ıpadnˇe opiˇste do voln´ ych ˇr´ adk˚ uu ´daje z Kl´ıˇce. Pokuste se ale nejprve sami. . ........................................................................................ . ........................................................................................ Pro kaˇzd´y typ organizace existuj´ı obecnˇe platn´e principy ˇr´ızen´ı.
Z´ akladn´ı funkce managementu
Tyto z´ akladn´ı principy ˇr´ızen´ı jsou r˚ uzn´ ymi autory definov´ any v uˇzˇs´ım nebo ˇsirˇs´ım pojet´ı jako tzv. z´akladn´ı funkce“. Pod´ıvejme se proto na moˇzn´e definice manaˇzersk´ ych funkc´ı. ” Pod t´ımto pojmem se rozum´ı systematick´e a c´ılevˇedom´e prov´adˇen´ı vˇsech ˇcinnost´ı ˇr´ıd´ıc´ıch pracovn´ık˚ u k zajiˇst’ov´ an´ı c´ıl˚ u. Tento proces lze definovat n´asledn´ ymi funkcemi: • • • • •
Pl´ anov´ an´ı, Organizov´ an´ı, Rozhodov´ an´ı, ˇ ızen´ı kolektivu, R´ Kontrola.
Kapitola 13. Z´ akladn´ı pojmy ˇr´ızen´ı, managementu a organizace
189
´ SYSTEM ˇ ´I A ROZHODOVAC´I INFORMACN pl´ anovac´ı syst´em organizaˇcn´ı syst´em
motivaˇcn´ı syst´em kontroln´ı syst´em
´ SYSTEMY ˇ ´IZEN´I R Obr´ azek 13.1: Z´ akladn´ı funkce managementu (dle doc. Marhoulov´e)
Nˇekteˇr´ı autoˇri pˇrid´avaj´ı k tˇemto z´akladn´ım funkc´ım ˇr´ızen´ı jeˇstˇe funkce jin´e, mnoz´ı je pak povaˇzuj´ı za souˇc´ ast nˇekter´e ze z´ akladn´ıch funkc´ı: • Motivov´ an´ı, • Tvorba nov´ ych ˇreˇsen´ı (kreativita), • Komunikace. ´ ´ ´I PLANOV AN
TVORBA
´ ´I KOMUNIKOVAN
´ ´I ROZHODOVAN
´ ´I ORGANIZOVAN
´ ´I MOTIVOVAN
KONTROLA
´ ´I LID´I CHOVAN
Obr´ azek 13.2: Z´ akladn´ı funkce managementu (dle P. Gerlicha)
R˚ uzn´ı autoˇri tak´e zahrnuj´ı pod jednotliv´e funkce ponˇekud uˇzˇs´ı nebo ˇsirˇs´ı pojet´ı, v z´avislosti na tom, jak a co zahrnuj´ı pod jednotliv´e ˇc´asti, pak definuj´ı i vz´ajemn´e vazby mezi nimi. Shrnut´ı:
• V´ ykon manaˇzersk´e profese vyˇzaduje urˇcit´e pˇredpoklady, kter´e jsou d´any nejen vzdˇel´ an´ım, zkuˇsenost´ı, ale i osobn´ımi vlastnostmi ˇr´ıd´ıc´ıho pracovn´ıka. • Organizace je skupina lid´ı sleduj´ıc´ı spoleˇcn´ y c´ıl. Je sloˇzena z r˚ uznorod´ ych prvk˚ u, mezi tˇemito prvky se utv´ aˇrej´ı vz´ajemn´e vazby, vznik´a urˇcit´a organizaˇcn´ı struktura.
Dalˇs´ı funkce managementu
190
13.4 Funkce ˇr´ızen´ı ˇ ızen´ı pˇredpokl´ • R´ ad´ a plnˇen´ı nˇekolika funkc´ı. • Mezi z´akladn´ı funkce patˇr´ı: pl´anov´ an´ı, organizov´ an´ı, rozhodov´an´ı, ˇr´ızen´ı kolektivu a kontrola.
Pojmy k zapamatov´ an´ı:
• • • • • •
Organizace Pl´ anov´ an´ı Organizov´ an´ı Rozhodov´ an´ı ˇ ızen´ı kolektivu R´ Kontrola
Kontroln´ı ot´ azky:
1. Jak byste definovali ˇr´ızen´ı? 2. Co je to organizace? 3. Jak´e funkce patˇr´ı k ˇr´ızen´ı? Pr˚ uvodce studiem: Ukonˇcili jste studium 13. kapitoly nazvan´e Z´akladn´ı pojmy ˇr´ızen´ı, managementu a organizace. Pod´ıvejte se na jej´ı u ´vod, kde jsou vyps´ any c´ıle t´eto kapitoly a ovˇeˇrte si, zda Vaˇse vˇedomosti nyn´ı odpov´ıdaj´ı tˇemto c´ıl˚ um. Pod´ıvejte se tak´e jeˇstˇe jednou na vˇsechny kontroln´ı ot´ azky a pˇrekontrolujte si, zda byste je mohli vˇsechny odpovˇedˇet. Pokud ano, pokraˇcujte ve studiu dalˇs´ı kapitoly. Autotest: 1. Autorem pohybov´ ych studi´ı je: (a) Ford (b) Gilbreth (c) Taylor 2. Pojem sn´ımek pracovn´ıho dne je spjat se jm´enem: (a) Taylora (b) Gilbretha (c) Forda 3. Mezi z´ akladn´ı funkce managementu nepatˇr´ı: (a) pl´ anov´ an´ı (b) projektov´ an´ı (c) rozhodov´ an´ı 4. Psychologick´ y smˇer nezkoum´ a: (a) vliv hluku (b) vliv barev (c) sled operac´ı
Kapitola 13. Z´ akladn´ı pojmy ˇr´ızen´ı, managementu a organizace
191
5. Liber´ aln´ı styl ˇr´ızen´ı b´ yv´ a naz´ yv´an rovnˇeˇz jako styl: (a) otcovsk´ y (b) demokratick´ y (c) lhostejn´ y 6. Vˇeta chtˇej´ı po n´ as vyplnit formul´ aˇr pl´ anu dovolen´ ych“ je charakteristick´a sp´ıˇse pro ” styl: (a) lhostejn´ y (b) kompromisn´ı (c) demokratick´ y
192
Kapitola 14
Organizace Popis lekce: Tato lekce je v´ yhradnˇe vˇenov´ana organizaci, jej´ım typ˚ um, struktur´am, organizaˇcn´ım u ´tvar˚ um a jejich uspoˇra´d´an´ı, charakteristick´ ym znak˚ um a organizaˇcn´ım norm´am. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 14.1 14.2 14.3 14.4 14.5 14.5.1 14.5.2 14.5.3 14.6
Pojem organizace Form´ aln´ı a neform´ aln´ı organizace Organizaˇcn´ı u ´tvary Typy organizac´ı Hierarchie organizace Funkcion´ aln´ı typ Divizion´ aln´ı typ Maticov´ y typ Organizaˇcn´ı normy
Zat´ımco r˚ uzn´e organizaˇcn´ı struktury vykazuj´ı shodn´e rysy, samotn´e organizace se ˇcasem mˇen´ı. D´ elka lekce: 60 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Form´ aln´ı a neform´ aln´ı struktura, organizaˇcn´ı u ´ tvary, liniov´e a ˇst´ abn´ı u ´ tvary, organizaˇcn´ı stupnˇe, vertik´aln´ı a horizont´aln´ı organizace, manaˇzersk´a hierarchie, funcion´aln´ı, divizion´aln´ı, maticov´e uspoˇr´ ad´ an´ı, organizaˇcn´ı normy. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • • • •
definovat a vysvˇetlit pojem organizace, vysvˇetlit co je to form´ aln´ı a neform´aln´ı organizace, objasnit co jsou to podnikov´e u ´tvary, vysvˇetlit co znamen´ a pojem centralizace a decentralizace, vysvˇetlit co vyjadˇruje pojem hierarchie, uv´est z´ akladn´ı organizaˇcn´ı normy.
193
194
14.1 Pojem organizace
Pr˚ uvodce studiem: Tato kapitola obsahuje pomˇernˇe ˇcetn´e ˇclenˇen´ı jednotliv´ ych ˇc´ast´ı. Nˇekdy se jedn´a o ˇc´asti velmi kr´atk´e ˇci struˇcn´e, a proto jednotliv´a shrnut´ı, kontroln´ı ot´ azky atd. neuv´ad´ım tak, jako v pˇredch´azej´ıc´ı kapitole vˇzdy za ˇc´ast´ı, ale aˇz souhrnnˇe za celou kapitolu. Nemus´ıte si ji pˇreˇc´ıst nar´ az celou, i kdyˇz by to bylo nejlepˇs´ı. Je to ale kapitola velmi d˚ uleˇzit´ a, uvede V´as do j´adra cel´e problematiky managementu, sezn´am´ıte se s pojmy, kter´e se bˇeˇznˇe uˇz´ıvaj´ı v odborn´em svˇetˇe, a kter´e jsou pro V´ as moˇzn´a nov´e. Vˇenujte proto n´aleˇzitou pozornost t´eto kapitole, pokud ji nepˇreˇctete celou, dˇelejte si pozn´amky o prostudovan´e l´atce. Jsou to dosti odborn´e pojmy, proto ˇctˇete pomalu a pozornˇe a na z´avˇer si peˇclivˇe zkontrolujte, zda jste plnˇe porozumˇeli uveden´e l´atce, a zda jste schopni odpovˇedˇet na vˇsechny kontroln´ı ot´ azky. Tak, a nyn´ı se jiˇz zaˇctˇete do dalˇs´ı lekce.
14.1 Dva v´ yznamy
Pojem organizace
Pod slovem organizace rozezn´ av´ ame dva pojmy: a) organizace ve smyslu pr´ avn´ım, b) organizace ch´ apan´ a jako m´ıra uspoˇr´ad´an´ı syst´emu (jako stupeˇ n organizovanosti).
Definice
a) Organizace ve smyslu pr´ avn´ım znamen´ a urˇcitou skupinu lid´ı spjatou spoleˇcn´ym c´ılem, urˇcit´ym zp˚ usobem uspoˇr´ adanou, celek pr´ avnˇe vymezen´y s urˇcitou d´ avkou samostatnosti. V obchodn´ım z´akon´ıku jsou vymezeny moˇzn´e typy podnikatelsk´ ych aktivit, v obecn´em slova smyslu je pak moˇzn´e pod tento pojem zahrnovat i napˇr´ıklad nadace, tˇelov´ ychovn´e jednoty, spolky, popˇr´ıpadˇe i spoleˇcnost jako takovou, ˇci st´at apod. Organizace v tomto slova smyslu je prakticky v´ ysledkem procesu organizov´an´ı, je to vnˇejˇs´ı forma urˇcit´ ym zp˚ usobem vymezen´ ych vztah˚ u a definovan´ ych vazeb. b) Organizace ch´ apan´ a jako m´ıra uspoˇ r´ ad´ an´ı syst´ emu (jako stupeˇ n organizovanosti) V tomto slova smyslu je organizace stupeˇ n vazeb mezi jednotliv´ ymi prvky syst´emu, jejich vz´ajemn´a koordinace, v´ yraz stupnˇe uspoˇr´ad´an´ı prvk˚ u syst´emu. Organizace jako m´ıra uspoˇr´ ad´an´ı vyjadˇruje, zda a nakolik vˇsechny prvky syst´emu smˇeˇruj´ı ke stejn´emu c´ıli, zda vz´ ajemn´e z´ avislosti jsou takov´e, ˇze dosaˇzen´ı c´ıle podporuj´ı nebo znesnadˇ nuj´ı. V tomto druh´em slova smyslu (a j´ım se budeme d´ale zab´ yvat) tedy obecn´a ˇca´st teorie ˇr´ızen´ı vych´ az´ı ze z´ aklad˚ u kybernetiky, z teorie syst´ em˚ u.
Neorganizovan´ y soubor
Jestliˇze mezi prvky syst´emu nejsou ˇza´dn´e vztahy a vazby, jedn´ a se o neorganizovan´ y soubor. U neorganizovan´eho souboru nem˚ uˇzeme pˇresnˇe urˇcit jeho chov´ an´ı, nem˚ uˇzeme tento syst´em dobˇre ˇr´ıdit. Proto je nutn´e prvky nejprve formovat do urˇcit´ ych vazeb, definovat tyto vazby, syst´emy s n´ızkou organizovanost´ı je nutn´e nejprve zdokonalit, chceme-li je v˚ ubec ˇr´ıdit. Je nutn´e nejprve organizaci vytvoˇrit a v z´avislosti na mˇen´ıc´ıch se podm´ınk´ach ji neust´ale pˇrizp˚ usobovat tˇemto podm´ınk´ am, tzn. organizaci neust´ale vylepˇsovat. Organizaˇ cn´ı syst´ em je pak soustava pˇ resnˇ e dan´ ych pravidel, jak se maj´ı prvky syst´emu chovat, jak maj´ı reagovat na vstupn´ı podnˇety, jak´a soustava c´ıl˚ u od osobn´ıho aˇz po
Kapitola 14. Organizace
195
glob´ aln´ı je stanovena, jak´e v´ yhody bude m´ıt jejich plnˇen´ı, jak´e sankce budou n´ asledovat v pˇr´ıpadˇe jejich neplnˇen´ı. Z´ akladn´ımi prvky organizovan´eho syst´emu jsou lid´e a v´ yrobn´ı (finanˇcn´ı, pˇr´ırodn´ı apod.) prostˇredky, souhrnnˇe ˇreˇceno zdroje. Jestliˇze manaˇzer spr´avnˇe napl´anoval moˇzn´e c´ıle, nemus´ı m´ıt u ´spˇech, pokud se mu nepodaˇr´ı tyto zdroje uspoˇra´dat (zorganizovat) tak, aby dosaˇzen´ı tˇechto c´ıl˚ u bylo re´ aln´e. Pˇ r´ıklad: Pˇri ˇr´ızen´ı v´ yroby se jedn´a o ˇreˇsen´ı a zajiˇstˇen´ı spr´avn´eho rytmu a taktu v´ yroby, urˇcen´ı ˇcasov´eho intervalu k v´ ykonu urˇcit´e v´ yrobn´ı operace, n´avaznosti, koordinaci s ostatn´ımi operacemi tak, aby nevznikaly prostoje, ale naopak byla zajiˇstˇena plynulost v´ yroby sladˇen´ım vˇsech operac´ı, aby byl neust´ale zajiˇstˇen nutn´ y pˇr´ısun materi´al˚ u (coˇz znamen´a v´ ypoˇcty z´asob atd.). V t´eto oblasti jsou pˇredevˇs´ım vyuˇz´ıv´any r˚ uzn´e matematicko-statistick´e metody, korelaˇcn´ı anal´ yza, Taylorovy metody rozboru pracovn´ıch operac´ı, toku materi´alu, v´ ypoˇctu norem v´ ykonu, ˇcasu apod. Je to tedy z´aleˇzitost v´ıcem´enˇe technick´a, pˇri kter´e lze maxim´alnˇe vyuˇz´ıt v´ ypoˇcetn´ı techniky a cel´e ˇsk´ aly nejr˚ uznˇejˇs´ıch metod v´ ypoˇct˚ u vz´ajemn´ ych z´ avislost´ı mezi prvky syst´emu. Kromˇ e technick´ ych vazeb mezi v´ yrobn´ımi prostˇ redky (stroji) vznikaj´ı ve Vazby v´ yrobn´ım procesu jeˇ stˇ e tzv. sm´ıˇ sen´ e vazby, vazby mezi v´ yrobn´ımi prostˇ redky ´ ˇr´ıd´ıc´ıch pracovn´ık˚ u je zabezpeˇcit racion´ aln´ı, prostorov´e a ˇcasov´e spojen´ı a lidmi. Ukolem osobn´ıch i vˇecn´ ych prvk˚ u ˇcinnosti tak, aby vˇsechny sloˇzky mˇely dostatek informac´ı, materi´alu a pom˚ ucek pro svou ˇcinnost, informace i meziprodukty se odevzd´avaly vˇcas, a aby reakce syst´emu byla jednoznaˇcn´ a. Pˇr´ıkladem absolutnˇe organizovan´eho syst´emu je automat, jsou-li vˇsak v syst´emu lid´e, ani sebev´ıce organizovan´ y syst´em nem˚ uˇze prokazovat vˇzdy stejnou reakci. Pr´avˇe proto, ˇze manaˇzer vykon´ av´ a svou funkci prostˇrednictv´ım jin´ ych lid´ı, je jeho prvoˇradou povinnost´ı i z´ ajmem, vˇenovat pr´avˇe vazb´ am mezi lidmi n´aleˇzitou pozornost. Tyto vazby mohou b´ yt dvoj´ıho r´ azu, hovoˇr´ıme o form´ aln´ı a neform´aln´ı str´ance organizace.
14.2
Form´ aln´ı a neform´ aln´ı organizace
a) Form´ aln´ı str´ anka organizace Form´ aln´ı str´ anka organizace je z´ akladem kaˇ zd´ e organizace. Tvoˇr´ı ji soubor ˇr´ ad˚ u, Co tvoˇr´ı pˇredpis˚ u, pravidel, smˇernic (vˇcetnˇe obecnˇe platn´ ych z´akon˚ u), kter´ ymi se lid´e v dan´e form´aln´ı str´ anku organizaci ˇr´ıd´ı, a kter´e upravuj´ı zp˚ usoby jejich chov´an´ı. Pˇ r´ıklad: Form´ aln´ı uspoˇr´ad´ an´ı stˇredn´ı ˇskoly spoˇc´ıv´ a ve jmenov´an´ı ˇreditele, kter´ y je nadˇr´ızen vˇsem ˇ ostatn´ım pedagog˚ um i ostatn´ım zamˇestnanc˚ um ˇskoly. Reditel ˇskoly pak jmenuje sv´eho z´ astupce, kter´ y je mu podˇr´ızen, ale je nadˇr´ızen´ ym vˇsem ostatn´ım pedagog˚ um a ostatn´ım zamˇestnanc˚ um ˇskoly. Konkr´etn´ım v´ yrazem uspoˇra´danosti tˇechto vztah˚ u je organizaˇcn´ı struktura. J´ı se upravuj´ı vˇsechny mocensk´e a pracovn´ı vztahy lid´ı, jejich funkˇcn´ı a u ´tvarov´e zaˇrazen´ı, pracovn´ı n´aplˇ n, pravomoc a odpovˇednost, postaven´ı, nadˇr´ızenost a podˇr´ızenost. Tato form´ aln´ı struktura mus´ı vych´azet z obecnˇe platn´ ych z´asad, kter´e jsou obsaˇzeny jiˇz v norm´ach obecnˇe vyˇsˇs´ıch. Tak napˇr. organizaˇcn´ı struktura akciov´e spoleˇcnosti mus´ı vych´azet z obchodn´ıho z´akon´ıku, kter´ y do znaˇcn´e m´ıry definuje form´aln´ı prvky takov´eto spoleˇcnosti, vz´ ajemn´e vztahy i jednotliv´e ˇr´ıd´ıc´ı a kontroln´ı stupnˇe.
organizace?
196
ˇ ady R´
14.2 Form´aln´ı a neform´aln´ı organizace
Dalˇs´ı rozpracov´an´ı organizaˇcn´ı struktury je vˇsak vlastn´ı z´aleˇzitost´ı dan´e organizace a je zachyceno v tzv. z´ akladn´ıch organizaˇ cn´ıch norm´ ach – ˇ r´ adech.
Organizaˇcn´ı Grafick´ ym zn´azornˇen´ım vˇsech tˇechto vazeb a form´aln´ıho uspoˇr´ ad´an´ı organizace je tzv. diagram organizaˇ cn´ı diagram (organizaˇ cn´ı sch´ ema).
Toto organizaˇcn´ı sch´ema m´a v obecn´e rovinˇe charakter pyramidy ˇci stromu, je souˇc´ast´ı kaˇzd´eho rozboru form´aln´ı struktury organizace, je v´ ysledkem urˇcit´eho procesu vytv´aˇren´ı vazeb, podl´eh´a tedy zmˇen´am v z´avislosti na mˇen´ıc´ıch se vnitˇrn´ıch a vnˇejˇs´ıch podm´ınk´ach. Reorganizace Tyto zmˇ eny se pak projev´ı ve formˇe tzv. reorganizace“, jej´ım v´ ysledkem m˚ uˇze b´ yt: ” • z´ anik a vznik nov´ ych u ´tvar˚ u, • delimitace (sn´ıˇzen´ı stavu) zamˇestnanc˚ u, • pˇrechod zamˇestnanc˚ u na jin´e funkce apod. Neexistuje ˇz´ adn´ y vzorov´ y pˇredpis pro form´aln´ı strukturu organizace. Kromˇe z´akonem stanoven´ ych funkc´ı je tvorba a u ´pravy organizaˇcn´ı struktury vˇzdy vlastn´ı z´aleˇzitost´ı kaˇzd´e organizace a proto, ˇcas od ˇcasu jsou organizaˇcn´ı sch´emata obnovov´ana v z´avislosti na re´ aln´em stavu v´ yvoje dan´e organizace. Neexistuje tak´e ˇz´adn´ y optim´aln´ı vzor organizace, a to ani v r´amci jednoho oboru. Je skuteˇcnost´ı, ˇze i dvˇe pˇribliˇznˇe stejn´e tov´arny mohou m´ıt organizaˇcn´ı strukturu zcela jinou tak, jak to pr´ avˇe dan´e organizaci vyhovuje. Nelze tak´e ˇr´ıci ˇze urˇcit´a form´aln´ı struktura organizace je vhodn´a pro jin´ y typ obdobn´e organizace a aplikac´ı tzv. minim´aln´ıch ˇr´ıd´ıc´ıch struktur“ se vˇzdy nadˇelalo sp´ıˇse v´ıce ” probl´em˚ u, neˇz kdyˇz se v´ yvoj a uspoˇr´ad´an´ı form´aln´ıch vztah˚ u ponechalo na v˚ uli dan´e organizace. Je to proto, ˇze do tvorby t´eto form´aln´ı struktury se do znaˇcn´e m´ıry mus´ı prom´ıtnout i ona druh´ a str´ anka organizace (neform´aln´ı). Nˇekdy se setk´av´ame s t´ım, ˇze tato form´ aln´ı struktura organizace je ve sloˇzitˇejˇs´ıch organizac´ıch veˇrejnˇe publikov´ana, graficky zn´azornˇena ve vstupn´ıch are´ alech apod., popˇr´ıpadˇe, ˇze jsou s n´ı seznamov´ ani spolupracuj´ıc´ı firmy apod. Je ale tak´e zn´am i druh´ y pˇr´ıstup, ˇze organizaˇcn´ı struktura je intern´ı z´aleˇzitost´ı dan´e firmy a jej´ı vnitˇrn´ı sloˇzen´ı je tedy nepˇr´ıstupn´e pro pˇr´ıpadn´e extern´ı z´ajemce. Vzhledem k tomu, ˇze i form´aln´ı struktura organizace m´a v´ yrazn´ y vliv na fungov´ an´ı organizace, je i tento pˇr´ıstup (jak´esi obchodn´ı tajemstv´ı skladby organizace) pochopiteln´ y. V pˇr´ıloze V´am uv´ ad´ıme uk´ azku moˇzn´e form´aln´ı struktury. Grafick´e zn´azornˇen´ı m´a tu v´ yhodu, ˇze vazby, pravomoci, funkce jsou vesmˇes patrn´e na prvn´ı pohled a znaˇcnˇe tak zjednoduˇsuj´ı z´ ajemci orientaci v mnohdy velmi sloˇzit´ ych organizaˇcn´ıch struktur´ach.
Korespondenˇ cn´ı u ´ kol ˇ c. 7: Zjistˇete v m´ıstˇe sv´e p˚ usobnosti (ˇskole, zamˇestn´an´ı, popˇr´ıpadˇe obecnˇe ve st´atn´ı spr´avˇe napˇr´ıklad v justici, u ´ˇradu pr´ace, okresn´ım nebo obecn´ım u ´ˇradˇe) vztahy nadˇr´ızenosti a podˇr´ızenosti a nakreslete organizaˇcn´ı sch´ema zvolen´eho objektu. Vyberte si nˇekterou organizaci a nakreslete jej´ı organizaˇcn´ı sch´ema na voln´ y list. Pom˚ uckou je V´am pˇr´ıloha k t´eto publikaci. Vypracovan´ yu ´ kol pˇredejte tutorovi, anebo zaˇslete na adresu ˇskol´ıc´ıho stˇrediska. Pro ˇ r´ızen´ı je rozhoduj´ıc´ı m´ıra form´ aln´ıch u ´ prav. Vysok´ y stupeˇ n form´aln´ıch u ´ prav vesmˇes neumoˇzn ˇuje tv˚ urˇc´ı iniciativu pracovn´ık˚ u a neposkytuje jim ˇza´dn´ y stupeˇ n vlastn´ıho rozhodov´an´ı a volnˇejˇs´ıho chov´an´ı. Na druh´e stranˇe nedostateˇcn´e form´aln´ı u ´ pravy maj´ı za n´ asledek voln´e chov´ an´ı pracovn´ık˚ u, nek´azeˇ n a obt´ıˇznˇejˇs´ı zp˚ usob ˇr´ızen´ı. Pˇ r´ıklad vysok´eho stupnˇe form´ aln´ıch u ´prav pˇredstavuje arm´ada.
Kapitola 14. Organizace
197
Pˇ r´ıklad nedostateˇcn´eho stupnˇe form´aln´ıch u ´ prav pˇredstavuje firma, kde se nedodrˇzuje pracovn´ı doba, nerespektuj´ı se pokyny vedouc´ıho (vedouc´ı je mˇekk´ y), nepln´ı se u ´koly, nen´ı kontrola apod.
b) Neform´ aln´ı str´ anka organizace Kromˇe form´ aln´ı str´anky se v kaˇzd´em organizaˇcn´ım syst´emu vyskytuje i neform´aln´ı, kter´ a je stejnˇe d˚ uleˇzit´ a jako form´ aln´ı, nebot’ ji do znaˇcn´e m´ıry ovlivˇ nuje. Neform´ aln´ı struktura je d´ ana: • vz´ ajemn´ ymi sympatiemi a antipatiemi pracovn´ık˚ u, • uzn´ av´ an´ım, respektov´ an´ım schopnost´ı a dovednost´ı jednotliv´ ych lid´ı navz´ajem, • kamar´ adstv´ım, toleranc´ı, vz´ ajemn´ ymi vztahy (vˇcetnˇe pˇr´ıbuzensk´ ych ˇci milostn´ ych, ˇcasto se pˇri t´eto pˇr´ıleˇzitosti uv´ad´ı i tzv. harreshment“, obtˇeˇzov´an´ı ˇzen ˇs´efy apod.), ” • konexemi pracovn´ık˚ u (ˇreditel m´a str´ yce na ministerstvu), • duchem, atmosf´erou na pracoviˇsti (tyk´an´ı-vyk´an´ı), • u ´ctou ke starˇs´ım pracovn´ık˚ um, • z´ ajmem o druh´e lidi, p´eˇc´ı o pracovn´ıky apod.
Co tvoˇr´ı neform´ aln´ı strukturu?
Pˇ r´ıklad neform´ aln´ı struktury: Ve firmˇe Alfa pracuje mistr, kter´ y je vˇsemi sv´ ymi pracovn´ıky uzn´ av´an jako pˇrirozen´a autorita. M´a zkuˇsenosti, dovede poradit, rozum´ı sv´e pr´aci a jedn´a se sv´ ymi podˇr´ızen´ ymi pˇra´telsk´ ym zp˚ usobem. Dˇeln´ıci jej poslouchaj´ı, ne proto, ˇze je v nadˇr´ızen´ı funkci, ale pˇredevˇs´ım pro jeho zp˚ usob jedn´an´ı. Na pracoviˇsti m´a pˇrirozen´ y respekt, sv´ ym podˇr´ızen´ ym tyk´a, oni jej oslovuj´ı rovnˇeˇz kˇrestn´ım jm´enem. Na pracoviˇsti vl´adne pohoda, duch vz´ajemn´e spolupr´ace atd. Tyto neform´aln´ı str´anky vz´ ajemn´ ych vztah˚ u vy´ ust´ı mnohdy ve vznik jin´e, soubˇ eˇ zn´ e neform´ aln´ı organizace, kter´a p˚ usob´ı uvnitˇr organizace form´ aln´ı. Neform´ aln´ı organizace m´ a vytvoˇreny struktury na z´akladˇe jin´ ych neˇz obecn´ ymi, pˇredepsan´ ymi normami a ˇr´ady, m´ a tedy sv´eho pˇrirozen´eho, neform´aln´ıho ˇs´efa apod. Neform´ aln´ım skupin´am, jejich vzniku, v´ yvoji, p˚ usoben´ı uvnitˇr form´ aln´ı struktury mus´ı b´ yt vˇenov´ana n´ aleˇzit´ a pozornost. St´ av´a se mnohdy, ˇze neform´ aln´ı struktura m˚ uˇze p˚ usobit proti struktuˇre form´aln´ı, ˇze m˚ uˇze sniˇzovat autoritu vedouc´ıch, ˇze m˚ uˇze do znaˇcn´e m´ıry eliminovat ˇci dokonce negovat rozhodnut´ı a naˇr´ızen´ı vedouc´ıch pracovn´ık˚ u.
