Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna 3. volební období - 2001
rozpočtový výbor
Zápis z 41. schůze výboru, která se konala ve dnech 31. ledna 2001 v Praze - Česká národní banka a PSP
leden 2001
2 Zápis z 41. schůze rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, která se konala dne 31. ledna 2001 v Praze Přítomni: poslanci a hosté dle prezenčních listin
středa 31. ledna Česká národní banka - dopoledne Jednání zahájil a řídil předseda výboru posl. V. Tlustý. Navrhl tento program jednání: Česká národní banka - dopoledne od 9.30 hodin 1. Seminář v České národní bance za účasti členů bankovní rady Témata: - měnová politika - operace na finačním trhu a správa devizových rezerv - bankovní dohled - emisní činnost - vnitřní finační řízení 14.00 hodin přesun do PSP PSP - odpoledne od 15.00 hodin 2. Návrh rozpočtu Fondu národního majetku České republiky pro rok 2001 (tisk 801) 3. Informace o činnosti podvýboru pro kontrolu 4. Informace o činnosti podvýboru pro kapitálové a finanční trhy 5. Sdělení předsedy, různé 6. Návrh termínu a pořadu další schůze výboru Takto navrţený program schválili všichni přítomní poslanci (13), seznam hlasujících viz příloha zápisu č. 1, str. 1. *** 1. Seminář v České národní bance za účasti členů bankovní rady 1.1.1 Měnová politika Bod uvedl člen bankovní rady O. Dědek Ekonomický rámec: Nejhorší má česká ekonomika za sebou. Pozvolný růst přechází do výraznějšího oţivení. ČNB očekává přírůstek HDP (2001) cca na úrovni 2,7% a přírůstek HDP(2002) ve výši 3,3%. Hlavní faktory růstu: C..spotřeba domácností, I..investice (nejvyšší tahoun), zbývají dva faktory, coţ je V..spotřeba vlády, která má zanedbatelný vliv a Ix...čistá pozice vývozu, která bude působit negativně v důsledku stále pasivní bilance ZO. Inflační cíle: CPI(2000) =3,5 aţ 5,5%, CPI(2001) = 4,3 aţ 5,8%. Čistá inflace by měla být zhruba o 2% pod tímto ukazatelem, ič(2001) = 2,5%, ič(2002) = 3,2%. Nízká inflace dovoluje nastavit úroky na nízkou
3 hladinu. Čtrnáctidenní repo sazba ČNB se dlouhodobě pohybuje na úrovni 5,25%. Otázkou je poměrně sloţitý převodový mechanismus úrokové sazby u bank, který vyústí v poskytované kreditní a vkladové úroky. V zásadě lze říci, ţe dnes je reálný úrok (kreditní úrok – inflace) cca 1%. Mezi kreditním úrokem a úrokem termínovaného vkladu je těsná korelační vazba. Díky bankovní marţi je pak reálný úrok z vkladů kolem nuly, nebo mírně záporný, coţ je nevýhodné, neboť to sniţuje míru úspor a zpětně investice (S= I). Úrokový diferenciál vůči zahraničí Čs. ekonomika je velmi otevřená, naše měnové politika je politikou v otevřené ekonomice, tj. respektuje sazby v zahraničí. Dnes vůči EURO asi 1%, vůči USD < 0. Vývoj peněţní zásoby Úvěrová emise spíše stagnuje, přírůstek peněz je tedy velmi nízký. Vývoj deficitu běţného účtu: Ve srovnání s rokem 1997 je situace podstatně jiná, i kdyţ deficit dosahuje cca 100 mld. Kč, zejména z vlivů zdraţení ropy. Dnes je celkový úhrn platební bilance kladný díky přílivu dlouhodobých peněz – investic. Úrokový diferenciál je nízký. Na rozdíl od toho zde bylo v r. 1997 velmi