Rozpočtová politika ve veřejném sektoru charakteristiky: a) produkce veřejných statků, poručnických statků, kladné externality b) rozhoduje se veřejnou volbou, tj. politickým hlasováním - netržní statky - o cenách rozhodují volení zástupci (peněžní hlasy nahrazeny hlasy voličů)
c) absence ziskového motivu – cíl: zajištění požadovaného množství výrobků a služeb při dodržení 3E
d) řízen a spravován orgány veřejné správy - státní správa, samospráva měst a obcí
e) podléhá veřejné kontrole právo a povinnost veřejnosti přímo nebo prostřednictvím svých zástupců kontrolovat
1 – čisté veřejné statky, poručnické statky…
2 - poskytovatel napojen na VF - smlouvy 3 - poskytovatel ve veřejném sektoru, ALE za služby se platí, např. platba za hospitalizaci ve státních nemocnicích , školné Problém (2): a) chování soukromého poskytovatele (2) nabídka služeb nekorespondují s individuálními či společenskými potřebami (viz zdrav. – léky, ošetření apod.) b) služby soukromě poskytované veřejně financované = mohou být NÁKLADNĚJŠÍ (otázka KONTRAHOVÁNÍ) c) kvalita (např.zdravotní péče) – SNAHA MINIMALIZOVAT NÁKLADY – možno nižší kvalita – NUTNÉ STÁNDARDY A JEJICH KONTROLA snaha reformovat (cíl=zvýšit účinnost využívání veřejných zdrojů) může vést k poklesu dostupnosti, univerzální pokrytí a kvalita…
Problémy zjišťování užitku - prospěchu znaky veřejných služeb : kvantitativní = měřitelné, kvalitativní = hodnotitelné lze hodnotit : dostupnost spolehlivost čekací doba doba vyřízení kompetence a způsobilost přijetí, zacházení a porozumění komunikace jistota a bezpečnost prostředí technické vybavení důvěryhodnost
Formáty dotazníků
Důvody „státní“ účasti ve školství • mimoekonomické důvody • ekonomické důvody
Faktory ovlivňující výdaje na školství demografická struktura ekonomická situace vybavení škol, kvalita pedagogů míra účasti na vzdělávání úroveň učitelských platů organizace výuky populismus… • DATABÁZE http://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GD.ZS/countries?di splay=default
Public spending on education, (% of GDP)
Rozhodování o investici do vzdělání spojeno s: • měřením (odhady) nákladů • měřením (odhady) výnosů – složitější, různé typy • výpočty návratnosti • míra rizika • porovnání investičních možností
výnosy veřejné (q, u, daně, úspora sociálních nákladů, zdraví populace, sociální soudržnost - vyšší sociální tolerance…) soukromé (překrývají se s veřejnými) - vyšší příjmy, vyšší šance na zaměstnání, větší možnost výběru zaměstnání, lepší postavení, profesionální postup (kontakty ze škol), dopad na zdraví, kulturu a volný čas …
Průměrný hrubý měsíční příjem absolventů
Školství ČR - změny po roce 1989 - demonopolizace v oblasti zřizovatelských kompetencí
- decentralizace správy a řízení – regionální školské úřady konající státní správu - zvýšení autonomie škol - strukturální změny - délka povinná školní docházky • změna financování – (dříve přidělování prostředků ve výši přídělu na předcházející rok, bez ohledu na výsledky) – normativní způsob financování - změny v platovém systému
Vývoj veřejných výdajů na vzdělání
Struktura výdajů na vzdělání
Financování • MŠMT - prostředky na přímé výdaje regionálních škol • přímé výdaje = na platy, náhrady platů, odměny, odstupné, pojistné, na učební pomůcky, školní potřeby, učebnice - pokud jsou poskytovány bezplatně, atd.
