Obsah:
1. Kontroly podmíněnosti………………………………………………………………………….....…...... 3 2. Optimalizace výrobní struktury zemědělského podniku…………………………………………….. 45 3. SZP a dopad na konkurenceschopnost………………………………………………………..……..... 57 4. Financování českého zemědělství……………………………………………………………………… 73 5. Administrace nových investičních opatření…………………………………………………..………. 82 6. Vývoj mléčného sektoru v EU a ve světě…………………………………………………….…….… 118
Kontroly Cross compliance v ÚKZÚZ
Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly 1
Kontroly prováděné ÚKZÚZ Cross Compliance – výsledek kontrol podmiňuje vyplacení dotací 1. Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečnými látkami 2. Kontroly nitrátové směrnice – hospodaření ve zranitelných oblastech 3. Kontroly kalové směrnice – používání upravených kalů na zemědělské půdě 4. Kontroly minimálních požadavků v rámci AEO opatření 5. Kontroly dodržování požadavků potravinářského práva a požadavků na hygienu krmiv 6. Kontrola pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých spongioformních encefalopatií (BSE) 7. Kontrola standardu GAEC 11 (zákaz hnojení v 3m. pásu od břehu) Kontroly národní – kontroly hnojiv a krmiv (výroba, skladování, používání a uvádění do oběhu) + odběry vzorků Delegované kontroly pro platební agenturu – odběry vzorků konopí na stanovení THC, odběry vzorků sušených krmiv, kontroly AEO opatření a ekologického zemědělství
2
PRINCIP VÝBĚRU KE KONTROLE Cross Compliance 1. Subjekty ke kontrolám CC jsou vybírány z určité množiny žadatelů o PP 2. Ze všech žadatelů o PP (29 700): SMR 2, SMR 3, SMR 11 3. Subjekty hospodařící ve ZO (15 161): SMR 4 4. Subjekty dle OSY II (16 206): SMR 5a 5. Subjekty chovající hospodářská zvířata (18 960): SMR 12 6. Subjekty, které jsou vybírány SZIF: GAEC 11 Delegované kontroly pro platební agenturu – odběry vzorků technického konopí na stanovení THC, kontroly AEO opatření a ekologického zemědělství Subjekty, které jsou vybírány SZIF: delegované kontroly (AEO, EZ, ZvP, vzorky konopí) Forma výběru: Subjekty ke kontrole vybírány rizikově (RA) (75-80%), kdy každé SMR své relevantní rizik. faktory (rf) náhodným výběrem (20 – 25%)
3
Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečných látek ÚKZÚZ od 1.1.2010
Kontrolované okruhy: 1) Zacházení s nebezpečnými látkami (nesmí dojít k vniknutí nebezpečných látek do vod či k ohrožení životního prostředí) Způsob kontroly: • Fyzická kontrola provozu + terénu • Předložení havarijního plánu • Inspektoři zjišťují případné úniky závadných látek ze stájí, skladů a skládek a hodnotí přijatá přiměřená opatření k zamezení úniků • U polních složišť se hodnotí místo založení, způsob oborání a lhůta povoleného uložení • Ve ZO by měla být místa vhodná k založení polních složišť součástí havarijního plánu (tabulka, zakreslení do mapových podkladů)
4
Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečných látek ÚKZÚZ od 1.1.2010
Kontrolované okruhy: 2) Skladování nebezpečných látek (sklady musí být bezpečné z hlediska ochrany vod) Způsob kontroly: • Fyzická prohlídka skladů hnojiv, objemných krmiv, ropných látek a přípravků na ochranu rostlin inspektoři zjišťují technický stav skladovacích prostor • Skladovací prostory musí být nepropustné se zamezením přítoku srážkových vod z okolních ploch a musí být zabezpečeny proti úniku závadných látek do povrchových a podzemních vod • Předložení provozního deníku (záznamy o zjištěných závadách, provedených opravách, technického stavu) – vizuální kontrola min. 1x/6 měsíců
5
Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečných látek ÚKZÚZ od 1.1.2010
Kontrolované okruhy: 3) Zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek (zkoušky těsnosti prováděny min. 1x za 5 let) Způsob kontroly: Předložení požadované dokumentace: • Schválený havarijní plán • Provozní deník (záznamy o zjištěných závadách, provedených opravách, technického stavu) • Záznamy o zkouškách těsnosti skladovacích nádrží a potrubních rozvodů na ropné látky (minim. 1x za 5. let, není-li stanoveno jinak)
6
Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečných látek ÚKZÚZ od 1.1.2010
Kontrolované okruhy: 4) Odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniku skladovaných ropných látek Způsob kontroly: • Prověření kontrolního systému v havarijním plánu (zda-li je skutečně vybudován a je funkční) • Kontrola případných úniků ropných látek, havárie… • Provozní deník (záznamy o prověřování funkčnosti)
7
Kontroly používání upravených kalů na zemědělské půdě Kontrolované okruhy: 1) Bylo používání kalů podloženo zpracovaným Programem použití upravených kalů na zemědělské půdě? Způsob kontroly: • Předložení programu o použití upravených kalů a jeho hodnověrnost • Předložení evidence o hnojivech (kalech) použitých na ZP • Fyzická kontrola na místě
8
Kontroly používání upravených kalů na zemědělské půdě Kontrolované okruhy: 2) Používání kalů pouze na půdách mimo stanovený zákaz používání Způsob kontroly: • Fyzická kontrola na místě • Předložení evidence o kalech použitých na ZP
3) Byla dodržena dávka sušiny kalu na 1 ha? Způsob kontroly: • Porovnání záznamů v evidenci o hnojivech (kalech) použitých na ZP se skutečně přijatým množstvím kalů • Posouzení použité dávky sušiny kalů na 1 ha zemědělské půdy • Fyzická kontrola na místě
9
Kontroly používání upravených kalů na zemědělské půdě Kontrolované okruhy: 4) Byly na zemědělské půdě použity upravené kaly splňující mezní hodnoty obsahu rizikových látek a rizikových prvků a jejich použití nemohlo vést ke vzniku škody na zemědělské půdě nebo okolních pozemcích? Způsob kontroly: • Porovnání mezních hodnot koncentrací rizikových látek a prvků stanovených vyhláškou s laboratorně zjištěnými hodnotami (evidenční list pro použití kalů)
5) Je soustavně a řádně vedena evidence o upravených kalech použitých na zemědělské půdě? Způsob kontroly: • Ověření záznamů o použití kalů v předložené evidenci o hnojivech (kalech) použitých na ZP
10
Kontroly nitrátové směrnice Kontrolované okruhy: 1) Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojení? Způsob kontroly: • Fyzická kontrola na místě • Posouzení záznamů v evidenci o hnojivech použitých na ZP
2) Byly při hnojení jednotlivých plodin dodrženy limity stanovené v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb.? Způsob kontroly: • Ověření záznamů v evidenci
11
Kontroly nitrátové směrnice Kontrolované okruhy: 3) Byl dodržen maximální limit 170 kg N/ha/rok v použitých organických, organominerálních a statkových hnojivech v průměru zemědělského podniku? Způsob kontroly: Ověření záznamů v evidenci: • Výpočet množství N ve vyprodukovaných statkových hnojivech (stav + druh zvířat) • Zjištění množství N v použitých organických hnojivech a kalech (evidence o hnojivech, dodací listy atd.) • Výpočet průměrného množství N/ha obhospodařované výměry za kalendářní rok (pozor provádí se odečet výměry ploch nevhodných k aplikaci)
12
Kontroly nitrátové směrnice Kontrolované okruhy: 4) Byla dodržena kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva, která musí být dostatečná pro uskladnění statkových hnojiv v období zákazu hnojení a v období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně-klimatické podmínky? Způsob kontroly: • Výpočet skutečné produkce statkových hnojiv (dle počtu a druhu chovaných zvířat + technologie ustájení) – zahrnuje se příjem a výdej statkových hnojiv • Porovnání skutečných kapacit skladovacích prostor s vypočtenou produkcí
13
Kontroly nitrátové směrnice Kontrolované okruhy: 5) Byl dodržen zákaz pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok) na pozemcích se sklonem nad 7 stupňů, které sousedí s útvary povrchových vod nebo se od nich nacházejí ve vzdálenosti menší než 25 m? Způsob kontroly: • Posouzení záznamů o pěstování plodin • Fyzická kontrola na místě