mnoho spekulativního kapitálu, krátkých peněz, právě díky vysokým úrokům. Vývoj nominálního kurzu Kč: a) Vůči měnám zemí EU (EURO) pozoruhodná stabilita s mírnou depreciací; b) vůči USD je volatilita značná. Nikoliv díky CZK samotné, nýbrţ díky pohybům kurzu dolaru na světových trzích. Vývoj mezd: Nevnáší inflační tlak. Saldo veřejných rozpočtů: Z pohledu ČNB jde o nejrizikovější faktor. Trajektorie vývoje se dostala mimo rámec Maastrichtských kritérií. Další negativní dopady jsou ve vytěsňování (státní nabídka dluhopisů je pro banky a silné kupce atraktivnější). Velké objemy vrţené na trh nemusí malý domácí trh absorbovat – výpůjčky v zahraničí, coţ má dopad do kurzu a následně ve spirále na další ekonomické ukazatele. Řešení: výrazné rozpočtové škrty nebo zvýšení daňové zátěţe. Z dlouhodobého hlediska jede o přestavbu celého systému veřejných financí. V rozpravě k tomuto bodu vystoupili posl. V.Tlustý (Otázka spíše pro vládní poslance – předpoklad zlomu deficitního financování?), S. Recman (Předpokládané korekce inflačního cíle? Úvahy o PMR?). O: O. Dědek: Inflační cíl byl stanoven pro rok 2001 v koridoru 2-4%. Stávající inflace se v tomto intervalu pohybuje. Není třeba měnit. L. Niededermayer, člen bankovní rady: PMR jsou dnes tak nízké 2,5%), ţe další sniţování by k úvěrové expanzi nevedlo. Banky mají u ČNB 200 mld. Kč na účtech. Problém je tedy zejména v jiném, obezřetnějším přístupu bank k jejich poskytování. Současně se spíše diskutuje, zda rezervy úročit, nebo jak činí dosavadní praxe, nikoliv. Posl. M. Ekert (Vývoj v americké ekonomice a jeho dopady na Evropu?). O: O. Dědek: Existují dva tábory, 1) pesimistický – dochází k depresi. Tento tábor má dvě podskupiny: a) depresi lze zastavit makroekonomickými opatřeními, b) deprese je jiţ v chodu, je otázka, jak bude hluboká; 2) optimistický – ekonomika je stále v růstu, pouze některé ukazatele svědčí o jejím zpomalení. L. Niedermayer: USA mají a) výhody – obrovský rozpočtový přebytek, FED sníţil razantně 14 denní repo sazby, b) rizika – rostoucí deficit obchodní bilance, deficit v úsporách obyvatelstva. Ten však v očekávání deprese poroste. Postavení ČR vůči ev. depresi v USA: ekonomika ČR je sice otevřená, ale je integrovaná z větší části do EU. Trh EU je však velmi uzavřený. Proto riziko nehrozí. Posl. J. Patočka (Příčiny stagnace úvěrové expanze?).O: O. Dědek: Nejde o vliv měnové politiky. Banky mají u ČNB 250 mld. Kč (krátké peníze). Samy banky mají špatná portfolia, k tomu ekonomicko-právní prostředí (vymahatelnost pohledávek) má vliv na to, ţe banky při poskytování úvěrů postupují podstatně obezřetněji, neţ dříve. Naopak se „perou“ o kvalitní projekty. Posl. P. Šafařík (Má ČNB scénář pro případ nezvladatelného růstu deficitu obchodní bilance?). O: L. Niedermayer: Katastrofický scénář tohoto typu není. Oţivená ekonomika se chová jinak neţ
4 ekonomika stagnující. V předchozím případu (pozn: r. 1997) byl kurs koruny pevný. Z toho vyplýval i atak spekulativního kapitálu na korunu. Dnes je reţim float. V minulosti byla jiná struktura investic – dnes převládá dlouhodobý kapitál.