• rozpis na základě republikových normativů – dotace na účet kraje • republikové normativy = výše výdajů na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie ve školách a školských zařízeních zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí
• kraje dle krajských normativů - právnickým osobám vykonávajících činnost škol a školských zařízení
Republikové normativy 2009 +2011
Republikové normativy
Priority v oblasti VŠ • snižovat počet studentů - cílový stav do roku 2020: za ČR stanoveno 32% (EU 40%) absolventů z populace ve věku 30 – 34 let • omezovat neúspěšnost studia (v ČR dnes cca 50%) • posilovat kvalitu (tlumit kvantitu), posilovat parametry kvality a výstupu • podporovat vývoj směrem ke kontraktovému financování, stabilitě rozpočtu, víceletému výhledu (odvozeného od normativního financování)
Dlouhodobý záměr pro oblast vysokých škol na období 2016–2020 • zavádět prvky víceletého financování vysokých škol, • zvyšovat podíl prostředků přidělovaných na základě výsledků a výkonu, • vytvořit metodiku hodnocení vysokých škol a výzkumu , • finančně podporovat znevýhodněné studenty a projekty škol zaměřené na snížení bariér studentů se specifickými potřebami, • podporovat společné studijní programy a zvyšování jazykových kompetencí studentů, akademiků a akademického prostředí jako celku.
Počet studentů na VŠ k 20.1.2015
Financování terciárního vzdělání ALOKACE 1) dle výkonu • počet absolventů NÁKUP absolventů na určité škole nebo oboru dotace fcí výstupu problém: kvalita výstupu, expanze výkonů • počet studentů „náhradní“ výstup • 2) pomocí vstupů princip: financování produkčních faktorů – typ VŠ, délka studia, skladba oborů, skladba předmětů s ohledem na speciální zařízení (laboratoře, dílny, nemocnice apod.), počet výukových hodin, struktura mezd a ostatních nákladů, počty studentů v jednotlivých oborech …. problém: finanční ocenění pro každý faktor – obtížné odhady, subjektivní rozhodování - používáno před rokem 1990
• financování kontraktové (smluvní) – smlouva VŠ s příslušným vládním orgánem (např. MŠMT) smlouvu o počtu a složení absolventů, které v daném období vyprodukuje
problém: • Kdo určí kolik studentů? Jaká struktura? • výhoda: odstraňuje expanzi
Financování VŠ - veřejných finanční prostředky od státu a) ve formě dotací b) ve formě příspěvků zůstatek příspěvku lze převést do účelově zřízeného fondu, zůstatek dotace musí být vrácen do SR rozpočtové okruhy: normativní část rozpočtu – NORMATIV NA STUDENTA sociální záležitosti studentů rozvoj vysokých škol a mezinárodní spolupráce ostatní
Studijní programy Humanitní, ekonomické, … Filozofické, pedagogické,… Technické,… Zemědělské, lesnické,… Chemické, lékařské, … Veterinární Umělecké
Základní normativ Koeficient Základní normativ ekonomické Koeficient Cenaekonomické studijního Studijní programy v (Kč) náročnosti v (Kč) náročnosti programu (Kč) Humanitní, ekonomické, 34 325 … Filozofické, pedagogické,… Technické,… Zemědělské, lesnické,… Chemické, lékařské, … Veterinární Umělecké
1,00 34 325
1,00 34 325
1,20
1,20 41 190
1,65
1,65 56 636
2,25
2,25 77 231
2,80
2,80 96 110
3,50 5,90
3,50 120 138 5,90 202 518
Ce p
Rozpočtový okruh I - normativní část rozpočtu Ukazatel A – „studijní programy“ (příspěvek) • finanční prostředky - na základě počtu tzv. rozpočtových studentů veřejných VŠ v akreditovaných studijních programech Ukazatel A = „počet přepočtených studentů v daném studijním programu“ x „cena studijního programu“ přepočtení studenti = (studenti nově přijatí x 1) + (studenti zvláštní x 0) +(studenti ostatní x 1) + (studenti půlroční x ½) =>veřejná VŠ - nedostává příspěvky na studenty, kteří studují déle, než je standardní doba studia zvýšená o 1 rok
Rozpočtový okruh II - sociální záležitosti studentů ukazatel C – „stipendia studentů doktorských studijních programů“ (příspěvek) stipendia pro studenty doktorských studijních programů ukazatel J – „dotace na ubytování a stravování studentů“ (dotace) ukazatel K - ukazatel kvality ukazatel S – „sociální stipendia“ S1 a S2 (dotace a příspěvky) ukazatel U - ubytování
Přidělené prostředky r. 2015
Soukromé vysoké školy (k 30.9.2015)
Soukromé vysoké školy • financování z vlastních aktivit, • školné, není limitováno - odráží poptávku? • soukromé vysoké školy - akciové společnosti, obecně prospěšné společnosti, s.r.o. • předkládají MŠMT výroční zprávu o činnosti, pokud státní dotaci - výroční zprávu o hospodaření nárok na poskytnutí dotace ze SR - dvě podmínky: obecně prospěšná společnost poskytuje akreditovaný program ve veřejném zájmu tj., který neuskutečňuje veřejná vysoká škola
ubytovací a sociální stipendia - prostředky z veřejného rozpočtu
Obrana Proč financovat obranu z veřejných rozpočtů? • definice - zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR „…souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením…. zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému…“
ekonomické zabezpečení obrany zahrnuje: zabezpečení ozbrojených sil, vojenskou výrobu, export a import zbraňových systémů, vojenskou infrastrukturu, výzkum a vývoj v oblasti vojenství apod.
