Personální politika státu ve strategických státních společnostech

Personální politika státu ve strategických státních společnostech 2010-2015 Personální politika státu ve strategických státních společnostech 2010 – 2015

Naši Politici o. s. 2015

.

1

Personální politika státu ve strategických státních společnostech 2010-2015

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.

Podpořeno Nadací Vodafone v rámci programu Rok jinak.

2


Obsah:

3

1.

Monitoring: 3 vlády, 8 strategických společností, 151 nominací

4

2.

Vlády a jejich změny v dozorčích radách

4

2. 1. Sobotkova vláda: Nejvíce změn

5

2. 2. Rusnokova vláda: Nejvyšší tempo změn

5

2. 3. Nečasova vláda: Nejvíce politiků

5

2. 4. Faktory ovlivňující míru politického zastoupení v dozorčích radách

6

2. 5. Politizace dozorčích rad zůstává nevyřešena

6

3.

Úředníci v dozorčích radách

7

4.

Neprůhledná doprava – příklady z nominační praxe státu

7

5.

Vládní výbor pro nominace

8

5. 1. Nominační kritéria porušena už při samotném vzniku vládního výboru

8

5. 2. Výbor ověřuje odborné znalosti kandidátů…

9

5. 3. … ale o jejich předchozí působení se příliš nezajímá

9

5. 4. Zájem o minulost nominantů? Další příklady z praxe výboru

11

5. 5. Proces nominací zůstává skryt před veřejností

11

6.

12

Ústup od zákona pro nominace


Personální politika státu ve strategických státních společnostech 1. Monitoring: 3 vlády, 8 strategických společností, 151 nominací Nevládní organizace Naši Politici podrobila analýze personální politiku státu v osmi strategických státních podnicích ve třech různých obdobích. Monitoring se soustředil na obsazování představenstev a dozorčích rad u podniků: Český Aeroholding, a.s., MERO ČR, a.s., ČEZ, a. s., České dráhy, a.s., ČD Cargo, a.s., Letiště Praha, a. s., Lesy České republiky, s.p., ČEPRO, a.s. Pro monitoring byla zvolena období: 13.7.2010 – 13.7.2011; 10.7.2013 – 29.1.2013 a 29.1.2014 – 29.1.2015. Datace odpovídá prvním roku kabinetů Petra Nečase a Bohuslava Sobotky a 6,5 měsíčnímu období vlády Jiřího Rusnoka. Ve sledovaných obdobích bylo vládami do monitorovaných podniků nominováno 151 nominací.

2. Vlády a jejich změny v dozorčích radách

Personální výměny v prvním roce vlády 2.1 Sobotkova vláda: Nejvíce změn Z analýzy vyplývá, že Sobotkova vláda provedla nejrazantnější obměnu členů dozorčích rad a představenstev. V představenstvech a dozorčích radách sledovaných státních podniků provedla 62 personálních změn, oproti tomu Nečasův kabinet stihl ve sledovaných podnicích za první rok „jen“ 55 personálních nominací, Rusnokova vláda 34 za necelých 7 měsíců své vlády.

55

62 34

Nejvyšší počet personálních změn připadajících na Sobotkovu vládu ilustruje Nečasova vláda Rusnokova vláda Sobotkova vláda zlom v příchodu koalice levice, zbrusu nového hnutí a strany načas odstavené od vládní moci. Odhlédnuto od přechodné vlády Jiřího Rusnoka (všechny nominace členů politických stran sice z levicového spektra, nicméně

