Základy finančního práva. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D

Základy finančního práva JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.

Právní úprava přímých daní Obsah 1) Daň z příjmu fyzických osob 2) Daň z příjmu právnických osob 3) Silniční daň 4) Daně nemovitostní 5) Daň dědická a darovací 2

Právní úprava přímých daní Ad 1) Daň z příjmu fyzických osob 1.1. Nepodnikatelé Povinnost k dani z příjmů fyzických osob se řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném pro předmětný rok (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Předmětem (objektem) daně z příjmů fyzických osob upraveným v § 3 zákona o daních z příjmů jsou: • příjmy ze závislé činnosti, • příjmy ze samostatné činnosti, • příjmy z kapitálového majetku, • příjmy z nájmu, • ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů. Příjmem se rovněž rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

3

Právní úprava přímých daní Daňové přiznání je povinen podat každý (subjekt), jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

4

Právní úprava přímých daní Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti (od zaměstnavatele) pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně, nemá jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč.

5

Právní úprava přímých daní Poplatník je povinen v daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Daňové přiznání lze účinně podat jen na tiskopise vydaném ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. 6

Právní úprava přímých daní Lhůty pro podání: Přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Základní lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období např. roku 2015 je do 1.4.2016. Jde-li o poplatníka, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty uvedené výše. Pokud v šestiměsíční lhůtě podle věty první tento poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována.

7

Právní úprava přímých daní Daňové přiznání lze podat osobně na finančním úřadu – územním pracovišti, poštou nebo můžete využít nabídky na webových stránkách Finanční správy a podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronicky formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené zaručeným elektronickým podpisem, a to za podmínek zveřejněných Ministerstvem financí v aplikaci Elektronická podání pro finanční správu.

8

Právní úprava přímých daní Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává na finanční úřad – územní pracoviště místně příslušné poplatníkovi. Místní příslušnost správce daně se řídí u fyzické osoby jejím místem pobytu; pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje.

9

Právní úprava přímých daní Daňový rezident a nerezident: • Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Pokud je v účinnosti smlouva o zamezení dvojího zdanění, posuzuje se rezidentství poplatníka podle příslušného článku této smlouvy. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

•

Poplatníci jsou daňovými nerezidenty, pokud nejsou rezidenti nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. V České republice se tedy daňová povinnost nerezidenta vztahuje pouze na příjmy, jejichž zdroj je v České republice.

10

Právní úprava přímých daní Daňová povinnost: • Daň vypočtená v daňovém přiznání je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání daňového přiznání. Daň lze zaplatit • bezhotovostní platbou prostřednictvím bankovního příkazu nebo internetového bankovnictví, • v hotovosti na finančním úřadu – územním pracovišti, • v hotovosti prostřednictvím poštovní poukázky typu A.

11

Právní úprava přímých daní Slevy na dani: Poplatníkům se daň vypočtená za zdaňovací období snižuje o: a) základní slevu ve výši 24 840 Kč na poplatníka. Poplatník může uplatnit snížení daně písm. o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. b) slevu na manžela ve výši 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

12

Právní úprava přímých daní c) základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, d) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, e) slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, f) slevu na studenta ve výši 4 020 Kč, f) slevu na studenta ve výši 4 020 Kč.

13

Právní úprava přímých daní Daňové zvýhodnění Podle § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů má poplatník nárok na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský za rok 2015 ve výši: • 13 404 Kč ročně na jedno dítě, • 15 804 Kč ročně na druhé dítě a • 17 004 Kč ročně na třetí a každé další dítě.

14

Právní úprava přímých daní

•

•

Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady. Slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené za příslušné zdaňovací období. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně.

