METODY OCEŇOVÁNÍ DLOUHODOBÝCH AKTIV V PODNIKU Autor: Ing. Martin Pernica; školitelka: Ing. Helena Hanušová, CSc., Název školy: Fakulta podnikatelská Vysoké učení technické v Brně Kolejní 2906/4, 612 00 Brno Tel: +420 541 142 815 Ústav: Kontakt:
ústav financí
[email protected]
ABSTRAKT Tématem mé doktorské práce bude oceňování dlouhodobých hmotných aktiv, především automobilů s cílem stanovit jejich reálnou a tržní hodnotu. Podmínkou je vybrat kritéria, která jsou pro stanovení ceny rozhodující. Zvoleným kritériím bude přisouzena váha a na tomto základě bude vytvořen evaluační systém pomocí kterého může oceňovatel stanovit reálnou a tržní cenu osobních vozů. ÚVOD Ve své doktorské práci se budu zabývat především problematikou oceňování dlouhodobých aktiv v podniku; konkrétně se zaměřím na automobily, které budu v tomto smyslu chápat jako výrobní prostředky napomáhající firmě k dosažení jejich podnikatelských cílů. Základní otázka: Jaký „výrobní prostředek“ je z firemního hlediska ideální? Z hlediska firmy je ideálním výrobkem takový, který v jejich službách nevyžaduje žádnou péči a který pokud možno celou dobu po dobu užívání vykazuje stále stejné vlastnosti jako v době pořízení. Firma by byla také nejraději, aby výrobek vykazoval každý rok stejnou úroveň opotřebení a pakliže potřebuje údržbu, tak aby tato údržba byla prováděna vždy přesně po určité době aniž by hrozilo riziko, že je nutno tuto údržbu provádět častěji nebo dokonce dochází k neplánovaným prohlídkám, opravám, výměně některých součástí nebo náhradních dílů. Automobil ale v tomto ohledu není ideální výrobek; je závislý na kvalitní péči a údržbě, plánovaných prohlídkách, kvalitě pohonných hmot, jízdním stylu řidiče apod. Nicméně ani kvalita péče nebo servisu či skutečnost jak řidič jezdí s automobilem nemusí hrát rozhodující roli. Automobily se odlišují technickou vyspělostí, kvalitou, spolehlivostí a dalšími mnoha parametry. CÍL PRÁCE Automobily představují pro firemní rozpočty nemalou finanční zátěž. Firmy potřebují uspokojivou formou promítnout jejich opotřebení do svých nákladů prostřednictvím odepisování.
Hlavní problém: stanovení reálné hodnoty vozu po jednotlivých letech provozu. Účetnictví za tímto účelem využívá nejrůznější nástroje, které ve vztahu k uvedeným výrobků nejsou vždy nejvhodnější. Vozy můžeme například oceňovat na základě „historické ceny“; nicméně ta nám jen velmi málo zohledňuje kvalitativní rozdíly mezi vozy a kategoriemi a tím méně pak v samotných odpisech případně jejich pozici při dalším prodeji na trhu případně dalšího prodeje. Ve své práci se tak budu snažit vytvořit univerzální systém oceňování automobilů napříč jednotlivými kategoriemi, který by měl zohledňovat nejdůležitější aspekty které hrají roli při ztrátě hodnoty automobilu a rovněž tak zohledňovat adekvátním způsobem požadavky zákazníků a trhu jako celku. Při využití mnou navrhovaného systému by si měl každý po dosazení základních údajů o svém automobilu, jakými jsou značka, kategorie, rok výroby a řadě dalších dokázat vypočítat nejen finální cenu jetého automobilu, ale i nahlédnout do celého procesu postupné ztráty jeho hodnoty. UKÁZKA ANALÝZ Z DIPLOMOVÉ PRÁCE, KTERÉ SE STANOU PODKLADEM PRO VZNIK DOKTORSKÉ PRÁCE (DÁLE VIZ. PŘÍLOHA) Ve své doktorské práci budu navazovat na diplomovou práci; zejména pak na část analýzy hlavních kritérií při výběru automobilů. Základní počet kritérií bude dále rozšířen a některá budou rozdělena, tak abych získal maximální počet všech kritérií, které při stanovení ceny jetého automobilu hrají roli a těmto bude pak přisouzena určitá váha. Ne každé kritérium se podílí stejnou měrou na stanovení ceny jetého automobilu. Práce tedy bude pojata kromě jiného jako přesná tvorba metodiky oceňování jetých automobilů. Jako příklad použitých podkladů pro vznik své doktorské práce uvádím část diplomové práce „Analýza prodejů v letech 2003 a 2004“ a závěry z těchto analýz.
