Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
DOPAD EKOLOGICKÝCH DANÍ NA PODNIKATELSKÝ SEKTOR The impact of ecological taxes on business sector Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Mgr. Ing. Jana SOUKOPOVÁ, Ph.D.
Bc. Jana HLÁVKOVÁ Brno, 2014
J m éno a pří j m ení aut ora:
Bc. Jana Hlávková
Náz ev di pl om ové práce:
Dopad ekologických daní na podnikatelský sektor
Náz ev prác e v an gl i čt i ně:
The impact of ecological taxes on business sector
Kat edra:
financí
Vedoucí di pl om ové práce:
Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D.
R ok obhaj ob y:
2014
Anotace Předmětem této diplomové práce je analýza vybraných podniků z odvětví výroby pryžových a plastových výrobků na území Zlínského kraje z hlediska vyhodnocení dopadu ekologických daní na odvětví jako celek, ale také na jednotlivé podniky. Okrajově se práce také věnuje zhodnocení výnosu z ekologických daní, který plyne do státního rozpočtu České republiky. První část se zabývá legislativním základem dané problematiky, na kterou navazuje vývoj systému ekologických daní v členských státech EU i na území České republiky. Čtvrtá kapitola pojednává o poznatcích zahraničních i českých studií, které byly na toto téma zpracovány. Následující část se věnuje analýze vybraných podnikatelských subjektů i celého odvětví. V poslední části je zhodnocen výnos plynoucí z ekologických daní.
Annotation The subject of this thesis is an analysis of selected enterprises from the sector of rubber and plastic production in the Zlín region in terms of assessing the impact of ecological taxes on the industry as a whole as well as on individual companies. This study also marginally presents an evaluation of the ecological taxes revenue allocated to the Czech Republic state budget. The first part deals with the legislative basis of the issue, followed by the development of the system of ecological taxes in the EU member states and the Czech Republic. The fourth chapter discusses the findings of foreign and Czech studies that have been published. The following section is devoted to the analysis of the selected companies and the industrial branch. In the last section there is the evaluation of the state budget revenue from ecological taxes.
Klíčová slova dopad daní, ekologické daně, energetické daně, poměrové ukazatele, výroba pryžových a plastových výrobků, zpracovatelský průmysl, Zlínský kraj
Keywords impact of taxes, ecological taxes, energy taxes, ratios, production of rubber and plastic products, manufacturing industry, Zlín region
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Dopad ekologických daní na podnikatelský sektor vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Ing. Jany Soukopové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 15. května 2014 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Ing. Janě Soukopové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.
OBSAH Úvod............................................................................................................................................9 1
Ekologická daňová reforma ..............................................................................................11
2
Ekologické daně v zemích Evropské unie ........................................................................14
3
Ekologické daně v České republice ..................................................................................19
4
5
3.1
Principy zavedení ekologické daňové reformy v ČR .................................................20
3.2
Etapy ekologické daňové reformy v ČR.....................................................................20
Analýzy ekologických daní v zemích EU a v ČR ............................................................22 4.1
Analýzy ekologické daňové reformy v zemích Evropské unie ..................................22 4.1.1 Zajímavé příklady analýz ..................................................................................24
4.2
Ekologické daně v České republice z pohledu ex-ante analýz ...................................25 4.2.1 Dopady zavedení ekologických daní na odvětví OKEČ v České republice .....26 4.2.2 Analýza makroekonomických efektů ekologické daňové reformy ...................29 4.2.3 Modelování dopadů druhé etapy ekologické daňové reformy ..........................29 4.2.4 Ekologické daně z pohledu veřejného sektoru ..................................................33
4.3
Ekologické daně v České republice z pohledu ex-post analýz ...................................34
4.4
Shrnutí ........................................................................................................................37
Analýza dopadu ekologických daní na podnikatelský sektor v České republice .............38 5.1
6
7
Metodika analýzy .......................................................................................................38 5.1.1 Data ...................................................................................................................38 5.1.2 Postup ................................................................................................................39 5.1.3 Analýza poměrových ukazatelů ........................................................................40
Analýza dopadu ekologických daní na odvětví Výroby pryžových a plastových výrobků .. ..........................................................................................................................................43 6.1
Významné podniky .....................................................................................................48 6.1.1 Continental Barum s. r. o. .................................................................................48 6.1.2 MITAS a. s. .......................................................................................................53 6.1.3 greiner packaging slušovice s. r. o. ...................................................................58 6.1.4 Fatra a. s. ...........................................................................................................63
6.2
Shrnutí ........................................................................................................................69
Zhodnocení výnosu z ekologických daní v České republice ............................................70
7.1
Ekologické daně jako příjem státního rozpočtu ......................................................... 70
Závěr ......................................................................................................................................... 74 Seznam použitých zdrojů .......................................................................................................... 76 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 86 Seznam grafů ............................................................................................................................ 87 Seznam obrázků ........................................................................................................................ 87 Seznam schémat........................................................................................................................ 88 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 88 Seznam příloh ........................................................................................................................... 90
ÚVOD Od počátku devadesátých let 20. století lze v evropských zemích sledovat první pokusy o zavedení tzv. ekologických daní, jejichž příchod měl přispět především ke snížení emisí CO2. Snahy Evropské unie o plošné uvalení daně na CO2 byly však neúspěšné až do roku 2003, kdy byla přijata Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003 (dále jen Směrnice), kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Šímová, 2006). Směrnice předepisuje členským státům EU zavést minimální úroveň zdanění pohonných hmot, paliv a elektřiny. Dle článku 4 Směrnice nesmí být úroveň zdanění, kterou členský stát uplatní, nižší než minimální úroveň zdanění stanovená Směrnicí. A „úroveň zdanění“ je definována jako „…celková výše nepřímých daní (s výjimkou DPH), která se vypočítává přímo nebo nepřímo z množství energetických produktů a elektřiny v době jejich propuštění pro domácí spotřebu“. "Ekologická daňová reforma (EDR) představuje posun od zdanění lidské práce směrem ke zdanění výrobků a služeb, jejichž výroba a/nebo spotřeba má negativní dopad na životní prostředí a lidské zdraví“ (MŽP, 2007). Z tohoto důvodu jsou ekologické daně řazeny mezi tzv. nápravné daně, které mají vyjádřit, resp. vyčíslit, náklady společnosti na odstranění těchto negativních externalit neboli napravit selhání trhu, jejichž důsledkem je neefektivní alokace zdrojů (Svátková, 2009, s. 234). Často jsou nazývány jako moderní varianta Pigouovy daně. Daně a poplatky obecně zvyšují náklady jednotlivých firem, a proto se jejich výše projeví i v ceně finální produkce pro spotřebitele. Tím pádem jsou tímto zdaněním ať už přímo (spotřeba energií) či nepřímo (nákup finální produkce) ovlivněny také domácnosti, resp. nesou část daňového břemene. Jelikož v ekonomice platí rovnice: příjmy se rovnají výdajům, tak i v tomto případě jsou výdaje podnikatelských subjektů něčí příjmy – konkrétně státního rozpočtu. V souvislosti s daněmi je nutné brát v úvahu také administrativní náklady jejich výběru, které nejsou zanedbatelné – jedná se o náklady na straně veřejné správy (konkrétně Celní správy ČR), ale také podnikatelů, kteří musejí podávat daňová přiznání. Příjmy plynoucí z ekologických daní do státního rozpočtu jsou ve skutečnosti nižší než očekávané a proto je poněkud diskutabilní jejich přínos pro veřejný sektor, pokud porovnáme výnosy a náklady jejich výběru. Ohledně daní si veřejnost často klade otázku, kam opravdu jdou peníze, které zaplatili ať už ze svého příjmu či při nákupu potravin v obchodním řetězci. Nejinak je tomu v případě daní ekologických. Kam tyto peníze plynou? Jsou použity na ochranu životního prostředí, resp. k financování projektů s tím souvisejících? Obecně lidé pravděpodobně předpokládají, že to tak funguje. Ve skutečnosti je tomu však jinak, jelikož příjmy z ekologických daní nahrazují snížený příjem plynoucí ze zdanění práce. 9
Cílem práce je zhodnotit dopad ekologických daní na podnikatelský sektor, resp. konkrétní odvětví průmyslu na území Zlínského kraje, které je závislé na spotřebě energií při výrobě či zpracování materiálů, a přínos ekologické daňové reformy jako celku pro veřejný sektor ve formě výnosů plynoucích do státního rozpočtu. Analýza dopadu ekologických daní je zaměřena jak na odvětví zpracovatelského průmyslu jako celek, tak na jednotlivé podniky, které jsou významné z hlediska vybraného územně samosprávního celku. První část práce se zabývá teoretickým základem, resp. základním legislativním dokumentem na úrovni primárního práva Evropské unie – Směrnicí Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003. Ta upravuje problematiku ekologických (energetických) daní na evropské úrovni z hlediska základních pravidel, principů a také různých výjimek, které je možné uplatňovat při zdaňování jednotlivých druhů energií. Jelikož se v případě ekologických daní jedná o téma, které se týká všech členských států Evropské unie, věnuje se druhá kapitola problematice ekologické daňové reformy ve vybraných členských zemích s ohledem na časové období, kdy byla implementována do jejich právního i daňového systému. Třetí část plynule navazuje na předchozí a je v ní podrobněji popsána problematika ekologických daní v České republice – jejich zavedení, jednotlivé etapy jejího formování, rozšiřování předmětu daně a zvyšování sazeb. Nedílnou součástí je také popis současné situace a porovnání s vývojem v jiných členských státech Evropské unie. Další část obsahuje rešerši zahraniční i české literatury, která se věnuje dané problematice jak v zemích Evropské unie, tak v České republice. Ta se snaží zmapovat možné dopady plynoucí z ekologické daňové reformy jak z pohledu podnikatelského sektoru, domácností (obyvatel), tak i veřejného sektoru a národní ekonomiky jako celku. V páté kapitole je popsán metodický postup, který byl zvolen pro analýzu dopadu ekologických daní na vybrané odvětví zpracovatelského průmyslu. Samotná analýza vlivu ekologických daní na podnikatelský sektor je součástí šesté kapitoly. Jak již bylo zmíněno výše, analýza se nejprve věnuje problematice ekologických daní z hlediska celého odvětví a posléze vybraným podnikům, které patří mezi významné podnikatelské subjekty jak z pohledu jejich předchozího, tak i budoucího ekonomického vývoje v České republice. Poslední část diplomové práce hodnotí míru výnosu (peněžního příjmu) z ekologických daní plynoucího do státního rozpočtu České republiky. Součástí je také porovnání každoroční výše vyměřené daně dle jednotlivých kategorií daně. Pro zajímavost je také uvedena výše očekávaného příjmu, který byl predikován před zavedením ekologických daní v České republice.
