EKONOMIE JAKO V DA U ivo (dle RVP): základní ekonomické pojmy: typy ekonomik, ekonomický cyklus, tržní mechanismus ekonomické systémy ekonomické subjekty Úkol: Na úvod n kolik pojm - odhadn te jejich význam, pokuste se definovat: jaký je rozdíl mezi pojmy ekonomie a ekonomika? Jedno z t chto slov lze do eštiny p eložit t emi p íbuznými slovy- hospodá ství, hospoda ení a hospodárnost. Proberte spole n , jaký je mezi t mito slovy rozdíl, jaký nesou význam, co mají spole ného a v em se liší. pat í spíše ke slovu ekonomie, nebo ekonomika? EKONOMIE A EKONOMIKA EKONOMIE je v da a EKONOMIKA praxe, realita- takto bychom mohli pro za átek definovat základní význam t chto pojm , které otevírají náš úvod do ekonomie. Ekonomie je tedy v da o spole enské realit , kterou m že nazvat hospodá stvím, hospoda ením i hospodárností, souhrnn v da o ekonomice. Ekonomie se tedy adí mezi v dy spole enské. lov k je bytost, která stále n co pot ebuje. Tyto pot eby nás ženou vp ed a nutí nás neustále n co d lat tak, abychom tyto své pot eby pokud možno uspokojili. Na po átku našeho ekonomického chování a rozhodování je tedy lidská touha minimalizovat nedostatek a ukojit veškeré touhy. Ekonomie jako v da se tak opírá o teorii pot eb. Úkol: S teorií pot eb jste se již setkali v psychologii- možná si vybavujete tzv. pyramidu pot eb, kde stavíme jednotlivé pot eby od t ch nejzákladn jších až po ty, jejichž ukojení považujeme za „nadstandard“- sestavte ve skupinách takovou pyramidu, prodiskutujte, uspokojení kterých pot eb je tzv. nezbytné a které pot eby jsou tzv. zbytné, tj. bez takového uspokojení m žeme žít, obejdeme se. Na pop emýšlení: „Povodn na Morav “- p ed již skoro deseti lety, v roce 1997, postihly Moravu ni ivé povodn . Lidé museli opustit své domovy ve sp chu, integrovaný záchranný systém tehdy neexistoval, mnohdy v bec nev d li, co se na n žene. Museli se sbalit okamžit . P edstavte si, že máte na sbalení svých v cí 5 minut a m žete si vzít jen malý kuf ík i ba žek (velikost školní tašky). Které v ci si s sebou vezmete?Po promyšlení napište ve skupin na papír nebo na tabuli. Co kdybyste m li na sbalení p l hodiny a mohli si vzít v tší p íru ní zavazadlo? A co kdybyste m li na sbalení p l dne a mohli odjet autem? Na tabuli vždy p ipište, jak nám roste seznam v cí. prodiskutujte, jak tento seznam souvisí s uspokojováním lidských pot eb a s jejich systémem. EKONOMIE POZITIVNÍ A NORMATIVNÍ Podle toho, jak ekonomie p istupuje k jednotlivým ekonomickým problém m, rozlišujeme ekonomii: pozitivní- tato ást ekonomie jako v dy se v nuje popisu fakt , analyzuje skute ný stav, p ináší data, statistiku, aniž by dále tato data hodnotila, vynášela n jaké hypotézy, teorie a pod.
