PERSONÁLNÍ POLITIKA STÁTU VE SPOLEČNOSTECH STRATEGICKÉHO VÝZNAMU

PERSONÁLNÍ POLITIKA STÁTU VE SPOLEČNOSTECH STRATEGICKÉHO VÝZNAMU Analýza personálního složení managementu a dozorčích orgánů na vzorku 5 strategických státních společností v letech 2006–2013 Naši politici o.s.

Podpořeno z grantu Open Society Foundations

Za podpory Fondu Otakara Motejla

Za finanční podpory z programu Prevence a boj proti trestné činnosti Evropská komise – Generální ředitelství vnitřních věcí Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikace odpovídá výlučně autor. Publikace nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejím obsahem.

Personální politika státu ve společnostech strategického významu

Strana 2 / 34

Téma, které zpracovává tato publikace, je jedním z témat Rekonstrukce státu – společného projektu dvaceti českých renomovaných protikorupčních organizací v čele s Transparency International, Ekologickým právním servisem a Oživením. Program Rekonstrukce státu usiluje o prosazení klíčových opatření proti organizované politické korupci. Více informací na www.rekonstrukcestatu.cz.

Tato publikace vznikla v rámci realizace projektů „Involving European civil society players into detection and prevention of political corruption and public money fraud: coalitions and capacity building in Czech Rep., Poland and Slovakia” podpořeného z programu Prevence a boj proti trestné činnosti, Evropská komise – Generální ředitelství vnitřních věcí, a „State-Owned Enterprises, clientele networks and financing of political parties: to solve the puzzle” podpořeného z grantu Open Society Foundations. Oba projekty realizuje ve spolupráci s partnery Ekologický právní servis. Více informací na www.eps.cz.

Vydali Naši politici o.s. v červenci 2013.


Strana 3 / 34

OBSAH PETR NEČAS K OBSAZOVÁNÍ DOZORČÍCH RAD ................................................................................................................................................................. 6 1.

ÚVODEM K PROBLEMATICE CORPORATE GOVERNANCE VE VEŘEJNÉM SEKTORU .................................................................................................... 7

2.

„REKONSTRUKCE STÁTU“ K ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY ODPOVĚDNÉ SPRÁVY SPOLEČNOSTÍ S VEŘEJNOU ÚČASTÍ ........................................................ 8

3.

METODIKA ANALÝZY ............................................................................................................................................................................................. 9

4.

DATOVÉ VÝSTUPY ................................................................................................................................................................................................11 4.1 Osoby bez praxe a bez dostupných informací o praxi ..................................................................................................................................................... 1 4.2 Praxe v oboru a manažerská praxe ................................................................................................................................................................................. 1 4.3 Praxe ministerského úředníka ...................................................................................................................................................................................... 16 4.4 Relevantní praxe ........................................................................................................................................................................................................... 17 4.5 Praxe z managementu a dozorčích rad společností s veřejnou účastí ............................................................................................................................ 1 4.6 Politici v dozorčích radách ............................................................................................................................................................................................ 19 4.7 Porovnání praxe politiků se strukturou praxe všech členů dozorčích rad ..................................................................................................................... 20 4.8 „Politizace“ dozorčích rad v souvislostech… ................................................................................................................................................................. 21 4.9 Osobní integrita členů managementu a dozorčích rad ................................................................................................................................................. 22 4. 10 Osobní integrita členů dozorčích rad ........................................................................................................................................................................... 1

5.

KOMENTÁŘ K DATOVÝM VÝSTUPŮM V KONTEXTU NOMINAČNÍ PRAXE DO DOZORČÍ RADY LETIŠTĚ PRAHA V LETECH 2006–2013 ..........................25 5.1 Politické vazby .............................................................................................................................................................................................................. 25 5.2 Otázky k osobní integritě některých členů rady nominovaných státem ....................................................................................................................... 25

6.

KRITÉRIUM ODBORNOSTI .....................................................................................................................................................................................27

7.

POLITICKÝ VLIV NA STRATEGICKÉ STÁTNÍ SPOLEČNOSTI ........................................................................................................................................29 7.1 Politické zásahy do mandátů v dozorčích radách.......................................................................................................................................................... 29 7.2 Politici v orgánech společností s veřejnou účastí .......................................................................................................................................................... 30

8.

VAZBY ČLENŮ DOZORČÍCH ORGÁNŮ NA ZÁJMOVÉ SKUPINY ..................................................................................................................................31

9.

ZÁVĚR ..................................................................................................................................................................................................................34


Strana 4 / 34

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vysokoškolské vzdělání členů dozorčích rad .................................................................................................................................................................... 12 Graf 2: Praxe členů dozorčích orgánů........................................................................................................................................................................................... 13 Graf 3: Praxe členů dozorčích rad – kategorie „bez praxe“ a „nezjištěná praxe“ ......................................................................................................................... 14 Graf 4: Praxe členů dozorčích rad – kategorie „praxe v oboru“ a „manažerská praxe“................................................................................................................ 15 Graf 5: Praxe členů dozorčích rad – kategorie „praxe ministerského úředníka“ .......................................................................................................................... 16 Graf 6: Praxe členů dozorčích rad – kategorie „relevantní praxe“ ............................................................................................................................................... 17 Graf 7: Praxe členů dozorčích rad – kategorie „praxe z managementu a praxe z dozorčích rad ze společností s veřejnou účastí“ ............................................. 18 Graf 8: Politici v dozorčích radách ................................................................................................................................................................................................ 19 Graf 9: Podíl politiků na monitorovaných kategoriích praxe v rámci dozorčích rad …………………………………………………………………………………………………………………20 Graf 10: Kauzy spojené se členy managementu a dozorčích rad .................................................................................................................................................. 22


Strana 5 / 34

PETR NEČAS K OBSAZOVÁNÍ DOZORČÍCH RAD Předvolební Otázky Václava Moravce Speciál, 27. 5. 2010: „Žádné ušmudlané figurky neznámých lidí, kteří se ometají okolo toho nebo onoho politika, ale jasně definované figury buďto najmutí jako manažeři, jako schopní lidé z komerčního sektoru nebo vedoucí úředníci státní správy s jednoznačně stanovenou odpovědností a také pracovněprávními postihy.“ (iHNed.cz, 20.6.2013)1 Projev k Poslanecké sněmovně, 14. 6. 2013: „To, že dochází k tomu, že lidé, kteří se zachovali vůči své politické straně loajálně, to znamená, odmítli způsobit svým hlasováním pád vlády, a to že s nimi ta politická strana dál počítá a nějakým způsobem se k nim zachová, není myslím věc, která je neobvyklá. To, co bych nazval politickou dohodou, v tom pejorativnějším smyslu politickým dealem, to znamená, já podpořím tebe, ty podpoříš mě, je přece standardní součástí politiky.“ (stenozáznam 54. schůze PS PČR) 2

1 2

[online]. 2013-06-20 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-60102310-afera-kolem-tluchore-znejistela-politiky [online]. 2013-06-14 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/054schuz/s054072.htm


Strana 6 / 34

1. ÚVODEM K PROBLEMATICE CORPORATE GOVERNANCE VE VEŘEJNÉM SEKTORU „Dobrá správa a řízení společností (corporate governance) vede k dobré výkonnosti. Asi nejsem schopen toto tvrzení empiricky dokázat, ale mohu dokázat, že špatná corporate governance vede ke špatné výkonnosti. A pokud si mohu vybrat, budu vždy volit dobrou corporate governance.“ Ira M. Millstein, děkan pro Corporate Governance, Yale School of Management

Správa společností s veřejnou účastí představuje v prostředí České republiky dlouhodobý, závažný a (v době vzniku této analytické zprávy) stále neřešený problém. Lze konstatovat jako nesporný fakt, že aktuální model corporate governance ve veřejném sektoru se vyznačuje netransparentními zásahy politických elit do složení orgánů společností, dozorčí rady opakovaně selhávají ve své kontrolní funkci a ve veřejných společnostech dochází k nehospodárným postupům či přímo ke konkrétním pokusům o vyvádění veřejných prostředků. Nakolik závažný problém může představovat nestandardní fungování veřejné společnosti, demonstruje případ podniku Lesy České republiky, s.p., který zaváděním transparentnějších způsobů prodeje přešel ze stovek milionů do ziskovosti v řádu miliard korun. Nejedná se však výhradně o ekonomické, ale rovněž bezpečnostní hledisko – vyvádění prostředků formou nestandardních operací veřejných společností ekonomicky posiluje „šedou zónu“ podnikatelsko-lobbistických zájmových uskupení usilujících o systematické uplatňování svého vlivu na politickou elitu a chod státu. Problematika dobré správy veřejných společností představuje jednu z nedostatečně řešených klíčových oblastí fungování státu, na které se zaměřuje společný projekt českých protikorupčních organizací „Rekonstrukce státu“. V rámci tohoto programu vypracovalo občanské sdružení Naši politici o.s. analýzu personální politiky státu v pěti strategických státních společnostech. Tato studie usiluje o vyhodnocení situace jednotlivých společností (a daného sektoru jako celku) na základě komparace měřitelných dat z období let 2006–2013. Cílem je poskytnutí odborné báze pro společenskou diskuzi o problematice corporate governance ve veřejném sektoru a nabídnout možnost posuzovat potenciální východiska a řešení v kontextu zjištěných datových výstupů.


