5IE312 Ekonomie a psychologie I

5IE312 Ekonomie a psychologie I Přednášející:

Petr Koblovský KIE NF VŠE

7. a 8. Neodolatelná přitažlivost zítřka: mezičasové volby, problém omezené sebekontroly, přeceňování přítomnosti. (Sebe)zavazování, prokrastinace, chyby v hodnocení budoucnosti a pamatování minulosti. Specializace 5BE – Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský) Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.

Mezičasové rozhodování • Rozhodnutí týkající se nákladů a výnosů nastávajících v odlišných časových obdobích. • Zaměříme se na: – Výnos předchází náklady (návykové látky: alkohol, junk food, pohodlí, půjčky, atd.), – Náklady předcházejí výnosy (spoření-investování, přednášky-vzdělání-budování sociálního kapitálu, koupě efektivnějších-dražších spotřebičů, atd.)

CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

2

Dříve řada (psychologicky inspirovaných) teorií • Současnost i budoucnost hodnocena shodně, obtíže z odložením uspokojení (“impulsivita”). • Hodnotíme jen současnost, ale očekávání budoucnosti mění naše chování v současnosti. – Budoucí chtění podceňujeme (nikoliv výsledky).

• Klesající mezní užitek – snažíme se rozdělit spotřebu v čase (klesá však její hodnota). • Zvítězil DUM (Samuelson): – Základní exponenciální model. – Vážím budoucí užitek (jak je však velký?). – Normativní status – je jediný konzistentní. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

3

DUM • Shoduje se s požadavky teorie racionální volby. • Je díky své jednoduchosti snadno generalizovatelný, je možno důsledky veškerého rozhodování v běhu času postavit na roveň jejich úpravou jednoduchým indexem δ, který agreguje všechny motivy pro upřednostňování současnosti (podceňování budoucnosti). • V notorických příkladech bychom při 3% diskontní míře p. a. – za dnes půjčenou stokorunu vyžadovali za rok 103 korun, – jedno jablko dnes by za 23 let mělo pro nás stejnou hodnotu jako 2 jablka a – mohli-li bychom zabránit smrti Mistra Jana Husa výměnou osob, zapálili bychom hranici dnes pod zhruba 40 miliony lidmi. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

4

Hledání δ • Ne/efektivní spotřebiče. – Znalost, nedůvěra, likvidita, náhoda (?).

• Celoživotní spoření. • Rozhodování kuřáků, závislých, obézních mezi spotřebou a budoucími riziky. • Platby kreditními kartami. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

5

Mezičasové rozhodování (Diskuze Frederick et al. …) • Závisí na měnících se (?!) preferencích (ale i pohlaví, věku, společenském postavení, atd.). • Očekávání/předjímání. • Riziku a nejistotě. • Oportunitních nákladech. • Proměnlivost (růst) referenčního bodu. • Framing … časopisy v čekárně, či ostatní lidé. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

6

Framing • Upřednostníte 100,- Kč dnes nebo 120,- Kč za 60 dnů?


7

Framing • Upřednostníte 100,- Kč dnes nebo 120,- Kč 29. prosince 2012?


8

Framing: data vs. zpoždění • Jakmile je volba zarámována jako zpoždění, lidé jsou netrpělivější, je-li uvedena coby datum, jsou trpělivější. • Jak byste vysvětlili a využili? Jaké jsou ještě další možnosti informování? – Chcete, aby lidé diskontovali nízko (dodání práce, zisk z investic) nebo vysoko (splátka dluhu).


9

Experiment • Preferovali byste dárkový tiket s masáží: – 20 minut za týden, 30 minut za 2 týdny, 40 minut za 3 týdny nebo – 40 minut za týden, 30 minut za 2 týdny, 20 minut za 3 týdny?

