Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období
119. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 14. schůze konané dne 12. dubna 2007
k Zelené knize – K Evropě bez tabákového kouře: Možnosti politiky na úrovni EU /kód dokumentu 5899/07, KOM(2007) 27 v konečném znění/ ___________________________________________________________________________ Výbor pro evropské záležitosti po vyslechnutí informace náměstka ministra zdravotnictví a hlavního hygienika ČR MUDr. Michaela Víta, Ph.D., po vyslechnutí zpravodajské zprávy posl. Ladislavy Zelenkové a po rozpravě
s c h v a l u j e stanovisko, které je přílohou tohoto usnesení.
Josef Šenfeld v. r. ověřovatel výboru
Ladislava Zelenková v. r. zpravodajka výboru
Ondřej Liška v. r. předseda výboru
Příloha k usnesení č. 119
DOKUMENT 5899/07
Zelená kniha – K Evropě bez tabákového kouře: Možnosti politiky na úrovni EU KOM(2007) 27 v konečném znění, kód Rady 5899/07
Právní základ: Dokument informační povahy k veřejné konzultaci.
Datum zaslání Radě EU: 30. 1. 2007
Datum zaslání Poslanecké sněmovně prostřednictvím VEZ: 2. 2. 2007
Datum projednání ve VEZ: 12. 4. 2007
Procedura:
Předběžné stanovisko vlády (dle § 109a odst. 1 jednacího řádu PS): Datované dnem 21. 3. 2007, doručené do výboru pro evropské záležitosti dne 3. 4. 2007 prostřednictvím systému ISAP.
Hodnocení z hlediska principu subsidiarity: Zelená kniha není v rozporu s principem subsidiarity.
Odůvodnění a předmět:
V EU zůstává „pasivní kouření“1 i nadále rozšířenou příčinou nadměrné nemocnosti a úmrtnosti.2 a zatěžuje tak výraznými náklady celou společnost. Proto se Komise rozhodla zahájit proces konzultací, které mají dospět k závěru, jakou cestou se s pasivním kouřením v EU lze vypořádat nejlépe. Odůvodnění celé akce spatřuje Komise v hlediscích zdravotních, hospodářských a sociálních. Z hlediska zdravotního je možné obecně konstatovat, že kouření tabáku je 1
V Zelené knize se promiscue používají i pojmy „expozice tabákovému kouři v prostředí“ (environmental tobacco smoke, ETS) či „nepřímé kouření“. 2 Odhad počtu obětí pasivního kouření za rok 2002 provedený sdružením Smoke Free Partnership, usilujícího o zákaz kouření všude na uzavřených veřejných místech Země (počet mrtvých): Rakousko 1029, Belgie 2133, Kypr data nebyla k dispozici, ČR 3501, Dánsko 1714, Estonsko 499, Finsko 659, Francie 5863, Německo 15609, Řecko 2416, Maďarsko 3940, Island 40, Irsko 566, Itálie 7180, Lotyšsko 1507, Litva 1362, Lucembursko 86, Malta 59, Nizozemsko 2332, Norsko 626, Polsko 8720, Portugalsko 1519, Slovensko 1733, Slovinsko 303, Švédsko 539, Británie 10 944, Švýcarsko 1003, EU 25 79 449, celkem 80 452.