14.3
Organizaˇ cn´ı u ´ tvary
V´ ysledkem tvorby organizace, pˇri kter´e se obvykle pouˇzije form´aln´ıch i neform´aln´ıch prvk˚ u, je uspoˇr´ad´an´ı dan´e firmy, instituce do urˇcit´ ych organizaˇcn´ıch u ´ tvar˚ u s vymezen´ım n´ aplnˇe jejich pr´ ace, kompetenc´ı (tj. pravomoci, urˇcit´e moci a odpovˇednosti). ´ ´ Utvary jsou vˇetˇsinou skupiny lid´ı, kteˇr´ı vykon´ avaj´ı stejn´e nebo pˇr´ıbuzn´e pr´ace. N´azvy Utvary u ´ tvar˚ u se pˇriˇrad´ı podle pracovn´ı n´aplnˇe pˇrevaˇzuj´ıc´ı v dan´em u ´ tvaru (v kaˇzd´em u ´ tvaru se dˇel´a, vykon´av´ a i spousta jin´ ych, pomocn´ ych, vedlejˇs´ıch prac´ı), nicm´enˇe vˇzdy existuje hlavni pˇredmˇet ˇcinnosti. Pˇ r´ıklad: V kaˇzd´e vˇetˇs´ı firmˇe m˚ uˇzeme nal´ezt: • oddˇelen´ı vˇseobecn´e u ´ˇct´ arny (zab´ yvaj´ıc´ı se u ´ˇcetnictv´ım),
198
14.3 Organizaˇcn´ı u ´tvary • technick´ y odbor (divizi, oddˇelen´ı apod.), kter´ y m´ a na starosti stavby, u ´drˇzbu, n´akup techniky a technologie, • z´ asobovac´ı oddˇelen´ı (divizi atd.), kter´e m´a na starosti n´akup materi´alu apod.
Tˇechto u ´tvar˚ u nalezneme v kaˇzd´e firmˇe ˇci instituci r˚ uzn´e mnoˇzstv´ı, r˚ uzn´eho pojmenov´ an´ı, nicm´enˇe vˇetˇsinou jiˇz ze samotn´eho n´azvu je moˇzn´e urˇcit ˇci odhadnout hlavn´ı pˇredmˇet ˇcinnosti dan´eho podnikov´eho u ´tvaru. Dva druhy u ´tvar˚ u
Pr´ avˇe z hlediska vztahu k hlavn´ı ˇcinnosti rozezn´av´ame 2 druhy podnikov´ ych u ´ tvar˚ u: 1. u ´tvary liniov´e, 2. u ´tvary ˇst´ abn´ı.
1. Pro liniov´ eu ´ tvary Charakteristika je charakteristick´e, ˇze vykon´ avaj´ı, ˇr´ıd´ı nebo bezprostˇrednˇe podmiˇ nuj´ı hlavn´ı ˇcinnosti ˇ s´ı probl´emy, rozhoduj´ı o nich a ˇr´ıd´ı pr˚ urˇcit´eho organizaˇcn´ıho syst´emu. Reˇ ubˇeh v´ ykonu sv´ ych urˇcen´ ych ˇcinnost´ı. Liniov´e struktury jsou tedy charakterizov´any jako jednotky s pˇr´ımou rozhodovac´ı pravomoc´ı, kter´e jsou bezprostˇrednˇe odpovˇedn´e za plnˇen´ı urˇcit´e soustavy c´ıl˚ u ˇci u ´kol˚ u ˇr´ızen´ ych jednotek. Pˇ r´ıklad: Vedouc´ı z´asobovac´ıho oddˇelen´ı je povinen zabezpeˇcit vˇcasn´ y n´akup vˇsech sloˇzek nezbytn´ ych surovin. Z´asoby vˇseho druhu mus´ı b´ yt udrˇzov´any v urˇcit´e v´ yˇsi, nesm´ı klesnout pod minim´ aln´ı hladinu, nesm´ı b´ yt vˇsak ani pˇr´ıliˇs vysok´e, nebot’ jsou obvykle kryty u ´ vˇerem a tud´ıˇz zat´ıˇzeny u ´ rokem. Vedouc´ı tohoto u ´ tvaru je nadˇr´ızen vˇsem jednotliv´ ym n´akupˇc´ım r˚ uzn´ ych druh˚ u materi´al˚ u, kteˇr´ı jsou zodpovˇedni za tot´eˇz jako vedouc´ı, avˇsak pouze v r´amci sv´eho speci´aln´ıho materi´alu/nebo skupiny materi´al˚ u). Vedouc´ı tohoto u ´ tvaru m´a tedy pˇr´ımou ˇr´ıd´ıc´ı lini´ı ˇr´ıd´ı sv´e podˇr´ızen´e, nem´a ˇr´ıd´ıc´ı pravomoc a tedy ani ˇr´ıd´ıc´ı linii napˇr. na pracovn´ıky cenov´eho oddˇelen´ı. Ti podl´ehaj´ı sv´emu vedouc´ımu. ˇ abn´ı u 2. St´ ´ tvary poskytuj´ı rady ˇci odborn´e sluˇzby pˇredstavitel˚ um hlavn´ı ˇcinnosti. Charakteristika Pracovn´ıci prostˇrednictv´ım n´ avrh˚ u, doporuˇcen´ı ˇci tzv. metodick´ ym ˇr´ızen´ım vytv´aˇrej´ı podm´ınky pro ˇcinnost liniov´ ych u ´ tvar˚ u. Tyto u ´ tvary tedy pln´ı pˇredevˇs´ım pomocn´e funkce k zabezpeˇcen´ı kvalifikovan´eho rozhodov´an´ı strukturn´ıch jednotek s liniovou pravomoc´ı. Pˇritom ale i tyto ˇst´ abn´ı u ´tvary uvnitˇr sebe sama mohou b´ yt strukturov´any liniovˇe. Pˇ r´ıklad: Typick´ ym ˇst´abn´ım u ´ tvarem m˚ uˇze b´ yt pr´avn´ı odbor vˇetˇs´ı firmy (poskytuje pr´avn´ı rady a podklady pro rozhodov´an´ı ˇr´ıd´ıc´ıch pracovn´ık˚ u), vytv´ aˇr´ı vˇsak i urˇcitou vlastn´ı ˇcinnost (vym´ah´ an´ı pohled´avek, vede soudn´ı spory apod.). Uvnitˇr pr´ avn´ıho u ´ tvaru mohou existovat intern´ı liniov´e vazby (napˇr´ıklad u ´tvar m˚ uˇze b´ yt rozdˇelen na oddˇelen´ı pracovnˇe-pr´ avn´ı, oddˇelen´ı obchodn´ıch vztah˚ u atd.) s vlastn´ı hierarchi´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 33: Pokuste se zaˇradit jmenovan´e u ´ tvary firmy do kategorie liniov´ y, ˇst´abn´ı. Ovˇeˇrte si Vaˇse zaˇrazen´ı s Kl´ıˇcem. a) Kontroln´ı oddˇelen´ı firmy ...................................................................................
Kapitola 14. Organizace
199
b) Oddˇelen´ı financov´ an´ı ................................................................................... c) Pr´ avn´ı oddˇelen´ı ................................................................................... d) Z´ asobovac´ı oddˇelen´ı ................................................................................... e) Oddˇelen´ı v´ ystupn´ı jakosti ................................................................................... f) Sekretari´ at ˇreditele ................................................................................... Firma se obecnˇe ˇstˇep´ı na v´ yrobnˇe (obchodnˇe atd.) organizaˇcn´ı jednotky, kter´e pˇredstavuj´ı ˇr´ıd´ıc´ı stupnˇe. Definice Organizaˇcn´ı stupeˇ n je druh relativnˇe samostatn´e organizaˇcn´ı jednotky, kde se realizuje ucelen´y program nebo jeho ˇc´ ast.
organizaˇcn´ıho stupnˇe
Stupeˇ n ˇr´ızen´ı pˇredstavuje tak´e postaven´ı liniov´eho pracovn´ıka, kter´ y m´a m´ıru volnosti a rozhodov´ an´ı odpov´ıdaj´ıc´ı dan´emu ˇr´ıd´ıc´ımu stupni. Obr´azek 14.1 ukazuje moˇznou strukturu organizaˇcn´ıch stupˇ n˚ u (pyramidu) s vymezen´ım jednotliv´ ych hierarchi´ı, rozdˇelen´ı horizont´aln´ıch rovin, rozdˇelen´ım podˇr´ızenosti a vazeb jak jednotliv´ ych organizaˇcn´ıch stupˇ n˚ u, tak i liniov´ ych ˇci ˇst´abn´ıch u ´tvar˚ u. ˇ ABN ´ ´I UTVARY ´ ST
ˇ REDITEL
´ SEKRETARIAT
ON
PN
EN
TN
´ ´I ODBOR PRAVN
VN OBCH. ´ PRAVO
´ NAKUP hlavn´ı materi´ al
PRODEJ
subdod´ avky
ODBORY (DIVIZE) ˇ ´I ODDELEN REF.
pomocn´ y materi´ al
REF. 1
REF. 2
PRACOV. ´ PRAVO
REF. 3
REF.
REFERENTI
Obr´ azek 14.1: Organizaˇcn´ı struktura
V ˇcesk´ ych zem´ıch je obvykl´e oznaˇcen´ı organizaˇcn´ıch stupˇ n˚ u pojmy: • • • •
d´ılna, provoz, z´ avod, firma (podnik).
Zat´ımco d´ılna jako organizaˇcn´ı stupeˇ n je pouze stupnˇem v´ ykonn´ ym, organizaˇcn´ı stupnˇe provoz, z´ avod a podnik jsou povaˇzov´any za stupnˇe ˇr´ıd´ıc´ı.
Klasick´e stupnˇe ˇ v CR
200
14.4 Typy organizac´ı
14.4
Typy organizac´ı
Pˇri podrobnˇejˇs´ım rozboru organizac´ı lze zjistit struktury, kter´e maj´ı spoleˇcn´e rysy, i kdyˇz vnitˇrn´ı stavba m˚ uˇze b´ yt rozd´ıln´a. Tyto struktury mohou m´ıt stejn´ y ˇci podobn´ y zp˚ usob ˇclenˇen´ı podnikov´ ych u ´tvar˚ u a zp˚ usob˚ u ˇr´ızen´ı. Z tˇechto dvou hledisek budeme d´ ale rozliˇsovat moˇzn´e typy organizac´ı.
Definice
V pˇredch´ azej´ıc´ı ˇc´asti jsme si rozliˇsili u ´ tvary liniov´e a ˇst´abn´ı. Nyn´ı p˚ ujdeme do hlubˇs´ıho ´ se d´ ale ˇ clen´ı na z´ akladˇ e urˇ cit´ e dˇ elby pr´ ace. Tato dˇelba pr´ace je d´ana ˇclenˇen´ı. Utvary pˇredevˇs´ım u ´koly, kter´e podnikov´ yu ´tvar m´ a, mus´ı plnit, je za nˇe odpovˇedn´ y. Aby mohl u ´tvar tyto u ´ koly plnit a pˇredevˇs´ım b´ yt za nˇe odpovˇedn´ y, mus´ı b´ yt k v´ ykonu ˇcinnosti vybaven urˇcitou pravomoc´ı. Pravomoc je pˇrenesen´ı moci k v´ykonu urˇcit´e funkce, ke splnˇen´ı nˇejak´eho u ´kolu.
Definice
K tomu, aby pravomoc byla re´aln´a, respektovan´a, aby byla pˇrij´ım´ana podˇr´ızen´ ymi subjekty, kter´e maj´ı pˇrij´ımat rozhodnut´ı, naˇr´ızen´ı ˇci pˇr´ıkazy osobou ˇci u ´tvarem vybaven´ ym pravomoc´ı, mus´ı b´ yt takov´eto funkˇcn´ı m´ısto, osoba ˇci u ´ tvar vybaven pˇr´ısluˇsnou autoritou. Souˇc´ast´ı form´ aln´ı autority je tzv. delegov´ an´ı pravomoci. Delegov´ an´ı je povˇeˇren´ı opr´ avnˇen´ym vedouc´ım k v´ykonu urˇcit´e pr´ ace nebo funkce na jinou osobu (osoby ˇci u ´tvar).
Definice
Delegov´an´ı je tedy pˇrenesen´ı: pravomoci, povinnosti, u ´kol˚ u a odpovˇednosti vedouc´ıho pracovn´ıka na urˇcit´e osoby ˇci u ´tvary. Delegov´an´ım, tj. pˇrenesen´ım form´aln´ı autority, se vedouc´ı pracovn´ık nezbavuje celkov´e odpovˇednosti za v´ ykon pr´ ace ˇci splnˇen´ı u ´ kolu. Delegov´an´ı je vˇec doˇcasn´a, po splnˇen´ı u ´kolu konˇc´ı, nicm´enˇe ˇclovˇek ˇci u ´tvar m˚ uˇze b´ yt pro splnˇen´ı urˇcit´ ych u ´kol˚ u povˇeˇren dlouhodobˇe, nepˇretrˇzitˇe, po dobu zast´av´an´ı funkce apod. Delegov´ an´ım na jednu osobu ˇci u ´tvar doch´ az´ı k jevu, kter´y je oznaˇcov´ an jako decentralizace moci. Centralizace a decentralizace a) Centralizace Pro mnoh´e organizace (a viditeln´e je to napˇr´ıklad u st´at˚ u) byla ˇci je typick´ a centr´aln´ı organizace v´ıcem´enˇe s jedinou autoritou, s obrovsk´ ymi pravomocemi koncentrovan´ ymi ve vrcholov´em veden´ı organizace. Takov´ato organizace, kde se moc obvykle koncentruje v rukou jedin´e osoby obdaˇren´e velkou moc´ı, v´ yjimeˇcn´ ymi funkcemi, s jedinou rozhodovac´ı a naˇrizovac´ı funkc´ı, je charakteristick´a pˇredevˇs´ım pro mnoh´e politick´e syst´emy zn´am´e z historie lidstva. Pˇ r´ıklad: Je to typick´ y jev napˇr´ıklad pro arm´adu, kde d˚ uleˇzit´a rozhodnut´ı jsou vˇzdy z´aleˇzitost´ı vrcholov´ ych ˇr´ıd´ıc´ıch struktur (vˇcetnˇe vrchn´ıho velitele arm´ady v pˇr´ıpadˇe v´ alky), jsou zn´am´e z centr´ alnˇe pl´ anovan´e ekonomiky (CPE) atd. Takov´eto organizace naz´yv´ ame vertik´ aln´ı.
Kapitola 14. Organizace
201
Vertik´aln´ı organizace je charakteristick´a pˇredevˇs´ım mnoˇzstv´ım form´ aln´ıch prvk˚ u, vazeb, Charakteristika vztah˚ u nadˇr´ızenosti a podˇr´ızenosti, mnoˇzstv´ım pˇr´ıkaz˚ u, nediskutovateln´ ym pˇrij´ım´an´ım vertik´aln´ı rozkaz˚ u, vypracovan´ ym syst´emem sankc´ı ˇci odmˇen za plnˇen´ı pˇr´ıkaz˚ u atd. Tyto (v extr´emu organizace pak pˇr´ımo militantn´ı) organizace jsou charakteristick´e znaˇcnou u ´ˇcinnost´ı, jsou zamˇeˇreny pˇredevˇs´ım na plnˇen´ı u ´kol˚ u, ˇcasto bez ohledu na lidsk´e vztahy i jin´e prvky struktury tohoto syst´emu. Z hlediska delegov´an´ı se jedn´a prakticky o absenci delegov´an´ı v tomto syst´emu, o koncentraci moci v centru, v nˇekolika (popˇr´ıpadˇe pouze v jednom) vrcholov´em m´ıstˇe rozhodov´an´ı, organizov´an´ı, ˇr´ızen´ı veˇsker´e funkce organizace. Jak zn´ ame z historie, m˚ uˇze doj´ıt v tomto syst´emu tak´e k urˇcit´e personifikaci takov´eto ˇr´ıd´ıc´ı osoby, ke zboˇznˇen´ı neform´aln´ımu ˇci form´ aln´ımu, k nahrazen´ı Boha, zvl´aˇstˇe tehdy, kdy je moc v jednˇech rukou neomezen´a, nekontrolovateln´ a a nenapadnuteln´a. b) Decentralizace ˇ ım v´ıce pravomoc´ı, ˇc´ım v´ıce form´aln´ı Charakteristika Druhou moˇznost´ı jsou organizace decentralizovan´e. C´ autority se deleguje na podˇr´ızen´e sloˇzky ˇci osoby, t´ım vˇetˇs´ı decentralizace v organizaci horinastane. Vrcholov´e funkce ˇr´ızen´ı jsou rozdˇeleny na niˇzˇs´ı a niˇzˇs´ı sloˇzky, kter´e rozhoduj´ı zont´aln´ı s vˇetˇs´ı znalost´ı lokality, m´ıstn´ıch trh˚ u, dom´ac´ıch pomˇer˚ u, vztah˚ u, vyuˇz´ıvaj´ı vˇetˇs´ı m´ıry sv´ ych organizace neform´ aln´ıch kontakt˚ u, znalosti m´ıstn´ı situace apod. Hierarchie takov´ ychto organizac´ı m´ a obvykle mnohem m´enˇe ˇr´ıd´ıc´ıch stupˇ n˚ u (liniov´ ych horizont˚ u), proto tento typ organizace naz´yv´ ame organizaci horizont´ aln´ı. Pˇ r´ıklad: Typick´ ym pˇr´ıkladem je ˇr´ımsko-katolick´ a c´ırkev se sv´ ymi ˇr´ıd´ıc´ımi stupni: papeˇz-kardin´ alov´ebiskupov´e-knˇeˇz´ı, kdy ve 100 milionov´e svˇetov´e organizaci pˇredstavuje papeˇz pˇredevˇs´ım mor´aln´ı autoritu s urˇcit´ ym koncepˇcn´ım rozhodov´an´ım a urˇcov´ an´ım orientace c´ırkve, zat´ımco knˇeˇz´ı jako ˇr´ıd´ıc´ı pracovn´ıci maj´ı v t´eto struktuˇre pomˇernˇe vysok´e pravomoci v okruhu sv´e p˚ usobnosti. Lze asi ˇr´ıci, ˇze v souˇcasn´e modern´ı spoleˇcnosti, a to nejen v obchodn´ım svˇetˇe, ale v˚ ubec vˇseobecnˇe smˇeˇruj´ı vˇsechny organizace sp´ıˇse k vˇetˇs´ı m´ıˇre decentralizace spjat´e s delegov´an´ım pravomoc´ı na m´ıstn´ı poboˇcky, z´ avody, fili´alky atd., kter´e mohou rychleji reagovat na m´ıstn´ı zmˇeny, a kter´e tak´e mohou na m´ıstˇe sam´em l´epe vyuˇz´ıvat neform´aln´ıch kontakt˚ u.
14.5
Hierarchie organizace
Kaˇzd´ a organizace obsahuje vˇzdy 2 typy pracovn´ıch v´ ykon˚ u: • pr´ aci v´ ykonnou, • pr´ aci ˇr´ıd´ıc´ı. Za pr´ aci v´ ykonnou oznaˇcujeme bezprostˇredn´ı vykon´an´ı urˇcit´eho procesu,vytvoˇren´ı v´ yrobku, uskuteˇcnˇen´ı sluˇzby, manu´aln´ı ˇci tv˚ urˇc´ı pod´ıl na v´ yrobˇe, v´ yvoji, v´ yzkumu apod. Typick´ ymi pˇredstaviteli v´ ykonn´e pr´ace jsou dˇeln´ıci, ale tak´e u ´ˇcetn´ı, uˇcitel´e, l´ekaˇri atd. Kromˇe spousty v´ ykonn´ ych prac´ı existuj´ı v kaˇzd´e organizaci pr´ ace ˇ r´ıd´ıc´ı. Ty se t´ ykaj´ı veden´ı a ˇr´ızen´ı urˇcit´ ych proces˚ u a lid´ı. Lid´e, kteˇr´ı tyto pr´ace vykon´avaj´ı, jsou ˇr´ıd´ıc´ı pracovn´ıci, manaˇzeˇri.
Dva typy pr´ ace
202 Tˇri stupnˇe managementu
Charakteristika TOP managementu
Charakteristika stˇredn´ıho managementu
Charakteristika managementu prvn´ı linie
14.5 Hierarchie organizace
Manaˇzerskou hierarchii rozdˇelujeme.do 3 z´akladn´ıch stupˇ n˚ u: 1. Vrcholov´ y management, 2. Stˇredn´ı ˇr´ıd´ıc´ı pracovn´ıci, 3. Operaˇcn´ı ˇr´ıd´ıc´ı pracovn´ıci. 1. Vrcholov´ y management, (TOP-management) ˇcili ˇspiˇckov´ı ˇr´ıd´ıc´ı pracovn´ıci, kteˇr´ı se vyskytuj´ı na vrcholku ˇr´ıd´ıc´ı pyramidy. Tito lid´e se mus´ı zamˇeˇrovat pˇredevˇs´ım na koncepˇcn´ı z´ aleˇzitosti, strategii, dlouhodob´e pl´anov´an´ı, v´ ystavbu organizaˇcn´ıch struktur, rozhodov´an´ı o z´akladn´ıch ot´azk´ach, o rozvoji podniku, z´ asadn´ıch probl´emech spoleˇcnosti, organizac´ı st´atu apod. Vrcholov´emu postaven´ı tˇechto lid´ı odpov´ıdaj´ı tak´e jejich tituly, postaven´ı a funkce. Mus´ı m´ıt vysok´e schopnosti, mor´aln´ı kredit, znalosti, vzdˇel´ an´ı, urˇcit´e povahov´e vlastnosti, vysok´ y pocit odpovˇednosti, schopnosti v´est a organizovat jin´e lidi a urˇcitou odolnost proti nepˇr´ızniv´ ym vlivem (stresu apod.) spjat´ ym s v´ ykonem vysok´e funkce. Urˇcit´ y mor´aln´ı kredit by mˇel m´ıt vrcholov´ y pracovn´ık proto, ˇze z titulu sv´e funkce je vystaven urˇcit´ ym tlak˚ um lobbystick´ ych skupin, rozliˇcn´ ym pˇr´ım´ ym ˇci nepˇr´ım´ ym form´am n´ atlaku, moˇznosti korupce a s t´ım spojen´e i moˇznosti zneuˇzit´ı funkce k vlastn´ımu ˇci ciz´ımu prospˇechu. ´ Ukol k textu ˇ c. 34: Pokuste se vyjmenovat nˇekolik obecnˇe uˇz´ıvan´ ych titul˚ u pro ˇspiˇckov´e pˇredstavitele r˚ uzn´ ych organizac´ı: . .................................................................................. . .................................................................................. . .................................................................................. 2. Stˇ redn´ı ˇ r´ıd´ıc´ı pracovn´ıci, kteˇr´ı ˇr´ıd´ı urˇcit´e organizaˇcn´ı stupnˇe vyˇzaduj´ıc´ı pˇredevˇs´ım taktick´e veden´ı, stˇrednˇedob´e pl´anov´an´ı. Mus´ı umˇet spojovat prvky koncepˇcn´ıho i operativn´ıho r´azu, mus´ı m´ıt specifick´e dovednosti, znalosti odpov´ıdaj´ıc´ı v´ ykonu tˇechto funkc´ı. Patˇr´ı mezi nˇe pˇredevˇs´ım: ˇreditel´e fili´ alek, ˇreditel´e odlouˇcen´ ych z´avod˚ u, vedouc´ı odbor˚ u ˇci diviz´ı, z´ astupci atd. 3. Operaˇ cn´ı ˇ r´ıd´ıc´ı pracovn´ıci, vykon´ avaj´ı ˇcinnosti spjat´e s v´ ykonem kaˇzdodenn´ıch u ´ kol˚ u, pˇredevˇs´ım operativn´ı ˇr´ızen´ı, denn´ı, t´ ydenn´ı, dek´adn´ı pl´anov´an´ı, kaˇzdodenn´ı jedn´an´ı s lidmi, s urˇcit´ ym kolektivem atd. Mezi typick´e pˇredstavitele t´eto jinak naz´ yvan´e doln´ı ˇr´ıd´ıc´ı u ´ roveˇ n“ ” patˇr´ı napˇr´ıklad mistˇri v d´ıln´ach, vedouc´ı oddˇelen´ı ve firm´ach, vedouc´ı v´ yzkumn´ ych t´ ym˚ u apod.
Kapitola 14. Organizace
203
Nˇekteˇr´ı autoˇri zobrazuj´ı tuto pyramidu ˇr´ıd´ıc´ı hierarchie n´asleduj´ıc´ım zp˚ usobem.
Top management
stˇredn´ı ˇr´ıd´ıc´ı u ´roveˇ n
doln´ı ˇr´ıd´ıc´ı u ´roveˇ n
v´ ykonn´a pr´ace
ˇ ıd´ıc´ı pyramida Obr´ azek 14.2: R´
Postaven´ı urˇcit´eho funkˇcn´ıho m´ısta v t´eto pyramidˇe ukazuje tak´e na pod´ıl v´ ykonn´e a ˇr´ıd´ıc´ı pr´ace. Na r˚ uzn´ ych stupn´ıch hierarchie podniku doch´ az´ı ke zmˇen´am pod´ılu ˇr´ıd´ıc´ı a v´ ykonn´e pr´ace. Pod´ıl ˇr´ıd´ıc´ıch prac´ı se zvyˇsuje smˇerem z doln´ıho stupnˇe na horn´ı organizaˇcn´ı stupeˇ n. Definice Syst´em nadˇr´ızen´ych a podˇr´ızen´ych m´ıst je oznaˇcov´ an jako hierarchie, m´ısta povˇeˇren´ a ˇr´ıd´ıc´ımi u ´lohami jsou naz´yv´ ana instancemi. Hierarchicky ˇclenˇen´a organizace m´a jasnˇe stanoveny rozhodovac´ı a ˇr´ıd´ıc´ı pravomoci, na tˇechto instanc´ıch vybaven´ ych pˇr´ısluˇsn´ ymi pravomocemi, se uskuteˇcn ˇuje urˇcit´ y stupeˇ n ˇr´ızen´ı, projevuj´ıc´ı se vnˇejˇs´ımi znaky ˇr´ızen´ı, tj. pˇredevˇs´ım ˇ r´ıd´ıc´ımi pˇ r´ıkazy. Podle toho, jak jsou ˇ r´ıd´ıc´ı stupnˇ e uspoˇ r´ ad´ any uvnitˇ r organizace, rozezn´ av´ ame formy funkcion´ aln´ı, divizion´ aln´ı a maticov´ e.
14.5.1
Funkcion´ aln´ı typ
Funkcion´ aln´ı hledisko v´ ystavby u ´tvar˚ u, jejich vazeb a kombinace je jiˇz pouˇzit v obr. ˇc. 14.1. Znamen´a to propojen´ı u ´tvar˚ u podle druhu ˇcinnosti nebo funkce. V´ ysledkem je pak utv´ aˇren´ı odborn´ ych u ´ tvar˚ u specializovan´ ych na v´ ykon urˇcit´ ych funkc´ı zajiˇst’uj´ıc´ıch tyto u ´ koly pro danou organizaci. Pˇ r´ıklad: Typick´ ym pˇr´ıkladem funkcion´ aln´ı v´ ystavby je napˇr´ıklad ˇclenˇen´ı ekonomick´eho u ´ seku dle n´ asleduj´ıc´ıho obr´ azku ˇc. 14.3.
Organizaˇcn´ı formy
204
14.5 Hierarchie organizace
ˇ Reditel
Ek. n´ amˇestek
Vedouc´ı IS
Ved. pl´an odb.
Ved. cen. odb.
