Rozvojový plán statutárního msta eské Budjovice v oblasti sociálních služeb na období

Rozvojový plán statutárního m sta eské Bud jovice v oblasti sociálních služeb na období 2008 - 2013

Tento projekt je financován Evropskou unií a Jiho eským krajem.

Obsah 1. Úvod …………………………………………………………………………………………….7 2. Základní charakteristika území .......................................................................................8 3. Demografie ...................................................................................................................15 3.1. Vývoj obyvatel ...............................................................................................................15 3.2. Složení obyvatel z hlediska pohlaví ..............................................................................21 3.3. V kové složení obyvatelstva.........................................................................................22 3.4. Pr m rný v k obyvatel..................................................................................................25 3.5. Natalita a mortalita obyvatelstva ...................................................................................27 3.6. Migrace obyvatelstva ....................................................................................................29 3.7. Prognóza vývoje po tu obyvatel ...................................................................................31 3.8. Rodinný stav obyvatelstva ............................................................................................33 3.9. Obyvatelstvo dle národnosti a státního ob anství.........................................................37 3.10. Obyvatelstvo z hlediska vzd lanosti .............................................................................39 4. Socioekonomické aspekty sledovaného území ............................................................42 4.1. Trh práce.......................................................................................................................42 4.1.1. Ekonomická aktivita obyvatelstva 42 4.1.2. Nezam stnanost 46 4.1.3. Nezam stnanost v eských Bud jovicích podle územn technických jednotek, aktuální údaje ………………………………………………………………………………………………….49 4.1.4. Dojíž ka za prací 61 4.1.5. Mzdová politika 62 4.1.6. Dosavadní vývoj nezam stnanosti a prognóza vývoje trhu práce 63 4.2. Domovní a bytový fond .................................................................................................65 4.3. Sociální zabezpe ení....................................................................................................71 4.3.1. Poskytování sociálních dávek 72 4.3.2. P ísp vek na pé i, aktuální údaje 75 4.3.3. D chodové zabezpe ení 78 5. Sociáln patologické jevy..............................................................................................81 5.1. Kriminalita .....................................................................................................................81 5.2. Trestné innosti páchané d tmi ....................................................................................90 6. Vybavenost obcí ...........................................................................................................92 6.1. Vybavenost obcí z hlediska dopravy.............................................................................92 6.2. Vybavenost obcí z hlediska školství..............................................................................95 6.3. Vybavenost obcí z hlediska zdravotnictví ...................................................................100 6.4. Vybavenost obcí z hlediska kultury a služeb...............................................................103 7. Supervizní posouzení úrovn sociálních služeb u vybraných poskytovatel ..............106 8. Údaje z registru poskytovatel sociálních služeb........................................................108 9. Evaluace Komunitního plánu sociálních služeb eské Bud jovice ............................126 10. Prognóza vývoje sociálních služeb na území eské republiky...................................129 11. Výsledky sb ru dat......................................................................................................134 11.1. Dotazníkové šet ení mezi obcemi ...............................................................................134 11.1.1. Nabídka sociálních služeb 135 11.1.2. Informovanost obcí o oblasti sociálních služeb 137 11.1.3. Zdroje informací o oblasti sociálních služeb pro obce 138 11.1.4. Zajiš ování informovanosti o sociálních službách mezi ve ejností 139 11.1.5. Nabídka sociálních služeb na území SO ORP B 140 11.1.6. Finan ní podpora sociálních služeb ze strany obcí 141 11.1.7. Chyb jící služby v obcích 142 2

11.1.8. Pot ebné sociální služby 143 11.2. Dotazníkové šet ení mezi poskytovateli......................................................................144 11.2.1. Sociální služby na území eských Bud jovice 144 11.2.2. Kapacita služeb 145 11.2.3. P í iny nevyužívání sociálních služeb potenciálními uživateli 149 11.2.4. Cílové skupiny poskytovatel sociálních služeb 149 11.2.5. P ístupnost sociálních služeb na území eských Bud jovic 150 11.2.6. asová dostupnost sociálních služeb 152 11.2.7. Bezbariérovost za ízení nabízejících sociální služby 153 11.2.8. Úhrady využívání sociálních služeb ze strany jejich uživatel 154 11.2.9. Místo fyzického poskytování služby 155 11.2.10. Problémy p i poskytování sociálních služeb ze strany poskytovatel 156 11.2.11. P íjmy na poskytování služby v roce 2006 a 2007 157 11.2.12. Náklady na poskytování služby v roce 2006 a 2007 158 11.2.13. Prezentace poskytovatel sociálních služeb 163 11.3. Dotazníkové šet ení mezi širokou ve ejností ..............................................................165 11.3.1. Bydlišt respondent 165 11.3.2. V k respondent 165 11.3.3. Pohlaví respondent 166 11.3.4. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území 166 11.3.5. Využívané sociální služby 167 11.3.6. Spokojenost se službami 168 11.3.7. Hodnocení využívaných sociálních služeb 169 11.3.8. Chyb jící sociální služby 170 11.3.9. Nejd ležit jší sociální služby 172 11.3.10. Zdroj informací o poskytovaných sociálních službách 173 11.3.11. Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb 174 11.3.12. Co nejvíce pom že zm nit život v obci 175 11.3.13. Nejpal iv jší sociální problémy 177 11.3.14. Plánování sociálních služeb 179 11.4. Dotazníkové šet ení - oblast poradenství....................................................................180 11.4.1. Bydlišt respondent 180 11.4.2. V k respondent 180 11.4.3. Pohlaví respondent 181 11.4.4. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území 181 11.4.5. Využívané sociální služby 182 11.4.6. Spokojenost se službami 183 11.4.7. Hodnocení využívaných služeb 184 11.4.8. Chyb jící služby 185 11.4.9. Zdroj informací o poskytovaných službách 186 11.4.10. Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb 187 11.4.11. Co nejvíce pom že zm nit život v obci 188 11.4.12. Nejpal iv jší sociální problémy 189 11.4.13. Plánování sociálních služeb 189 11.4.14. Zkušenosti se sociálním poradenstvím 190 11.4.15. Vítaná oblast pomoci v rámci sociálního poradenství 191 11.4.16. O ekávaná pomoc p i ešení problému 192 11.4.17. Napln ní o ekávání respondent v p ípad pot eby získat informace 192 11.4.18. Napln ní o ekávání respondent v p ípad pot eby promluvit si o situaci 193 11.4.19. Napln ní o ekávání respondent v p ípad pot eby praktické pomoci 193 3

11.4.20. Napln ní o ekávání respondent v p ípad pot eby zorientovat se v situaci 194 11.4.21. Napln ní o ekávání respondent v p ípad nespecifikovaných pot eb 194 11.4.22. Další o ekávání klient 195 11.4.23. Spokojenost s p ístupem poradce 195 11.4.24. Spokojenost s prost edím poradny 196 11.4.25. Další pot eby klient 196 11.5. Dotazníkové šet ení - oblast d ti a mládež .................................................................197 11.5.1. Bydlišt respondent 197 11.5.2. V k respondent 197 11.5.3. Pohlaví respondent 198 11.5.4. Po et d tí 198 11.5.5. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území 199 11.5.6. Využívané sociální služby 200 11.5.7. Spokojenost se službami 201 11.5.8. Dostupnost sociálních služeb 202 11.5.9. D ležitost jednotlivých typ sociálních služeb 203 11.5.10. Zdroj informací o poskytovaných službách 204 11.5.11. Nejvhodn jší zp sob sd lení o nabídce sociálních služeb 205 11.5.12. Co nejvíce pom že zm nit život v obci 206 11.5.13. Nejpal iv jší sociální problémy 207 11.5.14. Plánování sociálních služeb 207 11.5.15. M stský klub 208 11.5.16. Lokalita m stského klubu 209 11.5.17. D tský koutek na ú adech 209 11.5.18. Mate ská škola pro d ti s výchovnými problémy 210 11.5.19. Rozší ení prevence drogových i nedrogových závislostí 210 11.5.20. Volno asové aktivity d tí 211 11.5.21. Spln ní o ekávání 211 11.5.22. Cenová dostupnost 212 11.5.23. Okolí pro dít 212 11.5.24. Využití za ízení pro rodiny s d tmi 213 11.5.25. Nejv tší problémy pro rodiny s d tmi 214 11.6. Dotazníkové šet ení - terénní služby...........................................................................215 11.6.1. Bydlišt respondent 215 11.6.2. V k respondent 215 11.6.3. Pohlaví respondent 216 11.6.4. Využívání sociálních služeb 216 11.6.5. Využívané sociální služby 216 11.6.6. Spokojenost s využívanými službami 218 11.6.7. D vody spokojenosti s využívanými službami 219 11.6.8. D vody nespokojenosti s využívanými službami 219 11.6.9. Hodnocení využívaných služeb 220 11.6.10. Chyb jící služby 220 11.6.11. Nejd ležit jší služby 222 11.6.12. Zdroj informací o poskytovaných službách 223 11.6.13. Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb 224 11.6.14. Co nejvíce pom že zm nit život v obci 225 11.6.15. Nejpal iv jší sociální problémy 226 11.6.16. Plánování sociálních služeb 227 11.6.17. Hlavní cíle využití sociální služby 227 4

11.6.18. Odmítnutí poskytnutí služby 228 11.6.19. D vody odmítnutí poskytnutí služby 228 11.6.20. P íjem p ísp vku na sociální služby 229 11.6.21. P íjem p ísp vku na sociální služby dle stupn závislosti 229 11.6.22. Náklady na sociální službu 230 11.6.23. Volba poskytovatele služby 230 11.7. Dotazníkové šet ení - reziden ní služby .....................................................................231 11.7.1. V k respondent 231 11.7.2. Pohlaví respondent 231 11.7.3. Za ízení 232 11.7.4. Využívané sociální služby 232 11.7.5. Spokojenost se službami 233 11.7.6. D vody spokojenosti se službami 233 11.7.7. D vody nespokojenosti se službami 234 11.7.8. Chyb jící služby 235 11.7.9. D ležitost služeb 236 11.7.10. Zdroj informací o sociálních službách 237 11.7.11. Nejvhodn jší nabídka sociálních služeb 237 11.7.12. Zlepšení života v za ízeních sociálních služeb 238 11.7.13. Hodnocení dalších služeb v okolí sociálního za ízení 238 11.8. Dotazníkové šet ení - p echodná sociální krize ..........................................................239 11.8.1. Bydlišt respondent 239 11.8.2. V k respondent 239 11.8.3. Pohlaví respondent 240 11.8.4. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území 240 11.8.5. Využívané sociální služby 240 11.8.6. Spokojenost s využívanými službami 242 11.8.7. Hodnocení využívaných služeb 243 11.8.8. Chyb jící služby 244 11.8.9. Nejd ležit jší služby 245 11.8.10. Zdroj informací o poskytovaných službách 246 11.8.11. Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb 247 11.8.12. Co nejvíce pom že zm nit život v obci 248 11.8.13. Nejpal iv jší sociální problémy 249 11.8.14. Plánování sociálních služeb 250 11.8.15. Sou asná životní situace 251 11.8.16. Délka trvání obtížné životní situace 251 11.8.17. Zlepšení stávající sou asné situace 252 11.8.18. Zdroj p íjm 253 12. Popis sociálních oblastí ešených v rámci RPSS........................................................254 12.1. Oblast d ti a mládež………………………………………………………………………...255 12.1.1. Charakteristika ešené oblasti 255 12.1.2. SWOT analýza pro oblast d ti a mládež 256 12.1.3. Návrhová ást pro oblast d ti a mládež 258 12.2. Oblast poradenství ......................................................................................................260 12.2.1. Charakteristika ešené oblasti 260 12.2.2. SWOT analýza pro oblast poradenství 261 12.2.3. Návrhová ást pro oblast poradenství 263 12.3. Oblast p echodná a sociální krize ...............................................................................265 12.3.1. Charakteristika ešené oblasti 265 5

12.3.2. SWOT analýza pro oblast p echodná a sociální krize 267 12.3.3. Návrhová ást pro oblast p echodná a sociální krize 270 12.4. Oblast reziden ní služby .............................................................................................271 12.4.1. Charakteristika ešené oblasti 271 12.4.2. SWOT analýza pro oblast reziden ní služby 273 12.4.3. Návrhová ást pro oblast reziden ní služby 275 12.5. Oblast terénní služby - sociální handicap ...................................................................276 12.5.1. Charakteristika ešené oblasti 276 12.5.2. SWOT analýza pro oblast terénní služby - sociální handicap 278 12.6. Oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap...................................................280 12.6.1. Charakteristika ešené oblasti 280 12.6.2. SWOT analýza pro oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap 281 12.6.3. Návrhová ást pro oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap 283 13. Návrhová ást rozvojového plánu sociálních služeb m sta eské Bud jovice ..........285 14. Implementace, monitorování, vyhodnocení a aktualizace ..........................................291

6

1. Úvod Tento dokument pat í ke st žejním výstup m projektu Rozvojový plán statutárního m sta eské Bud jovice v oblasti sociálních služeb na období 2008 - 2013. Jeho cílem je analyzovat stávající situaci na území statutárního m sta eské Bud jovice, potažmo celého území správního obvodu obce s rozší enou p sobností (dále SO ORP) zahrnující dohromady 79 obcí. Analýza se prioritn zabývá demografickými ukazateli a sekundárn dalšími aspekty jako jsou nap . socioekonomické ukazatele (sociální zabezpe ení, domovní a bytový fond, trh práce), vybavenost obcí, sociáln patologické jevy apod. Další ást analýzy je zam ena na sumarizaci dat získaných dotazníkovými pr zkumy. P i tvorb analýzy se vycházelo z dat získaných od celé ady institucí, jako jsou nap . Policie eské republiky, Ú ad práce, Magistrát m sta eských Bud jovic, eský statistický ú ad apod. Všechny využité zdroje jsou uvedeny v záv re né ásti dokumentu. Dalšími zdrojovými daty bylo nap . dotazníkové šet ení, které se uskute nilo na území celého správního obvodu, a bylo zam eno na získání dat od uživatel sociálních služeb, jejich poskytovatel , široké ve ejnosti a obcí. Analýza byla mj. zpracována za ú asti celé ady odborník , kte í pomáhali data sbírat i sumarizovat. Data jsou zpracována jednak z pohledu samotného statutárního m sta eské Bud jovice a jednak z hlediska celého území SO ORP a to v závislosti na možnostech získání dat z jednotlivých zdroj . Ve v tšin p ípad jsou uvedeny také údaje za Jiho eský kraj, respektive za celou eskou republiku s cílem umožnit srovnání analyzovaných dat.

7

2. Základní charakteristika území eská republika Samostatná eská republika vznikla 1. ledna 1993 jako jedna z nástupnických zemí po rozpadu eské a Slovenské federativní republiky. eská republika je vnitrozemským státem ležícím ve st ední ásti Evropy a její území zahrnuje historická území ech, Moravy a ásti Slezska. Hrani í s Polskem, Spolkovou republikou N mecko, Rakouskem a Slovenskem. Hlavním m stem eské republiky je Praha. Rozloha eské republiky iní 78 864 km2 (21. místo v Evrop ). Po tem obyvatel se adí na 12. místo na evropském kontinentu. Podle výsledk p edb žné statistické bilance m la eská republika k 31. 12. 2007 10 381 130 obyvatel. Od 1. ledna 2000 bylo ústavním zákonem . 347/1997 Sb. z ízeno 14 vyšších územních samosprávných celk - kraj . Obr. 1

Administrativní len ní R

Zdroj: Regionální informa ní servis, 2008 [12]

8

Jiho eský kraj Jiho eský kraj je dlouhodob vnímán p edevším jako zem d lská oblast s rozvinutým rybníká stvím a lesnictvím. Až v pr b hu minulého století se zde rozvinul pr mysl se zam ením na zpracovatelské innosti. Kraj p edstavuje geograficky pom rn uzav ený celek, jehož jádro tvo í jiho eská kotlina. Na jihozápad je obklopena Šumavou, na severozápad výb žky Brd, na severu St edo eskou žulovou vrchovinou, na východ eskomoravskou vrchovinou a na jihovýchod Novohradskými horami. V jiho eské kotlin se rozkládají 2 pánve, a to eskobud jovická a T ebo ská. Rozlohou 10 057 km2 p edstavuje kraj 12,8 % z celé eské republiky. Z tohoto území zaujímají t etinu lesy, 4 % pokrývají vodní plochy. P evážná ást území leží v nadmo ské výšce 400 - 600 m, s ímž souvisejí pon kud drsn jší klimatické podmínky. Nejvyšším bodem na území Jiho eského kraje je šumavský vrchol Plechý (1 378 m), naopak nejnižším místem (330 m) hladina Orlické p ehrady v okrese Písek. I když lze životní prost edí kraje v rámci eské republiky charakterizovat jako mén poškozené a zatížení emisemi se postupn snižuje, je zde ada zdroj zne ist ní, hlavn v zem d lství a pr myslu. P esto jsou lesní porosty ze ty p tin hodnoceny jako bez poškození, zbývající ást jako mírn poškozené. P íznivým jevem je pom rn isté ovzduší, jedno z nej istších v celé republice. Území kraje m lo vždy spíše charakter rekrea ní než pr myslov vysp lé oblasti. V Jiho eském kraji bylo k 1. 1. 2003 z ízeno 17 správních obvod obcí s rozší enou p sobností a 37 správních obvod obcí s pov eným ú adem. Pov ené obecní ú ady spravují obce v území, které je skladebné do okres i do správních obvod obcí s rozší enou p sobností (krom jedné obce z okresu Písek a jedné obce z okresu Tábor, které náleží ke správnímu obvodu Týn nad Vltavou v okrese eské Bud jovice). Od 1. 1. 2007 byly tyto obce p e azeny do okresu eské Bud jovice. Jiho eský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidn ní z celé eské republiky. Koncem roku 2007 v kraji žilo více než 630 tis. obyvatel, tedy 62,6 obyvatel na 1 km2. Z jeho 7 okres má nejv tší hustotu obyvatelstva okres eské Bud jovice, kde žije zhruba tvrtina obyvatel kraje. Je to dáno p edevším soust ed ním do samotného m sta eské Bud jovice, v n mž bydlí 94,7 tis. osob. Dalšími velkými m sty jsou Tábor (35,9 tis. obyvatel), Písek (29,9 tis. obyvatel), Strakonice (23,3 tis. obyvatel) a Jind ich v Hradec (22,5 tis. obyvatel). V t chto 5 m stech žije t etina Jiho ech . Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel p edstavují 38,4 % z celkového po tu obcí, ale žije v nich pouze 4,2 % celkového po tu obyvatel kraje. Nejmenší obcí v kraji (i v celé eské republice) je obec Vlkov v okrese eské Bud jovice s 16 trvale žijícími obyvateli. Celkem je v kraji v sou asné dob 623 samosprávných obcí (52 z nich má statut m sta) s tém 2 tisíci ástmi obcí. Podíl m stského obyvatelstva dosáhl k 31. 12. 2006 celkem 65,1 %. Na tvorb hrubého domácího produktu v eské republice se kraj podílí pouze 5,5 %, v p epo tu na 1 obyvatele však dosahuje 90,1 % republikového pr m ru a je mezi kraji na 5. pozici (po Hl. m st Praze, Plze ském, Jihomoravském a St edo eském kraji). Tvorba hrubého fixního kapitálu p edstavovala v roce 2006 na území kraje hodnotu 37,5 mld. K (4,7 % z R). [1]

9

SO ORP eské Bud jovice M sto eské Bud jovice se nachází ve st ední ásti Jiho eského kraje. Na území tohoto kraje se rozkládá celkem 17 správních obvod obcí s rozší enou p sobností, p i emž správní obvod statutárního m sta eské Bud jovice je z hlediska po tu obyvatel žijících na jeho území nejv tší. Po et obyvatel žijících na území Jiho eského kraje inil k 31.12. 2007 633 264 obyvatel, z toho 23,9 %, tj. 150 481 obyvatel p ipadalo k 31. 12. 2006 na území správního obvodu statutárního m sta. Celková rozloha správního obvodu eských Bud jovic iní 92 382 ha. Pro srovnání území celého Jiho eského kraje je p edstavováno 1 005 688 ha, tzn., že rozloha správního obvodu eských Bud jovic tedy p edstavuje 9,2 % území. Tabulka 1

Základní údaje ohledn území SO ORP

Základní ukazatele

eské Bud jovice

Po et

Rozloha (ha)

92 382

Po et obcí

79

Po et obyvatel

150 481

- z toho muži

73 610

- z toho ženy

76 871 Zdroj:

Pod správní obvod následující obce: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Adamov Borek Borovnice Boršov n. Vlt. Bošilec Branišov B ehov akov ejkovice eské Bud jovice Dasný Dív ice Dobrá Voda B Doubravice Doudleby Drahot šice D íte Dubi né Dubné Dynín Hab í He ma Hlavatce

eský statistický ú ad, 2008 [1]

eských Bud jovic spadá celkem 79 obcí. Konkrétn • • • • • • • • • • • • • u • • • • • • • • • • • •

Hlincová Hora Hluboká n. Vlt. Homole Hosín Hradce Hrd jovice H ry Hvozdec Chotý any Jankov Jivno Kamenný Újezd Koma ice Kvítkovice Ledenice Libín Libní Lipí Lišov Litvínovice Mazelov Mokrý Lom Mydlovary Nák í Nedabyle

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Neplachov Nová Ves Olešník Pištín Planá Plav Radošovice Roudné Rudolfov ímov Sedlec Šev tín Srubec Staré Hod jovice Št pánovice Strážkovice Strý ice St ížov Úsilné V elná Vidov Vitín Vlkov Vráb e

• • • • • • •

se jedná o

Vráto Zábo í Žabov esky Zahájí Závraty Zliv Zvíkov

10

T i z výše uvedených obcí jsou obce s pov eným obecním ú adem. Jedná se o Hlubokou nad Vltavou, Lišov a Zliv. Obr. 2

Mapa území - ORP eské Bud jovice

Zdroj: Regionální informa ní servis, 2008 [12]

M sto Hluboká nad Vltavou, které je známo p edevším díky zámku Hluboká nad Vltavou, leží 10 km severn od eských Bud jovic. Nejen díky zámku a jeho oblib u zahrani ních turist pat í toto m sto k rychle se rozvíjejícím obcím, které nabízí svým obyvatel m z hlediska ob anské vybavenosti kvalitní zázemí. Aktivní p ístup k rozvoji m sta a jeho okolí dokazuje i lenství Hluboké nad Vltavou ve sdružení obcí Mikroregionu Bud jovicko - sever. S eskými Bud jovicemi spojuje z hlediska dopravního Hlubokou nad Vltavou linková autobusová doprava, vlakové spojení i m stská hromadná doprava. M sto Lišov leží ve východní ásti správního obvodu eské Bud jovice a zárove na území druhého mikroregionu, který se na území SO ORP eské Bud jovice nachází - mikroregionu Lišovsko. Z hlediska územního je výhodou Lišova nejen blízkost eských Bud jovic. Dalším významným m stem je T ebo , která je od Lišova vzdálena stejn jako statutární m sto eské Bud jovice, tj. p ibližn 12 km. Zliv je z obcí s pov eným obecním ú adem na území správního obvodu eské Bud jovice nejmenší. Sousedí s m stem Hluboká nad Vltavou a rozkládá na severozápadním b ehu rekrea ního rybníka Bezdrev. Na západní stran podél železni ní trati p iléhá Zlivský rybník, na severu rekrea ní Mydlovarský rybník, s koupališt m Mydlák. Hluboká nad Vltavou a Lišov jsou mj. sou ástí území Místní ak ní skupiny Hlubocko Lišovsko, o.p.s., která pokrývá území obou zmín ných mikroregion . Ob m sta také pat í 11

po tem obyvatel po statutárním m stu zárove k nejv tším ve správním obvodu a spadají tak mj. mezi 53 obcí, které mají ve správním obvodu eské Bud jovice více než 1 000 obyvatel. Sedm obcí spadá do velikostní kategorie 101 - 999 obyvatel a 19 obcí má obyvatel mén než 100. Tabulka 2

Nejv tší obce v ORP

Obec

eské Bud jovice

Po et obyvatel

Rozloha (v ha)

eské Bud jovice

94 747

5 560

Hluboká nad Vltavou

4 827

9 112

Lišov

4 047

9 355

150 481

92 382

Celkem za ORP Zdroj:


V obdobném po adí lze obce se adit také z hlediska rozlohy. Nejv tším st ediskem jsou eské Bud jovice. Hluboká nad Vltavou a Lišov jsou rozlohou tém srovnatelné. Statutární m sto eské Bud jovice eské Bud jovice, které leží v Jiho eském kraji na soutoku Malše s Vltavou, pat í k nejstarším a nejkrásn jším m st m eské republiky. Obr. 3

Mapa území - statutární m sto

eské Bud jovice

Zdroj: Územn identifika ní registr obcí, 2008 [9]

eské Bud jovice byly založeny v roce 1265 eským králem P emyslem Otakarem II. Díky panovníkov p ízni a výhodné poloze na dálkových obchodních cestách se rychle hospodá sky vzmáhaly. Brzy se staly obchodním a emeslným centrem celého kraje. Nejv tšího rozkv tu bylo dosaženo v 16. století, p edevším vlivem rozsáhlé t žby st íbra v 12

okolních dolech a zisk plynoucích do m stské pokladny z va ení piva, rybni ního hospoda ení i obchodu se solí. Pouze požáry, morové epidemie, války a politická nestabilita narušovaly hospodá ský vývoj m sta. Stavba kon sp ežní železnice, první na evropském kontinent , vedoucí po trase eské Bud jovice - Linec v 19. století, podnítila rozvoj obchodu a pr myslu. V této dob vznikaly významné továrny, které fungují až dodnes, nap . továrna Hardtmuth, sv tov proslulé pivovary Budvar a Samson. eské Bud jovice b hem svého vývoje vyrostly ve skute nou hospodá skou i kulturní metropoli jižních ech. Historické jádro m sta je od roku 1980 památkovou rezervací a dnes se v n m nachází cca 250 kulturních památek. V p ilehlém ochranném pásu, zahrnujícím mladší m stská p edm stí, p esahuje jejich po et 50. Ve m st se dochovaly stavební památky ze všech slohových období.[18] 1. ledna 1949 se eské Bud jovice staly správním centrem nov z ízeného eskobud jovického kraje, p i další správní reform se staly 1. ervence 1960 správním centrem Jiho eského kraje. V roce 2000 se staly hlavním m stem nového Bud jovického kraje, který byl v kv tnu 2001 p ejmenován na Jiho eský kraj. V sou asné dob jsou eské Bud jovice p irozeným hospodá ským, finan ním a kulturním centrem jižních ech, p i emž jsou statutárním, krajským a okresním m stem. Ve m st sídlí ada ú ad , institucí, spole ností, firem, pr myslových závod , bank, pojiš oven, divadel, kin, kulturních a výstavních za ízení, obchod . eské Bud jovice jsou také významným centrem školství, sídlí zde desítky základních a st edních škol, dále vyšší odborné školy a Jiho eská univerzita s fakultami pedagogickou, zem d lskou, biologickou, zdravotn sociální, ekonomickou, filozofickou a teologickou. Ve m st sídlí také Akademie v d. Z pohledu podnikání a pr myslu je m sto pevn spjato zejména s va ením piva (Budvar, od r. a Samson od r. 1795) a známým pr myslovým závodem je Koh-i- noor Hardmuth, dnes výrobce širokého sortimentu tužek, psacích a kancelá ských pot eb. Mezi nejznám jší a nejvýznamn jší podniky ve m st pat í nap .: - Bud jovický Budvar, - Bud jovický m š anský pivovar a.s., - Koh-i-Noor Hardtmuth a.s., - Madeta a.s., - Motor Jikov a.s., - Robert Bosch, spol. s r.o., - Slévárna eské Bud jovice. Ve m st sídlí i celá ada zdravotnických za ízení. Zejména n která odd lení eskobud jovické nemocnice mají jako svou spádovou oblast celý Jiho eský kraj. Nemocnice nyní funguje jak v areále bývalé Krajské nemocnice, tak v areále bývalé Vojenské, pozd ji Okresní, nemocnice. Bud jovice jsou d ležitým železni ním a silni ní uzlem. M stem prochází významná železni ní tra Praha - Linec – Benátky a Plze - Víde . Ze silnic pak trasa I/3 E55 ve sm ru Praha - Linec - Solnohradsko a silnice E49 Plze - Víde , silnice E551 napojující eské Bud jovice na D 1 sm r Brno, Slovensko.

13

Od roku 1990 zažívají eské Bud jovice nový hospodá ský rozvoj. Díky p íznivé geografické poloze, nov otev eným hranicím, kulturnímu a historickému d dictví královského m sta p itahují návšt vníky z celého sv ta. [19] Tabulka 3

Základní informace o m st

Základní ukazatele

eské Bud jovice Po et

Rozloha (ha)

5 560

Po et m stských ástí

7

Po et obyvatel

94 747

- z toho muži

45 780

- z toho ženy

48 967 Zdroj:


Jak bylo uvedeno výše, rozloha m sta eské Bud jovice iní 5 560 ha. P edstavuje tedy 6,01 % z rozlohy správního obvodu eské Bud jovice. Z hlediska po tu obyvatel poskytuje m sto trvalý pobyt 62,96 % všech obyvatel obvodu. M sto eské Bud jovice je administrativn rozd leno na 11 katastrálních území: eské Bud jovice 1 - eské Bud jovice 7, eské Vrbné, - Haklovy Dvory, - Kališt u eských Bud jovice, - T ebotovice. [9]

14

3. Demografie 3.1.

Vývoj obyvatel

eská republika Co se týká demografického vývoje v eské republice, lze konstatovat, že po té co v devadesátých letech minulého století docházelo k pozvolnému poklesu, tak od roku 2002 po et obyvatel žijících v eské Republice op t mírn stoupá. K 31. 12. 2006 m la eská republika celkem 10 287 189 obyvatel, což znamenalo oproti roku 2005 nár st o 53 097 osob a k 31. 12. 2007 byl podle výsledk p edb žné statistické bilance po et obyvatel již 10 381 130. P irozený p ír stek dosáhl 10,0 tisíce osob, p i emž hodnotu 10 tisíc p esáhl naposledy v roce 1982. Saldo zahrani ní migrace inilo 83,9 tisíce osob. Celkový p ír stek populace v roce 2007 ve výši 93,9 tisíce osob byl dokonce nejvyšší od po átku padesátých let minulého století. Po et obyvatel eské republiky se nep etržit zvyšuje již pátým rokem. Jiho eský kraj Jiho eský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidn ní z celé eské republiky. Koncem roku 2006 v kraji žilo více než 630 tis. obyvatel, tedy 62,6 obyvatel na 1 km2. Z jeho 7 okres má nejv tší hustotu obyvatelstva okres eské Bud jovice, kde žije zhruba tvrtina obyvatel kraje. Je to dáno p edevším soust ed ním do samotného m sta eské Bud jovice, v n mž bydlí 94,7 tis. osob. Dalšími velkými m sty jsou Tábor (35,9 tis. obyvatel), Písek (29,9 tis. obyvatel), Strakonice (23,3 tis. obyvatel) a Jind ich v Hradec (22,5 tis. obyvatel). V t chto 5 m stech žije t etina Jiho ech . Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel p edstavují 38,4 % z celkového po tu obcí, ale žije v nich pouze 4,2 % celkového po tu obyvatel kraje. SO ORP eské Bud jovice Ve správním obvodu eské Bud jovice žilo k 31. 12. 2005 celkem 149 370 obyvatel a k 31. 12. 2006 celkem 150 481 obyvatel. Pro srovnání v celém Jiho eském kraji k 31. 12. 2006 žilo 630 006 obyvatel, ve správním obvodu žilo 23,9 % obyvatel Jiho eského kraje. Graf 1

Po et obyvatel v letech 2005 a 2006 v SO ORP B 150 481

150 600 150 400 150 200 150 000 149 370

149 800 149 600 149 400 149 200 149 000 148 800 2005 Zdroj:

2006 eský statistický ú ad, 2008 [1]

Z hlediska hustoty zalidn ní je nejhust ji osídleno m sto

eské Bud jovice.

15

Obr. 4

Zdroj:

Hustota zalidn ní


Pokud bychom cht li porovnávat vývoj po tu obyvatel v jednotlivých obcích, lze využít, tzv. index vývoje po tu obyvatel, tj. podíl hodnot po tu obyvatel v porovnávaných letech. V tomto p ípad byly použity roky 2006 a 2001. Ve sledovaném období se nejrychleji vyvíjely obce s nejnižšími hodnotami indexu stá í, tzn. ty, kde je nejnižší podíl senior (ve v ku 65 a více let) v porovnání s po tem d tí (ve v ku 0 až 14 let) na daném území. Tuto charakteristiku spl ují p edevším obce v bezprost edním okolí eských Bud jovic. Ty se v posledních letech staly vyhledávanými lokalitami pro výstavbu rodinných dom v p evážné mí e mladými rodinami s d tmi. Jak vyplývá z níže uvedeného grafu, tak mezi obce, jejichž index vývoje po tu obyvatel v období 2001 - 2006 vykazuje nejvyšší hodnoty, tzn., že vykazují nejv tší dynamiku v nár stu po tu obyvatel, pat í nap . Litvínovice, Boršov nad Vltavou i Homole. Ve všech p ípadech se jedná o obce, u nichž došlo k více než 50% nár stu. Co se týká eských Bud jovic, tak ty pat í v rámci SO ORP k obcím s nejmén pozitivním vývojem po tu obyvatel, nebo hodnota indexu pro toto m sto iní 97 %. Index vývoje zcela koresponduje s indexem stá í, dle kterého eské Bud jovice stárnou, kdežto v okolních obcích se obyvatelstvo stále více omlazuje. Z níže uvedeného znázorn ní je mj. patrné, že nejperspektivn jší lokality se nachází p evážn na jihozápad obvodu. Na východ i jihovýchod se výstavba zatím nerozši uje.

16

Obr. 5

Index vývoje po tu obyvatel

Zdroj:


Obdobné náznaky vývoje obcí z hlediska po tu obyvatel nazna uje i níže uvedené grafické znázorn ní popula ního p ír stku v jednotlivých obcích. Degresivním p ír stkem obyvatel je charakterizován p edevším východ SO ORP.

17

Obr. 6

Vývoj popula ního p ír stku

Zdroj:


Statutární m sto eské Bud jovice Ve statutárním m st eské Bud jovice došlo stejn jako na celém území SO ORP eské Bud jovice, potažmo v celé eské republice k mírnému nár stu. V tom p ípad se jednalo o nár st z 94 747 osob na 94 653. To znamená, že po et obyvatel žijících v eských Bud jovicích k 31. 12. 2006 se zvýšil oproti roku 2005 pouze o 94 osob. Graf 2

Po et obyvatel v letech 2005 a 2006 v

eských Bud jovicích

94 747 94 750 94 700

94 653

94 650 94 600 2005

Zdroj:

2006


18

V rámci další tabulky je uveden vývoj po tu obyvatel v jednotlivých m sta. Tabulka 4

ástech statutárního

Vývoj po tu obyvatel podle ástí m sta a urbanistických obvod

ásti m sta eské Bud jovice eské Bud jovice 1 eské Bud jovice-st ed Sokolský ostrov eské Bud jovice 2 Stromovka ty i Dvory Vysoká škola Sídlišt Šumava Šváb v Hrádek U Vávrovského rybníka Sídlišt Vltava P ístav Haklovy Dvory Zavadilka ty i Dvory - st ed Sídlišt Máj eské Vrbné eské Bud jovice 3 U Požární zbrojnice U H bitova Sídlišt Na Pražské Za Poliklinikou Na Sadech U Pekárenské Zahrádky U Pražské silnice Za Vo íškovým dvorem Kn žské Dvory Nemanice Dolní Sv tlíky Nemanický rybník U ertíka eské Bud jovice 4 Sv tlík Za Otýlií Nové Vráto - pr mysl. obvod U Rozumova Dvora Husova kolonie Husova kolonie - zahrádky Nové Vráto U K ížku eské Bud jovice 5 Suché Vrbné-pr mysl. obvod P tidomí U Vrbného Suché Vrbné U Dobrovodského potoka Poh rka U Rybní k Kališt T ebotovice eské Bud jovice 6 Brn nské p edm stí U Nádraží U Novohradské

k 1. 12. 1970 76 699 3 844 3 832 12 4 305 117 3 184 285 16 14 114 356 . . 219 31 175 3 435 2 940 7 323 4 939 4 712 5 534 584 3 582 1 061 23 39 2 229 44 4 4 20 341 827 989 7 608 204 3 178 7 3 507 15 391 91 215 11 930 5 046 437

k 1. 11. 1980 88 448 2 846 2 827 19 18 764 60 1 873 304 8 095 1 6 614 177 343 984 15 298 31 141 3 184 4 608 7 469 3 659 4 060 5 990 4 437 558 1 106 29 37 1 809 23 44 9 306 5 687 735 9 253 212 3 248 112 4 917 2 471 6 84 201 10 293 3 912 15 264

k 3. 3. 1991 97 243 2 177 2 164 13 36 143 163 1 603 348 7 220 1 12 921 101 424 575 12 481 306 27 778 2 943 4 002 6 047 2 980 3 995 4 900 313 479 2 042 18 59 1 519 22 16 36 287 6 574 578 8 041 369 2 846 96 4 008 2 439 61 220 9 093 3 363 11 212

k 1. 3. 2001 97 339 1 855 1 845 10 39 592 181 1 555 358 6 415 1 11 911 139 419 500 17 733 380 26 266 2 663 3 647 6 225 2 809 3 479 4 423 1 287 503 2 130 16 83 1 579 32 38 22 2 286 6 695 498 7 759 342 2 765 87 3 685 105 446 4 63 262 8 639 2 858 16 211

19

Havlí kova kolonie U Malého jezu - U Špa k Mladé- ervený Dv r U Špa k - za h bitovem Nové Hod jovice Za Potokem eské Bud jovice 7 V Háje ku U Matice školské U Pivovaru U Malše U Plavské silnice Krumlovské p edm stí Nemocnice U Nemocnice Rožnov-sever Za Lineckou tratí Rožnov - jih

4 018 1 479 852 98 15 608 288 4 909 20 6 019 51 2 3 616 195 508 Zdroj:

3 612 14 1 443 927 106 14 342 67 4 271 44 4 28 5 053 20 4 004 851

3 150 2 1 372 76 826 81 12 492 108 3 652 37 1 28 4 405 5 3 473 783

2 850 3 1 690 83 845 83 11 649 75 3 340 11 1 32 4 089 7 3 286 11 797


20

3.2.

Složení obyvatel z hlediska pohlaví

eská republika Pokud bychom cht li porovnat po et obyvatel v eské republice, lze konstatovat, že mírnou p evahu mají ženy. V roce 2006 jich žilo v eské republice 5 261 005, tj. o 234 821 více než muž . Jiho eský kraj Obdobný rozdíl v po tu osob z hlediska pohlaví vykazuje také Jiho eský kraj. V rámci takto vymezeného území bylo k 31. 12. 2006 napo ítáno celkem 319 850 žen, což ve stejném období bylo o 9 694 více než stávající po et muž . SO ORP eské Bud jovice Pom rov podobn na tom bylo také složení obyvatel správního obvodu eské Bud jovice, kdy z celkového po tu 150 481 osob, inilo 51,08 % žen, tzn., že k 31. 12. 2006 zde žilo celkem 76 871 žen a 73 610 muž . Graf 3

Složení obyvatelstva SO ORP z hlediska pohlaví

49%

51%

muži ženy

Zdroj:


Statutární m sto eské Bud jovice Pouze o 1 % se v porovnání se složením po tu obyvatelstva liší pom r obyvatelstva z hlediska pohlaví na území eských Bud jovic. Ve statutárním m st žilo k 31. 12. 2006 48 967 žen, což je o 4 % více než muž , jejichž po et inil pouze 45 780. Graf 4

Složení obyvatelstva

Zdroj:

B z hlediska pohlaví


21

3.3.

V kové složení obyvatelstva

eská republika Také z hlediska v kové struktury je, pokud porovnáváme území r zné úrovn v rámci naší republiky, rozd lení obyvatelstva prakticky totožné i se liší pouze o minimální rozdíly. V p ípad eské republiky tvo í p evažující složku obyvatelstva osoby ve v ku 15 - 64 let. Z celkového po tu obyvatel R na n p ipadá celkem 71 %. Nejmén procentuáln zastoupeny jsou d ti ve v ku do 14. Ty tvo í pouze 14 % z celkové populace R. Zbývající podíl, tedy 15 % pak p ipadá na osoby starší 65 let. Jiho eský kraj Pro Jiho eský kraj je v porovnání s ostatními kraji charakteristická mladší v ková struktura, nejvyšší hodnoty porodnosti a relativn nízká úmrtnost. V posledních letech ubývá obyvatel v okrese Prachatice, naopak okresy eské Bud jovice a eský Krumlov zaznamenávají trvalý r st. Na úrovni Jiho eského kraje je procentuální zastoupení osob ve v ku 15 - 64 let totožné jako v rámci eské republiky. Nepatrný rozdíl je ve zbývajících dvou v kových kategorií, kdy v kraji je po et obyvatel z hlediska v ku o n co pozitivn jší než na úrovni R, nebo v tomto p ípad tvo í 15 % nejmladší v ková kategorie a o 2 % mén , tedy 14 % pak zaujímají osoby v d chodovém v ku. SO ORP eské Bud jovice Co se týká procentuálního zastoupení obyvatel SO ORP eské Bud jovice, tak zde je zastoupení osob st ední v kové kategorie, tedy v rozmezí od 15 do 64 let o 1 % vyšší než v R a na území kraje a iní tak 72 % obyvatel. Procentuáln stejn jsou zastoupeny nejmladší a zárove nejstarší ást populace správního obvodu, tj. 14 %. Graf 5

V ková struktura obyvatelstva SO ORP

Zdroj:


Níže uvedené grafické znázorn ní p edstavuje v kovou strukturu obyvatelstva v jednotlivých obcích SO ORP. Také z obrázku je patrné, že ve všech sledovaných obcích je nepo etn jší skupinou osob v ková skupina v rozmezí 15 - 65 let.

22

Obr. 7

V ková struktura v roce 2006

Zdroj:


Neuspokojivý demografický vývoj ve správním obvodu eské Bud jovice prezentuje mj. tzv. index stá í. Jedná se o veli inu, která porovnává podíl senior (ve v ku 65 a více let) k po tu d tí (ve v ku 0 až 14 let). Pokud je hodnota indexu stá í rovna 50 %, index vyjad uje, že je p esn polovina senior v pom ru k po tu d tí. V moment , kdy je hodnota indexu rovna 100 %, po et senior a d tí se rovná. A pokud se hodnota indexu p ehoupne p es ukazatel 100 %, znamená to, že je více senior než d tí. Z pohledu indexu stá í se nejlépe jeví vývoj v kového složení obyvatelstva nap . v obcích Homole, Litvínovice i Dubné se index pohybuje okolo 50 %. Tzn., že tyto obce vykazují nejnižší pom r v porovnání po tu senior a d tí. Naopak vysoké hodnoty dosahuje nap . Vlkov, který dosáhl nejvyšší hodnoty indexu, Hradce (300 %) i Koma ice (208 %). Pr m rná výše indexu stá í v rámci celého území správního obvodu iní 95 %, p i emž ve 22 obcích (tj. necelých 28 %) je hodnota indexu vyšší než 100 %. Hodnoty 75 % nedosáhlo celkem 28 obcí (35 %). Vesm s se jedná o obce kolem eských Bud jovic, pro které je charakteristická rozvíjející se bytová výstavba - z eteln se zde projevují trendy suburbanizace a gentrifikace1, kdy si lidé pat ící do st ední p íjmové vrstvy staví rodinné domky v okolních obcích a centrum m sta je revitalizováno vysoko p íjmovými vrstvami. eské Bud jovice vykazují index ve výši 97 %, což je tém pr m rná hodnota v rámci SO ORP.

1

Slovem gentrifikace je ozna ován proces, p i n mž dochází k rehabilitaci obytného prost edí n kterých tvrtí a k postupnému vytla ování a nahrazování p vodního obyvatelstva p íjmov siln jšími vrstvami nov p íchozích "gentrifier ".

23

Obr. 8

Zdroj:

Index stá í


Statutární m sto eské Bud jovice eské Bud jovice mají procentuáln totožné zastoupení všech t í v kových kategorií jako celý správní obvod. Pro zajímavost lze uvést, že oproti roku 2005 zaznamenala jedno procentuální pokles skupina obyvatel st ední v kové kategorie, a to na úkor nejmladší ásti populace. Graf 6

V ková struktura obyvatelstva

Zdroj:

B


24

3.4.

Pr m rný v k obyvatel

eská republika Podle výsledk p edb žné statistické bilance se stárnutí obyvatelstva projevilo v poklesu podílu d tské složky obyvatelstva ve v ku 0 - 14 let na 14,2 % za sou asného r stu podílu obyvatel starších 65 let na 14,6 %. Na 100 d tí tak k 31. 12. 2007 p ipadlo 102 osob starších 65 let. Pr m rný v k obyvatel se zvýšil na 38,8 let u muž a 41,8 let u žen. Jiho eský kraj Z hlediska níže v grafu uvedených r zných úrovní území se jedná o 2. nejnižší nam ený pr m rný v k, nebo nižšího pr m ru je již dosaženo pouze v rámci Jiho eského kraje, a to 40,1 let. Nicmén jak dokazuje graf, rozdíly v pr m rném v ku jsou minimální. Graf 7

Pr m rný v k - porovnání

40,8 40,8 40,6 40,4

40,3

40,2 40,1

40,2 40 39,8 39,6 eské Bud jovice

SO ORP

Zdroj:

B

Jiho eský kraj

eská republika


SO ORP eské Bud jovice V tšina obcí v SO ORP eské Bud jovice (62 %) má pr m rný v k svých obyvatel v rozmezí 30 - 39,9 let, 29 obcí (36,7 %) zaznamenala pr m rný v k v rozmezí 40 - 49,9 let a pouze jedna obec pat í do rozmezí 50 - 59,9 let. Obcí s nejnižším pr m rným v kem 34,3 let je obec Hvozdec, obcí s nejvyšším pr m rným v kem 57,7 je obec Vlkov. Pr m rný v k na území správního obvodu iní 40,3 let. Graf 8

Pr m rný v k v obcích SO ORP 1%

37 %

30 - 39,9 let 40 - 49,9 let 50 - 59,9 let

62 %

Zdroj:


25

Statutární m sto eské Bud jovice V eských Bud jovicích je nejvyšší pr m rný v k z celého SO ORP, tj. 40,8 let. To znamená, že v porovnání s celou eskou republikou je pr m rný v k obyvatel statutárního m sta p ibližn o 7 m síc vyšší než v celé eské republice.

26

3.5.

Natalita a mortalita obyvatelstva

eská republika Co se týká vývoje po tu živ narozených a zem elých osob v letech 2005 a 2006 v eské republice, tak v roce 2005 byl vyšší po et zem elých osob v porovnání s živ narozenými. V rámci eské republiky tak inil p irozený úbytek 5 727 s tím, že po et narozených byl 102 211 a po et zem elých 107 938. Naopak v roce 2006 došlo k obratu a pom r se obrátil ve prosp ch narozených. Pozitivní rozdíl ve prosp ch živ narozených inil v roce 2006 1 390 s tím, že v porovnání s rokem 2005 došlo ke snížení po tu zem elých (104 441) a naopak ke zvýšení po tu nov živ narozených (105 831). V roce 2007 zem elo 104,6 tisíce osob, tj. o necelé dv stovky více než v roce 2006. Po et zem elých kojenc inil 360, úrove kojenecké úmrtnosti tak klesla na hodnotu 3,1 zem elých kojenc na tisíc živ narozených. Nad je dožití p i narození vzrostla oproti p edchozímu období p ibližn o tvrt roku, na 73,7 let u muž a 79,9 roku u žen. Mezi hlavní p í iny smrti pat ily nemoci ob hové soustavy, které zp sobily celkem 50 % úmrtí, a novotvary, jež zap í inily 26 % úmrtí. Šest procent lidí zem elo na vn jší p í iny úmrtnosti. Od roku 2007 je v Hlášení o úmrtí nov uvád no místo, kde k úmrtí došlo. 18 % úmrtí bylo zaznamenáno v domácím prost edí, 60 % v nemocnici, 8 % v lé ebném ústavu, 5 % v sociálních za ízeních (domovy d chodc ), 2 % na ulici (ve ejném míst ) a 7 % jinde. Po et živ narozených, o 8,8 tisíce vyšší než v roce 2006, dosáhl 114,6 tisíce. Tento po et je nejvyšší od roku 1993, kdy za al rychlý propad po tu narozených až na hladinu devadesáti tisíc. Nár st po tu narozených lze interpretovat jako sekundární popula ní vlnu d tí žen narozených b hem sedmdesátých let dvacátého století. Polovinu nár stu p itom tvo í d ti druhého po adí, které se nej ast ji rodí ženám ve v ku 29 - 32 let. Hodnota ukazatele úhrnné porodnosti výrazn stoupla z 1,33 živ narozených d tí na jednu ženu v roce 2006 na hodnotu 1,44. Nár st intenzity porodnosti se zrychlil, avšak oživení nebude pravd podobn trvat dlouho. B hem p ti let, až odrodí silné ro níky žen sedmdesátých let, za ne po et narozených op t klesat. Porodnost p itom stále z stává na nízké úrovni, v dlouhodobém pohledu nezajiš ující prostou reprodukci populace. istá míra reprodukce, vyjad ující po et narozených dívek na jednu ženu, které se dožijí v ku své matky v dob porodu, dosáhla hodnoty 0,70, což znamená, že v dlouhodobém horizontu by se p i sou asné úrovni porodnosti reprodukoval po etní stav generace pouze ze 70 %. Pokra ující odkládání mate ství do vyššího v ku dokládá fakt, že pr m rný v k matek dále stoupl o 0,2 roku, na 29,1 let celkem a na 27,1 let p i narození prvního dít te. Jiho eský kraj Co se týká vývoje po tu živ narozených a zem elých osob v letech 2005 a 2006 v Jiho eském kraji, tak v roce 2005 byl vyšší po et zem elých osob v porovnání s živ narozenými. V rámci Jiho eského kraje byl p irozený úbytek 262 osob, nebo v tomto roce se v kraji narodilo 6 137 osob a 6 399 jich zem elo. V roce 2006 vznikl pozitivní rozdíl ve prosp ch nov narozených a inil 202 obyvatel, nebo stejn jako na úrovni eské republiky došlo ke snížení po tu zem elých (6 168) a naopak ke zvýšení po tu živ narozených (6 370). V porovnání s ostatními kraji je v Jiho eském kraji obecn úmrtnost dlouhodob nižší (9,8 úmrtí na 1 000 obyvatel) a porodnost (10,1 živ narozených na 1 000 obyvatel) naopak vyšší. SO ORP eské Bud jovice V roce 2005 bylo ve správním obvodu eské Bud jovice 1 468 živ narozených osob a v roce 2006 inil tento po et 1 533. V roce 2005 bylo 1 419 a v roce 2006 1 430 zem elých 27

osob. P irozený p ír stek, tj. rozdíl mezi po tem narozených a po tem zem elých osob, tak v roce 2005 inil 49 a v roce 2006 103 osob. S ohledem na po et obyvatel správního obvodu tak byl p irozený p ír stek velmi nízký. Ze všech obcí SO ORP eské Bud jovice zaznamenalo nejvyšší p ír stek v roce 2006 statutární m sto, a to celkem 94 osob. Naopak nejvyšší p irozený úbytek obyvatel p ipadl na obec Dobrá Voda u eských Bud jovic. Záporná hodnota inila 51 osob. V roce 2005 se ocitly na po átku i na konci výše zmín né stupnice rovn ž tyto dv obce. Druhý nejvyšší p ír stek v letech 2005 i 2006 zaznamenaly pak Litvínovice s po tem 17 osob. Graf 9

Vývoj natality a mortality v SO ORP v letech 2005 a 2006 1 533

1 540 1 520 1 500 1 480

1 468

1 460

Živ

1 440

Zem elí

narození

1 420 1 400 1 380 1 360 2005

2006

Zdroj:


Statutární m sto eské Bud jovice V rámci území m sta eské Bud jovice jsou v porovnání se statistikami za eskou republiku, kraj, potažmo správní obvod údaje ohledn vývoje natality a mortality nejpozitivn jší, nebo kladná ísla v p ípad p irozeného p ír stky obyvatel byla zaznamenána jak v roce 2005, tak o rok pozd ji s tím, že v roce 2006 byl nár st p irozeného p ír stku tém dvojnásobný. V roce 2005 inil 48 a v roce 2006 94 obyvatel. O n kolik desítek osob se v porování s minulý rokem zvýšil v roce 2006 jak po et živ narozených, a to o 48 osob, tak po et zem elých. Tento ukazatel však stoupl pouze o 2 osoby. Graf 10

Vývoj natality a mortality na území

B v letech 2005 a 2006

989

1 000 980 960

941

940

Živ narození

920

Zem elí

900 880 860 840 2005

2006 Zdroj:


28

3.6.

Migrace obyvatelstva

eská republika Tak zvané saldo migrace, kterým je ozna ován rozdíl mezi p ist hovanými a vyst hovalými osobami byl v posledních t ech letech pozitivní. V roce 2005 se do eské republiky p ist hovalo 60 284 osob, což je tém o 7 889 mén než v roce 2006. Stejn jako vzrostl po et p ist hovalých, byl zaznamenán také nár st vyst hovalých. V roce 2005 se z eské republiky vyst hovalo 24 065 osob, kdežto v roce 2006 to bylo již celých 33 463 osob. Za rok 2007 p ibylo registrovanou zahrani ní migrací v eské republice 83,9 tisíce osob, tém tolik, co v p edcházejících t ech letech dohromady. Významn se p itom zm nil jak po et p ist hovalých, tak i vyst hovalých. Do zahrani í se v roce 2007 vyst hovalo 20,5 tisíce osob (o 13 tisíc mén než v roce 2006), naopak do R imigrovalo 104,4 tisíce obyvatel (o 36 tisíc více než v roce 2006). Nejv tší m rou k po etnímu r stu obyvatel eské republiky op t p isp lo kladné saldo st hování s Ukrajinou (30,9 tis.), následovaly Slovensko (13,1 tis.) a Vietnam (11,3 tis.). Podle údaj editelství služby cizinecké a pohrani ní policie Ministerstva vnitra R žilo legáln v eské republice k 31. 12. 2007 celkem 392 087 cizinc , kte í tak tvo ili 3,8 % populace R. Jiho eský kraj Rovn ž v rámci Jiho eského kraje bylo saldo migrace v kladných íslech. V roce 2005 se na území Jiho eského kraje p ist hovalo celkem 6 350 osob a vyst hovalo se o 2 316 osob mén . V roce 2006 již bylo saldo migrace o n co nižší. inilo celkem 2 038, což je rozdíl mezi 6 440 p ist hovalými a 4 402 vyst hovalými. SO ORP eské Bud jovice V roce 2005 inil po et p ist hovalých do správního obvodu eské Bud jovice celkem 2 725 osob, vyst hovalých bylo 1 670 osob - saldo migrace tedy inilo 1 055 osob. V roce 2006 byl po et p ist hovalých 2 781 a vyst hovalých 1 773 - saldo migrace inilo 1 008 osob, což je o 47 osob mén než v roce 2005. Z hlediska migrace obyvatel na tom byly na území SO ORP eské Bud jovice v roce 2005 nejlépe Litvínovice se 138 novými obyvateli a poté hned Boršov nad Vltavou, který zaznamenal kladné saldo migrace v hodnot 121 osob. V roce 2005 pat ily mezi obce s nejvyšším saldem migrace Homole s 83 a Srubec s 82 osobami. Naopak v nejvyšších záporných hodnotách se ocitly v roce 2005 eské Bud jovice (- 17) a v roce 2006 Zliv, které z pohledu migrace obyvatelstva ubylo celkem 19 ob an . Graf 11

3 000

Migrace obyvatelstva území SO ORP v letech 2005 - 2006 2 781

2 725

2 500 2 000

1 670

1 773 P ist hovalí

1 500

Vyst hovalí

1 000 500 0 2005

2006

Zdroj:


29

Statutární m sto eské Bud jovice Ne zcela pozitivní migra ní saldo vykazuje samotné statutární m sto eské Bud jovice. V roce 2005 byla hodnota záporná a eské Bud jovice v tomto roce dosáhly zárove nejvyššího záporného salda v rámci celého SO ORP. V roce 2006 se situace o n co zlepšila, nebo došlo k vyrovnání po tu vyst hovalých a p ist hovalých. V p ípad obou skupin inila hodnota 2 449 osob. Graf 12

Migrace obyvatelstva území SO ORP v letech 2005 - 2006 2 449 2 449

2 460 2 440 2 420 2 400 2 380 2 360 2 340

2 351

P ist hovalí

2 334

Vyst hovalí

2 320 2 300 2 280 2 260 2005 Zdroj:


30

3.7.

Prognóza vývoje po tu obyvatel

eská republika V p ípad po tu obyvatel eské republiky je kalkulováno s nár stem po celou dobu, na kterou byla prognóza zpracována, tj. minimáln do roku 2013, a to i p esto, že pr b žný nár st v jednotlivých letech se bude ke konci sledovaného území snižovat. Jiho eský kraj Jiná situace je p edpokládána v p ípad obyvatel Jiho eského kraje, kdy je kalkulováno s nár stem po tu obyvatel do roku 2009 a to až na 630 556 obyvatel. Poté již je prognózován mírný úbytek obyvatelstva. SO ORP eské Bud jovice Ješt mén pozitivní z hlediska vývoje po tu obyvatel, se jeví prognóza SO ORP eské Bud jovice. V tomto p ípad je kalkulováno s p ír stkem obyvatel pouze do roku 2008 a poté je p edpokládán postupný úbytek. Dle prognostických výpo t tak lze o ekávat, že množství obyvatelstva správního obvodu se do roku 2013 p íliš nezm ní. Rozdíl by však m l být záporný, tzn., že je o ekáváno, že po et obyvatel se b hem let uvedených v tabulce sníží, a to p ibližn o 28 osob. Níže uvedená tabulka popisuje p edpokládaný vývoj obyvatelstva na úrovni území Jiho eského a zárove správního obvodu m sta eské Bud jovice. Tabulka 5 V k

2006

eské republiky,

Prognóza po tu obyvatel do roku 2013 2007

eská republika 10 287 189 10 297 658 Jiho eský kraj 630 006 630 306 SO ORP eské Bud jovice 150 481 150 556 Zdroj:

2008

2009

10 307 360 630 606 150 632

2010

2011

2012

2013

10 316 075 10 323 621 10 330 074 10 335 290 10 339 157 630 556 630 506 630 456 630 406 630 356 150 617 150 586 150 544 150 499 150 453


Vedle po tu obyvatel byl také získán odhad demografie SO ORP eské Bud jovice s ohledem na rozložení obyvatelstva do jednotlivých v kových kategorií. Stejn , jako je tomu dosud, bude i v roce 2013 jednozna n nejpo etn jší skupinou obyvatel z hlediska v ku kategorie mezi 15 až 64 lety. Po et osob v v této v kové kategorii, stejn tak jako v kategorii 0 - 14 let zaznamená pokles. Naopak po et zástupc nejstarší v kové kategorie se b hem následujících sedmi let zvýší. Tabulka 6

Prognóza v kového složení obyvatel do roku 20132

V k

20063

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

0-14

20 969

20 725

20 421

20 225

20 286

20 366

20 454

20 602

15-64

108 372

108 258

108 082

107 743

107 097

106 080

104 963

103 854

65 a více

21 140

21 573

22 128

22 649

23 203

24 098

25 083

25 998

Celkem

150 481

150 556

150 632

150 617

150 586

150 544

150 499

150 453

Zdroj:


Pom r jednotlivých skupin v následujících letech je níže znázorn n také graficky.

2 3

U údaj za roky 2007 - 2013 se jedná o prognózu a do dat nejsou zahrnuty vlivy st hování. Za rok 2006 jsou uvedeny skute né hodnoty.

31

Graf 13

Prognóza v kového složení obyvatel do roku 2013

Zdroj:


Data ohledn vývoje po tu obyvatel samotného statutárního m sta se nepoda ilo získat.

32

3.8.

Rodinný stav obyvatelstva

eská republika Po et uzav ených manželství byl v roce 2007 o 4,3 tisíce vyšší než v roce 2006 a dosáhl po tu 57,2 tisíce. Za nár stem stojí p itom p edevším s atky v m síci ervenci, kdy bylo oddáno 10,8 tisíce pár , o 3,5 tisíce více než o rok d íve. V jediném dni 7. 7. 2007 se uskute nilo rekordních 4 406 svateb. Z údaj tabulek s ate nosti vyplývá, že p i zachování sou asné úrovn s ate nosti by p ed dosažením 50ti let v ku vstoupilo do manželství 71,1 % žen a 64,5 % muž , tedy o 1,5 procenta více než odpovídalo hodnotám s ate nosti v p edchozím roce. Pr m rný v k p i prvním s atku dosahoval 31,2 let pro muže a 28,6 roku pro ženy, tedy p ibližn o 0,2 roku více než v roce 2006. Podíl s atk , kdy byl alespo jeden ze snoubenc cizinec, p edstavoval 8,7 % všech s atk . ast jší jsou s atky muž -cizinc s ženou s eským státním ob anstvím (2 845) než naopak (1 940). Manželství, kdy byli oba snoubenci cizinci, bylo u nás v roce 2007 uzav eno 184. Zárove bylo b hem roku 2007 rozvedeno 31,1 tisíce manželství, což byl po et o 0,3 tis. nižší než v roce 2006. Ukazatel úhrnné rozvodovosti dosáhl stejn jako v roce 2006 hodnoty 48,7 % manželství kon ících rozvodem. Pr m rná délka rozvád ného manželství inila 12,3 roku, nejvyšší intenzita rozvodovosti je ve t etím až šestém roce manželství. P tina lidí se rozvádí opakovan . Dv p tiny rozvád ných manželství byly bez nezletilých d tí, p i zbylých 59 % p ípad p išlo rozvodem o úplnou rodinu 27,5 tisíce nezletilých d tí. Jiho eský kraj Na úrovni Jiho eského kraje vykazují statistiky r st po tu s atk v letech 2005 a 2006 o 35 z 3 075 na 3 110. Rozvody naopak v tomto p ípad zaznamenaly pokles. V roce 2005 bylo v Jiho eském kraji rozvedeno celkem 1 886 manželství. Rok 2006 by v tomto sm ru p ízniv jší, nebo celkový po et klesl na 1 729, tzn., že bylo rozvedeno o 43 manželství mén než v roce p edešlém. Co se týká obyvatelstva Jiho eského kraje z pohledu rodinného stavu, tak v sou asné dob pat í nejv tší procentuální podíl osob mezi vdané i ženaté (23,6 %). Jen o n co mén osob (20,9 %) se adí mezi svobodné muže i svobodné ženy (16,7 %). Z níže uvedených údaj popisujících situaci obyvatelstva z pohledu rodinného stavu, lze dle procentuálních pom r konstatovat, že populace SO ORP i m sta eské Bud jovice se výrazn neliší od hodnot popisujících situaci na úrovni státu i kraje. Pozastavit se však lze u podíl rozvedených osob, kdy je tento pom r v porovnání s ukazateli na úrovni R, kraje i SO ORP jednozna n nejvyšší. Další výrazn jší rozdíl lze zaznamenat u ovdov lých žen na území statutárního m sta, kdy je toto íslo v porovnání s ostatními naopak nejnižší.

