5IE312 Ekonomie a psychologie I

5IE312 Ekonomie a psychologie I Přednášející:

Petr Houdek KIE NF VŠE

3. Pozitivní psychologie Ne/dosažitelné cíle lidského snažení (sociální komparace, hédonická adaptace). Specializace 5BE – Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský) Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.

Kontext a obsah

CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

2

Kontext a obsah


3

Kontext a obsah


4

Jak “usilujeme o štěstí”? A la “Co budete dělat zítra?” • Gilbert, Wilson 2008 (vrátíme se v mezičasových volbách): – Představa alternativních budoucností, jejich “předprožití”: predikce o blahu, které nám alternativy přinesou. • Obsah je však obvykle založen na “dostupnosti” nikoliv “typičnosti” (zubař, vlak), tj. na paměti (voda), pravidlo Vrcholu a závěru. • Rovněž je agregován, tj. chybí doprovodné události, představujeme si jen esenci (vítězství oblíbeného týmu, bohatství, nudná v. zajímavá, blízká v. vzdálená přednáška). • Představy se zaměřují na začátek (“stávat se” nikoliv “být” nemocný, ledová koupel v. masáž) – resp. jde o změny od statutu quo. • Představy komparují, prožitky méně (brambůrky v. sardinky, čokoláda, očekávání známky v. dobrá, špatná známka).


5

Jak “usilujeme o štěstí”? • Gilbert, Wilson 2008: – Důležitost obsahu a kontextu. • Predikci v realitě ovlivňuje spíše současný kontext “budoucího uspokojení” a predikce než “budoucí kontext” (spokojenost s budoucím jídlem je určována spíše současnou úrovní hladu). Dochází k mispredikcím. – Důležité si uvědomit, že prožíváme Systémem 1, predikujeme Systémem 2. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

6

Chci užitek prožitý či zapamatovaný? • Kahnemanovo dilema – Zvolíte si spotřebu, kterou si maximálně užijete, ale poté ji kompletně zapomenete (prožitý užitek) nebo – upřednostníte spotřebu, která nebude tak příjemná nebo bude dokonce nepříjemná, ale zapamatujete si ji jako velmi příjemnou (zapamatovaný užitek)? – (Pro další implikace) významný rozdíl mezi – zapamatovaným a okamžitým prožitým užitkem (celkovým) + rozdíl mezi predikovaným a prožitým, + Obojí v kontrastu s rozhodovacím užitkem užívaným v ekonomii. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

7

Jak se (empiricky) měří štěstí? • Zjišťování v reálném čase (Ecological Momentary Assessment – EMA). – “Prožívané štěstí”.

• Zpětnodenní vzpomínání (Day Reconstruction Method – DRM). • (Globální) úroveň subjektivního užitku či blahobytu. – „Vzato všechno v potaz, jak štastni se cítíte: velice štastní, docela štastní, ne příliš štastní?”

• Další nepřímé ukazatele (bio-feedback, úsměvy, krevní tlak, atd.) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

8

“Vývoj” pociťovaného štěstí u ochrnutých a výherců loterií

Brickman et al. 1978 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

9

Pozor na “iluzi zaměření” – Nic v životě není tak důležité, jak si myslíš, že je, když na to myslíš

CC: BY NC SA by Houdek, Vranka Kahneman

et al. 2006

10

Pozor na “iluzi zaměření” – Větší příjem přinese i více odpovědnosti

Kahneman et al. 2006 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

11

Diskuze Frey, Stutzer 2002 • Jaké chyby mohou nastat při měření subjektivního štěstí?


12

Frey, Stutzer 2002 • Jaké další chyby mohou nastat při měření subjektivního štěstí? – Pořadí otázek, aktuální nálada, způsob položení otázek. – Vliv charakteru/osobnosti na volby – Otázka “jakým způsobem” lidé odpovídají na podobné otázky, nikoliv “k jakým odpovědím docházejí”, atd.


13

Determinanty úrovně štěstí • Porovnávání se svým minulým a budoucím “já” (referenční bod), adaptace. – Vliv genetiky/charakteru/výchovy – stabilita: “setpoint”.

