Postavení sektoru služeb ve
Velká Británii
Odbor mnohostranné a společné obchodní politiky Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR červen 2007
Velká Británie
1. Význam služeb v národní ekonomice Velké Británie Sektor služeb ve Velké Británii vytváří 74% HDP a zaměstnává téměř 75% celkové pracovní síly. V těchto hodnotách není započteno stavebnictví, které vytváří 7% HDP a zaměstnává 4,3% pracujících. V roce 2005 zaznamenal sektor meziroční ekonomický růst 2,5%. Z hlediska zaměstnanosti mají silné postavení velkoobchod a maloobchod, služby pro průmysl, sociální a zdravotní služby, vzdělání, ubytování a pohostinství, veřejná správa, doprava a skladování, finanční služby. Hlavním centrem služeb je Londýn. Podnikatelské služby - zahrnují právní služby, poradenství, marketing, reklamu, public relations, recruitment, organizování veletrhů a konferencí, atd. Londýn je významným centrem právních služeb a ústředí zde mají 3 ze 4 největších právních firem na světě (Clifford Chance, Linklaters, Allen&Overy). V Londýně má kancelář přes 200 zahraničních právních firem, přičemž polovina z nich je z USA. V právních službách pracuje v GB téměř 270.000 lidí. Londýn je významným centrem pro řešení mezinárodních obchodních sporů. Ročně se tu řeší více než 5.000 sporů pokrývající především následující oblasti: distribuční smlouvy, duševní vlastnictví, společné podniky, přeshraniční obchodní transakce, přímé zahraniční investice, finanční transakce a zaměstnavatelské smlouvy. Spory vyřizují instituce jako London Court of International Arbitration, London Maritime Arbitrators Association, Chartered Institute of Arbitrators. Vzhledem k tomu, že je Londýn největším poskytovatelem námořních služeb na světě, je i významným centrem financí a poradenství v následujících oblastech: námořní pojištění; nájem, financování a klasifikace lodí. Anglické právo se nejvíce aplikuje v mezinárodní lodní dopravě. V Londýně sídlí cca 20 mezinárodních loďařských organizací, z nichž nejdůležitější je International Maritime Organization (IMO). Jedná se o jedinou specializovanou agenturu UN, která má v GB svoje ústředí. Londýn je významným mezinárodním centrem poradenství (audit, daně, finanční řízení). Dominantní postavení na trhu mají firmy z „velké čtyřky“: PwC, Deloitte, KPMG a Ernst&Young. Londýn je také důležitým centrem reklamy a vytváření „public relations“. Mezi největší reklamní agentury patří Abbott Mead Vickers BBDO, J. Walter Thompson, Leo Burnett, Ogilvy & Mather. Maloobchod - Sektor vytváří téměř 6% HDP a 10% pracujících. Maloobchodní tržby v roce 2005 převýšily 248 mld. GBP (meziroční nárůst o 1,2%). Zhruba 8% představuje prodej přes internet. Největšími potravinovými řetězci jsou Tesco (podíl 31,1%), Asda (16,7%), Sainsbury’s (15,9%), Morrisons (11,2%), Somerfield (4,5%), Waitrose (3,9%), Aldi (2,5%), Lidl (2,1%). Největšími nepotravinovými řetězci jsou Tesco (3,6%), Argos a Homebase (3,5%), Dixons (2,9%), Asda (2,6%), Marks & Spencer (2,3%).