5 1.1.2 Bilance ČNB Bod uvedl ředitel sekce bankovních operací ČNB R. Urban. K 31. 12. 2000 činila bilanční suma ČNB cca 600 mld. Kč. Na straně aktiv jde o 85% devizových rezerv, dále sem vstupují pohledávky za MMF, úvěry klientům, redistribuční úvěr a ostatní, v tom zásoba zlata (zanedbatelná). Na straně pasív zhruba necelých 50% činí repoúvěry a PMR, necelých 30% oběţivo, zbytek jsou závazky vůči MMF, vklady klientů, rezervy, fondy, závazky vůči zahraničí a ostatní pasíva. Segmenty trhu, na kterých ČNB uskutečňuje své operace: devizový trh(EUR – K4, USD – Kč; tento trh nelze ovlivnit), domácí devizový trh (lze krátkodobě ovlivnit) a český trh (lze ovlivnit i v delším časovém horizontu, avšak ČNB jej ovlivňuje většinou na krátkém konci). Český trh je hodnocen velmi dobře, ČR si svou krizí jiţ prošla a dnes lze říci, ţe jej investoři vyhledávají. Tím dochází (cca od 1. 6. 2000) k depreciaci CZK. ČNB pouţívá zejména tří sazeb: 2 týdení REPO (2W REPO), diskontní a lombardní (1 denní). Standardní operace ČNB: sledování kursů EUR/USD sledování krátkodobých úrokových sazeb EUR (2W REPOv průměru za rok 2000 = 4,03%) a USD (2W REPO v průměru za r. 2000 = 6,25%) sledování dlouhodobých úrokových měr EUR a USD dtto CZK vývoj ceny zlata – nemá význam; měl dokud se neprodaly zásoby. Objem zlata v rezervách činil k 31. 12. 2000 cca 29 tun. vývoj objemu a sazeb PMR operace na finačním trhu a správa devizových rezerv Nestandardní operace: úvěrování vojenských státních podniků refinancování druţstevní bytové výstavby zvláštní účet privatizace úvěrování České finanční s.r.o. obchodní řešení případů bank v konkurzu a likvidaci vládní úvěry evidence přijatých a vydaných záruk 1.2 Správa devizových rezerv Bod uvedl ředitel odboru řízení rizik ČNB J. Schmidt. Hospodářský výsledek ČNB se odvíjí od struktury a objemu bilance. Jak uvedeno výše, hlavní poloţkou na straně aktiv jsou devizové rezervy, na straně pasív závazky vůči bankám (tzv. sterilizace = měnové operace slouţící k realizaci měnové politiky) a emitované oběţivo. U oběţiva jsou náklady jednak hodnota obíhajícího oběţiva a fixní náklady na jeho tvorbu a uvedení do oběhu. Náklady na sterilizaci a oběţivo reprezentují náklady na financování devizových rezerv a obráceně, výnosy z devizových rezerv kryjí náklady na sterilizaci a oběţivo. Hospodaření v oblasti devizových rezerv je dáno především objemem operací s nimi, vývojem kursů rezervních měn a vývojem jejich úrokových sazeb. Po celý rok 2000 byla výše rezerv stabilní. Nejdůleţitější transakce: operace na devizovém trhu- 520 mil. USD, splátka emitovaného dluhopisu na japonském trhu 250 mil. USD, přijatá depozita od FNM – a KoB 40 - 150 mld. Kč v průběhu roku. Úrok 2W REPO byl vţdy vyšší neţ střednědobé – pětileté sazby (proti USA o 0,11%, proti EMU o 0,99%). Výnos devizových rezerv závisí tedy na alokaci investic podél výnosové křivky. ČNB investovala do dluhopisů od 0 do 10 let s průměrnou dobou splatnosti 0,9 roku. Výnos devizových rezerv závisí po objemu a úrocích na kurzech. Volatilita všech rozhodujících kurzů vůči CZK byla velmi vysoká. Průměr kurzu EUR/USD byl 0,9241, maximum 1,0338, minimum 0,8274. Výše výnosu
