Platební styk 7 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS, externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha
Platební styk 7 Téma přednášky:
Zahraniční platební styk • úvod k platebnímu styku • platební příkaz a jeho náležitosti • lhůty v platebním styku se zahraničím • zúčtování zahraničních plateb
Zahraniční platební styk Zahraniční platební příkaz bude použit pro případy převodů peněžních prostředků, kdy není možné provést převod přeshraniční nebo dokonce převod prostřednictvím produktu SEPA. Bude se jednat převážně o převody z České republiky do zemí mimo EHP nebo převody i mezi plátcem a příjemcem v rámci zemí EHP, ale jiné měně, než je měna zemí EHP.
Zahraniční platební styk Protože ZPS vychází z transpozice několika předpisů komunitárního práva, lze z toho dovodit, že práva a povinnosti, které byly uloženy těmito právními předpisy členským zemím EHP, se nevztahují na země mimo toto teritorium. Proto by nebylo možné po nich spravedlivě vyžadovat plnění stejných povinností, které platí pro země EHP. Náležitosti příkazu k převodu do zahraniční vycházejí z pravidel společnosti SWIFT a jsou tedy podobné jako náležitosti přeshraničního převodu v rámci zemí EHP. Vyžadují však některé odlišnosti.
Zahraniční platební styk
Zahraniční platební styk 1. Položka „kód měny“ a „částka“ budou vyplněny v měně a výši hodnoty částky, ve které bude proveden zahraniční platební příkaz. Pro vyšší bezpečnost banka využívá uvedení výše částky ve slovním vyjádření. V případě rozporu platí to, co bylo uvedeno u SEPA Euro platby výše. 2. Stanovení poplatků je velmi důležitou součástí příkazu do zahraniční. Podle pravidel společnosti SWIFT musí příkazce označit typ poplatků. Jejich neoznačení je důvodem pro neprovedení platebního příkazu.
Zahraniční platební styk 3. Uživatel platebních služeb si může vybrat z reţimu zpracování. Pole však není povinnou náležitostí obsahu struktury zprávy, ale v případě užitého vzoru je to náležitost povinná stanovená danou bankou. Rozdíl mezi zejména „express“ a „urgent“ stanoví daná banka ve svých podmínkách. 4. Pro zahraniční platební příkaz je povinnou náležitostí uvést v něm přesné jméno/název a adresu/sídlo plátce. Údaje musí odpovídat informacím, které jsou uloženy u poskytovatele platebních služeb – příkazce.
Zahraniční platební styk 5. Povinnou náležitostí příkazu k převodu do zahraničí je číslo účtu plátce, které nemusela mít formu IBAN. Protože však byla publikována obecně závazná právní norma, která hovoří o stanovení čísel účtů, s účinností této vyhlášky by pole mělo obsahovat mezinárodní tvar čísla účtu, kterým je IBAN. Banky a další finanční instituce, které budou stát v roli příjemce platby, berou číslo účtu plátce jako pravidlo, které si stanoví daná země, pokud vyhovuje pravidlům přenosového systému (kterým je zejména systém SWIFT). Lze však také akceptovat názor, že uvedená vyhláška upravuje pravidla stanovení čísla účtu pouze ve vnitrostátním a přeshraničním platebním styku.
Zahraniční platební styk 6. Do pole „důvod platby“ příkazce uvede až 115 alfabetických nebo numerických znaků, a to v jazyce příjemce nebo v jiném světovém jazyce. Není-li nic stanoveno, doporučuje se vyplnit alespoň text, např.: „Invoice No 1245“. 7. Jméno/název a adresa/sídlo příjemce platby je důležitou součástí zahraničního platebního příkazu. Slouží k řádné identifikaci příjemce u banky nebo jiné finanční instituce příjemce. Uvádí se také i směrovací číslo a stát příjemce. Pole může obsahovat až 140 alfanumerických znaků.
Zahraniční platební styk 8. Číslo účtu příjemce bude uvedeno ve tvaru, který sdělí příjemce svému příkazci. Povětšinou nemá pro subjekt z České republiky žádnou logiku. Je to číslo nebo soubor znaků, které přidělala banka nebo jiná finanční instituce v zahraniční svému klientovi, který stojí v roli příjemce peněžních prostředků zasílaných z České republiky. Pokud je platba zasílána prostředkem elektronické komunikace, systém banky nebo poskytovatele palebních služeb příkazce nekontroluje žádné vnitřní závislosti, jako je tomu u čísla účtu IBAN ve vazbě na stanovený propočet na kontrolní číslice.