10
1 EKOLOGICKÁ DAŇOVÁ REFORMA Hlavním cílem EDR je stimulace ekonomických subjektů k takovému chování, které povede ke snížení znečišťování a poškozování životního prostředí a jeho dopadů na zdravotní stav obyvatelstva – stimulační funkce. Zároveň lze tímto způsobem získat dodatečné finanční prostředky do státního rozpočtu – fiskální funkce (MŽP, 2008). Základním principem EDR je výnosová neutralita, která předpokládá udržení stávající míry daňové zátěže. Aby byl tento princip naplněn, mají být výnosy z ekologických daní využity ke snížení jiných daní, v tomto případě ke snížení nákladů práce s cílem zvýšit poptávku po pracovní síle (MŽP, 2007). Myšlenka příjmové neutrality (také označované jako teorie dvojité dividendy) je spojena především s vysokou nezaměstnaností, která se v evropských zemích začala projevovat v 80. letech minulého století a byla způsobena právě vysokým zatížením výrobního faktoru práce. Ekologické daně by tak přispěly nejen ke zkvalitnění životního prostředí, ale také ke snížení nezaměstnanosti (Kaplanová, 2011, s. 193). Jako jeden z důvodů přijetí této Směrnice uvádí Rada EU potřebu zajistit řádné fungování vnitřního trhu, pro nějž by mohly být závažné rozdíly v míře zdanění mezi jednotlivými členskými státy škodlivé. Současně se jedná o jeden ze způsobů, který má napomoci k plnění cílů Kjótského protokolu. Směrnice také uvádí celou řadu výjimek a způsobů osvobození od daní (Šímová, 2006). Členské státy mohou uplatňovat plné nebo částečné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění na:
elektřinu pocházející ze sluneční energie, větrné energie, energie vln a přílivu nebo geotermální energie; elektřinu vyrobenou ve vodních elektrárnách, z biomasy, z emisí metanu z opuštěných uhelných dolů, z palivových článků; energetické produkty a elektřinu používané pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie; elektřinu vyrobenou kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie, pokud jsou kombinované generátory šetrné k životnímu prostředí; energetické produkty a elektřinu používané pro přepravu zboží a osob po železnici, metrem, tramvají a trolejbusem; elektřinu používanou domácnostmi nebo organizacemi, které členský stát EU považuje za dobročinné; výrobky KN 2705 – svítiplyn, vodní plyn, generátorový plyn a podobné plyny (kromě ropných plynů) používané jako paliva; pohonné hmoty používané pro hloubící práce na splavných vodních cestách a v přístavech; pohonné hmoty používané při výrobě, vývoji, zkoušení a údržbě letadel a lodí; atd. (článek 15 bod 1 Směrnice Rady 2003/96/ES). 11
Členské státy mohou uplatnit až nulovou úroveň zdanění na energetické produkty a elektřinu používané pro zemědělské a zahradnické práce, při chovu ryb a v lesnictví (článek 15 bod 3 Směrnice Rady 2003/96/ES). Minimální sazby zdanění uvádí příloha Směrnice v eurech (viz následující tabulky). Proto členské státy, které dosud nepřijaly euro, použijí pro přepočet úrovně zdanění hodnotu eura v národní měně, která se stanovuje jednou ročně. Jedná se o kurz platný první pracovní den v říjnu, který je zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, a použije se od 1. ledna následujícího kalendářního roku. Aby nedocházelo ke každoročním změnám, mohou členské státy zachovat stávající úroveň zdanění, pokud přepočet částky zdanění v národní měně na euro nezpůsobí nárůst zdanění vyšší než o 5 % nebo 5 eur, podle toho, která z částek je nižší (článek 13 Směrnice Rady 2003/96/ES). Tabulka 1: Minimální úrovně zdanění uplatnitelné na pohonné hmoty od 1. ledna 2004
od 1. ledna 2010
421
421
359
359
302
330
302
330
125
125
2,6
2,6
olovnatý benzín*
(KN 2710 12 31, 2710 12 51 a 2710 12 59)
bezolovnatý benzín* (KN 2710 12 31, 2710 12 41, 2710 12 45 a 2710 12 49)
plynový olej*
(KN 2710 19 43 až 2710 19 48)
petrolej* (KN 2710 19 21 a 2710 19 25)
zkapalněný plyn (LPG)*
(KN 2711 12 11 až 2711 19 00)
zemní plyn** (KN 2711 11 00 a 2711 21 00)
* v eurech na 1 000 l, ** v eurech na GJ spalného tepla Pramen: Tabulka A v Příloze I Směrnice Rady 2003/96/ES, Celní správa (2012)
Tabulka 2: Minimální úrovně zdanění uplatnitelné na pohonné hmoty používané k průmyslovým a obchodním účelům dle článku 8 odst. 2 Směrnice plynový olej*
21
(KN 2710 19 43 až 2710 19 48)
petrolej*
21
(KN 2710 19 21 až 2710 19 25)
zkapalněný plyn (LPG)*
41
(KN 2711 12 11 až 2711 19 00)
zemní plyn**
0,3
(KN 2711 11 00 a 2711 21 00)
* v eurech na 1 000 l, ** v eurech na GJ spalného tepla Pramen: Tabulka B v Příloze I Směrnice Rady 2003/96/ES
12
Tabulka 3: Minimální úrovně zdanění uplatnitelné na paliva a elektřinu obchodní účely
neobchodní účely
21
21
15
15
0
0
0
0
0,15
0,3
0,15
0,3
0,5
1,0
plynový olej*
(KN 2710 19 43 až 2710 19 48)
těžký topný olej* (KN 2710 19 62 až 2710 19 68)
petrolej*
(KN 2710 19 21 a 2710 19 25)
zkapalněný plyn (LPG)* (KN 2711 12 11 až 2711 19 00)
zemní plyn**
(KN 2711 11 00 až 2711 21 00)
uhlí a koks** (KN 2701, 2702 a 2704)
elektřina*** (KN 2716)
* v eurech na 1 000 l, ** v eurech na GJ spalného tepla, *** v eurech na MWh Pramen: Tabulka C v Příloze I Směrnice Rady 2003/96/ES
Detailní seznam kombinované nomenklatury je uveden v Příloze A. V Příloze II Směrnice jsou uvedeny další úlevy a osvobození pro jednotlivé členské státy EU, které jsou stanoveny formou různě dlouhých přechodových období, během nichž nemusí být na daný energetický produkt uplatňována ustanovení Směrnice. I Česká republika mohla uplatňovat úplné či částečné osvobození od daně nebo snížené úrovně zdanění u elektřiny, pevných paliv a zemního plynu do 1. ledna 2008 na základě článku 1 bodu 3 Směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění Směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění. Odůvodnění vytvoření Směrnice Rady 2004/74/ES je následující: … (2) Minimální sazby stanovené směrnicí 2003/96/ES by mohly v některých členských státech, konkrétně na Kypru, v České republice, Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě, na Maltě, v Polsku, ve Slovinsku a na Slovensku, způsobit vážné hospodářské a sociální potíže vzhledem k relativně nízké úrovni spotřebních daní uplatňované dříve, k pokračující hospodářské transformaci těchto členských států, k jejich relativně nízkým úrovním důchodů a k jejich omezené schopnosti kompenzovat toto dodatečné daňové břemeno snížením jiných daní. Zejména růst cen způsobený uplatňováním minimálních sazeb stanovených směrnicí 2003/96/ES by mohl mít nepříznivý dopad na občany těchto států a na jejich národní hospodářství například tím, že by vytvořil neúměrné břemeno pro malé a střední podniky…“. Z výše uvedeného vyplývá, že výjimky uvedené v této směrnici se týkaly pouze států, které vstoupily do Evropské unie 1. května 2004.