6 z pohybu kurzů závisí od měnové alokace, tj. podílu jednotlivých měn v rezervách. Poměr objemu EUR/USD v rezervách ČNB kolísal od 68,6 : 31,4 na začátku roku ku koncovému 72,8:27,2% v červnu. Důvodem, bylo oslabování EURo a splátka emitovaného dluhopisu na straně pasiv, který byl veden v EUR. Průměrný výnos všech portfolií přepočítaný do Kč byl 4%. Do výsledku hospodaření s rezervami je nutno započítat téţ náklady na drţení rezerv. Po započítání tohoto vlivu a po přepočtu je v loňském roce výnos kladný a činí 6 mld. Kč. Oprávka k jednotlivým investicím na vrub rozdílu trţní a účetní ceny činila 1,5 mld. Kč. V rozpravě k výše uvedeným tématům vystoupil posl P: Šafařík (Problém obchodu s americkými vládními obligacemi-bondy, ale to je spíš otázka ČSOB.). O: L. Niedermayer: vysvětlil systém obezřetného obchodu na straně ČNB a způsobu zajišťování – zdvojování účastníků obchodu. Ţádná instituce však není imunní vůči podvodu, jako se stalo v ČSOB. 1.3 Bankovní dohled Bod uvedl člen bankovní rady P. Racocha. Rozpočtový výbor dostává pravidelnou informaci o činnosti ČNB, jejímţ obsahem je i aktuální hodnocení činnosti bankovního dozoru. Proto se zaměří na aspekty, které dosud stály bokem, má na mysli „Mezinárodní rámec bankovní regulace a dohledu“. 1.3.1. Globální standardy Existuje asi 60 základních mezinárodních norem, které by měly být dodrţovány, v tom je 12 klíčových. Těchto 12 klíčových standardů bylo identifikováno na setkání světových finančníků a institucí „Financial Stability Forum“ V r. 1999 po finačních krizích devadesátých let s cílem takovým krizím předcházet. Kromě toho skupina zemí G10 vytvořila jiţ předtím v r. 1974. Bazilejský výbor pro bankovní dohled Ten přijal na základě předchozích zkušeností jako poslední platný základní dokument v r. 1997 „Základní principy pro efektivní bankovní dohled“. Charakteristika: ani jedna země světa zatím nesplňuje všechny principy. Ani splnění všech principů nezajistí 100% ochranu. Další institucí v rámci Evropy je Evropská centrální banka (reprezentuje EU, dále sama EU vydává směrnice a direktivy) - Direktivy - harmonizace legislativy a regulační prostředí - twinning – projekt vytipovávání slabých míst - konzultace k aktuálním otázkám - peer review - hodnocení implementace legislativy a vlastního fungování bankovního dohledu Dalšími institucionalizovanými podobami dohledu jsou organizace: MMF a Světová banka Ty vyvinuly 1) hodnotící proces, tzv ROSC (Report on the Observance of Standards and Codes), jehoţ součástí je hodnocení následujících oblastí - SDDS (kvalita dat) - transparentnost fiskální politiky - transparentnost měnové politiky - bankovní dohled - finanční trhy - platební styk - corporate governance - účetnictví, audit - právní úprava insolvence, bankrotů
7 2) dobrovolný program na vyţádání členské země, tzv. FSAP (Financial Sector Assessment Program) - komplexní revize stability finačního sektoru - zatím dokončeno 22 zemí, ČR od podzimu 2000 probíhá, zatím dva kroky - významnou součástí zkoumání je fungování Bankovního dohledu
8 IOSCO (mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry). Má chránit investory, efektivnost a transparentnost trhů, redukovat systémová rizika. V ČR zodpovídá komisař T. Jeţek. IAIS (mezinárodní uskupení pojišťoven); IFAD (Mezinárodní organizace pro rozvoj účetních standardů); OECD standardy k řízení podniků, ochrana akcionářů, pravidla rovného zacházení s akcionáři, aktivní účast všech ostatních účastníků trhu, zveřejňování informací, transparentnost, aktivní úloha dozorčí rady podniku. Poslední sloţkou jsou bilaterální vztahy a z nich dojednané smlouvy (Memoranda of Understatnding) - Země EU – koncept jednotné bankovní licence - přeshraniční aktivity bank - konsolidovaný dohled - dělba práce mezi domácí a hostitelskou zemí Závěrem lze konstatovat, ţe z důvodů výše uvedených budou nutné