15

Právní úprava přímých daní Nezdanitelné části základu daně: Od základu daně lze odečíst nezdanitelné části základu daně, mezi které patří: • bezúplatná plnění (dary), • úroky z úvěrů ze stavebního spoření, • penzijní připojištění, • životní pojištění, • členské příspěvky, • úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

16

Právní úprava přímých daní 1.2. Podnikatelé - OSVČ Registrace k dani z příjmů fyzických osob Poplatník daně z příjmů fyzických osob rezident je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém: • započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo • přijal příjem ze samostatné činnosti. Poplatník daně z příjmů fyzických osob nerezident je povinen podat přihlášku k registraci pokud: • na území České republiky započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo

17


•

přijal příjem ze samostatné činnosti ze zdrojů na území České republiky, nebo mu • na území České republiky vznikla stálá provozovna, nebo • získal povolení nebo oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci. Poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy: • které nejsou předmětem daně, • které jsou osvobozené od daně, nebo • z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

18

Právní úprava přímých daní Příjmy ze samostatné činnosti: Příjmem ze samostatné činnosti, pokud se nejedná o příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), jsou: • příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, • příjem ze živnostenského podnikání, • příjem z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění (např. insolvenční správce, správce pozůstalosti, správce svěřeneckého fondu ale také poplatník bez příslušného oprávnění), • podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku. • příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

19


• •

příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, příjem z výkonu nezávislého povolání.

Daňová evidence: • Daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, majetku a dluzích. Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví, není-li v zákoně o daních z příjmů stanoveno jinak.

20

Právní úprava přímých daní Výdaje stanovené procentem z příjmů (rok 2015): Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje, ve výši: • 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného - od roku 2015 nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč, • 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání - od roku 2015 nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč, • 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním 21 majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,


•

40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti a příjmů autora; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

Způsob uplatnění výdajů nelze zpětně měnit. V částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti. Poplatník, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.

22

Právní úprava přímých daní Základ daně a daňová ztráta Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. • Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy, je rozdíl ztrátou. • O ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v zákoně o daních z příjmů.

23


• • •

Daňovou ztrátu, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně v 5-ti následujících zdaňovacích obdobích. Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně, pokud zákon o dani z příjmu nestanoví jinak. Do základu daně se nezahrnují příjmy zahrnuté do samostatného základu daně. U poplatníka se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.

24

Právní úprava přímých daní Nezdanitelné části základu daně: Od základu daně lze odečíst nezdanitelné části základu daně, mezi které patří: • bezúplatná plnění (dary), • úroky z úvěrů ze stavebního spoření, • penzijní připojištění, • životní pojištění, • členské příspěvky, • úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

25

Právní úprava přímých daní Slevy na dani:

26

Zdroj: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-prijmu/fyzicke-osobypoplatnik/podnikatel-osvc

Právní úprava přímých daní Daňové zvýhodnění • Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, (od roku 2015 EHS) ve výši 13 404 Kč ročně (2014). Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P ve výši 26 808 Kč, které si může poplatník uplatnit. • Maximální limit pro uplatnění daňového bonusu je ve výši 60 300 Kč ročně.

27

Právní úprava přímých daní Od zdaňovacího období 2015 došlo ke zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě: • ve výši na jedno dítě 13 404 Kč ročně / měsíčně 1 117 Kč, • ve výši na druhé dítě 15 804 Kč ročně / měsíčně 1 317 Kč, • ve výši na třetí a další dítě 17 004 Kč ročně / měsíčně 1 417 Kč.

28

Právní úprava přímých daní Daňový bonus • může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem (s výjimkou ostatních příjmů) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. U poplatníka, který má příjmy pouze z nájmu, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmy, u nichž je uplatněná sazba daně podle § 16 odst. 2 ZDP (min. mzda 8 500 Kč x 6 = 51 000 Kč). • Maximální limit pro uplatnění daňového bonusu ve výši 60 300 Kč ročně.

29

Právní úprava přímých daní Zálohy na daň z příjmu: Musí platit poplatník: • jehož poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období - pololetní zálohy, • jehož poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období - čtvrtletní zálohy.