Strana 7 / 34

2. „REKONSTRUKCE STÁTU“ K ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY ODPOVĚDNÉ SPRÁVY SPOLEČNOSTÍ S VEŘEJNOU ÚČASTÍ Rekonstrukce státu3 je největší veřejný lobbingový projekt v Česku, jehož cílem je prosadit devět zákonů, které mají potenciál zabránit systémové politické korupci v ČR. Za projektem stojí dvacítka českých protikorupčních organizací, včetně autorů této analýzy, projekt má podporu expertů a zástupců byznysu a také stovek „ambasadorů“ z řad občanů. Tři z devíti legislativních změn, které prosazuje projekt Rekonstrukce státu, se přímo týkají fenoménu tzv. „trafik“: 1. Depolitizaci dozorčích rad státem vlastněných podniků Navrhujeme, aby minimálně třetinu dozorčí rady tvořili externí odborníci, vybíraní veřejně na základě předem známých kvalifikačních kritérií. Dozorčí radě musí předsedat jeden z těchto expertů. 4 2. Rozšíření pravomocí NKÚ na státní a obecní firmy NKÚ musí mít pravomoc kontrolovat veškerý veřejný majetek – tedy i ten, který má formu státem nebo obcemi ovládaných firem. Tuto pravomoc má NKÚ ve všech sousedních zemích.5 3. Zavedení registru smluv Povinné zveřejňování smluv uzavíraných mimo jiné i státními a obecními firmami by umožnilo předcházet nestandardním obchodům a vyvádění peněz.6 V České republice existuje až 1228 státních podniků a obchodních společností s majetkovou účastí státu nebo územních samosprávných celků. Jejich roční obrat dosahuje přibližně 530 miliard Kč. Pro srovnání: celkový příjem státního rozpočtu na rok 2012 činil 1084 miliard Kč. Navzdory doporučení OECD nemá Česko ani dvacet let po revoluci standardní právní rámec pro správu obecních a státních firem. Česká republika nemá ani tzv. vlastnickou politiku, která by určovala měřitelné hospodářské cíle pro jednotlivé veřejně vlastněné firmy. 7

3

Více informací o projektu Rekonstrukce státu na www.rekonstrukcestatu.cz. Více na www.rekonstrukcestatu.cz/cs/odborne-nominace-do-dozorcich-rad 5 Více na www.rekonstrukcestatu.cz/cs/rozsireni-kontrolnich-pravomoci-nku 6 Více na www.nejkrasnejsizakon.cz/ a www.rekonstrukcestatu.cz/cs/smlouvy-na-internetu 7 Srov. analýzy EPS z roku 2011: www.statnifirmy.cz/sites/default/files/soe_konference_informacni_podklad.pdf, www.statnifirmy.cz/konference. 4


Strana 8 / 34

3. METODIKA ANALÝZY Sdružení Naši politici o. s. provedlo dílčí analýzu personální politiky ministerstev s kompetencí pro nominace do manažerských funkcí a dozorčích orgánů na vzorku 5 společností strategického významu. Jedná se jmenovitě o:     

Lesy České republiky, s. p. (zakladatel Ministerstvo zemědělství ČR) Letiště Praha, a. s. (zakladatel Ministerstvo financí ČR) MERO ČR, a.s. (zakladatel Ministerstvo financí ČR) ČEPRO, a.s. (zakladatel Ministerstvo financí ČR) DIAMO, státní podnik (zakladatel Ministerstvo energetiky a paliv ČSSR/Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR)

Uvedení zakladatelé vykonávají působnost valné hromady a vydávají rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady v souladu s dikcí §190 obchodního zákoníku. V působnosti valné hromady je ze zákona i volba a odvolání členů dozorčí rady s výjimkou členů dozorčí rady volených z řad zaměstnanců. Uvedený vzorek státních společností byl vybrán na základě jejich ekonomického a strategického významu i s ohledem na jejich dominantní postavení na trhu v daném segmentu činnosti. Sdružení Naši politici o.s. v rámci uvedených společností provedlo personální revizi u všech osob zastávajících:    

funkci generálního ředitele funkci zástupce statutárního orgánu funkci člena představenstva funkci člena dozorčí rady

a to v období od 1. 1. 2006 do 1. 4. 20138. Personální revize tak byla provedena celkem u 177 osob, z nichž 122 bylo či je členy dozorčích rad uvedených společností.

V rámci hodnocení odborných předpokladů pro výkon funkce u sledovaných osob bylo přihlédnuto k takto definovaným kategoriím: Studium:    

vysokoškolské vzdělání (s výjimkou jednoho případu bakalářského titulu zahrnuje výhradně pětileté a delší studium) studium na zahraniční vysoké škole (nebyly započítávány školy na území Slovenské republiky) vzdělání v oboru primární činnosti společnosti vzdělání v oboru, který je relevantní pro výkon funkce (právo, auditní činnost, účetnictví, specializované ekonomické vzdělání)

8 Nejedná se pouze výhradně o osoby, které v daném období započaly svůj mandát, nýbrž i funkcionáře dříve zvolené či jmenované, jejichž funkční období následně přesáhlo datum 1. 1. 2006. Personální politika státu ve společnostech strategického významu

Strana 9 / 34

Otázce vzdělání věnujeme nicméně pouze ilustrativní pozornost s ohledem na limity této kategorie při posuzování reálné odbornosti ve vztahu k výkonu funkce (např. otázka reálného využití specializovaného vzdělání, pokud daná osoba celoživotně profesně působí v jiném oboru; odlišná kvalita ekonomického vzdělávání před a po roce 1989 apod.)

Praxe:     

praxe v oboru primární činnosti společnosti (kategorie nezohledňuje časově omezené krátkodobé působení v daném oboru před jmenováním do monitorované funkce) praxe v oboru, který je relevantní pro výkon funkce (právo, auditní činnost, účetnictví, personalistika, funkce v dozorčím orgánu velké komerční společnosti bez veřejné účasti, specializované funkce v ekonomické sféře) praxe z působení v managementu či dozorčím orgánu velké společnosti9 s veřejnou účastí (potenciální politická nominace) manažerská praxe (získaná ve velkém komerčním podniku) odbornost úředníka ministerstva

Politika:   

politik aktivní (v době nominace do dané funkce osoba aktivně působící ve veřejné či politické funkci; započítáváno nebylo působení v komunální politice – s výjimkou představitelů významných center) politik bývalý (v době nominace do dané funkce ukončila osoba politickou činnost – včetně případů, kdy nominace do funkce následovala bezprostředně po ukončení politické činnosti) člen politické strany (započítáváni současní i bývalí členové, tato kategorie sledována s ohledem na řadové straníky – „nepolitiky“)

Osobní integrita:  

kontroverzní události před nominací do funkce (kontroverzní skutečnosti k dané osobě zveřejněné v seriózních médiích ještě před výběrem pro danou funkci; zohledněny pouze případy výrazně závadového jednání (či důvodného podezření na něj), jako jsou například delikty ekonomického charakteru, střety zájmů, nepřiměřené odměňování, manipulace veřejných soutěží, uzavírání kontraktů v rozporu s péčí řádného hospodáře apod.) kontroverzní události po nominaci do funkce (kontroverzní skutečnosti, které byly zveřejněny až po nominaci osoby do dané funkce)

9

Velikost společnosti definována podle nařízení Evropské komise č. 800/2008 z 6. srpna 2008. Do kategorie byly započítávány společnosti s více než 250 zaměstnanci, popř. obratem vyšším než 50 milionů eur či bilanční sumou roční rozvahy přesahující 43 milionů eur. Personální politika státu ve společnostech strategického významu

Strana 10 / 34

4. DATOVÉ VÝSTUPY Za účelem analýzy byly shromážděny informace o osobních a profesních předpokladech pro výkon funkce u členů managementu a dozorčích rad státních společností. Předmětem průzkumu byly orgány 5 výše uvedených společností se strategickým významem. Zpracované datové výstupy obecně naznačují tyto trendy: 

O významné části členů nejsou dostupné informace. Neexistuje žádná systematická veřejná kontrola toho, kdo v radách zasedá a na základě čeho je nominován.



Do dozorčích rad přichází jen malé procento osob s manažerskou zkušeností získanou ve velkých společnostech.



V dozorčích radách je z hlediska dosažené praxe nejpočetněji zastoupena kategorie ministerských úředníků. Omezení jejich počtu ve prospěch externích manažerů navrhoval přitom již tzv. Kulhánkův audit v roce 2010.



Mezi osobami, u nichž nebyla v rámci sledovaných kritérií zjištěna žádná praxe anebo jen zkušenost z jiné dozorčí rady z podniku s veřejnou účastí, převládají jednoznačně politici.



Více než třetinu všech členů dozorčích rad tvořili ve sledovaném období aktivní či bývalí politici.



U 17 % členů managementu a dozorčích rad byly zaznamenány kontroverzní skutečnosti zpochybňující osobní integritu jedince pro výkon veřejných funkcí ekonomického charakteru.



Konkrétní případy potvrzují, že do dozorových funkcí jsou státem často nominováni lidé spojení s podezřelými kauzami hospodářského charakteru.

Základní data o nejvyšším dosaženém vzdělání a zjištěné praxi členů dozorčích rad shrnují následující dva grafy (Graf 1 a Graf 2). Další text se pak podrobněji věnuje jednotlivým sledovaným kategoriím a interpretaci získaných dat.


Strana 11 / 34

Graf 1: Vysokoškolské vzdělání členů dozorčích rad

Vysokoškolské vzdělání členů dozorčích rad

17%

6% 31%

38%

8%

vzdělání v oboru

vzdělání v relevantním oboru vzdělání mimo daný obor

obor vzdělání nezjištěn VŠ vzdělání nezjištěno


Strana 12 / 34

Graf 2: Praxe členů dozorčích orgánů


Strana 13 / 34

4.1 Osoby bez praxe a bez dostupných informací o praxi Odbornost ve státních firmách? Mimo veřejnou kontrolu… 

Z celkem 122 členů dozorčích rad se u 8 % nepodařilo identifikovat žádnou relevantní praxi pro danou funkci. Těchto 8 % osob postrádá zkušenosti z oboru, manažerskou praxi z velké firmy, ani předtím nepůsobilo v dozorčích orgánech srovnatelné společnosti.



U 12 % osob není možné ani cíleným průzkumem získat z veřejných zdrojů jakékoli relevantní informace, u řady dalších je to možné pouze zčásti.



Státem vlastněné společnosti většinou nezveřejňují (např. na webu či ve výroční zprávě) ani stručné informační medailonky o profesní způsobilosti členů dozorčích rad. Možnost veřejnosti kontrolovat, kdo usedá v dozorčích orgánech a ovlivňuje chod těchto společností, je tak ve skutečnosti spíše hypotetická.

