Otázka přijetí eura v ČR rizika a příležitosti

Otázka přijetí eura v ČR – rizika a příležitosti

Petr Král náměstek ředitele sekce měnové ČNB

„Rozpočet a finanční vize měst a obcí“ 17. září 2015, Autoklub ČR

• Přijetí eura a jeho podmínky • Přínosy a náklady jednotné měny • Ekonomická připravenost ČR na vstup do eurozóny

2

1. Přijetí eura a jeho podmínky

3

Povinnost přijmout euro

Z evropských smluv plyne povinnost euro přijmout • Členské země EU jsou povinny euro přijmout a stát se členy eurozóny – podmínkou je udržitelné plnění maastrichtských konvergenčních kritérií • Trvalé výjimky: Dánsko a Velká Británie (již v době Maastrichtské smlouvy vyjednán tzv. opt-out) • Nové členské země EU (2004 a 2007) a Švédsko mají dočasnou výjimku (derogaci)

• Členské země s dočasnou výjimkou hodnoceny v Konvergenčních zprávách Evropské komise a ECB min. jednou za dva roky či na vyžádání • Poslední Konvergenční zprávy: červen 2014 – hodnoceno 8 zemí (BG, CZ, HR, LT, HU, PL, RO, SE) 4

Rozšiřování eurozóny

2001 Řecko

1999 Belgie Finsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Německo Nizozemí Portugalsko Rakousko Španělsko

2007 Slovinsko

2008 Kypr Malta

2009 Slovensko

2011 Estonsko

2014 Lotyšsko

2015 Litva 5

Maastrichtská konvergenční kritéria

Ekonomická kritéria • Cenová stabilita: podobná inflace • Udržitelnost veřejných financí – deficit, dluh, EDP • Stabilita měnového kurzu – bezproblémová účast v ERM II po dobu minimálně 2 let • Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb Právní konvergence • Nezávislost národní centrální banky • Zákaz měnového financování, zákaz zvýhodněného přístupu a požadavek na jednotný způsob psaní názvu eura • Právní integrace národní centrální banky do Eurosystému 6

Termín přijetí eura v ČR

• Ve střednědobém výhledu budou pravděpodobně plněna všechna maastrichtská kritéria vyjma účasti v ERM II • Termín přijetí eura v ČR závisí na politickém rozhodnutí vlády • termín nebyl stanoven • současná vláda nemá jeho stanovení ve svém programu

• ČNB plní vůči vládě poradní funkci • Od politického rozhodnutí k přijetí eura: zhruba 3 roky • Účast v mechanismu směnných kurzů ERM II: min. 2 roky • Vyhodnocení splnění kritérií + logistická příprava: necelý 1 rok

• Nejbližší teoreticky možný termín přijetí eura v ČR: 1. ledna 2019 – v případě vstupu do ERM II na počátku 2016 7

Vstup ČR do eurozóny – strategické a operativní dokumenty

Společné dokumenty vlády ČR a ČNB: • Strategie přistoupení ČR k eurozóně, 2003: • Přínosy převažují nad riziky, kvalita upřednostňována před rychlostí • Účast v ERM II pouze po nezbytně nutnou dobu • ČNB: cílování inflace do zavedení eura (očekáváno 2009–2010) • Aktualizovaná strategie přistoupení ČR k eurozóně, 2007: • Hlavní problém: stav veřejných financí a nadále nízká pružnost ekonomiky, zejména trhu práce • Očekávané datum vstupu do eurozóny neuvedeno • Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (každoroční Cost-Benefit analýza)

ČNB: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (každoročně) Vláda ČR: Konvergenční program České republiky (každoročně) 8

Změny pro ČNB po vstupu do eurozóny

• Euro se stane zákonnou národní měnou • ČNB nebude měnovou politiku určovat, ale bude se spolupodílet na vytváření společné měnové politiky v eurozóně a jejím provádění • Guvernér ČNB se stane členem Rady guvernérů ECB • Emisní činnost ČNB bude podléhat schválení v Radě guvernérů ECB • ČNB bude jednat v souladu s obecnými zásadami a pokyny ECB (koordinační role ECB v oblasti mezinárodní spolupráce)