30

Právní úprava přímých daní Nemusí platit poplatník: • který má příjmy pouze ze závislé činnosti (pokud se nejedná o příjmy ze zahraničí) – zálohu odvádí každý měsíc jeho zaměstnavatel, • který má kromě příjmů ze závislé činnosti požitků i příjmy z jiných zdrojů, ale příjmy ze závislé činnosti činí 50 % a více • z celkových příjmů (tj. většinu svých příjmů má ze zaměstnání), • jehož daňová povinnost za zdaňovací období byla nižší než 30 000 Kč, • z nahodilých příjmů podle § 10 ZDP • zůstavitel ode dne jeho smrti.

31

Právní úprava přímých daní Sazba daně z příjmu fyzických osob: • Sazba daně z příjmů fyzických osob v roce 2015 činí 15 % ze základu daně. U zaměstnance je základem daně tzv. superhrubá mzda. • Superhrubá mzda je hrubá mzda (tj. mzda nesnížená o částky pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen srážet a odvádět za zaměstnance zaměstnavatel) zvýšená o částky odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je v důsledku těchto vyplácených mezd povinen platit zaměstnavatel sám za 32 sebe.


•U • •

podnikatelů nelze základ daně snižovat o pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění hrazené za sebe. U zaměstnavatelů je daňově uznatelným výdajem pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen hradit sám za sebe. Solidární daň: z měsíčního příjmu nad 106 444 Kč se zvýší daň ještě o 7%.

33

Právní úprava přímých daní Ad 2) Daň z příjmu právnických osob Povinnost k dani z příjmů právnických osob se řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném pro příslušné zdaňovací období. Poplatník daně z příjmů právnických osob – rezident, je povinen podat přihlášku registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od svého vzniku. Rezidentem je poplatník, pokud má na území České republiky své sídlo nebo místo vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen. Daňový rezident České republiky má daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, 34 tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Právní úprava přímých daní Nerezident ČR • je poplatník, pokud nemá na území České republiky své sídlo nebo to o něm stanoví mezinárodní smlouvy. Nerezident, jemuž vznikla na území České republiky stálá provozovna, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od vzniku této provozovny. Nerezident je povinen podat přihlášku registraci k dani z příjmů právnických osob do 15 dnů ode dne, ve kterém: • započal vykonávat činnost na území České republiky, která je zdrojem příjmů, • přijal příjmy ze zdrojů na území České republiky, • obdržel povolení nebo získal oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.

35

Právní úprava přímých daní Předmět daně (objekt): Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li zákonem o daních z příjmů stanoveno jinak. • položky snižující základ daně (např. bezúplatné plnění vůči krajům, ochrana životního prostředí, mládež, charita……) • položky odečitatelné od základu daně, (např. daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovacího období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje nebo náklady na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu 36 odborného vzdělávání.


•

sleva na dani. • Poplatníkům daně z příjmů právnických osob se daň snižuje o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, • o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením • poplatník daně z příjmů právnických osob, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a splnil-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů, může uplatnit slevu na 37 dani podle § 35a a § 35b zákona o daních z příjmů.

Právní úprava přímých daní Zdaňovací období: Zdaňovacím obdobím daně z příjmů právnických osob je • kalendářní rok, • hospodářský rok, • období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými, nebo • účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců. Poplatník daně z příjmů právnických osob je povinen 38 podat přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Právní úprava přímých daní Daňové přiznání není povinen podat • veřejně prospěšný poplatník, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně • společenství vlastníků jednotek, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, • veřejná obchodní společnosti, • zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku, pokud není stanoveno jinak.

39

Právní úprava přímých daní Základní lhůta pro podání daňového přiznání: Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období, tak jak jsou vymezena v zákoně o daních z příjmů, se podává ve lhůtě nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, a jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty podle výše uvedeného. Pokud v šestiměsíční lhůtě podle věty první tento poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována.

40


•

•

Daňové přiznání lze podat jen na tiskopise vydaném ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Přílohy jsou součástí podání. V listinné podobě lze daňové přiznání podat osobně na finančním úřadu – územním pracovišti nebo poštou. Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob lze též podat datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. K vytvoření souboru v předepsaném formátu a struktuře lze využít aplikaci Elektronické podání pro finanční správu (EPO).