33

Tabulka 7 Území eská republika podíl v % Jiho eský kraj podíl v % SO ORP podíl v % B podíl v %

B

Porovnání obyvatelstva z hlediska rodinného stavu v roce 2001

Obyvatelst vo celkem

v tom podle rodinného stavu svobodn í

10 230 060 2 107 595

svobodné

ženatí

vdané

1 725 980 2 370 674 2 373 083

rozvedení

rozvedené

ovdov lí

352 079 459 511 122 066

ovdov l é

nezjišt no

662 558

56 514

100,0

20,6

16,9

23,2

23,2

3,4

4,5

1,2

6,5

0,6

625 267

130 780

104 512

147 585

147 747

19 591

24 379

7 316

39 854

3 503

100,0

20,9

16,7

23,6

23,6

3,1

3,9

1,2

6,4

0,6

21 899 312 4 514 962

3 692 198 5 081 821 5 086 989

749 396 975 766 260 754 1 416 059 121 367

100,0

20,6

16,9

23,2

23,2

3,4

4,5

1,2

6,5

0,6

97 339

19 142

16 296

22 607

22 696

3 659

5 309

1 061

5 569

1 000

100,0

19,7

3,8

5,4

1,1

5,7

1,0

16,7 23,2 23,3 Zdroj: eský statistický ú ad, 2008 [1]

SO ORP eské Bud jovice Pom r jednotlivých skupin obyvatelstva na území SO ORP eské Bud jovice z hlediska rodinného stavu je níže také v grafickém znázorn ní. Procentueln p evažují lidé žijící ve svazku manželském, ale jen o 10 % menší je skupina svobodných. Nep íliš velký procentuální rozdíl odlišuje po et rozvedených a ovdov lých osob. Graf 14

Rodinný stav obyvatelstva na území SO ORP

B

Zdroj: eský statistický ú ad, 2008 [1]

Jak dokazuje níže uvedené grafické znázorn ní, stejn jako na úrovni celé R, také na úrovni území SO ORP eské Bud jovice došlo k poklesu s atk , a to celkem o 14. Pozitivní je, že b hem sledovaných let došlo také k poklesu rozvodovosti, p i emž tento ukazatel se snížil o 35 jednotek.

34

Graf 15

S atky a rozvody na území SO ORP B

Zdroj:


Statutární m sto eské Bud jovice Údaje týkající se rodinného stavu za statutární m sto eské Bud jovice korespondují s hodnotami zjišt nými za celé SO ORP. Jednoprocentní rozdíl je pouze v p ípad svobodných osob a rozvedených, kdy je bohužel po et svobodných ob an nižší na úkor skupiny osob, mezi n ž pat í rozvedení i rozvedené. Graf 16

Rodinný stav obyvatelstva na území

7% 9%

eských Bud jovic

1% 36% svobodní, svobodné ženatí, vdané rozvedení, rozvedené ovdov lí, ovdov lé nezjišt no

47%

Zdroj:


Obdobný pr b h vývoje po tu s atk a rozvod jako na území SO ORP B byl zaznamenán také na úrovni statutárního m sta, kdy rovn ž klesaly ob sledované veli iny. Vzhledem k po tu s atk a rozvod , ke kterým došlo v letech 2005 a 2006 byl procentuální pokles vyšší v p ípad rozvodu manželství.

35

Graf 17

600

S atky a rozvody na území 524

eských Bud jovic

509

500 339

400

322 s atky

300

rozvody

200 100 0 2005 Zdroj:


36

3.9.

Obyvatelstvo dle národnosti a státního ob anství4

eská republika Na území eské republiky jednozna n p evažují ob ané mající eské státní ob anství. Podle údaj editelství služby cizinecké a pohrani ní policie Ministerstva vnitra R žilo legáln v eské republice k 31. 12. 2007 celkem 392 087 cizinc , kte í tak tvo ili 3,8 % populace R. Jiho eský kraj Také na úrovni Jiho eského kraje jednozna n p evažují ob ané mající eské státní ob anství. V p ípad Jiho eského kraje jde dokonce o 99,2 % z celkové populace území. Od demografické struktury území celého kraje se výrazn ji odlišuje pouze pohrani ní okres eský Krumlov, pro který je pest ejší národnostní složení charakteristické. SO ORP eské Bud jovice V rámci SO ORP p edstavuje podíl osob s cizím státním ob anstvím pouze 1,1 %, p i emž nejvyšší po et osob je ze zemí mimo Evropskou unii. Vedle ech je na území SO ORP nejvíce zastoupena národnost slovenská. P íslušnosti k ostatním národnostem již významn jších hodnot nevykazují. Nejvíce patrné z hlediska po tu jsou dále osoby s národností n meckou a hned v záv su slovenskou. K romské národnosti se hlásí na území SO ORP 143 osob. Graf 18 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

Národnost obyvatelstva na území SO ORP

140 628

1 545

255

Zdroj:

143

77

276

4 871


Níže uvedené grafické znázorn ní ukazuje rozd lení obcí SO ORP eské Bud jovice dle procentuáln stanoveného podílu po tu osob, které dle posledního s ítání lidu nemají eské ob anství. Jedním z m st s nejvyšším výskytem osob s jiným než eským ob anstvím v rámci RO ORP eské Bud jovice je Hluboká nad Vltavou. D vodem je pravd podobn Townshend international school, mezinárodní škola G.Townshenda, která je oblíbená jak mezi zahrani ními studenty žijícími na jihu ech, tak mezi zde žijícími zahrani ními pedagogy, kte í zde nacházejí své uplatn ní.

4

Údaje dle výsledk s ítání lidu k 1. 3. 2001 37

Obr. 9

Podíl osob nemajících ob anství

Zdroj:

R


Statutární m sto eské Bud jovice Vzhledem k tomu, že údaje za statutární m sto eské Bud jovice se výrazn neliší od údaj získaných za SO ORP, lze usuzovat, že v tšina Slovák , Moravan , Rom , Polák i N mc žije na území statutárního m sta. V tší rozdíl vykazuje pouze po et osob hlásících se k národnosti n mecké. Graf 19

100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

Národnost obyvatelstva na území eských Bud jovic 92 173

213

Zdroj:

1 120

125

54

153

3 491


38

3.10.

Obyvatelstvo z hlediska vzd lanosti

eská republika Úrove vzd lanosti obyvatelstva pat í mezi podstatné faktory ur ující mj. vývoj rozvoje území, na kterém žijí. Podle výsledk s ítání lidu, dom a byt k 1. b eznu 2001 dosáhl podíl obyvatel s vysokoškolským vzd láním z celkového po tu osob patnáctiletých a starších 7,8 % (v roce 1991 to bylo 6,3 %) a podíl osob s úplným st edním vzd láním (v etn vyššího) 28,4 % (v roce 1991 to bylo 23,2 %). Vyšší podíl osob s vysokoškolským vzd láním mají v eské republice pouze v Hl. m st Praze, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Vyšší podíly osob s úplným st edním vzd láním pak byly zaznamenány jen v Praze a Královéhradeckém kraji. V rámci celorepublikových údaj lze konstatovat, že nejpo etn jší skupinu tvo í lidé vyu ení a mající st ední odborné vzd lání bez maturity (38 %). Do druhé skupiny, která je podstatn mén po etn jší a p ipadá tak na ni pouze 24,9 % eské populace, pat í ti, kte í se mohou pyšnit úplným st edním vzd láním zakon eným maturitní zkouškou. Tém stejn po etnou skupinu však tvo i lidé, kte í dosáhli pouze základního vzd lání i jsou zcela bez vzd lání. Jiho eský kraj Co se týká hodnot dosahovaných na úrovni kraje, tak lze konstatovat, že jsou prakticky totožné s tím, že mírn p evyšuje podíl osob s maturitním vzd láním a naopak pom r osob s vysokoškolským vzd láním je mírn pod hodnotou republikovou. D vody v rozdílech vzd lanosti mezi obyvatelstvem lze hledat nap . ve skute nosti, že eské Bud jovice jsou univerzitním m stem a už to samo o sob usnad uje p ístup místního obyvatelstva k vysokému vzd lání. Další p í inou tohoto statistického jevu je zcela jist skute nost, že eské Bud jovice pat í mezi významná m sta v rámci eské republiky, a už z pohledu pracovních p íležitostí, ob anské vybavenosti i nabídky bydlení apod. a stávají se tak spolu se svým p ilehlým okolím atraktivní lokalitou pro osoby s vyšším vzd láním, které se do statutárního m sta, potažmo do okolních obcí st hují. Tabulka 8

Porovnání obyvatelstva z hlediska úrovn vzd lanosti5 v tom s nejvyšším ukon eným vzd láním

Název obce

eská republika podíl v % JIHO ESKÝ KRAJ podíl v % SO ORP podíl v % ESKÉ BUD JOVICE podíl v %

Obyvatelstvo ve v ku 15 a více let

základní a neukonené

vyu ení a st ední odborné bez maturity

vyšší odborné a nástavbové

vysokoškolské v . v decké p ípravy

bez vzd lání

nezjišt no

8 575 198

1 975 109

3 255 400

2 134 917

296 254

762 459

37 932

113 127

100,0

23,0

38,0

24,9

3,5

8,9

0,4

1,3

521 436

122 772

201 825

131 029

17 225

40 468

1 990

6 127

100,0

23,5

38,7

25,1

3,3

7,8

0,4

1,2

18 353 378

4 228 590

6 972 093

4 576 461

633 092

1 622 385

80 251

240 506

100,0

19,6

34,8

28,7

4,1

11,2

0,2

1,4

81 970

14 405

26 460

25 090

3 830

10 607

184

1 394

100,0

17,6%

32,3%

30,6%

4,7%

12,9%

0,2%

1,7%

Zdroj: 5

úplné st ední s maturitou


Data odpovídají výsledk m posledního s ítání obyvatel v roce 2001.

39

SO ORP eské Bud jovice Co se týká rozložení obyvatelstva na území správního obvodu eských Bud jovic, lze konstatovat, že k nejvíce zastoupené skupin obyvatel z hlediska dosaženého vzd lání pat í osoby vyu ené a se st edním odborným vzd lání bez maturity (32,3 %). Pom rn vysoké zastoupení p ipadá také na osoby s úplným st edním vzd láním (28,7 %). Stejn jako v rámci eské republiky a Jiho eského kraje jsou t etí nej ast ji zastoupenou skupinou osob lidé, kte í mají pouze základní vzd lávání (19,6 %) a až tvrtá skupina je tvo ena vysokoškolsky vzd lanými lidmi. Ve prosp ch eských Bud jovic potažmo celého správního obvodu p sobí to, že pom r osob, které mají vysokoškolský titul je v porovnání s republikovou hodnotou o 4 % respektive o 2,3 % vyšší. Také hodnoty u množství osob majících vysokoškolské vzd lání a st ední s maturitou jsou pozitivn jší než v p ípad celé republiky i Jiho eského kraje. Graf 20

Úrove vzd lanosti na území SO ORP

Zdroj:

B


Pom rn zajímavé rozložení obyvatel z hlediska úrovn vzd lání (v rámci SO ORP byla sledována p edevším nejvíce riziková skupina obyvatel, tj. dosp lé osoby se základním vzd lání a bez vzd lání) nabízí níže uvedené grafické znázorn ní. Procentuáln nejnižší zastoupení nejmén vzd laných obyvatel žije v eských Bud jovicích.

40

Obr. 10 Vzd lanostní úrove

Zdroj:


Statutární m sto eské Bud jovice Z hlediska úrovn vzd lání dosahují eské Bud jovice nejlepších výsledk z celého J K. Z výše uvedené tabulky (Tabulka 8) vyplývá, že jednozna n nejvyšší pom rný po et vysokoškolsky vzd laných lidí žije práv v eských Bud jovicích (12,9 %). Naproti tomu vyšší odborné a nástavbové studium, zde není, stejn jako na celém území R, p íliš asté (4,7 %), nicmén i tak je hodnota v rámci této sledované veli iny v rámci sledovaných úrovních území nejvyšší. D vodem nízkých hodnot v p ípad tohoto typu vzd lání, není pravd podobn nezájem ob an studovat, ale spíše nízká nabídka vzd lání na této úrovni. Hodnota popisující po et osob žijících v eských Bud jovicích, kte í získali maturitní vysv d ení, je v porovnání s republikovými a krajskými údaji jednozna n nejvyšší (30,6 %). Graf 21

Úrove vzd lanosti na území

eských Bud jovic základní a neukon ené

13%

0%

2%

17%

vyu ení a st ední odborné bez m aturity

5%

úpln st ední s m aturitou vyšší odborné a nástavbové

32% 31%

vysokoškolské v . v decké p ípravy bez vzd lání nezjišt no

Zdroj:


41

4. Socioekonomické aspekty sledovaného území 4.1.

Trh práce

4.1.1. Ekonomická aktivita obyvatelstva Jedním z nejvýznamn ji sledovaných socioekonomických aspekt je ekonomická aktivita obyvatelstva a s tím dále související veli iny jako zam stnanost, nezam stnanost, d vody a délka nezam stnanosti apod. Ekonomicky aktivními obyvateli jsou ozna ovány osoby starší 15 let, které spl ují požadavky na za azení mezi zam stnané i nezam stnané. Zam stnaní jsou ti, kte í mají placené zam stnání, nebo sebezam stnání (v etn osob do asn v práci nep ítomných, ale s formální vazbou k zam stnání). K nezam stnaným se adí ta ást populace, které nemá placené zam stnání ani sebezam stnání, p itom práci aktivn hledá a je ochotna b hem ur ité doby nastoupit. Jde o osoby schopné a ochotné pracovat. Ekonomicky neaktivní m že být obyvatelstvo z následujících d vod : - z objektivních d vod - všechny osoby bez ohledu na v k, které nelze považovat za ekonomicky aktivní - d ti v p edškolním v ku, žáci a studenti, starobní d chodci, nemocní, invalidé, - ze subjektivních d vod - osoby v domácnosti - z d vodu pé e o d ti, rodi e apod., rentié i, osoby neochotné pracovat. eská republika Níže uvedený obrázek poskytuje základní informace o ekonomické aktivit území R.

obyvatel na

Obr. 11 Typologie obyvatel podle ekonomické aktivity obyvatel6

Zdroj:

6


Údaje k 1. 3. 2001

42

Jiho eský kraj Na území kraje je zam stnáno zhruba 300 tisíc osob, z toho tém t etina v pr myslu, 13 % v obchodu a opravách spot ebního zboží, 10 % ve stavebnictví. Pr m rná hrubá m sí ní mzda v roce 2006 dosáhla 17 732 K (na fyzickou osobu), za celorepublikovým pr m rem však zaostala o 2 475 K (toto zaostávání je do ur ité míry dáno strukturou hospodá ství kraje). Níže uvedená tabulka se zabývá popisem sledovaných úrovní území z hlediska ekonomické aktivity obyvatelstva. Ze získaných údaj je patrné, že výše ekonomické aktivity se výrazn neliší. Tabulka 9

Porovnání obyvatelstva z hlediska ekonomické aktivity7 Obyvatelst Míra Ekonomic Ekonomic Ekonomic vo ekonomic ky ky ká aktivita ve v ku ké aktivní neaktivní 15 a více aktivity nezjišt na celkem let v%

Území

Obyvatelst vo celkem

eská republika Jiho eský kraje SO ORP eské Bud jovice

10 230 060 625 267 147 795 97 339

8 575 198 521 436 123 978 81 970

Zdroj:

5 253 400 320 546 77 295 51 156

61,3 61,5 62,3 62,4

4 894 465 300 155 69 118 45 015

569 132 4 566 1 382 1 168


SO ORP eské Bud jovice Míra ekonomické aktivity se v obcích ve správním obvodu pohybuje od 41,7 % do 70,9 %. Pr m rná míra ekonomické aktivity za ORP eské Bud jovice iní 62,3 %, což je vyšší údaj než iní pr m r pro Jiho eský kraj (61,5 %) i pro eskou republiku (61,3 %). Z celkového po tu 79 obcí vykazují ve v tší mí e nadpr m rnou ekonomickou aktivitu obyvatel v porovnání s celorepublikovým údajem pouze 2 obce, a sice Borek (71,9 %) a Vidov (70,3 %). Naopak nejnižší aktivita p ipadá na obec Libní , a to (40,7 %)8. 52 obcí SO ORP, tedy p evážná v tšina vykazuje ekonomickou aktivitu obyvatelstva ve výši 60 - 70 %. Graf 22

Rozd lení obcí z hlediska výše podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva

Zdroj:


Jak již bylo zmín no, významnou složku ekonomicky aktivního obyvatelstva tvo í osoby zam stnané, tedy ty které mají placené zam stnání, nebo sebezam stnání (v etn osob 7

Data odpovídají výsledk m posledního s ítání obyvatel v roce 2001. D vodem m že mj. být, že v obci Libní se nachází ústav sociální pé e, kde jsou dlouhodob umístn ni osoby, které se nejsou schopny samy o sebe postarat a nelze je tedy zapo ítávat ani mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo.

8

43

do asn v práci nep ítomných, ale s formální vazbou k zam stnání). Níže uvedené grafické znázorn ní p edstavuje území SO ORP eské Bud jovice z hlediska podílu aktivn zam stnaných z celkového po tu ekonomicky aktivních obyvatel nad 15 let. Nejnižších hodnot podílu dosahují obce, kde je zárove zaznamenána nejvyšší míra nezam stnanosti. Obr. 12 Podíl aktivn zam stnaných

V rámci SO ORP B dosahuje po et ekonomicky aktivních obyvatel 77 295. Z toho na zam stnané p ipadá 73 304, tj. 94, 84 %. Zbytek, tedy 5, 16 % p ipadá na osoby nezam stnané. Po et ekonomicky neaktivních osob byl stanoven na 69 118. Toto íslo lze dále rozd lit na nepracující d chodce (44 %), studenty a žáky (38 %) a ostatní (18 %). Graf 23

Nezam stnaní na území SO ORP

B9

18% 44%

nepracující d chodci studenti, žáci a u ni ostatní 38%

Zdroj: 9


Údaje dle výsledk s ítání lidu k 1. 3. 2001

44

Statutární m sto eské Bud jovice Jen o n co více nezam stnaných než v rámci SO ORP eské Bud jovice, vykazuje samotné statutární m sto eské Bud jovice. Na osoby bez práce zde p ipadá 5,75 %. Graf 24

Nezam stnaní na území

eských Bud jovic10

18% 44%

nepracující d chodci studenti, žáci a u ni ostatní

38%

Zdroj:

10


Údaje dle výsledk s ítání lidu k 1. 3. 2001

45

4.1.2. Nezam stnanost eská republika Dle údaj získaných k 10. 3. 2008 republiky 5,9 %.

inila pr m rná nezam stnanost na území

eské

Jiho eský kraj Koncem roku 2006 bylo v kraji evidováno 20 426 uchaze o zam stnání. Míra registrované nezam stnanosti dosahovala koncem prosince 5,68 %. V mezikrajovém porovnání zaujímal Jiho eský kraj tvrtou nejnižší p í ku po Hlavním m st Praze, St edo eském a Plze ském kraji. SO ORP eské Bud jovice Níže uvedené tabulky stru n Bud jovice. Tabulka 10

charakterizují nezam stnanost na území SO ORP

Nezam stnanost na území SO ORP eské Bud jovice z toho podíl v %

Uchaze i o zam stnání

žen

eské

absolvent škol

ob an se zdravotním postižením 15,3

Míra nezam stnanosti v% k 31. 12. 2005

k 31. 12. 2006

3 367 54,8 7,0 4,37 3,86 Podíl z celkového po tu uchaze v % Po et uchaze Po et osob s délkou na 1 volné místo osob ve v ku volných evidence pracovních nad do 24 let 50 a více 6 - 12 k 31. 12. míst k 31. 12. 2006 12 v etn let m síc 2005 m síc 20,3 24,3 18,9 21,3 1 394 6,3 2,4 Podíl z celkového po tu uchaze (v %) Dosažené vzd lání Délka v evidenci Absolventi Mladiství Mladiství základní vyu ení maturita 6-12 6-12 m síc m síc 23,4 36,5 29 1,7 0,5 0,4 Zdroj: Ú ad práce

Graf 25

eské Bud jovice, 2008 [15]


Zdroj: Ú ad práce

eské Bud jovice podle v ku


46

Graf 26


11%

eské Bud jovice podle vzd lání

23% základní vyu ení

29%

s maturitou ostatní 37%

Zdroj: Ú ad práce


Statutární m sto eské Bud jovice Níže uvedené tabulky a následn také grafy stru n území statutárního m sta eské Bud jovice. Tabulka 11

Nezam stnanost na území

charakterizují nezam stnanost na eských Bud jovic

z toho podíl v % Uchaze i o zam stnání

absolvent škol

žen

2 285 54 5,8 Podíl z celkového po tu uchaze v % osob s délkou osob ve v ku evidence do 24 let v etn 18,6

50 a více let

6 - 12 m síc

nad 12 m síc

ob an se zdravotním postižením 16 Po et volných pracovních míst

24,5

Míra nezam stnanosti v% k 31. 12. 2005

k 31. 12. 2006

4,52

3,97

Po et uchaze na 1 volné místo k 31. 12. 2005

k 31. 12. 2006

41,6 22,5 1139 5,1 Podíl z celkového po tu uchaze (v %) Dosažené vzd lání Délka v evidenci Mladiství Mladiství Absolventi 6-12 základní vyu ení maturita 6-12 m síc m síc 26 34 28,6 2,1 0,4 Zdroj: Ú ad práce

2

0,5


47

Graf 27


eských Bud jovic podle v ku

25%

2%

Do 17 18-24 25 - 49

57%

16%

Zdroj: Ú ad práce

Graf 28



Zdroj: Ú ad práce

Nad 50

eských Bud jovic podle vzd lání


48

4.1.3. Nezam stnanost v aktuální údaje

eských Bud jovicích podle územn technických jednotek,

Pro zpracování bližších údaj o nezam stnanosti na území eských Bud jovic byly použity údaje platné k 11. 4. 2008, p i emž pro roz len ní území m sta na jednotlivé oblasti bylo použito len ní dle Registru s ítacích obvod a budov eského Statistického ú adu. V jednotlivých ástech obce jsou data z ú adu práce v eských Bud jovicích roz len na dle pohlaví. Z celkového po tu evidovaných je 54,4 % žen a 45,6 % muž . Nejvíce nezam stnaných je evidováno v ásti eské Bud jovice 2, která zárove pokrývá nejv tší sídlišt m sta. Nejv tší skupinu nezam stnaných dle vzd lání tvo í uchaze i se st edním odborným vzd láním, jedná o 30,2 % uchaze . Zastoupení muž a žen je rovnom rné u v tšiny stup vzd lání, menší rozdíly najdeme u uchaze se základním vzd láním a s úplným st edním vzd láním s maturitou, bez vyu ení, u kterých mají menší p evahu ženy. P i srovnání uchaze dle základních v kových kategorií, je nejvíce zastoupená v ková kategorie 25 - 49 let, která p edstavuje 53,1 %, což je samoz ejm dáno i rozsahem samotné kategorie. Ženy však p edstavují 58,2 % této kategorie. Uchaze i starší 50 let tvo í 28,8 %, zastoupení muž a žen je v této v kové kategorii vícemén rovnom rné. Z hlediska zdravotního stavu je v tšina uchaze uchaze je áste n invalidních.

, 68,5 % bez zdravotního omezení, 16,6 %

P es 37 % uchaze je v evidenci déle než 6 m síc , z toho v rozmezí 6 - 12 m síc se jedná o 18,4 % uchaze a déle než jeden rok je evidováno 18,9 % uchaze .

49

Tabulka 12

Nezam stnanost v

B podle územn technických jednotek a pohlaví

Vzd lání ást Obce

eské Bud jovice 1

Po e t ucha ze

SO vyu ení

ÚSO s mat.

ZŠ

VŠ

V k

ÚSO mat+ vyu e ní

ÚSV

St ed ní odbor né

Jiné

< 17

1824

Zdravotní stav

2549

> 50

OZP Bez znevý omeze hodn ní ní

V evidenci

OZP Jiné Inval ome idní zení

Osta tní

nad 6m

nad 12 m

68

Ženy

31

4

7

12

5

1

0

2

0

2

3

14

12

24

1

5

1

0

7

5

Muži

37

13

9

12

2

0

0

0

1

0

6

23

8

28

1

2

5

1

7

8

eské Bud jovice 2

765

Ženy

426

125

108

107

32

21

14

8

11

11

62

247

106

286

13

84

35

8

80

99

Muži

339

114

79

82

22

13

14

1

14

13

63

157

106

226

12

59

37

5

64

58

eské Bud jovice 3

478

Ženy

265

78

64

66

20

14

12

3

8

4

39

148

74

181

9

39

31

5

46

37

Muži

213

76

41

45

23

9

9

0

10

2

47

107

57

161

6

22

18

6

35

43

eské Bud jovice 4

35

Ženy

17

6

2

6

0

0

0

0

3

0

1

9

7

9

0

4

3

1

2

5

Muži

18

5

2

9

2

0

0

0

0

0

0

13

5

11

0

3

4

0

4

4

eské Bud jovice 5

139

Ženy

72

17

22

20

6

2

4

1

0

2

7

45

18

53

1

10

7

1

13

12

Muži

67

19

20

9

5

6

1

0

7

2

10

29

26

46

0

12

7

2

16

13

eské Bud jovice 6

141

Ženy

75

17

27

15

2

5

4

3

2

0

9

41

25

49

4

16

4

2

13

9

Muži

66

24

15

13

5

5

2

1

1

2

11

35

18

47

1

9

6

3

11

11

19

32

12

5

5

4

4

1

0

11

47

24

53

4

19

5

1

13

19

eské Bud jovice 7 Ženy

154 82

50

Vzd lání ást Obce

Muži Celkem B

Po e t ucha ze

SO vyu ení

ÚSO s mat.

ZŠ

VŠ

V k

ÚSO mat+ vyu e ní

ÚSV

St ed ní odbor né

Jiné

< 17

1824

Zdravotní stav

2549

> 50


V evidenci


Osta tní

nad 6m

nad 12 m

72

20

18

14

9

8

0

1

2

4

11

31

26

45

2

12

10

3

16

13

1780

537

446

422

138

89

64

24

60

42

280

946

512

1219

54

296

173

38

327

336

Zdroj: Ú ad práce


51

Graf 29


Zdroj: Ú ad práce

eských Bud jovic podle pohlaví


Po et muž a žen mezi uchaze i je zachycen na následujícím grafu. Hodnoty jsou pro jednotlivé oblasti eských Bud jovic. S výjimkou dvou obvod s nízkým po tem uchaze , p evažují ve všech oblastech ženy. Graf 30

Nezam stnanost na území

Zdroj: Ú ad práce

eských Bud jovic podle pohlaví


52

Graf 31


Zdroj: Ú ad práce

eských Bud jovic podle v ku


Následující graf zobrazuje procentuální zastoupení v kových kategorií evidovaných uchaze pro jednotlivé oblasti eských Bud jovic. Poslední sloupec celkem zobrazuje pro srovnání celkový stav v eských Bud jovicích. Graf 32

Složení nezam stnaných na území

Zdroj: Ú ad práce

eských Bud jovic podle v ku (v %)


Na následujícím grafu je zobrazena struktura nezam stnaných dle dosaženého vzd lání.

53

Graf 33


Zdroj: Ú ad práce

eských Bud jovic podle vzd lání


Následující graf zobrazuje strukturu nezam stnaných dle jejich zdravotního stavu a dle jednotlivých oblastí eských Bud jovic. Pro srovnání je i zde dopln n sloupec celkem, který zobrazuje struktur zdravotního stavu nezam stnaných za celé eské Bud jovice. Nejnižší pom r uchaze bez zdravotního omezení má oblast eské Bud jovice 4 (57,1 %) a nejvyšší pom r uchaze bez zdravotního omezení oblast eské Bud jovice 1 (76,5 %). Graf 34


Zdroj: Ú ad práce

eských Bud jovic podle zdrav. stavu


Následující graf zobrazuje srovnání jednotlivých oblastí dle délky uchaze v evidenci. Jednotlivé sloupce p edstavují podíly uchaze , kte í jsou v evidenci déle než 6 m síc respektive déle než 12 m síc v i všem uchaze m dané oblasti. Z hlediska délky evidence je na tom nejlépe oblast eské Bud jovice 6, kde uchaze i s delší dobou evidence 54

p edstavují 31,2 % uchaze dané oblasti. Nejvyšší pom r uchaze evidovaných delší dobu má oblast eské Bud jovice 4, kde je t chto uchaze 42,9 % a uchaze i evidovaní déle než 12 m síc tvo í 25,7 %. Graf 35


Zdroj: Ú ad práce

eských Bud jovic dle doby evidence


Nezam stnanost v eských Bud jovicích ve vybraných základních sídelních jednotkách podle pohlaví Pro další srovnání jsou v následující tabulce vybrány údaje za 8 základních sídelních jednotek, které mají nejvyšší po ty nezam stnaných uchaze . Rozd lení na základní sídelní jednotky vychází také z Registru s ítacích obvod a budov eského statistického ú adu. T mito vybranými jednotkami jsou v po adí dle po tu nezam stnaných Sídlišt Máj, Sídlišt Vltava, Sídlišt Šumava, Sídlišt na Pražské, Na Sadech, U Pekárenské, Za Poliklinikou a eské Bud jovice-st ed. Vybrané sídelní jednotky p edstavují v sou tu p es 60 % všech nezam stnaných uchaze eských Bud jovic.

55

Tabulka 13

Nezam stnanost v

B ve vybraných základních sídelních jednotkách

Vzd lání Základní sídelní jednotka

Po e t ucha ze

SO vyu ení

ÚSO s mat.

ZŠ

VŠ

V k

ÚSO mat+ vyu e ní

ÚSV

St ed ní odbor né

Jiné

< 17

1824

Zdravotní stav

2549

> 50


V evidenci


Osta tní

nad 6m

nad 12 m

eské Bud jovice-st ed

66

Ženy

29

3

7

11

5

1

0

2

0

2

3

14

10

23

1

4

1

0

6

3

Muži

37

13

9

12

2

0

0

0

1

0

4

25

8

28

1

2

5

1

7

7

Na Sadech

84

Ženy

43

5

12

14

1

3

3

1

4

1

6

21

15

28

1

9

5

0

10

4

Muži

41

9

5

17

2

2

4

0

2

1

10

20

10

29

2

4

5

1

8

11

Sídlišt Máj

382

Ženy

229

62

52

70

20

7

6

6

6

11

37

131

50

154

9

44

19

3

40

52

Muži Sídlišt Na Pražské

153

41

33

53

8

5

4

1

8

12

29

75

37

107

4

26

14

2

29

24

92

Ženy

52

19

15

6

4

2

3

0

3

0

5

36

11

38

1

7

5

1

5

6

Muži

40

15

8

2

8

4

2

0

1

1

1

24

14

29

2

4

4

1

5

9

Sídlišt Šumava

120

Ženy

70

26

20

13

2

3

3

1

2

0

8

37

25

47

1

15

5

2

12

19

Muži

50

21

13

7

3

2

3

0

1

1

5

23

21

28

6

9

5

2

9

6

Sídlišt Vltava

184

Ženy

93

27

24

19

8

9

3

1

2

0

11

55

27

62

2

19

8

2

20

21

Muži

91

36

24

12

8

3

3

0

5

0

18

39

34

61

1

15

13

1

16

23 56

Vzd lání ÚSO mat+ vyu e ní

3

8

8 6

Základní sídelní jednotka

Po e t ucha ze

U Pekárenské

80

Ženy

43

12

14

11

Muži

37

14

6

Za Poliklinikou

74

Ženy

45

11

Muži

29

12

SO vyu ení

V k

ÚSO s mat.

Zdravotní stav

ÚSV

St ed ní odbor né

Jiné

< 17

0

1

1

1

1

12

20

10

28

1

6

6

2

9

8

4

0

2

0

3

0

6

24

7

30

1

2

3

1

9

2

19

3

2

1

1

0

1

6

27

11

28

3

7

5

2

4

5

8

2

1

0

0

0

1

8

15

5

21

1

4

3

0

5

6

ZŠ

VŠ

Zdroj: Ú ad práce

1824

2549

> 50


V evidenci


Osta tní

nad 6m

nad 12 m


57

V následujícím grafu jsou uvedeny po ty nezam stnaných žen a m žu pro jednotlivé vybrané sídelní jednotky. Ve všech vybraných sídelních jednotkách je v tší po et žen než muž , jedinou výjimkou z vybraných jsou eské Bud jovice-st ed. Výrazné zastoupení žen mezi uchaze i vykazuje Sídlišt Máj, kde je mezi uchaze i 59,9 % žen, Za Poliklinikou, kde je zastoupení žen 60,8 % a sídlišt Šumava s 58,3 % zastoupením žen. Graf 36

Nezam stnání ve vybraných sídelních jednotkách, dle pohlaví

Zdroj: Ú ad práce


Na grafu zobrazujícím v kovou strukturu nezam stnaných v jednotlivých vybraných sídelních jednotkách jsou patrné drobné rozdíly mezi nimi. Nejv tší podíl uchaze starších 50 let má Sídlišt Šumava, v tomto p ípad tvo í uchaze i starších 50 let 38,3 % z uchaze ze Sídlišt Šumava. Nejvyšší podíl uchaze mladších 18 let má Sídlišt Máj a to rovných 6 %. Sídlišt na Pražské má ze srovnávaných jednotek nejvyšší podíl uchaze ve v kovém rozp tí 25 - 49 let, jedná se o 65,2 %. Z hlediska pohlaví jsou v sídelních jednotkách s vyšším zastoupením žen nejvíce zastoupeny následující v kové kategorie. Na Sídlišti Máj jsou nejpo etn jší skupinou z hlediska v ku ženy ve v ku 24 - 49 let, p edstavují 34,3 % všech uchaze této sídlení jednotky. Pro srovnání, muži ve stejné v kové kategorii p edstavují 19,6% uchaze . Za Poliklinikou p edstavují ženy této v kové kategorie 36,5 % uchaze a muži 20,3%. Výrazn jší rozdíl je u této lokality však u v kové kategorie nad 50 let, kde jsou ženy zastoupeny 14,9 % a muži 6,8 %.

58

Graf 37

Struktura nezam stnaných ve vybraných sídelních jednotkách dle v ku

Zdroj: Ú ad práce


Z grafu zobrazujícím strukturu nezam stnaných v jednotlivých vybraných sídelních jednotkách dle vzd lání uchaze jsou také patrné drobné rozdíly. Nejv tší podíly uchaze se základním vzd láním se nacházejí v lokalitách Na Sadech (36,9 %) a Za Poliklinikou (36,5 %), nejmén uchaze se základním vzd láním bydlí na Sídlišti na Pražské (8,7 %). Naopak nejvyšší podíly vysokoškolsky vzd laných uchaze mají sídelní jednotky Sídlišt na Pražské (13 %) a eské Bud jovice-st ed (10,6 %). V lokalit Za Poliklinikou p edstavují ženy se základním vzd láním 42,2 % uchaze ženského pohlaví a 25,7 % z celkového po tu všech uchaze této lokality. Na Sídlišti Máj p edstavují nejpo etn jší skupinu z žen také uchaze ky se základním vzd láním, jedná se o 30,6 % žen evidovaných na ú adu práce z dané lokality. Nejvíce žen ze Sídlišt Šumava má st ední odborné vzd lání i jsou vyu eny, jedná se 37,1 % uchaze ek dané lokality. Graf 38

Struktura nezam stnaných ve vybraných sídelních jednotkách, dle vzd lání

Zdroj: Ú ad práce


59

Následující graf zobrazuje strukturu nezam stnaných dle jejich zdravotního stav pro jednotlivé lokality. Nejvyšší pom r uchaze bez zdravotních omezení má lokalita eské Bud jovice-st ed (77,3 %), Sídlišt na Pražské (72,8 %) a U Pekárenské (72,5 %). Nejvyšší pom ry uchaze s OZP - áste nou invaliditou vykazují lokality Sídlišt Šumava (20 %), Sídlišt Vltava (18,5 %) a Sídlišt Máj (18,3 %). Graf 39

Struktura nezam stnaných ve vybraných sídelních jednotkách, dle zdr. stavu

Zdroj: Ú ad práce


Graf zobrazuje srovnání jednotlivých ástí obce dle délky uchaze v evidenci. Jednotlivé sloupce p edstavují podíly uchaze , kte í jsou v evidenci déle než 6 m síc respektive déle než 12 m síc v i všem uchaze m dané ásti. Z hlediska délky evidence je na tom nejlépe Sídlišt na Pražské, kde uchaze i s delší dobou evidence p edstavují 27,2 % uchaze . Nejvyšší pom r dlouhodob ji evidovaných uchaze má naopak sídlišt Šumava, kde tito uchaze i p edstavují 38,3 % všech uchaze lokality. Na Sídlišti Máj a na Sídlišti Šumava p edstavují ženy 24,1 % a 25,8 % uchaze muž m, kte í p edstavují 13,9 % respektive 12,5 % uchaze . Graf 40

oproti

Nezam stnaní ve vybraných sídelních jednotkách dle délky evidence

Zdroj: Ú ad práce


60

4.1.4. Dojíž ka za prací eská republika V rámci eské republiky není dojíž ka za prací sledována. Jiho eský kraj Za významný ukazatel sv d ící mj. o nabídce odpovídajících pracovních míst na sledovaném území je považována dojíž ka za prací. V roce 2001 bylo v rámci Jiho eského kraje celkem 300 237 zam stnaných, p i emž z toho 270 367 osob se adilo mezi vyjížd jící za prací. Z t chto osob p ipadá na ty, kte í dojíždí v rámci obce 52,7 % obyvatel. Ostatní tj. 44 % je nuceno dojížd t do zam stnání mimo místo svého bydlišt . Tabulka 14

Území

Zam stnaní celkem

300 237

JIHO ESKÝ KRAJ podíl SO ORP CELKEM podíl ESKÉ BUD JOVICE podíl

73 304

Dojíž ka za prací - porovnání 11

z toho vyjížd jící za prací

v tom v rámci obce

do jiné obce

270 367 90,1 % 65 825 89,8 %

142 375 52,7% 39 260 59,6%

118 994 44,0 % 24 257 36,9 %

8 998 3,3 % 2 308 3,5 %

112 020

x

30 267

x

43 468 90,2 %

35 337 81,3 %

6 645 15,3 %

1 486 3,4 %

23 791

17 146

48 212 Zdroj:

nezjišt n o

Dojížd jící Saldo za prací z dojíž ky jiných obcí


SO ORP eské Bud jovice Drobné procentuální rozdíly od hodnot charakterizující území kraje vykazují údaje vztahující k SO ORP. Na území SO ORP dojíždí za prací 89,8 % všech zam stnaných osob, p i emž 59,5 % dojíždí v rámci místa svého bydlišt a 36,9 % pracuje mimo místo svého bydlišt . Graf 41

Dojíž ka za prací v rámci území SO ORP

B

3% 37%

v rámci obce do jiné obce nezjišt no 60%

Zdroj:


Statutární m sto eské Bud jovice V p ípad dojížd k za prací jsou patrné rozdíly mezi údaji získanými za SO ORP eské Bud jovice a statutární m sto eské Bud jovice. Podíl dojížd jících je prakticky totožný. Výrazn se však liší podíl dojížd jících z hlediska cíle. V p ípad m sta eské Bud jovice je 11

Data odpovídají výsledk m posledního s ítání obyvatel v roce 2001. 61

patrný výrazný podíl ob an dojížd jících za prací v rámci obce. Logickou p í inou je rozsáhlá nabídka pracovních p íležitostí v eských Bud jovicích. Ta je vzhledem k velikosti m sta nesrovnatelná s ostatními obcemi v regionu. Z eských Bud jovic tak vyjíždí za prací pouze 15,3 % obyvatel. Graf 42

Dojíž ka za prací v rámci

Zdroj:

eských Bud jovic


4.1.5. Mzdová politika eská republika Nominální pr m rná hrubá m sí ní mzda fyzické osoby dosáhla ve 4. tvrtletí 2007 výše 23 435 K , v meziro ním srovnání inil p ír stek 1 488 K . V podnikatelské sfé e se pr m rná mzda zvýšila meziro n o 1 470 K na 23 484 K , v nepodnikatelské sfé e o 1 547 K na 23 259 K . R st reálných mezd ve 4. tvrtletí 2007 byl jedním z nejnižších za n kolik posledních let. Sféra podnikatelská se v posledním tvrtletí roku 2007 dostala pod hranici dvouprocentního r stu reálné mzdy od roku 1999 v bec poprvé. Jiho eský kraj Výše pr m rné mzdy se sleduje pouze na úrovni kraj . Nelze tedy blíže specifikovat hodnoty, které by charakterizovaly SO ORP eské Bud jovice nebo dokonce p ímo samotné statutární m sto. Tabulka 15 Pr m rná mzda 4. 4. 2. 3.

tvrtletí 2005 tvrtletí 2006 tvrtletí 2007 tvrtletí 2007

Vývoj pr m rné mzdy v podnikatelské sfé e v Jiho eském kraji Podnikatelská sféra Podíl zam stnanc s Pr m rný hodinový výd lek podpr m rným hodinovým výd lkem 107,97 K 65,0 % 111,00 K 64,1 % 113,14 K 64,1 % 114,00 K 63,4 % Zdroj:


62

Tabulka 16 Pr m rná mzda 4. tvrtletí 2005

Vývoj pr m rné mzdy v nepodnikatelské sfé e v J k

Nepodnikatelská sféra Podíl zam stnanc s podpr m rným Pr m rný hodinový výd lek hodinovým výd lkem 112,28 K 53,5 %

4. tvrtletí 2006

118,59 K

54,1 %

2. tvrtletí 2007

122,51 K

53,9 %

Zdroj:


Vzhledem k tomu, že r st spot ebitelských cen v roce 2007 p edstavoval v eské republice 2,8 %, lze odhadnout r st reálných hrubých mezd v Jiho eském kraji zhruba na 5,0 %. Meziro ní vývoj mezd a míry inflace od roku 2000 je znázorn n v následujícím grafu. Graf 43

Meziro ní vývoj mezd a míry inflace

Zdroj:


Pr m rná hrubá m sí ní mzda dosáhla v roce 2007 v Jiho eském kraji 19 754 K . Nejvyšší mzdy byly jako tradi n dosaženy v hlavním m st Praze (26 358 K ), dosažená mzda adí Jiho eský kraj do st edu mezi kraji eské republiky. [1] 4.1.6. Dosavadní vývoj nezam stnanosti a prognóza vývoje trhu práce Jak vyplývá z níže uvedené tabulky tak od roku 2001 nedošlo na žádné z níže uvedených úrovní území v oblasti nezam stnanosti k výrazné zm n . Na úrovni Jiho eského kraje vykazovala nezam stnanost spíše progresi, a to až do roku 2005. Poté dochází ke snižování míry nezam stnanosti. Na úrovni SO ORP nebyly zaznamenány v mí e nezam stnanosti podstatné výkyvy. Docházelo st ídav k mírné progresi i degresi. V p ípad statutárního m sta lze hovo it pouze o pozitivním vývoji, nebo míra nezam stnanosti má trvale mírnou klesající tendenci.

63

Tabulka 17 Sledované území Jiho eský kraj SO ORP eské Bud jovice M sto eské Bud jovice

Vývoj míry nezam stnanosti v minulých letech Míra nezam stnanosti v % k 31. 12. 2001 6,0 4,4 5,0 Zdroj: Ú ad práce

2002 6,6 4,3 4,8

2003 6,9 4,5 4,8

2004 7,2 4,3 4,5

2005 7,4 4,9 4,5

2006 6,4 4,4 4,0


Co se týká krátkodobé p edpov di vývoje trhu práce pro území Jiho eského kraje, je kalkulováno s tím, že míra nezam stnanosti v pololetí roku 2008 pravd podobn nep ekro í úrove 5,0 %. Vzhledem k rozsáhlé nabídce pracovních míst v eských Bud jovicích, lze o ekávat, že vývoj bude ve statutárním m st eské Bud jovice, resp. na území SO ORP B obdobný, p ípadn , že míra nezam stnanosti bude ješt nižší než pro celý Jiho eský kraj. V rámci dlouhodobé prognózy je na základ prom nlivosti trhu práce související s jeho snadnou ovlivnitelností r znými t žko odhadnutelnými vlivy prakticky nemožné ur it konkrétn jší míru nezam stnanosti. S p ihlédnutím k íselné ad stavových hodnot míry nezam stnanosti vždy k 31.12. v období let 1992 - 2007 lze však velice hrub odhadnout, že míra nezam stnanosti ve m st eské Bud jovice by ke konci roku 2013 nem la p ekro it hodnotu 5,5 %. Jedná se o mírn zvýšenou hodnotu, která byla ve m st eské Bud jovice již v minulosti dosažena. Podobn lze odhadovat i míru nezam stnanosti za SO ORP jako celek, kde by v tomto regionu nem lo dojít k p ekro ení hodnoty míry nezam stnanosti 5,0 %.[15]

64

4.2.

Domovní a bytový fond

eská republika Níže uvedený graf charakterizuje bytovou výstavbu na území R v posledních letech. Z celkového po tu 32 863 dokon ených byt v roce 2005 bylo postaveno 13 472 v nových rodinných domech a 11 526 byt v nových bytových domech. Formou nástaveb a p ístaveb bylo získáno 2 270 byt ve starších rodinných domech a 1 569 byt ve starších bytových domech. Zbytek p edstavují byty v domech s pe ovatelskou službou a v domovech pro seniory (1 047 byt ), byty v nebytových objektech (794 byt ) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostor (2 185 byt ). Graf 44

Bytová výstavba v

Zdroj:

eské republice v letech 2005 - 2007


Jiho eský kraj P edpokladem pro rozvoj hospodá ství kraje jsou rovn ž možnosti bydlení. Podle výsledk s ítání k 1. b eznu 2001 bylo v kraji tém 148 000 dom , z toho 111 500 dom trvale obydlených. Zjišt no bylo 279 900 byt , z toho 231 300 byt trvale obydlených. Z celkového po tu trvale obydlených byt bylo 40 % ve vlastním dom , 25,3 % nájemních, 14,9 % družstevních a 8,6 % v osobním vlastnictví. V první polovin 90. let došlo k útlumu bytové výstavby, ve 2. polovin se situace mírn zlepšila. V roce 2006 bylo dokon eno 1 909 nových byt , krom toho bylo 1 742 byt zmodernizováno. Níže uvedené tabulky se zabývají bytovým fondem na území Jiho eského kraje, SO ORP eské Bud jovice a samotného m sta eské Bud jovice. Veškeré údaje vycházejí z dat získaných v rámci posledního s ítání lidu, které se konalo v roce 2001. Následující 2 tabulky popisují základní informace o po tech dom a byt .

65

Tabulka 18

Údaje o po tu byt v roce 2001

Trvale obydlené byty Sledované území

1970

1980

1991

Neobydlené byty z toho v rodinných domech

2001

po et Jiho eský kraj SO ORP eské Bud jovice eské Bud jovice

z toho celkem

v%

179 403 206 499 220 802 231 281 112 739

sloužící obydlené k p echodn rekreaci

48,7

48 611

23 851

8 073

40 078

47 474

53 074

56 304

22 511

40,0

7 122

1 726

1 921

25 777

31 721

36 904

38 713

7 936

20,5

2 989

67

1 243

Zdroj:

Tabulka 19


Údaje o po tu dom v roce 2001

Trvale obydlené domy Sledované území

1970

1980

1991

Neobydlené domy

z toho rodinné domy

2001

po et

pr m rné stá í domu v letech

v%

celkem

z toho sloužící k rekreaci

Jiho eský kraj

26 393

28 824

29 137

111 544

98 148

88,0

46,5

36 426

23 151

SO ORP eské Bud jovice

18 828

20 440

20 679

22 045

18 952

86,0

43,6

4 026

1 652

eské Bud jovice

7 565

8 384

8 458

8 778

6 181

70,4

46,4

634

53

Zdroj:


Další 2 tabulky se v nují bližší charakteristice bytového fondu ve sledovaném území. Tabulka 20

Údaje o velikosti a stá í byt

Velikost bytu Sledované území

s1 obytnou místností

Byty v domech postavených v období

se 2 pokoji

se 3 pokoji

se 4 a více pokoji

do roku 1919 v .nezj.

1920 - 1945

1946 - 1980

1981 - 1990

1991 - 2001

43 216

21 819

Jiho eský kraj

28 699

65 669

86 041

48 149

28 490


7 811

15 874

21 310

10 806

6 090

5 463

27 250

11 696

5 805

eské Bud jovice

6 408

11 846

15 349

4 797

3 561

3 591

19 302

8 791

3 468

Zdroj:

23 461 114 295


66

Tabulka 21

Údaje o užívání byt a kategorizaci z toho podle kategorie

z toho podle právního d vodu užívání bytu

Sledované území

Trvale obydlené ve v osobním nájemní byty vlastním vlastnictví byty dom

byty len SBD

byty len družstva nájemc

ostatní

II.

III. a IV.

Jiho eský kraj

231 281

92 555

19 977

58 441

34 543

6 364

18 443

24 507

7 223


56 304

18 646

5 111

10 636

11 615

5 596

4 468

2 867

1 107

eské Bud jovice

38 713

6 576

4 346

9 029

10 684

5 523

2 385

1 107

502

Zdroj:


SO ORP eské Bud jovice Níže uvedená tabulka charakterizuje bytovou výstavbu v roce 2006 na území SO ORP B. Tabulka 22

Bytová výstavba na území SO ORP eské Bud jovice

skute no st

index 2006/200 5

795

98,5

v tom stavby pro bydlení stavebn nástavby, domy nebytov p ístavby upraven é bytov a vestavby s pe ovat. rodinné sl., stavby é é k domy nebyt. domy prostory RD BD 379 353 11 37 5 10

Zdroj:


Byty celkem

SO ORP . B.

67

Statutární m sto eské Bud jovice Následující tabulka uvádí údaje vztahující se k bytové výstavb na území v roce 2006. Tabulka 23

Bytová výstavba na území

skute nost

eských Bud jovic

v tom stavby pro bydlení nástavby, p ístavby domy s pe . rodinné bytové a službou domy domy vestavby

Byty celkem

index 2006/2005

RD

eské Bud jovice

481

117,9 Zdroj:

78

353

eských Bud jovic

6

nebytové stavby

stavebn upravené nebytové prostory

4

7

BD 33

0


Co se týká vývoje výstavby v eských Bud jovicích, bylo vycházeno z údaj poskytnutých SPRÁVOU DOM s.r.o. a z informací od Investi ního odboru Magistrátu m sta eské Bud jovice. SPRÁVA DOM s.r.o. je spole ností se stoprocentním vlastnictvím Statutárního m sta eských Bud jovic a má na starosti mj. správu bytového a nebytového fondu m sta eských Bud jovic. Níže uvedené grafy popisují vývoj v po tu dom spravovaných SPRÁVOU DOM s.r.o. b hem let 2005 a 2006. Graf 45

Domovní a bytový fond - rok 2005 8136

9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000

367

26

1000 0 po et dom trvale obydlených

po et bytových jednotek

po et nebytových dom

Zdroj: SPRÁVA DOM s.r.o., 2007 [2]

Z výše uvedeného p ipadá ást nemovitostí z hlediska vlastnictví pod statutární m sto eské Bud jovice, p evážná ást je ve vlastnictví soukromých vlastník a pouze zanedbatelná ást je vlastn na SPRÁVOU DOM s.r.o.

Tabulka 24

Vlastníci nemovitostí 68

Ukazatel

eské Bud jovice

Soukromí vlastníci SPRÁVA DOM s.r.o. 208 3 156 6 209 4 1 923 0 0 26

trvale obydlené domy bytové jednotky nebytové domy


V p ípad roku 2006 došlo k nár stu po tu trvale obydlených dom o 63 a navýšení po tu bytových jednotek celkem o 71. Graf 46

Domovní a bytový fond - rok 2006 8207

9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000

430

28

1000 0 po et dom trvale obydlených

po et bytových jednotek

po et nebytových dom


Vlastnická struktura nemovitostí spravovaných SPRÁVOU DOM s.r.o. byla v roce 2006 porovnatelná s rokem 2005. Nejvyšší nár st lze pozorovat u trvale obydlených dom vlastn ných m stem eské Bud jovice. Naopak v p ípad bytových jednotek došlo k poklesu. V p ípad soukromých vlastník došlo k mírnému nár stu jak u trvale obydlených dom , tak u bytových jednotek. V p ípad vlastnictví SPRÁVY DOM s.r.o. nedošlo k žádné zm n . Tabulka 25 Ukazatel trvale obydlené domy bytové jednotky nebytové domy

Vlastníci nemovitostí

eské Bud jovice

Soukromí vlastníci SPRÁVA DOM s.r.o. 217 3 210 6 323 4 1 880 0 0 28

Zdroj: Investi ní odbor Magistrátu m sta


Veškeré investi ní akce na území m sta eských Bud jovic, které jsou financovány z rozpo tu m sta, zajiš uje Investi ní odbor Magistrátu m sta eské Bud jovice. Investi ní akce jsou realizovány na základ požadavk a pot eb jednotlivých odbor Magistrátu m sta a ob an . Údaje o bytové výstavb realizované a evidované investi ním odborem magistrátu m sta eské Bud jovice zobrazuje následující tabulka.

69

Tabulka 26

Bytová výstavba v letech 1999 - 2006

Realizováno v letech 1999 - 2001 1999 - 2001 2002 - 2004 2003 - 2006 2003 - 2005

po et dom

Zdroj: Investi ní odbor Magistrátu m sta

po et byt 3 4 5 4 3

108 84 115 89 100


70

4.3.

Sociální zabezpe ení

V rámci transformace systému sociálního zabezpe ení na systém sociální ochrany obyvatelstva byly na po átku 90. let v R zahájeny práce na vytvo ení t í na sebe navazujících relativn samostatných systém - systému sociálního pojišt ní, státní sociální podpory a sociální pomoci. Tyto systémy se od sebe liší ve t ech hlavních aspektech - jakou sociální situaci eší, jakým zp sobem jsou dávky v jednotlivých systémech financovány a jakým zp sobem jsou tyto systémy organiza n zabezpe eny. Sociální zabezpe ení má adu definic, avšak m žeme ji chápat jako soubor institucí, za ízení, a opat ení, jejíchž prost ednictvím a pomocí se uskute uje p edcházení, zmír ování a odstra ování následk sociálních událostí ob an , nebo také jako soubor opat ení formující solidaritu s lidmi, kte í elí nedostatku p íjmu i se nachází v situaci vyžadující mimo ádné výdaje. Sociální zabezpe ení provád jí obecn tyto orgány sociálního zabezpe ení, kterými jsou: - Ministerstvo práce a sociálních v cí: eská správa sociálního zabezpe ení: - Okresní správy sociálního zabezpe ení, - Pražská správa sociálního zabezpe ení, - krajské ú ady, - obecní ú ady obcí s rozší enou p sobností, - pov ené obecní ú ady, - obecní ú ady, - ú ady práce. Pojistné na sociální zabezpe ení je zvláštní platbou, kterou jsou poplatníci pojistného na sociální zabezpe ení povinni odvád t do státního rozpo tu. Ú elem pojistného na sociální zabezpe ení je finan n zabezpe it výdaje, které se ze státního rozpo tu vydávají na dávky nemocenského pojišt ní, na dávky d chodového pojišt ní a výdaje na státní politiku zam stnanosti. Pojistné na sociální zabezpe ení se skládá ze dvou složek, a to z pojistného na nemocenské pojišt ní a z pojistného na d chodové pojišt ní. Spolu s pojistným na sociální zabezpe ení se vybírá (a b žn se pod pojem „pojistné na sociální zabezpe ení” v právních p edpisech také zahrnuje) též p ísp vek na státní politiku zam stnanosti. Podíl pojistného na nemocenské pojišt ní, pojistného na d chodové pojišt ní a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti z celkové výše pojistného ur ují sazby pojistného na sociální zabezpe ení.

71

4.3.1. Poskytování sociálních dávek eská republika a Jiho eský kraj Za átkem roku 2007 nabyly ú innosti nové zákony upravující poskytování sociálních služeb a systém dávek sociální pé e. Jedná se o zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, a zákon . 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Systém státní sociální podpory je upraven zákonem . 117/1995 Sb., o státní sociální podpo e, ve zn ní pozd jších p edpis , kde je možné získat další podrobné informace. Tabulka 27

Vyplacené dávky státní sociální podpory v M rná jednotka

Ukazatel Dávky celkem v tom: dávky poskytované v závislosti na výši p íjmu p ídavek na dít sociální p íplatek p ísp vek na bydlení p ísp vek na dopravu ostatní dávky rodi ovský p ísp vek zaopat ovací p ísp vek p stounská pé e - p ísp vek na: pot eby dít te odm nu p stouna p evzetí dít te motorové vozidlo porodné poh ebné p ísp vek na pé i o dít v za ízení pro d ti Zdroj:

R a J k v roce 2005

eská republika

Jiho eský kraj

po et v tis. K

32 781 627 32 953 679

2 011 581 1 973 353

po et v tis.K po et v tis. K po et v tis. K po et v tis. K

21 743 705 11 194 638 3 985 537 4 778 873 3 175 671 2 458 575 182 -2 513

1 382 745 697 939 228 997 264 904 163 077 121 571 11 -153

po et v tis. K po et v tis. K

3 511 655 12 626 598 127 -26

215 676 776 294 14 9

po et v tis. K po et v tis. K po et v tis. K po et v tis. K po et v tis. K po et v tis. K po et v tis. K

86 990 343 284 67 495 111 665 1 135 9 222 41 2 514 101 898 895 479 107 083 533 432 108 1 938

5 031 19 517 3 485 6 937 88 726 3 236 6 090 53 580 6 358 31 700 6 93


72

SO ORP eské Bud jovice V roce 2005 bylo evidováno 2 050 p ípad vyplacených sociálních dávek ob an m, jejichž p íjmy nedosahují hranice životního minima. Celkový objem t chto dávek inil 36 572 tisíc K . V roce 2006 bylo evidováno 1 745 p ípad vyplacených sociálních dávek a jejich objem inil 35 847 tisíc K . Meziro n se tedy jedná o snížení p ípad o 305 a objem dávek se snížil o 725 tisíc K . Tabulka 28

Dávky poskytované v p ípad nedosažení hranice životního minima

Dávky ob an m, jejichž p íjmy nedosahují hranice životního minima

2003

Po et p ípad Objem vyplacených dávek v tis. K Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta

2004

2005

2006

2 325

2 135

2 050

1 745

34 511

35 301

36 572

35 847


K 31. 12. 2005 bylo v evidenci sociáln pot ebných evidováno 493 rodin s nezaopat enými d tmi. Pen žitý p ísp vek pro rodiny inil 18 829 tis. K - z toho inil opakovaný p ísp vek 18 215 tis. K a jednorázový p ísp vek 614 tis. K . V cná pomoc byla v roce 2005 vyplacena ve výši 197 tis. K . V roce 2006 bylo v evidenci 441 rodin s nezaopat enými d tmi, což znamená snížení po tu rodin o 52. Celkový pen žitý p ísp vek však inil 20 048 tis. K , a to p edstavuje nár st oproti roku 2005 o 1 219 tis. K . Tabulka 29

Dávky rodinám

Dávky rodinám s d tmi Po et rodin s nezaopat enými d tmi v evidenci sociáln pot ebných k 31.12.

2003

2004

2005

2006

632

579

493

441

Pen žitý p ísp vek v tis K :

21 611

22 017

18 829

20 048

opakovaný podmín ný sociální pot ebností

21 192

21 290

18 215

19 488

419

497

614

560

198

230

197

156

jednorázový V cná pomoc v tis. K Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta


K 31. 12. 2005 bylo v evidenci 7 879 osob, kterým byly vyplaceny pen žité dávky ve výši 66 796 tis. K , p ísp vky p i pé i o osobu blízkou ve výši 26 961 tis. K a 38 925 tis. K jako p ísp vek zdravotn postiženým. K 31. 12. 2006 inil po et osob v evidenci 8 254 a byly vyplaceny pen žité dávky ve výši 87 848 tis. K , p ísp vky p i pé i o osobu blízkou ve výši 40 208 tis. K a p ísp vky zdravotn postiženým ve výši 47 640 tis. K . Po et evidovaných osob se tedy v meziro ním období zvýšil o 375 a vyplacené pen žité dávky se zvýšila o 21 052 tis. K , p ísp vky p i pé i o osobu blízkou se zvýšily o 13 247 tis. K a p ísp vky zdravotn postiženým se zvýšily o 8 715 tis. K .