Finanční služby - sektor finančních služeb vytváří 10% HDP a zaměstnává 3,6% pracujících. Význam sektoru pro ekonomiku se každoročně zvyšuje. Finanční služby zahrnují bankovnictví, pojišťovnictví, správu investičních fondů, obchod s cennými papíry a deriváty. Investoři oceňují vysoce kvalifikovanou a dostupnou pracovní sílu, flexibilní pracovní trh a nejlepší regulační systém na světě. Skutečnost, že GB není členem evropské měnové unie, neznamená pro investory žádnou překážku. Spíše naopak považují finanční investoři nezávislost země v oblasti měnové politiky za velkou výhodu. Londýn je nejdůležitějším finančním centrem v Evropě. Ve finančních čtvrtích City a Canary Wharf pracuje cca 390.000 lidí. Londýn je světovou jedničkou v poskytování následujících finančních služeb: obchodování s mezinárodními dluhopisy (podíl 70%), mimoburzovní obchody s termínovanými kontrakty - deriváty (43%), obchodování se zahraničními akciemi (40%), obchodování s cizími měnami (32%), přeshraniční úvěry mezi bankami (20%) a námořní pojištění (20%). V Londýně působí nejvíce zahraničních bank na světě (cca 250) a všechny největší světové pojišťovny a zajišťovny. London Stock Exchange (LSE) je jedna z nejstarších akciových burz na světě a její počátky sahají do roku 1698. LSE je zároveň největší burzou na světě v počtu kótovaných zahraničních firem (554) a třetí největší burzou v Evropě podle tržní kapitalizace svých akcií za Deutsche Börse Frankfurt a Euronext Paříž. Více než čtvrtinu akcií LSE vlastní americká burza Nasdaq. London Metal Exchange (LME) je největší burzou na světě pro obchodování se základními a barevnými kovy. Na LME se obchoduje od r. 1877. Obrat uskutečněných obchodů na LME v r. 2005 dosáhl více než 4.500 mld. USD. Na LME se nyní realizuje 90% všech světových obchodů se základními kovy (železo, hliník, měď, olovo, nikl, zinek, cín, atd). Londýn je také významným centrem burzovního obchodu se zemědělskými komoditami (káva, kakao, cukr, pšenice, ječmen, kukuřice, brambory), ropou a ropnými produkty. Významným finančním centrem v GB je také Edinburgh, kde má sídlo The Royal Bank of Scotland (RBS), osmá největší banka na světě podle tržní hodnoty. Edinburgh je především významným evropským centrem pro správu aktiv. Cestovní ruch je významnou součástí ekonomiky a vytváří 3,5% HDP. Roční tržby sektoru dosahují zhruba 75 mld. GBP, přičemž převážná většina připadá na domácí turisty. V r. 2005 navštívilo GB téměř 30 mil. zahraničních turistů (meziroční nárůst o 8%) a utratili tu 14,2 mld. GBP (meziroční nárůst o 9,2%). Nejvíce turistů přijíždí z USA, Francie, Německa, Irska a Nizozemska. Podle výše příjmů z cestovního ruchu je GB na 6. místě ve světě za USA, Španělskem, Francií, Itálií a Německem. Za propagaci GB jako atraktivní turistické destinace je zodpovědná vládní agentura VisitBritain, která je součástí Ministerstva kultury, médií a sportu. VisitBritain spolupracuje s národními turistickými agenturami ve Skotsku (Scottish Tourist Board), Walesu (Wales Tourist Board) a Severním Irsku (Northern Ireland Tourist Board). VisitBritain provozuje 23 zahraničních kanceláří, které svojí činností pokrývají 35 zemí. Zahraniční kanceláře úzce spolupracují s britskými ambasádami, lokálními cestovními agenturami a médii.