41

Právní úprava přímých daní Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným daňovém řádu, tj. datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

42

Právní úprava přímých daní Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob se podává na finanční úřad místně příslušný poplatníkovi na územní pracoviště, kde je umístěn spis daňového subjektu k dani z příjmů právnických osob. Místní příslušnost • Místní příslušnost správce daně, není-li stanoveno jinak, se řídí u právnické osoby jejím sídlem, kdy pro účely správy daní se sídlem právnické osoby rozumí adres, pod kterou je právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo obdobném veřejném rejstříku, nebo adresa, kde právnická osoba sídlí skutečně, pokud se tato osoba do těchto rejstříků nezapisuje. • Pro vybrané subjekty podle zákona o Finanční správě České republiky je místně příslušný Specializovaný finanční úřad (např. banky).

43

Právní úprava přímých daní Daňová povinnost: • Daň vypočtená v daňovém přiznání je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání daňového přiznání. Daň lze zaplatit: • bezhotovostní platbou prostřednictvím bankovního příkazu nebo internetového bankovnictví, • v hotovosti na finančním úřadu – územním pracovišti, • v hotovosti prostřednictvím poštovní poukázky typu A.

44

Právní úprava přímých daní Zálohy na daň: Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období, kterým je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.

45

Právní úprava přímých daní Za poslední známou daňovou povinnost se považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu.

46


• •

•

Zálohy neplatí poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, obec nebo kraj. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40% poslední známé daňové povinnosti. Zálohy jsou splatné do 15. dne šestého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši ¼ poslední známé daňové povinnosti. Zálohy jsou splatné do 15. dne třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

47

Právní úprava přímých daní Ad 3) Silniční daň Je upravena zákonem č. 16/1993 Sb. , o silniční dani Předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla (dále jen „vozidla“) a) registrovaná v České republice, b) provozovaná v České republice a c) používaná 1. poplatníkem daně z příjmů právnických osob s výjimkou používání k činnosti veřejně prospěšného poplatníka daně z příjmů právnických osob, pokud příjmy z této jeho činnosti nejsou předmětem daně z příjmů, nebo 2. poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze kterých plynou příjmy ze 48 samostatné činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů.

Právní úprava přímých daní Osvobození od daně: Např. vozidla diplomatů, na elektrický pohon, vozidla speciální a jednoúčelová, hybridní (motor a elektřina) apod. Poplatníci daně: Poplatníkem daně je ten, kdo • je jako provozovatel vozidla zapsán v technickém průkazu vozidla, • užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel.

49

Právní úprava přímých daní Základ daně Základem daně je a) zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon, b) součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů, c) největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel. Roční sazba daně je stanovena v § 6 zákona. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.

50


• •

Poplatník platí zálohy na daň, které jsou splatné do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. Zálohy na daň se vypočtou ve výši 1/12 příslušné roční sazby daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém u vozidla trvala, vznikla nebo zanikla daňová povinnost v rozhodném období.

Slevy na dani může získat poplatník, který používá tzv. kombinovanou dopravu – zboží v kontejneru a využije se vlak nebo loď v délce min. 100 km. Daňové přiznání podává poplatník, jemuž vzniká daňová povinnost podle § 8 odst. 1, nejpozději do 31. ledna 51 kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.

Právní úprava přímých daní Ad 4) Daně nemovitostní 4.1. Daň z nemovitých věcí Upravuje zákon č 338/1192 Sb., o dani z nemovitých věcí. Jedná se o: a) daň z pozemků, b) daň ze staveb a jednotek. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí. Předmětem daně z pozemků nejsou: a) pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb, b) lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení,

52


• •

c) pozemky, které jsou vodní plochou s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb, d) pozemky určené pro obranu České republiky, e) pozemky, které jsou součástí jednotky, a pozemky ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě užívané společně s těmito jednotkami. Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. Poplatníkem daně z pozemků je vždy nájemce nebo pachtýř u pronajatého nebo propachtovaného pozemku.