Ved. vˇseob. u ´ˇctarny
Ved. mater. u ´ˇctarny
Ved. mzdov´e u ´ˇctarny
referenti
referenti
referenti
Obr´ azek 14.3: Funkcion´ aln´ı struktura organizace
´ ct´ Uˇ arny v dan´em pˇr´ıpadˇe zajiˇst’uj´ı funkce u ´ˇct´aren pro celou organizaci.
14.5.2
Divizion´ aln´ı typ
Pod pojmem divizionalizace zahrnujeme propojen´ı u ´tvar˚ u vˇetˇsinou podle u ´zem´ı nebo druhu v´ yrobku ˇci sluˇzby. Typick´ ym projevem divizion´ aln´ıho ˇclenˇen´ı organizace z hlediska teritori´aln´ıho je napˇr´ıklad ˇclenˇen´ı zemˇedˇelsk´eho podniku dle r˚ uznˇe lokalizovan´ ych farem, kter´e v podstatˇe komplexnˇe zajiˇst’uj´ı vˇsechny funkce spjat´e s existenc´ı a um´ıstˇen´ım farmy v m´ıstˇe vzd´alen´em od vlastn´ıho centra, tj. ˇreditelstv´ı organizace. Pˇ r´ıklad: Typick´ ym pˇr´ıkladem divizion´aln´ıho ˇclenˇen´ı je struktura zemˇedˇelsk´eho podniku uveden´a na n´ asleduj´ıc´ım obr´ azku ˇc. 14.4. ˇ Reditelstv´ ı podniku
Farma ˇc. 1 ovocn´e sady
Farma ˇc. 1 vinice
N´akup prodej
´ ct´arna Uˇ
Ekonomika
Ceny
V´ yroba
N´ akup prodej
Farma ˇc. 1 lesn´ı ˇskolka
Ekonomika
V´ yroba
Pl´any ´ ct´ Uˇ arna
Ceny
Pl´ any
Obr´ azek 14.4: Divizion´ aln´ı struktura organizace
Divizion´aln´ı struktura je typick´ a pro vˇetˇs´ı podniky, je to rozdˇelen´ı na nˇekolik relativnˇe samostatn´ ych ˇc´ ast´ı. Vliv funkˇcn´ıch pracovn´ık˚ u z vyˇsˇs´ıho stupnˇe m´a v´ıcem´enˇe ˇst´abn´ı charakter (metodick´e veden´ı apod.).
Kapitola 14. Organizace
205
Pˇri rozboru organizaˇcn´ı struktury firem ˇci instituci lze vymezit:
• jednoliniov´e syst´emy, • v´ıceliniov´e syst´emy, • liniovˇe-ˇst´ abn´ı syst´emy.
a) U jednoliniov´ ych syst´em˚ u prob´ıh´a cesta pˇr´ıkaz˚ u od vrcholov´eho veden´ı pˇres odbory, oddˇelen´ı aˇz na referenty. Jednoznaˇcn´a linie spojuje nadˇr´ızen´e a podˇr´ızen´e na kaˇzd´em mezistupni. Kaˇzd´emu podˇr´ızen´emu m´ıstu je nadˇr´ızeno 1 m´ısto vyˇsˇs´ı. Cesta pˇr´ıkaz˚ u shora dol˚ u je doplnˇena cestou hl´aˇsen´ı o vykon´ an´ı opaˇcn´ ym smˇerem. Tento liniov´ y syst´em je nejpˇr´ısnˇejˇs´ı, autoritativn´ı formou organizace. Pˇ r´ıklad: Kaˇzd´ y dˇeln´ık v d´ılnˇe m´a pouze jednoho, tj. sv´eho mistra. Jemu je bezprostˇrednˇe podˇr´ızen a jemu odpov´ıd´a za plnˇen´ı sv´ ych u ´kol˚ u. Mistr sousedn´ı d´ılny, nen´ı-li k takov´eho pravomoci napˇr´ıklad doˇcasnˇe delegov´an, nem˚ uˇze ˇr´ıdit dˇeln´ıky jin´e d´ılny. ych (tzv. funkcion´aln´ıch) syst´em˚ u jsou ˇr´ıd´ıc´ı pravomoci pˇridˇeleny r˚ uzn´ ym b) U v´ıceliniov´ kompetentn´ım instanc´ım, takˇze kaˇzd´e m´ısto m˚ uˇze m´ıt nˇekolik nadˇr´ızen´ ych m´ıst, pˇritom kaˇzd´e m´ısto je opr´avnˇeno k udˇelen´ı pˇr´ıkaz˚ u jen pokud jde o urˇcit´e u ´koly, funkce. ˇ ıd´ıc´ı stupeˇ R´ n dost´av´ a pˇr´ıkazy z nˇekolika specializovan´ ych m´ıst, kdy kaˇzd´ y z tˇechto odborn´ ych vyˇsˇs´ıch ˇr´ıd´ıc´ıch u ´tvar˚ u je expertem pro danou oblast. Kaˇzd´ y vykonavatel dost´ av´ a z´ aroveˇ n pˇr´ıkazy od nˇekolika nadˇr´ızen´ ych (po v´ıce lini´ıch). Pˇ r´ıklad: Pilot dopravn´ıho letadla se ˇr´ıd´ı pokyny vˇzdy dan´eho letiˇstˇe. Kompetentn´ıch ˇr´ıd´ıc´ıch m´ıst, kter´e mohou udˇelovat pokyny je tedy nˇekolik, a dispeˇceˇri letiˇstˇe pˇrej´ımaj´ı kompetence vˇzdy v r´ amci sv´e letov´e oblasti. c) Liniovˇe-ˇst´abn´ı syst´em je v souˇcasn´e dobˇe nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ı v pr˚ umyslov´ ych podnic´ıch ˇci v jin´ ych instituc´ıch hospod´ aˇrsk´e sf´ery. Sluˇcuje pˇrednosti obou pˇredch´azej´ıc´ıch syst´em˚ u. Je zachov´ana jednoznaˇcn´ a cesta pˇr´ıkaz˚ u, ale kaˇzd´ y manaˇzer niˇzˇs´ıho stupnˇe m´a sv˚ uj ˇst´ab, popˇr´ıpadˇe z centr´aln´ıch ˇst´abn´ıch u ´tvar˚ u jsou mu poskytov´ any odborn´e rady ˇci sluˇzby pro v´ ykon jeho funkce. Pˇ r´ıklad: ˇ Reditel firmy ˇr´ıd´ı svou firmu liniov´ ym zp˚ usobem, avˇsak s´am m´a nad sebou ˇradu instituc´ı, jejichˇz pokyny mus´ı respektovat (napˇr´ıklad pokyny ze sv´eho ministerstva ´ radu pro hospod´ v Praze, pokyny Uˇ aˇrskou soutˇeˇz v Brnˇe, pokyny z Krajsk´eho u ´ˇradu v r´ amci sv´eho p˚ usoben´ı, pokyny m´ıstnˇe pˇr´ısluˇsn´eho finanˇcn´ıho u ´ˇradu atd.). Vytvoˇren´ı spr´ avn´e, odpov´ıdaj´ıc´ı organizaˇcn´ı struktury je povaˇzov´ano za vˇec sp´ıˇse osobn´ı dovednosti manaˇzera ˇci podnikatele, za ˇc´ast sp´ıˇse sloˇzky umˇen´ı a dovednosti neˇz za technickou z´ aleˇzitost. Proto tak´e m˚ uˇze doch´ azet k ˇcast´ ym zmˇen´ am organizace. Kaˇzd´ y nov´ y manaˇzer se obvykle snaˇz´ı pˇrizp˚ usobit si skladbu organizace sv´ ym potˇreb´am, sv´emu stylu ˇr´ızen´ı a sv´ ym zkuˇsenostem. Pˇritom plat´ı, ˇze ne vˇsechny zkuˇsenosti z jednoho odvˇetv´ı jsou plnˇe uplatniteln´e v dalˇs´ım odvˇetv´ı, a ˇze vynikaj´ıc´ı manaˇzer m˚ uˇze m´ıt znaˇcn´e probl´emy ˇci ne´ uspˇechy, bude-li nepˇrimˇeˇrenˇe a bez v´ ybˇeru aplikovat sv´e zkuˇsenosti z pˇredch´ azej´ıc´ı organizace. Je rovnˇeˇz sp´ıˇse pravidlem, ˇze nov´ y manaˇzer se brzy obklop´ı sv´ ymi“ lidmi, mnohdy tak, ˇze do nov´e organizace za sebou pˇret´ahne“ ” ” sv´e b´ yval´e spolupracovn´ıky z pˇredch´azej´ıc´ıho pracoviˇstˇe.
Liniov´e syst´emy
206
14.6 Organizaˇcn´ı normy
14.5.3
Maticov´ y typ
Maticov´ y typ organizace je dosti specifick´ y a neb´ yv´a ˇcasto pouˇzit. Je typick´ y vesmˇes pro v´ yzkumn´e u ´stavy, v´ yvojov´a pracoviˇstˇe, m˚ uˇze b´ yt pouˇzit ve ˇskolstv´ı, zdravotnictv´ı, ve vˇedˇe. Nebudeme se j´ım proto, vzhledem k zamˇeˇren´ı t´eto publikace, podrobnˇeji zab´ yvat. Jeho typick´ ym znakem je sp´ıˇse doˇcasn´e spojen´ı nˇekolika t´ ym˚ u odborn´ık˚ u (popˇr´ıpadˇe nˇekolika odborn´ık˚ u z r˚ uzn´ ych obor˚ u do jednoho t´ ymu) k vyˇreˇsen´ı, nebo k realizaci nˇejak´eho vesmˇes ˇcasovˇe omezen´eho u ´kolu. Po vyˇreˇsen´ı nebo realizaci se t´ ym ˇci t´ ymy rozpadaj´ı, organizace se pˇreskupuje k ˇreˇsen´ı ˇci realizaci jin´ ych u ´kol˚ u Takov´ato organizace je ˇr´ızena dvoj´ım zp˚ usobem: horizont´alnˇe i vertik´alnˇe. Vertik´ alnˇe ˇ ıd´ıc´ı struktura m´a pak z hlediska hierarchie, horizont´alnˇe z hlediska odborn´eho veden´ı. R´ v grafick´em vyj´ adˇren´ı charakter matice.
14.6
Organizaˇ cn´ı normy
V kaˇzd´e organizaci je form´aln´ı struktura vytv´ aˇrena pomoc´ı organizaˇcn´ıch norem, kter´e definuj´ı chov´ an´ı jednotlivc˚ uiu ´tvar˚ u uvnitˇr organizace. Tyto normy definuj´ı z´akladn´ı vztahy mezi u ´ tvary, ˇr´ıd´ıc´ımi a v´ ykonn´ ymi sloˇzkami, mezi jednotlivci atd., definuj´ı ˇr´ad, j´ımˇz se zabezpeˇcuje chod dan´e organizace. Je to tedy souhrn pˇredpis˚ u, pravidel a smˇernic platn´ ych uvnitˇr dan´e organizace. Tyto intern´ı normy mus´ı b´ yt odvozeny od norem vyˇsˇs´ı pr´avn´ı s´ıly (jinak jsou neplatn´e). Tyto z´akladn´ı organizaˇcn´ı normy mus´ı dodrˇzovat kaˇzd´ y pˇr´ısluˇsn´ık organizace. Podle jejich u ´ rovnˇe, mnoˇzstv´ı a rozsahu regulace a pˇredevˇs´ım podle jejich dodrˇzov´an´ı ˇcleny organizace, je kaˇzd´a organizace typick´ a. Mezi z´akladn´ı organizaˇcn´ı normy Z´ akladn´ı organizac´ı patˇr´ı zejm´ ena: Normy
normy
• stanovy (nebo statut) jako obecn´a norma, • organizaˇcn´ı ˇra´d (vypl´ yvaj´ıc´ı z organizaˇcn´ı struktury a definuj´ıc´ı p˚ usobnost a vz´ajemn´e vazby mezi u ´tvary a funkcemi organizace), • pracovn´ı ˇr´ ad (definuj´ıc´ı pracovn´ı povinnosti a vˇse co je spjat´e s v´ ykonem pr´ace). Kromˇe z´akladn´ıch organizaˇcn´ıch norem existuje i ˇrada dalˇs´ıch vedlejˇs´ıch, pomocn´ ych ˇra´d˚ u, kter´e v komplexu vytv´aˇrej´ı a reguluj´ı chov´an´ı vˇsech sloˇzek dan´e organizace (napˇr´ıklad bezpeˇcnostn´ı pˇredpisy, skartaˇcn´ı ˇr´ ad, pr´emiov´e ˇr´ady apod.). Tyto ˇra´dy jsou vesmˇes v p´ısemn´e podobˇe a pracovn´ık je s nimi seznamov´an hned po n´astupu do zamˇestn´ an´ı. Nepsan´ a pravidla chov´ an´ı
U specifick´ ych organizac´ı existuj´ı samozˇrejmˇe i r˚ uzn´a nepsan´ a pravidla chov´ ani, kter´a rovnˇeˇz patˇr´ı k povinn´emu vybaven´ı kaˇzd´eho pˇr´ısluˇsn´ıka takov´eto organizace. Nav´ıc pak tato pravidla pˇresahuj´ı r´amec pracovn´ıho zapojen´ı ˇclena tˇechto organizac´ı a zasahuj´ı komplexnˇe do ˇzivota ˇclena tˇechto organizac´ı. Nepsan´ a pravidla chov´ an´ı jsou vˇsak souˇc´ ast´ı chov´ an´ı i uvnitˇr bˇeˇzn´ych organizac´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 35: Murphyho z´ akon ˇr´ık´ a: 1. Vedouc´ı m´ a vˇzdycky pravdu, 2. Nem´ a-li pravdu, plat´ı bod 1.
Kapitola 14. Organizace
207
Je to psan´ y z´akon. Ale jistˇe zn´ate nˇekter´a nepsan´a pravidla. Vesmˇes se jedn´ a o z´ asady sluˇsn´eho chov´ an´ı ve vztahu k nadˇr´ızen´ ym, jmenujte nˇekter´e. Uved’te alespoˇ n dvˇe: . ........................................................................................ . ........................................................................................ Shrnut´ı: • Pojem organizace se uˇz´ıv´ a ve dvoj´ım slova smyslu. • V pr´ avn´ım pojet´ı vyjadˇruje organizaˇcn´ı formu. an´ı syst´emu vyjadˇruje pojem organizace stupeˇ n organizova• Ve smyslu m´ıry uspoˇr´ad´ nosti. • U neorganizovan´eho souboru nem˚ uˇzeme pˇresnˇe urˇcit jeho chov´an´ı a v d˚ usledku toho jej pak nem˚ uˇzeme dobˇre ˇr´ıdit. • Kaˇzd´ a organizace m´ a form´ aln´ı a neform´aln´ı struktury. • Form´ aln´ı strukturu zobrazuj´ı organizaˇcn´ı diagramy. • Pro ˇr´ızen´ı je rozhoduj´ıc´ı m´ıra form´aln´ıch u ´prav. • Neform´aln´ı struktura m˚ uˇze p˚ usobit v souladu, ale tak´e proti form´aln´ı struktuˇre organizace. • Form´ aln´ı struktura organizace je postavena na organizaˇcn´ıch u ´tvarech. ´ • Utvary jsou vˇetˇsinou skupiny lid´ı, kteˇr´ı vykon´avaj´ı stejn´e nebo pˇr´ıbuzn´e pr´ace. • Rozezn´ av´ ame 2 druhy podnikov´ ych u ´tvar˚ u: liniov´e a ˇst´abn´ı. • Organizaˇcn´ı stupnˇe jsou relativnˇe samostatn´e organizaˇcn´ı jednotky, kde se realizuje ucelen´ y program nebo jeho ˇc´ast. • Vertik´aln´ı organizace (centralizovan´a) m´a t´emˇeˇr vˇsechny rozhodovac´ı pravomoci koncentrov´ any ve vrcholov´em ˇr´ızen´ı. • Horizont´ aln´ı (decentralizovan´e) organizace maj´ı funkce managementu rozdˇeleny na niˇzˇs´ı sloˇzky. • Manaˇzerskou hierarchii dˇel´ıme na vrcholov´e ˇr´ıd´ıc´ı pracovn´ıky a operaˇcn´ı ˇr´ıd´ıc´ı pracovn´ıky. ´ • Utvary jsou uspoˇr´ ad´ any funkcion´alnˇe, popˇr´ıpadˇe divizion´alnˇe. • Funkcion´ aln´ı spojen´ı je podle druhu ˇcinnosti nebo funkce. • Divizion´aln´ı struktura znamen´a spojen´ı u ´ tvar˚ u vˇetˇsinou podle u ´ zem´ı nebo druhu v´ yrobku ˇci sluˇzby. • V organizac´ıch m˚ uˇzeme rozezn´avat jednoliniov´e syst´emy ˇr´ızen´ı, v´ıceliniov´e syst´emy nebo liniovˇe ˇst´ abn´ı syst´emy. • Kaˇzd´a organizace m´a chov´an´ı sv´ ych ˇclen˚ u i podnikov´ ych u ´ tvar˚ u definov´ano v tzv. organizaˇcn´ıch norm´ ach, a to z´akladn´ıch a pomocn´ ych ˇci vedlejˇs´ıch. • Existuj´ı i urˇcit´ a nepsan´ a pravidla pro kaˇzd´eho ˇclena organizace. Pojmy k zapamatov´ an´ı: • • • • • • • • • • •
Organizace Form´ aln´ı a neform´ aln´ı struktura Organizaˇcn´ı u ´tvary Liniov´e a ˇst´ abn´ı u ´tvary Organizaˇcn´ı stupeˇ n Vertik´ aln´ı a horizont´ aln´ı organizace Manaˇzersk´ a hierarchie Funkcion´ aln´ı spojen´ı Divizion´ aln´ı spojen´ı Jednoliniov´e, v´ıceliniov´e, liniovˇe ˇst´abn´ı u ´tvary Organizaˇcn´ı normy
208
14.6 Organizaˇcn´ı normy
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Jak byste definovali organizaci? Co rozum´ıte pod pojmem form´ aln´ı struktura organizace? Co rozum´ıte pod pojmem neform´aln´ı struktura organizace? ˇ Cemu ˇr´ık´ ame organizaˇcn´ı u ´tvar, jak byste jej charakterizovali? ˇ Jak´ a je obvykl´ a organizaˇcn´ı skladba v´ yrobn´ıch podnik˚ u v CR? Co jsou to liniov´e a ˇst´ abn´ı u ´tvary? Uved’te pˇr´ıklad nˇejak´e vertik´ aln´ı a horizont´aln´ı organizace. Jak dˇel´ıme hierarchii ˇr´ıd´ıc´ıch pracovn´ık˚ u? Co je to funkcionalizace a divizionalizace? Jak´e zn´ ate z´ akladn´ı organizaˇcn´ı normy?
Pr˚ uvodce studiem: Prostudovali jste do t´eto chv´ıle pomˇernˇe sloˇzitou terminologii, sezn´ amili jste se, zvl´ aˇstˇe pokud jste jeˇstˇe nebyli uvnitˇr nˇejak´e organizace a nem´ate zkuˇsenosti s firemn´ım syst´emem a chov´an´ım nadˇr´ızen´ ych a podˇr´ızen´ ych uvnitˇr podniku, s dosti odborn´ ymi v´ yrazy a popisy. Moˇzn´a by bylo dobr´e, kdybyste si tuto kapitolu po ˇcase pˇreˇcetli jeˇstˇe jednou. Je nejen potˇrebn´a z hlediska Vaˇsich znalost´ı, ale je uˇziteˇcn´ a i v pˇr´ıpadˇe chov´an´ı uvnitˇr jak´ekoliv organizace, vˇcetnˇe organizac´ı ve ˇskolstv´ı. Autotest: 1. Mezi ˇst´ abn´ı u ´tvary obvykle neˇrad´ıme: (a) pr´ avn´ı oddˇelen´ı (b) kontroln´ı oddˇelen´ı (c) oddˇelen´ı v´ ystupn´ı kontroly 2. Grafick´ ym zn´ azornˇen´ım form´ aln´ı struktury nen´ı: (a) organizaˇcn´ı diagram (b) organizaˇcn´ı sch´ema (c) pl´ an delimitace ´ 3. Utvary jsou: (a) Vˇetˇsinou skupiny lid´ı, kteˇr´ı vykon´avaj´ı stejn´e nebo pˇr´ıbuzn´e pr´ace (b) Vˇetˇsinou skupiny lid´ı, kteˇr´ı vykon´avaj´ı vˇzdy rozd´ıln´e, avˇsak navazuj´ıc´ı pr´ace (c) Vˇetˇsinou skupiny lid´ı, kteˇr´ı vykon´avaj´ı pr´ace dle aktu´aln´ı potˇreby 4. Delegov´ an´ı je zn´ amkou: (a) decentralizace (b) centralizace (c) reorganizace 5. Mezi hlavn´ı organizaˇcn´ı ˇr´ ady nepatˇr´ı: (a) pracovn´ı ˇr´ ad (b) stanovy nebo statut (c) skartaˇcn´ı ˇr´ ad
Kapitola 14. Organizace 6. V hierarchii ˇr´ıd´ıc´ıch pracovn´ık˚ u se neuˇz´ıv´a pojem: (a) TOP-manaˇzeˇri (b) Stˇredn´ı manaˇzeˇri (c) Niˇzˇs´ı manaˇzeˇri 7. U divizion´ aln´ı organizace se neuˇz´ıv´a jej´ı dˇelen´ı dle: (a) v´ yrobk˚ u (b) druhu pr´ ace (c) dle u ´zem´ı
209
210
Kapitola 15
Metody a n´ astroje ˇ r´ıd´ıc´ı ˇ cinnosti Popis lekce: Posledn´ı lekce tohoto kurzu podrobnˇeji analyzuje jednotliv´e z´akladn´ı funkce ˇr´ızen´ı. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 15.1 15.2 15.3 15.4 15.5
Pl´ anov´ an´ı Organizov´ an´ı ˇ ızen´ı kolektivu R´ Rozhodov´ an´ı Kontrola
Obecn´e poznatky z managementu maj´ı sv´e dalˇs´ı prohlouben´ı ve specifick´ ych ˇca´stech teorie a praxe managementu jako je risk management, krizov´ y management, time management apod. D´ elka lekce: 60 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: C´ıle, progn´ozy, vize, pl´any, motivace, Maslowovo sch´ema, rozhodovac´ı situace, rozhodovac´ı algoritmus, f´ aze kontroly, odchylky, funkce kontroly. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • • • •
vyjmenovat a struˇcnˇe popsat jednotliv´e n´astroje ˇr´ızen´ı, popsat syst´em firemn´ıho pl´anov´an´ı, definovat pojem organizov´ an´ı, objasnit, jak postupovat pˇri ˇr´ızen´ı kolektivu, popsat principy rozhodov´ an´ı a jeho u ´lohu v ˇr´ıd´ıc´ı ˇcinnosti, popsat funkce, zp˚ usoby a moˇznosti kontroly.
211
212
15.1 Pl´anov´an´ı
Pr˚ uvodce studiem: N´astroje ˇr´ıd´ıc´ı ˇcinnosti, se kter´ ymi se v n´asleduj´ıc´ıch textech sezn´am´ıte, jsou n´ astroje, kter´e bˇeˇznˇe pouˇz´ıv´ate i Vy ve sv´em soukrom´em ˇzivotˇe. Pouˇz´ıv´ a je kaˇzd´ y ˇclovˇek pˇri ˇr´ızen´ı mnohdy sv´eho denn´ıho kon´ an´ı. Nen´ı to nic nov´eho. Je pouze zapotˇreb´ı, abyste si uvˇedomili, ˇze stejnˇe tak, avˇsak v daleko vˇetˇs´ım rozsahu, se mus´ı chovat ˇr´ıd´ıc´ı pracovn´ık, kter´ y ovˇsem neˇr´ıd´ı pouze sebe, ale v z´avislosti na sv´em postaven´ı spousty jin´ ych lid´ı. Tato kapitola je uspoˇra´d´ana tak, ˇze d´ılˇc´ı shrnut´ı a slova k zapamatov´an´ı n´asleduj´ı vˇzdy po urˇcit´e ˇca´sti, u ´koly k textu jsou pr˚ ubˇeˇzn´e, kontroln´ı ot´azky jsou vˇsak souhrnn´e za celou kapitolu a jsou uvedeny na konci t´eto kapitoly. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Jednotliv´e n´astroje budeme nyn´ı definovat a rozeb´ırat velmi struˇcnˇe. Nen´ı moˇzn´e jim s ohledem na dan´ y rozsah publikace vˇenovat vˇetˇs´ı pozornost. Proto pˇr´ıpadn´e z´ajemce o tyto n´astroje, jejich podrobnˇejˇs´ı popis, pouˇzit´ı, funkce a moˇznosti, odkazuji na celou ˇradu velmi ˇ vyˇsla cel´a ˇrada tˇechto publikac´ı obs´ahl´ ych odborn´ ych publikac´ı z t´eto problematiky. V CR od zahraniˇcn´ıch autor˚ u, nam´atkovˇe jmenuji Koontze, Kotlera, ale i dom´ac´ıch autor˚ u jako napˇr. Svˇetl´ıka, Mlˇcocha a jin´ ych, vesmˇes pod n´azvem Management, Organizace a ˇr´ızen´ı ˇ ızen´ı. nebo prostˇe R´
15.1
Pl´ anov´ an´ı
Definice
Pl´ anov´ an´ı je ˇcinnost, kdy ˇr´ıd´ıc´ı pracovn´ık formuluje c´ıle a cesty k dosaˇzeni tˇechto c´ıl˚ u. ˇ ri Ctyˇ charakteristiky
Snaˇz´ı se pˇritom: • • • •
nal´ezt c´ıle moˇzn´e, re´ aln´e a nezbytn´e, vymezit prostˇredky potˇrebn´e k jejich dosaˇzen´ı, stanovit podm´ınky k jejich vyuˇzit´ı, nal´ezt nejv´ yhodnˇejˇs´ı cesty k dosaˇzen´ı pl´anovan´ ych c´ıl˚ u.
Pl´ anov´ an´ı je z´ akladn´ı funkc´ı ˇr´ızen´ı, na jej´ı u ´rovni z´avis´ı funkce ostatn´ı.
Dva typy c´ıl˚ u
C´ıle vyjadˇruj´ı ˇza´douc´ı stav, ke kter´emu by mˇely smˇeˇrovat vˇsechny ˇcinnosti organizace. C´ıle jsou formulov´any v r˚ uzn´e m´ıˇre obecnosti, v ˇcase a podle hierarchick´e struktury podniku. Tyto c´ıle pak m˚ uˇzeme d´ ale rozdˇelit na n´asleduj´ıc´ı: • obecn´e, kter´e jsou typick´e a shodn´e pro vˇetˇsinu podnik˚ u v trˇzn´ı ekonomice, • specifick´e, kter´e v´ıcem´enˇe jin´ ymi zp˚ usoby, metodami, v r˚ uzn´em ˇcase a v jin´ ych hierarchick´ ych uskupen´ıch konkretizuj´ı z´akladn´ı obecn´e c´ıle. Pˇ r´ıklad:
Moˇzn´e obecn´e c´ıle
Jako obecn´e c´ıle lze uv´est: • • • •
maximalizaci zisku, maxim´ aln´ı ekonomick´ y r˚ ust podniku, maximalizaci pˇr´ıjm˚ u podniku (popˇr. jednotlivc˚ u ˇci skupin), zv´ yˇsen´ı kvality sluˇzeb,
Kapitola 15. Metody a n´ astroje ˇr´ıd´ıc´ı ˇcinnosti
213
• obsazen´ı speci´ aln´ıch trh˚ u, • zv´ yˇsen´ı pod´ılu dan´eho podniku na trhu apod. Pˇ r´ıklad: Jako pˇr´ıklad ke specifick´ ym c´ıl˚ um lze uv´est: • • • •
minimalizaci urˇcit´ ych n´ aklad˚ u, mimoˇr´ adn´e nav´ yˇsen´ı z´ akladn´ıho jmˇen´ı, zv´ yˇsen´ı inovaˇcn´ıch proces˚ u, potˇrebu n´ ar˚ ustu investiˇcn´ı ˇcinnosti apod.