Zahraniční platební styk 9. Dalším důležitým polem je pole „banka příjemce“. Zde je nutno uvést přesný název banky s adresou a pokud je znám směrový kód banky v rámci daného státu pro potřeby zúčtování, je nanejvýš vhodné jej uvést. Clearingový (směrový) kód banky je jedinečný kód, který identifikuje banku příjemce v tamním zúčtovacím systému. Používá se zejména u úhrad do USA (tzv. ABA routingnebo Fedwire – FW), Kanady (tzv. kód CC – 9 místný číselný kód), Austrálie (tzv. kód BSB – 6 místný číselný kód). U příkazů k úhradě ve prospěch příjemce z jedné z těchto zemí je vhodné identifikovat banku příjemce přednostně tímto kódem. Je-li toto vyplněno, není potřeba uvádět BIC kód .
Zahraniční platební styk 10. Vzorový platební příkaz určuje také, že je nutno vyplnit místo a datum vystavení. 11. Nedílnou součástí každého příkazu k převodu peněžních prostředků je jeho ošetření autentifikačním nástrojem, kterým je na papírovém příkaze podpis příkazce podle podpisového vzoru. Bude-li příkaz k převodu předáván prostředky elektronické komunikace, bude oprávněnost jeho pořízení do systému banky kontrolována podle stanovených autentifikačních nástrojů (heslo, PIN, autorizační SMS apod.).
Zahraniční platební styk 12. Často bývá v některých zemích zvykem určit, že příjemce peněžních prostředků obdrží místo bezhotovostního připsání šek. Pokud je tato skutečnost dohodnuta mezi příkazem a příjemcem peněžních prostředků, nemusí být vyplněno pole s číslem účtu příjemce. Je to z důvodu toho, že platba nebude bankou příjemce zpracována bezhotovostním způsobem, ale bude bankou příjemce vystaven bankovní šek na jméno příjemce převedených peněžních prostředků. 13. Uvedení data splatnosti je pouze možností, kterou banka, jejíž vzor byl vybrán, nabízí svým uživatelům platebních služeb.
Zahraniční platební styk 14. Dalším nepovinným polem, které vyplní klient, pokud si dohodl s danou bankou konkrétní kurs pro převod peněžních prostředků. Pokud kurs dohodnut nebyl, pole zůstane nevyplněno a banka použije kurs aktuálního dne platby. 15. Pole „zprostředkující banka“ může klient vyplnit, pokud mu jej banka, resp. jiný poskytovatel platebních služeb nabídne. Může se stát, že příkazce si bude přát, aby platba do zahraničí byla zpracována přes konkrétní zprostředkující banku, kterou si příkazce vybral. Může se pak stát, že banka příkazce nemá s bankou příjemce přímé spojení nebo banka příkazce a banka příjemce jsou členy různých zúčtovacích systémů. Pokud příkazce toto pole vyplní, stává se pro banku příkazce závazným.
Zahraniční platební styk 16. Ve spodní části platebního příkazu pak zůstávají pole, která slouží pro potřebu banky a příkazce je ponechává prázdné. Z uvedených polí lze zdůraznit opět položku „čas přijetí a razítko došlo“, od kterého se pak odvíjí lhůty stanovené v podmínkách dané banky.
Zahraniční platební styk Lhůty v zahraničím platebním styku: Mohou být ovlivněny zněním ZPS, kde se v § 75 odst. 2 praví: „V případě platební transakce, kterou poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádí v jiném než členském státě, nebo v případě platební transakce v měně, která není měnou členského státu, se mohou poskytovatel a uživatel dohodou odchýlit“. Prakticky to znamená, že pokud banka nebo jiný poskytovatel platebních služeb dohodne smluvně jiné lhůty zpracování, je možné se od lhůt stanovených v ZPS odchýlit.
Zahraniční platební styk Lhůty v ZPS však jsou stanoveny takto: Poskytovatel plátce zajistí, aby peněžní prostředky byly připsány na účet poskytovatele příjemce (tzn. např. banky v rámci mezibankovního platebního styku v rámci zúčtovacího systému s neodvolatelností zúčtování) nejpozději do konce následujícího pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu. Praxe tuto lhůtu často označuje jako D + 1. Mohou být však různé výjimky, které předvídá ZPS (např. převod z jiného účtu než v EUR apod. Lhůta je pak o 1 den delší.
Zahraniční platební styk Poskytovatel platebních služeb příjemce připíše platební transakci na platební účet příjemce nebo nevede-li platební účet, dá příjemci částku platební transakce k dispozici neprodleně poté, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce. Lhůta pro přisání je tedy stanoveny na D + 0, kde „D“ je okamžik připsání peněžních prostředků ve prospěch účtu poskytovatele platebních služeb příjemce.
Zahraniční platební styk Jedná-li se o platební transakci v měně jiného, než členského státu EHP, pak částku připíše nebo dá k dispozici příjemci nejpozději do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce. V tomto případě může být stanovená lhůta až D + 1.
Zahraniční platební styk
