Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období ZÁPIS

Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2014 7. volební období

ZÁPIS z 11. schůze kontrolního výboru, která se konala ve středu 12. listopadu 2014 v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 3, 118 26 Praha 1 místnost č. 206 / 2. patro ___________________________________________________________________________ Středa 12. listopadu 2014 Přítomni:

posl. L. Hovorka, posl. J. Chalánková, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. M. Novotný, posl. S. Pfléger, posl. A. Rykala, posl. Š. Stupčuk, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar

Omluveni:

posl. J. Lorencová, posl. V. Votava

Hosté:

dle prezenční listiny

Tuto schůzi řídil předseda výboru posl. V. Koníček. Předseda výboru posl. V. Koníček zahájil schůzi výboru v 9.00 hodin a přivítal přítomné poslance a hosty.

1. Schválení programu Předseda výboru posl. V. Koníček navrhl program jednání 11. schůze kontrolního výboru dle pozvánky: 1. Schválení programu 2. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 12/35 – Vznik Úřadu práce České republiky a hospodaření s majetkem a peněžními prostředky státního rozpočtu a Evropské unie souvisejícími se vznikem a činností tohoto úřadu -1-

3.

4. 5. 6. 7. 8. 9.

a s přípravou a realizací projektů v oblasti informačních systémů pro výplatu sociálních dávek Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 12/12 – Příjmy z výkonových poplatků (mýtného) a příjmy z časového zpoplatnění pozemních komunikací (časových kupónů), včetně souvisejících výdajů – přerušeno na 10. schůzi KV Informace Českého telekomunikačního úřadu k Dlouhodobé strategii pro budoucí využívání pásma UHF a k aukcím kmitočtů Informace ministra vnitra k rejstříku politických stran a politických hnutí Nemocnice Na Homolce, hospodaření dceřiných firem a outsourcing účetnictví – přerušeno na 9. schůzi KV Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 12/16 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými je příslušná hospodařit příspěvková organizace Český hydrometeorologický ústav Sdělení předsedy, různé Návrh termínu a programu 12. schůze výboru.

Nikdo z přítomných poslanců nevznesl návrh na změnu, doplnění nebo vypuštění některého z bodů. Všichni přítomní poslanci souhlasili s navrženým programem ( 6 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. J. Chalánková, posl. V. Koníček, posl. K. Matušovská, posl. M. Novotný, posl. A. Rykala, posl. J. Štětina /viz příloha zápisu č. 1, str. 1/.

2. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 12/35 – Vznik Úřadu práce České republiky a hospodaření s majetkem a peněžními prostředky státního rozpočtu a Evropské unie souvisejícími se vznikem a činností tohoto úřadu a s přípravou a realizací projektů v oblasti informačních systémů pro výplatu sociálních dávek S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupila nejstarší členka Kolegia NKÚ E. Kadaňová. Uvedla, že omlouvá účast prezidenta NKÚ M. Kaly a viceprezidentky NKÚ Z. Horníkové z důvodu dlouhodobě plánované služební cesty. Uvedla, že tuto kontrolní akci řídila členka Kolegia NKÚ Z. Profeldová. Členka Kolegia NKÚ Z. Profeldová uvedla, že tato kontrolní akce byla rozšířena na základě podnětu kontrolního výboru o kontrolu informačních systémů pro výplatu sociálních dávek. Dále uvedla, že NKÚ ověřovalo, zda byly splněny všechny náležitosti podle zákona o účetnictví a zda byly dosaženy plánované úspory. Kontrolou bylo zjištěno, že úspory byly dosaženy, ale ne ve všech vládou předpokládaných oblastech. Úspor bylo dosaženo zejména v oblasti personální (mzdové), protože Úřad práce ČR po svém vzniku zrušil cca 1 900 míst a propustil 1 400 zaměstnanců a zároveň v souvislosti s vládními úspornými opatřeními byly úředníkům sníženy platy. Vzápětí byl Úřad práce ČR posílen o další kompetence, kdy převzal kompetence z pověřených obcí (výplatu sociálních dávek). Na základě tohoto rozšíření kompetencí byl počet zaměstnanců o 1 900 navýšen s tím, že většinou byli zaměstnanci převzati z pověřených obcí. Úspory byly v počátcích činnosti vykázány, ale poté již žádných úspor dosaženo nebylo. K informačním systémům uvedla, že původně byly sociální dávky vypláceny na základě systémů dodávaných firmou OKsystem, ale poté se ministerstvo rozhodlo uzavřít novou smlouvu. Využilo k tomu rámcové smlouvy, kterou uzavřelo Ministerstvo vnitra pro -2-

sektor státní služby. Byla to smlouva s IBM na dodávku licenčních systémů. Na základě této smlouvy byla uzavřena prováděcí smlouva v hodnotě cca 400 mil. Kč. MPSV obdrželo dodávku informačních systémů pro výplatu veškerých dávek. V kontrolním závěru je popsáno, že jednotlivé segmenty tohoto informačního systému byly dodávány i poslední den roku 2011 a první den roku 2012, kdy se na tento systém mělo najet. Neproběhl tak vůbec žádný testovací provoz, systémy vykazovaly značnou chybovost, nesmírně to zatěžovalo zaměstnance Úřadu práce ČR a mělo to dopad i na veřejnost. Prováděcí smlouva byla uzavřena až do 31. 12. 2015 na celkovou částku 2,024 mld. Kč. Za roky 2011 a 2012 bylo uhrazeno 825 mil. Kč. NKÚ vyčíslil, že uzavřením dodatku k této smlouvě se cena navýšila až o 365 %. Rámcová smlouva byla uzavřena na dodávku licencí firmy Microsoft. NKÚ vyčíslil, že dodávka služeb převýšila cenu licencí až o 410 %. Se stanoviskem za Ministerstvo práce a sociálních věcí vystoupil náměstek ministryně práce a sociálních věcí J. Marek. Uvedl, že se seznámil s protokolem z kontroly, ale nepředpokládal, že se budou projednávat podrobně IT systémy, protože to není uvedené v pozvánce na jednání výboru. Konstatoval, že je připraven odpovídat na otázky spojené se vznikem Úřadu práce ČR. Omluvil se za to, že není schopen odpovídat na otázky kolem IT systémů, které nepatří do jeho kompetence. Dále uvedl, že v době zavádění těchto IT systémů byl ředitelem Úřadu práce ČR a může potvrdit, že systémy nebyly v té době funkční a způsobovaly velmi výrazné zatížení zaměstnanců, a proto je nutné, aby byly nahrazeny nebo upraveny. Se zpravodajskou zprávou vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. V. Koníček. Uvedl, že nemůže přijmout argumentaci náměstka J. Marka, protože název tohoto bodu je uveden na pozvánce jasně a polovina kontrolního závěru se týká právě zakázky na IT systémy. Kontrolní výbor tedy požaduje vysvětlení jednotlivých zjištění, která jsou uvedena v kontrolním závěru NKÚ z kontrolní akce č. 12/35. V kontrolním závěru je jasně popsáno, jaká pochybení nastala na MPSV. V šetření ÚOHS je zneužití rámcové smlouvy na nákup licencí. Licence za 400 mil. Kč se sice nakoupily, ale k tomu se uzavíraly dodatky na nákup služeb ve výši 1,6 mld. Kč. Konstatoval, že kontrolou NKÚ byla v oblasti IT zjištěna řada pochybení. Dále konstatoval, že ho zaujalo, že MPSV je schopné platit dva integrátory v rámci systému, což je nepochopitelné, protože stejná věc je placena dvěma subjektům. Uvedl, že je nepochopitelné, že se pracovníci propouštěli a znovu nabírali. Jeví se to pouze jako kouzlení s čísly stejně jako vykazování úspor jenom tím, že se zaměstnanci přeřadí do nižší tarifní třídy. Dotázal se, co MPSV udělalo proto, aby se obdobná situace neopakovala a jaká je aktuální situace se systémy výplaty dávek. V obecné rozpravě vystoupili: náměstek ministryně práce a sociálních věcí J. Marek (Uvedl, že dostal informaci, že se bude projednávat kontrolní protokol z kontrolní akce č. 12/35, který obsahuje 8 základních bodů, z nichž se bod 7 zmiňuje o oblasti IT systémů. Omluvil se za to, že je nepřipraven, ale oblast IT nespadá do jeho kompetence, je náměstek pro zaměstnanost. Konstatoval, že bylo propuštěno ve třech vlnách celkem 1 899 osob. Tito lidé vytvořili místo pro to, aby na jejich tabulková místa mohli nastoupit lidé z obcí. Problém je v tom, že na obcích tuto agendu vykonávalo zhruba 3 500 osob, ale na Úřad práce ČR přišlo kolem 1 953 osob, což je obrovský a zásadní nepoměr, který současně s nefunkčností IT systémů vedl ke krizové situaci. Ta byla vyřešena jenom díky enormnímu úsilí lidí v terénu, kteří konkrétně pracovali s dávkovými systémy. Byl potřeba nespočet přesčasových hodin, aby se to zvládlo. Zdůraznil, že není kompetentní k tomu, aby hodnotil, zda byly informační systémy pořízeny na základě správné smlouvy. Dále konstatoval, že stav byl -3-

