Bankovní právo 1 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha
Bankovní právo 1 Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Finance a finanční činnost státu Předmět a systém FP; Prameny finančního práva; Finančně-právní vztahy; Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů; Základní finanční instituty; Přehled právních norem v ČR z oblasti bankvnictví
Finance a finanční činnost státu Pojem finanční vs. peněžní vztahy. Peněžní vztahy jsou pojmem širším, neboť v sobě vyjadřuje určité množství či sumu peněz. Vystupuje v různých formách, např. SR, kapitál, úspory domácností, úvěrový fond, pojistné rezervy apod. Finanční vztahy jsou takové peněžní vztahy, které souvisejí s vytvářením, rozdělováním a přerozdělováním a také užitím peněžní masy. Souhrn těchto finančních vztahů a jejich vnitřní systém se pak nazývá financemi.
Finance a finanční činnost státu Materiálním nositelem finančních vztahů (neboli předmětem) jsou peněžní prostředky, subjektem je stát na straně jedné, na druhé občané či podniky. Peněžní prostředky mohou mít formu hotovostní či bezhotovostní. Finanční vztahy jsou tedy pojmem a kategorií užší než vztahy peněžní. Státní finance jsou pak nejdůležitější částí finančních vztahů (vs. místní financí – hospodaření orgánů místní samosprávy).
Finance a finanční činnost státu Veřejné finance jsou tedy představovány peněžními vztahy, které souvisejí s tvorbou, rozdělováním a znovurozdělováním a užitím masy peněžních prostředků a jejich částí v orgánech a organizacích veřejného sektoru. Soukromé finance vyjadřují pak peněžní vztahy související s tvorbou, rozdělováním a užitím peněžního kapitálu či jiných forem peněžních prostředků v různých typech soukromých subjektů jako např. podniku, banky, pojišťovny nebo v sektoru obyvatelstva.
Finance a finanční činnost státu Podle způsobu, jakým je uskutečňována finanční činnost, lze rozlišit čtyři metody: • Nenávratná metoda (např. v oblasti veřejných financí); • Návratná metoda (např. oblast bankovnictví nebo družstevních záložen či jiných úvěrových institucí); • Pojišťovací metoda (podmíněně návratná – provozování soukromého či veřejného pojištění); • Realizační metoda (v oblasti soukromých financí – koupě zboží, nebo i v oblasti veřejných financí).
Finance a finanční činnost státu Pojem veřejný sektor • je představován státem a orgány státní moci a správy, samosprávné územní celky a orgány místní moci a správy, příp. další státní instituce. Pojem soukromý sektor • Je představován obchodními společnostmi, družstvy, živnostníky a jim na roveň postavenými subjekty, dále obyvatelstvem a subjekty finančního sektoru coby podsektrou (banky, pojišťovny, obchodníci s cennými papíry….).
Finance a finanční činnost státu Pojem sektor vnějších ekonomických vztahů • Vznikají v něm finanční vztahy označované často jako mezinárodní finance nebo světové finance. Zde dochází k finančním vztahům mezi subjekty různých národních ekonomik vč. tvorby, rozdělování a užití cizozemské peněžní masy nebo jejich částí. Peněžní operace souvisejících s tvorbou, rozdělováním a používáním peněžní masy a jejich částí tvoří obsah finanční činnosti, a to buď státu, podnikatelských subjektů nebo obyvatelstva.
Finance a finanční činnost státu K finanční činnosti v širším slova smyslu musíme řadit ale i takovou činnost, při které přímo nedochází k reálným peněžním pohybům a operacím, ale kdy jsou tyto pohyby (tedy tvorba, rozdělování a užívání) plánovány, předvídány nebo předpoklá-dány či zpětně zkoumány nebo rozebírány. Finanční činnost státu pak dostává svůj výraz ve finančně-právních aktech.
Finance a finanční činnost státu Finanční právo představuje souhrn právních norem, které upravují finanční vztahy, tj. vztahy vznikající v procesu tvorby, rozdělování a používání peněžní masy a jejich částí. Předmětem (obsahem) finančního práva jsou vztahy, vznikající v průběhu finanční činnosti. Finanční právo má, jako každé jiné právní odvětví, svou obecnou a zvláštní část. Obecná část je tvořena předmětem práva, problematikou finanční činnosti a její organizací apod.