13
2 EKOLOGICKÉ DANĚ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE Ačkoli důvod pro implementaci EDR v zemích Evropské unie je stejný, její výsledná podoba a následná aplikace se liší především s ohledem na specifika jednotlivých ekonomik a obavy ze ztráty mezinárodní konkurenceschopnosti. Tyto důvody vedly ke vzniku řady osvobození pro jednotlivá odvětví, často dokonce v rozporu s principem "znečišťovatel platí" (Polluter Pays Principle). Nejrozšířenějším nástrojem EDR se staly daně uvalené na spotřebu energií a emise CO2. Ve Velké Británii přistoupili také ke zdanění skládek, v Dánsku a Nizozemí naopak zvýšili již existující daně z nakládání s odpady (Speck et al., 2011, s. 100). Obrázek 1: Vybrané státy Evropské unie a rok zavedení ekologických daní
Pramen: vlastní zpracování, World Atlas Book (2011)
Následující část pojednává o průběhu ekologické daňové reformy v jednotlivých členských zemích EU v posloupnosti dle roku schválení a následného zavedení. Výjimku tvoří Francie, zde se jedná o datum projednání a následného zamítnutí ekologických daní. 14
Finsko Finsko uvalilo v roce 1990 daň z CO2 na veškeré energetické produkty s výjimkou paliv využívaných v dopravě a EDR zde již od svého počátku nebyla zamýšlena jako výnosově neutrální. Ačkoli v ostatních členských státech byla ve velké míře uplatněna osvobození pro průmyslová odvětví, v případě Finska tomu tak bylo pouze u daně z elektřiny, kde domácnosti podléhaly vyšší sazbě daně než průmyslové podniky. To bylo zdůvodněno především tím, že nominální ceny energií jsou ve Finsku nižší než v sousedních státech (Speck, Jílková, 2009, s. 32-34). Švédsko Švédské království patřilo k prvním z tehdejších 15 členů EU, které přistoupilo k zavedení EDR v roce 1991, jež byla součástí rozsáhlejší fiskální reformy s hlavním cílem snížit daň z příjmů fyzických osob. Byly ustanoveny speciální poplatky za emise CO 2, SO2 a NOX, což vedlo k výraznému nárůstu celkové daňové zátěže, především u energetických produktů, jelikož průmyslovým odvětvím nebyly poskytnuty úlevy. Zavedení těchto daní však bylo kompenzováno snížením spotřebních daní a pro průmyslové podniky byla stanovena maximální míra daňového zatížení. Revize tohoto systému v roce 1993 přinesla osvobození pro zpracovatelský průmysl, který musel posléze platit pouze zlomek daně z CO 2, čímž došlo k výraznému poklesu daňového zatížení (Speck, Jílková, 2009, s. 42-43). Pro rok 2011 byla naplánována revize systému ekologických daní s cílem zrušit osvobození pro průmyslová odvětví (uvnitř i vně EU ETS) a nově pro ně zavést sníženou daňovou sazbu ve výši 30 % sazby základní. Daň z CO2 by se pro průmyslová odvětví, která nejsou součástí EU ETS, postupně zvyšovala v průběhu let. Naopak podniky, které obchodují prostřednictvím EU ETS, budou mít daň stanovenu na nulové úrovni (Speck et al., 2011, s. 101). Dánsko Stejně jako v ČR, tak i v Dánsku probíhala EDR ve třech etapách v průběhu let 1994 až 2002 – první a třetí byla zaměřena na domácnosti, druhá na průmysl. I zde musely průmyslové podniky čelit vyššímu daňovému zatížení v souvislosti s emisemi CO2, což bylo kompenzováno poklesem v platbách na sociální zabezpečení placené zaměstnavateli za své zaměstnance. V roce 1995 přišla vláda s revizí tohoto systému z důvodu obav o konkurenceschopnost národního hospodářství. V jejím důsledku došlo k rozdílům v sazbách daně u spotřeby energií při zpracování surovin a vytápění prostor. V případě jejich využití ve výrobním procesu byly osvobozeny a podléhaly pouze snížené sazbě daně z CO2 (Speck et al., 2011, s. 101-102).
15
Rakousko V Rakousku byla v roce 1995 zavedena daň z ropných produktů, o rok později pak daň ze zemního plynu a elektřiny. Již od počátku bylo snahou vlády zvýšit prostřednictvím těchto daní příjmy státního rozpočtu, nikoliv změnit strukturu poptávky po energiích. Protože daňový příjem byl nedostatečný, došlo v roce 2000 až ke zdvojnásobení sazeb ekologických daní (Šímová, 2006). Slovinsko Slovinsko zavedlo v roce 1997 zdanění CO2 ze spotřeby a spalování organických materiálů. Později se daň rozšířila také na spalování paliv a používání fluorovaných skleníkových plynů. Na počátku byla sazba daně dostatečně vysoká, aby přispěla k významnému poklesu emisí CO2 v ovzduší. V roce 1998 byla sazba navýšena trojnásobně, čímž měl být i nadále zajištěn dostatečný stimul k využívání modernějších technologií, které eliminují množství škodlivých látek. To se však nestalo, jelikož inflace spojená se zavedením eura v průběhu let tzv. podkopala hodnotu daně. Navzdory těmto okolnostem přineslo zavedení daně alespoň snížení poptávky po palivech a redukci emisí skleníkových plynů ve srovnání se scénářem bez daně. Od té doby byla daň z CO2 několikrát revidována a v roce 2009 dosáhl příjem z ekologických daní 3,6 % HDP díky vysoké úrovni spotřeby energií ve vztahu k HDP země. V souvislosti s ekologickými daněmi zde také došlo ke snížení daňového zatížení práce (Cottrell, Meyer, 2012, s. 74). Německo O ekologické daňové reformě se v Německu začalo diskutovat již na počátku 90. let 20. století, avšak k její implementaci došlo až v dubnu roku 1999. Reforma byla velmi rozsáhlá a dotkla se téměř všech sektorů ekonomiky. Hlavním cílem bylo zvýšení daně z paliv využívaných v dopravě v pěti fázích a zavedení daně z elektřiny. Mělo také dojít ke snížení příspěvků zaměstnavatelů i zaměstnanců do penzijních fondů, čímž by se snížily nemzdové náklady práce, které patřily v Německu k nejvyšším na světě (Speck et al., 2011, s. 103). Speciální opatření byla přijata pro energeticky náročný průmysl a zemědělství s cílem nezvýšit finanční zatížení těchto odvětví. Sazby jednotlivých daní rostly až do roku 2003, od té doby se jejich nominální hodnota nezměnila (reálná hodnota však poklesla v průběhu let 2004 až 2009). Zde je patrný rozdíl ve srovnání se Švédskem a Nizozemím, kde jsou daňové sazby indexovány podle inflace (Speck et al., 2011, s. 103). Nizozemsko Mezi ekologické daně v Nizozemí patří tzv. regulační daň z energií, „ekodaň“ z paliv, spotřební daň z minerálních olejů a daň z uranu (Šímová, 2006). V souvislosti se zvýšením těchto daní došlo jednak k poklesu daně z příjmů fyzických osob, příspěvku na sociální 16
zabezpečení hrazené zaměstnavatelem a také ke snížení daně z příjmů právnických osob a vyšším daňovým úlevám pro malé podniky (Speck et al., 2011, s. 102). Velká Británie Jak již bylo výše zmíněno, v případě Velké Británie byla v rámci EDR zavedena daň ze skládek (Landfill Tax) a daň ze spotřeby energie v průmyslu, obchodu, zemědělství a veřejném sektoru (Climate Change Levy), která se týká komerčního využití zemního plynu, elektřiny, LPG a uhlí. Domácnosti a elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů energie jsou od této daně osvobozeny. Výnosy z ekologických daní přispěly ke snížení příspěvků na sociální zabezpečení hrazené zaměstnavateli a část příjmů byla použita ve speciálních fondech. Avšak následné zvýšení sazeb daní již nebylo kompenzováno poklesem zdanění práce (Speck, Jílková, 2009, s. 46-47). V roce 2002 přišla britská vláda s další součástí EDR – s daní z těžby kamene, štěrku a písku1. Příjmy byly použity jak ke snížení příspěvku na sociální zabezpečení, tak k založení fondu udržitelnosti (Sustainability Fund). Sazba daně byla stanovena na 2,35 eur za tunu, což v průměru představovalo 20 % prodejní ceny za tunu materiálu. Vypracované analýzy potvrdily, že tato daň může být efektivní při snižování objemu prodeje kameniva a zároveň může podpořit přesun k alternativním nezdaněným stavebním materiálům (Speck et al., 2011, s. 104). Estonsko Stejně jako Česká republika, také Estonsko se zavázalo implementovat EDR do svého právního i daňového systému, aby splnilo podmínky stanovené Směrnicí. I zde byly již předtím zavedeny spotřební daně z vybraných paliv při transformaci na tržní ekonomiku v 90. letech 20. století. V případě Estonska začal tento proces již v roce 2006, kdy došlo k rapidnímu nárůstu stávajících poplatků za znečišťování ovzduší a také byly rozšířeny poplatky z emisí CO2 na energetické společnosti, které byly dříve osvobozeny. V roce 2008 estonská vláda rozhodla o navýšení spotřebních daní z paliv využívaných v dopravě a zároveň představila daň ze zemního plynu a elektřiny v souladu s minimální výší stanovenou ve Směrnici. Příjmy z těchto daní byly využity ke snížení daňového zatížení práce z 26 % v roce 2004 na 21 % v roce 2008 (Cottrell, Meyer, 2012, s. 70-71). V roce 2009 vybralo Estonsko na ekologických daních více než většina ostatních členů Evropské unie – příjem tvořil 2,5 % HDP. Tento výsledek reflektuje především energetickou náročnost ekonomiky, ne však nutně vyšší cenové pobídky vedoucí k energetické efektivnosti a redukci emisí (Cottrell, Meyer, 2012, s. 71).