73

Tabulka 30

Dávky pro d chodce a zdravotn postižené

Dávky pro d chodce a zdravotn postižené ob any Po et osob v evidenci k 31.12.

2003

2004

2005

2006

6 901

7 451

7 879

8 254

Pen žité dávky v tis. K

56 233

61 998

66 796

87 848

opakované

24 253

27 023

31 946

45 238

jednorázové

31 980

34 975

34 850

42 610

P ísp vky p i pé i o osobu blízkou - po et

518

625

647

728

P ísp vky p i pé i o osobu blízkou v tis. K

19 681

22 111

26 961

40 208

9 616

10 002

11 609

16 648

10 065

12 109

15 352

23 560

P ísp vek zdravotn postiženým - po et

6 383

6 826

7 232

7 526

P ísp vek zdravotn postiženým v tis. K

36 550

39 887

38 925

47 640

2 578

3 591

2 865

5 331

na individuální dopravu

654

649

576

611

na úhradu za užívání bezbariérového bytu

369

387

384

419

32 949

35 260

35 100

41 279

na d ti na dosp lé

na složité ortopedické pom cky

na ostatní Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta


V roce 2005 bylo vyplaceno nezam stnaným bezd tným osobám celkem 5 593 sociálních dávek, a to v celkové výši 17 743 tis. K . V roce 2006 inil po et dávek 4 974 a celková výše p edstavovala 15 799 tis. K . V uvedeném období tedy došlo k poklesu vyplacených dávek o 619 a v pen žním vyjád ení o 1 944 tis. K . Tabulka 31

Dávky nezam stnaným bezd tným osobám

Dávky nezam stnaným bezd tným osobám Dávky celkem - po et

2003

2004

2005

5 498

5 562

5 593

2006 4 974

z toho: jednorázové v cné Dávky celkem v tis. K

97

69

78

76

121

50

95

108

12 900

13 284

17 743

15 799

220

184

189

203

42

36

41

30

z toho: jednorázové v cné Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta


74

V roce 2005 bylo vyplaceno 30 tis. K jako jednorázová dávka na živelné pohromy. P ísp vky na hrubé nájemné nebylo v roce 2005 a 2006 vyplaceno. Tabulka 32

Ostatní dávky 2003

Ostatní dávky

2004

2005

2006

Jednorázové dávky na živelné pohromy v tis. K

x

x

30

x

P ísp vek na hrubé nájemné - po et

x

x

x

x

x

x

x

x

P ísp vek na hrubé nájemné v tis. K Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta

Informace vztahující se výhradn ob an m nebyly zjišt ny.


ke statutárnímu m stu

eské Bud jovice a zde žijícím

4.3.2. P ísp vek na pé i, aktuální údaje Od roku 2007 je v souladu se zákonem 108/2006 Sb., o sociálních službách nov vyplácen p ísp vek na pé i náležící osobám, které jsou p edevším z d vodu nep íznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby, a to v oblasti b žné denní pé e o vlastní osobu a v sob sta nosti. Schopnost zvládnout pé i o vlastní osobu a být sob sta ný je u každého lov ka r zná, proto zákon rozeznává ty i stupn závislosti na pomoci jiné osoby, a to od mírné závislosti až po závislost úplnou. T mto stup m následn odpovídá také výše p ísp vku v korunách. Výše p ísp vku na pé i je stanovena ve ty ech stupních odpovídajících stupni závislosti osoby a dále jsou rozdíln stanoveny výše p ísp vku pro d ti do 18 let a pro dosp lé. Výše p ísp vku pro osoby do 18 let v ku iní za kalendá ní m síc: 3 000 K , jde-li o stupe I (lehká závislost), 5 000 K , jde-li o stupe II (st edn t žká závislost), 9 000 K , jde-li o stupe III (t žká závislost), 11 000 K , jde-li o stupe IV (úplná závislost). Výše p ísp vku pro osoby starší 18 let iní za kalendá ní m síc: 2 000 K , jde-li o stupe I (lehká závislost), 4 000 K , jde-li o stupe II (st edn t žká závislost), 8 000 K , jde-li o stupe III (t žká závislost), 11 000 K , jde-li o stupe IV (úplná závislost). Vyšší ástka p ísp vku na pé i pro d ti je dána zejména tím, že d ti nemají obvykle sv j vlastní p íjem (mzda, plat, d chod i jiné p íjmy) a sou asn má motivovat rodiny k tomu, aby d ti z stávaly v domácí pé i. Níže uvedené tabulky popisují rozd lení 4 259 dávek, která byly poskytnuty do 31. 3. 2008 z hlediska v ku p íjemc .

75

Tabulka 33 Stupe závislosti

Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých dosp lým SO ORP B

eské Bud jovice

1.

(2000 K )

1 570

967

2.

(4000 K )

1 232

728

3.

(8000 K )

759

430

349

191

3 910

2 316

4. (11 000 K ) Celkem Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta

Tabulka 34 Stupe závislosti


Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých osobám do 18 let v ku SO ORP B

eské Bud jovice

1.

(3000 K )

46

31

2. 3.

(5000 K ) (9000 K )

30 210

21 142

4. (11 000 K ) Celkem Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta

63

36

349

230


Další tabulky charakterizují rozd lení poskytovaných dávek z hlediska stupn závislosti jeho p íjemc a zárove v ku daných osob. Ze získaných údaj jednozna n vyplývá, že ím nižší stupe závislosti je p iznán, tím vyšší je po et p ísp vk . Tabulka 35 V ková hranice 80 let a více 60 až 79 let 40 až 59 let 18 až 39 let Celkem

Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých z d vodu 1. stupn závislosti SO ORP B 688 677 145 60 1 570 Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta

Tabulka 36 V ková hranice 80 let a více 60 až 79 let 40 až 59 let 18 až 39 let

eské Bud jovice 436 412 88 31 967


Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých z d vodu 2. stupn závislosti SO ORP B

Celkem

599 422 133 78

eské Bud jovice

1 232 Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta

353 253 72 50 728


76

Tabulka 37

Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých z d vodu 3. stupn závislosti

V ková hranice

SO ORP B

80 let a více 60 až 79 let 40 až 59 let 18 až 39 let Celkem

359 254 70 76 759 Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta

Tabulka 38

eské Bud jovice 205 121 59 45 430


Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých z d vodu 4. stupn závislosti

V ková hranice 80 let a více 60 až 79 let 40 až 59 let 18 až 39 let Celkem

SO ORP B

eské Bud jovice 200 98 22 29 349

Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta


Okres eské Bud jovice Dávky vyplácené ú adem práce za území bývalého okresu uvedená tabulka. Tabulka 39

106 61 12 12 191

eské Bud jovice popisuje níže

Po et dávek vyplacených ú adem práce

Název dávky P ídavek na dít Sociální p íplatek Rodi ovský p ísp vek P ísp vek na bydlení Zaopat ovací p ísp vek P ísp vek na úhradu pot eb dít te Odm na p stouna P ísp vek p i p evzetí dít te P ísp vek na zakoupení motorového vozidla (p stoun, jež má v pé i nejmén 4 d ti) P ísp vek na dopravu Porodné Poh ebné P ísp vek na školní pom cky P ísp vek na pé i o dít v za ízení pro d ti Celkem Zdroj: Ú ad práce

Dávky v roce 2005 Dávky v roce 2006 358 416 352 977 52 786 48 434 60 415 63 782 32 881 30 039 1 0 1 235 1 478 1 139 1 510 28 30 0 27 1 757 1 821 0 4 510 510

0 2 1 872 1 722 1 090 13 502 949


77

4.3.3. D chodové zabezpe ení eská republika D chodové zabezpe ení je ur itým právním p edch dcem d chodového pojišt ní. Jeho smysl byl v podstat stejný, pouze jeho p íjmová stránka byla p ed p ijetím zákona o pojistném na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti vyjád ena mén pr hledn slovy: „Dávky sociálního zabezpe ení poskytuje stát.” D chodové pojišt ní je soubor ekonomických a právních nástroj , jimiž se prost ednictvím d chod p im en odstra ují následky sociálních událostí, kterými v tomto oboru jsou stá í, invalidita a úmrtí živitele. V sou asné dob je z hlediska p íjmové stránky upraveno zákonem o pojistném na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti, z hlediska výdajové stránky zákonem o d chodovém pojišt ní a z hlediska organiza ního zákonem o organizaci a provád ní sociálního zabezpe ení. V rámci d chodového zabezpe ení R rozlišujeme následující druhy d chod : a) starobní d chod Nárok na starobní d chod má pojišt nec, jestliže dosáhl d chodového v ku (do roku 2006 u muž 60 let, u žen podle po tu vychovaných d tí 53 - 57 let; po roce 2006 u muž 62 let a u žen 57 - 61 let podle po tu vychovaných d tí) a získal pot ebnou dobu pojišt ní. Pot ebná doba pojišt ní pro nárok na starobní d chod iní nejmén 25 let a p i dosažení v ku 65 let iní pot ebná doba pouze 15 let. Do doby pojišt ní se zapo ítává krom zam stnání také doba studia po 18 letech v ku, vojenská služba, mate ská dovolená a jiná období, kdy hradil d chodové pojišt ní pojišt nci stát. b) plný a áste ný invalidní d chod Nárok na plný invalidní d chod má pojišt nec, který byl uznán pln invalidním a získal pot ebnou dobu pojišt ní. Pot ebná doba iní p t rok u pojišt nce ve v ku nad 28 let, u mladších osob mén . Pln invalidní d chod m že být vyplácen pouze osobám starším 18 let v ku, které mají trvalý pobyt na území R. áste ný invalidní d chod je poskytován za stejných podmínek jako plný invalidní d chod. Výše áste ného invalidního d chodu se stanovuje na základ výše p íjmu pojišt nce. c) vdovský a vdovecký d chod Vdova (vdovec) má nárok na vdovský (vdovecký) d chod po manželovi (manželce), který(á) byl (a) poživatelem d chodu nebo ke dni úmrtí splnil (a) podmínku pot ebné doby pojišt ní pro vznik nároku na plný invalidní nebo starobní d chod. Vdovský (vdovecký) d chod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela (manželky). Po uplynutí této doby náleží pouze, pokud poz stalá osoba pe uje o nezaopat ené nebo dlouhodob t žce zdravotn postižené dít nebo o p evážn i úpln bezmocného svého nebo manželova rodi e, který s ní žije ve spole né domácnosti, pop ípad o takového rodi e, který je áste n bezmocný a starší 80 let. d) sirot í d chod Sirot í d chod náleží pouze nezaopat enému dít ti, kterému zem el rodi , pop ípad osvojitel nebo osoba, která dít p evzala do své pé e a tato zem elá osoba v dob úmrtí pobírala nebo spl ovala nárok na plný invalidní nebo starobní d chod nebo zem ela následkem pracovního úrazu. V p ípad úmrtí obou rodi (osvojitel apod.) má nezaopat ené dít nárok na sirot í d chod po každém z rodi , pokud jsou spln ny výše uvedené podmínky.

78

V eské republice p ibylo meziro n více než 31 tisíc starobních d chodc (2,2 %) a jejich celkový po et už p esáhl 1,4 miliónu osob. Okres eské Bud jovice Z níže uvedeného grafického znázorn ní je patrné, že nejen na území celého Jiho eského kraje, ale také na území celého bývalého okresu eské Bud jovice došlo ve sledovaných letech k poklesu v p ípad vdovských a vdoveckých a sirot ích d chod . Nár st byl naopak patrný v p ípad d chod starobních a invalidních. Graf 47

Vyplacené d chody v J K a v okrese

eské Bud jovice v roce 2005

Zdroj: Krajská zpráva sociálního zabezpe ení pro Jiho eský kraj, 2007 [11]

Graf 48

Vyplacené d chody v J K a v okrese

eské Bud jovice v roce 2006


79

V roce 2002, kdy byl zpracován p edchozí Komunitní plán sociálních služeb v eských Bud jovicích, byl celkový po et p íjemc d chod v okrese eské Bud jovice 43 343. V roce 2006 vzrostl po et p íjemc na 46 142 a jedná se tedy o nár st ve výši 2 799. V Jiho eském kraji byl v roce 2002 po et p íjemc d chod ve výši 153 705 a v roce 2006 inil po et p íjemc 161 281 a jednalo se tedy o nár st ve výši 7 576. Tabulka 40

Vývoj po tu d chod

Rok

Okres eské Bud jovice

Jiho eský kraj

2002

43 323

153 705

2006

46 142

161 281


V Jiho eském kraji pobíralo k 31. 12. 2006 starobní d chod 83 509 osob, což p edstavuje meziro ní nár st o 1 857 d chodc . Nejvyšší p ír stek byl v okrese eské Bud jovice (546 osob) a nejmenší v okrese Prachatice (47 osob). Pr m rná výše starobního d chodu v Jiho eském kraji inila 8 007 K , což je o 110 K mén než iní celostátní pr m r. Nejvyšší pr m rný d chod je v Praze a to 8 768 K a naopak nejnižší je v kraji Vyso ina 7 943 K . Z okres našeho kraje je nejvyšší starobní d chod v okrese eské Bud jovice (8 249 K ) a nejnižší v okrese Jind ich v Hradec (7 929 K ). Meziro n vzrostl starobní d chod v Jiho eském kraji o 442 K (5,8 %).

80

5. Sociáln patologické jevy 5.1.

Kriminalita

eská republika Následující tabulka vyjad uje p ehled trestných in spáchaných v R v pr b hu roku 2007. Tabulka 41

Kriminalita v

R za rok 2007

Objasn no Název Vraždy celkem

Zjišt no

Po et

D ti 1 17 let

Škody v tis. K Celkem

Zajišt no

196

174

12

745

8

19 551

13 047

1 520

362 338

3 683

1 689

1 274

267

268

0

54 925

10 384

1 859

2 307 330

17 388

154 207 228 266

24 682 40 424

2 929 5 157

6 385 172 10 078 031

53 668 75 881

Ostatní krim. iny celkem

18 795

14 223

1 341

821 106

341

Zbývající kriminalita celkem

51 061

47 452

1 869

731 108

0

Hospodá ské iny celkem

37 981

22 393

265

10 789 614

81 631

Obecná kriminalita celkem

268 301

68 968

8 285

11 261 743

79 905

357 391

138 852

10 419

22 782 465

161 536

Násilné iny celkem Mravnostní iny celkem Krádeže vloupáním celkem Krádeže prosté celkem Majetkové iny celkem

CELKOVÁ KRIMINALITA

Zdroj: Ministerstvo vnitra

eské republiky [13]

Po radikálním nár stu kriminality nejen v eských Bud jovicích a okolí, ale v celé eské republice v 90. letech, který obecn kulminoval kolem let 1998 - 2000, nastalo období poklesu. Celkový nár st i pozd jší pokles byly ovlivn ny p edevším poklesem té ásti evidované kriminality, kterou Policie R ozna uje jako majetkovou kriminalitu. Nejvýznamn jší ást celkové kriminality p edstavuje kriminalita obecná. Ta v sob zahrnuje jak formu násilného jednání, tak i formy nenásilné, které svoji spole enskou nebezpe ností významn ovliv ují ve ejné mín ní ob an o své bezpe nosti. ešení obecné kriminality vyžaduje odbornou znalost pracovník a to jak po stránce právní, kriminalistiky, tak i ur ité základní znalosti psychologie, zdravotnictví apod. Pod obecnou kriminalitu se adí všechny trestné iny, které se následn d lí na násilnou trestnou innost, mravnostní trestnou innost, majetkovou trestnou innost a trestnou innost mládeže a páchanou na mládeži. Mezi násilné trestné iny, které jsou ve ejností zvlášt vnímány a sledovány, pat í vraždy a loupežná p epadení všeho druhu, od pouli ních, až po loupežná p epadení pen žních institucí. Pod pojmem mravnostní trestná innost jsou zahrnuty trestné iny proti lidské d stojnosti, proti rodin a mládeži, hrub narušující ob anské soužití. Mravnostní trestnou innost charakterizuje trestný in znásiln ní, pohlavního zneužívání, kuplí ství apod. Nejv tší a nejsložit jší problematikou obecné kriminality je majetková trestná innost, která p edstavuje zpravidla nejvyšší podíl na celkové obecné kriminalit . Mezi majetkovou trestnou innost adíme jak krádeže prosté, tak i krádeže vloupáním, krádeže motorových vozidel, 81

krádeže um leckých p edm t apod. Pachatelé majetkové trestné innosti zp sobují zna né škody. Ve ejnosti se tato trestná innost nejvíce dotýká a podle objasn nosti této trestné innosti zpravidla hodnotí práci policie. Jiho eský kraj Následující tabulka vyjad uje p ehled trestných in spáchaných na území Jiho eského kraje v pr b hu roku 2007. Tabulka 42

Kriminalita v Jiho eském kraji za rok 2007 Objasn no

Název

Vraždy celkem

Zjišt no

Po et

tj. v %

Škody v tis. K D ti 1 17 let

Celkem

Zajišt no

8

6

75,00

0

415

0

1 084

873

80,54

92

94 577

169

87

74

85,06

16

173

0

Krádeže vloupáním celkem

2 885

649

22,50

110

100 847

815

Krádeže prosté celkem

5 171

1 194

23,09

158

167 559

2 445

Majetkové iny celkem

8 748

2 116

24,19

297

300 179

3 623

Ostatní krim. iny celkem

1 122

908

80,93

67

23 345

0

Zbývající kriminalita celkem

2 810

2 705

96,26

121

52 580

0


1 976

1 590

80,47

25

322 302

4 630


11 041

3 971

35,97

472

418 274

3 792

15 834

8 272

52,24

618

793 156

8 422

Násilné iny celkem Mravnostní iny celkem

CELKOVÁ KRIMINALITA


eské republiky [13]

82

Okres eské Bud jovice Informace vztahující se výhradn k SO ORP i p ímo ke statutárnímu m stu eské Bud jovice a zde žijícím ob an m nebyly zjišt ny. Níže uvedené tabulky shrnují základní údaje ohledn kriminality na území bývalého okresu eské Bud jovice. Tabulka 43 Kriminalita Celková kriminalita Obecná kriminalita Násilné iny vraždy Mravnostní iny Majetkové iny krádeže vloupáním krádeže prosté

Kriminalita na území býv. okresu Spácháno recidivisty

5 513

2 144

1 312

35

137

334

331

4 136

1 020

798

32

99

85

84

298

198

99

12

17

32

32

1

1

0

0

0

0

0

24

17

6

2

2

2

2

3 499

416

394

5

45

25

25

928

105

103

6

13

5

5

2 332

416

394

5

45

9

9

Tabulka 44

Celková kriminalita Obecná kriminalita Násilné iny vraždy Mravnostní iny Majetkové iny krádeže vloupáním krádeže prosté

Spácháno Spácháno Spácháno Z toho d tmi d tmi pod alkohol (1 - 14) (15 - 17) vlivem

Objasn no

Zjišt no

Zdroj: Policie

Kriminalita

B v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07

eské republiky, 2007 [10]

Kriminalita na území bývalého okresu

B v roce 2006

Spáchán Spácháno Spácháno Z toho o d tmi d tmi pod alkohol (1 - 14) (15 - 17) vlivem

Objasn no

Spácháno recidivisty

6 334

2 179

1 228

69

128

182

162

4 982

1 143

754

65

103

86

69

314

207

91

13

15

32

29

1

1

0

0

0

0

0

18

15

0

1

3

0

0

4 307

673

527

40

70

37

24

1 029

168

131

19

22

9

5

2 972

430

352

20

39

15

11

Zjišt no

Zdroj: Policie


Dále uvedené údaje se vztahují k jednotlivým obvodním odd lením policie se na území celého okresu eské Bud jovice.

R nacházejícím

83

Sumariza ní tabulka Tabulka 45 popisuje p ípady kriminality v p evážné vztahujícími se k centrální ásti eských Bud jovic. Tabulka 45 Kriminalita

Kriminalita ešená obv. odd lení

Násilné iny vraždy Mravnostní iny Majetkové iny krádeže vloupáním krádeže prosté

B v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07


Objasn no


2 308

827

553

9

25

106

106

1 664

333

299

8

18

17

17

116

67

42

6

8

4

4

0

0

0

0

0

0

0

12

8

3

2

0

1

1

1 443

193

209

0

8

5

5

322

27

26

0

0

1

1

1 021

147

163

0

6

0

0

Zjišt no

Celková kriminalita Obecná kriminalita

Zdroj: Policie


Sumariza ní tabulka Tabulka 46 popisuje p ípady kriminality v p evážné vztahujícími se k ásti eských Bud jovic - ty i Dvory. Tabulka 46

ásti roku 2007

Kriminalita ešená obv. odd.

ásti roku 2007

ty i Dvory v obd. 1. 1. 07 - 30. 11. 07 Spáchán Spácháno Spácháno Z toho o d tmi d tmi pod alkohol (1 - 14) (15 - 17) vlivem

Objasn no


1 004

383

246

8

12

67

67

762

185

156

8

11

18

18

Násilné iny

53

29

16

2

2

6

6

vraždy Mravnostní iny Majetkové iny krádeže vloupáním krádeže prosté

0

0

0

0

0

0

0

4

3

3

0

0

0

0

646

116

112

3

6

6

6

121

8

10

1

0

1

1

490

97

97

2

5

4

4

Kriminalita Celková kriminalita Obecná kriminalita

Zjišt no

Zdroj: Policie


84

Sumariza ní tabulka Tabulka 47 popisuje p ípady kriminality v p evážné ásti roku 2007 vztahujícími se k ásti eských Bud jovic - Suché Vrbné, která z hlediska p sobnosti obvodního odd lení policie zahrnuje Suché Vrbné, Dobrou Vodu, Dubi né, Hlincovu Horu, Srubec, Staré Hod jovice, Vráto a Rudolfov. Tabulka 47

Kriminalita eš. obv. odd. Suché Vrbné v obd. 1. 1. 07 - 30. 11. 07 Spáchán Spácháno Spácháno Z toho o d tmi d tmi pod alkohol (1 - 14) (15 - 17) vlivem

Objasn no


478

220

127

3

14

26

25

374

134

94

2

11

12

7

Násilné iny

36

27

15

1

4

4

4


0

0

0

0

0

0

0

4

4

0

0

1

0

0

295

75

63

1

4

2

2

97

17

16

0

0

2

2

179

49

41

1

4

0

0

Kriminalita

Zjišt no


Zdroj: Policie


Sumariza ní tabulka Tabulka 48 popisuje p ípady kriminality v p evážné ásti roku 2007 vztahujícími se k odd lení Hluboká nad Vltavou, které má v kompetenci Borek, ejkovice, Dasný, Hlubokou nad Vltavou, Hosín, Hrd jovice, Olešník, Úsilné, Zahájí, Purkarec, Chlumec, Nová Ves, Dob ejovice, Haklovy Dvory. Tabulka 48

Kriminalita eš. obv. odd. Hluboká n. Vlt. v obd. 1. 1. 07 - 30. 11. 07 Spáchán Spácháno Spácháno Z toho o d tmi d tmi pod alkohol (1 - 14) (15 - 17) vlivem

Objasn no


237

91

47

1

9

20

19

187

49

34

1

6

2

2

Násilné iny

15

13

8

0

0

1

1


0

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

1

0

0

156

29

23

1

2

0

0

48

4

5

0

1

0

0

92

18

17

1

1

0

0


Zjišt no

Zdroj: Policie


Sumariza ní tabulka Tabulka 49 popisuje p ípady kriminality v p evážné ásti roku 2007 vztahujícími se k policejnímu odd lení Boršov nad Vltavou, které má v kompetenci Borovnici, Boršov nad Vltavou, Branišov, akov, Doubravice, Doudleby, Dubné, Hab í, He ma , Homole, Hradce, Jankov, Kamenný Újezd, Kvítkovice, Lipí, Litvínovice, Mokrý Lom, 85

Nedabyle, Nová Ves, Planá, Plav, Roudné, Záhor ice, Jamné. Tabulka 49 Kriminalita

Kriminalita eš. obv. odd. Boršov n. Vlt. v obd. 1. 1. 07 - 30. 11. 07 Objasn n o

Zjišt no


ímov, V elná, Vidov, Vráb e, Zábo í, Závraty,



334

93

36

2

10

20

20

276

44

23

2

6

6

6

Násilné iny

20

14

3

1

0

4

4


0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

245

21

16

1

6

0

0

82

3

4

0

0

0

0

147

16

11

0

6

0

0

Zdroj: Policie


Níže uvedená sumariza ní tabulka Tabulka 50 popisuje p ípady kriminality v p evážné ásti roku 2007 vztahujícími se k policejnímu odd lení Zliv, které má v kompetenci B ehov, Dív ice, D íte , Hlavatce, Mydlovary, Nák í, Pištín, Radošovice, Sedlec, Strý ice, Žabov ezky, Zliv, Chvalešovice, Záblatí, Radomilice, Bílá H rka, Velice, Tupex, Dehtá e, Malé Chráš any. Tabulka 50 Kriminalita Celková kriminalita Obecná kriminalita

Kriminalita ešená obv. odd lení Zliv v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07 Objasn n o

Zjišt no



146

78

53

1

6

11

11

101

34

25

1

4

7

7

Násilné iny

9

8

5

0

0

2

2


0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

85

19

13

1

4

3

3

29

3

2

1

1

0

0

49

12

8

0

2

1

1

Zdroj: Policie


Níže uvedená sumariza ní tabulka Tabulka 51 popisuje p ípady kriminality v p evážné ásti roku 2007 vztahujícími se k policejnímu odd lení Lišov, které má v kompetenci obce Adamov, Borovany, H ry, Hvozdec, Jivno, Ledenice, Libín, Libní , Lišov, Št pánovice, Zvíkov, Slavošovice, Slov nice. 86

Tabulka 51 Kriminalita Celková kriminalita Obecná kriminalita Násilné iny vraždy Mravnostní iny Majetkové iny krádeže vloupáním krádeže prosté

Kriminalita ešená obv. odd. Lišov v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07

Zjišt no

Objasn no


Spáchán Spácháno o d tmi d tmi (15 (1 - 14) - 17)

Pod vlivem

Z toho alkohol

285

99

43

1

14

18

18

237

53

29

1

10

4

4

10 0

7 0

0 0

0 0

1 0

1 0

1 0

0

0

0

0

0

0

0

208

34

23

1

8

1

1

75

15

12

0

3

0

0

122

17

10

1

5

1

1

Zdroj: Policie


Níže uvedená sumariza ní tabulka Tabulka 52 popisuje p ípady kriminality v p evážné ásti roku 2007 vztahujícími se k policejnímu odd lení Týn nad Vltavou, které má v kompetenci obce Dobšice, Hosty, Chráš any, Temelín, Týn nad Vltavou, Všemyslice, Neznašov, Zahájí, Doubrava, Doubravka a Smilovice. Tabulka 52

Kriminalita ešená obv. odd. Týn nad Vltavou v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07

Kriminalita

Zjišt no


Spáchán Spácháno o d tmi d tmi (15 (1 - 14) - 17)

Objasn no


234

138

82

5

14

26

26

160

69

50

4

10

5

5

12 0

10 0

1 0

2 0

1 0

1 0

1 0

1

1

0

0

0

0

0

117

36

33

1

8

3

3

50

11

12

0

3

0

0

55

18

18

0

5

1

1

Zdroj: Policie

Pod vlivem

Z toho alkohol


87

Níže uvedená sumariza ní tabulka Tabulka 53 popisuje p ípady kriminality v p evážné ásti roku 2007 vztahujícími se k policejnímu odd lení Trhové Sviny, které má v kompetenci obce Strážkovice, Komá ice, St ížov, Trhové Sviny, ížkrajovice, Horní Stropnice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Lo enice, Mladošovice, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Pet íkov, Slav e, Svatý Jan nad Malší, Žár. Tabulka 53 Kriminalita

Kriminalita ešená obv. odd. Trhové Sviny v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07


Spácháno Spácháno d tmi (1 - d tmi (15 14) - 17)

Objasn no


275

132

56

4

21

24

24

202

65

30

4

16

10

10

13 0

13 0

3 0

0 0

1 0

7 0

7 0

0

0

0

0

0

0

0

166

31

17

3

11

1

1

75

14

11

3

1

1

1

82

14

6

0

8

0

0

Zjišt no

Zdroj: Policie

Pod vlivem

Z toho alkohol


Níže uvedená sumariza ní tabulka Tabulka 54 popisuje p ípady kriminality v p evážné ásti roku 2007 vztahujícími se k policejnímu odd lení Šev tín, které má v kompetenci obce Šev tín, Dynín, Bošilec, Neplachov, Drahošovice, Vlkov, Mazelov, Vitín, Chotý any, Dolní Bukovsko, Žimutice, Be ice, Hartmanice, Horní Kn žeklady, Horní Kn žklady, Modrá H rka. Tabulka 54

Kriminalita ešená obv. odd. Šev tín v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07 Spácháno Spácháno d tmi (1 - d tmi (15 14) - 17)

Objasn no


112

45

24

1

11

11

10

83

20

14

1

7

4

4

Násilné iny

8

7

3

0

0

2

2


0

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

1

1

68

10

10

0

3

0

0

26

3

5

1

4

0

0

37

6

4

0

3

0

0


Zjišt no

Zdroj: Policie

Pod vlivem

Z toho alkohol


88

Jak vyplývá z uvedených tabulek a v nich obsažených údaj , je nejv tším problémem z vybraných oblastí eských Bud jovic a blízkého okolí jednozna n lokalita ty i Dvory zahrnující mj. sídlišt Máj. Za obecn nejproblemati t jší ást lze považovat ulici Václava Volfa, která je ob as nadnesen ozna ována za „romské ghetto“. Tuto m stskou ást však krom Rom obývají nap . studenti Jiho eské univerzity, kterým vyhovují tamní nízké nájmy. Mezi obyvateli eských Bud jovic je sídlišt Máj obecn považováno za nejhorší lokalitu m sta s nejvyšší kriminalitou a obecn za nebezpe né místo, a to hlavn po setm ní.

89

5.2.

Trestné innosti páchané d tmi

eská republika Následující tabulka uvádí p ehled trestné innosti v R p ipadající na mladistvé ve v ku 15 až 17 let a nezletilé ve v ku 1 až 14 let. Tabulka 55

Problematika trestné innosti páchané d tmi na území Spácháno skutk

Název

Zjišt no

Objasn no

R v roce 2007

Stíháno, vyšet ováno osob

Nezletilí Mladiství 1 -14 let 15 - 17 let

D ti 1 - 17 let

Celkem

Nezletilí 1 -14 let

Mladiství 15 - 17 let

196

174

2

10

12

208

2

11

19 551

13 047

498

1 082

1 520

13 297

537

998

1 689

1 274

86

184

267

1 212

80

169

54 925

10 384

526

1 472

1 859

8 374

632

1 115


154 207

24 682

800

2 238

2 929

20 574

582

1 551


228 266

40 424

1 457

3 966

5 157

33 826

1 410

2 914

Ostatní krim. iny celkem Zbývající kriminalita celkem

18 795

14 223

386

982

1 341

12 791

380

774

51 061

47 452

226

1 653

1 869

43 892

183

1 301


37 981

22 393

57

212

265

22 668

45

166


268 301

68 968

2 427

6 214

8 285

61 126

2 407

4 855

Kriminalita celkem

357 391

138 852

2 710

8 079

10 419

127 718

2 635

6 322

Vraždy celkem Násilné iny celkem Mravnostní iny celkem Krádeže vloupáním celkem



Jiho eský kraj Následující tabulka uvádí p ehled trestné innosti v Jiho eském kraji p ipadající na mladistvé ve v ku 15 až 17 let a nezletilé ve v ku 1 až 14 let. Tabulka 56

Problematika trestné innosti páchané d tmi na území J k v roce 2007

Název

Zjišt no Objasn no

Spácháno skutk Stíháno, vyšet ováno osob Mladiství Nezletilí D ti Nezletilí Mladiství 15 - 17 tj. % 1 - 14 let 1 - 17 let 1 - 14 let 15 - 17 let let

8

6 75,00

0

0

0

0

0

1 084

873 80,54

36

58

92

32

50

87

74 85,06

8

8

16

6

10

2 885

649 22,50

40

80

110

44

70


5 171

1 194 23,09

40

122

158

34

84


8 748

2 116 24,19

95

218

297

103

174

Ostatní krim. iny celkem Zbývající kriminalita celkem

1 122

908 80,93

26

42

67

26

45

2 810

2 705 96,26

11

111

121

11

87

Hospodá ské iny celkem Obecná kriminalita celkem

1 976

1 590 80,47

4

22

25

3

16

11 041

3 971 35,97

165

326

472

167

279

15 834

8 272 52,24

180

459

618

181

382

Vraždy celkem Násilné iny celkem Mravnostní iny celkem Krádeže vloupáním celkem

Kriminalita celkem


eské republiky[13]

90

Okres eské Bud jovice Problematikou trestné innosti páchané d tmi se mj. zabývá odd lení sociáln právní ochrany d tí, které pat í pod Odbor sociálních v cí MM B Toto odd lení nap . poskytuje samostatné sociáln právní a výchovné poradenství d tem i rodi m p i ešení jejich rodinných, osobních a sociálních situací, zabezpe uje a zam uje se na vyhledávání d tí osi elých, d tí, jejichž rodi e neplní své povinnosti, d tí sv ených cizí osob , d tí, které vedou zahál ivý život, dopouští se út k , požívají návykové látky, d tí, na kterých byl spáchán trestný in, poskytuje poradenství a rozhoduje o opat eních na ochranu d tí, vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilých d tí i zprost edkovává osvojení a p stounskou pé i. Níže uvedené údaje statisticky popisují vývoj problematiky ešené tímto odd lením za poslední 3 roky, kdy celkový po et d tí, kterými se odd lení sociáln právní ochrany d tí zabývá, postupn vzr stá. Progresivní tendenci má mj. po et d tí, které jsou ešeny pro trestnou innost, pro výchovné problémy a z d vodu konzumace alkoholu. Tabulka 57

Problematika trestné innosti páchané d tmi

Rok Celkový po et d tí

2005 694

2006 747

2007 831

243

278

233

30

18

15

3

1

1

10

8

15

9

9

5

Celkový po et návrh na vydání p edb žného opat ení dle par. 76a o.s. .:

10

16

18

Celkový po et d tí ešeno pro trestnou innost

116

136

163

z toho do 15ti let

48

48

52

Celkový po et d tí ešeno pro p estupky

32

19

38

Celkový po et d tí ešeno pro výchovné problémy

71

147

195

z toho do 15ti let

55

96

98

Po et d tí ešeno pro záškoláctví

35

59

45

1

44

77

z toho do 15 let Celkový po et návrh na výchovné opat ení k soudu uloženo napomenutí uloženo dohled na ízena ústavní výchova

Po et d tí ešeno kv li oznámení o konzumaci alkoholu Zdroj: Odbor sociálních v cí MM

.B, 2007. [3]

91

6. Vybavenost obcí Vzhledem k tomu, že na rozvoj obcí má podstatný vliv ob anská vybavenost obcí, je tato kapitola zam ena na vybavenost obcí z hlediska zdravotnictví, dopravy, kultury a školství.

6.1.

Vybavenost obcí z hlediska dopravy

eská republika Sí dálnic a rychlostních silnic se v R kontinuáln rozvíjí. Cílový stav je uvažován na více než dvojnásobku stavu sou asného, uvažuje se o úrovni 2 100 km. Silnic I. t ídy, které tvo í páte ní silni ní sí R je p es 5 800 km. Jedná se o vysoce kvalitní komunikace. Hustou silni ní sí dotvá ejí silnice II. a III. t ídy, které umož ují spojení i s t mi nejmenšími obcemi. Silnic II. t ídy je více než 14 600 km a silnic III. t ídy p es 34 100 km. eská republika pat í mezi lenskými státy EU k t m, jejichž železni ní dopravní infrastruktura je nejhustší. Na území R je provozováno 9 597 km železni ních tratí. Hlavní tranzitní železni ní koridory jsou D ín - Praha - B eclav, B eclav - P erov - Petrovice u Karviné a ve stavb P erov - eská T ebová. Na území R se nachází 90 letiš , z toho 9 je ve ejných mezinárodních. Velká mezinárodní letišt se nacházejí v Brn , Ostrav , Karlových Varech a nejv tší v Praze. Pro lodní dopravu je využíváno n kolik nejv tších tok , jedná se o dolní tok Vltavy, st ední a dolní tok Labe a áste n Berounka. Na vnitrostátních a dalších menších tocích i vodních plochách je nejzajímav jší osobní lodní doprava zejména v oblasti cestovního ruchu. Ve sledovaném roce bylo v provozu v celé autobusových. Tabulka 58

R 164 600 vlakových spoj

Dopravní vybavenost


a 444 471 spoj

R Jednotek

Dálnice

633 km

rychlostní

329 km

I. t ída

5 843 km

II. t ída

14 660 km

III. t ída

34 118 km

železni ní trat

9 597 km

po et letiš

90

Letišt ve ejné mezinárodní

9

Splavné vodní cesty

663 km

Po et vlakových spoj

164 627

po et spoj ve ejné autobusové dopravy

444 471

Zdroj:


Jiho eský kraj V kraji je zaznamenávána stále se zvyšující intenzita dopravy, zejména silni ní. Nap í Jiho eským krajem sice nevedou hlavní železni ní koridory, p esto je zde n kolik d ležitých železni ních uzl . Mezi zajímavosti jižních ech pat í zbytky kon sp ežní železnice (první na evropské pevnin ), spojující m sto eské Bud jovice s hornorakouským Lincem. 92

Nalezneme zde rovn ž nejvýše položenou železni ní stanici v R (Kubova Hu ) a také úzkokolejné dráhy sm rované z Jind ichova Hradce do Obratan a do Nové Byst ice. Silni ní sí zajiš uje dostate nou základní dopravní dostupnost sídel, území kraje však v sou asné dob není napojeno na republikovou dálni ní sí . Na území Jiho eského kraje se nachází 9 letiš . Dv letišt jsou mezinárodní, ale neve ejné, jedná se o vojenské letišt v eských Bud jovicích a neve ejné mezinárodní letišt v Hosín , ostatní letišt jsou ve ejná vnitrostátní. Tabulka 59

Dopravní vybavenost J K


Jednotek

dálnice

9 km

rychlostní

0 km

I. t ída

662 km

II. t ída

1 639 km

III. t ída

3 818 km

železni ní trat

952 km

letišt

9

mezinárodní letišt (neve ejná)

2

po et vlakových spoj

10 799

po et spoj ve ejné autobusové dopravy

30 072

Zdroj:


SO ORP eské Bud jovice Na území SO ORP je možno primárn využít m stskou hromadnou dopravu, linkovou autobusovou dopravu a vlakovou dopravu. Nej ast ji mají ob ané jednotlivých obcí SO ORP eské Bud jovice možnost cestovat linkovou autobusovou dopravou. Tuto variantu dopravního spojení má k dispozici celkem 71 obcí, což je 90 % ze všech obcí. Podstatn mén obcí má již možnost spojení prost ednictvím m stské hromadné dopravy a vlak . MHD je dostupná v 15 obcí SO ORP B a vlakové spojení m že využít celkem 16 obcí. Z hlediska po tu možností, které mají jednotlivé obce, jsou na tom nejh e obce Adamov a Závraty. P ímo v t chto obcích se nenachází žádná možnost dopravního spojení krom vlastní automobilové i cyklistické dopravy. Nicmén ve vzdálenosti od t chto obcí, která je dosažitelná p ší ch zí b hem pom rn krátké doby, lze využít dopravní spojení, na n ž jsou p ímo napojeny obce okolní. Minimáln jednu alternativu dopravního spojení lze využít celkem v 56 obcí, 2 možnosti existují pro 17 obcí a všechny zp soby dopravy jsou k dispozici obyvatel m 5 obcí, a sice v Boršov nad Vltavou, v eských Bud jovicích, v Hluboké nad Vltavou, na V elné a v Hosín . Tabulka 60

Dopravní spojení v jednotlivých obcích

Možnosti spojení

Po et obcí

Žádné spojení 1 forma dopravy 2 formy dopravy 3 formy dopravy

Procentuální podíl 2 56 17 4

Zdroj:

2,5 % 70,9 % 21,5 % 5,1 %


93

Statutární m sto eské Bud jovice Co se týká eský Bud jovic, tak v tomto p ípad , vzhledem k tomu, že se jedná o statutární m sto, lze konstatovat, že dopravní vybavenost je na vysoké úrovni. V sou asné dob dopravy.[6]

lze v

eských Bud jovicích využít celkem 22 linek m stské hromadné

Co se týká vlakového spojení, tak v sou asné dob tyto služby zajiš ují pouze eské Dráhy, prost ednictvím, kterých je možné vydat se z eských Bud jovic do 5 sm r , a sice na Prahu, Plze , eský Krumlov, eské Velenice a Horní Dvo išt .[7] Dálková autobusová doprava je v eských Bud jovicích napl ována prost ednictvím 102 linek, na kterých jezdí celkem 23 autobusových dopravc . K nejznám jším pat í SAD AUTOBUSY eské Bud jovice, a.s., SAD JIHOTRANS, a.s., RAMVEJ BUS, s.r.o. i nov STUDENT AGENCY, s.r.o.[8]

94

6.2.

Vybavenost obcí z hlediska školství

eská republika P edškolní vzd lávání P edškolní vzd lávání je zabezpe ováno p edevším mate skými školami, mate skými školami pro d ti se zdravotním postižením a mate skými školami p i za ízeních pro výkon ústavní-ochranné výchovy. Do systému p edškolního vzd lávání lze za adit i docházku do p ípravných t íd pro d ti se sociálním znevýhodn ním, jejichž hlavním úkolem je p ipravit d ti s horší sociální adaptací na vstup do školského prost edí. Mate ské školy navšt vují d ti ve v ku zpravidla od t í let do šesti let. Mimo ádn jsou p ijímány i d ti mladší než t i roky a d ti starší šest let, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky. Následující tabulky uvád jí základní informace o mate ských školách a d tech navšt vujících tyto školy. Tabulka 61

Základní charakteristiky sít MŠ podle kraj v roce 2006/07

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy, 2008[14]

95

Tabulka 62

Pom rové ukazatele za mate ské školy


Základní vzd lávání Sí základních škol je v R pom rn hustá, i když v poslední dob po et základních škol stále klesá a v roce 2006/07 se snížil na 3 723 základních škol. Redukce po tu škol se týká p edevším škol, které vyu ují pouze žáky 1. stupn . Pokles po tu škol je zp soben jednak jejich rušením, jednak slu ováním škol do v tších právních subjekt . I když se po et základních škol stále snižuje, na pr m rné velikosti školy se to p íliš neprojevilo. Pr m rná velikost školy mírn klesala p edevším na 1. stupni základních škol, ve školním roce 2006/07 se op t zvýšila, což je zp sobeno p ízniv jší demografickou strukturou d tí posledních let. Na 2. stupni se pr m rná velikost školy v posledních letech prakticky nem nila, v roce 2006/07 se mírn snížila. Následující tabulky uvád jí základní informace o základních školách a d tech navšt vujících tyto školy. Data jsou bez škol pro žáky se speciálními vzd lávacími pot ebami. Tabulka 63

Vývoj po tu škol a žák základních škol

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy, 2008

St ední vzd lávání Úsp šným ukon ením p íslušného vzd lávacího programu st edního vzd lávání dosahují žáci t chto stup vzd lání: a) st edního vzd lání, b) st edního vzd lání s výu ním listem, c) st edního vzd lání s maturitní zkouškou. Vzd lávání v oborech st edních škol je ur eno p edevším absolvent m 9. ro níku základní školy, výjimku tvo í osmileté obory gymnázií, do kterých žáci vstupují po ukon ení 5. ro níku základní školy, a šestileté obory gymnázií, kam jsou p ijímáni žáci po ukon ení 7. ro níku základní školy. 96

Tabulka 64

P ehled p ihlášených a p ijatých žák na st ední školy

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy, 2008 [14]

Vysokoškolské vzd lání V akademickém roce 2006/2007 (k 31. 12. 2006) uskute ovalo svoji vzd lávací innost 71 vysokých škol, z toho 26 ve ejných (27. 4. 2006 byla z ízena Vysoká škola technická a ekonomická v eských Bud jovicích, která je druhou ve ejnou vysokou školou neuniverzitního typu) a 2 státní vysoké školy, p i emž 24 ve ejné, jedna soukromá a ob státní vysoké školy byly vysokými školami univerzitního typu s celkem 129 fakultami. Všechny ostatní soukromé vysoké školy a dv ve ejné byly vysokými školami neuniverzitního typu (Vysoká škola polytechnická Jihlava a Vysoká škola technická a ekonomická v eských Bud jovicích, které se na fakulty ned lí. V akademickém roce 2006/07 na vysokých školách (ve ejných, soukromých i státních) studovalo celkem 327 438 student . Tabulka 65

Vývoj po tu student na ve ejných a soukromých školách


Jiho eský kraj Sí školských za ízení tvo í 295 mate ských škol, 261 základních škol, 24 gymnázií, 63 st edních odborných škol, 41 st edních odborných u iliš , 16 vyšších odborných škol. Vysokoškolské vzd lání je možno získat na n které z 8 fakult ve ejných vysokých škol. Jiho eská univerzita má 7 fakult, které sídlí v eských Bud jovicích - zem d lskou, pedagogickou, biologickou, zdravotn sociální, teologickou a filozofickou. V Jind ichov Hradci pak sídlí Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické Praha. Krom toho je možno studovat na 2 soukromých vysokých školách, a to Vysoké škole evropských a regionálních studií v eských Bud jovicích nebo na Filmové akademii M. Ond í ka v Písku. Na vysokých školách v kraji studuje v prezen ním studiu více než 8 200 student . Co se týká školních za ízení obecn , tak lze o ekávat nejen neustálý nár st kvality poskytovaných služeb, ale i zvyšování kapacit bu prost ednictvím rozši ování stávajících za ízení i díky výstavb nových za ízení. D vodem bude nejen pomalu op t vzr stající 97

po et narozených d tí, ale také možnost získání dotace z EU, nap . prost ednictvím Regionálního opera ního ROP NUTS II Jihozápad, který je mj. na finan ní podporu práv v této oblasti zam en. Obzvlášt asté jsou v sou asné dob žádosti obcí o dotaci na služby poskytované mate skými školami. SO ORP eské Bud jovice Z hlediska vybavenosti školskými za ízeními lze území SO ORP eské Bud jovice a obce, které se zde nachází, charakterizovat pomocí níže uvedené tabulky. Tabulka 66

Školní za ízení na území SO ORP

Druh za ízení

Po et za ízení

Po et obcí

Mate ská škola

56

35

Základní škola - nižší stupe (1. - 5. ro ník) Základní škola - vyšší stupe (1. - 9. ro ník) St ední odborné u ilišt

14 24 8

13 12 2

St ední odborná škola Gymnázium

14 8

3 2

Vyšší odborná škola

8

1

Vysoká škola

4

1

Speciální škola

3

1

12 7

1 3

2

2

Jazyková škola Základní um lecká škola D tský domov Zdroj:


Ze získaných údaj mj. vyplívá, že nejpo etn ji zastoupené jsou mate ské školy, které lze najít celkem ve 35 obcích celého správního obvodu. Na druhém míst se z hlediska etnosti za ízení nachází základní školy zahrnující 1. - 9. ro ník, kterých je celkem 24, p i emž tento po et je rozd len mezi 12 obcí. Významný je také po et tzv. speciálních škol ur ených d tem s psychickými i zdravotními problémy s tím, že všechny tyto školy lze najít ve statutárním m st . Ve 13 obcích jsou provozovány základní školy zajiš ující docházku v rámci prvního stupn , tj. v 1. - 5. ro níku. Statutární m sto eské Bud jovice Na území statutárního m sta lze nalézt v tšinu ze školních za ízení celého správního obvodu. V níže uvedené tabulce jsou jednak uvedena za ízení, která se zde nacházejí v etn po tu, který na n p ipadá a dále je zde uveden procentuální podíl, který p ipadá na území eských Bud jovic v porovnání s celým správním obvodem.

98

Tabulka 67

Školní za ízení na území

Druh za ízení

eských Bud jovic

21

Procentuální podíl 37,5 %

2 13 7 12 7 8 4 3 12 5 1

14,3 % 54,2 % 87,5 % 85,7 % 87,5 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 71,4 % 50,0 %

Po et za ízení

Mate ská škola Základní škola - nižší stupe (1. - 5. ro ník) Základní škola - vyšší stupe (1. - 9. ro ník) St ední odborné u ilišt St ední odborná škola Gymnázium Vyšší odborná škola Vysoká škola Speciální škola Jazyková škola Základní um lecká škola D tský domov Zdroj:


99

6.3.

Vybavenost obcí z hlediska zdravotnictví

Také z hlediska vybavenosti zdravotnickými za ízeními, lze pozorovat nár st co do kvality i po tu poskytovaných služeb, respektive za ízení, které je poskytují. eská republika Následující tabulka uvádí vývoj základních ukazatel z oblasti zdravotnictví platné pro celou R. Tabulka 68

Vybrané ukazatele zdravotnictví

Zdravotnictví

2004

Léka i celkem (p epo tený po et) z toho léka i v nestátních za ízeních Léka i na 1 000 obyvatel Obyvatelé na 1 léka e Zdravotni tí pracovníci mléka i s odbornou zp sobilostí (p epo tený po et) Nemocnice po et l žek Odborné lé ebné ústavy1) po et l žek z toho lé ebny pro dlouhodob nemocné po et l žek Samostatné ordinace léka : praktických pro dosp lé praktických pro d ti a dorost stomatolog gynekolog specialist Ostatní samostatná zdravotnická za ízení Lékárny a výdejny Zdroj:

2005

2006

2 226

2 214

2 231

2 184 3,6 281

2 176 3,5 283

2 193 3,5 282

5 824 10 3 798 9 973 4 438

5 762 10 3 737 10 994 4 429

5 715 10 3 641 11 1 044 4 429

288 137 328 84 352 255 160

294 136 328 85 361 258 163

290 130 327 85 361 249 171


Jiho eský kraj Zdravotnická pé e je koncentrována p edevším v 10 nemocnicích s 3 641 l žky, dále v 7 odborných lé ebných ústavech, 4 lé ebnách pro dlouhodob nemocné. Ambulantní pé i pak zajiš uje (v etn detašovaných pracoviš ) více než 400 ordinací praktického léka e pro dosp lé, cca 230 ordinací d tského léka e a tém 380 ordinací stomatologa. Za ízení sociální pé e disponují 4 256 místy. SO ORP eské Bud jovice Níže uvedená sumariza ní tabulka popisuje po et r zných druh za ízení vyskytujících se na území SO ORP eské Bud jovice a zárove po et obcí, které danými za ízeními disponují. Vzhledem k tomu, že na území SO ORP eské Bud jovice se vyskytují spíše malé obce, je p evážná v tšina zdravotnických za ízení soust ed na na území statutárního m sta. Nejrozší en jším za ízením z hlediska po tu obcí, ve kterých se nachází, je detašované pracovišt samostatné ordinace praktického léka e pro d ti a dorost, které lze najít v 23 obcích. Pokrytí obcí ostatními službami p ímo v daném míst je již spíše výjime né. Za zmínku stojí ješt samostatná ordinace praktického léka e pro dosp lé (11 obcí) a samostatná ordinace praktického léka e - stomatologa (10 obcí).

100

Tabulka 69

Zdravotnická za ízení na území SO ORP . B.

Druh za ízení Sdružená ambulantní za ízení

Po et

Po et obcí 5

1

Detašované pracovišt sdruženého ambulantního za ízení

1

1

Ambulantní za ízení

3

2

Nemocnice

1

1

Lé ebna pro dlouhodob nemocné

1

1

Ostatní l žková za ízení

3

2

Samostatná ordinace praktického léka e pro dosp lé

67

11

Detašované pracovišt samostatné ordinace praktického léka e pro dosp lé

32

23

Samostatná ordinace praktického léka e pro d ti a dorost

31

4

33

31

96

10

Detašované pracovišt samostatné ordinace praktického léka e pro d ti a dorost Samostatná ordinace praktického léka e - stomatologa Detašované pracovišt samostatné ordinace praktického léka e - stomatologa Za ízení léka ské pé e

8

5

36

4

St edisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc

1

1

4

3

1 1

1 1

Detašované pracovišt st ediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci Okresní zdravotní ústav Transfusní stanice Zdroj:


101

Statutární m sto eské Bud jovice Také z níže uvedené tabulky je patrné, že p evážná v tšina zdravotnických za ízení se nachází ve statutárním m st . Nižší procentuální zastoupení je patrné pouze u tzv. detašovaných pracoviš léka i zdravotnických za ízení. Tabulka 70

Zdravotnická za ízení na území

Druh za ízení Sdružená ambulantní za ízení Detašované pracovišt sdruženého ambulantního za ízení Ambulantní za ízení Nemocnice Lé ebna pro dlouhodob nemocné Ostatní l žková za ízení Samostatná ordinace praktického léka e pro dosp lé Detašované pracovišt samostatné ordinace praktického léka e pro dosp lé Samostatná ordinace praktického léka e pro d ti a dorost Detašované pracovišt samostatné ordinace praktického léka e pro d ti a dorost Samostatná ordinace praktického léka e - stomatologa Detašované pracovišt samostatné ordinace praktického léka e - stomatologa Za ízení léka ské pé e St edisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc Detašované pracovišt st ediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci Okresní zdravotní ústav Transfusní stanice Zdroj:

eských Bud jovic

Po et za ízení 5

Procentuální podíl 100,0 %

1

100,0 %

2 1 1 2 53

66,7 % 100,0 % 100,0% 66,7 % 79,1 %

7

21,9 %

28

90,3 %

3

9,1 %

85

88,5 %

4

50,0 %

33

91,7 %

1

100,0 %

2

50,0 %

1 1

100,0 % 100,0 %


102

6.4.

Vybavenost obcí z hlediska kultury a služeb

eská republika P ehled o kulturních za ízeních na území celé R podává následující tabulka. Nej etn jším za ízením jsou ve ejné knihovny a jejich pobo ky, i když po et ve ejných knihoven v posledních letech klesá, dochází i k uzavírání jejich pobo ek. Oproti tomu po et muzeí, jejich pobo ek a samostatných památník roste podobn jako po et galerií, u kterých se jejich po et za posledních 10 let zdvojnásobil na sou asných 1058. Na území R se nachází 740 stálých kin, pokles, který byl pro stálá kina charakteristický p ed rokem 2000, se již v sou asné dob výrazn zpomalil a jejich po et se za íná stabilizovat. Stabilizovat se také za íná po et amfiteátr a letních kin, jejichž po et n kolik posledních let mírn rostl. Dále se v R nachází 19 multikin a 15 zoologických zahrad. Výrazné zvýšení v pr b hu posledních 10 let zaznamenali také st ediska pro volný as d tí a mládeže, v sou asné dob se jich v R nachází 841. Tabulka 71

Kulturní vybavenost

Druh za ízení Ve ejná knihovna v . pobo ek Stálá kina Multikino Divadlo P írodní amfiteátry (v . letních kin)

Po et za ízení

Muzeum (v etn pobo ek a samostatných památník ) Galerie (v . pobo ek a výstavních síní) Kulturní za ízení ostatní St edisko pro volný as d tí a mládeže Zoologické zahrady Zdroj:

6399 740 19 274 369 892 1058 5728 841 15


Jiho eský kraj Kulturní za ízení se soust e ují p evážn ve m stech, hlavn ve m stech okresních. Mezi nejznám jší kulturní za ízení pat í Jiho eské divadlo, Alšova jiho eská galerie, p írodní divadlo s otá ivým hledišt m v eském Krumlov a mnohé další. V kraji je k dispozici 14 divadel, 75 muzeí a památník , 54 stálých kin, 120 galerií a výstavních síní, 644 ve ejných knihoven a ada dalších za ízení. Z hlediska kultury a služeb byly vybrány pouze základní za ízení i služby vztahující se p edevším ke kulturnímu vyžití ob an jednotlivých obcí i k zajišt ní základních ob anských pot eb. SO ORP eské Bud jovice Nej etn jším z níže vybraných služeb kulturní vybavenosti jsou ve ejné knihovny. Ve ejná knihovna i n která z jejích pobo ek se nachází na území 57 obcí. Jak z hlediska po tu za ízení, tak z hlediska po tu obcí, ve kterých se nachází, lze jako druhé nejzastoupen jší jmenovat ostatní kulturní za ízení, které jsou p edstavovány p edevším kulturními domy a sály sloužící k po ádání ples , koncert a dalších kulturních akcí pro místní ob any.

103

Tabulka 72

Kulturní vybavenost na území SO ORP

Druh za ízení

. B.

Po et za ízení

Po et obcí

Ve ejná knihovna v . pobo ek Stálá kina Multikino Divadlo P írodní amfiteátry (v . letních kin)

87 5 1 5 2

57 5 1 1 2

Muzeum (v etn pobo ek a samostatných památník )

10

1

Galerie (v . pobo ek a výstavních síní)

26

3

Kulturní za ízení ostatní St edisko pro volný as d tí a mládeže Zoologická zahrada H bitov Krematorium Smute ní sí

58 9 1 31 1 7

34 1 1 27 1 7

Zdroj:


104

Statutární m sto eské Bud jovice Vzhledem k tomu, že eské Bud jovice jsou p irozen považovány za hlavní centrum kultury v rámci Jiho eského kraje, lze zde najít velké množství kulturních za ízení. S tím souvisí také celá ada kulturních akcí, které se v eských Bud jovicích po ádají. Vedle dalších údaj vyplývá z níže uvedené tabulky, že v eských Bud jovicích mohou obyvatelé m sta, pop ípad jeho návšt vníci navštívit nap . 23 galerií, 4 muzea, 9 st edisek pro d ti a mládež, 1 kino i 1 multikino a 18 dalších kulturních za ízení. Tabulka 73

Kulturní vybavenost na území

Druh za ízení

eských Bud jovic

Ve ejná knihovna v . pobo ek Stálá kina Multikino Divadlo P írodní amfiteátry (v . letních kin)

6 1 1 5 1

Procentuální podíl 6,9 % 20,0 % 100,0 % 100,0 % 50,0 %

Muzeum (v etn pobo ek a samostatných památník )

4

40,0 %

23 18 9 0 3 1 1

88,5 % 31,0 % 100,0 % 0,0 % 9,7 % 100,0 % 14,3 %

Po et za ízení

Galerie (v . pobo ek a výstavních síní) Kulturní za ízení ostatní St edisko pro volný as d tí a mládeže Zoologická zahrada H bitov Krematorium Smute ní sí Zdroj:


105

7. Supervizní posouzení úrovn sociálních služeb u vybraných poskytovatel Jednou z díl ích aktivit, jejímž cílem bylo odhadnout úrove sociálních služeb z hlediska standard kvality, byly supervizní návšt vy u poskytovatel sociálních služeb na území eských Bud jovic. Jako reprezentativní vzorek bylo vybráno celkem 20 služeb zahrnující nap . sociáln aktiviza ní služby, následnou pé i, odborné sociální poradenství, pr vodcovskou službu, terapeutickou komunitu i sociální rehabilitaci. Provedení supervizí bylo sv eno odbornici - Mgr. Lucii Bickové, která je vyškolenou inspektorkou v oblasti sociálních služeb. Vedle toho zastává Mgr. Bicková také pozici konzultanta pro standardy kvality sociálních služeb v Jiho eském kraji, asistentky pro standardy kvality sociálních služeb v Jiho eském kraji a mimo to je sociální pracovnicí a editelkou Oblastní charity T ebo . Jedním z d vod volby Mgr. Lucie Bickové byla její nestrannost, která je mj. dána také tím, že p sobí mimo ORP eské Bud jovice a nezná tak d v rn strukturu ani charakter služeb v krajském m st . Supervizorce byly dány k dispozici pouze kontakty bez jakýchkoliv dalších informací o za ízeních, která m la navštívit. Cílem supervizí u vybraných poskytovatel bylo jednak upozornit na chyby v zavád ní standard sociálních služeb a p edejít tak problém m p i realizaci skute ných inspekcí i p ípadnému odn tí registrace a dále pak motivace poskytovatel sociálních služeb, kte í své služby nemají registrované, ale poskytují je na takové úrovni, že je možné jim registraci p id lit. Supervizí úsp šn prošly následující organizace: - Diecézní charita eské Bud jovice, Poradna Eva pro ženy a dívky v nouzi, - Centrum pro zdravotn postižené Jiho eského kraje, - Centrum zdravotn postižených jižních ech, eský ervený k íž, oblastní spolek eské Bud jovice, - FOKUS eské Bud jovice, - Jiho eská Lambda, - Jiho eská sociální pomoc o.p.s., - Jiho eští celiaci o. s., - Ob anské družení Koní ek, - M - centrum pro mladou rodinu, - Poradna pro ženy a dívky SONŽ, - ST EP - St edisko poradenství a pé e o osoby se zdravotním postižením, - Svaz d chodc R, Jiho eské st edisko sociální pomoci a služeb, - Tyflokabinet eské Bud jovice, o.p.s., - VICTORY sdružení d tí a maminek, - Jiho eský streetwork (o.s. PREVENT), - Háje ek - kontaktní a dolé ovací centrum pro drogovou závislost, - Krizové centrum pro d ti a rodinu v Jiho eském kraji. Supervize byly ze strany poskytovatel vítaným podn tem pro jejich další práci. Co se týká shrnutí této aktivity a dojmu z provedených inspekcí lze konstatovat p edevším následující: - pro v tšinu poskytovatel je typická snaha kvalitn pracovat, mít vše v po ádku a v souladu s legislativou a obstát tak p i posuzování jejich služeb v etn profesionality a nadšení pro výkon své innosti, - celá ada poskytovatel vyjad uje v souvislosti s blížícími se inspekcemi jistou obavu - poskytovatelé v eských Bud jovicích zajiš ují široký rozsah poskytovaných služeb, p i emž mezi nimi je možné najít i služby velmi specifické a zam ené na úzkou cílovou skupinu (homosexuáln orientované osoby, osoby postižené celiakií apod.), 106

-

stále se najdou n kte í poskytovatelé, kte í mají s definováním vize, plánu a s nastavením standard ur ité problémy. Tabulka 74

Shrnutí supervizních návšt v

Ukazatel

Po et

Po et služeb, u kterých byla provedena supervize

26

Po et za ízení, u kterých byla provedena supervize

18

Po et registrovaných za ízení, které mají registrovány alespo 1 službu

13

Po et registrovaných služeb celkem

19

Po et služeb doporu ených k registraci u za ízení, která dosud registrována nejsou

3

Po et služeb doporu ených k registraci u za ízení, která již registraci mají

2

Po et doporu ení k dalším konzultacím v p ípad zavád ní standard

14

V p ípad všech za ízení, která v souvislosti s n kterou z poskytovaných služeb zavád jí standardy, byly ze strany supervizorky doporu eny další konzultace a zdokonalování zavád ných standard . Z toho vyplývá, že p es veškerou snahu, kterou p evážná v tšina za ízení v souvislosti se zavád ním standard kvality vykazují, znamená v nedávné dob zavedená legislativa - zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách, mnoho zm n, které jsou poskytovateli implementovány do praxe pom rn obtížn . Lze p edpokládat, že nejen vzhledem k administrativnímu zatížení, budou drobné nedostatky ve zpracovávaných standardech k nalezení v p ípad p evážné v tšiny poskytovatel sociálních nejen na území statutárního m sta eské Bud jovice, ale celé eské republiky.