Předmět a systém finančního práva Zvláštní část pak tvoří vlastní finanční právo, které je představováno celou řadou právních norem v oblastech právní úpravy: • • • • • •
veřejných rozpočtů a státních fondů; daní, poplatků, cla a dalších dávek; úvěrů a vkladů; měny a peněžního oběhu; devizového hospodářství; dalších aktivit finančního trhu.
Předmět a systém finančního práva Finanční právo je právem veřejným (pokud vidíme jako hlavní součást právo rozpočtové), ale má také prvky soukromého práva v rámci systematiky práva (viz právo bankovní, právo cenných papírů apod.). Podle názorů některých teoretiků totiž převládají prvky regulace z oblasti veřejnoprávních metod. (smluvní vztahy jsou v menšině, je zde nadřazenost orgánů státní správy a moci a sankce vyplývají z individuálních aktů konstitutivní povahy). Vazba tohoto práva např. na ústavní právo, právo mezinárodní veřejné a příp. další.
Prameny finančního práva Za prameny finančního práva je nutno také považovat: • Evropské právní normy primárního a sekundárního práva. Jde zejména o Zakládací smlouvu o Evropském společenství (ESCB, ECB, EIB, odstraňování celních bariér, o svobodném pohybu kapitálu a plateb, o pravidlech zdanění a harmonizaci nepřímých daní atd.) Sekundární právo: nařízení vs. směrnice vs. doporučení (někdy ještě tzv. rozhodnutí a stanoviska).
Prameny finančního práva Realizace finančního práva: Normativní právní akt – ústavní zákony, zákony a další obecně platné právní normy – viz výše. Finančně-právní akt je forma, kterou se uskutečňuje nařizovací a výkonná činnost finančních orgánů. Těmito akty se zakládají, mění nebo ruší finančněprávní vztahy. Individuální finančně-právní akt – jde o rozhodnutí orgánu státní správy při aplikaci obecných normativních právních aktů z oblasti finančního práva.
Prameny finančního práva Realizace finančního práva: Interní normativní instrukce Lze jimi zavazovat v daných věcech administrativně podřízené orgány, organizace a pracovníky státního aparátu. Není to pramen práva, ale jen konkretizují oprávnění a povinnosti vyplývající z právních norem obecně závazných právních aktů.
Finančně-právní vztahy Právní vztahy jsou zvláštním druhem společenských vztahů, v nichž jejich účastníci vystupují jako nositelé navzájem spjatých práv a povinností. Musí zde existovat subjekt, objekt a obsah právního vztahu jako u každého jiného. Subjekt – stát představovaný jeho orgány a organizacemi, fyzické a další právnické osoby. Objekt – je to, čeho se týkají práva a povinnosti subjektů. Jsou jimi zde peněžní prostředky nebo jistá peněžní plnění. Obsah – jsou pak jednotlivá práva a povinnosti.
Finančně-právní vztahy Vznik, změnu nebo zánik právního vztahu lze vázat jen na naplnění právní skutečnosti (např. existence příjmu, pojistná událost, uzavření smlouvy o dodání zboží, úmrtí člověka, běh času…..). Charakteristické rysy finančně-právních vztahů jsou: • předmětem (obsahem) jsou přímo nebo nepřímo peníze či peněžní plnění; • jedním ze subjektů je velmi často stát; • rozdělování či přerozdělování peněžní masy; • majetkový charakter těchto vztahů.
Finančně-právní vztahy Subjekty finančně-právních vztahů Finanční orgány: • Ministerstvo financí ČR a jejich územní orgány – finanční ředitelství a finanční úřady (kompetence – viz zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných orgánů ústředních orgánů státní správy), • Česká národní banka (viz. zákon č. 6/1993 Sb.) • Celní správa (GŘ cel) – podřízenost MF ČR. • další subjekty – banky, spořitelní a úvěrní družstva, OCP, platební instituce atd. …..