1
více informací viz http://www.eea.europa.eu/cs/highlights/ekologicka-dan-z-kameniva-v-eu-cesta-k-udrzitelnevystavbe
17
Francie Francouzská vláda představila své plány na zavedení daně z CO2 v průběhu září roku 2009. Ta měla být uvalena na spotřebu ropy, plynu, uhlí, nikoli však na elektřinu. Sazba daně byla koncipována jako progresivní v průběhu několika následujících let a vláda rozhodla o osvobození pro vybraná hospodářská odvětví (rybolov, zemědělství či kamionovou dopravu). Celý koncept EDR rovněž splňoval princip výnosové neutrality – vyšší výdaje spojené s ekologickými daněmi budou kompenzovány snížením daní z příjmů (Speck et al., 2011, s. 108-109). V prosinci téhož roku však Ústavní soud zákon anuloval z důvodu „mezer“ ve vymezení osvobození a úlev a navíc konstatoval, že daň byla konstruována tak, že 93 % veškerých průmyslových emisí podléhá osvobození a domácnosti by byly vystaveny nadměrnému daňovému břemenu. Vláda proto rozhodla, že návrh zákona bude pozdržen a přijat bude pouze tehdy, pokud bude na úrovni EU přijata revize Směrnice (Speck et al., 2011, s. 109). Irsko Irsko patří mezi poslední země, které zavedly uhlíkovou daň. V tomto případě byla uvalena na veškeré energetické produkty s výjimkou elektřiny. Navíc ekonomické subjekty zúčastněné systému EU ETS jsou od této daně osvobozeny. Odhady ukazují, že díky této dani může cena pro koncového spotřebitele vzrůst o 3,5 (benzín) až 11 % (uhlí) a do státního rozpočtu by měla přinést až 330 milion eur v průběhu jednoho roku. Jelikož se Irsko potýkalo s vážnou finanční krizí, tyto příjmy nebyly navráceny zpět do ekonomiky prostřednictvím snížení zdanění práce (Speck et al., 2011, s. 108). Vývoj ekologických daní v zemích Evropské unie je poněkud nejednotný až roztříštěný. Ačkoliv existuje Směrnice, která tuto problematiku upravuje komplexně na úrovni primárního práva EU, každému členskému státu je ponechán prostor k „manévrování“ a experimentováni se systémem ekologických daní. Směrnice je poněkud benevolentnější než v jiných případech – např. v souvislosti s potravinami a jejich názvy. Poněkud odlišný vývoj v některých zemích však může být zapříčiněn tím, že ekologické daně do svého daňového systému přijaly ještě před vstupem do EU, tudíž se nejednalo o implementaci Směrnice od prvopočátku. Sporným bodem EDR se také stává výnosová neutralita, kterou koncepce EDR zdůrazňuje jako jeden z hlavních principů. V některých členských státech jsou ekologické daně zaváděny, aniž by docházelo k podpoře zaměstnavatelů a trhu práce, protože Směrnice zmiňuje možnost využití daňové neutrality, nikoli však povinnost. V takových případech je možné mluvit o využití až zneužití systému k získání příjmů do státního rozpočtu. Naopak podnikatelský sektor – především pak průmyslová odvětví jsou znevýhodněna v mezinárodním kontextu a vystavena vyššímu daňovému zatížení. Z tohoto důvodu by měla být základní pravidla a principy EDR stanoveny závazně pro všechny členské státy bez výjimek.
18
3 EKOLOGICKÉ DANĚ V ČESKÉ REPUBLICE V České republice se o zavedení ekologických daní dlouhá léta diskutovalo a jejich počátek byl stále odkládán na dobu neurčitou. K „malé“ ekologické daňové reformě však došlo v roce 1997, kdy byly zvýšeny vybrané spotřební daně a zároveň snížena daň z příjmů. Tyto změny však nebyly oficiálně označeny jako EDR. Na konci 90. let 20. století si Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nechalo zpracovat řadu studií týkajících se možnosti implementace EDR v ČR. Na jejich základě byl zpracován návrh zákona o ekologizaci daňové soustavy, který vycházel z návrhu Směrnice EU a nechal se inspirovat systémem EDR, který byl použit v Německu (Kaplanová, 2011, s. 199). Dle výše zmíněného návrhu mělo od roku 2004 dojít k navýšení sazby u bezolovnatého benzínu o 60 %, u nafty o 70 % a u elektrické energie z 11 Kč/MWh na 77 Kč/MWh. Tento návrh zákona byl v roce 2001 projednán vládou ČR, ale k jeho realizaci se nepřistoupilo (Kaplanová, 2011, s. 199). V roce 2004 vytvořilo MŽP ve spolupráci s Ministerstvem financí (MF) a Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) novou koncepci EDR, podle níž měla být v roce 2005 uvalena daň na některá paliva a elektrickou energii, přičemž by se jednalo o daň spotřební. Po vzoru Německa měly být daně zaváděny v ročním nebo dvouletém cyklu. Ze zdanění by však byly vyňaty obnovitelné zdroje energie, odpadní teplo a spalování odpadů včetně spalování skládkového plynu. Aby měly dotčené subjekty dostatek času seznámit se s novými daněmi, docházelo by k časové prodlevě mezi platností a účinností zákona. Podniky, které využívají zdaňované komodity k technologickým účelům, by mohly využít daňové úlevy (Kaplanová, 2011, s. 199-200). Ve stejném období se však vláda rozhodla zvýšit sazby spotřebních daní v rámci reformy veřejných financí, nepřistoupila však k možnosti zavedení těchto daní výnosově neutrálním způsobem jako součást EDR. Zároveň bylo nezbytné uvažovat nad implementací Směrnice vzhledem ke vstupu ČR do EU, i když měla ČR spolu s dalšími vstupujícími státy vyjednanou výjimku do 1. ledna 2008 (Kaplanová, 2011, s. 200). V roce 2005 vláda představila novou koncepci, podle níž měla EDR proběhnout v pěti fázích v letech 2007 až 2015. Navýšení sazeb daně se mělo týkat motorových vozidel a nově měly vzniknout daně z energetických produktů a elektřiny. I když mělo ke zvyšování sazeb daně docházet postupně, již v první fázi byly sazby daně vyšší než minimální sazby požadované Směrnicí. Po ukončení páté fáze mělo dojít k úplnému zahrnutí externích nákladů do cen. Novinkou měla být tzv. daň z motorových vozidel, která měla nahradit silniční daň, a nově ji měly platit také fyzické osoby. Mimo jiné měla přispět k obnově vozového parku v ČR, jelikož sazby daně by zohledňovaly stáří vozu, emisní normy, produkci CO2 atd. Ani tato koncepce však nebyla schválena z důvodu složitého systému sazeb daní motorové daně, diferenciace zdanění elektřiny podle jejího původu a s tím souvisejících vysokých administrativních nákladů (Kaplanová, s. 200-201). 19
Jelikož bylo nutné implementovat Směrnici nejpozději k 1. lednu 2008, nezbýval dostatek času na další podrobné projednávání a tvorbu nového konceptu EDR, což se projevilo na novém návrhu EDR, který se stal součástí širší reformy veřejných financí. Situace byla vyřešena kompletní implementací Směrnice 2003/96/ES (Kaplanová, 2011, s. 201).