107

8. Údaje z registru poskytovatel sociálních služeb Cílem této kapitoly je poskytnout stru ný p ehled aktuáln registrovaných sociálních služeb na území SO ORP eské Bud jovice. K popisu byly zvoleny následující charakteristiky: - název za ízení, ve kterém jsou služby poskytovány, - umíst ní za ízení, ve kterém jsou služby poskytovány, - paragraf zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, dle kterého jsou služby poskytovány, - cílová skupina klient , na kterou je služba zam ena, - zp sob poskytování sociální služby v rozd lení na ambulantní, terénní a pobytové, - kapacita služby.

108

Tabulka 75

Údaje z registru poskytovatel sociálních služeb Sociální služba

Arpida, centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, o.s.

B


B


B


B


B

Azylový d m, Jeslová a azylová za ízení eské Bud jovice Azylový d m, Jeslová a azylová za ízení eské Bud jovice

B

T A

A

A

P

B

Azylový d m Filia, Jeslová a azylová za ízení eské Bud jovice

B

Azylový d m Filia, Jeslová a azylová za ízení eské Bud jovice

B

Kapacita

A

T

Jednotk y

P

§37 §39 §40 §41 §42 §43 §44 §45 §46 §47 §48 §49 §50 §51 §52 §54 §55 §56 §57 §58 §59 §60 §61 §62 §63 §64 §65 §66 §67 §68 §69 §70

B / Ostatní

Název za ízení

C íl o v á s k u p i n a B D F B D F B D F U B D F I B D A F I L M

A P P

L

po et klient

48 15

po et klient (den)

10

po et klient (den)

15

po et klient (den)

2

po et l žek 6

6

po et l žek po et l žek

L M U

43

po et l žek

N

2

po et l žek

109

Sociální služba

Centrum následné pé e, Ob anské sdružení Prevent Centrum následné pé e, Ob anské sdružení Prevent Centrum pro zdravotn postižené Jiho eského kraje centrum služeb pro sluchov postižené, SVAZ NESLYŠÍCÍCH A NEDOSLÝCHAVÝCH V R Poradenské centrum eské Bud jovice Centrum sociálních služeb Starom stská, p ísp vková organizace Centrum sociálních služeb Starom stská, p ísp vková organizace Centrum sociálních služeb Starom stská, p ísp vková organizace Centrum sociálních služeb Starom stská, p ísp vková organizace eská katolická charita Kn žský domov eské Bud jovice

B

§37 §39 §40 §41 §42 §43 §44 §45 §46 §47 §48 §49 §50 §51 §52 §54 §55 §56 §57 §58 §59 §60 §61 §62 §63 §64 §65 §66 §67 §68 §69 §70

B / Ostatní

Název za ízení

A

B

B

P

A T

A T

B

B B B

T T P

Kapacita

C íl o v á s k u p i n a

A

R

20

T

R

Jednotk y

P

10

po et klient po et l žek

B D F H I K

110 0

za rok pro ob kategorie

B H

500

po et klient (rok)

I W

98

po et klient

I W

120

po et klient

W

2

po et l žek

B

P

W

157

po et l žek

B

P

W

8

po et klient

110

Sociální služba

eská maltézská pomoc S MR pod patronátem Velkop evorství eského,st . .B.,o.p.s

B

D tský stacioná Sv tluška, o.p.s.

B

D tský stacioná Sv tluška, o.p.s.

B

Domácí ošet ovatelská pé e a pe ovatelská služba K Alice

B

Domino - denní centrum pro lidi s psychickým onemocn ním, M stská charita B

§37 §39 §40 §41 §42 §43 §44 §45 §46 §47 §48 §49 §50 §51 §52 §54 §55 §56 §57 §58 §59 §60 §61 §62 §63 §64 §65 §66 §67 §68 §69 §70

B / Ostatní

Název za ízení

T

A P

T

B

Domov d chodc "U Zlatého kohouta"

Os.

Domov d chodc "U Zlatého kohouta"

Os.

C íl o v á s k u p i n a X B D F H I K W B D I B D I V X B F H I K W T

A

I W

P P

W

Kapacita

A

T

Jednotk y

P

po et klient

40

po et klient (den)

12 6

po et klient

80

20

po et l žek

po et klient (okamžik ) po et 5 l žek 60

po et

111

Sociální služba

§37 §39 §40 §41 §42 §43 §44 §45 §46 §47 §48 §49 §50 §51 §52 §54 §55 §56 §57 §58 §59 §60 §61 §62 §63 §64 §65 §66 §67 §68 §69 §70

B / Ostatní

Název za ízení


Kapacita

A

T

Jednotk y

P

l žek Domov d chodc Dobrá Voda u eských Bud jovic Domov d chodc Dobrá Voda u eských Bud jovic Domov Libní a Centrum sociálních služeb Empatie Domov Libní a Centrum sociálních služeb Empatie Domov Libní a Centrum sociálních služeb Empatie Domov Libní a Centrum sociálních služeb Empatie

Os.

P

Os.

P

B

A

B

P

Os.

P

B

Domov pro seniory Hvízdal eské Bud jovice, p ísp vková organizace

B


B


B

P

P

P

P

I W I W B D B D T B B D X B F H I K W X B F H I K W

254 46 25 21 113 24

po et l žek po et l žek po et klient po et l žek po et l žek po et l žek

2

po et l žek

70

po et l žek

163

po et l žek

112

Sociální služba

§37 §39 §40 §41 §42 §43 §44 §45 §46 §47 §48 §49 §50 §51 §52 §54 §55 §56 §57 §58 §59 §60 §61 §62 §63 §64 §65 §66 §67 §68 §69 §70

B / Ostatní

Název za ízení


B

Domov pro seniory Máj eské Bud jovice, p ísp vková organizace

B

P


B

P


B


B


B

P

A

P P

C íl o v á s k u p i n a T X B D F H I K W T V B I W T V B I W T V B I B I W V B W

Kapacita

A

T

Jednotk y

P

35

po et l žek

14

po et l žek

2

po et l žek po et klient (den)

10

39

po et l žek

46

po et l žek

113

Sociální služba


§37 §39 §40 §41 §42 §43 §44 §45 §46 §47 §48 §49 §50 §51 §52 §54 §55 §56 §57 §58 §59 §60 §61 §62 §63 §64 §65 §66 §67 §68 §69 §70

B / Ostatní

Název za ízení

B

P

D m s pe ovatelskou službou, Borek, Pe ovatelská služba

Os.

T

D m s pe ovatelskou službou, Ledenice, Pe ovatelská služba

Os.

T

D m s pe ovatelskou službou, D íte , Pe ovatelská služba

Os.

T

D m s pe ovatelskou službou, Zliv, Pe ovatelská služba

Os.

T

C íl o v á s k u p i n a T W V X B H I K U W V X B H I K U W V X B H I K U W V X B

Kapacita

A

T

P

40

Jednotk y

po et l žek

15

po et klient

17

po et klient

20

po et klient

27

po et klient

114

Sociální služba

D m s pe ovatelskou službou, Kamenný újezd, Pe ovatelská služba

D m s pe ovatelskou službou, Lidická t ., Pe ovatelská služba

D m s pe ovatelskou službou, Rudolfov, Pe ovatelská služba

§37 §39 §40 §41 §42 §43 §44 §45 §46 §47 §48 §49 §50 §51 §52 §54 §55 §56 §57 §58 §59 §60 §61 §62 §63 §64 §65 §66 §67 §68 §69 §70

B / Ostatní

Název za ízení

Os.

T

B

T

Os.

T

C íl o v á s k u p i n a H I K U W V X B H I K U W V X B H I K U W V X B H I K U W

Kapacita

A

T

P

Jednotk y

35

po et klient

25

po et klient

25

po et klient

115

Sociální služba

D m s pe ovatelskou službou, U Trojice, Pe ovatelská služba

§37 §39 §40 §41 §42 §43 §44 §45 §46 §47 §48 §49 §50 §51 §52 §54 §55 §56 §57 §58 §59 §60 §61 §62 §63 §64 §65 §66 §67 §68 §69 §70

B / Ostatní

Název za ízení

B

T

Os.

T

D m s pe ovatelskou službou, Tylova, Pe ovatelská služba

B

T

D m s pe ovatelskou službou, Dlouhá, Pe ovatelská služba

B

T

D m s pe ovatelskou službou, Lišov, Pe ovatelská služba

C íl o v á s k u p i n a V X B H I K U W V X B H I K U W V X B H I K U W V X B H I K

Kapacita

A

T

P

Jednotk y

90

po et klient

30

po et klient

190

po et klient

130

po et klient

116

Sociální služba

D m s pe ovatelskou službou, Plze ská, Pe ovatelská služba

D m svatého Pavla, M stská charita B D m svatého Pavla, M stská charita B

B

B B

D m svatého Pavla, M stská charita B

B

D m svatého Pavla, M stská charita B

B

FOKUS eské Bud jovice, o.s.

B

FOKUS eské Bud jovice, o.s.

B

§37 §39 §40 §41 §42 §43 §44 §45 §46 §47 §48 §49 §50 §51 §52 §54 §55 §56 §57 §58 §59 §60 §61 §62 §63 §64 §65 §66 §67 §68 §69 §70

B / Ostatní

Název za ízení

T

P

C íl o v á s k u p i n a U W V X B H I K U W L M

Kapacita

A

T

A

T

A A T

E L M Q E L M O Q C

po et klient

160

po et l žek po et 8 l žek po et klient (okamžik )

42

N

P

Jednotk y

P

15

1000

T X

30

T X

50

po et kontakt po et klient (rok) po et klient

117

Sociální služba

§37 §39 §40 §41 §42 §43 §44 §45 §46 §47 §48 §49 §50 §51 §52 §54 §55 §56 §57 §58 §59 §60 §61 §62 §63 §64 §65 §66 §67 §68 §69 §70

B / Ostatní

Název za ízení


Kapacita

A

T

P

Jednotk y

(rok)

Charitní pe ovatelská služba, M stská charita B

B

T

Charitní pe ovatelská služba, M stská charita B

B

T

Jiho eské substitu ní centrum, Ob anské sdružení Prevent Interven ní centrum pro osoby ohrožené domácím násilím, Diecézní charita B

B B

T V X B D F H I K U W T V X B D F H I K U W R

A T

R

180

po et klient

134

Po et klient

208 0

po et klient 3000

po et kontakt

118

Sociální služba

Jiho eský streetwork, Ob anské sdružení Prevent Kontakt bB ob anské sdružení pro studium, rehabilitaci a sport bez bariér - eské Bud jovice

B

A

B

Kontaktní a dolé ovací centrum pro drogovou závislost, Ob anské sdružení Háje ek

B

Krizové centrum pro d ti a rodinu v Jiho eském kraji, ob anské sdružení

B

Krizové centrum pro matku a dít v Kostelci

§37 §39 §40 §41 §42 §43 §44 §45 §46 §47 §48 §49 §50 §51 §52 §54 §55 §56 §57 §58 §59 §60 §61 §62 §63 §64 §65 §66 §67 §68 §69 §70

B / Ostatní

Název za ízení

A

A

A

Os.

Ledax o.p.s.

B

Linka d v ry eské Bud jovice, o.p.s.

B

P

T

T

Kapacita


A

F

20

po et klient

R

350

po et klient

A G J 400 M U A G J 350 M U G C H L M Q V X F I W A E G

T

P

Jednotk y

po et klient (rok) po et klient (rok)

25

po et klient

2530

po et klient

3892

po et hovor

119

Sociální služba

MESADA

B

Nízkoprahové centrum pro d ti a mládež Srdí ko - Jiloro, M stská charita B

B

Ob anská poradna p i Jiho eské rozvojové o.p.s.

B

§37 §39 §40 §41 §42 §43 §44 §45 §46 §47 §48 §49 §50 §51 §52 §54 §55 §56 §57 §58 §59 §60 §61 §62 §63 §64 §65 §66 §67 §68 §69 §70

B / Ostatní

Název za ízení

A T

A

C íl o v á s k u p i n a J L P R T V X B F I K M Q U W

Kapacita

A

C E T L N T A O 35 U C A E 170 G 0 C H

T

70

P

Jednotk y

po et klient (rok) po et klient (den) po et klient (rok)

120

Sociální služba

Osobní asistence M stské charity eské Bud jovice

B

Pobo ka FOD eské Bud jovice, Fond ohrožených d tí

B

Poradenské centrum-rovné šance pro všechny, Jiho eská R ŽE

Poradna Eva pro ženy a dívky v nouzi, Diecézní charita B

Os.

B

§37 §39 §40 §41 §42 §43 §44 §45 §46 §47 §48 §49 §50 §51 §52 §54 §55 §56 §57 §58 §59 §60 §61 §62 §63 §64 §65 §66 §67 §68 §69 §70

B / Ostatní

Název za ízení

T

T

A T

A T

Kapacita C íl o v á s A T P k u p i n a T V X B 35 D F H I K A G J 830 L O U G C H M O 360 Q U W C G C H 450 L T

Jednotk y

po et klient

po et klient

po et intervenc í

po et intervenc í

121

Sociální služba

Poradna Eva pro ženy a dívky v nouzi, Diecézní charita B Poradna pro uprchlíky a migranty, Diecézní charita B Poradna pro uživatele sociálních služeb - eské Bud jovice, Národní rada osob se zdravotním postižením R, o.s.

§37 §39 §40 §41 §42 §43 §44 §45 §46 §47 §48 §49 §50 §51 §52 §54 §55 §56 §57 §58 §59 §60 §61 §62 §63 §64 §65 §66 §67 §68 §69 §70

B / Ostatní

Název za ízení

B

T

Kapacita C íl o v á s A T P k u p i n a M O Q C M O 70 Q U C E 150 M

B

A T

B

A

I 216 W

Poradna pro ženy a dívky - eské Bud jovice, Ob anské sdružení ONŽ pomoc a poradenství pro ženy a dívky

B

A T

A G 313 M U

Salesiánské st edisko mládeže -DDM eské Bud jovice - otev ené kluby

B

Seniorský d m - Penzion Rodina, Agentura domácí pé e "Sv tlo" sociální poradna, SVAZ NESLYŠÍCÍCH A NEDOSLÝCHAVÝCH V R Poradenské centrum eské Bud jovice

A

Os.

B

P A T

A C

B H

po et klient

po et intervenc í, klient

283

12

300

po et klient (rok)

po et intervenc í

50

I W

Jednotk y

po et klient (týden) po et l žek po et intervenc í (rok)

122

Sociální služba

St edisko pro rodinu a mezilidské vztahy, Pe ovatelská služba

St edisko rané pé e SPRP Bud jovice

eské

ST EP-St edisko poradenství a pé e o osoby se zdravotním postižením

B

§37 §39 §40 §41 §42 §43 §44 §45 §46 §47 §48 §49 §50 §51 §52 §54 §55 §56 §57 §58 §59 §60 §61 §62 §63 §64 §65 §66 §67 §68 §69 §70

B / Ostatní

Název za ízení

A

A T

B

Tolerance eské Bud jovice, M stská charita B

B

Tyflokabinet eské Bud jovice, o.p.s.

B

C B K U

A T

B

A T

Kapacita C íl o v á s A T P k u p i n a A G R T X 301 F 0 M U W

B H

Jednotk y

po et klient (rok)

60

po et klient

10

po et kontakt (týden)

L N T 25 A I O Q S X B 101 I 7 K W

po et klient (okamžik )

po et klient (rok)

123

Sociální služba

§37 §39 §40 §41 §42 §43 §44 §45 §46 §47 §48 §49 §50 §51 §52 §54 §55 §56 §57 §58 §59 §60 §61 §62 §63 §64 §65 §66 §67 §68 §69 §70

B / Ostatní

Název za ízení

A T


B


B

A T

Tyfloservis, o.p.s. - Krajské ambulantní st edisko . Bud jovice

B

A T

Kapacita C íl o v á s A T P k u p i n a X B 15 I K W X B I 753 K W B 127 K

Jednotk y

po et klient

po et klient (rok) po et klient

Zdroj: Registr poskytovatel sociálních služeb, 2008 [16]

Tabulka 76 Ozna ení A

Okruhy osob, pro které je sociální služba ur ena (cílová skupina) d ti a mládež ve v ku od 6 do 26 let ohrožené spole . nežádoucími jevy

Cílové skupiny Ozna ení M

B

osoby s kombinovaným postižením

N

C D

etnické menšiny osoby s mentálním postižením

O P

E

imigranti a azylanti

Q

Okruhy osob, pro které je sociální služba ur ena (cílová skupina) osoby v krizi osoby do 26 let v ku opoušt jící školská za ízení pro výkon ústavní pé e osoby žijící v sociáln vylou ených komunitách osoby komer n zneužívané osoby, které vedou rizikový zp sob života nebo jsou tímto zp sobem života ohroženy 124

F

osoby s t lesným postižením

R

osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách

G H CH I J K L

ob ti domácího násilí osoby se sluchovým postižením ob ti obchodu s lidmi osoby se zdravotním postižením ob ti trestné innosti osoby se zrakovým postižením osoby bez p íst eší

S T U V W X

pachatelé trestné innosti osoby s chronickým duševním onemocn ním rodiny s dít tem/d tmi osoby s chronickým onemocn ním senio i osoby s jiným zdravotním postižením

125

9. Evaluace Komunitního plánu sociálních služeb eské Bud jovice V roce 2004 byl statutárním m stem eské Bud jovice zpracován první rozvojový dokument, který se vztahoval k oblasti sociálních služeb - Komunitní plán sociálních služeb eské Bud jovice. Tento dokument byl p edch dcem Rozvojového plánu sociálních služeb eské Bud jovice a m l za cíl definovat sm r rozvoje sociálních služeb na území eských Bud jovic na roky 2004 - 2008. Materiál obsahoval celkem 22 priorit, které byly dále rozpracovány zpravidla do n kolika opat ení, jejichž realizace byla v letech 2004 - 2008 p edpokládána. Níže jsou uvedeny jednotlivé priority v etn stru ných informací ohledn jejich pln ní. [17] Multikulturní centrum pro volno asové aktivity a sociální streetwork V rámci této priority došlo k ezintenzivn ní spolupráce s M stkou charitou eské Bud jovice a Salesiánským st ediskem d tí a mládeže a následným z ízením nízkoprahových za ízení, ve kterých p sobí mj. odborn vyškolení pracovníci. Primární protidrogová prevence na 1. stupni základních škol V rámci této priority došlo k: - zintenzivn ní spolupráce mezi základními školami a dodavateli certifikovaných služeb v oblasti primární prevence i Zdravotn sociální fakultou Jiho eské univerzity, - proškolení cca 300 pedagog a pomocných pedagogických pracovník , pedagog volného asu, sociálních pracovník a dalších i vydání Pr vodce drogami pro rodi e a pedagogy. Vytvá ení ve ejného mín ní „Normální je drogu nebrat“ V rámci této priority došlo k: - vydání speciálního Pr vodce drogami pro širokou ve ejnost, zajišt ní a distribuci tiskoviny Zdravotního ústavu zam ené na drogy a jejich problematiku, - navázání spolupráce p edevším s MF DNES (tvorba speciálních p íloh zam ená na danou oblast), - vyhlášení dota ního opat ení zam eného na primární protidrogovou prevenci. Z ízení romského nada ního fondu V rámci této priority došlo k oslovení Jiho eské sociální pomoci, která získala z d ív jšího grantu peníze na založení podobného fondu – fond se jeví jako nerealizovatelný, nebo není politická ani odborná v le m st a obcí jiho eského regionu realizovat spole ný projekt fondu. Navíc ú elov vázané prost edky Jiho eské sociální pomoci nejdou použít pro jiný zp sob podpory v této oblasti. Z ízení místa romského poradce V rámci této priority bylo vytvo eno nové pracovní místo pro romského koordinátora. Komplexní pé e ve stávajících DPD a DPS V rámci této priority došlo k: - zavedení systému telekontaktní tís ové pé e, - zajišt ní pe ovatelské služby o víkendech a svátcích, - zavedení tís ové služby „sestra-klient“ v podob bezdrátového p ipojení klient na centrální dispe ink, které je pln kompatibilní se systémem tís ové pé e (zatím funguje pouze v rámci CSS Starom stská).

126

Výstavba nového domova d chodc V rámci této priority došlo k: - p íprav výstavby nového domova pro seniory U Hvízdala, - otev ení Domova pro seniory Máj, - z ízení Domovinky – denního stacioná e pro seniory, který nabízí mj. 14 l žek odleh ovací pé e. Systém Tís ové telekontaktní pé e V rámci této priority došlo k: - zavedení systému nep etržité tís ové telekontaktní pé e, jejímž provozovatelem je Centrum sociálních služeb Starom stská. Kluby d chodc v Suchém Vrbném a na sídlišti Máj V rámci této priority došlo k: - projednání možnosti z ízení klubu d chodc na sídlišti Máj v rámci Domova pro seniory Máj, - vyhlášení dota ního opat ení zam eného na vznik 2 nových klub d chodc . Podpora a rozvoj stávajících sociálních služeb pro zdravotn postižené ob any a seniory V rámci této priority došlo k: - metodické pomoci p i vytvá ení a zavád ní standard kvality sociálních služeb a podpo e spolupráce subjekt poskytujících služby klient m se stejným zdravotním postižením, a to formou „kulatých stol “, - metodické pomoci a podpo e p i podávání n kterých projekt , - zavedení dota ního programu m sta na podporu sociální oblasti. Centrum služeb s komplexní pé í pro dosp lé zdravotn centrum Tato priorita nebyla realizována.

postižené ob any – denní

Informa ní centrum V rámci této priority došlo k: - vytvo ení kompletního seznamu všech poskytovatel na internetu rozd lených dle innosti nebo v abecedním rejst íku, - zajišt ní aktualizace informa ní databáze prost ednictvím editace webových stránek MM. Osobní asistence Osobní asistence je v Zákon o sociálních službách definována jako služba sociální pé e a je dotována MPSV, J K a MM B. Tuto službu mají na území m sta registrovány 2 subjekty, a sice ARPIDA, centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, o. s. a M stská charita eské Bud jovice. P edškolní za ízení, které p ipraví d ti s vývojovými poruchami a mentálním postižením na integraci do b žné mate ské školy Vzhledem k odlišnému pohledu na uvedený zám r tato priorita nebyla realizována. Chrán né dílny, podporované zam stnávání, pracovn rehabilita ní p íprava V rámci této priority došlo k: - realizaci n kolika projekt zam ujících se na tuto problematiku, jako nap . projekt „Tolerance“ M stské charity eské Bud jovice,

127

-

v rámci dota ního programu m sta eské Bud jovice na podporu sociální oblasti v roce 2008 – GRANTY, bylo vyhlášeno Opat ení zam ené na zvýšení zam stnanosti problematických skupin obyvatelstva.

Pe ovatelská služba v rodinách s mentáln postiženým dít tem V rámci této priority m sto eské Bud jovice každoro n finan n podporuje ze svého rozpo tu pe ovatelskou službu M stské charity a K Alice. Co se týká zvyšování pov domí o možnosti využití pe ovatelské služby pro d ti s mentálním postižením, tak veškeré informace o této služb na území m sta jsou obsaženy v Pr vodci sociálními službami, který je vydáván magistrátem. Za ízení zdravotn sociální pomoci V nemocnici pracují erudované sociální pracovnice, které eší každého klienta, jež pot ebuje po propušt ní z nemocni ního ošet ení další odbornou sociální a zdravotní pomoc. Klienti, kte í jsou bez p íst eší, mohou být umíst ni do azylového domu, kde je p ítomen sociální pracovník a lze jim poskytovat pe ovatelskou a ošet ovatelskou službu. Není proto pot ebné vytvá et další za ízení. Podpora bytové politiky m sta, zam ené na zajišt ní dostupného bydlení pro mladé rodiny a pro osoby, které se ocitly v p echodné sociální krizi V roce 2005 byla realizována kone ná etapa 87 startovacích byt pro mladé rodiny (tento projekt ale p ímo nesouvisel s realizací Komunitního plánu sociálních služeb eské Bud jovice. D m na p l cesty pro mladé lidi (p edevším chlapce) Od roku 2005 existuje v Azylovém dom „byt na p l cesty“, který kapacitn zcela uspokojuje požadavky na ubytování pro tyto mladé muže. Navíc je zde p ítomen sociální pracovník, který jim pomáhá ešit jejich novou životní situaci. Krizové centrum pro d ti a rodinu Již b hem komunitního plánování se tohoto úkolu zhostila Zdravotn sociální fakulta Jiho eské univerzity a centrum z ídila v objektu bývalé mate ské školy v Nerudov ulici v eských Bud jovicích. Centrum poskytuje ambulantní pé i. L žkové centrum bylo z ízeno Krajským ú adem v areálu nemocnice ve Strakonicích. Prezentace innosti neziskových organizací - katalog sociálních služeb V rámci této priority vychází od roku 2003 každoro n aktualizovaný „Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice“ obsahující abecední rejst ík poskytovatel , kompletní p ehled o innosti odboru sociálních v cí v etn veškerých kontakt i kontakty a stru nou innost místního Ú adu práce a eské správy sociálního zabezpe ení. V roce 2008 vyšel Pr vodce v nákladu 5 000 ks jako sou ást projektu RPSS. Po ádání „Kulatých stol “ V rámci této priority: - od zpracování komunitního plánu prob hlo dosud 14 sch zek kulatých stol , p i emž poslední „Kulatý st l“ se uskute nil 23. 4. 2007, - dále aktivity probíhají formou workshop po ádaných v rámci projektu RPSS eské Bud jovice, - vzhledem k zájmu o prezentaci poskytovatel sociálních služeb vychází pravideln v Radni ních novinách sociální sloupek i je možnost prezentace v sekci aktuality v sociální oblasti na internetových stránkách magistrátu, - dále jsou ve spolupráci MF DNES a MM eské Bud jovice vydávány speciální p ílohy, které prezentují NNO v sociální oblasti. 128

10. Prognóza vývoje sociálních služeb na území republiky

eské

Vývoj sociálních služeb v následujících letech úzce souvisí s projekcí vývoje obyvatelstva. Ta ukazuje, že v následujících letech dojde ve struktu e naší populace k významným zm nám. Do roku 2025 se podle tzv. st ední varianty p edpokládá, že celkový po et obyvatelstva mírn poklesne, ale po et osob, které jsou nej ast jšími p íjemci sociálních služeb - tedy osob starších 65 let, vzroste o více než 50 %, p i emž po et osob starších 80 let, které jsou nej ast jšími klienty pobytových služeb sociální pé e, vzroste dokonce o více než 60 %. Tyto trendy budou pokra ovat i v následujícím období. Podrobn jsou tyto trendy z ejmé z tabulky Tabulka 77 a z následujících graf . Tabulka 77

Vybrané charakteristiky z projekce obyvatelstva do roku 2050 - st ední varianta

Zdroj: Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty, 2007 [20]

Graf 49 popisuje p edpokládaný vývoj po tu obyvatelstva v letech 2005 - 2050 a vývoj podílu osob, které budou pravd podobn závislé na poskytování služeb sociální pé e. Graf 49

Vývoj po tu obyvatelstva v letech 2005 - 2050 a vývoj podílu osob závislých na poskytování služeb sociální pé e

129

Zdroj: Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty, 2007

Následující graf p ináší informace o p edpokládaném vývoji po tu obyvatel eské republiky. V grafickém provedení je zde znázorn na nejen p edpokládaná st ední varianta prognózy, ale zaznamenány jsou také varianta optimistická, tedy ta, která p edpokládá vyšší nár st po tu obyvatel a varianta pesimistická, tedy ta, která po ítá spíše s nižším nár stem po tu obyvatel. Graf 50

P edpokládaný vývoj po tu obyvatelstva do roku 2050 celkem

Zdroj:

eský statistický ú ad, 2008

Graf 51 znázor uje vývoj obyvatelstva v první polovin 21. století se zam ením na v kovou kategorii 0 - 14 let. Znázorn ny jsou op t 3 varianty vývoje, tj. varianta pesimistická (nízká), varianta st ední a varianta optimistická tedy vysoká. Graf 51

P edpokládaný vývoj po tu obyvatelstva do roku 2050 ve v ku 0 – 14 let

Zdroj:


130


P edpokládaný vývoj po tu obyvatelstva do roku 2050 ve v ku 15 – 64 let

Zdroj:



P edpokládaný vývoj po tu obyvatelstva do roku 2050 ve v ku 65 a více let

131

Zdroj:


Je z ejmé, že d sledky tohoto vývoje se budou týkat nejenom systému d chodového pojišt ní, ale i oblasti zdravotní pé e a sociálních služeb, a to zejména v souvislosti s dlouhodobým nedostatkem míst v sociálních za ízeních. Na základ výše uvedených skute ností lze p i zachování stávajících relací vybavenosti sociálních služeb v r. 2006 kvantifikovat nár st pot eby sociálních služeb pro seniory v následujícím období. Tabulka 78

Odhad pot eby sociálních služeb pro staré ob any v následujícím období p i zachování vybavenosti na úrovni roku 2006


Graf 54 znázor uje odhadovaný nár st po tu míst v domovech pro seniory v relaci na 1000 osob starších 80 let a po tu osob, kterým bude poskytována pe ovatelská služba v relaci na 1000 osob starších 65 let p i zachování vybavenosti na úrovni roku 2006. Graf 54

Vývoj sociálních služeb pro seniory

132


V dlouhodobém asovém horizontu bude významným zp sobem determinovat efektivnost poskytování sociálních služeb stárnutí populace. Z poznatk získaných v rámci mezinárodní komparace vybavenost vybraných zemí pobytovými a terénními sociálními službami vyplývá, že v následujícím období lze v naší zemi o ekávat p edevším další rozvoj terénních sociálních i zdravotních služeb. Vzhledem k o ekávaným demografickým trend m je však nutno - p i zachování stávajících relací vybavenosti - po ítat s tím, že do r. 2050 by bylo nutno po et míst v domovech d chodc v relaci na 1 000 osob starších 80 let zvýšit o cca 170 % a po et osob, kterým je poskytována pe ovatelská služba v relaci na 1 000 osob starších 65 let, by vzrostl ve stejném období zhruba dvounásobn .

133

11.

Výsledky sb ru dat

11.1.

Dotazníkové šet ení mezi obcemi

Tato kapitola je v nována výsledk m šet ení, které bylo realizováno mezi obcemi. Sb r dat probíhal pomocí dotazník , které byly v tišt né podob zaslány do všech 79 obcí SO ORP eské Bud jovice s cílem získat náhled na situaci v oblasti sociálních služeb z pohledu oslovených obcí zastupovaných v p ípad poskytování informací v rámci tohoto projektu starosty, eventuáln zam stnanci odd lení, které mají v obcích oblast sociálních služeb v kompetenci. Po telefonické domluv byla s danou osobou sjednána sch zka a dotazník vypln n spolu se zam stnancem, který sb r dat zajiš oval. D vodem tohoto postupu byla snaha o zajišt ní správnosti a jednotnosti sbíraných dat, nicmén i tak lze bohužel p edpokládat, že ne všechny informace, které byly v dotaznících uvedeny, odpovídají skute nosti. Nicmén i tento faktor ur itým zp sobem popisuje stav sociální oblasti v jednotlivých obcích, nebo kvalita získaných dat mj. napovídá o pov domí o sociální oblasti na sledovaném území i nap . o významu, který jí je ze strany respondent p ikládán. Návratnost dotazníkových formulá

byla v p ípad tohoto šet ení stoprocentní.

134

11.1.1. Nabídka sociálních služeb První otázka v dotazníku ur eném obcím sm ovala mj. ke zjišt ní, jaké sociální služby v sou asné dob v jednotlivých obcích existují. Jako nejfrekventovan jší službu lze ozna it pe ovatelskou službu, která je dle získaných údaj p ímo poskytována v 10 obcích SO ORP. Ve 4 obcích lze najít domovy pro seniory a poskytovatele sociálního poradenství, ve 3 je zajiš ována osobní asistence. Na území celé ady obcí však není poskytována služba žádná. Dle informací od respondent , jde celkem o 61 obcí. Tabulka 79

Existence služeb v obcích SO ORP B

Typ služby Sociální poradenství Osobní asistence Pe ovatelská služba

Po et obcí 4 3 10

Tís ová pé e

1

Pr vodcovské a p ed itatelské služby

1

Podpora samostatného bydlení

0

Odleh ovací služby

1

Centra denních služeb

1

Denní stacioná e

1

Týdenní stacioná e

1

Domovy pro osoby se zdravotním postižením

1

Domovy pro seniory

4

Domovy se zvláštním režimem

2

Chrán né bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e Raná pé e

2 1 1

Telefonická krizová pomoc

1

Tlumo nické služby

1

Azylové domy

1

Domy na p l cesty

1

Kontaktní centra

1

Krizová pomoc

1

Nízkoprahová denní centra

1

Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež

1

Noclehárny

0

Služby následné pé e

1

Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny

1 1 1

Terapeutické komunity

0

Terénní programy

1

Sociální rehabilitace

1

135

Na obrázku níže je znázorn na existence poskytovatel obcích SO ORP B

sociálních služeb v jednotlivých

Obr. 13 Poskytované sociální služby

136

11.1.2. Informovanost obcí o oblasti sociálních služeb Co se týká informovanosti obcí, respektive osob, které je zastupují v sociální oblasti, nejsou výsledky výhradn negativní, nicmén výstupy dotazníkového šet ení poukazují stále na ur ité nedostatky. Vyplývá to p edevším z odpov di na otázku, která zjiš ovala, zda mají v obcích dostatek informací o sociálních službách. Ze všech 79 oslovených obcí 22 respondent informace nepovažuje za dostate né.

(tj. tém

28 %) zodpov d lo, že tyto

Obr. 14 Informovanost obcí

137

11.1.3. Zdroje informací o oblasti sociálních služeb pro obce Cílem další otázky bylo zjistit, s kým obce, respektive zástupci obcí, kte í mají oblast sociálních služeb v kompetenci, diskutují tuto problematiku. Šest z dotazovaných uvedlo, že problematiku sociálních služeb nekomunikují s nikým. P evážná v tšina z dotázaných však zmínila v této souvislosti Magistrát m sta eských Bud jovic (34 obcí) nebo krajský ú ad Jiho eského kraje (8 obcí). Tabulka 80


Zdroj informací o sociálních službách Magistrát m sta eské Bud jovice Krajský ú ad M stský ú ad Charita Jiné S nikým Bez odpov di

Po et obcí 34 8 7 2 9 6 23

Z grafického hlediska popisuje zdroje informací jednotlivých obcí níže uvedený obrázek. Obr. 15 Zdroje informací o oblasti sociálních služeb pro obce

138

11.1.4. Zajiš ování informovanosti o sociálních službách mezi ve ejností Další dotaz byl také zam en na informovanost, ale tentokrát bylo spíše cílem zjistit, jakým zp sobem jsou ob ané ze strany jednotlivých obcí informováni. Tabulka 81


Zajiš ování informací mezi ob any Neinformujeme Prost ednictvím výv sky Prost ednictvím tisku Prost ednictvím osobních konzultací Prost ednictvím internetu Jiným zp sobem: rozhlasem, osobní konzultace, obecní zpravodaj, tisková informace

Po et obcí 15 37 14 27 9 10

Nej ast ji využívaným nástrojem je výv ska nebo také tzv. ú ední deska. K nejfrekventovan jším nástroj m dále pat í nap . také osobní konzultace, tisk (místní zpravodaje) i místní rozhlas. Velmi asto tyto zp soby zvyšování pov domí ve ejnosti o sociální oblasti obce kombinují. Najdou se však i obce, které uznávají, že své ob any o sociálních službách a možnosti jejich využití v bec neinformují. Z dotazníkového šet ení vyplynulo, že se jedná celkem o 15 obcí. Obr. 16 Zajiš ování informovanosti ob an

139

11.1.5. Nabídka sociálních služeb na území SO ORP

B

V rámci další otázky bylo zjiš ováno, zda stávající nabídka sociálních služeb odpovídá pot ebám ob an v jednotlivých obcích. Jak ukazuje níže uvedená tabulka, p evážná v tšina obcí (86 %) považuje nabídku sociálních služeb pro své ob any za odpovídající jejich pot ebám. Tabulka 82

Nabídka sociálních služeb na území SO ORP

Nabídka sociálních služeb Nabídka odpovídá pot ebám Nabídka neodpovídá pot ebám

B Po et obcí 68 11

140

11.1.6. Finan ní podpora sociálních služeb ze strany obcí Financování sociálních služeb ze strany obcí popisuje níže uvedená tabulka. Nejvyšší finan ní podporu jednozna n poskytují eské Bud jovice. 66 obcí SO ORP eské Bud jovice neposkytlo ze svých zdroj na oblast sociálních služeb žádnou finan ní podporu. Tabulka 83

Finan ní podpora sociálních služeb

Podporované sociální služby Sociální poradenství Osobní asistence

Výše v tis. K 200

Po et obcí 1

20

1

3 653

5

Tís ová pé e

0

0


0

0


0

0


0

0

82

2

Pe ovatelská služba

Centra denních služeb Denní stacioná e Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení

40

1

202

2

0

0

53 084

3

0

0

40

1

Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e Raná pé e

0

0

80

3


60

1


15

1

3 560

2

0

0

280

1

30

1

Azylové domy Domy na p l cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra

0

0

200

1

Noclehárny

0

0


0

0

75

1

620

2

0

0

0

0

Terénní programy

150

1


120

1


Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny Terapeutické komunity

I p es snahu zpracovatele dokumentu získat data popisující skute nost, mohlo dojít ze strany respondent k pochybení, nap . v p ípad nesprávného uvedení jednotek i hodnot nebo 141

k nezodpov zení n kterého z dotaz . Z toho d vodu nelze považovat získaná data za bezchybná a zcela odpovídající reálnému stavu. 11.1.7. Chyb jící služby v obcích Jedním z úkol dotazníkového šet ení zam eného na obce, které p sobí mj. také jako zadavatelé sociálních služeb, bylo zjistit, zda n které ze sociálních služeb v ešeném území zcela chybí, tzn., že ob ané daných obcí nemají možnost využít konkrétní druh služby ani v nejbližším okolí (nap . z d vodu nedostate né kapacity služby, z d vodu nedostupnosti služby apod.). Ze všech oslovených obcí vyslovilo negativní odpov na otázku, zda sou asná nabídka služeb odpovídá pot ebám jejich ob an , pouze 11. Ostatní m sta event. obce jsou se sou asnou nabídkou spokojena. Ty obce, které považují nabídku za nedostate nou, postrádají služby, které jsou využívány p edevším seniory, jako nap . domovy pro seniory, pe ovatelskou službu i nap . d m s pe ovatelskou službou. Obr. 17 Chyb jící sociální služby

142

11.1.8. Pot ebné sociální služby Další otázka sm ovala ke zjišt ní, jaké služby budou z pohledu jednotlivých obcí v následujících šesti letech pot eba. V tomto p ípad korespondují odpov di zástupc jednotlivých obcí v podstat s odpov dí na otázku, jaké služby nyní v obcích postrádají. Také v tomto p ípad obce p edpokládají, že bude nutno zajistit p edevším pe ovatelskou službu (21 obcí) i domov pro seniory (17 obcí). Dále byly jmenovány nap . sociální poradenství, terénní programy i služby následné pé e. V p ípad eských Bud jovice bude pravd podobn nutné zajistit kapacitní r st ve všech oblastech sociální sféry. D vodem je mj. i to, že statutární m sto zajiš uje v ad sm r pot eby nejen svých ob an , ale také obyvatel z okolních obcí. Obr. 18 Pot eba sociálních služeb

143

11.2.

Dotazníkové šet ení mezi poskytovateli

Dotazníkové šet ení mezi poskytovateli sociálních služeb realizované v rámci tohoto projektu bylo zam eno na poskytovatele sídlící na území statutárního m sta eské Bud jovice. Celkem bylo osloveno 64 poskytovatel , p i emž se jednalo o poskytovatele, kte í byli v dob pr zkumu již registrováni i ty, kte í o registraci zažádali. Také v rámci tohoto dotazníkového šet ení byl d raz kladen na to, aby data odpovídala skute nosti, nicmén i tak je nutné p edpokládat, že ne všechny informace, které byly v dotaznících uvedeny, mají stoprocentní vypovídací hodnotu. D vodem je nap . i to, že ne všichni respondenti odpov d li na všechny otázky, které byly v dotazníku uvedeny. 11.2.1. Sociální služby na území

eských Bud jovice

Jaké služby poskytovatelé sociálních služeb sídlící na území statutárního m sta eské Bud jovice poskytují, dle informací, které byly získány, je zobrazeno v níže uvedené tabulce. Tabulka 84

Druhy poskytovaných služeb

Typ služby Sociální poradenství Osobní asistence Pe ovatelská služba Tís ová pé e Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení

Ambulantní Terénní Pobytová 13 5 0 0 4 0 0 3 0 0 3 0 1 1 0 0 0 0


2

1

0

Centra denních služeb Denní stacioná e Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e Raná pé e Telefonická krizová pomoc Tlumo nické služby Azylové domy Domy na p l cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež Noclehárny Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace

1 4 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 3 2 3 2 2

0

0

0

1 2 0 3 0 2 1 2 1 1 1 2

2 2 0 0 0 2 1 0 0 0 0 3

0 0 1 0 2 0 0 0 0 0 0 1

4

0

0

1 0 0 7

0 1 5 1

0 2 0 0 144

11.2.2. Kapacita služeb Jedním z nejd ležit jších cíl pr zkumu bylo mj. zjistit stávající kapacity v rámci jednotlivých služeb. Níže uvedená tabulka charakterizuje služby na území statutárního m sta eské Bud jovice. Co se týká p esnosti údaj , tak je nutné vzít v úvahu, že ne zcela všichni oslovení poskytovatelé dali k dispozici požadovaná data a že v p ípad pr m rné vytíženosti kapacit se jedná o odhady. Dále je nutné vzít v úvahu, že n která ze za ízení nemají striktn ur ené kapacitní možnosti v rámci jednotlivých služeb, tzn., že as provozní doby m že být využit na více typ služeb s tím, že rozložení závisí na zájmu klient . Z tohoto d vodu, mohou být n které z údaj mírn nadhodnocené.

145

Tabulka 85 L žka Typ služby

Sociální poradenství Osobní asistence

Klienti

Intervence

Kapacita služeb Kontakty

Návšt vy

lenové

Po ádané akce

pr m rn pr m rn pr m rn pr m rn pr m rn pr m rn pr m rné kapa é kapacit é kapacit é kapacit é kapacit é kapacit é kapacit vytížení cita vytížení a a a a a a vytížení vytížení vytížení vytížení vytížení (%) (%) (%) (%) (%) (%) (%) 88 3 611 92 1 471 97 16 429 85 4 867 87 167 75 534 87 10

Neuspokoj ení klienti

501

0

x

180

97

20

x

1 180

67

40

x

156

x

x

50

54


0

x

1 381

95

x

x

5 000

100

28 976

100

0

x

0

x

2

Tís ová pé e Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby

0

x

220

80

x

x

1 000

100

x

x

0

x

0

0

30

x

13 934

95

x

x

3 520

x

1 978

x

0

x

446

0

10

x

0

x

0

x

0

x

0

x

0

x

0

x

x

99

0

0

x

x

0

x

0

x

0

x

0

0

67


0 0 4 0

x

50

80

x

x

300

60

2 200

99

0

x

4

50

x

Denní stacioná e

77

92

105

86

x

x

0

x

x

x

0

x

0

x

30


77

92

105

86

0

x

0

x

0

x

0

x

0

x

30

97

x

0

0

x

0

x

0

x

0

x

0

x

75

97

150

100

0

x

0

x

0

x

0

x

0

0

90

97

x

0

0

x

0

x

0

x

0

x

0

0

78

71

96

75

97

0

x

0

x

0

x

0

x

0

x

25

0

x

x

0

x

x

0

x

0

x

0

x

0

x

x

0

x

250

90

0

x

288

90

200

90

20

75

80

75

175

0

x

440

95

0

x

1 313

95

264

85

0

x

40

70

30

0

x

150

100

x

x

1 000

100

0

x

0

x

0

x

30


109

Domovy pro seniory

209

Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e Raná pé e Telefonická krizová pomoc Tlumo nické služby

75

146

Azylové domy

91

90

180

60

x

x

x

x

0

x

0

x

0

x

15

Domy na p l cesty

8

50

6

70

x

x

x

x

0

x

0

x

0

x

x

Kontaktní centra

0

x

850

96

0

x

10 000

83

0

x

0

x

0

x

30

Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež

0

x

550

100

0

x

1 000

100

0

x

0

x

0

x

33

x

190

78

10 000

70

0

0

0

x

0

x

0

x

15

x

60

100

60

100

100

100

80

100

0

x

15

80

50

Noclehárny

6

90

x

x

x

x

x

x

0

x

0

x

x

x

Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny Terapeutické komunity

0

x

37

93

431

93

634

93

0

x

0

x

5

93

x

x

1 102

100

252

100

1 180

100

180

100

0

x

0

x

32

x

2 241

78

431

93

5 078

93

1 978

x

0

x

467

93

2

x

x

x

x

x

x

x

0

x

0

x

0

x

15

10

95

526

98

0

0

1 000

100

0

0

0

0

0

x

30

0

x

752

98

2

100

3 000

95

4 310

95

57

50

12

90

340

x

2 740

91

0

0

4 291

65

3 701

90

60

100

462

88

x

Terénní programy Sociální rehabilitace

0 0

0

0 0

0

147

Obr. 19 Vytíženost za ízení

148

11.2.3. P í iny nevyužívání sociálních služeb potenciálními uživateli Z výše uvedené tabulky je mj. patrné, že ne ve všech p ípadech je kapacita za ízení dostate ná a že ne všichni klienti jsou v p ípad pot eby uspokojeni. Další údaje popisují, z jakého d vodu podle názor zástupc poskytovatel nejsou p ípadné pot eby klient napl ovány. Nejvíce poskytovatel sociálních služeb uvádí jako p í inu nedostatek pov domí potenciálních klient o službách i nedostate nou kapacitu za ízení. V menší mí e se pravd podobn jedná o finan ní nedostupnost. Co se týká dalších d vod , které byly zmín ny, jednalo se nap . o obavu klient ze ztráty anonymity, dopravní nedostupnost služby i nemožnost zajistit nabídku služby z d vodu chyb jícího vhodného pracovníka nebo nedostatku finan ních prost edk . Tabulka 86 D vod nevyužívání služby

P í iny nevyužívání služeb

Po et klient (v %)

Po et služeb, kterých se to týká

Nev dí o služb

38

12

Nedostate ná kapacita

59

11

Finan ní nedostupnost

20

2

Jiné d vody

39

9

11.2.4. Cílové skupiny poskytovatel sociálních služeb Co se týká klient , na které se jednotlivá za ízení orientují, tak zpravidla se jedná o širší záb r cílových skupin. V p ípad snahy ur it ze strany za ízení p evažující cílovou skupinu klient , vyplynulo, že nejvíce se jednotlivá za ízení zam ují na seniory. Mezi další skupiny klient , kte í pravd podobn nemají problém najít vhodného poskytovatele sociální služby, pat í nap . d ti a mládež, rodiny s d tmi i osoby s t lesným postižením. Nicmén dle specifikace cílových skupin, ke které se poskytovatelé sociálních služeb m li možnost vyjád it, lze konstatovat, že jsou poskytovanými službami pokryty všechny cílové skupiny od osob s mentálním postižením až nap . po HIV pozitivní osoby. Tabulka 87 Cílová skupina

Cílová skupina Po et za ízení

Osoby s mentálním postižením

4

Osoby s t lesným postižením

8

Osoby se zrakovým postižením

2

Osoby se sluchovým postižením

1

Osoby s jiným zdravotním postižením

5

Senio i

12

Osoby s dlouhodobým duševním onemocn ním

2

Uživatelé drog

2

Cizinci

2

Rodiny s d tmi

8

D ti a mládež

7

Osoby v krizi Jiná cílová skupina

4 7

149

11.2.5. P ístupnost sociálních služeb na území

eských Bud jovic

Dalším cílem pr zkumu bylo zjistit, jak jsou služby v jednotlivých za ízení p ístupné svým klient m. Níže uvedená tabulka spolu s následujícím grafickým znázorn ním charakterizují jednotlivá za ízení z hlediska jejich p ístupnosti. Respondenti m li na výb r ze ty možností, p i emž dovoleno bylo zaškrtnout více než jednou alternativu. Tabulka 88

Možnost p ístupu do za ízení

Možnost p ístupu do za ízení Voln p ístupné nízkoprahové za ízení Za ízení p ístupné po vzájemné dohod uživatele a poskytovatele služeb

Po et 25 10

Za ízení p ístupné na doporu ení t etí strany

2

Za ízení p ístupné pouze po formálním p ijetí do pé e

8

Voln p ístupné nízkoprahové za ízení; p ístupné na doporu ení t etí strany

2

Voln p ístupné nízkoprahové za ízení; za ízení p ístupné po vzájemné dohod uživatele a poskytovatele služeb

5

Voln p ístupné nízkoprahové za ízení; za ízení p ístupné po vzájemné dohod uživatele a poskytovatele služeb; p ístupné na doporu ení t etí

5

Voln p ístupné nízkoprahové za ízení; za ízení p ístupné po vzájemné dohod uživatele a poskytovatele služeb; p ístupné na doporu ení t etí strany; p ístupné pouze po formálním p ijetí do pé e

1

Za ízení p ístupné po vzájemné dohod uživatele a poskytovatele služeb; p ístupné na doporu ení t etí strany

4

Za ízení p ístupné po vzájemné dohod uživatele a poskytovatele služeb; p ístupné pouze po formálním p ijetí do pé e

2

150

Obr. 20 P ístupnost za ízení

151

11.2.6. asová dostupnost sociálních služeb Jedna z otázek, na kterou poskytovatelé sociálních služeb odpovídali, sm ovala ke zjišt ní, jaká je provozní doba jimi poskytovaných služeb. Souhrn odpov dí na tuto otázku je uveden v tabulce níže. Nejvíce služeb je poskytováno 5 x týdn (uvedeno celkem 39 x), velmi asto jsou služby poskytovány dle dohody (20 x) i 24 hodin denn (13 x). ty ikrát týdn a sedmkrát v týdnu je poskytováno 7 služeb a jednou a dvakrát týdn jsou poskytovány 3 sociální služby. Tabulka 89 Typ služby Sociální poradenství Osobní asistence Pe ovatelská služba Tís ová pé e Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e

asová dostupnost služeb

24 hod. dle dohody 1 x týdn 2 x týdn 4 x týdn 5 x týdn 7 x týdn 1 2 1 1 5 5 1 0

0

1

0

0

0

0

0

0

3

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

1

1

2

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

1

0

2

0

0

0

0

2

0

2

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

2

0

3

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

2

0

1

2

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

Azylové domy

0

3

0

0

0

0

0

Domy na p l cesty

0

2

0

0

0

0

0

Kontaktní centra

0

3

0

0

0

1

0

Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

1

1

Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e Raná pé e Telefonická krizová pomoc Tlumo nické služby

152

Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež Noclehárny Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

1

0

0

0

0

0

1

0

0

1

3

0

0

0

0

1

1

2

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

2

0

0

0

0

2

3

0

0

2

0

0

6

0

0

11.2.7. Bezbariérovost za ízení nabízejících sociální služby Otázka ohledn bezbariérovosti za ízení ukázala, že zatím stále p evažují za ízení, která nejsou bezbariérov p ístupná. Z 64 za ízení, která se zapojila do realizovaného pr zkumu, je jich bezbariérov p ístupných necelých 43 %. Nicmén je nutné vzít v úvahu, že v rámci po tu za ízení, která jsou vedena jako bezbariérov nep ístupná, jsou uvedeni i ti poskytovatelé, jejichž služby nezbytn bezbariérový p ístup nevyžadují. Jedná se nap . o linku d v ry, i r zné svazy, které ani nemají vlastní pobo ku. Tabulka 90

Bezbariérovost za ízení Ano

Bezbariérovost za ízení

Ne 28

36

153

11.2.8. Úhrady využívání sociálních služeb ze strany jejich uživatel Další z otázek byla zam ena na formu úhrady jednotlivých služeb poskytovaných místními za ízeními. V p ípad tém poloviny sociálních služeb (49 %) poskytovaných místními za ízeními se klient ur itým zp sobem na úhrad služby podílí. Jen o n co menší množství poskytovaných sociálních služeb je pro klienta zcela zdarma (45 %). Naopak služeb, které hradí klient v plné výši, je minimum (5 %). Tabulka 91

Úhrada služby

Úhrada služby

Po et služeb

Zcela hradí klient

5

Klient se finan n podílí

48

Služba je zcela zdarma

44

Obr. 21 Zp sob úhrady

154

11.2.9. Místo fyzického poskytování služby Níže uvedená tabulka popisuje, zda jsou služby nabízené poskytovateli sociálních služeb na území eských Bud jovic poskytovány výhradn ve statutárním m st i zda jsou služby fyzicky poskytovány i jinde. Dle získaných údaj je 47 % ze všech typ sociálních služeb nabízeno mj. mimo území statutárního m sta, tzn. také v rámci dalších obcí SO ORP B. Tabulka 92

Místo fyzického poskytování služby

Typ služby Sociální poradenství Osobní asistence Pe ovatelská služba Tís ová pé e Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem

Ve m st

B 15 1 2 1 1 0 3 1 4 3 2 3 2

Jiné

3 3 1 2 1 0 1 0 0 0 0 0 0

Chrán né bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e Raná pé e

2

0

0

0

1

2


2

2


0

1

Azylové domy

3

0

Domy na p l cesty

2

0

Kontaktní centra

2

2

Krizová pomoc

1

1


2

0


1

0

Noclehárny

1

0


1

0

Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi

3

3

Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

4

0

Sociáln terapeutické dílny

1

0


2

1

Terénní programy

3

2


5

2

155

11.2.10.

Problémy p i poskytování sociálních služeb ze strany poskytovatel

Cílem další z otázek, která byla otev ená, bylo zjistit, s jakými problémy se poskytovatelé sociálních služeb nejvíce potýkají p i výkonu své innosti. Ti, kte í na tuto otázku odpov d li, nej ast ji zmi ovali sou asnou legislativu. Pokud to bylo v rámci dotazníku blíže specifikováno, jednalo se zpravidla o Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dvakrát byl zmín n také Zákoník práce. Jako pom rn nezanedbatelný problém se u n kterých poskytovatel jeví nevhodné prostory. Zpravidla se jednalo o nedostate nou kapacitu, ale zmín na byla také pot eba bezbariérovosti. Pom rn asto byla také uvád na problematická spolupráce s klienty - nap . z d vodu jejich strachu, ostychu, jejich agresivního chování apod. Pro n které z poskytovatel je významným problémem také neinformovanost ve ejnosti i potenciálních uživatel . Z dalších aspekt narušujících innost poskytovatel sociálních služeb byly uvád ny nap . následující d vody: nedostatek asu, nedostatek dobrovolník , problematika získání ve ejných finan ních prost edk na podporu innosti za ízení, chyb jící navazující pé e apod. Tabulka 93 Problémy Po et

Neinformovanost 8

Problémy p i výkonu innosti

Spolupráce s klienty 9

Legislativa 16

Nevhodné prostory 12

Ostatní 15

156

11.2.11.

P íjmy na poskytování služby v roce 2006 a 2007

Následující tabulka obsahuje p ehled celkových p íjm na poskytování sociálních služeb v letech 2006 a 2007. Ve sloupcích pro jednotlivé roky jsou uvedeny sou ty všech odpov dí pro jednotlivé sociální služby. Pro dopln ní je vždy v následujícím sloupci dopln n po et ástek, ze kterých byl daný sou et spo ítán. Pro bližší p edstavu o struktu e p íjm m žeme nahlédnout do tabulky s p ehledem struktury finan ních zdroj . Nejvyšší p íjmy vykazují mezi respondenty domovy pro seniory. Tabulka 94

Celkové p íjmy na poskytování služby

Typ služby Sociální poradenství Osobní asistence Pe ovatelská služba Tís ová pé e Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e Raná pé e Telefonická krizová pomoc Tlumo nické služby Azylové domy Domy na p l cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež Noclehárny Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace

2006 6 531 678 1 995 548 6 310 000 2 690 000 3 430 000 0 1 551 577 1 673 000 14 892 590 16 492 590

12 3 3 2 2 0 3 1 3 3

2007 7 733 511 4 961 500 8 084 000 3 774 000 3 898 706 0 1 983 237 1 120 000 17 114 000 16 550 000

12 4 3 2 2 0 3 1 4 3

24 126 857 62 599 935 19 695 266 11 800 000

2 3 2 2

32 423 604 69 924 286 24 951 007 11 700 000

2 3 2 2

0

0

0

0

1 555 000 906 983 300 000 1 585 000 78 650 2 520 000 1 000 000 1 650 000

2 3 1 3 2 3 2 2

2 578 000 1 077 000 400 000 1 710 000 83 500 2 410 000 1 000 000 3 070 000

3 3 1 3 2 3 2 2

0

0

380 508

1

40 000 48 003

1 1

45 000 1 543 000

1 1

2 503 000

4

3 000 000

4

2 427 682

4

4 325 371

4

0 1 241 978 2 344 465 6 354 141

3 4 6

730 000 1 781 300 2 567 700 7 369 392

1 3 4 6

157

11.2.12.