Finančně-právní vztahy Ministerstvo financí ČR Jde o ústřední orgán státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu ČR, daně a poplatky, clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové vč. pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu a činnosti zaměřené proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a některé další vč. tvorby všech právních norem z oblasti finančního trhu.
Finančně-právní vztahy Ministerstvo financí ČR Úsek státních příjmů (rozsah vymezen zvláštním právním předpisem, kterým je zákon o rozpočtových pravidlech), výkon správy daní (zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád), • Úsek finančního trhu • Ostatní úseky Ministerstvo řídí finanční ředitelství a provádí finanční kontroly u organizačních složek státu.
Finančně-právní vztahy Finanční správa ČR Jejich působnost upravuje samostatný právní předpis (zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky). Jako orgány Finanční správy České republiky se zřizují Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady, které jsou správními úřady a organizačními složkami státu. Existuje také Specializovaný finanční úřad. Podrobnosti – viz předmět Veřejné finance.
Finančně-právní vztahy Jedná se o správní úřady, které zabezpečují státní správu ve stanovených územních celcích, a to v oblasti správy daní, dávek, poplatků, odvodů, sankčních odvodů, příspěvků, pokut a penále odváděných do SR nebo státních fondů. Spravují také daně určené do rozpočtu samosprávných územních celků.
Finančně-právní vztahy Finanční úřady Kraj – základní územní samosprávný celek. Finanční úřad vykonává působnost na území vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu finančního úřadu. Specializovaný finanční úřad vykonává působnost na celém území České republiky. Územní pracoviště finančního úřadu jsou místa, která se nenachází v jeho sídle,
Finančně-právní vztahy Celní orgány Jsou to specializované orgány státní správy s odvětvovou působností v oblasti celnictví, celní politiky, vykonává rovněž správu spotřebních daní, DPH a vybírá poplatky spojených s dovozem či vývozem zboží. Tuto oblast upravují samostatné zákony (zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon a dále zákon č. 185/2004 Sb., o celní správě).
Finančně-právní vztahy Celní orgány Mají třístupňovou organizační strukturu • generální ředitelství cel, • celní ředitelství (zvláštní postavení Prahy), • celní úřady. GŘC je samostatný správním úřadem s podřízenosti MF ČR.
Finančně-právní vztahy Česká národní banka Je to ústřední banka státu nezávislá na výkonné moci (zákon č. 6/1993 Sb., o ČNB). Má postavení veřejnoprávního subjektu, nezapisuje se do OR. Mezi její hlavní úkoly patří: • péče o cenovou stabilitu, úkol „cílování inflace“; • vydávání mincí a bankovek; • vedení účtů bank a účtů SR; • stanovení úrokových sazeb (souvisí s prvním úkolem); • dává do prodeje státní dluhopisy a vede jejich centrální evidenci;
Finančně-právní vztahy Nejvyšší kontrolní úřad Pramenem práva je Ústava ČR (čl. 97) a pak zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Je založen na principu anglosaského práva. Není totiž oprávněn ukládat opatření k nápravě či uložit sankci. Kolektivní princip činnosti NKÚ – rozhoduje Kolegium NKÚ (prezident, viceprezident a 15 členů). Prezidenta a viceprezidenta jmenuje prezident republiky na návrh PS, členy pak volí PS na návrh prezidenta NKÚ.
Finančně-právní vztahy Nejvyšší kontrolní úřad Finanční nezávislost je dána v podstatě tím, že rozpočet schvaluje PS v rámci rozpočtu na příslušný rok. Zpracovává jej MF ČR na návrh Kolegia NKÚ. Vazba na PS, na tzv. podvýbor pro kontrolu. Bývá však pravidlem, že prezident NKÚ se zúčastňuje zasedání vlády, kde jsou projednávány kontrolní závěry.
Finančně-právní vztahy Nejvyšší kontrolní úřad vykonává kontrolu: • v oblasti hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými ve prospěch právnických osob; • plnění státního rozpočtu ČR; • státního závěrečného účtu ČR; • v oblasti hospodaření s prostředky poskytnutými ČR ze zahraničí a za záruky státu; • vydávání a umořování státních cenných papírů; • v zadávání státních zakázek. NKÚ může kontrolovat i hospodaření ČNB.
