Dopad kontokorentního úvěru na finanční situaci podniku

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ ÚSTAV PODNIKOVÉ EKONOMIKY

Diplomová práce

Dopad kontokorentního úvěru na finanční situaci podniku

Autor: Bc. Lucie Karešová Vedoucí diplomové práce: Prof. Ing. Iva Živělová, CSc.

Brno 2008

2

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Dopad kontokorentního úvěru na finanční situaci podniku“ vypracovala samostatně, použila a citovala jsem prameny, které uvádím v seznamu použité literatury.

V Brně 20. května 2008

…………………………………. 3

Poděkování

Děkuji vedoucí diplomové práce Prof. Ing. Ivě Živělové, CSc. za metodické vedení a odborné rady. Dále děkuji daňové poradkyni Ing. Monice Hrubešové za poskytnuté materiály a informace pro zpracování této práce.

4

JSOU PRÝ PENÍZE, ALE PENÍZE SE NEROVNAJÍ ČASU. BEZ PENĚZ SE DÁ JEŠTĚ VŽDY MNOHO UDĚLAT, BEZ ČASU NIC. JAN NERUDA

ČAS

5

Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá analýzou finanční situace podniku s ohledem na čerpaný úvěr. Je zaměřena především na zkoumání získaných dat pomocí elementárních metod, především poměrových ukazatelů a jejich soustavám. Klíčová pozornost je věnována posouzení možnosti využití kontokorentního úvěru a jeho dopad na finanční situaci podniku.

Klíčové slova: Analýza, úvěr, podnik, výsledky.

Abstract This graduaiton thesis deals with analysis of the company financial situation with view to drawn credit. It is focused mainly on examinating of the data gained by elementary methods, first of all ratio indicators and their systems. Key attention is paid to considerating possibilities of using the bank overdrawf and its impact on the company financial situation.

Key words: Analysis, credit, company, results.

6

Obsah 1

ÚVOD ........................................................................................................................................................... 8

2

LITERÁRNÍ REŠERŠE ............................................................................................................................. 9

2.1

FINANCOVÁNÍ PODNIKU.................................................................................................................. 9

2.1.1 2.1.2

FORMY FINANCOVÁNÍ PODNIKU ............................................................................................................ 10 ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKU............................................................................................................ 13

2.2

ANALÝZA FINANČNÍ SITUACE PODNIKU ................................................................................. 23

2.3

ZDROJE INFORMACÍ PRO FINANČNÍ ANALÝZU .................................................................... 24

2.3.1 2.3.2 2.3.3

ROZVAHA............................................................................................................................................. 25 VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT......................................................................................................................... 28 VÝKAZ CASH FLOW .............................................................................................................................. 29

2.4

NÁSTROJE FINANČNÍ ANALÝZY.................................................................................................. 29

2.5

METODY FINANČNÍ ANALÝZY..................................................................................................... 30

3

CÍL PRÁCE A METODIKA.................................................................................................................... 32

3.1

HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA............................................................................................................ 32

3.2

VERTIKÁLNÍ ANALÝZA .................................................................................................................. 33

3.3

ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ.................................................................................... 33

3.4

MODELY PREDIKCE FINANČNÍ TÍSNĚ....................................................................................... 33

4

VLASTNÍ VÝSLEDKY ............................................................................................................................ 35

4.1

CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI REVIKANAL, S.R.O...................................................... 35

4.2

PODMÍNKY A SPECIFIKACE ZÍSKÁNÍ KONTOKORENTNÍHO ÚVĚRU ............................. 36

4.3

ÚČEL ČERPÁNÍ KONTOKORENTNÍHO ÚVĚRU ....................................................................... 38

4.3.1 4.3.2 4.4

PLÁNOVANÉ VÝDAJE NA OBĚŽNÝ MAJETEK ......................................................................................... 38 PLÁNOVANÉ VÝNOSY Z POŘÍZENÉHO OBĚŽNÉHO MAJETKU.................................................................. 39 DOPAD KONTOKORENTNÍHO ÚVĚRU NA FINANČNÍ SITUACI PODNIKU....................... 40

4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.4.4

HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY A VÝKAZU ZISKU A ZTRÁT .......................................................... 40 VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY A VÝKAZU ZISKU A ZTRÁT ............................................................... 44 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ .................................................................................................. 48 MODELY PREDIKCE FINANČNÍ TÍSNĚ .................................................................................................... 58

5

ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 62

6

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................................................................................... 65 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................................................... 66 SEZNAM TABULEK ................................................................................................................................ 66 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................... 67 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................... 71

7

1

Úvod Malé a střední podniky se častěji než velké setkávají s potížemi při financování své běžné

činnosti a zejména pak svých rozvojových záměrů. Svoji úlohu zde nepochybně hraje obava finančních institucí ze zvýšeného rizika investování do těchto subjektů a z omezených možností zajištění jejich úvěrů. S podobnými překážkami se samozřejmě setkávají i podniky při exportní činnosti.

Malé a střední podniky jsou nejcitlivější na změny podnikatelského prostředí, ale také jsou nejpružnější, pokud jde o potenciál rychlých reakcí a možností svého rozvoje a růstu. Hrají významnou úlohu při vytváření pracovních příležitostí a působí jako nezanedbatelný faktor sociální stability a ekonomického rozvoje regionu a státu. Meziroční růsty produktivity práce v ČR signalizují možné zlepšení splácení úvěrů v budoucnu.

Obecně v české ekonomice lze konstatovat, že finanční situace podnikové sféry za sledované období (vyjádřená rentabilitou kapitálu a aktiv, podílem cizích zdrojů na financování činnosti) se postupně zlepšuje. Obtížně se podniky vyrovnávají s vysokým mezipodnikovým zadlužením. Trendem současnosti je snižování podílu mezipodnikových dluhů po lhůtě splatnosti. Finanční charakteristiky jednotlivých podniků se však různí a REVIKANAL, s.r.o. z větší části působí v části ekonomiky, kde tyto pozitivní tendence jsou v menší míře než v ostatní ekonomice ČR.

8

2

Literární rešerše

2.1 Financování podniku Získání finančních zdrojů, obecněji kapitálu ve všech formách a jejich použití k obstarání potřebných statků a k úhradě výdajů na činnost podniku, označujeme jako financování. [8] Jednodušeji řečeno tedy financování představuje činnost směřující k opatření kapitálu a jeho užití ke splnění podnikových cílů.

Financování podniku řeší tyto základní problémy: - do čeho má podnik investovat (majetek – aktiva), - z čeho má podnik investovat (kapitál – pasiva), - kolik získaných prostředků (přínosů) ponechat v podniku. Finanční řízení má následující úkoly: - získávat kapitál, - rozhodovat o umístění kapitálu, - rozhodovat o rozdělení zisku, - řídit hospodářskou stránku činnosti podniku. Podstatou financování a finančního řízení je neustálé usměrňování co nejvýhodnější struktury kapitálu a majetku.

Všeobecná pravidla pro finanční rozhodování jsou následující: 1.

každý investor preferuje více než méně peněz – faktor kvantity,

2.

každý investor preferuje méně než více rizika – faktor rizika,

3.

každý investor preferuje stejné množství peněz dnes spíše než zítra (1 Kč dnes ≠ 1 Kč zítra) – faktor času.

Faktor času spočívá v časovém nesouladu příčin, tedy určitého rozhodnutí, následků a vlivu rozhodnutí na ekonomiku podniku.

9

Faktor rizika spočívá v tom, že ten, kdo rozhoduje, vybírá jednu z možných variant, si není jist výsledky těchto variant. To je způsobeno tím, že obvykle varianta s větším rizikem přináší i větší zisk a naopak. Riziko tedy vzniká z: - vnějších příčin: odběratelé nezaplatí, nestabilita měny, inflace, - vnitřních příčin: rozbijí se stroje, nízké prodeje, hospodářská krize. Snahou finančního řízení je zvyšování finančních zdrojů podniku a souhrnným ukazatelem je zvýšení tržní hodnoty firmy.

2.1.1 Formy financování podniku Různé formy financování podniku rozlišujeme dle jednotlivých kritérií z hlediska praktického i teoretického na: 1. vlastnický původ kapitálových zdrojů podniku, tj. vlastní a cizí kapitál, 2. doba splatnosti použitých finančních zdrojů, 3. pravidelnost financování podnikové činnosti, 4. interní a externí zdroje financování, 5. měna, v jaké jsou finanční zdroje podniku poskytovány.

1. Vlastnický původ kapitálových zdrojů podniku
Financování vlastním kapitálem Vlastní kapitál je kapitál ve vlastnictví majitele podniku. Tento kapitál je hlavním nositelem podnikatelského rizika, proto jeho podíl na celkovém kapitálu je ukazatelem finanční jistoty podniku. Není stálou veličinou, mění se v závislosti na výsledcích hospodaření podniku. Vlastní kapitál je rozdělen do několika položek: - základní kapitál, - kapitálové fondy, - fondy ze zisku, - nerozdělený zisk. Základní kapitál je tvořen peněžitými i nepeněžitými vklady společníků do společnosti. Ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti se vytváří povinně.

10

Hlavní částí kapitálových fondů jsou emisní ážia, což jsou rozdíly mezi skutečně dosaženou prodejní cenou akcií a jejich cenou nominální při emisi akcií. Fondy ze zisku jsou tvořeny společnostmi přímo ze zákona nebo je jejich tvorba předepsána stanovami společnosti. Jsou chápany jako pojistka proti nepředvídaným rizikům v podnikání (slouží ke krytí ztrát a k překonání nepříznivého průběhu hospodaření společnosti). Nerozdělený zisk je část zisku po odvodu daní, která se nerozděluje mezi majitele, ale slouží k dalšímu podnikání.
Samofinancování představuje financování společnosti prostřednictvím zisku, odpisy nebo z vytvořených rezerv společnosti.
Financování cizím kapitálem Cizí kapitál ve společnosti představuje dluh, který se musí v určité době splatit. Mezi cizí kapitál se tedy řadí krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé úvěry, leasing, obligace, aj.

2. Doba splatnosti použitých finančních zdrojů Dle doby splatnosti finanční zdroje rozlišujeme na zdroje krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Krátkodobé zdroje jsou splatné do 1 roku a jsou zpravidla cizími zdroji. Střednědobé zdroje jsou splatné do 4 let a mohou obsahovat jak vlastní zdroje (podílové listy dluhopisových otevřených podílových fondů), tak cizí zdroje (střednědobé bankovní úvěry). Dlouhodobé zdroje jsou veškeré zdroje vlastního kapitálu podniku. Existují také dlouhodobě splatné dluhové finanční instrumenty jako hypoteční úvěry či emisní půjčky. Dlouhodobé zdroje by v podnicích měly dominovat nad krátkodobými splatnými zdroji.

3. Pravidelnost financování podnikové činnosti Každý podnik provádí různé činnosti jako např. zásobovací, výrobní, marketingové, finanční, aj. v různých časových intervalech. Z tohoto hlediska rozlišujeme financování běžné a mimořádné.
Běžné financování slouží k tomu, aby podnik měl dostatek prostředků na finanční krytí trvale i přechodně vázaných oběžných aktiv, na úhradu mzdových a osobních nákladů, na úhradu finančních nákladů a umořování dluhu, na financování energie, reklamy, distribuce aj. Běžné financování se tedy zabývá především řízením pracovního kapitálu.

11

Má dvě základní funkce: a) určit potřebnou výši každé položky oběžných aktiv a jejich celkové sumy, b) určit, jakým způsobem financovat oběžný majetek. Základní pojmy související s běžným financováním podniku jsou: Hrubý provozní kapitál (hpk): veškerá oběžná aktiva používaná v podniku Čistý provozní kapitál (čpk): rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých pasiv

Obrázek č. 1: Grafické znázornění pracovního kapitálu

Zdroj: Dr. Ing. Vítězslav Hálek, MBA - Krizový management


Mimořádné financování vzniká při zakládání podniku, při investičních činnostech firmy, při fúzích podniků nebo při likvidaci podniku.

12

4. Interní a externí zdroje financování
interní (vnitřní): Zisk, odpisy, dlouhodobé rezervy, tedy všechny prostředky, které vznikly vlastní podnikovou činností.
externí (vnější): Vklady, účasti, úvěry, finanční leasing, tj. zdroje přicházející do podniku zvnějšku.

2.1.2 Zdroje financování podniku 1. Cizí zdroje Představitelé cizích zdrojů financování jsou zákonné rezervy, závazky vůči zaměstnancům, závazky vůči státu, dodavatelský úvěr, bankovní úvěry a nebankovní zdroje jako jsou dotace, dary, emise cenných papírů. Níže se nachází bližší specifikace některých cizích zdrojů.

Bankovní úvěry Bankovní úvěry mohou být jak krátkodobými, tak i dlouhodobými zdroji financování podniku. Třídění bankovních úvěrů je dle následujících hledisek: -

dle doby splatnosti,

-

zda jde o úvěry peněžité či závazkové,

-

zda jde o úvěry vázané či k volnému použití,

-

zda jde o zajištěné či nezajištěné úvěry.

Dle doby splatnosti rozlišujeme bankovní úvěry krátkodobé se splatností do 1 roku, úvěry střednědobé, kde se časový horizont pohybuje v rozmezí od 1 roku až do 4 let a nakonec úvěry dlouhodobé s termínem splatnosti delším jak 4 roky. Peněžité úvěry jsou pro veřejnost více známé než úvěry závazkové. Peněžité úvěry poskytují banky buď v bezhotovostní formě nebo jako hotovostní úvěry. Jsou také dále rozlišovány podle toho v jaké měně jsou poskytovány, tj. korunové či cizoměnové bankovní úvěry. Závazkové úvěry jsou úvěry, při nichž banky dlužníkům neposkytují žádné peníze. Tyto úvěry představují, ze strany banky, poskytnutí určitého ručení dlužníkovi, díky kterému si bude moci následně obstarat peněžitý úvěr od banky či soukromé společnosti. Jedná se především o směnečný bankovní aval, směnečný bankovní akcept, bankovní platební záruka.

13

Účelově vázané úvěry omezují příjemce úvěru v tom, že získané finanční prostředky musí vynaložit na účely, ke kterým se smluvně zavázal při zajišťování úvěru. Nejčastěji jde o úvěry investiční. Úvěry k volnému použití příjemce nijak účelově neomezují. Zajištění úvěru může mít formu ručení třetí osoby (právnické či fyzické) za závazky dlužníka. Za nejsilnější formu ručení se považuje státní záruka. Vysoce ceněnou formou ručení za úvěrové závazky podniku bývají různé formy ručení poskytované bankami v pozici třetí osoby daného úvěrového vztahu. Místo bank se samozřejmě jako ručitelé mohou vyskytovat i velké renomované podniky. Nezajištěné bankovní úvěry jsou v rámci snižování rizika pro banku podnikům poskytovány jen málokdy. Většinou jde o úvěry pro podniky s velmi nadprůměrnou bonitou a kredibilitou. Zajišťovacími instrumenty pro bankovní úvěry jsou zejména pohledávky, dlouhodobý hmotný majetek, směnky, aj. Úvěry se používají k přímé úhradě potřeb, ke splacení dříve poskytnutých úvěrů. Splácení úvěrů se provádí buď postupně v určitých předem stanovených termínech společně s úrokem nebo častěji u krátkodobých úvěrů se využívá zvláštní placení úroků, tj. měsíčně a splátka úvěru poté proběhne jednorázově. Dlužník má možnost volit několik způsobů úhrad úvěrů. Buď převodem finančních prostředků z běžného účtu na úvěrový účet nebo přímým směřováním peněz na úvěrový účet nebo převodem výnosu z jiného úvěru nebo kombinací výše zmíněného. S načerpáním finančních prostředků v rámci úvěru úzce souvisí i vzniklé riziko pro podnik, kterému byl úvěr poskytnut. Riziko je především z hlediska schopnosti podniku platit úroky z úvěru a zároveň i vlastní úvěr. Před žádostí o úvěr by podnik měl věnovat velkou pozornost řízení svého cash flow a uvědomit si, že úvěr bude muset platit bez ohledu na své hospodářské výsledky. Nákladem úvěru je úrok, který podnik platí za vypůjčení požadovaného obnosu od banky. K nákladům úvěru samozřejmě patří i ostatní platby spojené se získáním úvěru jako např. poplatek za přijetí žádosti o úvěr, poplatek za vedení úvěrového účtu, pojištění, aj. Úrok je vyjádřen většinou roční úrokovou sazbou, jako procento z půjčené částky. Jeho výše závisí na úvěrové politice banky. Většinou se skládá ze dvou částek, tj. základní sazby – referenční (PRIBOR), kterou vyhlašuje obchodní banka nebo ČNB (Česká národní banka) a vytváří se na peněžních trzích a přirážky, ve které je vyjádřeno riziko banky. Úroková sazba může být pevná (fixní) po celou dobu trvání úvěrového vztahu nebo pohyblivá, kdy banka má právo změnit úrokovou sazbu, kdykoli se změní ceny finančních zdrojů na peněžních trhu v návaznosti na smluvní podmínky úvěru. Případně existuje 14

i kombinovaná úroková sazba, která je po určitou dobu fixovaná a poté ji banka může dle okolností a podmínek měnit.

Druhy krátkodobých bankovních úvěrů Krátkodobé bankovní úvěry představují významný zdroj financování oběžného majetku podniku. Potřeba krátkodobých úvěrů, jejich výše i doba splatnosti úzce souvisí s řízením oběžného majetku. Pokud bude mít podnik optimální množství oběžného majetku, bude také potřebovat pouze optimální množství úvěrů na jejich financování. Banky poskytují krátkodobé úvěry maximálně do výše oběžného majetku. Banka provádí neustálé prověřování bonity podniků. Na jejím základě pak rozhoduje o poskytnutí úvěru včetně podmínek souvisejících s poskytnutím úvěru.

Krátkodobé bankovní úvěry poskytují banky v těchto formách: -

kontokorentní úvěr,

-

krátkodobá bankovní půjčka,

-

lombardní úvěr,

-

eskontní úvěr,

-

negociační úvěr,

-

akceptační úvěr,

-

ramboursní úvěr,

-

revolvingový úvěr.


Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr je krátkodobý úvěr, který je poskytován na běžném účtu podniku. Podnik má stanovený tzv. úvěrový limit, což je maximální částka úvěru, kterou podnik může disponovat. Podnik čerpá tím, že platí platby z běžného účtu. V případě, že nemá dostatek vlastních prostředků na tomto účtu, může platit dluhy čerpáním úvěru. Naopak tím, jak podniku přicházejí platby od odběratelů na tento účet, dochází ke splácení úvěru. Výhodou pro podnik je to, že čerpá pouze tu výši, kterou momentálně potřebuje pro úhradu svých závazků a jen po tu dobu než získá prostředky vlastní. Nevýhodou tohoto úvěru je, že bývá obvykle dražší než ostatní krátkodobé úvěry, protože banky poskytnutím prostředků na účet podniku ztratí možnost kontroly účelovosti při jejich čerpání. Úroky se platí pouze z čerpané částky za dny, kdy byl úvěr fakticky čerpán.

15


Krátkodobá bankovní půjčka Krátkodobá bankovní půjčka je nejčastěji vyskytujícím se krátkodobým úvěrem. Podle předmětu úvěrování se obvykle nazývá např. úvěrem na zásoby, na oběžné prostředky, na pohledávky. Tento typ úvěru se obvykle čerpá jednorázově a taktéž se jednorázově splácí. Podmínky poskytnutí této půjčky bývají různé, zejména se mohou týkat účelovosti využití úvěrových zdrojů, dále například zajištěním úvěru nebo úrokové sazby. Úroková sazba se odvíjí od situace na trhu, ale ve srovnání s ostatními druhy úvěrů bývá nižší.


Lombardní úvěr Lombardní úvěr je krátkodobá půjčka, která je jištěna movitou věcí nebo právem, tj. obvykle cennými papíry. Tento typ úvěru je vždy zajištěn. Poskytuje se zejména novým začínajícím podnikům. Poskytuje se pevná částka

a ta je také úročena po celou dobu

stanovené splatnosti. Není podmínkou účelovost. V praxi je využíván méně a bývá dražší než jiné úvěry.


Eskontní úvěr Eskontní úvěr je úvěr, který vzniká eskontem směnky, což je odkup směnky před dobou její splatnosti od podniku bankou. Pokud podnik za své zboží získá od odběratele směnku s určitou dobou splatnosti a má potřebu místo takto získaných peněz disponovat hotovostí, má možnost požádat banku o eskont této směnky. Banka směnku eskontuje tím způsobem, že žadateli o eskont vyplatí částku, která je vypsaná na směnce sníženou o diskont. Diskont je úrokem, který banka inkasuje za poskytnutí tohoto úvěru. Touto operací se dlužník na směnce stává dlužníkem vůči bance. Samozřejmě podnik, který žádal o eskont směnky banku se stává druhotným dlužníkem pro případ, kdy by dlužník směnku bance neproplatil. Banka tím má možnost svoji pohledávku uplatnit na podniku. Tento úvěr je v praxi poměrně využíván, především velkými podniky. Z hlediska splatnosti jde o úvěr obvykle splatný do 30 – 90 dnů, je pro banku méně rizikový a relativně levný.


Negociační úvěr Negociační úvěr je modifikací úvěru eskontního v oblasti zahraničně-obchodních vztahů. Jedná se o eskont směnek vývozce (věřitele) vystavených na dovozce (dlužníka). Eskontující bankou je tzv. negociační banka. Dovozce je při tomto úvěru hlavním aktérem, tudíž zajišťuje jak eskont směnek včetně bankovního spojení, může to být banka dovozce či banka v jiné zemi, tak i celou organizaci operací spojenou s celkovým vypořádáním. 16


Akceptační úvěr Akceptační úvěr je zvláštní druh úvěru, ve kterém banka neposkytuje podniku přímo finanční hotovost, ale akceptuje směnku podniku, v níž se zaváže, že zaplatí ve lhůtě splatnosti za dlužníka, tzn. že banka přejímá závazek dlužníka.


Ramboursní úvěr Jak byl negociační úvěr modifikací eskontního úvěru, tak ramboursní úvěr je modifikací akceptačního úvěru v zahraničně-obchodních vztazích. Jedná se o akcept směnky vystavené na dovozce (jako dlužníka) vývozcem (věřitelem) tzv. ramboursní bankou. V této roli dovozce žádá banku o akceptování směnek vystavených na něj vývozcem. Ramboursní banka bývá obvykle ve třetí zemi.


Revolvingový úvěr Revolvingový úvěr je úvěr poskytnutý jednorázově obvykle na financování konkrétního předmětu. Od ostatních uvedených úvěrů se liší tím, že splacená část úvěru se může opětovně čerpat až do sjednané výše. Jde o neustále probíhající úvěr. Tento úvěr může spadat i do střednědobých úvěrů, neboť neustálým čerpáním může doba splatnosti být delší než 1 rok.

Druhy střednědobých a dlouhodobých bankovních úvěrů Střednědobé úvěry jsou úvěry v intervalu nad 12 měsíců do 4 let. Dlouhodobé úvěry jsou úvěry přesahující horizont 4 let. Setkáváme se s nimi při dovozu nebo vývozu ve formě obchodních, bankovních či vládních úvěrů. Jde vždy o úvěry kryté vládní nebo bankovní zárukou, směnkami a různými formami zástavy na zboží. Příkladem výše uvedeného jsou následující úvěry: -

hypotékární úvěr – úvěr krytý zástavou nemovitosti,

-

emisní – úvěr ve formě emise obligací klienta, které nakupují banky a ostatní zájemci

-

dlužní úpis – úvěr, který je kryt dlužním úpisem klienta vůči bance,

-

spotřební – úvěr na nákup zboží spotřebního charakteru nebo na úhradu služeb, může být poskytnut v hotovosti a mít formu pořizovací nebo doplňkovou,

-

konsolidační a stabilizační – tyto úvěry slouží jako zdroje financování nápravných opatření při ohrožení existence firem, u kterých lze předpokládat schopnost obnovení solventnosti a prosperity.

17

Obchodní úvěr Obchodní úvěr je úvěrem, který poskytuje dodavatel odběrateli tím, že dodavateli za dodání výrobků nebo služeb zaplatí až za určitou dobu. Tento princip se uplatňuje v návaznosti na sjednané platební podmínky mezi dodavatelem a odběratelem v rámci splatnosti faktur. Dodavatel je v tomto typu úvěru v pozici věřitele a odběratel v pozici dlužníka. Omezení v rámci tohoto úvěru je v kvantitě, která je dána objemem dodávek či kapacitou dodavatelů. Výhodou obchodního úvěru je podpora odbytu, která je umožněna i odběratelům, kteří nemají likvidní prostředky na jeho zaplacení. Nevýhodou poskytování obchodního úvěru je riziko, které může nastat při nesolventnosti odběratele, čímž může dostat dodavatele do stejné situace. Obchodní úvěr je významným zdrojem krytí oběžného majetku. Určitá výše obchodního úvěru tvoří v podniku v podstatě trvalou část finančních zdrojů. Není vhodným zdrojem na financování dlouhodobého majetku, protože by se mohl stát příčinou platební neschopnosti podniku. Z hlediska nákladů je tento úvěr považován za levný finanční zdroj, protože se zpravidla poskytuje bezúročně. V rámci obchodních vztahů mezi dodavatelem a odběratelem může být stanoveno skonto, což je procentně vyjádřená sleva z fakturované částky, pokud odběratel zaplatí do určitého předem stanoveného počtu dnů. Smyslem poskytování takovéto slevy je zajištění odbytu a zároveň i docílení včasného zaplacení faktury. Z důvodů snížení rizika nezaplacení obchodního úvěru dodavatelé někdy požadují zajištění úvěru. Toto zajištění může představovat směnka, dlužní úpis, zástava movitých věcí nebo záruka třetí osobou. V praxi se ovšem nejvíce využívá obchodního úvěru bez zajištění. Pokud je již zajišťovací instrument ze strany dodavatele požadován, bývá to nejčastěji směnka. V tomto případě se poté obchodní úvěr mění na úvěr směnečný. Rezervy Jsou určeny k financování nepředvídaných výdajů v budoucnosti (např. kurzových ztrát, nedobytných pohledávek) a kryje se jimi riziko podnikání.

2. Vlastní zdroje Mezi vlastní zdroje financování patří zisk, který patří k nejběžnějšímu zdroji vlastního financování, odpisy, které představují opotřebení majetku, vklady vlastníků společnosti, jež zajišťují základní kapitál společnosti, který jim bude dlouhodobě přinášet zisky a vlastníkům podíly na těchto ziscích.

18

Níže se nachází bližší specifikace některých vlastních zdrojů:

Zisk Zisk je důležitým měřítkem úspěšnosti podnikání. Ovlivňuje tržní hodnotu firmy, která je označována jako hlavní cíl finančního řízení podniku. V praxi se využívá různých kategorií zisku. Zisk se většinou vykazuje podle základních oblastí, kde vzniká: a. provozní b. finanční c. mimořádný Tyto zisky lze nalézt v účetním výkaze nazvaném Výkaz zisků a ztrát, který je vždy k určitému období. Velikost zisku závisí na řadě faktorů např. velikost realizované produkce, struktura realizace, cena realizované produkce a náklady na jednotku realizace. Konečná výše zisku, kterou podnik může použít jako zdroj samofinancování investic je závislá také na řadě plateb, které podnik musí provádět předtím, než zisk může zainvestovat. Jde o platby do rezervních fondů, jiných fondů v souladu se stanovami firmy, výplatou dividend, tantiém, aj.

Odpisy Odpisy patří mezi rozhodující interní zdroj financování investic a jsou peněžním vyjádřením postupného opotřebení hmotného a nehmotného majetku za určité období. Odpisy představují významnou část nákladů firmy a proto podstatným způsobem ovlivňují účetní zisk, který firma vykazuje. Odpis, jako vyjádření opotřebení dlouhodobého majetku, se promítá do ceny výrobků, prostřednictvím kalkulace. Daňové odpisy představují odpisy, které firma může použít jako daňově uznatelné náklady. Výši odpisů určuje zvolená metoda odepisování. Celkové odpisy pak ovlivňuje zejména struktura a ocenění majetku.

Metody odpisování: 1. Lineární (rovnoměrné, proporcionální) Tato metoda spočívá v rovnoměrném odpisování stejným odpisovým procentem ze vstupní ceny majetku po celou dobu odpisování. Náklady se rovnoměrně promítají do finanční stránky podniku a zároveň působí i rovnoměrně na efektivnost hospodaření podniku.

19

2. Zrychlené (degresivní, akcelerační) Zrychlené odpisy v čase klesají. Zpočátku se odepisují vyšší částky, které se postupně snižují. Pro podnik tato metoda odpisování znamená rychlejší akumulaci vnitřních finančních zdrojů, které umožní rychlejší obnovu techniky, případně modernizaci a snižují se rizika morálního zastarávání.

3. Alternativní zdroje

Factoring Faktoring je smluvně sjednaný průběžný odkup krátkodobých pohledávek, které vznikly dodavateli v důsledku poskytnutí nezajištěného dodavatelského úvěru. Odkup takových to pohledávek provádí specializovaná faktoringová společnost zpravidla bez možnosti zpětného postihu dodavatele, v případě, že odběratel nezaplatil. Předmětem odkupu mohou být pohledávky, které splňují následující podmínky: -

doba splatnosti nesmí být delší než 180 dní,

-

pohledávka vznikla na základě dodavatelského nezajištěného úvěru,

-

nesmí s ní být zapojena jiná práva třetích osob,

-

musí existovat možnost postoupení pohledávky.

Funkce faktoringu: 2. Garanční – faktoringová společnost přejímá úvěrové riziko vyplývající z možnosti platební neschopnosti nebo platební nevůle odběratele. Faktoringová společnost musí dodavateli zaplatit sama. 3. Předfinancování – spočívá v tom, že faktoringová společnost proplácí sjednanou výši odkupovaných pohledávek ihned v okamžiku jejich odkupu. 4. Správa pohledávek a jiné služby pro dodavatele – faktoringová společnost může na základě smlouvy s klientem poskytovat různé další služby související s odkupovanými pohledávkami.

Druhy faktoringu: 1. MAIN-LINE faktoring Zahrnuje jak odkup pohledávek od dodavatele, tak i všechny ostatní faktoringové operace spojené s prodejem zboží na zahraničních trzích.

20

2. CONFIDENTIAL faktoring Zaměřuje se na financování dodavatelů výběrovým odkupem jeho pohledávek, má důvěrný charakter, odběratelé nejsou o této situaci informováni. 3. Vývozní faktoring Umožňuje dodavateli překlenout problémy spojené s neznalostí podmínek na zahraničních trzích. Výhody: a. pro faktoringovou společnost -

získá z těchto operací provizi,

-

může získat také úrok, pokud je faktoring spojen s předfinancováním

b. pro dodavatele -

umožňuje dodávat na nezajištěný dodavatelský úvěr, aniž by nesl riziko platební neschopnosti,

-

zvyšuje konkurenceschopnost,

-

zbavuje dodavatele činnosti spojené s vymáháním svých pohledávek,

-

zlepšuje svoji pozici z hlediska rizikovosti.

Forfaiting Forfaiting je jedna z metod střednědobého či dlouhodobého financování vývozních úvěrů založená na odprodeji vývozní pohledávky zajištěné vhodnými zajišťovacími dokumenty. Je vhodný zejména pro firmy, které vyvážejí rozsáhlejší celky na středně či dlouhodobý úvěr a potřebují finanční krytí z toho vyplývajících pohledávek. Princip této metody spočívá v odkupu pohledávky vzniklé při vývozu eventuelně dovozu na úvěr, přičemž subjekt odkupující pohledávky, tj. forfaitér, nemá možnost uplatnit zpětný postih vývozce, jestliže pohledávka není dovozcem řádně zaplacena. Vývozce dostává zaplacenou svoji pohledávku forfaitérem a úvěrové riziko, jakož i další rizika spojená s danou pohledávkou plně přecházejí na forfaitéra. Pohledávky, které se odkupují musí taktéž splňovat určité náležitosti: -

musí být řádně zajištěné – směnkou, která je avalovaná bankou, akreditivem s odloženou splatností nebo bankovní zárukou,

-

splatnost pohledávek nesmí být kratší než 90 – 180 dnů,

-

pohledávky musí být ve volně směnitelných měnách.

21

Druhy forfaitingu: 1. Vývozní forfaiting Nejrozšířenější typ forfaitingu spojený s vývozem. Vývozce, který vyváží do zahraničí chce mít zaplaceno za svou pohledávku do zahraničí dříve, než je mu ochoten zaplatit zahraniční odběratel. Forfaitér vypracuje nabídku, za kterou je odkup pohledávky ochotný realizovat a pokud se dohodnou spolu s vývozcem, tak forfaitér zaplatí vývozci za pohledávku, kterou poté bude sám inkasovat od zahraničního odběratele. 2. Dovozní forfaiting Je založen na financování dovozce a může se vyskytovat ve dvou formách: a. tuzemský dovozce dováží zboží na dodavatelský úvěr a forfaitér odkupuje pohledávku od zahraničního vývozce. Vývozce tak vyváží proti hotovému placení, přičemž dovozce získává zboží na dodavatelský úvěr, b. tuzemský dovozce získává zboží na dodavatelský úvěr od vývozce, současně však vystavuje vlastní směnku s avalem přijatelné banky, prodá ji forfaitérovi a získává tak prostředky k zaplacení zahraničnímu dodavateli. 3. Finanční forfaiting Tuzemský podnik, který má zájem získat devizový úvěr vystaví vlastní směnku a opatří ji avalem přijatelné tuzemské banky. Avalovanou směnku prodá forfaitérovi, který ji na diskontní bázi okamžité proplácí. Diskontní báze znamená, že forfaitér proplácí pohledávku ihned při jejím odkupu a sráží si svoji odměnu, tj. určitý diskont. Výhody: a. pro forfaitéra -

může realizovat svůj zisk z odkupu a prodeje pohledávky, tj. diskont a provize,

-

může odprodat pohledávku dalšímu forfaitérovi a tím realizovat další zisk.

b. pro vývozce -

vývozce může vyvážet na úvěr,

-

nemusí čerpat na krytí pohledávek bankovní úvěr,

-

vývozce se zbavuje rizika platební neschopnosti zahraničního partnera,

-

pohledávka je vývozci zaplacena ihned při jejím prodeji forfaiterovi.

22

Leasing Nájem (lease) umožňuje užívat stálá aktiva bez jejich nákupu, tj. bez potřebné hotovosti nebo půjčky. Nájmem (leasingem) rozumíme smlouvu, ve které jsou práva na užívání stálých aktiv na určitou dobu pronajímatelem (lessor) poskytnuta nájemci (lesse). [8] Mezi hlavní výhody pro využití leasingu v podniku jsou následující výhody: - šetří hotovost neboli likvidní prostředky, - snižuje riziko ztrát vznikající ze zastarávání hmotného majetku - daňové úlevy pro nájemce - oproti úvěru šetří peníze, neboť leasingové splátky se účtují do nákladů, zatímco splátky úvěrů se účtují ze zisku. Nevýhodou je naopak to, že leasing je dražší než úvěr, protože pravidelné poplatky, které nájemce platí pronajímateli zahrnují jak náklady spojené s vlastnictvím, tak i zisk, tj. leasingovou marži (rozdíl mezi leasingovou cenou a cenou pořizovací). Existuje několik forem leasingu: 1. Operativní leasing Neboli provozní leasing, který kromě financování zahrnuje opravy a údržbu pronajatého prostředku. Doba leasingu je poměrné krátká, několik týdnů, a po uplynutí sjednané doby se předmět vrací do rukou pronajímatele. 2. Finanční leasing Neboli kapitálový leasing, který je nevypověditelný a trvá dobu stanovenou dle odpisových skupin. Náklady na opravy a údržbu jsou k tíži nájemce a po skončení nájemní lhůty předmět přechází do vlastnictví nájemce. 3. Prodej a zpětný pronájem Firma vlastnící stálá aktiva tyto aktiva prodá a současně uzavře smlouvu o zpětném nájmu. Kupcem a pronajímatelem bývá např. pojišťovna, banka či leasingová společnost, pro které je tento druh leasingu formou hypotéky.