53

Právní úprava přímých daní Předmětem daně ze staveb a jednotek je, nachází-li se na území České republiky, a) zdanitelná stavba, a to 1. budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona, 2. inženýrská stavba uvedená v příloze k tomuto zákonu, b) jednotka. Předmětem daně ze staveb a jednotek není budova, v níž jsou jednotky.

54


•

Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vlastník zdanitelné stavby nebo jednotky.

•

Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vždy nájemce nebo pachtýř u pronajaté nebo propachtované jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru.

55

Právní úprava přímých daní Existuje i zde osvobození od daně. Od daně z pozemků jsou osvobozeny např. a) pozemky ve vlastnictví České republiky, b) pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, c) pozemky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, nebo d) pozemky tvořící jeden funkční celek s budovou a další…..

56

Právní úprava přímých daní Od daně ze staveb a jednotek jsou osvobozeny např. a) zdanitelné stavby nebo jednotky ve vlastnictví České republiky, b) zdanitelné stavby nebo jednotky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, c) kulturní památky, apod.

57

Právní úprava přímých daní Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 Jinak je tomu u rybníků apod. Sazba daně – je různá – viz § 6 zákona. Podle počtu obyvatel pak je základní sazba přepočítávána koeficienty.

58

Právní úprava přímých daní Základem daně ze staveb a jednotek u zdanitelné stavby je výměra zastavěné plochy v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. • Zastavěnou plochou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí zastavěná plocha stavby podle stavebního zákona odpovídající nadzemní části zdanitelné stavby. Dále se používají různé přepočítací koeficienty v závislosti na druhu stavby či jednotky. Sazby daně jsou stanoveny podle druhu stavby či jednotky se základem m2 viz § 11 zákona). Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v 59 průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží.


• • •

Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daň z nemovitých věcí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována. Nepřesáhne-li roční daň z nemovitých věcí částku 5000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitých věcí zaplatit najednou i při vy í částce. Jinak se daň platí 2x ročně.

60

Právní úprava přímých daní 4.2. Daň z nabytí nemovitostí Upravuje ho zákonné opatření senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která je a) pozemkem, stavbou, částí inženýrské sítě nebo jednotkou nacházejícími se na území České republiky, b) právem stavby, jímž zatížený pozemek se nachází na území České republiky, c) spoluvlastnickým podílem na nemovité věci

61

Právní úprava přímých daní Za nabytí vlastnického práva k nemovité věci se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí považuje také a) vyčlenění nebo nabytí nemovité věci do svěřenského fondu a b) nabytí stavby, která se stane součástí pozemku a která byla 1. samostatnou nemovitou věcí, 2. součástí práva stavby, nebo 3. neoprávněně zřízena na tomto pozemku.

62

Právní úprava přímých daní Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je: a) převodce vlastnického práva k nemovité věci, jde-li o nabytí vlastnického práva koupí nebo směnou a převodce a nabyvatel se v kupní nebo směnné smlouvě nedohodnou, že poplatníkem je nabyvatel, b) nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci v ostatních případech.

63

Právní úprava přímých daní Existuje možnost osvobození od této daně. Týká se to zejména nabytí nemovitých věcí členským státem Unie, územním samosprávným celkem. Od daně z nabytí nemovitých věcí je osvobozeno první úplatné nabytí vlastnického práva např. k: a) pozemku nebo právu stavby, jejichž součástí je nová stavba rodinného domu, b) nové stavbě rodinného domu, c) jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem, 1. v nové stavbě bytového domu, nebo 2. nově vzniklé nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou, nejde-li pouze o rozdělení nebo sloučení stávajících jednotek, v 64 bytovém domě.

Právní úprava přímých daní Od daně z nabytí nemovitých věcí je osvobozeno nabytí vlastnického práva k jednotce, která zahrnuje družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, který je garáží, sklepem nebo komorou, a nezahrnuje jiný nebytový prostor, je-li nabyvatelem fyzická osoba, která je nájemcem tohoto družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru. 65

Právní úprava přímých daní Základem daně z nabytí nemovitých věcí je nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj. Nabývací hodnotou je a) sjednaná cena, b) srovnávací daňová hodnota (podle cen okolí), c) zji těná cena (oceňení), nebo d) zvláštní cena (dražba). Nabývací hodnota se stanoví ke dni, kdy nastala skutečnost, která je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí. Sjednanou cenou se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí rozumí úplata za nabytí vlastnického práva k nemovité věci.