normativní- na základ dat hodnotí stav ekonomiky, snaží se vysv tlit vnit ní zákonitosti, vynáší prognózy, ur uje proudy a sm ování v ekonomice, nabízí ešení MAKROEKONOMIE A MIKROEKONOMIE Ekonomie nahlíží na ekonomiku ze dvou úhl pohledu- podle toho se pak rozlišuje: makroekonomie (zkoumá „ekonomiku ve velkém“) - nahlíží na ekonomiku jako na celek, zkoumá globální ekonomické jevy, zabývá se také vztahy mezi národními ekonomikami; ve svém zkoumání se opírá o tzv. agregátní veli iny, což jsou ukazatele celkové výkonnosti ekonomiky- nap . HDP, inflace, míra nezam stnanosti a pod. (více viz další kapitoly) mikroekonomie (sleduje „ekonomiku v malém“) - nahlíží na ekonomiku z hlediska jednotlivých ekonomických subjekt (viz níže); opírá se p itom zejména o zkoumání trhu, analýzu cen V obou p ípadech se jedná o zkoumání téhož, jen z „jiné strany“- tj. zkoumaná realita je stále táž, jen nás v prvním p ípad zajímá jako celek, jako bychom se dívali zven í, zatímco ve druhém p ípad sledujeme d ní „zevnit “. Jde o teoretické d lení, ve skute nosti je ekonomika jedna složitá dynamická realita, ve které dnes a denn žijeme, které se tak ka neustále ú astníme, a už se nám to líbí nebo ne. Roz len ní na mikroekonomii a makroekonomii je tedy relativní, v oblasti makroekonomických zkoumání pracujeme s „velkými“ ísly a obecnými pojmy (nap . firmy jako ekonomický subjekt) a v oblasti mikroekonomie s „malými“ ísly a s konkrétními subjekty (nap . firmy v našem regionu). EKONOMICKÉ SUBJEKTY Úkol: Kdo/co jsou tzv. ekonomické subjekty? Ve skupinách, ve dvojicích nebo sami napište za 1 minutu co nejvíce takových ekonomických subjekt . Spole n vtvo te na tabuli „seznam“u itel vede práci rychle k tomu, že se vymezí t i obecné základní subjekty- domácnosti, firmy a stát. Subjekty domácnost a firmy nakreslí do polí ek proti sob . Spole n probereme, co firmy poptávají a domácnosti nabízejí- dokreslujeme do schématu tok statk a služeb, postupn vymezujeme jednotlivé pojmy, spojíme do kolob hu trh výrobních faktor a trh statk a služeb. Na záv r do st edu doplníme stát, který „zasahuje do všeho“- studenti doplní šipkami od státu sm rem k ostatním polím schématu, jak stát zasahuje (nap . od státu sm rem k domácnostem- vybírá dan , pojišt ní, ale zárove dává- dávky, podpora...). Na úplný záv r je ješt dobré zmínit „Velkého bratra“- Evropskou unii, která svýma rukama objímá celé naše schéma. Slovní ek: ekonomické subjekty: domácnosti, firmy a stát výrobní faktory: práce, p da, kapitál, know-how trh výrobních faktor - trh s pracovní silou, surovinami a kapitálem- na tomto trhu se tvo í cena práce- mzda, cena p dy- renta a cena kapitálu- zisk a úrok trh statk a služeb- trh, kde firmy nabízejí své služby a zboží, domácnosti poptávají a utrácejí své peníze...