14
Kontroly nitrátové směrnice Kontrolované okruhy: 6) Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v šířce 3 m od břehové čáry? Způsob kontroly: • Výběr PB z LPIS (↓ 3 m od břehu) + posouzení záznamů v předložené evidenci o hnojivech použitých na ZP (pozor pokud toto lze v evidenci posoudit) • Fyzická kontrola na místě • Kontrola plnění se vztahuje pouze ke stálým a povrchovým vodním útvarům (vrstva LPIS)
7) Byl na zemědělských pozemcích dodržen zákaz používání dusíkatých hnojivých látek v případě nepříznivých půdních podmínek definovaných v zákoně o hnojivech? (zákaz hnojení na podmáčenou, zasněženou, zamrzlou půdu) Způsob kontroly: • Fyzická kontrola na místě s využitím dat hydrometeorologických stanic
15
Kontroly minim. požadavků pro použití hnojiv u AEO Kontrolované okruhy: 1) Byla dodržen zákaz použitých dusíkatých hnojivých látek v období zákazu? Způsob kontroly: (viz SMR 4/1) • Fyzická kontrola na místě • Posouzení záznamů v evidenci o hnojivech použitých na ZP
2) Byl dodržen zákaz pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok) na pozemcích se sklonem nad 7 stupňů, které sousedí s útvary povrchových vod nebo se od nich nacházejí ve vzdálenosti menší než 25 m? Způsob kontroly: (viz. SMR 4/5) • Výběr produkčních bloků z LPIS a posouzení záznamů o pěstované plodině v předložené evidenci o hnojivech použitých na ZP • Fyzická kontrola na místě
16
Kontroly minim. požadavků pro použití hnojiv u AEO Kontrolované okruhy: 3) Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v šířce 3 m od břehové čáry? Způsob kontroly: (viz SMR 4/6) • Výběr PB z LPIS (↓ 3 m od břehu) + posouzení záznamů v předložené evidenci o hnojivech použitých na ZP (pozor pokud toto lze v evidenci posoudit) • Fyzická kontrola na místě • Kontrola plnění se vztahuje pouze ke stálým a povrchovým vodním útvarům (LPIS)
4) Je při hnojení zajištěno rovnoměrné pokrytí pozemku? Způsob kontroly: • Pouze fyzická kontrola v terénu (zásadní chyby v aplikaci – laguny po aplikaci kejdy)
17
Kontroly minim. požadavků pro použití hnojiv u AEO Kontrolované okruhy: 5) Byl na zemědělských pozemcích dodržen zákaz používání dusíkatých hnojivých látek v případě nepříznivých půdních podmínek definovaných v zákoně o hnojivech? (zákaz hnojení na podmáčenou, zasněženou, zamrzlou půdu) Způsob kontroly:
• Fyzická kontrola na místě s využitím dat hydrometeorologických stanic
6) Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek na orné půdě se svažitostí nad 10°, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv zapravených do půdy do 24 hod po jejich použití? Způsob kontroly: • Záznamy v evidenci jsou porovnány s výpisem PB se sklonitostí ↑ 10⁰ • Fyzická kontrola na místě
18
Kontrola standardu GAEC 11 ÚKZÚZ od 2012: Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v šířce 3 m od břehové čáry? • Požadavek kontrolován v rámci kontrol NS a AEO CC již od 2009 • Pouze u trvalých vodních toků (§ 43 z. o vodách) • Nevztahuje se na pastvu hospod. zvířat (nutné zabránit vstupu zvířat do vody) a na ponechané R. zbytky Způsob kontroly: • Fyzická kontrola na místě (výskyt hnojiva)
19
Kontrola hygieny krmiv dle nařízení 183/2005 Kontrolované okruhy: 1) Jsou krmiva odebírána jen z provozů, které jsou řádně registrovány? Způsob kontroly: • Plnění požadavku je prokazováno z evidence • Inspektor kontroluje podle evidence vedené v hospodářství, že veškerá nakupovaná krmiva pocházejí pouze z registrovaných provozů • Každý, kdo hodlá vyrábět a uvádět na trh krmiva, musí být registrován u ÚKZÚZ, týká se to i potravinářských podniků • Kontrolovaný podnikatel je povinen se o registraci svého dodavatele přesvědčit, což může učinit na stránkách ÚKZÚZ http://eu183.ukzuz.cz/
20
Kontrola hygieny krmiv dle nařízení 183/2005 Kontrolované okruhy: 2) Jsou krmiva skladována odděleně od chemických látek, odpadů a dalších nebezpečných a zakázaných látek, medikovaných krmiv, doplňkových a jiných krmiv tak, aby bylo také při jejich distribuci a manipulaci zabráněno kontaminaci či zkrmení zvířatům, kterým není krmivo určeno a sklady krmiv jsou udržovány čisté, suché a v případě potřeby jsou přijata vhodná opatření k hubení škůdců? Podmínky skladování: snadno čistitelné a uzavíratelné (hlodavci, ptáci aj.) POR, chemické a další látky, které neslouží ke krmení, musí být skladovány zcela odděleně v uzavřeném prostoru v případě společného skladování různých druhů krmiv, zajistit jejich identifikaci, zábranu znehodnocení a smísitelnosti oddělené skladování a přepravování krmiv s obsahem živočišných BK od ostatních krmiv (pokud jsou na farmě společně přežvýkavci i nepřežvýkavci)
21
Kontrola hygieny krmiv dle nařízení 183/2005 Kontrolované okruhy: 3) Jsou vedeny záznamy o zdroji a množství krmiva a jeho spotřebě tak, aby byl zachován princip dohledatelnosti použitého krmiva? Způsob kontroly: Předložená evidence: • Všichni provozovatelé musí vést údaje o nákupu, výrobě a spotřebě krmiv včetně jejich množství tak, aby bylo jasné, odkud pochází každá složka krmiva, a kterým zvířatům byla zkrmena • U objemných krmiv není nutné denně upřesňovat skladované množství krmiva, kontroluje se naskladněné množství, datum naskladnění a informace o zvířatech, kterým je krmivo podáváno
22
Kontrola hygieny krmiv dle nařízení 183/2005 Kontrola provozovatelů krmivářských podniků (od prvovýroby po uvádění krmiv na trh, krmení zvířat určených k produkci potravin)
Kontrolované okruhy: 4) Jsou vedeny záznamy o každém použití POR, biocidních produktů, geneticky modifikovaného osiva a zohledňovány výsledky analýz vzorků krmiv zaměřených na bezpečnost krmiva? Způsob kontroly: Předložená evidence: • Kontrola vedení záznamů o používání POR, biocidních přípravků, produktů a GMO osiva • Údaje v evidenci jsou porovnávány s doklady o nákupu
23
Kontroly pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci TSE dle 999/2001 Kontroly chovatelů hospodářských zvířat a krmivářských podniků Zákaz krmení přežvýkavců BK získaných ze savců (kromě mléka, mleziva a mléčných výrobků, vajec a výrobků z vajec, hydrolyzovaných bílkovin získaných z částí nepřežvýkavců a z kůží přežvýkavců)
Kontrolované okruhy: 1) Dodržuje provozovatel zákaz krmení hospodářských zvířat živočišnými BK a krmivy tyto BK obsahujícími? Způsob kontroly: • Senzorická kontrola krmiv podávaných přežvýkavcům (NE s živočišnými BK) • Kontrola skladování nepovolených krmiv • Při podezření na zkrmování zakázaných bílkovin, je odebrán vzorek k mikroskopické analýze
24
Kontroly pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci TSE dle 999/2001 Kontroly chovatelů hospodářských zvířat a krmivářských podniků Zákaz krmení přežvýkavců BK získaných ze savců (kromě mléka, mleziva a mléčných výrobků, vajec a výrobků z vajec, hydrolyzovaných bílkovin získaných z částí nepřežvýkavců a z kůží přežvýkavců)
Kontrolované okruhy: 2) Dodržuje provozovatel podmínky odděleného skladování živočišných BK a krmiv tyto BK obsahující? Způsob kontroly: • Sklady krmiv musí umožňovat oddělené skladování živočišných BK. Oddělení musí být nejen prostorové, ale i fyzické (např. zdí) • Sklady s obsahem živočišných BK by měl být co nejblíže stájím, kde jsou tato krmiva používána a v jiném místě než jsou krmiva pro přežvýkavce
25
NOVINKY V SYSTÉMU KONTROL CC dle 479/2009 Změna u kontrolované oblasti SMR 2 (2014): Stávající požadavky SMR 2/1 až 2/4 budou kontrolovány v rámci standardu GAEC 12 Znění GAEC 12:
Při zacházení se závadnými látkami je nutné dodržovat pravidla zabezpečující ochranu povrchových a podzemních vod a životního prostředí • Nejedná se o nově kontrolované oblasti, vše je ÚKZÚZ prověřováno od 2010 Kontrola zaměřena • Dodržování pravidel dle § 39 zákona o vodách (havarijní plán, optimální skladovací prostory, zábrana úniku závadných látek, revizní deníky aj.)