některé legislativní změny v českém právním řádu. 1.4 Emisní činnost Bod uvedl L. Surga, ředitel sekce peněţní ČNB. Dle zákona o ČNB, tato v souladu se svým hlavním cílem (§2) písm. b) vydává bankovky a mince písm. c) řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji. Zákon pak dále v §§12, 15, a 22 stanoví oprávnění vydávat bankovky a mince, technický postup této činnosti a právo vydávat k tomu vyhlášky. Vývoj oběţiva Od roku 1990, kdy bylo v oběhu bankovek a mincí za cca 30 mld. Kč, došlo ke zvýšení v r. 2000 přibliţně na 200 mld. Kč. Přírůstek je víceméně pravidelný, co do hodnoty přirůstajícího oběţiva. Informoval téţ o vývoji padělků – nejvyšší nárůst byl v r. 1998 (celkem na 86 tis. kusů) v letech dalších pak situace vykazuje podstatné sníţení. ČNB zavádí na své nové bankovky více ochranných prvků. Největší mnoţství padělků se vyskytuje u cizích platidel, zejména USD a ITL. V rozpravě vystoupil S. Recman, který poţadoval vysvětlení rozdílu mezi počtem vydaných a přijatých bankovek v r. 1999? O: L. Surga: Prosinec 1999 – předzásobení se s ohledem na moţné účinky Y2K. 1.5 Vnitřní finační řízení Bod uvedl ředitel odboru finančního řízení M. Mayer Legislativní předpisy upravující finační procesy v ČNB: 1. zákon č. 6/1993 Sb. o ČNB, ve znění pozdějších předpisů 2. Pokyny ČNB k rozpočtu, základní principech hospodaření a sledování hospodářského výsledku ČNB 3. Pokyny ČNB pro postup při výběru obchodních partnerů a reţim uzavírání smluv ad 1)
9 Rozpočet, který se týká činnosti vykonávaných při zabezpečování hlavního cíle ČNB, schvaluje bankovní rada; rozpočet provozních a investičních výdajů schvaluje PSP. Návrh sestavuje bankovní rada a předkládá jej předsedovi PSP nejpozději 3 měsíce před koncem kalendářního roku. Prostředky na činnost získává banka ze svých výnosů. Ze zisku doplňuje rezervní fond a další fondy. Plusový rozdíl odvádí do státního rozpočtu. ad 2) Pokyny obsahují strukturu rozpočtu, postupy jeho sestavení, postupy schvalování a rozpis ukazatelů. Dále predikci hospodářského výsledku (měsíční, kvartální roční) a základní principy kontroly. ad 3) Postupy obsahují typy výběrových řízení, výběrové komise; postupy pro uzavírání smluv obsahují kontrolní mechanismus z hlediska rozpočtu ČNB a z hlediska daňového. Dokumenty pro hospodaření ČNB sledují z hlediska účetního strukturu bilance. Co se týká hospodaření, nejvyšší váhu má měnová oblast - ta v nákladech banky činí 90% a z hlediska výnosů 98%. Další oblasti, jako např. oblast správy oběţiva a provozní oblast jsou relativně malé, to však neplatí o absolutním objemu. Vývoj těchto oblastí je naprosto závislý na vývoji výdajů, proto ČNB přešla na řízení výdajů z původního řízení nákladů. Dále závisí na vlivu časového rozlišení, odpisech, DPH a spotřeb skladových zásob. Pro rok 2001 je predikce nákladů a výdajů následující: provádění měn. politiky správa devizových rezerv dluhová sluţba nestandardní obchody klientské operace emise a správa oběţiva provoz hospodářský výsledek
-13,97mld Kč +19,21 -0,01 0,47 -0,75 -0,31 -2,40 2,24
Blíţe viz předloţený materiál. V rozpravě vystoupil L. Niedermayer (Např. pro ilustraci - změna kursu o 15 hal na EUR znamená dopad do hospodářského výsledku 2 mld. Kč.), posl. B. Sobotka (Ocenil úroveň předloţených materiálů), J. Václavek (Odpisy ve výši téměř jedné mld. Kč. Blíţe osvětlit.) O: Mayer: Celkem 960 mil. Kč. Budou postupně sniţovány na úroveň 280 mil. Kč. Důvodem je nová budova a její technologická část, která se odpisuje rychleji, neţ stavební.