Střední třída
Ve střední třídě zvítězila v obou letech Škoda Octavia. I v případě tohoto modelu došlo v roce 2004 k mezigenerační obměně, která zajistila škodovce vyšší prodeje Octavií celkově. Původní generace zůstává ve výrobním programu ještě nejméně rok pod označením „Classic“. Škoda-auto se pro toto opatření rozhodla z několika důvodů: V prvé řadě nechtěla přijít o klienty, kteří by měli v mezičase před úplným náběhem nového modelu ve všech jeho verzích zájem o provedení combi a 4x4 a dále chtěla prodloužit ještě život velice úspěšné generaci. (Zde je rozdíl oproti Astře G, která tak úspěšná nikdy nebyla.)
2
Druhou příčku obsadil v obou letech dnes již legendární VW Passat 5. generace, vyráběný se od roku 1996. Automobil prodělal za dobu své existence dvě dílčí inovace. Tato generace se zapíše jako zásadní převrat vůbec v chápání vozu střední třídy. Passat v kategorii zavedl úplně nová měřítka. Mohu uvést například známé motory TDI PD se sdruženými vstřikovači, které byly představeny již před úplně první inovací. Passat byl také ve své době unikátní tím, že jako jeden z mála automobilů na trhu a ve střední třídě vůbec měl oboustranně pozinkovanou karosérii. Na druhou stranu se tato generace zapsala velmi špatně z hlediska své spolehlivosti. Několik málo let po představení, spolehlivost nepředstavovala vážný problém. Enormní zájem o vůz a dále změny v německých výrobních závodech však vykonaly své. Automobilka si nedokázala v továrnách udělat patřičným způsobem pořádek a výrobu přizpůsobit objemu počtu vyráběných vozů. Navíc také došlo ke změně v tom, že nejkvalifikovanější personál byl „převelen“ na výrobu luxusních vozů Phaeton do Drážďan. Passaty z posledních let výroby tak tráví značnou dobu na opravách v servisech. Zcela opačným příkladem oproti VW Passatu je držitel třetího místa Ford Mondeo. Mondeo je velmi úspěšným automobilem především na západních trzích EU. Častými zákazníky prvotřídních vozů značky Ford jsou právě bývalí zákazníci VW, kteří měli Passata a znovu by jej už nechtěli. Mondeo je pokud jde o jízdní vlastnosti mnohem tužší a s ohledem na to, že bylo představeno až v roce 2000 také podstatně modernější a technicky vyspělejší automobil. I Mondeo III. prošlo dvěma inovačními vlnami a Ford cizeloval vůz do úplné dokonalosti. Hlavní výhoda Mondea netkví jen v tom, že je moderní a dokonalé, ale zejména v jeho vysoké spolehlivosti především díky jeho výrobě v moderním závodě automobilky Ford v belgickém Genku. Čtvrtou příčku obsadila Mazda 6, což je vzdálený příbuzný Fordu Mondeo. Spolu sdílejí shodnou platformu a rovněž tak část technologií je stejná. Rozdílné jsou ale ve většině případů pohonné jednotky. Mazda zaujala mnoho klientů právě tím, že je technicky spjata s Mondeem, ale navíc svým sportovním vzezřením. Páté místo náleželo v roce 2003 Opelu Vectra a v roce 2004 inovovanému provedení Audi A4 2. generace. A4 se dobře prodávalo hlavně kvůli atraktivnějšímu designu a rovněž kvůli zásadním změnám v oblasti nabízených pohonných jednotek. Nabídku totiž obohatili zážehové jednotky s přímým vstřikováním paliva FSI a vznětové jednotky TDI PPD s piezoelektrickými vstřikovači. VÝSLEDKY Výsledkem práce tedy bude přesně definování požadavků firem jako zákazníků velkých automobilek jimi kupované vozy. Vysvětlím zásadní rozdíl mezi požadavky a úvahou soukromé osoby, která si pořizuje nový vůz a odlišnými pohnutkami při volbě „firemní flotily“ u vedení nové společnosti. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že jednotliví klienti mají stejné požadavky na svá auta jako velké firmy, opak je pravdou. V tomto směru dochází k zásadnímu posunu v představě o ideálních firemních vozech, které reprezentují firmu a o automobilu, který poptává jednotlivec. Tato práce mimo jiné vnese více světla do celé záležitosti financování nových vozů a byl bych rád, aby se čtenář po jejím prostudování si uvědomoval možná více druhů rizik spojených především s financováním automobilu formou leasingu. Kladu si rovněž tak za cíl objasnit proces amortizace u automobilů – tedy míru opotřebení vozu v období jednoho roku. Zde se budu dotýkat problémů velkých firem, které při
3
rozhodování o inovacích svého vozového parku mají určitý zhoršený manévrovací prostor. Obecně platí, že firmy se snaží volit jednotný vozový park. Je to dáno mnoha důvody. Ať už se jedná o určitou snahu prezentace image společnosti vlastnictvím jednotné flotily vozů stejných značek nebo snahou vedoucích pracovníků o to, aby zaměstnanci na stejných pozicích ve firmě využívali i automobil stejné kategorie – v tomto případě mám na mysli i jednotnost ve vztahu k automobilovým třídám. Nicméně existují ještě další důvody a těmi se chci v doktorské práci zabývat především. Vedení firmy si totiž nemůže dovolit účetní chaos v průběhu provozu svého autoparku. Různé značky se vyznačují odlišnou spolehlivostí, kvalitou dílenského zpracování, odolností, náročností údržby a péče o vůz a v neposlední řadě cenou náhradních dílů, komponentů a servisu na tyto vozy. Odlišnost v nákladech, kvalitě, spolehlivosti a užitku pro zákazníka - firmy ovšem není dána jen případnou různorodostí vozového parku, ale je rovněž dána využíváním právě rozdílných tříd vozů a také skutečností, že technický park většina firem obměňuje postupně na několik fází a v tom případě i když firma kupuje vozy stejné značky a stejné třídy tak pochopitelně naráží na technický vývoj a rostoucí dokonalost různých generací stejného modelu a tím pádem i na jeho naprosto odlišné vlastnosti. Firma ale řeší i problém s naprosto odlišnou ztrátou hodnoty těchto vozů každý rok a pak následně i odlišnou prodejní cenou. Problém určení výšky odpisů a opotřebení za rok u vozů firemních flotil je tak více než aktuální. V případě automobilů a velkých firem se pohybujeme v řádu i mnoha milionů korun ročně. S tím přímo souvisí i určení ceny ojetého automobilu, kdy pověřené osoby ve firmě provádějí kalkulaci kolik prostředků firma utrží za prodej použitých vozidel. Kalkulace se pochopitelně neprovádí až v okamžiku prodeje části firemní flotily a jejího omlazení. Ceny v závislosti na letech výroby a průběhu amortizace je nutno co nejpřesněji předpovídat a odhadovat už při objednávce nových vozů, které po několika letech prodáváme. DISKUSE Nabízí se tak mnoho otázek:
Volit kvalitnější vozy renomovaných značek, které jsou odolnější a technicky vyspělejší, ale za ve většině případů vyšší ceny a rovněž horší výbavě nebo volit levnější a technicky méně vyspělé vozy s lepší výbavou, když dopředu víme, že ztráta hodnoty vozu renomované značky je mnohem nižší než v druhém případě ?
