DOPAD ZDANĚNÍ STÁTNÍHO PŘÍSPĚVKU NA STAVEBNÍ SPOŘENÍ

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

DOPAD ZDANĚNÍ STÁTNÍHO PŘÍSPĚVKU NA STAVEBNÍ SPOŘENÍ Impact of the taxation of the state support to building savings Bakalářská práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Mgr. Petr ČERVINEK

Karel BARTÁK Brno, 2010 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2010/2011

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Pro:

BARTÁK Karel

Obor:

Finance

Název tématu:

DOPAD ZDANĚNÍ STÁTNÍHO PŘÍSPĚVKU NA STAVEBNÍ SPOŘENÍ Impact of the taxation of the state support to building savings

Zásady pro vypracování

Cíl práce: Cílem práce je analýza dopadu zdanění státního příspěvku na stavební spoření. Postup práce a použité metody: Teoretické vymezení stavebního spoření. Charakteristika stavebního spoření v ČR. Analýza dopadu zdanění státního příspěvku na stavební spoření, případně na další oblasti ekonomického života. Použité metody: deskripce, analýza, syntéza

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

35 – 45 stran

Seznam odborné literatury: SYROVÝ, PETR. Financování vlastního bydlení. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: Grada, 2009. 143 s. ISBN 978-80-247-2388. KIELAR, PETR. Matematika stavebního spoření. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2010. 142 s. ISBN 9788086929637. Stavební spoření a stavební spořitelny. Edited by Vojtěch Lukáš - Petr Kielar. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007. 84 s. ISBN 978-80-86929-30. DOUCHA, RUDOLF. Stavební spoření: výhody a rizika. 1. vyd. Praha: Grada, 1995. 95 s. ISBN 80-7169-182-8.

Vedoucí bakalářské práce:

Mgr. Petr Červinek

Datum zadání bakalářské práce:

22. 11. 2010

Termín odevzdání bakalářké práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 22. 11. 2010

………………………………………… děkan

±‘ƒ’âÀŒ‡Àƒ—–‘”ƒǣ Karel Barták žœ‡˜„ƒƒŽžâ•±’”ž…‡ǣ

Dopad zdanění státního příspěvku na stavební spoření

žœ‡˜’”ž…‡˜ƒ‰Ž‹«–‹³ǣ Impact of the taxation of the state support to building savings ƒ–‡†”ƒǣ





Financí

‡†‘—…À„ƒƒŽžâ•±’”ž…‡ǣ Mgr. Petr Červinek ‘‘„ŠƒŒ‘„›ǣ



2011

Anotace Cílem bakalářské práce je analýza dopadu zdanění státního příspěvku na stavební spoření. Úvodní část práce je věnována historickému vývoji stavebního spoření a teoretickému vymezení stavebního spoření. Následně se práce zabývá charakteristikou fungování stavebního spoření v ČR. V praktické části je uvedena analýza dopadu zdanění státního příspěvku na stavební spoření, přičemž nejprve je provedena analýza za použití ekonomické teorie a poznatků získaných v úvodní části práce. V samostatné kapitole jsou poté prezentovány praktické výsledky prováděné analýzy. Annotation The aim of the bachelor thesis is the analysis of the impact of the taxation of the state contribution on the saving in a building society. The introductory part of the bachelor thesis presents the historical development of the saving in a building society and its theoretical demarcation. Further on, the thesis deals with the characteristics of the operation of the saving in a building society in the Czech Republic. The practical part handles the issue of the analysis of the impact of the taxation of the state contribution in a way that, first of all, the analysis made with the help of the usage of the economic theory and information acquired from the introductory part of the work is performed. The practical results of the conducted analysis are indicated in a separated chapter. Klíčová slova stavební spoření, státní příspěvek, zdanění, výnosnost, stavební spořitelny Key words saving in a building society, state contribution, taxation, profitability, building society



”‘ŠŽžæ‡À Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Dopad zdanění státního příspěvku na stavební spoření vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Petra Červinka a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně 29. 4. 2011 vlastnoruční podpis autora



‘†³‘˜žÀ Na tomto místěbych rád poděkoval Mgr. Petru Červinkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce a za trpělivost a ochotu při konzultacích.

 ÚVOD ...................................................................................................................................... 11 1

2

3

4

5

VZNIK A VÝVOJ STAVEBNÍHO SPOŘENÍ ............................................................... 13 1.1

Základní princip stavebního spoření.......................................................................... 13

1.2

Historie ...................................................................................................................... 13

CHARAKTERISTIKA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ ........................................................ 15 2.1

Současné pojetí stavebního spoření ........................................................................... 15

2.2

Základní pojmy stavebního spoření ........................................................................... 16

STAVEBNÍ SPOŘENÍ V ČR .......................................................................................... 18 3.1

Legislativní podmínky stavebního spoření v ČR ...................................................... 18

3.2

Poskytování státní podpory na stavební spoření........................................................ 19

3.3

Stavební spořitelny a jejich činnost v ČR .................................................................. 21

3.3.1

Historická působnost stavebních spořitelen v ČR .............................................. 21

3.3.2

Zákonné povinnosti a poskytování úvěrů stavebními spořitelnami ................... 21

3.3.3

Ukazatele vývoje stavebního spoření v ČR........................................................ 23

VÝZNAM POSKYTOVÁNÍ STÁTNÍ PODPORY NA STAVEBNÍ SPOŘENÍ ........... 25 4.1

Státní podpora a výnosnost stavebního spoření ......................................................... 25

4.2

Význam státní podpory pro financování bydlení ...................................................... 26

4.3

Dopad státní podpory do státního rozpočtu České republiky .................................... 27

4.3.1

Státní rozpočet .................................................................................................... 27

4.3.2

Výdaje na státní podporu stavebního spoření ze státního rozpočtu ................... 28

DOPAD ZDANĚNÍ STÁTNÍHO PŘÍSPĚVKU NA STAVEBNÍ SPOŘENÍ ................ 32 5.1

Dopad zdanění na oblast stavebního spoření ............................................................. 32

5.2

Dopad zdanění státního příspěvku při úspěšné volbě daňové sazby ......................... 34

5.3

Důsledky neúspěšné volby daňové sazby na ekonomiku .......................................... 41

6 PRAKTICKÉ VÝSLEDKY ANALÝZY DOPADU ZDANĚNÍ STÁTNÍHO PŘÍSPĚVKU ............................................................................................................................ 47 6.1

Dopad zdanění na výnosnost stavebního spoření ...................................................... 47

6.2

Problematika určení mezní míry zdanění státního příspěvku .................................... 50

ZÁVĚR..................................................................................................................................... 52 SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ ........................................................... 54 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 56 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... 57 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 58

l Stavební spoření považuji spolu s hypotečními úvěry za jeden z nejčastěji využívaných produktů v oblasti řešení bydlení. Navíc je stavební spoření dle mého názoru i v roce 2010 často využíváno jako prostředek zhodnocování vlastních úspor. Domnívám se, že současná ekonomická a především politická situace povede k řadě zásadních změn v oblasti stavebního spoření. Pokud budou tyto změny realizovány, mají potenciál promítnout se do většiny oblastí souvisejících se stavebním spořením. Téma svojí práce jsem vybral se záměrem ukázat některé z reálných dopadů vyplývajících z chystaných změn v oblasti stavebního spoření. Za současné politické situace předpokládám, že dopad změn stavebního spoření se bude týkat i jiných oblastí ekonomického života. Věřím, že moje práce může být přínosná svým přístupem k hodnocení změn výnosnosti stavebního spoření, protože v současné době připravovaného zdanění státního příspěvku stavebního spoření čelí klient stavební spořitelny problému objektivního posouzení této podle mého názoru významné změny v systému stavebního spoření. Především se jedná o možnost klienta efektivně analyzovat a posoudit skutečný rozsah dopadů legislativních úprav státního příspěvku stavebního spoření. Pokusím se rovněž postihnout dopad zdanění státního příspěvku stavebního spoření do státního rozpočtu a dalších oblastí ekonomického života. Tuto problematiku ve své práci rozpracuji s cílem vytvořit dostatečný teoretický podklad a především ukázat možné praktické důsledky zdanění státního příspěvku stavebního spoření. Konkrétním cílem práce je analyzovat dopad zdanění státního příspěvku stavebního spoření. Zdanění státního příspěvku, jeho dopad na výnosnost stavebního spoření a další oblasti ekonomického života bude tvořit základní náplň práce. Při aplikaci konkrétního zdanění budu vycházet z nejpravděpodobnější varianty zdanění státního příspěvku dle schválené či mnou předpokládané nejpravděpodobnější varianty zdanění. Samotné posouzení dopadů bude vycházet z tohoto vymezení. Tím zajistím, že analýza dopadu bude dostatečně odborná a konkretizovaná v kontextu požadavků bakalářské práce. Problematikou stavebního spoření se od jeho počátku v roce 1994 zabývala řada autorů. Oblastí stavebního spoření obecně se zabývá Rudolf Doucha ve své knize Stavební spoření: výhody a rizika a také Petr Syrový v knize Financování vlastního bydlení. Oblast stavebních spořitelen zkoumají Vojtěch Lukáš a Petr Kielar v knize Stavební spoření a stavební spořitelny, kde věnují větší prostor stavebnímu spoření v ČR. Ještě podrobněji se oblastí fungování stavebních spořitelen a tvorby základních parametrů stavebního spoření zabývá Petr Kielar v díle Matematika stavebního spoření. Já budu při vymezení stavebního spoření, charakteristice stavebního spoření v ČR a stavebních spořitelen pracovat především s touto literaturou, protože ji považuji za nejvhodnější pro naplnění cíle práce. Práce se bude skládat z teoretické a praktické části. V teoretické části mojí práce se budu zabývat vytvořením dostatečného teoretického podkladu pro část praktickou, konkrétně vymezím pojem stavebního spoření a jeho základní a stěžejní charakteristiky, jeho současnou 11

podobu v ČR a přiblížím fungování stavebních spořitelen v ČR. V praktické části bakalářské práce se zaměřím na samotnou analýzu dopadu zdanění státního příspěvku stavebního spoření, tedy na dopad zdanění na výnosnost stavebního spoření, státní rozpočet a případně na další oblasti ekonomického života. Podle svého mínění a přehledu o současné situaci na trhu bankovních produktů, konkrétně v oblasti nabídky konzervativních produktů s garantovaným výnosem, popř. nízkým investičním rizikem předpokládám, že ovlivnění výnosnosti vlivem zdanění státního příspěvku bude v důsledku krátkodobého šestiletého cyklu stavebního spoření výrazné, nebude však mít výrazný dopad na využívání stavebního spoření v ČR. V oblasti přínosu do státního rozpočtu předpokládám, že důsledkem zákonné úpravy výše státního příspěvku na stavební spoření bude nezanedbatelné snížení výdajů na státní podporu. Rovněž se domnívám, že z hlediska úspor ve státním rozpočtu budeme moci reformu označit jako úspěšnější než tu, která změnila státní podporu na stavební spoření v roce 2004.

12

1  z AaA ͳǤͳ

žŽƒ†À’”‹…‹’•–ƒ˜‡„ÀŠ‘•’‘⇐À

Základní princip stavebního spoření lze vysvětlit na jednoduchém příkladu, na kterém se shodují autoři publikací o stavebním spoření1. Příklad vychází z popisu skupiny lidí s cílem postavit vlastní dům. Základem pro vysvětlení principu stavebního spoření je skupina šesti lidí, z nichž každý je schopen za jeden rok našetřit šestinu prostředků nutných pro výstavbu domu. Dohromady však mohou postavit první dům již za rok. Každý z nich pak může postupovat dvěma způsoby. Buď bude šetřit po dobu šesti let a postaví si dům nebo využije možnosti spolupráce s ostatními. Pokud využije možnosti spolupráce, pak každým rokem všech šest lidí dá své prostředky dohromady a vylosují jednoho, který si z nich postaví dům. Takto to každým rokem opakují. Žádný z nich na dohodě neprodělá, neboť i ten poslední postaví svůj dům stejně, jako by šetřil sám. Není tudíž nijak poškozen. Právě tento základní princip prezentují ve své knize Doucha nebo Kielar (2007) k vysvětlení zjednodušeného základního principu stavebního spoření. Při bližším pohledu na výše zmíněný princip v něm podle mého názoru lze spatřit základní rámec fungování stavebních spořitelen, i když ve velmi zjednodušené podobě. Všechny účastníky lze chápat jako vkladatele do stavebního spoření, kteří postupem času využijí úvěr právě ze zdrojů ostatních lidí. Lidé vylosovaní v daném roce pak vlastně čerpají úvěr ze společných vkladů na výstavbu domu. Pokud jsou vylosováni v prvních letech, pak jejich nepřerušenou povinnost přispívat do společných vkladů můžeme chápat jako splátku úvěru ze stavebního spoření. Situace trvá, dokud se nenaplní původní účel dohody, což je v našem případě stavba domu pro všechny účastníky. Samozřejmě je nutné zmínit, že současný systém stavebního spoření je odlišný od popisovaného modelu. Konkrétní odlišnosti mohou podle mého názoru nabývat různých podob. Domnívám se však, že se jedná především o rozdílnou legislativní úpravu stavebního spoření, poskytování státní podpory a také libovolný počet účastníků stavebního spoření.

ͳǤʹ

‹•–‘”‹‡

Ve stanovení historického počátku stavebního spoření a jeho vývoje se Doucha s Kielarem shodují, a proto budu v následujícím textu vycházet z publikace Kielara (2010) 2. Za počátek stavebního spoření považuje rok 1775, kdy v tehdejší Anglii vznikaly spolky podobné těm z předešlého příkladu. Právě v Anglii, konkrétně v Birminghamu, vzniklo v roce 1775 sdružení Ketley´s Building Society. Spolek pomáhal řešit právě financování bydlení a také podnikatelské aktivity soudobých řemeslníků. Další vývoj můžeme zaznamenat v průběhu 19. století v Německu a Rakousku-Uhersku. Právě v těchto zemích vzniká celá řada samostatných ϭ

Kh,͕ZƵĚŽůĨ͘^ƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎĞŶş͗ǀljŚŽĚLJĂƌŝnjŝŬĂ͘ϭ͘ǀLJĚ͘WƌĂŚĂ͗'ƌĂĚĂ͕ϭϵϵϱ͘Ɛ͘ϭϯ͕>h<a͕sŽũƚĢĐŚ͖Z͕ WĞƚƌ͘^ƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎĞŶşĂƐƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎŝƚĞůŶLJ͘sLJĚĄŶş/͘WƌĂŚĂ͗ŬŽƉƌĞƐƐ͕ϮϬϬϳ͘Ɛ͘ϭϬ Ϯ Z͕WĞƚƌ͘DĂƚĞŵĂƚŝŬĂƐƚĂǀĞďŶşŚŽƐƉŽƎĞŶş͘sLJĚĄŶş/͘WƌĂŚĂ͗ŬŽƉƌĞƐƐ͕ϮϬϭϬ͘Ɛ͘ϭϬͲϭϯ

13

družstev, která se svým způsobem financování a fungování podobají spolkům z Anglie. Rozvoj těchto spolků a družstev v Německu napomohl vzniku stavebních spořitelen jako specializovaných bankovních institucí. První stavební spořitelna jako instituce však vzniká až po první světové válce v tehdejším Německu. V roce 1921 se jí stává spolek Gemeinschaft der Freunde založený ve Wüstenrotu. Tento spolek však neměl dlouhého trvání, úspěšné bylo až jeho znovu založení v roce 1924. Tento první spolek předznamenal prudký rozvoj podobných spolků po celém Německu. Současné Německo je i nadále zemí, kde má stavební spoření velmi silnou pozici a je podporováno několika způsoby. Kromě nám známého státní příspěvku na stavební spoření existují i jiné formy státní podpory. Jedná se o možnost příspěvku zaměstnavatele nebo další příspěvek určený pro certifikované finanční produkty v Německu. Celkem lze vyčerpat ze státních podpor až 242€ ročně. Po pádu komunistického režimu se z tehdejšího Německa a Rakouska rozšířilo stavební spoření i do zemí východního bloku. Mezi země výrazně ovlivněné německým a rakouským systémem stavebního spoření patří například Bulharsko, Maďarsko, Slovensko i Česká republika. Vlivem tehdejšího režimu došlo k rozvoji stavebního spoření v těchto zemích až v devadesátých letech 20. století. Při formování prvních stavebních spořitelen pak docházelo k majetkové angažovanosti rakouských a německých spořitelen v nově vznikajících stavebních spořitelnách ve výše jmenovaných zemích. Domnívám se, že právě majetkové podíly rakouských a německých stavebních spořitelen a s nimi spojený vliv na nově vzniklé stavební spořitelny jsou příčinou toho, že výše zmíněné země mají systém stavebního spoření podobný právě systému, který je využíván v Rakousku či Německu.

14

2   AaA ʹǤͳ

‘—«ƒ•±’‘Œ‡–À•–ƒ˜‡„ÀŠ‘•’‘⇐À

Ve svém počátku vzniklo stavební spoření jako finanční produkt zaměřující se na řešení otázek financování vlastního bydlení. Jak samotný produkt stavebního spoření, tak i finanční trhy prošly po roce 1989 celou řadou změn.3 I přes tyto změny se domnívám, že stavební spoření stále zastupuje významnou roli v oblasti financování bydlení. Za hlavní důvody této situace považuji státní podporu stavebního spoření, ať již formou státního příspěvku, osvobození od daně z výnosů nebo možných daňových odpočtů v případě splácení úvěru ze stavebního spoření. Podle mého názoru a zkušeností je veřejností stavební spoření vnímáno jako stabilní a nerizikový produkt. Státní příspěvek a nezdaněné výnosy pak podle mého názoru ještě přispívaly k optimistickému pohledu na stavební spoření z hlediska jeho využití jako produktu krátkodobého zhodnocení volných finančních prostředků. Kielar (2007) ve své práci upozorňuje, že pořízení vlastního bydlení je pro většinu obyvatel největší životní investicí. Významnou roli stavebního spoření v současné ekonomice pak zdůvodňuje konstrukcí samotného produktu, která umožňuje získat úvěrové zdroje široké skupině obyvatel. Navíc stavební spoření umožňuje využít financování kombinací vlastních úspor klienta a získání úvěru. Samotný proces financování pak lze zjednodušeně rozložit na tři základní fáze. V první fázi klient vkládá na účet stavebního spoření vlastní prostředky, při splnění zákonem daných podmínek na ně dostává státní příspěvek a vklady se společně se státním příspěvkem zhodnocují. Ve druhé fázi získává klient nárok na přidělení cílové částky a tedy možnost po splnění specifických podmínek čerpat úvěr ze stavebního spoření. Ve třetí a poslední fázi klient získává úvěr za sjednanou úrokovou sazbu a standardně jej splácí formou anuitních splátek4. Podle mého názoru a výše zmíněných poznatků lze pojmout stavební spoření dvěma základními způsoby. Stavební spoření může sloužit jako produkt pomáhající řešit financování bydlení. Tuto funkci považuji z hlediska využívání a záměru fungování stavebního spoření za nejdůležitější5. Druhou variantou je využít stavební spoření jako produkt ke zhodnocení dočasně volných finančních prostředků. Obě tyto varianty umožňují využít nabízené státní podpory stavebního spoření a to ve formě již výše zmiňovaných výhod. Konkrétně se jedná o státní příspěvek, daňové odpočty pro úvěry ze stavebního spoření a osvobození od daně z výnosů vkladů na stavebním spoření. Současné pojetí stavebního tedy umožňuje jeho využití více způsoby a je na každém účastníkovi aby si zvolil, jaká varianta je pro něj nejpřijatelnější.