VisitBritain zahájila v prosinci 2005 program, jehož cílem je do GB přilákat především turisty z velkých rozvíjejících se ekonomik (Indie, Čína, Rusko). ČR je jednou z 10 cílových zemí, v nichž VisitBritain mnohem intenzivněji propaguje GB jako turistickou destinaci. Informace na webu VisitBritain jsou k dispozici v několika jazycích včetně češtiny a nabízejí praktické turistické rady (ubytování, plán cesty, zajímavosti, doprava po GB, atd.). Cílem britské vlády je zvýšit roční tržby z cestovního ruchu na 100 mld. GBP do r. 2010. Další informace: www.londonstockexchange.com www.lme.co.uk www.visitbritain.com
London Stock Exchange London Metal Exchange VisitBritain
Stavebnictví - produkce britského stavebnictví v r. 2005 dosáhla 79,6 mld. GBP a meziročně klesla o 0,8%. Mezi hlavní příčiny poklesu patřily vyšší energetické a surovinové náklady, slabší aktivita privátního sektoru a nižší vládní investice. Na stavební produkci se nejvíce podílely rekonstrukce a údržba (37,3 mld. GBP), výstavba nových komerčních budov (12,9) a bytů (11,3). Stavebnictví vytváří 7% HDP a zaměstnává 4,3% pracujících. Britští kontraktoři a konzultanti působí téměř v každé zemi na světě a mají výbornou pověst. Britské standardy a stavební kodex jsou uznávány celosvětově a tvoří základ řízení stavebnictví v mnoha zemích světa. V britském stavebnictví převažují menší a střední firmy (SME’s), počet velkých firem je relativně malý. Většina stavebních firem má ústředí v Londýně nebo na jihovýchodě Anglie. Mezi největší firmy patří Persimmon, Bovis Lend Lease, Balfour Beatty, Halcrow, Amec, Carillion, aj. Stavebnictví nyní zažívá rychlý růst díky velkému počtu významných stavebních projektů velké přístavní projekty (Shellhaven, Feloxstowe, Harwich), rozvoj železničního koridoru Thames Gateway východně od Londýna, několik velkých komerčních a dopravních projektů v Londýně (terminál na letišti Heathrow). Domácí stavební firmy pociťují nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Velký zájem je především o řemeslníky (tesaři, truhláři), architekty, stavební inženýry, designery i techniky. Po rozšíření EU v r. 2004 najímají stavební firmy nové pracovníky především z nových členských zemí (Polsko). Podle odhadů bude britské stavebnictví v nejbližších letech potřebovat zaměstnat až 350.000 lidí, a to především kvůli stavebnímu boomu před letními olympijskými hrami v Londýně v r. 2012. Britská vláda v posledních letech významně investuje především do projektů v oblasti veřejných služeb (zdravotnictví, doprava, školství), což s sebou přináší řadu nových stavebních zakázek. Vládní prioritou do roku 2016 je postavit 200.000 nových vlastnických a nájemních domů se státní finanční podporou. Hlavní břemeno výstavby připadne na soukromý sektor. Nové domy by měly stát prioritně v bývalých průmyslových oblastech. Další informace: www.dti.gov.uk/sectors www.ciob.org.uk www.buildingcentre.co.uk
Britské ministerstvo průmyslu a obchodu Asociace britského stavebního průmyslu Building Centre
Doprava Silniční - patří k nejrozvinutějším v Evropě i na celém světě. Silniční a dálniční síť patří k nejhustším v Evropě. Navzdory tomu dochází k častým dopravním zácpám. Silniční síť měří 413.000 km, z toho dálnice (motorways) 3.640 km. V zemi je registrováno 28 mil. osobních