Moˇzn´e specifick´e c´ıle
´ Ukol k textu ˇ c. 36: Obecn´ y c´ıl m˚ uˇze b´ yt konkr´etnˇe formulov´an napˇr. takto: do roku 200× zv´ yˇsit vypl´acen´e dividendy o 20 %. Uved’te vlastn´ı pˇr´ıklad, popˇr´ıpadˇe opiˇste dalˇs´ı pˇr´ıklad z Kl´ıˇce. . ........................................................................................ Znaˇcn´ y pod´ıl pozornosti ˇr´ıd´ıc´ıch pracovn´ık˚ u firmy b´ yt vˇenov´ an tak´e souladu obecn´ ych c´ıl˚ u firmy se z´ajmy a c´ıly skupinov´ ymi. V dneˇsn´ı stratifikaci firmy existuj´ı v podstatˇe tˇri hlavni skupiny lid´ı, kteˇr´ı jsou kromˇe obecn´ ych c´ıl˚ u organizace spjati i urˇcit´ ymi z´ajmy skupinov´ ymi. Jsou to: Tˇri skupiny
• vlastn´ıci (spoleˇcn´ıci, akcion´aˇri), • manaˇzeˇri (ˇr´ıd´ıc´ı pracovn´ıci vˇsech stupˇ n˚ u), • zamˇestnanci (zastoupeni odbory). I kdyˇz vˇsichni mohou m´ıt z´ akladn´ı c´ıle totoˇzn´e (glob´aln´ım c´ılem je prosperita firmy), skupinov´e z´ajmy mohou b´ yt r˚ uzn´e. Nˇekdy se tyto d´ılˇc´ı skupinov´e c´ıle mohou stˇret´ avat, mohou b´ yt i diametr´alnˇe odliˇsn´e, v urˇcit´ ych pˇr´ıpadech i konfliktn´ı. Zamˇestnanci, resp. odbory vˇetˇsinou vyˇzaduj´ı st´ale rostouc´ı mzdy. Mzdy z hlediska manaˇzer˚ u (a rovnˇeˇz i vlastn´ık˚ u) pˇredstavuj´ı n´aklady, kter´e z pohledu tˇechto skupin je tˇreba sp´ıˇse sniˇzovat. Majitel´e mohou m´ıt z´ ajem na okamˇzit´em zisku (z´ajem v´ yplaty dividend), zat´ımco koncepˇcnˇe uvaˇzuj´ıc´ı manaˇzeˇri mohou m´ıt v z´ajmu dlouhodobˇejˇs´ı c´ıle (napˇr. potˇreby nov´ ych investic), preferenci nevypl´acet pokud moˇzno dividendy ˇz´adn´e, a to po nˇekolik po sobˇe n´asleduj´ıc´ıch obdob´ı. Naopak vlastn´ıci mohou m´ıt c´ıle napˇr. f´ uze, spojen´ı, u ´ˇcasti na podnik´an´ı s jinou firmou, prodejem akci´ı, zvyˇsov´an´ım z´akladn´ıho jmˇen´ı apod. Skupina manaˇzer˚ u m˚ uˇze m´ıt z osobn´ıch d˚ uvod˚ u zcela odliˇsn´e z´ ajmy. Manaˇzeˇri mohou samozˇrejmˇe preferovat i urˇcitou v´ yˇsi sv´ ych odmˇen (tanti´em), coˇz nemus´ı b´ yt pˇrijateln´e jak pro odbory, tak i pro vlastn´ıky. Tyto skupinov´e, d´ılˇc´ı aˇz individu´aln´ı c´ıle mus´ı vˇsak b´ yt podˇr´ızeny c´ıl˚ um hlavn´ım, a t´ım je udrˇzen´ı firmy v trˇzn´ı ekonomice, jej´ı prosperita a rozvoj, nebot’ pouze takto jsou dlouhodobˇe zajiˇstˇeny i skupinov´e a d´ılˇc´ı z´ ajmy vˇsech skupin. Z´akladem pl´anovan´eho procesuje stanoveni soustavy c´ıl˚ u podniku, jejich vz´ajemn´e uspoˇr´ad´ an´ı a sladˇen´ı. Tuto hierarchickou strukturu c´ıl˚ u m˚ uˇzeme stanovit napˇr´ıklad takto: • • • • • •
c´ıle c´ıle c´ıle c´ıle c´ıle c´ıle
obecn´e (z´ akladn´ı, glob´ aln´ı, firemn´ı), strategick´e, oblast´ı, organizaˇcn´ıch ˇcl´ ank˚ u, funkˇcn´ıch m´ıst, individu´ aln´ı.
Hierarchie c´ıl˚ u
214
15.1 Pl´anov´an´ı
Definice
K dosaˇzen´ı tˇechto c´ıl˚ u slouˇz´ı pl´ anovac´ı procesy, jejichˇz v´ysledkem je soustava pl´ an˚ u.
Tˇri pojmy
Z hlediska praktick´e n´aplnˇe, funkce a z hlediska ˇcasu se rozliˇsuj´ı v manaˇzersk´e praxi i v odborn´e literatuˇre tˇ ri z´ akladn´ı pojmy spjat´e s pl´anovac´ı ˇcinnost´ı: • progn´ ozy, • vize, • pl´ any.
Progn´ ozy
Progn´ ozy jsou dlouhodob´e v´yhledy uvozen´e urˇcit´ymi podm´ınkami, kter´e, pokud budou splnˇeny, ovlivn´ı v delˇs´ım ˇcasov´em horizontu budouc´ı stav. Pˇ r´ıklad: Typick´ ym pˇr´ıkladem progn´ ozy je n´ asleduj´ıc´ı konstatov´an´ı: ˇ Bude-li v Cesk´ e republice pokraˇcovat tˇeˇzba ˇcern´eho uhl´ı dosavadn´ım tempem, budou ” z´ asoby t´eto suroviny vyˇcerp´ any kolem roku 2030.“ Toto konstatov´ an´ı splˇ nuje oba typick´e znaky progn´ozy, tj. ˇcasov´ y horizont pˇresahuj´ıc´ı des´ıtky let i urˇcit´e podm´ınky (nebo alespoˇ n jednu podm´ınku), kter´a rozhoduj´ıc´ım zp˚ usobem ovlivn´ı budouc´ı situaci. Prognostick´a ˇcinnost patˇr´ı k z´akladn´ımu vybaven´ı kaˇzd´eho manaˇzera, kter´ y mus´ı tˇemto progn´oz´am pˇrizp˚ usobovat i sv´a rozhodov´an´ı, nebot’ pr´avˇe proto, ˇze vrcholov´e veden´ı vyˇzaduje pˇresah bˇeˇzn´eho horizontu, je nezbytn´ a nejen spr´avn´a interpretace progn´oz, ale i jejich zajiˇst’ov´ an´ı, vyhled´ av´ an´ı, pˇr´ısun tˇechto informac´ı. Spr´avn´ y manaˇzer mus´ı vidˇet do budoucnosti a ˇcinit rozhodnut´ı, kter´ a z kr´atkodob´eho hlediska nemus´ı b´ yt vˇzdy naprosto efektivn´ı, avˇsak pr´avˇe z hlediska dlouhodobˇejˇs´ıho trendu mohou zajistit podniku prosperitu v budoucnosti. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ . ........................................................................................ Vize
Pod pojmem vize jsou v odborn´e literatuˇre, v marketingu i v jin´ ych vˇed´ach oznaˇcov´any ideje, n´ apady, myˇslenky, pˇredstavy, kter´e jsou realizovateln´e rovnˇeˇz v delˇs´ım ˇcasov´em horizontu, obvykle se uv´ ad´ı 3–5 let. Nejedn´a se vˇsak o konkr´etn´ı technick´e ˇreˇsen´ı, ale sp´ıˇse o myˇslenkov´e proudy, nˇekdy o neobvykl´ a ˇreˇsen´ı, specifick´e n´apady, kter´e jsou pozdˇeji dopracov´ any v konkr´etnˇejˇs´ıch pl´ anech. Cviˇ cen´ı ˇ c. 15: Pokuste se uv´est nˇejakou vizi vztahuj´ıc´ı se k podnik´an´ı nebo k turistice, sportu ˇci jin´e ˇcinnosti. Tuto vizi struˇcnˇe definujte a popiˇste, Voln´ y list si vloˇzte do t´eto publikace.
Druhy pl´ an˚ u
Pl´ any jsou povaˇzov´any za n´astroje ˇr´ızen´ı. V t´eto kategorii rozezn´av´ ame zase nˇekolik moˇzn´ ych hledisek tˇr´ıdˇen´ı soustavy pl´an˚ u, a to jak podle ˇcasu, funkce, pouˇzit´ı a propracovanosti. Hierarchick´a soustava pl´an˚ u v podstatˇe odpov´ıd´ a jednotliv´ ym stupˇ n˚ um c´ıl˚ u z´ajmov´ ych skupin i cel´e firmy. Rozezn´ av´ ame urˇcit´e druhy pl´an˚ u.
Kapitola 15. Metody a n´ astroje ˇr´ıd´ıc´ı ˇcinnosti
215
Druhy pl´ an˚ u: 1. Z hlediska funkce dˇel´ıme pl´any na: • strategick´e, • taktick´e, • operativn´ı. Strategick´ e, kter´e formuluj´ı hlavn´ı c´ıle podniku, urˇcuj´ı smˇery podnik´an´ı, trhy, na kter´e se podnik zamˇeˇr´ı, jak´e investice a kter´ ym smˇerem podnik uskuteˇcn´ı v budoucnosti, o jak´e technologie bude usilovat, tendenci ve v´ yvoji pracovn´ıch sil, urˇcuj´ı z´akladn´ı orientaci v´ yrobkovou, surovinovou, odbytovou. Taktick´ e, kter´e vych´ azej´ı ze strategick´ ych pl´ an˚ u a specifikuj´ı prostˇredky k jejich dosaˇzen´ı. Konkretizuj´ı c´ıle v kratˇs´ım (etapov´em) ˇcasov´em horizontu. V linii dan´e strategick´ ymi pl´any vytv´ aˇrej´ı pˇredpoklady finanˇcn´ı, technick´e, technologick´e i pracovn´ı pro zabezpeˇcen´ı dan´ ych u ´kol˚ u strategick´ ych pl´an˚ u. Operativn´ı, jsou bˇeˇzn´e pl´any, kter´e reaguj´ı na okamˇzit´e situace, detailizuj´ı taktick´e pl´any po vˇsech str´ank´ach a zabezpeˇcuj´ı bˇeˇznou ˇcinnost podniku v neust´ ale se mˇen´ıc´ım vnˇejˇs´ım a vnitˇrn´ım prostˇred´ı. Operativnˇe podchycuj´ı zmˇeny a zpracov´avaj´ı je do syst´emu operativn´ıch pl´an˚ u. Operativn´ı pl´anov´an´ı vych´az´ı taktick´eho rozhodnut´ı a velmi u ´zce se v´aˇze na znalost konkr´etn´ıch podm´ınek a zdroj˚ u, kter´e m´a firma k dispozici. Tyto pl´any se t´ ykaj´ı zejm´ena proces˚ u, kter´e s nimi bezprostˇrednˇe souvisej´ı. Maj´ı vˇetˇsinou kr´atkodob´ y ˇcasov´ y horizont, vˇetˇsinou hovoˇr´ıme o pl´anech mˇes´ıˇcn´ıch, dek´adn´ıch, t´ ydenn´ıch a denn´ıch. ˇ en´ı 2. Z hlediska ˇ casu, d´elky pl´ anovac´ıho obdob´ı dˇel´ıme pl´any na: Clenˇ • dlouhodob´e, • stˇrednˇedob´e, • kr´ atkodob´e. Dlouhodob´ e pl´ any. Mezi tyto pl´any b´ yvaj´ı obvykle zaˇrazeny pl´ any pˇresahuj´ıc´ı dobu 8-10 rok˚ u a nˇekdy se mezi nˇe zaˇrazuj´ı i pl´any na 15 let dopˇredu. Tyto pl´ any vˇetˇsinou vych´azej´ı z urˇcit´e koncepce rozvoje firmy, pouˇz´ıvaj´ı metod extrapolace, indexov´an´ı v´ yvoje a jin´ ych statisticko-matematick´ ych metod modelov´an´ı a projekce budouc´ıho v´ yvoje. Z hlediska stability jsou povaˇzov´any za pomˇernˇe m´alo pˇresn´e, nicm´enˇe zejm´ena po 2. svˇetov´e v´alce a pˇredevˇs´ım v pr˚ ubˇehu ˇsedes´at´ ych let naˇseho stolet´ı, v obdob´ı stabiln´ıho, trval´eho rozvoje, ekonomick´eho r˚ ustu ekonomik z´ apadn´ıch st´ at˚ u s trˇzn´ı ekonomikou, byly tyto pl´any p´ateˇr´ı cel´eho pl´anovac´ıho syst´emu. V souˇcasn´e dobˇe jsou tyto druhy pl´an˚ u povaˇzov´any sp´ıˇse za orientaˇcn´ı, pr´avˇe s ohledem na nestabilitu ekonomik rozhoduj´ıc´ıch st´ at˚ u s trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ım. Stˇ rednˇ edob´ e pl´ any. Za tyto pl´any jsou obvykle povaˇzov´any pl´any pˇresahuj´ıc´ı 1 rok do obdob´ı 4 max. 6 rok˚ u. Upˇresˇ nuj´ı pl´any dlouhodob´e. Pr´ avˇe s ohledem na nestabilitu dlouhodob´ ych pl´an˚ u pˇredevˇs´ım v obdob´ı hospod´aˇrsk´e recese, byla pozornost a hlavn´ı d˚ uraz na tento typ pl´an˚ u nejv´ıce kladen v 70. letech naˇseho stolet´ı, nebot’ tyto pl´any jsou jiˇz schopny zachytit nejv´ yznamnˇejˇs´ı zmˇeny a reagovat na nˇe.
dle ˇcasu
216
Dalˇs´ı hlediska
15.1 Pl´anov´an´ı
Kr´ atkodob´ e pl´ any. Kr´atkodob´e pl´any jsou pl´ any do 1 roku. Z hlediska funkce jsou to tedy pl´any operativn´ı, z hlediska pˇresnosti je lze povaˇzovat za n´astroje dispoziˇcn´ı, zajiˇst’uj´ıc´ı veˇsker´e hmotn´e i informaˇcn´ı vazby ve firmˇe. 3. Z hlediska dynamiky m˚ uˇzeme pl´any ˇclenit na: • stabiln´ı, • posuvn´e (pruˇzn´e). 4. Z hlediska pl´ anovac´ıch prostˇ redk˚ u dˇel´ıme pl´any na: • pl´ any natur´ aln´ı (jsou sestaveny pomoc´ı natur´aln´ıch ukazatel˚ u), • pl´any hodnotov´e – finanˇcn´ı (sestaveny pomoc´ı korunov´eho ˇci devizov´eho vyj´adˇren´ı ekonomick´ ych ukazatel˚ u). 5. Dˇelen´ı z hlediska d˚ uleˇ zitosti soustavy pl´ an˚ u v trˇ zn´ı ekonomice povaˇzujeme za rozhoduj´ıc´ı n´ asleduj´ıc´ı hierarchizaci struktury pl´an˚ u podniku: • • • •
marketingov´e pl´ any, pl´ any v´ yzkumu, rozvoje a v´ yvoje (pl´any investiˇcn´ı navazuj´ıc´ı na marketing), pl´ any finanˇcn´ı (zabezpeˇcuj´ıc´ı finanˇcn´ı zdroje pro financov´an´ı), v n´ asleduj´ıc´ı u ´rovni pak pl´ any prodeje, z´asobov´an´ı a v´ yroby v dan´em poˇrad´ı.
Vzhledem k tomu, ˇze v nˇekter´ ych firm´ ach, velk´ ych korporac´ıch ˇci internacion´aln´ıch uskupen´ıch je pl´ anovac´ı ˇcinnost pomˇernˇe rozs´ ahl´a, existuj´ı i obvykle dosti rozs´ahl´e pl´ anovac´ı u ´ tvary, a to nˇekdy aˇz na stupni odbor˚ u (diviz´ı), kter´e zajiˇst’uj´ı vypracov´av´ an´ı a u ´ pravy hierarchick´e struktury pl´an˚ u. I trˇzn´ı ekonomika vyˇzaduje znaˇcn´ y stupeˇ n pl´ anovac´ı ˇcinnosti a pr´avˇe v´ yznamn´e a prosperuj´ıc´ı firmy jsou zn´ am´e d˚ ukladnost´ı a propracovanost´ı pl´anovac´ı ˇcinnosti. Pl´ anov´ an´ı vˇsak nen´ı pouze technikou vyhrazenou pro specializovan´e oddˇelen´ı velk´e firmy ˇci ˇcinnost ˇr´ıd´ıc´ıho pracovn´ıka, manaˇzera u menˇs´ıch firem. Pl´anov´an´ı je proces tvorby informac´ı, stanovov´an´ı c´ıl˚ u a zajiˇst’ov´an´ı zdroj˚ u k jejich dosaˇzen´ı. Vzhledem k tˇemto atribut˚ um pl´ anov´an´ı je nezbytn´e, aby o tvorbˇe a obsahu pl´ an˚ u byli seznamov´ani vˇsichni zamˇestnanci, aby informace o c´ılech, z´ amˇerech a u ´kolech pl´an˚ u byly souˇca´st´ı kaˇzdodenn´ıho ˇzivota dan´eho hospod´aˇrsk´eho subjektu, na vˇsech jeho u ´rovn´ıch, u vˇsech jeho zamˇestnanc˚ u. Je zapotˇreb´ı, aby kaˇzd´ y ˇclen spoleˇcnosti, kaˇzd´ y zamˇestnanec vˇedˇel o obecn´ ych, d´ılˇc´ıch ˇci individu´aln´ıch c´ılech cel´e komunity, aby v souladu s takto stanoven´ ymi u ´koly mohl korigovat i sv´e chov´ an´ı a jednal v z´ ajmu podniku. K tomu by mˇel slouˇzit syst´em pˇrenosu informac´ı uvnitˇr firmy, spoleˇcnosti a st´ atu.
MBO
F´ aze pˇrenosu pl´ an˚ u
Pˇ renos informac´ı pl´ an˚ u Tento pˇrenos informac´ı je nezbytnou souˇca´st´ı cel´eho informaˇcn´ıho procesu, je nezbytnou souˇca´st´ı ˇr´ızen´ı. V literatuˇre b´ yv´ a tento proces oznaˇcov´ an jako ˇ r´ızen´ı podle c´ıl˚ u, MBO (Management By Objectives) nebo jako management dosaˇzen´ı c´ıle“. ” Tvorba c´ıl˚ u a u ´ kol˚ u pl´an˚ u je totiˇz nezbytn´ a nejen pro vrcholov´e veden´ı firem, ale pro vˇsechny ˇr´ıd´ıc´ı i v´ ykonn´e struktury podniku. Tato metoda klasifikuje c´ıle a prostˇredky pro jejich dosaˇzen´ı pro kaˇzdou ˇr´ıd´ıc´ı i v´ ykonovou u ´ roveˇ n. Toto pˇred´av´an´ı jednotliv´ ych druh˚ u c´ıl˚ u od obecn´ ych, strategick´ ych aˇz po c´ıle a u ´ koly niˇzˇs´ıch a niˇzˇs´ıch u ´ rovn´ı, je pˇredmˇetem dialogu, spolu´ uˇcasti (a vˇetˇsinou i oponentury) jednotliv´ ych sloˇzek ˇr´ızen´ı (a v posledn´ı u ´rovni pak i nejniˇzˇs´ıch sloˇzek ˇr´ızen´ı s v´ ykonn´ ymi pracovn´ıky). Pˇrijet´ı tˇechto c´ıl˚ u, ztotoˇznˇen´ı se su ´koly pak znamen´a pˇrijet´ı i odpovˇednosti za jejich splnˇen´ı, vytv´ aˇren´ı pocitu soun´aleˇzitosti s firmou, s jej´ım osudem a s jej´ım postaven´ım. Tento proces se obvykle dˇeje v nˇekolika f´ az´ıch: l. f´ aze Dlouhodob´e, strategick´e, obecn´e c´ıle jsou sdˇeleny vˇsem osob´am, pod´ılej´ıc´ım se na ˇr´ızen´ı firmy. Pˇredpokl´ad´a se, ˇze m˚ uˇze doj´ıt k urˇcit´ ym korekc´ım na z´akladˇe konzultativn´ıho, interaktivn´ıho
Kapitola 15. Metody a n´ astroje ˇr´ıd´ıc´ı ˇcinnosti
217
procesu iniciovan´eho vrcholov´ ym veden´ım. Strategick´e c´ıle mohou b´ yt tak´e vypracov´any na nejvyˇsˇs´ı u ´rovni ˇr´ızen´ı organizace ve spolupr´ aci s vedouc´ım niˇzˇs´ıch organizaˇcn´ıch jednotek, popˇr. za konzultativn´ı spolupr´ ace i extern´ıch poradc˚ u ˇci specializovan´ ych firem. 2. f´ aze ˇ ıd´ıc´ı pracovn´ıci urˇcit´ R´ ych ˇr´ıd´ıc´ıch stupˇ n˚ u svol´ avaj´ı pracovn´ı porady, transformuj´ı obecn´e c´ıle firmy na konkr´etnˇejˇs´ı u ´koly dan´eho u ´seku, divize, oddˇelen´ı atd., a ve vz´ ajemn´e diskusi se sv´ ymi podˇr´ızen´ ymi stanovuj´ı konkr´etnˇejˇs´ı c´ıle (vˇcetnˇe osobn´ıch) spjat´e s c´ıli organizace. Vˇsechny tyto c´ıle mus´ı b´ yt podchyceny, zaps´any, mus´ı b´ yt mˇeˇriteln´e, hodnotiteln´e a sledovateln´e. 3. f´ aze V urˇcit´ ych periodicky se opakovateln´ ych intervalech (pracovn´ıch, v´ yrobn´ıch ˇci gremi´aln´ıch porad´ach) se sch´azej´ı ˇr´ıd´ıc´ı pracovn´ıci s veden´ım podˇr´ızen´ ych organizaˇcn´ıch jednotek. Hodnot´ı se stanoven´ı c´ıl˚ u, re´alnost jejich dosaˇzen´ı, aktu´ aln´ı stav, moˇzn´e d˚ usledky koliz´ı, nesplnˇen´ı, moˇznosti dosaˇzen´ı c´ıl˚ u, cesty k dosaˇzen´ı, skuteˇcn´e plnˇen´ı je porovn´ano se stanoven´ ymi c´ıli. Pr˚ ubˇeˇzn´e hodnocen´ı patˇr´ı mezi systematicky prov´adˇen´e ˇr´ıd´ıc´ı procesy, je typick´e pro ˇradu firem a instituc´ı. Mˇelo by b´ yt charakterizov´ano otevˇrenost´ı, hled´an´ım moˇznost´ı n´ apravy ˇci pˇr´ıpadn´e korekce u ´kol˚ u. 4. f´ aze Nadˇr´ızen´ı svol´avaj´ı pravideln´e porady se sv´ ymi podˇr´ızen´ ymi (i v r´amci nejniˇzˇs´ıch organizaˇcn´ıch jednotek, napˇr. d´ılen) ke zjiˇstˇen´ı stavu plnˇen´ı operativn´ıch, ale i dlouhodob´ ych c´ıl˚ u organizace. Nedostatky zjiˇstˇen´e z tˇechto porad by mˇely postupovat k vyˇsˇs´ım organizaˇcn´ım sloˇzk´am tak, aby vyˇsˇs´ı sloˇzky ˇr´ızen´ı byly vˇcas informov´any a mohly v r´amci sv´e p˚ usobnosti reagovat, pokud se jedn´a o dlouhodobˇejˇs´ı ˇci obecnou tendenci ˇci pokud si stav vyˇzaduje z´ asah na vyˇsˇs´ı u ´rovni. Shrnut´ı:
• • • • • • • • • • • • •
Pl´ anov´ an´ı je ˇcinnost, kdy manaˇzer formuluje c´ıle a cesty k dosaˇzen´ı tˇechto c´ıl˚ u. V kaˇzd´e organizaci lze nal´ezt c´ıle obecn´e, specifick´e, skupinov´e, d´ılˇc´ı a individu´aln´ı. Vˇsechny c´ıle uvnitˇr organizace mus´ı b´ yt ve vz´ajemn´em souladu. V kaˇzd´e organizaci existuje soustava pl´an˚ u. Rozliˇsujeme tˇri z´ akladn´ı pojmy: progn´ozy, vize, pl´any. Pl´any dˇel´ıme z nˇekolika hledisek, z hlediska funkce, d´elky, dynamiky, pl´anovac´ıch prostˇredk˚ u, d˚ uleˇzitosti. Z hlediska funkce rozezn´ av´ ame pl´any strategick´e, taktick´e a operativn´ı. Z hlediska ˇcasu dˇel´ıme pl´ any na dlouhodob´e, stˇrednˇedob´e a kr´atkodob´e. Z hlediska dynamiky ˇclen´ıme pl´any na stabiln´ı a pruˇzn´e. Z hlediska pl´ anovac´ıch prostˇredk˚ u rozezn´ av´ame pl´ anov´an´ı v natur´ aln´ıch a finanˇcn´ıch ukazatel´ıch. Z hlediska d˚ uleˇzitosti povaˇzujeme za nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı pl´any marketingov´e, rozvojov´e a finanˇcn´ı. U kaˇzd´e organizace mus´ı b´ yt realizov´an kvalitn´ı pˇrenos informac´ı soustavy pl´an˚ u. Proces sdˇelov´ an´ı, tvorby i korekce pl´anovac´ı soustavy prob´ıh´a v nˇekolika f´az´ıch.
Pojmy k zapamatov´ an´ı:
• Obecn´e c´ıle • C´ıle strategick´e • C´ıle d´ılˇc´ı
218
15.2 Organizov´an´ı • • • • • • • • •
C´ıle individu´ aln´ı Soustava pl´ an˚ u Progn´ ozy Vize Druhy pl´ an˚ u Strategick´ y, taktick´ y, operativn´ı Dlouhodob´ y, stˇrednˇedob´ y, kr´ atkodob´ y pl´an F´ aze tvorby pl´ an˚ u F´ aze pˇrenosu obsahu pl´ an˚ u
15.2
Definice
Organizov´ an´ı
Druhou z´akladn´ı funkc´ı ˇr´ızen´ı je organizov´an´ı. Na rozd´ıl od pl´anov´an´ı, kter´e m˚ uˇze prob´ıhat vˇzdy v urˇcit´ ych intervalech, ve vyhrazen´em ˇcase, k urˇcit´ ym limit˚ um apod., je organizov´an´ı v podstatˇe nepˇretrˇzit´ ym procesem znaˇcnˇe z´ avisl´ ym na zmˇen´ ach situace, na chov´an´ı a reakci lid´ı. Proto je nutn´e prvky nejprve formovat do urˇcit´ ych vazeb, definovat tyto vazby, syst´emy s n´ızkou organizovanost´ı je nutn´e nejprve zdokonalit, chceme-li je v˚ ubec ˇr´ıdit. Je nutn´e nejprve organizaci vytvoˇrit a v z´avislosti na mˇen´ıc´ıch se podm´ınk´ach ji neust´ale pˇrizp˚ usobovat tˇemto podm´ınk´am, tzn. organizaci neust´ale vylepˇsovat. Jestliˇze manaˇzer spr´avnˇe napl´anoval moˇzn´e c´ıle, nemus´ı m´ıt u ´spˇech, pokud se mu nepodaˇr´ı tyto zdroje uspoˇra´dat (zorganizovat) tak, aby dosaˇzen´ı tˇechto c´ıl˚ u bylo re´ aln´e. Proces neust´ al´eho uspoˇr´ ad´ av´ an´ı zdroj˚ u (pˇredevˇs´ım lid´ı), kter´e budou uskuteˇcn ˇovat pl´ any organizace, naz´yv´ ame organizov´ an´ı. Pˇri organizov´an´ı je nezbytn´e m´ıt k dispozici efektivn´ı informaˇcn´ı syst´em (pouˇz´ıv´a se term´ınu MIS), nebot’ na jakosti, rychlosti a mnoˇzstv´ı informac´ı v modern´ım svˇetˇe nesm´ırnˇe z´aleˇz´ı. Proto u ´roveˇ n kaˇzd´eho informaˇcn´ıho syst´emu firmy a p´eˇce, kter´a je vˇenov´ana jeho budov´an´ı a zdokonalov´ an´ı, je vizitkou i u ´rovnˇe ˇr´ızen´ı firmy. Informaˇcn´ı syst´em zahrnuje oblast obep´ınaj´ıc´ı vˇsechny ostatn´ı funkce ˇr´ızen´ı, je to syst´em, kter´ y podstatnou mˇerou ovlivˇ nuje efektivitu ˇr´ızen´ı. Informaˇcn´ımu syst´emu mus´ı b´ yt d´an fundament´ aln´ı v´ yznam, nebot’ poˇzadovan´e parametry jsou podstatn´e pro u ´ˇceln´e fungov´ an´ı ostatn´ıch ˇr´ıd´ıc´ıch subsyst´em˚ u.
