Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Postupy optimalizace aktiv a pasiv v podniku
Autor:
Pavel Šebesta studijní obor Finance
Vedoucí práce:
Praha
ing. Tomáš Marek
červen 2014
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Hluboké nad Vltavou dne 24. 6. 2014
Pavel Šebesta
Poděkování
Na tomto místě bych rád poděkoval panu Ing. Markovi za jeho metodické vedení, cenné rady a připomínky k mé práci, zvláště potom za jeho trpělivost a ochotu, se kterou k naší spolupráci přistupoval.
Pavel Šebesta
Anotace Tato práce je zaměřena na postupy optimalizace aktiv a pasiv. První část pojednává o aktivech a pasivech podniku a jejich významu obecně, jakož i o jejich vzájemných vazbách a obecně uznávaných zásadách jejich struktury. Vysvětluje základní ukazatele a zásady optimalizace, jak jsou následně použity v analýze konkrétního podniku, a uvádí faktory, jež strukturu aktiv a pasiv ovlivňují, náklady pasiv a související rizika. Ve druhé, analytické části jsou aplikovány teoretické poznatky na konkrétní podnik. Výsledky výzkumu jsou konfrontovány s vyslovenými hypotézami. Praktický výstup práce představují návrhy konkrétních optimalizačních opatření ve vybraném podniku. Nedílnou součástí je závěrečné zhodnocení výsledků a dosažení cíle práce. Klíčová slova: Optimalizace aktiv a pasiv, náklady kapitálu, majetková struktura, kapitálová struktura, riziko, ekonomická přidaná hodnota, rentabilita vlastního kapitálu
Annotation This thesis aims at assets, equity and liabilities optimization procedures. First part deals with corporate assets, equity and liabilities, and their avail in general, as well as their interrelations and the principles generally accepted in respect of their structure in a company. It explains basic indicators and optimization principles as subsequently applied in the analysis of a particular company, and sets out factors affecting the balance sheet structure, the expenses related to equity and liabilities and associated risks. Second, analytical part applies the given theoretical knowledge to a particular company. The research outcomes are confronted with initially set hypotheses. The work’s outcomes are practicable proposals of optimizing measures in that particular company. As an inherent section, it contains the final evaluation of results and level of goal attainment. Key words: Optimization of Assets, Equity and Liabilities, Cost of Capital, Assets Structure, Capital Structure, Risks, Economic Value Added, Return on Equity
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 6 1
Aktiva a pasiva, jejich význam ...................................................................................... 8 1.1
1.1.1
Pohledávky za upsaný základní kapitál ......................................................... 10
1.1.2
Dlouhodobý majetek ..................................................................................... 10
1.1.3
Oběžná aktiva ................................................................................................ 13
1.2
Pasiva – definice, základní členění ....................................................................... 16
1.2.1
Kapitál vlastní ................................................................................................ 17
1.2.2
Dlouhodobé závazky ..................................................................................... 21
1.2.3
Krátkodobé závazky ...................................................................................... 23
1.2.4
Bankovní úvěry a výpomoci .......................................................................... 24
1.2.5
Časové rozlišení............................................................................................. 25
1.3
2
Aktiva – definice, základní členění......................................................................... 9
Pozice aktiv a pasiv v hospodaření podniku ......................................................... 26
1.3.1
Pozice aktiv v hospodaření podniku .............................................................. 26
1.3.2
Pozice pasiv v hospodaření podniku ............................................................. 26
Zásady optimalizace aktiv a pasiv ............................................................................... 27 2.1
Vliv nákladovosti a využití aktiv na produkt podniku .......................................... 27
2.2
Faktory ovlivňující majetkovou strukturu ............................................................ 28
2.2.1
Typ podniku................................................................................................... 28
2.2.2
Likvidnost a likvidita ..................................................................................... 28
2.2.3
Optimální výše oběžného majetku ................................................................ 29
2.3
Faktory ovlivňující kapitálovou strukturu ............................................................ 30
2.3.1
Nákladovost různých druhů kapitálu ............................................................. 35
2.3.2
Rizikovost vlastního a cizího kapitálu ........................................................... 40
2.4
Procesy a rizika optimalizace struktury aktiv a pasiv ........................................... 42
2.4.1
Analýza a optimalizace majetkové a kapitálové struktury podniku .............. 42
2.4.2
EVA a další ukazatele vyhodnocující proces optimalizace .......................... 43 4
3
Vývoj aktiv a pasiv ve vybraném podniku .................................................................. 47 3.1
Základní údaje....................................................................................................... 47
Klasifikace ekonomických činností - CZ-NACE ........................................................ 47
4
3.2
Analýza majetkové struktury podniku .................................................................. 48
3.3
Analýza struktury zdrojů podniku ........................................................................ 51
Analýza míry efektivnosti využití majetku i zdrojů financování ................................ 53 4.1
4.1.1
Dlouhodobý majetek ..................................................................................... 53
4.1.2
Oběžná aktiva ................................................................................................ 53
4.1.3
Řízení a optimalizace zásob .......................................................................... 54
4.1.4
Řízení a optimalizace pohledávek ................................................................. 55
4.1.5
Řízení krátkodobého finančního majetku ...................................................... 55
4.2
5
Analýza majetku SALMON GASTRO z hlediska jeho efektivního využití ........ 53
Analýza míry efektivnosti využívání pasiv, možnosti optimalizace .................... 59
4.2.1
Stanovení nákladů vlastního kapitálu ............................................................ 59
4.2.2
Stanovení nákladů cizího kapitálu ................................................................. 63
4.2.3
Stanovení potřeby dlouhodobého a krátkodobého kapitálu .......................... 64
4.2.4
Rozhodnutí o poměru vlastního a cizího kapitálu ......................................... 64
4.2.5
Rozhodnutí o struktuře vlastního kapitálu ..................................................... 65
4.2.6
Rozhodnutí o struktuře cizího kapitálu.......................................................... 65
4.2.7
Výpočet ukazatelů EVA podniku SALMON GASTRO ............................... 65
4.2.8
Hypotézy: ...................................................................................................... 69
Návrh racionalizačních opatření .................................................................................. 70
Závěr .................................................................................................................................... 73 Seznam použité literatury a zdrojů ...................................................................................... 76 Seznam zkratek .................................................................................................................... 78 Seznam tabulek .................................................................................................................... 79 Seznam grafů ....................................................................................................................... 80 Přílohy ................................................................................................................................. 81
5
Úvod Podnikání v české ekonomice Podnikání je základním kamenem každé tržní ekonomiky. V České republice byla kontinuita tržního podnikání přerušena čtyřiceti lety totalitního režimu, kdy podniky nemusely sledovat svou konkurenceschopnost a neměly volnou ruku při řízení svých vlastních výrobních a obchodních činností. Po roce 1989 došlo k velice obtížné transformaci direktivní ekonomiky ve svobodnou, kdy se trh teprve vyvíjel a podniky trpěly nedostatkem finančních zdrojů, poučených úředníků i moderních technologií. Na druhé straně nebyl dostatečně nasycený trh zboží a služeb a nebylo tedy tak nutné hledět na náklady, se kterými byly produkty či služby poskytovány. Během následujících let se trh vyvinul na úroveň, která téměř dosahuje standardu trhů v rozvinutém demokratickém světě. Tato úroveň se týká i rozvinuté konkurence na trhu a trh zboží a služeb je nasycen. Podniky se snaží dosáhnout konkurenční výhody a zajistit si zisky jednak skutečně či fiktivně zlepšenými vlastnostmi svých produktů a služeb a také minimalizací svých nákladů. Minimalizace nákladů lze potom dosáhnout následnými kroky, kdy nejprve optimalizujeme strukturu a objem využívaných aktiv a důsledně je budeme řídit. V následujícím kroku stanovíme potřebný objem pasiv, zoptimalizujeme jejich strukturu s ohledem na náklady a riziko spojené s jejich pořízením a držbou. Správnou volbou struktury pasiv je možné výrazně snížit náklady se zdroji souvisejícími a tím dosáhnout vyššího zisku. Zisk nám ovlivní ukazatele rentability. Právě postupy optimalizace aktiv a pasiv se zabývá tato diplomová práce. Postup zpracování V teoretické části se zaměřím na strukturu aktiv podniku, jejich členění a poslání, následované analýzou jednotlivých složek. V návaznosti na strukturu aktiv prověřím odpovídající strukturu pasiv a provedu analýzu používaných kapitálových zdrojů a související náklady na zdroje pro podnik. V další části použiji teoretická východiska pro analýzu skutečného ekonomického subjektu v porovnání se statistickými hodnotami pro dané odvětví. Primárním těžištěm analýzy bude stav a vývoj majetkové struktury daného podniku. Metodou zvolenou pro stanovení rentability je ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA. Výsledkem tohoto porovnání bude identifikace oblastí neefektivnosti a
6
možnosti zlepšení. Na základě výsledků analýzy vypracuji návrh na optimalizaci jednotlivých oblastí aktiv a pasiv. Z důvodu omezeného rozsahu se tato práce nezabývá podniky ve skupině a jejich vzájemnými vztahy, umožňujícími optimalizovat rizika a majetkovou i kapitálovou strukturu. Zabývá se pouze samostatnými podniky, které nejsou pod rozhodujícím ani podstatným vlivem jiné společnosti a samy takový vliv v jiných společnostech nemají. Analyzovaná konkrétní společnost není součástí skupiny, ani nevlastní podíly v jiných jednotkách. Zvolené metody zpracování Pro předkládanou diplomovou práci jsem zvolil metodu výzkumu od stolu, přičemž pro teoretickou část jsem použil své vlastní praktické znalosti a monografie uvedené v seznamu literatury. Pro praktickou část jsem použil finanční výkazy analyzované společnosti Salmon Gastro z let 2007-2012 a pro porovnání hodnot analyzovaného podniku se statistickými daty příslušného odvětví jsem využil statistická data Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za roky 2011 a 2012.1 Pro tabulkové výpočty jsem použil software společnosti Microsoft, Microsoft Office Excel. Hypotézy: 1. Rentabilita tržeb ve zvoleném podniku nedosahuje průměrné rentability tržeb v příslušném odvětví a existuje tedy výrazný prostor pro její zvýšení 2. Likvidita daného podniku je vysoká, což snižuje rentabilitu vlastního kapitálu 3. Rentabilita vlastního kapitálu je nižší než průměrné hodnoty v příslušném odvětví a lze ji optimalizací aktiv a pasiv zvýšit.
Cíl práce Cílem práce je navrhnout postupy optimalizace aktiv a pasiv v již existujícím podniku za účelem zvýšení jeho rentability tržeb, likvidity a rentability vlastního kapitálu.
1
Zdroj: http://mpo.cz 7
1 Aktiva a pasiva, jejich význam „Podnik je hodnotový řetězec, ve kterém jsou vstupy v podobě hmotných a nehmotných aktiv transformovány ve výstupní produkt, s cílem jeho realizace na trhu“2. Zjednodušeně řečeno, že podnik pro svou činnost, pro tvorbu finálního produktu potřebuje aktiva v různých podobách. Všechny aktiva podniku jsou profinancována pasivy. Průřezové zobrazení podnikových aktiv neboli majetku podniku a pasiv neboli zdrojů jejich finančního krytí nám dává ROZVAHA, také nazývaná bilance. Položky rozvahy jsou stanoveny obecně platným předpisem, v případě českého účetnictví pro daňové účely dokonce předpisem zákonným (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Ačkoli finanční řízení podniku není upraveno zákonnými předpisy a každý podnik si sám může definovat výkazy a jejich položky, které bude k vyhodnocování a řízení používat, z čistě praktických důvodů používají podniky v České republice účetnictví, které vedou pro daňové účely, nebo podniky účtující dle IFRS mohou používat výkazy dle těchto mezinárodních předpisů. Mezi českými účetními předpisy pro daňové účely a mezinárodními účetními standardy existují určité rozdíly, které činí převod účtování dle IFRS na hospodářský výsledek pro účely zdanění v ČR poměrně složitý. V důsledku této smutné skutečnosti většina českých podniků účtujících dle IFRS vede souběžně i systém účtování dle výše zmíněného zákona o účetnictví a může si tedy zvolit, které ukazatele bude pro finanční účetnictví považovat za výchozí. Hodnota majetku podniku je v každém okamžiku rovna zdrojům, které daný majetek financují. Statické znázornění znamená, že je platné k určitému rozvahovému dni, který je v době vyhotovení bilance již minulostí. Rozvahu se tedy vyhotovuje nejen k poslednímu dni kalendářního roku či účetního období jako povinná příloha pro podání daňového přiznání, ale pravidelně jako stavový výkaz v např. měsíčních či dokonce častějších periodách. Představuje jeden ze základních účetních výkazů pro manažery při jejich řízení podniku. Slouží jako výchozí hodnoty pro aktualizaci finančních plánů a hodnocení dosažených výsledků. Časový vývoj ukazatelů, tj. průběžné vyhodnocování rozdílu dvou nebo více po sobě následujících výkazů slouží k analýze trendů, vyhodnocení provedených racionalizačních opatření, přínosů z nových investic.
2
MARINIČ, Pavel. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, str.194 8
Bez aktiv a pasiv nemůže žádný podnik existovat. Osoby samostatně výdělečně činné využívající daňovou evidenci formálně nesestavují rozvahu a výkaz zisku a ztráty, přesto musí ke svému podnikání vlastnit potřebné prostředky (majetek) a tyto prostředky musí z nějakých zdrojů nakoupit – buď z vlastních peněz (vlastní zdroje) anebo na úvěr (cizí zdroje). Pro osobní společnosti však existuje jiný režim a proto se tato práce bude zabývat společnostmi kapitálovými. Jenom pro doplnění uvádím, že do českého práva nově zavedený zákon č. 90/2012 Sb., mezi kapitálové společnosti řadí pouze společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. Bez aktiv a pasiv tedy nelze podnikat. Je tedy potřebné jejich bližšímu určení i jednotlivým položkám věnovat značnou pozornost.
1.1 Aktiva – definice, základní členění Mezinárodní účetní standardy např. definují aktiva takto: „Aktivum je ekonomickým zdrojem kontrolovaným (řízeným) podnikem, který je výsledkem minulých událostí a očekává se od něj budoucí ekonomický prospěch plynoucí do společnosti.“3 Definice vůbec nereflektuje vlastnický vztah k danému aktivu a tak je za aktivum považován např. i majetek v pronájmu, je-li pod kontrolou podniku (např. leasing). Naproti tomu vlastněné prostředky, které podniku nepřináší a nelze od nich očekávat žádný budoucí ekonomický prospěch např. znehodnocené stroje) za aktivum považovat nelze. Podobnou definici má mimo jiné i US GAAP, což jsou standardy obdobné jako IFRS, avšak užívané v Severní Americe a některých dalších zemích. Ty definují aktiva takto: „Aktiva
představují
pravděpodobný
budoucí
ekonomický
užitek
získaný
nebo
kontrolovaný konkrétní společností, jako výsledek minulých transakcí nebo událostí.“4 Naproti tomu české účetnictví (již zmíněný zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví) aktiva jako taková vůbec nedefinuje, ale rovnou hovoří o jejich složkách (upravuje např. oceňování zásob). Jeho prováděcí vyhláška., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, rovnou vymezuje uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv 3 4
IFRS a české účetní předpisy – podrobnosti a rozdíly. IFRS a české účetní předpisy – podrobnosti a rozdíly. 9
v účetní závěrce, uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce. V praktické části této práce se budu věnovat analýze aktiv a pasiv malého podniku, který účtuje výhradně dle českých účetních předpisů. Proto se dále omezím na české pojetí a vymezení jednotlivých položek dle těchto předpisů.
Vyhláška 500/2002 Sb., v Příloze 1 rozděluje aktiva v základním dělení takto: Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek (v praxi také nazývaný fixní aktiva), který se dále dělí na: -
dlouhodobý nehmotný majetek
-
dlouhodobý hmotný majetek, a
-
dlouhodobý finanční majetek
Oběžná aktiva (v praxi také nazývaná krátkodobý majetek, likvidní aktiva či provozní aktiva), která se dále dělí na: -
zásoby
-
dlouhodobé pohledávky
-
krátkodobé pohledávky
-
krátkodobý finanční majetek, a
-
časové rozlišení
1.1.1 Pohledávky za upsaný základní kapitál Charakteristika: Položka Pohledávky za upsaný základní kapitál obsahuje pohledávky za upisovateli, společníky a členy družstva plynoucí z povinnosti splatit vklad do základního kapitálu a upsané nesplacené akcie. Objevuje se tedy u firem, u jejichž založení nejsou vklady ještě plně splacené.
1.1.2 Dlouhodobý majetek Tento majetek zahrnuje aktiva, které podnik vlastní s cílem dlouhodobě generovat očekávaný výnos. Dlouhodobě znamená po dobu delší než jeden rok. Očekávaný výnos může mít formu produkce, dividend, úroků nebo i zhodnocení v důsledku růstu tržních cen či jinak. Charakteristickým rysem je také cena pořízení, pro niž jsou stanoveny dolní hranice. Z tohoto pravidla existují výjimky; Určité druhy majetku jsou vždy považovány za majetek dlouhodobý a to bez ohledu na cenu pořízení. 10
Dlouhodobý majetek se dělí na odpisovaný a neodpisovaný. (Odpisování je postupné přenášení ceny majetku do nákladů). Odpisy se dělí na účetní a daňové. U účetních odpisů si jednotka stanoví odpisový plán tak, aby reflektoval plánovanou životnost daného aktiva a výše odpisů co nejlépe odpovídala použití a výnosům daným aktivem generovaným. Daňové odpisy jsou pevně stanoveny zákonem o dani z příjmů a ovlivňují hospodářský výsledek přiznaný ke zdanění. Odpisuje se dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek. Finanční majetek se neodepisuje. Z daňového odpisování jsou vyloučeny pozemky, umělecká díla a sbírky, neboť se předpokládá, že nedochází k jejich opotřebování a ztrátě hodnoty. Dlouhodobý nehmotný majetek Charakteristika: Paragraf 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Dlouhodobý nehmotný majetek stanoví: ...obsahuje zejména zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu, a při splnění podmínek dále stanovených a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku ..... Vyhláška dále stanoví vymezení jednotlivých položek (např. co jsou to zřizovací výdaje) a co jednotlivé položky obsahují. Zde je rozdíl mezi účetními standardy a zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, který dlouhodobý nehmotný majetek uznává od spodní hranice ceny pořízení ve výši 60 000 Kč. Mnoho účetních jednotek proto používá pro zařazení aktiva do dlouhodobého nehmotného majetku stejnou hranici. Konkrétně mohou být dlouhodobým nehmotným majetkem předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení (software) a jiné poskytované technické nebo hospodářsky využitelné znalosti. Dlouhodobý nehmotný majetek ve vlastnictví společnosti sebou obvykle buď nenese žádné dodatečné náklady s výjimkou nákladů na licenční poplatky a aktualizace, případně technickou kapacitu jeho nosičů. Optimalizace dlouhodobého nehmotného majetku tedy obvykle spočívá v porovnání investičních nákladů oproti užitku, který podniku přinese, v porovnání s alternativními produkty či projekty.