4


v minimálním celkovém počtu), tak množství změn vystihuje přesun těžiště vládní moci z pravého na středolevý sektor i příchod nových politických elit. Při posuzování míry změn je nezbytné vzít v úvahu existenci Vládního výboru pro nominace. Skutečnost, že veškeré nominace dozorčích rad prochází od dubna 2014 přes tento orgán, nepochybně vede ke zpomalení procesu personální obměny. 2.2 Rusnokova vláda: Nejvyšší tempo změn Ve srovnání s výše uvedeným je ovšem pozoruhodná především výkonnost Rusnokovy přechodné vlády. Pokud by měl pro svou vládu celý rok a udržel své nastolené tempo výměn, byl by právě Rusnokův kabinet rekordmanem personálních změn. Jednalo se přitom o přechodnou úřednickou vládu bez politického mandátu. 2.3 Nečasova vláda: Nejvíce politiků Z analýzy sdružení Naši Politici vyplývá, že u dozorčích rad sledovaných podniků je více než třetina jejich nových členů spojena s některou politickou stranou. Ze srovnání vychází tentokrát ovšem jako rekordman Nečasův kabinet. Mezi jeho nominanty dozorčích rad zástupci politických stran dokonce převládali (56%), Rusnokův úřednický kabinet naopak k takovým nominacím sahal minimálně (12%).

Nečasova vláda ostatní 44%

polit. strany 56%

Rusnokova vláda

Sobotkova vláda

ostatní 88%

ostatní 66% polit. strany 12%

5

polit. strany 34%


Poznámka: Kategorii „zástupce politické strany“ definujeme jako osobu, která a) zastává/la politickou funkci; b) je členem strany; c) osobou napojenou na politickou stranu (poradce, stranický expert např. vyjednávající za politickou stranu, formulující její program, byť nečlen). 2.4 Faktory ovlivňující míru politického zastoupení v dozorčích radách Za poklesem politických nominací současné koalice stojí pravděpodobně kombinace několika faktorů, které není možné jednoznačně kvantifikovat. Nepochybně zde sehrála pozitivní roli existence Vládního výboru pro nominace, jakkoli výbor funguje nedostatečně. Nutnost prokazovat odborné znalosti eliminuje snadnou nominaci motivovanou především politickými zásluhami. Tento vliv je patrný na příkladu nominací do společností, které proběhly ještě před vznikem výboru1 či nominací nespadající pod gesci výboru2. K pozitivním faktorům lze počítat systematický lobbing Rekonstrukce státu, medializaci problematiky „trafik“ ve státních společnostech i skutečnost, že pád vlády Petra Nečase se odehrál právě v souvislosti s tímto problémem. 2.5 Politizace dozorčích rad zůstává nevyřešena Problém politických nominací však vyřešený není. Rekonstrukce státu na základě zahraničních zkušeností prosazuje omezení politického vlivu na 1/3 členů dozorčích rad. Vláda, ani Ministerstvo financí spravující většinu státních společností, ani Vládní výbor pro nominace však nemá stanovenou žádnou koncepci řídící otázku míry zastoupení politiků má v dozorčích radách. Toto hledisko není zohledňováno, míra politického zastoupení se odvozuje od politiky uplatňované jednotlivými nominačními orgány (ministerstva). V některých společnostech zůstává vysoké politické zastoupení jako pozůstatek přechozích garnitur3. Je relevantní zmínit otázku reforem dozorčích rad směrem k posílení jejich 1

Ještě před fungováním vládního výboru pro nominace byly urychleně obsazeny dozorčí rady Českých drah a ČD Cargo. Do těchto dozorčích rad (krom výrazných zásahů do představenstev obou podniků) bylo jmenováno celkem 9 osob. Některé z nich byly do funkcí zvoleny doslova několik dnů před vyhlášením vzniku vládního výboru pro nominace. Nepřekvapí tak ani vysoké zastoupení politiky – z těchto 9 nominací bylo 5 osob spojeno s konkrétní politickou stranou. 2

Mimo dosah vládního výboru pro nominace nezůstávají jen představenstva, ale i dozorové instituce orgánů typu Správy železniční dopravní cesty. Správní rada je kompletně obsazena politiky. 3

6

Například společnost Povodí Vltavy: 9 členů dozorčí rady, z toho 4 zástupci politických stran.


pravomocí, tak jak to dlouhodobě požaduje odborná veřejnost. Zároveň je však varováno před tím, aby byly posíleny dozorčí rady se silným vlivem politiků. Depolitizace tedy představuje nezbytný první krok k zvýšení efektivity a dozorčí funkce rad.