ϯ

>h<a͕sŽũƚĢĐŚ͖Z͕WĞƚƌ͘^ƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎĞŶşĂƐƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎŝƚĞůŶLJ͘sLJĚĄŶş/͘WƌĂŚĂ͗ŬŽƉƌĞƐƐ͕ϮϬϬϳ͘Ɛ͘ϭϯ >h<a͕sŽũƚĢĐŚ͖Z͕WĞƚƌ͘^ƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎĞŶşĂƐƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎŝƚĞůŶLJ͘sLJĚĄŶş/͘WƌĂŚĂ͗ŬŽƉƌĞƐƐ͕ϮϬϬϳ͘Ɛ͘ϭϰ ϱ WŽĚŽďŶĢƐĞŬƚĠƚŽĨƵŶŬĐŝǀLJũĂĚƎƵũşŝŽƵĐŚĂƐ<ŝĞůĂƌĞŵǀĞƐǀljĐŚƉƵďůŝŬĂкЌ͕ƌŽǀŶĢǎƉŽǀĂǎƵũşƐƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎĞŶş ƉƎĞĚĞǀƓşŵnjĂƉƌŽĚƵŬƚƐůŽƵǎşĐşŬƉŽĚƉŽƎĞĨŝŶĂŶĐŽǀĄŶşďLJĚůĞŶş͘ ϰ

15

ʹǤʹ

žŽƒ†À’‘Œ›•–ƒ˜‡„ÀŠ‘•’‘⇐À

Pro lepší pochopení stavebního spoření považuji za nutné alespoň základním způsobem osvětlit pojmy, které jsou podle mého názoru nejčastěji spojovány a užívány v souvislosti se stavebním spořením. Nejprve se budu zabývat pojmem, který bezesporu úzce souvisí se samotným vznikem vztahu mezi stavební spořitelnou a klientem, poté se zaměřím na ostatní pojmy stavebního spoření. Využívání produktu stavebního spoření předchází uzavření smlouvy o stavebním spoření. Ta musí obsahovat minimálně údaje dané příslušným zákonem o stavebním spoření. Můžeme si jmenovat několik jejích důležitých součástí: cílovou částku, úrokovou sazbu z vkladů a poskytnutého úvěru, podmínky nutné pro získání úvěru a způsob jeho splácení. Smlouvy se mohou lišit v rámci jednotlivých stavebních spořitelen. Stejně tak sjednané výše úrokových sazeb nemusejí být z pohledu nabídky shodné. Cílovou částkou můžeme rozumět celkový objem finančních prostředků, který lze pomocí sjednané smlouvy o stavebním spoření získat. Jedná se tedy o součet vlastních prostředků naspořených účastníkem stavebního spoření. K nim je nutné připočítat nejen státní podporu, ale i výnosy získané v průběhu trvání smlouvy o stavebním spoření. Zbytek cílové částky tvoří prostředky získané formou úvěru ze stavebního spoření. Poměr mezi vlastními prostředky a čerpaným úvěrem určuje smlouva o stavebním spoření, přesněji řečeno tarif příslušné smlouvy.6 Státní podporou můžeme obecně rozumět činnost státu směřující k podpoře stavebního spoření. Stát může dotovat stavební spoření různými způsoby, může tak činit i jejich kombinací. Jako příklad může sloužit současné Německo, kde se státní podpora sestává z celkem tří různých složek. I v České republice podporuje stát stavební spoření více než jedním konkrétním způsobem. Hlavním důvodem pro podporu stavebního spoření je právě jeho primární funkce, kterou je podpora financování bydlení. Stát tedy poskytuje státní podporu s cílem zatraktivnit stavební spoření a tím podporovat financování bydlení. Domnívám se, že právě z tohoto důvodu je striktně požadována účelovost úvěrů ze stavebního spoření. Stát podle mého názoru chce tímto opatřením zabezpečit využívání stavebního spoření především jako nástroje sloužícího k financování bydlení.7 Podmínky přidělování a následné výplaty státní podpory pak vymezuje příslušný zákon. Domnívám se, že samostatné zmínění si zasluhují úvěry ze stavebního spoření. Podmínky přidělení úvěru ze stavebního spoření a úroková sazba jsou sjednány ve smlouvě o stavebním spoření. Pro přidělení úvěru ze stavebního spoření je nutné splnit v zásadě tři podmínky. První z nich je doložení účelovosti čerpaných prostředků. Tuto podmínku chápu jako určitou formu zajištění, aby byly čerpané prostředky užity k řešení potřeb bydlení.

ϲ

>h<a͕sŽũƚĢĐŚ͖Z͕WĞƚƌ͘^ƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎĞŶşĂƐƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎŝƚĞůŶLJ͘sLJĚĄŶş/͘WƌĂŚĂ͗ŬŽƉƌĞƐƐ͕ϮϬϬϳ͘Ɛ͘ϭϱ ŽŚƵǎĞů ēĂƐƚŽ ĚŝƐŬƵƚŽǀĂŶŽƵŽƚĄnjŬŽƵ ũĞ ƷēŝŶŶŽƐƚ ƚŽŚŽƚŽ ŽƉĂƚƎĞŶş͕ ŬƚĞƌĠ ũĞ ƉŽĚůĞ ŵĠŚŽ ŶĄnjŽƌƵ ƐĂŵŽ Ž ƐŽďĢ ŶĞĚŽƐƚĂƚĞēŶĠ͕ŶĞďŽƛŶĞnjĂũŝƓƛƵũĞǀLJƵǎşǀĄŶşƐƚĂǀĞďŶşŚŽƐƉŽƎĞŶşƉƌŝŵĄƌŶĢƉƌŽĨŝŶĂŶĐŽǀĄŶşďLJĚůĞŶş͘ ϳ

16

Původní systém losování známý z prvních spolků využívajících princip stavebního spoření byl nahrazen tzv. hodnotícím číslem. Jeho výpočet má podobu specifického algoritmu. Navíc závisí na výši vkladu účastníka, na době a variantě spoření. 8 Dalšími faktory, které zohledňuje stavební spořitelna při rozhodování o přidělení úvěru, je doba trvání stavebního spoření a naspořená částka na účtu stavebního spoření. Úrokové sazby sjednané ve smlouvě o stavebním spoření se zpravidla v průběhu trvání nemění. 9 Jejich charakteristika závisí na legislativních podmínkách stavebního spoření. V České republice není jejich výše stanovena absolutním číslem, ale je omezeno rozpětí mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z řádného úvěru.10 Tímto způsobem reguluje vláda stavební spořitelny v oblasti stanovování úrokových sazeb ve smlouvách sepisovaných s účastníky stavebního spoření. Se stavebním spořením souvisí i určité náklady, z nichž některé si můžeme uvést. Jedná se o poplatek za zřízení smlouvy stavebního spoření. Ten může být nastaven různými způsoby, jedním z nich je procentní poplatek dle výše sjednané cílové částky ve smlouvě stavebního spoření. Při vysoké cílové částce tak může být nejvýraznějším nákladem stavebního spoření. Dalším z nákladů je vedení účtu stavebního spoření. Tento poplatek je alespoň v podmínkách České republiky stanovován dle aktuálního sazebníku stavební spořitelny bez ohledu na cílovou částku nebo výši vkladu účastníka na účet stavebního spoření. Pohybuje se obvykle v řádu několika stokorun ročně.11 Domnívám se, že další náklady mohu označit jako nepřímé. Jedná se podle mého názoru především o ztrátu disponibility prostředků uložených na účtu stavebního spoření. Tyto prostředky jsou na účtu stavebního spoření vázány po celou dobu spoření a jejich předčasný výběr bývá obvykle spojen se ztrátou nároku na státní podporu a sankcí ze strany stavební spořitelny.12 Snažil jsem se alespoň stručně postihnout ty pojmy stavebního spoření, které považuji za důležité. Podrobněji se budu zabývat podmínkami stavebního spoření a konkrétními poplatky v kapitole věnující se stavebním spořitelnám a stavebnímu spoření v České republice.

ϴ

^zZKs|͕WĞƚƌ͘&ŝŶĂŶĐŽǀĄŶşǀůĂƐƚŶşŚŽďLJĚůĞŶş͘ϭ͘ǀLJĚĄŶş͘WƌĂŚĂ͗'ƌĂĚĂ͕ϮϬϬϬ͘Ɛ͘Ϯϯ sljũŝŵŬƵ ŵŽŚŽƵ ƚǀŽƎŝƚ ƐŝƚƵĂĐĞ͕ ŬĚLJ ŬůŝĞŶƚ ŽĚŵşƚŶĞ ƉƎŝĚĢůĞŶlj ƷǀĢƌ͕ ƉŽƉƎ͘ ǀĚĂůƓşĐŚ ƐŝƚƵĂкЌ͕ ŬƚĞƌĠ ƵŵŽǎŸƵũĞ ůĞŐŝƐůĂƚŝǀĂƐƚĂǀĞďŶşŚŽƐƉŽƎĞŶş͘ ϭϬ sƌŽĐĞϮϬϭϬēŝŶŝůƚĞŶƚŽƌŽnjĚşůϯй͕ƉŽĚƌŽďŶĢũŝďƵĚĞƌŽnjĞďƌĄŶŽĚĄůĞ͘ ϭϭ ĞƌƉĄŶŽnjĞƐĂnjĞďŶşŬƽũĞĚŶŽƚůŝǀljĐŚƐƚĂǀĞďŶşĐŚƐƉŽƎŝƚĞůĞŶǀZ͘ ϭϮ ƚƌĄƚƵŶĄƌŽŬƵŶĂƐƚĄƚŶşƉŽĚƉŽƌƵƵƌēƵũĞƉƎşƐůƵƓŶljnjĄŬŽŶ͕ƐĂŶŬēŶşƉŽƉůĂƚĞŬƉĂŬƉƎşŵŽƐƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎŝƚĞůŶĂĚůĞ ƐǀĠŚŽƐĂnjĞďŶşŬƵ͘ůĞŝŶĨŽƌŵĂĐşēĞƌƉĂŶljĐŚnjĞƐĂnjĞďŶşŬƽƐƚĂǀĞďŶşĐŚƐƉŽƎŝƚĞůĞŶǀLJƉůljǀĄ͕ǎĞƐĂŶŬēŶşƉŽƉůĂƚĞŬēŝŶş ƉƎŝďůŝǎŶĢϬ͕ϱйnjĐşůŽǀĠēĄƐƚŬLJƉƎşƐůƵƓŶĠƐŵůŽƵǀLJŽƐƚĂǀĞďŶşŵƐƉŽƎĞŶş͘ ϵ

17

3 AaA, ͵Ǥͳ

‡‰‹•Žƒ–‹˜À’‘†À›•–ƒ˜‡„ÀŠ‘•’‘⇐À˜,

Fungování stavebního spoření v ČR je určeno celou řadou legislativních norem, které mají především formu zákonů, v doplňující podobě pak podobu vyhlášek. Za základní dokument o stavebním spoření považuji Zákon č.96/1993 Sb.13 Jedná se o zákon důležitý pro objasnění základních souvislostí fungování stavebního spoření, činnosti stavebních spořitelen a poskytování státní podpory na stavební spoření v ČR. Z tohoto důvodu považuji za vhodné tento zákon představit podrobněji. Budu se věnovat především těm součástem zákona, které se zabývají vymezením stavebního spoření a jeho souvislostem. V následující části práce pak zaměřím svoji pozornost na činnost stavebních spořitelen a poskytování státní podpory stavebního spoření. Související legislativě se v rámci svojí práce budu věnovat spíše okrajově a s ohledem na sledování hlavního cíle práce. Zákon o stavebním spoření vykládá stavební spoření jako příjímání vkladů od účastníků stavebního spoření, poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření a poskytování státní podpory účastníkům stavebního spoření. 14 Za provozovatele stavebního spoření je považována stavební spořitelna. Jedná se o specializovanou banku s příslušnou bankovní licencí. Účastníkem stavebního spoření může být právnická nebo fyzická osoba. Zákon o stavebním spoření rovněž definuje povinné náležitosti smlouvy o stavebním spoření a vymezuje bytové potřeby. Pojem bytové potřeby je v souvislosti se stavebním spořením důležitý pro posuzování účelového využívání prostředků z úvěrů poskytnutých stavební spořitelnou.15 Zákon o stavebním spoření rovněž určuje výši poskytované státní podpory, podmínky jejího získání a její výplatu na účet stavebního spoření. Upravuje také způsob evidence státní podpory a její vrácení při nesplnění podmínek stavebního spoření. Také práva a povinnosti stavebních spořitelen, sankce za jejich porušování a systém státní kontroly stavebního spoření jsou nedílnou součástí zákona o stavebním spoření.16 Další legislativní zákony se zabývají především úpravou vztahu stavebního spoření, státní podpory a dani z příjmů s ohledem na fungování celého systému stavebního spoření. Jedná se především o Zákon č. 83/1995 Sb. a Zákon č.423/2003 Sb., kterými se mění a doplňuje jak zákon č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření, tak i zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů.17

ϭϯ

DŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀŽ ĨŝŶĂŶĐş ĞƐŬĠ ZĞƉƵďůŝŬLJ ΀ŽŶůŝŶĞ΁͘ ϮϬϭϬ ΀Đŝƚ͘ ϮϬϭϬͲϭϮͲϬϮ΁͘ &ŝŶĂŶēŶş ƚƌŚ Ͳ ƐƚĂǀĞďŶş ƐƉŽƎĞŶş͘ ŽƐƚƵƉŶĠnjttt͗фŚƚƚƉ͗ͬͬǁǁǁ͘ŵĨĐƌ͘ĐnjͬĐƉƐͬƌĚĞͬdžĐŚŐͬŵĨĐƌͬdžƐůͬƐƚĂǀĞďŶŝͺƐƉŽƌĞŶŝ͘Śƚŵůх ϭϰ ĄŬŽŶē͘ϵϲͬϭϵϵϯ^ď͘ŽƐƚĂǀĞďŶşŵƐƉŽƎĞŶş͕ΑϭǀĂŬƚƵĄůŶşŵnjŶĢŶş ϭϱ ĄŬŽŶē͘ϵϲͬϭϵϵϯ^ď͘ŽƐƚĂǀĞďŶşŵƐƉŽƎĞŶş͕ΑϲǀĂŬƚƵĄůŶşŵnjŶĢŶş ϭϲ ĄŬŽŶē͘ϵϲͬϭϵϵϯ^ď͘ŽƐƚĂǀĞďŶşŵƐƉŽƎĞŶş͕Αϭϯ͕ΑϭϱǀĂŬƚƵĄůŶşŵnjŶĢŶş ϭϳ DŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀŽĨŝŶĂŶĐşĞƐŬĠZĞƉƵďůŝŬLJ ΀ŽŶůŝŶĞ΁͘ϮϬϭϬ΀Đŝƚ͘ϮϬϭϬͲϭϮͲϬϮ΁͘&ŝŶĂŶēŶşƚƌŚͲƐƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎĞŶş͘ŽƐƚƵƉŶĠnj ttt͗фŚƚƚƉ͗ͬͬǁǁǁ͘ŵĨĐƌ͘ĐnjͬĐƉƐͬƌĚĞͬdžĐŚŐͬŵĨĐƌͬdžƐůͬƐƚĂǀĞďŶŝͺƐƉŽƌĞŶŝ͘Śƚŵůх

18

͵Ǥʹ

‘•›–‘˜žÀ•–ž–À’‘†’‘”›ƒ•–ƒ˜‡„À•’‘⇐À

Státní podporu vnímá podle mého názoru veřejnost jako hlavní benefit stavebního spoření. Navíc na státní podporu ze státního rozpočtu ročně odchází prostředky v řádu několika miliard korun ročně. Z těchto důvodů se na poskytování státní podpory stavebního spoření zaměřím podrobněji. Analýze efektivity státní podpory a dopadu její případné změny se budu věnovat dále. V současné době výši poskytované státní podpory určuje zákon č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření. Od roku 1993 poskytovaná státní podpora činila 25% z výše ročního vkladu účastníka. Maximální možná výše podpory činila 4500 Kč. Ke změně výše státní podpory došlo v důsledku zákonné úpravy od 1. 1. 2004.18 Státní podpora byla snížena na výši, které zůstala zachována až do současné doby. Současná výše státní podpory tak činí 15% z výše ročního vkladu účastníka stavebního spoření, maximálně výše státní podpory pak činí 3000 Kč ročně. 19 V roce 2010 však došlo k legislativní úpravě, v jejímž důsledku se výše státní podpory připisované na účty účastníků výrazně sníží. Mechanismus stanovení výše státního příspěvku pro rok 2010 se tedy nezměnil. Rozhodnutím vlády České republiky dojde k mimořádnému zdanění státního příspěvku. Výše daňové sazby bude činit 50%. Je však nutné upozornit, že s tímto vládním opatřením je spjata celá řada protestů, existuje tedy reálná možnost, že dojde k úpravě nebo dokonce ke zrušení tohoto opatření. Poskytování státní podpory určuje zákon o stavebním spoření. Ten vymezuje i náležitosti připisování státní podpory na účet stavebního spoření, její evidenci a podmínky odebrání státní podpory. Státní podpora je na účtu stavebního spoření pouze každoročně zálohově evidována. Žádost o státní podporu podává souhrnně za všechny účastníky příslušná stavební spořitelna. 20 Nárok na státní podporu připsanou formou záloh vzniká dvěma způsoby. V prvním případě pokud účastník v průběhu šesti let nenakládal s uspořenou částkou. V druhém případě uzavřel se stavební spořitelnou smlouvy o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. V ostatních případech nemá účastník nárok na výplatu záloh státní podpory a stavební spořitelna je povinna zálohy státní podpory vrátit příslušnému ministerstvu, které provádí i následnou kontrolu dodržování podmínek pro poskytování státní podpory 21 . I v případě vzniku povinnosti vrátit státní podporu zůstávají úroky z ní připsané na účtu stavebního spoření. Význam státní podpory může být chápán různými způsoby. Věřím, že nejlepším způsobem je chápat státní podporu jako prostředek ke zlepšení financování bydlení v ČR. Státní podporu stavebního spoření můžeme pak z tohoto pohledu chápat v podstatě dvěma způsoby.22 Jedná ϭϴ

<ƚĠƚŽnjŵĢŶĢĚŽƓůŽƉŽƷƉƌĂǀĢnjĄŬŽŶĂŽƐƚĂǀĞďŶşŵƐƉŽƎĞŶşǀƌŽĐĞϮϬϬϯƐƉůĂƚŶŽƐƚşŽĚϭ͘ϭ͘ϮϬϬϰ͕ƷƉƌĂǀĂƐĞ ǀnjƚĂŚƵũĞŶĂƐŵůŽƵǀLJƵnjĂǀƎĞŶĠƉŽĚĂƚƵƷēŝŶŶŽƐƚŝnjŵĢŶLJnjĄŬŽŶĂ͘ ϭϵ ĄŬŽŶē͘ϵϲͬϭϵϵϯ^ď͘ŽƐƚĂǀĞďŶşŵƐƉŽƎĞŶş͕ΑϭϬǀĂŬƚƵĄůŶşŵnjŶĢŶş ϮϬ ĄŬŽŶ ē͘ ϵϲͬϭϵϵϯ ^ď͘ Ž ƐƚĂǀĞďŶşŵ ƐƉŽƎĞŶş͕ ǀ Αϭϭ ũƐŽƵ ĚĄůĞ ƵǀĞĚĞŶLJ ƉƎĞƐŶĠ ŶĄůĞǎŝƚŽƐƚŝ ǎĄĚŽƐƚŝ ƉŽĚĄǀĂŶĠ ƐƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎŝƚĞůŶŽƵ͘ Ϯϭ sĞƐŬĠ ƌĞƉƵďůŝĐĞ ĚŽŚůĞĚ Ă ƐƉƌĄǀƵ ŶĂĚ ƉŽƐŬLJƚŽǀĄŶşŵ ƐƚĄƚŶş ƉŽĚƉŽƌLJ ŶĂ ƐƚĂǀĞďŶş ƐƉŽƎĞŶş ƉƌŽǀĄĚş DŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀŽĨŝŶĂŶĐş͘ ϮϮ >h<a͕sŽũƚĢĐŚ͖Z͕WĞƚƌ͘^ƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎĞŶşĂƐƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎŝƚĞůŶLJ͘sLJĚĄŶş/͘WƌĂŚĂ͗ŬŽƉƌĞƐƐ͕ϮϬϬϳ͘Ɛ͘ϱϭ

19

se buď o podporu ve fázi úvěru, nebo o podporu ve fázi spoření. Státní podpora ve fázi úvěru může mít například podobu daňových odpočtů ze zaplacených úroků. Stavební spoření je podle mého názoru podporováno především ve fázi spoření. Státní podpora, tak jak ji poskytují stavební spořitelny v současnosti, zvyšuje efektivní zhodnocení vkladů. Tím je otevřena možnost nižších nominálních úrokových sazeb z vkladů na stavební spoření, neboť státní podpora zvyšuje jeho atraktivitu. Tím vzniká relativně levný zdroj prostředků pro poskytování úvěrů sloužících k financování bydlení. 23 Nutno dodat, že maximální rozpětí mezi úrokovou sazbou z vkladů a sazbou z poskytnutých úvěrů je určeno legislativní cestou. Kielar a Lukáš si toto opatření vysvětlují snahou zabránit zneužívání tvorby levných úvěrových prostředků ze strany stavebních spořitelen. Rovněž věří, že tvorba levných úvěrových zdrojů je tím hlavním důvodem pro vyplácení státní podpory i těm, kteří ji nevyužijí pro financování bydlení 24 Efektivitu státní podpory můžeme posuzovat různými způsoby. Já se domnívám, že pro pochopení významu státní podpory pro celý systém financování bydlení je dostatečně výstižný způsob, který používají ve své knize Kielar a Lukáš (2007). Jako ukazatel efektivity státní podpory používají poměr mezi výší vyplacené státní podpory a objemem prostředků investovaných ze stavebního spoření do financování bydlení. Při uplatňování této metody vycházíme z modelového příkladu se stanovenou výší roční úložky, patnácti procentní státní podpory a samozřejmě i údaje poskytované stavební spořitelnou. Jedná se především o údaj o počtu klientů, kteří nevyužijí svoje prostředky pro financování bydlení. Jak je vidět, tato metoda má svoje specifické nedostatky. Jedná se především o získání přesných údajů nutných pro výpočet efektivity státní podpory na stavební spoření. Pro určení efektivity je třeba znát ještě objem prostředků využitých pro financování bydlení a celkový objem vyplacené státní podpory. Problém nastává především při zjišťování celkového objemu vyplacené státní podpory. Pro výpočet efektivity nelze použít údaj ze státního rozpočtu. Tento údaj totiž obsahuje nepřesnosti, které jsou dány charakterem údajů ze státního rozpočtu. Státní rozpočet poskytuje informaci o celkové výši zálohově připsané státní podpory na účty účastníků stavebního spoření. Tyto prostředky jsou však využity až v různých budoucích obdobích, přičemž část pro financování bydlení vůbec využita není. Naopak dokonce část státní podpory putuje zpět do státního rozpočtu. Jedná se o případ, kdy dojde k nedodržení smlouvy o stavebním spoření.25 Z tohoto důvodu se při získávání potřebných dat musíme spolehnout na údaje poskytnuté stavebními spořitelnami. 26 S těmito údaji můžeme stanovit poměr vyjadřující efektivnost Ϯϯ

