© Projekt Odyssea, www.odyssea.cz
Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ B) Téma oborové
Nepřímá řeč
Vzdělávací obor
Anglický jazyk
Ročník
Kvarta (čtvrtý ročník osmiletého studia)
Časový rozsah
2 navazující hodiny
Hlavní oborové cíle (tj. cíle vázané na očekávaný výstup vzdělávacího oboru a na odborné učivo oboru)
1. Žák si vyzkouší převyprávět příběh s využitím nepřímé řeči. 2. Žák si procvičí vhodné slovesné časy.
Téma OSV
Poutavě prezentujeme své referáty. (č.22)
Tematický okruh OSV
Komunikace
Číslo blízké lekce OSV
8.10
Hlavní cíl/e OSV, které chceme během vyučování naplnit.
1.Žák si vyzkouší vystoupit s ústním projevem před ostatními. 2. Žák si vyzkouší základní způsoby, kterými lze učinit projev poutavějším pro posluchače.
Stručný popis plánovaného vyučování (nejvýše třemi větami).
Žáci si ve dvojicích přečtou a převyprávějí 2-3 krátké texty. V následné diskuzi (ve skupinách a pak v celé třídě) stanoví 5-8 způsobů,kterými lze projev učinit poutavější. Poté si ve skupinách přečtou delší text a převyprávějí jej s tím, že si ověří dodržení stanovených způsobů závěrečnou reflexí. 1. Co pro nás bylo nejjednodušší při projevu?
Základní otázky pro reflexi se žáky (pouze k cílům OSV).
2. Co se nám při projevu dařilo? 3. Co naopak bylo pro nás nejobtížnější, nepříjemné? 4. Co bychom měli při příštím projevu zdokonalit, čeho se vyvarovat?
Autor přípravy, škola
PhDr. Jitka Cihelková, Gymnázium Litoměřická 726, Praha 9
Závěrečná reflexe uskutečněného vyučování Co se mi osvědčilo během vyučování (co fungovalo, z čeho jsem měl/a radost). S jakými problémy (překvapeními, obtížemi) jsem se během vyučování setkal/a a jak jsem na ně reagoval/a. Co bych příště udělal/a jinak.
Podařilo se vést reflexi v cizím jazyce, fungovala práce ve skupinách i dvojicích.
Podrobná příprava na vyučování Pomůcky • •
Texty A,B,C (Příloha 1) Texty 1, 2, 3 (Příloha 2)
První vyučovací hodina Oznámení tématu a cílů vyučování a jejich zápis na tabuli (5 minut) Vzájemně se pozdravíme, učitel sdělí žákům téma a cíle vyučování, jeden ze žáků zapíše na tabuli, učitel si ověří, zdali žáci dostatečně porozuměli po stránce jazykové (Can you tell us what we are going to do today?) Zcitlivění žáků na téma (5 minut) Zeptáme se žáků: Proč je důležité se snažit o to, aby náš ústní projev byl co nejpoutavější? Necháme žákům prostor, aby ve dvojicích vyjádřili svůj názor a zapsali si jej do sešitu. Diskuze ve skupině (5 minut) Po zapsání do sešitů si každá dvojice najde další a následně ve čtyřčlenných skupinách žáci diskutují a porovnávají své názory. Učitel prochází mezi nimi a sleduje práci jednotlivých skupin. Stanovení základních způsobů k dosažení poutavějšího projevu (10 minut) Na základě výsledků debat ve skupinách a v rámci celé třídy stanovíme spolu se žáky základní způsoby, kterými lze učinit projev poutavější. Zapisujeme je stručně a výstižně na tabuli, žáci si je zapisují do sešitů, vše samozřejmě v anglickém jazyce. Procvičení jednoduchou aktivitou (10-15 minut) Rozdáme žákům jednoduché texty (příloha č. 1), každý z nich si pak vybere jeden z nich a vzájemně ve dvojicích si žáci převyprávějí jednotlivé příběhy a současně si navzájem ověřují, zdali si vyzkoušeli dodržet jednotlivá pravidla či způsoby k dosažení poutavějšího vyprávění. Reflexe aktivity (5-10 minut) Reflexi provedeme formou škály (např. žáci se usmějí, zamračí, tváří se neutrálně), ptáme se žáků: Jak moc nám bylo příjemné/nepříjemné udržovat oční kontakt? Jak moc bylo pro nás jednoduché/těžké mluvit dostatečně hlasitě? Jak se nám dařilo/nedařilo mluvit stručně a srozumitelně?