neúnosný a následky se odstraňují dodnes. Včera proběhlo jednání mezi ministryní práce a sociálních věcí, premiérem a zástupci koalice k oblasti IT systémů. Dle jeho informací bylo toto jednání pozitivní. Pokud vše dopadne tak, jak dopadnout má, tak zhruba rok a půl by se využívaly stávající systémy a mezitím by proběhlo otevřené výběrové řízení na nový systém, který by ve zkušebním provozu fungoval kontinuálně se stávajícím systémem. Dokumentace k výběrovému řízení je již připravená. Potvrdil, že funkčnost IT systémů byla špatná a chybovost byla obrovská, což se postupně podařilo odstranit a nyní jsou dávky vypláceny řádně a včas. Na základě nálezu NKÚ byla z úrovně generálního ředitelství ÚP ČR přijata nápravná opatření, která jsou v praxi naplňována.), vrchní ředitelka sekce ekonomické generálního ředitelství Úřadu práce ČR H. Doktorová (Potvrdila slova náměstka ministryně práce a sociálních věcí. Uvedla, že záležitost kolem IT systému byla za náměstka V. Šišky a ministra J. Drábka a nyní je v šetření Policie ČR. MPSV se snaží chyby napravit, ale je to velice komplikované, aby se vše nastavilo v souladu se zákony a přitom nedošlo k porušení smluvních povinností. Dnes fungují OKsystémy, ale fungují na úrovni roku 2010. Zaměstnanci musejí řadu věcí dělat formou „tužka a papír“ či tabulek, což vede k jejich velkému zatížení a velkému počtu přesčasových hodin. Uvedla, že ve výsledku byly mzdové náklady vyšší, ale to právě proto, že bylo vyplaceno velké množství přesčasových hodin a odstupných. Kdyby IT systémy fungovaly, tak by se pravděpodobně ušetřilo.), náměstek ministryně práce a sociálních věcí J. Marek (Uvedl, že díky návratu k OKsystémům obnovili zprostředkování zaměstnání. Zdůraznil, že legislativní změny byly zapracovány, takže to není zamrzlý systém na úrovni roku 2010.), posl. V. Koníček (Dotázal se, zda si MPSV interně vyhodnotilo a vyčíslilo případné ztráty či úspory při přechodu na ÚP ČR. Konstatoval, že v kontrolním závěru je uvedeno, že existuje riziko, že z prostředků Evropského sociálního fondu nebude vyčerpáno 825 mil. Kč. Dotázal se, zda existence rizika se změnila na jistotu.), posl. J. Štětina (Dotázal se, zda stále běží financování dvou systémů a to OKsystému a systému Fujitsu. Konstatoval, že to na něj působí tak, že systém služeb ve všech resortech je klientelistický a korupční.), posl. Š. Stupčuk (Uvedl, že kontrolní nález obsahuje řadu konkrétních zjištění a očekával, že MPSV bude kontrolní výbor informovat o přijatých nápravných opatřeních. Konstatoval, že je zde náměstek J. Marek jako zástupce MPSV a měl by kontrolní výbor informovat o přijatých nápravných opatřeních a neříkat, že IT systémy nejsou v jeho kompetenci.), vrchní ředitelka sekce ekonomické generálního ředitelství Úřadu práce ČR H. Doktorová (Vyjádřila se ke zjištěním týkajícím se ÚP ČR: 1) k zjištění týkajícímu se sestavení zahajovací rozvahy ÚP ČR konstatovala, že zahajovací rozvaha ÚP ČR nebyla úplně v pořádku. Jedná se o administrativní chybu, kterou bohužel nelze zpětně napravit. Uvedla, že zákon č. 77/2011 Sb., o vzniku Úřadu práce ČR, byl schválen 23. 3. 2011 s účinností od 1. 4. 2011 a za 7 dní není možné sestavit dokonalou počáteční rozvahu ze 77 samostatných ekonomických středisek původních okresních úřadů práce. 2) k zjištění týkajícímu se inventarizace nemovitého majetku ÚP ČR byly ekonomickou sekcí při nejbližší inventarizaci učiněny kroky k odstranění nedostatků. Nyní je jasně dáno, jak má inventarizace probíhat a jaké dokumenty jsou nezbytné k doložení vlastnictví nemovitostí. 3) k zjištění týkajícímu se veřejné zakázky ÚP ČR – Administrace zajištění pracovníků projektu „Vzdělávejte se pro růst“. Konstatovala, že dle NKÚ nepostupoval ÚP ČR v souladu s § 83 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, tím, že neodeslal včas oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. Zdůraznila, že nyní je v oblasti veřejných zakázek důsledně prováděna průběžná a následná řídící kontrola, aby bylo zajištěno splnění všech povinností zadavatele vyplývajících ze zákona č. 137/2006 Sb. -4-

4) k zjištění týkajícímu se veřejné zakázky ÚP ČR, Brno – město – Výstavba objektu – Výběr dodavatele, kdy ÚP ČR nepostupoval v souladu s ustanovením § 82 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb. tím, že s vybraným uchazečem neuzavřel smlouvu do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek proti postupu zadavatele. Smlouva byla uzavřena později. V rámci nápravných opatření bylo Centrum pro regionální rozvoj ČR požádáno o lepší spolupráci, aby nedocházelo k prodlení při čekání na vyjádření a ÚP ČR pak neporušoval zákon. Zdůraznila, že je předčasné hodnotit, zda vznik centrálního ÚP ČR byl přínosem či ne, ale přínosem je určitě sjednocení metodiky.). Dále v rozpravě vystoupili: posl. J. Chalánková (Uvedla, že se tímto tématem velice často a podrobně zabývá výbor pro sociální politiku, jehož je členkou. Dotázala se na současnou situaci na ÚP ČR po odvolání generální ředitelky a proč k tomuto odvolání došlo.), posl. V. Koníček (Uvedl, že vláda projednala informaci o realizaci nápravných opatření, která obsahuje podrobné informace o realizaci opatření k nápravě ze strany ÚP ČR, ale MPSV se nepodílelo kvalitně na přípravě nápravných opatření a v materiálu pro vládu uvedlo pouze dva krátké odstavce.), členka Kolegia NKÚ Z. Profeldová (Vyslovila nesouhlas s náměstkem J. Markem, protože kontrolní závěr obsahuje 17 stran, z toho 2 strany se věnují úvodu a 10 stran se věnuje informačnímu systému. Dále uvedla, že na straně 15 kontrolního závěru je vyčíslení přesčasové práce. V roce 2011 bylo 20 tisíc přesčasových hodin a bylo za ně proplaceno 3,215 mil. Kč. V roce 2012 při zavedení nového systému to bylo již 233 tisíc přesčasových hodin a proplaceno bylo 38,613 mil. Kč. V kontrolním závěru jsou zahrnuty všechny relevantní skutečnosti, které tuto oblast ovlivňovaly.), vrchní ředitelka sekce ekonomické generálního ředitelství Úřadu práce ČR H. Doktorová (Uvedla, že rozhodně nechtěla zpochybnit kontrolní závěr NKÚ, ale pouze uvedla, že hodnotit finanční či jiné přínosy vzniku centrálního ÚP ČR po prvním roce je velice brzo.), náměstek ministryně práce a sociálních věcí J. Marek (Opakovaně se omluvil a uvedl, že si myslel, že se bude projednávat kontrolní protokol, který má celkem 34 stránek. Omluvil se za vzniklé nedorozumění a požádal výbor, aby projednávání bylo rozděleno na dvě části tak, aby oblast IT systémů byla projednávána samostatně.), posl. V. Koníček (Citoval z dopisu ministryně práce a sociálních věcí M. Marksové, ve kterém se omluvila z jednání výboru z důvodu konání schůze vlády a uvedla, že jí na 11. schůzi kontrolního výboru zastoupí náměstek ministryně pro zaměstnanost J. Marek. Což vnímal jako jasné pověření ministryně práce a sociálních věcí k jejímu zastupování na schůzi KV při projednávání tohoto kontrolního závěru. Konstatoval, že pravděpodobně některé procesy na MPSV nefungují tak, jak by měly.), náměstek ministryně práce a sociálních věcí J. Marek (Opakovaně se omluvil a uvedl, že se špatně připravil na toto jednání.), posl. V. Koníček (Navrhl přerušit tento bod s tím, že se kontrolním závěrem bude výbor zabývat na některé z dalších schůzí. Dále doporučil výboru, aby požádal MPSV o informaci kolik stál přechod na centrální Úřad práce ČR.), posl. J. Chalánková (Požádala MPSV, aby poskytlo informace z hlubší minulosti – kolik by stál tento přechod za bývalého ministra P. Nečase.) a posl. M. Novotný (Uvedl, že ve struktuře MPSV musel být hlubší systémový problém. Podpořil návrh posl. V. Koníčka na přerušení a vyžádání informací.). V podrobné rozpravě předseda – zpravodaj výboru posl. V. Koníček navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu členky Kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu Elišky Kadaňové, stanovisku náměstka ministryně práce a sociálních věcí Jana Marka, zpravodajské zprávě poslance Vladimíra Koníčka a po rozpravě I. p ř e r u š u j e projednávání tohoto bodu; II. ž á d á ministryni práce a sociálních věcí, aby do 31. 12. 2014 předložila kontrolnímu výboru: -5-

III.

IV.

a) informaci o vyčíslení nákladů (včetně souvisejících nákladů) na přechod na centrální Úřad práce, b) informaci o plnění přijatých nápravních opatření Ministerstvem práce a sociálních věcí; ž á d á ministryni práce a sociálních věcí, podle § 39 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, o osobní účast na schůzi kontrolního výboru při projednávání přerušeného bodu ,,Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 12/35 – Vznik Úřadu práce České republiky a hospodaření s majetkem a peněžními prostředky státního rozpočtu a Evropské unie souvisejícími se vznikem a činností tohoto úřadu a s přípravou a realizací projektů v oblasti informačních systémů pro výplatu sociálních dávek“; z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministryni práce a sociálních věcí a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 73 ( 10 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. J. Chalánková, posl. V. Koníček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. M. Novotný, posl. A. Rykala, posl. Š. Stupčuk, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 1/.

3. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 12/12 – Příjmy z výkonových poplatků (mýtného) a příjmy z časového zpoplatnění pozemních komunikací (časových kupónů), včetně souvisejících výdajů – přerušeno na 10. schůzi KV Členka Kolegia NKÚ E. Kadaňová uvedla, že kontrolu č. 12/12 a kontrolní závěr vypracoval člen Kolegia R. Němeček, kterému skončila funkce na jaře roku 2014. Tento bod byl již rozjednán a přerušen na 10. schůzi kontrolního výboru. Se stanoviskem za Ministerstvo dopravy vystoupil náměstek ministra dopravy K. Rudolecký. Uvedl, že ministr dopravy A. Prachař rezignoval na svoji funkci a 1. náměstek M. Feranec musel na jednání vlády, proto byl pověřen zastoupením 1. náměstka na jednání KV. Konstatoval, že dle usnesení kontrolního výboru č. 64 mělo MD dodat doplňující informace do 9. 11. 2014. Omluvil se za opožděné dodání požadovaných materiálů. Ke zpoždění došlo, protože rezignoval i J. Borůvka, parlamentní tajemník, který měl na starosti styk s PS a vládou, a nestihl tyto materiály již zaslat. Předmětné materiály MD dodalo dnes a byly poslancům rozdány. Zdůraznil, že MD nemůže v rozčlenění nákladů státu na výběr mýta, které se týká části poplatků ve prospěch firmy Kapsch CarrierCom s.r.o. (dříve Kapsch s.r.o.), vyčíslit zisk této firmy, protože se MD nemůže dostat do jejich interních materiálů a dat. MD nezná ziskovost firmy Kapsch CarrierCom s.r.o. MD může uvést finanční částky, které MD platí firmě Kapsch CarrierCom s.r.o. a které jsou dány na smluvním základě z roku 2007. Dále informoval o procesu přípravy aktuálního výběrového řízení na provozovatele mýta od 1. ledna 2017. MD dokončilo fázi výběru nejvhodnější nabídky na projektového manažera. Bohužel, ale byly podány námitky, takže MD očekává, že tento případ skončí na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže. Uvedl, že se dá zvolit krizové řešení, kdy určitou část této práce, kterou má vykonávat projektový manažer, bude muset zvládnout MD. K výběrovému řízení na projektového manažera uvedl, že byla vybrána nejlevnější nabídka společnosti Arthur D. Little GmbH, která měla i dobré hodnocení odbornosti. -6-