• Preferovali byste, aby se Váš měsíční příjem v zaměstnání pohyboval: – 1. rok 30.000,-, 2. rok 40.000,- a 3. rok 50.000,-. – 1. rok 50.000,-, 2. rok 40.000,- a 3. rok 30.000,-? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

10

Měsíční příjem 10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

1. rok

2. rok

3. rok


11

Měsíční příjem Získáte dříve! 10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

10.000,- Kč

1. rok

2. rok

3. rok


12

Kdy hodnotíme budoucnost významněji • Růst referenčního bodu, tj. lidé preferují stoupající sekvenci výsledků, tj. δ>1. • to je paradoxní – lidé chtějí více (peněz) raději později

– Extrapolace (tvorba očekávání). – Zapamatovaný užitek (ne prožitek, ale vzpomínky). – Předjímaný/prediktivní užitek (pocity očekávání). – Kontrast (tj. nárůst, nikoliv pokles od ref. bodu). × Nejistota (limita života), investování (oportunitní náklady), nedočkavost … (?). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

13

Kdy hodnotíme budoucnost významněji • Víme-li, že lidé preferují stoupající sekvenci pozitivních výsledků, tj. δ>1, platí to i u negativních výsledků – tj. aby ztráty postupně klesaly?


14

Další experiment

Frederick, Loewenstein 2008 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

15

Další experiment

Frederick, Loewenstein 2008 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

16

Peníze vs. preference? • V případě preferencí lidé upřednostnili zlepšující se sekvenci (Zorba – Matisse, 51%, šok – počítání, 72%). • V případě peněžní úhrady upřednostnili klesající sekvenci (37%, u ztrát nesignifikantní). – Proč by měli více platit za více vzdálené potěšení (zkušenost, že jsou obvykle za to odměňováni?). • Obecná platnost: je-li volba interpretována v případě peněžní odměny, lidé se stávají více racionální, individualističtí, sobečtí a exponenciálně diskontující (framing?).


17

Normativní problém • Normativní ekonomie: Je možné δ<1 logicky obhájit? – NE: Nezávislý zájem na našem životě, bez ohledu na to, kde se v něm nacházíme (?), obecně u společnosti a budoucích generací (?). – ANO: Riziko, evoluční determinanty nebo považuje současné „Já“ (ideály, potřeby, přání, touhy, atd.) svá budoucí „Já“ za jiné lidi (?). – ???: Dopad na ekonomicko-hospodářská opatření: zadlužování, životní prostředí, spoření, atd. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

18

DUM není dále schopna … • Problém velikosti výsledků - Diskontují lidé více malé než velké částky? – Experiment: Jakou nejmenší částku byste za rok požadovali: • Kdybyste se museli vzdát nyní 300,- Kč? • Kdybyste se museli vzdát nyní 7.000,- Kč? • Kdybyste se museli vzdát nyní 90.000,- Kč?

• Odlišit zisky od ztrát – u ztrát je δ≈1 a často >1. – Thaler a nakupování jízdenek. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

19

Výsledek? • Velikostní efekt, tj. s absolutním růstem “hodnoty” v rozhodování klesá diskontní faktor (BTW podobně jako s velikostí útraty klesá relativní spropitné). • Časová (dynamická) inkonzistence, tj. (kvazi)hyperbolické diskontování či Efekt bezprostřednosti. – Jste indiferentní mezi 15 USD nyní a: (X) za měsíc, (Y) za rok a (Z) za 10 let? – Thaler (1980): X=20 USD (tj. 345% úrok), Y=50 USD (120%) a Z=100 USD (19%). ⇒ Subjekty upřednostňují okamžitou výplatu, je-li naráz vyplacena vůči anuitám (vykáží značnou preferenci současnosti), viz propouštění amerických vojáků po válce v zálivu (17-20%, tj. i kdyby si vzali “okamžitý” úvěr a anuitu věnovali na splátky, tak by dosáhli větší okamžité výplaty). ⇒ Platí i u veřejné politiky a zachraňování životů (A: 100 životů dnes v. B: 200 životů za x let) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

20

Problémy DUM – model nikdy neměl být deskriptivní (a vlastně ani normativní), nicméně se tak používal...