Druhá vyučovací hodina Vyzkoušení si převyprávění příběhu s dosažením poutavosti (20 minut) Žáci se rozdělí do skupin a každé skupině rozdáme jiný text (např.stručné obsahy kapitol z knihy, viz příloha 2). Jediným úkolem skupiny je poutavě převyprávět obsah textu ostatním žákům tak, aby byla „dodržena“ pravidla, která si žáci stanovili v předešlé hodině. Text si žáci sami ve skupině rozdělí tak, aby se během promluvy plynule vystřídali všichni ze skupiny. Postupně se tak vystoupí všechny skupiny se svým příběhem. Žáci se navzájem poslouchají a sledují současně, jak moc jsou dodržována pravidla poutavosti
kterou skupinou. Na závěr si stanoví pořadí, jak která skupina poutavě vyprávěla a proč tomu tak bylo/nebylo. Reflexe oborového cíle (5 minut) Zeptáme se žáků: Co jsme procvičili během aktivity z hlediska anglického jazyka? Které gramatické jevy nám dělaly/nedělaly problémy? Co jsme si zopakovali? Reflexe cíle OSV (15 minut) Rozdáme žákům lístečky, na které napíší anonymně tiskacím písmem: 1. Co pro nás bylo při projevu příjemné/jednoduché? 2. Co pro nás bylo nepříjemné/obtížné? 3.Co bychom příště udělali jinak/lépe? Lístečky vybereme, rozdělíme do tří hromádek, zamícháme a postupně si snímáme. Současně máme na tabuli tyto tři otázky a zapisujeme jednotlivé anonymní názory a můžeme na závěr porovnat, co se nám dařilo, nedařilo a co příště uděláme jinak. Ukončení hodiny a rozloučení (2-5 minut) Poděkujeme žákům za odvedenou práci a rozloučíme se.
Příloha č. 1 Nasruddin Stories (Texts from“Short and Sweet“ Vol.I, Penguin) A. One day Nasruddin was expecting some guests for supper, so he bought some goat´s meat for his wife to cook. When the guests had arrived, his wife served lots of vegetable dishes but no meat – she had already eaten it herself. ´Where´s the meat?´inquired Nasruddin. ´The cat ate it – all three pounds of it, ´replied his wife. Nasruddin called for some scales, then weighed the cat. It weighed exactly three pounds. ´There seems to be a slight problem,´said Nasruddin. ´If this is the cat, then where is the meat? And if this is the meat, then what has happened to the cat?´ B. One day Nasruddin made a bet with some friends that he could stay all night on a mountain-top and survive the ice and snow till morning. He took a book with him and a candle to read by and spent the coldest night he could remember on the mountain-top. In the morning, frozen to the bone, he came down and asked for the bet to be paid. ´Wait a minute,´said one of his friends, ´didn´t you take anything to keep you warm? That would be cheating.´ ´No,´said Nasruddin. ´What about a candle?´said another. ´Oh yes, I had a candle to read my book by.´ ´Sorry, you cheated, we´re not going to pay, ´said his friends. Nasruddin said nothing and went home. A few months later, he invited his friends to a special supper. Everyone sat down and waited for the food to arrive. An hour went by, then two, then three. Finally one of them asked Nasruddin where the food was. ´Perhaps we´d better go to the kitchen and see what´s happening, ´said Nasruddin. When they got there, they found an enormous cauldron of water under which a candle was burning. ´That´s funny, ´said Nasruddin. ´I can´t understand why it´s not ready yet. I put it on last night.´ C. One of his neighbours found Nasruddin scattering crumbs all around his house. ´Why are you doing that?´he asked. ´I am keeping the tigers away,´replied Nasruddin.