V obecné rozpravě vystoupili: posl. V. Koníček (Konstatoval, že MD nesplnilo usnesení kontrolního výboru č. 64, protože podkladový materiál byl členům KV předložen až na začátku projednávání tohoto bodu a poslanci tudíž neměli čas ho prostudovat a nemohou se tedy k předloženému materiálu podrobněji vyjádřit. Doporučil výboru, aby projednávání tohoto bodu přerušil a poslanci měli čas na prostudování předloženého materiálu.), posl. Š. Stupčuk (Uvedl, že v předloženém materiálu MD je uveden výnos v letech 2007–2014 ve výši 55,72 mld. Kč a odvod firmě Kapsch CarrierCom s.r.o. činil 21,55 mld. Kč. Dotázal se, jaká byla počáteční investice firmy Kapsch CarrierCom s.r.o., kterou firma vynaložila na vybudování mýtného systému. Konstatoval, že pokud se tato částka odečte od 21,55 mil. Kč, tak se dospěje k rozdílu. Dotázal se, za co je tento rozdíl vyplácen firmě Kapsch CarrierCom s.r.o., zda to je smluvní částka nebo je to platba za konkrétní investice.), posl. K. Matušovská (Uvedla, že když MD nedodalo podkladový materiál, tak se snažila získat alespoň nějaké informace z médií. Dotázala se na výběrové řízení na projektového manažera, o kterém se dočetla v médiích, že ho řeší antimonopolní úřad, protože MD změnilo v průběhu výběrového řízení zadávací podmínky ohledně referencí od subdodavatelů. Konstatovala, že MD je již v časovém skluzu. Dotázala se, zda tyto problémy nemohou nahrát současnému dodavateli a stát nebude muset prodloužit kontrakt s firmou Kapsch CarrierCom s.r.o. Zajímala se o to, zda má MD připravený nějaký krizový plán. Dále uvedla, že v médiích byl kritizován nárůst mýtného pro autobusy o 30 %. Dotázala se, proč tak velké navýšení a zda se MD neobává, že dopravci toto navýšení promítnou do ceny jízdného. Bude to nechtěná podpora individuální automobilové dopravy oproti hromadné dopravě.), posl. V. Koníček (Konstatoval, že v předloženém materiálu MD jsou údaje o přípravě výběrového řízení na dodavatele systému výkonového zpoplatnění naprosto nedostačující – pouze 11 řádek!), posl. R. Maxová (Doporučila přerušení tohoto bodu do příštího zasedání KV, protože MD nedodalo včas materiály a jak uvedl předseda KV, jsou některé informace v materiálu nedostačující. Požádala MD o vypracování podrobnějšího materiálu.), náměstek ministra dopravy K. Rudolecký (Konstatoval, že materiál byl opravdu pozdě předložen a tedy chápe důvod pro přerušení tohoto bodu. K dotazu posl. K. Matušovské uvedl, že výběrové řízení na projektového manažera je v polovině procesu, ale podání na ÚOHS může výběr protáhnout až o několik měsíců. Situace je tedy vážná, proto byla na MD ustanovena pracovní skupina, ve které jsou zástupci akademické sféry, ŘSD a MD. Tato pracovní skupina má za úkol říci, co očekáváme od mýta. Odpověď v první fázi je jasná, protože funkce regulační není až tak důležitá, jako funkce ekonomická – finanční. Musí se stanovit rozsah zpoplatnění v rámci ČR. Zpoplatnění dálnic a rychlostních silnic určitě ano. Otázkou je v jakém rozsahu budou zpoplatněny silnice 1. třídy nebo zda nejít ještě dále, ale tato varianta pravděpodobně nepřipadá v úvahu. Tato pracovní skupina bude muset navrhnout ministru dopravy, co se bude chtít zpoplatnit. Jestli by se tato první fáze nechala na projektovém manažerovi, tak je velké riziko, že pak MD nebude stíhat výběrové řízení připravit. MD od března 2015 musí vyhlásit výběrové řízení na provozovatele mýta. Vítěz výběrového řízení se musí již od začátku roku 2016 připravovat – systém musí být vybraný a musí být v procesu postupného zavádění. Konstatoval, že rozhodně MD nemůže připustit, aby v důsledku časového zpoždění došlo k tomu, že by byl vybrán současný provozovatel v rámci JŘBÚ.), posl. Š. Stupčuk (Uvedl, že není jednoduchá situace s rozšiřováním zpoplatňování za situace, kdy ještě nejsou konkrétní informace o tom, jak je nastaven současný systém. Bez toho se nemůže rozšiřovat poplatková zátěž pro občany ČR bez jakékoliv garance, že výnos bude především z velké části určen pro stát, který tyto prostředky bude asi vracet do dálničního a rychlostního systému komunikací. Nemělo by se stát, že se rozšíří rozsah zpoplatnění a podstatná část vybraných prostředků půjde k provozovateli či soukromoprávní korporaci. Základním problémem je, aby byl systém nastaven tak, že bude efektivní pro stát.), náměstek ministra -7-

dopravy K. Rudolecký (Uvedl, že zvýšení sazby mýtného pro autobusy nebude mít žádné dopady na cenu jízdného a hromadnou dopravu, např. jízdné z Prahy do Brna se zdraží maximálně o 2 Kč. Konstatoval, že autobusy byly historicky velmi zvýhodněny. Souhlasil s tím, že je potřeba řádně dohlédnout, aby zisk pro provozovatele mýta byl úměrný. Předpokládá, že připravovaného výběrového řízení se bude účastnit řada subjektů a vysoutěžená cena bude určitě pro stát příznivá. V roce 2007 se budovalo mýto na zelené louce a bez zkušeností, proto smlouva nebyla nastavena ve prospěch státu. V té době také zisky v rámci tohoto oboru byly jinde. V současné době, díky technologickému pokroku, se zisky snížily. Předpokládá, že v rámci otevřeného výběrového řízení bude vysoutěžena výhodná cena.). Předseda výboru posl. V. Koníček navrhl usnesení, které bylo po krátké diskusi přijato jako usnesení č. 74 v následujícím znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po stanovisku náměstka ministra dopravy Kamila Rudoleckého, zpravodajské zprávě poslankyně Květy Matušovské a po rozpravě I. p ř e r u š u j e projednávání tohoto bodu; II. ž á d á ministra dopravy, aby do 30. 11. 2014 předložil kontrolnímu výboru podrobnou zprávu o přípravě výběrového řízení na dodavatele systému výkonového zpoplatnění; III. ž á d á ministra dopravy, podle § 39 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, o osobní účast na schůzi kontrolního výboru při projednávání přerušeného bodu ,,Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 12/12 – Příjmy z výkonových poplatků (mýtného) a příjmy z časového zpoplatnění pozemních komunikací (časových kupónů), včetně souvisejících výdajů“; IV. z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministra dopravy a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Usnesení č. 74 bylo přijato jednomyslně ( 9 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. J. Chalánková, posl. V. Koníček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. M. Novotný, posl. Š. Stupčuk, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 1/.

4. Informace Českého telekomunikačního úřadu k Dlouhodobé strategii pro budoucí využívání pásma UHF a k aukcím kmitočtů S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu J. Novák. Konstatoval, že na žádost KV byla členům výboru zaslána písemná informace k činnosti ČTÚ ve správě rádiového spektra ve vztahu k budoucnosti pásma 700 MHz v EU a ČR a ve vztahu k připravovaným aukcím. Uvedl, že Česká republika patří mezi státy Evropské unie, které mají vysokou penetraci terestrického vysílání (vysílání přes anténu). V roce 2012 skončil přechod z analogového vysílání na digitální televizní vysílání, čímž byla zaručena nejenom vyšší kvalita standardu, ale také efektivnější využívání kmitočtů. Podařilo se uvolnit část pásma 800 MHz, které bylo následně v rámci aukce, která byla ukončena tento rok, prodáno a nyní zde operátoři staví sítě pro vysokorychlostní přístup k internetu. Dále uvedl, že Česká republika by měla formulovat svou pozici nejenom s ohledem na vysoké procento terestriky, ale také na další vývoj v této oblasti, kde se část obyvatelstva přesouvá z klasického lineárního sledování k nelineárnímu. Nyní jsou -8-

na trhu různé produkty a služby, kdy se mohou lidé dodatečně podívat na to, co nestihli vidět ve vysílacím čase. Evropský cíl je, aby každý účastník mohl v roce 2020 mít připojení minimálně o rychlosti 30 Mbit za sekundu a polovina domácností, aby měla 100 Mbit za sekundu. Konstatoval, že pokud dojde k uvolnění pásma 700 MHz, tak je nutnou podmínkou přechod na efektivnější standard DVB–T2 tak, aby opět došlo ke generačnímu posunu a kmitočty byly efektivně využívány. Dále konstatoval, že z pozice technického regulátora musejí hledat prostředky na realizaci, o které bude politicky rozhodnuto, a musejí upozorňovat i na to, že státy v okolí ČR již velmi aktivně dělají kroky proto, aby pásmo 700 uvolnili. Bude to mít i dopad do možnosti využívání kmitočtů v ČR. Například Německo již oznámilo, že chce jít tímto směrem a v roce 2015 dokončit přidělení pro mobilní operátory v roce 2017, což bude pro ČR znamenat odladění různých kmitočtových sad tak, aby mohli divákům zaručit nerušený příjem televize. Manévrovací prostor se bude snižovat a otázkou bude jak se k tomu postaví Polsko a další sousední státy. Konstatoval, že v rámci aukce, která proběhla, nebyly přiděleny kmitočty z pásma 1800 MHz a 2600 MHz, protože byly rezervovány pro nového hráče. Podmínky využití těchto kmitočtů se konzultovaly ve veřejné konzultaci. Vzhledem k tomu, že poplatky za roční využívání těchto kmitočtů jsou nastaveny na starý analogový svět, tak neodrážejí ekonomickou realitu byznys modelu v rámci podnikání na těchto kmitočtech. ČTÚ připravil návrh na změny nařízení vlády, které stanoví poplatkovou povinnost tak, aby došlo ke snížení poplatků, které jsou odváděny každý rok do státní pokladny. Kmitočty z pásma 3,6 a 3,8 jsou potenciálem pro lokální hráče. Mělo by se jednat o celoplošné licence. Tzv. wifinisté, kteří využívají pásmo 5 GHz, jsou v tomto pásmu poměrně nacpaní. Toto řešení by jim mělo přinést další možnost rozvoje. Se zpravodajskou zprávou vystoupil místopředseda – zpravodaj výboru posl. Š. Stupčuk. Uvedl, že děkuje ČTÚ za předloženou písemnou informaci, kterou považuje za dostatečnou. Konstatoval, že jedním ze základních cílů ČTÚ je regulace, která má být prováděna za účelem odstraňování nedostatků v oblasti hospodářské soutěže a vytvářet plnohodnotné konkurenční prostředí. Dotázal se, zda ČTÚ považuje svou stávající regulaci za dostačující a jakým způsobem je tato činnost promítána do podmínek připravovaných aukcí kmitočtů. V obecné rozpravě vystoupili: předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu J. Novák (Uvedl, že ČTÚ měl ambici připravit aukci tak, aby vytvořil prostor pro nového operátora tím, aby došlo k podpoře konkurence na trhu mobilních služeb. Jednání s Evropskou komisí, kdy tři operátoři podali stížnost na ČTÚ ve věci nedovolené veřejné podpory, byla velice složitá. ČTÚ se dle jejich slov snažilo vytvořit prostor pro nového hráče za jiných podmínek, než oni získají to spektrum. ČTÚ vytvořilo podmínky tak, aby nebyly napadnutelné ze strany ostatních operátorů a pokud by došlo k soudu, tak aby to ČTÚ ustálo. Všichni tři operátoři dali návrhy na předběžná opatření, kterým soud nevyhověl. Nicméně nabízený prostor nebyl novým subjektem využit. Subjekt, který chtěl na trh vstoupit, nakonec koupil podíl společnosti O2 Czech Republic a.s. Nakonec tam v rámci podmínek výběrového řízení zůstaly prokonkurenční prvky. ČTÚ proaktivně zajistil, aby se opět neopakovala situace z minulosti, kdy operátoři bezdůvodně odmítali hráče, kteří chtěli podnikat na jejich síti v podobě virtuálních operátorů. Operátorům skončila lhůta pro zveřejnění těchto velkoobchodních nabídek v září a v říjnu. ČTÚ není spokojen s nabídkou, kterou učinili, tudíž s nimi bude vést řízení. V případě, že v nové aukci koupí kmitočty nový hráč, tak současní operátoři mají povinnost mu nabídnout své sítě na tzv. národním roamingu tak, aby nový hráč mohl ve velmi krátké době přijít s konkurenceschopnou nabídkou. ČTÚ si plně uvědomuje, že sítě elektronických komunikací tvoří základ pro další podnikání. A je citelný rozdíl v ekonomikách států severského typu, kde -9-