PSP - odpoledne 2. Návrh rozpočtu Fondu národního majetku České republiky pro rok 2001 (tisk 801) Návrh rozpočtu FNM uvedl předseda FNM J. Havel. Předloţený rozpočet je v souladu se zákonem č. 171/1991 Sb. i s ostatními předpisy (pokyny MF). Obsahuje část textovou a tabulkovou. Textová část obsahuje pravidla, podle nichţ bude posuzováno plnění rozpočtu v jednotlivých poloţkách a způsob výpočtu omezení nákladů na realizaci privatizačních projektů. V tabulkové části jsou uvedeny konkrétní hodnoty rozpočtovaných poloţek a odhad výše nákladů na realizaci privatizačních projektů. V následujících dvou letech dojde k nejvyšším příjmům státu z privatizace, a to prostřednictvím
10 činnosti FNM, který musí být na tyto procesy připraven. Rozpočet FNM nezatěţuje státní rozpočet, neboť náklady jsou hrazeny z příjmů FNM pořízených v rámci realizace privatizačního procesu. Doporučil výboru tento návrh projednat a podstoupit PSP ke schválení v tomto znění. Zpravodaj posl. M. Kocourek úvodem zpravodajské zprávy upozornil na to, ţe se projednává pouze tzv. malý rozpočet, nikoliv rozpočet FNM jako celku, protoţe to zákon PSP neukládá. Dále konstatoval, ţe je koncipován spíše jako restriktivní rozpočet. Nárůst je pouze u poloţek, kde došlo ke zvýšení cen (energie, výkony spojů, opravy a údrţba). Zásadnější diskuse by se měla vést k činnosti FNM, ale to je otázkou výroční zprávy.V závěru vznesl dvě otázky: Proč je nárůst u odvodu sociálního a zdravotního pojištění o 2,98% při stejném objemu mzdových prostředků a stejném počtu zaměstnanců? Jak můţe být stejné číslo u odhadu nákladů na realizaci privatizačních projektů v kolonce "rozpočet r. 2000" a v kolonce "očekávaná skutečnost r. 2000", kdyţ FNM realizuje pouze polovinu svých předpokládaných příjmů (jak můţe být dle vzorce). O: J. Zelená, pracovnice FNM: Otázka odvodu sociálního a zdravotního pojištění je trošku paradoxní záleţitost, protoţe do rozpočtu byla vţdy uváděna částka, která vycházela z mezd a z toho, ţe z ostatních osobních nákladů se toto pojištění neodvádí. Ale zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí kritizovali, ţe ta výše není v souladu se zákonem. Proto bylo upraveno (je to 35% z celkových mzdových a ostatních osobních údajů, přestoţe ve skutečnosti nebudou nikdy odvedeny, jsou tam vyšší částky, ze kterých se neodvádí), aby odpovídalo zákonu. O: J. Havel: Tento materiál byl zpracováván v červenci a srpnu. Náklady na realizaci privatizačních projektů nejsou schopni přesně odhadnout (např. u soudního sporu je stanovena vyšší odměna, ale neví se, kdy bude ukončen). Domnívají se, ţe skutečnost bude asi 5x niţší. V obecné rozpravě vystoupili: posl. J. Gongol (Nesouhlasí s tímto návrhem, protoţe finanční prostředky určené na realizaci privatizačních projektů jsou příliš vysoké.), V. Tlustý (Kdo schvaluje tzv.velký rozpočet FNM?). O: J. Havel: Minimum z výdajové stránky je tzv. malý rozpočet, ostatní dle kompetencí (Parlament nebo v rámci zákona vláda). V. Tlustý (Poţádal o zaslání indikativního výhledu příjmů a výdajů na vědomí rozpočtovému výboru, aţ bude připraven.). O: J. Havel: Zatím je pouze pracovní materiál. Jakmile