1
chronické, recidivující a smrtelné onemocnění, které má svou diagnózu, a je dle mezinárodní statistické klasifikace nemocí a příčin smrti, kterou vydává Světová zdravotnická organizace, řazeno pod číslem diagnózy F17.2 mezi poruchy způsobené užíváním psychoaktivních látek. Samotná Zelená kniha se ale, jak bylo řečeno výše, věnuje především problematice pasivního, tedy nepřímého kouření a proto uvádí především statistiky z této oblasti3 a zdůrazňuje zvlášť vysokou míru ohrožení pro malé děti a kojence4. Z hospodářského hlediska jsou v zelené knize jednak zmíněny soukromé i sociální výdaje, které s sebou nese expozice tabákovému kouři v prostředí, ale zároveň i možné negativní dopady, které by s sebou snížení počtu aktivních kuřáků mohlo přinést. Jako příklad je uvedeno snížení zaměstnanosti v odvětvích, které s tabákem souvisejí, a možná ztráta v příjmech z daní z cigaret pro členské státy (spotřební daň a DPH)5. O přesné výpočty za Českou republiku se pokusil ve své studii Josef Suchopár.6 Studie srovnávala výnosy, které státu z tabákových výrobků plynou, a náklady spojené s léčbou kuřáků, jejich sníženou produktivitou a předčasnou úmrtností v roce 2003. Na příjmech ze spotřební daně, kolků a daně z přidané hodnoty si přišel český stát v roce 2003 na 32,2 miliard korun. Podle údajů ČSÚ ale průměrné výdaje jednoho občana na tabákové výrobky činily 1382 korun, to je 14,2 miliardy korun za celou Českou republiku. Existuje tedy téměř dvacetimiliardový rozdíl mezi příjmy státu a výdaji občanů. Nicméně lékařská péče, léky a další nepřímé zdravotnické náklady, nemocenské dávky a následná snížená ekonomická aktivita stála ve stejném roce státní kasu přibližně 35 miliard korun. Kuřáctví je tak podle výsledků studie pro stát z hlediska nákladů neefektivní položkou, a to buď o tři miliardy korun podle vypočítaných příjmů státu, nebo o více než 20 miliard korun ve srovnání s výdaji občanů. Z uvedených pramenů tedy v prostředí ČR jsou výnosy státu za tabákové výrobky s vysokou pravděpodobností nižší než náklady spojené s řešením zdravotních komplikací a z nich vyplývajícího snížení výkonnosti ekonomiky. Ze sociálního hlediska je podstatná především veřejná podpora právních předpisů, která, podle některých studií7, ve společnosti ve prospěch prostředí bez kouře existuje, dále pak předpokládaný pozitivní dopad na spotřebu tabáku a přispění k odstranění socioekonomické nerovnosti týkající se zdraví. Jako jednu z dalších motivací pro akci ve prospěch nekuřáckého prostředí zmiňuje Zelená kniha i ten fakt, že je Společenství jednou ze stran Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku.8 3
Podle některých studií (např. Law MR, Morris JK, Wald NJ. Environmental tobacco smoke exposure and ischaemic heart disease: an evaluation of the evidence. BMJ 1997;315: 973-80.) spolužití s kuřákem zvyšuje u nekuřáků riziko ischemické choroby srdeční o 25 – 30 % a podle výzkumu Mezinárodní agentury Světové zdravotnické organizace existuje u těchto osob o 20 – 30 % vyšší riziko onemocnění rakovinou plic. 4 Kromě vlivu na samotné dítě se na příklad podle studie České koalice proti tabáku u matek, které byly během těhotenství vystaveny pasivnímu kouření, rodí děti asi o 150 g lehčí, je u nich riziko samovolného potratu zvýšeno o 50 % a stejně tak tomu je i s perinatální úmrtností (tj. úmrtnost v rozmezí 20. týden těhotenství až 28. den po porodu). 5 Podle Zelené knihy je podíl zdanění cigaret na celkovém státním rozpočtu ve většině zemí EU v rozmezí 1 – 5 %. Výjimkou je Česká republika, Polsko a Řecko; v roce 1999 tato daň tvořila (v uvedeném pořadí) 6 %, 7 % a 9 % státních příjmů 6 Suchopár, J. Ekonomika kouření (základní rozvaha), přednáška z 11. listopadu 2005 7 Podle průzkumu “Attitudes of Europeans towards tobacco”, Special Eurobarometer 239, January 2006, který je v Zelené knize uveden jako příloha III více než čtyři z pěti respondentů souhlasí se zákazem kouření na pracovišti (86 %) i na jiných uzavřených veřejných místech (84 %) a většina Evropanů by také zakázala kouření v barech (61 %) a restauracích (77 %). Podpora nekuřáckých hostinců (více než 80 %) a restaurací (nad 90 %) je nejvyšší ve čtyřech členských státech, které již v pohostinských podnicích kouření zakázaly. 8 Tato úmluva v článku 8 hovoří o ochraně před vystavováním se tabákovému kouři.