Faktory ovlivňující výdaje na obranu • ekonomické faktory HDP, veřejné zakázky (korupce),… • technologie – (např. jaderné zbraně, oficiálně 13 500 jaderných zbraní – Rusko a USA = 98 % jaderných zbraní na světě) • bezpečnostní situace …. problémy: určení rozsahu - působení zbrojařské lobby, tlak na růst nadspotřeba latentní užitek – nízká míra ztotožnění – společenský užitek obrany = prevence války, odvracení hrozby napadení neochota vydávat zdroje černý pasažér
TOP 15 MILITARY SPENDERS IN 2014
.
Armáda v ČR • 1949 - nový branný zákon - základní vojenská služba – 2 roky • 1990 - délka základní vojenské služby -18 měsíců, možnost civilní služby • 1993 - délka základní vojenské služby – 1 rok • 12. 11. 2003 – schválení reformy armády
• 30. 3. 2004 - posledních 878 branců • 24. 9. 2004 – branný zákon - ruší základní i civilní službu • 22. 12. 2004 - do civilu poslední vojáci v základní vojenské službě • 1. 1. 2005 - Česká armáda - profesionální; branná povinnost pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu • březen 2015 - legislativní rada vlády schválila novelu branného zákona, obnovení odvodů - muži i ženy (zdravotní a osobnostní
Vývoj obranného rozpočtu v ČR • od r.1989 24 strategických a koncepčních dokumentů, 16 ministrů
• ↓ potřeby ozbrojených sil → ↓významu sektoru obrany a bezpečnosti
• po vstupu do NATO – obranné výdaje 2 % z HDP r. 2002 – summit NATO V Praze
Ministři obrany ČR
Bezpečnostní strategie České republiky 2015
• riziko přímého vojenského napadení = nízké • růst závažnosti nevojenských hrozeb - přerušení dodávek strategických surovin, negativní aspekty mezinárodní migrace, rostoucí globální nerovnost, závažná mezinárodní hospodářská a finanční kriminalita
• bezpečnostní zájmy ČR : životní, strategické a další významné zájmy • životní zájmy - zajištění suverenity, územní celistvosti a politické nezávislosti ČR, zachování všech náležitostí demokratického právního státu (záruky a ochrany základních lidských práv a svobod obyvatel) • strategické zájmy - bezpečnost a stabilita, prevence, posilování soudržnosti a efektivnosti NATO a EU, zachování funkční a věrohodné transatlantické zajištění energetické, surovinové a potravinové bezpečnosti ČR, adekvátní úrovně strategických rezerv, zajištění kybernetické bezpečnosti a obrany ČR,… • další významné zájmy - snižování kriminality s důrazem na hospodářskou kriminalitu, organizovaný zločin, informační kriminalitu a boj s korupcí, posilování zpravodajské ochrany a obrany …
•
http://www.vlada.cz/assets/ppov/brs/dokumenty/bezpecnostni-strategie-2015.pdf
Výdaje MO ČR
Struktura vojenských výdajů 2013
Výdaje MO (v tis.Kč)
Struktura výdajů
Prostředky na platy
Čerpání prostředků na platy (tis.Kč)
Důchodové dávky MO
Ostatní sociální dávky MO 2011-2014
Výše výsluhového příspěvku pro členy Armády ČR
Formy financování obrany Řádné rozpočtové financování
Mimořádné rozpočtové financování
daně