Náklady na poskytování služby v roce 2006 a 2007

Následující tabulka naopak obsahuje p ehled celkových náklad na poskytování jednotlivých sociálních služeb v letech 2006 a 2007. Ve sloupcích pro jednotlivé roky jsou uvedeny sou ty všech v odpov dích uvedených náklad pro jednotlivé sociální služby. Pro dopln ní je vždy v následujícím sloupci dopln n po et ástek, ze kterých byl daný sou et spo ítán. Tabulka 95

Celkové náklady na poskytování služby

Typ služby Sociální poradenství Osobní asistence Pe ovatelská služba Tís ová pé e Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e Raná pé e Telefonická krizová pomoc Tlumo nické služby Azylové domy Domy na p l cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež Noclehárny Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace

2006 10 050 433 1 677 663 10 281 000 5 890 000 3 133 800 0 5 026 690 1 650 000 15 186 463 16 786 463

13 2 3 2 2 0 4 1 3 3

2007 11 632 301 4 571 500 13 083 700 6 912 000 3 711 706 0 5 455 527 1 120 000 17 114 000 16 550 000

14 3 3 2 2 0 4 1 4 3

23 587 732

2

30 533 236

2

61 052 783 19 348 233 11 800 000

3 2 2

67 061 921 23 078 780 11 700 000

3 2 2

0

0

0

0

1 555 000 4 338 546 0 4 458 000 949 000 5 720 000 700 000 888 000 0 560 000 36 897

2 3 0 3 2 3 1 1 1 1

2 580 000 4 620 000 0 4 774 000 1 024 000 5 710 000 600 000 932 000 555 000 400 000 1 543 000

3 3 0 3 2 3 1 1 1 1 1

5 675 000

4

7 046 000

5

2 307 222

4

4 405 518

4

0 941 978 2 035 465 6 735 141

2 3 7

730 000 1 381 300 2 225 700 7 694 682

1 2 3 7

158

39,1%

6

38,0%

1

13,4%

1

19,6%

5

3,0%

1

90,0%

1

19,5%

2

79,5%

2

12,1%

8

60,0%

1

35,0%

1

12,0%

75,0% 12,0%

1

9,0%

1

85,0%

9,0%

1

2

45,2%

45,0%

53,0%

5

70,2%

3

7,4%

2

12,5%

2

1

1

2,0%

3 2,0%

6

9,1%

7

40,0%

1

24,0%

1

17,7%

3

2,0%

1

10,0%

1

16,5%

2

5,0%

21,5%

3

8,0%

1

75,0%

1

2,0%

1

1

2

60,0%

1

18,0%

1

5,0%

1

18,0%

1

82,5%

2

60,0%

1

18,0%

1

5,0%

1

20,5%

2

2,6%

1

1

6,0%

1

0,6%

1

4,6%

2

1,0%

1

23,0%

1

20,7%

1

57,6%

2

27,4%

2

0,2%

1

4,1%

2

20,6%

1

62,7%

3

26,2%

3

0,6%

2

3,3%

3

20,7%

1

58,1%

2

26,7%

2

0,2%

1

4,1%

2

100,0%

1

40,0%

1

159

Jiné vypište

po et

74,5%

vlastní hospodá sk á innost

po et

sponzors ké p ísp vky , dary

úhrady od klient

po et

ve ejné sbírky

po et

nada ní granty

po et

granty EU (nap . SROP)

po et

p ísp v ky kraje

po et

p ísp vky obce (neníli z izovatel)

po et

p ísp v ky z izovat ele

po et

Ú ad práce

Struktura finan ních zdroj v roce 2006

po et

Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Soc. služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e

státní dotace (ministerstva)

po et

Struktura finan ních zdroj v roce 2006 - Pr m r Sociální poradenství Osobní asistence Pe ovatelská služba Tís ová pé e

po et

Tabulka 96

Raná pé e Telefonická krizová pomoc Tlumo nické služby Azylové domy

58,0%

1

62,3%

2

31,5%

2

Krizová pomoc

50,0%

1

Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace

1

90,0%

Domy na p l cesty Kontaktní centra Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež Noclehárny

2,7%

67,5%

1

12,3%

2

19,0%

1

14,0%

1

20,6%

2

9,3%

2

8,8%

1

67,0%

1

2 90,0%

1

13,5%

2

67,0% 36,0%

1

40,0%

1

10,0%

1

70,0%

1

0,5%

1

3,7%

1

90,0%

1

42,0%

1

6,9%

3

34,5%

2

58,3%

23,0%

2

32,8%

2

87,4%

1

1

0,5%

4

6,0%

1

16,0%

1

27,0%

1

46,28

2

10,0%

1

47,3

1

68,2%

1

7,0%

1

22,3%

1

83,5%

2

47,3%

3

21,0%

4

89,0%

1

1

6,25%

1

2,6%

4

1

1

42,8%

27%

9,5%

67,0%

0,5%

1

29,0%

3,9%

1

1

2,0%

1

2 3,5%

2

12,3%

2

7,1%

1

10,7%

3

0,5%

1

11,0%

2

0,5%

1

40,0%

1 10,0%

1

12,0%

1

10,3%

2

4,5%

1

9,8%

1

10,0%

1 50,0%

1

40,0%

1

4,8%

2

10,5%

2

32,7%

3

22,5%

2

5,1%

2

12,0%

1

0,7%

2

28%

3

12,8%

5

2,6%

1

6,1%

1

21,0%

1

160

37,0%

2

40,0%

2

28,0%

80,0%

1

23,0%

2

19,9%

10

26,7%

3

13,0%

53,5% 75,0%

1

71,3%

4

5,0%

81,7%

3

5,0%

11,2%

2

32,4%

11,6%

3

12,9%

27,7%

2

56,1%

2

16,1%

1

2

15,0%

2

3,0%

3 5,0%

4,4,%

41,0%

3

15,0%

1

5,0%

1

16,5%

2

6,0%

1

6,0%

1

31,9%

3

0,5%

1

4,7%

2

5,0%

1

2,1,%

1

2,5%

2

3,0%

1

26,0%

3

1

60,0%

1

3,0%

1

22,5%

2

2

41,6%

2

0,1%

2

4,0%

2

40,1%

3

36,7%

3

0,6%

2

3,3%

3

2

31,1%

2

41,4%

2

0,3%

1

4,0%

2

80,0%

2

60,0%

1

40,0%

1

62,0%

1

35,0%

1

15,2%

3

13,0%

1

0,5%

1

7

1

161

Jiné vypište

po et

4

1

2

1

32,2%

vlastní hospodá sk á innost

5,0%

7,0%

10,0%

sponzors ké p ísp vky , dary

úhrady od klient

po et

ve ejné sbírky

po et

nada ní granty

po et

granty EU (nap . SROP)

po et

2

p ísp v ky kraje

po et

10,0%

po et

2

p ísp vky obce (neníli z izovatel)

po et

1 0

p ísp v ky z izovat ele

po et

54,0%

Ú ad práce

Struktura finan ních zdroj v roce 2007

po et

Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Soc. služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e Raná pé e

státní dotace (ministerstva)

po et

(7) Struktura finan ních zdroj v roce 2007 - Pr m r Sociální poradenství Osobní asistence Pe ovatelská služba Tís ová pé e

po et

Tabulka 97

Telefonická krizová pomoc Tlumo nické služby Azylové domy

68,4%

2

5,8%

90,0%

2

33,0%

2

Krizová pomoc

50,0%

1

80,0%

1

20,0%

1

67,6%

1

2,8%

1

90,0%

1

1,3%

1

6,5%

2

1,7%

2

Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace

97,0%

1

53,0%

4

6,5%

1

48,3%

4

42,0%

1

73,0%

1

47,0%

2

65,8%

2

50,3%

6

2,0%

2,0%

42%

1

16,1%

1

2

Domy na p l cesty Kontaktní centra Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež Noclehárny

23,0%

1

90,0%

1

13,0%

2

67,0% 34,0%

1

40,0%

1 67,00%

2,7%

50,0%

1

1

1

1

4,5%

33,4%

1

62,7%

1

30,0%

1

1

3,0%

1

1 10,0%

1

37,92%

1

27,5%

1

10%

1

9,0%

2

10%

1

4,9%

5

67,0%

1

100,0%

1

2,9%

1 6,50%

2

10,6%

1

10,7%

3

0,5%

1

11,0%

2

0,5%

1

35,0%

1 10,0%

1

12,0%

1

5,3%

2

9,4%

1

5,6%

1

10,0%

1 1,7%

1

35,0%

1

8,2%

2

7,0%

2

17,2%

3

8,0%

1

17,0%

1

23,3%

2

5,7%

2

12,0%

1

2,3%

2

24,5%

4

7,5%

6

2,1%

1

4,7%

1

31,8%

1

162

Jak již bylo uvedeno v úvodu této kapitoly, je nutné vzít v úvahu, že i p es snahu zpracovatele dokumentu získat data popisující skute nost, mohlo dojít ze strany respondent k pochybení, nap . v p ípad správného uvedení jednotek i hodnot. Ur ité zkreslení mohlo být zp sobeno také nap . tím, že ne všichni respondenti na uvedené dotazy odpov d li. Z toho d vodu nelze považovat získaná data za bezchybná a zcela odpovídající reálnému stavu. 11.2.13.

Prezentace poskytovatel sociálních služeb

Poslední z otázek v dotazníku sm ovala k propagaci poskytovaných sociálních služeb. Pouze 2 z dotazovaných poskytovatel uvedli, že svou službu žádným zp sobem nepropagují. Ostatní z dotazovaných využívají k prezentaci svých služeb nap . vlastní webové stránky. Ty jsou využívány pro propagaci více než 83 % nabízených sociálních služeb. Nejvíce využívaným nástrojem jsou však propaga ní materiály (letá ky, brožury apod.), které poskytovatelé využívají pro propagaci tém všech služeb. Jako odpov tuto variantu uvedlo p es 98 % respondent . Poskytovatelé také využívají pro propagaci svých jednotlivých služeb propaga ní lánky v regionálních tiskovinách, tuto možnost propagace uvedlo p es 80 % respondent . V tšina poskytovatel využívá pro propagaci více než jeden zp sob, mezi další zp soby než výše jmenované m žeme za adit výstavy, dny otev ených dve í, rozhlas, televizi, r zné akce, organizace i ú ast na konferencích a seminá ích, Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice i spolupráci s dalšími organizacemi (nap . školy, centra apod.). Tabulka 98

Typ služby

Zp sob prezentace poskytovatel Ano - vlastní webová stránka

Ne

Ano Ano propaga ní Ano - jinak lánky propaga ní materiály v regionálních tiskovinách 14 11 18

Sociální poradenství

1

11

Osobní asistence

0

0

4

3

1


0

3

3

2

0

Tís ová pé e Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby

0

3

3

2

2

0

1

1

1

2

0

0

0

0

0

0

3

3

2

3


0

1

1

1

1

Denní stacioná e

0

4

4

3

1

Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení

0

3

3

2

0

0

2

2

2

2

0

3

3

3

2

0

2

2

2

2

0

2

2

1

0

163

Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e Raná pé e Telefonická krizová pomoc Tlumo nické služby Azylové domy Domy na p l cesty

0

0

0

0

0

0

3

3

2

4

0

2

4

2

3

0

1

1

1

0

0

3

3

3

2

0

2

2

2

0

Kontaktní centra

0

3

4

3

4

Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež Noclehárny

0

2

2

2

0

0

2

2

2

0

0

1

1

0

2

0

1

1

1

1

Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny Terapeutické komunity

0

1

1

1

0

0

5

6

5

3

0

3

4

4

1

0

1

1

1

1

0

2

3

2

2

Terénní programy

0

5

5

4

5


0

6

8

8

7

164

11.3.

Dotazníkové šet ení mezi širokou ve ejností

Dotazníkové šet ení ve ejnosti bylo provedeno v podzimních m sících roku 2006. Tišt né dotazníky byly distribuovány ve všech 79 obcích SO ORP eské Bud jovice. P evážná ást jich byla distribuována prost ednictví bezplatného trnáctideníku, který pokrývá v tšinu analyzovaného území. Zbylý po et respondent , respektive obcí byl obeslán prost ednictvím alternativního poštovního operátora. Celkem bylo distribuováno tém 70 000 dotazník , návratnost inila 967 dotazník s tím, že ne všechny odpov di v dotaznících byly vypln né i využitelné. 11.3.1. Bydlišt respondent Po et odpovídajících respondent : 964 Dotazníkové ankety se zú astnilo celkem 967 respondent , p i emž p evážná ást, tj. 78 % z nich pocházelo z eských Bud jovic. Ostatní respondenti uvedli jako své bydlišt n kterou z dalších obcí spadajících do SO ORP eské Bud jovice. Tabulka 99

Bydlišt respondent

Bydlišt eské Bud jovice Ostatní

Po et respondent 753 211

11.3.2. V k respondent Po et odpovídajících respondent : 953 SO ORP eské Bud jovice Nejvíce respondent bylo z v kové kategorie 51 až 65 let (30,6 %). Druhou nejpo etn jší skupinou byly osoby ve v ku nad 65 let (23,9 %). Tém shodn se dotazníkové ankety zú astnili respondenti ve v ku nad 65 let (30,7 %) a 36 až 50 let (27,2). Pouze 1,3 % respondent bylo ve v ku do 20 let. Statutární m sto eské Bud jovice Nejvíce respondent bylo z v kové kategorie 51 až 65 let (31,1 %). Druhou nejpo etn jší skupinou byly osoby ve v ku nad 65 let (25,4 %). Tém shodn se dotazníkové ankety zú astnili respondenti ve v ku 21 až 35 let (23 %) a 36 až 50 let (21,2 %). Pouze 1,2 % respondent bylo ve v ku do 20 let. Tabulka 100 V k respondent V ková kategorie do 20 21 - 35 36 - 50 51 - 65 nad 65

eské Bud jovice 9 164 150 231 189

Ostatní 3 55 52 61 39

SO ORP 12 219 202 292 228

165

11.3.3. Pohlaví respondent Po et odpovídajících respondent : 930 SO ORP eské Bud jovice Z respondent , kte í odpov d li v p ípad této otázky, bylo 66,9 % žen a 29,6 % muž . Statutární m sto eské Bud jovice Z respondent , kte í odpov d li v p ípad Bud jovice 71,9 % žen a 32,1 % muž .

této otázky, bylo za statutární m sto

eské

Tabulka 101 Pohlaví respondent eské Bud jovice

Pohlaví respondent

Ostatní

SO ORP

Muž

224

61

285

Žena

501

144

645

11.3.4. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území Po et odpovídajících respondent : 812 SO ORP eské Bud jovice Z respondent , kte í odpov d li na tuto otázku, nebyla p evážná v tšina uživatelem žádné z poskytovaných sociálních služeb (80,5 %). 14,7 % respondent uvedlo, že sociální služby využívá n který z rodinných p íslušník a tém shodný po et dotazovaných zmínil, že oni sami jsou uživateli sociálních služeb (14,2 %). Statutární m sto eské Bud jovice V p ípad statutárního m sta eské Bud jovice se do dotazníkového šet ení zapojily rovn ž p evážn osoby, které sociální služby nevyužívají (73,7 %). Samotných uživatel odpov d lo celkem 13,3 % a o n co menší po et byl z ad osob, jejichž rodinný p íslušník je uživatelem n které z nabízených sociálních služeb (13 %). Tabulka 102 Využívání sociálních služeb Využívání sociálních služeb Sám jsem uživatelem sociálních služeb Rodinný p íslušník využívá sociální služby Nevyužívám

eské Bud jovice 92 90 511

Ostatní 23 29 143

SO ORP 115 119 654

166

11.3.5. Využívané sociální služby Po et odpovídajících respondent : 248 SO ORP eské Bud jovice V rámci SO ORP B je dle pr zkumu jednozna n nejvyužívan jší službou pe ovatelská služba. Využívá ji celkem 33,1 % z dotázaných respondent . Druhou nejvyužívan jší službou na území SO ORP je sociální poradenství (26,2 %) a dále následuje domov pro seniory (23, 4 %). Mezi více jmenované služby pat ily také nap . sociální služby poskytované ve zdravotnickém za ízení, osobní asistence, denní stacioná e i nap . sociální rehabilitace. Statutární m sto eské Bud jovice Také u statutárního m sta je struktura využívaných služeb podobná. 3 nejvyužívan jší sociální služby odpovídají nej ast ji uvád ným službám v rámci celého SO ORP, tzn., že nej ast ji jmenovány byly pe ovatelská služba (28,2 %), sociální poradenství (22,6 %) a domov pro seniory (22,6 %). asto zmi ovány byly také nap . sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních (7,7 %). Tabulka 103 Využívané sociální služby Využívané sociální služby Sociální poradenství Osobní asistence Pe ovatelská služba Tís ová pé e Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Soc. sl. poskytované ve zdrav. za ízení ústavní pé e Raná pé e Telefonická krizová pomoc Tlumo nické služby Azylové domy Domy na p l cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež Noclehárny Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Soc. aktiviza ní sl. pro seniory a os. se zdrav. postiž. Sociáln terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace

eské Bud jovice Ostatní 44 21 12 6 55 27 7 1 3 3 9 3 4 4 8 4 10 4 0 0 7 6 44 14 7 2 3 2 15 10 2 2 7 3 1 1 1 1 0 1 2 5 3 2 2 1 1 1 2 2 7 1 5 7 12 2 2 6 4 1 4 2 12 3

SO ORP 65 18 82 8 6 12 8 12 14 0 13 58 9 5 25 4 10 2 2 1 7 5 3 2 4 8 12 14 8 5 6 15

167

11.3.6. Spokojenost se službami Po et odpovídajících respondent : 265 SO ORP eské Bud jovice Ohledn spokojenosti se službami, které respondenti využívají na území SO ORP eské Bud jovice se p evážná v tšina z dotázaných vyslovila spíše (39,2 %) i zcela pozitivn (46 %). Zbytek respondent poukazuje na nespokojenost - spíše nespokojeno je 9,8 % respondent , zcela nespokojeno 4,9 %. Statutární m sto eské Bud jovice Co se týká spokojenosti s využívanými službami, vyslovili se respondenti z eských Bud jovic následovn . Nejv tší podíl respondent , tj. 46,7 % je se službami, které využívá, spokojen. Spíše spokojeno je celkem 39,2 %. Naopak zcela i spíše negativní odpov dalo celkem 14 % respondent . Tabulka 104 Spokojenost se službami Spokojenost se službami Ano

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

93

29

122

Spíše Ano

78

26

104

Spíše Ne

18

8

26

Ne

10

3

13

168

11.3.7. Hodnocení využívaných sociálních služeb Po et odpovídajících respondent : 282 SO ORP eské Bud jovice Nejv tší procento respondent (57,1 %), kte í využili možnost vyjád it se k této otázce, odpov d lo, že služby, které využívají, jsou dob e dostupné a že jsou s nimi tedy spokojeni. Finan ní náro nost zmínilo v p ípad využívání služeb 22 % osob. Tém stejný podíl dotazovaných vyjád il nespokojenost v p ípad asové dostupnosti služeb (12,1 %) a dopravní dostupnosti (12,8 %). Statutární m sto eské Bud jovice V p ípad po tu osob z eských Bud jovic, které jsou se službami spokojeny, je procentuální podíl ješt vyšší než v p ípad SO ORP B. Pozitivní hodnocení sociálních služeb poskytlo celkem 59,3 % respondent . 23 % z dotázaných považuje využívané služby za p íliš finan n náro né, na asovou i dopravní dostupnost si st žuje dohromady pouze 18,7 %. 7 % poukazuje v p ípad využívání sociálních služeb na jiné problémy. Tabulka 105 Hodnocení využívaných sociálních služeb Hodnocení využívaných sociálních služeb Dob e dostupné, jsem spokojen/a Finan n p íliš náro né asov špatn dostupné Dopravn špatn dostupné (služba je daleko, špatné dopravní spojení do místa služby) Jiné

eské Bud jovice Ostatní 127 34 51 11 21 13

SO ORP 161 62 34

19

17

36

15

4

19

Ostatní respondenti, kte í odpov d li (6,7 % u SO ORP B a 7 % v p ípad B), eší v p ípad využívání sociálních služeb ješt jiné problémy, jako nap . špatné parkování v míst poskytované služby, špatnou kvalitu služby (nap . stravování), kapacitní omezení služeb a s tím související dlouhé ekací doby i špatnou informovanost o službách.

169

11.3.8. Chyb jící sociální služby Po et odpovídajících respondent : 686 SO ORP eské Bud jovice Cílem další otázky bylo zjistit, které ze sociálních služeb v sou asné dob respondent chybí nebo si myslí, že by je mohli postrádat v budoucnu. Sebraná data se v tomto p ípad v podstat shodují s výsledky popisující služby dle d ležitosti. Nejvíce respondent uvedlo, že jim chybí nebo by v budoucnu mohly chyb t p edevším domovy pro seniory (52, 6 %), pe ovatelská služba (39, 5 %), sociální poradenství (23,5 %) i podpora samostatného bydlení (17,8 %). Statutární m sto eské Bud jovice Také v p ípad statutárního m sta jsou výsledky obdobné, tzn., že na nedostatek i možnost nedostate né kapacity poukazují respondenti p edevším v p ípad domov pro seniory (54,2 %), pe ovatelské služby (38,3 %), sociálního poradenství (21,9 %) i podpory samostatného bydlení (17,7 %).

170

Tabulka 106 Chyb jící sociální služby Chyb jící sociální služby Sociální poradenství

eské Bud jovice

Ostatní

121

40

SO ORP 161

77

17

94

212

59

271

Tís ová pé e

35

10

45


10

7

17


98

24

122


53

12

65


37

9

46

Denní stacioná e

85

16

101

Osobní asistence Pe ovatelská služba

0

11

11

93

25

118

300

61

361


24

6

30

Chrán né bydlení

40

6

46

Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e

74

16

90

Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory

7

3

10


77

16

93


14

7

21

Azylové domy

23

9

32

Domy na p l cesty

18

7

25

Kontaktní centra

29

11

40

Krizová pomoc

40

6

46


15

5

20


21

7

28

Noclehárny

17

9

26


61

25

86


55

14

69


72

17

89


26

7

33


29

6

35

Raná pé e

Terénní programy

25

6

31


67

16

83

171

11.3.9. Nejd ležit jší sociální služby Po et odpovídajících respondent : 785 SO ORP eské Bud jovice Na území SO ORP eské Bud jovice za adili respondenti mezi nejd ležit jší služby p edevším t i následující: domov pro seniory (29, 6 %), pe ovatelskou službu (22,8 %), sociální poradenství (9,2 %) a podporu samostatného bydlení (4,1 %). Statutární m sto eské Bud jovice Na území statutárního m sta je pohled na sociální služby z hlediska jejich významu v podstat totožný. Za nejd ležit jší službu je považován domov pro seniory (32,7 %), pe ovatelská služba (22 %), sociální poradenství (8,1 %) a podpora samostatného bydlení (4,1 %). Tabulka 107 Nejd ležit jší sociální služby Nejd ležit jší sociální služba Sociální poradenství Osobní asistence Pe ovatelská služba Tís ová pé e Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e Raná pé e Telefonická krizová pomoc Tlumo nické služby Azylové domy Domy na p l cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež Noclehárny Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace Jiné

eské Bud jovice Ostatní 49 23 22 11 133 46 7 1 0 0 25 7 1 0 6 2 6 5 1 1 17 6 198 34 1 0 1 1

SO ORP 72 33 179 8 0 32 1 8 11 2 23 232 1 2

2

1

3

2 7 1 7 0 4 13 1 13 0 2 2

1 2 1 7 2 1 2 1 2 0 0 2

3 9 2 14 2 5 15 2 15 0 2 4

7

4

11

0 0 9 3 65

1 0 2 0 14

1 0 11 3 79

172

11.3.10.

Zdroj informací o poskytovaných sociálních službách

Po et odpovídajících respondent : 935 SO ORP eské Bud jovice Za nejvhodn jší zdroj informací je respondenty považován internet (38,7 %). Tento nástroj je pro ty, kte í ho využívají a mají k n mu p ístup, považován za nejsnadn jší zdroj informací pravd podobn v jakékoliv oblasti. Není tedy p ekvapením, že také v p ípad sociálních služeb je respondenty zmín n v porovnání s ostatními nabízenými variantami na prvním míst . Pouze o n co mén respondent zmínilo v souvislosti se získáváním informací o oblasti sociálních služeb léka e (37,3 %), dále pak pracovníka/ pracovnici organizace, o které respondenti v dí, že podobné služby poskytuje (32 %) i pracovníka obecního nebo m stského ú adu (31,7 %). Statutární m sto eské Bud jovice V p ípad odpov dí ob an statutárního m sta vycházejí výsledky v podstat zanedbateln se liší pouze procentuální podíly u jednotlivých odpov dí.

stejn ,

Tabulka 108 Zdroj informací o sociálních službách Zdroj informací o poskytovaných sociálních službách Na léka e (obvodního, praktického, odborného, psychiatra) Internet Na pracovníka obecního ú adu Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice (informa ní brožura) Na pracovníka/ pracovnici organizace, o které vím, že podobné služby poskytuje Nevím Na p átele, spolupracovníky Na rodinu Jiné Neodpov d li

eské Ostatní Bud jovice 273 76 275 87 224 72

SO ORP 349 362 296

185

34

219

245

54

299

22 139 161 8 24

7 42 47 2 5

29 181 208 10 29

173

11.3.11.

Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb

Po et odpovídajících respondent : 930 SO ORP eské Bud jovice Co se týká nejlepší nabídky sociálních služeb a tím i zvyšování pov domí o možnosti jejich využití, byl po et pozitivních odpov dí u n kolika možností velmi obdobný. Jako nejvhodn jší ohodnotili respondenti informa ní brožuru vydávanou magistrátem m sta (31,7 %). Za velmi vhodné jsou také považovány získání informací u léka e (30,4 %), internet (29,7 %) i poradenské centrum (29,6 %). Statutární m sto eské Bud jovice Obdobné výsledky ukázala i data získaná od respondent za eské Bud jovice (34,8 % informa ní brožura, léka 31 %). V tomto p ípad se pouze vym nilo t etí a tvrté po adové místo, kdy poradenské centrum považuje za vhodný zdroj informací 30,3 % a internet 28 %. Tabulka 109 Nabídka sociálních služeb Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice (informa ní brožura) Internet

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

252

43

295

203

73

276

Pracovník obecního ú adu

179

58

237

Telefonické poradenství

107

29

136

Léka

225

58

283

Poradenské centrum

220

55

275

Regionální tisk

122

36

158

42

5

47

Jiné

174

11.3.12.

Co nejvíce pom že zm nit život v obci

Po et odpovídajících respondent : 917 SO ORP eské Bud jovice Jak ukazuje níže uvedená tabulka, v tšina respondent na území SO ORP eské Bud jovice (64,7 %) by uvítala zvýšení dostupnosti ve ejných toalet. Významné procento respondent se p iklání také k zavedení v tšího množství nízkopodlažních autobus s pravidelným jízdním ádem (41,7 %). Jako další zm ny, které by p isp ly ke zkvalitn ní života na území SO ORP, byly jmenovány bezbariérové chodníky a p echody pro chodce (36,1 %) a více lavi ek (35,3 %). asto byly respondenty zmi ovány také bezbariérové vstupy do ve ejných budov, k bankomat m, apod. (24,3 %) a bezbariérové vstupy do bytových dom (21,2 %). Statutární m sto eské Bud jovice Na území statutárního m sta eské Bud jovice byly požadavky respondent na zm ny v podstat stejné jako na území celého SO ORP. 69 % dotazovaných se vyjád ilo ve prosp ch lepší dostupnosti toalet, 45,1 % pro více nízkopodlažních autobus , 37,7 % pro bezbariérové vstupy do ve ejných budov, 35,6 % pro více lavi ek ve m st atd. Tabulka 110 Zkvalitn ní života Co nejvíce pom že zm nit život v obci

eské Bud jovice Ostatní SO ORP 499

94

593

177

46

223

Bezbariérovost chodník a p echod pro chodce

269

62

331

Více lavi ek Více nízkopodlažních autobus s pravidelným jízdním ádem - bezbariérová doprava

254

70

324

322

60

382

81

18

99

163

31

194

Lepší dostupnost WC Bezbariérové vstupy do ve ejných budov, k bankomat m apod.

Bezbariérové vstupy do bytových dom Jiné

Z dalších zm n, které by respondenti uvítali, byly uvedeny nap . zvýšení zázemí pro volno asové aktivity, nár st d tských h iš , cyklostezky, istota (psí exkrementy), dopravní situace, bezpe nost, práce m stské policie. Níže uvedené grafické znázorn ní popisuje zm ny, o kterých se respondenti zmi ovali, blíže tj. na jednotlivých katastrálních území m sta. Z míst, kde nejsou výsledky uvedeny, nebyl získán dostate ný po et dotazník využitelný pro vyhodnocení dat.

175

Obr. 22 Alternativy p edstavující zvýšení kvality života v obci

176

11.3.13.

Nejpal iv jší sociální problémy

Po et odpovídajících respondent : 938 SO ORP eské Bud jovice Z nej ast ji uvád ných sociálních problém lze za SO ORP eské Bud jovice zmínit p edevším sociáln nep izp sobivé ob any (55,9 %), kriminalitu (50, 2 %) i agresivní mládež (41,6 %). Statutární m sto eské Bud jovice Z hlediska statutárního m sta je situace prakticky totožná. Více než polovina respondent uvedla vedle dalších problém sociáln nep izp sobivé ob any (59,2 %) a kriminalitu (50,6 %). Velký podíl dotazovaných zmínil také agresivní mládež (42,5 %). Tabulka 111 Nejpal iv jší sociální problémy Nejpal iv jší sociální problémy

eské Bud jovice

Ostatní SO ORP

Kriminalita

373

98

471

Sociáln nep izp sobiví ob ané

436

88

524

Agresivní mládež

313

77

390

Bezdomovci

219

56

275

Uživatelé drog

162

45

207

Nedostate ný po et mate ských školek

107

19

126

Malá snaha ú adu ešit sociální problémy ob an

129

36

165

Špatné zacházení se seniory

71

17

88

Nezam stnanost

69

40

109

Špatné zacházení s ob any s postižením

62

12

74

Rasismus

35

1

36

Jiné

37

12

49

177

Obr. 23 Nejpal iv jší problémy ve m st

178

11.3.14.

Plánování sociálních služeb

Po et odpovídajících respondent : 964 SO ORP eské Bud jovice V rámci otázky ohledn plánování sociálních služeb, lze odpov di považovat prakticky za jednozna né. 79,6 % oslovených se domnívá, že sociální služby by m ly být aktivn plánovány ze strany obcí. Spíše souhlasn se vyslovilo 13,2 % obyvatel a zbytek, tj. 0,6 % se p iklání v souvislosti s aktivním plánováním sociálních služeb k záporu. Statutární m sto eské Bud jovice Obdobná situace je také na území statutárního m sta, kdy 80,6 % z respondent považuje plánování sociálních služeb ze strany obcí za podstatné, nebo pozitivn se v této souvislosti vyslovilo 80, 6 % a spíše pozitivn 12,1 %. Po et osob, které by nesv ily plánování sociálních služeb výhradn do kompetencí obcí, je pom rn nevýrazný (0,8 %). Tabulka 112 Plánování sociálních služeb ze strany obcí Aktivní plánování sociálních služeb ze strany obcí

eské Bud jovice

Ostatní SO ORP

Ur it ano

604

160

764

Spíše ano

91

36

127

Nevím/bez odpov di

52

15

67

Spíše ne

2

0

2

Ur it ne

4

0

4

179

11.4.

Dotazníkové šet ení - oblast poradenství

Dotazníkové šet ení zam ené na uživatele v oblasti poradenství bylo provedeno ve spolupráci s leny p íslušné pracovní skupiny, která byla v rámci plánu vytvo ena. Dotazníky, vytvo ené speciáln pro danou cílovou skupinu uživatel , distribuovali lenové pracovní skupiny v rámci jednotlivých za ízení a služeb, které jsou uživateli sociálních služeb v p íslušné oblasti využívány. Dotazníky pro uživatele vycházely z dotazníku, který byl distribuován široké ve ejnosti s tím, že ást otázek byla ve spolupráci s leny pracovních skupin uzp sobena pro šet enou cílovou skupinu. V rámci dotazníkového šet ení bylo získáno 150 ks dotazník . 11.4.1. Bydlišt respondent Po et odpovídajících respondent : 147 Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, p evážná ást respondent , tj. 80 % pochází z eských Bud jovic. Ostatní respondenti uvedli jako své bydlišt n kterou z dalších obcí spadajících do SO ORP eské Bud jovice. Tabulka 113 Bydlišt respondent Bydlišt eské Bud jovice Ostatní


11.4.2. V k respondent Po et odpovídajících respondent : 147 SO ORP eské Bud jovice Nejvíce respondent bylo z v kové kategorie 21 až 35 let (35,4 %). Druhou nejpo etn jší skupinou byly osoby ve v ku 36 - 50 let (19,7 %). Zcela shodn se dotazníkové ankety zú astnili respondenti ve v ku 51 - 65 let a nad 65 let v ku (18,8 %). Statutární m sto eské Bud jovice Nejvíce respondent bylo z v kové kategorie 21 až 35 let (40,2 %). Druhou nejpo etn jší skupinou byly osoby ve v ku nad 65 let (21,8 %). Tém shodný po et ú astník dotazníkové ankety lze za adit do v kové kategorie 36 - 50 let (21,1 %) a 51 - 65 let (19,7 %). Tabulka 114 V k respondent V ková kategorie do 20 21 -35 36 - 50 51 - 65 nad 65


Ostatní 0 5 8 7 10

SO ORP 3 52 31 29 32

180

11.4.3. Pohlaví respondent Po et odpovídajících respondent : 147 SO ORP eské Bud jovice Z respondent , kte í odpov d li v p ípad této otázky, bylo za SO ORP 38,5 % muž .

B 61,5 % žen a

Statutární m sto eské Bud jovice Z respondent , kte í odpov d li v p ípad této otázky, bylo ze statutárního m sta 61,9 % žen a 38,1 % muž . Tabulka 115 Pohlaví respondent eské Bud jovice

Pohlaví respondent

Ostatní

SO ORP

Muž

43

12

55

Žena

70

18

88

11.4.4. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území Po et odpovídajících respondent : 128 SO ORP eské Bud jovice Z respondent , kte í odpov d li na tuto otázku, byla p evážná v tšina uživatelem sociálních služeb (75,5 %). 11,6 % respondent uvedlo, že sociální služby využívá n který z rodinných p íslušník . Statutární m sto eské Bud jovice V p ípad statutárního m sta eské Bud jovice se do dotazníkového šet ení zapojily rovn ž p evážn osoby, které sociální služby využívají (76,1 %). Ostatní respondenti, tj. 11,1 % uvedlo, že sociální služby využívá n který z rodinných p íslušník . Tabulka 116 Využívání sociálních služeb Využívání sociálních služeb Sám jsem uživatelem sociálních služeb Rodinný p íslušník využívá sociální služby

eské Bud jovice 89 13

Ostatní SO ORP 22 111 4 17

181

11.4.5. Využívané sociální služby Po et odpovídajících respondent : 127 SO ORP eské Bud jovice Vzhledem k tomu, že respondenti m li být v p ípad tohoto pr zkumu uživatelé sociálních služeb sledované oblasti (tj. poradenství), odpovídají tomu i výsledky zanesené v níže uvedené tabulce. Nejvíce užívanou službou v této skupin respondent se tedy stalo sociální poradenství. Tato služba je využívána 84,3 % respondenty. Druhou nejvyužívan jší službou jsou kontaktní centra (12,6 %) a t etí je pe ovatelská služba. Využívá ji celkem 11 % z dotázaných respondent . asto byla také zmi ována sociální rehabilitace. Tuto službu zmínilo 10,2 % respondent . Statutární m sto eské Bud jovice Také u statutárního m sta je struktura využívaných služeb podobná. 3 nejvyužívan jší sociální služby odpovídají nej ast ji uvád ným službám v rámci celého SO ORP, tzn., že nej ast ji jmenovány byly sociální poradenství (85,3 %), pe ovatelská služba (12,7 %) a kontaktní centra (11,8 %). asto zmi ována byla také nap . sociální rehabilitace (8,8 %). Tabulka 117 Využívané sociální služby Využívané sociální služby Sociální poradenství Osobní asistence Pe ovatelská služba Tís ová pé e Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e Raná pé e Telefonická krizová pomoc Tlumo nické služby Azylové domy Domy na p l cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež Noclehárny Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny

eské Bud jovice 87 5 13 0 1 2 2 3 4 0 1 4 0 7

Ostatní 20 4 1 0 0 0 0 1 0 0 0 3 1 0

SO ORP 107 9 14 0 1 2 2 4 4 0 1 7 1 7

0 0 2 1 2 0 12 6 2 1 3 7 0

0 0 1 1 1 0 4 0 0 0 1 0 1

0 0 3 2 3 0 16 6 2 1 4 7 1

6 1

3 0

9 1 182

Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace

4 5 9

0 0 4

4 5 13

11.4.6. Spokojenost se službami Po et odpovídajících respondent : 113 SO ORP eské Bud jovice Ohledn spokojenosti se službami, které respondenti využívají na území SO ORP eské Bud jovice se p evážná v tšina z dotázaných vyslovila spíše (23,9 %) i zcela pozitivn (75,2 %). Spíše nespokojený byl pouze 1 z dotazovaných uživatel , který p edstavuje necelé 1 % z celkového souboru. Zcela nespokojený nebyl nikdo z dotázaných respondent . Statutární m sto eské Bud jovice Co se týká spokojenosti s využívanými službami, vyslovili se respondenti z eských Bud jovic následovn . Nejv tší podíl respondent , tj. 75 % je se službami, které využívá spokojeno. Spíše spokojeno je celkem 23,9 %. Spíše negativn se vyjád il pouze 1 již zmín ný klient. V rámci uživatel z eských Bud jovic se jedná o 1,1 % ze všech dotazovaných. Tabulka 118 Spokojenost se službami Spokojenost se službami Ano Spíše ano Spíše ne Ne

eské Bud jovice 69 22 1 0

Ostatní 16 5 0 0

SO ORP 85 27 1 0

183

11.4.7. Hodnocení využívaných služeb Po et odpovídajících respondent : 114 SO ORP eské Bud jovice Co se týká dostupnosti služeb, vyjád ila se p evážná v tšina respondent v jejich prosp ch. 80,7 % z dotázaných uvedlo, že služby jsou pro n dob e dostupné a že jsou tedy s jejich nabídkou spokojeni. asovou dostupnost služeb uvedlo jako ur itý problém 6,1 % respondent a o nepatrn v tší po et uvedl jako problém špatné dopravní spojení. Pouze 2,6 % zmínilo jako nedostatek služeb finan ní náro nost. Statutární m sto eské Bud jovice Obdobných výsledk jako v rámci SO ORP bylo dosaženo také na úrovni statutárního m sta. Dostupnost služeb byla pozitivn ohodnocena 85,3 % respondenty. Na asovou dostupnost si lidé ve statutárním m st st žovali více než na celém území SO ORP. Celkem tento problém zmínilo 7,4 % dotázaných. Špatná dopravní dostupnost je v rámci eských Bud jovic naopak menší problém než v rámci celého území SO ORP (5,3 %). Pouze 2,1 % osob zmínilo v souvislosti s dostupností služeb finan ní náro nost. Tabulka 119 Dostupnost sociálních služeb Dostupnost sociálních služeb Dob e dostupné, jsem spokojen/a asov špatn dostupné Dopravn špatn dostupné Finan n p íliš náro né


Ostatní 11 0 7 1

SO ORP 92 7 12 3

184

11.4.8. Chyb jící služby Po et odpovídajících respondent : 117 SO ORP eské Bud jovice V další otázce se m li respondenti vyjád it k tomu, jaké služby jim chybí nebo by v budoucnu mohly chyb t. V rámci této odpov di se op t projevila skute nost, že respondenti jsou p evážn uživatelé sociálního poradenství. Jako nejvíce chyb jící i potenciáln chyb jící tak bylo zmi ováno sociální poradenství (27,4 %). Druhou nej ast ji zmi ovanou službou jsou domovy pro seniory a jako t etí uvád li respondenti pe ovatelskou službu. tvrtou nej ast ji zmi ovanou službou se stalo kontaktní centrum (5,1 %). Statutární m sto eské Bud jovice Také v rámci eských Bud jovicích respondenti poukazují na možný nedostatek služeb sociálního poradenství. Tuto službu uvedlo celkem 27,8 % z dotázaných. Na rozdíl od výsledk sumarizovaných za SO ORP byla pe ovatelská služba uvád na vícekrát. Celkem ji zmínilo 7,8 % respondent . Naopak mén asto byl jmenován domov pro seniory (6,7 %). 5,6 % respondent uvedlo ve spojitosti s možným nedostatkem poskytovaných služeb kontaktní centra. Tabulka 120 Chyb jící služby z pohledu respondent Chyb jící sociální služby Sociální poradenství

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

25

7

32

2

0

2

Pe ovatelské služby

7

0

7

Tís ová pé e

0

0

0


0

0

0


4

0

4

Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e

2 1 1

0 0 1

2 1 2

Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory

0

0

0

2

0

2

6

6

12


0

0

0

Chrán né bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních Raná pé e

2

0

2

0

1

1

0

0

0


0

0

0


0

0

0

Azylové domy

2

0

2

Domy na p l cesty

1

0

1

Kontaktní centra

5

1

6

Krizová pomoc

3

0

3

Nízkoprahová denní centra Nízkohprahová za ízení pro d ti a mládež

0

0

0

0

0

0

Osobní asistence

185

Noclehárny

0

0

0

Služba následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

2

0

2

0

0

0

1

1

2

2

0

2


2


2

Terénní programy

2

0

2


3

1

4

Ostatní

8

1

9

11.4.9. Zdroj informací o poskytovaných službách Po et odpovídajících respondent : 145 SO ORP eské Bud jovice Za nejvhodn jší zdroj informací je respondenty považována rodina (36,6 %). Jako další p ípustná variantu zdroje informací o sociálních službách je uvád n léka (30,3 %) i pracovník organizace, která obdobné služby poskytuje (26,2 %). 20 % respondent by se obrátilo v p ípad pot eby na p átele a pouze 15,2 % respondent by hledalo informace na internetu. Statutární m sto eské Bud jovice V rámci statutárního m sta jsou výsledky podobné. Nejvíce dotázaných by se v p ípad pot eby získat informace o sociálních službách obrátilo na rodinu (37,1 %). Na léka e by se obrátilo celkem 26,7 % respondent . Stejný po et odpovídajících by se snažil získat informace od p átel i spolupracovník nebo od pracovníka organizace poskytující obdobné služby (19,8 %). Tabulka 121 Zdroj informací o sociálních službách Zdroj informací o poskytovaných sociálních službách Na rodinu Na p átele, spolupracovníky Na léka e (obv., praktického, odborného, psychiatra) Na pracovníka obecního ú adu Na pracovníka organizace poskytující podobné služby Pr vodce soc. službami m sta B (informa ní brožura) Internet Nevím Neodpov d li

eské Ostatní Bud jovice 43 10 23 6 31 13 2 3

SO ORP 53 29 44 5

23

15

38

5 17 1 1

2 5 1 1

7 22 2 2

186

11.4.10.


Po et odpovídajících respondent : 139 SO ORP eské Bud jovice Co se týká nejlepší nabídky sociálních služeb a tím i zvyšování pov domí o možnosti jejich využití, zvolili respondenti jako nejvhodn jší zp sob informa ní brožuru vydávanou magistrátem m sta (38,1 %). Za velmi vhodné jsou také považovány poradenské centrum (35,3 %), získání informací u léka e (28,1 %) i internet (24,5 %). Statutární m sto eské Bud jovice V p ípad obyvatel statutárního m sta se ukázal jako nejlepší zp sob nabídky sociálních služeb využití poradenského centra. Pr vodce sociálními službami vyhovuje 33,6 % ob an . Stejný po et respondent preferuje léka e a internet (29,1 %). S možností nabídky sociálních služeb v regionálním tisku by souhlasilo 21,8 % respondent . Tabulka 122 Nabídka sociálních služeb Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice (informa ní brožura) Internet Pracovník obecního ú adu Telefonické poradenství Léka Poradenské centrum Regionální tisk Nevím Jiné

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

37

16

53

32 19 8 32 39 24 2 1

2 5 2 7 10 5 2 2

34 24 10 39 49 29 4 3

187

11.4.11.


Po et odpovídajících respondent : 126 SO ORP eské Bud jovice Jak ukazuje níže uvedená tabulka, v tšina respondent na území SO ORP eské Bud jovice (58,4 %) by uvítala zvýšení dostupnosti ve ejných toalet. Významné procento respondent se p iklání také ke zvýšení bezbariérovosti chodník a p echod pro chodce (33,3 %) i ke zvýšení po tu lavi ek ve m st (31,7 %). asto byly respondenty jmenovány také bezbariérové vstupy do ve ejných budov, k bankomat m, apod. (22,2 %). Statutární m sto eské Bud jovice Na území statutárního m sta eské Bud jovice byly požadavky respondent na zm ny v podstat stejné jako na území celého SO ORP. 56,9 % dotazovaných se vyjád ilo ve prosp ch lepší dostupnosti toalet, 34,3 % pro zvýšení bezbariérovosti chodník a p echod pro chodce, 30,2 % by navrhovalo zvýšit po et nízkopodlažních autobus a 28,4 % respondent by uvítalo více lavi ek ve m st atd. Tabulka 123 Zkvalitn ní života Zkvalitn ní života v obci Bezbariérovost chodník a p echod pro chodce Více nízkopodlažních autobus s pravidelným jízdním ádem-bezbariérová doprava Bezbariérové vstupy do bytových dom Více lavi ek Lepší dostupnost WC Bezbariérové vstupy do ve ejných budov, k bankomat m apod. Jiné

eské Bud jovice Ostatní 35 7

SO ORP 42

34

4

38

9 29 58

1 11 11

10 40 69

25

3

28

16

8

24

Z dalších zm n, které by respondenti uvítali, byly uvedeny nap . více pracovních p íležitostí, více parkovacích míst, zvýšení lidské slušnosti, MHD zdarma, zvýšení intenzity autobusové dopravy, zlepšení stavu chodník , více odpadkových koš , v tší istota ve m st apod.

188

11.4.12.


Po et odpovídajících respondent : 134 SO ORP eské Bud jovice Z nej ast ji uvád ných sociálních problém lze za SO ORP eské Bud jovice zmínit p edevším agresivní mládež (44,4 %), kriminalitu (42,1 %), nezam stnanost (34,1 %) i uživatele drog (31 %). Statutární m sto eské Bud jovice Z hlediska statutárního m sta je situace prakticky totožná. Tém polovina respondent uvedla vedle dalších problém agresivní mládež (48 %) a kriminalitu (44,1 %). Velký podíl dotazovaných zmínil také nezam stnanost a uživatele drog (34,3 %). Tabulka 124 Nejpal iv jší sociální problémy Nejpal iv jší problém ve m st Nezam stnanost Agresivní mládež Nedostate ný po et mate ských školek Špatné zacházení s ob any s postižením Malá snaha ú adu ešit sociální problémy ob an Sociáln nep izp sobiví ob ané Bezdomovci Kriminalita Špatné zacházení se seniory Rasismus Uživatelé drog Jiné

11.4.13.

eské Bud jovice Ostatní SO ORP 35 8 43 49 7 56 16 0 16 26 5 31 34 7 41 31 2 33 26 2 28 45 8 53 13 3 16 21 1 22 35 4 39 5 0 5


Po et odpovídajících respondent : 140 SO ORP eské Bud jovice V rámci otázky ohledn plánování sociálních služeb, lze odpov di považovat prakticky za jednozna né. 70 % oslovených se domnívá, že sociální služby by m ly být aktivn plánovány ze strany obcí. Spíše souhlasn se vyslovilo 26,4 % obyvatel a zbytek, tj. 3,6 % nemá v tomto p ípad jednozna ný názor. Statutární m sto eské Bud jovice Obdobná situace je také na území statutárního m sta, kdy 96,4 % z respondent považuje plánování sociálních služeb za podstatné, nebo pozitivn se v této souvislosti vyslovilo 71,2 % a spíše pozitivn 25,2 %. Po et osob, které si v tomto p ípad nejsou jisté, jaký postup je správný, odpovídá 3,6 % z respondent . Tabulka 125 Plánování sociálních služeb ze strany obcí P ístup obcí k plánování sociálních služeb Ur it ano Spíše ano Spíše ne Ur it ne Nevím/bez odpov di


Ostatní 19 9 0 0 1

SO ORP 98 37 0 0 5 189

11.4.14.

Zkušenosti se sociálním poradenstvím

Po et odpovídajících respondent : 140 SO ORP eské Bud jovice Další z otázek sm ovala ke zjišt ní, zda se respondenti již setkali se službou odborného poradenství. V p ípad dotazovaných za celé území SO ORP zvolilo kladnou odpov 77,9 %. Zbývající respondenti, tj. 22,1 % odpov d lo, že se s touto službou ješt nesetkali. Statutární m sto eské Bud jovice V rámci statutárního m sta, byl pom r osob, které se již se sociálním poradenstvím setkali o n co vyšší (80,2 %). 19,8 % z dotázaných na otázku odpov d lo záporn . Tabulka 126 Zkušenosti se sociálním poradenstvím Zkušenosti se sociálním poradenstvím Ano Ne

eské Bud jovice Ostatní SO ORP 89 22

20 9

109 31

190

11.4.15.

Vítaná oblast pomoci v rámci sociálního poradenství

Po et odpovídajících respondent : 136 SO ORP eské Bud jovice Jedna z otázek v dotazníkovém formulá i obsahovala varianty oblastí, ve kterých je poskytováno odborné poradenství. Celkem m li respondenti na výb r z 12 oblastí. Nej ast ji byla dotazovanými volena možnost první vztahující se k poskytování rad a informací v oblasti sociálních dávek (61 %). Další z oblastí, o které se klienti zajímají ve v tší mí e, jsou nap . bydlení (41,2 %), sociální pomoc (39 %), zdravotnictví (36,8 %) i pracovn právní vztahy (36,8 %). Statutární m sto eské Bud jovice V rámci statutárního m sta, byly odpov di respondent velmi podobné. Nej ast ji byla zmi ována oblast sociálních dávek (59,8 %). Další problémy, které by respondenti rádi ešili prost ednictvím odborné pomoci, jsou nap . bydlení (42,7 %), sociální pomoc (37,6 %), i pracovn právní vztahy (33,3 %). Tabulka 127 Vítaná oblast pomoci Vítaná oblast pomoci Sociální dávky (nap . dávky státní sociální podpory a pé e, pomoc v mimo ádných situacích, ízení o p iznání dávky) Sociální pomoc (pe ovatelské služby pro seniory, osoby se zdravotním postižením, ústavní pé e jako domovy pro seniory, krizové a azylové služby apod.) Pojišt ní (starobní a invalidní d chod, nemocenské pojišt ní, zdravotní pojišt ní, komer ní pojišt ní apod.) Pracovn právní vztahy a zam stnanost (pracovní pom r, dohoda o pracovní innosti, dohoda o provedení práce, odpov dnost za škodu, ochrana zam stnanc , zprost edkování zam stnání, podpora v nezam stnanosti,OSV ) Bydlení (nap . bydlení na základ (spolu)vlastnického práva, nájemní smlouvy, podnájmy, bydlení len nájemcovy domácnosti, trvalé bydlišt a hlášení pobytu, v cná b emena) Rodina a mezilidské vztahy (vznik a zánik manželství, úprava vztah k nezletilým d tem, osvojení, sociáln právní ochrana d tí, výživné, mezilidské vztahy, domácí násilí) Finan ní a rozpo tová problematika (dan a poplatky, p j ky a dluhy, rodinný a osobní rozpo et) Zdravotnictví (práva a povinnosti pacient ) Školství a vzd lávání (práva a povinnosti vzd lávacího procesu) Specifické skupiny obyvatel (t lesn a duševn znevýhodn ní ob ané, etnické menšiny, cizinci, bezdomovci, senio i, ob ti násilí) Ochrana spot ebitele (smluvní vztahy, vymáhání práv, problematika zadlužování ob an ) Právní systém a právní ochrana (základní lidská práva, systém soudnictví a ve ejné správy, soudní rozhodnutí, exekuce, odvolací ízení, p estupky, trestní ízení)

eské Bud jovice Ostatní SO ORP 70

13

83

44

9

53

29

6

35

39

11

50

50

6

56

26

4

30

28

3

31

33

17

50

18

3

21

30

7

37

25

6

31

38

8

46

191

11.4.16.

O ekávaná pomoc p i ešení problému

Po et odpovídajících respondent : 118 SO ORP eské Bud jovice V p ípad hledání ešení problém , by respondenti od poradny o ekávali obecné informace (43,1 %), pot ebovali by si o své situaci s n kým pohovo it (34,5 %), pot ebovali by se ve své situaci zorientovat (22,4 %). V rámci jiné možnosti byla zmín na finan ní pomoc a jiné speciální informace. Statutární m sto eské Bud jovice Respondenti pocházející výhradn z eských Bud jovic by tém ze 43 % pot ebovali obecné informace a dále možnost promluvit si o své situaci s n kým, kdo je vyslechne a podpo í (36,5 %). Zbývající respondenti o ekávají, že jim v zam stnanci poraden pomohou se v jejich situaci lépe zorientovat (20,8 %). Tabulka 128 O ekávaný zp sob pomoci O ekávaný zp sob pomoci Pot eboval/a bych obecné informace Pot eboval/a bych o své situaci mluvit s n kým, kdo by m vyslechl a podpo il Pot eboval/a bych se ve své situaci zorientovat Jiná možnost

11.4.17.

eské Bud jovice Ostatní SO ORP 41 9 50 35

5

40

20 0

6 2

26 2

Napln ní o ekávání respondent v p ípad pot eby získat informace

Po et odpovídajících respondent : 100 SO ORP eské Bud jovice Co se týká spokojenosti s napln ním o ekávání v p ípad pot eby získání obecných informací, byla v tšina respondent se službami poraden spokojena - 68 % respondent bylo velmi spokojeno, 25 % spíše spokojeno. Statutární m sto eské Bud jovice Tém shodn odpovídali i respondenti z % a spíše spokojeni v 24,4 %.

eských Bud jovice. Ti byli velmi spokojeni v 68,3

Tabulka 129 Spokojenost v p ípad pot eby získat informace Pot eba získat informace Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Pr m rn spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a

eské Bud jovice Ostatní 56 12 20 5 6 0 0 1 0 0

SO ORP 68 25 6 1 0

192

11.4.18.

Napln ní o ekávání respondent v p ípad pot eby promluvit si o situaci

Po et odpovídajících respondent : 73 SO ORP eské Bud jovice V p ípad pot eby promluvit si o obtížné situaci i problému, který klienty poradny potkal, bylo velmi spokojeno 68,5 % respondent a 21,9 % bylo spíše spokojeno. Statutární m sto eské Bud jovice V p ípad respondent z eských Bud jovic byla situace obdobná. 69,4 % respondent bylo velmi spokojeno, 22,6 % spíše spokojeno. Tabulka 130 Spokojenost v p ípad pot eby promluvit si o situaci Pot eba promluvit si o situaci Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Pr m rn spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a

11.4.19.


SO ORP 50 16 6 1 0

Napln ní o ekávání respondent v p ípad pot eby praktické pomoci

Po et odpovídajících respondent : 68 SO ORP eské Bud jovice V rámci pot eby praktické pomoci byl nejhorším hodnocením služby stupe prost ední, tedy pr m rná spokojenost. Velmi spokojení byli respondenti v 67,6 %, 27,9 % dotázaných klient bylo spíše spokojeno. Statutární m sto eské Bud jovice Z respondent ze statutárního m sta bylo 65,5 % velmi spokojeno, 29, 1 % spíše spokojeno. Tabulka 131 Spokojenost v p ípad pot eby praktické pomoci Pot eba praktické pomoci (n co napsat, vy ídit, n kam zatelefonovat) Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Pr m rn spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a


Ostatní SO ORP 10 3 0 0 0

46 19 3 0 0

193

11.4.20. situaci

Napln ní o ekávání respondent v p ípad pot eby zorientovat se v

Po et odpovídajících respondent : 68 SO ORP eské Bud jovice V p ípad pot eby zorientovat se v situaci bylo velmi spokojeno 64,7 % respondent a 29,4 % bylo spíše spokojeno. Statutární m sto eské Bud jovice V p ípad respondent z eských Bud jovic byla situace obdobná. 65,5 % respondent bylo velmi spokojeno, 29,1 % spíše spokojeno. Tabulka 132 Spokojenost v p ípad pot eby zorientovat se v situaci Pot eba zorientovat se v situaci Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Pr m rn spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a

11.4.21.


SO ORP 44 20 3 1 0

Napln ní o ekávání respondent v p ípad nespecifikovaných pot eb

Po et odpovídajících respondent : 13 SO ORP eské Bud jovice V p ípad , kdy klienti sami nev d li, co mají od poradny p ed její návšt vou o ekávat (nap . ti, co šli do poradny na doporu ení), byly výsledky pouze pozitivní. 76,9 % klient bylo velmi spokojeno, 23,1 % bylo spíše spokojeno. Statutární m sto eské Bud jovice Výhradn pozitivní hodnocení lze vztáhnout i na respondenty žijící v eských Bud jovicích. V tomto p ípad byli velmi spokojeni v 70 %, spíše spokojeni z 30 %. Tabulka 133 Spokojenost v p ípad nespecifikovaných pot eb Nevím, do poradny m poslali Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Pr m rn spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a


Ostatní 3 0 0 0 0

SO ORP 10 3 0 0 0

194

11.4.22.

Další o ekávání klient

Po et odpovídajících respondent : 6 SO ORP eské Bud jovice K dalším o ekáváním klient poraden pat ila nap . pomoc p i hledání zam stnání i osobní p ístup (33, 3 %). Statutární m sto eské Bud jovice Respondenti z eských Bud jovic o ekávali také osobní p ístup (50 %) i nap . asovou flexibilitu i pomoc p i hledání zam stnání (25 %). Tabulka 134 Jiná o ekávání Jiná o ekávání: Pomáhá mi to Pomoc p i hledání zam stnání Osobní p ístup asová flexibilita s klientem, nabídka zam stnání, spolupráce

11.4.23.

eské Bud jovice

Ostatní 0 1 2 1

1 1 0 0

SO ORP 1 2 2 1

Spokojenost s p ístupem poradce

Po et odpovídajících respondent : 111 SO ORP eské Bud jovice Rovn ž v p ípad dotazu ohledn spokojenosti s p ístupem poradce vyjad ovali respondenti p evážn pozitivní dojmy. Velmi spokojeno bylo 87,4 % respondent , 7,2 % bylo spíše spokojeno. Statutární m sto eské Bud jovice eskobud jovi tí respondenti mají obdobný názor. 84,4 % dotázaných uvedlo, že vzhledem k ochot i vst ícnosti poradce byli velmi spokojení. 8,9 % respondent bylo spíše spokojeno. Tabulka 135 Spokojenost s p ístupem poradce Spokojenost s p ístupem poradce (ochota, vst ícnost) Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Pr m rn spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a

eské Ostatní SO ORP Bud jovice 76 21 97 8 0 8 5 0 5 0 0 0 1 0 1

195

11.4.24.

Spokojenost s prost edím poradny

Po et odpovídajících respondent : 103 SO ORP eské Bud jovice Také v p ípad zjiš ování názoru respondent ohledn spokojenosti s prost edím poradny, ve které ešili své problémy, jsou výsledky p evážn pozitivní. 72,8 % z dotázaných se p iklonilo k možnosti velmi spokojen/a, 15,5 % spíše spokojen/a. Statutární m sto eské Bud jovice eskobud jovi tí respondenti mají obdobný názor. 73,5 % dotázaných uvedlo, že s prost edním poradny byli velmi spokojeni, spíše spokojeno bylo 19,3 % respondent . Tabulka 136 Spokojenost s prost edím poradny Spokojenost s prost edím poradny Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Pr m rn spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a

11.4.25.


SO ORP 75 16 11 0 1

Další pot eby klient

Po et odpovídajících respondent : 35 SO ORP eské Bud jovice Poslední otázka sm ovala ke zjišt ní, co by klienti od poradny ješt pot ebovali, aby mohli být s jejími službami skute n pln spokojeni. Odpov di byly r znorodé. Nejvíce respondent (34,4 %) zmínilo, že jsou spokojeni, tzn., že nic dalšího od poradny nevyžadují. Statutární m sto eské Bud jovice Také z hlediska výsledk za eské Bud jovice vyplývá, že celá ada klient považuje služby poraden za dostate né, tzn. že klienti jsou spokojeni (26,7 %). Tabulka 137 Další pot eby klient Další pot eby klient Pomoc p i hledání bydlení Pomoc p i hledání zam stnání Právní pomoc Stálá podpora Jsem spokojen/a Osobní p ístup Komunikativnost Advokát zdarma Informace k mojí tématice Finance Lepší otevírací dobu Více akcí pro mladé, nejen pro d chodce

eské Bud jovice

Ostatní 3 5 2 2 8 3 3 1 1 1 1 1

0 0 1 0 4 0 0 0 0 0 0 0

SO ORP 3 5 3 2 12 3 3 1 1 1 1 1

196

11.5.