Graf 3: Praxe členů dozorčích rad – kategorie „bez praxe“ a „nezjištěná praxe“


Strana 14 / 34

4.2 Praxe v oboru a manažerská praxe Zkušeností z oboru či z velkých komerčních společností relativně málo

Dozorčí rady: 15%

Praxe v oboru Praxe manažerská

7% praxe v oboru praxe manažerská

25,0 20,0



Lidé se zkušenostmi z těchto dvou sledovaných kategorií patří bezesporu mezi nejlépe připravené z hlediska praktických zkušeností pro působení v dozorčí radě. Mají zkušenosti přímo z oboru, v němž daný podnik působí, nebo dříve zastávali funkci ve vedení velké společnosti v komerčním sektoru.



Velkou společností rozumíme firmu s více než 250 zaměstnanci či obratem vyšším než 50 milionů eur.



Podíl těchto skupin na složení dozorčích rad je však relativně nízký.



V případě osob se zkušenostmi z oboru jde navíc v naprosté většině o kandidáty zaměstnanců, kteří volí část členů dozorčích rad.



Největší podíl osob s praxí v oboru daného podniku nalezneme v celém vzorku všech členů managementu a dozorčích rad – 24 %. V samotných dozorčích radách je těchto praktiků již jen 15 %.



Pokud ze vzorku členů dozorčích rad odečteme všechny zaměstnance podniku, bude mít zkušenost z daného oboru pouze 3 % členů dozorčích orgánů.



Kromě svébytné kategorie ministerských úředníků (viz níže) tak v dozorčích orgánech znalosti z oboru zajišťují většinou vesměs sami zaměstnanci.

24 %

15,0 15%

10,0 5,0

3% 0,0 Management a dozorčí rady

Dozorčí rady

Dozorčí rady bez osob z řad zaměstnanců

oboru Graf 4: Praxe členů dozorčíchpraxe rad –v kategorie „praxe v oboru“ a „manažerská praxe“ Personální politika státu ve společnostech strategického významu

Strana 15 / 34

4.3 Praxe ministerského úředníka Ministerských úředníků, jejichž počet navrhoval Kulhánkův audit omezit, je v dozorčích radách stále nejvíce 

Největší podíl ve struktuře dozorčích rad zastávají ministerští úředníci. Tato svébytná skupina teoreticky vykazuje jisté předpoklady pro výkon těchto funkcí. Jedná se většinou o ředitele odborů, do jejichž gesce spadá obor činnosti podniku či správa státního majetku. Zároveň mnohdy mají zkušenosti z působení ve více dozorčích orgánech státních společností.



S tím ovšem souvisí otázka, zda výrazné zastoupení úředníků v dozorčích radách neilustruje zároveň, nakolik jsou široké možnosti politiků k snadnému ovlivňování státem vlastněných společností. Někdejší premiér Petr Nečas obhajoval roli úředníka v orgánech firem s tím, že „jeho výhoda je, že ho můžete odvolat z funkce"



Velký počet úředníků oproti malému množství zkušených manažerů kritizoval již v roce 2010 tzv. Kulhánkův audit. „Nemohli získat zkušenosti s hodnocením rizik ve firmě," uvedl Vratislav Kulhánek na adresu úředníků a odborníků bez manažerské zkušenosti (iDNES.cz, 19. 5. 2010). Auditor proto navrhoval, aby místo úředníků stát za sebe do dozorčích rad posílal kvalifikované externisty.

Graf 5: Praxe členů dozorčích rad – kategorie „praxe ministerského úředníka“ 10 10

Citace v textu: [online]. 2010-05-19 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/v-dozorcich-radach-statnich-firem-nemaji-sedet-urednici-ukazal-audit-1ic/ekonomika.aspx?c=A100518_191616_ekonomika_abr


Strana 16 / 34

4.4 Relevantní praxe Členové dozorčích rad mnohdy splňují formální předpoklady, řada z nich přesto do dozorových orgánů nepatří 

Pod termínem „relevantní praxe“ zahrnul průzkum veškerou indikovanou praxi, kterou lze považovat za relevantní pro výkon funkce v dozorčí radě (právo, auditní činnost, účetnictví, personalistika, funkce v dozorčím orgánu velké komerční společnosti, specializované funkce v ekonomické sféře).



Osoby s relevantní praxí představují ve struktuře dozorčích rad druhou nejpočetnější kategorii. Je však nutno vzít do úvahy, že značné kvalifikační rozpětí této kategorie může v reálné praxi znamenat poměrně rozdílnou úroveň odborných kvalit jednotlivců (to se samozřejmě netýká nutně jen této kategorie).



Například dozorčí radou Letiště Praha a.s. prošlo v letech 2006–2013 celkem šestnáct osob, z nichž každá splňovala některou z „praxí“ naznačených v grafu č. 2. Podrobný monitoring jednotlivých osob přesto ukázal, že téměř polovina dozorčí rady se v různých funkcích dopouštěla jednání, které výrazně zpochybnilo jejich důvěryhodnost pro výkon dozorové hospodářské funkce. Šlo o případy jako například uzavírání nevýhodných smluv (Ministerstvo dopravy – Ankona), nestandardní výběrová řízení (IKEM-Kardioport, elektronické mýtné – KAPSCH, Ministerstvo obrany – TRADE FIDES), prodražované veřejné zakázky (Opencard, tunel Blanka) či napojení na oblast lobbingu a nestandardního podnikání (Ivo Rittig, Jaroslav Starka).

Graf 6: Praxe členů dozorčích rad – kategorie „relevantní praxe


Strana 17 / 34

4.5 Praxe z managementu a dozorčích rad společností s veřejnou účastí Zkušenosti z firem často získané díky stranickým legitimacím 

Přibližně u 7 % členů dozorčích orgánů lze konstatovat, že potenciální praxi pro tuto funkci získali v manažerské pozici velké společnosti s veřejnou účastí. V některých těchto případech (exprimátor Pavel Bém, bývalý náměstek hejtmana Ratha Marcel Hrabě) ovšem zůstává na místě otázka, zda již samo jmenování do funkce, z níž odvozujeme praktické znalosti opravňující k členství v dozorčí radě velkého státního podniku, nebylo původně samo projevem špatné praxe umisťování neodborníků do orgánů podniků s veřejnou účastí.



Dalších 7 % tvoří ze dvou třetin politici, kteří ve sledovaných kategoriích neprokázali žádnou jinou praxi než působení v dozorčích orgánech firem s veřejnou účastí. Vzhledem k tomu, že tyto funkce bývají často obsazovány podle politického klíče, se znovu nabízí otázka, zda se projev špatné praxe neodehrál na nižší úrovni.



Zbývající třetinu představují jednotlivci, o jejichž praxi se nepodařilo získat žádnou jinou informaci než zkušenost z dozorčí funkce v jiné veřejné společnosti.

Graf 7: Praxe členů dozorčích rad – kategorie „praxe z managementu a praxe z dozorčích rad ze společností s veřejnou účastí“


Strana 18 / 34

4.6 Politici v dozorčích radách Více než třetina členů dozorčích rad tvořena politiky

Politici v dozorčích radách

politici 38%

ostatní 62%



38 % všech členů dozorčích rad ve sledovaných společnostech v letech 2006–2013 tvořili aktivní či bývalí politici.



Za politika pro účely této analýzy považujeme osobu, která před nebo v době nominace do dozorčí rady zastávala veřejnou či politickou funkci. Započítáváni nebyli komunální politici s výjimkou představitelů významných aglomerací.



Výrazný počet členů politických stran měly ve sledovaném období 2006– 2013 např. dozorčí rady ČEPRO, a.s. (60 %) a Lesy České republiky, s. p. (50 %). V LČR pouze 2 osoby z celkově 14 identifikovaných členů politických stran nepatřily mezi aktivní či bývalé politiky, v ČEPRO je uvedené procento beze zbytku tvořeno aktivními či bývalými politiky.

Graf 8: Politici v dozorčích radách

Nepolitická část dozorčích rad jmenovaná státem (bez politiků a zaměstnanců) 38%

Poměr aktivních a bývalých politiků v dozorčích radách politici bývalí 24%

49%

politici

aktivní 13%

76% zaměstnanci politici ostatní


Strana 19 / 34

4.7 Porovnání praxe politiků se strukturou praxe všech členů dozorčích rad Sledované ukazatele kvalifikačních předpokladů pro výkon funkce v dozorčích radách jsou stejné u všech členů těchto orgánů, a to včetně politiků. Mezi zohledňovanou relevantní praxi tak nejsou zahrnuty zkušenosti z politických funkcí. Nominace do těchto funkcí i setrvání v nich je totiž na rozdíl od klasické pracovní praxe výrazně méně závislé na kvalifikaci dané osoby pro výkon funkce, přičemž zde oproti běžné pracovní praxi hrají roli i otázky politického rozložení sil. Následující data sledují kvalifikační předpoklady politiků získané mimo politickou sféru (Graf 9): 

V případě 8,2 % členů dozorčích rad nebyl zjištěn žádný ukazatel praxe pro výkon funkce. Většinu této kategorie tvoří politici – 6,6 % všech členů dozorčích rad.



Minimální podíl mají politici naopak v kategorii členů dozorčích rad, kteří disponují manažerskou praxí (1,6 % politiků oproti 7,4 % všech členů) či praxí v oboru (1,6 % politiků oproti 14,8 % všech členů).



Ve sledovaném vzorku byla mezi politiky nejčastějším typem kvalifikace praxe z relevantního oboru (např. právníci, osoby s ekonomickou praxí apod.). Velký podíl zaujímají politici též v kategorii členů dozorčích rad, kteří zkušenosti získali ve společnostech s veřejnou účastí.