26
NOVINKY V SYSTÉMU KONTROL CC dle 479/2009 Úprava znění požadavku NS (SMR 4/4), od 2014 Nové znění: Jsou kapacity skladovacích prostor pro statková hnojiva dostatečné pro potřebu jejich uskladnění? • Ujednocení pro všechny ZO • Stávající ZO: kapacita ujednocena na 6 měs. produkci (mimo hnojůvku, zde platí 3 měs.) • Nově zařazené ZO (od 2012): výjimka, 6měs. kapacity (mimo hnojůvku) až od 2016
27
NOVINKY V SYSTÉMU KONTROL CC dle 479/2009 Úprava znění požadavku NS (SMR 4/5), Byl dodržen zákaz pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok) na pozemcích se sklonem nad 7 stupňů, které sousedí s útvary povrchových vod nebo se od nich nacházejí ve vzdálenosti menší než 25 m? Pozor: Od 2014 změna: širokořádkové plodiny nahrazeny EROZNĚ NEBEZPEČNÝMI
28
NOVINKY V SYSTÉMU KONTROL CC dle 479/2009 Nový požadavek NS (SMR 4/8), v praxi kontrolován od 1. 1. 2014 Splňují skladovací kapacity statkových hnojiv kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod? Tento požadavek je již kontrolován v rámci kontrol ochrany podzemních vod (SMR 2), nejde tedy o
úplnou novinku, došlo pouze k zakomponování do kontrol NS Způsob kontroly: • Na základě fyzické prohlídky skladů hnojiv inspektoři zjišťují současný technický stav skladovacích prostor • Skladovací prostory musí být nepropustné se zamezením přítoku srážkových vod z okolních ploch a musí být zabezpečeny proti úniku závadných látek do povrchových a podzemních vod • Je-li používán kontrolní systém úniku skladovaných statkových hnojiv, inspektoři prověřují jeho funkčnost • Předložení provozního deníku
29
NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečnými látkami 2013 (22.10.)
2012
2011
Ohrožení /vniknutí závadných látek do vod
3
6
1
Nevhodné skladování závadných l.
3
8
3
Zkoušky těsnosti (lhůty)
2
2
1
Kontrolní systém (vybudován, provozován)
1
4
1
Počet subjektů s porušením
6
14
6
250
293
282
Porušení
Počet kontrol CC (řádné, následné)
Nejčastější porušení národní legislativy (bez vlivu na PP): Nevypracování/neschválení havarijního plánu
30
NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Používání upravených kalů na zemědělské půdě 2013 (22.10.)
2012
2011
Program použití kalů
0
0
0
Zákaz použití kalu
0
0
0
Dávka sušiny kalu na ha
0
0
0
Správné použití kalů na z.p. (rizikové l., prvky)
0
0
0
Vedení evidence
0
0
0
Počet subjektů s porušením
0
0
0
250
288
276
Porušení
Počet kontrol CC (řádné, následné)
Nečastější porušení národní legislativy (bez vlivu na PP): Nezapravení do půdy (48 hod), uchování Programu požití kalů (7 let)
31
NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Hospodaření ve zranitelných oblastech 2013 (22.10.)
2012
2011
Zákaz hnojení v období zákazu
1
0
2
Limity přísunu N
0
0
0
Limit 170 kg N/ha
0
0
0
Odpovídající kapacita jímek
1
1
0
Pěstování na svažitých PB + do 25 m od vody
0
0
0
Nehnojený 3m. pás od vody
1
0
0
Hnojení na zamokřenou půdu, na sníh
0
0
0
Počet subjektů s porušením
2
1
2
129
135
125
Porušení
Počet kontrol CC (řádné, následné)
Nečastější porušení národní legislativy (bez vlivu na PP): Uložení hnoje na z. p. bez souladu s havarijním plánem, hnojení od 15. 6. do zákazu hnojení 32
NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Kontroly minimálních požadavků v rámci AEO opatření 2013 (22.10.)
2012
2011
Zákaz hnojení v období zákazu
1
0
1
Pěstování na svažitých PB + do 25 m od vody
0
0
0
Nehnojený 3m. pás od vody
0
2
0
Rovnoměrné hnojení
0
0
0
Hnojení na zamokřenou půdu, na sníh
1
0
2
Hnojení na svažitých PB (↑ 10⁰)
0
0
0
Počet subjektů s porušením
2
2
2
109
135
125
Porušení
Počet kontrol CC (řádné, následné)
33
NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Standard GAEC 11 2013 (22.10.)
2012
Nehnojený 3m. pás od vody
2
2
Počet subjektů s porušením
2
2
279
316
Porušení
Počet kontrol CC (řádné, následné)
34
NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Dodržování požadavků potravinářského práva a požadavků na hygienu krmiv 2013 (22.10.)
2012
2011
Odběr krmiv z registrovaných provozů
0
1
0
Skladování, manipulace, distribuce krmiv
0
1
3
Vedení záznamů o krmivech
0
0
0
Vedení záznamů o POR, biocidních prod., GMO
0
0
0
Počet subjektů s porušením
0
2
3
252
280
273
Porušení
Počet kontrol CC (řádné, následné)
Nečastější porušení národní legislativy (bez vlivu na PP): Subjekt nemá registrovány všechny své provozy
35
NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Kontrola pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci TSE 2013 (22.10.)