Informaˇcn´ı syst´em
Informaˇ cn´ı syst´ em ˇ r´ızen´ı Z´akladem v´ ykonu manaˇzersk´e profese je m´ıt dostatek informac´ı, m´ıt informace spr´avn´e, pravdiv´e a m´ıt je tehdy, pokud je manaˇzer pr´ avˇe potˇrebuje. Vˇsichni v´ıme, ˇze jsme v podstatˇe pˇretˇeˇzov´ani, pˇrehluˇsov´ ani a zaplavov´ani mnoˇzstv´ım zpr´av, kter´e pro n´as maj´ı v´ıce ˇci m´enˇe potˇrebn´ y efekt, ˇze existuje jev, kter´emu v informatice ˇr´ık´ ame nadbyteˇcnost“ informac´ı, ” redundance, ˇze spousta informac´ı, kter´e k n´ am pˇrich´azej´ı je nepodstatn´ a a naopak se m˚ uˇze st´ at, ˇze informace, kter´e bychom potˇrebovali pro sv´ a rozhodnut´ı, jsou pro n´ as nedostupn´e. Nen´ı tak velk´ y probl´em informace z´ısk´avat (i kdyˇz samozˇrejmˇe nˇekter´e informace maj´ı cenu zlata, jsou pˇr´ısnˇe stˇreˇzeny, jsou souˇca´st´ı obchodn´ıho tajemstv´ı apod.), probl´em je tyto informace rychle zpracovat, vyb´ırat z mnoˇzstv´ı informac´ı ty, kter´e jsou pro n´as d˚ uleˇzit´e, tˇr´ıdit je podle urˇcit´ ych kriteri´ı a spr´ avnˇe je analyzovat a interpretovat. Pokud tuto ˇcinnost manaˇzer ovl´ad´ a, m˚ uˇze b´ yt jeho v´ ykon efektivn´ı. K tomu potˇrebuje ale v´ ykonn´ y syst´em z´ısk´av´an´ı, uchov´av´ani, tˇr´ıdˇen´ı a zajiˇst’ov´an´ı informac´ı v re´aln´em ˇcase. To vˇse je v souˇcasn´e dobˇe u st´ale se rozˇsiˇruj´ıc´ıho poˇctu firem moˇzn´e pouze za pˇredpokladu vysoce efektivn´ıho informaˇcn´ıho syst´emu. Zat´ımco jsou atributy informaˇcn´ıho syst´emu v poˇc´ateˇcn´ı ´eˇre do znaˇcn´e m´ıry z´aleˇzitost´ı technickou, spr´avn´a anal´ yza informac´ı a jejich interpretace je z´ aleˇzitosti umˇen´ı, dovednost´ı
Kapitola 15. Metody a n´ astroje ˇr´ıd´ıc´ı ˇcinnosti
219
kaˇzd´eho manaˇzera. Pr´ avˇe tyto jeho schopnosti z nˇej ve srovn´an´ı s jin´ ym (a tˇreba i sebel´epe technicky vybaven´ ym manaˇzerem) ˇcin´ı manaˇzerskou osobnost. Souˇc´ast´ı jeho osobnosti je pak i rychlost reakce na informace. Snahou kaˇzd´e firmy tedy mus´ı b´ yt vybudov´ an´ı u ´ˇcinn´eho informaˇcn´ıho syst´emu. Pˇredmˇetem soustˇredˇen´eho z´ajmu manaˇzer˚ u mus´ı b´ yt tzv. problematick´e informace“, jeˇz jsou pro dynamiku a zmˇeny rozvoje ” podniku a pro dosaˇzen´ı u ´spˇeˇsn´eho podnik´an´ı nesm´ırnˇe d˚ uleˇzit´e. Pˇ r´ıklad:
Problematick´e informace
Mezi tzv. problematick´e informace“ patˇr´ı: ” • informace o v´ yvoji cen a pˇr´ıˇcin jejich pohybu, • informace o spotˇrebitelsk´ ych preferenc´ıch, • informace o v´ yvoji technick´ ych a technologick´ ych parametr˚ u v´ yrobk˚ u (pˇredevˇs´ım u rozhoduj´ıc´ı konkurence), • informace o inovaˇcn´ıch smˇerech, • informace o v´ yvoji trh˚ u (i v celosvˇetov´em mˇeˇr´ıtku), • informace o v´ yvoji metod a technik ˇr´ızen´ı atd. Pr´avˇe z´ısk´av´an´ı tˇechto informac´ı je velmi pracn´e, mnohdy jsou to informace tajn´e, rovnˇeˇz jejich anal´ yza m˚ uˇze b´ yt obt´ıˇzn´a. Znaˇcn´a ˇca´st informac´ı (a mnohdy mnohem podstatnˇejˇs´ıch) pramen´ı tak´e z osobn´ıch, neform´ aln´ıch kontakt˚ u, kter´e jsou z hlediska funkce v ˇr´ızen´ı nenahraditeln´e, a jejichˇz v´ yznam i v dobˇe budov´ an´ı automatizovan´ ych informaˇcn´ıch syst´em˚ u st´ale v´ıce roste. Tyto osobn´ı informace je tak´e nesnadn´e zabudov´avat do poˇc´ıtaˇcov´ ych s´ıt´ı. Jsou z´avisl´e obvykle na konkr´etn´ı osobˇe a ˇclovˇek, kter´ y m´a moˇznost z´ısk´avat pr´avˇe tento druh informac´ı, popˇr. osoba maj´ıc´ı kontakty na zdroje tˇechto informac´ı, je v organizaci vysoce cenˇena. Druhou str´ankou informaˇcn´ıho procesu je rozvoj poˇc´ıtaˇcov´ ych s´ıt´ı (AIS), umoˇzn ˇ uj´ıc´ıch pomoc´ı d´alkov´eho pˇrenosu dat z´ısk´avat spr´avn´e informace v prav´ y ˇcas a na spr´avn´em m´ıstˇe. Spojen´ım tˇechto dvou zdroj˚ u informac´ı, automatizovan´eho informaˇcn´ıho syst´emu i neform´aln´ıch informaˇcn´ıch tok˚ u, zaloˇzen´ ych na vazb´ach mezi lidmi navz´ajem, vznik´a u ´spˇeˇsn´ y prvek ˇr´ızen´ı, kter´ y m˚ uˇze rozhodn´ ym zp˚ usobem ovlivˇ novat chod, postaven´ı i prosperitu firmy. V podstatˇe rozliˇsujeme schopnosti manaˇzer˚ u v r˚ uzn´ ych oblastech jejich p˚ usoben´ı. U kaˇzd´eho manaˇzera rozezn´ av´ ame: • technick´e pˇredpoklady, • osobn´ı pˇredpoklady, • koncepˇcn´ı uvaˇzov´ an´ı a odpov´ıdaj´ıc´ı rozhodov´an´ı. Technick´ e pˇ redpoklady pro v´ ykon funkce, kdy plat´ı napˇr´ıklad, ˇze mistr by mˇel umˇet vykon´ avat dˇelnickou pr´aci tak jako dˇeln´ık, osobn´ım pˇr´ıkladem (ˇze to dok´ aˇze, ˇze to jde) by mˇel ˇr´ızenou osobu pˇresvˇedˇcit, ˇze jeho ˇr´ıd´ıc´ı pˇr´ıkaz je re´ aln´ y. To ostatnˇe plat´ı pro kaˇzd´ y ˇr´ıd´ıc´ı stupeˇ n, kaˇzd´ y vedouc´ı by mˇel d´ avat takov´e pˇr´ıkazy, o nichˇz je pˇresvˇedˇcen, ˇze jsou vykonavateln´e, mˇel by je s´ am dok´azat zvl´ adnout a v pˇr´ıpadˇe potˇreby pˇredv´est sv´emu podˇr´ızen´emu jak se pr´ace vykon´a. Osobn´ı pˇ redpoklady pro v´ ykon ˇr´ıd´ıc´ı funkce jsou mnohdy cenˇeny jeˇstˇe v´ıce. Dobr´ y vedouc´ı mus´ı umˇet ˇr´adnˇe komunikovat s lidmi, mus´ı je umˇet nadchnout, zaujmout pro jejich pr´aci, strhnout k urˇcit´emu v´ ykonu, zainteresovat. Mus´ı si vytvoˇrit syst´em osobn´ı u ´ˇcasti ke kaˇzd´emu podˇr´ızen´emu, mus´ı zn´at jeho probl´emy, nesn´aze, mus´ı b´ yt u ´ˇcasten pˇri jeho tˇeˇzkostech, mus´ı naslouchat jejich n´ azor˚ um, mus´ı si umˇet z´ıskat lidi, z´ıskat si jejich respekt a to nejen sv´ ymi dovednostmi, ale i korektnost´ı sv´eho vystupov´ an´ı i lidsk´ ym pˇr´ıstupem.
Pˇredpoklady pro pr´ aci manaˇzera
ˇ ızen´ı kolektivu 15.3 R´
220
Manaˇzer mus´ı m´ıt koncepˇ cn´ı uvaˇ zov´ an´ı a odpov´ıdaj´ıc´ı rozhodov´ an´ı. ˇ R´ıd´ıc´ı pracovn´ık ve sv´em myˇslen´ı mus´ı vidˇet vˇeci v ponˇekud jin´em pohledu a pˇredevˇs´ım rozhledu neˇz jeho podˇr´ızen´ı, kteˇr´ı obvykle d´ avaj´ı pˇrednost okamˇzit´ ym ˇci osobn´ım z´ ajm˚ um. Manaˇzer mus´ı uvaˇzovat ve zˇretelnˇe vˇetˇs´ım kontextu, se znalost´ı podm´ınek pˇresahuj´ıc´ıch j´ım ˇr´ızen´ y u ´ tvar ˇci podnik, v ˇcasov´em horizontu pˇresahuj´ıc´ım moment´aln´ı stav, mus´ı ˇ ım v´ upˇrednostˇ novat hledisko dlouhotrvaj´ıc´ı efektivity pˇred kr´atkodob´ ym ziskem apod. C´ yˇse je manaˇzer postaven, t´ım v´ıce mus´ı analyzovat i okol´ı, mus´ı zjiˇst’ovat tendence, mus´ı pˇredv´ıdat budoucnost a realizovat takov´ a rozhodnut´ı, kter´ a pr´avˇe z hlediska ˇcasu zajist´ı j´ım ˇr´ızen´emu u ´tvaru vˇetˇs´ı efektivitu v delˇs´ım ˇcasov´em horizontu, a to i na u ´kor nepopul´arn´ıch opatˇren´ı. Reakce a odvaha k rozhodov´an´ı patˇr´ı mezi z´akladn´ı poˇzadovan´e vlastnosti spr´avn´eho manaˇzera. Shrnut´ı:
• Organizov´an´ı je proces neust´al´eho uspoˇr´ad´av´ an´ı zdroj˚ u tak, aby vˇsechny prvky smˇeˇrovaly ke stejn´emu c´ıli. • Ve firmˇe je zavedena urˇcit´ a informaˇcn´ı soustava. ykon funkce, osobn´ı • Schopnosti manaˇzera mus´ı zahrnovat technick´e pˇredpoklady pro v´ vlastnosti pro v´ ykon funkce a jistou d´avku koncepˇcn´ıho uvaˇzov´an´ı.
Pojmy k zapamatov´ an´ı:
• Organizov´ an´ı • Informaˇcn´ı soustava
15.3 D˚ uleˇzit´e sloˇzky ˇr´ızen´ı kolektiv˚ u
Z´ asady
ˇ ızen´ı kolektivu R´
ˇ ızen´ı kolektivu spoˇc´ıv´ R´ a v nˇekolika ˇcinnostech. K nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım patˇr´ı: a) pˇrikazov´ an´ı, b) motivov´ an´ı, c) ˇreˇsen´ı konflikt˚ u. ad a) Pˇ r´ıkazy ˇci obecnˇe jak´ekoliv informace, kter´e jsou vyd´av´ any manaˇzerem jeho podˇr´ızen´ ym, v p´ısemn´e ˇci u ´ stn´ı formˇe (popˇr´ıpadˇe s vyuˇzit´ım techniky) mus´ı splˇ novat nˇekolik z´ akladn´ıch pravidel. Uv´ ad´ıme nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı, vˇcetnˇe kr´atk´eho rozboru chyb: • formulace pˇr´ıkaz˚ u mus´ı b´ yt: konkr´etn´ı, jasn´a, u ´pln´a, adresn´a, • nesplnˇen´e u ´koly se nemaj´ı ukl´adat znovu, je tˇreba trvat na jejich splnˇen´ı, uˇzete vyd´ avat spoustu drobn´ ych pˇr´ıkaz˚ u dennˇe, je tˇreba zn´at m´ıru mnoˇzstv´ı • nem˚ pˇr´ıkaz˚ u, • je tˇreba zachov´ avat ˇcasov´ y a logick´ y sled pˇr´ıkaz˚ u, nov´ y pˇr´ıkaz by nemˇel pˇrekr´ yvat jeˇstˇe nesplnˇen´ y d˚ uleˇzit´ yu ´kol pˇredch´azej´ıc´ı, • manaˇzer mus´ı vyd´avat pˇr´ıkazy klidnˇe, ale nal´ehavˇe a d˚ uraznˇe. Mus´ı d´ at najevo, ˇze nesplnˇen´ı pˇr´ıkazu nepˇrich´az´ı v u ´vahu.
Chyby
Mezi hlavn´ı chyby (nedostatky) formulace pˇr´ıkaz˚ u, kter´e vedou obvykle k jejich nesplnˇen´ı, k poruch´ am v komunikaci a k nespr´avn´ ym v´ ysledk˚ um patˇr´ı zejm´ena:
Kapitola 15. Metody a n´ astroje ˇr´ıd´ıc´ı ˇcinnosti
221
• nejasnˇe formulovan´ y pˇr´ıkaz, pˇr´ıkaz byl nesrozumitelnˇe, nepˇresnˇe formulov´an manaˇzerem, • pˇr´ıkaz byl sice spr´ avnˇe formulov´an, vykonavatel jej vˇsak nepochopil. Podˇr´ızen´ y nesm´ı pˇrijmout pˇr´ıkaz, kter´ y nepochopil. K takov´e situaci doch´ az´ı ˇcasto i v pˇr´ıpadˇe silnˇe autoritativn´ıho manaˇzera, kdy podˇr´ızen´ y m´a strach, obavy pˇriznat, ˇze nerozum´ı formulaci, uˇze b´ yt subjektivn´ı, • pracovn´ık nemˇel podm´ınky pro splnˇen´ı pˇr´ıkazu. Tato situace m˚ ale i objektivn´ı. Pracovn´ık mus´ı zpˇetnˇe informovat manaˇzera o podm´ınk´ach, resp.o zmˇenˇe podm´ınek pro splnˇen´ı u ´kolu tak, aby manaˇzer mohl vˇcas reagovat, • pracovn´ık nem´a z´ajem na splnˇen´ı. Rovnˇeˇz tato situace m˚ uˇze b´ yt subjektivn´ı (pak se jedn´ a o destrukˇcn´ı prvek), anebo objektivn´ı, kter´ y m˚ uˇze spoˇc´ıvat napˇr. v tom, ˇze pracovn´ık nebyl pˇresvˇedˇcen o spr´avnosti pˇr´ıkazu (v urˇcit´ ych organizac´ıch se m˚ uˇze pracovn´ık dostat do rozporu s obecn´ ymi i osobn´ımi c´ıly, mor´ alkou organizace a vlastn´ım svˇedom´ım apod.), popˇr. nebyl na splnˇen´ı u ´kolu dostateˇcnˇe motivov´an. Pak je tˇreba aby manaˇzer zhodnotil motivaˇcn´ı syst´em a provedl jeho aktualizaci. ´ Ukol k textu ˇ c. 37: Uved’te do voln´eho ˇr´ adku pˇr´ıklad nespr´avnˇe formulovan´eho ˇr´ıd´ıc´ıho pˇr´ıkazu: . .................................................................................. ad b) Motivov´ an´ı. Motivace Vytvoˇren´ı urˇcit´eho motivaˇcn´ıho syst´emu pro vytv´aˇren´ı d˚ uvod˚ u pracovn´ık˚ um proˇc maj´ı pracovat, proˇc maj´ı svou pr´aci dˇelat co nejl´epe, jak co nejefektivnˇeji a s inovaˇcn´ım pˇr´ıstupem maj´ı vykon´avat svou pr´aci, je z´ aleˇzitost´ı sp´ıˇse psychologie pr´ace. Je to tak´e oblast, kter´a mus´ı reagovat na ˇcast´e zmˇeny souˇcasn´eho svˇeta, kdy pr´avˇe soci´ alnˇepsychologick´e aspekty podl´ehaj´ı zmˇen´ am, kdy zmˇeny vlastnick´ ych struktur, odcizenost pˇredmˇetu pr´ace, vysok´a specializace, pˇrin´aˇsej´ı ˇcetn´e probl´emy v naz´ır´an´ı na vlastn´ı pr´aci, kdy u ´ zk´a specializace pˇrin´aˇs´ı psychologick´e probl´emy v´ ykonn´ ym i ˇr´ıd´ıc´ım pracovn´ık˚ um, kdy postupuj´ıc´ı automatizace vyˇrazuje ˇcetn´e pr´ace z v´ yrobn´ıho procesu, pracovn´ıch postup˚ u. Pr´avˇe proto s technick´ ym rozvojem nab´ yvaj´ı tyto soci´alnˇe psychologick´e aspekty obrovskou u ´lohu v ˇr´ızen´ı a nalezen´ı spr´avn´eho pˇr´ıstupu k motivaci r˚ uzn´ ych lid´ı, r˚ uzn´ ych profes´ı se bl´ıˇz´ı sp´ıˇse umˇen´ı neˇz k technick´ ym dovednostem. Nebyla vytvoˇrena ˇza´dn´ a teorie motivace pracovn´ıho jedn´an´ı. Teoretici vesmˇes vych´ azej´ı ze zn´ am´e Maslowovy teorie motivace, kter´a dala z´aklad pro celou ˇradu syst´em˚ u ˇr´ızen´ı. Maslow vid´ı ˇclovˇeka pˇredevˇs´ım jako bytost, kter´a se snaˇz´ı uspokojit sv´e ˇzivotn´ı potˇreby. Tyto potˇreby uspoˇr´ adal do urˇcit´e pyramidy. Maslow Na nejvyˇsˇs´ım stupni psychologick´e str´ anky v´ ykonu pr´ ace je postavena seberealizace, kdy pr´ace se st´av´a n´apln´ı ˇzivota, kon´ıˇckem, obrovskou motivaˇcn´ı potˇrebou, naplnˇen´ım ˇzivotn´ıch pˇr´an´ı a tuˇzeb ˇclovˇeka, kdy pˇrin´aˇs´ı ˇclovˇeku uspokojen´ı a radost. Zhruba v tomto smˇeru, od uspokojov´an´ı nejnutnˇejˇs´ıch ˇzivotn´ıch potˇreb aˇz po individu´aln´ı seberealizaci, by pak mˇela postupovat ˇcinnost manaˇzera v pˇr´ıstupu ke kaˇzd´emu podˇr´ızen´emu. ˇ sen´ı konflikt˚ ad c) Reˇ u. Patˇr´ı sp´ıˇse do kategorie operativn´ıch stupˇ n˚ u ˇr´ızen´ı, ponejv´ıce se t´ yk´a mistr˚ u, pˇred´ak˚ u, vedouc´ıch ˇcet atd., i kdyˇz konflikty mohou samozˇrejmˇe vznikat na jak´emkoliv stupni ˇr´ızen´ı. Pro ˇreˇsen´ı jsou d˚ uleˇzit´e n´asleduj´ıc´ı postupy: Postupy • • • •
pˇredch´ azen´ı (prevence), eliminace, m´ırnˇen´ı, pˇreˇrazen´ı konfliktn´ıch osob na jin´e pracoviˇstˇe, ˇreˇsen´ı dle z´ akon´ıku pr´ ace v pˇr´ıpadˇe konflikt˚ u vˇetˇs´ıho r´azu.
ˇreˇsen´ı konflikt˚ u
222
15.4 Rozhodov´an´ı
sebe realizace uspokojen´ı z pr´ ace
soci´ aln´ı potˇreby
existenˇcn´ı jistota a bezpeˇcnost
fyziologick´e potˇreby
Obr´ azek 15.1: Maslowovo sch´ema motivace
Shrnut´ı:
• Plat´ı urˇcit´e z´asady pˇred´av´an´ı pˇr´ıkaz˚ u a ˇcetn´e chyby manaˇzer˚ u ve formulaci a v zajiˇstˇen´ı pˇr´ıkaz˚ u. ˇ ızen´ı je z´ • R´ avisl´e na schopnosti motivovat podˇr´ızen´e. yt dosahov´an´ı nejvyˇsˇs´ıch hodnot pro v´ ykon pr´ace u kaˇzd´eho • Snahou manaˇzera mus´ı b´ pracovn´ıka. ˇ ıd´ıc´ı pracovn´ık mus´ı ˇreˇsit konflikty. • R´
Pojmy k zapamatov´ an´ı:
• Motivace • Maslowovo sch´ema
15.4
Rozhodov´ an´ı
Rozhodov´an´ı patˇr´ı mezi z´akladn´ı povinnosti kaˇzd´eho manaˇzera, povinnosti moˇzn´a nejtˇeˇzˇs´ı, a to pr´avˇe proto, ˇze kaˇzd´e rozhodov´an´ı je v podstatˇe bolestiv´ y, stresuj´ıc´ı proces hled´an´ı a v´ ybˇer moˇzn´ ych variant mnohdy s rozs´ahl´ ymi u ´ˇcinky a obrovsk´ ym dopadem na osudy mnoha lid´ı. Rozhodovac´ı proces, zvaˇzov´ an´ı moˇzn´ ych smˇer˚ u v´ yvoje, anal´ yza variant, v´ ysledn´e pˇrijet´ı rozhodnut´ı a jej´ı n´ asledn´ a realizace patˇr´ı mezi stˇeˇzejn´ı ˇcinnost kaˇzd´eho manaˇzera, je moˇzno ˇr´ıci, ˇze pr´ avˇe toto bˇr´ımˇe rozhodov´an´ı je z´akladn´ım v´ ykonem kaˇzd´e manaˇzersk´e funkce. Dva aspekty rozhodov´ an´ı
Kaˇzd´e rozhodov´ ani m´ a dva aspekty: • rychlost, • spr´ avnost. Pˇri posuzov´ an´ı kaˇzd´eho procesu rozhodov´an´ı pouze z hlediska tˇechto dvou z´akladn´ıch faktor˚ u m˚ uˇzeme matematicky stanovit 4 moˇzn´e kombinace. M˚ uˇzeme se rozhodovat:
Kapitola 15. Metody a n´ astroje ˇr´ıd´ıc´ı ˇcinnosti 1. 2. 3. 4.
223
Dobˇre a rychle, ˇ Spatnˇ e a rychle, Dobˇre a pomalu, ˇ Spatnˇ e a pomalu.
Uv´ad´ıme tyto kombinace v poˇrad´ı, kter´e jsou z hlediska dneˇsn´ıho modern´ıho svˇeta povaˇzov´any za nejlepˇs´ı. Zat´ımco kombinace rozhodov´an´ı rychle a dobˇre“ je zcela jed” noznaˇcn´a, zaj´ımav´e je, ˇze na druh´e m´ısto se dle n´azoru manaˇzer˚ u a odborn´ık˚ u obchodn´ıho, ekonomick´eho, finanˇcn´ıho svˇeta dost´av´a kombinace rychle byt’ ˇspatnˇe“ a tato kombinace ” je preferov´ana pˇred kombinac´ı pomalu a dobˇre“. Vych´az´ı se pˇritom z d˚ usledk˚ u rychle se ” mˇen´ıc´ıho svˇeta, konkurenˇcn´ıho boje, rychl´e ztr´ aty pˇr´ıleˇzitost´ı z ekonomick´eho myˇslen´ı, ˇze je l´epe se rozhodnout rychle, byt’ ˇspatnˇe, nebot’ pak rychleji objev´ıme chybu a m˚ uˇzeme ji tak´e rychleji odstranit a napravit, zat´ımco pˇri dlouh´em rozhodov´ an´ı by n´ am spousta pˇr´ıleˇzitost´ı mohla uniknout, podm´ınky s nimiˇz jsme uvaˇzovali se mezit´ım mohly zhorˇsit, mezit´ım se pˇr´ıleˇzitosti chopila konkurence apod. Tato preference rychlosti v rozhodov´an´ı je z´akladn´ı filosofi´ı v´ ykonu manaˇzersk´e profese v dneˇsn´ım rychle se mˇen´ıc´ım svˇetˇe, v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı v neklidn´em v´ yvoji spoleˇcensk´ ych syst´em˚ u. Pˇredevˇs´ım ameriˇct´ı a z´apadoevropˇst´ı podnikatel´e jsou vzorem pr´ avˇe rychl´eho rozhodov´an´ı. Prvky rozhodov´ an´ı
Kaˇzd´y rozhodovac´ı proces je charakterizov´ an urˇcit´ymi prvky. Povaˇzujeme za nˇe: • subjekt rozhodov´ an´ı tj. kdo rozhoduje (jedin´ a osoba, t´ ymy, ˇst´aby), plat´ı, ˇze i kdyˇz se na rozhodov´ an´ı pod´ıl´ı rozs´ahl´a skupina lid´ı, koneˇcn´e rozhodnut´ı a jeho formulaci by mˇela uskuteˇcnit jedin´a osoba, • objekt rozhodov´ an´ı tj. o ˇcem se rozhoduje, co je pˇredmˇetem rozhodov´an´ı, zda pˇredmˇetem je nov´a investice, novˇe vytv´aˇren´a situace anebo odchylka od souˇcasn´eho (ˇci ˇz´adan´eho, pl´anovan´eho) stavu, • rozhodovac´ı situace za tento faktor b´ yv´a povaˇzov´an tzv. stupeˇ n jistoty, podle nˇehoˇz rozliˇsujeme rozhodov´ an´ı: Tˇri stavy a) za stavu jistoty, tj. situace, kdy jednoznaˇcnˇe m˚ uˇzeme pˇredem urˇcit vˇsechny moˇzn´e d˚ usledky rozhodov´ an´ı. Typick´ a je vysok´a informovanost ˇr´ıd´ıc´ıho subjektu. V´ ysledek rozhodov´an´ı je tedy jednoznaˇcn´ y a je rozhoduj´ıc´ımu zn´am na z´akladˇe u ´pln´ ych informac´ı, kter´e jsou mu k dispozici, b) za podm´ınek rizika, kdy zn´ame vˇsechny stavy, k nimˇz m˚ uˇze doj´ıt, ale jejich v´ yskyt je nejist´ y, manaˇzer nem˚ uˇze pˇresnˇe urˇcit k jak´emu stavu dojde, lze tak uˇcinit pouze s urˇcitou pravdˇepodobnost´ı, c) za stavu naprost´e nejistoty, kdy nejsou zn´amy ani vˇsechny stavy, kter´e mohou nastat, ani n´asledky rozhodnut´ı, nen´ı zn´ama ani pravdˇepodobnost v´ yskytu. Ten, kdo rozhoduje nen´ı obezn´amen s vhodn´ ymi u ´ daji, nem´a s nimi ˇz´adn´e zkuˇsenosti, jedn´a se o nedostateˇcnou informovanost manaˇzera. Ta m˚ uˇze b´ yt objektivn´ı, ale i subjektivn´ı (informaˇcn´ı syst´em nebyl dostateˇcnˇe u ´ˇcinn´ y). Objektivn´ı neinformovanost m˚ uˇze b´ yt napˇr´ıklad d˚ usledkem neˇcekan´ ych zmˇen legislativn´ıch apod.,
jistoty
224
15.4 Rozhodov´an´ı • c´ıle rozhodov´ an´ı navazuj´ı na z´akladn´ı c´ıle organizace a jedn´a se o formulaci postupn´ ych krok˚ u, kter´e k ˇz´adan´emu (pl´anovan´emu) stavu povedou, o jejichˇz dosaˇzen´ı mus´ı podnik usilovat. C´ıle mus´ı b´ yt formulov´any jednoznaˇcnˇe, a to podle obsahu, m´ıry, doby (kdy, koneˇcn´ y term´ın), • okol´ı subjektu rozhodov´ an´ı tj. prostˇred´ı, kter´e podstatn´ ym zp˚ usobem ovlivˇ nuje rozhodov´an´ı. Mezi tyto prvky patˇr´ı pˇredevˇs´ım konkurence, dodavatel´e, odbˇeratel´e, banky, pojiˇst’ovny, bern´ı u ´ˇrad apod., zkr´ atka vˇsechny subjekty s nimiˇz je nutn´e udrˇzovat dobr´e obchodn´ı vztahy, a jejichˇz nepˇr´ızniv´e posuzov´an´ı naˇs´ı firmy m˚ uˇze ovlivnit v´ yvoj firmy. Nˇekdy jsou pr´avˇe tyto vnˇejˇs´ı aspekty rozhodov´an´ı, tj. moˇzn´e reakce okol´ı, podstatnˇejˇs´ı neˇz v˚ ule subjektu a pˇrek´aˇzky ˇci dobr´e podm´ınky vytvoˇren´e chov´ an´ım okoln´ıch subjekt˚ u do znaˇcn´e m´ıry p˚ usob´ı na vlastn´ı rozhodov´an´ı subjektu. ´ Ukol k textu ˇ c. 38: V jedn´e ˇcesk´e n´arodn´ı opeˇre najdete klasickou uk´azku vnˇejˇs´ıho aspektu rozhodov´ an´ı, tedy vlivu vnˇejˇs´ıho okol´ı na rozhodovac´ı proces. Dok´aˇzete si vzpomenout? Jistˇe ji zn´ate. Hlavn´ı pˇredstavitelka je vystavena pˇresvˇedˇcov´ an´ı ze strany nˇekolika osob souˇcasnˇe. Uved’te n´ azev opery: . ..................................................................................