3.1 Principy zavedení ekologické daňové reformy v ČR EDR byla rozdělena do tří etap (viz Schéma 1), které budou postupně probíhat do roku 2017 s cílem poskytnout dotčeným ekonomickým subjektům dostatek času na přizpůsobení se. Koncept byl navržen v souladu s hlavními cíli EDR, které budou průběžně hodnoceny v průběhu trvání reformy. EDR neopomíjí ani problematiku vyvolaných transakčních nákladů – především se zavazuje k minimalizaci administrativních nákladů zdanění. Při dodržení principu výnosové neutrality také uvažuje v průběhu pozdějších etap možnost zavedení kompenzačních opatření, která by měla zmírnit negativní dopad EDR na nízko-příjmové skupiny obyvatel. Současně přihlíží i k národní bezpečnosti s ohledem na riziko dovozní závislosti u energetických surovin (MŽP, 2007). Schéma 1: Časový vývoj jednotlivých etap EDR
1. Etapa
2. Etapa
3. Etapa
2008 - 2009
2010 - 2013
2014 - 2017
Pramen: vlastní zpracování, MŽP (2007)
Z výše uvedeného vyplývá, že EDR je navržena tak, aby brala v úvahu nejen mezinárodní souvislosti a účinky harmonizujících se národních daňových předpisů, resp. systémů, ale také možné negativní důsledky své implementace, které by se mohly projevit ve snížení mezinárodní konkurenceschopnosti národní ekonomiky (MŽP, 2007).
3.2 Etapy ekologické daňové reformy v ČR První etapa (2008-2009) spočívala v zavedení tzv. ekologických (energetických) daní do daňového systému ČR zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (část čtyřicátá pátá, čtyřicátá šestá a čtyřicátá sedmá), mezi které patří daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. První zmíněná daň však existovala už v předchozích letech jako spotřební daň z minerálních olejů. Ekologické daně tak představují nejmladší daně v českém daňovém systému (Svátková, 2009, s. 234). Pro období 2010-2013 byla připravena druhá etapa EDR, v níž se počítá s rozšířením rozsahu zdanění na základě revize systémů poplatků a dalších nástrojů regulace v oblasti životního prostředí a transformací těchto nástrojů na ekologické daně (MŽP, 2007). V praxi by mělo jít o vytvoření emisní daně z CO2 (oxidu uhličitého), která vznikne po transformaci stávajícího 20
poplatku za znečištění ovzduší. Stát se tímto způsobem snaží přimět podnikatelské subjekty k modernizaci technologií výroby energií a snižování znečištění (Zimmermannová, 2008). Zároveň má být věnována větší pozornost problematice zdanění dopravy, která patří k největším znečišťovatelům životního prostředí. Nezbytnou součástí je také vyhodnocení dopadů zavedení ekologických daní – dopady na obyvatelstvo, ekonomiku a její konkurenceschopnost, jednotlivé regiony, míru zaměstnanosti a také na sociální výdaje, které se mohou zvýšit v souvislosti s útlumem některých odvětví. Vzhledem k nastavení reformy lze předpokládat největší míru zatížení v energeticky náročných odvětvích jako doprava, chemický a těžební průmysl. Naopak pozitivní účinky se očekávají u odvětví s vysokým podílem nákladů na pracovní sílu - stavebnictví, spotřební průmysl, služby a telekomunikace (Svátková, 2009, s. 237-238). Druhá etapa EDR má vést nejen k plnění cílů v oblasti ochrany ovzduší a klimatu, ale také k podpoře obnovitelných zdrojů energie, energetických úspor a ekologicky šetrných druhů dopravy či paliv (Zimmermannová, 2008). Třetí etapa pro léta 2014-2017 předpokládá další úpravy, které by měly být reakcí na vyhodnocení předchozích dvou etap a také by se v ní měly promítnout další změny energetické směrnice, jejíž revize se v této době očekává. Zároveň není vyloučeno ani rozšíření zdanění na další surovinové zdroje a výrobky včetně služeb, jejichž výroba nebo spotřeba má prokazatelně negativní vliv na životní prostředí či lidské zdraví, např. hnojiva, pesticidy, stavební suroviny (Svátková, 2009, s. 238). Ačkoliv by v současné době měla být realizována již třetí a tedy poslední etapa EDR, ve skutečnosti tomu tak není. V oblasti ekologických daní nedošlo od roku 2008 k žádným legislativním změnám, které by vedly k naplnění stanovených cílů. Zůstaly ve své původní podobě tak, jak byly nastaveny pro první etapu EDR. V souvislosti s časovým horizontem po roce 2013 se spekulovalo o zavedení již avizované daně z CO2, která by nahradila poplatky za znečišťování ovzduší, resp. emisní povolenky, avšak nová vláda se zavázala nezvyšovat daně. V praxi to znamená, že uhlíková daň byla odložena na dobu neurčitou. V minulosti se o ekologických daních bouřlivě diskutovalo nejen v médiích, ale i ve vládě. Později se však priority země změnily především v souvislosti s oživením ekonomiky (hlavně průmyslu a stavebnictví) po finanční krizi, která postihla celý svět v letech 2008-2009. Je však všeobecně známo, že otázkám životního prostředí a ekologie se věnují státy až poté, co ekonomiky prosperují a případné poplatky či daně nepůsobí takové distorze či negativní vlivy jako v případě, kdy se hospodářství potýká s problémy a zaznamenává pokles. Ve srovnání s evropskými státy, které přistoupily k EU dříve než ČR, jsme teprve položili základní kámen ekologických daní v naší legislativě. Pravděpodobně je to dáno pozdějším vstupem do EU a odkládáním EDR do nejzazšího možného termínu ve snaze najít vhodnou koncepci. Je však nutné vymýšlet něco nového, když v jiných zemích již EDR úspěšně implementovali? Pravděpodobně je lepší i efektivnější inspirovat se fungujícími systémy ekologických daní a přihlédnout ke specifikům českých podniků a ekonomiky jako celku. 21
4 ANALÝZY EKOLOGICKÝCH DANÍ V ZEMÍCH EU A V ČR 4.1 Analýzy ekologické daňové reformy v zemích Evropské unie Bosquet (2000, s. 20-22) ve své studii zdůrazňuje fakt, že EDR může být výnosově pozitivní či negativní – to záleží na tom, do jaké míry budou příjmy z ekologických daní navráceny zpět do ekonomiky. V EU je však EDR převážně prezentována jako výnosově neutrální, jelikož v členských zemích je už i tak vysoké daňové zatížení a další zdanění by mohlo mít negativní dopady a především by bylo politicky nepřijatelné. Také se pozastavuje nad tím, že ekologické daně v jiné podobě existovaly již dávno, ale myšlenka výnosově neutrální EDR se objevila až v počátcích 90. let minulého století, což přičítá snaze snížit nezaměstnanost v tehdejší době prostřednictvím poskytnutí pobídek k najímání pracovní síly. EDR hodnotí jako nástroj, který může významně přispět k redukci uhlíkových emisí a také okrajově povzbudit zaměstnanost, čímž částečně potvrzuje hypotézu, že za určitých okolností může EDR dosáhnout dvojí dividendy – jak ekologického tak ekonomického zlepšení. Ekologické a uhlíkové daně však mohou velmi silně a negativně ovlivnit energeticky náročná odvětví průmyslu – tento dopad může být na druhou stranu vnímán jako nutná daň ve snaze dosáhnout energetické efektivnosti (Bosquet, 2000, s. 29). Lutz a Meyer (2010, s. 9) ve své analýze použili model GINFORS (Global Interindustry Forecasting System), jehož výsledky ukazují, že EDR může generovat pozitivní vliv na zaměstnanost a pouze malý propad v HDP jednotlivých zemí. Jaké však budou konkrétní ekonomické dopady, záleží především na specificích daných zemí (uhlíková a energetická náročnost, ceny energií, výnosová neutralita). Ve srovnání s modelem E3ME je však GINFORS méně optimistický v oblasti budoucího ekonomického vývoje, jelikož bere v úvahu také mezinárodní obchod. V případě implementace EDR pouze v zemích EU hrozí pokles konkurenceschopnosti těchto států, proto je žádoucí dosáhnout mezinárodní spolupráce v oblasti snižování emisí a ochrany životního prostředí (Lutz, Meyer, 2010, s. 9). Jak už tomu bývá v případě všech reforem a změn, tak i EDR má své vítěze a poražené (winners and losers). Na jedné straně budou energeticky náročná odvětví čelit ztrátám, na druhé je však nezbytný technologický pokrok k eliminaci škodlivých vlivů na životní prostředí (Lutz, Meyer, 2010, s. 9). Ve snaze dosáhnout cílů EU v roce 2020 v oblasti emisí skleníkových plynů model ukazuje jediný možný nástroj – jednotnou cenu za emise uhlíku. Ostatní politiky (např. obnovitelných zdrojů energie) však také přispívají k redukci emisí, a proto je nutné brát je také v úvahu. Výsledky jasně ukazují, že je nezbytné prohloubit diskuzi v oblasti tržně orientovaných nástrojů a vybrat vhodný mix politik, který přispěje k dosažení cílů EU v roce 2020 (Lutz, Meyer, 2010, s. 9-10). Abdullah a Morley (2014, s. 27) se ve své studii zaměřili na kauzální vazby mezi ekologickými daněmi a ekonomickým růstem v krátkém a dlouhém období, k čemuž využili 22