vojenské daně
kontribuce
Fondové financování
Mimo rozpočtové zdroje
úvěry Starší zdroje financování
konfiskace majetku emise peněz
dluhopisy
válečná kořist
Tvorba rozpočtu obrany přístupy: zahraničněpolitický vnitropolitický - zdůraznění národních hodnot a rozpočtu na obranu
rozhodovací proces: • určení cílů a postupů • nalezení alternativních způsobů řešení • určení pravděpodobného dopadu každé alternativy • výběr řešení – s nejvyšší pravděpodobností dosažení cílů
Tvorba rozpočtu • před r.1993 – expanzivně, neprůhledně, financování institucí ne potřeb • r.1993 – nové přístupy: alokace zdrojů s ohledem na cíle, systém jednotné evidence, růst výdajů na investice…. rozpočet ovlivněn stupněm ohrožení státu vnějšími riziky vnitřními podmínkami
metoda PPR – řízení zdrojů: (vznik 1965 v USA) • 3 fáze (PPBS – Planning, Programming and Budgeting System) PLÁNOVÁNÍ zahrnuje: identifikaci rizik, definování obranných cílů, plánování zdrojů
Rizika dle příčin: vnitřní (v ČR ekologická, sociální?) x vnější (vojenská, terorismus, ekonomická, politická, sociální – sociální napětí, možnost převratu…) dle rozsahu: z hlediska negativních dopadů – ohodnocení váhami tvorba strategie pro eliminaci rizik: naprostá eliminace, dostatečná eliminace, zmenšení rizika, přenesení rizika (pasivní charakter) dle pravděpodobnosti
matice rizik – pravděpodobnost, váha rizika
Fáze programování • střednědobé plánování – na pět let, výstupem tzv. programový plán • programový plán – soubor hlavních programů • respektuje: cíle armády, zahrnuje všechny složky MO př. hlavní programy – obrana proti pozemnímu útoku, obranu proti vzdušnému útoku…. podpůrné programy výdajové kalkulace
Fáze rozpočtování součást návrhu celkového rozpočtu vlády • výstup – optimalizovaný návrh rozpočtu • tvorba rozpočtu zdola • finanční standardy • kalkulace nákladů na jednotlivé činnosti • přírůstkové rozpočtování
Zavádění cílově orientovaného rozpočtování
• vyhláška ministerstva financí č. 415/2008 Sb. k cílovému rozpočtování - „nový přístup k rozpočtování" otázky „čeho se má dosáhnout" (rovina cílů + hodnotící ukazatele), „jakým způsobem" (rovina plánovacích a programovacích dokumentů), určení „realizátorů“ cílů „s jakou sumou peněz" (rovina rozpočtové kalkulace nákladů a výkonů pro daný rozpočtový rok)
Definice kultury • kultura - původ v antice - „colo“, resp. „colere“ - obdělávání (agri cultura) • na národní úrovni Česká republika nemá žádnou formální definici kultury zakotvenou v právním řádu • souhrn všech materiálních a duchovních hodnot vytvořených člověkem v průběhu dějin materiální hodnoty – kultura hmotná - nástroje, budovy, oděvy, zbraně, technologie… duchovní hodnoty – kultura duchovní – pravidla, normy chování v dané společnosti, tabu, omezení, ideje (náboženství, humanismus, nacionalismus) symbolické systémy (jazyk, řeč, písmo, gesta…), společenské instituce – např. manželství, rodina, církve, soudnictví…
