POSOUZENÍ STAVU NÁPLAVŮ V OBLASTI MĚSTA TEREZÍN NA ŘECE OHŘI

POSOUZENÍ STAVU NÁPLAVŮ V OBLASTI MĚSTA TEREZÍN NA ŘECE OHŘI Miloslav Šlezingr

Abstrakt Text příspěvku je věnován problematice chodu sedimentů na dolní Ohři. Zaměřili jsme se na problematiku města Terezín, kde vznikají rozsáhlé štěrkové lavice. Tyto náplavy ohrožují jednak stabilitu opěrných zdí přesměrováním hlavního proudu, jednak snižují kapacitu koryta. Dalším problémem je postupná stabilizace náplavu přirozeným náletem a následný vznik ostrova v toku. V příspěvku je prezentován popis současného stavu a návrh řešení dané situace .

Abstract ASSESSMENT OF SEDIMENTS IN THE RIVER OHŘE (DOWN TEREZIN). The paper deals with the isme of sediment in the river Ohře. The river here formed gravel and sandy alluvial deposits. These alluvial deposits redirect water flow. Flowing water endangers the stability of the ambankment walls. Stable alluvial deposits are gradually converted into islands. That´s another problem. This paper presents a description of the current situation and propřed solution of the situation. Klíčová slova Řeka, náplav, stabilizace, sediment Key words River, alluvium, stabilization, sediment

Úvod V prezentovaném článku se zabýváme hodnocením stavu sedimentů na dolní Ohři po povodni v lednu 2011. Základním problémem zde byla otázka, zda nově formované usazeniny v toku výrazně naruší průtokový režim a především, zda je bude nutno odtěžit. Zaměříme se pouze na oblast města Terezína, kde byl vytvořen rozsáhlý náplav jednak v blízkosti jezu, dále níže po toku, kde dochází k postupné stabilizaci nánosu.

Řešení vlastní problematiky - podrobný popis stávajícího stavu hodnocených lokalit Terezín, oblast říčního km. cca 2,5. V oblasti podjezí se hned za vývarem ve střední části toku nachází rozsáhlý náplav vystupující nad okolní dno v řádech desítek cm. V době prohlídky lokality byl zaplaven vodou (viz Foto 1), avšak jasně patrný. Tento náplav není v současné době (7/2011) stabilizován buření ani náletovými dřevinami. Tvořen je střednězrnným materiálem na hranici klasifikace štěrkonosnosti toku (Výbora 1985) odborný odhad velikosti def ≈ 20 mm. Náplav je postupně rozplavován a je možné jej charakterizovat jako „putující“ (to znamená, že se v čase v závislosti na průtoku neustále mění jeho situování v toku i složení vrstev).

Foto 1. Náplav v podjezí pohyblivého jezu v Terezíně byl v době prohlídky (21.7.2011) zatopen, ovšem při pohledu z mostu jasně patrný. Výrazně problematičtější co do ovlivnění proudění v toku je náplav vytvořený přibližně 100 m pod silničním mostem, říční km cca 2,1. Náplav vystupuje nad okolní dno v řádech jednotek metrů (1 – 2 m). Jeho situování uprostřed toku rozděluje proudění v řečišti na dvě samostatné větve, přičemž hlavní proudnice (pomyslná čára spojující body s maximální rychlostí proudění) je odkloněna ke konkávnímu břehu. Zde hrozí reálné nebezpečí zahlubování dna, vzniku výmolů propagujících se ve směru proudění a kolmo na tento směr do břehové linie. Náplav je pouze v minimální míře stabilizován buření, nikoli dřevinnými porosty, bude tedy při vyšších průtocích rozplavován, přemísťován. V současné době ještě nelze hovořit o samovolně vzniklém a stabilizovaném ostrově v toku, nýbrž o náplavu. Z výsledků osobní prohlídky v tomto případě vyplývá, že ovlivnění proudnice je výrazné a přesměrování hlavního proudu může ovlivnit stabilitu levostranné nábřežní zdi.

Foto 2. Náplav ve středu koryta Ohře v Terezíně pod silničním mostem.

Problematika stability (stabilizace) náplavů Co se týká chodu sedimentů na dolní Ohři v předmětných úsecích toku, je možno konstatovat, že se zde nachází nepravidelně rozmístěné náplavy silně ovlivňované průtokem v řečišti. Poslední významnější povodeň (1/2011) byla (stejně jako řada povodní v blízké i vzdálenější minulosti) příčinou pohybu štěrkových mas a nového přetvoření náplavů v říčním korytě. Dle historických srovnání (konzultace s místními občany, porovnání historických mapových podkladů, aj.) jednoznačně vyplývá, že je pohyb splavenin v lokalitě dlouhodobě známým a pozorovaným fenoménem (obr.1). Problémy s usazováním splavenin byly řešeny i v minulosti, většinou nárazově nikoli systematicky v celých postižených úsecích.