Vyjde firmu levněji investovat více peněz do nákladnějších servisních prohlídek kvalitních vozů nebo šetřit v případě levnějších prohlídek vozů druhé kategorie?
A jak se vlastně celý proces amortizace bude odehrávat? Platí vždy, že levnější vozy značky, která nenese skutečnou image automobilky s dlouhou tradicí musí mít vždy při následném prodeji nižší hodnotu než dražší vozy renomovaných firem ? A nezáleží třeba po jak dlouhé době se automobily prodají ?
Uvedené otázky by měla přesně zodpovědět část práce věnovaná průběhu amortizace vozů jednotlivých kategorií a značek, kde se budu snažit objasnit rozdílný průběh amortizace vozů rozdílných značek v několika letech jejich užívání případně vyvrátit „ničím nezpochybnitelnou pravdu“, že dražší „značkový“ vůz má vždy při dalším
4
prodeji vyšší cenu než vůz levnější nebo tvrzení, že vůz nižší třídy se vždy prodá za méně peněz než vůz obdobné značky ve vyšší třídě. ZÁVĚR Disertační práce v tomto nastíněném pojetí by měla firmám, vlastnící vozové flotily napomoci k řešení problémů počínající financováním vozu, přes jeho výběr, pořízení a relevantní oceňování, jenž napomůže skutečnému zobrazení jeho stavu v souladu s opotřebením, který se přesně promítne do účetnictví firmy. LITERATURA [1] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, novelizován dle zákona č. 81/2006 Sb. [2] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, novelizován dle zákona č. 245/2006 Sb. [3] ŽÁK, M. a kol.: Velká účetní encyklopedie. 1.vyd. Praha: Linde Praha a.s., 1999.s. 806. ISBN 80-7201-172-3 [4]Svaz dovozců automobilů.: cia.cz/stats.php?ver=&lang=cz>
Statistiky
prodejů
vozidel.
[5] ZEZULKA, L.: Tiskové zprávy. http://news.auto.cz/tiskovky [6] PERNICA, M.: Příspěvek na konferenci. MendelNet 2006 [7] PERNICA, M.: Diplomová práce. „Analýza globalizačních tendencí vautomobilovémprůmyslu“,PFVUT 2006
5
PŘÍLOHA:
Model 1. Škoda Octavia 2. VW Passat 3. Ford Mondeo 4. Mazda 6 5. Opel Vectra
Analýza prodejů nových vozidel v roce 2003 ve střední třídě
Počet prodaných vozů
Podíl v %
17 961
Bezpečnost
Obsluha při jízdě; převodovky Automatizovaná Aut. man.
Úsporné jednotky
Akt.
Pas.
Zážehové
Vznětové
60,31
x
x
x
x
2 451
8,23
x
x
x
x
1 746
5,86
x
x
x
x
x
1 427 692
4,79 2,32
x
x x
x x
Spolehlivost
Úroveň základní výbavy
Užitná hodnota
X
x
x
7
x
x
6
Design
X X
x
Body
6 x x
x
5 5
Design
Body
Analýza prodejů nových vozidel v roce 2004 ve střední třídě
Model 1. Škoda Octavia 2. VW Passat 3. Ford Mondeo 4. Mazda 6 5. Audi A4 (facelift)
Počet prodaných vozů
Podíl v %
18 322
Bezpečnost
Obsluha při jízdě; převodovky Automatizovaná Aut. man.
Úsporné jednotky
Akt.
Pas.
69,39
x
x
X
x
1 574
5,96
x
x
X
x
1 009
3,82
x
x
x
X
x
592
2,24
x
x
468
1,77
x
x
x
Zážehové
Vznětové
Spolehlivost
Úroveň základní výbavy
Užitná hodnota
X
x
x
7
x
x
6
X X
X
x
6
6 x
x
5 5