3. Úředníci v dozorčích radách 3.1 Odborníci doporučují méně úředníků a více manažerů Úředníci ministerstev tvoří podstatnou část dozorčích rad, jejich přítomnost je s ohledem na vlastnické zájmy státu logická. Problematické je však již jejich množství, na které upozorňoval tzv. Kulhánkův audit dozorčích orgánů státních společností v roce 2010. Audit doporučoval snížit neúměrně vysoký počet úředníků ve prospěch profesionálů ze soukromé sféry s manažerskou zkušeností. S tím ovšem souvisí otázka, zda výrazné zastoupení úředníků v dozorčích radách neilustruje zároveň, nakolik jsou široké možnosti politiků k snadnému ovlivňování státem vlastněných společností. Někdejší premiér Petr Nečas obhajoval roli úředníka v orgánech firem s tím, že „jeho výhoda je, že ho můžete odvolat z funkce"4 3.2 Úředníci ale zůstávají Nevládní organizace Naši Politici podrobně mapovala personální politiku státu na vzorku 5 strategických státních společností v letech 2006 – 20135. Podíl úředníků byl spočítán na 26% členů dozorčích rad. Vysoký podíl úředníků na obsazování dozorčích rad zůstal zachován i v následujícím období. Ze všech nominací do dozorčích rad: Nečasova vláda - 33% ; Rusnokova vláda: 58%; Sobotkova vláda: 26% úředníků

4 5

7

http://ekonomika.idnes.cz/v-dozorcich-radach-statnich-firem-nemaji-sedet-urednici-ukazal-audit-1ic- /ekonomika.aspx?c=A100518_191616_ekonomika_abr http://www.nasipolitici.cz/cs/kauzy/detail/103-stat-chce-vylepsovat-sve-dozorci-rady-jaka-je-soucasna-praxe


4. Neprůhledná doprava – příklady z nominační praxe státu Zvláštní pozornost zaměřily nevládní organizace Naši Politici a Dopravní federace na oblast dopravy. "Dopravní investice v Česku trpí chronickými, dlouho neřešenými problémy. Situaci rozhodně neulehčí, pokud vláda nezačne svou personální politiku v této oblasti lépe promýšlet," uvádí Alena Vondroušová z Dopravní federace. Sdružení Naši Politici ve své analýze poukázalo na některé problematické případy:

8



V dozorčí radě Českých drah podle zjištění sdružení Naši Politici například zasedá Ing. Vojtěch Kocourek (ČSSD), přičemž firma SEŽEVREKO spoluvlastněná jeho synem a její dceřiné společnosti SEŽEV-facility a JICOM získávaly zakázky také od Českých drah. Ve vážném riziku střetu zájmů se Kocourek ocitl již v minulosti, když tatáž firma získávala klíčové zakázky od Správy železniční dopravní cesty, kde Kocourek působil jako náměstek.



Do dozorčí rady Povodí Labe byl nominován Ing. Miroslav Šefara, jenž byl v minulosti na hodinu odvolán z postu ředitele Ředitelství vodních cest kvůli zadání předražené a Evropskou unií kritizované zakázce na vybudování zvedacího mostu na Labi v Kolíně.



Správní radu Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) obsadily vládní strany, všech 6 členů rady jsou politici. Jen za rok 2014 zadala SŽDC veřejné zakázky za více než 23 miliard korun.



Některé problémy naopak pravděpodobně zůstávají neřešeny. Podle informací zveřejňovaných státní společností ČD Cargo stále zasedá ve výboru pro audit Mgr. exposlanec ODS Mgr. Oldřich Vojíř PhD. Ačkoliv zákon o střetu zájmů zakazoval politikům pobírat odměny za členství v dozorčích radách státních podniků, zkoušel si ponechat si s pomocí právní kličky odměny ve výši 300 tisíc korun ročně.



