Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2006 4. volební období
266. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti ze 40. schůze konané dne 24. ledna 2006
ke Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance: Druhá zpráva o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny /kód dokumentu 14106/05, KOM(2005) 545 v konečném znění/ ___________________________________________________________________________ Výbor pro evropské záležitosti po vyslechnutí informace náměstka ministra financí Ing. Jana Málka, po vyslechnutí zpravodajské zprávy posl. Milana Ekerta a po rozpravě
s c h v a l u j e stanovisko, které je přílohou tohoto usnesení.
Oldřich Němec v. r. ověřovatel výboru
Milan Ekert v. r. zpravodaj výboru
Pavel Svoboda v. r. předseda výboru
Příloha k usnesení č. 266
DOKUMENT 14106/05 SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE: Druhá zpráva o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny KOM(2005) 545 v konečném znění, kód Rady 14106/05
Právní základ: Dokument informační povahy
Datum zaslání Radě EU: 4. 11. 2005
Datum zaslání Poslanecké sněmovně prostřednictvím VEZ: 8. 11. 2005
Datum projednání ve VEZ: 24. 1. 2006
Procedura:
Předběžné stanovisko vlády (dle § 109a odst. 1 jednacího řádu PS): Datované dnem 5. 1. 2006, doručené do výboru pro evropské záležitosti dne 9. 1. 2006 prostřednictvím systému ISAP.
Hodnocení z hlediska principu subsidiarity:
Odůvodnění a předmět: Evropská komise se ve své první zprávě o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny (KOM (2004) 748) ze dne 10. listopadu 2004 zavázala k pravidelnému podávání zpráv o stavu příprav nejméně jednou ročně nebo když to bude zdůvodněno zvláštními novými okolnostmi. Tato druhá zpráva o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny obsahuje zejména plánované termíny, které si členské státy stanovily pro přijetí eura, aktuální stav praktických příprav na úrovni členských států a Společenství a stav veřejného mínění v nedávno přistoupivších členských státech. Tato zpráva nemá souvislost s konvergenčními zprávami Komise, ani nevyplývá ze žádné právní či jiné povinnosti.
Obsah a dopad: Před přijetím eura musí každá země EU splnit jak „maastrichtská“ konvergenční kritéria, tak naplánovat a provést praktickou přípravu na zavedení eura.
1
Obsahem „Druhé zprávy“ je popis stavu praktických příprav na zavedení eura v jednotlivých členských státech EU, které dosud nejsou členy měnové unie, a stav příprav na úrovni EU. Měnová unie (eurozóna) byla vytvořena v roce 1999, kdy splnilo podmínky pro zavedení jednotné měny jedenáct členských států EU, ke kterým v roce 2001 přistoupilo Řecko. Dánsko a Velká Británie si v maastrichtské novele Smlouvy o EU vyjednaly trvalou výjimku na zavedení společné měny (tzv. opt-out status) a v současnosti o vstupu do eurozóny neuvažují. Rovněž Švédsko, které splňuje podmínky pro vstup do eurozóny, z domácích politických důvodů o přijetí eura neusiluje. Na země, které vstoupily do Evropské unie dne 1. května 2004, se vztahuje výjimka a do eurozóny vstoupí, jakmile splní stanovené podmínky. Z předložené zprávy vyplývá, že přijmout euro chtějí: k 1. lednu 2007 Estonsko, Litva a Slovinsko k 1. lednu 2008 Kypr, Lotyšsko a Malta k 1. lednu 2009 Slovensko k 1. lednu 2010 Česká republika a Maďarsko Polsko a Švédsko si dosud žádné datum nestanovily. Členské státy EU, které chtějí přijmout euro v období let 2007 až 2009, zřídily instituci nebo radu pro přechod na novou měnu a pověřily ji přípravou a koordinací přechodu na vnitrostátní úrovni. Čtyři státy EU (Estonsko, Litva, Slovinsko a Slovensko) přijaly vnitrostátní plány přechodu na novou měnu. Stav příprav dle hodnocení Evropské komise je v jednotlivých členských státech značně nevyrovnaný a jeho tempo je nutno celkově urychlit. Praktické přípravy v České republice, Maďarsku a Polsku se nacházejí v počátečním stadiu a přípravy ve Švédsku se pozastavily kvůli negativnímu výsledku referenda ze 14. září 2003. Většina plánů přechodu na euro se zaměřuje na výměnu hotového oběživa. Ostatním klíčovým prvkům (např. vnitrostátním právním předpisům) se věnuje mnohem méně pozornosti. Preferovaným scénářem přechodu na euro je tzv. „velký třesk“ v