aut a 430.000 nákladních aut a autobusů. V posledních letech došlo k částečnému omezení automobilové dopravy v centrech několika měst (Cambridge, Oxford, Canterbury) a zavedení poplatku (congestion charge) za vjezd do centrální části Londýna (8 GBP) a Durhamu (2 GBP). Auta a motocykly registrované v GB platí silniční daň (road tax). Její výše závisí u osobních aut a motocyklů na objemu motoru a množství emisí uhlíku. Maximální výše daně je nyní 215 GBP ročně. U nákladních aut a autobusů závisí výše silniční daně na počtu sedadel, náprav nebo hmotnosti vozidla a pohybuje se v rozmezí 165-1.850 GBP ročně. V Británii se dosud neplatí za používání dálnic a silnic. Jedinou placenou dálnicí je privátní M6 toll road 43 km, která byla zprovozněna v r. 2003. Spotřební daň na benzín a naftu (fuel tax) činí 0,47 GBP za litr a představuje zhruba 50% ceny. Železniční – v GB měří železniční tratě 33.600 km a v Severním Irsku 338 km. Rozchod kolejí v GB je standardní (1.435 mm) a v Severním Irsku široký (1.600 mm). Rozdílný rozchod je způsobený výstavbou tratí v různé historické době. Privatizace železniční dopravy proběhla v roce 1994. Tehdy došlo k oddělení železniční sítě od provozu a zřízení nezávislého regulátora The Office of Rail Regulation (ORR). Železniční síť (tratě, mosty, tunely, signalizace, atd.) vlastní a provozuje vládou podporovaná privátní nezisková firma Network Rail. ORR reguluje její činnost a zodpovídá za bezpečnost dopravy. Osobní železniční dopravu v GB provozuje 10 firem na základě licence od Ministerstva dopravy. Nákladní železniční dopravu provozují 4 firmy. Téměř všechny vlakové soupravy vlastní přes leasingové společnosti (Angel Trains, HSBC Leasing, Porterbrook Leasing) největší britské banky (RBS, HSBC, Abbey). Britské železnice přepravily v r. 2005 téměř 1,1 mld. cestujících a 104 mil. tun zboží. Železniční doprava se podílí 5% na celkové nákladní dopravě. Vládní investice do železniční dopravy dosáhly v r. 2005 celkově 4,6 mld. GBP. Letecká - patří k významným sektorům ekonomiky. V r. 2005 odbavily britské letecké společnosti 93,6 mil. pasažérů (meziroční nárůst o 8,7%) a přepravily 921,4 tis. tun zboží (meziroční nárůst o 2,3%). Nejvíce pasažérů směřovalo do Španělska, USA, Irska, Francie, Německa a Itálie. Letecká doprava přímo zaměstnává 200 tis. lidí a dalších 600 tis. pracovních míst na ní závisí nepřímo (cestovní ruch, catering, výroba leteckých součástek, atd.). Londýnské letiště Heathrow je 3. největší letiště na světě (za Atlantou a Chicagem) podle počtu přepravených cestujících (67,9 mil. v r. 2005). K dalším velkým letištím v GB patří Gatwick (32,7 mil.), Manchester (22,7 mil.), Stansted (22,0 mil.), Birmingham, Luton, Glasgow, Edinburgh. Největší britskou leteckou společností je British Airways. K dalším britským aerolinkám patří easyJet, BMI British Midland, Virgin Atlantic, Flybe, Jet2. Námořní - zajišťuje 95% britského zahraničního obchodu (dle hmotnosti). V roce 2005 bylo lodí přepraveno do/z GB 23,7 mil. cestujících (meziroční pokles o 11%). GB se podílí 6% na světové obchodní flotile a registruje téměř 800 lodí o tonáži nad 500 tun. Lodní doprava je pátým největším exportním sektorem služeb; významnější než média, telekomunikace, počítačové služby. GB je jedním z nejvýznamnějším evropských center pro opravy lodí. V Londýně se pojišťuje 25% světových námořních rizik. Londýn je také největším poskytovatelem námořních služeb na světě a sídlem Mezinárodní námořní organizace (IMO). V oblasti mezinárodní lodní dopravy se nejvíce aplikuje anglické právo. Mezi největší kontejnerové přístavy patří Felixstowe, Southampton, Liverpool, Swansea, Portsmouth. Z ostatních druhů dopravy je pro fungování britské ekonomiky významná potrubní a říční doprava. GB má hustou potrubní síť zahrnující ropovody, plynovody a na komunální úrovni také horkovody. V říční dopravě hraje důležitou roli nákladní přeprava. V GB je velmi rozsáhlá a vzájemně propojená síť říčních kanálů.