>h<a͕sŽũƚĢĐŚ͖Z͕WĞƚƌ͘^ƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎĞŶşĂƐƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎŝƚĞůŶLJ͘sLJĚĄŶş/͘WƌĂŚĂ͗ŬŽƉƌĞƐƐ͕ϮϬϬϳ͘Ɛ͘ϱϮ ŽŵŶşǀĄŵƐĞ͕ǎĞƐĂƌŐƵŵĞŶƚĞŵnjĂďƌĄŶŝƚŵŽǎŶŽƐƚŝnjŶĞƵǎşǀĄŶşƐƚĄƚŶşƉŽĚƉŽƌLJĂƐŶşƐƉŽũĞŶŽƵƚǀŽƌďŽƵůĞǀŶljĐŚ ƷǀĢƌŽǀljĐŚƉƌŽƐƚƎĞĚŬƽ ƐƚĂǀĞďŶşŵŝƐƉŽƎŝƚĞůŶĂŵŝ ůnjĞ ƐŽƵŚůĂƐŝƚ͕ĂǀƓĂŬ ǀLJƉůĄĐĞŶş ƐƚĄƚŶşƉŽĚƉŽƌLJŝďĞnjŶĄƐůĞĚŶĠŚŽ ǀLJƵǎŝƚş ƐƚĂǀĞďŶşŚŽ ƐƉŽƎĞŶş ƉƌŽ ĨŝŶĂŶĐŽǀĄŶş ďLJĚůĞŶş ũĞ ƉŽĚůĞ ŵĠŚŽ ŶĄnjŽƌƵ njŶĂēŶĢ ĚŝƐŬƵƚĂďŝůŶş͘ WŽĚƌŽďŶĢũŝ ƐĞ ƚĠƚŽŽƚĄnjĐĞďƵĚƵǀĢŶŽǀĂƚǀĚĂůƓşēĄƐƚŝƉƌĄĐĞ͘ 25 LUKÁŠ, Vojtěch; KIELAR, Petr. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vydání I. Praha: Ekopress, 2007. s. 55-56 Ϯϲ sƐŽƵēĂƐŶĠ ĚŽďĢ ũŝǎ ŶĞŶş ƚĞŶƚŽ ƉƌŽďůĠŵ ŶĂƚŽůŝŬ ǀljnjŶĂŵŶlj ũĂŬŽ ǀƉŽēĄƚкЌ ĨƵŶŐŽǀĄŶş ƐƚĂǀĞďŶşŚŽ ƐƉŽƎĞŶş ǀZ͘ WƎşƐůƵƓŶĠ ƷĚĂũĞ ůnjĞ njşƐŬĂƚ ŶĂƉƎşŬůĂĚ ŶĂ ŝŶƚĞƌŶĞƚŽǀljĐŚ ƐƚƌĄŶŬĄĐŚ ƐŽĐŝĂĐĞ ēĞƐŬljĐŚ ƐƚĂǀĞďŶşĐŚ ƐƉŽƎŝƚĞůĞŶ͕ ŬŽŶŬƌĠƚŶĢ͗ŚƚƚƉ͗ͬͬǁǁǁ͘ĂĐƐƐ͘ĐnjͬĐnjͬŶŽǀŝŶĂƌŝͲĂͲŽĚďŽƌŶŝĐŝͬǀLJǀŽũͲƐƚĂƚŝƐƚŝŬͬ Ϯϰ

20

státní podpory na stavební spoření a tedy i možnost teoretické předpovědi vlivu případné změny v její výši. Pokud však problém se získáním dat překonáme, považuji model Lukáše a Kielara za významný a dostatečně ukazující efektivitu státní podpory při podpoře financování bydlení.

͵Ǥ͵

–ƒ˜‡„À•’‘â‹–‡Ž›ƒŒ‡Œ‹…Š«‹‘•–˜,

3.3.1

Historická působnost stavebních spořitelen v ČR

V České republice působilo od roku 1994 šest stavebních spořitelen. V roce 2008 došlo ke sloučení HYPO stavební spořitelny a.s. se společností Raiffeisen stavební spořitelna a.s. V současné době tedy působí na trhu v ČR pět stavebních spořitelen. Jedná se o následující společnosti:






Raiffeisen stavební spořitelna a.s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Wüstenrot – stavební spořitelna a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.

Všechny výše zmíněné stavební spořitelny jsou členy Asociace českých stavebních spořitelen. Asociace byla založena 29. června 2000. Za hlavní motiv jejího vzniku je považována ochrana a podpora společných zájmů stavebních spořitelen v ČR. Ve své původní činnosti navázala na dřívější neformální spolupráci některých stavebních spořitelen. Postupem času docházelo k profesionalizaci a v současné době ji považuji za instituci, která podporuje činnost stavebních spořitelen a napomáhá k vyšší informovanosti veřejnosti v oblasti stavebního spoření. Za svůj hlavní cíl si AČSS klade tvorbu a udržování kvalitního zázemí pro fungování systému stavebního spoření. V praxi to znamená důraz na vytváření příznivých podmínek pro řešení bytových potřeb, podporu rozvoje produktu stavebního spoření v ČR a spolupráci s orgány státní správy. Ve spolupráci s orgány státní správy se jedná především o otázky spojené s dalším rozvojem sektoru stavebního spoření.27 3.3.2

Zákonné povinnosti a poskytování úvěrů stavebními spořitelnami

Povinnosti stavebních spořitelen a vymezení dalších činností, které mohou v rámci svojí činnosti provádět, upravuje zákon č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření.28 Mimo základních činností stavební spořitelny vymezených výše může stavební spořitelna provádět celou řadu dalších činností souvisejících se stavebním spořením. Jedná se například o příjímání vkladů od bank a jiných finančních institucí, obchodování na vlastní účet s hypotečními zástavními Ϯϳ

^^ͲƐŽĐŝĂĐĞ ēĞƐŬljĐŚ ƐƚĂǀĞďŶşĐŚ ƐƉŽƎŝƚĞůĞŶ ΀ŽŶůŝŶĞ΁͘ ϮϬϭϬ͕ Ϯϵ͘ ϭϭ͘ ϮϬϭϬ ΀Đŝƚ͘ ϮϬϭϬͲϭϮͲϬϯ΁͘ şůĞ ^^͘ ŽƐƚƵƉŶĠnjttt͗ŚƚƚƉ͗ͬͬǁǁǁ͘ĂĐƐƐ͘ĐnjͬĐnjͬĂĐƐƐͬĐŝůĞͲĂĐƐƐͬ Ϯϴ ƉƌĂĐŽǀĄŶŽ ƉŽĚůĞ njĄŬŽŶĂ Ž ƐƚĂǀĞďŶşŵ ƐƉŽƎĞŶş͕ ƉƎĞĚĞǀƓşŵ ƉŽĚůĞ Αϵ ƵƉƌĂǀƵũşĐş ĚŽƉůŸƵũşĐş ēŝŶŶŽƐƚŝ ƐƚĂǀĞďŶş ƐƉŽƎŝƚĞůŶLJĂΑϭϯǀLJŵĞnjƵũşĐşũĞũşƉƌĄǀĂĂƉŽǀŝŶŶŽƐƚŝ

21

listy nebo dluhopisy nebo vykonávání finančního makléřství. Výše uvedené činnosti však stavební spořitelna může provádět pouze tehdy, jsou-li nejprve zajištěny její závazky vyplývající z uzavřených smluv o stavebním spoření.29 Zákonné povinnosti stavební spořitelny souvisí především s evidencí uzavřených smluv, jejich archivací po ukončení a evidencí státní podpory na účtech účastníku stavebního spoření. Domnívám se, že poskytování státní podpory vede ke striktnímu vymezení povinností stavební spořitelny vůči státu, který je v této situaci zastoupen příslušným ministerstvem. Konkrétně se jedná především o kontrolu podmínek pro přidělení státní podpory, způsob odebírání státní podpory a její navrácení ministerstvu, které vyplácení státní podpory zajišťuje. Oblast poskytování úvěrů ze stavebního spoření považuji za velmi rozsáhlou a informačně náročnou, proto se zaměřím pouze na základní pojmy a souvislosti, jejichž znalost považuji za důležitou pro další části mojí práce. V předchozím textu jsem zmiňoval zákonem stanovené rozmezí mezi úrokovou sazbou z vkladů a poskytnutého úvěru. Tuto regulaci považuji za omezující především z pohledu stavebních spořitelen, které si tak nemohou za poskytnuté úvěry účtovat libovolné úrokové sazby. I pro rok 2011 stále platí maximální úrokové rozpětí ve výši 3%30. Úvěry ze stavebního spoření rozlišujeme na překlenovací úvěry a řádné úvěry. Zjednodušeně lze rozdíl mezi nimi popsat následujícím způsobem: pro přidělení řádného úvěru musí účastník splnit podmínky stanovené stavební spořitelnou, zatímco pro překlenovací úvěr není nutné striktně dodržet tyto podmínky. Podmínky pro přidělení řádného úvěru odráží dobu trvání stavebního spoření a míru tvorby úspor účastníka.31 Slouží tak dle mého názoru ke snižování rizika spojeného s poskytováním úvěrových prostředků stavební spořitelnou. Překlenovací úvěr se pak využívá především z důvodu rychlejšího přístupu k úvěrovým prostředkům pro účastníka stavebního spoření. V praxi účastník využívá a splácí překlenovací úvěr právě do doby, než splní stanovené podmínky a získá nárok na řádný úvěr ze stavebního spoření. Překlenovací úvěr bývá obvykle charakterizován především vyšší úrokovou mírou v porovnání s řádným úvěrem. V případě překlenovacího úvěru totiž stavební spořitelna půjčuje dlužníkovi celou výši požadované částky, žadatel tedy nemusí část prostředků předem naspořit, tak jako je tomu u řádného úvěru. Stavební spořitelna tak čelí vyššímu potenciálnímu riziku nesplácení překlenovacího úvěru, protože žadatel pro přidělení překlenovacího úvěru nemusel prokázat schopnost tvorby úspor formou naspoření určité částky na účet stavebního spoření. Dle mého názoru právě snaha kompenzovat vyšší riziko překlenovacího úvěru oproti úvěru řádnému vede k vyšším úrokovým sazbám z překlenovacích úvěrů.

Ϯϵ

WŽĚƌŽďŶĢũŝƵǀĞĚĞŶŽǀnjĄŬŽŶĢē͘ϵϲͬϭϵϵϯ^ď͕͘Αϵ͕ŽĚƐƚĂǀĐĞϮͲϵ ĄŬŽŶē͘ϵϲͬϭϵϵϯ^ď͘ŽƐƚĂǀĞďŶşŵƐƉŽƎĞŶş͕Αϱ͕ŽĚƐƚ͘ϲ ϯϭ ^zZKs|͕WĞƚƌ͘&ŝŶĂŶĐŽǀĄŶşǀůĂƐƚŶşŚŽďLJĚůĞŶş͘ϱ͘njĐĞůĂƉƎĞƉƌĂĐŽǀĂŶĠǀLJĚĄŶş͘WƌĂŚĂ͗'ƌĂĚĂ͕ϮϬϬϵ͘Ɛ͘ϮϱͲϮϳ ϯϬ

22

3.3.3

Ukazatele vývoje stavebního spoření v ČR

K číselnému vyjádření trhu stavebního spoření v ČR můžeme použít některé z veřejně dostupných ukazatelů, které jsou podle mého názoru schopny nabídnout dostatečný náhled na výsledky a směřování trhu stavebního spoření v ČR. Souhrn těch ukazatelů, které jsem považoval s ohledem na analýzu dopadů změn ve stavebním spoření za nejdůležitější, je obsažen v následující tabulce. Při jejich výběru jsem se zaměřil na ukazatele, které poskytují informace relevantní cíli práce.

23

Tabulka č. 1: Vývoj základních ukazatelů stavebního spoření v letech 2000-2010

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Celkový počet smluv (ve fázi spoření)

Počet nových smluv v daném období

Přírůstek nově uzavřených smluv (v %)

3 424 580 4 196 408 4 870 620 6 300 831 5 899 300 5 573 874 5 297 522 5 132 595 5 070 510 4 926 183 4 845 319

1 115 926 1 373 258 1 293 890 2 097 338 314 650 430 233 516 385 579 730 705 463 575 292 532 765

23,1 23,1 -5,8 62,1 -85,0 36,7 20,0 12,3 21,7 -18,5 -7,4

Výše státní podpory vyplacené v daném období (v mld. Kč) 7,719 9,313 11,059 13,261 15,337 16,086 15,772 14,976 14,220 13,262 11,743

Průměrná výše státní podpory na 1 smlouvu (v Kč) 2 874 2 956 3 138 3 159 3 256 3 242 3 173 3 090 2 927 2 776 bez údajů

WƌĂŵĞŶ͗DŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀŽĨŝŶĂŶĐşZʹnjĄŬůĂĚŶşƵŬĂnjĂƚĞůĞǀljǀŽũĞƐƚĂǀĞďŶşŚŽƐƉŽƎĞŶş͕ǀůĂƐƚŶşnjƉƌĂĐŽǀĄŶş

Ukazatele v tabulce vyjadřují několik základních tendencí vývoje stavebního spoření v ČR. Především při pohledu na údaje týkající se celkového počtu smluv o stavebním spoření a počtu každoročně nově uzavřených smluv vidíme, že oba údaje vykazují podobnou tendenci. Ta se týká růstu obou ukazatelů až do roku 2003. V tomto roce došlo k velmi vysokému nárůstu počtu nových smluv stavebního spoření a tím i celkového počtu smluv.32 Zmíněný trend je možné ukázat i pomocí procentního přírůstku nových smluv. Za zmínku stojí fakt, že počet nově uzavřených smluv v průběhu jednoho roku se v letech následujících po roce 2003 ani zdaleka nepřiblížil výsledkům z let 2000-2002. Celkový počet smluv stavebního spoření pak od roku 2004 vykazuje pravidelnou klesající tendenci. Zajímavější je v současné chvíli pohled na průměrnou státní podporu poskytnutou na jednu smlouvu stavebního spoření v letech 2000-2009. Zde je trend vývoje podobný jako u prvních dvou ukazatelů, ovšem s tím rozdílem, že klesající tendence se začíná projevovat až po roce 2005. Vzhledem k velkému počtu smluv uzavřenému v roce 2003 a s ohledem na vázací dobu stavebního spoření se domnívám, že se nejedná o přímý důsledek vládní reformy stavebního spoření, ale podle mého názoru je tento trend způsoben především vznikem velkého množství „neaktivních“ smluv stavebního spoření.33 Domnívám se, že právě legislativní změny stavebního spoření vedly k situaci, kdy velké množství lidí uzavřelo smlouvy o stavebním spoření se záměrem zajistit si výhodnější podmínky dříve, než legislativní změny nabudou platnosti. ϯϮ

ŽŵŶşǀĄŵ ƐĞ͕ ǎĞ ǀljƌĂnjŶlj ŶĄƌƽƐƚ ƉŽēƚƵ ŶŽǀĢ ƵnjĂǀƎĞŶljĐŚ ƐŵůƵǀ ůnjĞ ũĞĚŶŽnjŶĂēŶĢ njĚƽǀŽĚŶŝƚ ůĞŐŝƐůĂƚŝǀŶşŵŝ njŵĢŶĂŵŝ ƐƚĂǀĞďŶşŚŽ ƐƉŽƎĞŶş ƐĐŚǀĄůĞŶljŵŝ ǀƌŽĐĞ ϮϬϬϯ ƐƉƽƐŽďŶŽƐƚş ŽĚ ϭ͘ ϭ͘ ϮϬϬϰ͘ ^ŽƵēĄƐƚş ƚĞŚĚĞũƓşĐŚ njŵĢŶ ďLJůĂŝƷƉƌĂǀĂǀljƓĞƉŽƐŬLJƚŽǀĂŶĠƐƚĄƚŶşƉŽĚƉŽƌLJŶĂƐŵůŽƵǀLJƵnjĂǀƎĞŶĠƉŽϯϭ͘ϭϮ͘ϮϬϬϯ͘ ϯϯ WŽũŵĞŵŶĞĂŬƚŝǀŶşƐŵůŽƵǀĂǀĚĂŶĠƐŽƵǀŝƐůŽƐƚŝŵĄŵŶĂŵLJƐůŝƐŵůŽƵǀLJƐĞnjĂƉůĂĐĞŶljŵǀƐƚƵƉŶşŵƉŽƉůĂƚŬĞŵ͕ŶĂ ŬƚĞƌljĐŚũĞƵĚƌǎŽǀĄŶŬůĂĚŶljƐƚĂǀƷēƚƵ͕ĂůĞŶĞŶşŶĂŶĢĂŬƚŝǀŶĢƐƉŽƎĞŶŽƐĐşůĞŵnjşƐŬĄŶşƐƚĄƚŶşƉŽĚƉŽƌLJ͘

24

4 z A A   A aA ͶǤͳ

–ž–À’‘†’‘”ƒƒ˜ý‘•‘•–•–ƒ˜‡„ÀŠ‘•’‘⇐À

Vztah mezi státní podporou a výnosností stavebního spoření můžeme dle mého názoru považovat za zřejmý a jednoznačně pozorovatelný. Domnívám se, že poskytování státní podpory pomáhá zvýšit výnosnost stavebního spoření výraznou měrou. Výše státní podpory se v průběhu existence stavebního spoření měnila, v období změn se nachází i dnes. I přes rozdílnou výši státní podpory v historii stavebního spoření se domnívám, že má výrazný pozitivní vliv na výnosnost stavebního spoření. Při státní podpoře 3000,- Kč ročně a šestiletém cyklu stavebního spoření 34 jenom samotným vlivem státní podpory dojde k navýšení výnosu o 18.000,- Kč. Navíc v praxi částka státní podpory navyšuje hodnotu účtu účastníka stavebního spoření, v důsledku toho je realizován i vyšší výnos z úročení peněz na účtu stavebního spoření. Státní podpora může být také považována za formu kompenzace nákladů spojených s využíváním stavebního spoření. V předchozí části práce jsem se v této souvislosti zmiňoval především o vstupním poplatku při zřízení stavebního spoření účtovaném jednorázově při založení smlouvy a poplatku za vedení účtu stavebního spoření, který je účtován stavební spořitelnou zpravidla každoročně po celou dobu trvání smlouvy. Výše vstupního poplatku odpovídá výši 1%35 ze sjednané cílové částky, pohybuje se tedy v řádech tisíců korun. Vedení účtu se pak liší v závislosti na konkrétní stavební spořitelně, obecně však můžeme říct, že se pohybuje v řádu několika stokorun ročně. Státní podporu můžeme tedy chápat jako kompenzaci nákladů spojených se stavebním spořením. V prvním roce či dvou trvání smlouvy o stavebním spoření státní podpora pokryje výši vstupního poplatku. Tím v podstatě kompenzuje sníženou výnosnost stavebního spoření v počátku jeho trvání. Věřím, že tímto způsobem může být státní podpora chápána především z pohledu laické veřejnosti. Státní podpora tak podle mého názoru ve svém důsledku usnadňuje činnost stavebních spořitelen. Navíc právě státní podpora je jedním z hlavních lákadel stavebního spoření a tím zároveň i hlavním marketingovým bodem pro jeho propagaci. Jedná se samozřejmě o výhodu realizovatelnou vůči ostatním produktům na finančním trhu, mezi jednotlivými stavebními spořitelnami tato výhoda již neexistuje. Stavební spořitelny tak svoji působnost rozšiřují o další nabídky dodatečných služeb a výhod, kterými se snaží přilákat další klienty. Může se jednat například o benefit v podobě dárků či reklamních předmětů, výjimkou nejsou ani zvýhodnění v podobě sníženého vstupního poplatku na stavební spoření

ϯϰ

WƎĞĚƉŽŬůĄĚĄŵĞƐŵůŽƵǀƵƵnjĂǀƎĞŶŽƵƉŽϭ͘ϭ͘ϮϬϬϰĂŬŽŶƐƚĂŶƚŶşƐƚĄƚŶşƉŽĚƉŽƌƵƉŽĐĞůŽƵĚŽďƵƚƌǀĄŶşƐŵůŽƵǀLJ ďĞnjĚŽƉĂĚƵůĞŐŝƐůĂƚŝǀŶşĐŚnjŵĢŶ͘ ϯϱ ĄǀĢƌǀLJĐŚĄnjşnjĞƐƌŽǀŶĄŶşƐĂnjĞďŶşŬƽƉŽƉůĂƚŬƽũĞĚŶŽƚůŝǀljĐŚƐƚĂǀĞďŶşĐŚƐƉŽƎŝƚĞůĞŶǀZ͘

25

nebo vyšší úroková míra na smlouvě stavebního spoření.36 Státní podpora však dává dle mého názoru všem stavebním spořitelnám do rukou stejný potenciál, se kterým mohou při propagaci stavebního spoření pracovat. V tom spatřuji další výhodu poskytování státní podpory na stavební spoření.