2.2

Analýza finanční situace podniku

Finanční analýza je oblast, která představuje významnou součást soustavy podnikového řízení. Jakékoli finanční rozhodování musí být podloženo finanční analýzou, na jejíchž výsledcích je založeno řízení majetkové i finanční struktury podniku, investiční a cenová politika, řízení zásob apod. Jejím hlavním úkolem je poskytovat informace o finančním zdraví podniku.[1, 8] 23

Finanční analýza je úzce spojena s finančním účetnictvím a finančním řízením podniku. Účetnictví poskytuje většinu vstupních dat, která jsou rozhodující pro provádění analýz prostřednictvím požadovaných výkazů – výkaz zisků a ztrát, rozvaha, přehled o peněžních tocích. Účelem této analýzy je vyjádřit souhrnně majetkovou a finanční situaci podniku. To lze díky požadavkům kladeném na analýzu, které spočívají v komplexnosti a soustavnosti. Finanční analýza by se neměla provádět jen jednou do roka ve spojení s účetními závěrkami, ale měla by se stát běžnou součástí činností prováděnou několikrát do roka. Základním zájmem každého podniku je mít dostatečně vysokou výnosnost vloženého kapitálu a nízké zadlužení, které vypovídá o finanční důvěryhodnosti podniku. Ovšem tyto parametry spolu s dalšími v sobě skrývají i protichůdné tendence, jež přidávají na složitosti posuzovat majetkovou, hospodářskou a finanční situaci podniku. Cílem finanční analýzy je stanovení potřebných nástrojů k dosažení finančně zdravého podniku. Finanční zdraví spočívá ve spojení dobré likvidity a rentability včetně přihlédnutí k možným rizikům. Takový podnik je schopen dosahovat trvale určité míry zhodnocení vloženého kapitálu, která je požadovaná investory vzhledem k výši rizika, s jakým je příslušný druh podnikání spojen. Opačným stavem k finančně zdravému podniku je podnik ve finanční tísni, u něhož nastávají závažné problémy v peněžních tocích, kde je ohrožena likvidita a finanční situace není řešitelná bez zásadních změn v hospodaření podniku. Mezi těmito dvěma hraničními stavy, tj. finančně zdravý podnik a podnik ve finanční tísní se vyskytuje široký prostor, ve kterém operují fungující podniky.

2.3

Zdroje informací pro finanční analýzu

Ve finančních analýzách je datová základna tvořena především údaji z podnikových účetních výkazů. V těchto výkazech je uloženo velké množství informací, na jejichž úspěšném využití závisí prosperita a tedy zvyšování bohatství firmy.[4]

24

Zdroje informací můžeme rozdělit: A. účetní data podniku (zdroje finančních informací) čerpaná z:
účetních výkazů finančního účetnictví,
vnitropodnikového účetnictví,
výročních zpráv,
informací finančních analytiků a manažerů podniku, B. ostatní data o podniku (kvantifikované nefinanční informace) čerpaná z:
podnikových statistik a plánů,
podkladů úseku práce a mezd,
vnitřních směrnic,
cenové a nákladové kalkulace, C. externí data (nekvantifikované informace), pocházející z vnějšího prostředí:
údaje státní statistiky,
údaje z odborného tisku. Účetnictví především poskytuje pravdivé informace o stavu majetku firmy, zdrojích, ze kterých byl majetek pořízen a o finanční situaci firmy. Informace jsou souhrnně vyjádřeny v peněžních prostředcích v rozvaze, výkazu zisků a ztrát i ve výkaze cash flow.

2.3.1 Rozvaha V rozvaze jsou zachyceny jednotlivé položky aktiv a pasiv, stav majetku v podniku a zdroje jeho krytí k určitému datu (většinou k poslednímu dni účetního období), v peněžním vyjádření. I. AKTIVA Strana aktiv zachycuje konkrétní formy majetku, které podnik používá pro svou činnost. Aktiva členíme na dlouhodobý (stálý) majetek a krátkodobý (oběžný) majetek. Stálý majetek je majetek dlouhodobé povahy, u kterého je doba použitelnosti delší než jeden rok a opotřebovává se. Oběžný majetek je majetek krátkodobé povahy, který je určen k přechodnému používání, u kterého je doba použitelnosti do jednoho roku, spotřebovává se.

25

Tab. č. 1: Členění aktiv AKTIVA I. STÁLÁ

II. OBĚŽNÁ

III. OSTATNÍ

- dlouhod. hmotný majetek

- zásoby

- časové rozlišení

- dlouhod. nehmotný majetek

- pohledávky

- dohadné účty aktivní

- dlouhod. finanční majetek

- finanční majetek

Dlouhodobý hmotný majetek – zahrnuje pozemky, budovy, stavby, dopravní prostředky, umělecká díla, samostatné movité věci včetně souborů movitých věcí, jejichž pořizovací cena je vyšší než 40 tis. Kč a doba použitelnosti delší než jeden rok. Dlouhodobý nehmotný majetek – zahrnuje patenty, licence, obchodní značky, software, ocenitelná práva, jejichž pořizovací cena je vyšší než 60 tis. Kč a doba použitelnosti delší než jeden rok. Dlouhodobý finanční majetek – jde o formu dlouhodobého uložení volných peněžních prostředků. Jedná se zejména o podílové cenné papíry a vklady v podnicích s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, ale i nákup uměleckých děl a předmětů z drahých kovů (nesmí však sloužit k vlastní podnikatelské činnosti). Zásoby – tvoří významnou část oběžných aktiv, jejich charakteristickým rysem je, že se většinou jednorázově spotřebovávají. Představují suroviny, materiál, nedokončenou výrobu, polotovary vlastní výroby a výrobky. Pohledávky – člení se na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé jsou splatné do jednoho roku, ostatní jsou dlouhodobé. Dále se člení na pohledávky z obchodního styku, pohledávky ke společníkům a sdružením. Finanční majetek – zahrnuje peníze v hotovosti, na účtech a krátkodobý finanční majetek, tj. krátkodobě obchodovatelné cenné papíry. Ostatní (přechodná) aktiva – v analýze se obvykle přiřazují k jedné ze základních komponent majetku podle svého charakteru (dlouhodobého či krátkodobého).

26

II. PASIVA Strana pasiv ukazuje, jakým způsobem jsou aktiva podniku financována. Základním kritériem jejich členění je vlastnictví. Podle toho rozlišujeme zdroje na vlastní a cizí. Pro finanční analýzu je důležité specifikovat, které položky z časového hlediska jsou dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobá pasiva představují dlouhodobé finanční zdroje, které tvoří vlastní kapitál, rezervy, dlouhodobé závazky a dlouhodobé bankovní úvěry. Krátkodobá pasiva představují krátkodobé finanční zdroje, které tvoří krátkodobé závazky, běžné bankovní úvěry a krátkodobé finanční výpomoci. Tab. č. 2: Členění pasiv PASIVA I. VLASTNÍ ZDROJE

II. CIZÍ ZDROJE

III. OSTATNÍ

- základní kapitál

- rezervy

- časové rozlišení

- kapitálové fondy

- dlouhodobé závazky

- dohadné účty pasivní

- fondy ze zisku

- krátkodobé závazky

- výsledek hosp. min. let

- bankovní úvěry a výpomoci

- výsledek hosp. za uce období

Vlastní zdroje – představuje vlastní kapitál, který byl do podnikání vložen nebo byl vytvořen hospodářskou činností podniku. Základní kapitál – peněžní vyjádření peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do společnosti. Kapitálové fondy – zahrnují vklady společníků nad rámec základního kapitálu, např. emisní ážio (rozdíl mezi vyšší prodejní (tržní) cenou a jmenovitou (nominální) hodnotou akcie při emisi, dary a dotace. Výsledek hospodaření minulých let – část zisku po zdanění, která nebyla přidělena do fondů ani vyplacena v dividendách a převádí se do dalšího období. Může se jednat i o neuhrazenou ztrátu. Výsledek hospodaření běžného účetního období – jedná se o zisk určený k rozdělení. Rezervy – vytváří se na krytí výdajů z dlouhodobě existujících rizik a budoucích závazků. Člení se na rezervy zákonné a ostatní.

27

Dlouhodobé závazky – mají lhůtu splatnosti do jednoho roku, zahrnují hlavně závazky z obchodního styku, k zaměstnancům, státu a ke společníkům. Krátkodobé závazky – mají lhůtu splatnosti do jednoho roku, zahrnují hlavně závazky z obchodního styku, k zaměstnancům, státu a ke společníkům. Bankovní úvěry a výpomoci – představují závazky vůči bankám a mohou

být také

dlouhodobé a krátkodobé. Ostatní pasiva – zachycují zůstatky účtů časového rozlišení a dohadných účtů pasivních.

2.3.2 Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát konkretizuje, které náklady a výnosy za jednotlivé činnosti se podílely na tvorbě výsledku hospodaření běžného období, který je pak v rozvaze zobrazen jako jediný údaj. Slouží k posouzení schopnosti podniku zhodnocovat vložený kapitál.[1] Výkaz zisků a ztrát je sestavován při uplatnění tzv. akruálního principu, který znamená, že transakce jsou zachycovány a vykazovány v období, jehož se časově i věcně týkají, nikoliv podle toho, zda došlo v daném období k peněžnímu příjmu nebo výdaji.[1] Pro finanční analýzu výsledku hospodaření je důležité rozhodnutí o tom, které složky zisku případně ztrát by měly být do výsledku hospodaření zahrnovány. Rozlišují se dvě pojetí výsledku hospodaření:
výsledek hospodaření, zahrnuje veškeré zisky za dané období, to znamená jak běžné zisky a ztráty, tak i ztráty mimořádné povahy,


výsledek hospodaření, který je kritériem výdělečné schopnosti podniku (jako takový by neměl zahrnovat mimořádné zisky a ztráty, vzniklé v příslušném období). Informace získané z výkazu zisků a ztrát lze bezprostředně použít na rozbor výsledků. Hlavními nedostatky výkazu zisků a ztrát pro zpracování finanční analýzy jsou:
výkaz obsahuje tokové veličiny, které jsou založeny na kumulativní bázi, jejich změny nemusí být v čase rovnoměrné,

28


výnosy dosažené v určitém období a náklady spojené s jejich vytvářením nejsou vynaloženy ve stejném období, proto se někdy provádí časové rozlišení výnosů a nákladů,
náklady a výnosové položky se neopírají o skutečné peněžní toky, a proto výsledný čistý zisk neobsahuje skutečnou dosaženou hotovost získanou v daném období,
náklady nemusejí být vždy skutečně vyplaceny ve stejném období, kdy se objeví ve výkazu,
některé náklady nejsou vůbec hotovostním výdajem (odpisy).[6]

2.3.3 Výkaz cash flow Peněžní tok nebo-li cash flow představuje pohyb (přírůstek nebo úbytek) peněžních prostředků za určité období v souvislosti s ekonomickou činností podniku. Peněžní tok poskytuje pohled na podnik prostřednictvím peněžních příjmů a výdajů. Je důležitý jak z hlediska udržení platební schopnosti podniku, tak ve finančním plánování a při posuzování investic. Výkaz zachycuje:
stav peněžních prostředků hospodářské jednotky na počátku účetního období,
stav peněžních prostředků hospodářské jednotky na konci účetního období,
kolik peněžních prostředků hospodářská jednotka vytvořila a kolik užila v průběhu účetního období,
kde se tyto peněžní prostředky vytvořily, kdo je vytvořil a jak byly využity.

2.4

Nástroje finanční analýzy

Základním metodickým nástrojem finanční analýzy jsou poměrové ukazatele. Jsou formou číselného vztahu, do kterého jsou uváděny finančně-účetní informace. Poměrové finanční ukazatele se běžně vypočítávají vydělením jedné položky (skupiny položek) jinou položkou (skupinou položek) uvedenou ve výkazech, mezi nimiž existují co do obsahu určité souvislosti. Konstrukce a výběr ukazatelů je podřízen hlavně tomu, co chceme změřit.[1] S postupem času vzniklo značné množství poměrových finanční ukazatelů, které nám dovolují použít několik různých ukazatelů pro hodnocení stejné charakteristiky finanční situace.

29

Poměrové ukazatele jsou ukazatele nejpoužívanější, ovšem ne jediné využívané ve finanční analýze. Ukazatele užívané ve finanční analýze zahrnují:
ukazatele absolutní,
ukazatele rozdílové,
ukazatele poměrové,
ukazatele pružnosti.[9] Absolutní ukazatele, tzv. stavové ukazatele jsou v rozvaze uváděny jako údaje o stavu majetku a zdrojů financování k určitému okamžiku a ve výkaze zisků a ztrát jako tokové ukazatele, neboť jsou sestavovány na základě porovnání výnosů a nákladů za určité období. Rozdílové ukazatele, obvykle označované jako finanční fondy nebo fondy finančních prostředků se získávají jako rozdíl dvou absolutních ukazatelů. Poměrové ukazatele vznikají jako podíl dvou absolutních ukazatelů. Tyto ukazatele umožňují srovnání určitého podniku s jinými podniky, resp. konkurenčními podniky. Ukazatele pružnosti, označované jako ukazatele elasticity, jsou poměrem relativních přírůstků. V čitateli ukazatele je relativní přírůstek závislé veličiny a ve jmenovateli relativní přírůstek nezávislé veličiny. Tyto ukazatelé vyjadřují, o kolik se změní závislá veličina, jestliže se nezávislá veličina změní o 1 %.[9]

2.5

Metody finanční analýzy

Ve finanční analýze obecně existují dva přístupy k hodnocení hospodářských jevů:
Fundamentální analýza je založena na rozsáhlých znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy a na zkušenostech odborníků. Zpracovává velké množství kvalitativních údajů, a pokud využívá kvantitativní

informaci,

odvozuje

zpravidla

své

závěry

bez

použití

algoritmizovaných postupů.
Technická

analýza

používá

matematických,

statistických

a

další

algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat s následným ekonomickým posouzením výsledků.[5]

30

Při zpracovávání finančních analýz jsou využívány zejména metody technické analýzy, členěné z dalších hledisek: I.

Z informací, které pocházejí z primárních hodnot finančních ukazatelů nelze

vyvozovat žádné praktické závěry. Proto je nutné je srovnat s hodnotami jinými. Podle způsobu srovnání máme:
prostorovou analýzu,
trendovou analýzu,
srovnání s plánem,
srovnání s odhadem experta. Prostorová analýza (komparativní analýza) je založena na srovnávání hodnot vypočtených ukazatelů s hodnotami stejných ukazatelů v jiných, konkurenčních podnicích. Trendová analýza vyplývá ze srovnání hodnot ukazatelů v čase. Jde o nejčastější způsob hodnocení ukazatelů, jejichž základní výhodou je časové srovnání, které umožňuje zachycení kladných a záporných tendencí vývoje. Srovnání s plánem porovnává skutečně dosažené hodnoty ukazatelů s hodnotami, které jsme vypočítali na základě plánovaných údajů. Toto je velice dobrý způsob analýzy, neboť zjišťujeme a rozebíráme důvody odchylek od plánu. Srovnání s odhadem experta je založeno na odhadu zkušeného analytika, který prezentuje své představy o tom, jaký by měly být optimální hodnoty ukazatelů v daném podniku. II. Podle nástrojů, které slouží k výpočtu ukazatelů a způsobu jejich vysvětlení, se používají následující metody: A. Elementární metody, které se dělí na:
horizontální analýzu,
vertikální analýzu,
analýzu poměrových ukazatelů,
analýzu pyramidových soustav ukazatelů,
predikci finanční tísně podniku. Tyto

metody

využívají

elementárních

matematických

jednoduchost umožňuje využití širokým okruhem uživatelů. 31

postupů,

jejichž

B. Vyšší metody, které se dělí na dvě další velké skupiny:
metody matematické statistiky,
metody pouze částečně využívající matematickou statistiku. Vyšší metody nemají univerzální použitelnost a je třeba jejich výsledky porovnat s dalšími metodami. Je zapotřebí hlubších znalostí obecné a matematické statistiky a kvalitní podpůrné softwarové vybavení.

3

Cíl práce a metodika Cílem této diplomové práce je posouzení možnosti využití kontokorentního úvěru na

financování oběžného majetku vybraného podniku a dopad čerpání kontokorentního úvěru na finanční situaci podniku. Sledované období 2002 - 2007 je rozděleno při zkoumání a interpretaci na 2 části. Roky 2002 – 2004 představují finanční situaci podniku před čerpáním úvěru, rok 2005 je mezníkem, ve kterém byl úvěr načerpán. V letech 2006 – 2007 bude stěžejním zkoumáním, zda se tento úvěr podniku vyplatil či nikoli. Posuzování finanční situace podniku je provedeno v rámci horizontální a vertikální analýzy výkazů podniku, tj. rozvahy a výkazu zisku a ztrát a v rámci analýzy poměrových ukazatelů.

3.1

Horizontální analýza

Horizontální analýza porovnává změny vybraných finančních ukazatelů v časové řadě. Výchozí data jsou obsažena v účetních výkazech. Při analýze bereme v úvahu jak změny absolutní hodnoty, tak i procentní změny jednotlivých položek výkazů, po řádcích, horizontálně. Proto hovoříme o horizontální analýze absolutních ukazatelů.

32

3.2 Vertikální analýza Při vertikální analýze posuzuje jednotlivé komponenty majetku a kapitálu tzv. strukturu aktiv a pasiv firmy. Ze struktury aktiv a pasiv je zřejmé, jaké je složení hospodářských prostředků potřebných pro výrobní a obchodní aktivity firmy a z jakých zdrojů byly pořízeny. Na schopnosti vytvářet a udržovat rovnovážný stav majetku a kapitálu závisí ekonomická stabilita firmy.[5]

3.3

Analýza poměrových ukazatelů

Základem finanční analýzy jsou finanční poměrové ukazatele. Vznikají jako podíl dvou absolutních ukazatelů. Poměrové ukazatele umožňují srovnání určitého podniku s jinými podniky nebo s odvětvovým průměrem, resp. konkurenčními podniky.

Americká praxe používá 5 skupin poměrových ukazatelů:


ukazatele likvidity měřící schopnost podniku uspokojit své běžné závazky,




ukazatele aktivity měřící schopnost podniku využívat svá aktiva,




ukazatele zadluženosti měřící rozsah, v jakém je podnik financován cizím kapitálem,




ukazatele tržní hodnoty podniku měřící cenu akcií a majetek podniku.[7]

3.4

Modely predikce finanční tísně

Pro podniky je důležité se zaobírat i možnostmi budoucích finančních problémů. Ve finančním hospodaření se vyskytují systémy, označované jako systémy včasného varování, sloužící k upozornění podniku na možné budoucí problémy. Dvě základní skupiny nejpoužívanějších modelů jsou bonitní a bankrotní modely. Bonitní modely spočívají v systému zatřiďování podniků do různých bonitních tříd na základě výsledků normativních hodnot vybraných ukazatelů analýzy. Do této skupiny patří:
Kralickuv Quicktest,
Tamariho model,
Argentiho model.

