5IE312 Ekonomie a psychologie I

5IE312 Ekonomie a psychologie I Přednášející:

Petr Koblovský KIE NF VŠE

9. Sociální strategie (sobeckost, altruismus, reciprocita, rovnost, sociální status) + 10. Úvod do behaviorální teorie her. Vnitřní a vnější motivace. Specializace 5BE – Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský) Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.

Anomálie “předpokladu sobectví” Proč dáváme spropitné servírkám/číšníkům i při jednorázových návštěvách? Proč lidé přispívají na charitu? Proč jsou daňová přiznání “v zásadě” pravdivá? (při daném nízkém reálném očekávaném trestu) Proč se lidé účastní dobrovolnictví/práce bez materiální odměny?

Proč firmy spíše v recesi propouštějí než snižují mzdy? Proč monopoly nezvyšují ceny při nadměrné poptávce?

Proč lidé “v zásadě” přispívají na veřejné statky? Proč lidé trestají černé pasažéry i při nezjevném zisku a velmi zjevných nákladech? Proč lidé kooperují ve vězňových dilematech? Proč lidé investují do ostatních a věří jim? Proč lidé kradou více, jsou-li jim sníženy mzdy? Proč se lidé v práci “neulévají” (až tak moc)?

CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

2

Předpoklad “vlastního zájmu” • “Sobectví” – v mainstreamové ekonomii pro svou užitečnost, nikoliv pro svou realističnost – nevytvářejme “strašáka”. • Všichni lidé berou při rozhodování dopady na ostatní (vědomě v. podvědomě; vina, zlost, závist, soucit, vztek, odpor). • Problém vnitřních a vnějších motivací (Izraelské školky, darování krve, ad.) a neúplných kontraktů (“hrát fair” v. smlouvy). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

3

Proč je ekonomie temnou vědou? • “*E+conomists routinely make worst‐case assumptions regarding people’s motives …” Fehr and Fischbacher (2002). • Není pravda u “jiných-se-týkajících” či “sociálních preferencí” – téměř vždy se jedná o charakter “podmíněné kooperace”, resp. reciprocity. – Terminologické nejasnosti: (pozitivní a negativní) reciprocita v. ne/kooperace v. altruismus.

• Základní nástroje: hra na Ultimátum a hra na Diktátora (obé jsou však “zero sum game”, nezjistíme dopad na společenský blahobyt). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

4

Dopady na společenský blahobyt • “Sociální dilemata”, “Hry na veřejné blaho” či “Mechanismy dobrovolných příspěvků” + “Hra na důvěru”. – Soukromý zisk z veřejného statku je menší než ze soukromého + Strategické interakce. • Panuje rozsáhlá heterogenita hráčů (cca 3/5 podmíněných kooperátorů, 10% nepodmíněných kooperátorů, 30% černých pasažérů), včetně přizpůsobení příspěvků u podmíněných kooperátorů (jak?) a případné eliminace strategií. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

5

Rozsáhlé metodologické diskuze … • Vliv anonymity (v double-blind studiích je obecně nižší míra kooperativity/altruismu). • Naopak čím vyšší je stupeň komunikace (vč. “cheap talk”), tím je vyšší kooperace (jde spíše o cílenou sympatii). • Vliv “zaslouženosti” úvodní částky, čím více je zasloužena, tím méně jsou lidé štědřejší. • Dostupné informace. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

6

Ultimátum • 60-80% nabídek je mezi 40-50% úvodní částky, málokdy je nabízeno pod 20%, je-li, pak je odmítnuto. • Ač existuje významná variabilita, celosvětové výsledky ukazují na významný faktor zvažování spravedlnosti (i při vysokých částkách dochází k poměrně vysoké míře rozdělení se: při rostoucích částkách by min. částka měla růst, ale poměr klesat, odmítnou 40 z 500 než 40 ze 100 i 20% z 500 než 20% ze 100 … strategie (tj. obava z odmítnutí)?). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

7

Diktátor (Ultimátum bez strategie) • Nabízí se méně (cca 20-40%) než při ultimátu (je však zcela vyloučena strategická úvaha?). • Ovšem (!) při double-blind experimentech se zaslouženou úvodní částkou 96% subjektů nenabízí nic. • Diktátoři “berou” …


8

Hra na důvěru • Většina Investorů dává 50%, zhruba pětina dává vše, pod 10% Investorů nedává nic. • Navrácená částka je “zhruba” identická, rozdělení je spravedlivé – existuje rozsáhlá variace.