Kultura širší pojetí kultury - neexistuje kultura mimo společnost, existence společnosti bez kultury je nemyslitelná užší pojetí – součást ekonomického systému, jedno z ekonomických odvětví funkce kultury: • poznávací, informační • humanizační = socializační (výchovná) ekonomická (zaměstnanost, HDP,….přínos kultury pro místní rozvoj … https://www.youtube.com/watch?v=freOB22Ui0I
Důvody státní účasti neekonomické - redistribuční ekonomické - alokační - mikroekonomické:
statky čisté veřejné statky smíšené statky dle významu – národní, lokální pozitivní externality přirozený monopol – televizní a rozhlasová síť
Argumenty proti: • • • •
veřejné zabezpečení - uniformita možnost neefektivnosti efekt přetížení možná nadspotřeba
Přístupy ke kultuře založené na • tradici absolutní monarchie – významná podpora, ochrana kultury – Francie, Rakousko • obchodní tradici – plutokracie – Anglie, Nizozemí – nižší výdaje, méně ochrany • odmítání vládní podpory – USA, Kanada
Modely vztahů vlády ke kultuře ulehčovatel patron architekt konstruktér
Základní způsoby financování kulturního sektoru financování z veřejných zdrojů finanční nástroje: přímá podpora (granty, dotace, poplatky…) dotace – se spoluúčastí, bez spoluúčasti nepřímá podpora – daňové stimuly (daňové výdaje) druhy daňových opatření: -
možnost daňových odpočtů) přesun prostředků uvnitř „umění“ realokace mezi odvětvími – hotelová daň na podporu lokální kultury vyšší sazba daně na určité segmenty……
financování pomocí vlastních aktivit financování prostřednictvím třetího sektoru - dárcovství, mecenášství, nadace dárcovství – materiální pomoc bez zpětné odměny – darovací smlouva sponzoring - poskytnutí propagační, reklamní služby sponzorovi, sponzorsky příspěvek - platba za poskytnutí služby, smlouva o reklamě „sponzorský dar“ – pokud není protislužba - z daňového hlediska = dar, pokud smlouva obsahuje protislužbu (o reklamě, nájmu plochy, apod.) - sponzoring - z daňového hlediska platba za službu loterie fundraising – cílené získávání finančních či jiných prostředků na chod a aktivity organizace - osobni setkání, veřejná sbírka, telefonická či poštovní kampaň, inzerce, pořádání společenských akcí
Kulturní politika evropských zemí •
výše dotací ze státního rozpočtu – cca 1%,
•
priority - památková péče, národní kulturní instituce a veřejné knihovny
•
úloha státu - prostřednictvím nezávislých uměleckých rad (kritéria přidělování - nezávislé rady na základě doporučení profesionálních umělců, odborného zhodnocení)
•
při realizaci kulturní politiky - decentralizovaný způsob, přenesení kompetencí na články územní samosprávy
•
financování - smíšený způsob - veřejné i soukromé zdroje
Vývoj po r. 1989 • decentralizace a přesun odpovědnosti ze strany státu
privatizace „kulturního průmyslu“ - výroba filmů a filmová studia, knižní a hudební vydavatelství, knižní velkoobchod, státní cirkusy a varieté atd.