11
Dlouhodobý hmotný majetek Charakteristika: Paragraf 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb. stanoví, že dlouhodobý hmotný majetek obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím. Bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti obsahuje také stavby a podobné instalace (důlní díla, vodní díla, apod.), předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění, samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Také zde zákon o daních z příjmu uznává dlouhodobý hmotný majetek až ceny pořízení 40 000 Kč a i zde účetní jednotky toto pravidlo používají pro zařazení daného aktiva. S pořízením a užíváním dlouhodobého hmotného majetku jsou obvykle spojeny náklady. Budovy a stroje obvykle nejen představují pro podnik významnou investici, která umožňuje podniku jeho činnost, ale během své životnosti generuje také náklady. U dlouhodobého hmotného majetku tedy jde nejen o rozhodování ohledně investičních nákladů a ceny vynaložených prostředků, ale řízení souvisejících nákladů v průběhu jeho životnosti. Z tohoto hlediska by měl být dlouhodobý hmotný majetek předmětem řízení a optimalizace. Významný faktor, který se odrazí v ukazateli rentability aktiv ROA je samozřejmě účelné využití majetku, zejména dlouhodobého. Pokud majetek není využit účelně, generuje pouze náklady spojené s provozem a údržbou a jeho držba je pro podnik ztrátová. Dlouhodobý finanční majetek Charakteristika: Dlouhodobý finanční majetek představuje taková aktiva, která podnik nakupuje, vlastní, případně půjčuje s cílem investovat volné peněžní prostředky na dobu delší než 1 rok za účelem získání očekávaného výnosu (dividendy, úroky, spekulace na růst hodnoty) anebo také za účelem zajištění životně důležitých obchodních vztahů (např. majetkové podíly v podniku klíčového dodavatele nebo podniku v zahraničí za účelem lepší orientace na zahraničním trhu a jako druh kursového zajištění). Tato aktiva tedy nejsou primárně určena k využití v běžném provozu podniku, ale jsou spojena spíše s jeho strategickým rozhodováním. Položka dlouhodobý finanční majetek zahrnuje zejména podíly v ovládaných a řízených osobách, podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem, ostatní dlouhodobé cenné 12
papíry a podíly, půjčky a úvěry ve vztahu vůči ovládající a řídící osobě a jiný dlouhodobý finanční majetek (např. dlouhodobé termínované vklady). Optimalizace dlouhodobého finančního majetku se vysokou měrou odvíjí od strategie daného podniku a druhu jeho podnikatelských aktivit. Ze své podstaty se obvykle týká větších podnikatelských uskupení a korporací, nikoli malých podniků jako je dále analyzovaná konkrétní společnost. Z tohoto důvodu se optimalizací dlouhodobého finančního majetku tato práce dále nezabývá.
1.1.3 Oběžná aktiva Oběžná aktiva se nazývají také běžná aktiva, krátkodobý majetek či oběžné prostředky. Všechny tyto názvy ukazují na jejich krátkodobý, proměnlivý charakter. Neustále se přeměňují z jedné formy do jiné a zpět na peníze v neustále se opakujícím cyklu. Výrobní podnik například nakoupí materiál potřebný k výrobě polotovaru, zaplatí za něj převodem svých finančních prostředků z běžného bankovního účtu. Tyto zásoby použije k výrobě polotovaru, polotovar k výrobě finálního výrobku, který prodá odběrateli na fakturu. Tím mu vznikne krátkodobá pohledávka, kterou odběratel uhradí tím, že podniku zašle bezhotovostně finanční prostředky na jeho běžný účet. Z běžného účtu podnik zaplatí zaměstnancům za jejich odvedenou práci, nájem, další materiál a jiné provozní výlohy. Jeden cyklus byl dokončen a ihned nebo ještě v jeho průběhu začal další. Objem kapitálu potřebného k financování oběžných aktiv je úměrný délce peněžního cyklu. Oběžná aktiva se z účetního hlediska dále dělí takto: •
zásoby
•
dlouhodobé pohledávky
•
krátkodobé pohledávky
•
krátkodobý finanční majetek, a
•
časové rozlišení
Zásoby Charakteristika: Pod položku zásoby patří zejména materiál, nedokončená výroba a polotovary, výrobky, zboží a poskytnuté zálohy na zásoby. Zásoby mohou být značně různorodého charakteru v závislosti na typu podniku. Jiný druh a výše zásob bude u výrobního podniku než u podniku poskytujícího poradenské služby.
13
Zásoby mohou u výrobních podniků představovat velmi vysoké objem vázaných kapitálových zdrojů. Mohou poskytovat také velice zavádějící informace o finanční situaci podniku v případě, že podnik drží ve stavu zásoby morálně zastaralé, nepoužitelné a neprodejné. Takové zásoby pouze generují náklady a snižují sledovanou rentabilitu. Dlouhodobé pohledávky5 Charakteristika: Pod položku dlouhodobých pohledávek patří pohledávkové vztahy se splatností delší než jeden rok v následujícím dělení: pohledávky z obchodních vztahů, pohledávky k ovládaným nebo ovládajícím osobám, pohledávky vůči osobám kde jednotka vlastní podstatný vliv, anebo které vlastní podstatný vliv v jednotce, pohledávky za společníky, dlouhodobé poskytnuté zálohy, dohadné účty aktivní, jiné pohledávky a odložená daňová pohledávka. Ve vztahu k samostatným podnikům a optimalizaci majetkové struktury jsou důležité: Dlouhodobé pohledávky z obchodních vztahů (tedy pohledávky s dobou splatnosti delší než jeden rok) – vyžadují dodatečnou kapitálovou angažovanost, neboť výrazně prodlužují obratový cyklus peněz. Může na ně přistoupit pouze kapitálově silný a prosperující podnik. Podniky k poskytování tohoto druhu obchodních úvěru přistupují, aby získaly konkurenční výhodu na zcela nasyceném či klesajícím trhu. Krátkodobé pohledávky Charakteristika: Pod položku krátkodobé pohledávky patří pohledávkové vztahy se splatností do jednoho roku Ve vztahu k samostatným podnikům a optimalizaci majetkové struktury jsou důležité: 1.
Krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů (tj. běžné doby splatnosti faktur do
jednoho roku). 2.
Krátkodobé pohledávky za společníky – krátkodobé zápůjčky a úvěry společníkům,
případně pohledávky za společníky při povinnosti úhrady ztráty. 3.
Krátkodobě poskytnuté zálohy – jedná se o poskytnuté zálohy dodavatelům před
splněním smlouvy ze strany dodavatele.
5
Dlouhodobé pohledávky jsou krátkodobým majetkem viz. paragraf 70 příloha 1 Uspořádání a označování položek rozvahy (bilance), vyhl.500 2002Sb. 14
Stejně jako u dlouhodobých pohledávek i krátkodobé pohledávky a jejich doba obratu hrají důležitou roli v celkovém řízení pohledávek a jejich optimalizaci. Řízení pohledávek je běžná součást finančního řízení. Eviduje pohledávky do a po splatnosti. Při nedodržení splatnosti je využíván patřičný nástroj vedoucí k proplacení pohledávky. Krátkodobý finanční majetek Charakteristika: Pro krátkodobý finanční majetek je typická vysoká likvidnost (tj. snadná přeměna majetku na peníze) a bezprostřední obchodovatelnost. Krátkodobý finanční majetek tvoří: •
peníze v hotovosti v pokladně
•
šeky a poukázky k zúčtování
•
ceniny (poštovní známky, kolky, stravenky)
•
účty v bankách (běžný účet, termínovaný vkladový účet)
•
cenné papíry a podíly určené k prodeji, držené do jednoho roku
•
dluhové cenné papíry splatné do jednoho roku
Aktiva jsou v rozvaze členěna od nejméně po nejvíce likvidní. Podnik neustále potřebuje finanční prostředky k úhradě svých splatných závazků, proto je nucen udržovat potřebný objem aktiv v krátkodobém finančním majetku. Vysoká likvidita je však vykoupena minimálním zhodnocením, kdy peníze na běžném účtu dosahují záporného výnosu (poplatky jsou vyšší než vyplacené úroky). Hotovost a ceniny nenesou žádný úrok a nejsou s nimi spojeny žádné poplatky, ale vyžadují zabezpečení před odcizením a citelně zvyšují riziko nezvané návštěvy v kanceláři. Podniky proto svůj krátkodobý finanční majetek řídí a optimalizují dle stanovených kritérií prostřednictvím investic převážně do portfolia krátkodobých likvidních cenných papírů. Časové rozlišení Charakteristika: Časové rozlišení pouze vyjadřuje rozdíly vznikající z časového nesouladu mezi výnosy a příjmy a náklady a výdaji v účetnictví na akruálním principu. Jedná se např. o dobu mezi poskytnutím záloh dodavateli elektrické energie a přijetím faktury za spotřebovanou energii. Jedná se víceméně o technický účet, který není předmětem optimalizace a řízení.
15
1.2 Pasiva – definice, základní členění Aktiva popsaná v kapitole 1.1 může podnik získat buď nákupem za peníze anebo také bezúplatným převodem, vkladem, darem apod. Zdroje použité k získání aktiv se nazývají pasiva. Nakoupí-li podnik stroje, zařízení a budovy za peníze, které do něj vložili jeho majitelé při zakládání společnosti jako svůj vklad (bez ohledu na skutečnost, zda se jedná vklady společníků do společnosti s ručením omezeným nebo vklady členů družstva při jeho založení anebo úhradu za upsané akcie v akciové společnosti), je jejich zdrojem základní kapitál. Nakupuje-li společnost auta na úvěr, je tento majetek kryt zdroji zapůjčenými od někoho jiného a je tedy kryt kapitálem cizím. Nakupuje-li zásoby na fakturu se splatností jednoho měsíce, jsou tyto zásoby po dobu jednoho měsíce kryty závazkem vůči dodavateli a společnost je povinna tento dluh včas vyrovnat (tj. zaplatit fakturu). Zásoby by v takovém případě byly do doby jejich zaplacení kryty kapitálem cizím. Prostředky, za které majetek získáme, představují pasiva. V důsledku toho je naprosto zřejmé, že aktiva a pasiva se musí vždy rovnat. Základním členěním pasiv je dělení na vlastní a cizí kapitál (neboli závazky). Stejně jako tomu bylo u aktiv, české zákony sice upravují, co jsou to pasiva a poměrně přísně vymezují jejich složky, avšak celkový rámec definicí nestanoví. Mezinárodní účetní standardy opět koncepční rámec, tedy definici, stanoví. Avšak nikoli pro pasiva jako taková. V angličtině jako hlavním mezinárodním jazyce totiž ani neexistuje souhrnný název pro pasiva. Angličtina rovnou odkazuje na jejich základní dělení a pasivní stranu rozvahy nazývá „Equity and Liabilities“, tedy „Vlastní kapitál a závazky“. V souladu s tím potom definuje: Závazky jsou současné povinnosti, které vznikly na základě minulých události, a je pravděpodobné, že vyústí v odliv zdrojů podniku. Vlastní kapitál je zbytkový podíl na aktivech podniku po odečtení jeho závazků. IFRS tedy mimo jiné zcela jasně stanoví přednostní povinnost vypořádání závazků před vlastním kapitálem. Závazky jsou buď dluhy, které budeme muset v budoucnosti zaplatit, nebo jsou to povinnosti dodávky či služby, ke kterým jsme se zavázali (např. přijetím zálohové úhrady).
16
„Vlastní kapitál neboli čistá aktiva je zbytkový podíl na aktivech jednotky po odečtení závazků. V obchodních společnostech je vlastní kapitál vlastnickým podílem“. (Analýza struktury základního účetního výkazu - rozvahy – rozvahy – podle US GAAP a IAS) Mohlo by se zdát, že je zbytečné věnovat až takovou pozornost vlastnímu a cizímu kapitálu. Správné pochopení celkového konceptu a vymezení pasiv (i aktiv) je však nezbytné pro jejich správnou klasifikaci, stanovení jejich nákladovosti a tedy jejich optimalizaci a správné řízení. Důležitým hlediskem při minimalizaci nákladů struktury pasiv je riziko. Základní členění kapitálu je na kapitál vlastní a kapitál cizí. Další důležité členění je členění na pasiva dlouhodobá a krátkodobá (neboli dlouhodobý a krátkodobý kapitál). Vlastní kapitál je vždy považován za dlouhodobý. Následující kapitoly popisují pasiva v souladu s prováděcí vyhláškou č. 500/2002 Sb., k zákonu o účetnictví.
1.2.1 Kapitál vlastní Výše uvedené definice závazků a vlastního kapitálu dle IFRS i US GAAP v podstatě neříkají nic jiného, než že pokud podnik utrpí ztrátu, jde tato ztráta nejdříve ze všeho na vrub vlastního kapitálu. Dostatečná výše vlastního kapitálu tedy pro ostatní investory představuje určitou záruku, že jim bude jejich investice v pořádku vyplacena zpět. Domnívám se, že vlastní kapitál je nejdražší, neboť si investoři nechají podstoupené riziko zaplatit. Rizikové prémie jsou přesně specifikovány ve výpočtu nákladů vlastního kapitálu. Vlastní kapitál se skládá z následujících položek: 1. Základní kapitál 2. Kapitálové fondy 3. Fondy ze zisku, a 4. Výsledek hospodaření minulých let 5. Hospodářský výsledek účetního období Základní kapitál Charakteristika: Základní kapitál tvoří peněžní i nepeněžní vklady společníků (akcionářů, podílníků družstva či obdobných vlastníků kapitálové společnosti). Vzhledem k jeho funkci jako určité jistotě pro ostatní investory se u všech obchodních společností a družstev vytváří povinně v minimálně stanovené výši a zapisuje se do Obchodního rejstříku. Pro akciové
společnosti
je
tato
minimální
povinná
výše
2 mil. Kč
pro
veřejně 17
neobchodovatelné akciové společnosti a 20 mil. Kč pro veřejně obchodovatelné akciové společnosti. Pro společnost s ručením omezeným bývala stanovena ve výši 200 tis. Kč, avšak nově zavedený zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích tuto výši změnil na 1 Kč. Hlavním kritériem řízení a optimalizace základního kapitálu bude rozhodnutí o jeho potřebné výši při založení podniku a poté rozhodnutí o jeho případném navyšování ze zisku nebo snižování za účelem úhrady ztráty, případně navyšování dodatečným vkladem vlastníků za účelem pořízení potřebné investice. Výše základního kapitálu je jedním kritérií pro stanovení věrohodnosti podniku. V současné době je možné ze zveřejňovaných běžně dostupných zdrojů získat o konkrétním podniku více ukazatelů než pouze výši základního kapitálu. Kapitálové fondy Charakteristika: Mezi kapitálové fondy patří: Emisní ážio – které je tvořeno rozdílem mezi nominální a tržní cenou při jejich emisi (tedy jsou-li akcie upisovány za vyšší než nominální hodnotu). Ostatní kapitálové fondy – tyto fondy jsou nejčastěji tvořeny ostatními kapitálovými vklady vlastníků, a to peněžní i nepeněžní povahy, které nezvyšují základní kapitál (tedy nezapisují se do Obchodního rejstříku). Tento postup poskytnutí dodatečného kapitálového vkladu je jednodušší než zvýšení základního kapitálu. Nesmím zapomenout sem zahrnout ještě dary, subvence a dotace. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků, oceňovací rozdíly z přecenění na přeměnách obchodních korporací. Reagují na změny ocenění již stávající kapitálové a majetkové struktury. Fondy ze zisku Charakteristika: Fondy ze zisku jsou tvořeny rezervním fondem a statutárními a ostatními fondy. Rezervní fond – byl dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, povinně vytvářen k jištění nepředvídaných rizik v podnikání a ke krytí ztrát. Byly stanoveny povinné příděly do tohoto fondu ve stanovené výši. Tento zákon byl zrušen a nahrazen zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, který povinnost vytváření rezervního fondu již
18
neobsahuje. Společnosti jej mohou vytvářet dobrovolně rozhodnutím svých orgánů či ustanovením ve stanovách či obdobných společenských listinách. Statutární a ostatní fondy – fondy tvořené ze zisku podle uzavřené společenské smlouvy nebo přijatých stanov či vnitřních směrnic. Výsledek hospodaření minulých let Charakteristika: Jedná se o nerozdělený zisk či neuhrazenou ztrátu minulých let. Jedná se o zisk nebo ztrátu, o způsobu jejichž vypořádání musí být teprve rozhodnuto. Výsledek hospodaření minulých let je dle mého názoru významným kritériem pro věrohodnost podniku. Jeho kladným výsledkem navyšuje podnik vlastní kapitál, výše ztráty udává sumu ztrátových výsledků hospodaření a snižuje vlastní kapitál. O jeho rozdělení může rozhodnout valná hromada, proto není pro cizího investora tato položka rozvahy rovnocenná základnímu kapitálu. Výsledek hospodaření běžného účetního období Charakteristika: Jedná se o specifickou účetní položku, která propojuje dva nejvýznamnější výkazy, a to rozvahu a výkaz zisku a ztráty. Tato položka v rozvaze se musí rovnat stejné položce (v podstatě výsledku) výkazu zisku a ztráty. Zde mluvíme o zisku po zdanění (EAT) . Výsledek hospodaření běžného účetního období je velice důležitý absolutní ukazatel výkonnosti podniku. Ve finanční analýze se velmi často používá jeho podoba upravená o nákladové úroky, tzv. EBIT (Earnings Before Interest and Taxes). Výsledek hospodaření běžného účetního období (zisk nebo ztráta) má klíčový význam pro většinu ukazatelů výkonnosti podniku. Kapitál cizí (cizí zdroje) Cizí kapitál představují závazky podniku vůči jiným subjektům. Tyto závazky mohou mít podobu přijatých úvěrů (krátkodobých či dlouhodobých) a jiných danému podniku poskytnutých finančních prostředků (např. vklad tichého společníka zaznamenaný jako ostatní dlouhodobé závazky), nebo mohou být podobu poskytnutých záloh na služby či produkty, které je podnik povinen (má závazek) teprve poskytnout či dodat, anebo mohou
19
mít formu vytvořených rezerv na události, které s největší pravděpodobností nastanou a budou pro podnik představovat výrazné výdaje (např. rekonstrukce budovy sídla). Prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb., člení cizí zdroje následovně: 1. Rezervy 2. Dlouhodobé závazky 3. Krátkodobé závazky 4. Bankovní úvěry a výpomoci (opět v členění na dlouhodobé a krátkodobé) 5. Časové rozlišení Rezervy Charakteristika: Česká účetní legislativa (§ 57 vyhlášky č. 500/2002 Sb.) definuje rezervy jako účetní položku určenou k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů podle § 26 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou. Rezervy se dělí ze dvou základních hledisek: A)
Rezervy podle zvláštních právních předpisů – tyto rezervy mají vliv na daňový
základ a jejich tvorba, vykazování i rozpouštění jsou regulovány zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu. (rezervy na kompenzaci neuhrazených pohledávek, na opravy hmotného majetku). Rezervy podle zvláštních právních předpisů se někdy používají k rozložení daňové povinnosti na delší období. B)
Rezervy na důchody a podobné závazky – jedná se o účetní, daňově neúčinnou
rezervu. C)
Rezerva na daň z příjmů – opět účetní, daňově neúčinná rezerva.
D)
Ostatní rezervy – účetní rezervy dle potřeb daného podniku. Může se jednat o
rezervu na reklamace, restrukturalizaci a jiné). Podobně jako opravné položky jsou rezervy nástrojem pro dodržení zásady opatrnosti. Na rozdíl od opravných položek však nesnižují hodnotu majetku, ale zvyšují hodnotu závazků. V praxi některé malé podniky rezervy podle písmen B, C a D netvoří, neboť se domnívají, že v případě, že jim nepomohou se snížením daňového základu, je jejich tvorba zbytečná.