• Porovnávání s ostatními. – Tragédie úspěchu: jakmile si někdo polepší, všichni ostatní si pohorší (negativní externalita).

• Nejasnost preferencí + Odlišnost “zisku” a “ztráty” štěstí (= averze ke ztrátě). – [více Prospektová teorie – příští přednáška] CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

14

Hédonická adaptace • Lidé směřují k “normálnímu emočnímu stavu” (set-point theory) po většině zážitků, ať již jsou pozitivní či negativní (emoce směřují pozornost a nemohou být proto stále stejně “intenzivní”) – otázka: jak kompletní ta adaptace je? • Lidé přeceňují dobu, za jakou se k tomuto normálnímu stavu dostanou. • Na některé statky se adaptujeme rychle (obvykle materiální) na některé pomalu (obvykle prožitkové). – Nerozlišujeme, proto je možné, že příliš velkou váhu přikládáme materiálním statkům (?). • Diskuze Easterlin 2003. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

15

Sociální komparace

Solnick, Hemenway 1998 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

16

Sociální komparace

Solnick, Hemenway 1998 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

17

Sociální komparace • Podstatné je relativní postavení (zejména u příjmu) nikoliv jen jeho absolutní výše. – Při postupném bohatnutí všech se relativní bohatství nemění (?).

• Podstatná je i referenční skupina. – I když dosáhneme relativního zlepšení, budeme se porovnávat s novou (vyšší) relativní skupinou. Nemusí proto dojít k zvýšení úrovně štěstí. – Kdo přiměje ženy jít pracovat? (Frey, Stutzer 2002) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

18

Aspirační úroveň • Jakmile poznáme “vyšší” (lepší, dražší, kvalitnější) uspokojení, získáme automaticky širší stupnici pro hodnocení uspokojení. – Dosavadní “nejlepší” se stává jen “uspokojivé”, “uspokojivé” pak “neuspokojivým”. – Čím se dostáváme na vyšší úroveň, tím vyšší uspokojení vyžadujeme (hypotéza rozšířeného vnímání). – Možnost chyb ze špatného zaměření snahy, jelikož u některých statků (manželství, zdraví, přátelství) se aspirační úroveň téměř nemění, u jiných výrazně. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

19

Aspirační úroveň – je sama “větším” štěstím?


Frey, Stutzer 2002

20

Adaptace a aspirace


21

Další ... • Vnitřní a vnější motivace. • Politické prostředí (politická, ekonomická a osobní svoboda). • Rodinný vztah. • Zdraví. • Vzdělání. ⇒ Rozdílný stupeň adaptace, intenzity a vzájemných interakcí. ⇒ Problém korelace v. kauzalita (oboustranná, dvojné-, trojné-efekty). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

22

Další (manželství) …

Easterlin 2003 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

23

Další (zdraví) …


Easterlin 2003

24

Další (zdraví) …

I při kontrole na ušlý příjem. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

Easterlin 2003 25

Proto: Adaptace i stabilní bod nevysvětlují vše …

Headey et al. 2010 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

26

Jaké volby ovlivní úroveň pociťovaného štěstí? • Výběr partnera – Lidé žijící s emočně nevyrovnanými (neurotickými) osobami jsou systematicky méně šťastní (efekt je silnější u mužů). – Není prokázáno, že by shodnost či odlišnost povahových rysů partnera systematicky přinášela vyšší či menší životní (ani manželskou) spokojenost.


27

Jaké volby ovlivní úroveň pociťovaného štěstí? • Životní cíle/priority (totéž u partnera) při kontrole k osobnostním charakteristikám. – Kariéra a materiální úspěch (možnost kupovat si statky, kariérní úspěch)? – Rodina (dobré manželství a vztah k dětem)? – Altruistické činy (pomoc lidem, zapojení v politických a společenských aktivitách)?

• Jaké cíle/priority partnera přináší štěstí? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

28

Jaké volby ovlivní úroveň pociťovaného štěstí • Životní cíle/priority (totéž u partnera) při kontrole k osobnostním charakteristikám. – Kariéra a materiální úspěch: β = −0.21, P < 0.001. – Rodina: β = 0.26, P < 0.001. – Altruistické činy: : β = 0.36, P < 0.001.