Graf 9: Podíl politiků na monitorovaných kategoriích praxe v rámci dozorčích rad

Podíl politiků na struktuře praxe dozorčích rad

celkem

politici

26,2 18 14,8 11,5

11,5 7,4

1,6

praxe v oboru

6,6 5,7 1,6

praxe v relevantním oboru

praxe manažerská

praxe manažerská ze spol s veř úč


8,2

7,4 4,1

praxe z dozor orgánu spol s veř úč

4,1

ministerský úředník

6,6 2,5

bez praxe

praxe nezjištěna

Strana 20 / 34

4.8 „Politizace“ dozorčích rad v souvislostech… Kulhánkův audit dozorčích rad: Politici a ministerští úředníci nejsou zárukou kvalifikace „Já mám největší obavu z toho, že politikům ani nedochází, o co vlastně v těch dozorčích radách jde. Oni to vidí jako další prvek nebo stupeň politiky,“ míní Vratislav Kulhánek, který upozorňoval, že největším problémem byla nedostatečná kvalifikace. „Pracovali tam buď ministerští úředníci, nebo různí poslanci,“ řekl Kulhánek. Ekonom Zámečník: Rady je nutno posílit, ale to nelze, dokud budou mít politické složení Kontrola vedení prostřednictvím dozorčích rad nefunguje, jelikož tyto rady nemají příliš velké pravomoci. Podle ekonoma Miroslava Zámečníka je třeba v první řadě upřesnit stanovy firem. „To nejhorší, co se může stát, je, že radikálně zvednete kontrolní pravomoci ve firmě, v podnicích se státní účastí a dáte to dozorčí radě, která není odborná, ale politická,“ prohlásil předseda dozorčí rady Lesů ČR Zámečník. Rekonstrukce státu: BIS varovala před politicko-ekonomickým kartelem využívajícím státem vlastněné firmy, stát s tím nic nedělá „BIS už ve své zprávě z roku 2010 poukazuje na to, že politicko-ekonomický kartel, který je problém číslo jedna České republiky a který využívá prostředků nás všech, je především přes státem vlastněné firmy. Vláda se zavázala, že s tím bude bojovat, a nic do dneška nesplnila. Vláda spíše nemá zájem, než že by nebyla schopna s tím nic udělat.“ (ČT24.cz, 14. 4. 2013)11

11

[online]. 2014-04-13 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/222823-posileni-pravomoci-politickych-dozorcich-rad-nejhorsi-volba/ Personální politika státu ve společnostech strategického významu

Strana 21 / 34

4.9 Osobní integrita členů managementu a dozorčích rad "Kauzy" členů managementu a dozorčích rad

politici s kauzami

8%

9%

Kauzy u 17 % členů managementu a dozorčích rad 

Za nesnadno měřitelný, nicméně důležitý předpoklad pro výkon funkce v managementu či dozorčí radě považuje tato analýza rovněž osobní integritu členů orgánů strategických firem.



Za kontroverzní skutečnosti a „kauzy“ spojené s danou osobou přitom považujeme převážně takové záležitosti, které odporují základním předpokladům osobní integrity pro výkon funkce. Do této kategorie byly zahrnuty například ekonomické delikty, zneužívání výhod spojených s veřejnou funkcí, nepřiměřené odměny, podíl na nestandardních veřejných zakázkách, nevýhodných kontraktech apod.



Mezi 177 členy managementu a dozorčích rad byla u 17 % osob nalezena spojitost s různými kauzami.



Vzhledem k tomu, že mediální pozornost (zachycující případné kontroverzní události a činy) je pochopitelně upřena především na politiky, může nepatrně vyšší podíl „nepolitiků“ v této kategorii (9 % ve srovnání s 8 % v případě politiků) působit překvapivě. Tento poměr je statisticky ovlivněn zodpovědností řady manažerů společnosti Lesy ČR za dlouhodobě problematickou situaci při zadávání tendrů a uzavírání některých smluv.

nepolitici s kauzami

ostatní - bez známých kauz

83%

Graf 10: Kauzy spojené se členy managementu a dozorčích rad


Strana 22 / 34

4. 10 Osobní integrita členů dozorčích rad Státu nezáleží na tom, zda do dozorových funkcí jmenuje lidi spojené s podezřelými kauzami hospodářského charakteru

Management a a dozorčí rady Management dozorčí rady 60 50

40

40 %

30



V problematických případech a kauzách, které jsou spojeny s jednotlivými členy orgánů státních strategických firem, lze rozlišovat mezi informacemi, které byly o jednotlivých osobách známy již před jmenováním do příslušného orgánu ve společnosti, a kontroverzními událostmi, k nimž došlo po jmenování či přímo ve spojení s výkonem funkce.



V případě dozorčích rad (bez členů managementu, u nichž se mnohdy objevují kauzy z doby působení v dané funkci) vzroste dokonce poměr negativních událostí známých již v době jmenování osoby do funkce na nadpoloviční většinu.



Míra závažnosti dané kauzy a zapojení konkrétní osoby může být v některých případech předmětem posouzení. Přesto skutečnost, že v případě obsazování dozorčích rad je většina kontroverzních případů známa již před jmenováním, naznačuje, že k otázce osobní integrity není při nominacích přihlíženo.



Členy orgánů státních společností se tak stávají osoby spojované (mimo již naznačované kauzy na str. 17) například s těmito událostmi:

60 %

20 10

0 kauzy známé před jmenováním do funkce

kauzy známé až po jmenování do funkce

Dozorčí rady

56 %

kauzy známé před jmenováním do funkce

-

propuštění z předchozího zaměstnání pro podezření na finanční machinace

-

politik požadující v nestandardní majetkové transakci tajné hlasování s odůvodněním, že nechce, aby toto rozhodnutí prověřovala policie

-

rozdělení „zlatých padáků“ ve výši 120 milionů manažerům vysoce ztrátové firmy

-

udělení rekordní odměny vybraným lidem v úřadu, z nějž vzešel „přílepkový“ pokus utajit zákonem úřednické odměny

44 %

kauzy známé po jmenování do funkce


Strana 23 / 34

Příklady vlastnické praxe státu na případu Marka Šnajdra a Ivana Fuksy

politici s kauzami

Miroslav Kalousek: „Šnajdr byl čtyři roky náměstek ministra zdravotnictví pro ekonomiku a předsedal správní radě VZP... A Fuksa byl první náměstek ministra financí pro otázky správy majetku a pro otázky privatizace, členem dozorčí rady ČSA a také ministr. Na jejich místech v zásadě nikdo předtím neměl kvalifikovanější životopis a musel bych být hlupák, kdybych se takové lidi nesnažil uplatnit ve prospěch ČR.“ (zvýrazněno Naši politici o.s.) [online]. 2013-06-23 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/305613kalousek-kazdy-handl-je-v-politice-eticky-slozity-neni-to-ale-zlocin.html

Marek Šnajdr, předseda správní rady VZP – příklady z praxe    

VZP podle kontroly Ministerstva zdravotnictví nejspíš neoprávněně vyplatila firmě IZIP více než 456 milionů korun. Spoluzodpovědnost za projekt IZIP se ztrátou cca 2 miliardy korun. Kontrola Ministerstva zdravotnictví podezřívá VZP z nehospodárnosti a chyb ve výdajích ve výši 400 milionů z fondu prevence. Pouze výslovný souhlas Ministerstva financí umožnil Šnajdrovo jmenování do ČEPRA, které by mu jinak zákon kvůli konkurzu na jím dříve vedenou firmu zakazoval.

Ivan Fuksa, někdejší představitel města Příbrami – příklady z praxe 

  



Fuksa a tehdejší starosta vydělali na čtvrt milionu korun z Příbramské teplárenské na odměnách, které si výrazně zvýšili ve chvíli, kdy teplárnu zcela ovládli a to bez ohledu na její silné zadlužení a reálně hrozící přechod do konkurzu. Po půl roce vrátili manželé Fuksovi městský byt, který neoprávněně získala Ivana Fuksová, a kvůli kterému hrozilo Fuksovi odvolání z funkce místostarosty. Podepsal smlouvu na projektovou dokumentaci za sedm milionů korun bez výběrového řízení. Podle serveru Týden.cz byl jednou z ústředních postav kauzy nadhodnocených faktur ve výši 56 milionů ve prospěch kontroverzního podnikatele Jaroslava Starky. Před soudem skončili nakonec jen úředníci. Kontroverzní zakázky města Příbram pro firmu IDOS prověřovala policie, vyšetřování však bylo zastaveno, když majitele firmy Lubomíra Kašáka zastřelil jeho společník a následně spáchal sebevraždu.


Strana 24 / 34

5. KOMENTÁŘ K DATOVÝM VÝSTUPŮM V KONTEXTU NOMINAČNÍ PRAXE DO DOZORČÍ RADY LETIŠTĚ PRAHA V LETECH 2006–2013 5.1 Politické vazby V předchozí kapitole bylo na základě datových výstupů poukázáno na některé problematické rysy personální struktury dozorčích orgánů strategických státních společností. Ani relativně nízký podíl kategorie osob, která v žádném sledovaném kritériu nevykázaly praxi pro výkon funkce, tak nelze v kontextu těchto nedostatků zjednodušeně vyhodnotit jako kvalitní a dostatečné personální zajištění dozorčích rad. Mimo to, bližší zkoumání složení dozorových orgánů ukazuje, že kromě profesní připravenosti pro výkon funkce je u členů rad nezbytné vzít v úvahu další aspekty – například otázku jejich případného napojení na zájmová lobbisticko-ekonomická uskupení, kvalitu výkonu v dalších (dříve zastávaných) veřejných funkcích, otázky osobní integrity a podobně. Příkladem může být vzorek členů dozorčí rady Letiště Praha, a.s. z let 2006–2013. V tomto vzorku lze v rámci zběžného hodnocení výše popsanou metodikou (kategorie praxe manažerské či relevantní dané funkci, odbornost ministerského úředníka, zkušenost s řízením jiných ekonomických subjektů či rovněž jistá manažerská praxe vyplývající z vysoké politické funkce např. na komunální úrovni) vyslovit domněnku, že všechny sledované osoby mají nějaký druh praxe pro výkon funkce. Bližší pohled zaměřený na politické složení zmíněné dozorčí rady nicméně otevírá otázku, nakolik ve skutečnosti hrála pro výběr členů tohoto orgánu otázka odbornosti. Z 14 zástupců nominovaných Ministerstvem financí bylo 7 osob členy politických stran (z toho 6 ve významných politických funkcích); minimálně 2 osoby navíc vykazovaly vazby na politické kruhy. Mimo uvedené příklady byli členy dozorčí rady někteří státní úředníci, u nichž případné propojení s politiky nelze potenciálně vyloučit. Kategorii „praxe v oboru“ (hlavní činnosti dané společnosti) v našem monitoringu splnili ze 16 sledovaných osob pouze 2 lidé – příznačným spojujícím hlediskem u těchto osob je přitom skutečnost, že nepatří mezi členy dozorčí rady nominované Ministerstvem financí, ale jedná se o dlouholeté pracovníky podniku volené zaměstnanci. Tzv. „Kulhánkův audit“ z roku 2010, respektive auditorská zpráva společnosti Industrial Advisors, s.r.o. v případě dozorčí rady Letiště Praha došla při hodnocení stavu v dané době k podobnému závěru jako naše analýza mapující širší období let 2006–2013. Zpráva konstatovala: „Jsme toho názoru, že struktura dozorčí rady není optimální, neboť kromě zástupců zaměstnanců, není v dozorčí radě člen, který by měl řídící zkušenosti z provozu podobné firmy. Kromě zástupců zaměstnanců jde více o politické než odborné zastoupení. 12“