20
1.2.2 Dlouhodobé závazky Mezi dlouhodobé závazky patří závazky z obchodních vztahů, závazky vůči ovládané nebo ovládající osobě, závazky vůči osobám, které mají na podnik podstatný vliv, závazky ke společníkům, dlouhodobě přijaté zálohy, vydané dluhopisy, dlouhodobé směnky k úhradě, Dohadné účty pasivní, jiné závazky a odložený daňový závazek. Podniky ve skupině nejsou předmětem této práce, a proto se propojenými osobami nebudu zabývat. Závazky z obchodních vztahů Charakteristika: Závazky z obchodních vztahů obvykle vznikají přijetím faktury dodavatele za poskytnutou službu nebo dodané výrobky či zboží. Dlouhodobé závazky jsou závazky delší než 1 rok. Závazky z obchodních vztahů jsou velice důležitým zdrojem financování a jako takový podléhá analýzám a optimalizaci. Závazky ke společníkům Charakteristika: Jedná se o závazkové vztahy ke společníkům z titulu jejich vlastnického podílu (např. podíl na zisku ze splacených vkladů, resp. dividendy akcionářům), nebo např. půjčky od společníků poskytnuté společnosti. Výplata podílu ze zisku a dividend akcionářům jsou daňově neúčinné a neposkytují tak společnosti možnost uplatnit daňový štít (tj. snížit náklady na kapitál o úsporu na daních). Jedná se o zdroje poskytované či vyplácené na základě rozhodnutí majitelů společnosti. Z hlediska společnosti se jedná o cizí kapitál, avšak vykazuje vlastnosti kapitálu vlastního. Dlouhodobě přijaté zálohy Charakteristika: Jedná se o dlouhodobě přijaté zálohy a závdavky od odběratelů před plněním ze strany podniku, a to na dobu delší než jeden rok. Tento druh cizího kapitálu obvykle představuje bezplatný cizí kapitál, neboť přijaté zálohy obvykle nejsou úročeny. Požadování dlouhodobých záloh však může pro podnik představovat konkurenční nevýhodu oproti podnikům, které dlouhodobé zálohy nepožadují.
21
Vydané dluhopisy Charakteristika: Dluhopis má charakter cenného papíru vydaného společností. Funguje jako určitý úvěr poskytnutý společnosti majitelem dluhopisu za předem stanovenou úplatu a dobou splatnosti. Úroková sazba, kterou společnost platí investorům, je často nižší než ta, kterou by požadovala včetně různých poplatků banka. Úroky vyplácené investorům jsou daňově účinné. To znamená, že podnik získá část vyplacených úroků zpět formou daňového štítu, tj. úspory na daních. Emise dluhopisů je jedním z velmi využívaných způsobů financování podniků v zahraničí. V České republice bohužel zatím není příliš rozšířen, avšak domnívám se, že jeho význam jako zdroje financování podniku dále poroste jako alternativa k úvěrům od banky. Dlouhodobé směnky k úhradě Charakteristika: Jedná se o směnky vlastní nebo akceptované směnky cizí při jejich použití k uspokojení dluhů vůči dodavateli. Směnečný dluh je delší než 1 rok. Tento druh kapitálu je obdobný jako dlouhodobé pohledávky z obchodních vztahů, avšak jeho zajištění je pro věřitele výrazně vyšší než u běžných pohledávek a poskytuje věřiteli výhodnější procesní postavení při vymáhání. Financování prostřednictvím směnky je běžným způsobem zajištěného financování s odpovídající měrou rizika pro podnik a předem stanovenou výší ceny. Dlouhodobé směnky jsou součástí analýzy a optimalizace dlouhodobého kapitálu. Dohadné účty pasivní Charakteristika: O dohadných položkách se obecně účtuje v případě neznámé výše plnění. Může jít o nevyfakturované dodávky, závazek k úhradě zaviněné škody, aj. Jedná se o technický účetní účet, jehož položky jako takové nejsou předmětem optimalizace. Jiné závazky Charakteristika: Jedná se o dlouhodobé závazky nevykazované pod ostatními položkami. Důležité však je, že tato položka obsahuje závazky vyplývající z tichého společenství. Tichý společník se zavazuje poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k placení části čistého zisku. Podíl tichého společníka na zisku je stejný jako jeho podíl na ztrátě. Jedná se o podíl na zisku, který není pro podnik daňově účinný a jeho výplata podléhá srážkové dani. 22
Kapitál vložený tichým společníkem patří mezi kapitál cizí, avšak vykazuje řadu charakteristik stejných jako kapitál vlastní (jako první v řadě kryje ztráty podniku). Odložený daňový závazek Charakteristika: Odložená daň vzniká z přechodných rozdílů mezi účetním a daňovým pojetím účetních případů. Odložený daňový závazek představuje výši daně z příjmů, kterou bude muset účetní jednotka zaplatit v budoucích obdobích z titulu těchto přechodných rozdílů. Vykazování této položky souvisí s poskytováním věrné a pravdivé informace o finanční situaci podniku (obvykle velkého nebo jako součásti konsolidačního celku).
1.2.3 Krátkodobé závazky Krátkodobé závazky se sestávají z krátkodobých závazků z obchodních vztahů, závazků vůči ovládané či ovládající osobě, závazky vůči osobám s podstatným vlivem, závazků ke společníkům, zaměstnancům, institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, státu (daňové závazky dotace), krátkodobě přijatých záloh, vydaných dluhopisů, dohadných účtů pasivních a jiných závazků. Stejně jako u dlouhodobých závazků, nejsou podniky ve skupině předmětem této práce ani u krátkodobých závazků. U dohadných účtů pasivních, stejně jako u krátkodobých závazků, jde o technický účet, který není předmětem optimalizace. Závazky z obchodních vztahů Charakteristika: Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, závazky z obchodních vztahů obvykle vznikají přijetím faktury dodavatele za poskytnutou službu nebo dodané výrobky či zboží. Než dojde k úhradě faktury, má podnik vůči dodavateli závazek ve výši fakturované částky. Jedná se o velmi důležitou součást krátkodobého, obvykle nezpoplatněného kapitálu. Ačkoli na faktuře není uveden úrok, může být doba splatnosti faktury (vlastně poskytnutý obchodní úvěr) již promítnuta do ceny zboží či služby. Avšak jako součást ceny může pro podnik znamenat konkurenční výhodu či nevýhodu oproti ostatním poskytovatelům na trhu. Závazky ke společníkům Krátkodobé závazky ke společníkům – obdobné jako u dlouhodobých závazků.
23
Závazky k zaměstnancům, závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Charakteristika: Závazky k zaměstnancům představují především mzdy a jiné částky související se zaměstnáváním. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění se odvíjejí od mezd a náhrad vyplácených zaměstnancům. Výplatní termíny a podmínky zaměstnávání jsou do detailu stanoveny zákonem. Není možné je zákonně optimalizovat. Stát – daňové závazky a dotace Charakteristika: Závazky ke státu z titulu daní přímých (např. daň z příjmů právnických osob, daň z věci nemovitých, silniční daň), nepřímých (daň z přidané hodnoty, jiné spotřební daně) a státem poskytnutých dotací. Daňové závazky a dotace jsou součástí optimalizačních procesů popsaných v této práci pouze ve formě používaného daňového štítu, tj. daňové úspory na základě možnosti odpočtu od základu daně. S dotacemi tato diplomová práce nepočítá. Krátkodobě přijaté zálohy Charakteristika: Obdobně jako u dlouhodobě přijatých záloh se jedná o zálohy a závdavky přijaté od odběratelů před plněním ze strany podniku, a to na dobu do jednoho roku. Vztah k meritu této práce: Tento druh kapitálu představuje levný cizí kapitál, neboť zálohy obvykle nejsou úročeny. Požadování záloh však může pro podnik znamenat konkurenční nevýhodu oproti dodavatelům, kteří zálohy nepožadují. Vydané dluhopisy a jiné závazky Obdoba dlouhodobých dluhopisů a jiných závazků jak jsou uvedeny u dlouhodobých závazků, pouze doba splatnosti je do jednoho roku - viz kapitola 1.2.2.
1.2.4 Bankovní úvěry a výpomoci Tato položka obsahuje bankovní úvěry dlouhodobé, krátkodobé a krátkodobé finanční výpomoci. Bankovní úvěry dlouhodobé a krátkodobé Charakteristika: Bankovní úvěry se rozdělují na dlouhodobé a krátkodobé podle doby své splatnosti. Splatnost dlouhodobých úvěrů je delší než jeden rok, ty se splatností do jednoho roku jsou bankovní úvěry krátkodobé. Existuje mnoho druhů úvěrů v členění podle účelu,
24
způsobu poskytnutí, zajištění, atp. Může se jednat např. o úvěry provozní, investiční či kontokorentní nebo běžné či eskontní, atd. Úroky placené z bankovních úvěrů jsou daňově účinnou nákladovou položkou. Obvykle se účtují přímo do nákladů, avšak v případě, že je bankovní úvěr přijat k pořízení dlouhodobého majetku, může se účetní jednotka rozhodnout, že bankovní úroky naběhlé do doby zařazení takového dlouhodobého majetku do užívání budou součástí pořizovací ceny a k jejich přenosu do nákladů tudíž dojde prostřednictvím odpisů. V Českém prostředí jsou bankovní úvěry jedním z nejužívanějších instrumentů získání cizího kapitálu. Úroková sazba jednotlivých druhů úvěrů se může v závislosti na poskytnutém zajištění, vyhodnocení rizikovosti daného podniku a poskytovateli pohybovat od jednotek až v řádu desítek procent. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o velmi důležitý zdroj k pořizování aktiv a rozdíl mezi náklady na různé druhy bankovních úvěrů může dosahovat násobků, je nezbytné věnovat tomuto druhu financování a jeho optimalizaci vysokou pozornost. Krátkodobé finanční výpomoci Charakteristika: Krátkodobé finanční výpomoci jsou krátkodobé půjčky od jiných subjektů než bank a společníky obchodních společností. Takové výpomoci nejsou v mnoha případech ani úročeny. Obvykle jsou určeny k překlenutí krátkodobého nedostatku finančních zdrojů. Nejedná se o běžný zdroj financování, se kterým by měla jednotka, která správně řídí své zdroje, v kalkulacích počítat.
1.2.5 Časové rozlišení Charakteristika: Časové rozlišení u závazků souvisí s akruálním charakterem českého účetnictví, kdy je o účetních případech účtováno do období, s nímž věcně a časově souvisí a nikoli do období, kdy došlo k jejich úhradě. Právě rozdíl mezi úhradou a okamžikem vzniku případu je zohledněn na účtech časového rozlišení. Jedná se pouze o technický účet, který uvádí do souladu časové rozdíly v průběhu hospodářských a účetních operací.
25
1.3 Pozice aktiv a pasiv v hospodaření podniku 1.3.1 Pozice aktiv v hospodaření podniku Aktiva využívá podnik pro svou činnost - tvorbu svého produktu. Výsledný produkt podniku ještě nepřináší žádné výnosy. Trh je místo, kde se střetává poptávka po produktu a jeho nabídka. Aby byl produkt podniku předmětem poptávky zákazníků, musí kromě ostatních vlastností, které uspokojí poptávku kupujících splnit očekávání ceny. Jinak řečeno, produkt srovnatelný s konkurencí musí být srovnatelný cenou, nebo celkově ekonomicky výhodnější. Aktiva generují náklady. Náklady souvisí s využíváním aktiv, ale také s nevyužíváním aktiv. Z hlediska hospodaření se snažíme tyto náklady minimalizovat. Výsledná rentabilita podniku je přímosměrná ukazateli EBIT respektive EAT nebo NOPAT. Tyto ukazatele ovlivňují náklady nepřímosměrně. Cílem práce je optimalizovat velikost objemu aktiv, jejich strukturu, snížit náklady související s aktivy. Snížení nákladů povede k dosažení vyššího zisku a následně k vyšší rentabilitě tržeb. Náklady tvoří opravy a údržba aktiv, související osobní náklady, ostraha, evidence, provozní náklady zejména u nemovitostí, daně majetkové, silniční, pojistné, náklady na skladování, mechanizaci, atd. Velikost objemu aktiv váže odpovídající kapitálové zdroje.
1.3.2 Pozice pasiv v hospodaření podniku Pasiva podniku odpovídají objemu využívaných aktiv. Pasiva tvoří všechny kapitálové zdroje profinancování aktiv, vlastní i cizí. Tyto zdroje do podniku poskytli vlastníci – vlastní zdroje nebo věřitelé – cizí zdroje. Obě skupiny investorů poskytly své peníze s cílem je zhodnotit. Investice do podniku s sebou nese rizika, která investoři vyčíslí do rizikové přirážky. Ta se projeví v nákladech kapitálu. Při jejich kalkulaci je významná také struktura pasiv z hlediska vlastního a cizího kapitálu. Tato struktura se projeví jednak v objektivním riziku pro investory a následně v hodnotě WACC viz str. 41.
26
2 Zásady optimalizace aktiv a pasiv Každé rozhodování o aktivech sebou přináší i rozhodování o pasivech. Rozhoduji-li se o pořízení dalších aktiv, rozhoduji zároveň o tom, z čeho budu nová aktiva financovat a jak se v důsledku změní struktura pasiv (neboli kapitálová struktura podniku). Obecně se uvádí, že každý podnik by měl mít právě tolik kapitálu, kolik jej potřebuje. Máli jej více, je to sice dobrá zpráva pro věřitele, avšak jeho využití je nehospodárné. O takovém podniku se říká, že je překapitalizován. Mnohem horší situace nastává v případě, že má kapitálu málo a je takzvaně podkapitalizován. Podkapitalizování může způsobovat poruchy v chodu podniku.6 Tato kapitola pojednává o vztahu aktiv a pasiv, jakož i faktorech, které je ovlivňují a finančních ukazatelích, jimiž se dané vztahy měří.
2.1 Vliv nákladovosti a využití aktiv na produkt podniku Do tržní ceny produktu podniku jsou mimo jiné zakalkulovány náklady na materiál nebo polotovary, amortizace strojního vybavení, náklady na skladování, dopravu, ostrahu hotových produktů před jejich prodejem. Výše těchto nákladů významně ovlivňuje výslednou cenu produktu a poptávku po něm. Tržní prostředí vytváří tlak na jakost produktu
a
zároveň
jeho
cenu.
Aby
podnik
prosperoval,
musí
produkovat
konkurenceschopný produkt s dostatečným ziskovým potenciálem. Podnik musí sledovat cestu inovací produktu a minimalizace nákladů na jeho tvorbu. Je proto nesporné, že objem a struktura aktiv mají rozhodující vliv na náklady produktu, a to jak fixní, tak variabilní.7 Optimalizace aktiv s akcentem na jejich maximální efektivní využití vyústí ve snížení nákladovosti a zpravidla i objemu podnikových aktiv – pakliže se zjistí, že majetek podniku není pro vytváření produktu a jeho umisťování na trhu využíván v potřebné míře.
6
VOCHOZKA, Marek a Petr MULAČ. Podniková ekonomika. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, str.59
7
MAREK, Tomáš. Finanční řízení. Distanční opora pro magisterské studium v kombinované formě Praha: BIVŠ 2012,str.100 27
2.2 Faktory ovlivňující majetkovou strukturu Primární stranou určující výši potřebného kapitálu jsou aktiva. Aktiva potřebuje podnik ke své činnosti, tj. tvorbě produktu a jeho realizaci na trhu. Jak již bylo uvedeno, mohou být v různých formách: výrobní haly, stroje a zařízení anebo může jít čistě o peníze a finanční aktiva bez jakýchkoli fixních aktiv. Majetková struktura podniku závisí zejména na následujících faktorech:8
2.2.1 Typ podniku Velké rozdíly v objemu a formě potřebných aktiv jsou zjevné mezi různými typy podniků. Investičně intenzivní podniky ve strojírenství, energetice, atd. vyžadují velký objem aktiv. V porovnání s obchodními podniky se odlišují také v poměru stálých aktiv a oběžného majetku.
2.2.2 Likvidnost a likvidita Finanční politika podniku významně ovlivňuje např. strukturu aktiv z hlediska likvidnosti. Likvidita Likvidita je schopnost podniku hradit závazky v době jejich splatnosti. Prakticky se jedná o poměr (ukazatel) splatných závazků podniku na straně pasiv a likvidních aktiv na straně druhé, přičemž obvykle se uvádějí tři stupně, a to likvidita běžná, pohotová a okamžitá. LIKVIDITA BĚŽNÁ, neboli likvidita 3. stupně, měří platební schopnost podniku v kratším období. Uvádí, kolika korunami z našich celkových oběžných aktiv je pokryta jedna koruna našich krátkodobých závazků, neboli kolikrát jsme schopni uspokojit naše věřitele, kdybychom přeměnili tato oběžná aktiva na hotovost. ěžá
ěžá
á é á
Oběžná aktiva zde zahrnují veškerá oběžná aktiva, jak jsou charakterizována shora, a krátkodobé závazky zahrnují všechny peněžní závazky splatné do jednoho roku (závazky z obchodního styku, závazky vůči zaměstnancům a institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, splatné daně, směnky, krátkodobé úvěry, atp.)
8
SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011,str.51 28
Doporučená hodnota je v rozmezí 1,5 – 2,5. Čím je hodnota vyšší, tím je menší riziko platební neschopnosti. Příliš vysoká likvidita však může vést k nehospodárnosti, neboť – jak již bylo uvedeno shora – nejlikvidnější prostředky nenesou téměř žádný výnos, ale naopak mohou generovat náklady. Oběžná aktiva v tomto ukazateli zahrnují i zásoby, jejichž likvidnost může být někdy diskutabilní. Jejich rychlý prodej je totiž obvykle uskutečněn se ztrátou (je-li takové zásoby vůbec možné rychle prodat) a proto je otázkou, zda jejich hodnota svou celou výší skutečně poskytuje nějaké krytí. O zásoby je očištěn následující ukazatel. LIKVIDITA POHOTOVÁ, neboli likvidita 2. stupně, vyjadřuje, kolika korunami našich pohledávek a hotovosti je kryta jedna koruna krátkodobých závazků. ěžá
ěžá
á á é á
Tento ukazatel lépe popisuje skutečnou platební schopnost podniku. Doporučuje se v rozmezí 0,7 – 1,2). LIKVIDITA OKAMŽITÁ, neboli likvidita 1. stupně, je nejpřísnějším likvidním ukazatelem a popisuje okamžitou platební schopnost podniku, tedy uhradit její závazky ihned z peněz na bankovních účtech (případně šeky či krátkodobými cennými papíry). Nazývá se také hotovostní poměr, neboť v čitateli je zahrnut pouze krátkodobý finanční majetek. ěžá
á ý čí á é á
Doporučuje se v rozmezí 0,2 – 0,5.
2.2.3 Optimální výše oběžného majetku Optimální výše oběžného majetku znamená stanovení objemu oběžného majetku a jeho struktury tak, aby zabezpečil plynulý chod podniku. Náklady na tento oběžný majetek budou nejnižší možné. Stále vážíme podstoupená rizika. Této optimální hodnoty můžeme dosáhnout pouze důsledným řízením a plánováním jednotlivých forem oběžného majetku. V procesu optimalizace majetku podniku využíváme jak údaje finanční analýzy, tak výkonové parametry využití jednotlivých částí majetku, ukazatelů obrátkovosti zásob,
29
hodnocení hotovostních cyklů a podobně. Míru úspěšnosti poté vidíme ve vývoji nákladové kalkulace ceny produktu.9
2.3 Faktory ovlivňující kapitálovou strukturu „Kapitálovou strukturou podniku rozumíme strukturu zdrojů, z nichž majetek podniku vznikl.“10 Velikost kapitálové struktury by měla být dána objemem aktiv skutečně potřebných pro podnikatelskou činnost podniku. Struktura použitých kapitálových zdrojů a jejich vzájemné poměry jsou závislé na několika základních faktorech: 1. Bilanční pravidla 2. Výkonnost podniku 3. Subjektivní postoj vlastníků podniku 4. Makroekonomické faktory v dané zemi Bilanční pravidla jsou doporučení, která by měla být při určování kapitálové struktury splněna. Jejich dodržením je sledována dlouhodobá finanční rovnováha a stabilita. Obvykle jsou uváděna následující čtyři pravidla •
zlaté bilanční pravidlo financování
•
zlaté pravidlo vyrovnání rizika
•
zlaté pari pravidlo
•
zlaté poměrové pravidlo
Zlaté pravidlo financování Toto pravidlo říká, že je nezbytné slaďovat časový horizont trvání jednotlivých aktiv s časovým horizontem pasiv (zdrojů), jimiž jsou financována. Důsledkem tohoto pravidla je doporučení, že dlouhodobá aktiva by měla být financována především z vlastních anebo dlouhodobých cizích zdrojů, oběžná aktiva by měla být financována z odpovídajících krátkodobých zdrojů.