• diskontní míra není konstantní -> hyperbolické diskontování + – „gains are discounted more than losses, – small amounts more than large amounts, – explicit sequences of multiple outcomes are discounted differently than outcomes considered singly“ (Frederick et al., 2002) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

21

Jedna z alternativ: Hyperbolické diskontování


22

Jedna z alternativ: Hyperbolické diskontování • Konfliktem mezi současným a budoucím „Já“, kdy současné „Já“ upřednostňuje dlouhodobé cíle – zdraví, vyšší spoření – zatímco budoucí „Já“ závazky nerespektuje a volí okamžité potěšení – sladkou tyčinku a novou televizi: • 0 < β ≤ 1 – koeficient předpojatosti k přítomnosti. – když β = 1, jde o klasické diskontování

• Otázka sofistikovanosti a naivity rozhodujících. – tj. jestli lidé znají hodnotu svého β – sofistikovaní (ti, co ji znají) hyperbolici se zavazují. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

23

Jedna z alternativ: Hyperbolické diskonotování • Náklady 6 v t=2 a zpožděné výnosy 8 v t=3. Při β=1/2 and δ=1, – Považujeme z bodu t=1. – β(-6+8)=1

• Náklady 6 v t=2 a zpožděné výnosy 8 v t=3. Při β=1/2 and δ=1, – Považujeme z bodu t=2 – -6+β(8)=-2 – Obrácení preferencí. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

24

Hyperbolické diskontování • Lidé drží minimum likvidních aktiv (rychle je vydávají na uspokojení svých potřeb nebo je investují do méně likvidních aktiv, aby se vyvarovali riziku jejich předčasného užití na spotřebu (?)), • Zadlužují se ve zjevně nevýhodných úvěrech na kreditních kartách, jejich spotřební výdaje nejsou plynulé, ale pohybují se spolu s příjmy, spoří málo na neproduktivní věk. • Mnozí nezaměstnaní jsou netrpěliví, novou práci hledají málo intenzivně a akceptují nižší nástupní mzdu. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

25

Aplikace (ideální pro SP) • Firmy (fitness kluby) mohou dát cenu pod mezní náklady. • Firmy (úvěrové instituce, mobilní operátoři) mohou stanovit cenu nad mezní náklady. • Vlády mohou/mají (?) podporovat spoření, snižovat termíny výplaty dávek, ochrana životního prostředí, sterilizace nepřizpůsobivých občanek za vysokou odměnu (USA, VB u drogově závislých), atd. • Gambleři vstupují na black-list, nucené spoření, „sociální smlouvy“ s cílem a penále, atd. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

26

Prokrastinace • Odkládání povinností do budoucnosti. – Co když nejen behaviorální zpoždění, ale i touha snížit své otálení nebo frustrace ze zpoždění, nedodržení cíle nebo odpor k úkolu nebo problém se sebeovládáním? – Výhody prokrastinace, i) fixní náklady začátku práce, ii) klesající znechucení z práce, iii) prokrastinace má globální pozitivní externalitu v synchronizaci.

• Diskuze Ariely, Wertenbroch 2002. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

27

Uvědomění si prokrastinace


28

Náklady prokrastinace …


29

Alternativní pohledy na diskontování (preemoce) • Výchozím bodem výzkumu je (Jim March), že KAŽDÉ rozhodování se týká predikce budoucích emocí (již naznačeno v ekonomii štěstí, opakujeme). – “Mám ji pozvat na rande?” = “Jaké pocity mi soužití s ní přinese?” – Kvalita rozhodování je proto závislá na přesnosti predikcí (Chyby pak měříme kupř. v rozpadech vztahů/rozvodech.).