Dotazníkové šet ení - oblast d ti a mládež

Dotazníkové šet ení zam ené na uživatele v oblasti d ti a mládež bylo provedeno ve spolupráci s leny p íslušné pracovní skupiny, která byla v rámci plánu vytvo ena. Dotazníky, vytvo ené speciáln pro danou cílovou skupinu uživatel distribuovali lenové pracovní skupiny v rámci jednotlivých za ízení a služeb, které jsou uživateli sociálních služeb v p íslušné oblasti využívány. Dotazníky pro uživatele vycházely z dotazníku, který byl distribuován široké ve ejnosti s tím, že ást otázek byla ve spolupráci s leny pracovních skupin uzp sobena pro šet enou cílovou skupinu. V rámci dotazníkového šet ení bylo získáno 149 ks dotazník . 11.5.1. Bydlišt respondent Po et odpovídajících respondent : 149 SO ORP eské Bud jovice Dotazníkového šet ení se zú astnilo 149 osob, p i emž 75,8 % respondent bylo z eských Bud jovic, ostatní dotazovaní, tj. 24,2 % bylo z ostatních obcí SO ORP eské Bud jovice. Statutární m sto eské Bud jovice 75,8 % z respondent , kte í se zú astnili dotazníkového šet ení, pochází z eských Bud jovic. Tabulka 138 Bydlišt respondent Bydlišt eské Bud jovice Jiná obec


11.5.2. V k respondent Po et odpovídajících respondent : 147 SO ORP eské Bud jovice Nejvíce respondent bylo z v kové kategorie 21 až 35 let (59,1 %). Druhou nejpo etn jší skupinou byly osoby ve v ku 36 - 50 let (24,8 %). Tém shodn se dotazníkové ankety zú astnili respondenti ve v ku do 20 let (6,7 %) a ve v kovém rozmezí 51 - 65 let (6 %). Statutární m sto eské Bud jovice Nejvíce respondent bylo z v kové kategorie 21 až 35 let (58,4 %). Druhou nejpo etn jší skupinou byly osoby ve v ku 36 - 50 let (24,8 %). Na osoby ve v ku do 20 let p ipadá 8,9 % respondent a v ková kategorie 51 - 65 byla zastoupena z 6,2 %. Tabulka 139 V k respondent V ková kategorie do 20 21 - 35 36 - 50 51 - 65 nad 65


Ostatní 0 22 9 2 3

SO ORP 10 88 37 9 5

197

11.5.3. Pohlaví respondent Po et odpovídajících respondent : 146 SO ORP eské Bud jovice Z eských Bud jovic odpov d lo v rámci dotazníkového šet ení pro oblast d ti a mládež 78,4 % žen a 21,7 % muž . Statutární m sto eské Bud jovice Z respondent , kte í se ankety zú astnili, bylo za statutární m sto žen a 21,6 % muž .

eské Bud jovice 78,4 %


Pohlaví respondent

Ostatní

SO ORP

Muž

24

5

29

Žena

87

30

117

11.5.4. Po et d tí Po et odpovídajících respondent : 149 SO ORP eské Bud jovice Z respondent , kte í se ankety ú astnili, má nejvíce dotazovaných 2 d ti (38,9 %), o n co mén uvedlo 1 dít (32,2 %). Žádnou odpov neuvedlo 13,4 % respondent , m že se tedy jednat o skupinu, která žádného potomka nemá. Zbývající po et respondent se d lí na ty, kte í mají 3 (10,1 %) nebo více než 3 d ti (5,4 %). Statutární m sto eské Bud jovice Výsledky za statutární m sto eské Bud jovice jsou obdobné jako za území SO ORP B. Nejvíce z dotázaných má 2 d ti (38,9 %), jedno dít má 29,2 % a žádné dít 15 % dotázaných. T i d ti byly uvedeny v odpov dích 9,7 % respondent a více než 3 d ti zmínilo 7,1 % ú astník dotazníkového šet ení. Tabulka 141 Po et d tí Po et d tí Jedno Dv Ti Více než t i bez odpov di (žádné?)

eské Bud jovice Ostatní SO ORP 33 15 44 14 11 4 8 0 17 3

48 58 15 8 20

198

11.5.5. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území Po et odpovídajících respondent : 100 SO ORP eské Bud jovice Z respondent , kte í odpov d li na tuto otázku, je necelá polovina uživatelem sociálních služeb (49 %). 51 % respondent uvedlo, že sociální služby využívá n který z rodinných p íslušník . Statutární m sto eské Bud jovice V p ípad statutárního m sta eské Bud jovice se do dotazníkového šet ení zapojily z více než poloviny osoby, které sociální služby využívají (53,3 %). Ostatní respondenti, tj. 46,7 % uvedlo, že sociální služby využívá n který z rodinných p íslušník . Tabulka 142 Využívání sociálních služeb Využívání sociálních služeb

B

Ostatní

SO ORP

Sám jsem uživatelem sociálních služeb

40

9

49

Rodinný p íslušník využívá sociální služby

35

16

51

199

11.5.6. Využívané sociální služby Po et odpovídajících respondent : 96 SO ORP eské Bud jovice V otázce, u které m li respondenti ur it, jaké služby využívají i jaké služby využívá n kdo z rodiny, vyzna ili dotazovaní následující varianty. Nej ast ji je jednozna n využíváno sociální poradenství (43,8 %), druhou nej ast ji využívanou službou jsou sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi (24 %). Dále byla nap . zmi ována nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež (17,7 %), centra denních služeb (11,5 %) i denní stacioná e (10,4 %). Statutární m sto eské Bud jovice Také u statutárního m sta je struktura využívaných služeb podobná. 3 nejvyužívan jší sociální služby odpovídají nej ast ji uvád ným službám v rámci celého SO ORP, tzn., že nej ast ji jmenovány byly sociální poradenství (42,2 %), sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi (24,7 %) a nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež (23,3 %). asto zmi ovány byly také nap . denní stacioná e (9,6 %), nízkoprahová denní centra (9,6 %) i domovy pro seniory (9,6 %). Tabulka 143 Využívané sociální služby Využívané sociální služby

eské Bud jovice 33

Ostatní 9

SO ORP 42

Osobní asistence

5

4

9


6

3

9

Tís ová pé e

0

0

0


0

2

2


2

0

2


2

2

4


5

6

11

Denní stacioná e

7

3

10


0

0

0


0

1

1

Domovy pro seniory

7

2

9


0

0

0

Chrán né bydlení

0

0

0

Soc. sl. poskytované ve zdrav. za ízení ústavní pé e

1

0

1

Raná pé e

0

2

2


5

3

8


2

0

2

Azylové domy

3

1

4

Domy na p l cesty

1

0

1

Kontaktní centra

5

2

7

Krizová pomoc

4

3

7


7

0

7

17

0

17

Noclehárny

0

0

0


0

1

1



200

18

5

23

Soc. aktiviz. sl. pro seniory a os. se zdrav. postižením

0

0

0


1

0

1


1

0

1

Terénní programy

8

0

8


5

2

7


11.5.7. Spokojenost se službami Po et odpovídajících respondent : 98 SO ORP eské Bud jovice Ohledn spokojenosti se službami, které respondenti využívají na území SO ORP eské Bud jovice, se p evážná v tšina z dotázaných vyslovila spíše (35,7 %) i zcela pozitivn (59,2 %). Spíše nespokojení byli pouze 4 z dotazovaných uživatel , kte í p edstavují 4 % z celkového souboru. Zcela nespokojený byl 1 z uživatel p edstavovaný zárove 1 % ze souboru. Statutární m sto eské Bud jovice Co se týká spokojenosti s využívanými službami, vyslovili se respondenti z eských Bud jovic následovn . Nejv tší podíl respondent , tj. 60,3 % je se službami, které využívá, spokojeno. Spíše spokojeno je celkem 34,3 %. Spíše negativn se vyjád ili pouze 3 klienti, tj. 4,1 %. V rámci uživatel z eských Bud jovic bylo dle dat získaných šet ením nespokojeno pouze 1,1 % ze všech dotazovaných. Tabulka 144 Spokojenost se službami Spokojenost se službami

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Ano

44

14

58

Spíše Ano

25

10

35

Spíše Ne

3

1

4

Ne

1

0

1

Tabulka 145 D vody spokojenosti, event. nespokojenosti D vod spokojenosti / nespokojenosti se službou

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Ano, spíše ano 4

2

6

9

0

9

8

0

8

11

4

15

Považuji ji za nedostate nou

2

0

2

Malá kapacita, horší dostupnost

1

1

2

Jsem spokojena, výborná pé e o dít Ochotní a milí spolupracovníci, kvalita poskytované služby Využití volného asu, kontakt s vrstevníky, zapojení zví at, aktivity Pomoc, zm na k lepšímu, asistence Ne, spíše ne

201

11.5.8. Dostupnost sociálních služeb Po et odpovídajících respondent : 97 SO ORP eské Bud jovice Co se týká dostupnosti služeb, vyjád ila se p evážná v tšina respondent v jejich prosp ch. 73,2 % z dotázaných uvedlo, že služby jsou dob e dostupné a že jsou tedy s jejich nabídkou spokojeni. asovou dostupnost služeb uvedlo jako ur itý problém 7,2 % respondent a o n co v tší po et uvedl jako problém špatné dopravní spojení (13,4 %). Relativn vysoký po et osob zmínil v tomto p ípad také finan ní náro nost služeb, a sice 6, 2 %. Statutární m sto eské Bud jovice Obdobných výsledk jako v rámci SO ORP bylo dosaženo také na úrovni statutárního m sta. Dostupnost služeb byla pozitivn ohodnocena 75 % respondenty. Na asovou (6,9 %) a (13,9 %) dopravní dostupnost si lidé ve statutárním m st st žovali v podstat stejn jako na celém území SO ORP. Pouze 4,17 % osob zmínilo v souvislosti s dostupností služeb finan ní náro nost. Tabulka 146 Dostupnost sociálních služeb Dostupnost služeb Dob e dostupné, jsem spokojen/a asov špatn dostupné Dopravn špatn dostupné Finan n p íliš náro né


Ostatní 17 2 3 3

SO ORP 71 7 13 6

202

11.5.9. D ležitost jednotlivých typ sociálních služeb Po et odpovídajících respondent : 103 SO ORP eské Bud jovice Z hlediska d ležitosti respondenti nejvíce vyzdvihovali následující služby: sociální poradenství (34 %), pe ovatelskou službu (21,4 %), domovy pro seniory i krizovou pomoc (14,6 %). Statutární m sto eské Bud jovice Na území statutárního m sta považují respondenti za oblast d ti a mládež za nejd ležit jší služby sociální poradenství (35 %), pe ovatelskou službu a domovy pro seniory (16,9 %) a krizovou pomoc 13 %. Tabulka 147 D ležitost jednotlivých typ sociálních služeb D ležitost jednotlivých typ sociálních služeb Sociální poradenství Osobní asistence

eské Bud jovice Ostatní 27

8

SO ORP 35

5

2

7

13 1

9 0

22 1


0

2

2


1

1

2


2

1

3


4

4

8

10

4

14


1

1

2


1

1

2

13

3

16


1

0

1

Chrán né bydlení

1

2

3

Soc. sl. poskytované ve zdrav. za ízení ústavní pé e

1

0

1

Raná pé e

5

1

6


1

3

4


1

0

1

10

2

12

Domy na p l cesty

3

0

3

Kontaktní centra

3

1

4

10

5

15

3

0

3

13

0

13

Noclehárny

1

0

1


2

0

2


6

3

9

Soc. aktiv. sl. pro seniory a osoby se zdrav. postižením

1

0

1


2

0

2


2

1

3

Pe ovatelská služba Tís ová pé e

Denní stacioná e

Domovy pro seniory

Azylové domy

Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež

203

Terénní programy Sociální rehabilitace

11.5.10.

14

0

14

7

1

8

Zdroj informací o poskytovaných službách

Po et odpovídajících respondent : 145 SO ORP eské Bud jovice Za nejvhodn jší zdroj informací je respondenty považován internet (50,3 %) a rodina (40 %). Jako další p ípustné varianty zdroje informací o sociálních službách jsou uvád ny p átelé a spolupracovníci (37,3 %), pracovník organizace, která obdobné služby poskytuje (35,2 %), i pracovník obecního ú adu (34,5 %). Statutární m sto eské Bud jovice V rámci statutárního m sta jsou výsledky podobné. Nejvíce dotázaných by v p ípad pot eby snažilo získat informace o sociálních službách na internetu (48,2 %) i by se obrátilo na rodinu (43,6 %). Na p átele i spolupracovníky by se respondenti obrátili ve 40 %. Pracovník obecního ú adu byl uveden ve 33,6 % dotazník a léka ve 24,6 %. Tabulka 148 Zdroj informací o sociálních službách Zdroj informací o poskytovaných službách Na rodinu Na p átele, spolupracovníky Na léka e (obvodního, praktického, odborného, psychiatra) Na pracovníka obecního ú adu Na pracovníka/ pracovnici organizace, o které vím, že podobné služby poskytuje Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice (informa ní brožura) Internet Jiné zdroje (letáky, tisk, knižní publikace) Nevím


Ostatní 10 10

SO ORP 58 54

27

9

36

37

13

50

35

16

51

9

6

15

53 1 4

20 2 1

73 3 5

204

11.5.11.

Nejvhodn jší zp sob sd lení o nabídce sociálních služeb

Po et odpovídajících respondent : 142 SO ORP eské Bud jovice Za nejvhodn jší zp sob sd lení o nabídce sociálních služeb považuje v tšina respondent internet, jako vhodnou formu nabídky ho uvedlo 56,3 % respondent . Respondent m by dále vyhovovaly následující formy nabídky, poradenské centrum (38,7 %), Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice (25,4 %), léka (21,1 %) a telefonické poradenství, které by vyhovovalo 18,3% respondent . Statutární m sto eské Bud jovice Také respondent m v eských Bud jovicích p ipadá jako nejvhodn jší zp sob sd lení o nabídce sociálních služeb internet, který jmenovalo 54,2 % respondent . Jako další vhodné zp soby nabídky vnímají respondenti poradenské centrum (31,8 %), Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice (25,2 %), léka e (24,3 %) a telefonické poradenství (18,7 %). P es 43 % respondent uvedlo více než jeden nejvhodn jší zp sob nabídky. Tabulka 149 Nabídka sociálních služeb Forma nabídky Léka Pracovník obecního ú adu Pr vodce sociálními službami m sta (informa ní brožura) Internet Regionální tisk Telefonické poradenství Poradenské centrum Jiné zdroje (vypište): Nevím

eské Bud jovice

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

26 18

4 4

30 22

27

9

36

58 17 20 34 1 1

22 5 6 21 1 1

80 22 26 55 2 2

205

11.5.12.


Po et odpovídajících respondent : 139 SO ORP eské Bud jovice Respondent m by nejvíce pomohla zlepšit život v obci lepší dostupnost WC, kterou by uvítalo 54 % respondent . Pomohlo by také více nízkopodlažních autobus s pravidelným jízdním ádem, tedy bezbariérová doprava, kterou jmenovalo 44,6 % respondent . Respondenti by také v obci rádi našli více lavi ek (36,7 %), bezbariérové chodníky a p echody pro chodce (36,7 %) a také i bezbariérové vstupy do ve ejných budov, k bankomat m a podobná místa (34,5 %). Statutární m sto eské Bud jovice Lepší dostupnost WC by uvítali i respondenti z eských Bud jovic, život v obci by pomohla zlepšit 56,2 % respondent m. Více nízkopodlažních autobus s pravidelným jízdním ádem by pomohlo zlepšit život 43,8 % respondent m, dále by pomohlo více lavi ek (36,2 %), bezbariérové chodníky a p echody pro chodce (35,2 %) stejn jako bezbariérové vstupy do ve ejných budov, k bankomat m apod. (35,2 %). Tabulka 150 Co nejvíce pom že zm nit život v obci eské Bud jovice


Ostatní

SO ORP

Bezbariérovost chodník a p echod pro chodce Více nízkopodlažních autobus s pravidelným jízdním ádem - bezbariérová doprava

37

14

51

46

16

62

Bezbariérové vstupy do bytových dom

28

11

39

Více lavi ek

38

13

51

59

16

75

37

11

48

16

12

28

Lepší dostupnost WC Bezbariérové vstupy k bankomat m apod. Jiné (prosím, vypište):

do

ve ejných

budov,

206

11.5.13.


Po et odpovídajících respondent : 144 SO ORP eské Bud jovice Jako nejpal iv jší sociální problémy vnímají respondenti zejména agresivní mládež (34,7%), sociáln nep izp sobivé ob any (34 %), nedostate né množství mate ských školek (33,3%), uživatele drog (32, 6%), kriminalitu (31,3 %), ale také i malou snahu ú adu ešit sociální problémy ob an . 22,9 % respondent trápí nezam stnanost. Statutární m sto eské Bud jovice V eských Bud jovicích je problém agresivní mládeže vnímán respondenty ješt více, jako nejpal iv jší sociální problém ho ozna ilo 38,5 % respondent . Dalšími problémy vnímanými respondenty jsou sociáln nep izp sobiví ob ané (33 %), uživatelé drog (32,1 %), nedostate ný po et mate ských školek (31,2 %), kriminalita (31,2 %). Malou snahu ú adu ešit sociální problémy ob an považuje za problém 26,6% respondent a nezam stnanost 25,7 % respondent . Tabulka 151 Nejpal iv jší problém Nejpal iv jší problém Nezam stnanost Agresivní mládež Nedostate ný B mate ských školek Špatné zacházení s ob any s postižením Malá snaha ú adu ešit soc. problémy ob an Sociáln nep izp sobiví ob ané Bezdomovci Kriminalita Špatné zacházení se seniory Rasismus Uživatelé drog Jiné

11.5.14.

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

28 42 34 13

5 8 14 9

33 50 48 22

29

11

40

36 20 34 6 23 35 6

13 4 11 1 0 12 2

49 24 45 7 23 47 8


Po et odpovídajících respondent : 149 SO ORP eské Bud jovice S tím, aby obec aktivn plánovala další rozvoj sociálních služeb, souhlasí více než 94 % respondent . Odpov „ur it ano“ zvolilo 69,8 % respondent a odpov „spíš ano“ zvolilo 24,8 % respondent . Proti aktivnímu plánování je v podstat jen jeden respondent, který odpov d l „spíše ne“ a p edstavuje 0,7 % respondent . Zda má obec aktivn plánovat další rozvoj sociálních služeb neví nebo na otázku neodpov d lo 4,7 % respondent . Statutární m sto eské Bud jovice V eských Bud jovicích souhlasí s aktivním plánováním rozvoje sociálních služeb obce více než 97 % respondent . Odpov „ur it ano“ zvolilo 69 % respondent a odpov „spíše ano“ zvolilo 28,3 % respondent . Proti je zde jeden respondent. 1,8 % respondent neví, jak na otázku odpov d t nebo neodpov d lo. 207

Tabulka 152 Plánování sociálních služeb Má obec plánovat sociální služby

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Ur it ano

78

26

104

Spíše ano

32

5

37

Spíše ne

1

0

1

Ur it ne

0

0

0

Nevím/bez odpov di

2

5

7

11.5.15.

M stský klub

Po et odpovídajících respondent : 138 SO ORP eské Bud jovice Centrum pro „neorganizované d ti“, tzv. m stský klub by v obci uvítalo 87 % respondent . M stský klub by nep ivítalo 13 % respondent . Statutární m sto eské Bud jovice Podobná podpora m stského klubu je i v eských Bud jovicích. Klub by uvítalo 87,6 % respondent a neuvítalo 12,4 % z nich Tabulka 153 M stský klub P ivítali byste v obci m stský klub

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Ano

92

28

120

Ne

13

5

18

208

11.5.16.

Lokalita m stského klubu

Po et odpovídajících respondent : 72 SO ORP eské Bud jovice Jako nejvhodn jší lokalitu pro p ípadný m stský klub vnímají respondenti Máj, který uvedlo jako rozvedení p edchozí otázky 43,1 % respondent . Z dalších jmenovaných lokalit jsou to zejména centrum (16,7 %) a Vltava (9,7 %). 20,8 % respondent uvedlo, že by m stský klub mohl být kdekoli. Statutární m sto eské Bud jovice Respondenti z eských Bud jovic up ednost ují stejné lokality. Nejvíce by uvítali Máj (46,3 %), centrum (16,4 %) a Vltavu (10,5 %). Podle 16,4 % respondent by se klub mohl nacházet kdekoli. Tabulka 154 Lokalita m stského klubu Lokalita

eské Bud jovice

Máj Vltava

Ostatní

SO ORP

31

31

7

7

Šumava

3

Centrum

11

1

12

Kdekoli

11

4

15

Jiné

11.5.17.

3

4

4

D tský koutek na ú adech

Po et odpovídajících respondent : 143 SO ORP eské Bud jovice 93% respondent považuje za p ínosné, aby na n kterých ú adech byl koutek pro d ti. Za nep ínosný ho považuje 7 % respondent . Statutární m sto eské Bud jovice V eských Bud jovicích d tský koutek na n kterých ú adech považuje za p ínosný 91,8 % respondent . Opa ný názor má tedy 8,2 % respondent . Tabulka 155 D tský koutek na ú adech D tský koutek na n kterých ú adech Ano Ne

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

101

32

133

9

1

10

209

11.5.18.

Mate ská škola pro d ti s výchovnými problémy

Po et odpovídajících respondent : 143 SO ORP eské Bud jovice Z ízení mate ské školy pro d ti s výchovnými problémy podporuje 81 % respondent . Opa ný názor zastává 19 % respondent . Statutární m sto eské Bud jovice Podobná podpora mate ské školy pro d ti s výchovnými problémy je v eských Bud jovicích. Za vhodné považuje její z ízení 80% respondent , opa ného názoru je 20 % respondent . Tabulka 156 Mate ská školka pro d ti s výchovnými problémy Z ízení MŠ pro d ti s výchovnými problémy

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Ano

88

27

115

Ne

22

5

27

11.5.19.

Rozší ení prevence drogových i nedrogových závislostí

Po et odpovídajících respondent : 140 SO ORP eské Bud jovice S pot ebou rozší ení služeb v oblasti prevence drogových i nedrogových závislostí souhlasí 84,3 % respondent . Tuto pot ebu nevnímá 15,7 % respondent . Statutární m sto eské Bud jovice V eských Bud jovicích s pot ebou rozší ení služeb v oblasti prevence drogových i nedrogových závislostí souhlasí 85 % respondent . Tuto pot ebu nevnímá 15 % respondent . Tabulka 157 Rozší ení prevence závislostí Pot eba rozší ení závislostí

služeb

v oblasti

prevence

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Ano

91

27

118

Ne

16

6

22

210

11.5.20.

Volno asové aktivity d tí

Po et odpovídajících respondent : 121 SO ORP eské Bud jovice Podle odpov dí se ve volném ase d ti nej ast ji v nují sportu (54,6 %), zp vu (19,8 %), tvo ivým kroužk m (17,4 %) a po íta m (13,2 %). 24% respondent výslovn uvedlo, že se jejich dít nev nuje žádným volno asovým aktivitám. Statutární m sto eské Bud jovice V eských Bud jovicích se nejvíce d tí ve volném ase v nuje sportu (54,4%), tvo ivým kroužk m (17,4 %), zp vu (16,3 %) a po íta m (14,1 %). Nemalá ást respondent zde však uvedla, že se jejich dít nev nuje žádným volno asovým aktivitám, takto odpov d lo 26,1 % respondent . Tabulka 158 Volno asové aktivity Aktivita

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Sport

50

16

66

Tvo ivé kroužky

16

5

21

Zp v

15

9

24

PC

13

3

16

Mate ské centrum

4

1

5

Cizí jazyky

4

6

10

P átelé

3

0

3

NCDM Srdí ko

3

0

3

Jiné

10

7

17

Žádné

24

5

29

11.5.21.

Spln ní o ekávání

Po et odpovídajících respondent : 126 SO ORP eské Bud jovice U 74,6 % respondent spl uje nabídka volno asových aktivit jejich o ekávání, naopak nabídka nespl uje o ekávání 25,4 % respondent . Statutární m sto eské Bud jovice Nabídka volno asových aktivit spl uje o ekávání u 79 % respondent . O ekávání nespl uje nabídka u 21 % respondent . Tabulka 159 Spln ní o ekávání Spl uje nabídka vaše o ekávání

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Ano

75

19

94

Ne

20

12

32

211

11.5.22.

Cenová dostupnost

Po et odpovídajících respondent : 126 SO ORP eské Bud jovice Pro v tšinu respondent jsou volno asové aktivity pro jejich d ti cenov dostupné, takto odpov d lo 76,2 % respondent . Cenov nedostupné jsou pro 23,8 % respondent . Statutární m sto eské Bud jovice Nabídka volno asových aktivit pro jejich d ti je pro 78,1 % respondent cenov dostupná, cenov nedostupná je naopak pro 21,9 % respondent . Tabulka 160 Cenová dostupnost Je pro vás nabídka cenov dostupná

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Ano

75

21

96

Ne

21

9

30

11.5.23.

Okolí pro dít

Po et odpovídajících respondent : 137 SO ORP eské Bud jovice Ve svém okolí by pro své dít v tšina respondent uvítala zejména nové h išt nebo opravu stávajícího (65 %) a nabídku bezplatné služby, která by zajiš ovala volno asové aktivity (nízkoprahový klub, terénní práce s d tmi apod.) (49,6 %) a v tší nabídku zájmových kroužk dostupných v blízkosti bydlišt by uvítalo 23,4 % respondent . Statutární m sto eské Bud jovice V tšina respondent by uvítala pro své dít v okolí zejména nové h išt nebo opravu stávajícího h išt (66 %), nabídku bezplatné služby na zajišt ní volno asových aktivit (48,5 %) a v tší nabídku zájmových kroužk dostupných v blízkosti bydlišt (41,8 %). Tabulka 161 Okolí pro dít Ve svém okolí byste pro své dít uvítal/a

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

H išt / opravu h išt Nabídku bezplatné služby, která by zajiš ovala volno asové aktivity (nízkoprahový klub, terénní práce s d tmi apod.) V tší nabídku zájmových kroužk dostupných v blízkosti bydlišt

68

21

89

50

18

68

43

17

60

Alternativní školky

23

9

32

6

4

10

Jiné

212

11.5.24.

Využití za ízení pro rodiny s d tmi

Po et odpovídajících respondent :112 SO ORP eské Bud jovice Nejvíce respondent využilo n kdy Mate ské centrum Máj (43,8 % respondent ). Dalšími respondenty využívanými za ízeními jsou D m d tí a mládeže (33,9 %), Salesiánské st edisko mládeže (18,8 %) i nap . Krizové centrum pro d ti a rodinu v Jiho eském kraji (17 %). Statutární m sto eské Bud jovice Nejvíce využívaným za ízením je Mate ské centrum Máj, n kdy ho využilo 43,9 % respondent . D m d tí a mládeže n kdy využilo 30,5 % respondent , Salesiánské st edisko mládeže (22 %), Krizové centrum pro d ti a rodinu v Jiho eském kraji (17,1%) a Poradnu Eva pro ženy a dívky v nouzi 15,9 % respondent . Tabulka 162 Využití za ízení Za ízení

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

D m d tí a mládeže

25

13

38

Krizové centrum pro d ti a rodinu v Jiho eském kraji

14

5

19

M stská charita (Srdí ko - Jiloro, Domino)

12

2

14

5

3

8

Salesiánské st edisko mládeže

18

3

21

Poradna Eva pro ženy a dívky v nouzi

13

2

15

7

2

9

St edisko výchovné pé e

Jeslová a azylová za ízení, p.o. Fond ohrožených d tí

4

0

4

36

13

49

YMCA

3

4

7

Victory sdružení d tí a maminek

1

0

1

Jiné

7

4

11

M-centrum Máj

213

11.5.25.

Nejv tší problémy pro rodiny s d tmi

Po et odpovídajících respondent : 102 SO ORP eské Bud jovice Na otázku co p sobí nejv tší problémy rodinám s d tmi, uvedlo nejvíce respondent finance (40,2 %). Další ast ji uvád né odpov di jsou bydlení (14,7 %), málo asu na d ti (14,7 %) a nedostate né prostory (14,7 %). Z odpov dí ješt jmenujme negativní okolí (9,8 %) a nedostatek mate ských škol (8,2 %). Statutární m sto eské Bud jovice Nej ast ji uvád ným faktorem, který p sobí nejv tší problémy rodinám s d tmi, jsou finance, uvedlo je 43,8 % respondent . Respondenti dále uvád li problémy spojené s bydlením (16,4 %), s nedostate nými prostory (17,8 %) a s nedostatkem asu na d ti (12,3 %). Tabulka 163 Nejv tší problémy pro rodiny Problémy

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Bydlení

12

3

15

Finance

32

9

41

Negativní okolí

7

3

10

Nedostatek MŠ

6

4

10

Málo asu na d ti

9

6

15

13

2

15

Sociální problémy

5

4

9

Nedostatek kvalifikovaných za ízení

2

1

3

Vztahy v rodin

4

2

6

Pracovní možnosti

4

2

6

Dopravní obslužnost

2

4

6

Nedostatek zájmových kroužk

2

1

3

Hlídání d tí

3

1

4

Jiné

9

4

13

Nedostate né prostory

214

11.6.

Dotazníkové šet ení - terénní služby

Dotazníkové šet ení zam ené na uživatele v oblasti terénních služeb bylo provedeno ve spolupráci s leny p íslušné pracovní skupiny, která byla v rámci plánu vytvo ena. Dotazníky, vytvo ené speciáln pro danou cílovou skupinu uživatel distribuovali lenové pracovní skupiny v rámci jednotlivých za ízení a služeb, které jsou uživateli sociálních služeb v p íslušné oblasti využívány. Dotazníky pro uživatele vycházely z dotazníku, který byl distribuován široké ve ejnosti s tím, že ást otázek byla ve spolupráci s leny pracovních skupin uzp sobena pro šet enou cílovou skupinu. V rámci dotazníkového šet ení bylo získáno 170 ks dotazník . 11.6.1. Bydlišt respondent Po et odpovídajících respondent : 165 Ze 165 respondent pochází 87,9 % z eských Bud jovic, ostatní respondenti uvedli jako své bydlišt jinou obec spadající do SO ORP. Tabulka 164 Bydlišt respondent Po et respondent

Bydlišt eské Bud jovice Jiná obec

145 20

11.6.2. V k respondent Po et odpovídajících respondent : 163 SO ORP eské Bud jovice Nejvíce zastoupenou v kovou kategorií, je v kové kategorie nad 65 let, kterou reprezentuje 44,2 % respondent . Druhou nejpo etn jší skupinou jsou zástupci v kové kategorie 21 - 35 let, která p edstavuje 25,8 % respondent . V ková kategorie 36 - 50 p edstavuje 15,3 % respondent . Nejmén zastoupenými v kovými kategoriemi jsou lidé do 20 let (5,5 %) a osoby ve v ku 51 - 65 let (9,2 %). Statutární m sto eské Bud jovice Nejvíce respondent zastupuje v kovou kategorii nad 65 let, jedná se o 47,2 %. Druhou nejpo etn jší skupinou je v ková kategorie 21 - 35 let, která p edstavuje 25,7 % respondent . V ková kategorie 36 - 50 let je zastoupena 14,6 % a kategorii 51 - 65 let zastupuje 9 % respondent . Nejmén je zastoupena v ková kategorie do 20 let, 3,5 %. Tabulka 165 V k respondent V ková kategorie do 20 21 - 35 36 - 50 51 - 65 nad 65


Ostatní 4 5 4 2 4

SO ORP 9 42 25 15 72

215

11.6.3. Pohlaví respondent Po et odpovídajících respondent : 161 SO ORP eské Bud jovice Z respondent , kte í odpov d li na tuto otázku, bylo 56,5 % žen a 43,5 % muž . Statutární m sto eské Bud jovice Z respondent , kte í odpov d li na tuto otázku, bylo za m sto a 40,1 % muž .

eské Bud jovice 59,9 % žen

Tabulka 166 Pohlaví respondent Pohlaví respondent

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Muž

57

13

70

Žena

85

6

91

11.6.4. Využívání sociálních služeb Po et odpovídajících respondent : 151 SO ORP eské Bud jovice Z respondent , kte í odpov d li na tuto otázku, v tšina z nich osobn využívá n kterou ze sociálních služeb, jedná se 88,1 % respondent . Dalších 12,1 % respondent uvedlo jako uživatele sociálních služeb rodinného p íslušníka. Statutární m sto eské Bud jovice P es 87 % respondent uvedlo, že oni sami jsou uživatelem n které ze sociálních služeb. U dalších 12,1 % respondent využívá sociální službu jejich rodinný p íslušník. Tabulka 167 Využívání sociálních služeb Využívání sociálních služeb Sám jsem uživatelem sociálních služeb Rodinný p íslušník využívá sociální služby


Ostatní 17 2

SO ORP 133 18

11.6.5. Využívané sociální služby Po et odpovídajících respondent : 146 SO ORP eské Bud jovice Nejvyužívan jší službou mezi respondenty, kte í odpov d li na tuto otázku je pe ovatelská služba, jako využívanou službu ji uvedlo 50 % respondent . Sociální poradenství uvedlo jako využívanou službu 27,4 % respondent . V tší po et respondent , 21,7 % uvedlo jako využívanou službu také terénní programy. Mezi ast ji jmenované, respondenty využívané služby m žeme ješt zmínit osobní asistenci, pr vodcovské a p ed itatelské služby a sociální rehabilitaci, které uvedlo 13 %, 11 % a 10,3 % respondent . Více než jednu využívanou službu uvedlo 50 % respondent . Statutární m sto eské Bud jovice Jednozna n nejvyužívan jší službou mezi respondenty, kte í odpov d li na tuto otázku, je pe ovatelská služba, kterou využívá 53,5 % respondent . Terénní programy a sociální poradenství využívá 21,7 % respektive 25,6 % respondent . 11,6 % respondent využívá 216

osobní asistenci a 10,1 % využívá služeb nízkoprahových za ízení pro d ti a mládež. Mezi ast ji jmenovanými služby jsou ješt pr vodcovské a p ed itatelské služby, sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi a sociální rehabilitace. Každou z t chto služeb uvedlo 8,53 % respondent . Více než jednu využívanou službu uvedlo 48,1 % respondent . Tabulka 168 Využívané sociální služby Sociální služba Sociální poradenství Osobní asistence Pe ovatelská služba Tís ová pé e Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Soc. sl. poskyt. ve zdrav. za ízeních ústavní pé e Raná pé e Telefonická krizová pomoc Tlumo nické služby Azylové domy Domy na p l cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež Noclehárny Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

33 15 69 1 11 3 7 10 2 1 1 1 0 1 0 4 8 9 10 1 8 1 9 13 2 0 11

7 4 4 0 5 0 0 1 1 0 0 0 0 1 0 1 0 0 2 1 1 0 1 0 0 0 0

40 19 73 1 16 3 7 11 3 1 1 1 0 2 0 5 8 9 12 2 9 1 10 13 2 0 11

0

1

1

0 1 28 11

0 1 3 4

0 2 31 15

217

11.6.6. Spokojenost s využívanými službami Po et odpovídajících respondent : 147 SO ORP eské Bud jovice S využívanými službami na území SO ORP eské Bud jovice je spokojena v tšina respondent , jako odpov na spokojenost týkající se využívaných sociálních služeb jich 80,7 % odpov d lo „ano“ a 17,7 % odpov d lo „spíše ano“. Malý zbytek respondent odpov d l, že je s využívanými službami nespokojen, 1,4 % „spíše ne“ a 0,7 % „ne“. Statutární m sto eské Bud jovice Na území m sta eské Bud jovice je s využívanými sociálními službami spokojeno 97,7 % respondent , na otázku týkající se spokojenosti využívaných sociálních služeb jich 82 % zvolilo možnost „ano“ a 15,6 % zvolilo možnost „spíše ano“. Nespokojenost s využívanými službami uvedlo 2,3 % respondent , 1,6 % zvolilo možnost „spíše ne“ a 0,8 % možnost „ne“. Tabulka 169 Spokojenost s využívanými službami Spokojenost s využívanými službami Ano

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

105

13

118

Spíše ano

20

6

26

Spíše ne

2

0

2

Ne

1

0

1

218

11.6.7. D vody spokojenosti s využívanými službami Po et odpovídajících respondent : 52 SO ORP eské Bud jovice Respondenti, kte í v p edchozí otázce uvedli spokojenost s využívanými sociálními službami, tedy zvolili odpov „ano“ nebo „spíše ano“, uvád jí jako hlavní d vody své spokojenosti zejména osobní p ístup, který uvedlo 26,9 % respondent . Spolehlivost a informovanost uvedlo shodn 9,6 % respondent . Dalšími uvedenými d vody spokojenosti jsou dostupnost, kvalita služeb, pomoc a pomoc p i ešení problém . Statutární m sto eské Bud jovice Hlavním d vodem spokojenosti respondent s využívanými sociálnímu službami na území m sta eské Bud jovice je osobní p ístup, který jmenovalo 27,7 % spokojených respondent . Jako d ležitý d vod spokojenosti s využívanými službami uvád li respondenti také pomoc p i ešení problém (12,8 %) a informovanost, kterou uvedlo p es 10 % respondent . Tabulka 170 D vody spokojenosti D vod spokojenosti

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Dostupnost

2

1

3

Informovanost

5

0

5

Kvalita služeb

3

0

3

Osobní p ístup

13

1

14

Spolehlivost

4

1

5

Nemohoucnost

3

0

3

Pomáhá mi to

3

0

3

Pomoc p i ešení problém

6

2

8

Jiné

8

0

8

11.6.8. D vody nespokojenosti s využívanými službami Po et odpovídajících respondent : 2 SO ORP eské Bud jovice D vody své nespokojenosti rozvedli dva respondenti, kte í v p edchozí otázce uvedli svou nespokojenost s využívanými službami tím, že zvolili odpov „ne“ a „spíše ne“. Jeden z respondent uvedl jako d vod své nespokojenosti finan ní náro nost poskytované služby a druhý z nespokojených respondent uvedl nedostate né informace. V p ípad této otázky jsou odpov di jen pro m sto eské Bud jovice naprosto shodné. Tabulka 171 D vody nespokojenosti D vod nespokojenosti

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Cena služeb

1

0

1

Nedostate né informace

1

0

1

219

11.6.9. Hodnocení využívaných služeb Po et odpovídajících respondent : 141 SO ORP eské Bud jovice Podobn jako u otázky týkající se spokojenosti s využívanými sociálními službami uvedlo i na otázku hodnocení využívaných služeb 94,3 % respondent , že jsou pro n využívané služby dob e dostupné a jsou spokojeni. P ílišnou finan ní náro nost uvedlo 2,1 % respondent , stejné množství respondent uvedlo, že je pro n využívaná služba špatn dopravn dostupná (služba je daleko, špatné dopravní spojení do místa služby). Statutární m sto eské Bud jovice Respondenti využívající sociální služby na území m sta eské Bud jovice je hodnotí jako dob e dostupné a jsou spokojeni, tuto odpov zvolilo 96,7 % respondent . P ílišnou finan ní náro nost zvolilo 1,6 % respondent . Špatnou dopravní (služba je daleko, špatné dopravní spojení do místa služby) a asovou dostupnost využívané služby zvolilo 0,8 % respondent . Tabulka 172 Dostupnost sociálních služeb Dostupnost služby Dob e dostupné, jsem spokojen/a asov špatn dostupné Dopravn špatn dostupné (služba je daleko, špatné dopravní spojení do místa služby) Finan n p íliš náro né

11.6.10.

eské Bud jovice 118

Ostatní 15

SO ORP 133

1

1

2

1

2

3

2

1

3

Chyb jící služby

Po et odpovídajících respondent : 90 SO ORP eské Bud jovice Na otázku, které z uvedených služeb respondent m i jejich rodinným p íslušník m chybí nebo by je mohli v budoucnu postrádat, uvedlo jako odpov 22,2 % respondent podporu samostatného bydlení. Respondent m také chybí nebo by v budoucnu mohla chyb t osobní asistence, kterou uvedlo 16,7 % respondent , sociální poradenství (14,4 %), domovy pro seniory (13,3 %), domovy pro seniory se zdravotním postižením (10 %) a telefonická krizová pomoc (10 %). Statutární m sto eské Bud jovice Podobné chyb jící služby uvád jí respondenti i na území m sta eské Bud jovice. Podpora samostatného bydlení chybí nebo by ji v budoucnu postrádalo 25,6 % respondent . Osobní asistenci zvolilo 15,4 % respondent , stejn jako domovy pro seniory. Sociální poradenství a domovy pro seniory se zdravotním postižením postrádá nebo by v budoucnu postrádalo 11,5 % respondent . 38,5 % respondent zvolilo více než jednu sociální službu, která jim chybí nebo by jim v budoucnu chyb t mohla.

220

Tabulka 173 Chyb jící sociální služby z pohledu respondent Sociální služba Sociální poradenství Osobní asistence Pe ovatelská služba Tís ová pé e Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e Raná pé e Telefonická krizová pomoc Tlumo nické služby Azylové domy Domy na p l cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež Noclehárny Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace Jiné

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

9 12 3 2 2 20 5 5 3 0 9 12 0 0

4 3 3 0 3 0 1 1 0 0 0 0 0 2

13 15 6 2 5 20 6 6 3 0 9 12 0 2

0

0

0

0 8 0 3 1 0 2 0 0 4 4 2

0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

0 9 0 3 1 0 2 0 0 4 4 3

7

1

8

2 0 3 0 7

1 1 1 1 0

3 1 4 1 7

221

11.6.11.

Nejd ležit jší služby

Po et odpovídajících respondent : 125 SO ORP eské Bud jovice Na území SO ORP eské Bud jovice za adili respondenti mezi t i nejd ležit jší služby p edevším pe ovatelskou službu, kterou zvolilo 31,2 % respondent , sociální poradenství (20 %) a terénní programy (16 %). Mezi d ležitými službami byla také více jmenovaná osobní asistence, kterou zvolilo 14,4 % respondent . Podporu samostatného bydlení, kterou uvedlo nejvíce respondent u otázky týkající se chyb jících služeb, zvolilo mezi t i nejd ležit jší služby 3,2 % respondent . Statutární m sto eské Bud jovice Stejné t i služby za adili mezi nejd ležit jší i respondenti na území m sta eské Bud jovice. Pe ovatelskou službu (32,1 %), sociální poradenství (19,3 %) a terénní programy (15,6 %). Menší d ležitost p isuzují respondenti nap . osobní asistenci, kterou zde zvolilo 11,9 % respondent . Podobn jako u SO ORP i v eských Bud jovicích zvolilo podporu samostatného bydlení 3,7 % respondent , zatímco u otázky týkající se chyb jících služeb ji zvolilo nejvíce odpovídajících respondent . Tabulka 174 Nejd ležit jší služba z pohledu respondent Sociální služba

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Sociální poradenství Osobní asistence

21 13

4 5

25 18

Pe ovatelská služba Tís ová pé e Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e Raná pé e Telefonická krizová pomoc Tlumo nické služby Azylové domy Domy na p l cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež Noclehárny Služby následné pé e

35 0 10 4 8 6 1 0 0 14 1 0

4 0 4 0 1 0 1 0 0 2 0 0

39 0 14 4 9 6 2 0 0 16 1 0

1

0

1

3 2 6 4 0 2 3 0 0 0 0

1 1 0 1 0 0 2 0 0 0 0

4 3 6 5 0 2 5 0 0 0 0 222

Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace Jiné

11.6.12.

0

0

0

1

0

1

0 0 17 5 1

0 0 3 5 0

0 0 20 10 1


Po et odpovídajících respondent : 156 SO ORP eské Bud jovice Za nejvýhodn jší zdroj informací o poskytovaných sociálních službách je respondenty považován pracovník / pracovnice organizace, o které respondenti v dí, že podobné služby poskytuje, tuto možnost by zvolilo 49,4 % respondent . Mezi další d ležité zdroje respondenti zvolili rodinu (31,4 %), na léka e by se obrátilo 24,4 % respondent , na p átele nebo spolupracovníky (18 %) a Pr vodce sociálnímu službami m sta eské Bud jovice (19,9 %). Internet by v tomto p ípad zvolilo 13,5 % respondent , kte í odpov d li na tuto otázku. Statutární m sto eské Bud jovice Na stejné zdroje by se obrátili i respondenti v eských Bud jovicích. Nejvíce z nich by zvolilo pracovníka nebo pracovnici organizace, o které ví, že podobné služby poskytuje, tento zdroj by zvolilo 49,6 % respondent . D vodem m že být velký po et uživatel sociálních služeb mezi respondenty a tím i jejich kontakty na dané pracovníky. Na rodinu by se obrátilo 30,7 % respondent , na léka e 22,6 % respondent a po Pr vodci sociálními službami m sta eské Bud jovice by sáhlo 20,4 % respondent . Tabulka 175 Zdroj informací o sociálních službách Zdroj informací

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Na rodinu

42

7

49

Na p átele, spolupracovníky Na léka e (obvodního, praktického, odborného, psychiatra)

22

6

28

31

7

38

8

5

13

68

9

77

28

3

31

Internet

16

5

21

Nevím

3

0

3

12

1

13

Na pracovníka obecního ú adu Na pracovníka/ pracovnici organizace, o které vím, že podobné služby poskytuje Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice (informa ní brožura)

Jiné

223

11.6.13.


Po et odpovídajících respondent : 156 SO ORP eské Bud jovice Za nejvhodn jší zp sob sd lení o nabídce sociálních služeb považuje v tšina respondent Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice, jako vhodný zdroj informací ho zvolilo 34 % respondent . Za další vhodné zp soby považují respondenti léka e (31,4 %) a poradenské centrum (23,1 %). Informace poskytované prost ednictvím pracovníka obecního ú adu by zvolilo 13,5 % respondent . Internet považuje za nejvhodn jší zp sob 15,4 % respondent a telefonické poradenství 14,1 % respondent . Statutární m sto eské Bud jovice Ve m st eské Bud jovice zvolili respondenti stejné nejvhodn jší zp soby nabídky sociálních služeb. Nejvhodn jším zp sobem se i zde jeví respondent m Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice (35 %), léka (32,1 %) a poradenské centrum (23,4 %). Internetu (14,6 %) zde respondenti dávají p ednost p ed telefonickým poradenstvím (11 %). 27 % respondent zvolilo více než jeden nejvhodn jší zp sob nabídky. Tabulka 176 Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb Forma nabídky

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Léka

44

5

49

Pracovník obecního ú adu Pr vodce sociálními službami Bud jovice (informa ní brožura)

14

7

21

48

5

53

Internet

20

4

24

Regionální tisk

15

1

16

Telefonické poradenství

15

7

22

Poradenské centrum

32

4

36

Jiné zdroje

4

0

4

Nevím

4

0

4

m sta

eské

224

11.6.14.


Po et odpovídajících respondent : 133 SO ORP eské Bud jovice V tšina respondent by na území SO ORP uvítala zlepšení dostupnosti WC, jako odpov na otázku, co by pomohlo zlepšit život v obci, ji zvolilo 48,1 % respondent . Respondenti by také uvítali více nízkopodlažních autobus s pravidelným jízdním ádem (33,8 %), bezbariérové chodníky a p echody pro chodce (36,1 %) a více lavi ek (29,3 %). Statutární m sto eské Bud jovice V eských Bud jovicích jsou p ání respondent na zm ny v podstat stejné jako u odpov dí v rámci SO ORP. Lepší dostupnost WC si p eje 49,6 % respondent . Více nízkopodlažních autobus s pravidelným jízdním ádem (37,4 %), bezbariérové chodníky a p echody pro chodce (37,4 %) a více lavi ek by ve m st rádo m lo 31,3 % respondent . Tabulka 177 Co nejvíce pom že zm nit život v obci Zm ny pro zlepšení života v obci

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP


43

5

48

43

2

45


17

4

21

Více lavi ek

36

3

39

Lepší dostupnost WC Bezbariérové vstupy k bankomat m apod.

57

7

64

31

1

32

10

3

13

Jiné

do

ve ejných

budov,

225

11.6.15.


Po et odpovídajících respondent : 142 SO ORP eské Bud jovice Za nejpal iv jší sociální problém ve m st považují respondenti zejména malou snahu ú adu ešit sociální problémy ob an , kterou jako problém ozna ilo 28,2 % respondent . Respondenty dále trápí problém nezam stnanosti (17,6 %), míra kriminality (16,9 %) a sociáln nep izp sobiví ob ané (15,5 %). Krom výše uvedených problém ješt respondenti ve v tší mí e ozna ovali problémy spojené s rasismem (14,1 %) a agresivní mládeží (13,4 %). Statutární m sto eské Bud jovice Podobné sociální problémy trápí respondenty i v eských Bud jovicích. Za nejpal iv jší problém považují respondenti malou snahu ú adu ešit sociální problémy ob an (28,8 %). Jako v tší problémy oproti SO ORP považují respondenti kriminalitu (18,4 %), problémy spojené se sociáln nep izp sobivými ob any (17,6 %) a rasismem (15,2 %). Problém agresivní mládeže (13,6 %) je zde pro respondenty stejn d ležitý jako problém nezam stnanosti (13,6 %). Tabulka 178 Nejpal iv jší problémy Nejpal iv jší problémy v obci

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Nezam stnanost

17

8

25

Agresivní mládež

17

2

19

Nedostate ný B mate ských školek

5

2

7

Špatné zacházení s ob any s postižením

8

1

9

Malá snaha ú adu ešit sociální problémy ob an

36

4

40

Sociáln nep izp sobiví ob ané

22

0

22

5

0

5

Kriminalita

23

1

24

Špatné zacházení se seniory

10

0

10

Rasismus

19

1

20

Uživatelé drog

8

0

8

Jiné (prosím, vypište):

0

0

0

Bezdomovci

226

11.6.16.


Po et odpovídajících respondent : 151 SO ORP eské Bud jovice S aktivním plánováním obce dalšího rozvoje sociálních služeb pro své ob any souhlasí 95,4 % respondent . 77,5 % respondent odpov d lo na zadanou otázku „ur it ano“ a dalších 17,9 % respondent „spíše ano“. Nesouhlas s aktivním plánováním nevyslovil žádný respondent, jen 4,6 % z respondent odpov d lo „nevím“. Statutární m sto eské Bud jovice Velkou podporu aktivnímu plánování sociálních služeb vyslovili i respondenti z eských Bud jovic. Celkov s aktivním plánováním souhlasí 95,5 % respondent . 79 % odpov d lo „ur it ano“ a 16,5 % „spíše ano“. Jak odpov d t nev d lo 4,5 % respondent . Tabulka 179 Plánování sociálních služeb Plánovaní sociálních služeb

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Ur it ano

105

12

117

Spíše ano

22

5

27

Spíše ne

0

0

0

Ur it ne

0

0

0

Nevím/bez odpov di

6

1

7

11.6.17.

Hlavní cíle využití sociální služby

Po et odpovídajících respondent : 152 SO ORP eské Bud jovice Hlavním cílem, který sledují respondenti p i využívání sociální služby, je z stat doma v p irozeném prost edí, takto odpov d lo 57,9 % respondent . Respondenti také cht jí díky sociálním službám být více sob sta ní, nezávislí na rodin a okolí v každodenních záležitostech (26,3 %), využít do asnou výpomoc p i zhoršeném zdravotním stavu, než bude respondent samostatný (7,9 %). Statutární m sto eské Bud jovice Respondenti z eských Bud jovic sledují využíváním sociálních služeb podobné cíle. Nej ast ji ozna ovaným hlavním cílem je z stat doma, v p irozeném prost edí (61,6 %). Dalšími sledovanými cíli je sob sta nost, nezávislost na rodin a okolí v každodenních záležitostech (22,6 %) a využití do asné výpomoci p i zhoršeném zdravotním stavu, než budou respondenti sob sta ní (7,5 %). Tabulka 180 Hlavní cíle pro využití sociální služby Hlavní cíl pro využití sociální služby

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Z stat doma, v p irozeném prost edí Být sob sta ný, nezáviset na rodin a okolí v každodenních záležitostech Využít do asnou výpomoc p i zhoršeném zdravotním stavu, než budu zase sob sta ný

82

6

88

30

10

40

10

2

12

Jiné

11

1

11

227

11.6.18.

Odmítnutí poskytnutí služby

Po et odpovídajících respondent : 147 SO ORP eské Bud jovice S odmítnutím poskytnutí sociální služby se setkalo 7,5 % respondent . 92,5 % respondent , tedy p evážná v tšina se s odmítnutím poskytnutí sociální služby zatím našt stí nesetkala. Statutární m sto eské Bud jovice V eských Bud jovicích se s odmítnutím poskytnutí sociální služby setkalo 7,7 % respondent , tedy 92,3 % zatím sociální služba odmítnuta nebyla. Tabulka 181 Odmítnutí poskytnutí služby Bylo vám odmítnuto poskytnutí soc. služby

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Ano

10

1

11

Ne

119

17

136

11.6.19.

D vody odmítnutí poskytnutí služby

Po et odpovídajících respondent : 6 SO ORP eské Bud jovice Pokud došlo k odmítnutí poskytnutí služby, uvád jí respondenti jako nej ast jší d vod odmítnutí, že nepat ili do cílové skupiny (83,3 %). Plnou kapacitu služby uvedlo jen 16,7 % respondent , kte í odpov d li na danou otázku. Statutární m sto eské Bud jovice Naprosto stejné hodnoty platí pro respondenty v eských Bud jovicích. Nepat ili do cílové skupiny (83,3 %) a plná kapacita služby (16,7 %). Tabulka 182 D vody odmítnutí pro poskytnutí sociální služby D vod odmítnutí poskytnuté služby

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Plná kapacita služby

1

0

1

Nepat ím do cílové skupiny

5

0

5

Bydlišt m nespadám do oblasti p sobení služby

0

0

0

228

11.6.20.

P íjem p ísp vku na sociální služby

Po et odpovídajících respondent : 133 SO ORP eské Bud jovice P íjemcem p ísp vku na využívání sociálních služeb, který se poskytuje uživatel m od roku 2007, je 53,4 % respondent . 46,6 % respondent uvedlo, že mezi p íjemce p ísp vku nepat í. Statutární m sto eské Bud jovice P íjemcem p ísp vku na sociální službu je 53,8 % respondent a 46,2 % respondent , kte í na danou otázku odpov d li, tedy nejsou p íjemce p ísp vku. Tabulka 183 P íjem p ísp vku na sociální služby Jste p íjemcem p ísp vku

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Ano

64

7

71

Ne

55

7

62

11.6.21.

P íjem p ísp vku na sociální služby dle stupn závislosti

Po et odpovídajících respondent : 85 SO ORP eské Bud jovice P ehled jednotlivých stup p ísp vk a respondent , kte í je p ijímají, jsou uvedeny v tabulce níže. Vzhledem k I. stupni závislosti p ijímá p ísp vek 31,8 % respondent , dle stupn II 29,4 %, dle stupn III 28,2 % a dle stupn IV 10,6 %. Po et respondent , kte í uvedli výši stupn p ísp vku, je vyšší než po et respondent , kte í u p edcházející otázky uvedli, že p ísp vek p ijímají. Je to zp sobeno n kolika respondenty, kte í sice neuvedli, že p ísp vek p ijímají, ale zárove zmínili výši p ísp vku, který p ijímají. Statutární m sto eské Bud jovice Jak je uvedeno i v tabulce níže, p ísp vek dle I. stupn p ijímá 34,3 % respondent . Stupe II uvedlo 27,4 % respondent , stupe III 26 % respondent a stupe IV 12,3 % respondent . Tabulka 184 P íjem p ísp vku na sociální službu - pokra ování Stupe p ísp vku

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

I. stupe

25

2

27

II. stupe

20

5

25

III. stupe

19

5

24

IV. stupe

9

0

9

229

11.6.22.

Náklady na sociální službu

Po et odpovídajících respondent : 91 SO ORP eské Bud jovice V tšinu respondent stojí sociální služba práv tolik, kolik je výše p ísp vku, taková je situace u 39,6 % respondent . Na zaplacení sociální služby využije jen ást p ísp vku 33 % respondent a 27,5 % respondent zaplatí za sociální službu více, než kolik iní výše p ísp vku. Statutární m sto eské Bud jovice Pro respondenty z eských Bud jovic je výše p ísp vku rovna náklad m na sociální službu u 41 % respondent . Po et respondent , pro které jsou náklady na službu vyšší než p ísp vek a po et respondent , kte í na úhradu služby využijí jen ást p ísp vku je shodný, a rovná se 29,5 % respondent . Tabulka 185 Náklady na využívanou sociální službu Náklady na soc. službu

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Náklady na službu jsou vyšší, než je výše p ísp vku Sociální služba m stojí práv tolik, jaká je výše p ísp vku

23

2

25

32

4

36

Na zaplacení sociální služby využiji jen ást p ísp vku

23

7

30

11.6.23.

Volba poskytovatele služby

Po et odpovídajících respondent : 141 SO ORP eské Bud jovice Hlavním motivem respondent pro volbu poskytovatel služby je doporu ení známých, kte í mají dobré zkušenosti s tímto poskytovatelem (57,5 %). 24,1 % respondent o jiném poskytovateli neví a 2,8 % respondent zvolili poskytovatele z d vodu plné kapacity ostatních poskytovatel . Statutární m sto eské Bud jovice V obci eské Bud jovice je hlavním motivem pro volbu poskytovatele u respondent také doporu ení známých, kte í mají dobré zkušenosti, tento d vod byl rozhodující pro 55,7 % respondent . 24,6 % respondent o jiném poskytovateli neví a 3,3 % respondent zvolilo daného poskytovatele, protože ostatní poskytovatelé nem li volnou kapacitu. Z jiných d vod (16,4 %) jmenujme nap . to, že poskytovatel, kterého si respondent vybral, je nejblíže k místu bydlišt respondenta. Tabulka 186 Volba poskytovatele služby D vody pro volbu

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

4

0

4

Doporu ení známých, kte í mají dobré zkušenosti

68

13

81

O jiném poskytovateli nevím

30

4

34

Jiné

20

2

22

Ostatní nem ly volnou kapacitu

230

11.7.

Dotazníkové šet ení - reziden ní služby

Dotazníkové šet ení zam ené na uživatele v oblasti reziden ních služeb bylo provedeno ve spolupráci s leny p íslušné pracovní skupiny, která byla v rámci plánu vytvo ena. Dotazníky, vytvo ené speciáln pro danou cílovou skupinu uživatel distribuovali lenové pracovní skupiny v rámci jednotlivých za ízení a služeb, které jsou uživateli sociálních služeb v p íslušné oblasti využívány. Dotazníky pro uživatele vycházely z dotazníku, který byl distribuován široké ve ejnosti s tím, že ást otázek byla ve spolupráci s leny pracovních skupin uzp sobena pro šet enou cílovou skupinu. V rámci dotazníkového šet ení bylo získáno 135 ks dotazník , p i emž všechny dotazníky byly distribuovány v rámci reziden ních za ízení v eských Bud jovicích. Žádný z respondent tedy neuvedl bydlišt mimo statutární m sto. 11.7.1. V k respondent Po et odpovídajících respondent : 134 Nejvíce zastoupenou v kovou kategorií, je v ková kategorie 65 - 75 let, kterou reprezentuje 75,4 % respondent . Druhou nejpo etn jší skupinou jsou zástupci v kové kategorie 21 - 35 let, která p edstavuje 14,2 % respondent . Tabulka 187 V k respondent Po et respondent

V ková kategorie do 20 21 - 35 36 - 50 51 - 65 65 - 75 nad 75

2 19 6 6 101 0

11.7.2. Pohlaví respondent Po et odpovídajících respondent : 133 Z respondent , kte í odpov d li na tuto otázku, bylo 63,2 % žen a 36,8 % muž . Tabulka 188 Pohlaví respondent V ková kategorie Muž Žena


231

11.7.3. Za ízení Po et odpovídajících respondent : 128 Nejvíce respondent tohoto dotazníku žije v Domov pro seniory Hvízdal, jedná se o 56,3 % respondent . V Domov pro seniory Máj eské Bud jovice žije 20,7 % respondent , v Ústavu sociální pé e Empatie 16,3 % respondent a v blíže nespecifikovaných domovech pro seniory 1,5 %. Tabulka 189 Za ízení Po et respondent 76 28 2 22

Za ízení DPS HVÍZDAL DPS MÁJ DPS EMPATIE

11.7.4. Využívané sociální služby Po et odpovídajících respondent : 134 Nejvyužívan jší službou mezi respondenty, kte í odpov d li na tuto otázku je domov pro seniory, jako využívanou službu ji uvedlo 66,4 % respondent . Tento výsledek není nijak p ekvapivý vzhledem k respondent m toho dotazníku. Dalšími ast ji využívanými sociálními službami jsou sociální poradenství (21,6 %), osobní asistence (24,6 %), pe ovatelská služba (23,9 %) a sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (17,9 %). 44,8 % respondent odpov d lo, že využívá více než jednu sociální službu. Tabulka 190 Využívané sociální služby Sociální služba Sociální poradenství Osobní asistence Pe ovatelská služba Tís ová pé e Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e Raná pé e Telefonická krizová pomoc Tlumo nické služby Azylové domy Domy na p l cesty

Po et respondent 29 33 32 1 8 3 3 7 13 10 4 89 7 6 9 0 2 1 0 17 232

Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež Noclehárny Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace

1 1 0 0 0 0 0 24 6 1 0 3

11.7.5. Spokojenost se službami Po et odpovídajících respondent : 132 Spokojeno s poskytovanými sociálními službami je 96,2 % respondent . 70,5 % respondent odpov d lo „ano“ na otázku, zda jsou spokojeni se službami a 25,8 % odpov d lo „Spíše Ano“. Nespojeno s poskytovanými službami je 3,8 % respondent , kde 2,3 % respondent odpov d lo „spíše ne“ a 1,5 % respondent odpov d lo „ne“. Tabulka 191 Spokojenost se službami Po et respondent 93 34 3 2

Spokojenost Ano Spíše ano Spíše ne Ne

11.7.6. D vody spokojenosti se službami Po et odpovídajících respondent : 42 K nej ast jším d vod m spokojenosti respondent pat í nap . skute nost, že mají vše, co pot ebují i kvalitní služby za ízení. Tabulka 192 D vody spokojenosti D vody Kvalitní služby Kvalitní bydlení Jsem spokojen/a Kontakt s lidmi Mám vše pot ebné Jiné

Po et respondent 12 2 3 3 13 9

233

11.7.7. D vody nespokojenosti se službami Po et odpovídajících respondent : 2 D vody nespokojenosti byly uvedeny pouze dva. Jeden z respondent zmi oval komunikaci personálu, druhý, respektive se jednalo o respondentku, že se musí postarat jak o sebe, tak o svého manžela.

234

11.7.8. Chyb jící služby Po et odpovídajících respondent : 83 Na otázku, které z uvedených sociálních služeb respondent m chybí, uvedlo nejvíce respondent , i p esto, že v tšina z nich jsou rezidenti domov pro seniory, domovy pro seniory, takto odpov d lo 38,6 % respondent . Domovy pro osoby se zdravotním postižením postrádá 25,3 % respondent . Chyb jící osobní asistenci uvedlo 19,3 % respondent , chyb jící pe ovatelskou službu uvedlo 15,7 %, podporu samostatného bydlení uvedlo 16,9 % respondent a chrán né bydlení 15,7 %. Tabulka 193 Chyb jící služby Sociální služba Sociální poradenství Osobní asistence Pe ovatelská služba Tís ová pé e Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e Raná pé e Telefonická krizová pomoc Tlumo nické služby Azylové domy Domy na p l cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež Noclehárny Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace

Po et respondent 6 16 13 11 4 14 4 1 2 0 21 32 7 13 8 0 5 1 1 1 0 7 0 2 2 2 0 4 11 3 5 2

235

11.7.9. D ležitost služeb Po et odpovídajících respondent : 118 Za nejd ležit jší sociální službu považují respondenti dle o ekávání domovy pro seniory, jako jednu ze t í nejd ležit jších služeb ji zvolilo 78,8 % respondent . Další d ležitou službou z pohledu respondent je chrán né bydlení, které jmenovalo 11,9 % respondent , osobní asistence (5,9 %) a podpora samostatného bydlení (5,9 %). Tabulka 194 D ležitost služeb Sociální služba Sociální poradenství Osobní asistence Pe ovatelská služba Tís ová pé e Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e Raná pé e Telefonická krizová pomoc Tlumo nické služby Azylové domy Domy na p l cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež Noclehárny Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace

Po et respondent 4 7 7 1 0 7 3 1 8 6 5 93 0 14 2 0 1 0 1 1 0 1 0 0 0 2 0 2 5 0 2 0

236

11.7.10.

Zdroj informací o sociálních službách

Po et odpovídajících respondent : 129 Pro získání informací o sociálních službách by se respondenti nej ast ji obrátili na rodiny (30,2 %). Na léka e by se obrátilo pro informace 22,5 % respondent a dalších 10,9 % respondent by se obrátilo na p átele a spolupracovníky. 18,6 % respondent neví, na koho by se obrátilo pro informace o sociální služb . Tabulka 195 Zdroj informací o sociálních službách Zdroj informací Rodina P átelé, spolupracovníci Léka Pracovník obecního ú adu Pracovník organizace, která služby poskytuje Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice (informa ní brožura) Internet Nevím Jiné zdroje:

11.7.11.

Po et respondent 39 14 29 3 9 3 7 24 13

Nejvhodn jší nabídka sociálních služeb

Po et odpovídajících respondent : 128 Za nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb považují respondenti léka e, ozna ilo ho 25 % respondent . Vhodným zp sobem sd lení je pro respondenty i pracovník obecního ú adu (13,3 %) a poradenské centrum (15,6 %). 32 % respondent neví, jaký zp sob sd lení o nabídce sociálních služeb by jim nejvíce vyhovoval. Tabulka 196 Nejvhodn jší nabídka sociálních služeb Nejvhodn jší zdroj informací Léka Pracovník obecního ú adu Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice (informa ní brožura) Internet Regionální tisk Telefonické poradenství Poradenské centrum Nevím Jiné zdroje:

Po et respondent 32 17 11 7 6 3 20 41 20

237

11.7.12.