Vnˇejˇs´ı a vnitˇrn´ı faktory rozhodov´ an´ı
• faktory rozhodov´ an´ı m˚ uˇzeme rozdˇelit na 2 kategorie: a) faktory vnitˇrn´ı, kter´e m˚ uˇzeme ovlivnit (v˚ ul´ı, motivaˇcn´ım syst´emem apod.), uˇzeme ovlivnit, jsou d´any, mus´ıme poˇc´ıtat se stavem, b) faktory vnˇejˇs´ı, kter´e nem˚ kter´ y je (napˇr´ıklad klimatick´e podm´ınky, poloha, bonita p˚ udy), • pravidla rozhodov´ an´ı vytv´ aˇrej´ı r´ amec, v nˇemˇz se rozhodov´ an´ı uskuteˇcn ˇ uje. Naˇse rozhodov´ an´ı by nemˇelo vyboˇcit z urˇcit´ ych pravidel chov´an´ı, kter´e jsou obvykle definov´any pˇredem, jsou zachyceny v p´ısemn´e formˇe a kaˇzd´ y subjekt, kter´ y rozhoduje, by se jimi mˇel ˇr´ıdit. Cel´ y proces rozhodov´an´ı prob´ıh´a v nˇekolika kroc´ıch, kter´e maj´ı logickou stavbu a potˇrebuj´ı urˇcit´ y ˇcas. Jedn´ a se o tzv. algoritmus rozhodov´an´ı. B´ yv´a obecnˇe rozdˇelen do dvou f´az´ı: • jako proces tvorby rozhodnut´ı a • proces prosazen´ı (realizace) rozhodnut´ı.
F´ aze procesu rozhodov´ an´ı
Skl´ ad´ a se tedy z n´ asleduj´ıc´ıch ˇc´ ast´ı: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Z formulace probl´emu, Stanoven´ı c´ıle, Sbˇeru a zpracov´ an´ı informac´ı, Tvorby variant, Tvorby rozhodnut´ı, Hodnocen´ı variant, V´ ybˇeru, Komunikace, Realizace (proveden´ı), Kontroly.
Kaˇzd´ y z tˇechto uveden´ ych krok˚ u m´ a opˇet sv´e d´ılˇc´ı kroky, pravidla a z´ asady. Rozhodov´an´ı je z psychologick´eho hlediska z´ atˇeˇz´ı psychick´eho stavu ˇr´ıd´ıc´ıch pracovn´ık˚ u a b´ yv´ a povaˇzov´ano
Kapitola 15. Metody a n´ astroje ˇr´ıd´ıc´ı ˇcinnosti
225
za nejprobl´emovˇejˇs´ı prvek pˇri v´ ykonu funkce manaˇzera. Z tohoto d˚ uvodu jsou rozpracov´any teorie hygieny duˇsevn´ı pr´ace, sestavy zm´ırnˇen´ı negativn´ıch u ´ˇcink˚ u rozhodov´an´ı manaˇzer˚ u na jejich vlastn´ı zdravotn´ı stav, odolnost, pracovn´ı vypˇet´ı a zat´ıˇzen´ı. Shrnut´ı:
• • • • • •
Rozhodovac´ı proces m´ a dva aspekty: rychlost a spr´avnost. Kaˇzd´ y rozhodovac´ı proces se skl´ad´a z urˇcit´ ych prvk˚ u, kter´e jsou v logick´e n´avaznosti. Rozhodov´ an´ı prob´ıh´ a v urˇcit´e situaci, kter´a je charakterizov´ana stupnˇem jistoty. Manaˇzer se rozhoduje za stavu jistoty, nejistoty nebo rizika. V rozhodovac´ım postupu rozliˇsujeme f´azi tvorby rozhodnut´ı a f´azi prosazen´ı rozhodnut´ı. Rozhodov´an´ı je stresovou z´aleˇzitost´ı, kaˇzd´ y pracovn´ık si mus´ı vybudovat syst´em osobn´ı odolnosti. • V oblasti psychologie existuj´ı metody zm´ırˇ nov´an´ı negativn´ıch u ´ˇcink˚ u rozhodov´an´ı. Pojmy k zapamatov´ an´ı:
• • • •
Rozhodovac´ı situace Faktory rozhodov´ an´ı Pravidla Rozhodovac´ı algoritmus
15.5
Kontrola
Kontroln´ı ˇcinnost je z´ avˇereˇcnou funkc´ı manaˇzera. Z hlediska v´ ystavby syst´emu je to zpˇetn´a vazba pomoc´ı n´ıˇz se ˇr´ıd´ıc´ı subjekt pˇresvˇedˇcuje o plnˇen´ı sv´ ych pˇr´ıkaz˚ u, o v´ ysledn´em efektu sv´ ych rozhodnut´ı, o stavu ˇr´ızen´eho objektu.
Definice
Pod pojmem kontrola vˇetˇsinou rozum´ıme proces sledov´ an´ı, rozboru, zjiˇst’ov´ an´ı odchylek mezi ˇz´ adouc´ım stavem a skuteˇcnost´ı. Pokud kontrola v nˇejak´em ˇr´ıd´ıc´ım syst´emu chyb´ı, projev´ı se to velmi brzy disfunkc´ı cel´eho syst´emu, nar˚ ust´ an´ım chaosu, ˇzivelnost´ı, nepoˇra´dkem a celkovou ztr´ atou postupn´eho fungov´ an´ı cel´eho syst´emu, obvykle tato skuteˇcnost vede k z´aniku organizace. Mus´ım konstatovat, ˇze s´ am pojem kontrola m´ a v naˇsich podm´ınk´ ach, vzhledem k historick´e praxi, znaˇcnˇe nepˇr´ıjemn´ y n´ adech. Pojem kontrola urˇcitˇe vyvol´av´a pocit ohroˇzen´ı, nebezpeˇc´ı, moˇznosti sankce, trestu. Kontrola je ˇcasto v naˇsich podm´ınk´ach ch´ap´ ana jako opatˇren´ı, jej´ımˇz u ´ kolem je naj´ıt negativn´ı rysy chov´an´ı hospod´aˇrsk´ ych subjekt˚ u a zaˇr´ıdit pˇrev´aˇznˇe pomoc´ı sankc´ı jejich n´ apravu. V ˇradˇe kontroln´ıch syst´em˚ u tomu tak ale nen´ı. Funkce kontroly Kontrola pln´ı nˇekolik funkc´ı, kromˇe t´e, o n´ıˇz jsme ˇrekli, ˇze je souˇc´ast´ı obecn´eho principu ˇr´ızen´ı, tj. pln´ı funkci zpˇetn´e vazby (odezvy), jakoˇzto z´akladn´ı funkce struktury kter´ehokoliv syst´emu. a) Ekonomick´ a funkce Jej´ım v´ ysledkem je obvykle objeven´ı urˇcit´ ych rezerv, moˇznost´ı u ´spor, zjiˇstˇen´ı moˇzn´eho vyuˇzit´ı zat´ım nevyuˇzit´ ych z´asob, zdroj˚ u apod.
Funkce kontroly
226
15.5 Kontrola
b) Soci´ aln´ı funkce Pokud jsou v´ ysledky kontroly d˚ uslednˇe akceptov´any a jsou z nich vyvozeny adekv´atn´ı z´avˇery, pln´ı kontrola i tuto funkci. Obvykle se kontroln´ım syst´emem zjist´ı pracovn´ıci, kteˇr´ı jsou schopni a ochotni plnit u ´koly vˇcas, ˇra´dnˇe a kvalitnˇe, zat´ımco jin´ı tuto pozici nezauj´ımaj´ı. Pokud kontrola pˇrispˇeje k diferenciaci (mzdov´e, syst´emem odliˇsn´ ych odmˇen, preferencemi apod.) v´ yraznˇe lepˇs´ıch pracovn´ık˚ u, pˇrisp´ıv´a to k vytv´aˇren´ı dobr´eho motivaˇcn´ıho klimatu, k vytv´aˇren´ı soci´ aln´ı struktury uvnitˇr kolektivu, zaloˇzen´e na v´ ykonnosti a kvalitˇe, zejm´ena jsou-li uplatnˇeny prvky objektivn´ıho posuzov´ an´ı v´ ysledk˚ u. Je-li motivaˇcn´ı syst´em zaloˇzen na ztotoˇznˇen´ı se individu´aln´ıch c´ıl˚ u s c´ıli obecn´ ymi, a je-li dobr´a pr´ace ocenˇena, vytv´ aˇr´ı se dobr´e pracovn´ı prostˇred´ı, spokojenost pracovn´ık˚ u s odmˇen ˇ ovac´ım syst´emem apod. Pak i kontrola je pˇrij´ım´ana pozitivnˇe, je-li jej´ım v´ ysledkem objektivn´ı proces, pˇrisp´ıvaj´ıc´ı k t´eto pozici pracovn´ık˚ u urˇcit´eho kolektivu. c) Psychologick´ a funkce spoˇc´ıv´a v tom, ˇze vytv´aˇr´ı pocit zodpovˇednosti za vykonanou pr´ aci, za jej´ı v´ ysledky. Vytv´ aˇr´ı a pˇrisp´ıv´a k pocitu soun´ aleˇzitosti s firmou, s urˇcitou skupinou lid´ı, vytv´ aˇr´ı i urˇcit´ y tlak (a to i nepˇr´ım´ y) na pracovn´ıka, aby se ztotoˇznil s podnikov´ ymi c´ıly ˇci vznikl u nˇeho pocit pˇr´ısluˇsnosti k urˇcit´emu kolektivu. d) Pozn´ avac´ı, informaˇ cn´ı a poradensk´ a funkce, vypl´ yv´a ze skuteˇcnosti, ˇze kontroln´ı pracovn´ıci maj´ı obvykle vˇetˇs´ı pˇrehled o tom, jak se to dˇel´a jinde, jak l´epe lze ˇcinnost uspoˇra´dat (a tud´ıˇz i v opaˇcn´em slova smyslu, jak´e negativn´ı jevy se vyskytly, zda se rozˇsiˇruj´ı apod.). V tomto smyslu m˚ uˇze kontrolovan´e osobˇe radit, pom´ ahat, usmˇerˇ novat ji. Pr´avˇe tato poslednˇe jmenovan´a funkce je v mnoha vyspˇel´ ych syst´emech ˇr´ızen´ı kladena na prvn´ı m´ısto. ´ Ukol k textu ˇ c. 39: Zakrouˇzkujte nebo podtrhnˇete, kter´ y text t´ ykaj´ıc´ı se v´ ysledk˚ u kontroly je spr´avn´ y: 1. s v´ ysledky kontroly mus´ı b´ yt kontrolovan´ y pracovn´ık sezn´amen, 2. s v´ ysledky kontroly m˚ uˇze b´ yt sezn´amen pouze jeho bezprostˇredn´ı nadˇr´ızen´ y, 3. s v´ ysledky kontroly je seznamov´ an vˇzdy jen nejvyˇsˇs´ı ˇr´ıd´ıc´ı pracovn´ık. Druhy kontroly R˚ uzn´e druhy kontrol
Kontrolu dˇ el´ıme podle r˚ uzn´ ych krit´ eri´ı, u ´ˇ cel˚ u, hledisek. Napˇr´ıklad: • z ˇcasov´eho hlediska na kontrolu preventivn´ı, pr˚ ubˇ eˇ znou a n´ aslednou, rn´ı a vnˇ ejˇ s´ı. Vnˇejˇs´ı m˚ uˇze b´ yt prov´adˇena • z hlediska syst´emu a jeho okol´ı na: vnitˇ ´ finanˇcn´ım u napˇr´ıklad nadˇr´ızen´ ymi org´any, kontroln´ımi u ´ˇrady (napˇr´ıklad NKU), ´ˇradem, m´ıstn´ımi kontroln´ımi org´ any apod., r´ımou kontrolu (na m´ıstˇe sam´em, napˇr. inspekce, inventura atd.) • dle m´ısta na pˇ a nepˇ r´ımou kontrolu (ze statistick´ ych v´ ykaz˚ u, z u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u atd.), • dle doby trv´an´ı na nepˇ retrˇ zitou (automatick´ a kontrola, sebekontrola), pravidelnou (napˇr´ıklad roˇcn´ı inventarizace) a nepravidelnou (napˇr´ıklad pˇred´avac´ı inventura), • dle funkce na komplexn´ı (roˇcn´ı komplexn´ı rozbory) a d´ılˇ c´ı (jednotliv´e u ´seky). Zjiˇstˇen´e z´avˇery z kontroly mus´ı kontroln´ı org´an projednat vˇzdy s kontrolovan´ ym subjektem, i s pˇr´ım´ ym veden´ım. Specializovan´e kontroln´ı org´any nemaj´ı vesmˇes pravomoc naˇrizovat (plat´ı z´asada pravomoci odpovˇedn´eho vedouc´ıho), mohou v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u doporuˇcovat pˇr´ısluˇsn´ ym ˇr´ıd´ıc´ım pracovn´ık˚ um urˇcit´e z´ avˇery. Urˇcit´e kontroln´ı org´any vˇsak kontroln´ı
Kapitola 15. Metody a n´ astroje ˇr´ıd´ıc´ı ˇcinnosti
227
pravomoc (a tak´e sankˇcn´ı pravomoc) maj´ı, jejich rozhodnut´ı je obvykle z´avazn´e (obvykle s okamˇzitou platnost´ı), proti nˇemuˇz se vˇsak lze odvolat k vyˇsˇs´ı instanci. F´ aze kontroly Vlastn´ı pr˚ ubˇeh kontroln´ı ˇcinnosti m´a obecnˇe tyto f´ aze: • • • • • •
F´ aze kontroly
zjiˇstˇen´ı skuteˇcnosti, porovn´ an´ı se soustavou krit´eri´ı (vzorem), kritick´e hodnocen´ı zjiˇstˇen´eho stavu (zjiˇst’uj´ı se pˇr´ıˇciny a d˚ usledky vzniku odchylek), z´ avˇery kontroly, kontrola realizace z´ avˇeru, zkvalitnˇen´ı kontroln´ıho procesu pˇred´av´an´ım informac´ı jin´ ym kontroln´ım org´an˚ um.
Kaˇzd´ y kontroln´ı org´ an m´a pr´avo kontrolovat nejprve splnˇen´ı z´avˇer˚ u pˇredeˇsl´e kontroly. Kaˇzd´a vnˇejˇs´ı kontrola m´a pr´avo vyˇzadovat potvrzen´ı realizace u ´kol˚ u uloˇzen´ ych pˇredch´ azej´ıc´ı kontroln´ı ˇcinnost´ı i jin´e vnˇejˇs´ı ˇci vnitˇrn´ı kontroly. Moˇ znosti kontroly
efekt kontrola
Kaˇzd´ y manaˇzer si mus´ı uvˇedomit i moˇzn´ y rozsah, p˚ usobnost a u ´ˇcinnost kontroly. Jsou ˇcinnosti, kter´e lze kontrolovat pomˇernˇe snadno (vˇetˇsinou mechanick´e manu´ aln´ı pr´ ace s pˇresnˇe vymezen´ ym u ´ kolem), zat´ımco u mnoh´ ych (pˇredevˇs´ım intelektu´alnˇe n´aroˇcn´ ych prac´ı, specializovan´ ych ˇcinnost´ı jako napˇr´ıklad v´ yzkumn´a ˇcinnost) lze kontrolu prov´adˇet velmi obt´ıˇznˇe. Tyto logick´e z´avˇery jsou obvykle zakreslov´ any ve formˇe graf˚ u, z nichˇz jeden uv´ ad´ıme.
100 % efekt
Vysvˇetlivky ke grafu: 1. Pr´ ace manu´ alnˇe 50 % jednoduch´ a 2. P. sloˇzit´ a manu´ aln´ı 3. P. organiz´ atorsk´ a 4. P. ˇr´ıd´ıc´ı 5. P. vˇedeck´ a
kontrola 1
2
3
4
5
druh pr´ace
Obr´ azek 15.2: Efekt z pracovn´ı ˇcinnosti a moˇznost kontroly pr´ ace
´ ech v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı pˇredpokl´ad´a pˇredevˇs´ım dobrou kvalitu pr´ace, nekvalitn´ı Uspˇ v´ yrobky poˇskozuj´ı jm´eno firmy. Kontrole je proto vˇenov´ana st´ale vˇetˇs´ı pozornost, na kvalitativn´ıch charakteristik´ach podstatnˇe z´ avis´ı osud firmy. Kontrola nen´ı samo´ uˇcelnou ˇci represivn´ı funkc´ı, ale pˇredevˇs´ım funkc´ı pozn´avac´ı, umoˇzn ˇuj´ıc´ı rychl´e odstranˇen´ı nedostatk˚ u a zajiˇstˇen´ı efektivn´ıho chodu firmy. Shrnut´ı: • Kontrola je proces sledov´an´ı, rozboru, zjiˇst’ov´an´ı odchylek mezi ˇz´adouc´ım stavem a skuteˇcnost´ı. • Pln´ı nˇekolik funkc´ı: ekonomickou, soci´aln´ı, psychologickou, pozn´avac´ı.
Moˇznosti kontroly
228
15.5 Kontrola • • • •
Rozezn´ av´ ame nˇekolik druh˚ u kontrol, ˇclenˇen´ı prov´ad´ıme z nˇekolika hledisek. Kontroln´ı ˇcinnost m´ a sv´e f´ aze, pravidla a moˇznosti. Kaˇzd´ a kontrola kontroluje nejprve splnˇen´ı z´avˇer˚ u pˇredeˇsl´e kontroly. Moˇznosti kontroly jsou omezen´e v z´avislosti na druhu vykonan´e pr´ace.
Pojmy k zapamatov´ an´ı: • • • • •
Funkce kontroly F´ aze kontroly Odchylky Kontroln´ı pravomoc Moˇznosti kontroly
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Co je to pl´ anov´ an´ı? Jak je definov´ an pojem progn´ oza, vize a pl´an? Jak´e zn´ ate druhy pl´ an˚ u? Co rozum´ıte pod pojem pˇrenos pl´an˚ u? Jak´e c´ıle firmy zn´ ate? Co je to organizov´ an´ı? Co rozum´ıte pod pojmem informaˇcn´ı soustava? Jak´e vlastnosti m´ a m´ıt spr´ avn´ y manaˇzer? Jak´e hlavn´ı chyby spatˇrujete pˇri formulaci pˇr´ıkaz˚ u? Co rozum´ıte pod pojmem motivov´an´ı? Jak´e zp˚ usoby ˇreˇsen´ı konflikt˚ u zn´ate? Jak´e prvky rozhodovac´ıho procesu zn´ate? Co je to rozhodovac´ı situace? Jak´e funkce pln´ı kontrola? Jak´e zn´ ate druhy kontrol?
Autotest: 1. Vˇeta nebude-li prˇset nezmoknem“ je: ” (a) progn´ oza (b) vize (c) pl´ an 2. Strategick´e pl´ any jsou sp´ıˇse pl´ any: (a) dlouhodob´e (b) stˇrednˇedob´e (c) kr´ atkodob´e
Kapitola 15. Metody a n´ astroje ˇr´ıd´ıc´ı ˇcinnosti
229
3. Mezi tzv. problematick´e informace nepatˇr´ı: (a) informace o inovaˇcn´ıch smˇerech (b) informace o v´ yvoji trh˚ u (c) informace o stavu z´ asob 4. Pˇri formulov´ an´ı pˇr´ıkaz˚ u se: (a) nesplnˇen´e pˇr´ıkazy mus´ı znovu formulovat a zadat (b) nesplnˇen´e u ´koly mohou doplnit dalˇs´ı nov´e u ´koly (c) manaˇzer mus´ı d´ at najevo, ˇze nesplnˇen´ı pˇr´ıkazu nepˇrich´az´ı v u ´vahu 5. V situaci, kdy zn´ ame vˇsechny stavy, k nimˇz m˚ uˇze doj´ıt, ale jejich v´ yskyt je nejist´ y, se rozhodujeme za stavu: (a) nejistoty (b) rizika (c) jistoty 6. Neplat´ı, ˇze vnˇejˇs´ı kontroln´ı org´any pˇrev´aˇznˇe: (a) nemaj´ı vesmˇes pravomoc naˇrizovat (b) maj´ı vesmˇes pravomoc naˇrizovat (c) mohou sankcionovat Z´ avˇ ereˇ cn´ y pr˚ uvodce studiem:
V´ aˇzen´y ˇcten´ aˇri, tato uˇcebn´ı pom˚ ucka konˇc´ı. Sezn´ amili jste se postupnˇe s jej´ımi kapitolami, vypracovali ˇci zapsali jste si jednotliv´e u ´koly, snad i cviˇcen´ı. Z´ıskali jste tak vˇedomosti o nˇekolika oblastech podnikov´e ekonomiky. Dˇekujeme V´ am za pozornost, kterou jste vˇenovali t´eto uˇcebnici a studiu t´eto problematiky. Douf´ ame, ˇze tyto poznatky pro V´ as budou v praxi ˇci v bˇeˇzn´em ˇzivotˇe uˇziteˇcn´e a pˇrejeme V´ am hodnˇe spokojenosti v ˇzivotˇe i u ´spˇech˚ u ve Vaˇsem kon´ an´ı. S pozdravem autoˇri
230
Kapitola 16
Z´ avˇ er Tato publikace V´as uv´ ad´ı do problematiky z´aklad˚ u podnikov´e ekonomie, podnik´an´ı a managementu. Jsou tu uvedeny pouze z´akladn´ı pojmy z oblasti podnikov´e ekonomie, nebot’ je to pˇredmˇet, kter´ y se na ekonomick´ ych fakult´ach pˇredn´aˇs´ı a procviˇcuje v´ıce neˇz jeden semestr. Pro v´ ychovu budouc´ıch podnikov´ ych ekonom˚ u, obchodn´ık˚ u a dalˇs´ıch podnikov´ ych specialist˚ u, pˇredstavuje stˇeˇzejn´ı pˇredmˇet v´ yuky. V t´eto publikaci, byt’ rozs´ahl´e, jsou definov´ any jen bˇeˇzn´e jevy podnikov´eho hospod´ aˇrstv´ı tak, jak jsou urˇcov´any naˇsimi z´akony a bˇeˇznou hospod´ aˇrskou prax´ı. Jsou uvedeny hlavn´ı n´ astroje podnik´ an´ı, povinn´e n´ aleˇzitosti, kter´e mus´ı kaˇzd´ y podnikatel respektovat, i r˚ uzn´e ekonomick´e ukazatele, kter´e by mˇel u ´spˇeˇsn´ y podnikatel ˇci podnikov´ y ekonom zn´ at, poˇc´ıtat je a ˇr´ıdit se jimi. Uv´ad´ıme ekonomick´e ˇclenˇen´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u, ˇclenˇen´ı kalkulac´ı s konkr´etn´ım vzorcem vyuˇzit´ı kalkulace, pˇrin´aˇs´ıme vzor zjednoduˇsen´eho zp˚ usobu podnikatelsk´eho rozpoˇctu, propoˇcty nutn´e k ˇr´ızen´ı inovac´ı a dalˇs´ı n´ astroje bˇeˇzn´ ych ekonomick´ ych ˇcinnost´ı v podniku. Vˇsechny tyto stavebn´ı kam´ınky pro ˇcinnost v kter´emkoliv podniku nebo i pro samostatn´e podnik´an´ı by mˇel pˇr´ıpadn´ y z´ajemce zn´at, neˇz se dostane do sv´eho“ podniku, zaˇcne ” vykon´ avat urˇcitou ekonomickou nebo spr´avn´ı ˇcinnost nebo se pust´ı do samostatn´e ekonomick´e existence ve vybran´e pr´avn´ı formˇe. Samozˇrejmˇe, jsou to pouze u ´ vodn´ı pojmy, z´ akladn´ı pom˚ ucky a nepˇr´ıliˇs detailn´ı pr´avn´ı r´ amec podnik´an´ı. Pokud se v´aˇzn´ y z´ ajemce vyd´a t´ımto smˇerem, pak mus´ı velmi obˇs´ırnˇe a velmi pozornˇe sledovat mnoˇzstv´ı informac´ı ve svˇetˇe podnik´an´ı, ˇcetn´e novelizace z´ akon˚ u, pravidel, smˇernic a pˇredpis˚ u pro prov´adˇen´ı tˇech ˇci onˇech z´ asah˚ u do veden´ı knih, u ´ˇcetnictv´ı, odvod˚ u dan´ı apod. To nen´ı u ´ˇcelem t´eto publikace, kter´a pouze v z´akladn´ı, orientaˇcn´ı formˇe uv´ad´ı sp´ıˇse nutn´e pˇredpoklady a pˇrin´aˇs´ı sp´ıˇse jen u ´vodn´ı znalosti t´eto problematiky. Na tyto z´ aklady pak mus´ı z´ ajemce navazovat v bohat´e ekonomick´e literatuˇre, kter´a je u n´as v dosti ˇsirok´em rozsahu vyd´ av´ ana. Pro nutnou orientaci uv´ad´ıme i moˇzn´e formy skupinov´eho podnik´an´ı jako v´ ychodiska pro spojen´ı poˇc´ateˇcn´ıch kapit´al˚ u a podnik´ an´ı na vyˇsˇs´ı finanˇcn´ı i person´ aln´ı b´azi. I tato ˇc´ ast poskytuje pouze struˇcn´ y pˇrehled moˇzn´ ych forem sluˇcov´ an´ı se fyzick´ ych i pr´ avnick´ ych osob do obchodn´ıch, v´ yrobn´ıch ˇci jin´ ych firem, kdyˇz i tady pˇredpokl´ad´ ame, ˇze student ˇci pˇr´ıpadn´ y z´ ajemce o podnik´an´ı v nˇekter´ ych z vybran´ ych forem se bude daleko v´ıce zaj´ımat o vˇsechny ˇ e republice. moˇznosti, d˚ usledky, v´ yhody a nev´ yhody skupinov´eho podnik´an´ı v Cesk´ ˇ e Tato uˇcebnice vych´az´ı z pr´avn´ıch pˇredpis˚ u reguluj´ıc´ı podnikovou ˇcinnost a podnik´an´ı v Cesk´ republice, pˇredevˇs´ım pak ze znˇen´ı obchodn´ıho z´akon´ıku, jakoˇzto z´akladn´ı pr´avn´ı normy ˇ e republice. Jako kaˇzd´ usmˇerˇ nuj´ıc´ı vztahy a ˇcinnosti hospod´aˇrsk´ ych subjekt˚ u v Cesk´ y jin´ y pr´avn´ı pˇredpis podl´eh´a i obchodn´ı z´akon´ık moˇzn´ ym a ˇcast´ ym novelizac´ım, a proto je tˇreba i v t´eto oblasti praktick´e ekonomie neust´ale sledovat v´ yvoj.