dva samostatné soubory údajů pro země EU a OECD (Organization for Economic Cooperation and Development) a Grangerův test kauzality. Výsledky ukazují jistý kauzální vztah mezi HDP, čistými investicemi a ekologickými daněmi. Na druhou stranu však existuje jen málo důkazů k tomu, aby bylo možné s jistotou říct, že prosazení příznivých politik k životnímu prostředí zajistí ekonomický růst dané země. Ve spojitosti s principem navrácení výnosů z daní zpět do ekonomiky je nutné si uvědomit, že např. v případě silniční daně jsou výnosy využívány k opravám silničních komunikací a nedochází tak k eliminaci daňového zatížení práce. Ani v případě zdanění zemního plynu a nafty nebyl prokázán kauzální vliv na výstup ekonomiky. Tyto důkazy naznačují, že ani zvýšení ekologických daní by nemělo mít podstatný vliv na ekonomiku (Abdullah, Morley, 2014, s. 32). Problematikou ekologických daní v zemích EU se zabývá také Fuchsová (2013)2 ve svém článku, kde porovnává závěry již zpracovaných analýz EDR, zaměřeném na produkci emisí CO2, vývoj HDP a zaměstnanosti v kontextu zavedení ekologických daní. Jedná se o studie Increasing carbon and material productivity through environmental tax reform (Ekins et al., 2012), Environmental tax reform in Europe: opportunities for eco-innovation (European Environment Agency, 2011) a dále podrobněji popsanou Analyzing macroeconomic effects of environmental taxation in the Czech Republic with the econometric E3ME model (Ščasný et al., 2009). V části věnované problematice emisí CO2 autorka zdůrazňuje fakt, že „… úroveň snížení emisí CO2 je největším benefitem, ostatní příznivé makroekonomické efekty jsou pouze přidanou hodnotou“ EDR (Fuchsová, 2013, s. 49). Strategie Evropa 2020 si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů o 20 % oproti roku 1990, který je považován za rok výchozí a naměřené emise v tomto roce jsou považovány za 100 % (Vláda ČR, 2013). Takové snížení emisí skleníkových plynů odpovídá zhruba 15 % snížení emisí CO2. Ekins předpokládá snížení emisí až o 22 % a je závislé především na velikosti energeticky náročných odvětví, zdrojích energie, míře jejich zdanění a na struktuře poptávky po nich. Studie zpracovaná Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) rovněž předpokládá naplnění tohoto cíle. Snížení emisí CO2 je především žádoucí v zemích, kde je poptávka po energiích velmi vysoká a zároveň se cena pohybuje pod průměrem EU – např. ČR (Fuchsová, 2013, s. 49-50). I v případě HDP generují různé analýzy EDR různé výsledky – nejpříznivější vývoj HDP pro ČR předpovídá Ekins, EEA očekává ekonomických růst 0,45 %. Ekins ve své studii pracuje s dvěma makroekonomickými efekty. První z nich indikuje pokles v úrovni reálného důchodu domácností a druhý by měl v důsledku fiskální neutrality vést ke zvýšení míry zaměstnanosti a následnému ekonomickému růstu. Výsledný efekt je však závislý na tom, který z výše zmíněných převáží (Fuchsová, 2013, s. 50-51).
2
Tato studie byla zařazena do části věnované EU, jelikož se předpovědí pro podmínky ekonomiky ČR zabývá pouze částečně.
23
Velmi příznivý vývoj zaměstnanosti v rámci EU opět předpovídá studie Ekinse – do roku 2020 by mělo vzniknout až 5 mil. nových pracovních příležitostí v důsledku zavedení EDR. Zvýšení poptávky lze předpokládat především v oblasti služeb, naopak mírný pokles bude patrný v energeticky a materiálově náročných odvětvích. EEA je ve svých očekáváních poněkud skromnější – podle její studie by měl v členských státech (vyjma Portugalska a Estonska) vzniknout 1 mil. nových pracovních míst (Fuchsová, 2013, s. 51-52). 4.1.1 Zajímavé příklady analýz Skotsko Skotská vláda se zavázala snížit emise CO2 o 42 % oproti roku 1990, což je dokonce více než oznámila britská vláda (34 %). Tento cíl je opravdu velmi ambiciózní, ale jsou tu jisté pochyby o tom, jak dostačující politické nástroje má skotská vláda ve svých rukou, aby přiměla podnikatelský sektor a domácnosti k chování, které zajistí dosažení stanovených cílů (Allan et al., 2014, s. 48). K analýze byl použit rovnovážný model AMOSENVI skotské ekonomiky, který je velmi rozsáhlý – obsahuje 17 průmyslových odvětví a orientuje se také na domácnosti a vládu. V úvahu jsou brány tři scénáře použití příjmů z uhlíkové daně: 1. výnosy nejsou vráceny zpět do ekonomiky (skotská vláda nemůže s těmito příjmy disponovat), 2. příjmy budou použity ke zvýšení vládních výdajů, 3. výnosy přispějí ke snížení daní z příjmu (Allan et al., 2014, s. 41). Výsledky ukazují, že uhlíková daň může skutečně pozitivně stimulovat míru zaměstnanosti, zatímco sníží množství škodlivých emisí a zajistí tak princip dvojí dividendy, ale pouze v případě, že výnosy z daní budou vráceny zpět do ekonomiky – snížením daní z příjmů či zvýšením vládních výdajů. Pokud by se tak nestalo, uhlíková daň by způsobila nárůst cen pro spotřebitele, čímž by se snížila konkurenceschopnost a také poptávka po skotských výrobcích a službách. Nepřímo by tato situace negativně ovlivnila také objem investic v ekonomice a spotřebu domácností. Autoři však upozorňují i na skutečnost, že pokud vláda zvýší své výdaje, nedokáže zcela vyrovnat veškeré negativní poptávkové vlivy způsobené uhlíkovou daní. Naopak snížení daní z příjmů přinese pouze čistý pozitivní vliv (Allan et al., 2014, s. 48). Velká Británie Ekins, Summerton, Thoung a Lee (2011, s. 449) ve své studii poukazují na to, že snížení uhlíkových emisí v zemích s ekologickými daněmi může mít za následek zvýšení objemu těchto emisí v jiných státech světa, které budou disponovat tzv. konkurenční výhodou. Evropské země rovněž přistoupily spíše ke zdanění spotřeby energií a nakládání s odpady, než k přímému zdanění emisí uhlíku a dalších skleníkových plynů. Ve snaze ochránit domácí
24
průmysl před negativními vlivy se pak EDR mění v řadu osvobození a výjimek pro energeticky náročná odvětví. Autoři ve své studii použili model britské ekonomiky známý pod zkratkou MDM-E3 (Cambridge Multisectoral Dynamic Model of the UK economy), který v sobě kombinuje model britského hospodářství spolu s řadou dílčích modelů z oblasti energetiky a životního prostředí – viz Příloha B (Ekins et al., 2011, s. 450). Model pracuje s řadou scénářů – z nichž nejdůležitější je ten, který simuluje EDR s principem výnosové neutrality a druhý, který sice z něj vychází, ale 10 % výnosů z daní vláda investuje do obnovitelných zdrojů energie, k podpoře energetické efektivnosti domácností atd. V případě simulace EDR model predikuje snížení emisí uhlíku o 29 % a skleníkových plynů o cca 34 % do roku 2020. Pokud budou výnosy z daní ještě dále investovány jako tzv. „zelené investice“, bude snížení škodlivých emisí ještě výraznější než v předchozím případě a může přispět k vytvoření nového sektoru s potenciálem exportu – jako v případě investic Dánska a Německa do větrné energie (Ekins et al., 2011, s. 472-473).