5.2 Otázky k osobní integritě některých členů rady nominovaných státem V souvislosti s výše uvedeným je relevantní konstatovat, že u téměř poloviny osob nominovaných ministerstvem, které rovněž formálně splňují sledovaná kritéria praxe, byly indikovány skutečnosti, které jsou pravděpodobně v rozporu s optimálními předpoklady pro výkon funkce v dozorovém orgánu:

12

Závěrečná zpráva: Audit dozorčí rady společnosti Letiště Praha, a.s. ze dne 12. 4. 2010. Personální politika státu ve společnostech strategického významu

Strana 25 / 34



Mgr. Roman Boček, MBA (zodpovědný za vysoce prodělečný kontrakt Ministerstva dopravy s firmou Ankona, s.r.o; působil rovněž v hodnotící komisi při kontroverzním tendru institutu IKEM za 1,8 miliardy korun s restriktivními podmínkami a účastí jediného zájemce – firmy s anonymní strukturou napojenou na lobbistu Romana Janouška)



JUDr. Tomáš Jindra (podle řady zdrojů týdeníku Ekonom ze sféry byznysu jde o pravou ruku kontroverzního podnikatele a lobbisty Ivo Rittiga 13; blíže viz kapitola věnovaná klientelistickým vazbám)



Jiří Hodač (k problematickému působení na Ministerstvu dopravy viz níže)



Ing. Libor Tejnil (dříve spolupracovník Jiřího Hodače, nyní náměstek pro akvizice ministra obrany obhajující kontroverzní zakázku na ostrahu muničních skladů bez výběrového řízení pro firmu TRADE FIDES s odkazem na technologické řešení, které ovšem podle forenzního auditu ve skutečnosti má oproti hlavnímu předmětu dodávky nevýznamnou cenu 14)



bývalý primátor hl. m. Prahy MUDr. Pavel Bém (nevýhodný prodej hotelu Praha podnikateli napojenému na gruzínskou mafii; privatizace bytového fondu za pomoci firmy Navatyp; údajný lobbing ve prospěch černé stavby v Pardubicích; spojenectví s Romanem Janouškem; miliardové kauzy Blanka a Opencard atd.)



náměstek ministra dopravy a později ministra financí Ing. Jiří Kubínek (měl v gesci přípravu elektronického mýtného; jako předseda hodnotící komise hlasoval pro vyřazení všech konkurentů firmy Kapsch pro formální pochybení; Úřad na ochranu hospodářské soutěže nicméně platnost tendru potvrdil15)

Další případy špatné praxe při působení osob ve veřejné funkci lze samozřejmě demonstrovat i mimo uvedený případ dozorčí rady společnosti Letiště Praha16.

13

Ekonom, [online]. 2010-09-25 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-46535560-jiste-pane-poradce

14

Týdeník Ekonom zmínil neověřenou informaci, podle níž mohl být Libor Tejnil v minulosti zaměstnancem Romana Janouška. Tejnil tehdy odmítnul poskytnout svůj životopis. Na svém životopisném profilu na webu Ministerstva obrany Tejnil práci pro Janouška nezmiňuje. Ekonom, [online]. 2008-02-04 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-22860310rebickuv-reznik; Ministerstvo obrany, [online]. 2013-07-18 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://www.mocr.army.cz/ministr-a-ministerstvo/lide-struktura/namestek-ministra-obrany-proekonomiku-87600/ 15

Euro,[online]. 2007-11-23 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/archiv/lidovecke-svedomi-785188

16

Lze zmínit například Libora Ambrozka (dozorčí rada Lesy České republiky), který jako ministr životního prostředí rozděloval státní dotace netransparentní metodou ministerských výjimek. Během čtyř let udělil přes 400 výjimek za více než pět miliard korun – to odpovídalo dvěma ročním rozpočtům Státního fondu životního prostředí (SFŽP), který dotace vyplácel. Podobným příkladem špatné praxe je Marcel Hrabě (dozorčí rada MERO ČR), někdejší krajský náměstek hejtmana Davida Ratha, zodpovědný za oblast financování a investic. Ve Středočeském kraji fungovalo rozdělování zakázek neprůhledným losováním, organizovaným stále stejnými firmami. „Takových zakázek jsme měli desítky a stovky. Nebylo možné všechny podrobně sledovat," komentoval to Hrabě. V dozorčí radě téže společnosti zasedal i Ján Dzvoník zodpovědný za tvorbu bonusového programu, díky němuž si odvolaní manažeři vysoce ztrátového podniku ČSA odnesli odměny ve výši 120 milionů korun. Program byl údajně přijat bez vědomí ministra financí. [online]. 2010-09-14 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: Personální politika státu ve společnostech strategického významu

Strana 26 / 34

6. KRITÉRIUM ODBORNOSTI V předchozích kapitolách bylo poukázáno na problematické aspekty detekované v rámci jednotlivých kategoriích odbornosti. K doplnění uvedených faktů uvádíme několik konkrétních příkladů, které jsou z hlediska posuzování odbornosti zajímavé. U většiny níže uvedených osob bylo v naší analýze zjištěno splnění některé ze zohledňovaných kritérií praxe pro výkon funkce, přesto okolnosti spojené se vzděláním či odbornou způsobilostí považujeme v ohledu odbornosti za hodné pozornosti: Jiří Hodač – předseda dozorčí rady Letiště Praha (2008). Mezi osobami bez vysokoškolského vzdělání figuruje mimo jiné Jiří Hodač (ODS), bývalý náměstek ministra dopravy Aleše Řebíčka (ODS). Již pro samotnou funkci náměstka mu musela být ministrem udělena výjimka z požadovaného vysokoškolského vzdělání s podmínkou, že si studium musí doplnit. Hodač poté tajil, na kterou školu nastoupil, komentoval to výrokem: „Je dobře, když zůstane nějaké tajemno."17 Jako náměstek odmítl rovněž podstoupit bezpečnostní prověrku, jejíž povinné absolvování zrušil ministr Řebíček těsně před Hodačovým jmenováním do funkce18. Roman Schindler – dozorčí rada Lesy České republiky (2007). Příkladem nedostatečné praxe v přístupu k otázce výběru kvalifikovaných osob je případ Romana Schindlera (ODS), náměstka ministra zemědělství Petra Gandaloviče (ODS). Schindler musel krátce po svém jmenování opustit úřad i funkci v dozorčí radě, neboť se ukázalo, že se vykazoval falešným inženýrským titulem získaným navíc v oboru, kde jsou udělovány pouze tituly magisterské19.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/101335-miliardove-dotace-bez-kontroly-za-ministra-ambrozka-bezna-praxe/; iHNed.cz [online]. 2012-05-18 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-55840340-system-rath-podezrele-zakazky-za-3-5-miliardy; Lidovky.cz [online]. 2009-11-27 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/sefove-csa-si-melivydelat-ctyri-nebo-pet-milionu-nic-brutalniho-p8r-/statni-pokladna.aspx?c=A091126_211304_statni-pokladna_ani 17

Ekonom, [online]. 2008-02-04 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-22860310-rebickuv-reznik

18

Jiří Hodač pochází stejně jako Aleš Řebíček z Teplicka, stál v čele oblastní organizace ODS v Proboštově. Oproti náměstkům spravujícím 1–2 odbory, soustředil Jiří Hodač ve svých rukou 8 klíčových odborů, které se zabývaly veřejnými zakázkami či rozhodovaly o investicích. Zároveň zasedl v dozorčích radách strategických podniků Letiště Praha a České dráhy chystaných tehdy k privatizaci. Jiří Hodač s Alfrédem Brunclíkem (Ředitelství silnic a dálnic – ŘSD) a Gustávem Slamečkou (Státní fond dopravní infrastruktury – SFDI) rozhodovali do jakých silničních a dálničních spojů bude investováno. Triumvirát těchto úředníků stál za nestandardní praxí, v níž byly stavby vybírány podle stavu přípravy namísto přínosu pro ekonomiku, což vedlo k rozpracování desítek komunikací, na jejichž pokračování se poté nenašly peníze. V prosinci 2012 server iHNed.cz konstatoval, že stát nemá na to, aby dokončil nasmlouvané stavby dálnic a silnic za téměř 24 miliard korun, přičemž odklady realizace stavby prodražovaly díky navýšení nastavené valorizace. Podle zdrojů týdeníku Ekonom Hodač nechával podíl na strategických rozhodnutích i kontroverzním osobám mimo ministerstvo, například podnikateli Romanu Janouškovi a právníku Karlu Muzikářovi, jímž řízená kanc elář poskytuje externě ministerstvu právní služby a jejíž údajný bývalý zaměstnanec Libor Tejnil je ředitelem úseku podřízeného Hodačovi. V červenci 2009 se Hodač rovněž účastnil kontroverzního setkání vlivných politiků, lobbistů a podnikatelů v italském Monte Argentariu. Ekonom, [online]. 2008-02-04 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-22860310-rebickuv-reznik; Česká pozice.cz, 05.09.2011; [online]. nedatováno [cit. 2013-03-11] dostupné z: http://zaostrenonakorupci.cz/category/kauzy/ekotendr/prubeh-kauzy-ekotendr/ 19