9
MAREK, Tomáš. Finanční řízení. Distanční opora pro magisterské studium v kombinované formě Praha: BIVŠ 2012,str.107 10
SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, str.52
30
Nedodržením tohoto pravidla se vystavujeme riziku tzv. podkapitalizování, tedy financování dlouhodobých aktiv krátkodobými zdroji a následnou nesolventností podniku. Důsledkem jsou náklady finanční tísně až úpadku. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Toto pravidlo říká, že vlastní zdroje by pokud možno měly převyšovat zdroje cizí, v krajním případě se mají rovnat. Uvedené pravidlo se tedy týká pouze pasiv a nemá žádný vztah k majetku, tedy způsobu, jakým jsou zdroje použity. Při dodržení tohoto pravidla je riziko věřitele tím menší, čím menší je podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu. Dodržování tohoto pravidla výrazně závisí na rentabilitě vlastního kapitálu, implicitních nákladech vlastního kapitálu a nákladech na cizí kapitál. Zlaté pari pravidlo Toto pravidlo doporučuje, aby společnost užívala tolik vlastního kapitálu, aby pokrývalo potřebu dlouhodobého majetku. Dodržení tohoto pravidla opět závisí na rentabilitě vlastního kapitálu, implicitních nákladech vlastního kapitálu a nákladech na cizí kapitál. V reálném světě je důležité přihlížet ke specifikům konkrétní podnikatelské činnosti a způsobu zajištění, které mohou financovaná fixní aktiva poskytnout. Je například zbytečné kupovat nemovitost na lukrativním místě zcela z vlastních zdrojů, když hypoteční úvěry představují nákladově velice přijatelný zdroj financování. Zde se vystavujeme riziku předlužení se všemi důsledky. Zlaté poměrové pravidlo Zlaté poměrové pravidlo říká, že tempo růstu investic by v dlouhodobém horizontu nemělo převyšovat tempo růstu tržeb. Nepřiměřeně vysoké investice v poměru k úrovni tržeb a jejich trendu mohou vést k nadměrnému dluhovému a úrokovému zatížení podniku. Důsledkem je zhoršení jeho pozice u věřitelů a tím dodatečné zvýšení nákladů na cizí kapitál, vedoucím až k nákladům finanční tísně nebo úpadku. Výkonnost podniku Vykazuje-li podnik dlouhodobě vyšší výkonnost než je na trhu obvyklé nebo než je obvyklé v daném odvětví, je pravděpodobné, že tím získá přístup k levnějším cizím zdrojům. Pokud v takovém případě použití cizího kapitálu zlepšuje rentabilitu vlastního 31
kapitálu (tj. výnosy generované aktivy financovanými z cizích zdrojů jsou vyšší než náklady na tyto cizí zdroje), je pro podnik výhodné podíl cizího kapitálu zvýšit, avšak při dodržení doporučení pro likviditu a ostatní finanční ukazatele. Pro zjednodušený pohled je možné dle paní Kislingerové spočítat tzv. Bod INDIFERENCE, který je milníkem pro zvýšení ROE při využití dluhového kapitálu.11 V následujícím grafu je patrný BOD INDIFERENCE, kdy při EBIT > EBIT indif a využití dluhového kapitálu platí ROE(s dluhem) > ROE (bez dluhu). V tomto případě je možné využít dluhový kapitál a finanční páku. Pokud je však EBIT < EBIT indif, mění se situace a ROE (s dluhem) < ROE (bez dluhu). Použití dluhového kapitálu je nevýhodné, neboť také zvyšuje finanční riziko, zhoršuje přístup podniku k externím zdrojům kapitálu.
Obrázek 1 Vztah mezi EBIT a ROE při financování VK (bez dluhu) a CK (s dluhem) zdroj (Kislingerová, 2010) Z předchozího modelu vyplývá, že pokud podnik dosáhne zisku EBIT = EBITindif, platí při stabilní sazbě daně z příjmu (t) a stabilní úrokové míře (rd), že dosahuje stabilní ROE při libovolné kapitálové struktuře. Pro bod indiference platí: !" #$%#&'(% )*₁,)-'"., ₁/*₁, '*₁
=
1234 56758 97 ) 1₁ : ;₁,
!" #$%#&'(% )*₂,)-'"., ₂/*₂, '*₂
ROE = rd × (1- t) ~ EBIT indif
11
KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, str.391 32
Maximální úroková sazba za dluhový kapitál, kdy ještě můžeme hovořit o finanční páce, ROE je větší než při použití pouze vlastního kapitálu
r max ≤
!" /*
∗ 100
Pravidla pro výběr cizího kapitálu: všeobecné pravidlo
!"
/*
(%
) 1 t, ≥
*
) 1 t,
pravidlo přiměřeného úrokového krytí EBIT ≥ 3 × (rd × D) pravidlo přiměřené likvidity
BL ≥ 1,8
Kde BL ….. běžná likvidita Subjektivní postoj vlastníků podniku k riziku Záměrně neuvádím manažerů podniku, neboť předpokládám, že tam, kde není vlastník s manažerem totožný, podléhají zásadní manažerská rozhodnutí vlastnické kontrole. Rizikové investice mohou přinášet buď velký zisk anebo naopak velké fiasko, které může mít za následek neschopnost plnění závazků s takovou investicí souvisejících. To, zda se podnik (vlastníci) rozhodne rizikovou investici přijmout či nikoli, závisí velkou měrou na ekonomickém postavení daného podniku, ale také na subjektivním postoji vlastníků k riziku. Obvykle se uvádějí tři druhy osobností podle tohoto postoje: A)
vlastníci s averzí k riziku – obvykle se snaží riziku vyhnout
B)
vlastnící se sklonem k riziku – vyhledávají riskantnější projekty s vyšším výnosem
(ale také nebezpečím špatných výsledků) C)
vlastníci s neutrálním postojem – vyvážený postoj s racionálním uvážením rizik a
jednotlivých variant, které mohou nastat, s následným rozhodnutím na základě ekonomického postavení podniku. Makroekonomické faktory v dané zemi Mezi tyto faktory patří především obecná rizikovost investic v dané zemi obecně a s ní související rozvinutost peněžního a kapitálového trhu, obecná nabídka peněz a poptávka po nich v dané ekonomice, míra státních zásahů a intervencí centrální banky, a také daňová legislativa a důchodový systém dané země.
33
Důležitou determinantou pro rizikovost investic a s ní související rozvinutost peněžního a kapitálového trhu na makroekonomické úrovni je již výše zmiňovaná vymahatelnost práva a obecné vnímání zásady, že dluhy se musí splácet. Obecná nabídka peněz a zásahy centrální banky - dostupné množství kapitálu tam, kde existuje dvoustupňový bankovní systém, závisí vysokou měrou na monetární politice centrální banky a její historii intervencí či naopak zdržení se intervencí. Centrální banka rozhoduje o množství peněz v oběhu a tím i o základních úrokových sazbách. Jejím prioritním cílem je cenová stabilita, avšak jedním z vedlejších efektů je právě dostupnost kapitálu na kapitálových trzích. Jako příklad mohu uvést Evropskou centrální banku, jež v návaznosti na zvýšení kapitálu, které Evropská rada schválila v roce 2012, významně rozšířila svou činnost ke zvýšení proticyklického účinku na evropskou ekonomiku. V důsledku této činnosti došlo k výraznému nárůstu objemu schválených úvěrů a ke spuštění nových úvěrových iniciativ se zvýšeným důrazem na malé a střední podniky12. Daňová legislativa – daňový systém (přímé i nepřímé, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance) představují téměř neovlivnitelný náklad na tvorbu vlastního kapitálu. Země s vysokou mírou daní placených v rámci podnikání (daňová kvóta je v tomto případě naprosto nevypovídající ukazatel, neboť neříká nic o tom, kdo se na vybraných daních nejvíce podílí) velice zdražují tvorbu vlastního kapitálu a nepřímo nutí společnosti k vyššímu podílu cizích zdrojů. Důchodový systém dané země - co se týče důchodového systému země, uvedl bych jako příklad Spojené státy americké v porovnání s Českou republikou. Ve Spojených státech neexistuje celoplošný důchodový systém. Občané jsou již tradičně zvyklí si spořit na stáří prostřednictvím podnikových či privátních investičních fondů. V důsledku toho je využívání kapitálu ve formě akcií, dluhopisů či jiných privátních investic naprosto běžné. Naproti tomu Česká republika po několik posledních desetiletí soukromé investice a tendence ke spoření spíše potlačovala a průběžný penzijní systém obyvatelstvu zajišťoval dostačující příjmy ve stáří, proto je dluhový kapitál společností zajišťován z většinové části různými bankovními úvěry.
12
EVROPSKÁ KOMISE, EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA: Více úvěrů pro ekonomiku díky navýšení kapitálu EIB a společným iniciativám Komise a EIB (Společná zpráva Komise a EIB určená Evropské radě, 27. – 28. července 2013, Přístup 6.5.2014, Dostupné online z ec.europa.eu/europe2020/pdf/eib_cs.pdf 34
2.3.1 Nákladovost různých druhů kapitálu Vyslovím tezi, že žádný kapitál není zadarmo. Někteří nezasvěcení si myslí, že využití vlastního kapitálu investovaného do podniku je bezplatné. Toto tvrzení není pravdivé. Rovněž využití (držba) cizího dluhového kapitálu je zpoplatněno. Musíme odlišit náklady pořízení kapitálu a náklady spojené s jeho držbou. Náklady pořízení kapitálu vlastního i cizího představují zejména náklady spojené s ekonomickými makro i mikroekonomickými analýzami trhu, prostředí, podniku. Pro výslednou cenu produktu a jeho prodejnost na trhu je důležité minimalizovat související náklady kalkulované do prodejní ceny. Tyto náklady můžeme dílem snížit optimalizací kapitálové struktury a objemem využívaného kapitálu. Zde samozřejmě následujeme redukci nepotřebných a nevyužívaných aktiv, případně důsledné řízení délky hotovostního cyklu, obrátky zásob, splatnost pohledávek, objemu oběžného majetku celkově. 2.3.1.1 Náklady na vlastní kapitál13 Náklady vlastního kapitálu představují dva pohledy. Jeden jako finanční náklad z pohledu podniku a druhý pohled je z pohledu vlastníků kapitálu. Z pohledu vlastníka jsou náklady vlastního kapitálu vyčísleny jako náklady ušlé příležitosti + riziková přirážka. Náklady ušlé příležitosti je nerealizovaný výnos z důvodu vázání vlastního kapitálu v podniku. Určují se z investovaného kapitálu do „bezrizikového“aktiva a vypočtené rizikové přirážky. Nejméně rizikovým aktivem jsou vybrané státní dluhopisy, EUROBONDY. Riziko bychom mohli rozdělit na dvě části: Riziko obchodní + Riziko finanční. Obchodní riziko je dáno zejména nestabilitou tržeb. Pokud významně klesnou tržby, náklady kapitálu nekopírují pokles tržeb. Finanční riziko je dáno mírou zadlužení. Je pravdou, že s rostoucí mírou zadlužení roste rentabilita vlastního kapitálu, roste i riziko investora (majitele). Investor si za zvýšené riziko nárokuje vyšší rizikovou přirážku. Tato přirážka má investorům kompenzovat rizikovost investice v podobě finanční odměny. Odměna investorům ve formě dividend, případně rozdělení akumulovaného zisku, je vyplácena ze zisku po zdanění. Není zde možné uplatnit úrokový daňový štít. V případě reinvestovaného vlastního kapitálu vlastníci odkládají spotřebu s vidinou vyššího budoucího zhodnocení vlastního investovaného kapitálu.
13
MAŘÍK, Miloš. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku: ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2005,str.58-62 35
Náklady vlastního kapitálu můžeme stanovit několika způsoby: I.
Náklady akciového kapitálu (vlastní kapitál jsme získali emisí kmenových akcií)14
Náklady stanovíme vztahem N
*#O.Q
"RQ'S
:g
kde Nvk….náklady vlastního kapitálu Div.k …....roční dividenda TCk………tržní cena akcie EN……….emisní náklady g ………… předpokládané konstantní zvýšení dividend II.
Dle modelu CAMP (Capital Assets Princing Model)
Rovnice vyjadřuje vztah mezi systematickým rizikem (makroekonomická rizika, která ovlivňují celý kapitálový trh) a požadovaným výnosem vlastního kapitálu. Nvk= rf + β*[E(Rm) – rf ] kde Nvk….náklady vlastního kapitálu (požadovaný výnos) β ………..koeficient, který vyjadřuje poměr rizika konkrétního aktiva a rizika kapitálového trhu jako celku β>1 větší a β<1 menší riziko E(Rm) ….očekávaná průměrná výnosnost kapitálového trhu
rf ………výnosnost bezrizikových aktiv (téměř bezrizikových) E(Rm) – rf …riziková prémie kapitálového trhu U veřejně obchodovatelných a.s. je pravidelné vyplácení dividend jedním z aspektů, pro který získává společnost nové investory a požadovaný akciový kapitál. O výplatě dividend u a.s. rozhoduje představenstvo, o rozdělení akumulovaného zisku nebo jeho části u s.r.o. rozhoduje valná hromada. III.
Stanovení nákladů VK stavebnicovým modelem
Stavebnicovým modelem, kdy uvažujeme při stanovení nákladů kapitálu velikost podniku, zadlužení platební schopnost, obchodní a vlastnické vztahy. Vzhledem k možným
14
MARINIČ, Pavel. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008,str.80 36
rozdílům při expertním posouzení očekávaného rizika je vhodná kombinace několika způsobů.15 Pro stanovení nákladů vlastního kapitálu využiji oborových statistik z dostupného zdroje (MPO, 2012) Nvk = rf + r finstab + r la + r pod + r finstr
Vzorec 1 Stanovení nákladů VK
Kde Nvk …… alternativní náklady vlastního kapitálu rf …….. bezrizikový výnos r finstab … riziková přirážka za finanční stabilitu (porovnává běžnou likviditu (BL) s XL1 a XL2; XL1≥1,0; XL2≤2,5 blíže ČSÚ tyto hodnoty nespecifikuje při BL≤XL1 ~ r finstab =10% ; při BL≥XL2 ~ r finstab=0% při BL ≥XL1 ^ BL≤XL2 vypočteme r finstab= (XL2-BL)² × 0,1 r la ….. riziková přirážka za velikost podniku (pokud VK+úvěry+dluhopisy vydané ≤ 100mil
platí r la = 5%; pokud
VK+úvěry+dluhopisy vydané ≥ 3mld platí r la = 0% r pod ….. riziková přirážka za podnikatelské riziko (r pod = EBIT³/AKTIVA) pro výsledek < 0 ~ r pod = 10% r finstr …. riziková přirážka za finanční strukturu (rozdíl mezi alternativním nákladem na VK a WACC; pro shodu platí r finstr = 0, pro rozdíl > 10% platí r finstr = 10% 2.3.1.2 Náklady na cizí kapitál Platby spojené s využitím cizího dluhového kapitálu představují kompenzaci nákladů ušlé příležitosti, kterou by mohl věřitel jinak využít ke zhodnocení svého kapitálu, jednak představují kompenzaci za podstoupené riziko věřitele. Veškeré tyto platba věřiteli spojené s poskytnutím úvěru (dluhového kapitálu) a jeho využíváním (držbou), mimo splátky jistiny úvěru, tvoří daňově uznatelné náklady. Kromě jednorázových poplatků tuto opakující se platbu představuje úrok. Úrok je obvykle smluvně stanovená pravidelná platba
15
NÝVLTOVÁ, Romana, MARINIČ, Pavel: Finanční řízení podniku: [Moderní metody a trendy]. Praha: Grada, 2010,str.119 37
věřiteli, která zahrnuje poplatek za využití (využívání) poskytnuté jistiny cizího kapitálu + úhradu za podstoupené riziko. Úrok je vyčíslen v absolutní procentní hodnotě z poskytnuté dluhové jistiny za časovou periodu (roční p.a., měsíční p.m...) Náklady spojené s pořízením dluhového kapitálu: -
Náklady na zajištění pohledávky (odhad, vystavení zástavních listin)
-
Dodatečné pojištění majetku
-
Náklady za sepsání smlouvy o úvěru
-
Sankce a pokuty za nedodržení ujednání s bankou
Úrokovou sazbu úvěru, který je poskytován podniku, můžeme stanovit následujícím vzorcem:16
ip = i banka + i obor + i management + i dluh ip
úroková sazba, kterou požaduje banka za poskytnutí úvěru konkrétnímu podniku
i banka cena peněz, za kterou je banka získá i obor přirážka za obor podnikání i
management
přirážka za způsob řízení podniku, vlastnickou strukturu, minulé výsledky,
apod.
i dluh přirážka za míru zadlužení podniku Výrazné rozdíly ze stanoveného úroku pro dva různé subjekty (dlužníky) jsou důsledkem výsledné bonity klienta (dlužníka). Rozdíl může činit i 10% p.a. u sazby neúčelového provozního úvěrového produktu. Bonita má vliv i na další související náklady za poskytnutí zdroje dluhového financování. Všechny náklady cizího kapitálu představují uznatelný náklad snižující základ daně a následnou daň z příjmu dle zákona č.586/1992Sb. o daních z příjmu. Na reálnou hodnotu nákladů se podílí částečně i inflace. Obdobně jako znehodnocuje reálnou hodnotu vkladů věřitelům, pomáhá snižovat reálnou hodnotu dluhu. V současné době, kdy se meziroční inflace pohybuje cca kolem 0,7% její význam klesá.
16
REŽŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. 1. vyd. Praha: Grada, 2012,str.73 38
2.3.1.3 Náklady finanční tísně a náklady úpadku17 Náklady finanční tísně bychom měli zahrnout do nákladů kapitálu. Využití cizích zdrojů má pozitivní vliv na výnosnost vlastního kapitálu. Přílišné využívání dluhového financování může naopak neúměrně zvyšovat náklady kapitálu a vést až k neschopnosti podniku platit své závazky. Rostoucí zadluženost snižuje kredibilitu podniku a věřitelé požadují vyšší rizikovou přirážku za poskytnutý úvěr. Náklady finanční tísně vznikají v době, kdy se podnik dostává do finančních potíží. Pokud vedení nepřistoupí na radikální opatření ke snížení nákladů, optimalizaci aktiv, personálnímu auditu, může se ocitnout v úpadku. Úpadek, tedy stav podniku se závazky podniku vyššími než jeho majetek, souvisí vznik nákladů úpadku. Hodnota vlastního kapitálu je nulová, vlastníci ztrácí kontrolu nad podnikem. Náklady úpadku jsou všechny přímé a nepřímé náklady, které vznikají v důsledku hrozby jeho úpadku. •
Přímé náklady úpadku jsou výdaje, které podnik vynakládá na právní zastupování, krizové manažery a zvýšené úroky jako riziková přirážka věřitelům. Vysoké fixní náklady úpadku snižují zůstatkovou hodnotu majetku pro věřitele, kteří již nejsou ochotni dodatečně navýšit dluhový kapitál.
•
Nepřímé náklady úpadku jsou všechny výdaje vedoucí k eliminaci hrozby úpadku. Nepřímé náklady zahrnují i nedůvěru zákazníků a pokles tržeb a odchod kvalifikovaných zaměstnanců.