v roce 1998 zřizovalo MK 82 PO, v roce 2010 30 , v r.2015 29 (např. Národní divadlo, Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor), Národní památkový ústav…)
většina PO - knihovny, muzea a galerie převedena na kraje
Kulturní politika (KP) definování veřejného zájmu - formulace cílů a priorit v oblasti kultury
stanovení zásad a nástrojů pro jejich naplnění, (včetně alokace finančních prostředků)
verze KP v r. 1999 v r. 2001 - Strategie účinnější státní podpory kultury v říjnu 2008 - dokument Státní kulturní politika 2009-2014 strategické cíle, úkoly
listopad 2015 – dokument Státní kulturní politika na léta 2015 – 2020
Hlavní cíle Státní kulturní politiky 2015 – 2020 1. podpora kulturní identity, kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu (např. v roce 2016 výročí 700 let od narození Karla IV. a 150 let od Bitvy u Hradce Králové, v roce 2018 výročí 100 let od vzniku samostatného Československa…) 2. rozvoj kreativity, podpora kulturních činností a vzniku kulturních statků, poskytování veřejných kulturních služeb, práce s publikem, podpora přístupu ke kultuře a rozvoj participativní kultury usnadňující sociální začlenění 3. uchování kulturního dědictví 4. využití kulturního dědictví a kulturních činností, služeb a statků pro rozvoj hospodářství a zvyšování konkurenceschopnosti, podpora mobility 5. využití nástrojů eCulture pro rozvoj kultury 6. efektivnější prostředí pro podporu kulturních činností, poskytování veřejných kulturních služeb…
Příklad „rozpisu“ cílů v rámci Podpory kulturní identity
Příklad rozpisu cíle 3
Dílčí cíle :
3.1 Identifikovat, vymezit, zachovat a rozvíjet typické kulturní charakteristiky krajin České republiky 3.1.1 Pokračovat v programu krajinných památkových zón a zaměřit je na typické (dosud uchované) části kulturní krajiny včetně podpory GIS – účast rezortu kultury na programech MV (geoinfostrategie) a harmonizace s EU (INSPIRE) 3.1.2 Legislativně zajistit odpovídající správu vybraných území se soustředěnými kulturními hodnotami 3.2 Zvýšit podíl samosprávy na uchování kulturního dědictví 3.2.1 Podporovat identifikaci obyvatel s jedinečnými hodnotami kulturního prostředí regionů 3.2.2 Využívat otevřené metody koordinace pro účinnější prosazení ochrany kulturních hodnot a rozvoje kulturní rozmanitosti v koncepčních materiálech krajů a obcí 3.3 Uchování kulturního dědictví ve sbírkách paměťových institucí… 3.4 Ochrana a péče o movité kulturní dědictví …
Výdaje na kulturu z veřejných rozpočtů
Výdaje na kulturu v kapitolách SR
Struktura zdrojů financování kultury
Zdroje financování kultury podle kulturních oblastí r.2013 (v tis.Kč)
Výdaje na kulturu MK 2014
Výdaje na činnost registrovaných církví a náboženských společností (CNS)
Výdaje na činnost registrovaných církví a náboženských společností (CNS)
Deset důvodů, proč byl schválen zákon o církevních restitucích • http://www.mkcr.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/des et-duvodu-proc-prijmout-zakon-o-cirkevnichrestitucich-138332/tmplid-228
Příspěvkové organizace MK 2015 • • • • • • • • • • • • • • • • •
Národní památkový ústav, Národní muzeum Národní technické muzeum, Památník národního písemnictví Moravské zemské muzeum, Muzeum umění Olomouc Uměleckoprůmyslové museum v Praze Technické muzeum v Brně, Slezské zemské muzeum Husitské muzeum v Táboře, Muzeum romské kultury v Brně Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi Památník Lidice, Památník Terezín Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brně Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna v Brně Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana Národní divadlo, Institut umění – Divadelní ústav, Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor, Národní filmový archiv, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Národní ústav lidové kultury ,
Příspěvkové organizace zřízené MK
Národní divadlo
Financování hromadné dopravy • doprava
- procesy a vztahy, které umožňují přesouvání osob, materiálu,
věcí a informací z počátečního místa do místa určení využitím dopravní infrastruktury