2012
2011
Krmení hospodářských zvířat živoč. BK
0
0
0
Oddělené skladování živoč. BK
0
0
0
Počet subjektů s porušením
0
0
0
177
191
188
Porušení
Počet kontrol CC (řádné, následné)
Porušení národní legislativy (bez vlivu na PP): Absence povolení ÚKZÚZ ke skladování krmiv obsahující krevní produkty
36
Kontroly nitrátové směrnice - změny Kontrolované okruhy NS •Uložení hnojiv dle schváleného havarijního plánu: •Vyhloubení záchytné brázdy ve svahu a pod hnojištěm (min. hloubka 0,4 m) •Vzdálenost hnojiště od vodních útvarů min. 50 m •Nesmí ležet na půdě zamokřené, meliorované •Minim. výška vrstveného hnoje je 1,5 m
•Uložení hnojiv na zem. půdě před použitím nejdéle po dobu 12 měs. Opakované uložení hnoje na stejném pozemku až po 4. letech •Od 1. 1. 2014 mohou být uložena na z. půdu až po jejich 3. měs. skladování nebo po jednorázovém vyskladnění ze stáje z hlubokou podestýlkou
•Skladování hnojiv ve ZO – dostačující kapacity skladovacích prostor (jímek, nádrží) pro statková hnojiva (min. 4 m. produkci kejdy, min. 3 m. produkci močůvky a hnojůvky) •Od 1. 1. 2014 budou dosavadní skladovací kapacity pro statková hnojiva ujednoceny na jejich 6.měs. produkci
•Zákaz aplikace hnojiv na podmáčených, zaplavených, promrzlých a sněhem pokrytých půdách (půdy zaplavené, s vrstvou sněhu ↑než 5 cm, povrch půdy zamrzlý do hloubky 5 cm)
37
Případy porušení ochrany podzemních vod
Nevhodné skladování
Nádrž DAM bez záchytné vany
38
Případy porušení nitrátové směrnice
Zakázaná aplikace kejdy na sníh
Únik hnojůvky z polního složiště
39
Případy porušení nitrátové směrnice
Únik hnojůvky z nezabezpečeného hnojiště
Hnojení na podmáčenou půdu
40
Připravované změny NS
NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 262/2012 Sb.
Kapacity skladovacích prostor pro statková hnojiva § 9 NV č. 262/2012 Sb.
Od 1. 1. 2014 ujednocení skladovacích kapacit pro statková hnojiva na 6 m. produkci pro stávající ZO. Nově vymezené ZO (od 2012) mají výjimku do 2016 Toto neplatí pro hnojůvku→ stále 3 m. skladovací kapacita v období zákazu hnojení Dále podmínka neplatí při možnosti uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělském pozemku před jejich použitím. Uložení hnoje na z. půdě až po jejich 3. měs. skladování na vodohospodářsky zabezpečených plochách nebo po jednorázovém vyskladnění ze stáje z hlubokou podestýlkou (3 týdny), příp. při spotřebě steliva 6 kg/DJ /den – platí jen pro skot
41
Děkuji za pozornost Případné dotazy:
[email protected], 543 548 331
[email protected], 543 548 309
www.ukzuz.cz
OPTIMALIZACE VÝROBNÍ STRUKTURY ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKU
Agroteam CZ
Poradenská firma působící na celém území ČR Tým zkušených poradců Zavedený systém CRM – výhoda pro klienty Více než 1 000 klientů (převážně ze zemědělství a potravinářství) Spolupráce se státními i nestátními organizacemi (SZIF, SFŽP, AK ČR) Spolupráce s bankami a dodavatelskými firmami
Agroteam CZ Zásadní podíl v hlavních investičních dotacích v zemědělství V zemědělském poradenství dlouhodobě nejvýznamnější podíl na trhu
Podíl podaných žádostí v PRV opatření 1.1.
19,94 % AGT
Podíl podaných žádostí v opatření BPS
46 % AGT
Hlavní body optimalizace podniku Adaptace výrobní struktury na přírodní podmínky
Vytvoření strategie podniku
Analýza ekonomické efektivnosti plánovaných investic
Vytvoření know-how podniku
Plánování cash flow
Stanovení optimální intenzity výroby
Splnění veškerých administrativních podmínek výroby
Vytvoření strategie podniku
Strategie A • jednoduchá výrobní struktura • zaměření na výrobu surovin • cena je dána odběratelem • jediná možnost tvorby zisku je efektivní využití moderních technologií
Strategie B • neobvyklá výrobní struktura • koncentrace na zvláštní a jedinečný výrobek • cena je ovlivněna výrobcem • marketingová orientace managementu podniku
Stanovení optimální intenzity výroby Intenzitu výroby určuje: • Dlouhodobá cenová úroveň • Přírodní podmínky • Dotační politika • Znalosti a dovednosti podniku
Analýza ekonomické efektivnosti plánovaných investic • prověření efektivnosti všech plánovaných investic - jejich návratnost, varianty řešení, soulad se strategií podniku • využití matematických metod pro zohlednění pohybu cen • preferovat investice s pozitivním vlivem na produktivitu práce • zajištění investic převážně z externích zdrojů - nižší nároky na cash flow podniku • využití dotací na investice
Plánování cash flow 2000000
1500000
Kč
1000000
500000
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
-500000
Hlavní vlivy působící na cash flow zemědělského podniku: • • • • •
dlouhá doba obratu některých zemědělských odvětví sezónnost výroby pokles podílu výroby mléka roční zpětné vyplácení dotačních prostředků monopolní postavení zpracovatelského průmyslu
Splnění veškerých administrativních podmínek výroby • zajištění podmínek Cross compliance - technologická a administrativní příprava na plnění stávajících a budoucích podmínek
• zajištění půdy jako výrobního faktoru - zvyšování podílu vlastní půdy, zajištění smluv s dostatečnou dobou splatnosti, udržování dobrých vztahů s vlastníky půdy • plnění podmínek jednotlivých dotačních titulů - jasné plnění všech nezbytných podmínek
Poradenství pro zemědělské podniky 100
Stav k III.Q 2013
80 60 40 20
0 2011
2012
2013
Poradenství celkem Ekonomické poradenství
• Meziročně stoupá podíl provozního poradenství • Zájem koresponduje se stále se zvyšujícími požadavky kontroly • Trvale významnou roli zaujímá ekonomické poradenství • Využívání dotačních titulů SZIF • Někdy také jako součást akvizičního poradenství
Operační program životní prostředí • Podpora opatření pro snížení emisí amoniaku, způsobilé výdaje vázány na míru snížení emisí NH3
• Investice do aplikačních technologií, zastřešení jímek apod. • Agroteam zpracoval více než polovinu žádostí o dotaci • Zajištění kompletní administrace žádosti po dobu udržitelnosti projektu
45% 55%
Agroteam CZ s.r.o. Ostatní žádosti v ČR
Sídlo společnosti:
pobočka Kyjov:
Agroteam CZ s.r.o. Rudolfovská tř. 88 370 01 České Budějovice
Jungmannova 1310 697 01 Kyjov
Infolinka: 387 002 888
tel. 518 322 115
[email protected] www.agroteam.cz
Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost
Mojmír Severin GEMB
Klasifikace: Veřejné Distribuce: Široké veřejnosti Přístup: Volný přístup Skartační znak a lhůta pro uchování do roku: S/ 2018
Sektory – zemědělství-index zem. produkce 130 Rostlinná produkce
125
Živočišná produkce
120
Celkem
115 110 105 100 95 90 85
80 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
• Anticyklické odvětví • Jasný propad živočišné produkce, rostlinná produkce roste výrazně v technických plodinách • MZ vyvíjí novou zemědělskou strategii; otevřená otázka je nová podoba CAP • Příklon k živočišné produkci • Odklon od technických surovin • Zjednodušení organizace státních institucí
Zemědělství se dočká změny
2/ GE / 30.10.2013
Současnost zemědělství v ČR • Tradice českého zemědělství – reprezentují ho především rodinné farmy • Komparativní výhoda směrem k EU spočívá v existenci velkých podniků • Musíme se orientovat na Společnou zemědělskou politiku EU a nepodléhat tendenčním vlivům-již víme současný směr. Oproti minulému období větší jednost a informovanost.