Neznámé není ani jméno Vojířova kolegy z výboru pro audit ČD Cargo, Libora Joukla. Náměstek hejtmana kraje Vysočina, čelí aktuálně trestnímu stíhání v souvislosti se zakázkou nákupem sypačů pro krajský úřad.


5. Vládní výbor pro nominace 5.1 Nominační kritéria porušena už při samotném vzniku vládního výboru Při založení Výboru pro vládní nominace přislíbil premiér Sobotka, že jeho prostřednictvím vláda bude garantovat, že do dozorčích rad budou nominováni lidé, „ kteří jsou kompetentní, kteří jsou odborně způsobilí, kteří jsou bezúhonní a kteří nejsou ve střetu zájmů.“ 6 Nevládní organizace Frank Bold a Naši Politici byly vzápětí nuceny poukázat na to, že tento příslib nebyl dodržen ani při složení samotného výboru. Členka výboru Lenka Jirsa Pavlátková se profilovala výhradně jako úřednice a na rozdíl od zbylých členů postrádala jakoukoli zkušenost z výkonného či dozorčího orgánu společnosti se soukromou či veřejnou účastí. Další člen výboru, Jiří Nováček byl úzce spojen s kontroverzním vysokým úředníkem Miroslavem Elfmarkem a kauzou netransparentní veřejné zakázky za 275 milionů korun. Po pouhém týdnu byl Nováček z funkce ve výboru stažen7 a teprve v jeho nástupkyni výbor skutečně získal zkušeného personalistu.

5.2 Výbor ověřuje odborné znalosti kandidátů… Od zahájení činnosti 17. 4. 2014 se výbor zabýval 91 nominacemi (u 9 osob nominace do více dozorčích rad) a vydal 103 doporučujících a 5 nedoporučujících stanovisek. Fungování výboru do určité míry přispělo ke zlepšení nominační praxe, protože jeho prostřednictvím stát poprvé veřejně formuloval své požadavky na předpoklady kandidátů dozorčích rad.

6

http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/tiskova-konference-po-jednani-vlady--17-brezna-2014-116810/ Nevládní organizace Naši Politici upozornila na problematické aspekty minulosti jednoho z členů nově ustaveného výboru Ing. Jiřího Nováčka. Tento úředník v minulosti působil jako předseda dozorčí rady společnosti SCIENTIS – EU a.s vlastněné kontroverzním úředníkem Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Miroslavem Elfmarkem. Tato společnost figurovala v kauze netransparentní veřejné zakázky za 275 milionů korun přidělené bez výběrového řízení agenturou Czechinvest (podřízena MPO, zaměřena na strukturální fondy, tedy oblast, za níž na MPO zodpovídal Miroslav Elfmark) v jednacím řízení bez uveřejnění. Po zveřejnění upozornění na tyto skutečnosti (např viz: http://echo24.cz/a/wuEJe/babis-narychl...uje-kadroveho-urednika-kvuli-skraloupu) Ministerstvo financí Nováčka z Vládního výboru pro nominace po pouhém týdnu ve funkci odvolalo s oficiálním vysvětlením, že pro práci ve výboru by byl příliš zaneprázdněn. 7

9


5.3 … ale o jejich předchozí působení se příliš nezajímá Jak vyplývá ze zápisů jednání výboru, nominační proces ale zůstal v řadě ohledů polovičatý. Kandidáti jsou dotazováni na své vize, odborné znalosti a předchozí působení. Kvalitě a výsledkům dosavadní činnosti, bezúhonnosti kandidátů i možnému střetu zájmů však výbor zřejmě věnuje výrazně méně pozornosti. To se projevilo hned při prvním pohovoru při jednomyslném schválení Mgr. Stanislava Eichlera do dozorčí rady Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s.

5.4 Výbor přehlédl trestní stíhání nominovaného Výbor při nominaci Stanislava Eichlera přehlédl, že dotyčný byl v té době trestně stíhán pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Výbor sice poté začal od kandidátů vyžadovat čestné prohlášení o nezahájení trestního stíhání (do centrální evidence trestně stíhaných osob nemá přístup), zápisy jednání výboru však ukazují přetrvávající nedostatečný zájem o předchozí působení kandidátů – viz následující případy (5.4).