´But there aren´t any tigers round here, ´said the neighbour. ´That´s right, ´said Nasruddin. ´You can see how effective it is.´
Příloha č.2 Oliver Twist by Charles Dickens Born in a Workhouse There was trouble in England in the early nineteenth century. The rich people were afraid of a Revolution similar to the one that had happened in France. And they were afraid that some of their own money would be used to feed the hungry and homeless. They invented the Workhouse and built them in all the small towns. From now on, if the poor wanted help, they would have to live in the Workhouse. The meals were tiny, men were separated from women, and everyone had to work at boring, unhealthy tasks. Life was bad and many people died. Beggars were thrown in prison. Oliver´s mother had been found lying in a street of a small town. She was taken to the Workhouse.That same night, she gave birth, looked at her newborn son, and dies. So, Oliver Twist was born in a Workhouse. ´One less mouth to feed!´said the doctor, looking at the dead mother as he washed his hands. Then he went to eat a fine dinner. An Unloved and Unwanted Child On Oliver´s ninth birthday, something happened which changed his life. He had finished his tiny bowl of thin soup. He went to stand in front of the master, and said, ´Please, sir, I want some more.´ ´What, ´cried the man who served up the food. He grabbed Oliver, and hit him with a large spoon. The next day, the masters of the Workhouse decided to sell the boy who had said this terrible word ´more´. Oliver was sold for five pounds to the local undertaker as an assistant. The undertaker liked Oliver and trained him to help at the funerals, but the undertaker´s wife hated him.Soon, Oliver ran away. For seven long, cold days he walked towards London. It was daybreak, Oliver was sitting in a dooorway, cold, hungry, tired and alone. ´Hello… You look awful!´The voice came from a boy who was dressed in clothes which were too big for him. He stared at Oliver from beneath an old top-hat that balanced on his head. ´My friend called me theArtful Doder,´said the boy proudly. ´I think, you need a place to stay and some food. Come with me, I knot a nice old gentleman in London who will help you and he won´t ask for a penny.´ ´Artful Doder is a strange name, ´thought Oliver, but then he said out loud, ´Yes, please. Thank you for your help.´ ´Look, ´said the Doder, I have five pence. I will buy us some food and beer for breakfast.´ Fagin The Artful Doder led Oliver to London, and into the oldest, most crowded, and dirtiest part – nothing but small streets and alleys. Oliver was frightened. He stumbled over stinking rubbish. ´Here we are,´said his companion, ´this is the house of the nice old gentleman.´They knocked on the filthy door. ´Come in, come in, my fine boys. I am very, very glad to see you.´ It was Fagin who spoke. He was old. His face was wrinkled, his mass of red hair was dirty and knotted, and his body was thin and bent. ´Yes, come in, my dears.´When Fagin´s eyes looked at Oliver, Oliver felt horribly cold inside. But the man gave him a meal, and led him to an old mattress where he could sleep. There were other boys living in the house. A woman called Nancy and a man called Bill Sykes often visited. Bill Sykes was violent and dangerous. Oliver looked away when Sykes looked at him. ´London people are strange, ´thought Oliver. In the days that followed, he noticed that the boys always went out in the morning. When they returned, they pulled large numbers of wallets and watches out of their deep pockets. They gave these to Fagin. ´I am very pleased, my dears, ´said Fagin, smiling. But his eyes looked hard as he said, ´Are you sure, that this is everything?´ Oliver Twist was an honest boy, but he knew too little about the world to wonder where all these valuable things had come from.