Další informace: www.dft.gov.uk www.rail-reg.gov.uk www.networkrail.co.uk www.caa.org.uk www.imo.org
Ministerstvo dopravy Office of Rail Regulation Network Rail Civil Aviation Authority International Maritime Organization
Telekomunikace - zaměstnávájí 0,9% pracujících a patří k nejvyspělejším na světě. Dynamický rozvoj sektoru začala liberalizace domácích i mezinárodních telefonních hovorů v roce 1984 za vlády M. Thatcherové. Postupně došlo k rozvoji mobilní sítě, internetu a datových služeb. Největším provozovateli pevných linek jsou firmy British Telecom (BT - 60% podíl), NTL, Carphone Warehouse, Cable & Wireless. V GB působí 6 mobilních operátorů: O2, Vodafone, Orange, T-Mobile, Virgin Mobile a 3. Mobilní penetrace převýšila 100% populace. Příznivé podnikatelské prostředí umožnilo do GB přilákat hlavní světové telekomunikační firmy (Telefónica, Deutsche Telekom, France Télecom, Motorola, Nokia, Cisco, Lucent). K prvotřídním technologickým centrům patří Cambridge, Silicon Glen ve Skotsku, Greater Manchester, Midlands a Thames Valley. Hlavním lákadlem pro zahraniční firmy je finančně a personálně silný výzkum a vývoj. Optická vlákna byla např. vynalezena právě v GB. Na vysoké úrovni je spolupráce univerzit s firmami při aplikaci výzkumu a vývoje. GB je světovým leadrem v oblasti digitálního vysílání. GB má nejvyšší penetraci na světě (70% obyvatel) v digitálním televizním vysílání. Analogové televizní vysílání bude kompletně nahrazeno digitálním do roku 2012. GB implementovala legislativu EU o regulaci komunikačního sektoru přijetím zákona Communications Act v roce 2003. Tento zákon zřídil nový nezávislý regulační úřad The Office of Communications (Ofcom). Nový úřad sloučil pět bývalých regulačních úřadů a převzal odpovědnost za regulaci telekomunikací a médií. Další informace: www.ofcom.org.uk www.tia.org.uk
The Office of Communications Telecommunications Industry Association
Energetika - sektor energetiky vytváří 3,2% HDP a je plně liberalizovaný. Elektřina se vyrábí z těchto zdrojů: zemní plyn (40%), uhlí (33%), uran (19%), obnovitelné zdroje (4%), dovoz (3%), ropa (1%). Největším výrobcem elektřiny je státní firma British Energy (20% celkové produkce). Největší energetickou společností je British Gas/Centrica. K významným energetickým firmám dále patří RWE Npower, Powergen/Eon UK, EDF Energy, Scottish Power, Scottish & Southern Energy, International Power, Drax Power. Třetina britských domácností odebírá elektřinu i zemní plyn od stejného dodavatele. Vlastníkem elektrické rozvodné sítě v Anglii a Walesu a sítě plynovodů v GB je firma National Grid. Vlastníkem elektrické rozvodné sítě ve Skotsku jsou firmy Scottish Power a Scottish & Southern Energy. GB je významným producentem ropy a zemního plynu. Těžba se realizuje v britském kontinentálním šelfu v Severním moři. GB se stala v r. 2005 po dlouhých letech čistým dovozcem ropy. Domácí těžba dosáhla 77 mil. tun a meziročně klesla o 12%. Rafinerie zpracovaly 86 mil. tun ropy, tj. meziročně o 4% méně. Hlavními zpracovateli ropy jsou firmy BP, Total, ExxonMobil, Shell, Conoco, Texaco a Petroplus. Kvůli rostoucímu deficitu
veřejných financí zvýšila britská vláda od 1.4.2006 daň ze zisku firem těžících ropu a plyn v Severním moři na 50%. Firemní daň ze zisku v GB přitom činí 19-30%. GB je také čistým dovozcem zemního plynu. Zhruba 17% roční spotřeby plynu se musí dovážet, především plynovodem Interconnector ze Zeebrugge v Belgii. Zemní plyn se dováží také ve zkapalněném stavu. GB má mnohem nižší strategické zásoby zemního plynu (13 dní) než ostatní země v EU (např. Francie 90, Německo 76, Itálie 60). Prioritou vlády je zvýšit skladovací kapacity pro zemní plyn. Náklady na vybudování podzemních zásobníků zemního plynu jsou však obrovské. V r. 2006 byl uveden do provozu nejdelší podmořský plynovod na