5.5 Veřejně nedostupná zpráva, tvrdí Úřad vlády o rok staré zprávě známé z médií Úřad vlády ČR se ohradil proti informaci organizace Naši Politici o nominaci Stanislava Eichlera prezentované jako důkaz toho, že výbor nesleduje minulost kandidátů a uvedl, že …“ trestní stíhání Stanislava Eichlera nebylo veřejně dostupnou informací.“8 Organizace Naši Politici však byla nucena konstatovat, že tvrzení, že trestní stíhání Stanislava Eichlera nebylo veřejně dostupnou informací, není pravdivá a prokázala,

8

Úřad vlády ČR vydal 20.1.2015 prohlášení k článku na serveru aktualne.cz dne 19. ledna 2015 s názvem „Trafiky pro kamarády ministrů neskončily, tvrdí aktivisté“. V tomto prohlášení označil některé informace z článku za „nepřesné a zavádějící“. Nevládní organizace Naši Politici jakožto autor tiskové zprávy z 19.1.2015, na jejímž základě byl článek na serveru aktualne.cz vydán, konstatovala, že nemůže nést odpovědnost za autorský text serveru aktualne.cz, zároveň je však nucena trvat na faktické přesnosti jimi vydané tiskové zprávy.

10


že tato informace byla veřejně dostupná více než rok před Eichlerovou nominací. Pokud by se Vládní výbor pro nominace skutečně zajímal o minulost Stanislava Eichlera, jak tvrdil Úřad vlády, musela by mu tato informace být včas známa. 9

5.6 Zájem o minulost nominantů? Další příklady z praxe výboru Výbor jednomyslně doporučil nominaci Ing. Tomáše Vrby do dozorčí rady Lesy ČR, s.p., aniž by se v zápisu objevila jediná poznámka k otázce možného střetu zájmů – společnost, v níž předtím Vrba působil, vedla s Lesy ČR soudní spor o miliardové pohledávky10. Zápis z projednávání kandidatury Mgr. Jakuba Hodináře nepotvrzuje, že by se výbor zajímal o okolnosti, za kterých musel opustit v roce 2013 správní radu Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC). Vláda přitom tehdy odvolala 4 ze 7 členů rady, protože přes nesouhlas ministra schválili navýšení již tak velmi vysokých odměn tehdejšího managementu11. Zůstává otázkou nakolik proklamovanému kritériu „bezúhonnosti“ odpovídá nominace JUDr. Ing. Roberta Szurmana (do dozorčí rady Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s.), který se ocitl na seznamu tzv. „rychlostudentů“ plzeňské právnické fakulty sestaveném vyšetřovací komisí v roce 201012.

9

Zápis z jednání výboru je datován na 17.4.2014. Média o trestním stíhání Stanislava Eichlera přitom informovala již v únoru 2013. Namátkou: Bývalé vedení kraje má velký problém. Devět politiků obvinila policie (zpravy.iDNES.cz - 8.2.2013); Zastupitelstvo Libereckého kraje opouštějí tři lidé z kauzy odměn (denik.cz - 12.2.2013); Českolipská nemocnice chce neoprávněně vyplacené odměny vymáhat (tydenvlk.cz - 13.2.2013); Krajští politici si přihrávali miliony do vlastních kapes, tvrdí zpráva (liberec.iDNES.cz 12.3.2013); Historický proces v Liberci. Bývalá krajská vláda stanula před soudem (liberec.iDNES.cz - 26.3.2014); Liberečtí politici sobě (Euro - 31.3.2014) 10