Bez zajímavosti není skutečnost, že se Schindlera okamžitě po jeho propuštění ujal jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) a přijal jej do funkce vedoucího odboru kanceláře hejtmana. Protože i zde byl nezbytný vysokoškolský titul, obešel hejtman Hašek tuto podmínku tím, že Schindlera vedením úřadu „pouze pověřil“ namísto standardního jmenování. Praxe pověření namísto jmenování se zdá být podle slov hejtmana na úřadě běžnou: „Pan Schindler není prvním pověřeným vedoucím, za mého předchůdce byli podobně pověřeni celkem tři lidé, včetně posledního vedoucího odboru kanceláře hejtmana pana Valouška," uvedl Hašek. Personální politika státu ve společnostech strategického významu

Strana 27 / 34

Ing. Tomáš Čumpelík - místopředseda dozorčí rady MERO ČR, a.s. (2006–2008). Ministr financí I. Topolánky vlády Vlastimil Tlustý (ODS) angažoval na ministerstvu Jiřího Chvojku, který mu pomáhal s předvolební kampaní. Chvojkův kolega z PR agentury Extender Tomáš Čumpelík byl poté jmenován šéfem odboru pro privatizaci státního majetku a rovněž zasedl ve vedení dozorčí rady MERO a představenstvu státní společnosti Osinek 20. Mimo výše zmíněné21 lze hledisko vzdělání akcentovat například i u osoby bývalého náměstka ústecké hejtmanky Ing. Radka Vonky22, který jako student Vysoké školy finanční a správní měl údajně nestandardní studium, disponoval např. zápočtem, který mu pedagog neudělil. Tristní případ dokumentující preferenci politické příslušnosti nad otázkou odbornosti nastal v případě nominace místopředsedy strany LIDEM Jiřího Neumanna, jehož jedinou kvalifikací byla 15letá praxe ve funkci ředitele střední školy zaměřené na gastronomii, do dozorčí rady Čepro, a.s. (od února 2013).

20

Během působení v MERO Tomáš Čumpelík obhajoval případ, kdy došlo těsně před volbami k vypovězení smlouvy s pojišťovacím makléřem a krátce nato byl bez výběrového řízení uzavřen kontrakt s jiným. Nová smlouva se ukázala být oproti předchozí nevýhodná. Absenci standardního výběrového řízení v médiích obhajoval Tomáš Čumpelík Český rozhlas [online]. 2007-05-22 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/exkluzivne/_zprava/348028 21

Mezi manažery státních firem, o jejichž vzdělání nelze získat z veřejných zdrojů žádné informace, patří například Jiří Jankovič, ředitel pro strategii, lidské zdroje a zadávání veřejných zakázek společnosti Lesy České republiky, který je uváděn bez vysokoškolského titulu. 22

Vonka figuroval mj. v kauze evropských dotací, kdy exředitel odboru řízení dotačního úřadu Leo Steiner v roce 2012 obvinil hejtmanku Vaňhovou, že na j ejí příkaz byla předražena zakázka na silnici, respektive byla ztrojnásobena čtyřmilionová odměna pro agenturu (vedenou radním Vonkou), která k projektu zpracovala finanční rozvahu. iDNES.cz [online]. 2012-09-04 [cit. 201307-18]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/policie-zatkla-namestka-ustecke-hejtmanky-koudu-f60-/krimi.aspx?c=A120904_104244_usti-zpravy_alh; iDNES.cz [online]. 2012-05-24 [cit. 201307-18]. Dostupné z: http://usti.idnes.cz/rozdelovani-evropskych-dotaci-je-korupcni-tvrdi-urednik-pzn-/usti-zpravy.aspx?c=A120524_180454_usti-zpravy_alh; Deník.cz [online]. 2012-05-29 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ustecky-kraj/kvuli-obvinenim-kolem-dotaci-jde-hejtmanka-na-policii-20120529-eumv.html Personální politika státu ve společnostech strategického významu

Strana 28 / 34

7. POLITICKÝ VLIV NA STRATEGICKÉ STÁTNÍ SPOLEČNOSTI 7.1 Politické zásahy do mandátů v dozorčích radách Aspekt výrazného zastoupení politiků v dozorčích radách společností s veřejnou účastí je v různých souvislostech zmiňován v komentářích k datovým výstupům a příkladech nominační praxe státu. Uplatňování politického vlivu se neprojevuje pouze ve výsledném složení dozorčích orgánů (potažmo managementu) daných společností, nýbrž i v samotném způsobu, jakým je přistupováno k personálním výměnám – z hlediska četnosti, načasování i rozsahu. Ačkoli je funkční období čtyřleté, podaří se dokončit mandát jen části členů dozorčí rady. V případě podniku MERO, a.s. 28 % členů dozorčí rady vykonávalo mandát pouze po dobu zhruba jednoho roku. V případě ČEPRO, a.s. na stejné procento členů připadala lhůta mírně přesahující dva roky23. Podíl osob, které působily v dozorčím orgánu pouhé měsíce, byl u obou společností zhruba stejný (14 a 12 %). Zajímavé je rovněž porovnání zásahů jednotlivých ministrů do složení dozorčích orgánů 24. V tomto aspektu zaujme například výkon ministra financí I. Topolánkovy vlády Vlastimila Tlustého (ODS). Za necelé 4 měsíce působení ministra Tlustého v parlamentem nepotvrzené vládě došlo k výměně 8 členů dozorčí rady MERO, a.s. Oproti tomu ministr Miroslav Kalousek za rok a čtvrt v II. vládě Mirka Topolánka obměnil 6 členů a později od roku 2010 v kabinetu Petra Nečase dalších 7 osob. Obdobný nepoměr se ukázal i v případě dozorčí rady Čepro, a.s., kde 7 osob bylo vyměněno Vlastimilem Tlustým a 2 a později 9 Kalouskem. Pokud bychom v daném období „nesčítali“ jednotlivé vlády, pak by v případě MERO největší podíl zásahů (ze všech ministrů ve sledovaném období) připadl právě Vlastimilu Tlustému. Uvedené skutečnosti připomínají výrok Mirka Topolánka z června 2005, kdy na setkání s podnikateli otevřeně prezentoval záměr razantní povolební personální politiky: „Neočekávejte ode mě nic jiného než noc dlouhých nožů. Ta prostě přijde.“25 Míru politického vlivu na obsazování funkcí (minimálně v dozorčích orgánech) veřejných společností demonstruje rovněž kauza tří bývalých poslanců Ivana Fuksy, Marka Šnajdra a Petra Tluchoře. Existenci dohody, podle níž tito poslanci oponující vládě rezignovali na své mandáty výměnou za funkce v dozorčích orgánech, sám tehdejší předseda vlády Petr Nečas nejen nepopírá, ale veřejně obhajuje jako nedílnou součást politiky26.

23

Dva roky a další působení v řádu měsíců V rámci plošného monitoringu je nezbytné připustit dílčí odchylky, kdy k předčasnému ukončení mandátu či výměně mohly vést objektivní okolnosti (např. dobrovolná rezignace člena dozorčí rady). 24

25

Hospodářské noviny, 1. 6. 2010

26

Petr Nečas: „To, že dochází k tomu, že lidé, kteří se zachovali vůči své politické straně loajálně, to znamená odmítli způsobit svým hlasováním pád vlády, a to že s nimi ta politická strana dál počítá a nějakým způsobem se k nim zachová, není myslím věc, která je neobvyklá. To, co bych nazval politickou dohodou, v tom pejorativnějším smyslu politickým dealem, to znamená já podpořím tebe, ty podpoříš mě, je přece standardní součástí politiky.“ Stenozáznam projevu Petra Nečase, 54. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky [online]. 2013-06-14 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/054schuz/s054072.htm Personální politika státu ve společnostech strategického významu

Strana 29 / 34

7.2 Politici v orgánech společností s veřejnou účastí V rámci aspektu politického vlivu na fungování společností s veřejnou účastí je relevantní zmínit konkrétní případy politických vazeb v orgánech státních společností. Nejvýraznější výskyt členů politických stran vykazují ve sledovaném období 2006–2013 dozorčí rady společností Lesy České republiky, s. p. (50 %) a ČEPRO, a.s. (40 %). V prvním případě pouze 2 osoby z celkově 14 identifikovaných členů politických stran nejsou politiky ve smyslu výše uvedené kategorie, v ČEPRO je uvedené procento beze zbytku tvořené aktivními či bývalými politiky. Vzhledem k četnosti výskytu politiků v dozorčích radách sledovaných společností (mnohdy bývalých či současných členů zákonodárného sboru) i již výše zmíněným příkladům uvádíme k otázce účasti politiků v orgánech veřejných společností specifický případ managementu společnosti Lesy České republiky: Ing. Tomáš Dzik – člen kontrolní a revizní komise ODS Karviná. V prosinci 2008 se týdeník Ekonom dotazoval Tomáše Dzika, který byl v té době ředitelem sekce majetkových účastí společnosti ČEZ, co je pravdy na informacích z lobbistických kruhů, že by měl stanout v čele státního podniku Lesy České republiky. Dzik to odmítl s tím, že pravděpodobnost příchodu do Lesů přirovnal k zásahu Česka vlnou tsunami. 1. března 2009 nastoupil do funkce správního ředitele Lesů27. Ing. František Koníček – poslanec ČSSD. Ve Sněmovně působil pouze půl roku, poté se stal začátkem roku 2006 náměstkem ve společnosti Lesy České republiky. V červnu 2006 jej končící vláda Jiřího Paroubka, na konci svého mandátu po již proběhlých volbách, jmenovala do funkce generálního ředitele tohoto státního podniku. Tento postup ostře kritizovala ODS. Ing. Vladimír Řihák – od roku 1991 v politice, 8 let starostou MČ Praha 9 (ODS). Ve funkci marketingového ředitele podniku Lesy České republiky uzavřel na konci roku 2007 bez výběrového řízení několik smluv v celkové hodnotě patnáct milionů korun se společností Medea Kultur. Tato společnost (bývá spojována s jejím někdejším spolumajitelem Romanem Janouškem) tak získala zakázku na výrobu DVD s rozličnou lesní tématikou: „Jenom dříví?“, „Dárky, o nichž nevíme“ nebo „Přínos myslivosti pro les“. Problematické nominace v rámci managementu se nedotýkají ovšem pouze politiků. Pozornost vzbudilo už samo jmenování Ing. Vladimíra Sovy do managementu podniku Lesy České republiky. Bývalý vysoký armádní důstojník nastoupil do „citlivé“ funkce personalisty (personální politika tehdejšího vedení byla přitom zvláště kritizována) bez desetileté praxe v oboru i bez zkoušky pro odborné lesní hospodáře, jak požadoval předpis podniku – Lesy to označily za výjimku. Se Sovou je spjat případ prodeje největšího podnikového hotelu Diana jedinému utajovanému zájemci.