Zlepšení života v za ízeních sociálních služeb

Po et odpovídajících respondent : 82 V tšina respondent neví, co by mohlo ješt zlepšit jejich život v za ízeních sociálních služeb, tímto zp sobem odpov d lo 39 %. Jinak by respondenti uvítali zvýšení kvality stravování (12, 2%) i nap . více služeb (7,3 %). Tabulka 197 Zlepšení života v za ízeních Zp sob zlepšení Stravování Více služeb Jednol žkový pokoj Více aktivit, být víc venku Zdravotní stav Mám vše pot ebné Léka v DPS Rodina, p átelé P ístup sester a pracovník DPS Finance, práce za peníze Ne, nevím Jiné

11.7.13.

Po et respondent 10 6 4 4 4 5 2 4 2 3 32 6

Hodnocení dalších služeb v okolí sociálního za ízení

Po et odpovídajících respondent : 64 Služby v okolí sociálního za ízení hodnotí respondenti jako dobré v 43,8 % odpov dí, jako velmi dobré v 10,9 % odpov dí a jako dosta ující i nedosta ující shodn 7,8 % odpov dí. Jak hodnotit služby v okolí za ízení neví 23,4 % respondent . Hodnocení služeb v okolí sociálního za ízení se dá tedy hodnotit jako kladné, sou et prvních t í kladných odpov dí dává dohromady 56,3 % respondent . Tabulka 198 Hodnocení služeb v okolí Hodnocení Výborné Velmi dobré Dobré Dosta ující Nedosta ující Jiné hodnocení Nevím

Po et respondent 1 7 28 5 5 3 15

238

11.8.

Dotazníkové šet ení - p echodná sociální krize

Dotazníkové šet ení zam ené na uživatele v oblasti p echodná sociální krize bylo provedeno ve spolupráci s leny p íslušné pracovní skupiny, která byla v rámci plánu vytvo ena. Dotazníky, vytvo ené speciáln pro danou cílovou skupinu uživatel distribuovali lenové pracovní skupiny v rámci jednotlivých za ízení a služeb, které jsou uživateli sociálních služeb v p íslušné oblasti využívány. Dotazníky pro uživatele vycházely z dotazníku, který byl distribuován široké ve ejnosti s tím, že ást otázek byla ve spolupráci s leny pracovních skupin uzp sobena pro šet enou cílovou skupinu. V rámci dotazníkového šet ení bylo získáno 109 ks dotazník . 11.8.1. Bydlišt respondent Po et odpovídajících respondent : 106 Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, p evážná ást respondent , tj. 87 % pochází z eských Bud jovic. Ostatní respondenti uvedli jako své bydlišt n kterou z dalších obcí spadajících do SO ORP eské Bud jovice. Tabulka 199 Bydlišt respondent Bydlišt eské Bud jovice

Po et respondent 92

Ostatní

14

11.8.2. V k respondent Po et odpovídajících respondent : 106 SO ORP eské Bud jovice Nejvíce respondent bylo z v kové kategorie 21 až 35 let (39,3 %). Druhou nejpo etn jší skupinou byly osoby ve v ku 36 až 50 let (35,1 %). V ková skupina 51 až 65 se ú astnila ze 14 % a zbývající skupiny, tj. v ková skupina do 20 let a nad 65 se ú astnily ve 4,7 % a 6,5 %. Statutární m sto eské Bud jovice Nejvíce respondent bylo z v kové kategorie 21 až 35 let (38,7 %). Druhou nejpo etn jší skupinou byly osoby ve v ku 36 až 50 let (37,6 %). V ková skupina 51 až 65 se ú astnila 14 % a zbývající skupiny, tj. v ková skupina do 20 let a nad 65 se ú astnily 5,4 % a 4,3 %. Tabulka 200 V k respondent V ková kategorie do 20 21 - 35 36 - 50 51 - 65 nad 65


Ostatní 0 6 3 2 3

SO ORP

5 41 38 15 7

239

11.8.3. Pohlaví respondent Po et odpovídajících respondent : 104 SO ORP eské Bud jovice Z respondent , kte í odpov d li v p ípad této otázky, bylo 48,08 % žen a 51,92 % muž . Statutární m sto eské Bud jovice Z respondent , kte í odpov d li v p ípad Bud jovice 42,2 % žen a 57,8 % muž .

této otázky, bylo za statutární m sto

eské


Pohlaví respondent

Ostatní

Muž

38

12

Žena

52

2

SO ORP

50 54

11.8.4. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území Po et odpovídajících respondent : 92 SO ORP eské Bud jovice Z respondent , kte í odpov d li na tuto otázku, byla p evážná v tšina uživatelem sociálních služeb (89,1 %). 10,8 % respondent uvedlo, že sociální služby využívá n který z rodinných p íslušník . Statutární m sto eské Bud jovice V p ípad statutárního m sta eské Bud jovice se do dotazníkového šet ení zapojily rovn ž p evážn osoby, které sociální služby využívají (89 %). Ostatní respondenti, tj. 11 % uvedlo, že sociální služby využívá n který z rodinných p íslušník . Tabulka 202 Využívání sociálních služeb Využívání sociálních služeb Sám jsem uživatelem sociálních služeb Rodinný p íslušník využívá sociální služby


Ostatní

SO ORP 9 82 1 10

11.8.5. Využívané sociální služby Po et odpovídajících respondent : 91 SO ORP eské Bud jovice Z respondent , kte í odpov d li na tuto otázku, jich nejvíce využívá službu sociálního poradenství, jako odpov ji zvolilo 53,6 % respondent . Dalšími nejvyužívan jšími službami jsou krizové poradenství, které uvedlo 30,8 % respondent , a centra denních služeb, které uvedlo 25,3 % respondent . Dalšími jmenovanými službami jsou nap . noclehárny (22 %), nízkoprahová denní centra (19,8 %) a sociální rehabilitace (18,7 %). Statutární m sto eské Bud jovice V p ípad statutárního m sta eské Bud jovice je také nejvyužívan jší službou, kterou uvedlo 53,6% respondent , sociální poradenství. Stejné jsou i další dv nejvyužívan jší služby, krizová pomoc (33,3 %) a centra denních služeb (25%). Mezi další využívané služby respondenti jmenovali nap . noclehárny (22,6 %), nízkoprahová denní centra (21,4 %) a sociální rehabilitace (19 %). 240

Tabulka 203 Využívané sociální služby Využívané sociální služby Sociální poradenství Osobní asistence Pe ovatelská služba Tís ová pé e Pr vodcovské a p ed itatelské služby Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e Raná pé e Telefonická krizová pomoc Tlumo nické služby Azylové domy Domy na p l cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež Noclehárny Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociáln terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace

eské Bud jovice 45 2 3 4 0 5 1 21 0 0 0 0 0 0

Ostatní 4 1 1 0 0 0 1 2 0 0 0 0 0 0

SO ORP 49 3 4 4 0 5 2 23 0 0 0 0 0 0

2

0

2

0 6 0 5 2 13 28 18 2 19 3 2

0 0 0 5 0 1 0 0 0 1 0 0

0 6 0 10 2 14 28 18 2 20 3 2

0

0

0

3 9 2 16

0 0 0 1

3 9 2 17

241

11.8.6. Spokojenost s využívanými službami Po et odpovídajících respondent : 91 SO ORP eské Bud jovice S využívanými službami je spokojeno, p es 90 % respondent . Odpov „Ano“ zvolilo 63,2 % respondent a odpov „spíše ano“ uvedlo 27,6 % respondent . Nespokojenost s využívanou službou uvedlo 9,2 % respondent , tedy ti, kte í odpov d li „ne“ a „spíše ne“. Statutární m sto eské Bud jovice Podobn spokojení s využívanými sociálními službami jsou i respondenti z eských Bud jovic. Odpov di „ano“ a „spíše ano“ zvolilo dohromady 90 % respondent a odpov di informující o nespokojenosti respondent zvolilo 10 % z nich. Tabulka 204 Spokojenost s využívanými službami Spokojenost

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Ano

50

5

55

Spíše ano

22

2

24

Spíše ne

5

0

5

Ne

3

0

3

Po et odpovídajících respondent : 52 SO ORP eské Bud jovice Hlavním d vodem spokojenosti, který uvád jí respondenti, je pomoc p i ešení problém (26,9 %). Dalšími jmenovanými d vody spokojenosti jsou bydlení (17,3 %) a pomoc respondent m (11,5 %). Statutární m sto eské Bud jovice V eských Bud jovicích uvád jí respondenti totožné d vody spokojenosti s poskytovanou službou. Nej ast jšími d vody jsou i zde bydlení (16,3 %) a hlavn pomoc p i ešení problém (26,5 %). Tabulka 205 D vody spokojenosti D vody spokojenosti

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Bydlení

8

1

9

Komunikativnost, osobní p ístup

2

0

2

Nápl

4

1

5

6

0

6

asu

Pomáhá mi to Pomoc p i ešení problém

13

1

14

P íjemní lidé

3

0

3

Za azení do spole nosti

4

0

4

Jiné

9

0

9

Po et odpovídajících respondent : 5 Statutární m sto

eské Bud jovice

242

Na tuto otázku odpovídali jen respondenti z eských Bud jovic. Jedná se o odpov di respondent , kte í v p edchozí otázce zvolili odpov „ne“ a „spíše ne“. Tito respondenti uvedli jako d vod své nespokojenosti p ísný režim (40 %), ekání (20 %) a bydlení (20 %). Tabulka 206 D vody nespokojenosti D vody nespokojenosti Bydlení ekání Nerozumím své životní situaci P ísný režim

eské Bud jovice

Ostatní

1 1 1 2

SO ORP 0 0 0 0

1 1 1 2

11.8.7. Hodnocení využívaných služeb Po et odpovídajících respondent : 87 SO ORP eské Bud jovice Pro v tšinu respondent jsou sociální služby dob e dostupné a jsou spokojeni, takto odpov d lo p es 78 % respondent . Pro ást respondent jsou služby asov špatn dostupné (8,1 %), dopravn špatn dostupné (služba je daleko, špatné dopravní spojení do místa služby (5,8 %) a finan n p íliš náro né (5,8 %). Statutární m sto eské Bud jovice V eských Bud jovicích jsou sociální služby pro v tšinu respondent dob e dostupné a jsou spokojeni (79,8 %). Pro další respondenty jsou služby špatn asov dostupné (8,9%) a finan n p íliš náro né (5,1 %). Tabulka 207 Dostupnost sociálních služeb Dostupnost sociálních služeb Dob e dostupné, jsem spokojen/a asov špatn dostupné Dopravn špatn dostupné Finan n p íliš náro né Jiné


Ostatní

SO ORP 5 0 2 1 0

68 7 5 5 2

243

11.8.8. Chyb jící služby Po et odpovídajících respondent : 90 SO ORP eské Bud jovice Nejvíce chyb jící službou z pohledu respondent , je podpora samostatného bydlení, jako odpov ji zvolilo 32,2 % z nich. Dalšími službami, které by respondent m chyb ly, jsou azylové domy (27,8 %), chrán né bydlení (22,2 %), domovy pro seniory (16,7 %) a sociální poradenství (15,6 %). Statutární m sto eské Bud jovice Podobné služby by chyb ly i respondent m z eských Bud jovic. Podporu samostatného bydlení jmenovalo 33,3 % respondent , azylové domy 30,8% respondent . Dalšími jmenovanými službami jsou chrán né bydlení (24,4 %) a noclehárny (14,1 %). Tabulka 208 Chyb jící služby z pohledu respondent Chyb jící sociální služby

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP


12

2

14

Osobní asistence

10

1

11


8

4

12

Tís ová pé e

2

0

2


2

0

2

26

3

29

2 6 4

0 1 1

2 7 5

3

0

3

11

1

12

10

5

15

3

0

3

19

1

20

3

0

3

Raná pé e

0

0

0


6

1

7


0

0

0

24

1

25

Domy na p l cesty

4

0

4

Kontaktní centra

8

0

8

Krizová pomoc

9

0

9

3

0

3

3

0

3

11

0

11

4

0

4

3

1

4

Podpora samostatného bydlení Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e

Azylové domy

Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro mládež

d ti

a

Noclehárny Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi

244


0

0

0


2

1

3


1

1

2

Terénní programy

6

0

6


0

0

0

10

0

10

Jiné

11.8.9. Nejd ležit jší služby Po et odpovídajících respondent : 86 SO ORP eské Bud jovice Za nejd ležit jší sociální službu považují respondenti azylové domy, které mezi t emi nejd ležit jšími službami uvedlo 36,1 % respondent . Sociální poradenství jmenovalo 26,7 % respondent a noclehárnu a centrum denních služeb uvedlo shodn 16,3 % respondent . Statutární m sto eské Bud jovice Ve m st eské Bud jovice považují respondenti za nejd ležit jší sociální služby azylové domy, které jmenovalo 37 % respondent . Sociální poradenství považuje za d ležité 27,4 % respondent , centra denních služeb a noclehárnu shodn 17,8 % respondent . Tabulka 209 Nejd ležit jší služby z pohledu respondent Nejd ležit jší sociální služby

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

20

3

23

Osobní asistence

0

0

0


4

3

7

Tís ová pé e

0

0

0


0

0

0


7

2

9

1 13 0

1 1 0

2 14 0

Týdenní stacioná e Domovy pro osoby se zdravotním postižením

0

0

0

1

0

1

Domovy pro seniory

7

2

9

2

1

3

1

0

1

Raná pé e

1

0

1


2

0

2


0

0

0

27

4

31

Domy na p l cesty

1

0

1

Kontaktní centra

2

0

2


Odleh ovací služby Centra denních služeb Denní stacioná e

Domovy se zvláštním režimem Chrán né bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e

Azylové domy

245

Krizová pomoc

8

1

9

Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež

4

0

4

1

0

1

13

1

14

1

0

1

1

0

1

0

0

0


0

0

0


4

0

4

Terénní programy

5

0

5


5

1

6

34

2

36

Noclehárny Služby následné pé e Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Jiné

11.8.10.


Po et odpovídajících respondent : 105 SO ORP eské Bud jovice V p ípad , že by respondenti pot ebovali informace o sociálních službách, obrátila by se v tšina z nich na pracovníka nebo pracovnici organizace, o které ví, že podobné služby poskytuje, na tyto pracovníky by se obrátilo 45,7 % respondent . Dále by se respondenti obraceli na rodinu (30,5 %), na pracovníka obecního ú adu (25,7 %), na p átele a na léka e (obvodního, praktického, psychiatra) by se obrátilo shodn 20 % respondent . Statutární m sto eské Bud jovice I respondenti v eských Bud jovicích by se, v p ípad pot eby získat informace o poskytovaných sociálních službách, nejd íve obrátili na pracovníky organizace, o které ví, že podobné služby poskytuje, na tyto pracovníky by se obrátilo 49,5 % respondent . Respondenti by se dále obrátili na tyto zdroje, na rodinu (29,7 %), na pracovníka obecního ú adu (22 %) a na léka e (obvodního, praktického, psychiatra) by se obrátilo 22 % respondent . Tabulka 210 Zdroj informací o sociálních službách Zdroj informací Na rodinu Na p átele, spolupracovníky Na léka e (obv., praktického, odborného, psychiatra) Na pracovníka obecního ú adu Na pracovníka organizace poskytující podobné služby Pr vodce soc. službami m sta B (informa ní brožura) Internet Nevím Jiné

eské Bud jovice Ostatní 27 5 18 3 19 2 20 7

SO ORP 32 21 21 27

45

3

48

5 13 9 1

0 3 0 0

5 16 9 1

246

11.8.11.


Po et odpovídajících respondent : 103 SO ORP eské Bud jovice Za nejvhodn jší zp sob sd lení o nabídce sociálních služeb považují respondenti zejména léka e, který by vyhovoval 34 % respondent , pracovníka obecního ú adu, kterého jmenovalo 33 % respondent a Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice (30,1 %). Za další vhodné zp soby považují respondenti poradenské centrum (18,5 %) a internet (20,4 %). Statutární m sto eské Bud jovice Podobné zp soby sd lení by vyhovovaly i respondent m z eských Bud jovic, jako nejvhodn jší zp soby jmenovali léka e (36 %), Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice (32,6 %) a pracovníka obecního ú adu (30,3 %). Internet by vyhovoval 19,1 % respondent a poradenské centrum 18 % respondent . Více než jednu odpov zvolilo 43 respondent . Tabulka 211 Nabídka sociálních služeb Forma nabídky Léka Pracovník obecního ú adu Pr vodce sociálními službami Bud jovice (informa ní brožura) Internet Regionální tisk Telefonické poradenství Poradenské centrum Jiné zdroje (vypište): Nevím

m sta

eské


Ostatní 3 7

SO ORP 35 34

29

2

31

17 9 6 16 0 6

4 1 1 3 0 0

21 10 7 19 0 6

247

11.8.12.


Po et odpovídajících respondent : 88 SO ORP eské Bud jovice Nejvíce by respondent m pomohla zlepšit život v obci lepší dostupnost WC, kterou by uvítalo 58 % respondent . Dále by respondenti uvítali více lavi ek (38,6 %), bezbariérovost chodník a p echod pro chodce (25 %) a více nízkopodlažních autobus s pravidelným jízdním ádem - bezbariérovou dopravu (23,9 %). Statutární m sto eské Bud jovice V eských Bud jovicích si také respondenti myslí, že by jim nejvíce pomohla zlepšit život v obci lepší dostupnost WC, takto odpov d lo 57,1 % respondent . Respondenti by také uvítali více lavi ek (37,7 %), bezbariérovost chodník a p echod pro chodce (26 %), stejn jako více nízkopodlažních autobus s pravidelným jízdním ádem (26 %). Tabulka 212 Co nejvíce pom že zm nit život v obci eské Bud jovice


Ostatní SO ORP


20

2

22

20

1

21


10

1

11

Více lavi ek

29

5

34

Lepší dostupnost WC Bezbariérové vstupy k bankomat m apod.

44

7

51

8

1

9

8

1

0

Jiné (prosím, vypište):

do

ve ejných

budov,

248

11.8.13.


Po et odpovídajících respondent : 102 SO ORP eské Bud jovice Nejpal iv jšími sociálními problémy jsou pro v tšinu respondent nezam stnanost (40,2%), uživatelé drog (37,3%), kriminalita (34,3 %) a malá snaha ú ad ešit sociálními problémy ob an (33,3 %). Za další sociální problémy považují respondenti agresivní mládež (29,4%), rasismus (19,6 %) a bezdomovce (17,7 %). Statutární m sto eské Bud jovice V eských Bud jovicích považují respondenti za nejpal iv jší sociální problémy nezam stnanost (41,6 %), uživatele drog (37,1 %), kriminalitu (33,7 %), malou snahu ú ad ešit sociální problémy ob an (32,6 %) a agresivní mládež (32,6 %). Respondenti také vnímají jako sociální problém rasismus (20,2 %), bezdomovce (19,1 %) a sociáln nep izp sobivé ob any (18 %). Tabulka 213 Nejpal iv jší problém Nejpal iv jší problém Nezam stnanost Agresivní mládež Nedostate ný B mate ských školek Špatné zacházení s ob any s postižením Malá snaha ú adu ešit sociální problémy ob an Sociáln nep izp sobiví ob ané Bezdomovci Kriminalita Špatné zacházení se seniory Rasismus Uživatelé drog Nepo ádek

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

37 29 8 11

4 1 3 3

41 30 11 14

29 16 17 30 7 18 33 2

5 1 1 5 1 2 5 0

34 17 18 35 8 20 38 2

249

11.8.14.


Po et odpovídajících respondent : 106 SO ORP eské Bud jovice V tšina respondent se domnívá, že by obec m la aktivn plánovat další rozvoj sociálních služeb pro své ob any, souhlas vyslovilo p es 83 % respondent . Odpov „ur it ano“ zvolilo 70,8 % respondent a odpov „ano“ 13,2 % respondent . Nesouhlas s aktivním plánováním sociálních služeb vyslovilo mén než 1 % respondent . 15,1 % respondent na tuto otázku neodpov d lo nebo odpov d lo, že neví. Statutární m sto eské Bud jovice V eských Bud jovicích se také respondenti domnívají, že by obec m la aktivn plánovat další rozvoj sociálních služeb pro své ob any, souhlas vyslovilo p es 83 % respondent . Odpov „ur it ano“ zvolilo 70,7 % respondent a odpov „spíše ano“ 13 % respondent . Nesouhlas vyslovilo 1,1 % respondent . Jak na tuto otázku odpov d t, nev d lo nebo odpov neuvedlo 15,2 % respondent . Tabulka 214 Plánování sociálních služeb Má obec plánovat sociální služby

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Ur it ano

65

10

75

Spíše ano

12

2

14

Spíše ne

1

0

1

Ur it ne

0

0

0

14

2

16

Nevím/bez odpov di

250

11.8.15.

Sou asná životní situace

Po et odpovídajících respondent : 103 SO ORP eské Bud jovice Respondenti na otázku týkající se popisu jejich životní situace uvedli, že jsou bez zam stnání (47,6 %), že nemají zajišt né stálé bydlení (46,6 %), že jejich domácnost má velmi nízké p íjmy (38,8 %) a že se rozpadla jejich rodina (34 %). Respondenti také mají velké dluhy, kv li kterým jim hrozí exekuce (22,3 %), 15,5 % respondent eší právní spor a 10,7 % respondent vyr stalo bez rodiny (opustili d tský domov apod.). Statutární m sto eské Bud jovice V eských Bud jovicích popisují respondenti svou sou asnou životní situaci následovn : nezam stnáno jich je 51,7 %, 49,4 % nemá zajišt no stálé bydlení, nízký p íjem domácnosti uvedlo 33,7 % respondent a stejný po et respondent uvedlo i rozpad jejich rodiny. Hrozící exekuci kv li velkým dluh m uvádí 22,5 % respondent , soudní spor eší 16,9 % respondent a 12,4 % respondent vyr stalo bez rodiny (opustilo d tský domov apod.) Tabulka 215 Životní situace Životní situace

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

Jsem bez zam stnání

46

3

49

Naše domácnost má velmi nízké p íjmy

30

10

40

Nemám zajišt né stálé bydlení V naší rodin jsou osoby se závislostí

44 10 30

4 0 5

48 10 35

7

1

8

20

3

23

Nedávno jsem se vrátil/a z výkonu trestu

8

0

8

Nedávno jsem se vrátil/a z lé ení

5

0

5

11

0

11

15

1

16

11

0

11

Rozpadla se naše rodina Odešel/a jsem od rodiny (kv li domácímu násilí apod.) Mám velké dluhy (hrozí exekuce)

Vyr stal jsem bez rodiny (opustil jsem d tský domov apod.) eším soudní spor Jiné

11.8.16.

Délka trvání obtížné životní situace

Po et odpovídajících respondent : 101 SO ORP eské Bud jovice V tšina respondent se nachází v obtížné životní situaci více než rok (58,4 %). Mén než jeden rok uvedlo 9,9 % respondent a mén než p l roku 7,9 % respondent . 14,9 % respondent uvedlo, že neví, jak dlouho se v obtížné životní situaci nachází nebo si na to nepamatují. Statutární m sto eské Bud jovice V eských Bud jovicích také v tšina respondent uvedla, že se nachází v obtížné životní situaci déle než jeden rok (56,7 %). Mén než jeden rok se v obtížné životní situaci nachází 10% respondent a mén než p l roku (8,9 %). 15,6 % respondent uvedlo, že neví nebo si nepamatují, jak dlouho se nachází v obtížné životní situaci. 251

Tabulka 216 Délka obtížné životní situace Doba trvání obtížné životní situace

eské Bud jovice

N kolik dní N kolik týdn Mén než p l roku Mén než jeden rok Více než rok Nevím/nepamatuji si

11.8.17.

Ostatní

3 5 8 9 51 14

SO ORP 0 1 0 1 8 1

3 6 8 10 59 15

Zlepšení stávající sou asné situace

Po et odpovídajících respondent : 84 SO ORP eské Bud jovice Respondent m by nejvíce pomohlo zlepšit jejich sou asnou situaci bydlení (42,9%) a zam stnání (41,7 %). Dalšími faktory, které by respondent m pomohly zlepšit sou asnou situaci, jsou finance (27,4 %) a vztahy v rodin (16,7 %). Statutární m sto eské Bud jovice Podobné záležitosti by pomohly zlepšit sou asnou situaci i respondent m v eských Bud jovicích, bydlení uvedlo 45,3 % a zam stnání by pomohlo 38,7 % respondent . Respondenti dále uvedli finance (24 %) a vztahy v rodin (17,3 %). Tabulka 217 Zlepšení stávající sou asné situace Co by Vám pomohlo zlepšit sou asnou situaci zam stnání bydlení finance poradenství komunikace informovanost sociální podpora psychoterapie vztahy v rodin zdravotní stav lepší zákony mate ská škola sociální problémy hlídání d tí insolven ní zákon poplatky u léka e nápl asu podpora samostatného bydlení

eské Bud jovice 29 34 18 2 2 2 2 2 13 2 1 1 1 1 1 1 1 0

Ostatní

SO ORP 6 2 5 1 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1

35 36 23 3 3 2 2 2 14 2 1 1 1 1 1 1 1 1

252

11.8.18.

Zdroj p íjm

Po et odpovídajících respondent : 105 SO ORP eské Bud jovice Pro v tšinu respondent jsou zdrojem p íjm sociální dávky, uvedlo je 50,5 % respondent . Dalšími zdroji p íjm , které respondenti jmenovali, jsou d chody (24,8 %), p íležitostné výd lky (22,9 %) a stálý plat v zam stnání (21 %). Statutární m sto eské Bud jovice I v eských Bud jovicích jsou pro v tšinu respondent zdrojem p íjm sociální dávky, uvedlo je 50,6 % respondent . Respondenti dále jmenovali následující zdroje p íjm : d chod (23,1 %), p íležitostný výd lek (22 %), stálý plat v zam stnání (20,9 %) a finan ní pomoc v rámci rodiny nebo blízkých p átel (14,3 %). Tabulka 218 Zdroj p íjm Zdroj p íjm Stálý plat v zam stnání Sociální dávky Podpora v nezam stnanosti Výživné (alimenty) D chod Nemocenská P íležitostný výd lek Finan ní pomoc v rámci rodiny, od blízkých p átel ID Krádeže Žebrání Mate ská Brigády

eské Bud jovice

Ostatní

SO ORP

19 46 5 3 21 0 20

3 7 0 2 5 0 4

22 53 5 5 26 0 24

13

0

13

1 3 2 1 1

0 0 0 0 0

1 3 2 1 1

253

12.

Popis sociálních oblastí ešených v rámci RPSS

V rámci projektu bylo zvoleno 6 prioritních oblastí, pro které byly vytvo eny pracovní skupiny zabývající se zvolenou problematikou. Každá pracovní skupina m la nejmén 7 len , p i emž v každé skupin byla dodržena zásada triády, tzn., že byli zastoupeni jak zástupci poskytovatel sociálních služeb i zadavatel , tak uživatel . -

ešenými cílovými oblastmi byly: D ti a mládež, Poradenství, Osoby v akutn nep íznivé sociální situaci, Reziden ní služby, Terénní služby - zdravotn sociální handicap, Terénní služby - sociální handicap,

Dále jsou uvedeny výstupy jednotlivých pracovních skupin skládající se p edevším z charakteristiky jednotlivých oblastí, kterými se pracovní skupiny zabývaly, a swot analýz, tedy analýz silných a slabých stránek a p íležitostí a ohrožení. V p ípad n kterých skupin byly mj. vytvo eny návrhové ásti obsahující priority, opat ení a aktivity, které reagují na situaci v dané oblasti. Dále uvedené výstupy byly použity pro zpracování obecné návrhové ásti Rozvojového plánu sociálních služeb m sta eské Bud jovice na roky 2008 - 2013. K dalšímu využití zpracovaných materiál dojde v rámci tzv. „ak ních ro ních plán “, které budou sestavovány op t ve spolupráci s pracovními skupinami ustanovenými pro jednotlivé oblasti.

254

12.1.

Oblast d ti a mládež

12.1.1. Charakteristika ešené oblasti

cílová skupina d ti, mládež a zákonný zástupce s možnou specifikací: - d ti a mládež obecn - zdravotn a sociáln znevýhodn né d ti - d ti se specifickými problémy v k d ti a mládež do 26 let v ku a jejich zákonní zástupci typ služby, které jsou dané osoby uživateli zprost edkování kontaktu se spole enským prost edím sociáln terapeutické innosti pomoc p i uplat ování práv, oprávn ných zájm a p i obstarávání osobních záležitostí výchovné, vzd lávací a aktiviza ní innosti poskytnutí ubytování pé e o týrané, zneužívané a zanedbatelné d ti organizace a výkon výchovných a trestních opat ení u mladistvých opat ení proba ního ú edníka u d tí mladších 15 let typy problém , pot eby, které dané osoby eší zdravotní volno asové psychické závislost na návykových látkách školní p íprava typy služeb (dle zákona . 108/2006 Sb. o sociálních službách) sociální poradenství raná pé e domy na p l cesty nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi

§ 37 § 54 § 58 § 62 § 65

p esahy z hlediska cílové skupiny d ti závislé na návykových látkách zdravotn postižené d ti d ti bez domova p esahy z hlediska poskytovaných služeb sociální poradenství osobní asistence odleh ovací služby denní stacioná týdenní stacioná

§ 37 § 39 § 44 § 46 § 47

255

12.1.2. SWOT analýza pro oblast D TI A MLÁDEŽ Obsah faktor

vnit ní

Typy faktor p íznivé SILNÉ STRÁNKY 1. Práce s celou rodinou 2. Rozsáhlá sí poskytovatel sociálních služeb 3. Kvalita služeb poskytovaných stávajícími organizacemi (stabilita a tradice n kterých za ízení) 4. Nabídka organizovaných volno asových aktivit pro d ti do 15 let v ku 5. Spolupráce s ostatními organizacemi 6. Možnost volby za ízení sociálních služeb díky nov poskytovanému p ísp vku na pé i 7. Bezplatnost n kterých sociálních služeb 8. Existence Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice (každoro ní aktualizace) 1. Kvalifikovaný personál (o) 2. Dostupnost nabídky sociálních služeb pro cílovou skupinu (o) 3. Registrace poskytovatel sociálních služeb, zavád ní Standard kvality sociálních služeb (o)

nep íznivé SLABÉ STRÁNKY 1. Nedostate ná sí i kapacita stávajících za ízení sociálních služeb zam ených na pé i o zdravotn postižené d ti 2. Malá nabídka neorganizovaných volno asových aktivit pro d ti a mládež bez omezení v ku 3. Malá nabídka organizovaných volno asových aktivit pro d ti a mládež od 15 let výše 4. Sí organizací pro d ti se specifickými problémy 5. Problematická spolupráce s uživateli služeb 6. Nedostate ná kapacita v oblasti poradenství pro cílovou skupinu – p esah 7. Chyb jící navazující lánky pro pé i o mládež a dosp lé ob any se zdravotním znevýhodn ním – p esah 8. Nedostatek p íležitostí volno asových aktivit v okolních obcích (centralizace sociálních služeb) 1. Nedostatek financí (o) 2. Nedostatek vhodných prostor – bezbariérovost (o) 3. Chyb jící sociáln -právní supervize sociálních služeb (o) 4. Nedostatek dobrovolník (o) 5. Napl ování Standard kvality sociálních služeb (o) 6. Nedostate ná prezentace organizací (o) 7. Dopravní a asová dostupnost (o) 8. Informovanost ve ejnosti o nabídce sociálních služeb (o)

256

vn jší

P ÍLEŽITOSTI 1. Podpora primární prevence (prevence sociáln patologických jev ) – podpora vzniku multikulturních, duchovních a komunitních center, h iš , sportovních areál , apod. 2. Rozší ení a zkvalitn ní terénní práce 3. Integrace d tí se zdravotním a sociálním znevýhodn ním 4. Propojení zdravotnických, školských a sociálních za ízení (psycholog, pedopsychiatr, výchovný poradce, metodik prevence, sociální pracovník) 5. Prohlubování spolupráce odborník nap í organizacemi – v rámci sociálních služeb, škol, školských za ízení… formou „kulatých stol “ – organizovaných magistrátem m sta eské Bud jovice 6. Kvalitní celoživotní vzd lávání pracovník v oblasti pé e o d ti a mládež nejen v rámci sociálních služeb 1. Víceletý dota ní individuální plán z KÚ J K (o) 2. Nové plánovací období EU 2008 – 2013 (o) 3. Zmapování kapacity stávajících sociálních služeb na území SO ORP .B.,následná identifikace chyb jících lánk sociální oblasti (o) 4. Propojování ve ejné správy, NNO, privátního sektoru a odborné ve ejnosti – multitým (o) 5. Dostupnost sociáln -právní supervize sociálních služeb (o) 6. Podpora a motivace dobrovolnické služby (o)

OHROŽENÍ 1. Nar stající nezájem cílové skupiny o jakékoliv organizované volno asové aktivity 2. Nedostatek odborník – d tských psycholog , speciálních pedagog , školních psycholog , mediátor aj. 3. Budování komer ních center, heren (rizikové a závadové chování d tí a mládeže) 4. Podce ování problematiky n kterých typ závislostí u d tí 1. Nejasná pravidla v poskytování finan ních prost edk od MPSV (financování provozu) (o) 2. Obtížnost erpání finan ních prost edk z ve ejných zdroj (složitá pravidla dota ních titul EU, nutnost p edfinancování, vysoké procento požadované spoluú asti) (o) 3. Nejednotný výklad pravidel p i vykonávání inspekcí kvality sociálních služeb (o) 4. Finan ní neohodnocení sociální práce a nezájem o zam stnání ze strany absolvent (p edevším muž ) v sociálních službách (o) 5. Neprovázanost legislativy a její nejednotný a obtížný výklad (o) 6. Politický lobbing na úkor sociální sféry (o) 7. Negativní p edsudky v i specifickým cílovým skupinám (o) 8. P edsudky v i NNO (státní orgány, vláda, prezident) (o) 9. Zneužívání p ísp vk na pé i (o) 10. Nekvalitn zpracovaný plán rozvoje sociálních služeb (o)

257

12.1.3. Návrhová ást pro oblast d ti a mládež Priorita 1 Vznik nových a podpora stávajících nízkoprahových za ízení Opat ení 1.1. Podpora vzniku chrán ných h iš a sportovních areál , apod. Opat ení 1.2. Zajišt ní vhodných prostor Opat ení 1.3. Materiální a organiza ní zajišt ní služby Aktivita - celoživotní vzd lávání pracovník v sociální oblasti Opat ení 1.4. Zajišt ní finan ních prost edk na provoz Opat ení 1.5. Rozší ení a zkvalitn ní terénní práce Aktivita - vyhledávání problémové mládeže Aktivita - kvalitní terénní programy Priorita 2 Multitým - propojení zdravotnických, školských a sociálních za ízení a orgán inných v trestním ízení Opat ení 2.1. Pravidelné zajiš ování vhodných prostor Opat ení 2.2. Oslovení odborník Opat ení 2.3. Materiální a organiza ní zajišt ní ve spolupráci s Magistrátem m sta (kulaté stoly) Priorita 3 Vznik za ízení pro d ti s poruchami chování Opat ení 3.1 Specifické t ídy v rámci mate ských škol Aktivita - zajišt ní vhodných prostor s dostate nou kapacitou Aktivita - materiální a organiza ní zajišt ní služby Aktivita - zajišt ní finan ních prost edk na provoz Opat ení 3.2. Za ízení s dobrovolným diagnosticko-terapeutickým pobytem pro mládež nad 15 let Aktivita - zajišt ní vhodných prostor s dostate nou kapacitou Aktivita - materiální a organiza ní zajišt ní služby Aktivita - zajišt ní finan ních prost edk na provoz Priorita 4 Vznik dom na p li cesty – následná pé e Opat ení 4.1. Zajišt ní vhodných prostor s dostate nou kapacitou Opat ení 4.2. Materiální a organiza ní zajišt ní služby Aktivita - celoživotní vzd lávání pracovník v sociální oblasti Opat ení 4.3. Zajišt ní finan ních prost edk na provoz Priorita 5 Vznik krizových l žek Opat ení 5.1. Materiální a organiza ní zajišt ní služby Aktivita - celoživotní vzd lávání pracovník v sociální oblasti Opat ení 5.2. Zajišt ní finan ních prost edk na provoz Opat ení 5.3. Informovanost o této služb Aktivita - distribuce informa ních leták na školách Aktivita - odborné p ednášky na školách 258

Priorita 6 Rozvoj kvality života rodin s d tmi se zdravotním postižením Opat ení 6.1. Zachování služby denního a týdenního stacioná e Aktivita - zajišt ní finan ních prost edk na provoz Aktivita - rozší ení prostor pro poskytování služeb Aktivita - celoživotní vzd lávání pracovník v sociální oblasti Opat ení 6.2. Vznik odleh ovací služby Aktivita - materiální a organiza ní zajišt ní služby Aktivita - zajišt ní finan ních prost edk na provoz Aktivita - celoživotní vzd lávání pracovník v sociální oblasti Opat ení 6.3. Vybudování integra ních zahrad a h iš Aktivita - realizace výstavby integra ních zahrad a h iš Aktivita - zajišt ní finan ních prost edk na údržbu

259

12.2.

Oblast poradenství

12.2.1. Charakteristika ešené oblasti cílová skupina osoby, které se pot ebují zorientovat ve svých právech a oprávn ných zájmech osoby ešící n jaký problém nebo sociální událost (mate ství, ztráta zam stnání) osoby v nep íznivé životní situaci osoby, které mají n jaký problém v k bez ohledu na v k (ve v tšin p ípad jsou však sociální služby v oblasti poradenství poskytovány osobám zpravidla starším 15 resp. 18 let) typ služeb, které jsou danými osobami využívány zprost edkování kontaktu se spole enským prost edím sociáln terapeutické innosti pomoc pro uplat ování práv, oprávn ných zájm a p i obstarávání osobních záležitostí výchovné, vzd lávací a aktiviza ní innosti poskytnutí poradenství p i ešení nep íznivé životní situace podpora vztah a kontakt s rodinou a dalšími institucemi poradenství v oblasti sociáln právní a právní poskytování pomoci a podpory lidem s duševním onemocn ním doprovod i pomoc p i vyjednávání po ú adech zprost edkování dalších navazujících služeb p j ování kompenza ních pom cek typy problém , pot eby, které dané osoby eší pracovní zdravotní psychické osobní typy služeb (dle zákona . 108/2006 Sb. o sociálních službách) sociální poradenství tlumo nická služba

§ 37 § 56

p esahy z hlediska cílové skupiny p esahy z hlediska poskytovaných služeb telefonická krizová intervence sociální poradenství pro d ti a mládež

260

12.2.2. SWOT analýza pro oblast poradenství Obsah faktor

vnit ní

Typy faktor p íznivé SILNÉ STRÁNKY 1. kvalita poskytovaných služeb (zavád ní standard kvality, kvalifikovaný personál v p ímé pé i) 2. flexibilita (pomoc šitá na míru, doprovázení, vyjednávání, podpora) a profilace (specializace na ur itý typ poradenství v etn existence ob anského poradenství) 3. pokrytí širokého spektra cílových skupin 4. bezplatnost služeb 5. asová dostupnost sociálních služeb 6. nízkoprahovost 7. spokojení uživatelé (dobrá komunikace s uživateli, jejich informovanost a d v ra) 1. vzájemná spolupráce poskytovatel sociálních služeb (o) 2. pravidelné setkávání zástupc ve ejné správy, NNO a jiných zainteresovaných subjekt (o) 3. pr vodce sociálními službami (o) 4. informovanost Magistrátu o poskytovaných sociálních službách na území m sta (odkazování na konkrétní organizace) (o)

nep íznivé SLABÉ STRÁNKY 1. nedostate ná informovanost specifických okruh obyvatel (neslyšící, etnické menšiny, azylanti) 2. nedostate ná kapacita poradenství v oblasti zam stnávání osob znevýhodn ných na trhu práce (nap . zdravotn postižených) 3. nedostate ná kapacita poradenství v oblasti dluhové problematiky 4. nedostate ná aplikace nových technik poradenství - bezplatná ob anská mediace 1. podfinancování odborník v sociálních službách (o) 2. nedosta ující fundraising organizací (vícezdrojové financování) (o) 3. kumulace funkcí a rolí pracovník v NNO (neprofesionální ízení organizace, chyb jící management v NNO) (o) 4. fluktuace zam stnanc (o) 5. slabá propagace výsledk práce v oblasti soc. služeb (o) 6. špatná dostupnost služeb pro obyvatele SO ORP B (nap . špatná informovanost, dopravní a asová dostupnost) (o) 7. komunika ní bariéry neslyšících a nedostatek tlumo ník znakového jazyka (o) 8. chybí krizové centrum (l žkové za ízení) - možný p esah (o) 9. bariérové prostory (o)

261

vn jší

P ÍLEŽITOSTI 6. provád ní sociální politiky pomocí kvalitních místních rozvojových plán sociálních služeb a následného monitoringu jejich pln ní (ak ní ro ní plány) v etn aktivizace ve ejnosti se více ob ansky angažovat na tvorb plán sociálních služeb (o) 7. nové plánovací období EU 2008 – 2013 (o) 8. podpora vzd lávání pracovník a vytvo ení místního systému kvalitního vzd lávání (kvalitní lekto i, spolupráce s místními VŠ, monitoring pot eb v oblasti soc. služeb) (o) 9. medializace cílových skupin (odbourávání p edsudk , informace o práci s cílovými skupinami, prezentace výsledk práce) (o) 10. propojování ve ejné správy, NNO, privátního sektoru a odborné ve ejnosti (o) 11. setkávání a spolupráce NNO (o) 12. provázanost plánu RPSS s krajským rozvojovým dokumentem (o) 13. dobrovolnická práce (o) 14. zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách a p íslušná provád cí vyhláška (o)

OHROŽENÍ 1. nesystemati nost financování (nejednozna nost a nepr hlednost dota ních pravidel, diskontinuita projekt , obtížné udržení kontinuity projekt ) (o) 2. nedo ešená legislativa (nap . inspekce kvality sociálních služeb nejasné podmínky) (o) 3. negativní p edsudky v i specifickým cílovým skupinám (z pohledu ve ejnosti, ve ejné správy i nap . sponzor ) (o) 4. komunika ní bariéry neslyšících, event. dalších specifických skupin ve ejnosti (o) 5. nedostate ná informovanost o profesionalit NNO (o) 6. chyb jící zdravá konkurenceschopnost (o)

262

12.2.3. Návrhová ást pro oblast PORADENSTVÍ Priorita 1 Zvyšování informovanosti Opat ení 1.1. Zvyšování informovanosti specifických cílových skupin obyvatel Aktivity - se zacílením na osoby se sluchovým postižením (neslyšící) Aktivity - se zacílením na etnické menšiny Aktivity - se zacílením na azylanty, migranty Opat ení 1.2. Zvyšování informovanosti o specifických cílových skupinách obyvatel Aktivity - se zam ením na státní správu Aktivity - se zam ením na ve ejnost Aktivity - se zam ením na sponzory Opat ení 1.3. Zvyšování informovanosti o profesionalit NNO Aktivity - se zam ením na ve ejnou správu Aktivity - se zam ením na ve ejnost Aktivity - se zam ením na sponzory Opat ení 1.4 Zvyšování informovanosti na území SO ORP (s d razem na území mimo statutární m sto .B.) Aktivity - se zacílením na obecní ú ady Aktivity - se zacílením na obyvatele obcí Priorita 2 Zvýšení kapacity v oblasti sociálního poradenství Opat ení 2.1 Sociální poradenství v oblasti zam stnávání osob znevýhodn ných na trhu práce Opat ení 2.2 Sociální poradenství v oblasti dluhové problematiky Opat ení 2.3 Aplikace nových technik poradenství Aktivity - bezplatná ob anská mediace Priorita 3 Zachování a rozvoj stávající sít sociálního poradenství Opat ení 3.1 Posílení fundraisingových aktivit NNO Opat ení 3.2 Dota ní program statutárního m sta oblasti

eské Bud jovice na podporu sociální

Opat ení 3.3 Propojování ve ejné správy, NNO, privátního sektoru a odborné ve ejnosti Opat ení 3.4 Setkávání a spolupráce NNO Priorita 4 Provád ní sociální politiky na místní úrovni Opat ení 4.1 Vytvá ení kvalitních místních rozvojových plán jejich kontinuity

sociálních služeb a zajišt ní

Opat ení 4. 2 Následný monitoring jejich pln ní Aktivity - monitoring ze strany Monitorovacího výboru Aktivity - realizace ak ních ro ních plán ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb na území statutárního m sta Opat ení 4.3. Implementace rozvojových plán 263

Opat ení 4.4 Aktivizace ve ejnosti se více ob ansky angažovat na tvorb plán sociálních služeb Priorita 5 Podpora vzd lávání v sociální oblasti Opat ení 5.1 Monitoring pot eb Opat ení 5.2 Zvýšení spolupráce s místními vysokými školami Opat ení 5.3 Vytvo ení systému kvalitního vzd lávání na místní úrovni na základ monitoringu pot eb Aktivity - vzd lávání v oblasti fundraisingu Aktivity - vzd lávání v oblasti managementu NNO Aktivity - vzd lávání v oblasti komunika ních dovedností Opat ení 5.4 Supervize

264

12.3.

Oblast p echodná a sociální krize

12.3.1. Charakteristika ešené oblasti cílová skupina osoby bez p íst eší – akutní i chronické osoby v krizi – akutní osoby v akutní nebo trvalé psychické krizi – akutní osoby se zdravotním postižením v krizi – akutní osoby opoušt jící za ízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy po dosažení zletilosti – chronické osoby opoušt jící výkon trestu odn tí svobody – chronické osoby propušt né z ochranné lé by – chronické ob ti trestné innosti – akutní ob ti domácího násilí – akutní ob ti obchodu s lidmi – akutní osoby ohrožené sociální exkluzí – akutní i chronické nezam stnaní – chronické v k bez ohledu na v k typ služby, které jsou dané osoby uživateli poskytnutí podmínek pro osobní hygienu poskytnutí stravy (pomoc p i zajiš ování stravy) poskytnutí ubytování, p enocování (limitovat dobou) vzd lávací a aktiviza ní innosti sociální poradenství zprost edkování kontaktu se spole enským prost edím sociáln terapeutické innosti pomoc p i uplat ování práv, oprávn ných zájm a p i obstarávání osobních záležitostí telefonická krizová pomoc nácvik dovedností pro zvládání pé e o vlastní osobu, sobesta nosti a dalších inností vedoucích k sociálnímu za len ní podpora vytvá ení a zdokonalování základních pracovních návyk a dovedností typy problém , pot eby, které dané osoby eší nejsou schopny se bez pomoci uplatnit na trhu práce nedokáží hájit svoje práva a zájmy nedokáží sami využívat r zné možnosti, které spole nost nabízí ke zlepšení jejich krizové sociální situace v r zných životních situacích, které jsou pro v tšinovou spole nost b žné, se neorientují nedokáží si zajistit ani základní životní pot eby bez pomoci se nedokáží ú inn a trvale za le ovat do spole nosti bez podpory neza nou svoji nep íznivou sociální situaci ešit po zlepšení své sociální situace se vrací, nemají-li dostate nou následnou podporu, p vodním životním návyk m a zp sobu života, který vede opakovan ke konfliktu se spole ností typy služeb (dle zákona . 108/2006 Sb. o sociálních službách) sociální poradenství telefonická krizová pomoc azylové domy domy na p l cesty

§ 37 – akutní § 55 – akutní § 57 – chronické § 58 – chronické 265

krizová pomoc nízkoprahová denní centra noclehárny sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi terénní programy sociální rehabilitace

§ 60 – akutní § 61 – akutní § 63 – akutní § 65 – chronické § 69 – akutní § 70 – chronické

p esahy z hlediska cílové skupiny osoby v akutní nebo trvalé psychické krizi osoby se zdravotním postižením v krizi osoby propušt né z ochranné lé by ob ti domácího násilí p esahy z hlediska poskytovaných služeb služby následné pé e sociáln terapeutické dílny terapeutická komunita

§ 64 § 67 § 68

266

12.3.2. SWOT analýza pro oblast p echodná a sociální krize Obsah faktor

vn jší

Typy faktor p íznivé SILNÉ STRÁNKY - sociální služby využitelné pro cílovou skupinu jsou zmapovány, jsou známá „bílá místa“ chyb jících služeb (Zadavatel, Poskytovatel) - poskytovatelé sociálních služeb mají potenciál a motivaci služby dále rozvíjet (Poskytovatel) - celostní p ístup k problematice a cílové skupin (Zadavatel, Poskytovatel) - dobrá úrove poskytovaných služeb, dlouholeté zkušenosti poskytovatel (tradice), uživatelé mají k poskytovaným službám d v ru (Poskytovatel) - dobrá spolupráce mezi Odborem sociálních v cí Magistrátu m sta eské Bud jovice, poskytovateli a dalšími institucemi (ú ad práce, proba ní a media ní služba apod.) (Zadavatel) - flexibilita a individuální p ístup k pot ebám uživatel ze strany poskytovatel sociálních služeb (Poskytovatel) - kooperace uvnit velkých poskytovatel sociálních služeb mezi jednotlivými projekty (Poskytovatel) - služby jsou z p evážné ásti zasí ovány a jsou pro cílové skupiny finan n dostupné (Zadavatel, Poskytovatel) - velmi dobrá struktura a návaznost sociálních služeb pro osoby závislé na návykových látkách (mimo alkoholu) – terénní sociální program / poradenství / substituce / dolé ovací za ízení. (Zadavatel, Poskytovatel) - poskytovatelé sociálních služeb prošli registrací poskytovatel sociálních služeb, spl ují standardy sociálních

nep íznivé SLABÉ STRÁNKY - „Bílá místa“ v systému služeb pro cílovou skupinu nebo nízká kapacita stávajících služeb (Zadavatel, Poskytovatel) - chybí za ízení pro celé rodiny bez p íst eší (v krizi) (Zadavatel, Poskytovatel) - nezmapované specifické a rizikové skupiny obyvatel – nízkop íjmoví starod chodci, osoby s nárokem na výplatu penze ale bez pot ebných dob pojišt ní, apod. (Zadavatel, Poskytovatel) - chybí pr b žný monitoring etnosti a pot eb cílové skupiny a možností poskytovatel sociálních služeb (Zadavatel) - napln ná/nedostate ná kapacita azylového domu pro matky s d tmi (Zadavatel, Poskytovatel) - azylový d m není vhodný pro seniory bez p íst eší (Poskytovatel) - informovanost sm rem k ve ejnosti (chybí p íklady dobré praxe) a sm rem k cílové skupin (Zadavatel, Poskytovatel) - nulová motivace n kterých uživatel (ale respekt poskytovatele v i svobodnému rozhodnutí klienta) a negativní ve ejné mín ní o cílové skupin (Zadavatel, Poskytovatel, Uživatel) - nevyhovující (staré) vybavení nebo nedostate né vybavení poskytovatel sociálních služeb pot ebným za ízením (Zadavatel, Poskytovatel) - nedostate ná nabídka služeb / za ízení pro závislé na alkoholu (Zadavatel, Poskytovatel) - koncentrace n kterých služeb do jednoho místa (Zadavatel, Poskytovatel)

267

služeb (Poskytovatel) - nabídka služeb poskytujících cílové skupin zam stnání (p esah) (Zadavatel, Poskytovatel)

- nedostatek finan ních prost edk a nejistota poskytovatel sociálních služeb v oblasti financování v p íštím období (Zadavatel - Ministerstvo práce a sociálních v cí) - absence prognózy v problematice osob v akutní sociální krizi (Zadavatel) - nedostate ná podpora samoživitelek (Zadavatel - Ministerstvo práce a sociálních v cí) - terénní služby nejsou poskytovány celé CS (Zadavatel, Poskytovatel) - pro n které osoby opoušt jící výkon trestu jsou azylové domy nevhodné (Zadavatel, Poskytovatel) - chybí služby pro ob ti trestních in (Zadavatel, Poskytovatel) - Zam stnávání cílové skupiny (p esah) (Zadavatel, Poskytovatel) - d m na p li cesty je umíst n v azylovém dom (Zadavatel, Poskytovatel) - nejsou krizová l žka mimo azylový d m (Zadavatel, Poskytovatel) - chybí „startovací“ byty pro sociáln slabé (p esah) (Zadavatel) - nedostatek resocializa ních a motiva ních program (Zadavatel, Poskytovatel)

268

vnit ní

P ÍLEŽITOSTI - grantová schémata – OP lidské zdroje a zam stnanost, zákon o sociálních službách; podpora Jiho eského kraje pro plánování rozvoje sociálních služeb na území obcí (Zadavatel) - využití metod komunitního plánování pro tvorbu ak ních plán rozvoje sociálních služeb - fungování monitorovacího výboru a analytické skupiny RPSS – monitoring pot eb cílové skupiny, etnosti a prognostika vývoje (Zadavatel, Poskytovatel) - spolupráce zadavatele a poskytovatele sociálních služeb se soukromým sektorem – zejm. v oblasti ubytování, v bydlení, zam stnanosti (Zadavatel, Poskytovatel) - zvýšení kapacity vybraných sociálních služeb – azylový d m pro matku s d tmi, poskytování terénních sociálních program a dalších služeb celé sílové skupin (prevence) (Zadavatel, Poskytovatel) - dopln ní „bílých míst“ v sociálních službách – krizová l žka, za ízení (azylový d m) pro rodi e s d tmi v krizi, za ízení pro seniora bez p íst eší, poskytovatelsociálních služeb v oblasti civilní mediace, dluhové poradenství; „proba ní ubytovny“ (Zadavatel, Poskytovatel) - míra nezam stnanosti meziro n klesá - zahájení innosti Jiho eského centra mediace a spolupráce (Zadavatel, Poskytovatel)

OHROŽENÍ - nedostate né zafinancování poskytovatel sociálních služeb nebo skokové zm ny v metodice financování poskytovatel sociálních služeb – nap . financování služeb podporovaného zam stnávání (Zadavatel) - stárnutí populace - nep ijímání cílové skupiny ve ejností, eskalace nap tí mezi p íslušníky cílové skupiny a ve ejností (Zadavatel, Poskytovatel, Uživatel) - pasivita klienta p i ešení zdravotních komplikací (Uživatel) - spolupráce institucí s cílovou skupinou není standardizována práce ú edník (Zadavatel) - uzákon né poplatky u léka e, na pohotovosti, p i hospitalizaci a za p edpis na léky (Zadavatel - Ministerstvo zdravotnictví) - dluhové pasti jako p í ina sociální krize (spot ební úv ry, lichva) (Zadavatel, Uživatel) - nerealizace komunitního plánu (Zadavatel, Poskytovatel) - stagnace n kterých poskytovatel sociálních služeb (Zadavatel, Poskytovatel)

269

12.3.3. Návrhová ást pro oblast p echodná a sociální krize Priorita 1 Zachování stávajících pracovních skupin komunitního plánování a jejich transformace na koordina ní skupiny sociální oblasti Priorita 2 Aktivizace monitorovací a analytické skupiny Priorita 3 Cyklické mapování sociální situace m sta (resp. ORP) a zpracování její analýzy v etn alespo krátkodobé sociodemografické prognózy Priorita 4 Každoro ní zpracování Ak ního plánu sociálních služeb - d raz na respektování vývoje a s tím související pot ebnost sociálních služeb Priorita 5 Grantovým schématem podpora vzniku neexistující pot ebné služby Priorita 6 Dlouhodobým financováním zajišt ní existujících pot ebných sociálních služeb

270

12.4.

Oblast reziden ní služby

12.4.1. Charakteristika ešené oblasti cílová skupina senio i, kte í mají sníženou sob sta nost z d vodu v ku, chronického onemocn ní nebo zdravotního postižení, o které je jinak pe ováno v jejich p irozeném sociálním prost edí, senio i, kte í mají sníženou sob sta nost z d vodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby, senio i, kte í mají sníženou sob sta nost zejména z d vodu v ku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby, senio i, kte í mají sníženou sob sta nost z d vodu chronického duševního onemocn ní, senio i se sta eckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, kte í mají sníženou sob sta nost z d vodu t chto onemocn ní, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby, osoby zdravotn postižené. v k senio i - 65 let a výše ostatní od 1 roku typ služby, které jsou dané osoby uživateli poskytnutí ubytování poskytnutí stravy, pomoc p i osobní hygien nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc p i zvládání b žných úkon pé e o vlastní osobu, zprost edkování kontaktu se spole enským prost edím, sociální terapeutické innosti, výchovné, vzd lávací a aktiviza ní innosti, pomoc p i uplat ování práv, oprávn ných zájm , svobod a p i obstarávání osobních záležitostí typy problém a pot eby, které dané osoby eší stravování, ubytování, nesob sta nost, problémy p i zvládání b žných úkon , samota, pocit bezpe í. typy služeb (dle zákona . 108/2006 Sb. o sociálních službách) odleh ovací služby týdenní stacioná e domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem chrán né bydlení sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e

§ 44 § 47 § 48 § 49 § 50 § 51 § 52

p esahy z hlediska cílové skupiny zdravotn postižené d ti senio i p esahy z hlediska poskytovaných služeb odleh ovací služby

§ 44 271

sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e azylové domy noclehárny terapeutické komunity

§ 52 § 57 § 63 § 68

272

12.4.2. SWOT analýza pro oblast reziden ní služby Obsah faktor

Typy faktor p íznivé SILNÉ STRÁNKY 1. Spokojenost klient s poskytovanými službami 2. Dostate ný zájem klient o nabízené služby 3. Vysoká kvalita poskytovaných služeb 4. Kvalifikovaný personál 5. Existence kvalitních vlastních stravovacích provoz ve stávajících za ízeních 6. Vzájemná spolupráce mezi poskytovateli sociálních služeb

vnit ní

1. Široká nabídka poskytovaných sociálních služeb (o) 2. Existence registru poskytovatel sociálních služeb (o) 3. Každoro n aktualizovaný pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice (o) 4. Zavád ní standard kvality sociálních služeb (o)

nep íznivé SLABÉ STRÁNKY 1. Nedostate ná kapacita (Domovy pro osoby se zdravotním postižením a Domovy se zvláštním režimem, týdenní stacioná e, chrán né bydlení, odleh ovací služby) 2. Nedostatek kvalifikovaného personálu (p evážn muž ) z d vodu nízkého finan ního ohodnocení pracovník v sociálních službách 3. Nedostatek pracovních p íležitostí pro osoby se zdravotním postižením 4. Nedostatek léka v reziden ních za ízeních 5. Nenávaznost sociálních služeb pro d ti a mládež se zdravotním postižením na další služby pro dosp lé 6. Neexistence l žek pro seniory a zdravotn postižené pat ící do rizikových skupin (nap . osob závislé na návykových látkách) 1. Nedostatek finan ních prost edk (o) 2. Nedostate ná legislativa (o) 3. Neexistence normativ po tu pracovník (o) 4. Bariérovost p edevším starších budov (o) 5. Nevyhovující systém rekvalifikace pracovník v sociálních službách (o) 6. P edsudky ve ejnosti v i specifickým skupinám obyvatel (o) 7. Nedostatek kvalitních (erudovaných) supervizor (o)

273

P ÍLEŽITOSTI 7. Flexibilita nabídky reagovat na aktuální poptávku v rámci stávající kapacity 8. Možnost využití pracovní síly ze zahrani í v reziden ních za ízeních

vn jší

1. Možnost využití ve ejných finan ních prost edk (krajské i ministerské granty, dotace z EU, nadace, sponzo i) (o) 2. Možnost využívání dobrovolnických program (o) 3. Jiho eská univerzita (Teologická i Zdravotn sociální fakulta) (o) 4. Možnost využití vzd lávacích agentur (další vzd lávání zam stnanc , rekvalifika ní kurzy) (o) 5. Možnost p ipomínkování p ipravovaných legislativních zm n (o)

OHROŽENÍ 5. Nedostatek kvalifikovaného personálu, nutnost využití levn jší mén kvalifikované pracovní síly ze zahrani í v reziden ních za ízeních 6. Nedostatek pracovních p íležitostí vhodných pro osoby se zdravotním postižením 7. P ístup zdravotních pojiš oven k proplácení rehabilita ních výkon (fyzioterapie) 8. Nedostate né finan ní prost edky na úhradu sociálních služeb u senior a zdravotn postižených bez nároku na d chod 1. Nedostatek finan ních prost edk (o) 2. Nestabilita ve ejných rozpo t a nekoncep ní systém financování sociálních služeb (o) 3. asté legislativní zm ny (o) 4. Neaktuální (nejasná) metodika p i tvorb standard kvality sociálních služeb (o) 5. Nejednotný výklad pravidel p i inspekcích kvality sociálních služeb (o) 6. Náro nost zpracování žádostí o granty (složitá pravidla dota ních titul EU, nutnost p edfinancování, vysoké procento spoluú asti) (o) 7. Nedostate né zkušenosti s realizací projekt financovaných z ve ejných zdroj (o)

274

12.4.3. Návrhová ást pro oblast reziden ní služby Priorita 1 Dostate ná kapacita v reziden ních službách Opat ení 1.1. Zvýšení kapacity v domovech pro osoby se zdravotním postižením Opat ení 1.2. Zvýšení kapacity v domovech se zvláštním režimem Opat ení 1.3. Zvýšení kapacity v týdenních stacioná ích Opat ení 1.4. Zvýšení kapacity v chrán ném bydlení Opat ení 1.5. Zvýšení kapacity v odleh ovacích službách Opat ení 1.6 Vytvo ení l žek pro osoby pat ící do rizikových skupin Priorita 2 Rozvoj kvality života zdravotn postižených osob Opat ení 2.1. Podpora vytvá ení pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením Opat ení 2.2. Vytvo ení sociální služby domova pro osoby se zdravotním postižením pro skupinu osob s multifunk ním postižením od 19 let Opat ení 2.3. Podpora rozvoje sociální služby osobní asistence Priorita 3 Odstran ní bariérovosti a zlepšení bezpe nosti v rámci reziden ních za ízení a p ístup k nim Opat ení 3.1. Zajišt ní bezbariérovosti prostor stávajících za ízení reziden ních služeb Aktivity - komplexní rekonstrukce obytných prostor a provozn technického zázemí se zam ením na odstran ní bariér Opat ení 3.2. Zajišt ní bezpe ného a bezbariérového p ístupu k reziden ním službám Aktivity - zvýšení bezpe nosti p ístupových komunikací Aktivity - zlepšení dopravní dostupnosti osob se zdravotním postižením

275

12.5.