Tomáš Vrba původně působil ve zkrachovalé společnosti Less & Forest. Tato firma Lesy ČR žalovala o 4,2 miliardy korun, státní podnik evidoval naopak pohledávku vůči Less & Forest ve výši 1,3 miliardy. Vrba později odešel na pozici jednatele společnosti Lesy města Prostějova (LMP), insolvenčního řízení se však účastnil. LMP byly nominovány do věřitelského výboru a Vrba zde společnost zastupoval. Proti takovému postupu podnik Lesy ČR razantně protestoval, výbor byl po třech měsících vyměněn. http://ekonomika.idnes.cz/slozeni-dozorci-rady-lesu-cr-di0-/ekoakcie.aspx?c=A141021_095706_ekoakcie_neh 11

http://www.ceskapozice.cz/byznys/perso...yhodil-vlivne-lidi-i-bosse-ods-jurecka O kauze předraženého nájmu kanceláří pro úředníky, pod níž byl na Ministerstvu školství podepsán Jakub Hodinář, naopak výbor ještě nemohl mít informace – zveřejněna byla krátce po Hodinářově nominaci: http://www.novinky.cz/krimi/351206-policie-si-posviti-na-predrazeny-najem-kancelari-pro-uredniky.html 12

Robert Szurman neuměl přesvědčivě vysvětlit, jak bylo možné, že posudek jeho diplomové práce vznikl dříve, než byla vyhotovena. http://www.parlamentnilisty.cz/politika/vlada/Plzenska-prava-O-titul-muze-prijit-dalsich-70-rychlostudentu-163321

11


„Nevím, zda není chyba už v samém nastavení fungování výboru. Ten se soustředí na ověřování odbornosti, jinak je tendence předchozí působení kandidátů spíše přehlížet. Přitom právě výsledky kandidáta v předchozí funkci mohou o jeho kvalitách vypovídat mnohem více než dokonale připravené CV a osobní prezentace,“ konstatuje Michal Voda, analytik nevládní organizace Naši Politici. 5.7 Proces nominací zůstává skryt před veřejností Výbor zveřejňuje zápisy z pohovorů s jednotlivými kandidáty. Zápisy však ve skutečnosti neobsahují žádné konkrétní informace, výbor v nich pouze konstatuje, že otázky odbornosti kandidáta či vize jeho působení v dozorčí radě byly probrány. Například ze zápisu z pohovoru s bývalým ředitelem ROP Střední Čechy JUDr. Tomášem Novotným, PhD. není možné zjistit, zda vůbec došlo na otázku zastavení proplácení dotací Evropskou komisí. K tomu bylo přikročeno poté, co auditoři Evropské komise zjistili případy netransparentního výběru pomocí losování, diskriminačních kritérií či neoprávněného vyloučení nejnižší nabídky 13. Zápis z výboru se omezuje na konstatování: „diskutovaly se také největší pracovní úspěchy nominanta, rozhovor se vedl i ohledně jeho potenciálních neúspěchů.“14 Zápisy výboru de facto postrádají praktickou výpovědní hodnotu, veřejnost tak o nominačním procesu žádné podstatné informace nemá.

6. Ústup od zákona pro nominace V lednu 2015 informovala média o ústupu vlády z původního záměru na vytvoření speciálního zákona pro nominace do dozorčích rad státem vlastněných společností. Závazné standardy nominací slibuje Programové prohlášení vlády a počítal s ním legislativní plán pro rok 2014. K předložení příslušné legislativy nedošlo, v plánu na rok 2015 se tento závazek již neobjevil. Absence zákonem zajištěných požadavků umožňuje, aby jakákoli nová garnitura snadno systém mohla změnit – nelze tedy hovořit o vytvoření transparentního stabilního nominačního systému.

13 14

12

http://www.financninoviny.cz/zpravy/unijni-audit-stredoceskeho-programu-se-zminuje-i-o-losovackach/1030633 http://www.vlada.cz/assets/ppov/personalni-nominace/zapisy-z-jednani/zapis-v-r--Novotny.pdf


Bližší informace o analýze poskytne: Michal Voda 777 022 577 [email protected]

13

Personální politika státu ve strategických státních společnostech

Recommend Documents