Na závěr kapitoly uvádím jeden podnětný citát: „Nemyslete jen na to, s jakou pravděpodobností vás vypůjčování přivede do potíží. Myslete také na to, jakou hodnotu ztratíte, když potíže nastanou.“18 2.3.1.4 Průměrné vážené náklady celkového kapitálu WACC19 Průměrná sazba nákladů na celkový kapitál se stanoví jako vážený aritmetický průměr nákladů na vlastní kapitál a nákladů na cizí kapitál, při použití daňového štítu. Pro tuto
17
REŽŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. 1. vyd. Praha: Grada, 2012,str.80 BREALEY, R.A., MYERS, S.C. Teorie a praxe firemních financí. 1.vyd.Praha: Computer Press, 2000,str.493 19 MAŘÍK, Miloš. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku: ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2005,str.54
18
39
sazbu se používá anglická zkratka WACC (Weighted Average Cost of Capital) a vypočítají se takto: UVWW
WX ) YZ ) 1 [\\], : ^X ) _Z WX : ^X,
kde CK je cizí kapitál a VK vlastní kapitál, r je sazba na daný druh kapitálu. Optimální kapitálová struktura je pochopitelně taková, u níž je průměrná sazba nákladů nejnižší. 2.3.1.5 Finanční páka Jako finanční páka se označuje efekt zvyšování rentability vlastního kapitálu tím, že v kapitálové struktuře podniku používáme cizí zdroje. Finanční páka je termín, který používáme v souvislosti využitím cizího kapitálu v kapitálové struktuře podniku. Při zapojení dodatečného cizího kapitálu se vyrovná hodnota nákladů cizího a použitého vlastního kapitálu. Zde je hranice, kdy dalším zapojením cizího kapitálu neúměrně zvyšujeme riziko a snižujeme rentabilitu vlastního kapitálu. „Rozdíl mezi rentabilitou celkového kapitálu a průměrnou úrokovou mírou (ROA – ú) je úrokovou marží náležící vlastníkům v důsledku efektu plynoucího z použití cizího kapitálu, která přispívá ke zhodnocení vlastního kapitálu“20. Takto by se také dal popsat efekt finanční páky. Podmínkou zůstává, že rentabilita aktiv ROA > nákladový úrok za cizí kapitál. Další podmínkou, kdy můžeme mluvit o finanční páce, je kladný hospodářský výsledek podniku. Pokud výsledkem podniku je ztráta, dochází ke znehodnocení investovaného kapitálu a snížení hodnoty podniku.
2.3.2 Rizikovost vlastního a cizího kapitálu Kapitálová struktura vykazuje vždy poměr vlastního a cizího kapitálu. Není případ podniku, kdy by 100% pasiv tvořil vlastní nebo cizí kapitál, vždy dochází k synergii. Při pohledu na riziko je důležitý směr pohledu. Pokud vlastník investuje do podniku kapitál, podstupuje riziko jeho znehodnocení nebo ztráty. Pokud poskytne cizí kapitál věřitel, podstupuje stejné riziko i věřitel. V právním státu má věřitel větší ochranu než vlastník. Tato ochrana je kompenzací za jeho pasivní účast – pouze monitoring rozhodnutí, vývoje ukazatelů a opatření, které aktivně ovlivňuje řídící orgán společnosti. Věřitel má omezený přístup k informacím o stavu podniku a může se rozhodnout o podstoupení rizika před půjčením prostředků. Významné informace získá věřitel z bilance, výsledovky, výkazu
20
MARINIČ, Pavel. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, str.76 40
cash flow, majetkové struktuře a propojení podniku, odbornosti vedení podniku. V této práci se u sledovaného podniku zaměřím na posílení kredibility, finanční stability a minimalizaci rizik plynoucích z optimalizačních návrhů. Riziko můžeme kvantifikovat pomocí následujících ukazatelů. Ukazatele zadluženosti bývají označovány jako ukazatele dlouhodobé finanční stability a jejich vývoj v čase má silnou vypovídací schopnost. Měří podíl využití cizích zdrojů k financování aktiv podniku a jak je podnik schopen své závazky hradit. Míra celkové zadluženosti (Total Debt to Total Assets): tento ukazatel se někdy nazývá také ukazatel věřitelského rizika a označuje solventnost podniku. Vyjadřuje podíl cizích zdrojů na celkových aktivech. Vypočítá se z rozvahy takto: W á `ž
Wí \
a
Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv (Equity Ratio): tento ukazatel je převrácenou hodnotou ukazatele celkové zadluženosti. Vypočítá se z rozvahy takto: \í íb c á`
^ í c á \
a
Poměr cizího a vlastního kapitálu (Debt to Equity Ratio): tento ukazatel vyjadřuje poměr mezi cizím a vlastním kapitálem. Při dodržení zlatého pravidla vyrovnání rizika by tento poměr měl být nižší než jedna, v krajním případě by se měl rovnat jedné. Vypočítá se z rozvahy takto: \ě aíb íb c á`
Wí ^ í c á
Ukazatel úrokového krytí, často označovaný anglickou zkratkou TIE (Times Interest Earned Ratio) označuje, kolikrát hospodářský výsledek před úhradou úroků a zdaněním kryje celkové nákladové úroky. Vypočítá se z výsledovky takto: def
g^ cř ěí : á é ú fed W é á é ú W é á é ú
Čím vyšší je hodnota TIE, tím lepší je schopnost podniku platit náklady spojené s využíváním cizího kapitálu. Za spodní bezpečnou mez bývá považována hodnota 3. Stanovení bonity podniku významně ovlivňuje výši rizika pro investory a věřitele. Nízká bonita vede k růstu rizikové přirážky a zvyšuje cenu vlastního i cizího kapitálu. Při určité nízké hodnotě bonity již podnik nezíská žádné další zdroje kapitálu. 41
2.4 Procesy a rizika optimalizace struktury aktiv a pasiv 2.4.1 Analýza a optimalizace majetkové a kapitálové struktury podniku Při optimalizaci aktiv podniku je nezbytné nasbírat potřebná data o podniku, jeho cílech, vedoucích pracovnících, struktuře majetku a také struktuře zdrojů. Tyto data získáme místním šetřením, konzultacemi s vedoucími pracovníky a studiem výkazů, zejména bilance, inventarizačních knih, atd. Při analýze musíme důsledně nastudovat proces výroby produktu v podniku, využitelnost dlouhodobého majetku při jeho výrobě a náročnost procesu na oběžná aktiva. Porovnáme aktiva ve vlastnictví podniku, případě ve finančním pronájmu a jejich skutečné využití pro tvorbu produktu. Tyto poznatky využijeme později při stanovení čistých operačních aktiv NOA a samozřejmě pro optimalizační kroky. Výsledky zjištěné z bilance porovnám s odvětvovými daty podniků obdobného zaměření. Případné anomálie mohou být jistým signálem pro optimalizační kroky.Před návrhem optimalizačních kroků vždy vycházíme ze zásady: -
udržet platební schopnost podniku
-
finanční stabilitu a celkovou kredibilitu
Stálá aktiva vyhodnotíme z hlediska využití a nákladů na jejich provoz a údržbu. Likvidnost tohoto majetku nebudeme hodnotit. Riziko likvidity při vysoké zadluženosti není jediným rizikem, ale velmi častým a nebezpečným. Dále může jít o riziko nedostupnosti. riziko nekorektních podmínek získání cizích zdrojů Hlavní příčiny problémů ve struktuře, rizikovosti a nákladovosti aktiv a pasiv Špatně vyhodnocené informací mohou vést ke špatným rozhodnutím a destabilizaci podniku. Rizikem v procesu optimalizace je zejména nekompetentní vedení. Z tohoto předpokladu pramení riziko, že vedení rozhoduje intuitivně bez dodatečných odborných znalostí. Důsledkem může být formulování nevhodné strategie (cíle, nástroje, časové určení), ala také nežádoucí zásahy do objemu a struktury majetku. Majetek není poté využíván efektivně pro tvorbu produktu, rostou náklady výroby produktu, jeho cena a klesá poptávka na trhu. Návazně dochází k narušení optimální struktury zdrojů a zhoršení výnosnosti jejich využití.
42
2.4.2 EVA a další ukazatele vyhodnocující proces optimalizace21 Ekonomická přidaná hodnota, nazývaná anglickou zkratkou EVA (Economic Value Added) se v současnosti velmi často využívá k vyjádření výkonnosti podniku. Tento ukazatel je založen na myšlence, že investovaný kapitál musí mít větší přínos než náklady na tento kapitál. V základním vzorci se tedy porovnává čistý zisk z provozních aktiv s průměrnými náklady na celkový dlouhodobý kapitál. Ukazatel zahrnuje ve své podstatě rizika spojená se strukturou aktiv a pasiv. Základní vzorec je tento: f^V N]\Vd UVWW ) a ý c á ∗ * celkový kapitál při výpočtu EVA znamená takový, který je vázán v aktivech sloužící pro operační činnost podniku f^V N]\Vd UVWW ) N]V Čistý provozní zisk po zdanění, označovaný anglickou zkratkou NOPAT (Net Operating Profit after Taxes) je důležitý ukazatel výkonnosti podniku. Označuje provozní zisk, tedy zisk vytvořený hlavní (provozní) činností podniku po zdanění. Vypočítá se z výsledovky takto: N]\Vd \ í ý bc ří ) 1 [\\], Čistá provozní aktiva, označovaná anglickou zkratkou NOA (Net Operating Assets) jsou provozní aktiva podniku po odečtení jeho provozních závazků. Jednotlivé zdroje se příliš neshodují v jeho výpočtu, neboť výpočet záleží na posouzení, která z aktiv jsou skutečně zdrojem tvorby výnosů a která je třeba vyloučit jako neprovozní. Tento krok by měl být u každého konkrétního podniku proveden finančním analytikem. Obecně bychom měli od celkových aktiv v rozvaze odečíst položky, jejichž odstranění by neovlivnilo provozní činnost podniku:
21
MAŘÍK, Miloš. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku: ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2005,str.13 43
Tabulka 1 Specifikace NOA zdroj: MAŘÍK AKTIVA - krátkodobé cenné papíry - dlouhodobý finanční majetek, který se přímo nepodílí na provozní činnosti - vlastní akcie v majetku společnosti - nedokončené investice - jiná aktiva nepotřebná k provozní činnosti = NOA NOPAT ….. čistý zisk z provozních aktiv WACC ….. vážené náklady použitého kapitálu vlastního i cizího NOA …… čistá operační aktiva Stěžejní ukazatelem pro mne je EVA, nicméně následující ukazatele jsou pro hodnocení rentability podniku také důležité. Při jejich výpočtech vycházíme z účetních dat, neberou v potaz náklady vlastního kapitálu a rizika. Výsledek hospodaření před zdaněním, neboli EBT (Earnings before Taxes): zjišťuje se z výsledovky jako rozdíl mezi výnosy a náklady. Výsledek hospodaření po zdanění – zisk nebo ztráta, neboli EAT (Earnings after Taxes): zjišťuje se odečtením daně z příjmů právnických osob od EBT. Daň z příjmů právnických osob v současné době 2014 činí 19 %. Výsledek hospodaření před zdaněním a úroky, neboli EBIT (Earnings before Interest and Taxes): zjišťuje se přičtením nákladových úroků k hospodářskému výsledku před zdaněním, tj. EBT + nákladové úroky. Rentabilita tržeb, obvykle označovaná anglickou zkratkou ROS (Return on Sales). Někdy se označuje jako zisková marže a při výpočtu dle následujícího vzorce vyjadřuje, jaký podíl z tržeb za prodej zboží, výrobků a služeb získává podnik jako hospodářský výsledek před zdaněním. Vypočítá se z výsledovky takto: j]k
fed dž í ý `ž : ž c ží
44
Další variantou je podíl hospodářského výsledku po zdanění, který se označuje také jako zisková marže.
j]k
fVd dž í ý `ž : ž c ží
Rentabilita aktiv (rentabilita podniku), obvykle označovaná anglickou zkratkou ROA (Return on Assets) je produkční síla, která poměřuje zisk s celkovými aktivy podniku, bez ohledu na způsob jejich financování. Vypovídá tedy pouze o tom, jak efektivně podnik využívá svých aktiv, bez ohledu na zdroje jejich financování. Existuje několik variant výpočtu:
j]V
fed V
j]V
fVd V
nebo
nebo varianta využívající daňového štítu (t je sazba DPPO)
j]V
fVd : ú 1 , V
Rentabilita vlastního kapitálu, obvykle označovaná anglickou zkratkou ROE (Return on Equity), vyjadřuje, kolik čistého zisku připadá na vlastníky investovaný kapitál. j]f
fVd ^ í c á
Rentabilita vlastního kapitálu je klíčový ukazatel pro vlastníky podniku (akcionáře či společníky) a také pro další investory a věřitele. Úzce souvisí s finanční pákou. 45
Hrubý pracovní kapitál22, označovaný anglickou zkratkou GWC (Gross Working Capital) nebo také jenom jako pracovní kapitál (WC – Working Capital) představuje hodnotu veškerých oběžných aktiv používaných v podniku. lUW á : cbá : á ý čí á é
tedy lUW `bé `bý Čistý pracovní kapitál, označený anglickou zkratkou NWC (Net Working Capital), získáme očištěním hrubého pracovního kapitálu o krátkodobé závazky, tj. jedná se o část hrubého pracovního kapitálu, která je kryta dlouhodobými pasivy. Tento ukazatel má významný vliv na platební schopnost podniku. Likvidní podnik musí mít potřebnou výši relativně volného kapitálu, tj. přebytek krátkodobých aktiv nad krátkodobými zdroji. NUW á : cbá : á ý . á é á
`bé cbá
NWC optimální slouží k výpočtu optimálního objemu NWC z obratového cyklu podniku. NUW c ]W ) \ůěé í á
22
NÝVLTOVÁ, Romana, MARINIČ, Pavel: Finanční řízení podniku: [Moderní metody a trendy]. Praha: Grada, 2010,str.143 46
3 Vývoj aktiv a pasiv ve vybraném podniku Podnik, který je předmětem mého zkoumání je společnost SALMON-GASTRO s.r.o. Činnost podniku spočívá v prodeji technologií do veřejných stravoven a prodeji služeb. Tyto služby zahrnují projektovou přípravu, koordinaci profesí na stavbě, montáž a servis zařízení. Podnik je prodejní organizací, nevyrábí žádné produkty. Na trhu působí téměř čtrnáct let a pracuje se stálými dodavateli. Zákazníky tvoří rozpočtové organizace a soukromé společnosti nebo podnikatelé.
3.1 Základní údaje IČ:
26030357
obchodní firma:
SALMON-GASTRO s.r.o.
právní forma:
112 - Společnost s ručením omezeným
datum vzniku:
4.12.2000
sídlo:
37010 České Budějovice - České Budějovice 3, Opatovická 112/2
ZÚJ:
544256 - České Budějovice
okres:
CZ0311 - České Budějovice
Klasifikace ekonomických činností - CZ-NACE 43210:
Elektrické instalace
43220:
Instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace
4778:
Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách
institucionální sektor:
11002 - Nefinanční podniky soukromé národní
velikostní kategorie dle počtu zaměstnanců:
6 - 9 zaměstnanců
47
3.2 Analýza majetkové struktury podniku Pro analýzu majetkové struktury jsem zvolil horizontální a vertikální analýzu dat z bilance za posledních pět let 2007-2012. Vyhodnotím podíly jednotlivých forem aktiv na celkových aktivech. Zhodnotím vývoj jednotlivých forem aktiv v průběhu jednotlivých let. Budu dále posuzovat ukazatele aktivity, likvidity a rentability. Pro srovnání jsem shromáždil data podniků, které jsou přímou konkurencí sledovaného podniku. Pokusím se porovnat jednotlivé hodnoty se statistickými daty Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, kde vyberu odpovídající odvětví dle CZ-NACE. Nejdříve stanovím podíl stálých a oběžných aktiv na celkových aktivech v %. Poměr stálých a oběžných aktiv 100% 80% 61
53
63
57
54
59
60% Oběžná aktiva (%) 40% 20% 39 0% 2007
Stálá aktiva (%) 46
2008
36
42
42
41
2009
2010
2011
2012
GRAF 1 Podíl stálých a oběžných aktiv na celkových aktivech zdroj: vlastní zpracování
Podíl stálých aktiv u sledovaného podniku je dlouhodobě stabilní, tvoří poměr cca 3:2 ve prospěch oběžných aktiv. Oběžná aktiva tvoří v podniku část jeho majetku, která se přímo podílí na tvorbě jeho produktu. Oběžným aktivům a jejich řízení bychom měli věnovat zvýšenou pozornost. U sledovaného podniku tvoří cca 60% z celkových aktiv a váží stejný podíl zdrojů. Výše čistého pracovního kapitálu NWC je ovlivněna objemem oběžného majetku, který je využíván pro tvorbu produktu a také obratovým cyklem peněz.
23
Obratový cyklus peněz
ovlivňuje doba splatnosti pohledávek a doba splatnosti závazků z obchodního styku.
23
NÝVLTOVÁ, Romana, MARINIČ, Pavel: Finanční řízení podniku: [Moderní metody a trendy]. Praha: Grada, 2010,str.144 48
Pro stanovení NWC jsem použil algoritmus, kdy jsem z průměrných denních nákladů a délky obratového cyklu stanovil „optimální NWC“. Zde spatřuji prostor pro optimalizaci potřebného objemu NWC a následně vázaného kapitálu. Porovnání optimálního objemu NWC, který jsme vypočítali z konkrétní činnosti podniku při tvorbě jeho produktu a skutečné hodnoty NWC, zjistíme rozdíl, který můžeme dále využít při návrhu optimalizačních kroků. Další řešení této situace se budu věnovat v kapitole 5. NWC skutečný: NUW
á : cbá : á ý . á é á
`bé cbá NWC optimální: NUW c ]W ) \ůěé í á Tabulka 2 Stanovení NWC SALMON-GASTRO (v tis.Kč) Roky
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Prům.závazky
1820
2020
1542
1214
1053
1302
22
28
29
22
25
23
24
33
36
39
42
34
33
35
37
31
28
30
76,2
59,4
37,6
40,1
32,9
44,9
35
40
44
48
45
41
NWC opt
2667
2376
1655
1925
1481
1841
NWC sk
1319
2697
3108
3180
1900
1963
Dozáv = Záv prům/jednodenní tržby DOZ doba obratu zásob Doba obratu pohledávek DOP (dny) Prům.denní náklady (tis) OC=DOZ+DOP-Dozáv
Zdroj: vlastní zpracování z rozvahových výkazů za roky 2007 - 2012
49
Obratový cyklus peněz klesl mezi roky 2011-2012 o čtyři dny na 41 dnů. Hodnoty NWC opt a NWC sk se v roce 2012 přiblížily. Předmětem optimalizace bude řízení jednotlivých složek oběžného majetku s cílem zkrátit OC. 3500 3000 (tis.Kč)
2500 2000 ČPK optimální
1500 1000
ČPK skutečný
500 0 2007
2008
2009
2010
2011
2012
GRAF 2 Znázornění NWCopt a NWCsk SALMON GASTRO zdroj: Tabulka 2 Tabulka 3 Struktura oběžných aktiv SALMON GASTRO 2007
2008
2009
2010
2011
2012
100
100
100
100
100
100
15
37
36,5
39,2
46,1
30,4
Materiál (%)
5,5
9
6
8
9,5
6,8
Zboží (%)
9,5
28
30,5
31,2
36,6
23,6
Pohledávky (%)
43
21,5
35,5
24
38,9
12
41
41,5
28
36,8
15
57,6
Oběžná aktiva (%) Celkové zásoby (%) (Materiál + zboží)
Krátkodobý fin.majetek (%)
Zdroj: vlastní zpracování z rozvahových výkazů za roky 2007 - 2012 160
% z oběžných aktiv
140
15
120 100
41.5 41
28
36.8
38.9
35.5
24
28
30.5
31.2
9
6
8
37
36.5
39.2
46.1
2008
2009
2010
2011
80
21.5
60
Krátkodobý fin.majetek (%) 57.6
36.6 43
40 20 9.5 5.5 15 0 2007
9.5
12 23.6 6.8
Pohledávky (%) Zboží (%) Materiál (%) Celkové zásoby (%)
30.4 2012
GRAF 3 Grafické znázornění struktury oběžných aktiv Zdroj: vlastní zpracování z tabulky 3 50
Z rozboru struktury oběžného majetku je patrné zejména v roce 2012 značné procento 57,6% krátkodobého finančního majetku. Tento majetek představují zejména peníze na BÚ, tedy neúročené. Pozitivní vliv má tato hodnota pouze na vysokou likviditu podniku, kapitál využitý pro tyto oběžná aktiva je nehospodárně využit. V kapitole 4 se zaměřím na ukazatele likvidity, které vyplývají mimo jiné ze struktury oběžného majetku.