• proč financovat z veřejných zdrojů? Dopravní politika ČR (2005 – 2013) „… zajištění dopravní infrastruktury je jedním ze základních cílů České republiky a jako takový musí být garantován státem.“ - sociální důvody - stát by měl garantovat schopnost přemísťování osob z bydliště do vybraných míst – školy (protože garantuje vzdělání), místo výkonu pracovní povinnosti, zdravotnické zařízení (garance zdravotní péče), soud nebo úřad - prostorové důvody - financování dopravy ve městech - individuální doprava je prostorově náročná, což implikuje větší problém s dopravou z hlediska kapacity dopravních komunikací
• bezpečnostní důvody - u hromadné dopravy v přepočtu na jednu osobu méně nehod a smrtelných zranění • ekologické důvody - „Veřejná doprava jako celek produkuje výrazně méně měrných emisí než individuální automobilová doprava.“
• pomáhá k vybudování a zachování trvalého osídlení venkovské krajiny a k udržitelnému rozvoji sídelních aglomerací
Financování ze státního rozpočtu + EU • výdaje na budování dopravní infrastruktury celostátního významu = dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy, modernizace železnic • prostředky k realizaci všech výše uvedených výkonů - SFDI • hlavní 3 příjmy SFDI :
– „národní peníze“ – dotace či příspěvky z EU
– úvěry Evropské investiční banky
Financování silniční infrastruktury v ČR
Zdroj: Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka SFDI za rok 2012
Hromadná doprava -financování ze SR • v rámci státního rozpočtu - financována železniční doprava • Ministerstvo dopravy objednává u dopravce zajištění rychlíkových spojení jako závazku veřejné služby • dálková železniční doprava - na základě desetiletého kontraktu mezi ministerstvem dopravy a společností České dráhy, a. s. Smlouva o závazku veřejné služby v drážní osobní dopravě ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu na období od 1. 1. 2010 do konce platnosti JŘ 2018/2019. - každoročně aktualizována dodatkem, - více než 15 % dopravních výkonů nebude poskytnuto jiné
Finanční toky v celostátní železniční dopravě (vlaky R)
Vývoj kompenzace za železniční dopravu ze SR (mil. Kč) průměrná dotace 120,5 Kč na jeden ujetý kilometr
Financování z krajských rozpočtů • dopravní obslužnost na území kraje v samostatné působnosti § 35 zákona o krajích • kraje zabezpečují základní dopravní obslužnosti + správu silnic II. a III. tříd - investice, údržba, rekonstrukce • dopravní infrastruktura kraje – územní plány • v rámci veřejné služby přepravy cestujících - základní dopravní obslužnost železniční dopravou na regionálních tratích = spěšný vlak a osobní vlak, linková silniční doprava prostřednictvím autobusových linek • kraj může přispívat na provoz rychlíkových vlaků, např. spojení Jeseník–Olomouc • financování – vázaná dotace ze SR, z krajských rozpočtů (RUD)
Finanční toky v regionální autobusové dopravě
Finanční toky v regionální železniční dopravě (spěšné a osobní vlaky)
Vývoj krajských dotací do želez. a autobus. dopravy ( mil. Kč)
Financování z municipálních rozpočtů • dopravní infrastruktura obce – územní plány • obce vlastníci a správci místních komunikací - povinnost jejich oprav i údržby, rozšiřování • obce zajišťují tzv. ostatní dopravní obslužnost v rámci regionu, MHD • obec či město může objednat posílení linek či časového pásma v rámci lokálních či regionálních linek • r.2011 - objednávky obcí v ČR za ostatní dopravní obslužnost 368 mil. Kč, = 7,42 % všech prostředků alokovaných na dopravní obslužnost linkové dopravy
Výdaje na veřejnou dopravu 2011 (v tis. Kč/obyv.)
„Problémy“ • podfinancování - regulace cen jízdného, snižování náročnosti pro městský rozpočet - nelze tvořit dostatečné rezervy pro obnovu vozového parku a modernizaci provozů = vnitřní dluh
• očekávání růstu kvality versus jízdné výsledek: zvyšování dotací na veřejnou dopravu na úkor jiných aktivit, omezování rozsahu veřejné služby • bezplatné cestování pro rezidenty - cíl: zlepšení dopravní situace
v podobě omezení individuální automobilové dopravy, ekologické efekty např. od r.2013 estonský Talinn, cena = 12 mil. Euro navíc Frýdek-Místek - místní obyvatele zdarma od března 2011, nárůst 16 % přepravených cestujících. zdvojnásobení částky placené z veřejných prostředků na MHD, r. 2013 na MHD vyčleněno 61,9 mil. Kč, v roce 2010 - 32 mil. Kč.
MHD Praha - přepravené osoby dle jednotek r.2013
Průměrný počet vypravených vozů za den
Provozní náklady v roce 2013 (v mil. Kč)
Rozbor mzdových nákladů
Provozní výnosy v roce 2013 (v mil. Kč)
Poměr kompenzace a tržeb z jízdného na celkových výkonech