33

V mé práci se soustřeďuji na bankrotní modely. Tyto modely vycházejí z informací, ve kterých je možno předem poznat podle určitých příznaků, že podniku hrozí finanční problémy předtím, než nastanou. Tyto modely jsou dvojího druhu, jednorozměrné a vícerozměrné. Jednorozměrné bankrotní modely se snaží jednoduše rozlišit podniky, které se v určité době ocitnou ve finančních problémech od ostatních podniků. Důvodem proč se firmy dostanou do finančních problémů je platební neschopnost a předlužení podniku. Nevýhodou tohoto modelu je, že podnik podle výsledků různých ukazatelů (zadluženost, běžná likvidita, rentabilita vlastního kapitálu) může být střídavě zařazován jak do finančně bezproblémových, tak i mezi problémové podniky. Vícerozměrné bankrotní modely závisí na výsledcích několika vybraných poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazovány určité váhy.

Nejznámější jsou:
Altmanův Z-score model,
Index důvěryhodnosti českého podniku (index IN),
Index EVA.

34

4

Vlastní výsledky

4.1 Charakteristika společnosti REVIKANAL, s.r.o. Společnost REVIKANAL, s. r.o. vznikla 15.3.1994. Má dva společníky, každý z nich vlastní polovinu obchodního podílu. Pouze jeden je jednatelem firmy. Jejím hlavním oborem je poskytování komplexních služeb v oboru kanalizace. Poskytované služby zahrnují čištění kanalizačních a technologických potrubních sítí elektromechanickými a vodními frézami, monitorování provozního stavu kanalizace, čištění jímek a odlučovačů tuků. Společnost má bohaté zkušenosti z oblasti bezvýkopových sanací potrubí, prováděných vtažením tkaninového rukávce napuštěného umělou pryskyřicí, který vytvrdne přímo na stavbě v kontaktu s teplou vodou. Je rutinně prováděna na vnitřních i veřejných kanalizací a splňuje ta nejnáročnější kritéria na kvalitu a životnost zhotoveného díla. Společnost REVIKANAL, s.r.o. byla průkopníkem používání malých tlakových vozů v České republice. Tyto speciální vozy Mercedes-Benz, Lublin a Nissan se zabudovaným vysokotlakým čistícím zařízením (viz. obrázek 2) umožňují pracovat bez přímého využití vodního zdroje. Dále jsou vozidla vybavena výkonnými elektromechanickými frézovacími stroji (viz. obrázek 3,4). Takto vybavená zásahová vozidla s odborně zaškolenou dvoučlennou posádkou zaručují kvalitní a odborný zásah. Pro zjišťování momentálního stavu potrubního systému (tzv. revizi) využívají pracovníci společnosti speciální průmyslové kamery (viz. obrázek 5). Vysoká variabilita konstrukčního řešení kamerových systémů umožňuje provádění záznamů v potrubí. Výsledkem každé revize je zpracování podrobné revizní zprávy obsahující videozáznam (viz. obrázek 6) a podrobnou fotodokumentaci případných poruch a netěsností. Další významnou oblastí podnikání společnosti ve všech jejích provozovnách je krátkodobý a dlouhodobý pronájem mobilních ekologických WC (viz. obrázek 8) a umýváren (viz. obrázek 7), spolu se zajištěním kompletního servisu. V současné době má společnost padesát stálých zaměstnanců v provozovnách, pokrývajících svým dosahem území celé republiky. Pro zajištění operativní a okamžité pomoci zákazníkům je v pohotovosti stálá havarijní služba. REVIKANAL, spol. s r.o. patří k významným společnostem v oboru v ČR, dokládá to i členstvím v odborných mezinárodních institucích.

35

Ve společnosti je zaveden zrychlený odpis majetku a daňové odpisy se rovnají účetním. Firma nepodléhá auditu. Od roku 2005 firma zavedla skonto, tj. slevu poskytnutou kupujícímu formou 4% srážky z hodnoty podle faktury. Odběratel má právo si tuto srážku odečíst, proplatí-li fakturu před uplynutím stanovené lhůty.

4.2 Podmínky a specifikace získání kontokorentního úvěru Kontokorentní úvěr je úvěrový prostředek zřizovaný k běžnému osobnímu nebo firemnímu účtu. Kombinuje kreditní a debetní zůstatky na účtu, to znamená, že klienti mohou využívat peníze nad rámec vlastních prostředků, maximálně ale do výše sjednaného limitu. Základní podmínkou pro zřízení kontokorentu je, že máte založen firemní nebo profesní účet u banky, u které o kontokorent žádáte. Podniková klientela musí, vedle dokumentů potvrzujících, že mají u dané banky účet, předložit dokumenty o své finanční situaci, na základě nichž banka posoudí firemní riziko a rozhodne o výši úvěrového rámce. Na základě dokumentace je také často stanovována individuální úroková sazba nebo některé poplatky. Někdy banky schválení žádosti o kontokorent podmiňují určitou lhůtou, kdy musí klient účet v bance mít - obvykle nejméně tři měsíce. Kontokorentní úvěr slouží především jako nástroj k překlenutí krátkodobého nedostatku finančních prostředků a při jeho poskytnutí banka nezkoumá účelovost využití peněz. Kontokorent by neměl být využíván na financování dlouhodobějších investic, protože je dražší, proto při uvažování o dlouhodobějším splácením investic je lépe využít jiný bankovní produkt. Výhodou je, že půjčku lze využívat opětovně, vždy po jejím splacení. Úrokovou sazbu úvěru stanovuje každá banka s klientem individuálně. Úvěr je zajištěn směnkou vlastní, avalovanou jednou či několika fyzickými osobami, případně dalšími formami zajištění.

36

Výhody
jednoduché a rychlé získání univerzálního úvěru
neúčelová forma úvěru
překlenutí dočasných výkyvů cash flow firmy
příznivé úrokové zatížení – úročí se pouze čerpaná částka
libovolné čerpání a splácení bez splátkového kalendáře
plná kontrola čerpání a splácení přes Firemní účet
včasná informace o možnosti obnovy úvěru
přizpůsobení podmínek a nastavení úvěru Vašim požadavkům a potřebám Nevýhody
vyšší úrok
vysoký sankční úrok při překročení smluvně ujednaného úvěrového rámce
krátkodobý úvěr, 1x ročně musí mít účet nezáporný výsledek, tzn. alespoň 1x ročně musí být úvěr splacen. Z výše uvedeného a z vlastního názvu práce lze předvídat, že analyzovaný podnik se rozhodl pro své krátkodobé zainvestování využít kontokorentního úvěru. Tento úvěr, kromě níže zmíněného zainvestování do oběžného majetku, podniku vykrývá i tvorbu pohledávek po splatnosti, které jsou ve výši povoleného kontokorentu. Kontokorentní úvěr je ze strany podniku minimálně jedenkrát měsíčně splacen, díky pohledávkám po splatnosti, které vznikají hlavně při obchodování se zahraničními odběrateli. To pro podnik znamená, že může značně ovlivnit výši svých úroků z čerpaného limitu. Jelikož podnik má veden účet u dříve nazývané HVB Banky (dnes UniCredit Bank), požádal o zpracování podkladů pro zřízení kontokorentu tuto banku. Úvěr byl schválen v březnu 2005 a ihned připraven k čerpání. Výše úvěru byla stanovena na částku 3 000 000 Kč. Účelem úvěru bylo získání finančních prostředků na nákup oběžného majetku s variabilní úrokovou sazbou v návaznosti na 1 M PRIBOR + marže. K březnu 2005 úroková sazba činila 4,68 % p.a.. Splatnost úvěru byla sjednána na jeden rok s možností prolongace. Zajištění tohoto úvěru spočívalo v postoupení všech pohledávek dlužníka (formou tiché cese pohledávek) a bianco směnkou firmy avalovanou majitelem a jednatelem společnosti.

37

4.3 Účel čerpání kontokorentního úvěru V roce 1997 společnost REVIKANAL, s.r.o. rozšířila svoji činnost o již zmiňovaný pronájem a servis mobilních WC. V tomto roce se pronájem a servis těchto mobilních WC začal teprve rozvíjet. Tuto službu poskytovaly pouze dvě konkurenční firmy. S rokem 2004 a neustálým vývojem všech technologií kupředu již neexistuje žádná stavba, sportovní nebo kulturní akce, která by nebyla doprovázena zajištěním mobilních toalet. S tím souvisí i rychlé rozrůstání konkurenčních firem. V roce 2005 se tedy vedení podniku REVIKANAL, s.r.o. rozhodlo pro čerpání kontokorentního úvěru za účelem nákupu mobilních toalet s umyvadlem, mobilních sprch a mobilních toalet pro tělesně postižené občany v celkovém počtu 123 kusů (viz. Tab. č. 3) Cílem podniku byla možnost, prostřednictvím úvěru, k rychlému nákupu výše uvedeného majetku a okamžité uvedení do provozu tak, aby služby, které tento majetek poskytuje, byly ihned promítnuty do tržeb a tím i možnost samostatného ovlivňování výše kontokorentního úvěru.

4.3.1 Plánované výdaje na oběžný majetek Celkové plánované výdaje jsou zobrazeny v níže uvedené tabulce.

Tab. č. 3: Plánované výdaje na oběžný majetek v roce 2005 Kč

Oběžný majetek Mobilní WC

ks

1 750 000

70

Mobilní WC ZTP

450 000

15

Mobilní sprchy

798 000

38

2 998 000

123

Investiční výdaje celkem

Výše těchto výdajů byla stanovena na základě cenové nabídky, kterou si firma nechala vypracovat od svého dlouholetého dodavatele – americké firmy Sattellite, a tyto výdaje byly vynaloženy v průběhu jednoho roku.

38

4.3.2 Plánované výnosy z pořízeného oběžného majetku Na základě odborného odhadu společnosti byla stanovena plánovaná výše tržeb za poskytované služby v plánovaných letech 2005 – 2007, což zachycuje tab.č.4. Tržby za služby se předpokládají pro následující roky vyšší v porovnání s roky předešlými.

Graf č. 1: Tržby za mobilní WC v letech 2002 – 2004

1200 1000 800 (v tis.Kč )

600

2002

400

2003 2004

200 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

mě síce

Tab. č. 4: Plánované tržby za služby v letech 2005 – 2007 (v tis.Kč) Oběžný majetek Mobilní WC

2005

2006

2007

9 100

9 400

12 240

Mobilní WC ZTP

200

500

800

Mobilní sprchy

500

946

1 600

9 700

10 846

14 640

Obrat celkem

39

4.4 Dopad kontokorentního úvěru na finanční situaci podniku

4.4.1 Horizontální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztrát Provádíme-li rozbor horizontální analýzy máme v účetních výkazech hodnoty běžného období, ale také hodnoty období předcházejícího. S předcházejícím rokem se běžný rok poměřuje. Procentní změny jednotlivých položek vycházející z absolutních změn zjištěných jako rozdíl dvou hodnot v čase: Absolutní změna = ukazatel t - ukazatel t-1 , kde t je příslušný rok Procentní změna je relativním vyjádřením změny absolutní: Procentní změna = (absolutní změna / ukazatel t-1 ) * 100

Výsledky horizontální analýzy jednotlivých účetních výkazů

jsou zobrazeny v níže

uvedených tabulkách. Tab. č. 5: Zkrácená horizontální analýza aktiv podniku REVIKANAL, s.r.o. 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Ukazatele AZ

RZ

AZ

RZ

AZ

RZ

-243

-2,90

3633

44,65

1990

16,91

-91

-8,20

459

AZ

RZ

AZ

RZ

AZ

RZ

-6,02

1449

11,21

1090

7,58

-1 720 -55,32

90

6,48

498

33,67

15,16 1 055

9,14

AKTIVA CELKEM I. Dlouhodobý majetek (stálá aktiva) II. Oběžná aktiva

-325

-4,59 2 503

45,04 1 631 110,35 37,08

-443

-4,79

183,33

802

77,34

-828

1 208

13,71 1 519

III.Časové rozlišení 173

89,64

671

-316 -17,18

-160 -10,51

-463 -33,97

*Pozn: AZ – absolutní změna v tis. Kč, RZ – relativní změna v %

Dle posouzení horizontální analýzy aktiv podniku je vidět, že rok 2003 překonal pokles stálých aktiv oproti předchozímu roku, konkrétně samostatných movitých věcí. V roce 2005 se situace opakovala jako v roce 2003, tj. stálá aktiva klesla o 55 %. V nadcházejících letech již jak stálá tak i celková aktiva mají rostoucí tendenci.

40

Oběžná aktiva, kromě let 2002 a 2004, kde byl mírný pokles aktiv, rostou a to především díky krátkodobým pohledávkám, které v roce 2005 vzrostly o 57 %. Změny ve finančním majetku před rokem 2005 se nacházely převážně v kladných číslech. Po uskutečněném nákupu mobilních WC klesly v roce 2007 o 71 %.

Tab. č. 6: Zkrácená horizontální analýza pasiv podniku REVIKANAL, s.r.o. Ukazatele

2002

AZ PASIVA CELKEM -243 I. Vlastní kapitál 644 II.Cizí zdroje -736 III.Časové rozlišení -151

2003

2004

2005

RZ

AZ

RZ

AZ

RZ

-2,90

3 633

44,65

1 990

16,91

19,86

-1 460

-37,56

1 149

4 962 150,54

-18,25 -13,69

131

13,76

AZ

2006

2007

RZ

AZ

RZ

AZ

-828

-6,02

1449

11,21

1090

7,58

47,34

1 222

34,17

2 788

58,11

1 798

23,70

1 776

21,50

-1 904

-18,97

-1 448

-17,81

-601

-8,99

-935

-86,33

-146

-98,65

109

5450,00

-107

-96,40

*Pozn: AZ – absolutní změna v tis. Kč, RZ – relativní změna v %

Z posouzení horizontální analýzy pasiv je zřejmé, že se situace u vlastního kapitálu a cizích zdrojů po roce 2005 změnila opačně než před rokem 2005. Zatímco po roce 2005 se vlastní kapitál zvyšuje, v roce 2006 na 58 %, cizí zdroje ve stejném roce poklesly o 18 %. Celkové pasiva mají po načerpaném úvěru klesající tendenci.

41

RZ

Graf č. 2 : Procentní podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech ve sledovaném období

2001 9%

2007 26%

2002 11% 2003 7%

2004 11% 2006 22%

2005 14%

Graf č. 3: Procentní podíl cizího kapitálu na celkových pasivech ve sledovaném období

2001 9%

2007 13% 2006 14%

2002 7% 2003 18%

2005 17%

2004 22%

42

Tab. č. 7: Zkrácená horizontální analýza výkazu zisku a ztrát podniku REVIKANAL, s.r.o. Ukazatele

2002

2003

2004

2005

RZ

AZ

RZ

AZ

RZ

-336

-1,22

4 601

16,85

5 168

16,20

-1 121

0

0,00

0

0,00

1 820

0,00

-336

-1,22

4 601

16,85

3 348

Přidaná hodnota

-1 631

-13,52

3 908

37,44

Provozní HV

-1 113

-47,73

Finanční HV Daň z příjmů z běžné činnosti

186

65,96

-344

-43,05

409

splatná

-344

-43,05

409

HV za běžnou činnost

-583

-46,60

Celkové výnosy Tržby za prodej zboží Tržby za prodej výr. a služ.

Mimořádný HV

AZ

-52 185,70

2006 RZ

AZ

-3,02

9 540

26,75

3 112

6,88

-1 820

-100,00

0

0,00

0

0,00

10,49

699

1,98

9258

25,75

3112

6,88

856

5,97

75

0,49

5498

35,99

1077

5,18

2 362 193,77

-1 204

-33,62

151

6,35

2442

96,60

-1430

-28,77

-299 311,46

-97

-24,56

-214

4,35

20

-0,28

-56

0,82

89,89

-128

-14,81

-136

-18,48

613 102,17

-1213 -100,00

89,89

-128

-14,81

-136

-18,48

613 102,17

-1213 -100,00

1 654 247,60

-1 173

-50,52

73

6,35

1849 151,31

5 100,00

0

0,00

79,17

RZ

2007

AZ

19

AZ

0

RZ

-273

-8,89

0,00

0

0,00

HV za účetní období

-635

-49,65

1 673 259,78

-1 168

-50,41

73

6,35

1849 151,31

-273

-8,89

HV před zdaněním

-979

-47,11

2 082 189,44

-1 296

-40,74

-63

-3,34

2462 135,13

-1486

-34,69

*Pozn: AZ – absolutní změna v tis. Kč, RZ – relativní změna v % Tržby za prodej výrobků a služeb bezprostředně po roce 2005 vzrostly o 26 % a s tím související přidaná hodnota taktéž vzrostla o 36 %. Při sledování provozního hospodářského výsledku před a po roce 2005 je vidět, že z poklesu z roku 2004 vzrůstá, ač v roce 2007 poklesl o 29 %. Hospodářský výsledek před zdaněním je nestabilní. Z klesajících hodnot se dostává do vzrůstající pozice, ze které zase klesá. V roce 2006 vzrostl o 135 %, naproti tomu v roce 2007 poklesl o 35 %.

43

4.4.2 Vertikální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztrát U vertikální analýzy se jednotlivé komponenty výkazů vyjadřují jako procentní podíly jedné z těchto komponent. Pracuje se v jednotlivých letech odshora dolů, nikdy napříč jednotlivými roky – odtud označení vertikální procentní analýza. Jako základ pro procentní vyjádření se bere ve výkazu zisků a ztrát obvykle velikost tržeb (=100%) a v rozvaze hodnoty celkových aktiv a pasiv firmy.[5] Výhodou vertikální analýzy je, že nezávisí na meziroční inflaci a umožňuje tedy srovnatelnost výsledků analýzy různých let. Nevýhodou je měnící se absolutní základna pro výpočet procentních podílů v jednotlivých letech a také to, že neodhaluje příčiny změn, ale směřuje jen ke konstatování změn.

Výsledky vertikální analýzy jednotlivých účetních výkazů

jsou zobrazeny v níže

uvedených tabulkách.