přístup připojení k internetu je i na politické úrovni bráno jako základní typ infrastruktury vedle silnic, dálnic a kanalizací.), posl. Š. Stupčuk (Dotázal se, zda ČTÚ považuje v této oblasti konkurenci v českých podmínkách za dostatečnou. Nastavení podmínek aukce by se od toho měly odvíjet. Konstatoval, že konkurenceschopnost není v ČR dostatečná. Uvedl, že si vypracoval tabulku, kde porovnal nejlevnější tarif v pěti sousedních státech. V ČR vybral nabídku společnosti T–Mobile Czech Republic a.s., která působí i v několika dalších evropských zemích. Porovnal ceny v rámci nejlevnějších tarifů v 5 sousedních státech a poměřoval to podle Eurostatu s průměrným čistým výdělkem. V absolutní hodnotě je paušál se závazkem nejlevnějšího tarifu v ČR 349 Kč, v Německu 206 Kč, v Rakousku 274 Kč, v Polsku 66 Kč a ve Slovenské republice 123 Kč. Při přepočtu průměrného příjmu si člověk koupí 740 paušálů v ČR, v Německu 2358, v Rakousku 2283, v Polsku 644 a na Slovensku 644. Uvedl, že v rámci neomezeného volání je paušál v ČR ve výši 749 Kč, v Německu za 740 Kč, v Rakousku za 496 Kč, v Polsku za 262 Kč a na Slovensku za 934 Kč. Při přepočtu průměrného příjmu si člověk koupí 59 v ČR, v Německu 185, v Rakousku 277, v Polsku 134 a na Slovensku 40. Konstatoval, že dalším problémem je naplňování služeb a potřeb osobám se zvláštními sociálními potřebami. Jsou to osoby, které jsou zdravotně postiženy. Tyto osoby mají většinou omezenou mobilitu a jsou fixovány doma, takže je pro ně komunikace pomocí mobilu a internetu velmi významná. Stát se snaží toto řešit a dotuje tyto služby cca 200 Kč. Ale v nabídkách společností Vodafone Czech Republic a.s., T–Mobile Czech Republic a.s. a O2 Czech Republic a.s. není speciální služba pro tyto osoby. Uvedl, že na základě souhrnu těchto informací, které získal z veřejně dostupných zdrojů, se domnívá, že je v ČR nedostatečně konkurenceschopné prostředí. Bylo by vhodné porovnat nabídky operátorů v okolních státech a také je porovnat s nabídkami dominantních operátorů v ČR. Konstatoval, že virtuální operátoři nevlastní svou síť. Dotázal se, zda ČTÚ plánuje v nové aukci vytvořit podmínky, které by umožnily vstup dalšího operátora na český trh.), posl. R. Kubíček (Uvedl, že stávající nabídky tří operátorů, které jsou veřejně dostupné, působí jako kartelová dohoda. Konstatoval, že pro důchodce a zdravotně postižené osoby se tyto služby stávají poměrně nedostupné. Dotázal se, jak plánuje ČTÚ zlepšit konkurenční prostředí a jakým způsobem se plánuje aktivně účastnit toho, aby došlo k narovnání cen v rámci konkurenceschopnosti.), předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu J. Novák (Uvedl, že cílem regulátora je ex ante regulace, kterou provádí na trzích. Konstatoval, že až na dvě výjimky neexistuje v Evropě operátor, který by dlouhodobě podnikal pouze na kmitočtech 1800 MHz, protože jsou náklady na vybudování sítě dvakrát dražší než v 800 MHz či 900 MHz. K problematice možné kartelové dohody uvedl, že to je v kompetenci ÚOHS. K nabídkám operátorů konstatoval, že se zákazníci špatně orientují v cenících, protože neexistuje nějaké relevantní srovnání. ČTÚ provozuje certifikaci cenových kalkulaček. Velký vliv na konkurenci na trhu má např. možnost operátora zamykat si své účastníky. Když se uzavře smlouva s operátorem na 2 roky, tak se pak o klienta nemusí bojovat. Parlamentem prošla novela, která snižuje práva spotřebitelů ve smluvních vztazích. Dále uvedl, že by se bál prodávat kmitočty novému hráči a dávat mu tam ještě podmínku, že musí přijít s tarifem pro určitou sociální skupinu, např. zdravotně postižené. ČTÚ provedlo přezkum a tuto povinnost má v současné době uloženou O2 Czech Republic a.s. Ostatní operátoři měli tuto povinnost uloženou přibližně 6 let zpátky. Upozornil na to, že kvůli administrativní náročnosti dochází ke zneužívání tarifu pro zdravotně postižené, např. po úmrtí prarodiče si rodina nechá dál linku s finančním zvýhodněním.), náměstek předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu a ředitel sekce Regulace M. Ebert (Uvedl, že si myslí, že trh v ČR není nijak významně odlišný od trhů v jiných evropských zemích. Konstatoval, že 3 operátoři jsou běžný počet mobilních hráčů na trhu i v okolních státech. Soutěž na trhu zajišťují poté doplňkově tzv. virtuální operátoři, kterých je v současné době v ČR evidováno cca 50. Tento počet je poměrně vysoký ve srovnání s ostatními členskými státy. Uvedl, že dle jeho názoru není český trh - 10 -

atraktivní pro vstup nového síťového hráče, který by postavil vlastní infrastrukturu. Způsob jak zvýšit soutěž je na úrovni služeb. Dále uvedl, že v novém roce budou probíhat nové aukce, kde budou stanoveny závazky pro zájemce, kteří si kmitočty koupí, tak, aby ve stanoveném termínu museli vydat velkoobchodní nabídku a poskytnout své služby na velkoobchodní bázi všem zájemcům, kteří potom budou nabízet na maloobchodě určitým skupinám uživatelů, případně celoplošně. Konstatoval, že byla O2 Czech Republic a.s. uložena podmínka na slevu cca 200 Kč pro zdravotně postižené uživatele pevných linek a posledním rozhodnutím lze tuto slevu uplatnit i na přístup k internetu v souvislosti s internetovým voláním, byť není tato sleva v zákoně stále definována. Uvedl, že ČTÚ průběžně sleduje vývoj maloobchodních cen mobilních služeb v ČR. ČTÚ dělá vlastní šetření a zveřejňuje tzv. cenový barometr. Nabídl, že materiál doplní o sledování cenového vývoje a cenových nabídek v okolních státech.), posl. V. Koníček (Uvedl, že v předloženém materiálu ČTÚ je 6 otázek, které dle ČTÚ mají být předmětem politického rozhodnutí. Dotázal se na časový horizont, kdy dojde k nějakým rozhodnutím na úrovni vlády.), posl. Š. Stupčuk (Opakovaně se dotázal, zda ČTÚ považuje současné konkurenční prostředí za dostačující. Konstatoval, že odmítá argument, že virtuální operátoři, kteří jsou ve skutečnosti přeprodejci dominantních operátorů, vytvářejí konkurenční prostředí. Uvedl, že dle získaných dostupných informací jsou v ČR nejdražší ceny volání ve střední Evropě. Dále uvedl, že se v ČR nic nedělá pro osoby se zvláštními sociálními potřebami. Domnívá se, že vyhrazením části kmitočtových pásem pro nového operátora v připravované aukci by se zvýšila konkurenceschopnost a vytvořil by se tlak na současné operátory tak, jak tomu bylo i při aukci v roce 2012.), posl. K. Matušovská (Uvedla, že nové oprávnění vysílat DVB–T2 platí do 30. 11. 2014 a to na vysílači Praha město – Žižkov. Dotázala se, jak to vypadá s možností rušení vysokorychlostních mobilních sítí - LTE a v jaké míře a z jakých důvodů k tomu dochází. Dále se dotázala, kdy bude platforma DVB–T2 zavedena v plném rozsahu.), posl. J. Lobkowicz (Uvedl, že v ČR má telefon poměrně mnoho lidí včetně dětí. Dotázal se, zda je zapotřebí zvyšovat konkurenceschopnost, když obyvatelé ČR akceptují tyto ceny. V okolních státech se možná musí jít s cenou dolů, aby se mobily více rozšířily mezi obyvatele.), ředitelka odboru elektronických komunikací MPO Z. Chudomelová (Uvedla, že jsou různé platformy pro příjem televizního vysílání a terestrické vysílání je jednou z těchto platforem. Neexistují žádná kriteria, která by stanovovala, že musí být v ČR tolik a tolik % terestrického příjmu. MPO se snaží napomáhat rozvoji vysílání z hlediska technického a technologického. Standard DVB–T2 v budoucnosti umožní příjem většího množství pořadů a ve vyšší kvalitě. V této oblasti MPO komunikuje s Ministerstvem kultury a ČTÚ. Do 31. 6. 2015 musí s MK předložit vládě zprávu o rozvoji terestrického televizního vysílání. Konstatovala, že pásmo 700 MHz, které je v současné době využíváno televizními operátory, je nějakým způsobem licencováno. Příděly končí v letech 2021 – 2024, u každého operátora je to trochu jinak. V případě, kdy by došlo k situaci, že se tyto příděly budou odnímat a budou se měnit individuální oprávnění, tak budou muset přeladit na nižší kanály. Konstatovala, že existuje tzv. radiokomunikační účet, který je tvořen poplatky za využívání kmitočtů. Celkem 6 % z toho, co se ročně vybere jde do tohoto účtu, který zpravuje ČTÚ a zákon výslovně říká na co se vybrané finanční prostředky dají použít. Uvedla, že na webových stránkách je zveřejněná Zpráva o plnění Digitálního Česka a Digitální agendy pro Evropu.), posl. M. Novotný (Konstatoval, že se stavem trhu kromě míry konkurence mezi firmami souvisí i flexibilita pohybu zákazníka na trhu.), posl. R. Kubíček (Uvedl, že volný pohyb zákazníků na trhu je omezen fixováním smlouvami na cca 1 – 2 roky. Cíl by měl být v tom, aby opravdu došlo k volnému pohybu. V případě, že si operátor zafixuje zákazníka na 2 roky, tak o se o něj operátor po tuto dobu nemusí přetahovat s konkurencí. V případě nabídky jiného operátora, je tak složité se vyvázat ze stávající smlouvy. Do budoucna by se mělo zaměřit na řešení rozvázání smluvních stavů.), předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu J. Novák (Uvedl, že s mobilitou zákazníka na trhu souvisí tzv. - 11 -