světě spojující Anglii s Norskem (1200 km) a plynovod z Nizozemska. Zároveň se zvyšuje přepravní kapacita plynovodu z Belgie. V roce 2006 registrovalo britské Ministerstvo obchodu a průmyslu rekordní množství žádostí o průzkum ložisek ropy a plynu v Severním moři. Počet žádostí byl nejvyšší za posledních 35 let. Rekordní zájem je způsoben vysokou cenou ropy a plynu na světovém trhu. Nejnovější technologie zároveň umožňují vytěžit suroviny i z těžko dostupných nalezišť. Podle odhadů bylo v Severním moři dosud vytěženo 35 mld. barelů ropy a plynu. Zbývající zásoby se odhadují na 16-27 mld. barelů. Těžba černého uhlí se každoročně snižuje a v r. 2005 dosáhla 20,5 mil. tun. V povrchových dolech se těží nepatrně více uhlí než v hlubinných. Spotřeba uhlí v r. 2005 dosáhla 63,5 mil. tun a dovoz téměř 44 mil. tun. Uhlí se dováží především z Jižní Afriky, Ruska, Polska, Indonésie, Austrálie a USA. Vývoz uhlí je minimální. Uhelný průmysl zaměstnává 5.000 lidí a je soustředěn především v Anglii. Všechny hlubinné a několik povrchových dolů vlastní firma UK Coal. GB je třetím největším spotřebitelem elektřiny v Evropě. Kvůli zastarávání elektráren hrozí, že na konci dekády bude Británii chybět 20% elektřiny. Provoz většiny současných elektráren je plánován do roku 2023. Navíc polovina výroby elektřiny bude v r. 2020 pocházet z dodávek plynu z nestabilních oblastí (Rusko, Blízký východ). Britská vláda zveřejnila v červenci 2006 dlouho očekávanou revizi energetické politiky, která má vyřešit možné hrozby. Vláda počítá s výstavbou nových jaderných reaktorů. Prozatím není jasný jejich počet ani termín výstavby. Revize navrhuje snížit do roku 2020 emise CO2 v porovnání s rokem 1990 o 20%, tedy o 19-25 mil. tun, což odpovídá ročním emisím Rakouska či Řecka. Do roku 2050 chce GB zredukovat emise CO2 o 60%. Vláda nadále počítá s uhelnými elektrárnami, jejich emise CO2 však budou sníženy. Velmi důležitou částí revize je to, že náklady na likvidaci starých a výstavbu nových jaderných reaktorů ponese soukromý sektor. Státní správa usnadní vydávání povolení ke stavbě jaderných i dalších elektráren místními úřady. Schvalovací řízení by mělo trvat maximálně několik měsíců. K omezení protestů veřejnosti a ekologů bude nová generace jaderných reaktorů postavena v místech současných jaderných elektráren. Vláda podpoří i větší využití obnovitelných zdrojů energie (vítr, mořské vlny, biomasa). Do roku 2020 by měly obnovitelné zdroje vyrábět 20% elektřiny. V březnu 2007 bude zveřejněna nová energetická koncepce (Eneryg White Paper), která určí energetickou politiku na 30-40 let dopředu. Další informace: www.dti.gov.uk/energy/review www.ofgem.gov.uk
Revize energetické politiky Energetický regulační úřad
2. Postavení služeb v zahraničním obchodě Velké Británie 2.1 Vývoj zahraničního obchodu se službami • • •
Velká Británie je 2. největším vývozcem služeb na světě s objemem vývozu 197,5 mld. USD (po USA s objemem 340,4 mld. USD). Velká Británie je 3. největším dovozcem služeb na světě s objemem dovozu 150 mld. USD (po USA s objemem 296 mld. USD a Německu s 193,1 mld. USD). Velká Británie má v obchodní bilanci se službami největší přebytek na světě, a to 47,5 mld. USD.
Vývoj zahraničního obchodu se službami ve Velké Británie v letech 1995 – 2005 znázorňuje graf. č.1.
Graf č.1 Vývoj zahraničního obchodu Velké Británie v letech 1995 2005 (v mil. GBP) 200000 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 export
import
Z grafu je zřetelné, že objem zahraničního obchodu se službami vykazuje v posledních 10 letech stabilní tempo růstu. Růstovou tendenci vykazuje jak export služeb, tak i jejich import.
2.2 Služby v celkovém zahraničním obchodě Velké Británie Podíl služeb na celkovém exportu Velké Británie představoval v roce 2005 34,5%. Podíl služeb na importu dosáhl hodnoty 23,9%.