4.2 Ekologické daně v České republice z pohledu ex-ante analýz Tabulka 4: Přehled ex-ante analýz ekologické daňové reformy a ekologických daní Autoři
Rok vydání
Název
Beneš et al.
2006
Analýza koncepce ekologické daňové reformy
Ščasný, Brůha
2007
Predikce sociálních a ekonomických dopadů návrhu první fáze ekologické daňové reformy České republiky
Pavel, Vítek
2008
Revenue Neutral Environmental Tax Reform – Case of the Czech Republic
Šauer et al.
2008
Policy Issues and Consequences of Environmental Tax Reform Implementation in the Czech Republic
Zimmermannová
2009
Dopady zdanění elektřiny, zemního plynu a pevných paliv na odvětví OKEČ v České republice
Koderová
2009
Modelování dopadů ekologické daňové reformy a možné směry jejího dalšího vývoje
Ščasný et al.
2009
Analysing Macroeconomic Effects of Environmental Taxation in the Czech Republic in the Econometric Model E3ME
Ščasný et al.
2010
Projekt Modelování dopadů environmentální daňové reformy: II. etapa EDR („ModEDR“)
Pramen: vlastní zpracování, Zimmermannová, Menšík (2013, s. 47-49)
Ex-ante analýzy hodnotí očekávané neboli předpokládané dopady zavedení ekologických daní a pracují s jejich různými variantami a koncepcemi. Zároveň se snaží naznačit možné směry 25
jejich dalšího vývoje či potenciálních úprav. V případě ekologických daní se jedná především o modelování jejich dopadů – jak na občany (spotřebitele), tak na podnikatelský sektor, případně i sektor veřejný. Ve spojitosti s implementací ekologické daňové reformy byla vypracována řada ex-ante analýz, některé z nich jsou uvedeny v Tabulce 4. 4.2.1 Dopady zavedení ekologických daní na odvětví OKEČ v České republice Již v průběhu přípravy nové legislativy začali vystupovat podnikatelé a různá sdružení proti novým daním s argumentem, že dojde k výraznému zdražení výroby v rámci jednotlivých odvětví národního hospodářství a tím ke snížení mezinárodní konkurenceschopnosti české ekonomiky. Tato argumentace byla prvotním impulsem pro zpracování studie Dopady zdanění elektřiny, zemního plynu a pevných paliv na odvětví OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností) v České republice (Zimmermannová, 2009). Ta vychází ze dvou rozdílných variant zdanění – jedna z nich je tzv. maximalistická (nezahrnuje žádná osvobození), druhá počítá s osvobozením paliv pro výrobu elektřiny a pro výrobu koksu. Cílem analýzy je potvrdit či vyvrátit následující hypotézy:
hypotéza č. 1: K největšímu nárůstu cen produkce v důsledku zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektřiny dojde v energeticky náročných odvětvích OKEČ, definovaných ve studii Ščasného a Brůhy (2007). hypotéza č. 2: U varianty s osvobozením paliv pro výrobu elektřiny a koksu a se zdaněním koksu dojde k výraznému snížení dopadu ekologických daní na ceny produkce jednotlivých sektorů OKEČ ve srovnání s variantou neuvažující žádná osvobození (Zimmermannová, 2009, s. 213-214).
Potřebné výpočty byly provedeny Leontiefovou metodou input-output analýzy3, která byla použita pro vytvoření cenového modelu pro Českou republiku. Je vhodná zejména pro analýzu krátkodobých meziodvětvových dopadů, přičemž nesmí dojít ke změně stávajících technologií, smluv a ke změně vzájemných vztahů a vazeb mezi nimi, což může být na druhou stranu určitým omezením výsledného cenového modelu. Pro potřeby analýzy střednědobých či dlouhodobých dopadů nových daní by bylo vhodnější použít model obecné rovnováhy – tzv. CGE model4 (Zimmermannová, 2009, s. 214). V Příloze C je uveden přehled odvětví OKEČ, která byla od 1. 1. 2008 nahrazena Klasifikací ekonomických činností (CZ-NACE).
3
Modely typu input-output analýzy dokážou stanovit jak dopady přímé, tak nepřímé na jednotlivé sektory či mezisektorové. Pracují se zpětnými vazbami, ale nezahrnují odpovědi subjektů na tyto změny. Modely předpokládají rovnováhu na všech trzích v ekonomice. 4 Hlavním důvodem vývoje modelů CGE byla potřeba kvantifikovat možné dopady na jedné straně cílených politik (legislativních záměrů, veřejných podpor a programů, nových investičních záměrů) a na straně druhé hodnotit možné dopady vnějších faktorů (zvýšení světových cen základních surovin, změny ve směnných relacích aj.). Model vychází ze statistiky národních účtů v členění podle klasifikace OKEČ a reprezentuje statický snímek ekonomiky. Následně slouží pro provádění simulací – tzv. scénářů „what if“ – co se stane, když změníme některý z parametrů.
26
Energeticky náročná odvětví definovali Ščasný a Brůha (2007) následovně:
C – Těžba nerostných surovin, DB – Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků, DE – Výroba vlákniny, papíru, vydavatelství a tisk, DF – Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy, DG – Výroba chemických látek, přípravků, léčiv, DI – Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, DJ – Výroba kovů, hutních a kovodělných výrobků, E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody.
V případě první varianty (bez osvobození) se zdanění projeví primárně v odvětví C, kde dojde k nárůstu cen produkce o 15,71 %, dále v odvětví DF (nárůst cen produkce o 13 %) a významný dopad lze pozorovat i v odvětví E (navýšení cen produkce o 7,18 %). V tomto případě bude mít převládající dopad na změnu cen produkce především zdanění pevných paliv – černého a hnědého uhlí (Zimmermannová, 2009, s. 223-224). V případě druhé varianty, která bere v úvahu osvobození a je tak více podobna platné legislativě, se zdanění projeví primárně v odvětvích DF (nárůst cen produkce o 5,08 %), C (navýšení cen produkce o 5,07 %) a E (nárůst cen produkce o 3,95 %). Z výsledků je patrné, že v případě této varianty jsou dopady na ceny produkce mnohem nižší než v případě varianty bez osvobození (Zimmermannová, 2009, s. 226). U většiny energeticky náročných odvětví skutečně dojde k významnému nárůstu cen produkce v důsledku zavedení ekologických daní. Výjimkou jsou pouze odvětví DB a DE, kde navýšení není tak výrazné, což může být způsobeno nižšími sazbami u elektřiny a zemního plynu ve srovnání s pevnými palivy (Zimmermannová, 2009, s. 227). Graf 1: Procentní navýšení cenových indexů jednotlivých odvětví OKEČ – srovnání varianty „s osvobozením“ a „bez osvobození“
varianta "bez osvobození"
Pramen: Zimmermannová (2009, s. 228)
27
varianta "s osvobozením"
L až Q
K
J
I
H
G
F
E
DN
DM
DL
DK
DJ
DI
DH
DG
DF
DE
DD
DC
DB
DA
C
A+B
16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0
Na základě výsledků studie autorka potvrzuje hypotézu č. 1 – k největšímu nárůstu cen produkce skutečně dojde v energeticky náročných odvětvích OKEČ (s výjimkou sektorů DB a DE). V případě hypotézy č. 2 má skutečně varianta s osvobozením daleko nižší dopad na ceny produkce v jednotlivých odvětvích OKEČ (viz předchozí graf). Nejvýraznější rozdíl lze sledovat v odvětví C, DF a E (Zimmermannová, 2009, s. 228-229). Z dosažených výsledků jasně vyplývá, že hlavní podíl na růstu cen produkce má daň z pevných paliv. Zároveň celkový dopad ekologických daní do cen produkce vybraných odvětví nebude nijak výrazný – zejména v případě zdanění elektřiny a zemního plynu. Koderová (2009) se rovněž věnuje problematice dopadů EDR na cenové indexy, daňové incidence a možným směrům dalšího vývoje ekologických daní ve své doktorské disertační práci. Ve své práci podrobně pojednává o modelech, které jsou používány pro stanovení dopadů ekologicky zaměřených ekonomických nástrojů na ekonomiku – input-output analýze, modelu HERMIN5, CGE modelu, modelu E3ME6 a IAM modelu7. Pro stanovení dopadu zavedení ekologických daní na cenové indexy v ČR byl zvolen stejně jako v předchozím případě input-output model. Rovněž jsou aplikovány dva způsoby zdanění – varianta bez osvobození a druhá s osvobozením, která odpovídá podmínkám osvobození zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, vyjma osvobození pevných paliv a zemního plynu pro výrobu elektřiny a pevných paliv pro výrobu koksu (Koderová, 2009, s. 74, 87-89). V případě varianty bez osvobození se zdanění nejvíce projevilo v odvětvích výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (DI) a výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (DJ) s nárůstem cen produkce přibližně o 0,43 %. Výraznější navýšení cen lze sledovat ještě v případě výroby a oprav strojů a zařízení (DK), výroby chemických látek, přípravků léčiv a chemických vláken (DG) a výroby textilií (DB) (Koderová, 2009, s. 87-88). U varianty s osvobozením byl zaznamenán podstatně nižší růst cen produkce než v předchozím případě – navýšení se pohybuje od 0,04 % do 0,24 %. Nejvíce se dotkne odvětví výroby chemických látek (DG), jelikož se jedná o energeticky náročné odvětví. Naopak nejmenší dopad se očekává ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků (DI), dopravě (I) a stavebnictví (F) (Koderová, 2009, s. 88-89). Výsledky jednotlivých studií se rozcházejí, jelikož Zimmermannová vycházela ze statistických ročenek, kde je spotřeba energetických surovin uvedena jako celková netto spotřeba a mohla tak provést porovnání dopadů pro případ bez osvobození a pro případ 5
Model HERMIN je neokeynesiánský model, který je zaměřen především na nabídkovou stranu ekonomiky, a obsahuje více dynamických prvků oproti modelu CGE. Zároveň lze využít jako doplněk modelu CGE, protože dokáže zachytit časové vazby mezi veličinami. 6 Model E3ME patří mezi modely mezinárodní – postihuje celou EU rozšířenou o Norsko a Švýcarsko. Na rozdíl od předchozích modelů obsahuje propracovanou interakci energetického sektoru, životního prostředí a ekonomiky, proto umožňuje podrobněji popsat soubor možných scénářů vývoje/dopadů. 7 IAM modely jsou v porovnání s ostatními modely z hlediska komplexnosti nejpropracovanější – kombinují vědecké a socioekonomické aspekty environmentálních změn. V praxi bývají aplikovány především na problematiku snížení emisí CO2.