Schéma na záv r m že vypadat n jak takto:
HOSPODÁ SKÝ PROCES Jak už bylo e eno výše, hnacím motorem našeho snažení se jsou pot eby, které toužíme uspokojovat. Toto uspokojení pot eb m žeme ekonomicky pojmenovat jako spot ebanejp íjemn jší ást hospodá ského procesu. Abychom se dostali ke spot eb , musí p edcházet ásti mén p íjemné- nejprve je t eba n co vyrobit, pak to vyrobené rozd lit, ást z toho odvést mocným, kte í p erozd lí, no a co zbude, spot ebovat, p ípadn to, co se nám nehodí nebo co p ebývá, sm nit za n co jiného. Hospodá ský proces má tedy tyto fáze: výroba rozd lování a p erozd lování sm na spot eba
Podíváme se každé z nich „na zub“: Výroba K výrob pot ebujeme mít t i základní p edpoklady- v ekonomii jim íkáme výrobní faktory: PRÁCE- cílev domá lidská innost, která vede k produkci statk i služeb; práce je vzácný faktor, platí se za ni- cena práce je mzda; co se tý e mzdy, je velmi d ležité rozlišovat dva aspekty- jednak kolik lov k za svou práci dostane v pen zích („ta ástka, která je na výplatní pásce“)- mzda nominální, a to, co si za tuto ástku mohu koupit- mzda reálná- tady hraje velkou roli inflace- pokud je r st mzdy menší než r st inflace, pracovník nomináln vyd lává více, ale reáln vyd lává mén - více viz další kapitoly; Úkol: Prodiskutujte, zda platí r ení „za stejnou práci, stejnou mzdu“, zda by m lo platit; jaké faktory mají podle vás vliv na výši mzdy? P DA = P ÍRODNÍ ZDROJE – nejtypi t jší p írodní zdroj je samoz ejm p da; pot ebuje ji velké množství ekonomických oblastí; ten, kdo p du vlastní, má tedy výsadní postavení (dnes bychom t žko hledali p du, která nikomu nepat í; je to vzácný výrobní faktor); p i prodeji dosahuje takový vlastník tržní cenu, p i pronájmu získává tzv. pozemkovou rentu (pen žní výnos z pronájmu p dy); Úkol: Prodiskutujte, která odv tví p du pot ebují- vymyslete co nejv tší množství p íklad . Ve které z t chto oblastí eská republika vyniká, co m že naše zem nabídnout? Co z p írodního bohatství bychom m li naopak chránit? Zjist te, co je to tzv. bonita p dy. Prodiskutujte problematiku vy erpatelnosti p írodních zdroj a tzv. trvale udržitelného rozvoje. KAPITÁL – „bez pen z do hospody nelez“ íká staré p ísloví a je to tak- bez kapitálu se vyráb t nedá; zjednodušen m žeme íci, že kapitál jsou peníze, které p inášejí další peníze; kapitál je zajímaví tím, že má „dvojí cenu“- záleží na tom, jestli se vrhnete do rizika investování- pak je cenou zisk (ale je jasné, že m žete i prod lat), pokud se rozhodnete pro jist jší a klidn jší variantu- vložit peníze nap . do banky, pak je cenou takového kapitálu úrok (fakt je, že i tady m žete p i p ílišné opatrnosti i prod lat, pokud úrok nepokrývá inflaci, p ípadn i o vše p ijít, pokud banka zkrachuje); trhy s kapitálem nazýváme finan ní trhy a budeme se jimi zabývat v dalších kapitolách INFORMACE - v posledních letech se k výrobním faktor m ím dál ast ji p idávají také informace, jejichž cena v dob stále sofistikovan jších technologií stále stoupá. Úkol: prodiskutujte problematiku hodnoty informací, ochrany duševního vlastnictví (pirátské nahrávky, „vypalování“ CD a DVD, nezaplacený zkopírovaný software apod.), hodnotu know-how. Co rozumíte pod pojmem orgware?
Rozd lování a p erozd lování Máme vyrobeno, p ichází as na rozd lení odm n t m, kte í se na výrob podílelizam stnanci, kte í pracovali, dostanou mzdu, vlastníci p írodních zdroj , zejména p dy, výnos v podob renty, ti, co uložili, cht jí sv j úrok, a hlavn ti, co investovali a riskovali cht jí zisk. trh takto ošet uje všechny, kte í se na n m podílejí. Problém však nastává s t mi, kte í se trhu z jakéhokoliv d vodu nemohou zú astnit: Úkol: prodiskutujte, do jaké míry je stát/spole nost povinen postarat se o ty, kte í se nemohou produkce zú astnit. Které skupiny obyvatelstva sem pat í? O které je pot eba se postarat v každém p ípad ? Protože jsme spole nost, která si zakládá na tom, že se o tyto ob any postaráme, musí také odebrat t m, kte í produkují- každý, kdo získal peníze ve fázi rozd lování, jich ást musí p evést do spole ného balíku a stát se postará o jejich p erozd lování. Tyto „balí ky“ ozna ujeme jako ve ejné rozpo ty- více o této problematice v dalších kapitolách. Sm na ada ekonom považuje tuto fázi za nejzajímav jší- v okamžiku, kdy lov k zjistí, že si vše pro sebe sám neobstará a že to, co zvládá nadpr m rn , by mohl vym nit za to, co neumí, otevírá se velká kapitola obchodování a sm ování. Významnou pomoc a urychlení pak znamenaly peníze, o kterých více v dalších kapitolách. Trh, na n mž se sm na odehrává, bude také podrobn pojednán dále. Spot eba Jenom stru n - nejp íjemn jší ást procesu. Úkol: Oblíbené sou asné téma- sv t konzumu- prodiskutujte. Jednotlivé fáze hospodá ského procesu samoz ejm neprobíhají odd len ale vzájemn se prolínají- jedná se o neustálý dynamický proces...