Obchodní bilance (zboží a služby) vykázala v roce 2005 rekordní deficit 45,3 mld. GBP. Deficit zaznamenal oproti předchozímu roku zvýšení o 29,4%. Export dosáhl hodnoty 323,4 mld. GBP a meziročně se zvýšil o 8,3%. Import dosáhl hodnoty 368,7 mld. GBP a meziročně se zvýšil o 10,5%. Obchod se zbožím vykázal schodek 68,7 mld. GBP, který se meziročně zvýšil o 12,8%. Export zboží dosáhl hodnoty 211,7 mld. GBP a meziročně se zvýšil o 10,9%. Import zboží dosáhl hodnoty 280,4 mld. GBP a meziročně se zvýšil o 11,4%. Obchod se službami vykázal přebytek 23,4 mld. GBP a meziročně se snížil o 9,7%. Export služeb dosáhl hodnoty 111,7 mld. GBP a meziročně se zvýšil o 3,6%. Import služeb dosáhl hodnoty 88,3 mld. GBP a meziročně se zvýšil o 7,8%. Výši salda zahraničního obchodu se zbožím a službami nám znázorňuje následující graf.
Graf č. 2
Z grafu, který zachycuje trendy zahraničního obchodu od roku 1985, je za celé sledované období zřetelné dlouhodobé kladné saldo obchodní bilance se službami a záporné saldo zahraničního obchodu se zbožím.
2.3 Odvětvová struktura zahraničního obchodu se službami Odvětvovou strukturu exportu a importu služeb v roce 2005 znázorňuje graf č.3.
Graf č.3 Struktura zahraničního obchodu velké Británie v roce 2005 (v mld.GBP) 40
export
import
saldo
30
20
10
Vládní služby
Autorské odměny,licenční poplatky Ostatní služby obchodní povahy Osobní, kulturní a rekreační služby
IT
Finanční služby
-20
Pojišťovací služby
Stavebnictví
Spoje
Cestovní ruch
-10
Doprava
0
Jak je z grafu patrné, největší podíl na exportu služeb měli v roce 2005 ostatní služby obchodní povahy, jejichž export dosáhl hodnoty 30,1 mld GBP. Významné postavení v exportu mají i finanční služby (23 mld. GBP), dopravní služby (17,9 mld. GDP) a cestovní ruch (16,9 mld. GBP). Na importu se nejvíce podílí služby v oblasti cestovního ruchu – hodnota jejich importu dosáhla hodnoty 32,7 mld. CZK. Mezi další služby významné pro britský import patří dopravní služby ( 20,1 mld. CZK) a ostatní služby obchodné povahy (15,9 mld. GBP). Velká Británie dosahuje výrazného přebytku obchodní bilance s finančními službami (18,3 mld. GBP) a ostáními službami obchodní povahy (14,8 mld. CZK). Deficit vykazují pouze vládní služby, doprava a cestovní ruch.
2.4 Teritoriální struktura Země, které patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery Velké Británie jsou uvedeny v tabulce č. 1. Tabulka obsahuje výčet 30 zemí, s nimiž měla Velká Británie v roce 2005 nejvyšší objem celkové obchodní výměny se službami. V tabulce jsou rovněž uvedeny i jednotlivé hodnoty exportu a importu s danými zeměmi.
Tabuka č.1 Nejvýznamnější partneři Velké Británie v zahraničním obchodě se službami v roce 2005 Země obrat export import v mil. GBP 1 USA 37658 22824 14834 2 Německo 14626 7760 6866 3 Francie 14467 5949 8518 4 Španělsko 13013 3506 9507 5 Nizozemí 9964 6589 3375 6 Irsko 8933 5768 3165 7 Itálie 7561 3442 4119 8 Švýcarsko 6412 4248 2164 9 Japonsko 6171 4050 2121 10 Belgie a Lucembursko 5238 3336 1902 11 Austrálie 4392 2584 1808 12 Singapur 3166 2479 687 13 Kanada 2647 1519 1128 14 Dánsko 2460 1629 831 15 Indie 2349 1102 1247 16 JAR 2085 1083 1002 17 Čína 2007 1339 668 18 Hong Kong 1925 1209 716 19 Rusko 1623 1081 542 20 Turecko 1492 479 1013 21 Jižní Korea 966 712 254 22 Saudská Arábie 919 705 214 23 Thajsko 857 244 613 24 Taiwan 767 544 223 25 Malajsie 651 431 220 26 Brazílie 616 353 263 27 Mexiko 615 298 317 28 Filipíny 291 150 141 29 Argentina 172 96 76 30 Chile 167 90 77 Nejvýznamnějším partnerem Velké Británie v zahraničním obchodě se službami je USA s obratem 37,7 mld. GBP, následuje Německo (14,6 mld. GBP) a Francie (14,5 mld. GBP). Dále je to Španělsko, Nizozemí, Irsko, Itálie, Švýcarsko, Japonsko a Belgie s Lucemburskem. Mezi nejvýznamnější exportní partnery Velké Británie patří USA, Německo, Nizozemí, Francie a Irsko. Česká republika zaujímala v roce 2005 mezi exportními partnery Velké Británie 48. místo a byly do ní exportovány služby v hodnotě 0,34 mld. GBP. V importu služeb má významné postavení USA, Španělsko, Francie, Německo a Itálie. České republika je na 35. místě s importem v celkové hodnotě 0,453 mld. GBP.