231
Tˇri kapitoly jsou tak´e vˇenov´any teorii managementu, jako povinn´e v´ ybavˇe kaˇzd´eho studenta, kter´ y se chce dobˇre orientovat v podnikov´ ych struktur´ach. Douf´ame, ˇze tato uˇcebn´ı pom˚ ucka, kter´a se sp´ıˇse zab´ yv´a praktick´ ymi reglementy, moˇznostmi podnik´an´ı, smyslem, u ´ˇcelem podnikov´ ych ˇcinnost´ı a jejich ˇr´ızen´ım, moˇzn´ ymi formami podnik´an´ı, z´akladn´ımi jevy podnikov´eho hospod´aˇrstv´ı bez r˚ uzn´ ych specifik do sektor˚ u, odvˇetv´ı a obor˚ u n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı, pˇredstavuje pro z´ajemce u ´vodn´ı, alespoˇ n z´akladn´ı pˇrehled a podnˇet pro rozˇs´ıˇren´ı znalost´ı v dan´e oblasti.
232
Pouˇ zit´ a a doporuˇ cen´ a literatura 1. BARROW, C. Z´ aklady drobn´eho podnik´ an´ı. 1. vyd´an´ı Praha: Grada, 1996. ˇ ´ 2. BLAHA, S. Z. a JINDRICHOVSKA, J. Jak posoudit finanˇcn´ı zdrav´ı firmy. 2. doplnˇen´e vyd´ an´ı. Praha: Management Press, 1996. ´ E. Podnikov´e finance. Olomouc: VUP, 2007. 3. BOHANESOVA, 4. COATES, Ch. Efektivn´ı ˇr´ızen´ı. 1. vyd´an´ı Praha: Grada, 1997. 5. FREIBERG, F. Finanˇcn´ı controlling. 1. vyd´an´ı Praha: Management Press, 1996. 6. FOTR, J. Podnikatelsk´y pl´ an a investiˇcn´ı rozhodov´ an´ı. Praha: Grada, 1996. 7. HIGGINS, R. G. Anal´yza pro finanˇcn´ı management. 1. vyd´an´ı Praha: Grada, 1997. ´ M., KARLOVEC, K., SOUCKOV ˇ ´ R. Sb´ırka pˇr´ıklad˚ 8. HRDY, A, u z podnikov´ych financ´ı. ˇ Plzeˇ n: ZCU, 2006. 9. KASEBORN, H-G. Vˇseobecn´ a nauka o hospod´ aˇrstv´ı. Litera-NOVA, 1993. ´ 10. KISLINGEROVA, E. a kol. Manaˇzersk´e finance. Praha: C. H. Beck, 2004. ´ B. a kol. N´ 11. KRAL, akladov´e a manaˇzersk´e u ´ˇcetnictv´ı. 1. vyd´ an´ı Praha: Prospektum, 1997. 12. KOTLER, P. Marketing podle Kotlera. Jak vytv´ aˇret a ovl´ adnout nov´e trhy. 1. vyd´an´ı Praha: Management Press, a.s., 2000. ˇ 13. MLCOCH, J. Podnikov´ a ekonomika. 1. vyd´an´ı Praha: Nakladatelstv´ı Fortuna, 1996. ˇ 14. MLCOCH, J. Oceˇ nov´ an´ı podniku. Ekonomick´e aspekty. 1. vyd´ an´ı Praha: Linde, 1998. 15. PITRA, Z. Inovaˇcn´ı strategie. 1. vyd´an´ı Praha: Grada, 1997. ˇ J. Rozbor v´ykonnosti firmy. 1. vyd´an´ı Brno: VUT, 2000. 16. SOLAR, 17. SYNEK, M. a kol. Manaˇzersk´ a ekonomika. 2. vyd´an´ı. Praha: Management Press, 2004. a ekonomika. 2. vyd´an´ı. Praha: C. H. Beck, Praha, 2000. 18. SYNEK, M. a kol. Podnikov´ ˇ ´IK, J. Kapitoly z trˇzn´ı ekonomiky. Zl´ın: EKKA, 1991. 19. SVETL 20. TOMEK, G., TOMEK, J. N´ akupn´ı marketing. Praha: Grada, 1996. ˇ 21. TRUNECEK, J. Marketing a management. Praha: Fortuna, 1993. ´ CEK, ˇ ´ A. Informaˇcn´ı management. Pojet´ı, posl´ 22. VODA L. a ROSICKY, an´ı a aplikace. 1. vyd´ an´ı Praha: Management Press, 1997. ´ 23. ZLAMAL, J. Podnikov´e finance. Olomouc: VUP, 2002. ´ ´ J. Ekonomika zdravotnictv´ı. Brno: NCONZO, 2005. 24. ZLAMAL, J., BELLOVA,
233
Pr´ avn´ı normy: ˇ • Opatˇren´ı Ministerstva financ´ı Cesk´ e republiky, kter´ ym se stanov´ı u ´ˇctov´a osnova a postupy u ´ˇctov´an´ı pro zdravotn´ı pojiˇst’ovny ˇcj. 283/71 861/1998 ze dne 12. 10. 1998. • Vyhl´ aˇska ˇc. 227/1998 Sb., o hospodaˇren´ı zdravotn´ıch pojiˇst’oven. • Z´ akon ˇc. 513/1991 Sb., obchodn´ı z´akon´ık. • Z´ akon ˇc. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovn´an´ı. • Z´ akon ˇc. 40/1963 Sb., obˇcansk´ y z´akon´ık. • Z´ akon ˇc. 65/1965 Sb., z´ akon´ık pr´ace. • Z´ akon ˇc. 48/1997 Sb., o zdravotn´ım pojiˇstˇen´ı. • Z´ akon ˇc. 592/1992 Sb., o pojistn´em na vˇseobecn´e zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı. • Z´ akon ˇc. 54/1956 Sb., o nemocensk´em pojiˇstˇen´ı zamˇestnanc˚ u. • Z´ akon ˇc. 100/1988 S., o soci´ aln´ım zabezpeˇcen´ı. • Z´ akon ˇc. 551/1991 Sb., o Vˇseobecn´e zdravotn´ı pojiˇst’ovnˇe. • Z´ akon ˇc. 280/1992 Sb., o resortn´ıch, oborov´ ych, podnikov´ ych a dalˇs´ıch zdravotn´ıch pojiˇst’ovn´ ach. • Z´ akon ˇc. 363/1999 Sb., o pojiˇst’ovnictv´ı. • Z´ akon ˇc. 563/1991 Sb., o u ´ˇcetnictv´ı. • Z´ akon ˇc. 586/1992 Sb., o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u.
234
Kl´ıˇ c (ˇ reˇ sen´ı a odpovˇ edi):
1. Brno, Ostrava. 2. Rizika podnik´ an´ı: a) b) c) d) e) f) g) h) ch
politick´ a (zmˇena vl´ ady, st´avky , revoluce, konfiskace, embargo atd.), geografick´ a (horko, zima, zboˇz´ı se kaz´ı), platebn´ı (dluˇzn´ıci), v´ yrobn´ı (zruˇsen´ı ˇci zmˇena objedn´avky), obchodn´ı (neschopnost v´ yrobce splnit kontrakt), u ´vˇerov´ a (nemoˇznost z´ıskat u ´vˇer), kurzov´ a (zmˇeny kurzu: vznik kurzov´e ztr´aty), inflaˇcn´ı, hospod´ aˇrsk´ a intern´ı: • kr´ adeˇze uvnitˇr firmy, • person´ aln´ı probl´emy atd.
3. u ´ˇcetn´ı poradce – voln´ a ˇzivnost, autoˇskola – v´ azan´ a, v´ yuka ciz´ıch jazyk˚ u – v´ azan´a, l´ek´ arn´ık – koncese, v´ yroba a dovoz jedl´ ych olej˚ u – koncese, prodej op´ekan´ ych buˇrt˚ u v kiosku – koncese, r´ amov´ an´ı obraz˚ u – ˇremesln´a. 4. Spoleˇcnosti s ruˇcen´ım omezen´ ym . 5. Praˇzsk´ a burza cenn´ ych pap´ır˚ u (PBCP), RM-syst´em. 6. Typy druˇzstev: • • • • •
(stavebn´ı) bytov´e, spotˇrebn´ı, v´ yrobn´ı, zemˇedˇelsk´e, speci´ aln´ı (napˇr´ıklad melioraˇcn´ı).
yˇse zisku, poˇcet zamˇestnanc˚ u, v´ yroba k kusech, celn´ı poplatek, cena atd. 7. Pozn´avac´ı: v´ Pˇrikazovac´ı: pˇredpis vodn´eho a stoˇcn´eho, poˇzadavek platby pˇredem, faktura atd. ˇ a obchodn´ı inspekce (COI), ˇ 8. a) Napˇr´ıklad: Cesk´ Krajsk´a hygienick´a stanice (KHS) atd. ´ rad soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı, ministerstva atd. b) Finanˇcn´ı u ´ˇrady, Uˇ 235
c) Obecn´ı u ´ˇrady, Mˇestsk´e u ´ˇrady, Krajsk´e u ´ˇrady apod. ´ rad pro vyˇsetˇrov´an´ı Policie CR, ˇ soudy atd. d) Nejvyˇsˇs´ı kontroln´ı u ´ˇrad, Uˇ 9. Napˇr´ıklad v plyn´ arenstv´ı (poruchy ), l´ekaˇrsk´a pohotovost, leteck´ y provoz atd. 10. Komplexn´ı v´ yrobek: • z´ akladn´ı v´ yrobek (koˇ nak), • 1. sf´era: – znaˇcka, – kvalita, – obal, – reputace, – cena. • 2. sf´era: – forma prodeje, – sluˇzby (v´ ymˇena), – z´ aruky. 11. Vˇseobecn´ a, popˇr´ıpadˇe finanˇcn´ı. 12. Nakupovan´ y materi´ al m˚ uˇzeme d´ale dˇelit napˇr´ıklad takto: • • • • • • • •
z´ akladn´ı materi´ al, pomocn´ y materi´ al, nakupovan´e polotovary a nakupovan´e v´ yrobky, nakupovan´e palivo, n´ ahradn´ı souˇc´ asti, obˇehov´e obaly, DDM, odpadov´ y materi´ al.
Struktura n´ aklad˚ u pekaˇre: • n´ aklady fixn´ı: elektˇrina, topen´ı, voda, plyn, n´ajemn´e, odpisy, • variabiln´ı: n´aklady na suroviny, mzdy zamˇestnanc˚ u, pojistn´e, u ´ drˇzba a opravy atd. 13. 14. 15. 16. 17.
V´ yplatn´ı p´ aska. Zjist´ıte z denn´ıho tisku nebo dotazem na u ´ˇradu soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı. Vypoˇc´ıtejte podle n´ avodu v pˇredch´azej´ıc´ım pˇr´ıkladu. a) zisk, b) ztr´ ata. Finanˇcn´ı u ´ˇcetnictv´ı zachycuje u ´ˇcetn´ı vztahy dan´eho hospod´aˇrsk´eho subjektu s jeho okol´ım, tj. vnˇejˇs´ı hospod´aˇrsk´e vztahy (napˇr´ıklad s dodavateli, odbˇerateli, penˇeˇzn´ımi u ´stavy atd.). Manaˇzersk´e u ´ˇcetnictv´ı zachycuje vztahy uvnitˇr organizace, vnitˇrn´ı jevy, stavy a procesy (p˚ uvodnˇe se tomuto u ´ˇcetnictv´ı ˇr´ıkalo vnitropodnikov´e). Je jasn´e, ˇze mezi obˇema druhy u ´ˇcetnictv´ı je n´avaznost, i kdyˇz pro manaˇzersk´e u ´ˇcetnictv´ı jsou vu ´ˇcetn´ıch osnov´ach pouze vyˇclenˇeny u ´ˇcetn´ı tˇr´ıdy 8 a 9, a d´ ale nen´ı vnitˇrn´ı struktura tohoto u ´ˇcetnictv´ı nijak pˇredeps´ana. Smysl manaˇzersk´eho u ´ˇcetnictv´ı je d´an jiˇz jeho n´ azvem, slouˇz´ı manaˇzer˚ um k rozhodov´an´ı ve smˇeru dovnitˇr samotn´e organizace. 18. Rozd´ıl, tj. 90 Kˇc bude tvoˇrit tzv. nadmˇern´ y odpoˇcet, manaˇzer poˇz´ad´a finanˇcn´ı u ´ˇrad o vr´ acen´ı. 19. V´ yrobce by nemohl uplatnit DPH na v´ ystupu (DPH na vstupu mu u ´ˇctuje jeho dodavatel), bylo by to pro nˇeho nev´ yhodn´e, snaˇzil by se vymˇenit dan´eho obchodn´ıka za jin´eho, a to pl´ atce DPH. ´ ery, p˚ 20. Uvˇ ujˇcky, z´avazky v˚ uˇci zamˇestnanc˚ um, z´avazky v˚ uˇci dodavatel˚ um, z´avazky v˚ uˇci st´ atu (splatn´e, dosud neodveden´e danˇe). 236
21. 22. 23. 24. 25.
Spl´ atka 18 507 Kˇc, LK = 1,15. a) 7 391,20 Kˇc, LK = 1,06; b) 7 464,60 Kˇc, LK = 1,08. Spl´ atka 6 576 Kˇc. Debetn´ı, kreditn´ı. Pomˇer ZC/VC klesne pod 0,6 ve ˇctvrt´em roce. Poloˇzka, roky VC celkem Odpisy celkem Opr´ avky ZC ZC/VC
0 2 105 155 155 1 950 0,93
1 1 950 155 310 1 640 0,84
2 1 950 155 465 1 485 0,76
3 2 250 230 695 1 555 0,69
4 2 050 180 875 1 175 0,57
5 2 050 180 1 055 995 0,49
26. Pl´ an obnovovac´ıch investic (daˇ nov´e odpisy): DM, rok Linka OA Celkem
2000
2001
2002
2003 3 000
250 250
n´ akup 0
0
3 000
2004 12 000 250 12 250
2005 n´ akup n´ akup 0
2006
2007
2008
0
0
250 250
2009 3 000
2010 12 000
3 000
12 000
Pl´ an obnovovac´ıch investic (´ uˇcetn´ı odpisy): DM, rok Linka B OA Celkem
2000
2001
2002
2003
2004
250 250
n´ akup 0
0
0
250 250
2005 3 000 n´ akup 3 000
2006 12 000
2007 n´ akup
12 000
0
2008
2009
2010
250 250
n´ akup 0
0
27. Kr´ al, n´ aˇceln´ık, c´ısaˇr, faraon, triumvir´at. 28. Modr´ a je studen´ a, pouˇz´ıv´ a se v hork´ ych provozech, napˇr´ıklad ve sl´ev´arnˇe. Zelen´ a je uklidˇ nuj´ıc´ı, pouˇz´ıv´a se v nemocnic´ıch. ˇ Zlut´ a je tepl´ a barva, pouˇz´ıv´a se v chladn´ ych provozech, napˇr´ıklad v mraz´ırn´ach. ˇ a je spoleˇcensk´a (v Evropˇe) pouˇz´ıv´ Cern´ a se pˇri spoleˇcensk´ ych akc´ıch, je rovnˇeˇz barvou smuteˇcn´ı. B´ıl´ a je neutr´ aln´ı, pouˇz´ıv´ a se kdekoliv. 29. Intenzifikace je maxim´ aln´ı vyuˇzit´ı ˇcasu, prostoru nebo s´ıly k vyˇsˇs´ım v´ ykon˚ um. Racionalizace je optim´aln´ı rozloˇzen´ı sil, prostˇredk˚ u ˇci prostoru k optim´aln´ımu v´ ykonu. 30. Norma ˇcasov´ a je stanoven´ı ˇcasov´ ych jednotek (minut, hodin atd.) na zhotoven´ı jednotky v´ ykonu (napˇr´ıklad na jeden kus). Norma v´ ykonov´a je stanoven´ı pˇredepsan´eho v´ ykonu (poˇctu jednotek) za ˇcasov´ y interval (napˇr´ıklad 3 kusy za minutu). Norma ˇcasov´a a v´ ykonov´a jsou k sobˇe reciproˇcn´ı. 31. a) autokratick´ y, b) lhostejn´ y, c) demokratick´ y, d) t´ ymov´ y. 32. Dezorganizace, chaos. Neˇr´ızen´a organizace, nikdo nevel´ı, nikdo nev´ı co m´a dˇelat, kaˇzd´ y si dˇel´ a co chce atd. 33. a) Kontroln´ı oddˇelen´ı firmy – ˇst´abn´ı, b) Oddˇelen´ı financov´ an´ı – liniov´ y, 237
34. 35. 36. 37. 38. 39.
c) Pr´ avn´ı oddˇelen´ı – ˇst´ abn´ı, d) Z´ asobovac´ı oddˇelen´ı – liniov´ y, e) Oddˇelen´ı v´ ystupn´ı jakosti – liniov´ y, f) Sekretari´ at ˇreditele – ˇst´ abn´ı. Guvern´er, gener´ aln´ı ˇreditel, prezident spoleˇcnosti, pˇredseda pˇredstavenstva, gener´al, vrchn´ı ˇreditel. Napˇr´ıklad podˇr´ızen´ y zdrav´ı nadˇr´ızen´eho jako prvn´ı, usedne si aˇz na vyzv´an´ı, nejprve mus´ı vyslechnout nadˇr´ızen´eho, pak m˚ uˇze odpovˇedˇet atd. Napˇr´ıklad do roku 200X zv´ yˇsit pˇr´ıjmy firmy na ˇc´ astku Kˇc xxxxxxxx, uchytit se na trhu v Rakousku, do tˇr´ı let sn´ıˇzit stav pohled´avek o 50 % apod. Kdybyste mˇel chvilku ˇcasu, zpracujte tuhle statistiku. (Chyby: vˇeta podm´ınˇen´a, nen´ı ˇreˇceno do kdy a co s t´ım atd.). Prodan´ a nevˇesta, ´ arie Rozmysli se Maˇrenko, rozmysli. S v´ ysledky kontroly mus´ı b´ yt vˇzdy sezn´amen kontrolovan´ y pracovn´ık – bod 1).
238
Spr´ avn´ e odpovˇ edi k autotest˚ um Lekce 1 1. Obchodn´ı rejstˇr´ık je: (a) veˇ rejn´ y seznam pr´ avnick´ ych a fyzick´ ych osob veden´ y u rejstˇ r´ıkov´ eho soudu v m´ıstˇ e krajsk´ eho soudu (b) veˇrejn´ y seznam jen pr´ avnick´ ych osob veden´ y u okresn´ıch soud˚ u (c) veˇrejn´ y seznam jen fyzick´ ych osob veden´ y u obecn´ıch u ´ˇrad˚ u 2. Obchodn´ım kapit´ alem rozum´ıme: ych hodnot – vˇec´ı, pohled´avek a jin´ ych pr´av a penˇezi oceniteln´ ych (a) souhrn majetkov´ jin´ ych hodnot, kter´e patˇr´ı podnikateli a slouˇz´ı nebo jsou urˇceny k jeho podnik´an´ı (b) souhrn obchodn´ıho majetku a z´ avazk˚ u vznikl´ ych podnikateli v souvislosti s podnik´ an´ım (c) obchodn´ı majetek po odeˇcten´ı z´avazk˚ u vznikl´ ych podnikateli v souvislosti s podnik´ an´ım 3. Pod pojmem podnik rozum´ıme: (a) jm´eno podniku, tj. oznaˇcen´ı firmy (b) soubor hmotn´ ych, osobn´ıch a nehmotn´ ych sloˇ zek podnik´ an´ı (c) soustavnou ˇcinnost prov´adˇenou samostatnˇe podnikatelem vlastn´ım jm´enem a na vlastn´ı odpovˇednost za u ´ˇcelem dosaˇzen´ı zisku Lekce 2 1. Vˇsechny obchodn´ı spoleˇcnosti: (a) mus´ı b´ yt zaps´ any do obchodn´ıho rejstˇ r´ıku (b) mus´ı b´ yt evidov´ any m´ıstn´ım obecn´ım u ´ˇradem ˇ (c) mus´ı b´ yt evidov´ any Ministerstvem pr˚ umyslu a obchodu CR 2. Prohl´ aˇsen´ım konkurzu: (a) se podnik st´ av´ au ´ padcem (b) vymaˇze se ihned z obchodn´ıho rejstˇr´ıku (c) majitel´e prov´ adˇej´ı pouze z´akladn´ı ˇcinnosti 3. Pˇri u ´pisu akci´ı mus´ı b´ yt uhrazeno: (a) 10 % penˇ eˇ zit´ e hodnoty akci´ı (b) 30 % penˇeˇzit´e hodnoty akci´ı 239
(c) 50 % penˇeˇzit´e hodnoty akci´ı 4. Veˇsker´ ym sv´ ym majetkem neruˇc´ı za z´avazky: (a) fyzick´e osoby (b) spoleˇcn´ıci v.o.s. (c) spoleˇ cn´ıci k.s. ´ cetn´ı audit je povinn´ 5. Uˇ y: (a) u akciov´ ych spoleˇ cnost´ı (b) u sdruˇzen´ı (c) u v.o.s. Lekce 3 1. Mezi ˇcinitele podstatn´eho ekonomick´eho okol´ı nepatˇr´ı: (a) subjekty, kter´e s podnikem spolupracuj´ı (b) subjekty, kter´e podnik kontroluj´ı (c) subjekty, kter´ e n´ am nekonkuruj´ı 2. Technologick´ a z´ asoba pˇredstavuje: (a) pojistku na riziko pˇreruˇsen´ı v´ yroby pro nedostatek materi´alu (b) skuteˇ cnost, ˇ ze nˇ ekter´ e materi´ alov´ e druhy potˇ rebuj´ı urˇ citou dobu podl´ ehat ˇ casu (c) stav z´ asob ve skladu hotov´ ych v´ yrobk˚ u 3. V´ yrobn´ı operace se skl´ adaj´ı: (a) z v´ yrobn´ıho procesu (b) z u ´ kon˚ u (c) z pracovn´ıch pohyb˚ u ´ 4. Udaje o plnˇen´ı kupn´ı smlouvy na prodej naˇsich v´ yrobk˚ u jsou informac´ı pro: (a) ekonomick´ eho ˇ reditele (b) ˇreditele technick´e pˇr´ıpravy v´ yroby (c) ˇreditele technick´eho a technologick´eho rozvoje 5. Tvorba kalkulac´ı patˇr´ı do oblasti: (a) technick´e pˇr´ıpravy v´ yroby (b) technologick´e pˇr´ıpravy v´ yroby (c) ekonomick´ e pˇ r´ıpravy v´ yroby Lekce 4 1. Definice ˇcist´eho obchodn´ıho majetku zn´ı: (a) jsou to vˇecn´e hodnoty (stroje, zaˇr´ızen´ı, budovy, stavby, pozemky atd., tedy statky, kter´e byly vytvoˇreny, aby se pod´ılely na v´ yrobˇe jin´ ych statk˚ u (b) je to majetek po odeˇ cten´ı z´ avazk˚ u vznikl´ ych podnikateli v souvislosti s podnik´ an´ım 240
(c) je to souhrn obchodn´ıho majetku ve formˇe v´ yrobn´ıho a finanˇcn´ıho kapit´alu a z´ avazk˚ u vznikl´ ych podnikateli v souvislosti s podnik´an´ım 2. Mezi obˇeˇzn´ y majetek nepatˇr´ı: (a) pen´ıze (b) z´ asoby hotov´ ych prostˇredk˚ u (c) firemn´ı automobil 3. Nespr´ avn´ a formulace DNM je: (a) ˇze se jedn´a o majetek, jehoˇz vˇecn´a podoba se bl´ıˇz´ı nebo je stejn´ a jako je tomu u DHM nebo DNM (b) nesplˇ nuje jednu ze dvou podm´ınek charakteristiky DHM nebo DNM, tj. cenu (c) jde o drobn´ e vˇ eci a hodnoty ´ cetn´ı odpisy: 4. Uˇ (a) jsou d´ any u ´ˇcetn´ımi pˇredpisy, pˇredevˇs´ım z´akonem o u ´ˇcetnictv´ı (b) si urˇ cuje kaˇ zd´ y podnik s´ am (c) jsou stanoveny z´ akonem o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u 5. U daˇ nov´ ych odpis˚ u neplat´ı, ˇze: (a) je lze pˇreruˇsit (b) lze je nezah´ ajit (c) si je urˇ cuje kaˇ zd´ y podnik s´ am Lekce 5 1. Mezn´ı n´ aklady: (a) jsou n´ aklady, kter´e firma re´alnˇe neplat´ı (b) pˇ redstavuj´ı pˇ r´ır˚ ustek n´ aklad˚ u pˇ ri r˚ ustu v´ yroby pr´ avˇ e o jednu jednotku (c) je souhrn vˇsech n´aklad˚ u, kter´e vzniknou pˇri v´ yrobˇe za urˇcitou ˇcasovou jednotku 2. Explicitn´ı n´ aklady: (a) jsou n´ aklady, kter´ e m˚ uˇ zeme zjistit v u ´ˇ cetnictv´ı (b) nem˚ uˇzeme zjistit v u ´ˇcetnictv´ı (c) jsou n´ aklady, kter´e nejsou ovlivnˇeny manaˇzersk´ ym rozhodov´an´ım 3. U odpis˚ u plat´ı, ˇze se jejich v´ yˇse (a) zvyˇsuje v pˇr´ım´e z´ avislosti na objemu v´ yroby (b) zvyˇsuje se progresivnˇe v z´avislosti na objemu v´ yroby (c) objem v´ yroby nem´ a vliv na v´ yˇ si odpis˚ u 4. Vari´ atory se vypoˇc´ıtaj´ı (a) jako pod´ıl fixn´ıch n´ aklad˚ u na celkov´ ych n´akladech pˇr´ısluˇsn´e reˇzijn´ı poloˇzky (b) jako pod´ıl variabiln´ıch n´ aklad˚ u na celkov´ ych n´ akladech pˇ r´ısluˇ sn´ e reˇ zijn´ı poloˇ zky nebo celkov´ ych reˇ zijn´ıch n´ akladech (c) jako pod´ıl reˇzijn´ıch n´ aklad˚ u na celkov´ ych n´akladech 241
Lekce 6 1. V´ yplatu mzdy: (a) m˚ uˇ ze pˇ revz´ıt manˇ zelka (manˇ zel) v pˇ r´ıpadˇ e p´ısemn´ eho souhlasu (b) nesm´ı pˇrevz´ıt manˇzelka (manˇzel) ani v pˇr´ıpadˇe p´ısemn´eho souhlasu (c) m˚ uˇze pˇrevz´ıt druh (druˇzka), resp. pˇr´ıbuzn´ y pracovn´ıka 2. Mezi povinn´e sloˇzky mzdy nepatˇr´ı: (a) pˇr´ıplatky za pr´ aci pˇresˇcas (b) odmˇ eny (c) pˇr´ıplatky za pr´ aci ve zt´ıˇzen´em pracovn´ım prostˇred´ı 3. Zdravotn´ı a soci´ aln´ı pojiˇstˇen´ı zamˇestnance se poˇc´ıt´a: (a) z jeho hrub´ e mzdy (b) z jeho ˇcist´e mzdy (c) z tzv. superhrub´e mzdy 4. St´ at hrad´ı ˇc´ astky pojistn´eho za: (a) studuj´ıc´ı a nezaopatˇ ren´ e dˇ eti do 26 let (b) studuj´ıc´ı a nezaopatˇren´e dˇeti do 18 let (c) studuj´ıc´ı a nezaopatˇren´e dˇeti do 15 let 5. Minim´ aln´ı mzdu: (a) stanovuje zamˇestnavatel na z´akladˇe dohody se zamˇestnancem (b) stanovuje zamˇestnavatel na z´akladˇe vlastn´ıho rozhodnut´ı (c) stanovuje vl´ ada vyhl´ aˇ skou Lekce 7 1. Mezn´ı v´ ynos je: (a) v´ ynos na jednotku produkce (b) zmˇ ena celkov´ ych v´ ynos˚ u vyvolan´ a zmˇ enou vyroben´ eho mnoˇ zstv´ı o jednotku (c) celkov´ y v´ ynos podnik´ an´ı 2. V´ ynosy jsou: (a) ocenˇ en´ e v´ ykony podnik´ an´ı (b) veˇsker´e v´ ynosy podnik´ an´ı (c) veˇsker´e pˇr´ıjmy podnik´ an´ı 3. Pˇridan´ a hodnota je: (a) rozd´ıl mezi trˇzbami za prodej zboˇz´ı a n´aklady na prodan´e zboˇz´ı (b) rozd´ıl mezi v´ ynosy a ekonomick´ ymi n´aklady (c) rozd´ıl v´ yroby a v´ yrobn´ı spotˇ reby 242