institut přenositelnosti čísla. V případě, že se zákazník rozhodne pro změnu operátora, tak si může ponechat své mobilní číslo. Od minulého roku platí nová pravidla pro přenositelnost, kdy se snížila doba pro přenesení čísla od jednoho operátora ke druhému. Bohužel operátoři v současné době aplikují nepřiměřeně dlouhé výpovědní doby. ČTÚ požádalo o legislativní úpravu v této oblasti. Konstatoval, že se úplně přesně nedá porovnávat nabídka ostatních států s ČR. Např. polský neomezený tarif je omezen 250 MB.), náměstek předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu a ředitel sekce Regulace M. Ebert (Uvedl, že zájmem ČTÚ je nastavit podmínky aukce transparentně. V roce 2013 vyhradili kmitočty a nikdo o ně neměl zájem, a to včetně kmitočtů v pásmu 800 MHz, které již nejsou k dispozici. Vyhrazovat v připravované aukci kmitočty v pásmech 1800 MHz a 2600 MHz nemá smysl, protože síť by nebyla kompletní tak, aby byla kmitočtově vybavená na pokrytí území a na kapacitu.) a posl. Š. Stupčuk (Uvedl, že má jiný názor než náměstek předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu a ředitel sekce Regulace M. Ebert. ČTÚ by mělo předložit materiál, který ukáže, zda je regulace prováděná ČTÚ dostačující.). Místopředseda – zpravodaj výboru posl. Š. Stupčuk navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromíra Nováka, stanovisku ředitelky odboru elektronických komunikací Ministerstva průmyslu a obchodu Zuzany Chudomelové, zpravodajské zprávě poslance Štěpána Stupčuka a po rozpravě I. p ř e r u š u j e projednávání tohoto bodu; II. ž á d á předsedu Rady Českého telekomunikačního úřadu, aby do 19. 12. 2014 předložil kontrolnímu výboru podrobnou informaci obsahující srovnání cen poskytovaných veřejně dostupných nabídek služeb dominantními operátory v České republice, a to dle kritéria ceny neomezeného tarifu a ceny nejlevnější veřejně dostupné nabídky se státy středoevropského regionu, jmenovitě Německem, Rakouskem, Polskem, Slovenskem, včetně obdobného srovnání cen a rozsahu služeb, které jsou poskytovány osobám tzv. se zvláštními sociálními potřebami – osoby ZTP; III. z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministra průmyslu a obchodu a předsedu Rady Českého telekomunikačního úřadu. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 75 ( 9 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. M. Novotný, posl. Š. Stupčuk, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 2/.

Vzhledem ke zdržení náměstkyně ministra vnitra A. Krnáčové na jednání vlády, navrhl předseda výboru posl. V. Koníček následující změnu pořadí bodů schůze: 7. 8. 6. 5.

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 12/16 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými je příslušná hospodařit příspěvková organizace Český hydrometeorologický ústav Sdělení předsedy, různé Nemocnice Na Homolce, hospodaření dceřiných firem a outsourcing účetnictví – přerušeno na 9. schůzi KV Informace ministra vnitra k rejstříku politických stran a politických hnutí - 12 -

9.

Návrh termínu a programu 12. schůze výboru.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas ( 8 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. M. Novotný, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 2/. Poznámka: Dále jsou body schůze zapsány v nově schváleném pořadí.

7. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 12/16 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými je příslušná hospodařit příspěvková organizace Český hydrometeorologický ústav Se zpravodajskou zprávou vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. V. Koníček. Uvedl, že v příspěvkové organizaci Český hydrometerologický ústav provedl NKÚ kontrolu a zjistil určitá pochybení, jako špatné zaúčtování. Konstatoval, že tuto příspěvkovou organizaci zařadil do skupiny bezproblémových, protože reagovala v průběhu kontroly, např. nález, že má ubytovací služby bez živnostenského oprávnění již napravila. Dále uvedl, že kontrolní závěr má 12 stran, ale informace o přijatých opatřeních má 43 stran. Nejsou v nich jen nápravná opatření z kontrolního závěru, ale i z protokolu, který má 150 stran. Je to ukázkový příklad, jak by kontrolovaná osoba měla reagovat na zjištění NKÚ. Příspěvková organizace Český hydrometeorologický ústav na všechna opatření reaguje. Konstatoval, že toto považuje za naprosto dostačující – informace o nápravných opatřeních na vládě proběhla. Na závěr zdůraznil, že je to ukázkový příklad, jak by se s nálezy NKÚ kontrolovaná osoba měla vypořádat. V obecné rozpravě nikdo z přítomných poslanců nevystoupil. Předseda – zpravodaj výboru posl. V. Koníček navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po zpravodajské zprávě poslance Vladimíra Koníčka a po rozpravě I. bere na vědomí a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 12/16 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými je příslušná hospodařit příspěvková organizace Český hydrometeorologický ústav (dále jen „Kontrolní závěr č. 12/16“), b) Stanovisko Ministerstva životního prostředí ke Kontrolnímu závěru č. 12/16, obsažené v části III materiálu vlády č.j. 606/13, c) Informaci ministra životního prostředí o plnění opatření přijatých k odstranění nedostatků uvedených v Kontrolním závěru č. 12/16 č.j. 237/14; II. z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministra životního prostředí a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 76 ( 9 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. M. Novotný, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 2/.

- 13 -

8. Sdělení předsedy, různé V rámci tohoto bodu předseda výboru posl. V. Koníček: •

informoval členy výboru o tom, že se v úterý 25. 11. 2014 uskuteční návštěva nejvyššího komisaře Komise pro vyšetřování zneužití pravomoci (CIAA) Nepálu Lok Man Singh Karkiho, který projevil zájem se setkat se členy kontrolního výboru. A požádal zájemce o toto setkání, aby se nahlásili na sekretariát výboru.,

•

informoval členy výboru o tom, že je potřeba předložit organizačnímu výboru návrhy na zahraniční aktivity výboru v roce 2015. Proběhla krátká rozprava, ve které vystoupili posl. J. Chalánková, posl. J. Štětina a posl. V. Koníček. Na základě proběhlé rozpravy a předložených návrhů navrhl předseda výboru posl. V. Koníček schválit vyslání delegace výboru do Vietnamu, Řecka, alternativně do Švédska a přijetí delegace Portugalska. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 77 ( 9 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. M. Novotný, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 3/.,

•

navrhl vytvořit skupinu pro externí hodnocení kvality činnosti interního auditu Nejvyššího kontrolního úřadu ve složení posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček a posl. Š. Stupčuk. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 78 ( 9 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. M. Novotný, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 3/.,

•

požádal členy výboru, aby se přihlásili k jednotlivým kontrolním závěrům, aby mohly být zařazeny na program příští schůze výboru.

Posl. R. Kubíček informoval členy výboru o tom, že se bude v brzké době konat 3. schůze podvýboru kontrolního výboru pro legislativu a kontrolní systémy.

6. Nemocnice Na Homolce, hospodaření dceřiných firem a outsourcing účetnictví – přerušeno na 9. schůzi KV S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil náměstek ministra zdravotnictví D. Kotris. Informoval o systémových změnách, které nastávají v Nemocnici Na Homolce. Uvedl, že z dřívějších předložených podkladů pro KV je zřejmé, že Nemocnice Na Homolce zajišťovala ekonomické procesy dodavatelsky prostřednictvím kritizovaných dceřiných společností, zejména společností HOLTE s.r.o. Nyní zajišťuje ekonomické procesy nově úsek pro ekonomii a finance a to způsobem obvyklým v ostatních státních nemocnicích. Pod tento nově vzniklý úsek pro ekonomii a finance nyní spadá odbor pro ekonomiku zdravotních služeb, - 14 -

odbor pro elektronické plánování a provoz, odbor pro finanční controlling a odbor provozu. Došlo k podstatné organizační změně. Původní nejužší vedení bylo odsunuto na nižší pozice a nový ředitel Nemocnice Na Homolce I. Oliva plánuje další personální změny. Provedenými organizačními změnami jsou ze základního procesu nemocnice vyloučeny všechny třetí osoby – outsourcing, který tu byl dosud a bude nyní vykonáván kmenovými zaměstnanci v ekonomické sekci. Zároveň je zajištěna dohledatelnost a vymahatelnost odpovědnosti za dílčí činnosti spadající do kompetencí tohoto ekonomického úseku. Dále uvedl, že další změna je personální. Došlo ke zrušení pozice náměstka Úseku pro ekonomické plánování a provoz a náměstka Úseku pro ekonomiku a zdravotní služby. Další změny budou následovat po provedení personálního auditu, který ředitel Nemocnice Na Homolce I. Oliva podle posledních informací začal provádět. S tím souvisí i stávající systém výběrových řízení. Ředitel Nemocnice Na Homolce I. Oliva vytvořil externí komisi, která je začleněna do Úseku ředitel nemocnice a měla by zprůhlednit a zefektivnit veřejné zakázky – zajistit, aby zakázky byly v zájmu nemocnice. Konstatoval, že proběhlo vydání interní směrnice, která upravila zadávání veřejných zakázek. Dále konstatoval, že dne 30. října 2014 došlo rozhodnutím nemocnice, jako zakladatele dceřiné společnosti HOLTE s.r.o. a 100% vlastníka této společnosti, ke změně obsazení statutárních orgánů. Tato klíčová dceřiná společnost má pod sebou všechna výběrová řízení. Původní jednatelka E. Bialešová byla nově doplněna o nové dva jednatele – právníka a krizového manažera (ekonoma). Oba noví jednatelé jsou odborníci s více než dvacetiletou praxí v oblasti. Jejich úkolem je uskutečnění prověrky všech dceřiných společností a zajištění kontroly jejich fungování. Dále mají za úkol tyto společnosti připravit k likvidaci, jak bylo avizováno již v roce 2013 ministrem M. Holcátem. S ohledem na změnu statutárních orgánů bylo dále rozhodnuto o změně způsobu jednání a podepisování za tuto dceřinou společnost tak, aby veškeré úkony prováděli vždy dva jednatelé společně, a to pro větší kontrolu při jejich činnosti. Dosud tato role přináležela jediné jednatelce E. Bialešové. Konstatoval, že je výhodou to, že jedním z nových jednatelů je právník, který má v těchto věcech velkou zkušenost a ví, jak plynule dceřiné společnosti převzít. Dále uvedl, že 30. října 2014 došlo k zasedání představenstva společnosti HOLTE MEDICA, a.s., kde za přítomnosti nových jednatelů HOLTE s.r.o. byly stanoveny kroky, které jsou nezbytné k ukončení činnosti společnosti a k její likvidaci. Valná hromada společnosti HOLTE MEDICA, a.s. by měla proběhnout v listopadu 2014. Konstatoval, že při likvidaci obou společností je nutné postupovat v souladu s platnou právní úpravou. Nyní není možné společnosti zrušit okamžitě v řádu několika dnů. Je potřeba přesoutěžit všechny smlouvy, které dosud jsou na HOLTE s.r.o. a vysoutěžit je nově pod Nemocnicí Na Homolce. Je to komplikovaný proces, zdlouhavý, ale tento proces již začíná. K tvrzení, že MZ bylo k činnosti Nemocnice Na Homolce nečinné, uvedl, že MZ historicky spolupracovalo s orgány činnými v trestním řízení ve všech kauzách, které se týkají Nemocnice Na Homolce. Tyto kauzy stále probíhají a MZ průběžně poskytuje podklady. Dále uvedl, že Nemocnice Na Homolce v současnosti vyhodnocuje možnosti dalšího postupu – dalších podání, ale na místě je opatrnost, protože Policie ČR většinu věcí již šetří a nebylo by vhodné suplovat jejich práci. Ředitel Nemocnice Na Homolce I. Oliva připravuje harmonogram nápravných opatření a chce pokrýt postupně celý kontrolní protokol. Se zpravodajskou zprávou vystoupil zpravodaj výboru posl. L. Hovorka. Uvedl, že se v interpelaci dotázal na výběrové řízení na nového ředitele Nemocnice Na Homolce. Toto výběrové řízení bylo před jeho závěrem zrušeno a na místo ředitele byl ministrem zdravotnictví S. Němečkem jmenován člověk, který nebyl ani přihlášen do výběrového řízení. Ministr zdravotnictví S. Němeček to vysvětlil jako svoji osobní odpovědnost, protože nemůže důvěřovat lidem, kteří by případně vzešli z výběrového řízení. Na místo ředitele Nemocnice Na Homolce dosadil manažera, protože zodpovídá za nemocnici a její hospodaření. Dále - 15 -