kombinaci s krátkým obdobím dvojího oběživa. Scénář „velkého třesku“ znamená, že eurobankovky a euromince se stávají zákonným platidlem země okamžikem přijetí eura. Většina zemí dává kromě toho přednost krátkému období dvojího oběživa (obvykle dva týdny). Po období dvojího oběživa mohou občané a podniky nadále po určitou dobu bezplatně měnit své dřívější hotové peníze v bankách. Centrální banka bude ve většině zemí měnit národní měnu na eura bez jakéhokoli omezení a bezplatně. Estonsko, Litva, Slovinsko a Slovensko mají schválené plány přechodu na euro, v nichž věnují velkou pozornost problematice ochrany spotřebitele. Z průzkumu veřejného mínění, které provedl Eurobarometer, totiž vyplývá, že 75 % občanů v nově přistoupivších členských státech vyjadřuje strach z toho, že budou muset platit během přechodu na novou měnu předražené ceny. Tyto schválené plány počítají po určitou dobu s povinným uváděním dvojí ceny nejen v obchodech, nýbrž často i jinde, např. v bankovních výpisech, v katalozích výrobků atd. Celková doba trvání této povinnosti se v jednotlivých zemích výrazně liší. Navrhují se 4 měsíce v Litvě, 12 měsíců v Estonsku a 16 ve Slovinsku. Na Slovensku začíná tato povinnost platit měsíc po určení pevného přepočítacího kurzu a trvá
2
rok po zavedení eura, po němž následuje půlroční období dobrovolného dvojího uvádění cen. Probíhající přípravy na rozšíření eurozóny na úrovni EU pokrývají zejména oblast právních předpisů, výtvarného provedení euromincí, informační a komunikační politiky. K bezproblémovému přechodu na euro předložila Evropská komise v srpnu 2005 návrh novely nařízení Rady (ES) č. 974/98 o zavedení eura, který je nyní v legislativním procesu a jehož cílem je upravit právní rámec pro všechny země, které v budoucnosti přejdou na euro. Vedle řady technických úprav vytváří návrh potřebnou svobodu jednání tím, že počítá se třemi scénáři přechodu na novou měnu: scénář „madridského stylu“ s přechodným obdobím podobným tomu, jaký byl při vzniku eurozóny; scénář „velkého třesku“, podle něhož eurobankovky a euromince nahradí hned po přijetí eura měnu dotyčné země (tj. bez přechodného období); scénář „velkého třesku“ s krátkým přechodným obdobím. K výtvarnému provedení euromincí Rada ve složení ECOFIN rozhodla, že nové výtvarné provedení společné strany by mělo zobrazovat zeměpisné obrysy Evropy. O výtvarné podobě „národní strany“ rozhodují jednotlivé země a Rada ve složení ECOFIN se dohodla, že v zájmu posílení soustavy euromincí vydá několik společných pokynů. „Druhá zpráva“ obsahuje hodnocení stavu veřejného mínění v nedávno přistoupivších členských státech EU, ze kterého vyplývá, že úroveň znalostí široké veřejnosti o euru a podmínkách jeho přijetí je poměrně nízká. Důsledky zavedení eura jsou občany vnímány méně pozitivně, než tomu bylo v roce 2004. K předběžnému stanovisku vlády je přiložen materiál “Institucionální zajištění eura v České republice“, který vláda ČR projednala na své schůzi dne 23. listopadu 2005 a přijala k němu usnesení č. 1510. Tímto usnesením vláda schválila institucionální zajištění přijetí eura v České republice a souhlasila se zřízením Národní koordinační skupiny pro zavedení eura a se jmenováním náměstka ministra financí Ing. Tomáše Prouzy do funkce předsedy Koordinační skupiny – Národního koordinátora pro zavedení eura. Uvedený materiál vymezuje základní institucionální rámec zavedení eura a uvádí indikativní harmonogram přijetí eura v České republice. Tento materiál však není zohledněn ve „Druhé zprávě o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny“ vzhledem k tomu, že tato zpráva hodnotí stav příprav pro zavedení eura v členských státech EU, jaký byl k září 2005.
Předpokládaný harmonogram projednávání v orgánech EU:
3
Závěr: Výbor pro evropské záležitosti 1. b e r e n a v ě d o m í Stanovisko pro Parlament ČR ke Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance: Druhá zpráva o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny; 2. ž á d á v l á d u , aby ho pravidelně informovala o postupu prací souvisejících s přípravou na přijetí eura v České republice.
Oldřich Němec v. r. ověřovatel výboru
Milan Ekert v. r. zpravodaj výboru
4
Pavel Svoboda v. r. předseda výboru