Lekce 8 1. Propoˇctov´ a kalkulace se pouˇz´ıv´a: (a) v pˇ r´ıpadˇ e zav´ adˇ en´ı nov´ eho v´ yrobku (b) v pˇr´ıpadˇe pr˚ ubˇeˇzn´eho sledov´an´ı produkce (c) v pˇr´ıpadˇe vyˇrazov´ an´ı v´ yrobku z v´ yroby 2. Nejˇcastˇejˇs´ım pˇr´ıpadem pro stanoven´ı z´ akladny pˇri rozvrhov´ an´ı reˇzijn´ıch n´ aklad˚ u jsou: (a) variabiln´ı n´ aklady (b) fixn´ı n´ aklady (c) pˇ r´ım´ e mzdy 3. Pˇrir´ aˇzkovou metodu pro stanoven´ı reˇzijn´ıch materi´al˚ u vol´ıme: (a) u hromadn´e v´ yroby (homogenn´ı v´ yroby) (b) pˇ ri produkci r˚ uznorod´ ych produkt˚ u (heterogenn´ı v´ yroby) (c) v pˇr´ıpadˇe ˇr´ızen´ı dle odchylek Lekce 9 ´ cetn´ı jednotkou nen´ı: 1. Uˇ (a) fyzick´ a osoba, kter´ a pouˇ z´ıv´ a tzv. pauˇ s´ al, tj. z´ akonem stanoven´ e procento v´ ydaj˚ u z celkov´ ych pˇ r´ıjm˚ u (b) kaˇzd´ a podnikaj´ıc´ı fyzick´a osoba (c) pr´avnick´a osoba, kter´a pˇredem ohl´asila pˇr´ısluˇsn´emu finanˇcn´ımu u ´ˇradu pouˇzit´ı pauˇs´ alu n´ aklad˚ u z celkov´ ych v´ ynos˚ u 2. Z´ asada st´ alosti metod neznamen´a st´alost: (a) metod odpisov´ an´ı (b) metod oceˇ nov´ an´ı (c) metod dokladov´ an´ı 3. Povinnost archivace u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u je naplnˇen´ım funkce: (a) ochrany majetku (b) funkce manaˇzersk´e (c) funkce dispozitivn´ı ´ cetn´ı jednotka: 4. Uˇ (a) nem˚ uˇze povˇeˇrit veden´ım u ´ˇcetnictv´ı (b) nem˚ uˇze povˇeˇrit veden´ım u ´ˇcetnictv´ı (c) m˚ uˇ ze povˇ eˇ rit veden´ım u ´ˇ cetnictv´ı jinou fyzickou nebo pr´ avnickou osobu ´ ctov´ 5. Uˇ an´ı mezd patˇr´ı do oblasti: (a) finanˇ cn´ıho u ´ˇ cetnictv´ı (b) manaˇzersk´eho u ´ˇcetnictv´ı 243
(c) n´ akladov´eho u ´ˇcetnictv´ı ´ cetn´ı osnova je pro podnik: 6. Uˇ (a) z´ avazn´ ym dokumentem (b) smˇern´ ym dokumentem (c) doporuˇcen´ ym dokumentem Lekce 10 1. Daˇ nov´e pˇrizn´ an´ı fyzick´ ych osob se pod´av´a do: (a) 1. 1. pˇr´ıˇst´ıho roku (b) 31. 3. pˇ r´ıˇ st´ıho roku (c) 31. 5. pˇr´ıˇst´ıho roku 2. Mezi z´ avˇerkov´e operace daˇ nov´e evidence nepatˇr´ı: (a) zahrnut´ı odpis˚ u (b) zahrnut´ı rezerv (c) zahrnut´ı zdravotn´ıho a soci´ aln´ıho pojiˇ stˇ en´ı podnikatele 3. Mezi alternativn´ı v´ ydaje nepatˇr´ı: (a) zahrnut´ı v´ ydaj˚ u na telefony (b) zahrnut´ı v´ ydaj˚ u na stravu podnikatele (c) zahrnut´ı v´ ydaj˚ u na zn´ amky 4. DPH se odv´ ad´ı finanˇcn´ımu u ´ˇradu: (a) jako rozd´ıl danˇ e na vstupu a v´ ystupu (b) poloˇzkou danˇe na vstupu (c) poloˇzkou danˇe na v´ ystupu 5. Daˇ n silniˇcn´ı plat´ı: (a) podnikatel pouze u firemn´ıho vozu (b) podnikatel u kaˇ zd´ eho vozu (tedy i osobn´ıho) pokud jej pouˇ zije ke sluˇ zebn´ım u ´ˇ cel˚ um ˇ (c) plat´ı kaˇzd´ y majitel automobilu v CR 6. Mezi n´ aklady zahrnovan´e do z´ akladu danˇe podnikaj´ıc´ıch fyzick´ ych osob nepatˇr´ı: (a) v´ ydaje na pracovn´ı odˇev zamˇestnanc˚ u (b) v´ ydaje na reprezentaci firmy (c) v´ ydaje na komerˇcn´ı pojiˇstˇen´ı firmy Lekce 11 1. Mezi vnˇejˇs´ı zdroje nepatˇr´ı: (a) u ´vˇery (b) z´ akladn´ı kapit´ al (c) vydan´e akcie
244
2. Pojem v´ ynosy nevyjadˇruje: (a) soubor vydan´ ych faktur (b) n´ arok na u ´hradu (c) pˇ r´ıjmy ˇ ızen´ı rizik nelze prov´est: 3. R´ (a) jejich zmenˇsov´ an´ım (b) jejich rozkl´ ad´ an´ım (c) jejich vylouˇ cen´ım 4. Mezi obchodn´ı u ´vˇery nepatˇr´ı: (a) obchodn´ı smˇenky (b) lombard (c) otevˇren´ yu ´ˇcet 5. Kontokorentn´ı u ´vˇer neznamen´a: (a) moˇznost m´ıt na kontokorentn´ım u ´ˇctu z´apornou poloˇzku (b) kryt´ı u ´ vˇ eru cenn´ ymi pap´ıry (c) stanoven´ı stropu debetn´ı ˇc´astky 6. Za dlouhodob´ yu ´vˇer je povaˇzov´an u ´vˇer se splatnost´ı: (a) nad 2 roky (b) nad 3 roky (c) nad 4 roky 7. Akontace u finanˇcn´ıho leasingu znamen´a: (a) nav´ yˇ sen´ı prvn´ı ne´ uroˇ cen´ e spl´ atky (b) podeps´ an´ı leasingov´e smlouvy (c) ukonˇcen´ı leasingu Lekce 12 1. Pˇri sestavov´ an´ı finanˇcn´ıho pl´anu pro v´ ypoˇcty obnovy bereme v u ´vahu: (a) pouze u ´ˇcetn´ı odpisy dlouhodob´eho majetku (b) pouze daˇ nov´e odpisy (c) oba druhy odpis˚ u s moˇ znost´ı korekce pˇ redpokl´ adan´ e inflace 2. Nejˇcastˇejˇs´ım typem inovac´ı jsou: (a) pr˚ ukopnick´e inovace (b) ordin´ ern´ı inovace (c) technologick´e inovace 3. Investic´ı podniku rozum´ıme penˇeˇzn´ı v´ ydaj: (a) u nˇ ehoˇ z se oˇ cek´ av´ a pˇ remˇ ena na budouc´ı pˇ r´ıjem bˇ ehem obdob´ı delˇ s´ıho neˇ z jeden rok (b) kter´ y je urˇcen na u ´drˇzbu dosavadn´ıho dlouhodob´eho majetku (c) kter´ y je urˇcen na opravy dosavadn´ıho dlouhodob´eho majetku 245
4. Pokud m´a investice n´ızk´e riziko odchylek od poˇzadovan´eho v´ ynosu z investice, ale vˇetˇsinou poskytuje n´ızk´e v´ ynosy hovoˇr´ıme o investiˇcn´ı strategii: (a) konzervativn´ı (b) agresivn´ı (c) degresivn´ı 5. Pokud silnˇejˇs´ı podnik pˇrevezme slabˇs´ı hovoˇr´ıme o: (a) f´ uzi (b) akvizici (c) joint-venture Lekce 13 1. Autorem pohybov´ ych studi´ı je: (a) Ford (b) Gilbreth (c) Taylor 2. Pojem sn´ımek pracovn´ıho dne je spjat se jm´enem: (a) Taylora (b) Gilbretha (c) Forda 3. Mezi z´ akladn´ı funkce managementu nepatˇr´ı: (a) pl´ anov´ an´ı (b) projektov´ an´ı (c) rozhodov´ an´ı 4. Psychologick´ y smˇer nezkoum´ a: (a) vliv hluku (b) vliv barev (c) sled operac´ı 5. Liber´ aln´ı styl ˇr´ızen´ı b´ yv´ a naz´ yv´ an rovnˇeˇz jako styl: (a) otcovsk´ y (b) demokratick´ y (c) lhostejn´ y 6. Vˇeta chtˇej´ı po n´ as vyplnit formul´ aˇr pl´ anu dovolen´ ych“ je charakteristick´a sp´ıˇse pro ” styl: (a) lhostejn´ y (b) kompromisn´ı (c) demokratick´ y
246
Lekce 14 1. Mezi ˇst´ abn´ı u ´tvary obvykle neˇrad´ıme: (a) pr´ avn´ı oddˇelen´ı (b) kontroln´ı oddˇelen´ı (c) oddˇ elen´ı v´ ystupn´ı kontroly 2. Grafick´ ym zn´ azornˇen´ım form´aln´ı struktury nen´ı: (a) organizaˇcn´ı diagram (b) organizaˇcn´ı sch´ema (c) pl´ an delimitace ´ 3. Utvary jsou: (a) Vˇ etˇ sinou skupiny lid´ı, kteˇ r´ı vykon´ avaj´ı stejn´ e nebo pˇ r´ıbuzn´ e pr´ ace (b) Vˇetˇsinou skupiny lid´ı, kteˇr´ı vykon´avaj´ı vˇzdy rozd´ıln´e, avˇsak navazuj´ıc´ı pr´ace (c) Vˇetˇsinou skupiny lid´ı, kteˇr´ı vykon´avaj´ı pr´ace dle aktu´aln´ı potˇreby 4. Delegov´ an´ı je zn´ amkou: (a) decentralizace (b) centralizace (c) reorganizace 5. Mezi hlavn´ı organizaˇcn´ı ˇr´ ady nepatˇr´ı: (a) pracovn´ı ˇr´ ad (b) stanovy nebo statut (c) skartaˇ cn´ı ˇ r´ ad 6. V hierarchii ˇr´ıd´ıc´ıch pracovn´ık˚ u se neuˇz´ıv´a pojem: (a) TOP-manaˇzeˇri (b) Stˇredn´ı manaˇzeˇri (c) Niˇ zˇ s´ı manaˇ zeˇ ri 7. U divizion´ aln´ı organizace se neuˇz´ıv´a jej´ı dˇelen´ı dle: (a) v´ yrobk˚ u (b) druhu pr´ ace (c) dle u ´zem´ı Lekce 15 1. Vˇeta nebude-li prˇset nezmoknem“ je: ” (a) progn´ oza (b) vize (c) pl´ an 2. Strategick´e pl´ any jsou sp´ıˇse pl´any: (a) dlouhodob´ e (b) stˇrednˇedob´e 247
(c) kr´ atkodob´e 3. Mezi tzv. problematick´e informace nepatˇr´ı: (a) informace o inovaˇcn´ıch smˇerech (b) informace o v´ yvoji trh˚ u (c) informace o stavu z´ asob 4. Pˇri formulov´ an´ı pˇr´ıkaz˚ u se: (a) nesplnˇen´e pˇr´ıkazy mus´ı znovu formulovat a zadat (b) nesplnˇen´e u ´koly mohou doplnit dalˇs´ı nov´e u ´koly (c) manaˇ zer mus´ı d´ at najevo, ˇ ze nesplnˇ en´ı pˇ r´ıkazu nepˇ rich´ az´ı v u ´ vahu 5. V situaci, kdy zn´ ame vˇsechny stavy, k nimˇz m˚ uˇze doj´ıt, ale jejich v´ yskyt je nejist´ y, se rozhodujeme za stavu: (a) nejistoty (b) rizika (c) jistoty 6. Neplat´ı, ˇze vnˇejˇs´ı kontroln´ı org´ any pˇrev´aˇznˇe: (a) nemaj´ı vesmˇes pravomoc naˇrizovat (b) maj´ı vesmˇ es pravomoc naˇ rizovat (c) mohou sankcionovat
248
Seznam cviˇ cen´ı Cviˇ cen´ı ˇ c. 1:
Kapitola 1
Pokuste se nyn´ı zaloˇzit vlastn´ı podnik a na voln´ y list si zapiˇste povinn´e u ´daje, kter´e byste museli zaslat na ˇz´adosti o z´apis do obchodn´ıho rejstˇr´ıku. Tento voln´ y list si zaloˇzte do publikace. Cviˇ cen´ı ˇ c. 2: Pokuste se zjistit, jak´e druhy pojiˇstˇen´ı jsou moˇzn´e pro V´ami vybran´ y druh podnik´ an´ı (jednotliv´e druhy pojiˇstˇen´ı a jejich rozsah m˚ uˇze b´ yt rozd´ıln´ y u r˚ uzn´ ych komerˇcn´ıch pojiˇst’oven). Vyberte si nejbliˇzˇs´ı pojiˇst’ovnu a uved’te, co by V´ am tato pojiˇst’ovna pojistila, a to nejen ve vztahu k majetku, ale i ve vztahu k V´ am, jakoˇzto podnikateli a Vaˇsim zamˇestnanc˚ um. Zjiˇst’ov´ an´ı m˚ uˇzete pˇr´ıpadnˇe rozˇs´ıˇrit (nen´ı podm´ınkou cviˇcen´ı) i na jinou pojiˇst’ovnu a v´ ysledky zjiˇstˇen´ı porovnat. Cviˇ cen´ı ˇ c. 3:
Kapitola 2
Pokuste se sestavit ohl´ aˇsen´ı Vaˇs´ı konkr´etn´ı ˇzivnosti na V´aˇs konkr´etn´ı ˇzivnostensk´ yu ´ˇrad, pot´e sestavte ˇza´dost o z´ apis do obchodn´ıho rejstˇr´ıku Vaˇs´ı uvaˇzovan´e firmy (pr´avnick´e osoby) na konkr´etn´ı rejstˇr´ıkov´ y soud, vˇzdy dle m´ısta Vaˇseho bydliˇstˇe nebo s´ıdla podnik´an´ı. Cviˇ cen´ı ˇ c. 4: ˇ Pokuste se vyjmenovat alespoˇ n jeden podnik v CR, kter´ y je v likvidaci, a jeden podnik, kter´ y je v konkurzu. Cviˇcen´ı uved’te s oznaˇcen´ım, jak jste tuto informaci z´ıskali. Cviˇ cen´ı ˇ c. 5:
Kapitola 3
Zvolte si v´ yrobu nˇejak´eho V´am zn´ am´eho produktu. V´ yrobn´ı proces rozdˇelte na jednotliv´e operace, operace pak na u ´kony. Pokuste se nakreslit optim´aln´ı uspoˇra´d´ an´ı pracoviˇstˇe. Tento voln´ y list si pak zaloˇzte ke studijn´ı opoˇre a k pˇr´ıpravˇe na zkouˇsku. Cviˇ cen´ı ˇ c. 6:
Kapitola 4
Pokuste se sami urˇcit u ´ˇcetn´ı odpis napˇr´ıklad Vaˇseho osobn´ıho majetku (dejme tomu osobn´ıho automobilu). Urˇcete si odpisovou z´akladu, dobu odpisov´ an´ı (urˇcujete t´ım, jak dlouho chcete auto m´ıt a jak se o nˇeho star´ate) a odpisovou sazbu. Pokuste se vypracovat u ´ˇcetn´ı odpis variantn´ım zp˚ usobem, tj. line´ arnˇe i neline´arnˇe. Pom˚ uckou V´am m˚ uˇze b´ yt i grafick´e zn´azornˇen´ı u ´bytku hodnoty (napˇr´ıklad pomoc´ı sloupkov´eho nebo s´ıt’ov´eho grafu). Cviˇ cen´ı ˇ c. 7:
Kapitola 5
Vyberte si urˇcit´ y v´ ykon (jako napˇr´ıklad peˇcen´ı kol´aˇc˚ u, opravu osobn´ıho automobilu ˇci jin´e ˇcinnosti, kter´e jsou V´am bl´ızk´e) a pokuste se vyj´adˇrit v r˚ uzn´em ˇclenˇen´ı n´ aklad˚ u o jejich aktu´aln´ı penˇeˇzn´ı vyj´adˇren´ı, vˇcetnˇe rozboru tˇr´ıdˇen´ı tˇechto n´aklad˚ u dle r˚ uzn´ ych (v textu uveden´ ych) hledisek. Voln´ y list vloˇzte do studijn´ı opory a k pˇr´ıpravˇe na zkouˇsku.
249
Cviˇ cen´ı ˇ c. 8:
Kapitola 6
Pokuste se nyn´ı sami vypoˇc´ıtat povinn´e pojistn´e za sv´eho potenci´aln´ıho zamˇestnance. Pracovn´ı smlouvou jste mu pˇriznali urˇcitou mzdu, procenta jsou d´ ana. V´ ypoˇcty si zapiˇste do n´ asleduj´ıc´ıch ˇr´ adk˚ u. Cviˇ cen´ı ˇ c. 9:
Kapitola 7
Pˇri dosaˇzen´ı zisku je reakc´ı na tento hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek jeho rozdˇelen´ı (nebo nerozdˇelen´ı). V pˇr´ıpadˇe dosaˇzen´ı ztr´aty pak je nutn´e ztr´atu uhradit. Uved’te, jak´ ym zp˚ usobem byste ˇreˇsili vzniklou ztr´atu napˇr´ıklad u s.r.o. Uved’te nˇekolik moˇznost´ı. Voln´ y list vloˇzte do studijn´ı opory a k pˇr´ıpravˇe na zkouˇsku. Cviˇ cen´ı ˇ c. 10:
Kapitola 9
Pod´ıvejte se do trestn´ıho z´akona (z´akon ˇc. 140/1961 Sb., v aktu´aln´ım znˇen´ı) a vypiˇste jako dalˇs´ı trestn´e ˇciny mohou souviset s u ´ˇcetnictv´ım. Voln´ y list vloˇzte do studijn´ı opory a k pˇr´ıpravˇe na zkouˇsku. Cviˇ cen´ı ˇ c. 11:
Kapitola 10
Na jeden list zapiˇste 30 r˚ uzn´ ych operac´ı a zaˇrad’te je podobn´ ym zp˚ usobem do 4 uveden´ ych kategori´ı. Uved’te jin´e operace neˇz jsou v´ yˇse uveden´e. K t´eto ˇcinnosti budete potˇrebovat z´akon o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u (z. ˇc. 586/1992 Sb.) v aktu´aln´ım znˇen´ı. Voln´ y list vloˇzte do studijn´ı opory a k pˇr´ıpravˇe na zkouˇsku. Cviˇ cen´ı ˇ c. 12:
Kapitola 11
Uved’te jm´ena tˇr´ı ˇcesk´ ych leasingov´ ych spoleˇcnost´ı. Cviˇ cen´ı ˇ c. 13: Zamyslete se nad t´ım, proˇc leasingov´ y koeficient v pˇr´ıpadˇe spl´acen´ı poˇca´tkem kaˇzd´eho roku je niˇzˇs´ı neˇz v pˇr´ıpadˇe spl´ acen´ı koncem kaˇzd´eho roku. Vaˇse u ´ vahy si zapiˇste na voln´ y list a vloˇzte do publikace. Cviˇ cen´ı ˇ c. 14: Zkuste navˇst´ıvit nˇekterou z leasingov´ ych spoleˇcnost´ı a nechejte si zpracovat nab´ıdku na pron´ ajem v´ami zvolen´eho osobn´ıho automobilu. Pokuste se zjistit, kterou ze dvou metod v´ ypoˇctu leasingov´e spl´atky spoleˇcnost pouˇzila. Nelekejte se, kdyˇz v´am v´ yˇse spl´atky nebude vych´ azet pˇresnˇe podle nab´ıdky. V´ ysledky pr˚ uzkumu si zapiˇste na voln´ y list a vloˇzte do publikace. Cviˇ cen´ı ˇ c. 15:
Kapitola 15
Pokuste se uv´est nˇejakou vizi vztahuj´ıc´ı se k podnik´an´ı nebo k turistice, sportu ˇci jin´e ˇcinnosti. Tuto vizi struˇcnˇe definujte a popiˇste, voln´ y list si vloˇzte do t´eto publikace.
250
Seznam korespondenˇ cn´ıch u ´ kol˚ u Korespondenˇ cn´ı u ´ kol ˇ c. 1:
Kapitola 1
Pokuste se nyn´ı i Vy sestavit vlastn´ı podnikatelsk´ y rozpoˇcet na z´akladˇe aktu´aln´ıch u ´ daj˚ u v pˇr´ıpadˇe, ˇze byste chtˇeli zaˇc´ıt podnikat ve V´ami zvolen´em oboru. Zjistˇete si aktu´aln´ı u ´rokov´e m´ıry v r˚ uzn´ ych bank´ach, ceny vstup˚ u a definujte si moˇznou cenu Vaˇs´ı produkce nebo sluˇzeb. Zjistˇete si efektivnost Vaˇseho poˇc´ın´an´ı a stanovte si podm´ınky pro Vaˇse rozhodnut´ı. Na z´ avˇer v´ ypoˇct˚ u uved’te sv´e rozhodnut´ı. Podnikatelsk´ y rozpoˇcet zaˇslete tutorovi. Korespondenˇ cn´ı u ´ kol ˇ c. 2:
Kapitola 4
Zadejte si sami nˇejak´ y pˇr´ıklad k odpisov´an´ı V´am zn´am´eho druhu majetku a proved’te si v´ ypoˇcty obˇema metodami. V´ ysledky srovnejte a rozhodnˇete se, kterou metodu daˇ nov´eho odpisov´ an´ı byste zvolili jako podnikatel nebo manaˇzer Vaˇseho podniku. V´ ysledky zaˇslete tutorovi. Korespondenˇ cn´ı u ´ kol ˇ c. 3:
Kapitola 6
Proved’te kompletn´ı v´ ypoˇcet ˇcist´e mzdy a sr´aˇzek pracovn´ıkovi, kter´ y dos´ ahl pr´avˇe pr˚ umˇern´e ˇ k posledn´ı uveden´e v´ mzdy v CR yˇsi k Vaˇseho v´ ypoˇctu. V´ yˇsi pr˚ umˇern´e mzdy zjistˇete v odborn´em, pˇr´ıpadnˇe denn´ım tisku. M˚ uˇzete rovnˇeˇz pouˇz´ıt propoˇct˚ u i Vaˇs´ı konkr´etn´ı mzdy, popˇr´ıpadˇe mzdy Vaˇseho pracovn´ıka. Uved’te i pˇr´ıpadn´e fakultativn´ı sr´aˇzky, odˇcitateln´e poloˇzky atd. Zaˇslete tutorovi. Korespondenˇ cn´ı u ´ kol ˇ c. 4:
Kapitola 8
Sestavte na z´akladˇe vlastn´ıho v´ ybˇeru profese u ´vodn´ı pˇredbˇeˇznou kalkulaci. Kalkulaci uved’te v podobn´em podrobn´em ˇclenˇen´ı s vyˇc´ıslen´ım ˇc´astek v Kˇc. Voln´ y list vloˇzte do studijn´ı opory a k pˇr´ıpravˇe na zkouˇsku a zaˇslete tutorovi. Korespondenˇ cn´ı u ´ kol ˇ c. 5:
Kapitola 10
Pokuste se vyj´adˇrit vztahy v ˇretˇezci: zemˇedˇelec-zemˇedˇelsk´ y n´akupn´ı podnik-ml´ yny-pek´ arnaobchodn´ık-spotˇrebitel. Zakreslete si schematicky tak, jako j´a v pˇr´ıpadˇe pily atd., finanˇcn´ı toky. Vymyslete si jednotliv´e platby, pˇridanou hodnotu jednotliv´ ych u ´ˇcastn´ık˚ u, avˇsak u zemˇedˇelce, a zemˇedˇelsk´eho n´akupn´ıho podniku pouˇzijte pˇri v´ ypoˇctu sn´ıˇzen´e sazby DPH (ve v´ yˇsi 5 % na v´ ystupu), u ostatn´ıch pak z´akladn´ı sazby 19 % na v´ ystupu. Poznamenejte si, jak byste postupovali v pˇr´ıpadˇe, ˇze byste byli v manaˇzersk´e funkci jednotliv´ ych podnik˚ u. Zaˇslete tutorovi. Korespondenˇ cn´ı u ´ kol ˇ c. 6:
Kapitola 11
Zamyslete se nad moˇznost´ı eliminace rizik formou moˇzn´eho pojiˇstˇen´ı a oznaˇcte alespoˇ n 4 druhy moˇzn´ ych pojistek, kter´e byste uzavˇreli, pokud byste byli zodpovˇedn´ ymi manaˇzery nebo majiteli firmy. Jedn´a se o bˇeˇzn´e komerˇcn´ı pojiˇstˇen´ı, nikoliv z´ akonn´e povinn´e pojiˇstˇen´ı. ´ Komentujte d˚ uvody sv´eho rozhodnut´ı u kaˇzd´e formy dan´e pojistky. Ukol zaˇslete tutorovi.
251
Korespondenˇ cn´ı u ´ kol ˇ c. 7:
Kapitola 14
Zjistˇete v m´ıstˇe sv´e p˚ usobnosti (ˇskole, zamˇestn´an´ı, popˇr´ıpadˇe obecnˇe ve st´atn´ı spr´avˇe napˇr´ıklad v justici, u ´ˇradu pr´ace, okresn´ım nebo obecn´ım u ´ˇradˇe) vztahy nadˇr´ızenosti a podˇr´ızenosti a nakreslete organizaˇcn´ı sch´ema zvolen´eho objektu. Vyberte si nˇekterou organizaci a nakreslete jej´ı organizaˇcn´ı sch´ema na voln´ y list. Pom˚ uckou je V´am pˇr´ıloha k t´eto publikaci. Vypracovan´ yu ´ kol pˇredejte tutorovi, anebo zaˇslete na adresu ˇskol´ıc´ıho stˇrediska.
252
Seznam symbol˚ u Pˇr´ıklad autora:
Vlastn´ı pˇr´ıklad studuj´ıc´ıho:
Pr˚ uvodce studiem:
ˇ ast pro z´ajemC´ ce:
´ Ukoly k textu:
Cviˇcen´ı:
Shrnut´ı:
Pojmy k zapamatov´an´ı:
Kontroln´ı ot´ azky:
ˇ sen´ı a odpovˇeReˇ di:
Korespondenˇcn´ı u ´koly:
Pouˇzit´ a a doporuˇcen´a literatura:
253
Seznam obr´ azk˚ u 3.1 3.2 3.3 3.4
Syst´em podnik“ . . . . . . . . . . . . ” Z´ akladn´ı struktura v´ yrobn´ıho podniku ˇ en´ı informaˇcn´ıch struktur ve firmˇe Clenˇ Obory reportingu . . . . . . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
44 48 52 52
4.1
Kolobˇeh obˇeˇzn´ ych prostˇredk˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
59
11.1 Finanˇcn´ı toky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 11.2 Dˇelen´ı u ´vˇer˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 11.3 Kontokorentn´ı u ´vˇer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 12.1 Inovaˇcn´ı proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 13.1 Z´ akladn´ı funkce managementu (dle doc. Marhoulov´e) . . . . . . . . . . . . . 189 13.2 Z´ akladn´ı funkce managementu (dle P. Gerlicha) . . . . . . . . . . . . . . . . 189 14.1 14.2 14.3 14.4
Organizaˇcn´ı struktura . . . . . . . ˇ ıd´ıc´ı pyramida . . . . . . . . . . . R´ Funkcion´ aln´ı struktura organizace Divizion´ aln´ı struktura organizace .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
199 203 204 204
15.1 Maslowovo sch´ema motivace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 15.2 Efekt z pracovn´ı ˇcinnosti a moˇznost kontroly pr´ace . . . . . . . . . . . . . . 227
254