• Podíl dotací v zemědělství má rostoucí tendenci a roste i přidaná hodnota. • České zemědělství by mělo být letos v zisku kolem 14 miliard Kč. V 2012 skončilo zemědělství v zisku 16 miliard Kč
• Efektní čerpání všech typů dotací včetně podpory investic (viz. Příloha)-přechodné období 2014
Obhospodařovaná půda
Právní forma
Počet podniků
Samostatně hospodařící rolník
29 318
945 373
26
2 929
2 537 566
71
32 247
3 482 939
97
Právnické osoby CELKEM
ha
%
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
3/ GE / 30.10.2013
Osevní plochy zemědělských plodin 2500000
2000000
1500000
1000000
500000
0 1920 1925 1930 1935 1946 1951 1956 1961 1966 1971 1976 1981 1986 1991 1996 2001 2006 2011 Obiloviny
Kukuřice na zrno
Brambory
Řepka
Pícniny na orné půdě
4/ GE / 30.10.2013
Vývoj stavu hospodářských zvířat 6 000
5 000
4 000
3 000
2 000
1 000
0 1921
1934
1945
1950
SKOT
1955
1960
1965
1970
1975
1980
KRÁVY (součást SKOTu)
1985
1990
1995
2000
2005
2010
PRASATA
5/ GE / 30.10.2013
Stavy skotu v EU (mil. ks) 100 90
89,2
88,7
87,4
86,2
85,9
85,8
80 70 60 skot celkem
50
dojené krávy KBTPM
40 30
24,1
23,5
23,2
23,1
22,8
22,9
20 12,3
12,4
12,4
12,1
12,1
12
10 0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: doc.Dr.Ing.Josef Kučera 6/ GE / 30.10.2013
Plnění kvóty v ČR Kvotový rok
Úroveň plnění (%)
04/05
99,72
05/06
100,62
06/07
98,07
07/08
98,59
08/09
96,91
09/10
93,41
10/11
90,69
11/12
92,44
12/13
94,23
Zdroj: doc.Dr.Ing.Josef Kučera
7/ GE / 30.10.2013
Průměrná roční změna ceny mléka (2000-2010, 10 letý průměr = 100 %) Stát Nový Zéland Uruguay USA Polsko Maďarsko Austrálie ČR SRN Brazílie Irsko Švédsko JAR Nizozemí Rakousko Dánsko EU průměr
výkyv ceny (%) 24,5 22,0 18,9 15,0 14,4 13,8 12,9 11,1 11,0 10,9 10,9 10,4 10,2 9,7 9,3 9,1
Zdroj: doc.Dr.Ing.Josef Kučera 8/ GE / 30.10.2013
Problémy současného zemědělství v ČR • Struktura některých podniků (z toho vyplývající problémy při zavedení crosscompliance)-konkurenceschopnost • Nižší technologická vybavenost-problém spíše průměrných podniků • Počet zaměstnanců - problém i za cenu nízké mzdy - viz : AGT Kučera • Ne zcela jasná majetková struktura mnoha zemědělských podniků-očekáváme určitý akviziční tlak • Časově dlouhý vývoj krize podniku
9/ GE / 30.10.2013
Vznik a vývoj krize na zemědělském podniku
10 / GE / 30.10.2013
Odstrašující případy •
Ze stájí, skladišť hnojiv a statkových hnojiv, uskladněných objemných krmiv nebo z ostatních prostor neunikají závadné látky
Problém půdní eroze:
11 / GE / 30.10.2013
Takto to vypadá lépe
12 / GE / 30.10.2013
Investice a investiční trendy „Mnoho předchozích doporučení je možné naplnit prostřednictvím investic. Při přípravě investice musí podnik zvážit mnoho důležitých faktorů, které rozhodují o celkovém efektu investice. Výsledkem by měla být „chytrá investice“, která nejen zajistí požadovanou rentabilitu, ale také bude řešit problém cross-compliance daného odvětví. „
• • • • • •
Zemědělská technika-aplikátory Investice do rostlinné výroby Skladové kapacity – rekonstrukce a výstavba nových Diverzifikace zemědělské činnosti-mimo BPS Technologie sušení, čištění Bioplynové stanice „Zájem zemědělců o alternativní energie poroste i nadále. Primárním motivem je snaha diverzifikovat příjmy a zároveň splnit požadavky stanovené Cross-compliance“
13 / GE / 30.10.2013
…… jak obstát v konkurenci? •
Pochopení administrativních požadavků společné zemědělské politiky s maximálním a zároveň účelných a efektivním využitím dotací a podpor
•
Optimalizace struktury podniku
•
Zvyšování intenzifikačních faktorů a to zejména v RV ( ŽV řeší především management kvality práce , ale i zde jsou investice stále nutností)
•
Důsledné zavádění koncepčních opatření vedoucí k efektivnímu využívání nákladů (počet zaměstnanců, nerentabilních provozů, využití techniky …)
14 / GE / 30.10.2013
GE je vaším partnerem všude •
Pořádání společných akcí v zemědělství
•
Příprava klientů na podmínky nového programovacího období po roce 2013
•
Společné řešení klíčových problémů v zemědělství-např. BPS
15 / GE / 30.10.2013
EU Servis GEMB Co EU Servis poskytuje svým klientům? • Konzultace ohledně možnosti financovat projekt z veřejných zdrojů • Identifikace vhodného programu podpory v rámci dotačního auditu • Dotační poradenství
Na základě organizačních změn v GEMB jsou zajišťovány aktivity
EU Servisu prostřednictvím společnosti AGROTEAM CZ Podíl podaných projektů v opatření k 1.1.
Bioplynové stanice – 13. kolo PRV 2011 v rámci ČR podáno 105 žádostí
61%
80,06% 19,94%
39% podáno 41 žádostí
16 / GE / 30.10.2013
GE Money Bank Financování českého zemědělství Lukáš Zeman
GE Money Bank & ZEMĚDĚLSTVÍ • GE Money Bank je jedničkou na trhu ve financování českého zemědělství s tržním podílem 35% • Aktuální objem úvěrů pro zemědělce dosahuje 14 mld. CZK • GE Money Bank spolupracuje s institucemi veřejné podpory
2
GE Money Bank & partneři
GE Money Bank & veletrhy
3
FINANCOVÁNÍ INVESTIČNÍCH POTŘEB
Investičním úvěrem můžete financovat rozsáhlejší investice, jako je modernizace výroby, nákup nových strojů, výstavbu či rekonstrukci výrobních a administrativních prostor. Úvěrem lze také přefinancovat úvěry v jiné bance. Možnosti Investičního úvěru • Financování výstavby, rekonstrukce zemědělských areálů až do 100% nákladů včetně DPH • Odklad splátek do doby ukončení výstavby/rekonstrukce • Splatnost úvěru až 10 let • Možnost předčasných splátek po obdržení dotací • Individuální splátkový kalendář
5
FINANCOVÁNÍ PROVOZNÍCH POTŘEB • Úvěr slouží k pokrytí výkyvů Vašich oběžných prostředků. Můžete si zvolit, zda budete využívat kontokorent nebo opakující se úvěrový rámec - revolving. • Splatnost úvěru lze stanovit na dobu 12 měsíců, nebo na dobu neurčitou • Zajištění formou zástavního práva k nemovitosti, pohledávkám, zásobám (např. zemědělských komodit), základnímu stádu nebo ke zvířatům v zásobách (kategorie skot) • Úvěr vhodný k nákupu osiv, hnojiv, pohonných hmot, oprav závad a jiných mimořádných výdajů
6
FINANCOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY • Zemědělská technika/technologie (nová i ojetá) • Financování od 300.000 Kč • 100% pořizovací ceny včetně DPH • Splatnost úvěru 2 až 8 let (s podporou PGRLF max. 7 let) • Pravidelné splácení nebo dle toku peněz • Možnost schválení rámce na zemědělskou techniku (platnost 12 měsíců) • Možnost odkladu splátek • Možnost výběru typu sazby - plovoucí nebo fixní • PGRLF – program Zemědělec
7
FINANCOVÁNÍ NÁKUPU ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY K nákupu půdy můžete využít náš úvěr na financování zemědělské půdy. Půjčíme Vám až 100% kupní ceny půdy se splatností až 20 let.