• Ženy, jejichž partneři měli za svou prioritu rodinu, byly šťastnější: β = 0.24, P < 0.001.


29

Jaké volby ovlivní úroveň pociťovaného štěstí? • Návstěva svatostánků – Pozitivně však koreluje s rodinnými i altruistickými životními cíly, jakož i s dobrovolnictvím. – Problém odlišit “víru” a chování.


30

Jaké volby ovlivní úroveň pociťovaného štěstí? • Práce v. odpočinek/volný čas – (Kolik hodin celkem týdně odpracujete) - (Kolik hodin byste chtěli odpracovat) – Rozdíl za daných tržních omezení a příležitostí ukazuje dosažení “optimality”. • • • •

> 3 hodiny – přepracovaní. < - 3 hodiny – “podpracovaní”. (-3, 3) – splňující své preference (referenční skupina). Nezaměstnaní a neaktivní. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

31

Jaké volby ovlivní úroveň pociťovaného štěstí


32

Nezaměstnanost coby nejvýznamější faktor “neštěstí” • Psychické náklady – strach, nejistota, obavy (pokles sebedůvěry). • Sociální náklady. • Obecná nezaměstnanost – zvyšuje sociální rizika (kriminalita, sociální neshody), nároky na fiskální zdroje (zvýšení daní), empatie. – Ale opět otázka sociální komparace (výběr referenční skupiny). – POZOR na vyšší úroveň otázky – jak zajistit nízkou nezaměstnanost? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

33

Jaké volby ovlivní úroveň pociťovaného štěstí? • Účast na společenských akcích (potkávání se s přáteli, příbuznými a sousedy). • Závazek k zdravému životnímu stylu (pravidelné běhání) a BMI. – U mužů podvýživa: β = −0.46, P < 0.05. – U žen obezita: β = −0.22, P < 0.001 (mít jen nadváhu však odpovídá průměrné úrovni životní spokojenosti). Negativní efekt obezity je silnější než efekt “nemít partnera”. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

34

Easterlinův paradox (1974)


35

Easterlinův paradox (1974) • Bohatší lidé bývají šťastnější než chudší. • Bohatší společnosti však nebývají o mnoho šťastnější než chudé země. • Jak země bohatne, nestávají se její občané šťastnějšími. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

36

Bohatství a spokojenost


Frey, Stutzer 2002

37

Vývoj bohatství a spokojenosti


Frey, Stutzer 2002

38

Mezinárodní srovnání

Frey, Stutzer 2002 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

39

Vztah životní spokojenosti a HDP? – Richard Layard: “… if we compare countries, there is no evidence that richer countries are happier than poorer ones—so long as we confine ourselves to countries with incomes over $15,000 per head. . . . At income levels below $15,000 per head things are different.” – Bruno Frey a Alois Stutzer: “… income provides happiness at low levels of development but once a threshold (around $10,000) is reached, the average income level in a country has little effect on average subjective well-being.” CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

40

Žádný Easterlinův paradox neexistuje …?

Stevenson, Wolfers 2008 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

41

Žádný Easterlinův paradox neexistuje …?


Stevenson, Wolfers 2008 42

Žádný Easterlinův paradox neexistuje …? • Ukázalo se, že závislost úrovně štěstí a ln(příjmu) je téměř lineární. – Tj. 5 % zvýšení příjmu v ČR způsobí zhruba stejný nárůst štěstí jako když stejně vzroste příjem v jakékoliv jiné zemi.

• Easterlin, Angelescu 2009: Šlo o zkoumání jen krátkodobých efektů, v dlouhém období neplatí. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

43

Hospodářsko-ekonomické využití ekonomie štěstí • Podporovat nezaměstnané prací či penězi? – Efektivnost programů, dlouhodobé budování lidského kapitálu?

• Daňový systém: jde-li o relativní postavení, jak zdanit bohaté? – Co dlouhodobý dopad migrace?

• Sociální, politický a institucionální design • Dotační politiky • Další? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

44

Human development index Doba dožití, úroveň a rozšíření vzdělanosti, HDP na hlavu.


45

5IE312 Ekonomie a psychologie I

Recommend Documents