• Platí-li dříve uvedené závěry, chovají se lidé dle nich? – Často ne! Protože panují systematické chyby v predikcích budoucích pocitů (Gilbert, Wilson 2007). – Nereprezentativní simulace – Reprezentace jsou agregované – Simulace jsou zkráceny – Simulace jsou bez kontextu ⇒ Diskontování budoucnosti je ovlivněno naší představivostí, co nám “odložená spotřeba” či “budoucí odložená spotřeba” přinese. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

30

Pocity (či preference) týkající se statků (zboží) • Kahneman, Snell 1990, 1992: – Subjekty predikovaly své pocity při jezení jogurtu a zmrzliny po dobu 8 dní (poslouchaje hudbu). – Jedli je po dobu 8 dní; spokojenost se zmrzlinou postupně klesala, s jogurtem nikoliv – zde rostla (!), resp. nespokojenost klesala. – Neexistovala téměř žádná intrasubjektivní korelace mezi očekávanými pocity a pocity skutečně zažívanými. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

31

Pocity (či preference) týkající se statků (zboží)


32

Experiment A • Preferuji (Milenu, Tatianu, Coca-Colu, bílý jogurt, jablko): – 26. listopadu: – 3. prosince: – 10. prosince: – 17. prosince:


33

Experiment A • Lidé v simultálních volbách preferují varietu, ačkoliv v sekvenčních upřednostňují “své nejoblíbenější” (z variety jsou pak zklamáni). • Chybná extrapolace ZKMU? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

Simonson 1990

34

Případové studie na časové preference


35

Diskuze Burger, Lynham 2010. • obezita vytváří významné celospolečenské náklady • úspěch diet pouze 15% • incentivy! – platit? smíšené výsledky, nákladné – sázky – ačkoliv kontrolují výsledek, až 80% prohraje (stačilo by jedno vypít o jedno čokokafe méně) • z korespondence plyne, že jde o sofistikované hyperboliky • pro bookmakera ztrátové (ale zisk z publicity?)


36

Sázení


37

Sázení


38

Půjčování filmů (Milkman et al. 2008) • Filmy, které “by se měly vidět” [should] – dokumenty, oceněné filmy, jsou drženy delší dobu než • Filmy, které jsou “odpočinkové” [want]. • Podobně, “měly vidět” jsou půjčovány dříve/objednávány první než “odpočinkové”, ale vráceny později. – Dneska Čtyři svatby a jeden pohřeb, 66%, – Příští týden, 37%, – Přespříští týden, 29% (Read et al. 1999).

• Nicméně se ziskem zkušeností se uvedené rozdíly snižují. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

39

Půjčování filmů (Milkman et al. 2008)


40

Finanční gramotnost • Ovlivňuje nejen inteligence, ale i výchova, vzdělání, soužití s rodiči, prarodiči, sociální okolí, ad. – přenos znalostí/schopností souvisejících s hospodařením s penězi. – Některé domácnosti nemají bankovní účet (proč?), hotovost má vysokou MRC.

• Čím větší praxe s nástroji odkladu spotřeby do budoucna (spořicí účty, investování do finančních aktiv aj.) tím nižší demonstrovaná časová preference “bez ohledu” na čistou/vlastní časovou preferenci. • Empirické práce o zvyšování finanční gramotnosti ukazují, že lze dosáhnout snížení impulzivity. – Působí i minimální podněty (mapa, blízkost instituce, atd.).


41

Kreditní karty (Shui, Ausubel 2006) • 600.000 spotřebitelů bylo rozřazeno do 6 experimentálních skupin. – A (4,9% na 6M) – preferováno (domnívali se, že dluh bude krátký, zaplatili však více než u dlouhodobé sazby). • Sofistikovaní brali jako závazek před vyšším dlouhodobým úvěrem? • Naivní podcenili svoji “potřebu” půjčovat si v budoucnu více?