ͶǤʹ

ýœƒ•–ž–À’‘†’‘”›’”‘ˆ‹ƒ…‘˜žÀ„›†Ž‡À

Stavební spoření může sloužit ke dvěma základním účelům. Může být využito k financování bytových potřeb nebo ke zhodnocování volných finančních prostředků. Státní podpora je poskytována všem účastníkům, kteří stavební spoření využívají. 37 Výjimkou jsou pouze právnické osoby, které sice mohou stavební spoření využívat, ale nárok na státní podporu nemají. Navíc v případě dodržení vázací doby není rozlišován účel, na který je státní podpora použita. Právě neúčelovost použití státní podpory je jedním z témat, která jsou v oblasti stavebního spoření často diskutována. Jedná se především o otázku, zda je žádoucí požadovat účelové využití státní podpory stavebního spoření či nikoliv. Kladným efektem neúčelovosti státní podpory je především motivace ke spoření. Domnívám se, že v důsledku tohoto efektu stávající účastníci spoří více peněz a navíc stavební spoření využívají i lidé, kteří by jej při účelovosti státní podpory nevyužili. Tím vzniká větší objem dostupných úvěrových prostředků a zvyšuje se objem úvěrů, které mohou stavební spořitelny poskytnout. Negativním efektem existence neúčelovosti jsou samozřejmě vyšší výdaje státního rozpočtu na poskytování státní podpory. Podrobnějšímu rozboru vztahu státní podpory na stavební spoření a státního rozpočtu se budu věnovat dále. Za další negativní efekt neúčelovosti můžeme považovat její dopad na stavební spořitelny jako podnikatelské subjekty. Státní podporu může být chápána jako forma dotace stavebním spořitelnám. Stavební spořitelny tak v důsledku poskytování státní podpory mohou ušetřit část prostředků, které by jinak vynaložily na zatraktivnění stavebního spoření 38 . Z tohoto pohledu pak jakákoliv státní podpora deformuje konkurenční prostředí a v tomto případě zvýhodňuje stavební spořitelny například před hypotečními bankami. Negativní efekt neúčelovosti státní podpory pak spočívá ve vyšší podpoře stavebních spořitelen. Důvodem je dodatečná stimulace ukládání finančních prostředků na stavební spoření v důsledku neúčelovosti státní podpory výše zmíněným způsobem. Každá finanční instituce poskytující úvěry se snaží poskytovat úvěry za vyšší úrokovou míru, než jakou úročí vklady svých věřitelů. Například hypoteční banky vydávají zástavní hypoteční listy s nižší úrokovou sazbou, než s jakou úročí hypoteční úvěry. Podobně se chovají i komerční banky při příjímání vkladů a jejich následném půjčováním dalším

ϯϲ

sLJƓƓş ƷƌŽŬŽǀĄ ŵşƌĂ ũĞ njƉƌĂǀŝĚůĂ ƉŽƐŬLJƚŽǀĄŶĂ ƉŽƵnjĞ ŶĂ ƉƎĞĚĞŵ ƵƌēĞŶŽƵ ĚŽďƵ ;ŶĂƉƎ͘ ƉƌǀŶş ĚǀĂ ƌŽŬLJ ƚƌǀĄŶş ƐŵůŽƵǀLJͿĂũĞƉŽĚŵşŶĢŶĂƐƉůŶĢŶşŵƵƌēŝƚljĐŚƉŽĚŵşŶĞŬ;ŶĂƉƎ͘ƷēĂƐƚŶşŬŵƵƐşƐƉŽƎŝƚŵĂdžŝŵĄůŶşēĄƐƚŬƵnjŚůĞĚŝƐŬĂ ƐƚĄƚŶşƉŽĚƉŽƌLJ͕ƚĞĚLJϮϬϬϬϬ͕Ͳ<ēƌŽēŶĢͿ͘ ϯϳ WŽĚŵşŶŬŽƵ ũĞũşŚŽ ĨĂŬƚŝĐŬĠŚŽ ǀLJƉůĂĐĞŶş ũĞ ƉŽĚůĞ njĄŬŽŶĂ Ž ƐƚĂǀĞďŶşŵ ƐƉŽƎĞŶş ĚŽĚƌǎĞŶş ǀĄnjĂĐş ĚŽďLJ ŶĞďŽ ēĞƌƉĄŶşƷǀĢƌƵnjĞƐƚĂǀĞďŶşŚŽƐƉŽƎĞŶş͘ ϯϴ ƛƵǎĨŽƌŵŽƵǀLJƓƓşĐŚƉƎŝƉŝƐŽǀĂŶljĐŚƷƌŽŬƽ͕ŶŝǎƓşĐŚƐĂnjĞďnjƷǀĢƌƽ͕ƉŽƉƎ͘ũŝŶljŵnjƉƽƐŽďĞŵǀĞĚŽƵĐşŵŬĞnjǀljƓĞŶş ĂƚƌĂŬƚŝǀŝƚLJƐƚĂǀĞďŶşŚŽƐƉŽƎĞŶş͘

26

subjektům formou podnikatelských nebo spotřebitelských úvěrů.39 Státní podpora stavebního spoření umožňuje snížit výši připisovaných úrokových sazeb až na úroveň, která by byla za jiných okolností neakceptovatelná ze strany zájemců o stavební spoření. Úrokové míry v bankovním sektoru 40 ovšem od počátku existence stavebního spoření v ČR výrazně poklesly. Z tohoto důvodu není tento vliv státní podpory příliš zřetelný, ačkoliv se jeho působení nezměnilo. Právě díky tomu, že státní podpora motivuje některé z klientů pouze ke spoření, pomáhá vytvořit dostatek finančních prostředků pro financování bydlení. Tyto prostředky pak mohou stavební spořitelny poskytovat formou úvěrů ze stavebního spoření. Státní podpora podporuje podle mého názoru financování bydlení tím, že motivuje ke spoření. Účastníci mohou efektivněji zhodnocovat své volné finanční prostředky a domnívám se, že díky státní podpoře využívají stavební spoření ve větším rozsahu. Navíc do něj podle mého názoru spoří i vyšší částky. Stavební spořitelny pak tuto skutečnost zohledňují při posuzování žádostí o úvěr. Pokud tedy účastník stavebního spoření pravidelně spoří, nejen že získává státní podporu, ale navíc si zvyšuje i šanci na získání úvěru ze stavebního spoření. Tento úvěr pak může použít k financování bydlení. Státní podpora stavebního spoření tedy pomáhá při financování bydlení více způsoby. Zvyšuje motivaci ke spoření a tím zlepšuje nárok na případný úvěr ze stavebního spoření. Zlepšuje úvěrové schopnosti stavebních spořitelen, když pomáhá při akumulaci prostředků na účtech účastníků stavebního spoření. Z těchto důvodů považuji státní podporu na stavební spoření za důležitý nástroj podpory financování bydlení v ČR.

ͶǤ͵

‘’ƒ†•–ž–À’‘†’‘”›†‘•–ž–ÀŠ‘”‘œ’‘«–—,‡•±”‡’—„Ž‹›

4.3.1

Státní rozpočet

Státní rozpočet můžeme definovat různými způsoby. Pro účely mojí práce jej můžeme chápat jako centralizovaný peněžní fond, který je tvořen stranou příjmovou a výdajovou. Na straně příjmů státního rozpočtu figurují především daňové příjmy a příjmy z pojistného na sociální zabezpečení. Na straně výdajů pak figurují výdaje na veřejný sektor, konkrétně se jedná například o výdaje spojené s financováním zdravotnictví, školství, státních zakázek nebo obrany státu. 41 Státní rozpočet je tedy významným fondem, který napomáhá k zajišťování některých základních funkcí státu. Stává se významných nástrojem hospodářské politiky vlády. Každoročním sestavováním státního rozpočtu se zabývá vláda ČR. Podoba státního

ϯϵ

^zZKs|͕WĞƚƌ͘&ŝŶĂŶĐŽǀĄŶşǀůĂƐƚŶşŚŽďLJĚůĞŶş͘ϭ͘ǀLJĚĄŶş͘,ĂǀůşēŬƽǀƌŽĚ͗'ƌĂĚĂ͕ϮϬϬϬ͘Ɛ͘ϱϳ :ĞĚŶĄ ƐĞ ƉƎĞĚĞǀƓşŵ Ž ŽďůĂƐƚ ƚĞƌŵşŶŽǀĂŶljĐŚ ǀŬůĂĚƽ͕ ƐƉŽƎŝкЌ Ʒēƚƽ Ă ďĢǎŶljĐŚ Ʒēƚƽ͕ ŬƚĞƌĠ ƉŽǀĂǎƵũŝ njĂ ĚŽƐƚĂƚĞēŶĢǀLJƉŽǀşĚĂũşĐşƉƌŽƐƌŽǀŶĄŶşƷƌŽŬŽǀljĐŚŵĢƌƐĞƐƚĂǀĞďŶşŵƐƉŽƎĞŶşŵ ϰϭ W/>E|͕:ĂƌŽƐůĂǀ͘Veřejné finance͘ϱ͘ĚŽƉůŶĢŶĠǀLJĚĄŶş͘WĂƌĚƵďŝĐĞ͗hŶŝǀĞƌnjŝƚĂWĂƌĚƵďŝĐĞ͕ϮϬϬϳ͘Ɛ͘ϯϳ ϰϬ

27

rozpočtu je každoročně diskutována a schvalována v rámci zákonodárného procesu parlamentu ČR.42 Schválenou podobu státního rozpočtu pak obsahuje zákon o státním rozpočtu, který rovněž informuje o plánovaných příjmech a výdajích státního rozpočtu. Vymezuje také skladbu příjmů a výdajů státního rozpočtu na příslušný kalendářní rok. Domnívám se, že je nutné upozornit na fakt, že skladba příjmů a výdajů státního rozpočtu vychází z předpokládaných příjmů a výdajů na dané období. Skutečné plnění státního rozpočtu však často plně neodpovídá plnění schválenému v zákoně o státním rozpočtu. Podle mého názoru se tak děje ze dvou základních důvodů. Schvalování státního rozpočtu je politický proces, přičemž právě různé politické zájmy jednotlivých parlamentních stran považuji za velmi významné při vytváření konečné podoby státního rozpočtu. Schválená podoba státního rozpočtu je tedy ve svém důsledku odrazem nejen ekonomických plánů hospodářské politiky vlády, ale i politického soupeření jednotlivých politických stran hájících své zájmy. Druhým důvodem je jistá míra nepředvídatelnosti přesného vývoje ekonomiky v období plnění státního rozpočtu. Výrazné změny ekonomické výkonnosti země mají dopad na výši příjmů i výdajů státního rozpočtu. Ilustrujícím příkladem může být celosvětová finanční krize v roce 2007, která zasáhla i Českou republiku. Jasně se ukázalo, že nižší zisky velkých finančních skupin vedly ke snižování investic, mezd pracovníků, propouštění zaměstnanců a dalších úsporných opatření. To vedlo mimo jiné ke snížení daňových příjmů, odvodů na sociální zabezpečení a dalších složek příjmové strany státního rozpočtu. Na výdajové straně státního rozpočtu se naopak projevila například vyšší nezaměstnanost, která vedla naopak k růstu celkového objemu vyplácených podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek. Finanční krize tak byla jedním z faktorů, který se spolupodílel na zvýšení nevyrovnanosti státního rozpočtu. 4.3.2

Výdaje na státní podporu stavebního spoření ze státního rozpočtu

Státní podpora stavebního spoření svým charakterem patří na výdajovou stranu státního rozpočtu. Výdaje na státní podporu stavebního spoření společně s dalšími doplňujícími údaji vyjadřuje následující tabulka. Pozorované období zahrnuje vývoj vybraných ukazatelů v letech 2000-2010.

ϰϮ

Ministerstvo Financí ČR ΀ŽŶůŝŶĞ΁͘ ϮϬϭϭ ΀Đŝƚ͘ ϮϬϭϭͲϬϯͲϬϲ΁͘ ^ƚĄƚŶş ƌŽnjƉŽēĞƚ͘ ŽƐƚƵƉŶĠ nj ttt͗ фŚƚƚƉ͗ͬͬǁǁǁ͘ŵĨĐƌ͘ĐnjͬĐƉƐͬƌĚĞͬdžĐŚŐͬŵĨĐƌͬdžƐůͬƐƚĂƚͺƌŽnjƉ͘Śƚŵůх

28

Tabulka č. 2: Vztah státní podpory a výdajů státního rozpočtu ČR Státní podpora vyplacená v daném období (v mld. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

7,719 9,313 11,059 13,261 15,337 16,086 15,772 14,976 14,220 13,262

Procentní přírůstek státem vyplacené státní podpory (v %) 20,7 20,7 18,7 19,9 15,7 4,9 -2,0 -5,0 -5,0 -6,7

2010

11,743

-11,5

Výdaje státního rozpočtu v daném období (v mld. Kč) 632,26 693,92 750,68 808,72 862,89 922,80 1 020,64 1 092,28 1 083,94 1 167,01

Podíl vyplacené státní podpory na výdajích státního rozpočtu (v %) 1,22 1,34 1,47 1,64 1,78 1,74 1,55 1,37 1,31 1,14

1 184,92

0,99

WƌĂŵĞŶ͗^j͕DŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀŽĨŝŶĂŶĐşZʹnjĄŬůĂĚŶşƵŬĂnjĂƚĞůĞǀljǀŽũĞƐƚĂǀĞďŶşŚŽƐƉŽƎĞŶş͕ǀůĂƐƚŶşnjƉƌĂĐŽǀĄŶş

Při bližším prozkoumání tabulky můžeme zpozorovat několik důležitých tendencí týkajících se vztahu státního rozpočtu a státní podpory na stavební spoření. Já se nyní pokusím vysvětlit ty, které považuji za nejdůležitější z hlediska objasnění vztahu státního rozpočtu a státní podpory stavebního spoření. V pozorovaném období je patrná jasná tendence růstu celkového objemu vyplacené státní podpory. Tato tendence trvá až do roku 2005. V roce 2006 se však tato tendence obrací a dochází k postupnému snižování poskytnuté státní podpory, přičemž nejvýraznější je pokles v roce 2010, který přesahuje hranici 11 %. Nejvyšší objem státní podpory je tedy vyplácen v letech 2004-2006. Domnívám se, že je důležité upozornit, že právě tento údaj může být pokládán za jeden z hlavních ukazatelů neúspěchu zákonných úprav stavebního spoření v roce 2003, které vstoupily v platnost 1. 1. 2004. Jejich oficiálním cílem byla především úspora na výdajové straně státního rozpočtu. Jak však ukazují dostupné údaje, tento cíl minimálně v několika následujících letech naplněn nebyl. V letech 2004-2006 nebyl zaznamenán pokles vyplácené státní podpory. Můžeme tedy říci, že v krátkodobém horizontu zákonné úpravy neměly požadovaný efekt. Pro lepší ilustraci vývoje celkového objemu vyplácené státní podpory jsem použil graf č. 1., který zobrazuje vývojovou tendenci vyplácení státní podpory v letech 2000-2010.

29

Graf č. 1

ĞůŬŽǀljŽďũĞŵǀLJƉůĂĐĞŶĠƐƚĄƚŶşƉŽĚƉŽƌLJŶĂƐƚĂǀĞďŶş ƐƉŽƎĞŶşǀůĞƚĞĐŚϮϬϬϬͲϮϬϭϬ ϭϴ ϭϲ ϭϰ ϭϮ ϭϬ ϴ ϲ ϰ Ϯ Ϭ ϮϬϬϬ

ϮϬϬϭ

ϮϬϬϮ

ϮϬϬϯ

ϮϬϬϰ

ϮϬϬϱ

ϮϬϬϲ

ϮϬϬϳ

ϮϬϬϴ

ϮϬϬϵ

ϮϬϭϬ

WƌĂŵĞŶ͗ǀůĂƐƚŶşnjƉƌĂĐŽǀĄŶş

V dlouhodobějším horizontu již není interpretace vývoje celkového objemu vyplacené státní podpory tak jednoznačná. V letech 2007-2010 totiž začíná docházet k poklesu celkového objemu vyplácené státní podpory. Nabízí se dva hlavní důvody vysvětlení této vývojové tendence. Jedním z nich může být finanční krize, která postihla nejprve Spojené státy americké a následně se projevila i v ostatních částech světa včetně Evropy a České republiky. Důsledkem finanční krize v ČR byla vyšší míra nezaměstnanosti, pokles zisků podnikatelských subjektů ale i zvýšená nedůvěra ve finanční instituce. Tyto vlivy pak vedly k poklesu objemu vyplácené státní podpory a tím i k nižšímu zatížení státního rozpočtu. Druhým důvodem je možnost zpožděného účinku vládní reformy stavebního spoření uskutečněné v roce 2003. Zpoždění efektu reformy bylo podle mého názoru způsobeno vázací dobou stavebního spoření. Vázací doba umožňuje účastníkům stavebního spoření po určitou dobu si uchovat podmínky stavebního spoření v podobě, jakou měli před reformou v roce 2003. Reforma tedy neměla krátkodobě zamýšlený efekt, ale z dlouhodobého hlediska napomohla ke snižování celkového objemu vyplacené státní podpory. Tím začala naplňovat cíl, se kterým byla v roce 2003 schválena a následně realizována. Oba zmíněné vlivy působily i v roce 201043, ale domnívám, že v tomto roce ovlivnila stavební spoření především chystaná vládní reforma. Pokles vyplacené státní podpory tak byl v roce 2010 výrazně vyšší než v předchozích letech. Celkový objem vyplacené státní podpory se vrátil přibližně na úroveň roku 2002. Ukazatel státních výdajů pak vykazuje jednoznačnou růstovou tendenci po celé pozorované období. Dalším ukazatelem je podíl vyplacené státní podpory na výdajích státního rozpočtu. Jeho hodnoty odpovídají změnám ve výši celkového objemu vyplacené státní podpory, výjimku tvoří pouze rok 2005, kdy při zvýšení celkového objemu vyplacené státní ϰϯ

WƌŽďůĠŵĞŵ ũĞ ŽǀƓĞŵ Ƶƌēŝƚ ƉŽĚşů ĚŽƉĂĚƵ ŽďŽƵ ǀůŝǀƽ ŶĂ ƉŽŬůĞƐ ŽďũĞŵƵ ǀLJƉůĂĐĞŶĠ ƐƚĄƚŶş ƉŽĚƉŽƌLJ͘ WƎĞƐƚŽ ƐĞ ĚŽŵŶşǀĄŵ͕ǎĞŶĞnjĂŶĞĚďĂƚĞůŶljƉŽĚşůŵĢůLJŽďĂnjŵşŶĢŶĠǀůŝǀLJĂďLJůŽƚĞĚLJŶƵƚŶĠƵǀĠƐƚĂǀLJƐǀĢƚůŝƚŽďĂĚǀĂ͘

30

podpory došlo souběžně k poklesu jejího podílu na celkových výdajích státního rozpočtu. Nejvyšších hodnot tento ukazatel dosahoval v letech 2003-2006. Můžeme tedy říci, že náročnost státní podpory na zdroje státního rozpočtu má v posledních pěti letech klesající tendenci.

31

5  4A A aA4  A aA Při předchozí analýze stavebního spoření jsem se snažil poukázat na nejdůležitější vazby, které jsou podle mého názoru se stavebním spořením spjaty. Stavební spoření by mělo sloužit především k financování bytových potřeb způsobem, jaký je uveden v předchozím textu práce. Věřím, že zhodnocování volných finančních prostředků bylo původně chápáno jako doplňující funkce a aspekt napomáhající ke stabilnímu fungování systému stavebního spoření. V současné době však podle mého názoru bývá stavební spoření prezentováno jako produkt sloužící ke zhodnocování finančních prostředků, který je navíc dotován nezanedbatelnou státní podporou. 44 Navíc stavební spoření, přesněji řečeno státní příspěvek na stavební spoření, je ze své podstaty úzce svázán se státním rozpočtem. Z tohoto důvodu z části podléhá politickým vlivům a je tak součástí politických úvah při vytváření podoby reforem veřejných financí. Právě tyto dvě souvislosti jsou podle mého názoru hlavními důvody pro zvýšenou aktivitu vlády při snaze o úspory při poskytování státní podpory na stavební spoření. Jednu významnou reformu stavebního spoření se stejným cílem 45 provedla vláda v roce 2003. Domnívám se však, že její úspěšnost je minimálně diskutabilní, jelikož z pohledu tehdejšího cíle ji můžeme označit za neúspěšnou. V roce 2010 vláda, snažící se o podobný cíl, přišla s novou variantou reformy stavebního spoření. Její hlavní předností z hlediska veřejných financí byla účinnost ve velmi krátkém časovém horizontu. Jedná se o možnost zavedení zdanění státního příspěvku na stavební spoření. Ve zbytku práce se proto budu věnovat analyzování dopadů, které by zdaňování státního příspěvku stavebního spoření mohlo přinést nejenom do oblasti stavebního spoření, ale i do ostatních oblastí ekonomického života.