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Dozorem lze rozumět aktivitu, jejíž podstatou je pozorování určité činnosti nebo stavu, na které navazuje hodnocení, příp. aplikace prostředků směřujících k zajištění účelu sledovaného dozorčí činností. Obsahem této aktivity na úseku finanční činnosti je dohled nad dodržováním právních předpisů či jiných pravidel nebo individuálních právních aktů s cílem zajistit ochranu zájmu veřejnosti a zabezpečit stabilitu sektoru.
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Tři teoreticko-praktické modely provádění dozoru nad finančním trhem: • jednočlenný dozor – dozor zajišťuje jediná autorita (např. VB, ČR); • dvoučlenný dozor – dozor nad pojišťovnami je kombinován s dalším subjektem dozorující zbytek finančního trhu; • vícečlenný dozor – dozor je institucionálně rozdělen mezi více subjektů (ČR do 1. dubna 2006).
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů V oblasti státního dozoru na úseku finanční činnosti je typické to, že vždy souvisí s tvorbou, rozdělováním a používáním peněžní masy. Státní dozor znamená výrazný zásah do svobody podnikání, musí být toto stanoveno ve formě zákona. Tento dozor mohou provozovat a vykonávat i nestátní, soukromé subjekty na základě zmocnění ve smyslu zákona.
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Oblast bankovnictví – reguluje zvláštní zákon, a to zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. Podnikají: • na základě licence ČNB; • na základě evropské licence; • na základě mezinárodní smlouvy. Dozoruje ČNB. Na udělení licence není právní nárok (tzv. princip autorizace podmínek pro udělení licence).
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Nebankovní subjekty ČNB vykonává dozor také nad ostatními nebankovními subjekty, pokud jsou finančními institucemi. Za ně se považují investiční společnosti, IF, PF, pojišťovny a zajišťovny, stavební spořitelny, družstevní záložny či držitelé devizové licence nebo licence k provozování platebního systému. Pokuta může dosáhnout zde výše až 1 mil. Kč.
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Stavební spořitelny – řešení samostatným zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Družstevní záložny – řešení samostatným zákonem č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Účastníci kapitálového trhu – řešeno samostatným zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Subjekty kapitálového trhu jsou zejména – pokračování: • Centrální depozitář; Dále ve smyslu zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, je dozor ze strany ČNB vykonáván dále nad: • investičními společnostmi; • investičními fondy; • bankami či pobočkami zahraničních bank; • zahraničními fond kolektivního investování…..
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Dále ČNB vykonává dozor ve smyslu zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech nad emitenty cenných papírů a nad penzijními fondy. ČNB může opatřeními až pozastavit určitou činnost, odejmout dříve udělené povolení a uložit pokutu.
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Subjekty kapitálového trhu jsou zejména: • ČNB jako dozorový orgán; • obchodníci s cennými papíry; • zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb; • investiční zprostředkovatel; • osoba požívající služeb investičního zprostředkovatele; • Burza cenných papírů Praha; • emitent cenného papíru; • Česká burza cenných papírů
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Dále ČNB vykonává dozor ve smyslu zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech nad emitenty cenných papírů a nad penzijními fondy. ČNB může opatřeními až pozastavit určitou činnost, odejmout dříve udělené povolení a uložit pokutu.
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Pojišťovací subjekty Základní právní předpis – zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Základním úkolem a účelem pojišťoven je prostřednictvím pojišťovací činnosti vytvářet a rozdělovat speciální peněžní rezervy a fondy a v rámci pravidel je užívat k uhrazení pojistných událostí v závislosti na působení pojištěného rizika. Právní forma – akciová společnost nebo družstvo (jsou výjimky – VZP, Česká kancelář pojistitelů). K pojišťovnám se dále váže zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Pojištění lze charakterizovat jako činnost spočívající v uzavírání pojistných smluv, správa pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv, poskytování asistenčních služeb a zpracování osobních údajů. Souvisí s tím však také nakládání aktiv, zdrojem jsou technické rezervy pojišťoven, ale i uzavírání smluv se zajišťovnami. Povolení uděluje opět ČNB. Důraz kladen na osobu tzv. odpovědného pojistného matematika.