– – – – – –

B (5,9% na 6M), C (6,9% na 6M), D (7,9% na 6M), E (6,9% na 9M), F (7,9% na 12M). Obecně ne-až-velká (60%) prevalence změn plánů. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

42

Kreditní karty (Shui, Ausubel 2006)


43

Odvykání kouření (Gine et al. 2010) • (Committed Action to Reduce and End Smoking – CARES): odvykání kouření sebezavázáním se (postupné vkládání zdrojů do neúročeného fondu na max. 6M vyplacených v závěru jen při dodržení závazku, při nedodržení dáno charitě, cca 20% měsíčního příjmu) + sociální tlak (pravidelné chození “výběrčího”). • 11% kuřáků se upsalo (podobná frekvence jako u ostatních: žvýkačky, náplasti, spreje). • O 3% se zvýšila pravděpodobnost dodržení závazku, efekt přetrval i po 12 měsících (kdy byla provedena “přepadová” kontrola), přesto 66% kuřáků selhalo. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

44

Gine et al. 2010


45

Jídlo, které pokouší (Wertenbroch 1998) • Jídlo, které “pokouší” je prodáváno v menších a dražších baleních, kuřáci si kupují obvykle krabičky, nikoliv kartóny (či krabice). • Spotřebitelé na relativní i marginální ceně (vyšší transakční náklady) tak tratí. Jde o zavázání se proti nadměrné spotřebě “neřesti” – nejsou natolik citliví na změnu cen. – Spotřebitelé méně reagují na snížení ceny vice-statků než na snížení cen virtue-statků.

• Platí pro chipsy, čokolády, pivo, kávu, zmrzlinu, ad. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

46

Jídlo, které pokouší (Wertenbroch 1998)


47

Jídlo, které pokouší (Wertenbroch 1998)


48

Cyklus výživy (Shapiro 2005) Každý den po obdržení potravinového lístku klesá příjem kalorií o 0,45%.


49

Ochota vyzvednout si výsledky testu na HIV, Thornton (2008)


50

+ malé náklady (závislost míry vyzvednutí na vzdálenosti od centra vyšetření)


51

Návštěva lékaře/vyšetření cukru v krvi Trope, Fischbach (2000), trestající ostatní


52

Nucené spoření (Ashraf et al. 2006) Omezíte si vybírání, i když nezískáte vyšší úrok? • 28,4% míra akceptace. • Hyperbolici měli větší pravděpodobnost zavázání se v programu (“SEED” – Save, Earn, Enjoy Deposits). • Po dvanácti měsících dosahují průměrné vklady nárůst o 81 %. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

53

Jaké časopisy budou mít dražší předplatné a budou levnější u stánku a které to budou mít naopak? • Některé časopisy přinášejí okamžité uspokojení (zábavné), jiné odložené uspokojení (investiční, čistě informační). – Spotřebitelé se u “investičních” chtějí zavázat k jejich čtení.

• Nákupem u stánku se diskontují budoucí přínosy, upřednostňuje se zábava (což u předplatného neplatí). ⇒ Investiční časopisy proto mají relativně menší slevu na předplatném než “zábavné” časopisy. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

54

Nudgování farmářů (Duflo et al. 2009) • Neužívání hnojiv vede k razantní neefektivitě (ergo je kupř. v Indii 0,75% HDP, v Zambii 2% státního rozpočtu věnováno na dotace farmářům na nákup hnojiv – v současnosti však ubývá, jak domácích transferů, tak mezinárodní pomoci). • Přestože hnojiva vedou až k 70% nárůstu výnosů, jsou (zejména v Africe) neefektivně nevyužívána. • Možné vysvětlení je v naivní hyperbolicitě farmářů. Odkládají nákup na pozdější dobu, nato již nemají zdroje a nákup odloží po další sklizni (97% plánuje užít, 38% užije). • (Dotované) snížení ceny v době po sklizni výrazně zvýší míru nakoupení hnojiv (model: 71% hyperboliků, 16% trpělivých, 13% zcela netrpělivých).


55

Case studies na časové preference (Laibson) • Dellavigna, Malmendier 2004, 2006 – posilovny a jednorázový/předplacený vstup. • Duflo 2009 – imunizace dětí (resp. nutnost odčervit) • Meier, Sprenger 2010 – intenzivní hyperbolici mají nejvyšší úvěry na kreditních kartách. • Sapienza, Zingales 2008, 2009 – prokrastinace


56

5IE312 Ekonomie a psychologie I

Recommend Documents