Obr.1 Historická mapa (19. stol.) se zákresy náplavů v oblasti Žabovřesk (označeno šipkami) Laboratoř GEOINFORMATIKY UJEP, Mapy.cz 2011. Důležité je také upozornit na Farguovy zákony, na problematiku přirozené tvorby říčního koryta (Raplík a kol 1989, Šlezingr 2005, 2011) ze kterých jednoznačně vyplývá, že chod sedimentů, tedy pohyb splavenin v říčním korytě je základní přirozenou podmínkou tvorby říčního koryta. Jakýkoli zásah do přirozeného chodu sedimentů je nutno považovat za umělé ovlivnění vodního toku s následnými možnými neblahými účinky na vodoteč. Princip tvorby říčního koryta je v zásadě postaven právě na střídání větších a menších průtoků. Při větších průtocích (možno říci při průtocích nad Q1) dochází k výraznému zvyšování průtokových rychlostí (unášecí síly vody) a následnému transportu materiálu. S poklesem průtoku, tedy i rychlosti proudění transportovaný materiál sedimentuje. Vznikají tedy výmoly, které jsou následně zanášeny. Při poklesu rychlosti proudění nejdříve sedimentují velká zrna – dnové splaveniny. Ty jsou dle (Raplík a kol. 1989) charakterizovány neustálým kontaktem se dnem toku. Jsou po dně sunuty, kutálejí se či přemísťují „skokem“ U přirozených procesů nemůžeme hovořit o vyváženém a vždy rovnoměrném transportu sedimentů. Uložením určitého momentálního „přebytku“ materiálu vznikají místní náplavy.

Jejich odtěžením může dojít k následnému nedostatku materiálu, který by byl při zvýšených vodních stavech využit na pokračování průběhu přetvárných procesů v říčním korytě – byly by jím opět za poklesu průtokových rychlostí částečně zaneseny vytvořené výmoly (a zbytky zde rostoucí vegetace zvýší úživnost toku). Důležité je také rozdělení sedimentů dle zrnitosti – viz tabulka 1. Dle tohoto dělení se ve sledovaných úsecích nacházejí splaveniny tvořené od velmi hrubého štěrku (zrna o velikosti do 64 mm) až po velmi jemný písek se zrny kolem 1 mm. Přesnější složení splavenin nebylo zjišťováno, provedení zrnitostních rozborů a sestavení granulometrických křivek nebylo součástí posudku.

Tabulka 1 – zatřídění splavenin dle velikosti zrn (Raplík a kol. Úprava tokov 1989).

Závěr - návrhy vztahující se k stabilitě náplavů plynoucí s osobní návštěvy daných lokalit, prohlídky stávajících náplavů, studia historických podkladů i konzultací s odborníky mají následující podobu: 1. Nedoporučujeme odstranění (tedy odtěžení o odvoz mimo tok) materiálu, který tvoří náplavy v toku. 2. Doporučujeme přemístění části materiálu v říčním korytě, kterým je nános tvořen v těch lokalitách, kde jednoznačně dochází k přesměrování vodního proudu, což může vést k ohrožení stability břehových opevnění (především oblast náplavu pod silničním mostem v Terezíně). 3. Stávající náplavy je nutno důsledně zbavovat náletů (alespoň 2 x ročně), odstraňovat buřeň a případné naplaveniny (větve, kmeny, zahradní odpad…) a zamezit tak stabilizaci náplavu kořenovými systémy dřevin a bylin. Stabilizovaný náplav odolává větším rychlostem proudění. Při přeměně náplavu na dřevinnými porosty stabilizovaný ostrov vzniká výrazná překážka průtoku zmenšující průtočný profil toku. 4. Nově vzniklé náplavy po povodni 1/2011 nepředstavují nebezpečí ve smyslu zapříčinění místních rozlivů, pokud nebudou přirozeně stabilizovány. (Nepředpokládáme umělou, cílenou stabilizaci antropogenní činností).

Použitá literatura Šlezingr, M. Stabilizace říčních ekosystémů, 1. vydání Akademické nakladatelství CERM Brno, 353s., ISBN 80-7204-403-6 , rok 2007 Šlezingr, M: Posudek stavu náplavů na dolní Ohři po povodni 01/2011, Brno 2011 Šoltész, A. : Hydrological review of internal water drainage in the lowland regions of Slovakia. In: 7th International symposium on water management and hydraulic engineering 2001. - , 2001. pp. 123-130 Šoltész, A.: Water Management in the Medzibodrožie (Bodrogköz) Cross Border River Basin Region - Case Study. In: Water Management and Hydraulic Engineering : Proceedings of 10th International symposium./Croatia,Šibenik,4.-9.9.2007. - Zagreb : Faculty of Civil Engineering, 2007. - ISBN 978-953-6272-22-8. Šoltész, A.: The Role of Cross-Border Co-operation Programme for Water Management in Lowland Regions. In: WMHE 2009.Vol.I. : Eleventh International Symposium on Water Management and Hydralic Engineering.Ohrid,Macedonia,1.-5.9.2009. - Skopje : University Ss.Cyril and Methodius, 2009. - ISBN 978-9989-2469-6-8. - pp. 11-20 Zeleňáková, M., Švecová, A. Modelling of water quality in river station. In:Gaz, woda i technika sanitarna. SIGMA-NOT Sp. z. o.o.,Warszawa. Vol.85, Nr.11, p.73-75, 2006 Zeleňáková, M.: Vodné stavby. E-learningová podpora výučby predmetu. CD-rom. 240 s. ISBN 97880-7041-752-2 2009 Autor Miloslav Šlezingr, doc. Dr. Ing. Mendelova univerzita, LDF, Ústav tvorby a ochrany krajiny, Zemědělská 1 Brno, [email protected] VUT FAST Brno, Ústav vodních staveb, Žižkova 17, Brno, [email protected]