9

2. Přínosy a náklady jednotné měny

10

Hlavní přínos přijetí eura pro ČR

• Odstranění kurzového rizika a s ním spojených zajišťovacích a transakčních nákladů • nejdůležitější argument, kvůli vysoké míře otevřenosti a velké obchodní provázanosti České ekonomiky s eurozónou • náklady měnových konverzí pro rok 2013: 0,25−0,5 % HDP (kvantifikace ČNB; tyto výdaje jsou však zároveň příjmem finančních zprostředkovatelů)

11

Další potenciální přínosy přijetí eura pro ČR

• Růst produktivity a ekonomické výkonnosti (vyšší specializace a kooperace, intenzivnější mezinárodní obchod a pohyb výrobních faktorů) díky větší cenové transparenci • Snížení rizika měnových turbulencí, propojení finančních trhů • Tlak na fiskální politiku, strukturální politiky • Posílení integrace a ekonomické konvergence

12

Náklady přijetí eura pro ČR (1)

• Makroekonomická rizika a náklady vzdání se vlastní měny: • ztráta nezávislé měnové politiky → nutnost dalších přizpůsobovacích mechanismů v případě asymetrických šoků (fiskální politika, pružný trh práce…) • otázka vhodnosti jednotné měnové politiky pro ČR • omezení kanálu kurzového přizpůsobení • vzdání se dohledu nad bankovním sektorem (vstup do jednotného dohledového mechanismu, SSM) → riziko vyvádění aktiv a likvidity českých dceřiných bank do zahraničí • nedostatečná kapacita mechanismů eurozóny (SRF. ESM) při problémech bank (absence společného evropského „backstopu“) • riziko morálního hazardu (záchrana ze společných prostředků) 13

Náklady přijetí eura pro ČR (2)

• Fiskální dopady účasti v nově vzniklých mechanismech • Evropský stabilizační mechanismus (ESM) – vložit cca 50 mld. CZK, v budoucnu možná ještě cca 391 mld. CZK • Jednotný mechanismus pro řešení krizí (SRM, vložit 25 mld. CZK) • Dopady vyváženy možností rekapitalizace bank z těchto mechanismů v případě problémů: Bankovní unie

Identifikace nedostatku kapitálové vybavenosti

Jednotný dohled

Společné řešení krizí

(SSM)

(SRM)

Doplnění kapitálu z vlastních zdrojů banky

Bail-in

Fond z příspěvků bank (SRF)

Národní backstop

Evropský backstop (nyní ESM)

• Jednorázové náklady (fyzická výměna peněz, kapitál a navýšení DR 14 ECB)

3. Ekonomická připravenost ČR na vstup do eurozóny

15

Podmíněnost přínosů a nákladů

Bilance přínosů a nákladů podmíněna situací ekonomiky ČR i ekonomiky eurozóny a jejího institucionálního nastavení Na straně českého hospodářství jsou klíčové dvě oblasti: • podobnost ekonomického vývoje a struktury hospodářství ČR s EA • pružnost české ekonomiky a její schopnost vstřebávat případné asymetrické šoky po přijetí eura

Na straně eurozóny bude záviset na vyřešení aktuálních problémů: • nesoulad mezi zeměmi EA v řadě ukazatelů (dlouhodobé úrokové sazby, nezaměstnanost, růst HDP) • riziko deflace, nízký ekonomický růst • dořešení institucionální nastavení a záchranných mechanismů • vyřešení situace ohledně Řecka 16

Dlouhodobě problematické oblasti na straně ČR (1)

Nedokončená ekonomická konvergence ČR • Česká ekonomika začala znovu teprve loni dohánět ekonomickou úroveň eurozóny • Reálná konvergence české ekonomiky se zvyšovala do krize 2009, poté se trend zastavil, nyní se růst pomalu obnovuje • HDP na obyvatele (2014): 79 % průměru eurozóny • cenová hladina HDP (2014): 63 % průměru eurozóny • mzdová úroveň v ČR (2014): méně než 40 % průměru eurozóny při přepočtu pomocí měnového kurzu, pod 60 % s použitím parity kupní síly

• Korelace ekonomické aktivity ČR a EA se v posledních letech zvýšila, ale částečně kvůli společným šokům a zotavování z nich • Rozdíly ve struktuře české ekonomiky vůči ekonomice EA se spíše prohlubují 17

Dlouhodobě problematické oblasti na straně ČR (2)