Tab. č. 8: Zkrácená vertikální analýza aktiv podniku REVIKANAL, s.r.o. v % Ukazatele

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

I. Stálá aktiva

13,25

12,52

12,56

22,60

10,74

10,29

12,78

II. Oběžná aktiva

84,45

82,98

78,63

64,04

77,48

80,24

81,40

2,30

4,50

8,81

13,37

11,78

9,48

5,82

100,00

100,00

100,00

100,01

100,00

100,01

100,00

III.Časové rozlišení AKTIVA CELKEM

Vertikální analýza aktiv ukazuje na skutečnost, že po roce 2005 se oběžná aktiva drží na 80 % celkových aktiv. Největší měrou se na oběžných aktivech podílí krátkodobé pohledávky. Před rokem 2005 se pohybovaly mezi 42 – 63 % a po tomto roce kolem 59 – 77 %. Krátkodobé pohledávky jsou hlavně tvořeny krátkodobými pohledávkami z obchodního styku. Podíl finančního majetku po roce 2004 značně poklesl oproti předchozím rokům. Pohybuje se v rozmezí 1 – 5 % oběžného majetku. Stálá aktiva dosahovala největšího podílu na celkových aktivech v roce 2004 a to 22,6 %. Představitelem stálých aktiv v tomto podniku jsou samostatné movité věci.

44

Graf č. 4: Vývoj aktiv podniku REVIKANAL, s.r.o. za sledované období v %

90 80 70 60 50

I. Stálá aktiva

40

II. Oběžná aktiva

30

III.Časové rozlišení

20 10 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Roky

Tab. č. 9: Zkrácená vertikální analýza pasiv podniku REVIKANAL, s.r.o. v % Ukazatele

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

I. Vlastní kapitál

38,70

47,78

20,62

25,99

37,10

52,75

60,66

II. Cizí zdroje

48,13

40,52

70,18

72,93

62,88

46,47

39,32

III.Časové rozlišení

13,16

11,70

9,20

1,08

0,02

0,77

0,03

PASIVA CELKEM

99,99

100,00

100,00

100,00

100,00

99,99

100,01

Z rozboru vertikální analýzy pasiv je zřejmé, že předcházející roky spolu s rokem 2005 měly největší podíl na celkových pasivech cizí zdroje, v roce 2004 až 73 %. Cizí zdroje jsou značným podílem tvořeny krátkodobými závazky, konkrétně krátkodobými závazky z obchodního styku pohybující se kolem 25 – 35 %. Po roce 2005 se ovšem situace obrátila a největším podílem celkových pasiv se stal vlastní kapitál, který v roce 2007 dosahoval 61 %. Vlastní kapitál je tvořen největší měrou nerozděleným ziskem z předchozích let, jehož podíl se neustále zvyšuje.

45

Graf č. 5: Vývoj pasiv podniku REVIKANAL, s.r.o. za sledované období v %

80,00 70,00 60,00 50,00 40,00

I. Vlastní kapitál II.Cizí zdroje

30,00

III.Časové rozlišení 20,00 10,00 0,00 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Roky

Tab. č. 10: Zkrácená vertikální analýza výkazu zisku a ztrát podniku REVIKANAL, s.r.o. v % Ukazatele

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

0,00

0,00

0,00

4,91

0,00

0,00

0,00

100,00

100,00

100,00

95,09

100,00

100,00

100,00

43,66

38,23

44,96

41,01

42,49

45,95

45,22

Provozní HV

8,44

4,46

11,22

6,41

7,03

10,99

7,33

Finanční HV

-1,02

-0,35

-1,24

-1,33

-1,96

-1,52

-1,54

Daň z příjmů z běžné činnosti

2,89

1,67

2,71

1,99

1,67

2,68

0,00

splatná

2,89

1,67

2,71

1,99

1,67

2,68

0,00

HV za běžnou činnost

4,53

2,45

7,28

3,10

3,40

6,79

5,79

Mimořádný HV

0,10

-0,09

-0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

HV za účetní období

4,63

2,36

7,26

3,10

3,40

6,79

5,79

HV před zdaněním

7,52

4,03

9,97

5,08

5,07

9,75

5,79

Celkové výnosy Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vlast. výr. a služeb Přidaná hodnota

46

Z analýzy výkazu zisku a ztrát je vidět, že největší podíl na celkových výnosech mají tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Tržby z prodeje DHM se pohybují před rokem 2005 mezi 1 – 6 % a po roce 2005 kolem 3 %. Největší položkou nákladů jsou osobní náklady, resp. mzdové náklady, které se pohybují celkem stabilním vývojem kolem 25 %. Provozní hospodářský výsledek je ve všech letech kladný. Po roce 2005 dosahuje vyšších hodnot. Finanční výsledek hospodaření před i po roce 2005 se pohybuje v záporných číslech (1 – 2 %). Hospodářský výsledek za běžnou činnost má vzrůstající tendenci.

Graf č. 6: Vývoj HV před zdaněním podniku REVIKANAL, s.r.o. za sledované období v %

2007 5,79

2001 7,52 2002 4,03

2006 9,75

2005 5,07

2003 9,97 2004 5,08

47

4.4.3 Analýza poměrových ukazatelů Ukazatele zadluženosti Ukazatelé zadluženosti informují o poměru mezi cizími zdroji a vlastními zdroji krytí majetku a jsou tím vyšší, čím je firma zadluženější. Zadluženost podniku ale nemusí znamenat jen negativní hodnocení podniku. U finančně stabilních podniků může dočasný růst zadluženosti vést ke zvýšení celkové rentability vložených prostředků.[5] Základním ukazatelem zadluženosti je poměr celkových závazků k celkovým aktivům, tj. ukazatel věřitelského rizika:

Zadluženost =

celkové závazky celková aktiva

Celkové závazky zahrnují dlouhodobé i krátkodobé závazky. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost podniku a tím vyšší je i riziko nezaplacení věřitelům. Proto věřitelé preferují nízký ukazatel zadluženosti. Výše ukazatele do 0,30 se považuje za nízkou, 0,30 až 0,50 za průměrnou, 0,50 až 0,70 za vysokou a nad 0,70 za rizikovou.[1]

Dalšími ukazateli zadluženosti jsou:

Dlouhodobá zadluženost =

dlouhodobé závazky celková aktiva

Vyjadřuje, jaká část aktiv firmy je financována dlouhodobými dluhy. Do dlouhodobých závazků se řadí dlouhodobé obchodní závazky, úvěry a rezervy.

Krátkodobá zadluženost =

krátkodobé závazky celková aktiva

Poměřuje krátkodobé závazky, obsahující krátkodobé závazky, běžné bankovní úvěry, pasivní přechodné a dohadné položky, s celkovými aktivy. Doplňkem k ukazateli celkové zadluženosti je:

Míra samofinan cov ání =

vlastní kapitál celková aktiva

48

Vyjadřuje finanční nezávislost firmy. Používá se pro hodnocení hospodářské a finanční stability podniku a spolu s ukazatelem solventnosti bývá považován za nejvýznamnější ukazatel pro hodnocení celkové finanční situace podniku. Vysoký podíl vlastního kapitálu může vyjadřovat překapitalizování podniku. Nastává tak situace, kdy podnik nedostatečně využívá cizích finančních zdrojů a udržuje nadměrnou výši vlastního kapitálu. Opakem tohoto problému, který je pro podnik mnohem nebezpečnější, je podkapitalizování, ke kterému dochází tehdy, pokud je firma příliš zadlužena a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu jeho provozní činnosti.

Podkapital izování =

vlastní kapitál + dlouhodobé závazky stálá aktiva

Hodnota tohoto ukazatele by měla být vyšší než 1, protože dlouhodobý majetek by měl být kryt dlouhodobým kapitálem.

Dalším z ukazatelů využívající se pro hodnocení zadluženosti podniku je:

Dluh na vlastní kapitál =

celkové závazky vlastní kapitál

Tento dluh roste s růstem podílu závazků ve finanční struktuře podniku. Níže zmíněný ukazatel má význam pro hodnocení přiměřenosti úrovně zadlužení z hlediska schopnosti splácet závazky ze zisku.

Úrokové krytí =

zisk před zdaněním a úroky celkové nákladové úroky

Informuje nás o tom, kolikrát převyšuje zisk placené úroky. Pokud je ukazatel roven 1, znamená to, že na zaplacení úroků je třeba celého zisku. Výsledky ukazatelů zadluženosti jsou zobrazeny v níže uvedené tabulce.

49

Tab. č. 11: Ukazatele zadluženosti

Roky

Ukazatele zadluženosti 2001 Celková zadluženost v %

2002

2003

2004

2005

2006

2007

48,13

40,52

70,18

72,93

62,88

46,47

39,31

Dlouhodobá zadluženost v %

0,00

0,00

35,14

18,74

11,64

0,99

0,00

Krátkodobá zadluženost v %

48,13

40,52

35,03

54,19

51,24

45,48

39,31

Míra samofinancování

38,70

47,78

20,62

25,99

37,10

52,75

60,66

Podkapitalizování

2,92

3,81

4,44

1,98

4,54

5,23

4,75

Dluh na vlastní kapitál

1,24

0,85

3,40

2,81

1,69

0,88

0,65

Úrokové krytí

0,00

0,00

0,00

66,00

34,54

52,61

67,62

Celková zadluženost podniku REVIKANAL, s.r.o. se před rokem 2005 pohybovala až na 73 %, konkrétně v roce 2004, kvůli zvyšování krátkodobé zadluženosti, resp. růstu krátkodobých závazků. Po roce 2005 se celková zadluženost začala snižovat díky rapidnímu poklesu dlouhodobé zadluženosti, v roce 2007 je již nulová, a zároveň pozvolnému poklesu krátkodobé zadluženosti, v roce 2007 činila 39 %. Míra samofinancování se odvíjí od celkové zadluženosti. Má opačný směr, tzn. že zvyšováním zadluženosti před rokem 2005 se míra samofinancování snižovala. Nejméně tomu bylo v roce 2003 s 21 %. Od roku 2005 se míra samofinancování zvyšuje, díky schopnosti podniku snížit celkovou zadluženost, v roce 2007 je na 61 %. Pokud ukazatel podkapitalizování převyšuje hodnotu 1, ukazuje to na fakt, že podnik má velkou stabilitu, není příliš zadlužen a tedy mu nehrozí podkapitalizování. Z výše uvedené tabulky lze vidět, že ve všech letech tento ukazatel dosahuje vyšších hodnot než 1. Dluh na vlastním kapitálu dosahoval nejvyšších hodnot v roce 2003 kvůli nárůstu celkové zadluženosti. Ve srovnání s roky po roce 2005 je vidno, že dluh se snižuje a dosahuje nízkých hodnot v závislosti na postupném snižováním celkové zadluženosti. Z hodnot úrokového krytí vyplývá, že podnik je schopen z vytvořeného zisku hradit nákladové úroky, v loňském roce 68 krát.

50

Graf č. 7: Vývoj zadluženosti firmy

2007

2006

Roky

2005 Krátkodobá zadluženost Dlouhodobá zadluženost

2004

Celková zadluženost 2003

2002

2001 0

10

20

30

40

50

60

70

80

(%)

Ukazatele platební schopnosti Ukazatele platební schopnosti nebo-li ukazatele likvidity určují schopnost firmy dostát svým závazkům. Podmínkou solventnosti je likvidita.

Běžná likvidita (likvidita 3. stupně ) =

oběžná aktiva krátkodobé závazky

Běžná likvidita ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé dluhy podniku, resp. kolika jednotkami (Kč) oběžných aktiv je kryta jedna jednotka (1 Kč) krátkodobých dluhů. Znamená to, kolikrát je podnik schopen uspokojit své krátkodobé věřitele, kdyby proměnil veškerý krátkodobý oběžný majetek v daném okamžiku v hotovost.[1]

51

Pohotová likvidita (likvidita 2. stupně ) =

oběžná aktiva − zásoby krátkodobé závazky

Tato likvidita testuje inkasní riziko, což znamená poměřování pohotových oběžných aktiv ke krátkodobým dluhům. Čím je ukazatel této likvidity vyšší, tím je jistější, že bude provedena úhrada krátkodobých peněžních závazků. Optimální hodnoty se vyskytují v rozmezí 1 - 1,5.[1]

Okamžitá likvidita (likvidita 1. stupně ) =

finanční krátkodobý majetek krátkodobé závazky

Tato likvidita nejlépe vypovídá o skutečné platební schopnosti podniku v daném okamžiku. Minimální hodnota likvidity 1. stupně se uvádí 20 %. Za uspokojivou lze obvykle považovat okamžitou likviditu, která se pohybuje v intervalu 0,2 – 0,5.[9]

Do finančního majetku krátkodobé povahy jsou zahrnuty peníze, ceniny a účty v bankách i krátkodobý finanční majetek.[1] Výsledky ukazatelů platební schopnosti jsou zobrazeny v níže uvedené tabulce.

Tab. č. 12: Ukazatele platební schopnosti

Roky

Ukazatele platební schopnosti 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Běžná likvidita

1,75

2,05

2,24

1,18

1,51

1,76

2,07

Pohotová likvidita

1,69

1,98

2,22

1,11

1,28

1,61

2,00

Okamžitá likvidita

0,44

0,42

0,53

0,33

0,12

0,10

0,03

Běžná likvidita v letech 2001 – 2003 se pohybovala kolem hodnoty 2. V roce 2004 a 2005 klesla, ale po roce 2005 se opět vrátila do své původní hodnoty, tj. 2. Běžná likvidita tedy představuje, že 1 Kč krátkodobých závazků je kryta 2 Kč oběžného majetku a podnik by byl schopen dvakrát uspokojit své věřitele, pokud by proměnil oběžná aktiva za hotovost. U pohotové likvidity by se optimální hodnoty měly pohybovat v intervalu 1 – 1,5. Veškeré roky splňují tento interval i při načerpání úvěru, avšak od roku 2005 se pohotová likvidita zvyšuje, což znamená větší jistotu v možnosti úhrady krátkodobých závazků.

52

U této likvidity, tj. likvidity prvního stupně, lze vyvodit, že hodnoty před rokem 2005 splňovaly požadovaný interval 0,2 – 0,5. Ovšem po roce 2005 se výsledky snižují až dokonce na hodnotu 0,03 v roce 2007. To vypovídá o tom, že podnik v daném okamžiku není ve velké platební schopnosti. Graf č. 8: Platební schopnost firmy 2,40 2,10 1,80 1,50 1,20 0,90 0,60 0,30 0,00 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Roky Běžná likvidita

Pohotová likvidita

Okamžitá likvidita

Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity patří k mezivýkazovým ukazatelům, protože jejich náplní je přebírat vstupní údaje z rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Vyskytují se ve dvou podobách. Buď formou rychlosti obratu, což je poměrový ukazatel, který vyjadřuje, kolikrát se příslušná složka majetku přemění v peněžní prostředky ve sledovaném období nebo formou doby obratu, vyjadřující, jak dlouho tato přeměna trvá.

Komplexní ukazatel, který měří efektivnost využití veškerých aktiv v podniku je:

Obrat celkových aktiv =

tržby celková aktiva

53

Obrat celkových aktiv lze dále posuzovat z hlediska stálých a oběžných aktiv:

Obrat dlouhodobého hmotného majetku =

tržby dlouhodobý hmotný majetek v ZC

Pozn. ZC jsou zůstatkové ceny. Jde o velmi sledovaný ukazatel, který udává, jak jsou využívána stálá aktiva při dosahování tržeb.

Obrat zásob =

tržby zásoby

Tento obrat udává, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po opětovný nákup zásob. Je dobré brát v úvahu, že nadbytek zásob je neproduktivní.

Doba obratu zásob =

365 obrat zásob

Doba obratu zásob (intenzita využití zásob) udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob.

Rychlost obratu pohledávek =

tržby průměrný stav pohledávek

Výsledek představuje počet obrátek, v nichž se pohledávky přemění na hotové peníze. Čím rychleji pohledávky přeměníme, tím rychleji se dostaneme k penězům, které můžeme využít na další potřeby podniku.

Doba obratu pohledávek =

365 obrat pohledávek

Doba obratu pohledávek vyjadřuje dny, ve kterých nám odběratel dluží peníze za své nákupy. Pokud jsou výsledné hodnoty vyšší než smluvní doba splatnosti, znamená to, že odběratelé neplatí své závazky včas.

54

Výsledky ukazatelů aktivity jsou zobrazeny v níže uvedené tabulce.

Tab. č. 13: Ukazatele aktivity

Roky

Ukazatele aktivity 2001 Obrat celkových aktiv

2002

2003

2004

2005

2006

2007

3,30

3,36

2,71

2,69

2,78

3,14

3,12

Obrat DHM

19,17

25,64

25,54

16,16

15,98

31,53

27,96

Obrat zásob

91,21

110,53

193,35

109,03

33,69

34,64

65,92

Doba obratu zásob

4,00

3,30

1,89

3,35

10,83

10,54

5,54

Obrat pohledávek

5,42

5,38

5,27

5,82

5,36

5,18

4,44

67,34

67,84

69,26

62,71

68,10

70,46

82,21

Doba obratu pohledávek

Obrat celkových aktiv ve sledovaném období, neovlivněném načerpaným úvěrem, měl klesající hodnoty. Rok 2003 - 2005 se neměnil a zachovával hodnotu 2,7. Po roce 2005 se hodnota zvedla z 2,7 na 3. Pro podnik je tento růst příznivý, neboť znamená, že stálá i oběžná aktiva podniku se zhodnocují – na 1 Kč aktiv připadá 3 Kč tržeb. Obrat dlouhodobého hmotného majetku je sledovaným ukazatelem, protože udává jak jsou využívaná stálá aktiva při dosahování tržeb. Po načerpaném úvěru v roce 2005 se tento obrat zvýšil. Konkrétně v roce 2006 se příslušný majetek přemění v peněžní prostředky 32 krát. Intenzita využití zásob byla před úvěrem značně vysoká. V době načerpání úvěru a bezprostředně po něm hodnoty obratu zásob klesly na hodnotu 16. Na rozdíl od těchto let rok 2007 vykázal vyšší hodnotu, a to 66, z čehož vyplývá, že zásoby podniku se v průběhu roku 66 krát prodaly a znovu uskladnily. Na obratu zásob nepřímo úměrně závisí doba obratu zásob. Tomuto nasvědčuje například rok 2007, kdy přeměna v peněžní prostředky proběhla 66 krát a oběžná aktiva byla v zásobách vázaná cca 6 dní. Z výsledků lze konstatovat, že po získaném úvěru, kdy doba obratu se zvýšila na 11 dní, podnik byl schopen v roce 2007 již tuto dobu snížit na výše uvedených 6 dní, čímž docílil toho, že neváže peníze zbytečně dlouho v zásobách. Rychlost obratu pohledávek nebyl úvěrem nijak dotčen. Hodnoty tohoto ukazatele se před i po roce 2005 drží v průměru kolem hodnoty 5. Pouze rok 2007 klesl pod tuto hodnotu na 4. To znamená, že k přeměně pohledávek v hotové peníze dochází 4 krát do roka.