2
Obsah a dopad: Kromě již zmíněného odůvodnění se Zelená kniha ve své třetí kapitole věnuje právnímu prostředí v oblasti boje proti kouření. Na úrovni členských států existuje značná rozmanitost ustanovení, povolení, zákazů a výjimek ve prospěch prostředí bez kouře. Počínaje celkovým zákazem kouření ve všech uzavřených veřejných prostorech a na všech pracovištích, včetně barů a restaurací,9 přes obecný zákaz s výjimkami pro pohostinství, kde platí jen částečné omezení10 až po omezení kouření na důležitých veřejných místech11 či dobrovolnou samoregulaci. Na úrovni EU jsou pak zmíněna usnesení a doporučení12, která jsou zamýšlena jako motivace a podpora snahy členských států o poskytování přiměřené ochrany před expozicí tabákovému kouři v prostředí. Kromě těchto nezávazných předpisů existují i právní normy, které se problematikou nekuřáckého prostředí primárně nezaobírají, ale jejich ustanovení se jej týkají.13 Za klíčovou otázku při rozvíjení iniciativy pro prostředí bez kouře Zelená kniha považuje oblast její působnosti. Znamená to především rozhodnout se, zda je výhodnější návrh úplného zákazu kouření na všech uzavřených nebo z velké části uzavřených pracovištích a veřejných místech včetně prostředků veřejné dopravy, nebo zda by bylo lepší tento zákaz moderovat obecnou výjimkou udělenou vybraným kategoriím míst. (Tyto výjimky jsou zvažovány pro pohostinská zařízení s licencí k prodeji alkoholu, pro pohostinská zařízení, která nepodávají jídlo či pro uzavřené kuřácké místnosti se samostatným větráním.14) Zelená kniha dále předkládá k diskusi pět možností jak dosáhnout prostředí bez tabákového kouře. Nebude přijato žádné opatření: Tato možnost by na úrovni EU znamenala nepřítomnost nových činností, ovšem za pokračování stávajících aktivit. Ušetřené prostředky, by bylo možné využít na zajištění řádného vymáhání stávajících doporučení EU a směrnic o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci a investovat je do již probíhajících aktivit. Trendy usilující v členských státech o nekuřácké prostředí by sice pravděpodobně přetrvávaly, pokrok by však byl nerovnoměrný a lze tedy předpokládat, že dané opatření by bylo nejméně účinné. Dobrovolná opatření: Tato možnost by zahrnovala podněcování zainteresovaných stran k přijetí společných dobrovolných pokynů na evropské úrovni. Tato forma samoregulace by mohla být rychlejší a efektivnější než tradiční postupy, avšak 1 Smluvní strany uznávají, že vědecké důkazy jednoznačně poukazují na to, že vystavování se tabákovému kouři způsobuje smrt, nemoc a invaliditu. 2. Každá smluvní strana přijme a zavede v oblastech existující národní soudní pravomoci stanovené vnitrostátním právem a aktivně je podpoří na jiné úrovni pravomoci, účinná legislativní, výkonná, správní a/nebo jiná opatření a tímto poskytne ochranu před vystavováním se tabákovému kouři na vnitřních pracovištích, ve veřejné dopravě, vnitřních veřejných místech, a kde je to vhodné, na dalších veřejných místech. 9 Např. Irsko a Skotsko. 10
Belgie, Estonsko, Finsko, Kypr, Nizozemsko, Slovinsko, Španělsko a další.