uvedl, že se v interpelaci dotázal, jak je to s účetními a právními službami pro Nemocnici Na Homolce. V odpovědi, kterou obdržel od MZ, je uvedeno: „... že účetní služby pro Nemocnici na Homolce vykonává dceřiná společnost HOLTE s.r.o., a to od skončení smlouvy s firmou Bialešová s.r.o. a že k odhadům nákladů firem, poskytujících účetní služby Nemocnici Na Homolce, není možné se vyjádřit a to z důvodu absence podkladů nutných pro toto vyjádření. Otázku nákladů Nemocnice Na Homolce na zaúčtování jedné účetní položky není možné zodpovědět, protože toto téma nebylo předmětem kontroly a tudíž MZ nedisponuje potřebnými podklady. E. Bialešová byla ke dni 8. října 2014 v obchodním rejstříku vedena jako jednatelka společnosti HOLTE s.r.o.“ Konstatoval, že Nemocnice na Homolce má tedy kromě jiného zřízeny dvě hlavní dceřiné společnosti – HOLTE MEDICAL, a.s., kde nemocnice ovládá 70 % akcií a 30 % akcií ovládá druhá dceřiná společnost HOLTE s.r.o., kterou 100% vlastní Nemocnice Na Homolce, tzn. že Nemocnice Na Homolce vlastní 100 % prostřednictvím těchto dvou společností, je to takový trojúhelník. Dále konstatoval, že v roce 2013 skončil tzv. pilotní projekt MZ, na který se vždy odkazovala bývalá ministryně zdravotnictví D. Jurásková a poté i bývalý ministr zdravotnictví L. Heger. Zakázka (pilotní projekt) na účetní a medicínsko-právní služby skončila v roce 2013, aniž by nastoupilo standardní řešení, že by nemocnice měla vlastní ekonomické oddělení, vlastní účetnictví. Zakázka byla znovu zadána firmě Bialešová s.r.o., ale ta již neposkytuje tyto služby přímo Nemocnici Na Homolce, ale dělá to prostřednictvím dceřiné společnosti HOLTE s.r.o. Konstatoval, že toto je evidentní obcházení a porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, na které upozorňuje i zpráva MZ, kterou obdrželi členové KV. Dotázal se, proč, když má dceřiná společnost HOLTE s.r.o. dva nové jednatele, je stále jednatelkou E. Bialešová, která je ve střetu zájmu a zná všechny finanční toky, přesuny a machinace. Uvedl, že veřejná zakázka na externí právní služby byla Nemocnicí Na Homolce skutečně vyhlášena. Je to další zakázka na externí právní služby. Nemocnice Na Homolce, kromě toho, měla v minulosti zakázku na medicínsko-právní služby, které byly dodávány v konsorciu Bialešová s.r.o. Za poskytování služeb inkasoval JUDr. MUDr. Roman Žďárek, Ph.D., MBA cca 500 tis. Kč měsíčně a firma Bialešová s.r.o. cca 2,9 mil. Kč měsíčně. Kromě toho Nemocnice Na Homolce ještě zadávala externí právní služby a vypsala veřejnou zakázku na právní služby v rozsahu 60 mil. Kč za 4 roky. Dle odpovědi ministra zdravotnictví S. Němečka zakázka nebyla dosud uzavřena. Konstatoval, že Nemocnice na Homolce nešetří a pravděpodobně ani nehodlá šetřit na právních službách. V této souvislosti se dotázal, jak jsou vynakládány finanční prostředky na právní služby v jiných nemocnicích MZ. Bylo by to zajímavé srovnání. Dále uvedl, že v dokumentaci k výběrovému řízení na právní služby je mimo jiné uvedeno, že Nemocnice Na Homolce v rozkladu jednoho neúspěšného žadatele uvádí: „Obdobně jako v případě právních služeb poskytování v oblasti trestně-právní problematiky a oblasti rozhodčího řízení, stěžovatel poukazuje na to, že mu není známo, že by zadavatel byl v minulosti trestně stíhán. V tomto směru opět stěžovatel vychází z mylných a nikterak nepodložených názorů. Z veřejně dostupných zdrojů je naopak možné zjistit, že se zadavatel potýká obdobně jako jakékoliv jiné zdravotnické zařízení obdobného rozsahu během roku s celou řadou případů a trestních oznámení, ať již v souvislosti s poskytováním zdravotní péče či z jiných důvodů, viz např. trestní oznámení lidoveckého poslance L. Hovorky....atd.“. Konstatoval, že toto dokresluje, jak Nemocnice na Homolce efektivně hospodaří s náklady na právní služby. Dále konstatoval, že veřejná zakázka na právní služby byla vyhlášena, ale nebyla dosud dokončena. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena i s ohledem na to, že nemocnice nedisponuje vlastním právním oddělením. Cílem veřejné zakázky by mělo být uzavření rámcové smlouvy s tím, že na jednotlivé dílčí úkony vyžadované Nemocnicí Na Homolce budou uzavřeny dílčí smlouvy v tzv. minitendrech s jedním z uchazečů. Nikde není tedy stanoveno, že za právní služby v předpokládaném období bude - 16 -

nemocnicí vynaložena celá částka odpovídající předpokládané hodnotě veřejné zakázky. Již dne 14. ledna 2014 bylo řediteli Nemocnice Na Homolce V. Dbalému uloženo podniknout potřebné kroky, vedoucí k likvidaci dceřiných společností a zavedení standardního systému nákupu, který je obvyklý ve všech ostatních přímo řízených organizacích MZ. Dále se věnoval předloženému materiálu MZ „Informace z veřejnoprávní kontroly provedené v Nemocnici Na Homolce“ (dále jen „Informace MZ“). Uvedl, že ministr zdravotnictví v Informaci MZ píše, že upozorňuje, že v oblasti výkladu podmínek pro použití tzv. in–house výjimky, byla tato otázka postoupena Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který jakožto ústřední orgán státní správy České republiky s pravomocemi v dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, může jako jediný dát závazné stanovisko k této věci. Uvedl, že nechápe, proč se MZ musí ptát ÚOHS, zda postupovala Nemocnice Na Homolce správně, když nedělala výběrová řízení a dceřiné firmy HOLTE MEDICAL, a.s. a HOLTE s.r.o. zadávaly zakázky bez výběrových řízení. Tyto firmy byly zřízeny účelově proto, aby se mohl obcházet zákon o zadávání veřejných zakázek. Dále uvedl, že již v průběhu kontroly byl vydán písemný pokyn ministra zdravotnictví ke zrušení a likvidaci obou obchodních společností, v nichž Nemocnice Na Homolce nabyla majetkovou účast ještě před účinností zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky. Jedná se o společnosti HOLTE MEDICAL, a.s. a HOLTE s.r.o. V Informaci MZ je dále uvedeno, že kontrolou hospodaření Nemocnice Na Homolce byla zjištěna závažná porušení mnoha zákonů (rozpočtových pravidel, o veřejných zakázkách, o finanční kontrole, o státní kontrole, o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, o účetnictví, zákoníku práce, obchodního zákoníku, trestního zákoníku, o daních z příjmů, o živnostenském podnikání, o ochraně osobních údajů), že byly neoprávněně použity finanční prostředky ve výši 353 648 566 Kč, že finanční prostředky ve výši 3 399 081 657 Kč byly využité nehospodárně, neefektivně a neprůkazně a o porušení rozpočtové kázně rozhodne příslušný finanční úřad a dále orgány činné v trestním řízení. Uvedl, že firma HOLTE MEDICAL, a.s. v období let 2011 – 2013 zprostředkovala pro Nemocnici Na Homolce dodávky zdravotnického materiálu, pomůcek a léčiv v celkovém objemu 3 353 880 738 Kč. Jak je uvedeno v Informaci MZ Nemocnice Na Homolce nemohla při jednotlivých dodávkách společností HOLTE MEDICAL, a.s. aplikovat výjimku z působnosti zákona o veřejných zakázkách (ust. § 18), přesto MZ toto postupuje k rozhodnutí ÚOHS. V Informaci MZ je dále uvedeno, že Nemocnice Na Homolce zrušila soutěžní prostředí, neboť bez zákonného důvodu omezila okruh možných dodavatelů. Dodávky zdravotnického materiálu, pomůcek a léčiv byly pro Nemocnici Na Homolce realizovány přes mezičlánek HOLTE MEDICAL, a.s., což mělo vliv na nehospodárnost a neefektivnost. Dle veřejně dostupných údajů bylo zjištěno, že obchodní marže na prodej zboží u HOLTE MEDICAL, a.s. se pohybovala v letech 2011 – 2013 v průměrné výši 8,8 %, což je 295 141 505 Kč. Nemocnice Na Homolce uzavírala v letech 2009 – 2013 s HOLTE s.r.o. jednotlivé smlouvy o pronájmu vozidel v celkovém finančním objemu 39 791 520 Kč. Nemocnice Na Homolce vystavovala společnosti HOLTE s.r.o. písemné objednávky za roky 2012 – 2013 na přípravu a zpracování podkladů pro zadávání veřejných zakázek, případně na konzultace a poradenství pro zadání veřejných zakázek. Objednávky nesplňovaly základní náležitosti. Přitom současné personální obsazení oddělení investic a centrálního nákupu Nemocnice Na Homolce je zcela dostačující na zajištění kompletní agendy veřejných zakázek, proto argumenty Nemocnice Na Homolce, že se jedná o velký rozsah odborných znalostí na zaměstnance oddělení, jsou neoprávněné. Nemocnice Na Homolce toto zadala firmě HOLTE s.r.o., která nedisponovala odborníky na jednotlivé oblasti a externě si zadávala zpracování dokladů u jiných dodavatelů. Konstatoval, že ve zprávě je uvedeno, že tím, že Nemocnice Na Homolce neumožnila kontrolu použití veřejných prostředků společnostmi Homolka Premium Care a.s., Holte, Mateřská škola na Homolce a.s., HOLTE s.r.o., - 17 -