Fiskální politika • Významný makroekonomický stabilizační mechanismus při absenci samostatné měnové politiky • Limitující oblast pro vstup do eurozóny: • Od vstupu do EU byla ČR již dvakrát v proceduře EDP • Strukturální deficit vládního sektoru v posledních letech snížen fiskální konsolidací (restriktivně působící na ekonomiku), ve výhledu však opět narůstá • Riziko pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí: • vysoký a rostoucí podíl mandatorních výdajů • vliv stárnutí populace na výdaje penzijního a zdravotního systému

18

Dlouhodobě problematické oblasti na straně ČR (3)

Trh práce • Další významný přizpůsobovací mechanismus vstřebávání šoků při absenci samostatné měnové politiky • Nedostatečná pružnost českého trhu práce, jeho schopnost vstřebávat šoky zůstává průměrná • Slabá místa: • relativně vysoké implicitní zdanění práce vs. sociální dávky • poměrně nízká mobilita pracovní síly (nejen geografická)

• Pozitivní obrat: rostoucí proticyklické využívání délky pracovních úvazků

19

Analýzy sladěnosti 2014 – 4 oblasti připravenosti ČR

1. ekonomické ukazatele hovořící pro přijetí eura v ČR: • otevřenost ekonomiky, obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou, sladěnost hospodářského cyklu, konvergence v míře inflace a nominálních úrokových sazbách, zdravý bankovní sektor

• Korelace ekonomické aktivity ČR a EA se v posledních letech zvýšila (nicméně částečně kvůli společným šokům a následnému zotavování) 20

Analýzy sladěnosti 2014 – 4 oblasti připravenosti ČR

2. konvergence narušena krizí, v posledních letech zlepšování: • Finanční trhy (snížení nadměrných rizikových prémií, obnovení sladěnosti českých finančních trhů s eurozónou), stav veřejných financí

• 2010 – 2013 snížení strukturálních vládních deficitů, nicméně 2014 nárůst (i v dalším výhledu) • Riziko pro dlouhodobě udržitelné plnění MTO, resp. pro vývoj vládního dluhu: stárnutí populace

21

Analýzy sladěnosti 2014 – 4 oblasti připravenosti ČR

3. konvergence narušena krizí, obrat ke zlepšení teprve nedávno či ještě před námi: • zastavení reálné ekonomické konvergence ČR v 2008-2013 (poslední data nicméně ukazují její obnovení), stagnace až pokles relativní cenové hladiny

• ČR v hodnotě HDP na hlavu v PPP nadále zaostává za vyspělými zeměmi • Ukazatel cenové hladiny HDP klesá a koriguje tak svou předchozí konvergenci • Očekávané tempo reálného posilování kurzu se během 5 let zvýší (za předpokladu obnovení konvergence), nicméně bude nižší než před krizí 22

Analýzy sladěnosti 2014 – 4 oblasti připravenosti ČR

4. dlouhodobé problémy, kde nedochází k významnému zlepšení: • stárnutí populace (riziko pro udržitelnost veřejných financí) • nedostatečná pružnost trhu práce (nízká mobilita pracovní síly, relativně vysoké implicitní zdanění práce) • rozdíly ve struktuře českého hospodářství (vysoký podíl průmyslu, malý podíl služeb) i ve finančním sektoru (odlišná finanční aktiva)

• Odlišná struktura průmyslu může vést k asymetrickým šokům, na něž nemůže jednotná měnová politika v plném rozsahu reagovat

23

Doporučení vládě ČR (Vyhodnocení 2014)

„Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ (prosinec 2014): • Hlavní kontury nového uspořádání eurozóny jsou nyní již definovány jasněji a nejistota s tím související se oproti předchozím letům snížila • Vlastní připravenost ČR na přijetí eura se oproti předchozím letům zlepšila • Ve střednědobém výhledu budou pravděpodobně plněna všechna maastrichtská kritéria vyjma účasti v ERM II • Je potřeba posílit fiskální rámec a soustředit se na plnění MTO po roce 2015 a přijmout a trvale implementovat reformy zajišťující dlouhodobou udržitelnost veřejných financí v souvislosti se stárnutím obyvatelstva. • MF a ČNB doporučili vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny • Z doporučení nestanovovat prozatím cílové datum pro vstup do eurozóny vyplývá, aby ČR v průběhu roku 2015 neusilovala o vstup do ERM II • Tato doporučení schválena vládou na jejím zasedání v prosinci 2014 24

Děkuji za pozornost.

Petr Král [email protected]