ͷǤͳ

‘’ƒ†œ†ƒ³Àƒ‘„Žƒ•–•–ƒ˜‡„ÀŠ‘•’‘⇐À

Při analýze dopadu zdanění státního příspěvku na stavební spoření 46 je nutné nejprve připomenout, popřípadě formulovat některé základní souvislosti systému stavebního spoření. Stavební spoření je založeno na shromažďování vkladů od účastníků stavebního spoření a jejich následné půjčování formou úvěrů. Státní podpora stavebního spoření plní funkci prostředku, který zvyšuje atraktivitu spoření a tím by měla napomáhat k vyšší tvorbě úvěrových prostředků stavebních spořitelen. Poskytováním státní podpory tedy stát napomáhá řešení financování bydlení. Státní podporu pak stát financuje ze státního rozpočtu. Považuji za nutné rovněž zmínit, že stavební spoření je obecně považováno za stabilní a věrohodný finanční produkt, který navíc nabízí atraktivní zhodnocení a přijatelné úvěrové podmínky. Z tohoto důvodu je stavební spoření obvykle využíváno vysokým procentem obyvatel. 47 ϰϰ

:ĞĚŶĄ ƐĞ ƉƎĞĚĞǀƓşŵ Ž ƉƌĞnjĞŶƚĂĐŝ njĞ ƐƚƌĂŶLJ ƐƚĂǀĞďŶşĐŚ ƐƉŽƎŝƚĞůĞŶ ũĂŬŽ ŝŶƐƚŝƚƵĐş͕ ŬƚĞƌĠ ƐƚĂǀĞďŶş ƐƉŽƎĞŶş ŶĂďşnjĞũş͘ EĂǀşĐ ƐĞ ĚŽŵŶşǀĄŵ͕ ǎĞ ƓŝƌŽŬŽƵ ǀĞƎĞũŶŽƐƚş ũĞ ƚĞŶƚŽ njƉƽƐŽď ƉŽĚĄŶş ƐƚĂǀĞďŶşŚŽ ƐƉŽƎĞŶş ĂŬĐĞƉƚŽǀĄŶ Ă ŶĄƐůĞĚŶĢǀLJƵǎşǀĄŶ͘ ϰϱ dĞĚLJƐĐşůĞŵƐŶşǎĞŶşǀljĚĂũƽƐƚĄƚŶşŚŽƌŽnjƉŽēƚƵ͕ŬĚLJďLJůŽƐĐŚǀĄůĞŶŽƐŶşǎĞŶşƐƚĄƚŶşƉŽĚƉŽƌLJŶĂƐƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎĞŶş͘ ϰϲ ĚƽǀŽĚƵ ǀLJƓƓş ƉƎĞŚůĞĚŶŽƐƚŝ ƚĞdžƚƵ ďƵĚƵ ĚĄůĞ ǀƚĞdžƚƵ ƉŽƵǎşǀĂƚ ƉŽƵnjĞ ƉŽũĞŵ njĚĂŶĢŶş͕ ƉŽƉƎ͘ njĚĂŶĢŶş ƐƚĄƚŶş ƉƎşƐƉĢǀŬƵ͘ ϰϳ sZ ũĞ ƚĞŶƚŽ ĨĂŬƚ ŝůƵƐƚƌŽǀĄŶ ĐĞůŬŽǀljŵ ƉŽēƚĞŵ ƐŵůƵǀ Ž ƐƚĂǀĞďŶşŵ ƐƉŽƎĞŶş͕ ŬƚĞƌĠ ũƐĞŵ ƵǀĄĚĢů ǀƌĄŵĐŝ njĄŬůĂĚŶşĐŚƵŬĂnjĂƚĞůƽƐƚĂǀĞďŶşŚŽƐƉŽƎĞŶşĚƎşǀĞ;ŬŽŶŬƌĠƚŶĢǀƉŽĚŬĂƉŝƚŽůĞϯ͘ϯ͘ϯͿ͘

32

Zdanění státního příspěvku bude mít dopad na oblast stavebního spoření, financování bydlení, ale i do státního rozpočtu a dalších ekonomických oblastí. Nejprve se zaměřím na analýzu dopadu zdanění na hlavní aspekty stavebního spoření. Poté budu analyzovat jeho vliv na stavební spoření, oblast financování bydlení, státní rozpočet a další ekonomické oblasti. Zdanění státní podpory na stavební spoření má několik svých specifik, která jej odlišují od prosté změny formou zvýšení nebo snížení státního příspěvku na stavební spoření. Zdanění státního příspěvku umožňuje především postihnout všechny aktuálně využívané smlouvy o stavebním spoření. Zvolenou daňovou sazbou se zdaní státní podpora na všech smlouvách stavebního spoření, na které byla v daném roce poskytnuta. Z tohoto hlediska se jedná o velmi účinný způsob snížení státní podpory, navíc je tímto postupem vyřešena otázka adekvátního legislativního opatření, které bude platné v podstatě pro všechny aktivní smlouvy o stavebním spoření. 48 Podle mého názoru je právě schopnost postihnout co nejvyšší počet smluv při reformě stavebního spoření klíčová pro úspěšnost zvoleného opatření. Domnívám se, že zdanění státního příspěvku tento požadavek splňuje. Pokud bude stát zdaňovat státní příspěvek, musí nejprve vyřešit začlenění příslušného právního předpisu do zákonných norem.49 Zavedení zdanění bude mít bez ohledu na výši procentní sazby daně několik základních důsledků, které se budou kromě stavebního spoření týkat i dalších oblastí ekonomiky. Zdanění státní podpory v první řadě ovlivní výši připsané státní podpory. To se projeví na účtech současných účastníků stavebního spoření. Z charakteru operace zdanění plyne, že toto opatření bude snižovat výši připisované státní podpory. To ve svém důsledku povede ke snížení výnosnosti stavebního spoření. Snížená výnosnost bude mít za následek snížení atraktivity stavebního spoření a zhorší tak konkurenceschopnost tohoto produktu na finančním trhu. Navíc očekávám, že zavedení zdanění státní podpory bude vnímáno veřejností jednoznačně negativně50 a to povede ke kritičtějšímu náhledu na stavební spoření. Jak jsem již dříve uváděl, stavební spoření je vnímáno jako stabilní finanční produkt s velkou mírou jistoty zisku. Myslím si, že právě tato důvěryhodnost bude narušena a zdanění státního příspěvku tak poškodí pověst stavebního spoření. Tento důsledek bude ovlivňovat jak stávající klienty stavebních spořitelen, tak i ty, kteří o založení stavebního spoření uvažují. Řešení této situace bude pak ležet na samotných stavebních spořitelnách. Konkrétní podoby této reakce však budou významně záviset na velikosti obou zmiňovaných efektů a tím i na výši zdanění. Tyto dva výše uvedené důsledky podle mého názoru povedou k oslabení pozice stavebního spoření jako významného finančního produktu pro zhodnocování finančních prostředků. Přesto se však domnívám, že v důsledku snížení výnosnosti stavebního spoření a snížení ϰϴ

ĚĞ ũĞ ŶƵƚŶĠ ƉŽĚŽƚŬŶŽƵƚ͕ ǎĞ ƐĞ ũĞĚŶĄ Ž ŵĞƚŽĚƵ ƐƉŽƌŶŽƵ ŵŝŶŝŵĄůŶĢ njŚůĞĚŝƐŬĂ ĞƚŝĐŬĠŚŽ͘ DĞnjŝ ŶĢŬƚĞƌljŵŝ njĄŬŽŶŽĚĄƌĐŝ Ă ƉƌĄǀŶşŬLJ ĚŽŬŽŶĐĞ ƉĂŶƵũĞ ƉƎĞƐǀĢĚēĞŶş͕ ǎĞ ĂŶŝ njƉƌĄǀŶşŚŽ ŚůĞĚŝƐŬĂ ŶĞŶş ƚĞŶƚŽ ƉŽƐƚƵƉ njĐĞůĂ ůĞŐŝƚŝŵŶş͘ ϰϵ ƉƽƐŽď͕ ũĂŬljŵ ƚŽ ǀůĄĚĂ ƉƌŽǀĞĚĞ͕ ǀƓĂŬ ŶĞŶş ƉƌŽ ƐƉůŶĢŶş ĐşůĞ ƚĠƚŽ ƉƌĄĐĞ ĚƽůĞǎŝƚlj͘ :ĂŬŽ ƉƎşŬůĂĚ ŵŽŚŽƵ ƐůŽƵǎŝƚ ŬƌŽŬLJ͕ŬƚĞƌĠǀƚŽŵƚŽƐŵĢƌƵƉƌŽǀĞĚůƉĂƌůĂŵĞŶƚZǀƌŽĐĞϮϬϭϬ͘ ϱϬ WŽĚůĞŵĠŚŽŶĄnjŽƌƵƐĞƚĂŬďƵĚĞĚşƚƉƎĞĚĞǀƓşŵǀĚƽƐůĞĚŬƵŽƚĄnjĞŬůĞŐŝƚŝŵŶŽƐƚŝĂƉƌĄǀŶşŶĞnjĄǀĂĚŶŽƐƚŝǀůĄĚŶşŚŽ ƉŽƐƚƵƉƵƉƎŝnjĂǀĄĚĢŶşnjĚĂŶĢŶş͘

33

důvěry ve stavební spoření dojde v krátkodobém horizontu pouze k mírné změně při financování bydlení pomocí stavebních spořitelen. Důvodem je především závislost úvěrových zdrojů na objemu vkladů klientů stavebních spořitelen. Krátkodobě výnosnost či dobré jméno stavebního spoření neovlivní tuto veličinu, která určuje úvěrové možnosti stavebních spořitelen. Stavební spořitelny tak nebudou nuceny čelit významným výkyvům ve svých úvěrových schopnostech, a proto krátkodobě nedojde k významnějšímu ovlivnění jejich schopnosti poskytovat úvěry. Tato situace se však změní, budeme-li uvažovat o dlouhodobějším dopadu zdaňování státní podpory. V tomto případě jsem přesvědčen, že vliv zdanění státního příspěvku bude mít dopad i do oblasti fungování stavebních spořitelen a financování bydlení. Z výše uvedených poznatků vyplývá, že velikost dopadu zdanění státního příspěvku na stavební spoření bude záviset na míře zdanění, kterou vláda zvolí. Je poměrně jasné, že vyšší míra zdanění se projeví výraznějším poklesem výnosnosti stavebního spoření, přičemž bude následovat vyšší dopad do úvěrových schopností stavebních spořitelen. Domnívám se však, že míra zdanění bude určovat nejenom velikost a intenzitu dopadů zdanění, ale významným způsobem ovlivní i charakter změn v oblasti stavebního spoření, financování bydlení a dalších oblastí ekonomiky. Domnívám se, že pokud vláda zvolí rozumnou úroveň zdanění, pak negativní dopady zdanění nemusí být příliš významné a reforma naplní svůj cíl. Naopak při stanovení příliš vysoké sazby, kterou se bude státní podpora ze stavebního spoření zdaňovat, může dojít k situaci, kdy důsledky příliš vysokého zdanění výrazně zasáhnou nejen oblast stavebního spoření, ale i ostatní ekonomické oblasti způsobem, který bude možné hodnotit jako velmi závažný. V takovém případě by se pak o úspěchu reformy stavebního spoření dalo mluvit jen stěží. Jedná se tedy o situaci, kdy dopad zdanění závisí na úspěšnosti volby optimální daňové sazby pro zdaňování státního příspěvku. Podrobnějšímu objasnění důvodů vzniku této situace se budu věnovat později. Protože se tedy situace může vyvíjet dvěma základními směry, budu se nyní věnovat analýze dopadu zdanění státního příspěvku právě pro dvě výše popisované situace. Pokud to bude analýza vyžadovat, budu prozatím pracovat s obecnou daňovou sazbou označenou T, která bude vyjadřovat procentní výši daně pro danění státního příspěvku. Stanovením konkrétní míry zdanění, která bude důležitá pro stanovení praktických závěrů práce, se budu zabývat později.

ͷǤʹ ‘’ƒ† œ†ƒ³À •–ž–ÀŠ‘ ’âÀ•’³˜— ’â‹ ³æ± ˜‘Ž„³ †ƒÒ‘˜± •ƒœ„› Zdanění státního příspěvku na stavební spoření bude provázet snížená výnosnost stavebního spoření, narušení důvěry ve stavební spoření, změna úvěrových možností stavebních spořitelen a další efekty zmíněné v předchozí podkapitole. Pokud však vláda zvolí takovou daňovou sazbu, která nebude výrazně deformovat rozhodování současných i potenciálních

34

klientů stavebních spořitelen51, pak lze předpokládat specifické dopady spojené se zdaněním státního příspěvku. Právě analýze těchto dopadů se budu nyní věnovat. Nejprve se zaměřím na dopad zdanění státního příspěvku z pohledů klientů stavebního spoření. Pokud zdaníme státní příspěvek daňovou sazbou T, snížíme tím výnosnost stavebního spoření. V této části analýzy předpokládáme takovou výši daňové sazby T, která nepovede klienty k rozhodnutí, že stavební spoření již není nadále efektivní pro zhodnocování finančních prostředků a tudíž se nevyplatí jej využívat. Jak jsem již naznačil dříve, vhodně zvolená daňová sazba T sice sníží výnosnost stavebního spoření, ale v porovnání s ostatními nabízenými produkty na finančním trhu se nebude jednat o významné snížení. Z tohoto důvodu zdanění státního příspěvku nepovede k výrazným negativním důsledkům v otázce využívání stavebního spoření. Negativními důsledky v tomto případě rozumíme rušení (ať už po vázací době nebo dokonce před ní) smluv současnými klienty a zároveň výrazný pokles nově uzavřených smluv, tedy pokles zájmu potenciálních klientů o stavební spoření. Samozřejmě se v této chvíli nabízí otázka, jak určit výnosnost stavebního spoření? Pro vyřešení této otázky jsem použil vlastní znalosti finanční matematiky spolu s odbornou literaturou od Radové, Dvořáka a Málka (2009). Pro sestavení modelu průběhu stavebního spoření a určení výnosnosti tohoto produktu je nejprve nutné vymezit několik základních předpokladů, které jsem při vytváření modelu respektoval. Všechny níže jmenované předpoklady jsem volil s cílem přiměřeně zjednodušit sestavování modelu a pomoci tak zvýšit jeho přehlednost. Přesto se domnívám, že uvedené předpoklady nepovedou k dotčení vypovídací hodnoty modelu ani k nepřiměřenému zjednodušení prováděné analýzy. Předpoklady pro sestavení modelu jsou následující:
Legislativní podmínky stavebního spoření před vládní změnou v roce 2010, to znamená šestiletá vázací lhůta, státní podpora 15%, maximálně 3000,-Kč, podpora přidělována z vkladů, úroků z vkladů i ze státní podpory.
Zvolena cílová částka 200.000,-Kč, vstupní poplatek bude tedy činit 2000,-Kč. Vedení účtu bude 350,-Kč ročně strhávané na konci kalendářního roku, připisovaná úroková sazba činí 2% p. a.
Předpokládám připsání státní podpory za předchozí rok k 31. 3. aktuální roku. Daň ze státní podpory bude stržena rovněž k tomuto datu. Hodnota účtu se 31. 3. zvýší o již zdaněnou státní podporu.
Dále uvažuji vklad na začátku roku v takové výši, aby byla každoročně splněna podmínka pro získání maximální státní podpory. Při výpočtu velikosti tohoto vkladu budu zahrnovat vstupní poplatek, vedení účtu i úroky z vkladu a státní podpory v průběhu roku.

ϱϭ

<ŽŶŬƌĠƚŶĢƐĞũĞĚŶĄŽĚĞĨŽƌŵĂĐŝƌŽnjŚŽĚŽǀĄŶşǀůŝǀĞŵnjĚĂŶĢŶş͕ƚĂŬũĂŬũŝƉŽƉŝƐƵũĞŶĂƉƎ͘DE
35


Klient bude spořit po dobu šesti let a provede šest vkladů, to znamená, že poslední vklad bude na začátku šestého roku trvání smlouvy. Pro zjednodušení uvažujme počátek smlouvy k 1. 1. Při zohlednění uvedených předpokladů můžeme odvodit vzorce potřebné pro výpočet a sestavení průběhu stavebního spoření a následné zjištění jeho výnosnosti. Potřebujeme vyjádřit následující veličiny:
Zt … zůstatek na účtu stavebního spoření na konci roku t
UZi … úrok ze zůstatku na účtu stavebního spoření
UP … úrok ze státní podpory v daném roce
VC … celkový objem vkladů, které klient na účet stavebního spoření vložil Při odvozování vzorců pro tyto veličiny jsem vycházel z cíle práce, který je analyzovat dopad zdanění státní příspěvku na stavební spoření. Tomu také odpovídají výsledné tvary uvedených vzorců, které nemají tvar zcela obecného matematického zápisu. Podrobný postup odvození je uveden v příloze č. 1. Pro případ změny některého z výše uvedených předpokladů je tedy možné vzorce předefinovat a upravit podle potřeb, nicméně pro účely práce považuji jejich uvedenou podobu za dostačující. Vzorce pak mají následující podobu:

101750- ∑51 UZi -6*UP VC =21950,98+ 1+i UP =3000*1-T*0,75i UZi =Zt *i

Poznámka:

Zt =Z1 *t+3000*1-T*(t-1)

t… označuje roky trvání smlouvy, nabývá hodnot od 1 do 6

T … procentní daňová sazba pro zdaňování státního příspěvku i … úroková sazba na smlouvě stavebního spoření

36

Výnosnost stavebního spoření jsem se rozhodl počítat podle následujícího vzorce52: 6

i=

Kn -1  K0

Poznámka:

Kn … stav účtu při ukončení a výběru smlouvy stavebního spoření K0 … celkový úhrn prostředků vložených na smlouvu Co se týče dopadu zdanění na důvěryhodnost stavebního spoření, tak v této oblasti předpokládám negativní dopad, který bude důsledkem vlivů popisovaných v předchozí podkapitole. Lze očekávat, že čím nižší bude daňová sazba T, tím nižší propad v oblasti důvěryhodnosti stavební spoření čeká. Jsem ale přesvědčen, že zde bude existovat jistá míra dopadu, která se projeví i při minimálním zdanění. Důvodem je značná spornost o legitimnost a etičnost samotného postupu zdaňování státního příspěvků. Přesto z předchozích poznatků plyne, že dopad na produkt stavebního spoření nebude nijak výrazný a z dlouhodobého hlediska se nebojím ho označit jako zanedbatelný pro další vývoj využívání stavebního spoření. Z tohoto důvodu nepředpokládám, že by se zdanění státního příspěvku daňovou sazbou T výrazněji projevilo v úvěrových možnostech stavebních spořitelen. Předpokládám pokles teoretických úvěrových možností stavebních spořitelen, který však nebude podle mého názoru v praxi naplněn. Důvodem je současný stav na trhu stavebního spoření, kdy je prostřednictvím úvěrových služeb stavebních spořitelen vypůjčeno přibližně 68% vkladů.53 Vývoj tohoto ukazatele v předchozích letech spolu s ostatními souvisejícími veličinami použitými k procentnímu vyjádření poměru vypůjčených peněz oproti vkladům podrobněji ilustruje následující tabulka.

ϱϮ

:ĞĚŶĄƐĞŽǀnjŽƌĞĐnjşƐŬĂŶljũĞĚŶŽĚƵĐŚŽƵŵĂƚĞŵĂƚŝĐŬŽƵƷƉƌĂǀŽƵ͕ũĞŚŽǎƉƽǀŽĚŶşƉŽĚŽďĂũĞēĞƌƉĄŶĂŽĚZĂĚŽǀĠ͕ ǀŽƎĄŬĂ Ă DĄůŬĂ ;ϮϬϬϵͿ͘ WƌŽ ƷēĞůLJ ƉƌĄĐĞ ƉƌĂĐƵũŝ ƉŽƵnjĞ ƐǀĂƌŝĂŶƚŽƵ ŬůĂĚŶĠ ŚŽĚŶŽƚLJ ǀljƐůĞĚŬƵ ƉŽ ǀljƉŽēƚƵ ŽĚŵŽĐŶŝŶLJ͕ŬƚĞƌĄũĞǀĞǀnjŽƌĐŝƵǀĞĚĞŶĂ͘ ϱϯ jĚĂũƉƌŽƌŽŬϮϬϭϬ͕ũĞĚŶĄƐĞŽǀůĂƐƚŶşǀljƉŽēĞƚ͕ƉŽĚƌŽďŶĢũŝƵǀĞĚĞŶŽǀƚĂďƵůĐĞē͘ϯ

37

Tabulka č. 3: Vybrané ukazatele úvěrových možností stavebních spořitelen

2006 2007 2008 2009 2010

Objem vkladů (v mld. Kč)

Objem úvěrů (v mld. Kč)

Poměr vkladů a úvěrů

359,848 384,880 401,061 415,150 430,122

135,450 179,301 227,417 267,512 293,362

2,6567 2,1466 1,7635 1,5519 1,4662

Procentní vyjádření vypůjčených vkladů 37,64% 46,59% 56,70% 64,44% 68,20%

WƌĂŵĞŶ͗DŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀŽĨŝŶĂŶĐşZʹnjĄŬůĂĚŶşƵŬĂnjĂƚĞůĞǀljǀŽũĞƐƚĂǀĞďŶşŚŽƐƉŽƎĞŶş͕ǀůĂƐƚŶşnjƉƌĂĐŽǀĄŶş

Domnívám se, že podrobnější komentář si zaslouží ukazatel poměru vkladů a úvěrů stavebních spořitelen. Údaje z let 2006-2007 nám říkají, že na jednu korunu poskytnutou formou úvěru ze stavebního spoření připadaly více než dvě koruny na straně vkladů. Stavební spořitelny tedy v těchto letech nevyužívaly ani polovinu svého úvěrového potenciálu. V následujících letech se situace postupně zlepšovala a v roce 2010 připadala na jednu vypůjčenou korunu 1, 47 Kč na straně vkladů. Tomu odpovídá i mnohem vyšší úroveň využití úvěrových možností stavebních spořitelen, která se v roce 2010 překročila hranici 68%. Další důležitou souvislostí je poznatek z předchozí části analýzy, kde je poukázáno na skutečnost, že úvěrové možnosti stavebních spořitelen se dlouhodobě sníží pouze o velikost daně, která bude odvedena do státního rozpočtu v rámci zdaňování státního příspěvku. Stavební spořitelny mají tedy dostatečnou rezervu pro poskytování úvěrů na bydlení, a proto nepředpokládám reálný dopad zdanění do úvěrových možností stavebních spořitelen. Naopak se domnívám, že zavedení zdanění státního příspěvku může znamenat potenciální příležitost pro stavební spořitelny. Se zavedením zdanění se bude pojit celá řada otázek, pochybností a diskuzí na straně stávajících i potenciálních klientů stavebních spořitelen. Stavební spořitelny budou moci využít tuto situaci ke zvýšení svojí důvěryhodnosti a tím si vytvořit dobré předpoklady pro budoucí dobré obchodní výsledky. Pokud určitá stavební spořitelna (popř. spořitelny) využijí tuto situaci a přizpůsobí jí svoji marketingovou politiku a především zvýší kvalitu poskytovaných služeb nebo zavedou nové nadstandardní služby pro svoje klienty54, pak mohou v krátkodobém horizontu očekávat výrazně menší dopad plynoucí ze ztráty důvěryhodnosti stavebního spoření. V dlouhodobém horizontu pak úspěch v této oblasti může vést až k nárůstu zisků těch stavebních spořitelen, které danou problematiku zvládnou nejlépe. Výhodou jim v této oblasti bude i fakt, že v ČR není mnoho produktů, které by svým charakterem byly přímými konkurenty stavebního spoření v oblasti zhodnocování finančních prostředků. Z tohoto důvodu se mohou stavební spořitelny soustředit na poskytování a zavádění služeb, které můžeme označit jako nadstandardní. Můžeme tedy říci, ϱϰ