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Zajišťovací činnost – jedná se o uzavírání smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená. Pojišťovna se zavazuje platit část pojistného ze smluv takto zajištěných. Jde o přenesení části rizika převzatého pojišťovnou na zajišťovnu.
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Zprostředkovatelská činnost – daná zákonem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Jde o odbornou činnost spočívající v předkládání návrhů na uzavření pojistných smluv, příp. zajišťovacích smluv, uzavírání těchto smluv jménem a na účet pojišťovny (zajišťovny) a vyřizování nároků z pojistných smluv.
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Dohledu ČNB podléhají i pojišťovny či zajišťovny zřízené podle zvláštních právních předpisů – např. EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s.) Opatření k nápravě vč. nucené správy, příp. odnětí povolení působit jako pojišťovna (zajišťovna).
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Pojem – doplňkový dohled Jedná se o dohled nad pojišťovnami ve skupině. Rozumí se jím kontrola skutečností, které se týkají přidružené společnosti pojišťovny a které ovlivňují finanční situaci pojišťovny. Např. se jedná o pojišťovnu, která je společníkem v jiné pojišťovně nebo její ovládající společnost je pojišťovací holdingová společnost se smíšenou činností. Upravuje jej zákon 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech (zákon o finančních konglomerátech).
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Pojem – doplňkový dohled Jedná se zejména o dohled nad: • úvěry; • zárukami; • obchodní činností s vlivem na pojišťovnu; • investicemi; • zajištěním apod. Dále existuje pojem doplňkového dohledu ve finančních konglomerátech. Zde podléhají tomuto dozoru banky, družstevní záložny, obchodníci s cennými papíry a další osoby.
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Pojem – finanční konglomerát Splňuje tato kritéria: • v čele skupiny je regulovaná osoba, která ovládá osobu ve finančním sektoru nebo není regulovanou osobou, ale ovládá alespoň jednu regulovanou osobu s činností ve finančním sektoru; • alespoň jedna osoba ve skupině je ze sektoru pojišťovnictví, bankovnictví nebo investičních služeb; • souhrn činností v uvedených sektorech je významný.
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Finanční kontrola ve veřejné správě Po roce 1989 byla v podstatě finanční kontrola zrušena, i když byl konstituován NKÚ (viz výše). Situace byla celkem vážná, kritika ze strany EU. Proto byl nakonec přijat zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Zákon zavedl státní finanční kontrolu jako interní nástroj vlády k provádění kontroly hospodaření s rozpočtovými prostředky.
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Finanční kontrola ve veřejné správě Zákon vymezuje: • uspořádání a rozsah finanční kontroly, • zásady řízení a organizace finanční kontroly, • základní pravidla jejího provádění. Kontrola je vykonávána: • mezi orgány veřejné správy, • mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci finanční podpory, • uvnitř orgánů veřejné správy.
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Finanční kontrola ve veřejné správě Veřejnoprávní kontrolu vykonává MF ČR jako ústřední správní úřad pro finanční kontrolu. Je mu svěřeno metodické řízení a koordinace výkonu finanční kontroly. MF ČR a územní finanční orgány (viz výše) vykonávají tuto kontrolu u: • organizačních složek státu, st. fondů, • poskytovatelů veřejné finanční podpory, • žadatelů o veřejnou finanční podporu.
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Finanční kontrola ve veřejné správě Správci kapitol SR vykonávají kontrolu u organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti. Poskytovatelé finančních podpory vykonávají tuto veřejnoprávní kontrolu u žadatelů o tuto podporu s výjimkou těch, jimž byla tato podpora poskytnuta z rozpočtů územních samosprávných celků. Uzemní samosprávné celky pak kontrolují žadatele, kterým by mohly být poskytnuty finanční podpory z jejich prostředků.