Parametry úvěru •
Určen pro nákup nestátní i státní zemědělské půdy
•
Financujeme od 300 000 Kč a až 100% kupní ceny
•
Splatnost úvěru až 20 let a splácení lze volit buď pravidelné nebo dle toku peněz
•
Sazba je buď plovoucí, nebo fixní
•
Zajištění formou zemědělské půdy nebo i jiné nemovitosti
•
Úvěr je možný volit ve formě úvěrového rámce platného až 12 měsíců (jistota finančních prostředků a rychlost při vyřízení jednotlivých obchodů)
8
DĚKUJI ZA POZORNOST KONTAKT
[email protected] Tel: 602 655 349
9
Společná zemědělská politika po roce 2013 Administrace nových investičních opatření
Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha
Rok 2013 • Nařízení EP a Rady č. 671/2012 ze dne 11.7.2012 – změna nařízení č. 72/2009 • Modulace jen 4 % nad 300 000 € • Top-up, nyní přechodná vnitrostátní podpora, novela nařízení vlády, podávání žádostí od 7.10.2013 do 1.11. zde modulace – server MZe - kalkulačka • Zálohy budou po 16.10.2013, SZIF bude vydávat rozhodnutí • Od 15.10. do 15.11. 2013 možnost prodlužovat AEO 2
Rok 2013 • Finanční disciplína – Varianty • Krácení nad 2000 €, bude cca 2,45 %, v případě neschválení 4 % • Trialog ze dne 23.10.2013 krácení nad 5000 €, procento zatím není stanoveno • Komisi chybějí peníze, tak se má krátit každé € nad stanovený limit • Platí pro celou EU 3
SAPS 2013 oficiální sazba kurs
25,73
Kč/ha
6068,88
€/ha
235,87
Orientačně čl. 68 Dojnice plná sazba
1503,60
Masné tele
2329,90
Pasená ovce/koza na VDJ
1849,50
Chmel Kč/ha
5002,40
Škrobové brambory Kč/ha
11991,80 4
Přechodná vnitrostátní podpora předběžné hodnoty Masná kráva
195,29 Kč/VDJ
Historické VDJ
127,36 Kč/VDJ
Ovce/kozy
92,63 Kč/VDJ
Chmel historický
6493,74 Kč/ha
Bramborový škrob decouplovaný
1730,83 Kč/t škrobu
Zemědělská půda
243,41 Kč/ha
Předběžné separátní platby
Cukerná platba
349 Kč/t
Zpracovaná rajčata
872,40 Kč/t
5
Nutná rozhodnutí pro 2014-2020 • Převod prostředků mezi pilíři – do 31. prosince 2013 nebo 1. srpna 2014 • Přechodné období roku 2014 • Platba oblastem s přírodním omezením v rámci 1. pilíře do 1. srpna 2014 • Degresivita a redistributivní platba do 1. srpna 2014 • Forma základní platby pro období 2015 -2020 do 1. srpna 2014 • Dobrovolná vázaná podpora do 1. srpna roku předcházejícího aplikaci • Platba mladým zemědělcům - do 1. srpna 2014 • Schéma pro malé zemědělce 6
Rok 2014-stará pravidla-nový rozpočet obálka
mil. €
875,000
cukrovka
mil. €
44,245
rajčata
mil. €
0,414
čl. 68
mil. €
30,625
zbývá na SAPS
mil. €
799,716
UAA
mil. ha
sazba
€/ha
3,515 227,515
7
Přechodné nařízení není ještě schváleno • Pokračování SAPSu • Možnost přesunu až 15 % do P2 nebo obráceně • Zálohy do 50 % na přímé platby od 16.10. • Pokračovaní stávajících LFA a AEO • Pokračování čl. 68, až 6,5 % • Pokračování národní přechodné platby 8
SZP 2014+ Celkem 4 nařízení: • Přímé platby • Rozvoj venkova – EAFRD • Společné tržní organizace (CMO) • Horizontální nařízení (kontroly, platby, GAEC a SMR) • Nařízení by měla být schválena do konce listopadu, prováděcí pak po Novém roce 9
Návrhy obálek tis. € rok
Přímé platby
EAFRD
2014
875 305
314 349
2015
874 484
312 969
2016
873 671
311 561
2017
872 830
310 124
2018
872 819
308 659
2019
872 809
307 149
2020
872 809
305 522
10
Nové od roku 2015 • Možnost SAPSu • Redistributivní platba – tj. zvýhodnění prvních ha (30 nebo pro ČR 89 ha), možnost použít až 30 % národní obálky, min. 5% • Při přesunu 15 % do 2. pilíře se příslušná % počítají ze snížené obálky, možno i opačně 15% z P2 do P1, počítá se z příslušné obálky • Aktivní farmář – povinný negativní seznam v nařízení • Přechodné národní platby
11
Přímé platby • • • • • •
Možnost přesunu až 15 % do P2 Povinné ozelenění 30 % obálky Možnost 5% na LFA Možnost 13 % na citlivé a 2 % na proteinové Povinné 2 % na mladé začínající Dobrovolná zjednodušená podpora malých do 1250 € nebo 5 ha • Zbytek je pak základní platba 12
Rozdělení obálky 2015 obálka
Tis. €
874 484
874 484
Přesun do P2
%
0%
15%
Přesun do P2
tis. €
0
131 173
Zbývá
tis. €
874 484
743 311
Greening 30%
tis. €
262 345
222 993
greening
€/ha
74,45
63,28
Malí a mladí max 3%
tis. €
26 235
22 299
2% bílkovinné
tis. €
17 490
14 866
13 % couplované
tis. €
113 683
96 630
Základní sazba
€/ha
129,04
109,68
13
Návrh opatření PRV • Přenos znalostí, poradenství • Režimy jakosti • Investice do hmotného majetku včetně potravinářství • Pozemkové úpravy • Lesnická infrastruktura • Nezemědělské činnosti • Zahájení podnikatelské činnosti mladých 14
Návrh opatření 2 • Lesy - zalesňování, péče o lesy, investice do technologií • Seskupení producentů • AEO, ekologické zemědělství • LFA • Natura 2000 • Lesnické AEO + Natura 200 v lesích • Spolupráce a inovace • Leader, technická pomoc 15
Otázka kofinancovánífinancování • Kofinancování 85 % (EAFRD) a 15 % (ČR) • Převedené peníze z P1 není potřeba kofinancovat • Snížení rozpočtu oproti 2007-2013 na 70 %, při přesunu 15 % z P1 snížení na 91 % • AEO snížení na 53 %, LFA na 76 % • Ale LFA na celou výměru z.p.
