O bsah
S e z n a m ilu s tr a c í Poděkování
13
P ře d m lu v a J. Bernarda Delaira Ú vodem
23
I. Hvězdy a jejich cykly
9 17
31
Galaktický z im n í slunovrat Precese rovnodenností A rcheoastronom ie Platónský Velký rok Individualizace podle nebeských archetypálních sil Katastrofická teorie Generační zm ěna a dematerializace Ž e lv í medicína
2. Velká katastrofa a Pád H am letův mlýn a precese rovnodenností Strašlivý čas záplav, větru a ohně Modely posunů zemské kůry
57
Geologický sloupec Prediluviáltií krajina Holocén: Z em ě po kat astroß
3. Dvoukomorový mozek a Sfmga
79
Konec dvoukomorové mysli Probuzení dvoukomorového mozku Postavení Orionu a záhada Sfingy Kyklopské monumenty bez rytin Záhadné Prázdno a ekologie N ilu G ízská plosina ja ko kosmické hodiny Posvátno a hvězdný génius M a a t a sloup D ie d
4. Příběh světa před potopou
107
Věda objevuje ztracený svět Platonův popis A tla ntidy v K ritiásu a T ím aiosu Civilizace před potopou A tlantida ja ko p rv o tn í kořen kultury magdaleniénu „P rvní člověk a p rv o tn í býk “ Zpracováno podle knihy P lato P rehistorian Třídílný scénář pádu A tlantidy Bohyně N eit a Aténa
5. Geomantie a prvotní vzpomínka Geomantie a posvátná místa Posvátná místa, éter a nespojitosti v čase Posvátná místa ja ko energetické bezpečnostní zóny Teorie sklonu zemské osy Chrámová mystéria V znik prvotního pahorku a posvátná kráva
131
B itva Hóra se Sutechem M ystérium následnictví R itu á l Heb Sed Fetiš z A b y du
6. £atal Hüyük a Noemova potopa
I6 l
Poutníci po ka t astroß Archaická archeologická naleziště ve Středomoří Noemova potopa a stoupající moře Posuny zemské kůry v kolébce civilizace Qatal H üyük a precese rovnodenností Nejstarší díla a Platonova tělesa
7. Padlí andělé a kameny z Icy
I 87
D rak a Velký medvěd K olektivní noční můra globální elity P odzem ní města a doba po katastrofi Archaické posvátné texty a Zarathuštra Strážci, nefilim a p a d lí andělé S upí šamanismus a narození Zála Záhadná kam enná knihovna z Icy D á v n í astronomové studují oblohu a globální námořnické mapy Velká pyramida j e elektrárna!
8. Spiknutí Hvězdná brána a kosmokratér Podporujte kacíře! Spiknutí H vězd n á brána Edgar Cayce a p á trá n í po Síni dějin Ztracená civilizace na Marsu Prohlášení o M arsu R ada devíti
219
Symboly jako přenašeče posvátné mysli Perseus za b íjí M edúzu Zoroaster a vek asy K rva vé rituály a Arim an
9. Alchymie bohyně a heliopolská mystéria
249
M odel působení Plejád a interaktivní Čas Posvátno v každodenním živo tě K olektivní probuzení Regrese do minulých životů v hypnóze Tanec na zádech želvy Chirón ja ko zraněný léčitel Princip tekutého světla A ltern a tivn í realita a extatické polohy D o d a te k D o d a te k D o d a te k D o d a te k
A: B: C: D:
H is to r ie E g y p ta G e o lo g ic k é z m ě n y v h o lo c é n u V ý z n a m n á d a ta h o lo c e n n í e p o c h y P o z n á m k y к n a k lo n ě n í z e m sk é o sy
P oznám ky D o p o ru č e n á lite r a tu r a P o u ž itá lite r a tu r a R e js třík
279 281 286 289 297 319 321 331
S e z n a m ilu strací
K apitola 1 O b r.
1.1 Precese rovnodenností.
34
1.2 R yby a Vodnář na ekliptice.
35
O b r.
1.3 Velká Sfinga na Gízsképlošině.
37
O b r.
1.4 Sechmet.
38
O b r.
O b r. 1.5 Platónský Velký rok. ' O b r. 1.6 Pohled na Mléčnou dráhu, řeku hvězd.
40 42
O b r.