Regulace a dohled v oblasti finančních vztahů Finanční kontrola ve veřejné správě Veřejnoprávní kontrola může být: • předběžná, • průběžná a • následná. Vnitřní kontrolní systém Jedná se o znovuzavedení tzv. vnitřní kontroly. (vše nad 300 tis. Kč se hlásí i MF ČR). Interní audit – jde o nezávislé a objektivní přezkoumání a vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správy.
Základní finanční instituty Finance jako právní institut Ekonomické kategorie dostávají díky obecně platným právním předpisům, které regulují finanční vztahy, charakter právní, a to jak co do formy, systému, tak i terminologie. Rozpočet Jedná se o dokument, který je schválený nejvyšším orgánem státu (zákonodárným sborem) a stanoví předpokládané příjmy a výdaje státu na určité období (např. jeden rok).
Základní finanční instituty Příjmy se rozšiřují na bankovní úvěr nebo emisi cenných papírů. Zde je okamžik, kdy se opouští pravidlo vyrovnaného státního rozpočtu. Dnes je státnímu rozpočtu svěřena úloha při shromažďování, rozdělování a znovurozdělování té části HDP, která je určena na celospolečenské potřeby. Státní rozpočet má dnes tyto funkce: • evidenčně-kontrolní, • alokační a • distribuční.
Základní finanční instituty Daně, poplatky a clo Dnešní příjmy státu představují akumulační stránku financí a mají podobu nenávratného odčerpávání určité části důchodů. Jde o princip nenávratnosti (na rozdíl od úvěru, kde je naopak uplatňován princip návratnosti). Prodej výsad či oprávnění – tam má původ pojem poplatek. Podstatou je tedy úplata za získání určitého prospěchu.
Základní finanční instituty Daně, poplatky a clo Daně však jsou placeny, aniž by subjekt získal jakýkoliv prospěch. Jak poplatky, tak daně jsou nástrojem redistribuce hrubého domácího produktu. Daně jsou produktem neekvivalentním a jsou periodické, poplatky jsou jednorázové finanční platby se získáním jisté výhody, oprávnění – jsou tedy ekvivalentní.
Základní finanční instituty Daně, poplatky a clo Odvody – dnes se nepoužívá a považuje se tento pojem za nesystémový. Úvěr Proč úvěr – pokryje dočasný nedostatek zdrojů, překlene tuto dobu na principu návratnosti. Za úvěr se však musí zaplatit cena – úrok. Zdrojem úvěru jsou dočasné přebytky – úspory (např. obchodní úvěr, státní úvěr, spotřební úvěr…..)
Základní finanční instituty Měna a devizy Měnové předpisy jsou takové právní normy, které upravují měnovou jednotku, měnovou soustavu a jejich vzájemné vztahy. Měna je právní pojem pro ekonomickou kategorii „peníze“. Měnové předpisy souvisejí úzce s předpisy devizovými, např. tzv. měnové kurzy.
Základní finanční instituty Měnové soustavy: • metalická měnová soustava (jeden nebo dva kovy) • úvěrová měnová soustava (oběh bankovek – směnky cedulových bank); • papírová měnová soustava (obíhají neplnohodnotné peníze – papírové peníze nesměnitelné za kov nebo neplnohodnotné mince). Státovky představovaly dluh státu u emisní banky.
Základní finanční instituty 1944 – vznik MMF a Světová banka (Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj). Devizový monopol – 1953 vč. omezení činnosti až ukončení činnosti tehdejšího Československa v MMF. Tvrdá nabídková povinnost všech subjektů, které získaly jak devizy, tak valuty vůči státu. Finanční trh Jde o systém vztahů, nástrojů, subjektů a institucí, které shromažďují, soustřeďují, rozdělují a rozmisťují dočasně volné peněžní prostředky na základě nabídky a poptávky.
Základní finanční instituty Finanční trh Ti první mají zájem na: – – –
co největší výnosovosti, na likviditě a rychlosti co nejnižším riziku.
Ti druzí zase na: – –
co nejnižších nákladech, co nejdelší době návratnosti.