EKONOMICKÉ SYSTÉMY Lidé pot ebovali najít takový postup, který by jim umožnil co nejlépe využít své cíly a zdroje tak, aby co nejlépe a nejefektivn ji uspokojili své pot eby. I když se každá spole nost s tímto problémem vyrovnává po svém, postupn vykrystalizovaly t i základní ekonomické systémy, které dávají odpov na základní ekonomické otázky: CO A KOLIK VYRÁB T? JAK, JAKÝM POSTUPEM VYRÁB T? PRO KOHO- JAK TO ROZD LIT? Úkol: Sk. práce: Zahrajte si na „opušt ný ostrov“- p edstavte si, že jste v té sestav , v jaké jste se sešli ve skupin , ztroskotali na opušt ném ostrov . vašim úkolem bude n jak se o sebe postarat. Promyslete, jaké jsou vaše šance na p ežití, co kdo z vás umí, jak byste danou
situaci ešili, jak se uživíte, jak se budete d lit, kdo bude rozhodovat a pod. u itel m že situaci p ipravit- rozd lením rolí- vhodné je za adit i role d tí, starc a nemocných. podle toho, jak odpovídají na tyto otázky, rozlišujeme tedy tyto systémy: Zvykový systém Jedná se o historicky nejstarší ekonomický model, ve kterém o tom co, jak a pro koho rozhoduje n jaká kmenová autorita, ná elník, rada starších; lenové této spole nosti pracují ve prosp ch komunity; tento systém je p ežitý (i když i dnes najdeme tento systém nap . v n kterých oblastech Afriky), jakmile za ala r st produkce, za al nar stat význam soukromého vlastnictví a za alo prosazování dalších systém . Plánovaná neboli p íkazová ekonomika Tento systém je založený na moci jednotlivce nebo úzké skupiny lidí, které ovládají ostatní a rozhodují o tom, co a jak se bude vyráb t a jak se bude rozd lovat a p erozd lovat. Tento systém najdeme jak v historii, tak v novodobých d jinách v podob nejr zn jších totalit a diktatur. Ekonomika se ídí závazným plánem. Tržní ekonomika O tom co, jak a pro koho rozhoduje „neviditelná ruka trhu“. Je zajímavé to, že a koliv je trh založený na individuálních rozhodnutích jednotlivc (po ínaje tím, co si dnes koupíte na sva inu, a kon e strategickým rozhodnutí státu o koupi „pot ebných“ zbraní), která jsou nevyzpytatelná, a p esto to funguje. jen s tím zádrhelem, že trh jaksi nemyslí na ty, kte í neprodukují. Pak p ichází ke slovu stát a jsme op t u p íkaz ... ¨ Úkol: Prodiskutujte ve skupinách pozitiva a negativa p íkazového a tržního systému. Jaký systém nacházíte v naší ekonomice? V em tržní, v em p íkazový? V „našem“ sv t nenajdete istý typ, vždy se jedná o tzv. smíšený systém, více i mén tržní, více i mén plánovaný...