EĂĚƐƚĂŶĚĂƌĚŶşŵŝ ƐůƵǎďĂŵŝ ŵĄŵ ŶĂ ŵLJƐůŝ ƉƎĞĚĞǀƓşŵ ēŝŶŶŽƐƚ ƐŵĢƎƵũşĐş ŬǀLJƓƓş ŝŶĨŽƌŵŽǀĂŶŽƐƚŝ ŬůŝĞŶƚĂ͕ ůĞƉƓş ŬŽŵƵŶŝŬĂĐĞƐŬůŝĞŶƚĞŵĂƚşŵďƵĚŽǀĄŶşǀnjĄũĞŵŶĠĚƽǀĢƌLJŵĞnjŝŬůŝĞŶƚĞŵĂƐƚĂǀĞďŶşƐƉŽƎŝƚĞůŶŽƵ͘

38

že zdanění státního příspěvku na stavební spoření nebude mít na fungování stavebních spořitelen žádný bezprostřední vliv. Za nejbližší konkurenty stavebního spoření v oblasti zhodnocování finančních prostředků můžeme považovat především termínované účty v bankách a jiné produkty podobného charakteru. Tyto produkty však obvykle nebývají podporované státem, a proto jejich konkurenceschopnost vůči stavebnímu spoření není příliš vysoká. V oblasti financování bydlení je však pozice stavebních spořitelen poněkud odlišná. V současné době komerční banky již standardně nabízí celou řadu úvěrových produktů, z nichž některé zaměřují přímo na financování bydlení. Za velmi rozšířený nástroj financování bydlení používaný v bankovním sektoru považuji hypoteční úvěry. Podíl hypotečních úvěrů na financování bydlení shrnuje následující tabulka. Údaje v tabulce ukazují, že stavební spoření z hlediska objemu poskytnutých úvěrů výrazně převyšuje komerční banky a jejich hypoteční úvěry. Přesto se domnívám, že hypoteční úvěry jsou nejbližším konkurentem stavebního spoření v oblasti financování bydlení. Vyčíslení celkového objemu poskytnutých hypoték a úvěrů ze stavebního spoření je dostatečnou ukázkou toho, že komerční banky jsou schopny poskytovat velké objemy prostředků na financování bydlení a v budoucnu budou představovat (především v důsledku případných změn ve stavebním spoření) rovnocennou alternativu pro financování bydlení v ČR. Tabulka č. 4: Podíl hypotečních úvěrů na financování bydlení v ČR

2006 2007 2008 2009 2010

Objem poskytnutých hypoték (v mld. Kč) 98,943 145,482 117,281 74,389 84.260

Z toho hypotéky na financování bydlení (v mld. Kč.) 84,102 123,660 99,689 63,231 71,621

Objem úvěrů ze stavebního spoření (v mld. Kč) 135,450 179,301 227,417 267,512 293,362

WƌĂŵĞŶ͗,LJƉŽŝŶĚĞdž͕DŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀŽĨŝŶĂŶĐşZʹnjĄŬůĂĚŶşƵŬĂnjĂƚĞůĞǀljǀŽũĞƐƚĂǀĞďŶşŚŽƐƉŽƎĞŶş͕ǀůĂƐƚŶşnjƉƌĂĐŽǀĄŶş

Z výše získaných poznatků a dílčích závěrů předchozí analýzy usuzuji, že zdanění státního příspěvku se v oblasti financování bydlení spíše neprojeví. Pokud zdanění státního příspěvku vyvolá určité dopady v oblasti financování bydlení, pak se bude podle mého názoru jednat pouze o krátkodobé dopady v rozmezí několika měsíců, maximálně jednoho roku. Z možných krátkodobých dopadů předpokládám změny úrokových sazeb z úvěrů stavebních spořitelen a komerčních bank. Změny v úrokových sazbách pak budou nejspíše vyvolány snahou o krátkodobé zvýšení zisků ze strany finančních institucí.

39

Výše získané poznatky nám ukazují, že úvěrování bydlení se v důsledku zdaňování státního příspěvku do problémů dostávat nebude. 55 Proto lze oprávněně předpokládat, že pokud skutečně dojde ke spekulativním změnám v úrokových sazbách úvěrů, budou to změny nevýrazné a budou mít krátkodobý charakter. Nepředpokládám tedy, že by zdanění státního příspěvku při úspěšné volbě daňové sazby T vedlo k negativním důsledkům v oblasti financování bydlení. Přínos zdanění státního příspěvku na stavební spoření do státního rozpočtu budu analyzovat podle velikosti úspor, které zavedení zdanění přinese. Je nutné upozornit, že konkrétní velikost úspor bude záviset především na výši daňové sazby T. Ovšem i pro obecnou daňovou sazbu lze předpokládat, že důsledky pro státní rozpočet budou kladné. Pro kladný dopad do státního rozpočtu je však nutné uvést některé základní předpoklady, které musí být v souvislosti se zaváděním zdanění naplněny. Vláda musí především efektivně nastavit systém odvádění daně a tím zabránit vzniku nadměrných administrativních nákladů. V tomto případě se jedná především o přímé administrativní náklady 56 , které nese veřejný sektor. Zjednodušeně můžeme říci, že jejich výše roste se složitostí daňového systému. V případě zdaňování státního příspěvku půjde podle mého názoru o implementaci daňové sazby do legislativních předpisů tak, aby daň mohla být srážena co možná nejjednodušeji a nijak tím nekomplikovala již poměrně složitý daňový systém. Pokud se vládě podaří tento cíl naplnit, pak i nízká daňová sazba T přinese do státního rozpočtu znatelné úspory. Jejich výši pak můžeme zjednodušeně vyjádřit následujícím vzorcem:

TR t SPt‐1 *T

Poznámka:

TR t … celkový daňový příjem ze zdanění státního příspěvku v roce t

SPt‐1 … výše státní podpory vyplacené k 31. 12. předchozího kalendářního roku T … výši daňové sazby určené pro zdaňování státního příspěvku

Zde považuji za nutné poznamenat, že výše daňového příjmu se bude lineárně zvyšovat s rostoucí daňovou sazbou. Avšak zvyšování daňového příjmu bude mít svoji hranici. Od určité výše daňové sazby T začne docházet k poklesu celkového objemu vyplácené státní podpory a tím ke snižování daňového základu pro stanovení daně. Tento důsledek můžeme objasnit pomocí ekonomické teorie. Jak jsem již dříve uvedl, jedním z negativních důsledků daní je deformace rozhodování jednotlivců. Při příliš vysoké daňové sazbě vznikne nadměrné daňové břemeno57, které vede ke snížení celkového daňového příjmu i přes rostoucí daňovou

ϱϱ

WƎĞĚĞǀƓşŵ ƐĞ ũĞĚŶĄ Ž ŽĚŬĂnj ŶĂ ƷǀĢƌŽǀĠ ƌĞnjĞƌǀLJ ƐƚĂǀĞďŶşĐŚ ƐƉŽƎŝƚĞůĞŶ͘ <ŽŵĞƌēŶş ďĂŶŬLJ ŽƉƌŽƚŝ ƐƚĂǀĞďŶşŵ ƐƉŽƎŝƚĞůŶĄŵ ĨƵŶŐƵũş ŶĂ ũŝŶĠŵ ƉƌŝŶĐŝƉƵ ƷǀĢƌŽǀĠ ƉŽůŝƚŝŬLJ͕ Ă njƚŽŚŽƚŽ ĚƽǀŽĚƵ ƐĞ ũŝĐŚ ŵŽǎŶĠ njŵĢŶLJ ƷǀĢƌŽǀljĐŚ ŵŽǎŶŽƐƚşŶĞďƵĚŽƵƚljŬĂƚ͘ ϱϲ
40

sazbu. Někdy se k označení tohoto efektu používá tzv. Lafferova křivka.58 V našem případě to znamená, že proti lineárnímu růstu daňového příjmu v důsledku růstu daňové sazby začne působit efekt snižování daňového základu. Snižování daňového základu je dáno skutečností, že příliš vysoká daň začne lidi odrazovat od využívání stavebního spoření. Tím se sníží celkový objem vyplacené státní podpory, z kterého je výše daně počítána. Konečný výsledek obou efektů bude samozřejmě záviset na konkrétní výši daňové sazby. Přesto se domnívám, že tento poznatek opět ukazuje na existenci nutnosti zvolit optimální výši daňové sazby pro zdaňování státního příspěvku. Tuto volbu musí učinit zákonodárné orgány. Právě úspěšnost volby daňové sazby je podle mého názoru úzce spjata s dopadem zdanění státního příspěvku do státního rozpočtu. Samozřejmě je nutné zmínit, že jakékoliv zdanění státního příspěvku způsobí ztráty mrtvé váhy, které se projeví poklesem disponibilního důchodu lidí a povedou ke snižování spotřeby. Ovšem v případě úspěšné volby daňové sazby pro zdanění státního příspěvku nebudou tyto ztráty nijak významné. Podrobněji se jim proto budu věnovat až při analýze vysokého zdanění státního příspěvku na stavební spoření. Z poznatků uvedených v této kapitole můžeme vyvodit několik dílčích závěrů pro ostatní ekonomické oblasti mimo ty výše uvedené. Jedná se především o hypoteční trh, ceny nájemních bytů a domů. Opomenout nesmíme ani případný dopad na stavební firmy a stavebnictví obecně. Domnívám se, že v případě úspěšné volby daňové sazby budou dopady do těchto oblastí podobné. Z tohoto důvodu se jim budu věnovat souhrnně. Při pohledu na výsledky analýzy dopadů na klienty stavebních spořitelen, stavební spořitelny a na stavební spoření jako finanční produkt je vidět, že všechny tyto oblasti jsou zasaženy zdaněním spíše mírně. Zřejmě nejvýraznějším dopadem je pokles výnosnosti stavebního spoření a s ním spojený pokles důvěryhodnosti stavebního spoření. V oblasti financování bydlení je pak dokonce reálná možnost, že tato oblast nebude zdaněním státního příspěvku vůbec ovlivněna. Z tohoto důvodu předpokládám, že dopad do stavebnictví a tím ekonomické výkonnosti země bude s největší pravděpodobností zanedbatelný. V oblasti stavebnictví může docházet k lokálnímu úbytku zakázek v důsledku sníženého počtu rekonstrukcí a podobných drobných úprav, které bývají financovány ze stavebního spoření. Přesto však předpokládám, že tento efekt bude na celostátní úrovni ekonomiky téměř neznatelný a uvádím ho zde spíše z důvodu úplnosti analýzy.

ͷǤ͵

õ•Ž‡†›‡ï•’³æ±˜‘Ž„›†ƒÒ‘˜±•ƒœ„›ƒ‡‘‘‹—

Pokud při zavádění zdanění státního příspěvku stavebního spoření dojde k volbě příliš vysoké daňové sazby, bude to mít za následek celou řadu dopadů na stavební spoření, stavební spořitelny, financování bydlení a další oblasti ekonomiky. Podle mého názoru budou tyto důsledky v některých případech velmi významné a mohou ovlivnit stabilitu celého systému stavebního spoření. Právě důsledkům volby příliš vysoké daňové sazby se budu zabývat v této části analýzy.

ϱϴ

DE
41

Vysoké zdanění státního příspěvku bude mít za následek výrazný pokles výnosnosti stavebního spoření. S poklesem výnosnosti je v tomto případě spojeno riziko ztráty konkurenceschopnosti a atraktivity stavebního spoření. Pokud dojde k výraznému poklesu výnosnosti stavebního spoření, může dojít k situaci, kdy různé bankovní či nebankovní produkty59 budou nabízet vyšší výnosnost než stavební spoření. V této situaci pak dochází k preferenci těchto produktů před stavebním spořením. Tento dopad se bude podle mého názoru týkat především stávajících klientů stavebních spořitelen, ale nezanedbatelný dopad bude mít i na klienty potenciální. Považuji za důležité upozornit, že tento odliv se bude podle mého předpokladu týkat především těch lidí, kteří stavební spoření využívají primárně ke zhodnocování finančních prostředků a nikoliv k financování bydlení. Prvotním důsledkem ztráty atraktivity a konkurenceschopnosti stavebního spoření bude pokles počtu nově uzavřených smluv a snižování průměrných úložek na smlouvy stavebního spoření. S těmito efekty je následně spojena i ztráta důvěry ve stavební spoření. Dojde tedy ke zhoršení celkového kreditu stavebního spoření jako finančního produktu a to i jako produktu určeného k financování bydlení. Stavební spořitelny v důsledku poklesu nových vkladů na účtech a počtu nově uzavřených smluv budou čelit složité situaci. Domnívám se, že při vysoké míře zdanění státního příspěvku nebude pokles zisku tím nejvážnějším problémem, který budou muset stavební spořitelny řešit. Stavební spoření je základním a jediným produktem stavebních spořitelen. Z tohoto důvodu se odliv klientů výrazně projeví v úvěrových možnostech stavebních spořitelen. Vzhledem k tomu, že stavební spořitelny mohou půjčit pouze tolik peněz, kolik je na účtech všech účastníků, může mít pokles vkladů dopad do úvěrových schopností stavebních spořitelen. Tento dopad navíc stavební spořitelny rozhodně nebudou moci plně kompenzovat a v případě výrazného poklesu vkladů ze strany klientů stavebních spořitelen může dojít k situaci, kdy ani úvěrové rezervy zmiňované v předchozí kapitole nemusí být dostatečné. Pokud nebudou dostatečné, dojde k ještě vyššímu prohloubení krize stavebního spoření. Důvodem bude v tomto případě právě systém úvěrování ve stavebních spořitelnách. Stavební spořitelny tedy budou muset omezení úvěrových zdrojů řešit restrikcí v poskytování úvěrů. 60 Jak jsem zmiňoval výše, stavební spoření přestanou využívat zpočátku především lidé, kteří nemají zájem řešit pomocí stavebního spoření svoje bydlení. Zůstanou tedy klienti, kteří očekávají pomoc stavební spořitelny při financování bydlení. Právě na tyto klienty nejvíce dopadnou restriktivní opatření stavebních spořitelen v oblasti poskytování úvěrů. Může tak dojít k situaci, kdy stavební spořitelny nebudou schopny uspokojit klienty při jejich snaze řešit otázku bydlení. Zjednodušeně řečeno, stavební spořitelny nebudou moci uspokojit právě ty klienty, kteří zůstali z důvodu financování bydlení pomocí stavebního spoření. V tomto ϱϵ

sƚĠƚŽ ƐŽƵǀŝƐůŽƐƚŝ ƐĞ ŵƽǎĞ ũĞĚŶĂƚ ŶĂƉƎ͘ Ž ƚĞƌŵşŶŽǀĂŶĠ ǀŬůĂĚLJ ŶĞďŽ ƐƉŽƎŝĐş ƷēƚLJ͘ sũŝŶljĐŚ ŶĞǎ ďĂŶŬŽǀŶşĐŚ ƐĞŬƚŽƌĞĐŚ ƉĂŬ ũĚĞ Ž ŵŝŵŽƎĄĚŶĠ ƷēƚLJ Ƶ ǎŝǀŽƚŶşĐŚ ƉŽũŝƓƚĢŶş͕ ƉŽĚşůŽǀĠ ĨŽŶĚLJ Ă ƉŽĚŽďŶĠ ƉƌŽĚƵŬƚLJ ĚŽƐƚƵƉŶĠ ŶĂ ĨŝŶĂŶēŶşŵƚƌŚƵ͘ ϲϬ dĂƚŽ ŽƉĂƚƎĞŶş ŵŽŚŽƵ ŵşƚ ƉŽĚŽďƵ ǀLJƓƓşĐŚ ƷƌŽŬŽǀljĐŚ ƐĂnjĞď ƉƎĞŬůĞŶŽǀĂкЌ ƷǀĢƌƽ͕ ǀLJƓƓşĐŚ ƉŽƉůĂƚŬƽ njĂ njƉƌĂĐŽǀĄŶş ƷǀĢƌƽ Ă ǀĞĚĞŶş ƷǀĢƌŽǀljĐŚ Ʒēƚƽ͕ ĂƉŽĚ͘ WƌŽ ƷēĞůLJ ŵŽũş ƉƌĄĐĞ ƉŽƐƚĂēş͕ ǎĞ ƚĂƚŽ ŽƉĂƚƎĞŶş ďƵĚŽƵ ƌĞĂůŝnjŽǀĄŶĂ͘:ĞũŝĐŚƉƎĞƐŶĄƉŽĚŽďĂƉŽƚŽŵŶĞŶşƐƚĢǎĞũŶş͘

42

případě by došlo k dalšímu odlivu klientů a tím k již zmíněnému prohloubení krize stavebního spoření. V krajním případě by prohloubení krize mohlo pro některé stavební spořitelny znamenat i existenční problémy. Rozhodně tedy můžeme říci, že zdanění bude mít nezanedbatelné dopady do ekonomiky na národní úrovni a důsledky budou pravděpodobně zasahovat i do oblastí, které neměly být původně zdaněním státního příspěvku vůbec dotčeny. Vysoké zdanění státního příspěvku zkomplikuje financování bydlení z důvodů, které jsem uvedl v předchozím odstavci. Můžeme tedy říci, že problémy stavebních spořitelen v oblasti úvěrování budou mít negativní důsledky na financování bydlení v ČR. Především financování bydlení prostřednictvím stavebních spořitelen bude s největší pravděpodobností dražší, a to vlivem vyšších úrokových sazeb a poplatků spojených s vyřízením a čerpáním úvěrů. Otázkou zůstává, zda v důsledku snížených úvěrových schopností stavebních spořitelen nedojde také ke zkomplikování financování bydlení prostřednictvím stavebního spoření. 61 Z tohoto důvodu předpokládám, že pozice stavebního spoření jako hlavního produktu pro řešení financování bydlení bude výrazně oslabena. Pokud budou výše zmiňované dopady na stavební spořitelny příliš vysoké, může stavební spoření ztratit schopnost efektivně podporovat financování bydlení pro občany celého státu. V tomto případě by se jednalo o velmi vážný dopad zdanění do oblasti financování bydlení. Pokud stavební spoření ztratí schopnost řešit bytovou otázku pro občany země, může to být v podstatě počátek kolapsu sytému stavebního spoření. Právě pomoc při financování bydlení je primárním úkolem stavebního spoření a zároveň také důvodem, proč je stavební spoření podporováno státem. Z pohledu státu by se v tomto případě mohlo jednat o signál, že stavební spoření není schopné plnit svůj stanovený cíl a tudíž není důvod je dále dotovat pomocí státní podpory.62 Velikost dopadu na samotné financování bydlení v ČR bude podle mého názoru záležet na délce sledovaného období. V krátkodobém horizontu způsobí neschopnost stavebních spořitelen financovat lidem bydlení zhoršení jejich možností, jak si vyřešit bytovou otázku. Tento dopad bude navíc poměrně výrazný, neboť bankovní sektor bude muset tuto situaci nejprve analyzovat a poté na ni reagovat. Dojde tedy k určitému zpoždění při reakci bankovních subjektů na změnu situace v oblasti financování bydlení. Předpokládám, že banky začnou postupně přebírat pozici stavebního spoření a jejich produkty se stanou hlavním nástrojem pro financování bydlení v ČR. Věřím, že situace se bude postupem času stabilizovat a negativní dopady na oblast financování bydlení budou slábnout, protože banky v delším časovém horizontu budou schopny svými produkty nahradit stavební spoření jako hlavní nástroj financování bydlení. Podle mého názoru však negativní dopady zcela nezmizí a financovat vlastní bydlení bude proto v budoucnu obtížnější. Jediným vítězem se tak stanou komerční banky a jejich hypoteční úvěry a další produkty určené k financování bydlení. Samozřejmě existuje celá řada řešení pro zlepšování možností, jak financovat svoje vlastní bydlení. Jejich

ϲϭ

DƽǎĞ ƐĞ ũĞĚŶĂƚ Ž ƉƎşƐŶĢũƓş ƉŽǎĂĚĂǀŬLJ ƉƌŽ ƐĐŚǀĄůĞŶş ƷǀĢƌƵ͕ ŶĂƉƎ͘ ǀLJƓƓş ƉŽǎĂĚĂǀŬLJ ŶĂ ďŽŶŝƚƵ͕ njĂũŝƓƚĢŶş͕ ŽŵĞnjŽǀĄŶş ŵĂdžŝŵĄůŶş ǀljƓĞ ƉƎĞŬůĞŶŽǀĂкЌ ƷǀĢƌƽ Ă ĚĂůƓş ŽƉĂƚƎĞŶş͕ ŬƚĞƌĄ ďƵĚŽƵ ŬŽŵƉůŝŬŽǀĂƚ ƐĂŵŽƚŶlj ƉƌƽďĢŚ ĨŝŶĂŶĐŽǀĄŶş͘ ϲϮ <ŽŶŬƌĠƚŶş ƌĞĂŬĐĞ ƐĂŵŽnjƎĞũŵĢ njĄǀŝƐş ŝ ŶĂ ũŝŶljĐŚ ĨĂŬƚŽƌĞĐŚ͕ njŶŝĐŚǎ ŶĢŬƚĞƌĠ ŶĞƉĂƚƎş ĚŽ ĞŬŽŶŽŵŝĐŬĠ ƐĨĠƌLJ͕ ǀƷǀĂŚƵũĞƚƎĞďĂǀnjşƚŝƉŽůŝƚŝĐŬĠĂƐŽĐŝĄůŶşĨĂŬƚŽƌLJ͘WƎĞƐƚŽƚƵƚŽǀĂƌŝĂŶƚƵƉŽǀĂǎƵũŝnjĂƌĞĄůŶŽƵ͘