3.3 Analýza struktury zdrojů podniku Analýzu použitých zdrojů zahájím zhodnocením poměru vlastního kapitálu na celkových pasivech sledovaného podniku a porovnám jej s odvětvovými daty. Pro doplnění ještě uvedu hodnoty základního kapitálu, který jsem zmínil v souvislosti se stanovením kredibility podniku. Tabulka 4 Podíly vlastního a základního kapitálu SALMON a odvětví na pasivech Podíl na pasivech
2007
2008
2009
2010
2011
2012
VK odvětví
38,4
38,7
39,5
42
40,6
38,3
VK SALMON
49,9
81,3
74,1
76,7
69,4
62,9
ZK odvětví
29,2
29,6
27
29
27,1
25,6
ZK SALMON
1,4
1,6
1,4
1,5
1,7
1,5
(%)
Zdroj: vlastní zpracování z dat rozvahových výkazů za roky 2007 - 2012
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
81.3 74.1
76.7 69.4 62.9 VK MPO
49.9 38.4
38.7
39.5
42
40.6
38.3
VK SALMON Lineární (VK MPO) Lineární (VK SALMON)
2007
2008
2009
2010
2011
2012
GRAF 4 Vývoj vlastního kapitálu SALMON v porovnání s odvětvím Zdroj: vlastní zpracování z tabulky 2
51
V porovnání s odvětvovými daty dosahuje podíl vlastního kapitálu SALMON GASTRO průměrně k 70% pasiv, odvětví k 40%. Je zde patrná averze k riziku a z ní plynoucí nižší rentabilita vlastního kapitálu. Pro doplnění uvádím následující tabulku, která vypovídá o krytí stálých aktiv dlouhodobými zdroji až 2,2 krát. Tabulka 5 Financování stálých aktiv dlouhodobými zdroji SALMON GASTRO (tis.Kč) 2007
2008
2009
2010
2011
2012
Stálá aktiva
2983
3004
2624
3094
2599
2798
E (VK)
3832
5414
5523
5379
4239
4425
705
345
0
246
37
411
1,6
2
2,2
1,9
1,7
1,8
Dlouhodobé cizí zdroje Krytí stálých aktiv dlouhodobými zdroji
Zdroj: vlastní zpracování z rozvahových výkazů za roky 2007 - 2012
Dlouhodobé cizí zdroje představují bankovní úvěr. Krátkodobé cizí zdroje představují krátkodobé závazky v průměrné hodnotě za sledované období 26,5% celkových pasiv. Krátkodobé cizí zdroje představují rozhodující měrou závazky z obchodního styku. Tyto zdroje jsou převážně nezpoplatněny. Doba obratu závazků úměrně zkracuje obratový cyklus peněz a snižuje potřebný objem kapitálu. Je vhodné věnovat pozornost zlepšení dodavatelských podmínek.
52
4 Analýza míry efektivnosti využití majetku i zdrojů financování 4.1 Analýza majetku SALMON GASTRO z hlediska jeho efektivního využití 4.1.1 Dlouhodobý majetek Podnik využívá ke své činnosti nemovitost, kde také sídlí. Nemovitost i pozemek, na kterém stojí je ve vlastnictví podniku. Administrativní část je původní rekonstruovaný objekt z roku 1929. Dílna servisu a sklad je kolaudován v roce 2006. Nemovitost je plně využita pro činnost podniku. Vzhledem ke stáří administrativní části rostou náklady na její údržbu a opravy. Za rok 2012 činily náklady za opravy 130 tis. Kč. Stálá aktiva, která podnik vlastní, zahrnují motorová vozidla – dvě dodávky a pět osobních vozidel. Jejich průměrné stáří je 5,8 roku. Z knihy jízd jsem spočítal jejich využití. Nejvíce jsou využity dodávky, průměrně 18 pracovních dnů/měsíc/dodávka. Osobní vozidla jsou využity méně než 10 dnů/měsíc a vozidlo. Náklady související s provozem a údržbou motorových vozidel dosáhly za rok 2012 186 tis.Kč. Náklady v celkové výši 316 tis.Kč tvoří při tržbách za rok 2012 20480 tis.Kč 1,5%. Tyto náklady by navýšily výslednou cenu produktu, kterou není v současném tržním prostředí se silnou konkurencí možné navýšit.
4.1.2 Oběžná aktiva Oběžná aktiva tvoří ve sledovaném podniku přibližně 60% celkových aktiv. Jejich důsledným řízením můžeme dospět ke značným úsporám. Jedním ukazatelem, které budou středem mého zájmu je obratový cyklus a NWC optimální. Objem oběžného majetku potřebného pro činnost podniku je závislý na obratovém cyklu peněz, jak jsem již zmínil na str.41. ] ý a `
` á : cbá ` á
ů
53
OC=DOZ+DOP-Dozáv
dny
40
44
48
45
31
28
35
41
35
37
33
36
39
42
34
22
28
29
22
25
23
2007
2008
2009
2010
2011
2012
33 24
Doba obratu pohledávek DOP (dny)
30
DOZ doba obratu zásob Dozáv = Záv prům/jednodenní tržby
GRAF 5 Vývoj obratového cyklu SALMON GASTRO Zdroj: vlastní zpracování z tabulky 2
Vlivem posunu termínu stavby zaviněním třetích osob se často prodlužuje doba nutného skladování připraveného zboží pro zakázku a tím se prodlužuje celý obratový cyklus. Ovlivnitelné a pro optimalizaci vhodné je volba dodavatelů, možnost jejich záměny, zlepšení dodacích podmínek a prodloužení splatnosti dodavatelského úvěru.
4.1.3 Řízení a optimalizace zásob Zásoby ve firmě SALMON GASTRO tvoří zejména zboží a materiál pro opravy a montáže. Objem zásob v tomto členění zachycuje Tabulka 3. Zásoba materiálu osciluje kolem ustálené hodnoty, zboží však není skladováno trvale, je objednáno vždy na konkrétní zakázku. Zakázky se překrývají a jejich objem je různý, proto řízení zásob není možné aplikovat např. Baumolův model. Významným ukazatelem, který přímosměrně souvisí s objemem potřebného kapitálu je doba obratu zásob. [ ` á
360 ) \ůěý á 360 cč á ž
Hodnoty vypočtené pro sledovanou firmu uvedeny v tabulce 2. Průměrná zjištěná DOZ SALMON je 36 dnů. Tato doba je pro optimalizaci vhodná, není ale vždy v silách firmy, aby ovlivnila stavební připravenost pro zhotovení její části díla. Jak jsem již zmínil, je důležité mít vyzkoušené dodavatele a využít případně jiného za podobných podmínek, pokud hlavní dodavatel není kapacitně schopen dodat zboží v termínu. Tento model již SALMON využívá. Za tohoto předpokladu směřuje termín dodání zboží k termínu potřebnému pro realizaci zakázky, termíny dodání jsou v porovnání s konkurencí lepší nebo srovnatelné.
54
4.1.4 Řízení a optimalizace pohledávek Pro bezproblémový chod podniku je důsledné hlídání včasného splacení pohledávek ze strany odběrů životně důležité. Podniková obchodní a cenová politika by měla být nastavena tak, aby motivovala odběratele k včasné platbě. Doba obratu pohledávek (DOP) – tento ukazatel poskytuje informaci, jak dlouho trvá převedení pohledávky v hotové peníze, tj. jak dlouho musí podnik průměrně čekat, než obdrží platby od svých odběratelů. []\
\ůěá ýš cbá ž 360
Vypočtený průměr DOP viz Tabulka 2 je 33 dnů při nastavené splatnosti běžných faktur 10 dnů. Vypočtený průměr je ovlivněn většími jednotlivými dodávkami celků, u kterých je splatnost upravena individuálně, obvykle 30 dnů. Maximální doba pohledávky po splatnosti je 95 dnů, v objemu 0,3% tržeb. Tato hodnota platí k 31.5.2014. Zaznamenal jsem navýšení pohledávek po splatnosti meziročně 2014/2013 o 50%. Tato hodnota se týká stálých zákazníků převážně podnikajících v pohostinství. Zde vidím jasný směr optimalizace a návrh opatření představím v kapitole 5. Zkrácení DOP v současné silné konkurenci je obtížně realizovatelný. Noví zákazníci stále platí v hotovosti nebo zálohově předem a stávajícím není možné splatnost ještě zkrátit. Možné to je, ale naroste objem pohledávek po splatnosti.
Tabulka 6 Ukazatele aktivity SALMON GASTRO Ukazatele aktivity
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Tržby (T)
31151
26216
19318
20185
15441
20480
Průměrné zásoby
2067
2372
1890
2160
1780
1890
DOZ doba obratu zásob
24
33
36
39
42
34
Obrat zásob
15
11
10
10
9
11
Průměrné pohledávky
2780
2530
1972
1730
1170
1669
Doba inkasa (DI)
33
35
37
31
28
30
Obrat pohledávek (360/DI)
11
11
10
12
13
12
Obrat celkových aktiv (T/A)
5
4
3
3
3
3
Zdroj: Vlastní zpracování z rozvahových výkazů za roky 2007 – 2012
55
Řízení krátkodobého finančního majetku Krátkodobý finanční majetek zajišťuje v podniku dostatek likvidity, která je pro plynulý provoz nezbytná. Podnik potřebuje každý den dostatek finančních zdrojů. Pokud je nemá, může docházet k prodlevám v úhradě závazků, což se odrazí na kvalitě subdodavatelských vztahů a dodávek, případně pracovní morálce zaměstnanců. Držení nadbytečně vysokých zůstatků na běžném účtu je však nehospodárné (např. v současné době je úročení běžného účtu u ČSOB 0,01 % p.a. a průměrná hodnota inflace za rok 2013 činí cca 1,4 %). Podnik by tedy měl mít tolik hotovosti, aby nebyla ohrožena jeho platební schopnost, avšak zároveň tolik, aby nedocházelo k nehospodárnému kumulování prostředků v nevyužitém stavu na běžném účtu. Tabulka 7 Ukazatele likvidity SALMON GASTRO v porovnání s odvětvovými daty MPO Ukazatele likvidity Běžná likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita
2007
2007 MPO
2008
2008 MPO
2009
2009 MPO
2010
2010 MPO
2011
2011 MPO
2012
2012 MPO
1,4
1,19
4,43
1,03
3,02
1,01
3,88
1,25
2,3
1,14
1,9
1,08
1,19
0,71
2,77
0,6
1,93
0,58
2,36
0,71
1,24
0,64
1,33
0,6
0,59
0,22
1,83
0,14
0,85
0,16
1,43
0,29
0,35
0,24
1,1
0,23
zdroj: vlastní výpočet a elektronický zdroj dat MPO
Při porovnání s teoreticky doporučenými hodnotami jednotlivých stupňů likvidity: BL 1,52,5 PL 0,7-1,2 a OL 0,2-0,5 a daty zjištěnými z Ministerstva průmyslu a obchodu je zjevné, že SALMON GASTRO udržuje velký objem likvidních prostředků ve formě krátkodobých finančních aktiv. V roce 2012 vykazuje firma téměř 5 krát vyšší hodnotu OL v porovnání s odvětvím. 10 1.83 5 0
1.43 0.85
0.35 0.59 0.22 4.43 0.14 3.02 0.16 3.88 0.29 2.3 0.24 1.4 1.19 1.25 1.14 1.03 1.01
1.1 1.9
0.23 1.08
Okamžitá likvidita Pohotová likvidita
2007 2007 2008 2008 2009 2009 2010 2010 2011 2011 2012 2012 MPO MPO MPO MPO MPO MPO
GRAF 6 Porovnání likvidity SALMON GASTRO s odvětvím Zdroj: Vlastní zpracování a data MPO 56
K optimalizaci hotovostního zůstatku se v současné době používá Miller Orrův model, který také zmiňují ve své knize Finanční řízení paní Nývltová a pan Marinič. Tento model předpokládá, že hotovost je vynakládána nahodile po celé plánovací období. Tyto výdaje se pohybují okolo určitých hodnot s aritmetickým průměrem nula a s určitou směrodatnou odchylkou. V modelu jsou stanoveny horní a dolní hranice a také bod návratu. Když se hladina hotovosti pohybuje nahodile a dotkne se horního limitu, nakupuje podnik vhodné krátkodobé finanční instrumenty až do chvíle, kdy se hotovostní hladina dostane zpět na bod návratu (běžná hladina hotovosti). Obdobně, dotkne-li se hotovostní zůstatek spodní hranice, podnik začne krátkodobé finanční instrumenty prodávat, aby dosáhnul běžné hladiny (bodu návratu). Spodní hranici si podnik stanoví subjektivně, na základě svých empirických zkušeností obdobně jako „minimální zásobu na skladě“. Dále zjistí: •
denní diskontní míra krátkodobých finančních instrumentů (i)
•
pevně stanovené transakční náklady nákupu a prodeje těchto instrumentů (C)
•
směrodatnou odchylku svých každodenních peněžních toků (σ) = denní peněžní příjem – denní peněžní výdej, měřené za posledních 100 dnů
Následně dle Miller Orrova modelu vypočítá pomocí rozpětí horní limit a bod návratu takto: u
3 ) W ) r s 4)
cě í cíb ` 3 ) q á `
[í : cě í 3
Obrázek 2 Optimální úroveň hotovostního zůstatku dle Miller Orrova modelu, zdroj:24
24
http://www.themanagementor.com/enlightenmentorareas/finance/cfa/miller.htm 57
Alternativou k Miller Orrovu modelu optimalizace peněžních prostředků je Baumolův model, který je ovšem poněkud rigidní. Je založen na podobném principu jako princip řízení zásob ve skladu s rovnoměrným čerpáním. V tomto modelu se podnik snaží minimalizovat náklady držby hotovosti a transakční náklady nebo náklady na přeměnu likvidních cenných papírů na hotovost. Bohužel se jedná spíše o teoretický model, neboť předpokladem je, že podnik je schopen s jistotou předpovědět své výdaje hotovosti, je schopen stanovit náklady držby hotovosti, které se v čase nemění, a nemění se ani transakční náklady. Princip a výpočet je obdobný, jak je uveden u řízení zásob. Krátkodobé finanční instrumenty v České republice Teorie uvádí jako alternativu k držbě hotovosti nákup krátkodobých finančních instrumentů. V České republice bohužel není trh s cennými papíry a finančními instrumenty příliš rozvinutý a informací pro individuální investory je skutečně pomálu. Provedl jsem malý průzkum, abych získal alespoň vzorek možností, jak mohou české podniky své peněžní prostředky optimalizovat. Při bližším zkoumání jsem nalezl následující možnosti (připomínám, že míra inflace se v současné době pohybuje okolo 1,4 %): Termínované vklady – termínované vklady v bankách jsou nejsnáze dostupným instrumentem. V současné době se sazba pohybuje od 0,2 % do ca. 3 % p.a. v závislosti na výši vkladu a délce uložení. Podmínky jednotlivých bank jsou velice rozdílné a důkladný průzkum trhu se rozhodně vyplatí. Nákup cenných papírů na českém trhu – individuální investor se může v České republice účastnit obchodování prostřednictvím dvou burzovních systémů, a to RM-Systém a Burza cenných papírů Praha. Nákup investičních certifikátů – investiční certifikáty jsou finanční instrumenty, jejichž cena se odvíjí od vývoje hodnota podkladového aktiva. Z právního hlediska jsou investiční certifikáty dlužní úpisy. Jejich emitent si prostřednictvím burzy zajišťuje dostatečnou likviditu. Investor si může investiční certifikát koupit a posléze jej kdykoliv do data splatnosti prodat. Emitent má povinnost jej vykoupit zpět, ale zároveň má právo disponovat s vloženými prostředky investorů.25 Nákup cenných papírů a dluhopisů na světových burzách – investoři mohou získat přístup na trh cenných papírů prostřednictvím několika společností. Jednou z nich je např.
25
Zdroj: http://www.fio.cz/akcie-investice/derivaty/investicni-certifikaty 58
společnost Patria Direct, umožňující vytvoření portfolia a nákup on-line a nebo prostřednictvím makléře. Spořicí účty pro podnikatele – větší banky nabízejí svým firemním klientům spořicí účty, ze kterých je možné peníze vybrat po uplynutí stanovené výpovědní lhůty. Takový spořící účet nabízí svým klientům např. ČSOB26 s jednodenní výpovědní lhůtou a úrokovou sazbou odvislou od objemu vložených peněz. Nejvyšší úroková sazba 0,40 % při vkladu nad 1 mil. Kč znamená vysokou likviditu a minimální výnos. Podnikové směnky – ČSOB dále nabízí investice do podnikových směnek, jejichž prodej organizuje. Tuto investici nabízí ke krátkodobému zhodnocení částek od 5 miliónů korun. Obvyklé splatnosti směnek v tomto produktu jsou 1 až 3 měsíce, výši diskontu neuvádí. S největší pravděpodobností bych nalezl další obdobné produkty. Výše nabízeného zhodnocení odpovídá úrokovým mírám na mezibankovním trhu a likviditě produktu. Je vždy nutné porovnat výnos s náklady na poplatky za zprostředkování.