9

Reciprocita (Diskuze Fehr, Gächter 2000) • Pozitivní (spropitné, dárky, “ochutnávky”) • Negativní (pomsta) – Frekventovanější, nákladnější.

• v. kooperativnost, altruismus … • Otázka sklonu k rovnosti, vliv záměru, opakování … CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

10

Aplikace • Reciprocita coby nástroj “vymáhající” neúplné kontrakty (volba snahy zaměstnanci). • Motivace zaměstnanců (vnitřní v. vnější) • Explicitní a implicitní kontrakty


11

Hry na veřejné blaho (s trestáním) • Ne jen “nerivalitní spotřeba a nevyloučitelnost ze spotřeby (+ negativní externality)”, ale “behaviorální veřejný statek” (normy chování). • Nejužívanější hra v mnoha modifikacích. – “Většina” lidí začíná kooperovat, nato převažuje strategie podmíněné kooperace (reciprocita), tj. hra konverguje k rozpadu spolupráce. – Kooperace se udrží jen při trestání (při odměňování méně). – Na trestání se někdy vydá více než je získáno pokračující kooperací. – Objevení se antisociálního trestání. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

12

Trestání a společenský blahobyt


13



14



15



16

Shrnutí výsledků


17

Shrnutí výsledků


18

Demografické proměnné • Pohlaví (komplikované vzorce) – V Ultimátu ženy odmítají méně často. – Je více vyžadováno od žen, ale více dáváno mužům. – Ženy více trestají (ale: trestají více při nízké ceně, méně při vyšší ceně dopadající na ně). = větší averze k nespravedlnosti – Paradoxně, ženy nabízejí atraktivním mužům více, naopak závislost není tak silná (ale není mnoho dat). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

19

Demografické proměnné • Kultura – Velmi problematické porovnávání, platí však, že čím je trh rozvinutější, tím jsou více lidé kooperativnější/důvěřivější/štědřejší. • Vzdělání – Nejvíce studií o “ekonomech”, výsledky mnohoznačné, spíše sebeselekce sobectějších jedinců do “business” oborů. • Věk – Děti jsou sobecké do cca 5 let, poté se zaměřují na rovné rozdělení a končí s mechanismy “zásluh”. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

20

Povaha “spravedlnosti” • Koncept “dvojitého oprávnění”: Diskuze Kahneman, Knetch, Thaler 1986 – obě strany mají právo na participaci na zisku. • Je nicméně držení nízkých cen NUTNĚ projev “férového” chování firmy?

• Referenční transakce – historie transakce či převažující ceny (ovšem lidé se adaptují na mnohé stabilní uspořádání). • Minulost, i když aktuální situace může být jiná (pracovník u kopírky).

• “Kódování transakce” – neuskutečňovat zisk na úkor identických ztrát (averze ke ztrátě: nezískat slevu je proto akceptovatelnější než zaplatit vyšší cenu, dtto bonusy pracovníkům). • Co peněžní iluze?

• Změna podmínek transakce - +/- zisku a tržní síly, také ne/kontrolovatelné šoky. • Vynucování (spropitné, oprava dílu v autě). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

21

Dopady na trh • Nedojde-li při převisu poptávky k navýšení ceny (nákladů), nedojde v krátké době k vyčištění trhu. – Přírodní katastrofy • Při diferencované poptávce po nabízených statcích (bez diferencovaných nákladů) se objeví nedostatek nejvíce poptávaných statků. – Hotelové pokoje (nicméně ne v Las Vegas) • Ceny jsou citlivější na pohyb nabídky než poptávky (a při zvýšení nákladů než snížení). • “Snížení ceny” bude ve formě slev než permanentního snížení. • Zaměstnavatelé hrají vůči zaměstnancům ultimátní hry … CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

22

Také vliv “sociálního tlaku” • Zejména u (drobných) charitativních příspěvků – Pozor na interpretaci agregátních dat, zejména v USA významný vliv daňových zákonů! – Dlouhá řada kontextuálních proměnných ovlivňujícících úspěšnost charitativní akce: velikost již přispěné částky, atraktivita výběrčí/ho, reciprocita (malé dárky), atd. – Kdo přejde ulici, aby pomohl bezdomovci? (Nejde jen o přítok dobrých pocitů!) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