27

Ekonom [online]. 2009-04-16 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-36741940-vstanou-novi-trafikanti


Strana 30 / 34

8. VAZBY ČLENŮ DOZORČÍCH ORGÁNŮ NA ZÁJMOVÉ SKUPINY S uplatňováním politického vlivu v dozorčích orgánech fakticky a úzce souvisí působení různých lobbisticko-ekonomických entit. Na základě monitoringu mediálních zpráv k členům zkoumaných orgánů státních společností uvádíme osoby, které byly v různých souvislostech zmiňovány jakožto osoby podezřelé z působení ve prospěch lobbisticko-ekonomických uskupení. V rámci této kategorie je možné jmenovat již výše zmíněného Jiřího Hodače (dozorčí rada Letiště Praha), který podle zdrojů týdeníku Ekonom připouštěl ke strategickým rozhodováním na Ministerstvu dopravy i Romana Janouška28 či vlivného právníka Karla Muzikáře (jímž řízená advokátní kancelář poskytuje externě ministerstvu právní služby – aktuálně prověřovaná společně s dalšími třemi účastníky zakázky za 450 milionů korun policií pro podezření z výrazného předražení služeb). Vliv Romana Janouška v personálních vazbách nalézáme také v podniku Letiště Praha. Generální ředitel Ing. Miroslav Dvořák (v současnosti angažován v Českém aeroholdingu) vlastní dům sousedící s Janouškovou vilou, Janouškovi levně prodal pozemky a jeho manželka poskytla Janouškovi půjčku 19 milionů korun29. Dvořák je rovněž dlouholetým známým exministra Aleše Řebíčka30. Tato informace vykazuje jistou relevanci v komparaci s poznatky o vlivovém působení Romana Janouška na resort dopravy v době Řebíčkova působení. Relevantní je rovněž fakt, že zájem o společnost Letiště Praha odpovídal tehdy předpokládané přípravě privatizace. 28

„Na ministerstvu se o Janouškovi mluví jako o Romešovi. Vím, že k němu byly některé materiály od Hodače posílány,“ uvedl zdroj týdeníku Ekonom, podle něhož přes Janouška existuje i napojení na další firmy, které mají zájem podílet se na nejzajímavějších dopravních investicích. Značnou míru informovanosti i orientaci v zákulisí státního podniku Lesy České republiky prokázal i zveřejněný odposlech telefonického rozhovoru Romana Janouška s Pavlem Bémem. Citace podle časopisu Týden: Bém: „Tam je prostě kauza Pařez...“ Janoušek: „Ano, kterou vyřeším.“ Bém: „Kterou, předpokládám, vyřešíš. A pak je tam kauza Mrtvej kůň. A vyřešenej příběh Mrtvýho koně.“ Podle zdrojů Týdne.cz přímo z Lesů ČR je Mrtvý kůň někdejší šéf podniku František Koníček. Ten na funkci skutečně pouhý den p o uvedeném hovoru Béma s Janouškem rezignoval. A čtyřiadvacet hodin na to, tedy 9. února, byl vedením podniku pověřen Jiří Holický. Muž, kterého Bém s Janouškem označují krycím jménem Pařez. Ekonom, [online]. 2008-02-04 [cit. 2013-0718]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-22860310-rebickuv-reznik; Týden.cz [online]. 2012-03-23 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/odposlechy-bemaa-janouska-kdo-je-mrtvej-kun-a-parez_229115.html 29

V únoru 2004 prodali manželé Miroslav a Radana Dvořákovi Romanu Janouškovi ucelený soubor pěti pozemků o celkové rozloze téměř 4 tisíce m2 na jižním svahu Kavčích hor (pod ulicí Ke Hlásce) za velmi příznivou cenu 1,5 milionu korun. Další smlouva je ze září 2005 a jde o smlouvu zástavní. Dvořáková v ní půjčuje Janouškovi 19 mili onů korun a Roman Janoušek k zajištění pohledávky zastavuje svůj podolský pozemek v ulici Na Lysině (na němž se později stavěla vila Dvořákových). Manželka ředitele ruzyňského letiště se tak stala Janouškovým zástavním věřitelem. Výstavbu obou podolských vil, Dvořákových i Janouškových, zajišťovala firma Metrostav. Ekonom, [online]. 2008-05-29 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c125070730-letame-v-tom-spolu 30

Dvořák v ČSOB spravoval Řebíčkovo soukromé majetkové portfolio ještě v době, kdy Řebíček vlastnil Viamont. „Ministr si mne důkladně proklepl dávno předtím, než mne oslovil s nabídkou šéfovat Letiště Praha,“ řekl Dvořák těsně po svém nástupu do funkce v rozhovoru pro týdeník Euro. I Řebíček tehdy týdeníku potvrdil dlouholeté důvěrn é vazby: „Pana Dvořáka znám po odborné stránce již řadu let, mám v něj plnou důvěru a jsem si jistý, že působení v nové pozici zvládne. O to, abych ho pro resort získal, jsem stál už od příchodu na ministerstvo.“ Ekonom, [online]. 2008-05-29 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-25070730-letame-v-tom-spolu


Strana 31 / 34

K otázce vlivu Romana Janouška na personální politiku podniku Lesy České republiky Týden.cz konstatoval, že Lesy ČR se z vlivu Janouška a Béma nemohou vymanit, protože bývalý generální ředitel Jiří Holický si do podniku přivedl Svatopluka Sýkoru (do funkce generálního ředitele LČR nastoupil dva roky po Holickém, již jako pátý ředitel podniku v sedmi letech). Jiří Holický tuto skutečnost komentoval takto: „Ano, pan Sýkora za mě nastoupil, ale bylo to proti vůli našeho vedení a doslova a do písmene na požádání pana ministra Gandaloviče ve smyslu tom, že pokud Sýkora nenastoupí, tak že mě odvolává z funkce“.31 Během zmiňovaného Sýkorova působení v podniku mimo jiné došlo k uzavření zakázky na vytvoření etického kodexu, přičemž každá stránka kodexu vyšla státní podnik na 57 tisíc korun. Dodavatelem byla společnost Ivo Rittiga. Další zakázku za necelé dva miliony získala Rittigova firma za vypracování projektu o rozpočtových plánech Lesů České republiky. Zmíněné případy představují sice (z hlediska potenciálu k vyvádění veřejných prostředků) „malé“ sumy32, na druhou stranu ilustrují funkční mechanismus k ovlivňování strategického státního podniku. Rittigovy personální vazby představuje kromě jmenovaného advokáta Tomáše Jindry přímo v manažerské pozici v podniku Lesy České republiky další právník – JUDr. Pavel Škvára, někdejší spolupracovník advokátní kanceláře kontroverzního bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce.33 Pavel Škvára působil rovněž opakovaně na Ministerstvu dopravy.34 Škvára i Jindra

31

PDA kanál Aktuálně.cz [online]. 2012-03-26 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/pda/clanek.phtml?id=738733

32

Problémy společnosti Lesy České republiky se ve skutečnosti týkají kontraktů měřitelných v desítkách a stovkách milionů. Hospodářské noviny v této souvislosti připomněly, že: „ …firma obhospodařuje přes polovinu všech lesů v zemi. Je oceňována na zhruba 70 miliard korun. Ale hodnota dřeva je ještě nejméně desetinásobná, podle jiných odhadů dosahuje až bilionu korun.“ Kromě případu dlouhodobé neschopnosti manažerů společnosti provést prodej dřeva transparentním, nezpochybňovaným a pro podnik ekonomicky rentabilním způsobem (prodej bez soutěže, poté tendry zrušené ÚHOS, spor výhodnost prodejní metody P a OM) se jednalo také o případ zakázek, kvůli nimž například opustil fu nkci ředitel Zdeněk Sýkora. Podle analytiků FAÚ bylo z Ministerstva financí vyvedeno přes švýcarské účty několika londýnských offshorových společností 340 milionů korun. Problémy měl podnik i v dalších oblastech. Kontrola NKÚ v hospodaření za roky 2009 a 2010 poukázala na skutečnost, že Lesy České republiky utrácely na propagaci a reklamu desítky milionů, často za projekty, u nichž vzniklo podezření, jestli nejde jen o účelové přelití peněz. Společnost také draze najímala právníky advokátní kanceláře Toman, Devátý a partneři s honorářem 9 000 Kč za hodinu s tím, že jde o odměnu právníkům za mezinárodní arbitráže. Server iHNed.cz upozornil, že ty však ze zákona řeší Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Hospodářské noviny [online]. 2008-09-15 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-27620000-kauza-statni-lesy-boj-o-miliardy-bez-skrupuli; iHNned.cz [online]. 2013-02-10 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-59370610dozorci-rada-lesy-cr-tendr; iHNned.cz [online]. 2012-06-12 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-56097950-dalsi-plytvani-v-lesich-cr-desitky-milionu-na-propagaci-v-tajnychsmlouvach 33

Pavel Škvára pracoval jako ředitel kanceláře ministra Němce při působení na Ministerstvu pro místní rozvoj, tak i v době působení na Ministerstvu spravedlnosti. V posledních letech Škvára pracoval pro advokátku Janu Navrátilovou, Němcovu sestru a společnici v jeho právní kanceláři. iDNES.cz, [online]. 2009-03-19 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/primakseft-pro-exministra-nemce-vymahanim-mytneho-k-milionum-pb9-/domaci.aspx?c=A090318_215039_domaci_anv 34