a HOLTE MEDICAL, a.s., nemůže MZ plnit svou povinnost danou ust. § 39 rozpočtových pravidel a nést odpovědnost za hospodaření s prostředky státního rozpočtu a jinými peněžními prostředky státu ve své kapitole, sledovat a vyhodnocovat hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládání výdajů ve své kapitole. Postupem Nemocnice Na Homolce dochází k účelovému vyvádění jiných peněžních prostředků státu ve značném finančním objemu mimo působnost kontrolních orgánů státu (MZ, MF, NKÚ) a jejich faktické nekontrolovatelnosti a s tím spojenými riziky ve smyslu ust. § 4 dst. 1 zákona o finanční kontrole. Zdůraznil, že toto zjištění považuje za velice důležitou část zprávy MZ. Dále je ve zprávě MZ uvedeno, že v rozporu s tvrzením ředitele Nemocnice Na Homolce nebyl v roce 2011 a 2012 zisk ve výši obchodního podílu HOLTE MEDICAL, a.s. převeden Nemocnici Na Homolce. Dále uvedl, že obchodní marže společnosti HOLTE s.r.o. na prodej služeb se pohybovala v rozmezí 10,87 % až 32,5 %. Zisk společnosti HOLTE s.r.o. je minimální v porovnání s nehospodárně vynaloženými veřejnými prostředky na pokrytí marže účtované za poskytnuté služby. Rámcová smlouva o službách včetně dodatků je zmatečná, neurčitá a nesrozumitelná. Původní služby, nasmlouvané s HOLTE s.r.o., byly nadále zajišťovány zaměstnanci Nemocnice Na Homolce. Kontrolovaná osoba nedoložila žádné výstupy z této poradenské a konzultační činnosti. K platbám nebyly doloženy výstupy z činnosti. Nemocnice Na Homolce porušila ust. § 53 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech. Nemocnice Na Homolce v rozporu se zákonem o finanční kontrole zadala provádění interního auditu externí firmě. Veškeré náklady Nemocnice Na Homolce na provedení interního auditu byly použity neoprávněně. Vzhledem k tomu, že Nemocnice Na Homolce měla zajišťovat komplexně oblast interního auditu vlastními zaměstnanci, a ani věrohodně nedoložila, jakou službu HOLTE s.r.o. zabezpečila, byly výdaje ve výši 9 336 000 Kč včetně DPH za období roku 2009 až březen 2012 vynaloženy v rozporu se zákonem o účetnictví. K poskytování služeb na základě objednávek Nemocnice Na Homolce je ve zprávě MZ uvedeno, že předložené účetní doklady k objednávkám neobsahují rozpis poskytovaných služeb činností, jednotkové položky apod. a jsou naprosto nevěrohodné. Takové doklady měly být v souladu se zákonem o účetnictví vráceny k doplnění a neměly být proplaceny. V této souvislosti je nutno uvést, že tento systém je, mimo jiné, důsledkem střetu zájmů Ing. E. Bialešové, která na jedné straně jako jednatelka HOLTE s.r.o. vystavovala faktury, které pak schvalovala a proplácela do 30. 4. 2013 z titulu smluvního vztahu s Nemocnicí Na Homolce na vedení účetnictví se společností Bialešová, s.r.o (kde je opět jednatelkou) a od 1. 5. 2014 již uvedené činnosti zajišťovalo komplexně HOLTE s.r.o. Fakticky však nedošlo k žádné změně, neboť vedení účetnictví Nemocnice Na Homolce zajišťuje pro HOLTE s.r.o. dodavatelsky společnost Bialešová s.r.o. Zjištěná pochybení svědčí o nefunkčnosti řídící kontroly v Nemocnici na Homolce již při uzavírání smluv a objednávek ve smyslu ust. § 26 a § 27 zákona o finanční kontrole a informační povinnosti zaměstnanců, vykonávajících průběžnou kontrolu i interní audit. Tím, že Nemocnice Na Homolce nevedla účetnictví správně, úplně, průkazně, srozumitelně a přehledně, porušila povinnost danou ust. § 8 a § 11 zákona o účetnictví. Některé z objednávek uváděly cenu bez konkretizace, zda se jedná o cenu bez nebo včetně DPH. V tomto případě platí zásada, že uvedená cena se považuje jako cena s DPH. Přesto v praxi docházelo k navýšení dohodnutých maximálních cen o DPH. Nemocnice Na Homolce věrohodně nedoložila, jakou službu HOLTE s.r.o. zabezpečovala na základě objednávky na přípravu akce „Řešení provozu parkování motorových vozidel mimo areál Nemocnice Na Homolce“. Odvod za porušení rozpočtové kázně v celkové výši 2 330 400 Kč včetně DPH, jakož i případné penále, uloží příslušný uzemní orgán. Taktéž se jednalo o akci „Koordinace, zastoupení a poradenské služby v oblasti přepočtu finančního vyrovnání vyúčtování ZP OZP za rok 2011“, kdy odvod za porušení rozpočtové kázně v celkové výši 2 932 905 Kč včetně DPH uloží příslušný finanční orgán. Ke smlouvě o poskytování účetních a souvisejících - 18 -

služeb je ve zprávě MZ uvedeno, že uzavření smlouvy o poskytování účetních a souvisejících služeb mezi Nemocnicí Na Homolce a HOLTE s.r.o. bez řádného výběrového řízení je minimálně nestandardní, neboť účetní služby fakticky dále vykonává Bialešová s.r.o. dodavatelsky pro HOLTE s.r.o. Může se tak jednat o účelové obejití zákona o veřejných zakázkách. Cena za poskytované služby nebyla stanovena konkurenčním způsobem, nebyly dodrženy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Obsah smlouvy je téměř identický se smlouvou původně uzavřenou s Bialešová s.r.o. v části účetních služeb a zahrnuje činnosti, které jsou obsahem jiných smluv nebo činností zaměstnanců Nemocnice Na Homolce specifikovaných v jednotlivých popisech pracovních činností. Tím, že Nemocnice Na Homolce neuzavřela s HOLTE s.r.o. smlouvu, která by řešila zpracování osobních údajů při vedení účetnictví, probíhá zpracování osobních dat bez relevantního právního titulu a v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. Kontrolní zjištění bylo postoupeno Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ke smlouvě o poskytování organizačních a ekonomických poradenských služeb je ve zprávě MZ uvedeno, že bylo v období od 1. 5. 2013 do února 2014 uhrazeno 5 445 000 Kč včetně DPH. Vzhledem k tomu, že Nemocnice Na Homolce měla zajišťovat komplexně oblast ekonomiky zdravotních služeb vlastními zaměstnanci, a ani věrohodně nedoložila, jakou službu HOLTE s.r.o. zabezpečila, byly výdaje ve výši 5 445 000 včetně DPH za období od 1. 5. 2013 do 28. 2. 2014 vynaložené v rozporu se zákonem o účetnictví a s rozpočtovými pravidly. Odvod za porušení rozpočtové kázně v celkové výši 5 445 tis. Kč, jakož i případné penále, uloží příslušný uzemní finanční orgán. Ke smlouvě o nájmu nebytových prostor je ve zprávě MZ uvedeno, že smlouva o nájmu nebytových prostor č. 24/2013 mezi Nemocnicí Na Homolce a HOLTE s.r.o. obsahuje vady ve stanovené účinnosti smlouvy. Uvedený rozpor svědčí o dodatečném uzavření smlouvy, pravděpodobně až v průběhu kontroly MZ. K zákazu konkurence je ve zprávě MZ uvedeno, že ředitelé Nemocnice Na Homolce v rozporu s obchodním zákoníkem, resp. zákonem o obchodních korporacích, akceptovali střet zájmů E. Bialešové, čímž došlo, vzhledem k popsaným kontrolním zjištěním, k porušení povinnosti péče řádného hospodáře s možnou trestně právní odpovědností. K užívání služebních vozidel Nemocnice Na Homolce pro soukromé účely je ve zprávě MZ uvedeno, že Nemocnice Na Homolce uzavřela s jednotlivými zaměstnanci „Dohody o užívání služebního vozidla“. Nemocnice Na Homolce však nedoložila dohody uzavřené s některými zaměstnanci. Celkové využití služebních vozidel Nemocnice Na Homolce pro soukromé účely bylo v rozsahu 2 % až 97 % z celkového počtu ujetých kilometrů v období leden 2012 až září 2013. Zvláště v letních měsících a o letních prázdninách bylo mnoho jízd do horských středisek, případně nákupů pohonných hmot a dálničních poplatků u státních hranic s Rakouskem, Slovenskem a Německem vykazovaných jako služební, které však měly být označeny a vyúčtovány jako soukromé jízdy. K vnitřnímu kontrolnímu systému a internímu auditu je ve zprávě MZ uvedeno, že od roku 2009 do roku 2012 byl interní audit zajišťován na základě dodatku č. 1 rámcové smlouvy o službách mezi Nemocnicí Na Homolce a HOLTE s.r.o., který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2009. Kontrolní skupina konstatuje, že činnost interního auditu, kterou prováděla externí firma HOLTE s.r.o., je v rozporu se zákonem o finanční kontrole. Z ustanovení § 28 až § 31 zákona o finanční kontrole plyne, že interní audit nelze vykonávat formou externího auditu. Interní audit se v orgánu veřejné správy vykonává jako soustavná plánovaná činnost. Závěrečné zprávy o výsledcích finančních kontrol za roky 2008 až 2012 byly v Nemocnici Na Homolce vyhotoveny jednatelkou externí firmy Bialešová s.r.o., která zajišťovala zpracování účetnictví a nikoliv vedoucím oddělení interního auditu. Nemocnice Na Homolce postupovala v rozporu s ustanovením § 31 zákona o finanční kontrole. Ke krátkodobému úvěru je ve zprávě MZ uvedeno, že Nemocnice Na Homolce jen za rok 2012 zaplatila za udržování nesplaceného úvěru v ČSOB a.s. celkem 7 631 351 Kč, aniž by jakkoliv snížila jistinu úvěru, - 19 -