16
K rozhodnutí • Návrh opatření k implementaci • Fixování výše podpor pro plošná opatření PRV v EUR na celé programové období 2014-2020 • Možné přizpůsobení podmínek opatření LFA v přechodovém roce 2014 • Nové vymezení ostatních LFA oblastí • Diferenciace plateb v rámci LFA oblastí • Možné zavedení vstupních podmínek a podmínek způsobilosti pro opatření LFA • Zavedení degresivity LFA plateb podle velikosti podniku • Nastavení podmínky intenzity chovu hospodářských zvířat pro opatření LFA, AEO a EZ 17
K rozhodnutí • Nastavení délky kontrolního období pro podmínku intenzity chovu hospodářských zvířat pro opatření LFA, AEO a EZ • Cílení AEO podpor do oblastí HNV • Podmínky způsobilosti pro nastavení AEO • Možná kombinovatelnost mezi AEO a EZ na TP • Prokázání minimální produkce v EZ • Poskytování podpor pouze čistým EZ • Implementace opatření Zavádění preventivních opatření v lesích • Způsobilý příjemce u opatření Lesnicko-environmentální platby 18
K rozhodnutí • Systém administrace opatření Poradenství • Implementace a nastavení opatření Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin • Nastavení opatření Investice do hmotného majetku • Implementace opatření Zřizování seskupení producentů • Podmínky opatření Podpora zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce • Podpora bioplynových stanic • Návrh rozpočtu 19
Opatření: Investice do hmotného majetku
• Podopatření: 1. Investice do zemědělských podniků • Záměr a) Investice do zemědělských staveb, technologií a strojů pro živočišnou výrobu • Záměr b) Investice do zemědělských staveb, technologií a strojů pro rostlinnou výrobu • Podopatření: 2. Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů 20
Cíle Celkový cíl: Posílit konkurenceschopnost producentů při zachování trvalé udržitelnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků. Posílení zpracovatelského (potravinářského) sektoru v ČR s pozitivním vlivem na celý dodavatelský řetězec.
21
Cíle Specifický cíl: Zlepšit ekonomickou výkonnost zemědělských a potravinářských podniků lepším užití výrobních faktorů. Růstem efektivnosti jednotlivých výrob zlepšit tvorbu přidané hodnoty, zvýšit energetickou účinnost a snižovat spotřebu ostatních vstupů, zlepšit pracovní podmínky, welfare zvířat, přispět ke snížení tvorby skleníkových plynů. 22
Cíle Operativní cíl: Podpořit modernizaci podniků, usnadnit vývoj a zavádění jak výrobkových, tak procesních inovací, zlepšit zpracování, marketing výrobků a distribuci zemědělských a potravinářských výrobků i alternativními cestami (krátké dodavatelské řetězce).
23
Způsobilé výdaje Investice do zemědělských staveb a technologií pro živočišnou výrobu (podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, králíků, koní a včel), kterými jsou: • výstavba nebo rekonstrukce ustájovacích prostor a chovatelských zařízení • pořízení technologií pro živočišnou výrobu • výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné produkty živočišné výroby • výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro objemná krmiva a steliva
24
Způsobilé výdaje Investice do zemědělských staveb a technologií pro rostlinnou výrobu, kterými jsou: • výstavba a rekonstrukce staveb pro skladování produktů rostlinné produkce (způsobilé nejsou sklady obilovin a olejnin) včetně technologií • výstavba a rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur včetně protikroupových systémů 25
Způsobilé výdaje • výstavba a rekonstrukce skleníků, fóliovníků, kontejneroven včetně souvisejících technologií • výstavba a rekonstrukce dalších zahradnických staveb (pařeniště, stacionární kompostéry, technologie na sušení léčivých rostlin, pěstírny hub a školky na ovocné a okrasné druhy včetně révy vinné a sadby chmele atp.) včetně souvisejících technologií • výstavba a rekonstrukce závlahových zařízení 26
Způsobilé výdaje • Investice do pořízení speciálních mobilních strojů pro zemědělskou výrobu (způsobilé není pořízení traktorů) • Investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy • Investice do čištění odpadních vod
27
Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů Hmotné a nehmotné investice, které se týkají zpracování zemědělských produktů, a to: • Výstavba, modernizace a rekonstrukce budov (včetně nezbytných manipulačních ploch) a pořízení pozemků • Pořízení strojů, nástrojů a zařízení pro zpracování zemědělských produktů, finální úpravu, balení a značení výrobků (včetně technologií souvisejících s dohledatelností produktů) • Investice vedoucí ke zvyšování a monitorovaní kvality produktů • Investice související s uváděním zemědělských a potravinářských produktů na trh (včetně marketingu), vedoucí ke zkrácení dodavatelského řetězce • Investice do čištění odpadních vod 28
Kritéria přijatelnosti • Předložení podnikatelského plánu s cost-benefit analýzou a dalším vyhodnocením přínosů projektu vůči naplňování dobrých životních podmínek zvířat, přínosy vůči ochraně ovzduší a klimatu, prokázání snížení energetické náročnosti výroby apod. • Pokud půjde o projekt založený na spolupráci ve výzkumu a vývoji musí prokázat, že využívá jeho výsledky • Žadatel splnil podmínku finančního zdraví u projektů nad 1 000 000 Kč celkových výdajů 29
Kritéria přijatelnosti • Výrobní proces se musí týkat zpracování surovin uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU, rovněž výstupní produkt pak musí být v této příloze uveden, (zpracování se však nesmí týkat produktů rybolovu) • Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou
30
Definice žadatele/příjemce podpory • Zemědělský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost a za účelem dosažení zisku • Podnikatelský subjekt, který je z převážné většiny vlastněn zemědělskými prvovýrobci a předmětem jeho činnosti je poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou • Výrobce potravin 31
Typ a výše podpory • Typ podpory: přímá nevratná účelová dotace s podílovým financováním příjemcem dotace • Míra spolufinancování z EZFRV: max. 75 % způsobilých veřejných výdajů
32
Míra podpory 40 % způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace. Tuto míru podpory je možné zvýšit o 10 % pro: • mladé začínající zemědělce; • oblasti čelící přírodním omezením (LFA) • operace podporované v rámci čl. 36 (aplikace výsledků výzkumu) . • Míra podpory však může dosáhnout maximálně 60 % způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace.
33
Celkově • Odklon od decouplingu a od jedné sazby v regionu • Volání po zachování kvót a regulace trhu • Jde o návrat před Fischlerovu reformu • Aktivní farmář - nestačí jen údržba krajiny, je nutná minimální zemědělská činnost, stanovená ČS, neřeší se u sumy plateb do 5000 € • Chybí deklarované zjednodušení 34
Limity • Částka způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace na jeden projekt činí minimálně 200 tis. Kč. • Maximální výše dotace na jednoho příjemce činí 90 mil. Kč za období 2014-2020 se zohledněním majetkové propojenosti podniků.