66


• •

Sazba daně z nabytí nemovitých věcí činí 4 %. Daň z nabytí nemovitých věcí se vypočte jako součin základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby daně.

Místně příslušným ke správě daně z nabytí nemovitých věcí je správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nachází: • nemovitá věc, u níž dochází k nabytí vlastnického práva, nebo • pozemek zatížený právem stavby.

67

Právní úprava přímých daní Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad • vlastnického práva k nemovité věci, • práva stavby, nebo • správy svěřenského fondu.

68

Právní úprava přímých daní Činí-li daň z nabytí nemovitých věcí méně než 200 Kč, daň se nestanoví a neplatí. Je-li poplatníkem převodce vlastnického práva k nemovité věci, je nabyvatel tohoto práva ručitelem.

69

Právní úprava přímých daní Ad 5) Daň dědická a darovací K poslednímu dni roku 2013 byl zrušen zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Pro oblast převodu nemovitostí byl přijat zcela nový zákon, resp. zákonné opatření Senátu, č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (viz výše – ad 4). Daň dědická a daň darovací byly integrovány do zákona o daních z příjmů. Dědická daň tím prakticky zanikla, darovací daň pak doznala jistých změn.

70


•

• •

Příjmy z nabytí dědictví či odkazu jsou totiž podle § 4a zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a podle § 19b zákona i od daně z příjmů právnických osob. Dosud dědictví podléhalo progresivní dani dědické v sazbě od 3,5 % do 20 %, podle toho, v jaké skupině se dědic nacházel. Osvobozeni byli pouze příbuzní v I. a II. skupině a neziskové organizace. Nově je tedy dědictví součástí daně z příjmů, od níž je ale osvobozeno. Nebude se tedy uváďet do daňového přiznání, resp. se kvůli němu daňové přiznání nemusí podávat.

71

Právní úprava přímých daní Darovací daň: Dary jsou nově podle zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu označovány jako bezúplatné příjmy a spadají do položky "ostatních příjmů", které jsou upraveny v § 10 zákona o daních z příjmů. Zrušilo se tak pásmové zdanění v sazbách od 7 % do 40 % podle hodnoty daru. Zařazení darů do zákona o daních z příjmů zrušilo od 1. 1. 2014 také dělení obdarovaných osob do skupin podle příbuzenského poměru. Nově je okruh osob, které jsou osvobozeny od daně z přijatých darů, uveden přímo v § 10 odst. 3 písm. d) zákona o dani z příjmu.

72


• •

•

Od daně jsou osvobozeny bezúplatné příjmy od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů. Dále jsou osvobozeny bezúplatné příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou. Daň se také nebude platit z příležitostných darů, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč.

73


•Z •

právnických osob bude osvobozen veřejně prospěšný poplatník, pokud bude bezúplatný příjem použit pro veřejně prospěšnou činnost nebo pro jeho kapitálové dovybavení. Všichni ostatní poplatníci platí od 1. 1. 2014 z darů, nově označených jako bezúplatný příjem, standardní daň z příjmů. Fyzické osoby odvedou z darů daň 15 %, právnické osoby zdaní bezúplatné příjmy 19 %.

74


• Přechodem darovací daně do oblasti daně z příjmů

•

se mění i termín pro podání daňového přiznání. Původní darovací daň bylo nutné přiznat do 1 měsíce od nabytí daru. Nově přiznání podléhá standardním pravidlům a termínům pro daň z příjmů, musí tedy být podáno do 1. dubna následujícího roku. Ti, kteří přiznání k dani z příjmů podávají z jiného důvodu, do něj příjmy z darů jednoduše zahrnou.

75

Základy finančního práva. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D

Recommend Documents