43

schválení a realizace však záleží na vládních organizacích a já se jim budu více věnovat v závěrečné části práce. Při analýze dopadů vysokého zdanění státního příspěvku stavebního spoření do státního rozpočtu se dostáváme do jiné oblasti ekonomiky. Důvodem je především postavení státního rozpočtu v celém systému stavebního spoření. Zatímco stavební spoření, stavební spořitelny a oblast financování bydlení se při vysoké daňové sazbě potýká s celou řadou negativních efektů, státní rozpočet je v pozici zcela odlišné. Z pohledu státního rozpočtu je efekt zdanění tím pozitivnější, čím vyšší úspory státnímu rozpočtu přináší. Při vysoké daňové sazbě se jedná o úspory plynoucí ze dvou zdrojů. První je totožný s případem, kdy je daňová sazba zvolena v rozumném rozmezí a v tomto případě lze velikost úspor vyjádřit veličinou celkového daňového příjmu ze zdanění státního příspěvku TRt, jejíž vzorec jsem odvodil v předchozí kapitole. Samozřejmě je nutné připomenout, že právě při vysoké míře zdanění se projeví efekt Lafferovy křivky, který jsem rovněž objasnil v předchozí kapitole. Přesto může i při vysoké míře zdanění dojít k situaci, kdy bude státní rozpočet profitovat z vysokého zdanění více, než v případě zvolení nižší daňové sazby, která nebude mít takový dopad do analyzovaných oblastí stavebního spoření a ekonomiky. 63 Druhým zdrojem úspor státního rozpočtu se může stát právě vysoká míra zdanění státního příspěvku, konkrétně její dopady na atraktivnost a konkurenceschopnost stavebního spoření. Poznatky získané při analýze dopadu vysoké daňové sazby na stavební spoření nám ukazují, že je vysoká pravděpodobnost poklesu nově uzavřených smluv stavebního spoření a snižování průměrných úložek na smlouvy stavebního spoření. Z těchto důvodu se sníží objem nárokované a tím i vyplácené státní podpory, která je přímo financovaná ze státního rozpočtu. Každoroční úspory státního rozpočtu tedy budou plynout z těchto dvou zdrojů. Celkové úspory státního rozpočtu pak budou dány součtem obou výše zmíněných veličin. Měřeno formou finančního rozdílu před a po zavedení zdanění státního příspěvku na stavební spoření bude státní rozpočet pravděpodobně realizovat při vyšší daňové sazbě vyšší úspory. Vysoké zdanění státního příspěvku bude mít mimo výše zmíněných dopadů v oblastech přímo souvisejících se stavebním spořením i další dopady, které se budou týkat těch oblastí ekonomiky, které se stavebním spořením bezprostředně nesouvisí. I tyto oblasti však budou vystaveny dopadům zdanění státního příspěvku a význam těchto dopadů bude natolik významný, že je nutné věnovat se těmto oblastem podrobněji. Jak jsem uvedl v předchozím textu, hypoteční trh bude v důsledku zdanění státního příspěvku vystaven značným změnám. Z těchto změn pak budou v dlouhodobém horizontu profitovat především komerční banky zabývající se poskytováním hypotečních úvěrů. Pro samotný hypoteční trh však bude zdanění znamenat ještě některé další dopady. Lze oprávněně předpokládat, že v důsledku posilování pozice komerčních bank v oblasti financování bydlení se začne financování bydlení zdražovat. Oslabení pozice stavebních spořitelen jako hlavního konkurenta komerčních bank ϲϯ

:ĞĚŶşŵnjĚƽǀŽĚƽƚŽŚŽƚŽƚǀƌnjĞŶşũĞĞdžŝƐƚĞŶĐĞǀĄnjĂк̎ďLJƐƚĂǀĞďŶşŚŽƐƉŽƎĞŶş͘<ůŝĞŶƚŝ͕ŬƚĞƎşŶĞŵĂũşƚƵƚŽǀĄnjĂĐş ĚŽďƵƐƉůŶĢŶƵ͕ƉƌĂǀĚĢƉŽĚŽďŶĢƐŶşǎşƐǀĠƷůŽǎŬLJƉƎŝǀLJƐŽŬĠĚĂŸŽǀĠƐĂnjďĢ͕ĂǀƓĂŬũĞŶǀljũŝŵĞēŶĢƐĞnjĞŬŽŶŽŵŝĐŬljĐŚ ĚƽǀŽĚƽƵĐŚljůşŬƉƎĞĚēĂƐŶĠŵƵǀLJƉŽǀĢnjĞŶşƐǀljĐŚƐŵůƵǀ͘dƵĚşǎĞĨĞŬƚ>ĂĨĨĞƌŽǀLJŬƎŝǀŬLJŶĞďƵĚĞƚĂŬǀljƌĂnjŶljũĂŬŽƉƎŝ ǀŽůŶĠŵƌŽnjŚŽĚŽǀĄŶşĞŬŽŶŽŵŝĐŬljĐŚƐƵďũĞŬƚƽŽƐƉŽƚƎĞďĢ͕ƉŽĚŶŝŬĄŶş͕ĂƉŽĚ͘

44

v oblasti financování povede k oslabování konkurenčního prostředí na hypotečním trhu. Důsledkem nižší konkurence bude právě zmiňované zdražování. Toto zdražování hypotečních úvěrů se může projevit například růstem úrokových sazeb, zvyšováním poplatků za vedení úvěrových účtů a v neposlední řadě také přísnějšími podmínkami souvisejícími s přidělováním úvěrů.64 I přes tyto, z pohledu klientů, negativní dopady předpokládám, že při vysokém zdanění státního příspěvku na stavební spoření začnou produkty komerčních bank na hypotečním trhu nahrazovat stavební spoření jako hlavní nástroj k financování bydlení. Důvody tohoto vývoje jsou totožné s těmi, které jsem uvedl při analýze oblasti financování bydlení v této kapitole. Financování bydlení při vysokém zdanění státního příspěvku bude obtížnější a zároveň dražší pro většinu lidí. Z tohoto důvodu se domnívám, že vysoké zdanění státního příspěvku bude mít nezanedbatelný dopad na ceny nájmů bytů a domů. Jelikož se řešení bytové otázky stává komplikovanějším, více lidí nebude moci v rozumném časovém období vyřešit svoje vlastní bydlení. Lidé, kteří otázku bydlení budou stále moci vyřešit, musí počítat s delším časovým horizontem a většími náklady. Oba výše uvedené efekty signalizují společný poznatek. Více lidí bude (minimálně v krátkodobém horizontu) více využívat nájemního bydlení. Zvyšující se poptávka po nájemním bydlení pak v souladu s ekonomickou teorií způsobí nárůst nájemného.65 Je nutné podotknout, že velikost nárůstu bude významně záviset na velikosti obou výše zmíněných efektů, které se zvyšují s rostoucí daňovou sazbou T. Obtížnější je určit dobu trvání této situace. Domnívám se, že v případě rychlé stabilizace oblasti financování bydlení můžeme růst nájemného chápat jako přechodný dopad zdanění státního příspěvku, který časem odezní. Bude to však rychlost stabilizace oblasti financování bydlení, která určí, kdy se tak stane. Při analýze dopadu vysokého zdanění státního příspěvku na stavební spoření se mi podařilo ukázat významný dopad na stavební spořitelny a jejich úvěrové schopnosti, na oblast financování bydlení a hypoteční trh. Domnívám se tedy, že tyto dopady následně ovlivní i oblast stavebnictví. Stavebnictví není přímo závislé na fungování systému stavebního spoření66, nicméně vyšší aktivita lidí při řešení a následné realizaci bytové otázky znamená pro stavební firmy (a následně i pro celé stavebnictví) větší množství zakázek a tím i vyšší zisky. Ukázali jsme si, že krize systému stavebního spoření v důsledku vysokého zdanění státního příspěvku povede ke zhoršení situace v oblasti financování bydlení. Řešení otázky bydlení se stane komplikovanější a finančně nákladnější. To může způsobit znatelný pokles výstavby nových bytů a domů. Pokud poklesne počet čerpaných úvěrů ze stavebního spoření a hypotečních úvěrů, lze předpokládat pokles poptávky po výstavbě nových bytů a domů. ϲϰ

DŽŚůŽ ďLJ ƐĞ ũĞĚŶĂƚ Ž njĂǀĞĚĞŶş ƉŽǀŝŶŶĠŚŽ ǎŝǀŽƚŶşŚŽ ƉŽũŝƓƚĢŶş ǀƉƎşƉĂĚĢ ēĞƌƉĄŶş ŚLJƉŽƚĞēŶşŚŽ ƷǀĢƌƵ͖ ǀLJƓƓş ƉŽƉůĂƚŬLJnjĂnjƉƌĂĐŽǀĄŶşŚLJƉŽƚĠŬLJ͕njĂnjŵĢŶƵǀƷǀĢƌŽǀĠƐŵůŽƵǀĢ͕ĂƉŽĚ͘ ϲϱ ^ĂŵŽnjƎĞũŵĢũĞŶƵƚŶĠƵƉŽnjŽƌŶŝƚŶĂƐŬƵƚĞēŶŽƐƚ͕ǎĞƐŶşǎĞŶşƉŽƉƚĄǀŬLJƉŽďLJƚĞĐŚĂĚŽŵĞĐŚǀŽƐŽďŶşŵǀůĂƐƚŶŝĐƚǀş ŵƽǎĞ njƉƽƐŽďŝƚ ƉŽŬůĞƐ ũĞũŝĐŚ ĐĞŶ͘ ZĞĂůŝƚŶş ƚƌŚ ǀƓĂŬ ǀƚŽŵƚŽ ƉƎşƉĂĚĢ ƉŽǀĂǎƵũŝ njĂ ƉŽŵĢƌŶĢ ŶĞƉƌƵǎŶlj͘ EĂǀşĐ ǀƉƎĞĚĐŚŽnjşŵ ƚĞdžƚƵ ƵǀĄĚşŵ͕ ǎĞ ƐĞ ĐĞůŬŽǀĢ njŚŽƌƓş ŵŽǎŶŽƐƚŝ ĨŝŶĂŶĐŽǀĄŶş ǀůĂƐƚŶşŚŽ ďLJĚůĞŶş͕ Ă ƉƌŽƚŽ ƉŽǀĂǎƵũŝ ƉŽŬůĞƐƉƌŽĚĞũŶşĐŚĐĞŶďLJƚƽĂĚŽŵƽnjĂŶĞƉƌĂǀĚĢƉŽĚŽďŶlj͘ ϲϲ ůĞ ƷĚĂũƽ ^j ēŝŶŝů ǀƌŽĐĞ ϮϬϭϬ ĐĞůŬŽǀlj ŽďũĞŵ ƐƚĂǀĞďŶş ǀljƌŽďLJ Ϯϴϭ͕ϱ ŵůĚ͘ <ē͘ ^ƚĂǀĞďŶş ƐƉŽƎŝƚĞůŶLJ ƉŽƐŬLJƚůLJ ǀƉƌƽďĢŚƵƚŽŚŽƚŽƌŽŬƵƷǀĢƌLJnjĂϮϱ͕ϵŵůĚ͘<ē͘WŽĚşůƷǀĢƌƽnjĞƐƚĂǀĞďŶşŚŽƐƉŽƎĞŶşŶĂƐƚĂǀĞďŶşǀljƌŽďĢƚĞĚLJēŝŶŝů ǀƌŽĐĞƉƎŝďůŝǎŶĢϵ͕ϮϬй͘WŽĚƌŽďŶĢũƓşƷĚĂũĞĚŽƐƚƵƉŶĠŶĂ͗ǁǁǁ͘ĐnjƐŽ͘ĐnjͬĐƐƵͬĐƐƵ͘ŶƐĨͬŝŶĨŽƌŵĂĐĞͬĐƐƚĂϬϮϬϳϭϭ͘ĚŽĐ

45

Vzhledem k tomu, že stavebnictví zažilo v roce 2008 významnou krizi a některé firmy její následky pociťovaly i v roce 2010, tak pokles bytové výstavby může mít významný negativní dopad na celé stavebnictví. Konkrétními dopady v oblasti stavebnictví pak pravděpodobně budou nižší zisky stavebních firem67, s tím související pokles mezd ve stavebnictví a možná je i zvýšená míra nezaměstnanosti. Problém zvyšování nezaměstnanosti v důsledku vysokého zdanění státního příspěvku se však nemusí týkat pouze stavebnictví. Z předchozí analýzy plyne, že do složité pozice se s největší pravděpodobností dostanou především stavební spořitelny. Podrobnými důsledky zdanění pro stavební spořitelny jsem se zabýval výše. V této chvíli postačí si připomenout, že odliv klientů způsobí stavebním spořitelnám problémy se schopností poskytovat úvěry na bydlení a tím výrazně zhorší jejich pozici na finančním trhu. Pokud by byl odliv klientů a s ním spojené důsledky příliš velké, mohou se některé stavební spořitelny dostat do existenčních problémů a v tom případě je jedním z možných následků ukončení činnosti stavebních spořitelen. To by samozřejmě vedlo k výraznému propouštění zaměstnanců, které by se projevilo v rostoucí míře nezaměstnanosti. Velikost tohoto dopadu by pak závisela na počtu stavebních spořitelen, které činnost ukončí. V případě zavedení příliš vysoké daňové sazby pro zdanění státního příspěvku budou důsledky zasahovat i do ekonomiky jako celku. Pokles poptávky po nových bytech a domech způsobí pokles bytové výstavby a tím sníží výkonnost celého stavebnictví. Rovněž stavební spořitelny budou čelit celé řadě výše jmenovaných dopadů, které z hlediska ekonomiky jako celku způsobí především horší hospodářské výsledky a pokles zisků. V krajním případě může být pokles zisků stavebních spořitelen nahrazen ztrátou. Následné propouštění z obou výše uvedených ekonomických oblastí pak ještě prohloubí pokles celkového výkonu ekonomiky, který v důsledku neúspěšné volby výše zdanění státního příspěvku nastane.

ϲϳ

^ƚĂǀĞďŶşĨŝƌŵŽƵǀĞƐǀĠƉƌĄĐŝƌŽnjƵŵşŵũĂŬƉƌĄǀŶŝĐŬĠ͕ƚĂŬŝĨLJnjŝĐŬĠŽƐŽďLJƉŽĚŶŝŬĂũşĐşǀĞƐƚĂǀĞďŶŝĐƚǀş͕ĂƚŽďĞnj ŽŚůĞĚƵ ŶĂ ƉŽēĞƚ njĂŵĢƐƚŶĂŶĐƽ Ă ĚĂůƓş ǀƚƵƚŽ ĐŚǀşůŝ ƐĞŬƵŶĚĄƌŶş ĐŚĂƌĂŬƚĞƌŝƐƚŝŬLJ͘ ^ĂŵŽnjƎĞũŵĢ ůnjĞ ĚŝƐŬƵƚŽǀĂƚ Ž ǀĞůŝŬŽƐƚŝĂǀljnjŶĂŵƵĚŽƉĂĚƵƐŽŚůĞĚĞŵŶĂǀĞůŝŬŽƐƚĨŝƌŵLJ͕ƉŽƉƎ͘ŶĂĨŽƌŵƵƉŽĚŶŝŬĄŶş͘sĢƎşŵ͕ǎĞƉƌŽŶĂƉůŶĢŶşĐşůĞ ƉƌĄĐĞũĞƉŽƵǎŝƚĠǀLJŵĞnjĞŶşĚŽƐƚĂēƵũşĐş͘

46

6  2 z z  4A AaA4 Předchozí kapitola mojí práce byla věnována analýze dopadu zdanění státního příspěvku na stavební spoření. Analýze jsem se věnoval v teoretické rovině a získal celou řadu poznatků, které ukazují možné důsledky zavedení zdanění státního příspěvku na stavební spoření. V této kapitole se budu snažit ukázat některé z praktických dopadů vzniklých po zavedení zdanění. Bude se jednat především o oblast výnosnosti stavebního spoření a otázku stanovení mezní míry zdanění státního příspěvku na stavební spoření.

͸Ǥͳ

‘’ƒ†œ†ƒ³Àƒ˜ý‘•‘•–•–ƒ˜‡„ÀŠ‘•’‘⇐À

Při analýze zdanění jsem mluvil o důležitosti dopadu zdanění na výnosnost stavebního spoření. Právě velikost poklesu výnosnosti stavebního spoření je důležitá pro směr, kterým se budou jednotlivé ekonomické oblasti po zavedení zdanění ubírat. Proto se nyní zaměřím na prozkoumání dopadů zvolené míry zdanění na výnosnost stavebního spoření. Následující tabulky zobrazují průběh stavebního spoření a zaměřují se na veličiny související s cílem prováděné analýzy. Zvolil jsem tři varianty možného zdanění, konkrétně daňovou sazbu ve výši 30%, 50% a 70%. Při sestavování průběhu jsem použil vzorce uvedené a vysvětlené v podkapitole 5. 2. Vzorce lze samozřejmě použít pro libovolnou výši daňové sazby, nicméně já jsem zvolil takové varianty výše daňové sazby, které pokládám za nejvhodnější pro ukázání praktického dopadu zdanění na výnosnost stavebního spoření. Pro následný výpočet výnosnosti jsem použil konečný zůstatek na smlouvě, který zahrnuje již poslední připsanou státní podporu. Jedná se tedy o zůstatek k 31. 3. sedmého roku trvání smlouvy. Z tohoto důvodu konečný zůstatek plně nekoresponduje se stavem na konci šestého roku trvání smlouvy. Zahrnuje kromě dodatečně připsané státní podpory i úroky za období od ledna do března a jednu platbu za vedení účtu strženou k 31. 3. sedmého roku trvání smlouvy. Domnívám se, že výše uvedená úprava nebude mít vliv na vypovídací schopnost výpočtu výnosnosti, ale umožní především přesnější zobrazení průběhu stavebního spoření. Pro porovnání výnosnosti stavebního spoření s ostatními produkty jsem zvolil spořicí a termínované účty, které banky v současné době nabízejí.68 Úrokové míry jsem volil s ohledem na objem vkládaných prostředků tak, aby byly porovnatelné se stavebním spořením. Uvedené hodnoty úrokových měr jednotlivých produktů již zahrnují zdanění výnosů vkladů, které v roce 2010 činilo 15%. Spořicí účty se pak se svým zhodnocením pohybují od 0,51% do maximálně 1,96% ročně.

ϲϴ

sljƓĞƷƌŽŬŽǀljĐŚƐĂnjĞďďLJůLJēĞƌƉĄŶLJnjĞƐĂnjĞďŶşŬƽŬŽŵĞƌēŶşĐŚďĂŶŬĂŝŶƚĞƌŶĞƚŽǀljĐŚƐĞƌǀĞƌƽǁǁǁ͘ĨŝŶĂŶĐĞ͘Đnj͕ ǁǁǁ͘ŵĞƐĞĐ͘Đnj͕ǁǁǁ͘ƉĞŶşnjĞ͘Đnj͕ĂƚĚ͘

47

Termínované účty bank nabízí zhodnocení v rozmezí od 0,68% do 1,87% ročně. 69 Další možností jsou mimořádné účty u kapitálového životního nebo investičního životního pojištění, které nabízí zhodnocení v rozmezí 2,04% až 3,83% ročně.70 Pro jejich využití je však nutné využívat smlouvu životního pojištění, se kterou jsou spojeny další náklady. Tato varianta je tedy zajímavá pro ty, kteří již takovou smlouvu využívají. Mimořádný účet je pro ně v takovou chvíli pouze určitou formou nadstandardní služby a možností, jak zhodnotit finanční prostředky. Z tohoto důvodu zde mimořádné účty u životních pojištění uvádím především pro úplnost uvažovaných produktů, které mohou být konkurencí stavebního spoření. Tabulka č. 5: Průběh stavebního spoření – varianta 30% zdanění státního příspěvku rok

Výše vkladu v daném roce

1 2 3 4 5 6 celkem

21 950,98 19 527,94 19 094,61 18 661,27 18 227,94 17 794,61 115 257,35

Celková výše státní podpory připsaná k 31. 12. daného roku 0,2 100 4 200 6 300 8 400 9 500 12 600 (při výběru)

Stav účtu k 31. 12. daného roku

20 000 42 100 64 200 86 300 108 400 130 500 132 902,50 (při výběru)

Celkový daňový příjem státního rozpočtu v daném roce 0,900 1 800 2 700 3 600 4 500 5 400 (při výběru)

WƌĂŵĞŶ͗ǀůĂƐƚŶşnjƉƌĂĐŽǀĄŶş

Pokud klient v průběhu trvání smlouvy vloží celkem 115 257,35. - Kč a naspoří 132 902,50. Kč, potom výnosnost stavebního spoření činí 2,40% ročně. Při pohledu na nabídku bankovních spořících a termínovaných účtů s úrokovými sazbami uvedenými výše je vidět, že stavební spoření přesahuje svojí výnosností tyto bankovní produkty. Z těchto výsledků vyplývá, že zdanění státního příspěvku daňovou sazbou ve výši 30% nebude mít významný dopad na výnosnost a tím ani na konkurenceschopnost a atraktivitu stavebního spoření.