bude schváleno, tak zašlou. V podrobné rozpravě zpravodaj posl. M. Kocourek navrhl usnesení, které doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh rozpočtu FNM ČR pro rok 2001 schválila ve výši výdajů 165.884 tis. Kč, z toho investičních 7.000 tis. Kč. Dále navrhl usnesením poţádat předsedu výkonného výboru FNM, aby byl materiál před jednáním Poslanecké sněmovny o tomto bodu doplněn o: a) aktualizovanou tabulkovou část, uvedenou pod bodem 1, tabulka B; b) zpřesnění vzorce v textové části, uvedené pod bodem 1. A; Bylo přijato usnesením č. 407 (+12, -1, 1); seznam hlasujících viz příloha zápisu č. 1, str. 1. 3. Informace o činnosti podvýboru pro kontrolu Předseda podvýboru posl. L. Jeţek informoval, ţe se jednání podvýboru koná ve čtvrtek 1. února 2001 v 9,00 hod, místnost 108 b, s následujícím programem: Informace o činnosti oddělení 103 Ministerstva financí – zadávání veřejných zakázek. Rozpočet akce Výroční zasedání Rad guvernérů Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v roce 2000 v Praze - pokračování přerušeného bodu. Sdělení předsedy, různé – výběr kontrolních závěrů NKÚ k projednání. Stanovení termínu a pořadu příští schůze.
11 4. Informace o činnosti podvýboru pro kapitálové a finanční trhy Předseda podvýboru posl. B. Sobotka sdělil, ţe se podvýbor od minulé schůze RV nesešel. Nyní se čeká na materiály z KCP a poté bude podvýbor svolán. 5. Sdělení předsedy, různé V rámci tohoto bodu předseda výboru V. Tlustý informoval o návrhu na volbu člena NKÚ na dvě uvolněná místa, který zaslal prezident NKÚ L. Voleník. Jedná se o J. Adámka a J. Vedrala; kopie předloţených dokladů jsou k nahlédnutí na sekretariátu RV. 6. Návrh termínu a pořadu další schůze výboru Předseda výboru posl. V. Tlustý navrhl, aby se 42. schůze RV konala jako výjezdní zasedání do Liberce ve dnech 6. aţ 8. února 2001 s tímto programem: úterý 6. února 19.00 hod 1. setkání s představiteli Libereckého kraje středa 7. února 11.30 hod 2. setkání s primátorem města Liberce 12.00 hod pracovní oběd s představiteli města Liberce 14.00 hod 3. Magistrátní úřad města Liberce (velká zasedací místnost) - jednání se zástupci Ministerstva financí - nová rozpočtová pravidla, - financování VÚSC Uvede: Ministerstvo financí Zpravodaj: L. Jeţek 4. Sdělení předsedy, různé 5. Návrh termínu a pořadu další schůze výboru 15.00 hod 6. financování VÚSC - jednání se zastupitelstvem VÚSC - zákon o rozpočtových pravidlech VÚSC - zákon o rozpočtových pravidlech republiky (subvenční politika), - záměry zákona o rozpočtovém určení výnosů daní Uvede: předseda RV V. Tlustý Zpravodaj: L. Jeţek Přizvaní: Ministerstvo financí 17.00 hod 7. tisková konference 18.00 hod pracovní večeře se zástupci VÚSC čtvrtek 8. února
12 9.45 hod 8. Biţuterie česká mincovna a.s. (prohlídka provozu) 11.00 hod 9. návštěva firmy Jablotron s.r.o Bylo přijato usnesení č. 408 (+13, -0, 0); seznam hlasujících viz příloha zápisu č. 1, str. 2. *** Jednání 41. schůze ukončil předseda výboru V. Tlustý ve středu 31. ledna 2001 v 16.00 hod.
Zapsali: M. Hálková, P. Jelínek V Praze 9. února 2001
Jaroslav GONGOL v.r. ověřovatel
Vlastimil TLUSTÝ v.r. předseda