23

BGT: Dilema cestovatele • Zvažme „dilema cestovatele“. Dva turisté, kteří se navzájem neznají, se vracejí z dovolené. Náhodou si koupili stejný levný suvenýr a zjišťují, že aerolinie oba suvenýry neúmyslně zničily. Odpovědný pracovník nabízí cestovatelům kompenzaci, a protože nezná cenu, navrhne, aby ji cestovatelé určili sami, je si však vědom nebezpečí, že by ji mohli „nafouknout“. Navrhne proto, aby oba nezávisle určili sumu mezi 50 a 1000 korunami. Když se shodnou, obdrží udanou částku, pakliže se odchýlí, bude za skutečnou cenu považována ta nižší a oba ji obdrží. Její navrhovatel navíc bude odměněn 50 korunami za upřímnost a druhý bude 50 korunami potrestán za podvod. Houdek 2008 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

24

Soutěže krásy • Studenti budou určovat číslo mezi 0 až 100. • Kdo se přiblíží 2/3 průměru všech odpovědí, získává 5% bodů do závěrečného hodnocení kurzu. – Bude-li výherců více, o výhru se podělí rovným dílem.

• Začínáme … *s Beauty Contest Game].


25

Soutěž krásy (uvažování v úrovni K)


26

BGT: Závazky a strategické tahy, příklad signalizace • Mnohé chování zjevně nelze označit za racionální, optimalizační, atd. nicméně kromě chyby či nízkého Klevel uvažování možnost interpretace coby: • Princip handicapu (kupř. možné vysvětlení studentského chování u kouření, opíjení se, drog, extrémně rizikového chování typu řízení vozidel, sportů, atd.?). • Efekty reputace • Chyba sebeklamu – “self-serving bias” (interpretace dat, aby pro nás byly přívětivé • tj. úspěchy jsou důsledkem našich schopností, prohry jsou důsledkem okolností) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

27

Vnitřní a vnější motivace (Diskuze Uri Gneezy, Stephan Meier a Pedro Rey-Biel 2011) • Efekt vytlačení vnitřních motivací vnějšími – Vnější motivace může signalizovat vyšší obtížnost úkolu, takže dodává motivaci –> OK. – Vnější motivace může signalizovat nedůvěru v agentovy vnitřní motivace –> vytlačení. – Vnější motivace přímo (veřejně) nahrazuje existující motivace (reputační či signalizační, vnitřní), “dává jim cenu” –> vytlačení. ⇒ Nakonec otázka ceny, tj. velikosti motivací, pravidlo plať hodně nebo neplať vůbec (u příliš velkých motivací ale hrozí selhání kvůli stresu z jejich potenciálního nezískání). ⇒ Řada jiných modelů (synonyma: ne/radost z aktivity, reputace v očích našich i okolí, explicitní motivace). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

28

Vnitřní a vnější motivace (Diskuze Uri Gneezy, Stephan Meier a Pedro Rey-Biel 2011) • Případové studie – Vzdělávání. – docházka a účast – OK, – snaha a výsledky – nikoliv, – dopad na všechny studenty – spíše nikoliv (silnější u dívek a schopnějších). ⇒Motivace jsou účinější u cílů, které je možné ovlivnit přímo (docházka, dobré chování) a mají-li důchodový efekt (odměny nahradí oportunitní náklady školní docházky). Obecně je však velikost efektu spíše malá a nákladově (zdá se) neefektivní.


29

Vnitřní a vnější motivace (Diskuze Uri Gneezy, Stephan Meier a Pedro Rey-Biel 2011) • Případové studie – Prosociální chování. – Hra na důvěru s uvalením penále –> vytlačení. – K největšímu vytlačení dochází, je-li prosociální chování signálnem lepší reputace, jsou-li nato použity vnější motivace, chování se vytrácí. – Aplikace zejména v darování krve.


30

Vnitřní a vnější motivace (Diskuze Uri Gneezy, Stephan Meier a Pedro Rey-Biel 2011) • Případové studie – Zavazovaní se (tj. nejen vliv mezičasových preferencí). – Vytvoření explicitní/vnější normy pro dosažení cílů. – Kouření (krátké období úspěšné, v dlouhém ne) – Cvičení (úspěšné, ale silný vliv kontinuity, blízkých i vzdálených přátel) – Programy jsou úspěšné, vytvoří-li dlouhodobý zvyk. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka

31

5IE312 Ekonomie a psychologie I

Recommend Documents