Oblast terénní služby - sociální handicap

12.5.1. Charakteristika ešené oblasti cílová skupina osoby bez p íst eší osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby komer n zneužívané (v etn osob ohrožených lichvou, prostitucí a obchodem s lidmi) osoby v krizi osoby ohrožené sociální exkluzí (v etn osob dlouhodob nezam stnaných a ohrožených ztrátou zam stnání, menšin, osob opoušt jících výkon trestu odn tí svobody, osob s duševním onemocn ním atd.) v k bez ohledu na v k typ služby, které jsou dané osoby uživateli výchovné, vzd lávací a aktiviza ní innosti zprost edkování kontaktu se spole enským prost edím sociální poradenství sociáln terapeutické innosti pomoc p i prosazování práv, oprávn ných zájm a p i obstarávání osobních záležitostí poskytnutí podmínek pro osobní hygienu podpora vytvá ení a zdokonalování základních pracovních návyk a dovedností pomoc p i zajišt ní stravy sociální prevence fakultativní služby v sociální oblasti zprost edkování návazných služeb vým nný program ošacení typy problém , pot eby, které dané osoby eší psychosociální stravovací ubytovací zdravotní typy služeb (dle zákona . 108/2006 Sb. o sociálních službách) kontaktní centrum krizová pomoc terénní programy služby následné pé e

§ 59 § 60 § 69 § 64

p esahy z hlediska cílové skupiny neorganizované nebo sociáln znevýhodn né d ti a mládež d ti závislé na návykových látkách p esahy z hlediska poskytovaných služeb sociální rehabilitace telefonická krizová pomoc

§ 70 § 55 276

azylové domy nízkoprahová denní centra nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež noclehárny sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi

§ 57 § 61 § 62 § 63 § 65

277

12.5.2. SWOT analýza pro oblast terénní služby - sociální handicap Obsah faktor

vnit ní

Typy faktor p íznivé SILNÉ STRÁNKY 1. kvalitn poskytované sociální služby (vysoké pracovní nasazení, kvalifikovaný personál, individuální a nediskrimina ní p ístup k uživatel m soc. služeb, zavád ní standard kvality) 2. kvalitn fungující principy nízkoprahových služeb (nap . bezplatnost, anonymita, snadná dostupnost) 3. existence sít terénních a poradenských služeb v eských Bud jovicích, existence Minimální sít drogových služeb 4. schopnost stávajících za ízení vytvá et inovativní ešení pro danou problematiku (nap . rozši ování stávající nabídky služeb, reakce na aktuální pot ebu uživatel , zapracování p íklad dobré praxe) 5. spolupráce mezi poskytovateli v návaznosti na cílové skupiny v individuálních p ípadech 6. existence supervize 7. existující legislativní úpravy metodik pro práci s romskou komunitou 8. existence romského a protidrogového koordinátora

nep íznivé SLABÉ STRÁNKY 1. nedostate ná informovanost ve ejnosti o problematice specifických cílových skupin a o významu terénní sociální práce 2. nedostatek financí 3. nedostatek terénních pracovník 4. nezájem n kterých obcí o ešení sociální problematiky specifických cílových skupin 5. nedostate ná sí poskytovaných služeb v ostatních obcích ORP eské Bud jovice 6. nedostate ná legislativa 7. chybí n které návazné služby pro terénní sociální pracovníky (nap . Detox, azylové domy pro páry, nízkoprahová zdravotnická za ízení, krizové centrum, koncepce sociálního bydlení) 8. nedostate ná kapacita azylových dom pro ženy a matky s d tmi

278

vn jší

P ÍLEŽITOSTI 1. pravidelná aktualizace RPSS a monitoring realizace výstup (nap . vytvo ením monitorovací komise) 2. udržení a zvýšení kvality poskytovaných sociálních služeb 3. vícezdrojové a dlouhodobé financování 4. vytvo it prostor pro setkávání odborník z ad poskytovatel a zadavatel sociálních služeb, zvýšení spolupráce poskytovatel sociálních služeb pro danou cílovou skupinu a tvorba koncepcí poskytovaní sociálních služeb 5. zvýšení informovanosti ve ejnosti 6. na základ RPSS motivovat obce k aktivit v oblasti sociálních služeb 7. vytvo ení minimálních sítí služeb terénní práce 8. budování dobrých vztah se státem z izovanými a ve ejnými institucemi (nap . Magistrátem m sta eské Bud jovice) 9. pr b žné vzd lávání pracovník na odboru sociálních v cí v etn externí supervize 10. p ipomínkování p ipravovaných legislativních zm n poskytovateli sociálních služeb 11. využití metodik pro práci s romskou komunitou 12. využití dobrovolnické innosti

OHROŽENÍ 1. negativní vnímání cílové skupiny laickou i odbornou ve ejností 2. odliv personálních zdroj v d sledku nevýhodných finan ních podmínek a souvisejících ohrožení 3. systém financování sociální oblasti v neziskové sfé e, nekoncep ní zm ny ve financování 4. nestanovení reálných cíl , kompetencí a konkrétní odpov dnosti za realizaci jednotlivých ástí RPSS 5. zp sob dosavadního komunitního plánování 6. kritéria inspekcí kvality sociálních služeb 7. závislost existence za ízení na politickém postoji obce, kraje a státu 8. špatn zvolená strategie propagace terénních služeb 9. asté zm ny v legislativ 10. malá provázanost a nejednotný p ístup k lidem bez domova

279

12.6.

Oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap

12.6.1. Charakteristika ešené oblasti cílová skupina senio i osoby se zdravotním postižením v k bez ohledu na v k typ inností, které dané osoby užívají pomoc p i zvládání b žných úkon pé e o vlastní osobu pomoc p i osobní hygien pomoc p i zajišt ní chodu domácnosti výchovné, vzd lávací a aktiviza ní innosti zprost edkování kontaktu se spole enským prost edím pomoc p i osobní hygien nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu poskytnutí stravy nebo pomoc p i zajišt ní stravy základní sociální poradenství sociáln terapeutické innosti pomoc p i uplat ování práv, oprávn ných zájm a p i obstarávání osobních záležitostí nácvik dovedností pro zvládání pé e o vlastní osobu, sob sta nosti a dalších inností vedoucích k sociálnímu za len ní podpora vytvá ení a zdokonalování základních pracovních návyk a dovedností typy problém a pot eby, které dané osoby eší sociální stravovací zdravotní podpora udržení uživatele v p irozeném prost edí typy služeb (dle zákona . 108/2006 Sb. o sociálních službách) osobní asistence pe ovatelská služba tís ová pé e pr vodcovské a p ed itatelské služby podpora samostatného bydlení odleh ovací služby raná pé e tlumo nické služby sociáln aktiviza ní služby pro seniory a os. se zdrav. postižením sociální rehabilitace služby následné pé e

§ 39 § 40 § 41 § 42 § 43 § 44 § 54 § 56 § 66 § 70 § 64

p esahy z hlediska cílové skupiny osoby blízké uvedeným cílovým skupinám p esahy z hlediska poskytovaných služeb krizová intervence telekontaktní pé e domácí ošet ovatelská služba

280

12.6.2. SWOT analýza pro oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap Obsah faktor

Typy faktor p íznivé SILNÉ STRÁNKY 1. nižší nákladovost terénních služeb než u reziden ních služeb 2. velká poptávka po službách 3. možnost zap j ení kompenza ních pom cek v rámci poskytovatel sociálních služeb 4. vznik soukromých subjekt poskytujících domácí pé i

vnit ní

1. existence dob e fungujících sociálních služeb (o) 2. vysoká profesionalita pracovník sociálních služeb (o) 3. široké spektrum sociálních služeb (o) 4. široká sí sociálních služeb (o) 5. územní a asová dostupnost služeb pro uživatele ve m st eské Bud jovice (o) 6. existence aktuálního pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice (o) 7. podpora sociálních služeb a spolupráce s Magistrátem m sta eské Bud jovice (o)

nep íznivé SLABÉ STRÁNKY 1. nedostate ná kapacita poskytovaných služeb 2. nízké mzdové ohodnocení odborník v sociálních službách 3. malé zkušenosti s vícezdrojovým financováním 4. nedostate ná materiální vybavenost 5. pasivní p ístup starších v kových skupin k sociálním službám 1. nižší dostupnost služeb pro uživatele mimo eské Bud jovice (o) 2. nedostate ná informovanost ve ejnosti (o) 3. nedostate ná informovanost mezi poskytovateli sociálních služeb (o) 4. malá spolupráce poskytovatel sociálních služeb (o) 5. málo muž pracujících v sociálních službách (o) 6. nezájem ásti ve ejnosti o sociální problémy (o)

281

vn jší

P ÍLEŽITOSTI 1. rozvoj a vznik sociálních služeb i v ostatních obcích ORP eské Bud jovice 2. v tší informovanost ve ejnosti o možnosti nabídnout kompenza ní pom cky poskytovatel m sociálních služeb pro další využití 3. podpora dalšího rozvoje a rozši ování služeb, které nejsou definované zákonem jako sociální služba 4. zkvalitn ní objektivního posouzení p id lení p ísp vku na pé i ze strany Magistrátu m sta eské Bud jovice, a tím zlepšení adresnosti dávky 5. v tší spolupráce Magistrátu m sta s poskytovateli sociálních služeb p i ízení žádosti o p ísp vek na pé i 6. v tší využívání dobrovolník v sociálních službách, spolupráce s dobrovolnickými organizacemi 7. informování ostatních obcí o existenci poskytovatel sociálních služeb s krajskou p sobností 1. lepší informovanost ve ejnosti (propagace poskytovaných sociálních služeb) (o) 2. v tší spolupráce mezi poskytovateli sociálních služeb (o) 3. zvýšení informovanosti zdravotnických za ízení o existujících sociálních službách (o) 4. vícezdrojové a stabilní dlouhodobé financování služeb (o)

OHROŽENÍ 1. nejasná kvalita nov vznikajících soukromých subjekt poskytujících domácí pé i a jejich kapacita 2. finan ní náro nost po izování kompenza ních pom cek 3. neznalost dopadu zdravotního postižení ze strany sociálních pracovník p i posuzování p ísp vku na pé i 4. nevyužití p ísp vku na pé i uživateli k zajišt ní služby 1. nedostatek finan ních prost edk pro poskytovatele sociálních služeb (o) 2. nespolupráce zdravotnických za ízení se sociálními službami (o) 3. nedokonalá a nejasná legislativa (o) 4. vysoké nároky na kvalifikaci pracovník v sociálních službách (o) 5. nedostate ná personální kapacita služeb kv li nízkým mzdám (o) 6. snížení finan ní podpory služeb z ve ejných zdroj (o)

282

12.6.3. Návrhová ást pro oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap Priorita 1 Informovanost ob an o nabídce sociálních služeb s místní a krajskou p sobností v oblasti terénních služeb pro osoby se zdravotn sociálním handicapem Opat ení 1.1. Prost ednictvím centrální informa ní linky o poskytovatelích sociálních služeb Opat ení 1.2. Prost ednictvím obcí ve SO ORP eské Bud jovice Aktivita - Propagace sociálních služeb p i setkávání se starosty obcí Opat ení 1.3. Prost ednictvím léka Opat ení 1.4. Prost ednictvím sociálních pracovník Opat ení 1.5. Prost ednictvím zdravotnických za ízení Opat ení 1.6. Prost ednictvím tisku a médií Aktivita k výše uvedeným opat ením: M sto zadá ve ejnou zakázku: a. na zpracování jednotné propagace b. na z ízení a provoz centrální informa ní linky Priorita 2 Informovanost mezi poskytovateli sociálních služeb a odbornou ve ejností v oblasti terénních služeb pro osoby se zdravotn sociálním handicapem Opat ení 2.1. Pravidelné setkávání poskytovatel sociálních služeb Aktivita - jednou za dva m síce setkání formou kulatého stolu s možností prezentace jednotlivých poskytovatel sociálních služeb Opat ení 2.2. Setkávání se zdravotníky a propagace aktivit poskytovatel sociálních služeb Aktivita - po ádání odborných seminá Aktivita - ú ast na zdravotnických seminá ích, kongresech Aktivita - po ádání odborných kurz s akreditací Ministerstva zdravotnictví R Opat ení 2.3. Informovanost na st edních, vyšších odborných a vysokých školách Aktivita - obecná prezentace poskytovatel sociálních služeb na školách Aktivita - odborné prezentace v rámci výuky Aktivita - nabídka odborné praxe Priorita 3 Zajistit dostatek finan ních prost edk pro udržení a rozvoj poskytovatel sociálních služeb v oblasti terénních služeb pro osoby se zdravotn sociálním handicapem Opat ení 3.1. Maximální možná finan ní podpora m sta eské Bud jovice stávajícím poskytovatel sociálních služeb Aktivita - Navýšení prost edk z rozpo tu m sta eské Bud jovice pro ú el podpory poskytovatel sociálních služeb Opat ení 3.2. P íprava na vícezdrojové financování Aktivita - proškolování poskytovatel sociálních služeb o možnostech vícezdrojového financování Aktivita - podporovat vznik fundraisingu u poskytovatel sociálních služeb Opat ení 3.3. Podporovat vznik detašovaných pracoviš stávajících poskytovatel sociálních služeb ve SO ORP eské Bud jovice

283

Opat ení 3.4. Umožnit vznik nových poskytovatel Bud jovice

sociálních služeb ve SO ORP

eské

Priorita 4 Podpora a rozvoj služeb, které nejsou definované zákonem jako sociální služba Opat ení 4.1. Zachování a rozší ení telekontaktní služby na SO ORP eské Bud jovice Aktivita - zajistit informace o této služb obcím ve SO ORP eské Bud jovice Opat ení 4.2. Zachování a rozší ení domácí ošet ovatelské služby (v etn domácí respitní a hospicové pé e) Opat ení 4.3. Jednotný systém v p j ování kompenza ních pom cek Aktivita - rozší ení pr vodce sociálních služeb o adresá p j oven kompenza ních pom cek v etn jejich nabídky Priorita 5 Zapojení místní ve ejnosti v rámci dobrovolnických projekt do inností poskytovatel terénních sociálních služeb Opat ení 5.1 Využívání student pro napl ování pot eb spole enského kontaktu uživatel sociálních

284

13. Návrhová ást rozvojového plánu sociálních služeb m sta eské Bud jovice Návrhová ást dokumentu vychází z následujícího: - sociodemografická analýza, - praktické zkušenosti odborník zapojených do projektu v rámci pracovních skupin, koordina ního výboru, respektive ídícího výboru, - výstupy jednotlivých pracovních skupin.

13.1. Obsah faktor

vnit ní

SWOT analýza - obecná

Typy faktor p íznivé SILNÉ STRÁNKY 1. kvalifikovaný personál v p ímé pé i 2. široká nabídka sociálních služeb 3. územní a asová dostupnost sociálních služeb pro obyvatele statutárního m sta 4. registrace poskytovatel sociálních služeb 5. zavád ní standard kvality sociálních služeb 6. relativn dobrá a vzájemná spolupráce n kterých poskytovatel sociálních služeb 7. pravidelné setkávání zástupc ve ejné správy, nno a jiných zainteresovaných subjekt 8. každoro n aktualizovaný pr vodce sociálními službami 9. informovanost magistrátu o poskytovaných sociálních službách na území m sta (odkazování na konkrétní organizace) 10. podpora existence dob e fungujících stávajících sociálních služeb 11. podpora sociálních služeb a spolupráce s Magistrátem m sta eské Bud jovice 12. motivace stávajících poskytovatel vytvá et inovativní ešení pro danou problematiku 13. spokojenost uživatel s poskytovanými službami (dlouholeté zkušenosti poskytovatel ) 14. flexibilita a individuální p ístup k pot ebám uživatel ze strany poskytovatel sociálních služeb

nep íznivé SLABÉ STRÁNKY 1. nedostatek financí 2. absence bezbariérovosti 3. nedostate ná supervize sociálních služeb 4. personální politika NNO (nap . podfinancování odborník , fluktuace zam stnanc , kumulace funkcí a rolí pracovník , rekvalifikace pracovník , nedostatek muž - zam stnanc ) 5. nedostatek dobrovolník 6. napl ování Standard kvality sociálních služeb 7. nedostate ná prezentace organizací a výsledk práce 8. špatná dostupnost pro obyvatele SO ORP B (nap . špatná informovanost, dopravní a asová dostupnost) 9. nedosta ující fundraising organizací (vícezdrojové financování) 10. komunika ní bariéry (nap . cizinc , neslyšících, atd.) 11. chyb jící sociální infrastruktura – nap . krizové centrum - l žkové za ízení a azylový d m pro rodiny, matky s d tmi, d m na p l cesty, reziden ní služby 12. zmapování a monitoring pot eb specifických cílových skupin

285

vn jší

P ÍLEŽITOSTI 1. vícezdrojové a stabilní dlouhodobé financování služeb (nap . víceletý dota ní individuální plán z KÚ J K) 2. dotace v rámci nového plánovacího období EU 2007 – 2013 3. zmapování kapacity stávajících sociálních služeb na území SO ORP .B., následná identifikace chyb jících lánk sociální oblasti 4. propojování ve ejné správy, NNO, privátního sektoru a odborné ve ejnosti, setkávání a spolupráce NNO 5. podpora a motivace dobrovolnické služby 15. provád ní sociální politiky pomocí kvalitních místních rozvojových plán sociálních služeb a následného monitoringu jejich pln ní (ak ní ro ní plány) v etn aktivizace ve ejnosti se více ob ansky angažovat na tvorb plán sociálních služeb 16. podpora vzd lávání pracovník a vytvo ení místního systému kvalitního vzd lávání (kvalitní lekto i, spolupráce s místními VŠ, monitoring pot eb v oblasti soc. sl.) 17. medializace výsledk práce (odbourávání p edsudk , informace o práci s cílovými skupinami) 18. provázanost plánu RPSS s krajským rozvojovým dokumentem 19. zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách a p íslušná provád cí vyhláška 20. možnost efektivního p ipomínkování p ipravovaných legislativních zm n 21. zvýšení informovanosti zdravotnických za ízení o existujících sociálních službách

OHROŽENÍ 11. nesystemati nost financování (nejednozna nost a nepr hlednost dota ních pravidel, diskontinuita projekt , obtížné udržení kontinuity projekt ) 12. obtížnost erpání finan ních prost edk z ve ejných zdroj (složitá pravidla dota ních titul EU, nutnost p edfinancování, vysoké procento požadované spoluú asti) 13. nedo ešená a neprovázaná legislativa a její nejednotný obtížný výklad (nap . inspekce kvality sociálních služeb – nejasné podmínky) 14. nedostate ná politická podpora v sociální oblasti (nestabilita s ohledem na volby) 15. negativní p edsudky v i specifickým cílovým skupinám a NNO (z pohledu ve ejnosti, ve ejné správy i nap . sponzor ) 16. zneužívání p ísp vk na pé i 17. rozvojový plán (nenapl ování cíl , nejasné kompetence, kvalita dokumentu, nereálná o ekávání, atd.) 18. nespolupráce zdravotnických za ízení se sociálními službami 19. snížení finan ní podpory služeb z ve ejných zdroj

286

13.2.

Priority rozvoje sociálních služeb

Tato kapitola je v nována prioritám, opat ením a aktivitám, které svou realizací p isp jí ke zvýšení úrovn a dostupnosti sociálních služeb na celém území SO ORP eské Bud jovice. Priorita 1 Zvyšování informovanosti v sociální oblasti Opat ení 1.1 Zvyšování informovanosti o nabídce sociálních služeb na území SO ORP (s d razem na území mimo statutární m sto .B.) Aktivita 1.1.1 - zvyšování informovanosti ve ejnosti prost ednictvím zajišt ní každoro ního vydání aktualizovaného pr vodce sociálních služeb vydávaného MM a jeho následná distribuce Realizátor: MM Aktivita 1.1.2 - zvyšování informovanosti se zacílením na obecní ú ady prost ednictvím propagace sociálních služeb p i setkávání se starosty obcí Realizátor: MM Aktivita 1.1.3 - zvyšování informovanosti se zacílením na obyvatele obcí prost ednictvím obecních ú ad na území SO ORP .B. Realizátor: obce, MM Aktivita 1.1.4 - zvyšování informovanosti se zacílením na obyvatele obcí prost ednictvím léka a zdravotnických za ízení Realizátor: organizace p sobící v sociální oblasti, MM Aktivita 1.1.5 - zvyšování informovanosti se zacílením na obyvatele obcí prost ednictvím sociálních pracovník Realizátor: MM, organizace p sobící v sociální oblasti (zajišt ní primární informovanosti), sociální pracovníci (sekundární distribuce informací) Aktivita 1.1.6 - zvyšování informovanosti ve ejnosti s d razem na obyvatele mimo prost ednictvím tisku a médií Realizátor: MM, organizace p sobící v sociální oblasti, obce

B

Aktivita 1.1.7 - zvyšování informovanosti se zacílením na uživatele se specifickými komunika ními pot ebami Realizátor: organizace p sobící v sociální oblasti Opat ení 1.2 Zvyšování informovanosti o specifických cílových skupinách obyvatel osoby ohrožené sociálním vylou ením Aktivita 1.2.1 - zvyšování informovanosti o specifických pot ebách cílových skupin se zam ením na ve ejnou správu Realizátor: MM, organizace p sobící v sociální oblasti Aktivita 1.2.2 - zvyšování informovanosti o specifických pot ebách cílových skupin se zam ením na ve ejnost Realizátor: MM, organizace p sobící v sociální oblasti Aktivita 1.2.3 - zvyšování informovanosti o specifických pot ebách cílových skupin se zam ením na získání morální i finan ní podpory (pozitivní sociální marketing sm rem k dárc m a sponzor m) Realizátor: MM, organizace p sobící v sociální oblasti 287

Opat ení 1.3 Zvyšování informovanosti o profesionalit poskytovatel služeb Aktivita 1.3.1 - zvyšování informovanosti se zam ením na ve ejnou správu Realizátor: organizace p sobící v sociální oblasti, MM

sociálních

Aktivita 1.3.2 - zvyšování informovanosti se zam ením na ve ejnost Realizátor: organizace p sobící v sociální oblasti Aktivita 1.3.3 - zvyšování informovanosti se zam ením na sponzory Realizátor: organizace p sobící v sociální oblasti

Priorita 2 Zachování a rozvoj stávající sít služeb v sociální oblasti Opat ení 2.1 Posílení fundraisingových aktivit v sociální oblasti Aktivita 2.1.1 - podpora v oblasti fundraisingu Realizátor: MM, organizace p sobící v sociální oblasti Opat ení 2.2 Spolupráce ve ejné správy, poskytovatel sociálních služeb, privátního sektoru a odborné ve ejnosti Aktivita 2.2.1 - setkávání a spolupráce organizací p sobících v sociálních službách formou kulatých stol Realizátor: MM Aktivita 2.2.2 - možnost efektivního p ipomínkování p ipravovaných legislativních zm n Realizátor: organizace p sobící v sociální oblasti, samosprávy jednotlivých obcí ORP Opat ení 2.3 Udržení pot ebných sociálních služeb Aktivita 2.3.1 - dota ní program statutárního m sta eské Bud jovice na podporu sociální oblasti (p ísp vky) Realizátor: MM, organizace p sobící v sociální oblasti Aktivita 2.3.2 - využívání dalších ve ejných zdroj (krajské, republikové, evropské, nadace) Realizátor: MM, obce, organizace p sobící v sociální oblasti Aktivita 2.3.3 - zajišt ní stability a rozvoje pot ebných sociálních služeb prost ednictvím víceletého financování Realizátor: MM Opat ení 2.4 Podpora vzniku nových sociálních služeb na území SO ORP eské Bud jovice Aktivita 2.4.1 - dota ní program statutárního m sta eské Bud jovice na podporu sociální oblasti Realizátor: MM, organizace p sobící v sociální oblasti Aktivita 2.4.2 - využívání dalších zdroj ve ejných (krajské,republikové, evropské, nadace) Realizátor: MM, organizace p sobící v sociální oblasti

288

Opat ení 2.5 Rozvoj kapacit a rozší ení nabídky n kterých poskytovatel sociálních služeb Aktivita 2.5.1 - dota ní program statutárního m sta eské Bud jovice na podporu sociální oblasti (granty) Realizátor: MM, organizace p sobící v sociální oblasti Aktivita 2.5.2 - využívání dalších zdroj ve ejných (krajské,republikové, evropské, nadace) Realizátor: MM, organizace p sobící v sociální oblasti Opat ení 2.6 Podpora dobrovolnických program Aktivita 2.6.1 - podpora zapojení ve ejnosti v rámci dobrovolnických projekt do inností organizací v sociální oblasti Realizátor: MM, organizace p sobící v sociální oblasti Aktivita 2.6.2 - podpora dobrovolnických center - spolupráce poskytovatel s dobrovolnickými centry Realizátor: MM, organizace p sobící v sociální oblasti Aktivita 2.6.3. - medializace dobrovolnictví Realizátor: organizace p sobící v sociální oblasti Priorita 3 Podpora provád ní sociální politiky na místní úrovni Opat ení 3.1 Vytvá ení rozvojových plán sociálních služeb, zajišt ní jejich kontinuity, implementace rozvojových plán a následný monitoring jejich pln ní Aktivita 3.1.1 - vznik Monitorovacího výboru Realizátor: MM Aktivita 3.1.2 - monitoring implementace rozvojového plánu ze strany Monitorovacího výboru Realizátor: MM Aktivita 3.1.3 - zachování struktury pracovních skupin komunitního plánování a udržení jejich innosti Realizátor: MM, organizace p sobící v sociální oblasti Aktivita 3.1.4 - cyklické mapování sociální situace na území SO ORP Realizátor: MM

B

Aktivita 3.1.5 - tvorba a realizace ak ních ro ních plán metodou komunitního plánování na území SO ORP B Realizátor: MM Aktivita 3.1.6 - propojování krajského st edn dobého plánu s RPSS Realizátor: MM Opat ení 3.2 Podpora zapojení ve ejnosti do tvorby rozvojových plán sociálních služeb Aktivita 3.2.1 - zapojování ve ejnosti prost ednictvím Monitorovacího výboru a pracovních skupin Realizátor: MM, organizace p sobící v sociální oblasti

289

Priorita 4 Zvyšování kvality služeb v sociální oblasti Opat ení 4.1 Monitoring pot eb v oblasti vzd lávání Aktivita 4.1.1 - monitoring pot eb v oblasti vzd lávání se zam ením na ve ejnou správu Realizátor: MM, organizace p sobící v sociální oblasti Aktivita 4.1.2 - monitoring pot eb v oblasti vzd lávání se zam ením na organizace v sociální oblasti Realizátor: MM, organizace p sobící v sociální oblasti Aktivita 4.1.3 - monitoring trend v metodických postupech a legislativní úpravy Realizátor: MM, organizace p sobící v sociální oblasti Opat ení 4.2 Vytvo ení systému kvalitního vzd lávání na místní úrovni na základ monitoringu pot eb Aktivita 4.2.1 - podpora a hledání možností vzd lávání pracovník v sociální oblasti (ve ejná správa a organizace p sobící v sociální oblasti) a jeho realizace Realizátor: MM Aktivita 4.2.2 - podpora zapojení místních vzd lávacích institucí do systému vzd lávání Realizátor: MM Opat ení 4.3 Supervize Aktivita 4.3.1 - podpora supervize (podpora využití supervize v sociální oblasti, spolupráce) Realizátor: MM

290

14.

Implementace, monitorování, vyhodnocení a aktualizace

Zám rem analýzy realizované mj. prost ednictvím n kolika pr zkum bylo zmapovat situaci v sociální oblasti na území SO ORP eské Bud jovice. Jak se p edpokládalo, vyplynula v pr b hu p ípravy i p i vyhodnocování výstup ur itá zjišt ní, která p edstavují pro rozvoj nabídky sociálních služeb v regionu zna ný potenciál. Pokud to vezmeme z obecného hlediska je dle výstup šet ení, vybraných návrh a sestavených SWOT analýz patrné, že sociální oblast v SO ORP eské Bud jovice se neobejde p edevším bez d kladného a p edem promyšleného plánování, koordinace a ízení jednotlivých, avšak navzájem se dopl ujících inností. Navržené priority a opat ení uvedené v p edchozí kapitole p edstavují sou ást plánovacího systému, který je nezbytným p edpokladem k dalším krok m v rámci implementa ního procesu. Je však nutné chápat je jako alternativní sou ást systémového postupu plánování rozvoje sociálních služeb a nikoliv jako izolovaný striktn daný nem nný materiál. Priority, opat ení a aktivity uvedené v tomto vydání Rozvojového plánu sociálních služeb m sta eské Bud jovice mají, i p es snahu stanovit je pokud možno v co nejkonkrétn jší podob , p edevším podn tný charakter. I p esto, že veškeré údaje byly stanoveny na základ dialog s celou adou zainteresovaných osob, nelze p edejít p ípadným p ekážkám a následným zm nám i úpravám. Monitorování a vyhodnocování naplánovaných aktivit slouží k pr b žnému ov ování shody mezi plánem realizace aktivit a skute ným stavem realizace v daném okamžiku. Monitorování realizace tohoto rozvojového dokumentu bude zajiš ovat p edevším tzv. Monitorovací výbor. Ten bude pr b žn zaznamenávat postup realizace jednotlivých aktivit. Sou asn bude zjiš ovat d vody pro p ípadné nepln ní plánu. Rozvojový plán sociálních služeb m sta eské Bud jovice je zpracován na období 2008 – 2013 s tím, že je p edpokládána jeho pr b žná aktualizace, a to prost ednictvím tzv. ro ních ak ních plán , které budou sestavovány ve spolupráci s pracovními skupinami pro jednotlivé oblasti sociální sféry.

291

Realiza ní tým projektu Mgr. Rudolf Vodi ka Pavla Mikšátková Ing. Dagmar Baumruková Mgr. Šárka Kovárnová Mgr. David Kostohryz Mgr. Miroslav Bína Ing. arch. Vladimír Zdvihal Ing. Pavel Janda Mgr. Alois Ambrož PhDr. Martina Hrušková, Ph.D. doc. Ing. Lucie Kozlová, Ph.D. JUDr. Jan Šmidmayer Ing. Martina Ku erová

ÍDICÍ VÝBOR Magistrát m sta eské Bud jovice Magistrát m sta eské Bud jovice Magistrát m sta eské Bud jovice Magistrát m sta eské Bud jovice Magistrát m sta eské Bud jovice Ú ad Regionální rady Magistrát m sta eské Bud jovice Domov pro seniory Máj eské Bud jovice M stská charita eské Bud jovice Zdravotn sociální fakulta JU Zdravotn sociální fakulta JU GP Consulting, s.r.o. GP Consulting, s.r.o.

KOORDINA NÍ VÝBOR doc. Ing. Lucie Kozlová, Ph.D. Ing. Martina Ku erová JUDr. Jan Šmidmayer Mgr. Šárka Kovárnová Mgr. David Kostohryz Pavla Jandová Mgr. Radka Fuksová Mgr. Alois Ambrož Zuzana Földesiová Zden k íha Renata Lippmannová BBS. Miroslav Kotoun Bc. Lenka Da hová Ing. Pavel Janda Tomáš Brejcha, DiS. Pavla Mikšátková Bc. Eva Sýkorová Mgr. Gabriela Lexová Radka Šindelá ová, DiS.

Zdravotn sociální fakulta JU GP Consulting, s.r.o. GP Consulting, s.r.o. Magistrát m sta eské Bud jovice Magistrát m sta eské Bud jovice Magistrát m sta eské Bud jovice Magistrát m sta eské Bud jovice M stská charita eské Bud jovice M stská charita eské Bud jovice Komunitní plánování, o.p.s St edisko výchovné pé e eské Bud jovice KP projekt, s.r.o. Jiho eská rozvojová, o.p.s. Domov pro seniory Máj eské Bud jovice Jiho eský streetwork – Prevent, o.s. Magistrát m sta eské Bud jovice Magistrát m sta eské Bud jovice Svaz neslyšících a nedoslýchavých v R G-PROJECT, s.r.o.

292

PRACOVNÍ SKUPINY PS D TI A MLÁDEŽ

Renata Lippmannová Mgr. Dana Kopecká Ing. Vanda Polívková Mgr. Miloslava Hanousková Ing. Eva Hejduková Bc. Petra Závišová Mgr. Kate ina Hyková Mgr. Jana Nová ková Romana Bo ková Magdalena Davidová Ing. Tomáš Rádl Mgr. Lucie Zapletalová Bc. Edita M í ová Tobi

St edisko výchovné pé e eské Bud jovice D tské centrum ARPIDA D tský stacioná Sv tluška o.p.s. Krizové centrum pro d ti a rodinu v J K M-centrum pro mladou rodinu M stská charita eské Bud jovice, Nízkoprahové centrum Srdí ko - Jiloro Proba ní a media ní služba eské Bud jovice Proba ní a media ní služba eské Bud jovice Koní ek, o.s. Koní ek, o.s. Salesiánské st edisko mládeže Magistrát m sta eské Bud jovice Zástupce uživatel PS PORADENSTVÍ

Mgr.Gabriela Lexová Bc. Lenka Da hová MUDr. Kv toslava Kotrbová Bc. Lucie Kolá ová Mgr. Jana Marková Zde ka Kuviková Mgr. Lenka Kostínková Mgr. Jana Baštincová Mgr. Nina Mocová Petr Pábl Mgr. Renáta Brabcová Romana Bo ková Mgr. Šárka Kovárnová Antonín Polzer Viktor Sersen

Svaz neslyšících a nedoslýchavých v R, Poradenské centrum .B. Jiho eská rozvojová o.p.s. Háje ek - Kontaktní a dolé ovací centrum DCH B - Poradna Eva M stská charita eské Bud jovice, Osobní asistence Fokus eské Bud jovice PREVENT o.s., Jiho eské substitu ní centrum Poradna pro uprchlíky a migranty Employment Service a.s. Koní ek o.s. St ep - st edisko poradenství a pé e o osoby se zdravotním postižením Koní ek o.s. Magistrát m sta B Zástupce uživatel Zástupce uživatel

PS P ECHODNÁ A SOCIÁLNÍ KRIZE Mgr. Alois Ambrož Hana Louženská Dana Bedlánová Mgr. Ladislava Vítovcová Mgr. Michaela Andrlíková Václav Ku era Josef Raušer, DiS. Mgr. Vladan Horváth Petr Brož Mgr. David Kostohryz

M stská charita eské Bud jovice D m na p l cesty FILIA Diecézní charita .B., Interven ní centrum pro osoby ohrožené domácím násilím Krizové centrum pro matku a dít M stská charita eské Bud jovice, Tolerance eské Bud jovice 2007 M stská charita eské Bud jovice, D m sv. Pavla Proba ní a media ní služba B V znice eské Bud jovice V znice eské Bud jovice Magistrát m sta eské Bud jovice 293

Cyril Žiga

Zástupce uživatel PS REZIDEN NÍ SLUŽBY

Ing. Pavel Janda Mgr. Iva Jirovská Mgr. Dana Pokorná Vladimíra Holczerová Ing. Vanda Polívková Zorka Šílená, DiS. Mgr. Ludmila Kubelová Pavla Jandová František Mat jka

Domov pro seniory Máj eské Bud jovice Centrum sociálních služeb Starom stská Domov Libní a CSS Empatie Domov Libní a CSS Empatie D tský stacioná Sv tluška o.p.s. M stská charita eské Bud jovice Domov pro seniory Hvízdal Magistrát m sta eské Bud jovice Zástupce uživatel PS TERÉNNÍ SLUŽBY - sociální handicap

Tomáš Brejcha, DiS. Mgr. Veronika Hadravová Iva erná, DiS. Bc. František Kaiseršot Mgr. Iveta Švecová Mgr. Eliška Ma á ková Kamil Podzimek, DiS. Bc. Eva Sýkorová

PREVENT o.s., Poradna pro problematiku drog a závislostí Kontaktní a dolé ovací centrum Háje ek M stská charita eské Bud jovice, Nízkoprahové centrum Srdí ko - Jiloro M stská charita eské Bud jovice, D m sv. Pavla Diecézní charita .B., Poradna Eva pro ženy a dívky v nouzi Salesiánské st edisko mládeže PREVENT o.s., Jiho eský streetwork Magistrát m sta eské Bud jovice

PS TERÉNNÍ SLUŽBY - zdravotn sociální handicap Zuzana Földesiová Hana Jiroušková Hana Klementová Mgr. Martina Papoušková Bc. Jan Rada Mgr. Iva Jirovská Diana Aubrechtová Mgr. Jaroslava Janouchová Jana Bodláková

M stská charita eské Bud jovice, Charitní pe ovatelská služba Tyfloservis, o.p.s. Domácí ošet ovatelská pé e a pe ovatelská služba ALICE St edisko rané pé e eské Bud jovice eská maltézská pomoc o.p.s. Centrum sociálních služeb Starom stská M stská charita eské Bud jovice, Osobní asistence Magistrát m sta eské Bud jovice Zástupce uživatel

294

Seznam tabulek

Tabulka 1 Základní údaje ohledn území SO ORP eské Bud jovice ................................10 Tabulka 2 Nejv tší obce v ORP eské Bud jovice..............................................................12 Tabulka 3 Základní informace o m st eské Bud jovice...................................................14 Tabulka 4 Vývoj po tu obyvatel podle ástí m sta a urbanistických obvod .......................19 Tabulka 5 Prognóza po tu obyvatel do roku 2013 ...............................................................31 Tabulka 6 Prognóza v kového složení obyvatel do roku 2013 ............................................31 Tabulka 7 Porovnání obyvatelstva z hlediska rodinného stavu v roce 2001 ........................34 Tabulka 8 Porovnání obyvatelstva z hlediska úrovn vzd lanosti .......................................39 Tabulka 9 Porovnání obyvatelstva z hlediska ekonomické aktivity ......................................43 Tabulka 10 Nezam stnanost na území SO ORP eské Bud jovice .....................................46 Tabulka 11 Nezam stnanost na území eských Bud jovic...................................................47 Tabulka 12 Nezam stnanost v B podle územn technických jednotek a pohlaví ...............50 Tabulka 13 Nezam stnanost v B ve vybraných základních sídelních jednotkách ...............56 Tabulka 14 Dojíž ka za prací - porovnání .............................................................................61 Tabulka 15 Vývoj pr m rné mzdy v podnikatelské sfé e v Jiho eském kraji .........................62 Tabulka 16 Vývoj pr m rné mzdy v nepodnikatelské sfé e v J k ..........................................63 Tabulka 17 Vývoj míry nezam stnanosti v minulých letech ...................................................64 Tabulka 18 Údaje o po tu byt v roce 2001 ...........................................................................66 Tabulka 19 Údaje o po tu dom v roce 2001.........................................................................66 Tabulka 20 Údaje o velikosti a stá í byt ................................................................................66 Tabulka 21 Údaje o užívání byt a kategorizaci.....................................................................67 Tabulka 22 Bytová výstavba na území SO ORP eské Bud jovice ......................................67 Tabulka 23 Bytová výstavba na území eských Bud jovic ...................................................68 Tabulka 24 Vlastníci nemovitostí............................................................................................68 Tabulka 25 Vlastníci nemovitostí............................................................................................69 Tabulka 26 Bytová výstavba v letech 1999 - 2006 .................................................................70 Tabulka 27 Vyplacené dávky státní sociální podpory v R a J k v roce 2005.......................72 Tabulka 28 Dávky poskytované v p ípad nedosažení hranice životního minima .................73 Tabulka 29 Dávky rodinám.....................................................................................................73 Tabulka 30 Dávky pro d chodce a zdravotn postižené........................................................74 Tabulka 31 Dávky nezam stnaným bezd tným osobám .......................................................74 Tabulka 32 Ostatní dávky.......................................................................................................75 Tabulka 33 Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých dosp lým .............................................76 Tabulka 34 Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých osobám do 18 let v ku ........................76 Tabulka 35 Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých z d vodu 1. stupn závislosti ..............76 Tabulka 36 Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých z d vodu 2. stupn závislosti ..............76 Tabulka 37 Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých z d vodu 3. stupn závislosti ..............77 Tabulka 38 Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých z d vodu 4. stupn závislosti ..............77 Tabulka 39 Po et dávek vyplacených ú adem práce .............................................................77 Tabulka 40 Vývoj po tu d chod ...........................................................................................80 Tabulka 41 Kriminalita v R za rok 2007 ...............................................................................81 Tabulka 42 Kriminalita v Jiho eském kraji za rok 2007 ..........................................................82 Tabulka 43 Kriminalita na území býv. okresu B v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07 ....................83 Tabulka 44 Kriminalita na území bývalého okresu B v roce 2006 .......................................83 Tabulka 45 Kriminalita ešená obv. odd lení B v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07 ....................84 Tabulka 46 Kriminalita ešená obv. odd. ty i Dvory v obd. 1. 1. 07 - 30. 11. 07 ..................84 Tabulka 47 Kriminalita eš. obv. odd. Suché Vrbné v obd. 1. 1. 07 - 30. 11. 07 ....................85 Tabulka 48 Kriminalita eš. obv. odd. Hluboká n. Vlt. v obd. 1. 1. 07 - 30. 11. 07 ..................85 Tabulka 49 Kriminalita eš. obv. odd. Boršov n. Vlt. v obd. 1. 1. 07 - 30. 11. 07 ....................86 Tabulka 50 Kriminalita ešená obv. odd lení Zliv v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07 ....................86 Tabulka 51 Kriminalita ešená obv. odd. Lišov v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07 ........................87 Tabulka 52 Kriminalita ešená obv. odd. Týn nad Vltavou v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07 ......87 295

Tabulka 53 Kriminalita ešená obv. odd. Trhové Sviny v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07 ...........88 Tabulka 54 Kriminalita ešená obv. odd. Šev tín v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07 ....................88 Tabulka 55 Problematika trestné innosti páchané d tmi na území R v roce 2007 ............90 Tabulka 56 Problematika trestné innosti páchané d tmi na území J k v roce 2007 ............90 Tabulka 57 Problematika trestné innosti páchané d tmi ......................................................91 Tabulka 58 Dopravní vybavenost R.....................................................................................92 Tabulka 59 Dopravní vybavenost J K ....................................................................................93 Tabulka 60 Dopravní spojení v jednotlivých obcích ...............................................................93 Tabulka 61 Základní charakteristiky sít MŠ podle kraj v roce 2006/07 ..............................95 Tabulka 62 Pom rové ukazatele za mate ské školy ..............................................................96 Tabulka 63 Vývoj po tu škol a žák základních škol..............................................................96 Tabulka 64 P ehled p ihlášených a p ijatých žák na st ední školy .......................................97 Tabulka 65 Vývoj po tu student na ve ejných a soukromých školách .................................97 Tabulka 66 Školní za ízení na území SO ORP ......................................................................98 Tabulka 67 Školní za ízení na území eských Bud jovic ......................................................99 Tabulka 68 Vybrané ukazatele zdravotnictví........................................................................100 Tabulka 69 Zdravotnická za ízení na území SO ORP . B..................................................101 Tabulka 70 Zdravotnická za ízení na území eských Bud jovic .........................................102 Tabulka 71 Kulturní vybavenost ...........................................................................................103 Tabulka 72 Kulturní vybavenost na území SO ORP . B. ...................................................104 Tabulka 73 Kulturní vybavenost na území eských Bud jovic ............................................105 Tabulka 74 Shrnutí supervizních návšt v.............................................................................107 Tabulka 75 Údaje z registru poskytovatel sociálních služeb ..............................................109 Tabulka 76 Cílové skupiny ...................................................................................................124 Tabulka 77 Vybrané charakteristiky z projekce obyvatelstva do roku 2050 - st ední varianta ………………………………………………………………………………………………...129 Tabulka 78 Odhad pot eby sociálních služeb pro staré ob any v následujícím období p i zachování vybavenosti na úrovni roku 2006 ........................................................................132 Tabulka 79 Existence služeb v obcích SO ORP B ............................................................135 Tabulka 80 Existence služeb v obcích SO ORP B ............................................................138 Tabulka 81 Existence služeb v obcích SO ORP B ............................................................139 Tabulka 82 Nabídka sociálních služeb na území SO ORP B ............................................140 Tabulka 83 Finan ní podpora sociálních služeb ..................................................................141 Tabulka 84 Druhy poskytovaných služeb .............................................................................144 Tabulka 85 Kapacita služeb .................................................................................................146 Tabulka 86 P í iny nevyužívání služeb ................................................................................149 Tabulka 87 Cílová skupina ...................................................................................................149 Tabulka 88 Možnost p ístupu do za ízení ............................................................................150 Tabulka 89 asová dostupnost služeb.................................................................................152 Tabulka 90 Bezbariérovost za ízení .....................................................................................153 Tabulka 91 Úhrada služby....................................................................................................154 Tabulka 92 Místo fyzického poskytování služby...................................................................155 Tabulka 93 Problémy p i výkonu innosti .............................................................................156 Tabulka 94 Celkové p íjmy na poskytování služby...............................................................157 Tabulka 95 Celkové náklady na poskytování služby ............................................................158 Tabulka 96 Struktura finan ních zdroj v roce 2006 ............................................................159 Tabulka 97 Struktura finan ních zdroj v roce 2007 ............................................................161 Tabulka 98 Zp sob prezentace poskytovatel .....................................................................163 Tabulka 99 Bydlišt respondent .........................................................................................165 Tabulka 100 V k respondent .............................................................................................165 Tabulka 101 Pohlaví respondent ........................................................................................166 Tabulka 102 Využívání sociálních služeb ............................................................................166 Tabulka 103 Využívané sociální služby ...............................................................................167 296

Tabulka 104 Spokojenost se službami.................................................................................168 Tabulka 105 Hodnocení využívaných sociálních služeb ......................................................169 Tabulka 106 Chyb jící sociální služby .................................................................................171 Tabulka 107 Nejd ležit jší sociální služby...........................................................................172 Tabulka 108 Zdroj informací o sociálních službách .............................................................173 Tabulka 109 Nabídka sociálních služeb...............................................................................174 Tabulka 110 Zkvalitn ní života.............................................................................................175 Tabulka 111 Nejpal iv jší sociální problémy .......................................................................177 Tabulka 112 Plánování sociálních služeb ze strany obcí.....................................................179 Tabulka 113 Bydlišt respondent .......................................................................................180 Tabulka 114 V k respondent .............................................................................................180 Tabulka 115 Pohlaví respondent ........................................................................................181 Tabulka 116 Využívání sociálních služeb ............................................................................181 Tabulka 117 Využívané sociální služby ...............................................................................182 Tabulka 118 Spokojenost se službami.................................................................................183 Tabulka 119 Dostupnost sociálních služeb ..........................................................................184 Tabulka 120 Chyb jící služby z pohledu respondent .........................................................185 Tabulka 121 Zdroj informací o sociálních službách .............................................................186 Tabulka 122 Nabídka sociálních služeb...............................................................................187 Tabulka 123 Zkvalitn ní života.............................................................................................188 Tabulka 124 Nejpal iv jší sociální problémy .......................................................................189 Tabulka 125 Plánování sociálních služeb ze strany obcí.....................................................189 Tabulka 126 Zkušenosti se sociálním poradenstvím ...........................................................190 Tabulka 127 Vítaná oblast pomoci .......................................................................................191 Tabulka 128 O ekávaný zp sob pomoci .............................................................................192 Tabulka 129 Spokojenost v p ípad pot eby získat informace.............................................192 Tabulka 130 Spokojenost v p ípad pot eby promluvit si o situaci ......................................193 Tabulka 131 Spokojenost v p ípad pot eby praktické pomoci............................................193 Tabulka 132 Spokojenost v p ípad pot eby zorientovat se v situaci ..................................194 Tabulka 133 Spokojenost v p ípad nespecifikovaných pot eb ...........................................194 Tabulka 134 Jiná o ekávání.................................................................................................195 Tabulka 135 Spokojenost s p ístupem poradce ...................................................................195 Tabulka 136 Spokojenost s prost edím poradny..................................................................196 Tabulka 137 Další pot eby klient ........................................................................................196 Tabulka 138 Bydlišt respondent .......................................................................................197 Tabulka 139 V k respondent .............................................................................................197 Tabulka 140 Pohlaví respondent ........................................................................................198 Tabulka 141 Po et d tí ........................................................................................................198 Tabulka 142 Využívání sociálních služeb ............................................................................199 Tabulka 143 Využívané sociální služby ...............................................................................200 Tabulka 144 Spokojenost se službami.................................................................................201 Tabulka 145 D vody spokojenosti, event. nespokojenosti...................................................201 Tabulka 146 Dostupnost sociálních služeb ..........................................................................202 Tabulka 147 D ležitost jednotlivých typ sociálních služeb.................................................203 Tabulka 149 Nabídka sociálních služeb...............................................................................205 Tabulka 150 Co nejvíce pom že zm nit život v obci ...........................................................206 Tabulka 151 Nejpal iv jší problém ......................................................................................207 Tabulka 152 Plánování sociálních služeb ............................................................................208 Tabulka 153 M stský klub....................................................................................................208 Tabulka 154 Lokalita m stského klubu ................................................................................209 Tabulka 155 D tský koutek na ú adech ...............................................................................209 Tabulka 156 Mate ská školka pro d ti s výchovnými problémy ...........................................210 Tabulka 157 Rozší ení prevence závislostí..........................................................................210 297

Tabulka 158 Volno asové aktivity ........................................................................................211 Tabulka 159 Spln ní o ekávání ...........................................................................................211 Tabulka 160 Cenová dostupnost..........................................................................................212 Tabulka 161 Okolí pro dít ...................................................................................................212 Tabulka 162 Využití za ízení ................................................................................................213 Tabulka 163 Nejv tší problémy pro rodiny...........................................................................214 Tabulka 164 Bydlišt respondent .......................................................................................215 Tabulka 165 V k respondent .............................................................................................215 Tabulka 166 Pohlaví respondent ........................................................................................216 Tabulka 167 Využívání sociálních služeb ............................................................................216 Tabulka 168 Využívané sociální služby ...............................................................................217 Tabulka 169 Spokojenost s využívanými službami ..............................................................218 Tabulka 170 D vody spokojenosti .......................................................................................219 Tabulka 171 D vody nespokojenosti ...................................................................................219 Tabulka 172 Dostupnost sociálních služeb ..........................................................................220 Tabulka 173 Chyb jící sociální služby z pohledu respondent ............................................221 Tabulka 174 Nejd ležit jší služba z pohledu respondent ..................................................222 Tabulka 175 Zdroj informací o sociálních službách .............................................................223 Tabulka 176 Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb .............................................224 Tabulka 177 Co nejvíce pom že zm nit život v obci ...........................................................225 Tabulka 178 Nejpal iv jší problémy.....................................................................................226 Tabulka 179 Plánování sociálních služeb ............................................................................227 Tabulka 180 Hlavní cíle pro využití sociální služby ..............................................................227 Tabulka 181 Odmítnutí poskytnutí služby ............................................................................228 Tabulka 182 D vody odmítnutí pro poskytnutí sociální služby ............................................228 Tabulka 183 P íjem p ísp vku na sociální služby ................................................................229 Tabulka 184 P íjem p ísp vku na sociální službu - pokra ování .........................................229 Tabulka 185 Náklady na využívanou sociální službu...........................................................230 Tabulka 186 Volba poskytovatele služby .............................................................................230 Tabulka 187 V k respondent .............................................................................................231 Tabulka 188 Pohlaví respondent ........................................................................................231 Tabulka 189 Za ízení ...........................................................................................................232 Tabulka 190 Využívané sociální služby ...............................................................................232 Tabulka 191 Spokojenost se službami.................................................................................233 Tabulka 192 D vody spokojenosti .......................................................................................233 Tabulka 193 Chyb jící služby ..............................................................................................235 Tabulka 194 D ležitost služeb .............................................................................................236 Tabulka 195 Zdroj informací o sociálních službách .............................................................237 Tabulka 196 Nejvhodn jší nabídka sociálních služeb..........................................................237 Tabulka 197 Zlepšení života v za ízeních ............................................................................238 Tabulka 198 Hodnocení služeb v okolí ................................................................................238 Tabulka 199 Bydlišt respondent .......................................................................................239 Tabulka 200 V k respondent .............................................................................................239 Tabulka 201 Pohlaví respondent ........................................................................................240 Tabulka 202 Využívání sociálních služeb ............................................................................240 Tabulka 203 Využívané sociální služby ...............................................................................241 Tabulka 204 Spokojenost s využívanými službami ..............................................................242 Tabulka 205 D vody spokojenosti .......................................................................................242 Tabulka 206 D vody nespokojenosti ...................................................................................243 Tabulka 207 Dostupnost sociálních služeb ..........................................................................243 Tabulka 208 Chyb jící služby z pohledu respondent .........................................................244 Tabulka 209 Nejd ležit jší služby z pohledu respondent ..................................................245 Tabulka 210 Zdroj informací o sociálních službách .............................................................246 298

Tabulka 211 Nabídka sociálních služeb...............................................................................247 Tabulka 212 Co nejvíce pom že zm nit život v obci ...........................................................248 Tabulka 213 Nejpal iv jší problém ......................................................................................249 Tabulka 214 Plánování sociálních služeb ............................................................................250 Tabulka 215 Životní situace .................................................................................................251 Tabulka 216 Délka obtížné životní situace...........................................................................252 Tabulka 217 Zlepšení stávající sou asné situace................................................................252 Tabulka 218 Zdroj p íjm .....................................................................................................253

299

Seznam obrázk

Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 13 Obr. 14 Obr. 15 Obr. 16 Obr. 17 Obr. 18 Obr. 19 Obr. 20 Obr. 21 Obr. 22 Obr. 23

Administrativní len ní R ....................................................................................8 Mapa území - ORP eské Bud jovice ................................................................11 Mapa území - statutární m sto eské Bud jovice ..............................................12 Hustota zalidn ní .................................................................................................16 Index vývoje po tu obyvatel.................................................................................17 Vývoj popula ního p ír stku ................................................................................18 V ková struktura v roce 2006 ..............................................................................23 Index stá í ............................................................................................................24 Podíl osob nemajících ob anství R ...................................................................38 Vzd lanostní úrove ............................................................................................41 Typologie obyvatel podle ekonomické aktivity obyvatel ......................................42 Podíl aktivn zam stnaných ................................................................................44 Poskytované sociální služby..............................................................................136 Informovanost obcí ............................................................................................137 Zdroje informací o oblasti sociálních služeb pro obce .......................................138 Zajiš ování informovanosti ob an ....................................................................139 Chyb jící sociální služby ...................................................................................142 Pot eba sociálních služeb..................................................................................143 Vytíženost za ízení ............................................................................................148 P ístupnost za ízení...........................................................................................151 Zp sob úhrady...................................................................................................154 Alternativy p edstavující zvýšení kvality života v obci........................................176 Nejpal iv jší problémy ve m st .......................................................................178

300

Seznam graf

Graf 1 Po et obyvatel v letech 2005 a 2006 v SO ORP B ...........................................15 Graf 2 Po et obyvatel v letech 2005 a 2006 v eských Bud jovicích ............................18 Graf 3 Složení obyvatelstva SO ORP z hlediska pohlaví ...............................................21 Graf 4 Složení obyvatelstva B z hlediska pohlaví ........................................................21 Graf 5 V ková struktura obyvatelstva SO ORP ..............................................................22 Graf 6 V ková struktura obyvatelstva B.......................................................................24 Graf 7 Pr m rný v k - porovnání ...................................................................................25 Graf 8 Pr m rný v k v obcích SO ORP .........................................................................25 Graf 9 Vývoj natality a mortality v SO ORP v letech 2005 a 2006 ..................................28 Graf 10 Vývoj natality a mortality na území B v letech 2005 a 2006 ..............................28 Graf 11 Migrace obyvatelstva území SO ORP v letech 2005 - 2006................................29 Graf 12 Migrace obyvatelstva území SO ORP v letech 2005 - 2006................................30 Graf 13 Prognóza v kového složení obyvatel do roku 2013 ............................................32 Graf 14 Rodinný stav obyvatelstva na území SO ORP B ..............................................34 Graf 15 S atky a rozvody na území SO ORP B ............................................................35 Graf 16 Rodinný stav obyvatelstva na území eských Bud jovic ....................................35 Graf 17 S atky a rozvody na území eských Bud jovic ..................................................36 Graf 18 Národnost obyvatelstva na území SO ORP ........................................................37 Graf 19 Národnost obyvatelstva na území eských Bud jovic ........................................38 Graf 20 Úrove vzd lanosti na území SO ORP B .........................................................40 Graf 21 Úrove vzd lanosti na území eských Bud jovic ...............................................41 Graf 22 Rozd lení obcí z hlediska výše podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva ........43 Graf 23 Nezam stnaní na území SO ORP B .................................................................44 Graf 24 Nezam stnaní na území eských Bud jovic ......................................................45 Graf 25 Nezam stnaní na území SO ORP eské Bud jovice podle v ku.......................46 Graf 26 Nezam stnaní na území SO ORP eské Bud jovice podle vzd lání .................47 Graf 27 Nezam stnaní na území eských Bud jovic podle v ku ....................................48 Graf 28 Nezam stnaní na území eských Bud jovic podle vzd lání ..............................48 Graf 29 Nezam stnaní na území eských Bud jovic podle pohlaví ................................52 Graf 30 Nezam stnanost na území eských Bud jovic podle pohlaví ............................52 Graf 31 Nezam stnaní na území eských Bud jovic podle v ku ....................................53 Graf 32 Složení nezam stnaných na území eských Bud jovic podle v ku (v %)..........53 Graf 33 Nezam stnaní na území eských Bud jovic podle vzd lání ..............................54 Graf 34 Nezam stnaní na území eských Bud jovic podle zdrav. stavu ........................54 Graf 35 Nezam stnaní na území eských Bud jovic dle doby evidence ........................55 Graf 36 Nezam stnání ve vybraných sídelních jednotkách, dle pohlaví ..........................58 Graf 37 Struktura nezam stnaných ve vybraných sídelních jednotkách dle v ku............59 Graf 38 Struktura nezam stnaných ve vybraných sídelních jednotkách, dle vzd lání .....59 Graf 39 Struktura nezam stnaných ve vybraných sídelních jednotkách, dle zdr. stavu...60 Graf 40 Nezam stnaní ve vybraných sídelních jednotkách dle délky evidence ...............60 Graf 41 Dojíž ka za prací v rámci území SO ORP B ....................................................61 Graf 42 Dojíž ka za prací v rámci eských Bud jovic .....................................................62 Graf 43 Meziro ní vývoj mezd a míry inflace ....................................................................63 Graf 44 Bytová výstavba v eské republice v letech 2005 - 2007 ...................................65 Graf 45 Domovní a bytový fond - rok 2005.......................................................................68 Graf 46 Domovní a bytový fond - rok 2006.......................................................................69 Graf 47 Vyplacené d chody v J K a v okrese eské Bud jovice v roce 2005 ................79 Graf 48 Vyplacené d chody v J K a v okrese eské Bud jovice v roce 2006 ................79 Graf 49 Vývoj po tu obyvatelstva v letech 2005 - 2050 a vývoj podílu osob závislých na poskytování služeb sociální pé e.........................................................................................129 Graf 50 P edpokládaný vývoj po tu obyvatelstva do roku 2050 celkem ........................130 Graf 51 P edpokládaný vývoj po tu obyvatelstva do roku 2050 ve v ku 0 – 14 let........130 301

Graf 52 Graf 53 Graf 54

P edpokládaný vývoj po tu obyvatelstva do roku 2050 ve v ku 15 – 64 let......131 P edpokládaný vývoj po tu obyvatelstva do roku 2050 ve v ku 65 a více let ...131 Vývoj sociálních služeb pro seniory...................................................................132

302

Zkratky B CK R SÚ DPD DP J K Km kú m MF DNES MM MPSV NOO OBD. OBV. ODD. o.s. RPSS SO ORP

eské Bud jovice eský ervený k íž eská republika eský statistický ú ad Domov pro d chodce Domov s pe ovatelskou službou Jiho eský kraj Kilometr Katastrální území Metr Mladá Fronta DNES Magistrát m sta Ministerstvo práce a sociálních v cí Nestatní nezisková organizace Období Obvodní Odd lení Ob anské sdružení Rozvojový plán sociálních služeb Správní obvod obce s rozší enou p sobností

303

Zdroje

[1] eský statistický ú ad, www.czso.cz, 2008 [2] SPRÁVA DOM s.r.o., 2008 [3] Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta eské Bud jovice, 2008 [4] Investi ní odbor Magistrátu m sta eské Bud jovice, 2008 [5] Komunitní plán sociálních služeb eské Bud jovice, 2004 [6] Dopravní podnik m sta eské Bud jovice, a.s., www.dpmcm.cz; 2008 [7] eské dráhy, a.s., www.cd.cz, 2008 [8] Portál Idos, www.portal.idos.cz, 2008 [9] Územn identifika ní registr eské republiky, www.isu.cz, 2008 [10] Policie eské republiky, 2008 [11] Krajská správa sociálního zabezpe ení pro Jiho eský kraj, 2008 [12] Regionální informa ní servis, www.risy.cz, 2008 [13] Ministerstvo vnitra eské republiky, www.mvcr.cz, 2008 [14] Vzd lávání v roce 2006 v datech, Ministerstvo školství a t lovýchovy eské republiky, www.msmt.cz, 2006 [15] Ú ad práce eské Bud jovice, www.portal.mpsv.cz, 2008 [16] Registr poskytovatel sociálních služeb, http://iregistr.mpsv.cz, 2008 [17] Pr b žná zpráva o pln ní Komunitního plánu 2004 - 2008, MM B, 04/2008 [18] Informa ní listy eské Bud jovice, 2003, MM B [19] BUDWeb.cz - Metropole jihu ech na Internetu, www.budweb.cz, 2008 [20] Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty, VÚPSV, v.v.i. Praha, 2007

304

Zpracovatel

GP Consulting, s.r.o. nám stí P emysla Otakara II. 117/32 370 01 eské Bud jovice www.gp-constulting.cz

305

Rozvojový plán statutárního msta eské Budjovice v oblasti sociálních služeb na období

Recommend Documents