11
Např. zdravotní střediska, vzdělávací zařízení a zařízení státní správy, divadla, kina a veřejná doprava. Usnesení Rady z roku 1989 89/C 189/01 o kouření na veřejných místech či doporučení Rady 2003/54/ES o preventivních opatřeních proti kouření a snaze o zlepšení tabákové kontroly. 13 Příkladem možno uvést: rámcovou směrnici o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (89/391/EHS), směrnici o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (89/654/EHS), či směrnici o těhotných zaměstnankyních (92/85/EHS) a další. 14 Některé studie (např. Fact Sheet on Secondhand Smoke, James. Repace, MSc., Physicist Ichiro Kawachi, PhD, Associate Professor, Stanton Glantz, PhD) však poukazují na to, že neexistuje efektivní ventilační systém, který by zajistil dostatečnou výměnu vzduchu v místech, kde se kouří, resp. že by rychlost proudění vzduchu v místnosti musela dosahovat cca 100 – 120 km/h. 12
3
zkušenosti členských států naznačují, že dobrovolná ujednání nejsou v této oblasti účinná. Otevřená metoda koordinace: Další možností je sbližování vnitrostátních předpisů pro boj s kouřením prostřednictvím pokynů, cílů a vyměňováním osvědčených postupů. Ale účinnost tohoto opatření by závisela na tlaku ze strany jednotlivých členských států. Doporučení Komise nebo Rady: Takové doporučení by nebylo závazné, zařadilo by však tuto problematiku mezi politické priority. Jeho účinnost by závisela na požadavcích týkajících se monitorování a některé členské státy by se mohly rozhodnout, že nepřijmou vůbec žádná opatření. Závazný právní předpis: Mohl by mít různé podoby a ukládal by srovnatelnou, transparentní a vymahatelnou míru ochrany před tabákovým kouřem v celé EU. Pravděpodobně by se však jednalo o relativně dlouhou cestu, jejíž konečný výsledek je těžké odhadnout. Je třeba poznamenat, že se tyto předložené možnosti politiky navzájem nevylučují, a mohou se doplňovat. V otázce rozsahu působnosti Komise v Zelené knize dospěla k názoru, že z hlediska zdraví by pro obyvatelstvo byla nejpřínosnější komplexní antikuřácká politika a že dle důkazů z celého světa je toto opatření proveditelné a vymahatelné. Komise se domnívá, že stanovení vhodné míry zapojení EU do prosazování právních předpisů pro boj s kouřením je otevřenou otázkou a souvisí též s vývojem v členských státech. Zelená kniha – K Evropě bez tabákového kouře: Možnosti politiky na úrovni EU klade následující 4 otázky: 1) Která ze dvou metod navrhovaných v části IV by vzhledem k oblasti působnosti iniciativy pro prostředí bez kouře byla více žádoucí?15 Uveďte prosím důvod(y) své volby. 2) Která z politik popsaných v části V by byla pro prosazování nekuřáckého prostředí nejvíce žádoucí a nejvhodnější? Jaký druh zásahu na úrovni EU považujete pro dosažení cíle prostředí bez tabákového kouře za nezbytný? 3) Existují nějaké další kvantitativní či kvalitativní údaje o zdravotních, sociálních či hospodářských dopadech politik ve prospěch prostředí bez kouře, které by se měly zohlednit? 4) Máte k této Zelené knize nějaké další připomínky nebo návrhy?
Předpokládaný harmonogram projednávání v orgánech EU:
Zpráva shrnující výsledky konzultací má být vydána v první polovině roku 2007. Paralelně budou jako následná opatření akčního plánu pro zdraví a životní prostředí pokračovat obecněji zaměřené činnosti týkající se kvality vnitřního ovzduší.
15
Tyto dvě možnosti jsou: úplný zákaz kouření týkající se veškerých uzavřených veřejných prostorů a pracovišť nebo zákaz s výjimkami udělovanými vybraným kategoriím míst.
4
Závěr: Výbor pro evropské záležitosti
1. b e r e n a v ě d o m í programový dokument „Zelená kniha K Evropě bez tabákového kouře: Možnosti politiky na úrovni EU; 2. u s n á š í s e postoupit dokument spolu se svým usnesením a předběžným stanoviskem vlády pro informaci výboru pro zdravotnictví.
Josef Šenfeld v. r. ověřovatel výboru
Ladislava Zelenková v. r. zpravodajka výboru
5
Ondřej Liška v. r. předseda výboru