55

Doba obratu těchto pohledávek je značně vysoká. Po roce 2005 dochází k nepříznivému nárůstu až na 82 dní. To pro podnik znamená, že značná část pohledávek je po splatnosti nebo většina odběratelů jsou velké či zahraniční firmy, které mají splatnost 60 – 90 dnů.

Ukazatele rentability Rentabilita patří mezi nejdůležitější ukazatele efektivnosti podniku. Měří schopnost podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku při investování svého kapitálu. Poměr zisku k částce vloženého kapitálu představuje základní výchozí rovnici pro rentabilitu. Existují tři základní ukazatele rentability – rentabilita celkového kapitálu (ROA), rentabilita vlastního kapitálu (ROE) a rentabilita dlouhodobého investovaného kapitálu (ROCE). Rentabilita celkového kapitálu vyjadřuje celkovou efektivnost podniku. Může se vypočítat dvěma různými způsoby: a) nezdaněná verze

ROA =

zisk před zdaněním + nákladové úroky * 100 celková aktiva

Vypovídá o všech aktivitách podniku bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly financovány. b) zdaněná verze vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého do podniku. Pro majitele podniku je zásadním ukazatelem, neboť měří jak byly vložené prostředky zhodnoceny a slouží pro jejich rozhodování.

ROA =

zisk po zdanění + nákladové úroky * (1 − sazba daně z příjmu ) * 100 celková aktiva

Od rentability vlastního kapitálu majitelé, akcionáři a další investoři očekávají výnos z jejich vloženého kapitálu. Protože vloženým kapitálem do podniku neseme riziko ztráty výnosu, je patrné, že vlastní kapitál je při podnikání dražší než kapitál cizí.

56

ROE =

zisk po zdanění * 100 vlastní kapitál

Rentabilita dlouhodobého investovaného kapitálu poskytuje informace o výnosnosti vlastního kapitálu s využitím dlouhodobého cizího kapitálu.

ROCE =

zisk po zdanění + nákladové úroky * (1 − sazba daně z příjmu ) * 100 dlouhodobé cizí zdroje + vlastni kapitál

Představuje výnos podniku pro mezipodnikové srovnání. Výsledná hodnota napomáhá k přilákání nových investorů. Výsledky ukazatelů rentability jsou zobrazeny v níže uvedené tabulce. Tab. č. 14: Ukazatele rentability v %

Roky

Ukazatelé rentability 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

ROA - rentabilita celkového kapitálu a) nezdaněná verze

24,80

13,51

27,03

13,91

14,52

30,37

18,36

b) zdaněná verze

15,26

7,92

19,69

8,49

9,60

21,56

18,18

ROE - rentabilita vlastního kapitálu

39,44

16,57

95,47

32,13

25,47

40,48

29,82

ROCE - rentabilita dl.. invest. kapitálu

39,44

16,57

35,30

18,97

19,39

39,73

29,82

Rentabilita celkového kapitálu při nezdaněné verzi prokazuje hrubou produkční sílu aktiv podniku. Toho podnik dosáhl nejvíce bezprostředně po načerpání úvěru, tj. v roce 2006 s 30 %. Tentýž rok vykázal i nejvyšší výdělkové schopnosti (zdaněná verze ROA) 22 %. Výdělková schopnost prokazuje, že na 1 Kč celkového kapitálu připadá zhruba 0,22 hal zisku. Výnosnost vlastního kapitálu je ve všech sledovaných letech značně vysoká, ale přesto po roce 2005 dosahuje nižších hodnot než předtím. I přes tento fakt, ovšem rentabilita vlastního kapitálu značně přesahuje hodnoty rentability celkového kapitálu. V roce 2007 na 1 Kč vloženého kapitálu majiteli připadá 0,30 hal zisku.

57

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu po načerpaném úvěru dosahuje stejných hodnot jako u rentability vlastního kapitálu. Na 1 Kč dlouhodobě investovaného kapitálu podnik vyprodukoval v roce 2007 0,30 hal zisku.

4.4.4 Modely predikce finanční tísně

Altmanův Z-score model Altmanův Z-score model zahrnuje pět poměrových finančních ukazatelů násobených přiřazenými váhami. Z − score = 1,2 * x1 + 1,4 * x2 + 3,3 * x3 + 0,6 * x4 + 1,0 * x5 Výpočet jednotlivých vah: X1 = pracovní kapitál / aktiva celkem X2 = nerozdělený zisk / aktiva celkem X3 = zisk před zdaněním a úroky / aktiva celkem X4 = účetní hodnota vlastního kapitálu / účetní hodnota cizího kapitálu X5 = tržby / celková aktiva Konečné výsledky Altmanova modelu se vyhodnocují podle stanovených kritérií. Jestliže hodnota Z daného podniku je vyšší než 2,90, jde o firmu s dobrou finančně-ekonomickou situací, pokud se hodnota objeví v rozmezí 1,20 až 2,90 napovídá to o podniku, že nemá vyhraněnou finančně-ekonomickou situaci a hodnota pod 1,20 poukazuje na možnou hrozbu bankrotu podniku.[1] Výsledky Altamnova Z-score modelu jsou zobrazeny v níže uvedené tabulce.

58

Tab. č. 15: Hodnoty Altmanova Z-score modelu

Ukazatele

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

x1

0,36

0,43

0,44

0,10

0,26

0,35

0,42

x2

0,15

0,08

0,20

0,08

0,10

0,21

0,18

x3

0,25

0,14

0,27

0,14

0,15

0,30

0,18

x4

0,80

1,18

0,29

0,37

0,59

1,14

1,54

x5

3,30

3,36

2,71

2,72

2,76

3,14

3,12

Z

5,25

5,13

4,58

3,63

4,04

5,54

5,41

Dle posouzení sledovaného období se úvěr nijak nedotkl výše uvedené hranice. Dokonce po roce 2005 se hodnoty Z podniku ještě zvýšily. Podnik je tedy finančně pevný i po vynaložení finančních prostředků dle záměru podniku.

Index důvěryhodnosti podniku Tak jako Altmanův Z-score model i index důvěryhodnosti podniku pracuje s poměrovými ukazateli z oblasti aktivity, výnosnosti, zadluženosti a likvidity, kterým jsou přiřazeny váhy. IN = 0,26 * x1 + 0,11 * x2 + 3,91 * x3 + 0,38 * x4 + 0,1 * x5 + (− 17,62 ) * x6 Výpočet jednotlivých vah: X1 = aktiva celkem / cizí zdroje X2 = (zisk před zdaněním + nákladové úroky) / nákladové úroky X3 = (zisk před zdaněním + nákladové úroky) / aktiva celkem X4 = celkové výnosy / aktiva celkem X5 = oběžná aktiva / krátkodobé cizí zdroje X6 = závazky po lhůtě splatnosti / celkové výnosy Uvedené konstanty jsou převzaté z odvětvové klasifikace jako jinde nezařazený majetek.

Výsledky indexu důvěryhodnosti se zase zařazují do stanovených kritérií. Výsledek, který převyšuje hodnotu 2, je označován jako finančně zdravý podnik. Pokud výsledek nedosahuje

59

hodnoty 1, jedná se o podnik finančně neduživý. Rozmezí 1 až 2 obsahují podniky s neurčitou finanční situací.[1] Výsledky Indexu důvěryhodnosti podniku jsou zobrazeny v níže uvedené tabulce. Tab. č. 16: Hodnoty Indexu důvěryhodnosti podniku Ukazatele

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

x1

2,08

2,47

1,42

1,37

1,59

2,15

2,54

x2

0,00

0,00

0,00

66,00

33,54

52,61

67,48

x3

0,25

0,14

0,27

0,14

0,15

0,30

0,18

x4

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

x5

1,75

2,05

2,24

1,18

1,51

1,76

2,07

x6

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

IN

5,97

3,68

6,34

10,68

7,32

12,96

12,15

Jak je patrné z výsledků, situace je stejná jako u Altmanova Z-score modelu. Veškeré roky značně převyšují hodnotu 2 a dokonce po roce 2005 stouply značně vysoko. Z toho vyplývá, že podnik REVIKANAL, s.r.o. je i finančně zdravý.

Graf č. 9: Vývoj Indexu důvěryhodnosti podniku 14 12,96 12,15

12 10,68

10 8 6

7,32 6,34

5,97

4

3,68

2 0 2001

2002

2003

2004 Roky

60

2005

2006

2007

Index EVA Index EVA nebo-li ekonomická přidaná hodnota je ukazatel měřící finanční výkonnost podniku. EVA = 0,017 * x1 + 4,573 * x3 + 0,481 * x4 + 0,015 * x5 Výpočet jednotlivých vah: X1 = aktiva celkem / cizí zdroje X3 = (zisk před zdaněním + nákladové úroky) / aktiva celkem X4 = celkové výnosy / aktiva celkem X5 = oběžná aktiva / krátkodobé cizí zdroje. Jestliže výsledné hodnoty v řádku INEVA vychází větší než 2,070 je zřejmé, že podnik tvoří hodnotu. Výsledky v intervalu 1,420 až 2,070 poukazují na podnik, který spíše tvoří hodnotu. Interval 1,089 až 1,420 tvoří šedou zónu, kde nelze určit, zda podnik tvoří či netvoří hodnotu a výsledné hodnoty pod 0,684 vypovídají o podniku, který netvoří hodnotu.[1] Výsledky Indexu EVA jsou zobrazeny v níže uvedené tabulce.

Tab.č. 17: Hodnoty indexu INEVA

Ukazatel INEVA

2001 1,20

2002 0,69

2003 1,29

2004 0,68

2005 0,71

2006 1,45

2007 0,91

Tento index vypovídá o tvoření hodnoty v daném podniku. Jestliže výsledky přesahují hodnotu 2,070, podnik tvoří hodnotu. Tento výsledek ovšem zkoumaný podnik nesplňuje. Jeho výsledky se pohybují v šedé zóně, ve které nelze přesně určit zda podnik tvoří či netvoří hodnotu.

61

5 Závěr Řízení financování se v posledních letech stalo hlavní složkou řízení podniku. Mezi jeho hlavní cíle patří zajištění růstu tržní hodnoty podniku, průběžné platební schopnosti a průběžné likvidity majetku. Ve své diplomové práci jsem posuzovala dopad kontokorentního úvěru na finanční situaci podniku REVIKANAL, s.r.o., který se zabývá čistěním kanalizačního potrubí, jímek a vpustí včetně revizí kamerou a pronájmem mobilních sanitárních systémů. Vstupními daty pro zpracování analýzy finanční situace byly účetní výkazy podniku z let 2002 až 2007. Účetní data jsem zpracovala do vertikální a horizontální analýzy a analýzy poměrových ukazatelů. Zpracované modely predikce finanční tísně jsem využila pro zhodnocení celkové finanční situace podniku. Společnost REVIKANAL, s.r.o. se rozhodla vzít si v roce 2005 kontokorentní úvěr na financování svého oběžného majetku s předpokladem vykrytí nesplacených pohledávek od svých odběratelů a přímé zvýšení tržeb za poskytnuté služby v oblasti kanalizace. Tento záměr s obou dvou hledisek podnik naplnil. Tržby se od roku 2005 zvyšují dle předpokladu a zpracované předběžné analýzy výnosů z nově pořízeného majetku v rámci poskytnutých služeb. Z hlediska modelů predikce finanční tísně úvěr podnik nijak neohrozil. I nadále dle modelů podnik vychází jako finančně soběstačný a zdravý. Výsledky horizontální a vertikální analýzy ukazují na rostoucí podíl oběžných aktiv, jež je zapříčiněna stále rostoucími pohledávkami z obchodního styku. U pasiv je situace opačná než tomu bylo před získáním úvěru. Podnik před rokem 2005 dával větší přednost cizím zdrojům, které jsou levnější, před vlastním kapitálem. Po roce 2005 se ovšem situace obrátila a podniku stoupl podíl vlastního kapitálu před cizími zdroji. Vlastní kapitál podniku je hlavním nositelem podnikatelského rizika a je ukazatelem finanční jistoty či nezávislosti podniku. Přesto je využití cizího kapitálu levnější formou a lze jimi snížit daňové zatížení podniku, proto by vedení mělo zachovávat pokud možno stejnou poměrnou část k oběma druhům kapitálu. Největší nárůst cizích zdrojů byl v roce 2007 s 26 %.

62

Změny ve využívání vlastního a cizího kapitálu potvrzuje také analýza provedená na základě ukazatelů zadluženosti. Celková zadluženost se postupně snižovala s poklesem krátkodobých a dlouhodobých závazků. Úměrně tomu se snižuje i dluh na vlastním kapitálu. Celkovou zadluženost od roku 2005 podnik úspěšně snižuje. V roce 2007 dosahuje 39 %. Od celkové zadluženosti se odvíjí i míra samofinancování, která vlivem snižování celkové zadluženosti po roce 2005 má vzrůstající tendenci. V roce 2007 míra samofinancování dosáhla 67 %. Úrokové krytí se podniku po získání úvěru zvyšuje, neboť mu vznikají nákladové úroky z čerpaného úvěru. Podnik je schopen uhradit nákladové úroky z vytvořeného zisku v roce 2007 67 krát. Ukazatel podkapitalizování jasně ukázal, že firma má velkou stabilitu a není příliš zadlužena. V oblasti platební schopnosti podnik vykazuje při porovnání s doporučenými hodnotami dobrých výsledků hlavně u běžné likvidity, která představuje, že podnik po roce 2005 je schopen dvakrát uspokojit své věřitele, pokud by proměnil oběžná aktiva za hotovost. Pohotová likvidita také dosahuje optimálních hodnot, ale po načerpaném úvěru se zvyšuje, což znamená větší jistotu v možnosti úhrady krátkodobých závazků podniku. Okamžitá likvidita, která nejlépe vypovídá o skutečné platební schopnosti podniku, se po roce 2005 nevyvíjí dle optimálních hodnot. V roce 2007 dosáhla hodnoty 0,03, která je velice nízká a vypovídá o momentální platební neschopnosti podniku v daném okamžiku, Obrat celkových aktiv se oproti období bez úvěru zvýšil. Pro podnik je tento růst příznivý, neboť znamená, že stálá i oběžná aktiva podniku se zhodnocují. Obrat dlouhodobého hmotného majetku je sledovaným ukazatelem, protože udává jak jsou využívaná stálá aktiva při dosahování tržeb. Podniku se i tento ukazatel povedl po načerpání úvěru zvýšit. Intenzita zásob byla před úvěrem značně vysoká (až 193). Po úvěru zásoby klesly, ale v průběhu roku 2007 se zásoby podniku 66 krát prodaly a znovu uskladnily a tato oběžná aktiva byla v zásobách vázaná 6 dní. Rychlost obratu pohledávek nebyla úvěrem nijak dotčena. Hodnoty tohoto ukazatele se před i po roce 2005 drží v průměru kolem hodnoty 5. Pouze rok 2007 klesl pod tuto hodnotu na 4. To znamená, že k přeměně pohledávek v hotové peníze dochází 4 krát do roka. S ním související doba obratu pohledávek je ovšem značně vysoká před i po úvěru. V roce 2007 dosáhl 82 dnů, což pro firmu může v budoucnosti znamenat finanční problémy. Nejsilnější oblastí podniku je výnosnost. Kladný hospodářský výsledek je vykázán ve všech sledovaných letech. Rentabilita celkového vloženého kapitálu a rentabilita vlastního kapitálu bezprostředně po úvěru stoupla. Rentabilita dlouhodobého investovaného kapitálu se 63

po roce 2005 taktéž zvyšuje. Z výsledků rentability, ale i dle účetních výkazů je vidět, že i přes využitý kontokorentní úvěr podnik dosahuje značného zisku. Je na rozhodnutí podniku, zda majetkovou strukturu bude více přizpůsobovat cizím zdrojům, které jsou levnější či vlastnímu kapitálu, který představuje vyšší riziko, ale poukazuje na finanční stability podniku. V oblasti platební schopnosti by mělo dojít ke zvýšení okamžité likvidity, protože hrozí nedostatek finančních prostředků. V tomto podniku představují značnou část majetku pohledávky. Jejich řízení by proto podnik měl věnovat více pozornosti. Vedení podniku by se mělo zaměřit na zefektivnění inkasní politiky podniku, neboť doba obratu pohledávek je značně vysoká. Jesliže své odběratelé donutí dle správně nastavených manažerských rozhodnutí včasně a řádně platit, dojde pochopitelně k bezprostřednímu navýšení finančních aktiv a okamžité likvidity podniku.Těmito finančními prostředky by pak mohl uhradit své krátkodobé a dlouhodobé závazky, čímž by dále snižoval celkovou zadluženost podniku.

64

6 [1]

Seznam použité literatury GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. Praha: VŠE, 2002. 184s. ISBN 80-245-0422-7

[2]

KAREŠOVÁ, L. Bakalářská práce: Posouzení finanční situace na základě rozboru účetních výkazů, MZLU, 2006

[3]

POLIDAR, V. Management bank a bankovních obchodů. I vyd. Praha: Ekopress, 1999. 450 s ISBN 80-86119-11-4

[4]

REZKOVÁ, J. Finanční analýza účetních dat v praxi. Praha: Bilance, 1995, Metodické aktuality Svazu účetních. 41s. ISSN 1211-4138

[5]

SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera, finanční analýza v řízení firmy Praha: ComputerPress, 2001. 220s. ISBN 80-7226-562-8

[6]

SEKERKA, B. Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů. Praha: Profess, 1996. 152 s. ISBN 80-85235-40-4

[7]

SYNEK, M. a kolektiv. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. 466s. ISBN 80-247-0515-X

[8] SYNEK, M. Podniková ekonomika. 4 vyd. V Praze: C.H. Beck, 2006. 475 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-892-4 [9]

WAWROSZ, P. Zdroje financování podnikatelské činnosti. 1 vyd. Ostrava: Sagit, 1999. 336 s. ISBN 80-07208-106-3.