4.2 Analýza míry efektivnosti využívání pasiv, možnosti optimalizace Postupy optimalizace pasiv Postupy optimalizace pasiv v sobě zahrnuje následující kroky: 1) stanovení nákladů vlastního kapitálu 2) stanovení nákladů cizího kapitálu 3) stanovení potřeby dlouhodobého a krátkodobého kapitálu 4) rozhodnutí o poměru vlastního a cizího kapitálu 5) rozhodnutí o struktuře vlastního kapitálu 6) rozhodnutí o struktuře cizího kapitálu
4.2.1 Stanovení nákladů vlastního kapitálu Stanovení nákladů vlastního kapitálu je důležitý krok v procesu optimalizace pasiv. Tato položka bývá často odsunuta na méně důležitou pozici v domnění, že náklady vlastní kapitál negeneruje. Opak je pravdou. Vlastní kapitál do podniku investovali vlastníci
26
Zdroj: http://www.csob.cz/cz/Firmy/Podnikatele/Zhodnocovani-financnich-prostredku/Stranky/CSOBSporici-ucet-pro-podnikatele.aspx 59
s cílem jeho zhodnocení. Tato investice s sebou nese rizika pro investory, která si chtějí nechat vykompenzovat odpovídajícím zhodnocením. Náklady označíme alternativními náklady ušlé příležitosti. Zjednodušeně řečeno, investor by získal při investici do bezrizikového aktiva určitý výnos. O tento výnos přijde, pokud se rozhodne investovat do základního kapitálu podniku. Vzhledem k vyššímu podstoupenému riziku investoři očekávají zhodnocení vyšší o rizikovou přirážku. Náklady vlastního kapitálu u akciové společnosti nebudu zmiňovat, neboť předmětem zkoumání je společnost s ručením omezeným. Využiji stanovení nákladů vlastního kapitálu stavebnicovým modelem. Tato metoda se mi pro stanovení nákladů vlastního kapitálu malé společnosti zdá nejvhodnější. Zohledňuje při výpočtu rizika vyplývající z velikosti podniku, zadlužení platební schopnosti, obchodních a vlastnických vztahů. Porovnání vypočtených hodnot provedu se statistickými daty zveřejněnými na serveru Ministerstva průmyslu a obchodu.Vztah pro výpočet nákladů vlastního kapitálu: Nvk rf : r finstab : r la : r pod : r finstr Nvk …… alternativní náklady vlastního kapitálu rf …….. bezrizikový výnos r finstab … riziková přirážka za finanční stabilitu (porovnává běžnou likviditu (BL) s XL1 a XL2; XL1≥1,0; XL2≤2,5 blíže ČSÚ tyto hodnoty nespecifikuje při BL≤XL1 ~ r finstab =10% ; při BL≥XL2 ~ r finstab=0% při BL ≥XL1 ^ BL≤XL2 vypočteme r finstab= (XL2-BL)² × 0,1 r la ….. riziková přirážka za velikost podniku (pokud VK+úvěry+dluhopisy vydané ≤ 100mil
platí r la = 5%; pokud
VK+úvěry+dluhopisy vydané ≥ 3mld platí r la = 0% r pod ….. riziková přirážka za podnikatelské riziko (r pod = EBIT³/AKTIVA) pro výsledek < 0 ~ r pod = 10% r finstr …. riziková přirážka za finanční strukturu (rozdíl mezi alternativním nákladem na vlastní kapitál a WACC; pro shodu platí r finstr = 0, pro rozdíl > 10% platí r finstr = 10%
60
Data jsem shromáždil do následující tabulky a grafiky jsem provedl porovnání s odvětvím. Tabulka 8 Stanovení nákladů vlastního kapitálu SALMON GASTRO v porovnání s odvětvovými daty MPO MPO
%
2007
Alternativní náklad na VK WACC rf (bezrizikový výnos)
2007
MPO 2008
2008
MPO 2009
2009
MPO 2010
2010
MPO 2011
2011
MPO 2012
2012
11,6
14,7
12,3
13,9
20,7
18,9
17,3
22,1
15,8
15
17
17
9,3
13,2
10,7
13,5
16,6
18,4
13,9
20,6
13,5
13,2
14,1
14,5
4,30
4,30
4,60
4,60
4,70
4,70
3,70
3,70
3,50
3,50
2,30
2,3
2,60
2,60
2,70
2,70
5,72
5,72
3,40
10,00
3,70
4,20
5,40
5,4
1,45
0,53
2,62
0,00
5,89
0,00
5,90
0,00
5,50
0,00
5,60
1,60
0,95
5,00
0,80
5,00
0,90
5,00
0,90
5,00
0,80
5,00
0,80
5
2,28
2,30
1,61
1,60
3,53
3,50
3,41
3,40
2,28
2,30
2,86
2,7
Riziková přirážka za podnikatelské riziko (rPOD) Riziková přirážka za finanční stabilitu (rFINSTAB) Riziková přirážka za velikost (rLA) Riziková přirážka za finstr zdroj: vlastní výpočet a elektronický zdroj dat MPO 25 20 Alternativní náklad na VK MPO
%
15 10
Alternativní náklad na VK SALMON
5 0 2007
2008
2009
2010
2011
2012
GRAF 7 Porovnání nákladů VK SALMON GASTRO a odvětví
zdroj: Tabulka 8
Z uskutečněného zkoumání a porovnáním dat s odvětvím jsou alternativní náklady téměř totožné. Za rok 2012 dosahují shodných 17% p.a. Porovnáme-li tuto hodnotu s cenou
61
cizího kapitálu (viz následující kapitola), potvrdíme obecně známou teorii o vysoké ceně vlastního kapitálu. Využívání vlastního kapitálu jako zdroje financování je nesporně významné pro snižování investorského rizika, vede však k nehospodárnosti v podobě snižování rentability vlastního kapitálu ROE. Mylná je představa, že pouhým zapojením většího objemu cizího kapitálu automaticky zvýšíme ROE. Základním předpokladem je kladný EBIT, který podnik vytvoří. EBIT by měl být vyšší než EBIT indif., který tvoří pomyslnou hodnotu, kdy je výhodnější využít cizí kapitál. EBIT indif. jsem vypočítal pro SALMON GASTRO. Tabulka 9 Tabulka hodnot pro výpočet EBIT indif. Úroková sazba rd
7,3
6,5
5,8
5,8
5,8
5,8
DPPO (t) %
24
21
20
19
19
19
ROE ~ EBIT indif %
5,6
5,2
4,7
4,7
4,7
4,7
ROE SALMON
40,1
37
11,4
-3
2,4
5,2
EBIT indif
550
426
416
407
343
408
EBIT SALMON
1534
1999
628
-157
101
278
E (VK)
3832
5414
5523
5379
4239
4425
D (Cizí zdroje)
3701
1132
1648
1638
1661
2598
zdroj: vlastní výpočet 2500 2000 1500 EBIT indif 1000 EBIT SALMON 500 0 -500
2007
2008
2009
2010
2011
2012
GRAF 8 Porovnání EBIT a EBIT indif. SALMON GASTRO zdroj:Tabulka 9 Z výsledků výpočtů je zřejmé, že roky 2010-2012 nejsou vhodné pro další využití cizího kapitálu za účelem zvýšení rentability ROE. Vhodné období byly roky 2007-2009, kdy mohl podnik uplatnit úrokový daňový štít a finanční páku. Zapojení cizího dluhového kapitálu je pro zachování platební schopnosti přesto téměř nezbytné.
62
Tabulka 10 Porovnání ROE SALMON GASTRO a odvětví ROE
2007
2008
2009
2010
2011
2012
SALMON
40,1
37
11,4
-3
2,4
5,2
DATA MPO
12,7
10,9
2,7
9,1
8
5,3
zdroj: Bilance SALMON, elektronický zdroj MPO
Následující graf zobrazuje porovnání dosažené ROE sledovaným podnikem a požadované ROE odpovídající EBIT indif., potřebné hodnoty pro dodatečné zapojení cizího kapitálu. 50 40 30
ROE ~ EBIT indif %
20 ROE SALMON
10 0 -10
2007
2008
2009
2010
2011
2012
GRAF 9 Porovnání ROE SALMON a požadované ROE ~ EBIT indif. zdroj: vlastní výpočet
4.2.2 Stanovení nákladů cizího kapitálu Při použití kapitálu cizího platíme věřiteli kompenzaci za jeho poskytnutý dluhový kapitál. Platby úroků a poplatků věřiteli souvisejících s poskytnutým dluhovým kapitálem z hlediska účetnictví představují náklady. Nejčastěji využívanou formu cizího kapitálu u SALMON GASTRO představuje dodavatelský úvěr. Průměrná doba obratu závazků je v roce 2012 22 dnů. Dlouhodobou finanční stabilitou v dodavatelských vztazích a dobrou platební morálkou se otevírá prostor pro vyjednání delších splatností dodavatelských faktur. Návrh pro optimalizaci v kapitole 5. Kontokorentní úvěr od ČSOB a.s. Jedná se o úvěrový rámec poskytovaný k běžnému účtu. Tento úvěr je využíván jako krátkodobý zdroj. Náklady na úvěr: Za poskytnutý dluhový kapitál platíme pohyblivou úrokovou sazbu složenou ze sazby mezibankovního trhu (PRIBOR) a marže odvozené od firemního rizika,v našem případě se jedná celkem o 4,6 % p.a. Poplatky jsou stanoveny
63
individuálně,27 v našem případě se jedná o závazkovou provizi z nečerpaného rámce 0,7% p.a. a roční obnovu produktu 5 000 Kč. Podnik čerpá dlouhodobý účelový úvěr na motorové vozidlo ŠKODA od společnosti ŠKOFIN a.s. Náklady spojené s úvěrem dosahují za dva roky trvání smlouvy celkem 21 000 Kč. Důležitým ukazatelem jsou vážené náklady celkového kapitálu, které zahrnují cizí i vlastní kapitál WACC. Vypočtené hodnoty pro SALMON GASTRO viz.Tabulka 8 Grafické porovnání s odvětvovými daty znázorňuje následující graf. 25 18.4
%
20 15 5
13.5
13.2
9.3
14.5
13.2 16.6
10
20.6
13.9
13.5
WACC MPO
14.1
WACC SALMON
10.7
0 2007
2008
2009
2010
2011
2012
GRAF 10 Porovnání WACC SALMON GASTRO s odvětvím zdroj: vlastní výpočet a elektronický zdroj MPO
Vážené náklad celkového kapitálu jsou vyšší než průměrné hodnoty v odvětví. Příčinu spatřuji ve vyšším zapojení dražšího vlastního kapitálu.
4.2.3 Stanovení potřeby dlouhodobého a krátkodobého kapitálu Stanovení potřeby dlouhodobého kapitálu v optimální hodnotě by mělo vzít v úvahu zejména množství dlouhodobého majetku, který firma vlastní.
Pro konzervativní
financování podniku by měla hodnota dlouhodobého kapitálu převyšovat hodnotu dlouhodobého majetku.
4.2.4 Rozhodnutí o poměru vlastního a cizího kapitálu Rozhodnutí o poměru vlastního a cizího kapitálu se vztahuje k cílové hodnotě po provedené optimalizaci. Důležitým předpokladem je možnost tento poměr ovlivnit plánovitě, zejména hodnotu vlastního kapitálu. Mým cílem je dosáhnout poměru v souladu se Zlatým pravidlem vyrovnání rizika., kdy hodnota vlastního kapitálu bude minimálně
27
http://www.csob.cz/cz/Firmy/Podnikatele/Uvery/Stranky/CSOB-Kontokorentni-uver.aspx 64
rovna hodnotě kapitálu cizímu. Současné financování stálých aktiv dlouhodobými zdroji jsem vypočítal, výsledky viz Tabulka 5.
4.2.5 Rozhodnutí o struktuře vlastního kapitálu Rozhodnutí o struktuře vlastního kapitálu je předmětem optimalizace. Stěžejní položkou bude nerozdělený akumulovaný zisk, který tvoří nejvýznamnější položku vlastního kapitálu. Pro věřitele se jedná byť o vlastní kapitál, ale rizikovější než kapitál základní.
4.2.6 Rozhodnutí o struktuře cizího kapitálu Využívaná struktura cizího kapitálu závisí na dalším rozvoji firmy. Většinu cizích zdrojů budou tvořit dodavatelské úvěry u krátkodobých zdrojů, případně krátkodobé a dlouhodobé bankovní úvěry.
4.2.7 Výpočet ukazatelů EVA podniku SALMON GASTRO Ekonomická přidaná hodnota EVA je ukazatel rentability, který je pro vlastníky dle mého názoru relevantní. Při jeho výpočtu jsou brána v úvahu čistá operační aktiva NOA, provozní výsledek hospodaření a vážené náklady celkového kapitálu, tedy i vlastního.
65
Tabulka 11 Data a hodnoty ukazatelů EVA, EVA relativní, ROS, EVA ROS 2007
2008
2009
2010
2011
2012
Aktiva celkem (CA)
7687
6664
7456
7527
6230
7038
KZ z obch.styku
-2860
-726
-1358
-1045
-676
-1408
-25
-25
-25
-25
-25
-25
NOA
4802
5913
6073
6457
5529
5605
Neobvyklé ztráty
18
0
15
19
42
0
Neobvyklé zisky
108
13
60
4
0
0
1571
2119
734
253
211
416
NOPAT
1481
2106
689
268
253
416
WACC
13,2
13,5
18,4
20,6
13,2
14,5
EVA
848
1308
-429
-1063
-477
-397
Osobní náklady
1631
2308
2050
2489
2675
2843
EVA relativní %
38
43
-14
-28
-15
-11
Tržby (T)
31151
26216
19318
20185
15441
20480
EVA ROS %
2,8
5
-2,3
-5,3
-3,1
-2
EBIT
1534
1999
628
-21
129
266
ROS SALMON
5
7,7
3,3
-0,2
0,9
1,3
ROS MPO
3,6
3,1
1,5
2,7
1,7
1
Nedokončená hmotná a nehmotná investice
Provozní výsledek hospodaření
zdroj: vlastní výpočet z dat příslušných rozvahových výkazů
Pro stanovení ukazatele EVA je nutné upravit účetní data, tedy provést: a. konverzi na operační aktiva NOA Výchozími daty pro další činnost je rozvaha. U konverze na NOA můžeme odečíst od hodnoty aktiva v rozvaze pouze položku nedokončené nehmotné a hmotné investice v částce 25 tis Kč. b. konverze finančních zdrojů - ve sledovaném podniku nebude c. daňová konverze, pro zjednodušení výpočtu využiji NOPAT = provozní výsledek hospodaření upravený o následující položky + finanční výnosy z finančního majetku zahrnutého do NOA ……0 + provozní náklady na neoperační majetek ……………………….0 + leasingová platba (původní leasingový náklad) ………………….0 - odpisy majetku pronajatého na leasing ……………………………0 - neobvyklé zisky + neobvyklé ztráty 66
Budu eliminovat tvorbu a rozpouštění rezerv – ve sledovaném podniku nedocházelo k tvorbě ani rozpouštění rezerv. Na následujícím zobrazení viz.GRAF
111 jsem znázornil vývoj EVA a NOPAT
SALMON GASTRO. Je patrné, že roky 2009-2012 nebyly pro majitele nijak příznivé a činnost podniku snížila hodnotu jejich investovaného kapitálu. Pro nápravu uvedeného stavu je nezbytné hledat řešení. Řešení budeme hledat v položkách, které ovlivní výsledný EBIT. Cílem práce je zvýšit rentabilitu tržeb. Zvýšení likvidity podniku není jistě třeba řešit směrem pro její zvýšení. Její hodnota ve všech třech stupních je vyšší než optimální. Zde naopak můžeme využít rezervu ve vysoké likviditě. 3000 2000 1000
2106 1481 848
1308 689
268
416
253
EVA
0 -1000
NOPAT
2007
2008
2009 -429
2010
2011 -477
2012 -397
-1063
-2000
GRAF 11 Vývoj ukazatele EVA SALMON GASTRO zdroj:vlastní zpracování z tabulky 11
Z vypočtených hodnot mohu konstatovat, že hospodaření podniku od roku 2009 snižuje hodnotu investovaného vlastního kapitálu, neboť vytvořený hospodářský výsledek nepostačuje ani na úhradu nákladů využitého kapitálu. Při zachování stávající kapitálové struktury musíme zefektivnit hospodaření podniku, abychom dosáhli vyššího zisku. Stávající struktura kapitálu je tvořena převahou vlastního kapitálu. Náklady na vlastní kapitál po ověření výpočtem jsou vyšší než náklady dluhového (cizího kapitálu). Relativní ukazatel EVA podle London Business School28 Dle této metody spočítáme jako podíl EVA a osobních a celkových nákladů kapitálu. Relativní EVA = EVA
1~
6í 6á
7/ )
Vzorec Výpočet relativní hodnoty
Tento ukazatel umožňuje srovnání podniků s rozdílnou kapitálovou a pracovní intenzitou.
28
MAŘÍK, Miloš. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku: ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2005,str.65 67
Tabulka 12Vypočtené hodnoty EVA relativní pro SALMON
EVA relativní %
2007
2008
2009
2010
2011
2012
38
43
-14
-28
-15
-11
Zdroj: vlastní zpracování
Zhodnocení vypočtené EVA relativní je z pohledu vlastníka nelichotivé. Pouze roky 2007 a 2008 byly přínosné z pohledu zhodnocení investovaného vlastního kapitálu. EVA ROS (Rentabilita tržeb, dle pana Maříka provozní zisková marže) je relativní ukazatel, kde je EVA vztažena k dosaženému obratu (tržbám). Tento ukazatel má výhodu proti ROS v tom, že vycházíme pouze z provozního výsledku hospodaření (lepší vypovídací schopnost než ROS). EVA ROS =
1~
9ž
Vzorec Výpočet EVA ROS
Pro porovnání vypočítám i hodnoty ROS. 10 7.7
8 6
%
4
5
5 3.6 2.8
3.1
3.3
ROS MPO
2.7 1.7 0.9
1.5
2
1 1.3
ROS SALMON EVA ROS %
0 2007
2008
2009
2010 -0.2
2011
2012
-2 -4
-2
-2.3
-6
-3.1 -5.3
GRAF 12Porovnání rentability tržeb EVA ROS; ROS SALMON a ROS odvětví Zdroj: vlastní zpracování z tabulky 11
Rentability tržen EVA ROS je kladná pouze v letech 2007 a 2008. Z výsledků dalších let je EVA ROS záporná. Při porovnání s ukazatelem EVA ROS je hodnota rentability tržeb ROS až na rok 2010 (účetní ztráta) kladná. Předmětem optimalizace by měly být také osobní náklady a produktivita práce podniku. Osobní náklady ovlivňují výsledný EBIT a tedy se vztahují k cíli této práce. V návrhu racionalizačních opatření zpracuji návrh na optimalizaci. 68
4.2.8 Hypotézy: 1. Rentabilita tržeb ve zvoleném podniku nedosahuje průměrné rentability tržeb v příslušném odvětví a existuje tedy výrazný prostor pro její zvýšení Výpočet rentability tržeb a porovnání podniku s odvětvovými daty jsem zpracoval, data jsem zaznamenal do tabulky 11 a graficky je znázornil v Grafu 12. Rentabilita tržeb za roky 2007-2009 je přibližně o 100% vyšší než průměrné hodnoty odvětví. Propad pod hodnoty odvětví jsem zaznamenal v letech 2010 a 2011, kdy rok 2010 byl zdaleka nejhorším a rok 2011 již dosahoval 50% hodnoty odvětví. V roce 2012 podnik dosáhl opět vyšší hodnoty, než byl průměr o cca 30%. Tato hypotéza není pravdivá a tímto srovnáním výsledků ji mohu vyvrátit. Cílem mé práce je navrhnou takové optimalizační kroky, abych dosáhl zvýšení ROS. 2. Likvidita daného podniku je vysoká, což snižuje rentabilitu vlastního kapitálu Výpočtem
třech
stupňů
likvidity
s odvětvovými daty viz.GRAF
sledovaného
podniku
a
porovnáním
hodnot
6 musím konstatovat, že hodnoty likvidity jsou
několikanásobně vyšší u firmy SALMON než u odvětví. Jedná se o okamžitou likviditu OL, která znamená krátkodobý finanční aktiva. Tato forma aktiv skutečně snižuje rentabilitu ROE, neboť peněžní zůstatky na běžných účtech nejsou téměř úročeny, hotovost a ceniny generují pouze náklady. Tato hypotéza je pravdivá. 3. Rentabilita vlastního kapitálu je nižší než průměrné hodnoty v příslušném odvětví a lze ji optimalizací aktiv a pasiv zvýšit. Rentabilitu vlastního kapitálu podniku jsem porovnal s daty odvětví. Výsledek viz tabulka 10. Velmi dobrých výsledků dosahoval podnik v letech 2007-2009, kdy hodnoty ROE převyšovaly téměř třikrát hodnoty odvětví. Roky 2010 a 2011 znamenají velký propad, v roce 2010 ztráta a 2011 pouze 30% hodnoty odvětví. Další rok se již hodnota ukazatele vyrovnala. Hypotéza je pravdivá pouze pro dva roky, nicméně ROE lze optimalizací aktiv a pasiv zvýšit.