1.7 Začátek velkých věků v roce 9 5 0 0 př. n. I.
O b r.
1.8 Usireův chrám v Abydu.
51
O b r.
1.9 Z a lévá n í Usirea, z jehož těla roste obilí.
52
O b r. 1.10 Ž e lv í medicína. K apitola 2 O b r.
43
53
2.1 Velká katastrofa v roce 9 5 0 0 př. n. I.
63
2.2 Dvacetistěnná Země.
65
O b r.
2.3 Geologický sloupec.
67
O b r.
2 .4 Pokusná rekonstrukce světa před potopou.
70
O b r.
O b r. 2.5 A ktualizovaná chronologie euro-amerického dělení čtvrtohor.
9
72
K apitola 3 O br. O br. O br. O br. O br. O br. O br. O br. O br. O br.
Elektromagnetické spektrum. Údolní chrám v Gize. Chrám v Sacsayhuamanu v Peru. Usireův chrám v A b y du. Ř e z Nilským údolím poblíž Tahty. „Kulaté hlavy" z Tassili nAjjer. V detailu je Usire a N u t v prvotních vodách. 3.7 Tutanchamónův trůn a Aker. 3.8 Sluneční soustava m ezi souhvězdím Orion a středem galaxie. 3.9 Set сhi I. vztyčuje sloup džed. 3.10 Pyramida jako elektrárna a energetický model z T h e Pleiadian A genda. 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6
K apitola 4 O b r. O b r. O b r. O b r. O b r. O br.
4.1 A tlantská pečeť. 4.2 Obětování býka v Poseidonově chrámu 4.3 Paleolitičtí koně s uzdami. 4.4 P r v n í člověk a p rv o tn í býk. 4.5 P rediluviální město mořské civilizace. 4.6 N e it a Aténa.
K apitola 5 O b r. O b r. O b r. O b r. O b r. O b r.
5.1 K am enný kruh v Callanish 5.2 Rákos a včela. 5.3 Všední živ o t na Nilu. SAGebaNut. 5.5 R itu á l Heb Sed. 5.6 Abydoskýfetiš.
83 87 88 89 91 94 97 99 103 105
111 113 117 118
120 129
133 141 117 148 154 157
K apitola 6 O br. 6.1 Býčí hlavy ve Wadžiho hrobce. 164 O b r. 6.2 N ádvoří N eváli Qori. 165 O br. 6.3 M apa Ibn ben Zary a současná mapa egejské oblasti. 166
O b r. 6.4 Marmarské moře a Černé moře. O b r. 6.5 Palác v Knóssu na Krétě v mínójských dobách. O b r. 6.6 T ři dámy z paláce v Knóssu. O b r. 6.7 Býčí svatyně v Qatal Hiiyiiku. O b r. 6.8 Rodící bohyně na trůnu s dvěma leopardy. O b r. 6.9 Bohyně rodící berana nad svatyní tř í býčích hlav. O b r. 6.10 Nástěnná malba kolového kříže. O b r. 6.11 D vanáct rukou nahoře a sedm dole. O b r. 6.12 H liněné tva ry z Blízkého východu.
169 171 173 175 175 176 177 180 184
K apitola 7 O b r. 1 Л. D rak a Velká medvědice. O b r. 7.2 S upí šaman. O b r. 7.3 Prehistorická egyptská váza. O b r. 7.4 T ři pohledy na Faetona na kam eni z Icy. O b r. 7.5 M apa term ální rovnováhy. O b r. 7.6 Pangea. O b r. 7.7 U zavřený termický systém. O b r. 1 В Velká pyramida uprostřed souše na Zem i.
188 202 203 208 209 210 213 215
K apitola 8 O b r. 8.1 Černomořská oblast a východní Středomoří. O b r. 8.2 Perseus nad ekliptikou. O b r. 8.3 Narmerovapaleta. O b r. 8.4 Tauroktonie. O b r. 8.5 Geometrické vzory z halafské keramiky.
237 238 240 242 244
K apitola 9 O b r. 9.1 O b r. 9.2 O b r. 9.3 O b r. 9.4
250 258 21A 275
Energetický model. Megalitické spirály. Poloha medvědího ducha. Posilující poloha.
D o d a te k В O b r. B .l Algonkinskéjezero a Velkájezera.
284