ϲϵ

ĚĞũĞŶƵƚŶĠƵƉŽnjŽƌŶŝƚŶĂƐŬƵƚĞēŶŽƐƚ͕ǎĞǀƉƎşƉĂĚĢďĂŶŬŽǀŶşĐŚƚĞƌŵşŶŽǀĂŶljĐŚƷēƚƽũĞŽďǀLJŬůĞŶƵƚŶĠǀůŽǎŝƚ ĐĞůljǀŬůĂĚŶĂnjĂēĄƚŬƵĂƉƎĞĚēĂƐŶljǀljďĢƌũĞnjƉƌĂǀŝĚůĂƉĞŶĂůŝnjŽǀĄŶƐĂŶŬēŶşŵƉŽƉůĂƚŬĞŵŶĞďŽǀljƌĂnjŶljŵƐŶşǎĞŶşŵ ƉƎŝƉŝƐŽǀĂŶĠŚŽƷƌŽŬƵ;ŶĢŬĚLJŝŶĂŚŽĚŶŽƚƵϰϬͲϱϬйƉƽǀŽĚŶşƷƌŽŬŽǀĠƐĂnjďLJͿ͘dŽƉŽǀĂǎƵũŝnjĂǀljƌĂnjŶŽƵŶĞǀljŚŽĚƵ ƚĞƌŵşŶŽǀĂŶljĐŚƷēƚƽĂnjŽŚůĞĚŶşŵũŝƉƎŝƉŽƌŽǀŶĄǀĄŶşǀljŶŽƐŶŽƐƚŝƐĞƐƚĂǀĞďŶşŵƐƉŽƎĞŶşŵĂŽƐƚĂƚŶşŵŝƵǀĂǎŽǀĂŶljŵŝ ƉƌŽĚƵŬƚLJ͘ ϳϬ dLJƚŽŝŶĨŽƌŵĂĐĞďLJůLJēĞƌƉĄŶLJnjĞƐĂnjĞďŶşŬƽǎŝǀŽƚŶşŚŽƉŽũŝƓƚĢŶşŶĢŬŽůŝŬĂƉŽũŝƓƛŽǀĞŶƉƽƐŽďşĐşĐŚǀZĂƵǀĞĚĞŶLJ ũĞũŝĐŚŚƌĂŶŝēŶşŚŽĚŶŽƚLJ͘

48

Tabulka č. 6: Průběh stavebního spoření – varianta 50% zdanění státního příspěvku rok

Výše vkladu v daném roce

Celková výše státní podpory připsaná k 31. 12. daného roku

Stav účtu k 31. 12. daného roku

1 2 3 4 5 6 celkem

21 950,98 19 536,76 19 115,20 18 693,63 18 272,06 17 850,49 115 419,12

0,1 500 3 000 4 500 6 000 7 500 9 000 (při výběru)

20 000 41 500 63 000 84 500 106 000 127 500 129 287,50 (při výběru)

Celkový daňový příjem státního rozpočtu v daném roce 0,1 500 3 000 4 500 6 000 7 500 9 000 (při výběru)

WƌĂŵĞŶ͗ǀůĂƐƚŶşnjƉƌĂĐŽǀĄŶş

Při zdanění státního příspěvku daňovou sazbou ve výši 50% klient vloží na smlouvu celkem 115 419,12. - Kč a naspoří si 129 287,50. -Kč. Výnosnost stavebního spoření v tomto případě činí 1,91% ročně. Při této hodnotě výnosnosti již lze předpokládat určitou ztrátu atraktivity a konkurenceschopnosti stavebního spoření. Pro určitou skupinu klientů může stavební spoření přestat být zajímavé a mohou se tedy rozhodnout využívat některý z konkurenčních produktů. Přesto se domnívám, že daňová sazba ve výši 50% nezpůsobí výrazný odliv klientů od využívání stavebního spoření. Důvodů můžeme v tomto případě najít několik, já se však pokusím objasnit dva z nich, které považuji za nejdůležitější. Prvním je charakter stavebního spoření, které nabízí kromě státní podpory i výnosy, které nepodléhají zdanění. Navíc lze stavební spoření použít i na financování bydlení. Rovněž vedení účtu je svojí výší, oproti ostatním konkurenčním produktům, většinou příznivé pro klienta. Stručně lze tedy stavební spoření označit jako komplexnější produkt, který nabízí širší možnosti využití oproti termínovaným a spořicím účtům. Druhým důvodem je určitá míra konzervatismu při řešení finančních otázek, která částečně potlačuje tendence ke změnám preferencí a snižuje razanci těchto změn.71

71

Tento efekt můžeme chápat například tak, že pokud určitý produkt bude mít výnosnost řádově o několik desetin vyšší než stavební spoření, tak pro velkou skupinu lidí to nebude dostatečný motiv pro učinění změny v jejich preferencích.

49

Tabulka č. 7: Průběh stavebního spoření – varianta 70% zdanění státního příspěvku rok

Výše vkladu v daném roce

1 2 3 4 5 6 celkem

21 950,98 19 545,59 19 135,78 18 725,98 18 316,18 17 906,37 115 580,88

Celková výše státní podpory připsaná k 31. 12. daného roku 0,900 1 800 2 700 3 600 4 500 5 400 (při výběru)

Stav účtu k 31. 12. daného roku 20 000 40 900 61 800 82 700 103 600 124 500 125 672,50 (při výběru)

Celkové úroky připsaných k 31. 12. daného roku 0,2 100 4 200 6 300 8 400 9 500 12 600 (při výběru)

WƌĂŵĞŶ͗ǀůĂƐƚŶşnjƉƌĂĐŽǀĄŶş

Pokud se vláda rozhodne zdanit státní příspěvek daňovou sazbou ve výši 70%, pak klient, který vložil na smlouvu 115 580. - Kč, naspoří částku 125 672,50. - Kč. Je vidět, že tato částka je o více než sedm tisíc korun nižší, než v případě daňové sazby ve výši 30%. Výnosnost v tomto případě bude činit 1,40% ročně. Při pohledu na výše uvedené rozmezí úrokových sazeb pozorovaných u termínovaných a spořicích účtu komerčních bank je jasné, že stavební spoření při této výši zdanění výrazně ztrácí konkurenceschopnost a atraktivitu pro stávající i potenciální klienty. Při daňové sazbě ve výši 70% je výnosnost stavebního spoření tak nízká, že není problém jej nahradit některým z výše zmíněných produktů. Domnívám se, že při tak vysoké daňové sazbě je reálné, že klienti začnou častěji využívat i výše zmíněné mimořádné účty životních pojištění.

͸Ǥʹ

”‘„Ž‡ƒ–‹ƒ—”«‡À‡œÀÀ”›œ†ƒ³À•–ž–ÀŠ‘’âÀ•’³˜—

V kapitole 5 jsem zmiňoval problematiku volby, před kterou stojí vláda při určování velikosti daňové sazby pro zdanění státního příspěvku na stavební spoření. Vláda čelí složité situaci, neboť při volbě příliš vysoké daňové sazby hrozí celé ekonomice důsledky popisované v podkapitole 5. 3. Naopak příliš nízká daňová sazba sice nezpůsobí negativní ekonomické efekty, ale nevyužije plný potenciál úspor státního rozpočtu, které se dají při zavedení zdanění státního příspěvku na stavební spoření získat. Nabízí se tedy otázka jak určit mezní míru zdanění a tím získat poznatek důležitý pro úspěšné provedení reformy stavebního spoření. Řešení této otázky není přímo cílem mojí práce, přesto si myslím, že bude přínosné přiblížit problematiku určení mezní daňové sazby a využít k tomu poznatky získané právě při analýze dopadu zdanění státního příspěvku. Pokusím se alespoň nastínit, jakým způsobem by se podle mého názoru mělo řešení ubírat a jaká východiska při hledání odpovědi použít. Nejprve je nutné určit, kterou veličinu bychom měli sledovat a použít ji ke stanovení mezní daňové sazby. Při analýze dopadu zdanění státního příspěvku na stavební spoření se mi 50

podařilo ukázat, že dopad zdanění na atraktivitu a konkurenceschopnost stavebního spoření patří k hlavním spouštěcím dopadům, které následně iniciují vznik a projevy dalších dopadů. Charakter a velikost těchto dopadů závisí na výši daňové sazby, v tuto chvíli nám však postačí fakt, že změna atraktivity a konkurenceschopnosti stavebního spoření jsou na počátku řetězce možných dopadů. Jak jsem ukázal v kapitole 5, tyto dva dopady významně určuje právě změna výnosnosti stavebního spoření při zavedení zdanění státního příspěvku. Z tohoto důvodu se domnívám, že při hledání mezní daňové sazby bychom měli prvotně sledovat dopad zdanění na výnosnost stavebního spoření a analyzovat jeho konkurenceschopnost vůči ostatním bankovním produktům, které jsem zmiňoval v předchozí podkapitole.72 Další veličinou, kterou bude nutné sledovat, je velikost úspor, které zavedení zdanění přinese do státního rozpočtu. Jedná se o daňový příjem vzniklý realizací zdanění zvolenou daňovou sazbou. Velikost tohoto příjmu jsem vyjádřil v podkapitole 5.2. Státní rozpočet bude v souvislosti se zdaněním státního příspěvku realizovat i další úspory. Tyto úspory mohou plynout z poklesu nových smluv stavebního spoření a některých dalších efektů, které jsem vysvětlil při analýze dopadu zdanění státního příspěvku na stavební spoření. Přesto se však domnívám, že hlavním ukazatelem při zavádění zdanění a volbě výše daňové sazby by měla být výnosnost stavebního spoření, a to z důvodů, které jsem uvedl výše. Pokud by vláda sledovala úspory na straně státního rozpočtu na úkor změny výnosnosti stavebního spoření, mohlo by dojít k volbě příliš vysoké daňové sazby a tím i k negativním důsledkům do celé ekonomiky země, podrobněji jsem tyto důsledky uvedl v podkapitole 5.3 při analýze důsledků neúspěšné volby daňové sazby pro zdanění státního příspěvku na stavební spoření. Z poznatků, které jsem získal při analýze dopadu zdanění státního příspěvku a s pomocí praktických výpočtů výnosnosti stavebního spoření po zavedení zdanění usuzuji, že mezní daňová sazba se bude nacházet v intervalu mezi 40-60%.

ϳϮ

dĞŶƚŽ njĄǀĢƌ ũĞ ůŽŐŝĐŬlj Ă ŽēĞŬĄǀĂŶlj͕ ŶĞďŽƛ ƌŽnjŚŽĚŶƵƚş ŬůŝĞŶƚĂ͕ njĚĂ ƐƚĂǀĞďŶş ƐƉŽƎĞŶş ǀLJƵǎşƚ ēŝ ŶŝŬŽůŝǀ͕ ũĞ ŶĂ ƉŽēĄƚŬƵĨƵŶŐŽǀĄŶşĐĞůĠŚŽƐLJƐƚĠŵƵƐƚĂǀĞďŶşŚŽƐƉŽƎĞŶş;ƚĂŬũĂŬũĞƉŽƉƐĄŶĂǀLJƐǀĢƚůĞŶǀƉƌǀŶşƉŽůŽǀŝŶĢƉƌĄĐĞͿ͘

51

4 Cílem bakalářské práce bylo analyzovat dopad zdanění státního příspěvku na stavební spoření. V první a druhé kapitole jsem se zaměřil na vysvětlení základního principu fungování stavebního spoření a provedl stručný souhrn historického vývoje stavebního spoření v některých evropských zemích. Rovněž jsem vymezil základní pojmy související se stavebním spořením. Ve třetí kapitole jsem se věnoval stavebnímu spoření v ČR. Zaměřil jsem se především na objasnění legislativních podmínek stavebního spoření, poskytování státní podpory na stavební spoření a základní aspekty činnosti stavebních spořitelen v ČR. Doplňující částí kapitoly byla prezentace vývoje stavebního spoření na českém trhu v posledním desetiletí. Cílem čtvrté kapitoly bylo ukázat nejdůležitější aspekty poskytování státní podpory a teoreticky tak odůvodnit, jaké jsou primární důvody pro poskytování státní podpory, jaký má státní podpora dopad do státního rozpočtu a jaké další ekonomické efekty jsou s jejím poskytováním spojeny. Úvod páté kapitoly jsem věnoval shrnutí teoretických poznatků o stavebním spoření a formulováním postupu analýzy. V následujících částech kapitoly jsem se zaměřil na analýzu dopadu zdanění státního příspěvku na stavební spoření. Z důvodu větší přehlednosti a kontinuity analýzy jsem analýzu rozdělil na dvě hlavní části. Praktické výsledky analýzy jsem zařadil do šesté kapitoly práce, kde pomohli znázornit některé dříve uvedené poznatky, a tím posloužili k podložení závěrů předchozí části analýzy. Domnívám se, že cíl práce byl dostatečně naplněn. Podařilo se mi zpracovat dostatečné množství teoretických poznatků a získat i dostatek praktických výsledků práce. Analýza tak mohla být provedena požadovaným způsobem a její výsledky považuji za transparentní z hlediska dalšího využití jejích závěrů. V průběhu analýzy se mi podařilo ukázat existenci nutnosti volby optimální daňové sazby, která zajistí maximální úspory na straně státního rozpočtu a zároveň nenaruší fungování systému stavebního spoření v ČR. Provedená analýza ukazuje, že volba příliš vysoké daňové sazby pro zdanění státního příspěvku na stavební spoření bude mít negativní dopad nejen na celou oblast stavebního spoření, ale velmi pravděpodobně i do dalších ekonomických oblastí. Před vládou tedy stojí významné rozhodnutí, které ovlivní fungování stavebního spoření i dalších souvisejících ekonomických oblastí v budoucích letech. Další přínos práce spatřuji v možnostech, které plynou ze závěrů provedené analýzy. Tato analýza podrobně shrnuje důsledky zavedení zdanění a tak mimo jiné otvírá prostor pro hledání jiných způsobů řešení reformy stavebního spoření. Jedním z možných způsobů realizace úspor státního rozpočtu by mohlo být zrušení daňového osvobození výnosů ze stavebního spoření. Stejným způsobem jako u zdanění státního příspěvku by toto opatření zasáhlo všechny smlouvy stavebního spoření. Navíc by toto opatření nebylo eticky a právně natolik sporné, jako právě zmiňované zdanění státního příspěvku na stavební spoření. Mezi 52

další možnosti reformy stavebního spoření, které může vláda použít jako alternativu ke zdanění státního příspěvku na stavební spoření, patří například zavedení nutnosti prokazovat účelovost vynaložených prostředků, pokud není čerpán úvěr za stavebního spoření nebo snížení maximální výše státní podpory pro smlouvy uzavřené v budoucnu.

53

 ~ z r ‘‘‰”ƒˆ‹…ž†ÀŽƒ DOUCHA, Rudolf. Stavební spoření: výhody a rizika. 1.vyd. Praha: Grada, 1995. 95 s. ISBN 8071691828 KIELAR, Petr. Matematika stavebního spoření. Vydání I. Praha: Ekopress, 2010. 143 s. ISBN 978-80-86929-63-7 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. Praha: Eurolex Bohemia, 2000. 225 s. ISBN 80-902752-2-2 LUKÁŠ, Vojtěch; KIELAR, Petr. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vydání I. Praha: Ekopress, 2007. 84s. ISBN 978-80-86929-30-9 MANKIW, N. Gregory. Zásady Ekonomie. Vyd.1. České Budějovice: Grada, 2000. 768 s. ISBN 80-7169-891-1 ONDRČKA, Pavel. Makroekonomie různých ekonomických proudů. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 253 s. ISBN 80-210-3993-0 PILNÝ, Jaroslav. Veřejné finance. 5. doplněné vydání. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. 226 s. ISBN 978-80-7194-963-3 RADOVÁ, Jarmila; DVOŘÁK, Petr; MÁLEK, Jiří. Finanční matematika pro každého. 7. aktualizované vydání. Praha: Grada, 2009. 296 s. ISBN 978-80-247-3291-6 SYROVÝ, Petr. Financování vlastního bydlení. 5. zcela přepracované vydání. Praha: Grada, 2009. 144 s. ISBN 978-80-247-2388-4

”ƒ‡›’”ž˜ƒ Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění Vyhláška Ministerstva financí č.106/1993 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o souhlas se zřízením stavební spořitelny

–‡”‡–‘˜±œ†”‘Œ‡ AČSS-Asociace českých stavebních spořitelen [online]. 2010, 29. 11. 2010 [cit. 2010-12-03]. Historie AČSS. Dostupné z WWW:

54

Finance.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-15]. Srovnání spořicích účtů a garantovaných vkladů. Dostupné z WWW: Hypoindex [online]. 31. 12. 2010 [cit. 2011-03-31]. Hypoindex 2009. Dostupné z WWW: Měšec.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-15]. Spořicí účty - srovnání. Dostupné z WWW: Ministerstvo financí České Republiky [online]. 2010 [cit. 2010-12-02]. Finanční trh - stavební spoření. Dostupné z WWW: . Ministerstvo Financí ČR [online]. 2011 [cit. 2011-03-06]. Státní rozpočet. Dostupné z WWW: Našepeníze.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-30]. Stavební spoření. Dostupné z WWW: Portál veřejné správy české republiky [online]. 2003, 2010 [cit. 2010-12-02]. Zákony ČR. Dostupné z WWW: Spořicí účty 2011 [online]. 2011 [cit. 2011-04-15]. Spořící účty-srovnání 2011. Dostupné z WWW: Zákony, vyhlášky, nařízení vlády a jiné právní normy České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-04-22]. Business Center. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/

55

 Tabulka č. 1: Vývoj základních ukazatelů stavebního spoření v letech 2000-2010 ................. 24 Tabulka č. 2: Vztah státní podpory a výdajů státního rozpočtu ČR ......................................... 29 Tabulka č. 3: Vybrané ukazatele úvěrových možností stavebních spořitelen .......................... 38 Tabulka č. 4: Podíl hypotečních úvěrů na financování bydlení v ČR ...................................... 39 Tabulka č. 5: Průběh stavebního spoření – varianta 30% zdanění státního příspěvku ............. 48 Tabulka č. 6: Průběh stavebního spoření – varianta 50% zdanění státního příspěvku ............. 49 Tabulka č. 7: Průběh stavebního spoření – varianta 70% zdanění státního příspěvku ............. 50

56

  r Graf č. 1 .................................................................................................................................... 30

57

aA Příloha č. 1: Postup odvození vzorců použitých v modelu průběhu stavebního spoření

58

âÀŽ‘Šƒ«Ǥͳ Postup odvození vzorců použitých v modelu průběhu stavebního spoření 1. Určíme hodnotu vkladu v prvním roce trvání smlouvy, tento vklad bude mít díky nezávislosti na míře zdanění konstantní hodnotu (VP označuje vstupní poplatek ve výši 2000. - Kč, Kn pak současnou hodnotu každoročního vkladu navýšenou o vedení účtu stavebního spoření):

V1 =

Kn 1+ i

+VP =

20 350 +2000 = 21950,98 Kč 1 + 0,02

2. Odvodíme vzorce dílčích veličin Zt (zůstatek účtu stavebního spoření na konci kalendářního roku t) a UZi (úrok ze zůstatku, který byl na účtu stavebního spoření na konci roku t) a použijeme k tomu číselné hodnoty plynoucí z uvedených předpokladů modelu (Z1 odpovídá hodnotě 20 000. - Kč pro jakoukoli podobu uvažovaného modelu). Vzorec pro Zt:

Z2 =Z1 *2+SP*1; Z3 =Z1 *3+SP*2; Z4 =Z1 *4+SP*3; navíc SP=3000*(1-T); poté má vzorec pro Zt následující podobu: Zt =Z1 *t + 3000*(1-T)*(t-1) Vzorec pro UZi:

UZ1 =Z1 *i; UZ2 =Z2 *i; UZ3 =Z3 *i; poté má vzorec pro UZi následující podobu: UZi =Zt *i 3. Úrok ze státní podpory pro daný rok UP bude mít z důvodu konstantní státní podpory v každém roce taktéž konstantní hodnotu. Navíc je nutné zohlednit, že státní podpora bude úročena po dobu 9 měsíců, je tedy nutné upravit použitou hodnotu úrokové míry. Postup odvození je následující:

UP =SP*i*0,75; protože platí SP=3000*(1-T); pak má vzorec pro UP následující podobu: UP =3000*(1-T)*0,75i

4. Nakonec odvodíme vzorec pro celkovou výši vkladů VC, přičemž použijeme jak vzorce odvozené v předchozích bodech, tak vyjádření veličin V1, V2, …, V6 (použijeme hodnotu V1 z prvního bodu odvozování). Poté odvodíme obecný vzorec pro VC. Odvození hodnot pro V2,…, V6:

V2 = V = V6 =

20350-UZ1 -UP

; V3 =

1+i 20350-UZ3 -UP 1+i

; V5 =

20350-UZ2 -UP 1+i 20350-UZ4 -UP 1+i

20350-UZ5 -UP 1+i

Poté získáme vzorec pro VC obecným součtem veličin V1,…, V6:

VC = 21950,98+

20350-UZ1 -UP 1+i

+…+

20350-UZ5 -UP 1+i

Konečná podoba vzorce pro výpočet VC bude následující:

VC =21950,98+

101750- ∑51 UZi -6*UP 1+i