69
5 Návrh racionalizačních opatření Navrhuji provést následující optimalizační opatření: I.
Zkrátit obratový cyklus peněz, investovat krátkodobý finanční majetek do bezrizikových likvidních krátkodobých aktiv, navrhnou možnosti zvýšení EBIT V roce 2012 dosáhl podnik doby obratového cyklu peněz 41 dnů. Každý den znamená nižší objem vázaného kapitálu o 44,9 tis Kč. Produkt podniku je realizovaný gastronomický provoz, což je soubor technologických prvků. Jedná se obvykle o subdodávku pro generálního dodavatele, kdy je těžké vyjednat ve smlouvě kratší splatnost faktur. Rovněž doba od dodání zboží do předání kompletního díla je obvykle 30-60 dnů a nevidím reálnou možnost tuto dobu zkrátit. Samozřejmostí je dodávka jednotlivých celků na termíny jejich instalace, s minimální dobou skladování. Možnost, kterou navrhuji je využít delší dodavatelský úvěr. Podnik je již na trhu 13 let a má jistou pozici u svých dodavatelů. Jejich vzájemná konkurence vede k možnostem využít dodavatelský úvěr až na 60 dnů. Při propočtu 40% z celkových dodávek se splatností 60 dnů by se doba obratu závazků prodloužila o 12 dnů × 44,9 = 539 tis Kč. Snížení potřeby NWC o 539 tis Kč umožní snížit angažovanost drahého vlastního kapitálu (viz bod II). Při seznámení s časovou strukturou závazků a pohledávek musím konstatovat důslednost při řízení
pohledávek a částky po splatnosti více než 90 dnů činí 14 tis Kč, tedy 0,07% tržby za rok 2012. Zásoby neprodejného zboží jsem při kontrole nezjistil. Průměrnou hodnotu vázaných zásob představuje zejména materiál, náhradní díly pro servis a případně předváděcí stroj pro prezentace. Snížení objemu vázaných zásob pod skutečnou hodnotu při zachování konkurenceschopnosti podniku není reálné. Podnik již v současné době minimalizuje zásoby materiálu na nezbytné minimum a využívá zásobování kurýrem do 24hod v rámci Evropy. Velké zůstatky na bankovním účtu snižují rentabilitu investovaného kapitálu ROE. Je vhodné využít nějakou formu investice do krátkodobých likvidních cenných papírů. Další možností jejich využití je nákup zvýhodněných sad často prodávaného zboží s dodatečným diskontem 10% nebo možnost platby před dodáním s dodatečným diskontem -3%. Při koupi zboží od dodavatele s běžnou splatností 60 dnů za 1 mil Kč s platbou před dodáním činí dodatečný diskont 30 tis Kč. WACC celkového kapitálu za rok 2012 činí
70
14,5% p.a. tedy 145 tis Kč/12 měsíců, tedy 24,2 tis Kč za uhrazení předem. U dodavatele se splatností 14 dnů činí náklad na kapitál 6,1 tis Kč při dodatečné slevě 30 tis Kč. II.
Návrh opatření ke zvýšení rentability tržeb ROS i EVA Klíčovým ukazatelem ovlivňujícím rentabilitu tržeb je EBIT. Jeho propad mezi roky 2010 a 2012 je skutečně vliv vládních ekonomických restrikcí v oblasti investic, kdy se dosud stavebnictví nevzpamatovalo. Důležité náklady, které negativně tento ukazatel ovlivňují,
jsou náklady na prodané zboží, výrobní spotřeba a osobní náklady. Pro zvýšení hodnot EBIT a ROS navrhuji následující možnosti řešení: -
zvýšit kvalitu a cenu produktu
Pro zvýšení ceny produktu potřebuje podnik exkluzivní žádaný produkt. Exkluzivitu výrobci již téměř neudělují, proto je důležité vybrat portfolio kvalitních zařízení a doplnit o excelentní služby jako přidanou hodnotu. Navrhuji hotovostní linku servisu s celoročním provozem. -
snížit náklady na prodané zboží
Cesta snížení nákladů na prodané zboží je vhodný výběr a práce s dodavateli nebo výrobci. Důsledná práce v nákupu vede k úsporám v průměru 2% z pořizovacích cen. Podnik pracuje s několika dodavateli určitých zařízení. Není vhodné se zaměřit na jediného dodavatele, pokud není dodavatelem exkluzivního zařízení nebo služby. Náklady na prodané zboží ovlivňují také náklady na dopravu. I zde je vhodné opakovaně porovnávat nabídku služeb a ceny dopravců. -
snížit osobní náklady
Osobní náklady tvoří u SALMON GASTRO významnou položku (13,9% tržby za rok 2012), které je nutné věnovat pozornost. Vyhodnocením produktivity práce jsem přesvědčen, že při zachování přidané hodnoty a ostatních nákladů je nutné jednoho pracovníka propustit. Produktivita práce např. v roce 2012 dosáhla v poměru přidané hodnoty /počet pracovníků
2498/6 = 416 tis Kč, kdy průměr z odvětví činí 512 tis Kč.
Cesta vede jednoznačně zvýšením produktivity práce. -
snížit nálady na výrobu produktu – výrobní spotřeba
Velkou část nákladů tvoří služby subdodavatelů. Zde navrhuji pro zachování počtu zaměstnanců na stávajícím počtu část těchto placených subdodávek zhotovit vlastními silami.
71
III.
Investovat přebytečný VK do dalšího rozvoje činnosti podniku pro dosažení jeho dlouhodobých cílů.
Při analýze kapitálové struktury jsem zjistil, že podnik využívá dlouhodobé zdroje o cca 2mil Kč vyšší, než je objem stálých aktiv (rok 2012). Analýzou využití stálých aktiv jsem zjistil neefektivní využití dvou osobních vozů ŠKODA v majetku firmy. Jejich roky výroby 2003 a 2006 a stav vozidel již pro podnik znamená neúměrné zatížení náklady na jejich provoz. Navrhuji vozidla prodat. Cena obvyklá těchto vozů představuje cca 70 a 120 tis Kč (zdroj: internetové servery mobile.cz, aaaauto.cz, dasweltauto.cz) Uvolněné zdroje vlastního kapitálu je vhodné investovat do projektu dalšího rozvoje podniku v souladu s dlouhodobým plánem. Cílem podniku je získat vedoucí pozici na jihočeském trhu a dostat se do desítky v republice. Dlouhodobý plán se zabývá investičním záměrem v horizontu sedmi let, který umožní podniku SALMON GASTRO získat výhodu proti konkurenci v úrovni nabízených služeb. Akumulace vlastního kapitálu má své důvody pro získání dlouhodobých zdrojů na výstavbu nové prodejny se zázemím a další akvizice. Pro spolupracující banku ČSOB a.s. představuje podnik čitelný subjekt úvěrovatelný do 10 mil Kč. Investiční projekt je již ve fázi prvních variant k posouzení. Tato problematika je vhodná pro jiné téma práce.
72
Závěr V teoretické části práce jsem analyzoval strukturu aktiv podniku, jejich účel, způsoby rozdělení. Aktiva by podnik měl využívat pro dosažení maximálního zisku s ohledem na podstoupená rizika. Příliš málo majetku snižuje možnosti podniku dosáhnout svého potenciálu. Příliš mnoho majetku ve vlastnictví, který je využíván neefektivně, nadměrně zatěžuje podnik náklady spojenými s jeho správou a váže zdroje kapitálu, které je možné využít efektivněji. Je nemožné vytvořit šablonu majetkové struktury, která je vhodná pro libovolný podnik. Je možné podnik identifikovat a porovnat se statistickými hodnotami příslušného odvětví, v mém případě data z internetového zdroje Ministerstva průmyslu a obchodu České Republiky (značeno MPO). Struktura aktiv ovlivňuje výsledné ukazatele výkonnosti podniku, zejména ukazatelů aktivity a rentability. Před vlastní optimalizací jsem se seznámil s majetkovou strukturou a jejími jednotlivými položkami u zkoumaného podniku. Prověřil jsem využití dlouhodobého majetku. U oběžného majetku jsem stanovil jeho strukturu a vypočítal ukazatele aktivity a likvidity. Zjištěné hodnoty jsem porovnal s referenčními hodnotami podniků stejného odvětví. Data jsem čerpal z veřejně přístupné databáze Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Porovnáním jednotlivých stupňů likvidity překračuje sledovaný podnik hodnoty odvětví i 5 krát viz str.50. Oběžná aktiva tvoří z 57% krátkodobá finanční aktiva (rok 2012), který je samozřejmě nejlikvidnější, nicméně snižuje rentabilitu aktiv ROA i vlastního kapitálu ROE. Krátkodobá finanční aktiva vlastní podnik zejména ve formě zůstatku na běžném účtu a v hotovosti na pokladně. Tato forma majetku generuje pro podnik zejména náklady v podobě poplatků u banky a nákladů spojených se zabezpečením hotovosti a cenin. Výnosy jsou téměř nulové. Optimalizací aktiv zkrátíme obratový cyklus peněz, řízením pohledávek zlepšíme splatnosti pohledávek, minimalizujeme nedobytné pohledávky, řízením zásob dosáhneme minima neprodejných zásob na skladu, zkrátíme dobu skladování. Prací s dodavateli dosáhneme lepších obchodních podmínek, zejména delší splatnosti dodavatelských faktur. Výsledkem bude snížení potřebných zdrojů pro financování oběžných aktiv a nákladů spojených s pořízením a držbou zdrojů. Optimalizací oběžných aktiv, zejména řízením zásob, pohledávek, krátkodobého finančního majetku a důslednou prací s dodavateli by podnik měl dosáhnout úspory nákladů ve výši 1 % tržeb, což činí 200 tis Kč v roce 2012.
73
Cíl práce: Optimalizací aktiv zvýšit rentabilitu tržeb. Rentabilitu tržeb můžeme zvýšit pouze zvýšením ukazatele EBIT. Zvýšení EBIT dosáhne podnik synergií navrhovaných opatření, která vyplynou z optimalizace aktiv. Jedním z opatření je odprodej dvou osobních vozidel z vozového parku, která jsou neefektivně využívána a představují pro podnik neúměrné náklady ne jejich provoz. Tyto náklady můžeme za rok 2012 vyčíslit 0,3% tržeb. Významnější úsporu nákladů představuje důsledné navrhované řízení oběžného majetku. Optimalizací aktiv dle mých návrhů můžeme dosáhnout rentability tržeb ROS 2,6% (při datech roku 2012), což představuje rozdíl 1,3%. Cíl práce: Zvýšit likviditu společnosti. Likvidita, tedy schopnost platit ve splatnosti své závazky, je důležité hledisko kredibility podniku. Kredibilitu podnik získává v průběhu času plněním svých závazků. Tvoří mimo jiné dobré jméno podniku. Sledovaný podnik vykazuje hodnoty likvidity v porovnání s odvětvím nadprůměrné. Další úkony vedoucí k jejímu zvyšování pouze snižují rentabilitu zdrojů. Naopak jsem navrhl opatření vedoucí k investici do likvidních krátkodobých cenných papírů, neboť podnik udržuje velké zůstatky na bankovním účtu. Aktiva v podniku jsou financována v souladu se zlatým pravidlem: dlouhodobá aktiva jsou financována dlouhodobými vlastními a cizími zdroji. Průměrná hodnota krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji je rovna 1,9. V tomto případě tedy navrhuji neudržovat nepřiměřeně vysokou likviditu. Cíl práce: Analyzovat poměr vlastního a cizího kapitálu s důrazem na výslednou rentabilitu vlastního kapitálu. Při analýze struktury pasiv je patrný konzervativní přístup vedení k financování aktiv. Poměr vlastního a cizího kapitálu je v roce 2012 přibližně roven poměru 3:2. Vážené náklady celkového kapitálu ve sledovaném podniku jsou mírně vyšší než průměr podniku v odvětví. Oportunitní náklady vlastního kapitálu jsem stanovil výpočtem stavebnicovou metodou na17% p.a. v roce 2012. Náklady cizího kapitálu využívaného v roce 2012 činily 7,5% p.a.(ČSOB a.s.) Struktura pasiv má důsledek nejen na průměrné vážené náklady kapitálu, ale také na finanční stabilitu a důvěru investorů a věřitelů. Rentabilita vlastního kapitálu ROE byla kladná mimo rok 2010, kdy podnik zaznamenal účetní ztrátu. Celkový pokles tržeb byl důsledkem hospodářské recese ve stavebnictví také v důsledku restriktivní politiky vlády. Kapitálová struktura sledovaného podniku se liší v porovnání s odvětvovým průměrem výrazně v poměru vlastního kapitálu k pasivům.
Pro podnikovou strukturu pasiv je ukazatel ROE zavádějící. Nezahrnuje
náklady vlastního kapitálu, které podnik využívá ze 60% při alternativních nákladech 17% 74
p.a. Využívaná struktura pasiv je důležitá pro finanční stabilitu. Pro stanovení rentability pro vlastníky doporučuji ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA, kdy zjištěné výsledky jasně prokazují, že je nutná úprava struktury pasiv směrem k vyššímu zapojení cizích levnějších zdrojů místo vlastního kapitálu. Změnu struktury bychom drželi v dikci bilančních pravidel. Kladnou ekonomickou přidanou hodnotu pro vlastníky podniku jsem zaznamenal pouze za roky 2007-2009, ostatní roky byly pro investovaný kapitál vlastníků ztrátové.
75
Seznam použité literatury a zdrojů [1]
BREALEY, R.A., MYERS, S.C. Teorie a praxe firemních financí. 1.vyd. Praha: Computer Press, 2000, 1064 s. ISBN 80-7226-189-4
[2]
El.zdroj: EVROPSKÁ KOMISE, EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA: Více úvěrů pro ekonomiku díky navýšení kapitálu EIB a společným iniciativám Komise a EIB (Společná zpráva Komise a EIB určená Evropské radě, 27. – 28. července 2013, Přístup 6.5.2014, Dostupné online z ec.europa.eu/europe2020/pdf/eib_cs.pdf
[3]
El.zdroj: http://csob.cz
[4]
El.zdroj: http://mpo.cz
[5]
El.zdroj: http://regitry.czso.cz/irsw/hledat
[6]
El.zdroj:http://www.themanagementor.com/enlightenmentorareas/finance/cfa/mill er.htm
[7]
El.zdroj:PRICEWATERHOUSECOOPER. IFRS a české účetní předpisy – podrobnosti a rozdíly. ©2012. Dostupné z: http://www.pwc.com/cz/cs/ucetnictvi/ifrs-publikace/ifrs-a-cz-gaap-podrobnostirozdíly.pdf
[8]
KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9.
[9]
KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2. rozš. vyd. Praha: Grada, 2013, 236 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-4456-8
[10]
KRABEC, Tomáš. Oceňování podniku a standardy hodnoty. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 261 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-2865-0.
[11]
KRUPOVÁ, Lenka. Analýza struktury základního účetního výkazu – rozvahy – podle US GAAP a IAS (IFRS). VŠE Praha, dostupné z http://www.vse.cz/polek/download.php
[12]
MAREK, Tomáš. Finanční řízení. Distanční opora pro magisterské studium v kombinované formě Praha: BIVŠ 2012
[13]
MARINIČ, Pavel. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 232 s. ISBN 978-80-247-2432-4
76
[14]
MAŘÍK, Miloš. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku: ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2005, 164 s. ISBN 80-861-1961-0
[15]
NÝVLTOVÁ, Romana, MARINIČ, Pavel: Finanční řízení podniku: [Moderní metody a trendy]. Praha: Grada, 2010, 208 s. ISBN 978-80-247-3158-2
[16]
REŽŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 142 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-1835-4.
[17]
STROUHAL, Jiří. Finanční řízení firmy v příkladech: [co odhalí finanční analýza: kdy je investice výhodná]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, vi, 178 s. ISBN 80-251-0913-5.
[18]
SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 471 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3494-1
[19]
VOCHOZKA, Marek a Petr MULAČ. Podniková ekonomika. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 570 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4372-1.
[20]
Vyhláška 500/2002 Sb.,
[21]
Zákon č.563/1991Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
[22]
Zákon č.586/1992Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
[23]
Zákon č.593/1992Sb., o rezervách, ve znění pozdějších předpisů
77
Seznam zkratek a.s.
akciová společnost
CK
Cizí kapitál
DOP
Doba obratu pohledávek
DOZ
Doba obratu zásob
DOZÁV
Doba obratu závazků
DPH
Daň z přidané hodnoty
DPPO
Daň z příjmů právnických osob
EAT
Hospodářský výsledek po zdanění (Earnings after Taxes)
EBIT
Earnings Before Interest and Taxes (hospodářský výsledek před zdaněním a úroky)
EBT
Hospodářský výsledek před zdaněním (Earnings before Taxes)
EVA
Ekonomická přidaná hodnota (Economic Value Added)
GWC
Hrubý pracovní kapitál (Gross Working Capital)
NWC
Čistý pracovní kapitál (Net Working Capital)
rCK
Sazba nákladů na cizí kapitál
ROS
Rentabilita tržeb (Return on Sales)
rVK
Sazba nákladů na vlastní kapitál
Spol. s r.o.
Společnost s ručením omezeným
TIE
Ukazatel úrokového krytí (Times Interest Earned Ratio)
VK
Vlastní kapitál
WACC
Průměrné vážené náklady na kapitál (Weighted Average Cost of Capital)
78
Seznam tabulek Tabulka 1 Specifikace NOA Tabulka 2 Stanovení NWC SALMON-GASTRO (v tis.Kč) Tabulka 3 Struktura oběžných aktiv SALMON GASTRO Tabulka 4 Podíly vlastního a základního kapitálu SALMON a odvětví na pasivech Tabulka 5 Financování stálých aktiv dlouhodobými zdroji SALMON GASTRO (tis.Kč) Tabulka 6 Ukazatele aktivity SALMON GASTRO Tabulka 7 Ukazatele likvidity SALMON GASTRO v porovnání s odvětvovými daty MPO Tabulka 8 Stanovení nákladů vlastního kapitálu SALMON GASTRO v porovnání s odvětvovými daty MPO Tabulka 9 Tabulka hodnot pro výpočet EBIT indif. Tabulka 10 Porovnání ROE SALMON GASTRO a odvětví Tabulka 11 Data a hodnoty ukazatelů EVA, EVA relativní, ROS, EVA ROS Tabulka 12Vypočtené hodnoty EVA relativní SALMON Tabulka 13 Skladba aktiv v období 2007 – 2012
79
Seznam grafů GRAF 1 Podíl stálých a oběžných aktiv na celkových aktivech GRAF 2 Zznázornění NWCopt a NWCsk SALMON GASTRO GRAF 3 Grafické znázornění struktury oběžných aktiv GRAF 4 Vývoj vlastního kapitálu SALMON v porovnání s odvětvím GRAF 5 Vývoj obratového cyklu SALMON GASTRO GRAF 6 Porovnání likvidity SALMON GASTRO s odvětvím GRAF 7 Porovnání nákladů VK SALMON GASTRO a odvětví GRAF 8 Porovnání EBIT a EBIT indif. SALMON GASTRO GRAF 9 Porovnání ROE SALMON a požadované ROE ~ EBIT indif. GRAF 10 Porovnání WACC SALMON GASTRO s odvětvím GRAF 11 Vývoj ukazatele EVA SALMON GASTRO GRAF 12 Porovnání rentability tržeb EVA ROS; ROS SALMON a ROS odvětví
80
Přílohy Tabulka 13
Skladba aktiv v období 2007 – 2012, zdroj: Bilance SALMON-GASTRO
s.r.o. v tis. Kč
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Aktiva celkem
7687
6664
7456
7527
6230
7038
Stálá aktiva
2983
3004
2624
3094
2599
2798
Stálá aktiva (%)
39
46
36
42
42
40
2983
3004
2624
3094
2599
2798
Podíl na aktivech (%)
39
46
36
42
42
40
Stálá finanční aktiva
0
0
0
0
0
0
Stálá fin. aktiva (%)
0
0
0
0
0
0
Oběžná aktiva
4665
3485
4650
4287
3364
4150
Oběžná aktiva (%)
61
53
63
57
54
59
Zásoby celkem
701
1303
1687
1685
1549
1261
Celkové zásoby (%)
10
20
23
23
25
18
Zásoby materiál
261
316
273
349
319
281
Materiál (%)
4
5
4
5
6
4
Zásoby zboží
440
987
1414
1336
1230
980
Zboží (%)
6
15
19
18
20
14
2019
749
1660
1027
1305
500
Pohledávky (%)
27
12
23
14
21
8
Krátkodobý finanční majetek
1946
1436
1302
1574
509
2389
26
22
18
21
9
34
3346
788
1542
1107
1464
2187
1319
2697
3108
3180
1900
1963
Stálá hmotná a nehmotná aktiva
Krátkodobé a dlouhodobé pohledávky
Krátkodobý finanční majetek (%) Krátkodobé závazky Čistý pracovní kapitál (NWC)
Pozn.: Z hlediska nepatrného podílu na aktivech jsem úmyslně vynechal položku „ostatní aktiva“, tudíž součty aktiv nebudou vždy 100%.
81