3. Vzájemná spolupráce s ČR v oblasti služeb 3.1 Vývoj vzájemné výměny služeb Objem vzájemně výměny v oblasti služeb od roku 2002 do roku 2005 dynamicky narůstal, v roce 2006 však zaznamenáváme jeho pokles (viz. níže uvedený graf). Dle údajů ČNB, dosáhla celková výměna hodnoty 37 237 mil. CZK a v porovnání s předchozím rokem klesla o 19,5%. Export se na celkovém obratu podílel cca 49,7% a dosáhl hodnoty 18 489 mil. CZK. Graf č.4
Vývoj zahraničního obchodu se službami s Velkou Británií v letech 2001-2006 (v mil. CZK) 40 000,0 35 000,0 30 000,0 25 000,0 20 000,0 15 000,0 10 000,0 5 000,0 0,0 2001
2002
2003 export
2004
2005
2006
import
3.2 Odvětvová struktura Odvětvovou strukturu exportu služeb ČR do Velké Británie, v základním členění na služby cestovního ruchu, dopravu a ostatní služby, znázorňuje graf č. 5. V porovnání s rokem 2005 došlo k výrazným změnám v odvětvové struktuře exportu služeb. Dochází k výraznému nárůstu podílu ostatních služeb, a naopak k poklesu podílu služeb cestovního ruchu a dopravy. Největší podíl na exportovaných službách měly v roce 2006 ostatní služby, a to 37,8%, přičemž jednoznačně nejvýznamnější podíl měli různé obchodné, odborné a technické služby. Podíl služeb v oblasti cestovního ruchu byl 36,2% s poměrně vyrovnaným podílem soukromých i služebních cest. Podíl dopravy na českém vývozu do Velké Británie byl cca 26%, s dominantním podílem silniční dopravy. Vývoj struktury exportu služeb znázorňuje níže uvedený graf.
Graf č. 5
Vývoj struktury exportu služeb (v mil. CZK)
2006 2005 2004 2003 2002 2001 0
1000
2000
3000 doprava
4000
5000
cestovní ruch
6000
7000
8000
9000
10000
ostatní služby
Na britském trhu v současné době již působí řada českých firem, a to zejména z oblasti dopravy a cestovního ruchu, např. ČSA (letecká osobní doprava), ČSAD Tišnov, ČSAD Ostrava, Cargospol Plzeň (silniční nákladní doprava), Čedok, Euroagentur, Kompas Praha, Top Hotel Praha (cestovní ruch).
3.3 Perspektivy budoucí spolupráce Britský trh nabízí českým poskytovatelům služeb řadu možností. Z oblasti ostatních služeb se jako perspektivní pro další spolupráci jeví oblast stavebnictví (zejména projekční práce, architektonický design a dodávky samotných stavebních prací), velkoobchod a maloobchod a dále podnikatelské služby (činnosti v oblasti výpočetní techniky, např. tvorba software pro finanční a pojišťovací instituce a výzkum a vývoj). Další perspektivní oblastí je cestovní ruch, lázeňská turistika, wellness, golf a dále oblast zdravotnictví (např. ortodoncie, plastická chirurgie).
Zpracovala: Edita Šedová,
[email protected]