35
Kritéria pro výběr Investice do zemědělských podniků: • žadatelem je mladý zemědělec • realizací projektu nedojde k zabrání zemědělské půdy • zatížení půdy dobytčími jednotkami (poměr VDJ/ha) • vyšší efektivita projektu (nižší náklady na realizaci projektu, než umožňují nastavené limity) • investice přímo navazuje na výsledky činnosti Operační skupiny EIP (např. nákup inovované technologie, pořízení licence, know how) 36
VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera
Použité zdroje informací • Market situation report COM (VII. 2013) • SZIF komoditní zprávy
• USDA foreigner agricultural service VI. 2013 • FAO / OECD prognózy • EDF tisková zpráva VI. 2013
• COM report on quota phasing out • RABO bank prediction on dairy market
Témata • Produkce mléka
• Spotřeba mléka • Rentabilita a cenový vývoj • Pozice odbytových organizací
• Shrnutí
Stavy skotu v EU (mil. ks) 100
90
89,2
88,7
87,4
86,2
85,9
85,8
80
70
60 skot celkem 50
dojené krávy KBTPM
40
30 24,1
23,5
23,2
23,1
22,8
22,9
20 12,3
12,4
12,4
12,1
12,1
12
10
0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Produkce mléka ve světě (mil. t) 160
140
120
100
80
60
40
20
0 EU 27
USA
India
Čína
Brazílie
Rusko
Nový Zéland
Turecko Pakistán Argentina Mexiko Ukrajina
EU, USA, Indie – největší producenti EU, NZ - největší exportéři (26+26 % světového obchodu) USA – 12 %, Austrálie – 8 %, Argentina 4 %, Bělorusko – 4 %, ostatní – 20 %
ČR
Produkce mléka v EU 27 (mil. t) Německo
28 847 420
Francie
25 091 322
UK
15 125 169
Nizozemsko
11 465 630
Itálie
10 740 661
Slovensko
1 061 604
Polsko
9 567 746
Bulharsko
998 580
Španělsko
6 239 289
Řecko
836 923
Irsko
5 503 679
Lotyšsko
743 221
Dánsko
4 612 620
Estonsko
659 295
Belgie
3 427 289
Slovinsko
588 171
Švédsko
3 419 596
Lucembursko
278 546
Rumunsko
3 118 140
Kypr
148 104
Rakousko
2 847 478
Malta
49 672
ČR
2 792 690
Finsko
47 % Maďarsko Portugalsko
63 % Litva
2 491 931 2 029 861 1 987 521 1 738 936
Odhad vývoje produkce mléka a počtu krav
Vývoj produkce mléka ve světě (mil. t) 650 +1,9 %
600
550
500
450
400 2000 2005 2007 2008 2009 2010 Odhad OECD: 2010-2020 dojde k nárůstu světové produkce mléka o 153 mil. tun.
Vývoj dodávek mléka ke zpracování
Zpráva 2012
Zpráva 2013
Vývoj dodávek mléka ke zpracování
Zpráva 2012
Zpráva 2013
Odhad vývoje produkce NZ
Změna spotřeby mléka na osobu a rok
Soběstačnost mléka podle regionů světa spotřeba (mil tun)
Region
spotřeba na osobu % světové a rok (kg) spotřeby
% světové % produkce soběstačnosti
Asie
283,6
67,3
38,9
36
93
Evropa
204,1
275,8
28
29,6
106
EU
143,9
286,7
19,7
21,3
108
non - EU Severní Amerika Jižní Amerika
60,2
252,9
8,2
8,3
101
94
271,7
12,9
13,3
104
66,5
167,9
9,1
9,2
102
Afrika Centrální Amerika
52,3
49,8
7,2
5,9
83
20,3
128,5
2,8
2,2
81
Oceánie
9,1
245,9
1,2
3,7
297
729,9
105,1
100
100
100
Svět
Úroveň plnění kvóty v EU (2009/10 až 2011/12)
Ze zprávy COM: dodávky mléka ve většině nových ČS od roku 2005 klesaly a jsou nejisté s výjimkou velkých stád v CZ, SK a HU
Očekávané změny ceny a produkce (%) 20 změna ceny 15
změna produkce
10
5
-5
ES NL IRL T BE LUX DK DE PL PT CZ FI FR CY EST LOT LIT SWE IT HU UK EU 27
0
-10 -15 Zdroj: DG Agri
Plnění kvóty v ČR, odhad produkce v EU Kvotový rok
Úroveň plnění (%)
04/05
99,72
05/06
100,62
06/07
98,07
07/08
98,59
08/09
96,91
09/10
93,41
10/11
90,69
11/12
92,44
12/13
94,23
• 2012 • 125,1 mil. t ve starých ČS • 27,9 mil. t v nových ČS • Odhad 2022
• 130,7 mil. t ve starých ČS = + 4,47 % • 28,6 mil. t v nových ČS
= + 2,5 %
Odhad COM • Nárůst objemu produkce mléka v EU o 1,5 % ročně • EU kvóta v roce 2014/15 nebude naplněna o cca 6 % (10/11 -5,5 %)
• Průměrná užitkovost na krávu a rok poroste na 7 200 kg
v roce 2022 • Užitkovost 2012: ČR 8 047 kg
/dle KU/;
v EU 27
6 467 kg
• Pozitivní trend spotřeby v tranzitních ekonomikách bude dále
motorem pro sektor mléka
Vývoj ceny a produkce mléka v EU
Průměrná roční změna ceny mléka (2000-2010, 10 letý průměr = 100 %) Stát Nový Zéland Uruguay USA Polsko Maďarsko Austrálie ČR SRN Brazílie Irsko Švédsko JAR Nizozemí Rakousko Dánsko EU průměr
výkyv ceny (%) 24,5 22,0 18,9 15,0 14,4 13,8 12,9 11,1 11,0 10,9 10,9 10,4 10,2 9,7 9,3 9,1
CDN: 2,9 % Fluktuace ceny v ČR: 4,5 x vyšší než v CDN V ČR o 40 % vyšší variabilita ceny než v průměru EU
Rentabilita produkce mléka
Rentabilita produkce mléka
1/3 farem starých členských států EU produkuje mléko za více než 35 ct
Počty odbytových organizací v SRN
Silné odbytové organizace musí řídit trh • Výzvy pro silné OO • Hlavní cíl: dosáhnout dobrých cen pro svoje členy • Volatilita ceny: stabilitu trhu musí organizovat především OO • Otázky k zamyšlení? • Pouze zprostředkování prodeje mléka je málo • Aktivní účast (nákup – prodej) • V případě zpracovatelských družstev se nespecializovat na jednu produktovou skupinu • Schopnost uplatnit se na různých trzích (národně, EU, mezinárodně?) • Zůstat stát stranou nebo spolupracovat s ostatními družstvy? • Zdroj: DRV 2012
Podpora odbytových org. producentů Projekt DG Agri a místního rozvoje Koordinuje Univ of Wageningen
Pozadí projektu • Problematika nerovnováhy vyjednávací síly producentů mléka
• Komise hledá nástroje, které umožní farmářům organizovat se
ve družstevních organizací, jako nástroj konsolidace trhu a tím vytvoření pevných (stabilních?) tržních příjmů. >>> znalost "pozadí" celého systému nezbytná • Konkrétní poslání projektu: 1. 2. 3.
detailní informace fungování odbytových organizací v EU identifikace EU legislativy, která umožní podporu a rozvoj družstevních OO identifikace speciálních podpor, které umožní zlepšit a propagovat družstevní organizace producentů
Podíl družstevních organizací na trhu
Podíl družstevních organiazací na trhu
Podíl OO na trhu a dopad na cenu mléka
Producenti v zemích, kde družstva (OO – zpracovatel) kontrolují více než 50 % trhu, dosahují o 2,5 až 4,5 EUR / 100 kg mléka více v porovnání se státy, kde je podíl OO 28 minoritní. Rovněž výkyvy ceny v takových státech jsou prokazatelně nižší.
A co hovězí maso? • 2/3 hovězího masa v EU pocházejí z dojených stád • V nových ČS dokonce až 90 %! • Silná vazba mléko – hovězí maso
Závěrem • Celosvětový růst objemu produkce mléka bude pokračovat • Konkurence obnovitelných zdrojů energie vs. přežvýkavci
bude brzdit prudký nárůst produkce v EU • Je třeba počítat s kolísáním ceny, problémy může
minimalizovat efektivní sdružování do silných OO • Rentabilita produkce mléka je ohrožena => spravedlivé
nastavení podpor pro producenty mléka nezbytné • Dobrá pozice českých producentů mléka (užitkovost,
koncentrace, produktivita práce)