[10] ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I . 1. vyd. Brno: MZLU, 2002. 105 s. ISBN 80-7157-339-6

Internetové zdroje: [1]

Internetové stránky společnosti

[2]

www.mesec.cz

[3]

www.finance.cz

[4]

www.unicreditbank.cz

[5]

www.wikkipedie.cz

[6]

www.cnb.cz

65

Seznam grafů Graf č. 1: Tržby za mobilní WC v letech 2002 – 2004 ............................................................ 39 Graf č. 2 : Procentní podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech ve sledovaném období 42 Graf č. 3: Procentní podíl cizího kapitálu na celkových pasivech ve sledovaném období ...... 42 Graf č. 4: Vývoj aktiv podniku REVIKANAL, s.r.o. za sledované období v % ..................... 45 Graf č. 5: Vývoj pasiv podniku REVIKANAL, s.r.o. za sledované období v % ..................... 46 Graf č. 6: Vývoj HV před zdaněním podniku REVIKANAL, s.r.o. za sledované období v % .................................................................................................................................................. 47 Graf č. 7: Vývoj zadluženosti firmy......................................................................................... 51 Graf č. 8: Platební schopnost firmy.......................................................................................... 53 Graf č. 9: Vývoj Indexu důvěryhodnosti podniku.................................................................... 60

Seznam tabulek Tab. č. 1: Členění aktiv ............................................................................................................ 26 Tab. č. 2: Členění pasiv ............................................................................................................ 27 Tab. č. 3: Plánované výdaje na oběžný majetek v roce 2005................................................... 38 Tab. č. 4: Plánované tržby za služby v letech 2005 – 2007 (v tis.Kč) ..................................... 39 Tab. č. 5: Zkrácená horizontální analýza aktiv podniku REVIKANAL, s.r.o. ........................ 40 Tab. č. 6: Zkrácená horizontální analýza pasiv podniku REVIKANAL, s.r.o......................... 41 Tab. č. 7: Zkrácená horizontální analýza výkazu zisku a ztrát podniku REVIKANAL, s.r.o. 43 Tab. č. 8: Zkrácená vertikální analýza aktiv podniku REVIKANAL, s.r.o. v %..................... 44 Tab. č. 9: Zkrácená vertikální analýza pasiv podniku REVIKANAL, s.r.o. v % .................... 45 Tab. č. 10: Zkrácená vertikální analýza výkazu zisku a ztrát podniku REVIKANAL, s.r.o. v % ........................................................................................................................................... 46 Tab. č. 11: Ukazatele zadluženosti........................................................................................... 50 Tab. č. 12: Ukazatele platební schopnosti................................................................................ 52 Tab. č. 13: Ukazatele aktivity................................................................................................... 55 Tab. č. 14: Ukazatele rentability v % ....................................................................................... 57 Tab. č. 15: Hodnoty Altmanova Z-score modelu..................................................................... 60 Tab. č. 16: Hodnoty Indexu důvěryhodnosti podniku.............................................................. 60 Tab. č. 17: Hodnoty indexu INEVA ........................................................................................... 61

66

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Grafické znázornění pracovního kapitálu .......................................................... 12 Obrázek č. 2: Speciální vozy se zabudovaným čistícím zařízením.......................................... 68 Obrázek č. 3: Souprava čistících vodních trysek ..................................................................... 68 Obrázek č. 4: Používané hydromotorové frézy ........................................................................ 69 Obrázek č. 5: Tlačná kamera.................................................................................................... 69 Obrázek č. 6: Videozáznam s vysokou kvalitou obrazu .......................................................... 69 Obrázek č. 7: Mobilní umývárna.............................................................................................. 70 Obrázek č. 8: Mobilní WC ....................................................................................................... 70

67

Obrázek č. 2: Speciální vozy se zabudovaným čistícím zařízením

Obrázek č. 3: Souprava čistících vodních trysek

68

Obrázek č. 4: Používané hydromotorové frézy

Obrázek č. 5: Tlačná kamera

Obrázek č. 6: Videozáznam s vysokou kvalitou obrazu

69

Obrázek č. 7: Mobilní umývárna

Obrázek č. 8: Mobilní WC

70

Seznam příloh Příloha č. 1: Výkaz zisku a ztrát podniku REVIKANAL, s.r.o. (v celých tis. Kč) Příloha č. 2: Rozvaha - aktiva podniku REVIKANAL, s.r.o. (v celých tis. Kč) Příloha č. 3: Rozvaha - pasiva podniku REVIKANAL, s.r.o. (v celých tis. Kč) Příloha č. 4: Úplná horizontální analýza aktiv podniku REVIKANAL, s.r.o. Příloha č. 5: Úplná horizontální analýza pasiv podniku REVIKANAL, s.r.o. Příloha č. 6: Úplná horizontální analýza výkazu zisků a ztrát podniku REVIKANAL, s.r.o. Příloha č. 7: Úplná vertikální analýza aktiv podniku REVIKANAL, s.r.o. Příloha č. 8: Úplná vertikální analýza pasiv podniku REVIKANAL, s.r.o. Příloha č. 9: Úplná vertikální analýza výkazu zisku a ztrát podniku REVIKANAL, s.r.o.

71

Příloha č. 1: Výkaz zisku a ztrát podniku REVIKANAL, s.r.o. (v celých tis. Kč) Ř. 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64

Položka Celk ové výnosy Tržby za prodej zboží Náklady vyn.na prodané zboží Obchodní marže Výkony tržby za prodej vlas tních výrobků a s lužeb změna stavu vnitrop.zás ob vl.výroby aktivace Výkonová s potřeba s potřeba materiálu a energie s lužby Přidaná hodnota Os obní náklady mzdové náklady odměny členům orgánů s polečnos ti a dr. náklady na s ociální zabezp. a zdrav. poj. s ociální náklady Daně a poplatky Odpisy DHM a DNM Tržby z prodeje DHM a materiálu tržby z prodeje dlouhodobého majetku tržby z prodeje materiálu ZC prodaného DM a materiálu zůstatková cena prodaného DM prodaný materiál Změna stavu rezerv a OP v provoz. oblas ti Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní hos podářs ký výs ledek Tržby z prodeje cenných papírů Prodané cenné papíry Výnos y z dlouhodobého finan. majetk u Výnos y z podílů - pods tatný vliv Výnos y z os tatních dlouhodobých CP Výnos y z os tatního dlouh. finan. majetku Výnos y z krátkodobého finan.majetku Náklady z finančního majetku Výnos y z přecenění CP a derivátů Náklady z přecenění CP a derivátů Změna stavu rezerv a OP ve finan. oblas ti Výnos ové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnos y Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hos podaření Daň z příjmů z běžné činnos ti s platná odložená HV za běžnou činnos t Mimořádné výnos y Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti s platná odložená Mimořádný výs ledek hospodaření HV za účetní období HV před zdaněním

2001 27 638 0 0 0 27 638 27 638 0 0 15 570 5 443 10 127 12 068 7 966 7 966 0 0 0 88 1 038 0 0 0 0 0 0 20 166 790 0 0 2 332 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 40 322 0 0 -282 799 799 0 1 251 205 177 0 0 0 28 1 279 2 078

2002 27 302 0 0 0 27 302 27 302 0 0 16 865 6 502 10 363 10 437 8 165 6 219 0 1 946 0 93 652 337 270 67 0 0 0 -2 177 824 0 0 1 219 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 202 298 0 0 -96 455 455 0 668 0 24 0 0 0 -24 644 1 099

72

2003 31 903 0 0 0 31 903 31 903 0 0 17 558 4 730 12 828 14 345 9 692 7 297 0 2 395 0 96 653 515 515 0 125 125 0 0 437 1 150 0 0 3 581 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 3 403 0 0 -395 864 864 0 2 322 0 5 0 0 0 -5 2 317 3 181

2004 37 071 1 820 1 525 295 35 533 35 251 282 0 20 627 6 937 13 690 15 201 11 518 8 631 0 2 828 59 111 1 151 2 529 2 499 30 1 943 1 943 0 -187 96 913 0 0 2 377 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 17 29 84 564 0 0 -492 736 736 0 1 149 0 0 0 0 0 0 1 149 1 885

2005 35 950 0 0 0 35 668 35 950 -282 0 20 392 6 629 13 763 15 276 11 787 8 678 0 2 928 181 130 995 2 437 2 420 17 2 076 2 076 0 0 56 253 0 0 2 528 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 56 1 652 0 0 -706 600 600 0 1 222 0 0 0 0 0 0 1 222 1 822

2006 45 208 0 0 0 45 208 45208 0 0 24 434 9904 14530 20 774 14 477 10540 0 3512 425 154 883 159 159 0 0 0 0 303 336 482 0 0 4 970 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 83 28 634 0 0 -686 1 213 1213 0 3 071 0 0 0 0 0 0 3 071 4 284

2007 48 320 0 0 0 48 320 48320 0 0 26 469 10490 15979 21 851 17 659 12845 0 4265 549 116 792 1 300 1300 0 911 911 0 -133 149 415 0 0 3 540 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 42 5 705 0 0 -742 0 0 0 2 798 0 0 0 0 0 0 2 798 2 798

Příloha č. 2: Rozvaha - aktiva podniku REVIKANAL, s.r.o. (v celých tis. Kč) Ř. 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71

Položk a AKTIVA CELKEM Pohledávky za ups ané vlastní jmění I. Dlouhodobý majetek (s tálá ak tiva) 1.DNM zřizovací výdaje nehmotné výs ledky výzkumu a vývoje s oftware ocenitelná práva goodwill jiný DNM nedokončcený DNM pos kytnuté zálohy na DNM 2.DHM pozemky budovy, haly,s tavby s am.mov.věci, s oub.mov.věcí pěstitelské celky trvalých poros tů základní s tádo a tažná zvířata jiný DHM nedokončený DHM pos kytnuté zálohy na DHM oceňovací rozdíl k nabytému majetku 3.dlouhodobý finanční majetek podíly v ovládaný a řízených os obách podíly v uce jednotkách pod pods tatným vlivem os tatní dlouhodobé CP a podíly půjčky a úvěry - ovládající a řídící os oba, pods t. vliv jiný dlouhodobý finanční majetek pořizovaný dlouhodobý finanční majetek pos kytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek II. Oběžná aktiva 1.zás oby materiál nedokončená výroba výrobky zvířata zboží pos kytnuté zálohy na zás oby 2.dlouhodobé pohledávky pohledávky z obchodního s tyku pohledávky - ovládající a řídící os oba pohledávky - podstatný vliv pohledávky za s polečníky, členy družs tva a s družení dlouhodobé pos kytnuté zálohy dohadné účty aktivní jiné pohledávky odložená daňová pohledávka 3.krátkodobé pohledávky pohledávky z obchodního s tyku pohledávky - ovládající a řídící os oba pohledávky - podstatný vliv pohledávky za s polečníky, členy družs tva a s družení s ociální zabezpečení a zdravotní pojiš tění s tát - daňové pohledávky krátkodobé pos kytnuté zálohy dohadné účty aktivní jiné pohledávky 4.finanční majetek peníze účty v bankách krátkodobé cenné papíry a podíly pořizovaný krátkodobý finanční majetek III.Čas ové rozliš ení náklady příš tích období komplexní náklady příš tích období příjmy příš tích období

2001 8 379 0 1 110 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 110 0 0 1 020 0 0 0 90 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 076 279 279 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 010 4 730 0 0 0 0 232 0 0 48 1 787 360 1 427 0 0 193 193 0 0

73

2002 8 136 0 1 019 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 019 0 0 929 0 0 0 90 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 751 215 215 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 140 4 542 0 0 0 0 550 0 0 48 1 396 350 1 046 0 0 366 366 0 0

2003 11 769 0 1 478 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 478 0 0 1 478 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 254 115 112 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 966 4 492 0 0 0 0 405 1 774 0 295 2 173 666 1 507 0 0 1 037 1 037 0 0

2004 13 759 0 3 109 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 109 0 0 3 109 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 811 565 283 282 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 769 3 969 0 0 0 0 294 953 0 553 2 477 297 2 180 0 0 1 839 1 839 0 0

2005 12 931 0 1 389 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 389 0 0 1 210 0 0 0 179 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 019 1 568 1 568 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 647 6 242 0 0 0 0 204 667 0 534 804 224 580 0 0 1 523 1 523 0 0

2006 14 380 0 1 479 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 479 0 0 1479 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11 538 1 041 130 0 0 0 0 911 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 811 8830 0 0 0 0 0 535 0 446 686 543 143 0 0 1 363 1363 0 0

2007 15 470 0 1 977 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 977 0 0 1977 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 593 424 424 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11 975 9300 0 0 0 0 915 1106 0 654 194 38 156 0 0 900 900 0 0

Příloha č. 3: Rozvaha - pasiva podniku REVIKANAL, s.r.o. (v celých tis. Kč) Ř. 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60

Položk a PAS IVA CELKEM I. Vlas tní k apitál (vlas tní jmění) 1.základní kapitál základní kapitál vlas tní akcie a vls tní obchodní podíly změny základního kapitálu 2.kapitálové fondy emis ní ážio os tatní kapitálové fondy oceňovací rozdíly z přecenění majetku a záv. oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách 3.rezervní fondy, os tatní fondy ze zis ku zákonný rezervní fond nedělitelný fond s tatutární a os tatní fondy 4.hos podářs ký výs ledek min.let nerozdělený zis k min.let neuhrazená ztráta min.let 5.hos pod.výs ledek běžného úč.období II.Cizí zdroje 1.rezervy rezervy podle zvláš tních právn. předpis ů rezerva na důchody a podobné závazky rezerva na daň z příjmů os tatní rezervy 2.dlouhodobé závazky závazky z obchodních vztahů závazky - ovládající a řídící os oba závazky - pods tatný vliv závazky ke s polečníkům, členům družs tva dlouhodobé přijaté zálohy vydané dluhopis y dlouhodobé s měnky k úhradě dohadné účty pas ivní jiné závazky odložený daňový závazek 3.krátkodobé závazky závazky z obchodního s tyku závazky - ovládající a řídící os oba závazky - pods tatný vliv závazky ke s polečníkům, členům družs tva závazky k zaměstnancům závazky ze s oc.zabezpečení a zdr. poj. s tát - daňové závazky a dotace krátkodobé přijaté zálohy vydané dluhopis y dohadné účty pas ivní jiné závazky 4.bankovní úvěry a výpomoci bankovní úvěry dlouhodobé bankovní úvěry krátkodobé krátkodobé finanční výpomoci III.Čas ové rozliš ení výdaje příš tích období výnos y příš tích období

2001 4 579 -557 100 100 0 0 0 0 0 0 0 10 10 0 0 1 854 1 854 0 -2 521 4 033 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 033 2 598 0 0 274 309 191 327 0 0 334 0 0 0 0 0 1 103 1 103 0

2002 4 963 714 100 100 0 0 0 0 0 0 0 10 10 0 0 3 133 3 133 0 -2 529 3 297 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 297 2 382 0 0 134 327 199 55 0 0 200 0 0 0 0 0 952 952 0

74

2003 6 711 -2 631 100 100 0 0 0 0 0 0 0 10 10 0 0 0 0 0 -2 741 8 259 0 0 0 0 0 4 136 1 077 0 0 3 059 0 0 0 0 0 0 4 123 2 913 0 0 90 564 232 321 3 0 0 0 0 0 0 0 1 083 1 083 0

2004 9 889 -294 100 100 0 0 0 0 0 0 0 10 10 0 0 2 317 2 317 0 -2 721 10 035 0 0 0 0 0 2 579 0 0 0 2 579 0 0 0 0 0 0 5 684 4 669 0 0 0 549 301 165 0 0 0 0 1 772 0 1 772 0 148 148 0

2005 7 694 -439 100 100 0 0 0 0 0 0 0 10 10 0 0 3 466 3 466 0 -4 015 8 131 0 0 0 0 0 1 505 0 0 0 1 505 0 0 0 0 0 0 5 533 4 498 0 0 0 504 301 181 0 0 0 49 1 093 0 1 093 0 2 0 2

2006 14 380 7 586 100 100 0 0 0 0 0 0 0 10 10 0 0 4 405 4405 0 3 071 6 683 0 0 0 0 0 143 0 0 0 143 0 0 0 0 0 0 6 540 4407 0 0 0 691 438 952 0 0 0 52 0 0 0 0 111 111 0

2007 15 470 9 384 100 100 0 0 0 0 0 0 0 10 10 0 0 6 476 6476 0 2 798 6 082 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 082 5043 0 0 0 626 314 99 0 0 0 0 0 0 0 0 4 4 0

Příloha č. 4: Úplná horizontální analýza aktiv podniku REVIKANAL, s.r.o Položk a AKTIVA CELKEM I. Dlouhodobý majetek (stálá aktiva) 2.DHM sam.mov.věci, s oub.mov.věcí nedokončený DHM II. Oběžná aktiva 1.zás oby materiál nedokončená výroba 3.krátkodobé pohledávky pohledávky z obchodního s tyku stát - daňové pohledávky krátkodobé poskytnuté zálohy jiné pohledávky 4.finanční majetek peníze účty v bankách III.Čas ové rozliš ení náklady příštích období

2002 2003 2004 2005 2006 2007 abs. relat. abs . relat. abs . relat. abs . relat. abs. relat. abs . relat. změna změna změna změna změna změna změna změna změna změna změna změna -243 -2,90 3633 44,65 1990 16,91 -828 -6,02 1449 11,21 1090 7,58 -91 -91 -91 0 -325 -64 -64 0 130