Základní finanční instituty Finanční trh Lze ho dělit na trh: • peněžní; Jde o trh krátkodobých peněz. Splatnosti těchto produktů jsou ve dnech až měsících, max. však do jednoho roku. Tento trh má vliv na likviditu a zlepšuje provozní kapitál (např. krátkodobé vklady, mezibankovní operace na peněžním trhu apod.). • kapitálový; Je to trh dlouhodobých peněz, tzn. trh s instrumenty nad rok a více let. Prostředky takto získané financují dlouhodobé investice (např. emise dluhopisů, hypotéční úvěry, akcie, podílové listy).
Základní finanční instituty Finanční trh Lze ho dělit na trh: • primární; Jde o trhy, které jsou určeny pro obchodování s novými emisemi cenných papírů, slouží pro získání nových zdrojů na investice. • sekundární; Na tomto trhu se prodávají již dříve vydané cenné papíry a mají zajišťovat likviditu pro své investory, tj. umožnit přeměnu finančních nástrojů do likvidních peněžních prostředků.
Přehled právních norem v ČR Hlavní právní normy z oblasti bankovního práva, práva cenných papírů a práva EU Oblast bankovnictví: • • • •
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření Vyhláška č. 164/2002 Sb. , o podmínkách přístupu k informacím v informační databázi České národní banky - Centrální registr úvěrů
Přehled právních norem v ČR Oblast bankovnictví: •
•
Vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojů poskytovaných pobočce zahraniční banky a odůvodnění k této vyhlášce, Vyhláška č. 346/2013 Sb., o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance
Přehled právních norem v ČR Oblast bankovnictví: Vyhláška č. 163/2014 Sb.,o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, Vyhláška č. 164/2014 Sb., o evidenci krytí hypotečních zástavních listů a informačních povinnostech emitenta hypotečních zástavních listů.
Přehled právních norem v ČR Oblast penzijních fondů: • Zákon č. 42/1994 Sb. , o penzijním připojištění se státním příspěvkem • Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění • Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu • Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření • Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření
Přehled právních norem v ČR Oblast penzijních fondů, např.: • Vyhláška č. 57/2012 Sb., o minimálních náležitostech statutu účastnického fondu a důchodového fondu, • Vyhláška č. 117/2012 Sb., o podrobnější úpravě činnosti penzijní společnosti, důchodového fondu a účastnického fondu, • Vyhláška č. 215/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro distribuci některých produktů na finančním trhu, • Vyhláška č. 425/2012 Sb., o předkládání informací penzijní společností České národní bance.
Přehled právních norem v ČR Oblast cenných papírů: •
•
•
Nařízení Komise (ES) č. 809/2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012, o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání a jeho prováděcí nařízení Nařízení Komise k provedení směrnice č. 2013/36/EU (CRD IV).
Přehled právních norem v ČR Oblast cenných papírů:
• • •
•
Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu Zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí,
Přehled právních norem v ČR Oblast cenných papírů: • • •
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Prováděcí nařízení č. 1287/2006, k směrnici o trzích s finančními nástroji Vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojů poskytovaných pobočce zahraniční banky,
Přehled právních norem v ČR Oblast cenných papírů: •
•
•
Vyhláška č. 143/2009 Sb., o odbornosti osob, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti, Vyhláška č. 231/2009 Sb., o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a náležitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele, Vyhláška č. 58/2006 Sb., o způsobu vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů,
Přehled právních norem v ČR Oblast kolektivního investování: • •
• • •
Zákon č 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 24/2009, o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí, Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu Vyhláška č. 235/2009 Sb., o investičních nástrojích, do kterých může investovat standardní fond, Vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojů poskytovaných pobočce zahraniční banky (pokud jde o zápis do seznamu nucených správců a likvidátorů) a další vyhlášky…..
Přehled právních norem v ČR Oblast platebních institucí a poskytování platebních služeb: • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001, • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 • Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, • Vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku
Přehled právních norem v ČR Oblast platebních institucí a poskytování platebních služeb: • Vyhláška č. 140/2011 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování • Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu; • Vyhláška č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance
Přehled právních norem v ČR Oblast devizová a směnárenské činnosti: • Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, • Zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, • Vyhláška č. 376/2009 Sb., o směnárenské činnosti,
Přehled právních norem v ČR Oblast boje proti praní špinavých peněz: • • •
•
•
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků Vyhláška č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