Byl jmenován a odvolán Alešem Řebíčkem, později návrat do resortu údajně prosadil právě Rittig. V době Škvárova návratu proběhla zakázka na vymáhání mýtného, kdy se tendru vypsaného ŘSD účastnil jediný zájemce – sdružení dvou společností: BSP Lawyers Partners a advokátní kanceláře Němec, Bláha a Navrátilová. Exministrova kancelář tak získala podíl na zakázce dosahující až 60 milionů korun a to právě v době, kdy se na ministerstvo opět vrátil Pavel Škvára. Na administraci zakázky se podílela AK Jansta figurující například v kauze zmanipulovaného tendru brněnského dopravního podniku na tramvaje v hodnotě 6 miliard korun či předražených externích právních služeb pro Ministerstvo dopravy (4 právní kanceláře za 4 50 milionů korun). iDNES.cz, [online]. 2009-03-19 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/prima-kseft-pro-exministra-nemce-vymahanim-mytneho-k-milionum-pb9/domaci.aspx?c=A090318_215039_domaci_anv; Aktuálně.cz, 28.5.2012; Hospodářské noviny [online]. 2008-09-15 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-27620800-rebiceknajal-tajne-pravniky Personální politika státu ve společnostech strategického významu

Strana 32 / 34

působili oba v resortu průmyslu a obchodu vedeným ministrem Martinem Kocourkem, jejich přestup do zemědělského resortu týdeník Ekonom popsal jako cílený nenáhodný krok.35 Server Aktuálně.cz uvedl, že podle informací z více zdrojů podpořil Ivo Rittig v konkurzu na post generálního ředitele podniku Lesy České republiky Ing. Michala Gaubeho, ekonomického ředitele tohoto podniku. Jméno tohoto manažera Lesů České republiky je spojeno s kauzou vyhlášení konkurzu nad Unionbankou. Případ je zajímavý názorovým rozštěpením tehdejšího představenstva společnosti, kdy se dva členové představenstva podepsali pod návrh na vyrovnání s věřiteli (chránící banku od konkurzu), aby několik hodin poté jiní dva členové představenstva podali návrh na vzetí firmy do konkurzu. Vysoce nestandardní byl celý průběh konkurzu. Valná hromada údajně rozhodla o změně jména a přesídlení společnosti do Mostu. Později se ukázalo, že v celé záležitosti této valné hromady figuroval celý soubor falšovaných dokumentů, na jejichž základě prokazoval advokát právo zastupovat hlavního akcionáře i banku. Přesídlením do Mostu se společnost dostala do gesce „konkursního soudce“ Jiřího Berky napojeného na organizovaný zločin. Ten s překvapivou rychlostí přijal vyhlášení konkurzu, čímž nad společností ztráceli kontrolu dosavadní majitelé. Poté, co se ukázalo, že došlo k falšování dokumentace, Berka konkurz zrušil. Právě případ Unionbanky ale vedl k rozkrytí „konkursní mafie“ okolo soudce Berky a k jeho následnému zatčení v roce 2004. Role Michala Gaubeho není z dostupných veřejných zdrojů zcela jasná. Jako člen představenstva ostře oponoval pokusu o vyrovnání s věřiteli a podílel se na podání žádosti o konkurs. Jeho podpis se měl podle zpráv některých médií údajně objevit i na falšovaných listinách, to ale Gaube odmítal a ve věci podal trestní oznámení. Za své jednání byl hlavním akcionářem odvolán z představenstva Unionbanky. Není známo, že by byl vůči Gaubemu vyvozován jakýkoli trestně právní postih v dané záležitosti.36 Michal Gaube se v roce 2012/2013 účastnil (aktuálně zrušeného) konkurzu na funkci generálního ředitele společnosti Lesy České republiky. V současném nestandardním stavu, kdy vláda zrušila rozeběhnuté výběrové řízení a obsazení funkce generálního ředitele současně nebylo prozatím nijak řešeno, řídí společnost Michal Gaube. V orgánech sledovaných společností nalézáme rovněž osoby údajně spojené s dalším významným kontroverzním lobbistou Ing. Pavlem Dlouhým, mediálně známým rovněž jako „kníže z Hluboké“. V případě dozorčí rady společnosti ČEPRO, a.s. se jedná o regionálního politika ODS Ing. Zdeňka Blažka, v managementu Lesů České republiky bylo o možném spojení spekulováno u Ing. Zdeňka Cáby. Zmíněné případy představují pravděpodobně jakousi špičku ledovce. Z méně viditelných úrovní lze jmenovat člena dozorčí rady Lesů České republiky PhDr. Roberta Knoblocha. Jedná se o zámožného podnikatele působícího na Přerovsku, předsedu Regionální rady a člena Výkonné rady ODS. Zámožný podnikatel 35

„Pro Škváru a Jindru je tak po Bártově vyhazovu Rittiga z dopravy zemědělství druhým resortem, kde zakoušejí podstatně vstřícnější zacházení. „Vtrhli tam jako velká voda,“ řekl týdeníku Ekonom o příchodu Rittigových „farmářů“ jeden z vysokých úředníků Ministerstva zemědělství, jenž je zevrubně obeznámen i se zákulisním děním. Agrární resort má přitom pro lobbisty velmi slušný potenciál. Nejenže zadává nejrůznější zakázky, ale patří mu například lukrativními nemovitostmi vybavený Pozemkový fon d nebo obří státní firma Lesy ČR, kde právě nyní probíhají speciální tendry na lesnické práce v hodnotě desítek miliard korun.“ Ekonom [online]. 2011-10-31 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-53381980-lide-lobbisty-rittigazacali-farmarit 36

IDNES.cz [online]. 2003-04-14 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/vedeni-unionky-navrhlo-zivot-i-smrt-d7n-/ekoakcie.aspx?c=A030414_123048_ekoakcie_KLU; Hospodářské noviny [online]. 2003-04-4 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-12600780; IDNES.cz [online]. 2003-04-04 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/soudce-zastavil-konkurz-union-banky-dvl-/ekoakcie.aspx?c=A030404_103523_ekoakcie_ven; iHNed.cz [online]. 2003-04-17 [cit. 2013-07-18]. Dostupné z: http://ihned.cz/c4--12664940-000000_d Personální politika státu ve společnostech strategického významu

Strana 33 / 34

vlastnící některé místní herny či kasina se stal významným sponzorem ODS. Z Přerovska přišlo straně bezkonkurečně nejvíc sponzorských prostředků z celé republiky, v letech 2010–2012 šlo o 20 milionů korun. Dary byly rozděleny do desítek příspěvků, které však vedou k samotnému Knoblochovi či jeho firmám (5,5 milionu ve zmíněném období). Další peníze pochází podle médií od Knoblochových obchodních partnerů a jejich společností často napojených na hazardní byznys. Hospodářské noviny k tomu konstatovaly: „Ještě v roce 2010 byl klíčovým mužem ODS na Olomoucku exministr vnitra Ivan Langer. Poté, co jej ale voliči vykroužkovali ze sněmovní kandidátky, se postupně stáhnul ze stranických funkcí. Vliv si ale uchoval. Otázkou proto je, zda je Knobloch skutečně novým Ivanem Langerem, jak se o tom hovoří, nebo spíše Langerovou figurkou (která se možná postupně emancipuje).“37

9. ZÁVĚR Nezbytná proměna vlastnické politiky státu nemůže být efektivně provedena bez změny interních norem, zavedení transparentních způsobů zadávání i zveřejňování jednotlivých kontraktů, či bez proměny personální politiky. Výše demonstrovaný způsob nominací do dozorčích orgánů i managementu strategických společností nepředstavuje pouze problém „trafik“ pro aktivní či bývalé politiky (jak je mnohdy zjednodušeně vnímán tento problém širší veřejností) ani pouhou otázku ekonomických škod způsobených neodborným postupem či nedostatečnou kontrolní činností dozorčích orgánů. Patrně ještě významnější aspekt představuje cílené mocenské obsazování pozic v jednotlivých společnostech. Tento proces nevyhnutelně vede k pokusům o vyvádění veřejných prostředků prostřednictvím rozsáhlých kontraktů či majetkových přesunů. Poměrně jasně to demonstruje situace ve společnosti Lesy České republiky, která v minulosti postupně vykázala veškeré varovné symptomy – kontroverzní zakázky v řádech stovek milionů korun udílené z pozice monopolního zadavatele bez výběrového řízení, odborný i politický boj o způsob prodeje dřeva s ohledem na jeho transparentnost a kontrolu (spor o efektivnost metody prodeje dřeva OM versus P), výrazná personální nestabilita managementu podniku (jmenování posledního generálního ředitele bylo páté za dobu 7 let, aktuálně je podnik bez stálého generálního ředitele a výběrový konkurz byl zrušen), nestabilita na trhu s dřívím ohrožující existenčně menší dřevozpracovatele a konečně i aféry jako odposlechy vedení firmy. Analýza vytvořená sdružením Naši politici o. s. v rámci projektu Rekonstrukce státu usiluje o zachycení základních trendů personální politiky států na základě konkrétních dat. Analytický monitoring orgánů 5 strategických státních společností probíhal v rozmezí jara až léta 2013. Těsně před dokončením této zprávy eskaloval problém zmiňované personální politiky státu do trestně-právní roviny a otevřel společenskou diskuzi nad otázkou role politické sféry vůči státem vlastněným společnostem. Tato analýza shrnující některé měřitelné aspekty personální politiky státu vůči veřejným společnostem tak nabízí zpracované údaje ke stavu státních společností jako jednu z potenciálních bází, na nichž lze tuto diskuzi vést.

37

Parlamentní listy.cz 11. 5. 2012 Personální politika státu ve společnostech strategického významu

Strana 34 / 34

PERSONÁLNÍ POLITIKA STÁTU VE SPOLEČNOSTECH STRATEGICKÉHO VÝZNAMU

Recommend Documents