-8,20 -8,20 -8,92 0,00 -4,59 -22,94 -22,94 0,00 2,59

459 459 549 -90 2 503 -100 -103 3 1 826

45,04 45,04 59,10 -100,00 37,08 -46,51 -47,91 0,00 35,53

1 631 1 631 1 631 0 -443 450 171 279 -1 197

110,35 110,35 110,35 0,00 -4,79 391,30 152,68 9300,00 -17,18

-1 720 -1 720 -1 899 179 1 208 1 003 1 285 -282 1 878

-55,32 -55,32 -61,08 0,00 13,71 177,52 12,13 0,00 32,55

-188 318

-3,97 137,07

-50 -145

-1,10 -26,36

-523 -111

-11,64 -27,41

2 273 -90

57,27 -30,61

0 0 -391 -10 -381 173 173

0,00 0,00 -21,88 -2,78 -26,70 89,64 89,64

1 774 247 777 316 461 671 671

0,00 514,58 55,66 90,29 44,07 183,33 183,33

-821 258 304 -369 673 802 802

-46,28 87,46 13,99 -55,41 44,66 77,34 77,34

-286 -19 -1 673 -73 -1 600 -316 -316

-30,01 -3,44 -67,54 -24,58 -73,39 -17,18 -17,18

90 90 269 -179 1 519 -527 -1 438 0 2 164

6,48 6,48 22,23 0,00 15,16 -33,61 0,90 0,00 28,30

498 498 498 0 1 055 -617 294 0 2 164

33,67 33,67 33,67 0,00 9,14 -59,27 2,74 0,00 22,06

2 588 41,46 -204 -100,00

470 915

5,32 0,00

571 208 -492 -505 13 -463 -463

106,73 46,64 -71,72 -93,00 9,09 -33,97 -33,97

-132 -88 -118 319 -437 -160 -160

-19,79 -16,48 -14,68 142,41 -75,35 -10,51 -10,51

Příloha č. 5: Úplná horizontální analýza pasiv podniku REVIKANAL, s.r.o. Položk a PASIVA CELKEM I. Vlas tní kapitál (vlas tní jmění) 1.základní kapitál základní kapitál 3.rezervní fondy, os tat. fondy ze zis ku zákonný rezervní fond 4.hos podářs ký výs ledek min.let nerozdělený zis k min.let 5.hos pod.výs ledek běžného úč.období II.Cizí zdroje 2.dlouhodobé závazky závazky z obchodních vztahů závazky ke s poleč., členům družs tva 3.krátkodobé závazky závazky z obchodního s tyku závazky ke s poleč., členům družs tva závazky k zaměs tnancům závazky ze s oc.zabezp. a zdr. poj. s tát - daňové závazky a dotace krátkodobé přijaté zálohy dohadné účty pas ivní jiné závazky 4.bankovní úvěry a výpomoci bankovní úvěry krátkodobé III.Čas ové rozliš ení výdaje příš tích období výnos y příš tích období

2002 2003 2004 2005 2006 2007 abs . relat. abs . relat. abs . relat. abs . relat. abs . relat. abs . relat. změna změna změna změna změna změna změna změna změna změna změna změna -243 -2,90 3 633 44,65 1 990 16,91 -828 -6,02 1449 11,21 1090 7,58 644 19,86 -1 460 -37,56 1 149 47,34 1 222 34,17 2 788 58,11 1 798 23,70 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,08 0 0,07 1 279 68,99 -3 133 -100,00 2 317 0,00 1 149 49,59 939 27,09 2 071 47,02 1 279 68,99 -3 133 -100,00 2 317 0,00 1 149 49,59 939 27,09 2 071 47,02 -635 -49,65 1 673 259,78 -1 168 -50,41 73 6,35 1849 151,31 -273 -8,89 -736 -18,25 4 962 150,54 1 776 21,50 -1 904 -18,97 -1 448 -17,81 -601 -8,99 0 0,00 4 136 100,00 -1 557 -37,65 -1 074 -41,64 -1 362 -90,50 -143 -100,00 0 0,00 1 077 0,00 -1 077 -100,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 -736 -216 -140 18 8 -272 0 -134 0 0 0 -151 -151 0

0,00 -18,25 -8,31 -51,09 5,50 4,19 -83,18 0,00 -40,12 0,00 0,00 0,00 -13,69 -13,69 0,00

3 059 826 531 -44 237 33 266 3 -200 0 0 0 131 131 0

0,00 25,05 29,28 -32,84 72,48 16,58 483,64 0,00 -100,00 0,00 0,00 0,00 13,76 13,76 0,00

75

-480 1 561 1 756 -90 -15 69 -156 -3 0 0 1 772 1 772 -935 -935 0

-15,69 37,86 60,28 -100,00 -2,66 29,74 -48,60 -100,00 0,00 0,00 0,00 0,00 -86,33 -86,33 0,00

-1 074 -151 -171 0 -45 0 16 0 0 49 -679 -679 -146 -148 2

-41,64 -2,66 -3,66 0,00 -8,20 0,00 9,70 0,00 0,00 0,00 -38,32 -38,32 -98,65 -100,00 0,00

-1 362 -90,50 1007 18,20 -91 -2,02 0 0,00 187 37,10 137 45,52 771 425,97 0 0,00 0 0,00 3 0,00 -1093 -100,00 -1093 -100,00 109 5450,00 111 0,00 -2 0,00

-143 -458 636 0 -65 -124 -853 0 0 -52 0 0 -107 -107 0

-100,00 -7,00 14,43 0,00 -9,41 -28,31 -89,60 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 -96,40 -96,40 0,00

Příloha č. 6: Úplná horizontální analýza výkazu zisků a ztrát podniku REVIKANAL, s.r.o.

Položk a Celkové výnos y Tržby za prodej zboží Náklady na prodané zboží Obchodní marže Výkony tržby za prodej výrobků a s luž. změna s tavu zás ob vl.výroby Výkonová s potřeba s potřeba materiálu a energie s lužby Přidaná hodnota Os obní náklady mzdové náklady náklady na s ociál. a zdrav. poj. s ociální náklady Daně a poplatky Odpis y DHM a DNM Tržby z prodeje DHM a materiálu tržby z prodeje dlouh. majetku tržby z prodeje materiálu ZC prodaného DM a materiálu Změna s tavu rez. a OP Os tatní provozní výnos y Os tatní provozní náklady Provozní hospodářsk ý výsledek Výnos ové úroky Nákladové úroky Os tatní finanční výnos y Os tatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů z běžné činnos ti s platná HV za běžnou činnost Mimořádné výnos y Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimoř. činnos ti Mimořádný výsled. hospodaření HV za účetní období HV před zdaněním

2002 2003 2004 2005 2006 2007 abs . relat. abs . relat. abs . relat. abs . relat. abs . relat. abs . relat. změna změna změna změna změna změna změna změna změna změna změna změna -336 -1,22 4 601 16,85 5 168 16,20 -1 121 -3,02 9 540 26,75 3 112 6,88 0 0,00 0 0,00 1 820 0,00 -1 820 -100,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 1 525 0,00 -1 525 -100,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 295 0,00 -295 -100,00 0 0,00 0 0,00 -336 -1,22 4 601 16,85 3 630 11,38 135 0,38 9540 26,75 3112 6,88 -336 -1,22 4 601 16,85 3 348 10,49 699 1,98 9258 25,75 3112 6,88 0 0,00 0 0,00 282 0,00 -564 -200,00 282 -100,00 0 0,00 1 295 8,32 693 4,11 3 069 17,48 -235 -1,14 4042 19,82 2035 8,33 1 059 19,46 -1 772 -27,25 2 207 46,66 -308 -4,44 3275 49,04 586 5,92 236 2,33 2 465 23,79 862 6,72 73 0,53 767 5,57 1449 9,97 -1 631 -13,52 3 908 37,44 856 5,97 75 0,49 5498 35,99 1077 5,18 199 2,50 1 527 18,70 1 826 18,84 269 2,34 2690 22,82 3182 21,98 -1 747 -21,93 1 078 17,33 1 334 18,28 47 0,54 1862 21,46 2305 21,87 1 946 0,00 449 23,07 433 18,08 100 3,54 584 19,95 753 21,44 0 0,00 0 0,00 59 0,00 122 206,78 244 134,81 124 29,18 5 5,68 3 3,23 15 15,63 19 17,12 24 18,46 -38 -24,68 -386 -37,19 1 0,15 498 76,26 -156 -13,55 -112 -11,26 -91 -10,31 337 0,00 178 52,82 2 014 391,07 -92 -3,64 -2278 -93,48 1141 717,61 270 0,00 245 90,74 1 984 385,24 -79 -3,16 -2261 -93,43 1141 717,61 67 0,00 -67 -100,00 30 0,00 -13 -43,33 -17 -100,00 0 0,00 0 -22 11 34 -1 113 0 0 162 -24 186 -344 -344 -583 -205 -153 0 -52 -635 -979

0,00 -110,00 6,63 4,30 -47,73 0,00 0,00 405,00 -7,45 65,96 -43,05 -43,05 -46,60 -100,00 -86,44 0,00 -185,70 -49,65 -47,11

125 2 260 326 2 362 5 0 -199 105 -299 409 409 1 654 0 -19 0 19 1 673 2 082

0,00 -100,00 146,89 39,56 193,77 0,00 0,00 -98,51 35,23 -311,46 89,89 89,89 247,60 0,00 -79,17 0,00 79,17 259,78 189,44

76

1 818 -187 -341 -237 -1 204 12 29 81 161 -97 -128 -128 -1 173 0 -5 0 5 -1 168 -1 296

1454,40 0,00 -78,03 -20,61 -33,62 240,00 0,00 2700,00 39,95 -24,56 -14,81 -14,81 -50,52 0,00 -100,00 0,00 100,00 -50,41 -40,74

133 187 -40 -660 151 -16 27 -83 88 -214 -136 -136 73 0 0 0 0 73 -63

6,85 -100,00 -41,67 -72,29 6,35 -94,12 93,10 -98,81 15,60 4,35 -18,48 -18,48 6,35 0,00 0,00 0,00 0,00 6,35 -3,34

-2076 -100,00 303 0,00 280 500,00 229 90,51 2442 96,60 2 200,00 27 48,21 27 2700,00 -18 -2,76 20 -0,28 613 102,17 613 102,17 1849 151,31 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 1849 151,31 2462 135,13

911 -436 -187 -67 -1430 -3 -41 -23 71 -56 -1213 -1213 -273 0 0 0 0 -273 -1486

0,00 -143,89 -55,66 -13,90 -28,77 -100,00 -49,40 -82,14 11,20 0,82 -100,00 -100,00 -8,89 0,00 0,00 0,00 0,00 -8,89 -34,69

Příloha č. 7: Úplná vertikální analýza aktiv podniku REVIKANAL, s.r.o. Položk a A KTIVA CELKEM I. Dlouhodobý majetek (stálá aktiva) 2.DHM sam.mov.věci, s oub.mov.věcí nedokončený DHM II. Oběžná aktiva 1.zásoby materiál nedokončená výroba poskytnuté zálohy na zásoby 3.krátkodobé pohledávky pohledávky z obchodního s tyku stát - daňové pohledávky krátkodobé pos kytnuté zálohy jiné pohledávky 4.finanční majetek peníze účty v bankách III.Časové rozliš ení náklady příštích období

2001 100,00 13,25 13,25 12,17 1,07 84,45 3,33 3,33 0,00 0,00 59,79 56,45 2,77 0,00 0,57 21,33 4,30 17,03 2,30 2,30

2002 100,00 12,52 12,52 11,42 1,11 82,98 2,64 2,64 0,00 0,00 63,18 55,83 6,76 0,00 0,59 17,16 4,30 12,86 4,50 4,50

2003 100,00 12,56 12,56 12,56 0,00 78,63 0,98 0,95 0,03 0,00 59,19 38,17 3,44 15,07 2,51 18,46 5,66 12,80 8,81 8,81

2004 100,00 22,60 22,60 22,60 0,00 64,04 4,11 2,06 2,05 0,00 41,93 28,85 2,14 6,93 4,02 18,00 2,16 15,84 13,37 13,37

2005 100,00 10,74 10,74 9,36 1,38 77,48 12,13 12,13 0,00 0,00 59,14 48,27 1,58 5,16 4,13 6,22 1,73 4,49 11,78 11,78

2006 100,00 10,29 10,29 10,29 0,00 80,24 7,24 0,90 0,00 6,34 68,23 61,41 0,00 3,72 3,10 4,77 3,78 0,99 9,48 9,48

2007 100,00 12,78 12,78 12,78 0,00 81,40 2,74 2,74 0,00 0,00 77,41 60,12 5,96 7,15 4,23 1,25 0,25 1,01 5,82 5,82

2006 100,00 52,75 0,70 0,70 0,07 0,07 30,63 30,63 21,36 46,47 0,99 0,00 0,99 45,48 30,65 0,00 4,81 3,05 6,62 0,00 0,00 0,36 0,00 0,00 0,77 0,77 0,00

2007 100,00 60,66 0,65 0,65 0,07 0,07 41,86 41,86 18,09 39,32 0,00 0,00 0,00 39,32 32,60 0,00 4,05 2,03 0,64 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,03 0,03 0,00

Příloha č. 8: Úplná vertikální analýza pasiv podniku REVIKANAL, s.r.o. Položk a PA SIVA CELKEM I. Vlas tní kapitál (vlas tní jmění) 1.základní kapitál základní kapitál 3.rezervní fondy, os tatní fondy ze zisku zákonný rezervní fond 4.hos podářský výsledek min.let nerozdělený zisk min.let 5.hos pod.výsledek běžného úč.období II.Cizí zdroje 2.dlouhodobé závazky závazky z obchodních vztahů závazky ke s poleč., členům družstva 3.krátkodobé závazky závazky z obchodního styku závazky ke s poleč., členům družstva závazky k zaměstnancům závazky ze soc.zabezpečení a zdr. poj. s tát - daňové závazky a dotace krátkodobé přijaté zálohy dohadné účty pasivní jiné závazky 4.bankovní úvěry a výpomoci bankovní úvěry krátkodobé III.Časové rozliš ení výdaje příštích období výnos y příštích období

2001 100,00 38,70 1,19 1,19 0,12 0,12 22,13 22,13 15,26 48,13 0,00 0,00 0,00 48,13 31,01 3,27 3,69 2,28 3,90 0,00 3,99 0,00 0,00 0,00 13,16 13,16 0,00

2002 100,00 47,78 1,23 1,23 0,12 0,12 38,51 38,51 7,92 40,52 0,00 0,00 0,00 40,52 29,28 1,65 4,02 2,45 0,68 0,00 2,46 0,00 0,00 0,00 11,70 11,70 0,00

77

2003 100,00 20,62 0,85 0,85 0,08 0,08 0,00 0,00 19,69 70,18 35,14 9,15 25,99 35,03 24,75 0,76 4,79 1,97 2,73 0,03 0,00 0,00 0,00 0,00 9,20 9,20 0,00

2004 100,00 25,99 0,73 0,73 0,07 0,07 16,84 16,84 8,35 72,93 18,74 0,00 18,74 41,31 33,93 0,00 3,99 2,19 1,20 0,00 0,00 0,00 12,88 12,88 1,08 1,08 0,00

2005 100,00 37,10 0,77 0,77 0,08 0,08 26,80 26,80 9,45 62,88 11,64 0,00 11,64 42,79 34,78 0,00 3,90 2,33 1,40 0,00 0,00 0,38 8,45 8,45 0,02 0,00 0,02

Příloha č. 9: Úplná vertikální analýza výkazu zisku a ztrát podniku REVIKANAL, s.r.o. Položka Celkové výnosy Tržby za prodej zboží Náklady vyn.na prodané zboží Obchodní marže Výkony

2001 100,00 0,00 0,00 0,00 100,00

2002 100,00 0,00 0,00 0,00 100,00

2003 100,00 0,00 0,00 0,00 100,00

2004 100,00 4,91 4,11 0,80 95,85

2005 100,00 0,00 0,00 0,00 99,22

2006 100,00 0,00 0,00 0,00 100,00

2007 100,00 0,00 0,00 0,00 100,00

tržby za prodej vlastních výrobků a služ. změna stavu vnitrop.zásob vl.výroby Výkonová spotřeba spotřeba materiálu a energie služby Přidaná hodnota Osobní náklady mzdové náklady náklady na sociální zabezp. a zdrav. poj. sociální náklady Daně a poplatky Odpisy DHM a DNM Tržby z prodeje DHM a materiálu tržby z prodeje dlouhodobého majetku tržby z prodeje materiálu ZC prodaného DM a materiálu zůstatková cena prodaného DM Změna stavu rezerv a OP v provoz. oblasti Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní hospodářský výsledek Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů z běžné činnosti splatná HV za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti Mimořádný výsledek hospodaření HV za účetní období HV před zdaněním

100,00 0,00 56,34 19,69 36,64 43,66 28,82 28,82 0,00 0,00 0,32 3,76 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,07 0,60 2,86 8,44 0,00 0,00 0,14 1,17 -1,02 2,89 2,89 4,53 0,74 0,64 0,00 0,10 4,63 7,52

100,00 0,00 61,77 23,82 37,96 38,23 29,91 22,78 7,13 0,00 0,34 2,39 1,23 0,99 0,25 0,00 0,00 -0,01 0,65 3,02 4,46 0,00 0,00 0,74 1,09 -0,35 1,67 1,67 2,45 0,00 0,09 0,00 -0,09 2,36 4,03

100,00 0,00 55,04 14,83 40,21 44,96 30,38 22,87 7,51 0,00 0,30 2,05 1,61 1,61 0,00 0,39 0,39 0,00 1,37 3,60 11,22 0,02 0,00 0,01 1,26 -1,24 2,71 2,71 7,28 0,00 0,02 0,00 -0,02 7,26 9,97

95,09 0,76 55,64 18,71 36,93 41,01 31,07 23,28 7,63 0,16 0,30 3,10 6,82 6,74 0,08 5,24 5,24 -0,50 0,26 2,46 6,41 0,05 0,08 0,23 1,52 -1,33 1,99 1,99 3,10 0,00 0,00 0,00 0,00 3,10 5,08

100,00 -0,78 56,72 18,44 38,28 42,49 32,79 24,14 8,14 0,50 0,36 2,77 6,78 6,73 0,05 5,77 5,77 0,00 0,16 0,70 7,03 0,00 0,16 0,00 1,81 -1,96 1,67 1,67 3,40 0,00 0,00 0,00 0,00 3,40 5,07

100,00 0,00 54,05 21,91 32,14 45,95 32,02 23,31 7,77 0,94 0,34 1,95 0,35 0,35 0,00 0,00 0,00 0,67 0,74 1,07 10,99 0,01 0,18 0,06 1,40 -1,52 2,68 2,68 6,79 0,00 0,00 0,00 0,00 6,79 9,75

100,00 0,00 54,78 21,71 33,07 45,22 36,55 26,58 8,83 1,14 0,24 1,64 2,69 2,69 0,00 1,89 1,89 -0,28 0,31 0,86 7,33 0,00 0,09 0,01 1,46 -1,54 0,00 0,00 5,79 0,00 0,00 0,00 0,00 5,79 5,79

78