přestože měla finanční prostředky ve výši 100 mil. Kč, které vložila na spořící účet. Obdobná výše nákladů souvisejících s revolvingovým úvěrem se opakuje každoročně od roku 2009. Konstatoval, že toto zjištění je naprosto nepochopitelné. Posl. L. Hovorka na závěr zpravodajské zprávy uvedl, že by MZ na kontrolou zjištěná pochybení mělo reagovat jak podáním trestních oznámení na konkrétní osoby v dceřiných společnostech, tak na samotné právnické osoby. Zdůraznil, že mu není jasné, proč E. Bialešová je stále jednatelkou. V obecné rozpravě vystoupili: posl. V. Koníček (Uvedl, že informace, kterou kontrolní výbor obdržel neodpovídá tomu, o co požádal. Místo Zprávy z veřejnosprávní kontroly byl KV zaslán pouze výpis s názvem „Informace z veřejnosprávní kontroly provedené v Nemocnici Na Homolce“. Požádal zástupce MZ, aby byla kontrolnímu výboru předložena Zpráva z veřejnosprávní kontroly, která musela být vypracována dle zákona o finanční kontrole. Vyslovil obavu z toho, že by mohla předložená informace obsahovat pouze některé informace. Konstatoval, že dle zákona o finanční kontrole ten, kdo provede kontrolu také navrhuje nápravná opatření a dohlíží na jejich plnění. Stanovení nápravných opatření je tedy v kompetenci MZ. Navrhl přerušit projednávání tohoto bodu z důvodu dodání nedostatečného materiálu, a opakovaně požádat ministra zdravotnictví o Zprávu z veřejnosprávní kontroly a seznam stanovených nápravných opatření.), náměstek ministra zdravotnictví D. Kotris (Dotázal se, zda je Zprávou o veřejnosprávní kontrole myšlen kompletní kontrolní protokol.), posl. V. Koníček (Uvedl, že v zákoně je nastaveno, že výsledkem je zpráva.), náměstek ministra zdravotnictví D. Kotris (Uvedl, že Informaci o veřejnosprávní kontrole vypracoval odbor kontroly, který ze Zprávy o veřejnosprávní kontrole vybral to nejpodstatnější. Pozastavil se nad nedůvěrou kontrolního výboru k obsahu informace MZ. Uvedl, že standardním postupem je, že když odbor kontroly dokončí svou práci, tak podává trestní oznámení, podnět ÚOHS a obesílá FÚ. Konstatoval, že Policie ČR kontaktovala MZ už v průběhu vzniku kontrolního protokolu. Policie ČR tento kontrolní protokol obdržela ihned po jeho vzniku. Uvedl, že nápravná opatření samozřejmě MZ přenáší na kompetentní instituce jako je ÚOHS, Policie ČR, FÚ, atd., protože samo je vykonávat nemůže. Z pozice zřizovatele může MZ konat výběrové řízení, které ministr zdravotnictví zrušil. Ministr zdravotnictví jmenoval svého krizového manažera. Konstatoval, že nevidí důvod k přerušení projednávání tohoto bodu, protože se pracuje na nápravných opatřeních. Uvedl, že E. Bialešová je v tento moment přehlasovatelná, což byl jeho první pokyn panu řediteli, aby sehnal právníka ekonoma a měl ty dceřiné firmy pod kontrolou a tak se i stalo. Neví, proč E. Bialešová stále setrvává v této pozici, ale předpokládá, že to je z důvodu plynulého předání veškerých podkladů.), posl. J. Štětina (Uvedl, že ho nikdy nenapadlo, že by toto bylo možno v ČR. Dále uvedl, že něco tak korupčního, co je v této zprávě, doposud ve svém životě ještě neviděl. Domnívá se, že to, co je obsaženo v materiálu je pouze zlomek a vyjádřil svůj souhlas s návrhem posl. V. Koníčka na přerušení projednávání tohoto bodu. Dotázal se na vlastnické a zřizovatelské vztahy mezi MZ a Nemocnicí Na Homolce. Uvedl, že byly uzavřeny smlouvy za desítky miliónů na právní služby. Dotázal se, o jaké právní služby se jedná. Dále se dotázal, jakou funkci má v Nemocnici Na Homolce pan Krůl, protože je to bývalý náměstek ředitele protikorupční policie. Dále se dotázal, zda byla podána nějaká trestní oznámení.), posl. Š. Stupčuk (Uvedl, že za nápravné opatření se nemůže považovat podání trestního oznámení. Je to jen splnění zákonné povinnosti. Je nutné zmapovat okruh potencionálně neplatných právních úkonů, které byly uzavřeny v rozporu se zákonem a kde je založena neplatnost právních úkonů už od samého počátku jejich vzniku. Je nezbytné zjistit, kdo tyto právní úkony uzavíral, podat příslušné žaloby na určení neplatnosti, čímž se právní úkon zneplatní a plnění, které z něj bylo poskytnuto je tzv. plnění bez právního titulu. Je nutné vyvodit adresnou konkrétní odpovědnost tomu, kdo se deliktu dopustil.), posl. V. Koníček (Uvedl, že nápravná opatření za MZ nebo za management nebudou přijímat ani FÚ, ani ÚOHS, ani nikdo jiný. Oblast interního auditu, která - 20 -

má být zajišťována vlastními zaměstnanci, byla zajišťována externí firmou. Dotázal se, jaká opatření přijala Nemocnice Na Homolce nebo MZ proto, aby se tato situace napravila.) a posl. L. Hovorka (Uvedl, že Policie ČR řeší konkrétní kauzy, ale neřeší komplexně všechny věci. Konstatoval, že netuší, jestli má Nemocnice Na Homolce nějaké právníky, ale minimálně jeden právník byl vysoutěžen v roce 2009, kdy vlastní zakázku na účetní a medicínsko–právní služby vyhrálo konzorcium Bialešová s.r.o. a právník a doktor pan Žďárek. V momentě, kdy vypršela veřejná zakázka, tak Nemocnice Na Homolce místo, aby vypsala nové výběrové řízení, nevypsala nic a smlouvu na zakázku podepsala bez výběrového řízení s HOLTE s.r.o., takže si to v podstatě podepsala paní Bialešová sama se sebou v dceřiné společnosti. Uvedl, že požaduje od MZ přehled o tom, jak jednotlivé nemocnice zřizované MZ vynakládaly prostředky na právní služby v letech 2006 – 2013.). V podrobné rozpravě vystoupili: náměstek ministra zdravotnictví D. Kotris, posl. J. Štětina, posl. Š. Stupčuk, posl. L. Hovorka, posl. J. Chalánková, posl. R. Kubíček a posl. V. Koníček. Předseda výboru posl. V. Koníček navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po stanovisku náměstka ministra zdravotnictví Davida Kotrise, zpravodajské zprávě poslance Ludvíka Hovorky a po rozpravě I. p ř e r u š u j e projednávání tohoto bodu; II. ž á d á ministra zdravotnictví, aby do 19. 12. 2014 předložil kontrolnímu výboru: a) zprávu z veřejnosprávní kontroly provedené v Nemocnici Na Homolce v roce 2014, b) nápravná opatření přijatá a připravovaná v souvislosti s výsledkem této kontroly, c) vyčíslení nákladů na právní služby v letech 2006 – 2013 v pražských nemocnicích zřízených Ministerstvem zdravotnictví; III. z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministra zdravotnictví. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 79 ( 15 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. J. Chalánková, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 3/.

5. Informace ministra vnitra k rejstříku politických stran a politických hnutí S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupila náměstkyně ministra vnitra A. Krnáčová. Nejdříve se omluvila za pozdní příchod, protože se z pověření ministra vnitra musela účastnit jednání vlády. Konstatovala, že na MV neuvažují o tom, že by revitalizovali informace ve stávajícím rejstříku politických stran a politických hnutí, které vznikly před rokem 2001. Na MV tyto informace existují v listinné podobě a kdokoli se může dotázat na tyto informace. Se zpravodajskou zprávou vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. V. Koníček. Konstatoval, že situace s rejstříkem politických stran a hnutí, který vede MV, je vážnější. Uvedl, že u politických stran a politických hnutí, které vznikly před rokem 2001, se žádná historie strany nezobrazuje. Přitom po novele zákona č. 424/1991 Sb., která byla přijata - 21 -

v roce 2000, má od roku 2001 MV dle § 9 odst. 4 do rejstříku zapsat nebo vyznačit také změnu nebo zánik skutečností podle odstavců 2 a 3 u všech stran, tedy i u stran, které vznikly před platností novely (tedy před rokem 2001). Konstatoval, že v odpovědi ministra vnitra na jeho interpelaci je zjevná nepravda a rejstřík politických stran a hnutí je MV veden v rozporu se zákonem. Pro svoji práci potřebují i poslanci KV, aby byly všechny údaje dle zákona v rejstříku uvedeny. Jako příklad uvedl politické hnutí Severočeši.cz, které minulý rok předložilo dvě výroční finanční zprávy podepsané dvěma různými předsedy a kontrolní výbor musel použít na webových stránkách MV veřejně dostupný rejstřík politických stran a hnutí a zjistit si informace, aby mohl posoudit, která výroční finanční zpráva je platná. V obecné rozpravě vystoupili: náměstkyně ministra vnitra A. Krnáčová (Uvedla, že před přijetím zákona č. 340 (novely zákona č. 424/1991 Sb) bylo konstatováno, že v přechodném ustanovení byly vyzvány strany, aby daly do pořádku své hospodaření a své stanovy k datu 1. 1. 2001. Strany byly vyzvány a měly možnost předložit veškeré informace, které chtěly zveřejnit. Ne všechny strany toho využily. Konstatovala, že osobně souhlasí s tím, že by se měly zobrazovat všechny údaje. MV postupovalo analogicky se spolkovým rejstříkem, kde se rovněž nezobrazují všechny informace, které vznikly do data spuštění rejstříku.), posl. V. Koníček (Uvedl, že § 9 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, jasně určuje, které údaje se zapisují do rejstříku. V odst. 4 tohoto zákona je uvedeno, že do rejstříku stran a hnutí se zapíše nebo vyznačí také změna nebo zánik skutečnosti podle odstavců 2 a 3. Zdůraznil, že MV 13 let nenaplňuje odst. 4, protože změny u politických stran a politických hnutí vzniklých před 1. 1. 2001 MV nezaznamenává v rejstříku, který je veřejně přístupný na webových stránkách MV. Kontrolní výbor zařadil tento bod na své jednání, protože MV od roku 2001 nedodržuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, protože MV zaznamenává změny pouze u politických stran a hnutí, které vznikly po 1. 1. 2001. Bohužel, nepomohla ani interpelace na ministra vnitra a jak již uvedl ve zpravodajské zprávě, v odpovědi ministra na jeho interpelaci byla zjevná nepravda. Chápe, že to není selhání ministra, protože tyto nepravdivé údaje dostal ministr vnitra od úředníků MV, což je velice závažné.) a náměstkyně ministra vnitra A. Krnáčová (Uvedla, že ji informovali kolegové o tom, že existují nějaké technické problémy, které souvisí s novou aplikací. Konstatovala, že nemá momentálně bližší informace o tom, do kdy se tento nedostatek odstraní. Ubezpečila poslance, že se postará o to, aby byl rejstřík uveden do souladu se zákonem.). V podrobné rozpravě předseda – zpravodaj výboru posl. V. Koníček navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu náměstkyně ministra vnitra Adriany Krnáčové, zpravodajské zprávě poslance Vladimíra Koníčka a po rozpravě I. b e r e n a v ě d o m í informaci náměstkyně ministra vnitra o rejstříku politických stran a politických hnutí; II. ž á d á ministra vnitra, aby uvedl obsah rejstříku politických stran a hnutí do souladu se zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích; III. z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministra vnitra. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 80 ( 9 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. J. Chalánková, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 4/.

- 22 -

9. Návrh termínu a programu 12. schůze výboru Po úvodním vystoupení předsedy výboru posl. V. Koníčka a po rozpravě kontrolní výbor zmocnil předsedu výboru, aby stanovil termín a program 12. schůze výboru na základě dohody s místopředsedy výboru, viz přijaté usnesení č. 81 ( 9 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. J. Chalánková, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 4/. Předseda výboru posl. V. Koníček poděkoval všem přítomným za spolupráci a ukončil jedenáctou schůzi kontrolního výboru. Schůze výboru byla ukončena ve 14.15 hodin. Zapsala: M. Hálková – tajemnice výboru

Roman Kubíček v.r. ověřovatel kontrolního výboru

Vladimír Koníček v.r. předseda kontrolního výboru

- 23 -