28
osvobození pevných paliv a zemního plynu pro výrobu elektřiny a pevných paliv pro výrobu koksu. Koderová použila datovou základnu obsahující pouze konečné spotřeby energií, která však nezahrnovala energie určené pro výrobu jiné energie. Díky tomuto postupu však dokázala vyčíslit dopady osvobození použitých energií v chemických redukčních procesech, v metalurgických procesech, k mineralogickým postupům, v drážní dopravě atd. Obě však dochází ke stejnému závěru – dopad zavedení ekologických daní do cen finální produkce je nevýznamný (Koderová, 2009, s. 88, 91). 4.2.2 Analýza makroekonomických efektů ekologické daňové reformy Milan Ščasný z Univerzity Karlovy ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou a Cambridge Econometrics zpracoval studii zabývající se vyhodnocením makroekonomických dopadů EDR v podmínkách České republiky (2009). Pro analýzu tří různých scénářů byl zvolen model E3ME (Energy-Environment-Economy Model for Europe), který při zpracování výsledků pro ČR bere v potaz i ostatní ekonomiky Evropy. První ze scénářů je založen na druhé fázi EDR – věnuje se zdanění klasických polutantů ze stacionárních zdrojů a respektuje postupně se zvyšující sazby daně, v druhém případě zahrnuje tzv. uhlíkovou daň, neboli zdanění emisí CO2 ze stacionárních zdrojů a třetí varianta vychází z druhého scénáře a je rozšířena o emise z dopravy (Ščasný et al., 2009, s. 473-475). Autoři predikují dodatečný příjem plynoucí ze zdanění emisí ve výši 2,24 mld. eur do roku 2020, celkově může uhlíková daň generovat příjem 7,31 až 8,32 mld. eur. Ve vztahu k HDP činí dodatečný příjem v případě prvního scénáře pouze 0,2 % HDP, zatímco u zbývajících dvou 0,6 až 0,7 % HDP (Ščasný et al., 2009, s. 476). Co se týká environmentálních dopadů, všechny varianty generují doplňkové efekty. Pokud budou zdaněny pouze klasické polutanty, jejich snížení přispěje ke zlepšení životního prostředí 80 %, zbytek bude způsoben snížením emisí CO2. V případě zbývajících scénářů budou klasické znečišťující látky stále přispívat ke zlepšení životního prostředí 65-80 %. Nejvíce k tomuto zlepšení však přispěje snížení emisí SO2, NOX a CO2 (Ščasný et al., 2009, s. 476-477). Zkoumané makroekonomické dopady jsou v případě všech scénářů velmi malé – pozitivní či negativní dopady jednotlivých scénářů se pohybují max. do 0,1 % ve vztahu k sledovanému ukazateli (HDP, zaměstnanost, výstup, spotřeba aj.), proto autoři považují tyto dopady za zanedbatelné. I přes tyto výsledky je uhlíková daň hodnocena jako vhodnější nástroj ke snížení emisí CO2 ve srovnání s emisními povolenkami, především v dlouhém období (Ščasný et al., 2009, s. 478, 482). 4.2.3 Modelování dopadů druhé etapy ekologické daňové reformy Studie Modelování dopadů environmentální daňové reformy: II. etapa EDR vznikla v rámci stejnojmenného projektu (Projekt SPII/4i1/5207, tzv. „ModEDR“), jehož zadavatelem bylo 29
Ministerstvo životního prostředí a jeho řešením byly pověřeny čtyři výzkumné instituce – Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze (COŽP UK), Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku Vysoké školy ekonomické (IEEP VŠE), Metroeconomica a Cambridge Econometrics z Velké Británie. Projekt byl zahájen v listopadu roku 2007 a trval celkem tři roky. Hlavním cílem projektu byla analýza dopadů vybraných ekonomických nástrojů environmentální regulace, které vycházely z koaliční dohody vládnoucích stran v roce 2006 a měly být zavedeny v ČR v rámci druhé etapy EDR. V průběhu roku 2008 se však změnily priority vlády směrem od regulace emisí uhlíku k regulaci znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší, na což projekt flexibilně reagoval. Dílčím cílem bylo také vyhodnotit stávající regulaci v oblasti ochrany ovzduší a změny klimatu s cílem předložit návrhy pro budoucí regulaci (Ščasný et al, 2010, s. 6). Autoři se věnovali také odhadu externích nákladů výroby elektřiny – nejvyšší byly vypočteny pro technologii spalující lignit (2,67 Kč/kWh) a hnědé uhlí (3,58 Kč/kWh), naopak nejnižší pro zdroje spalující energo plyn, zemní plyn (0,27 až 0,33 Kč/kWh) a bioplyn (0,49 až 0,99 Kč/kWh). V rámci projektu byly také spočítány externí náklady na jednu tunu znečišťující látky – amoniak (NH3) ve výši 620 000 Kč, tuhé částice PM10 480 000 Kč, nejnižší pak nemethanové těkavé organické sloučeniny (NMVOC) 27 000 Kč. Je nutné si však uvědomit, že ekonomické nástroje mohou být účinné pouze tehdy, když poskytují dostatečné stimuly pro změnu chování. „…stávající nastavení poplatků neposkytuje prakticky žádnou motivaci pro snižování znečištění, kromě PM10, kde by mohlo dojít ke snížení emisí o 0,28 kilotun. V případě, že by se poplatek na emise SO2 zvýšil přibližně desetinásobně, nedošlo by vůbec k protnutí této sazby s křivkou nákladů na zamezení. V případě NOX a PM10 by zhruba desetinásobné zvýšení sazeb mohlo provozovatele velkých a středních spalovacích zdrojů motivovat k zamezení emisí ve výši cca 17 kilotun.“ Dále jsou také diskutovány mezní a celkové náklady na zamezení (Ščasný et al., 2010, s. 9-10). V práci jsou využity jak modely dílčí rovnováhy (tzv. „bottom-up“), tak makroekonomické strukturní (tzv. „top-down“) modely. Konkrétně se jedná o dopravní model dílčí rovnováhy TREMOVE, energetický model dílčí rovnováhy MESSAGE (Model for Energy Supply Strategy Alternatives and their General Environmental Impacts), model obecné rovnováhy CZEGE3, který byl vytvořen v rámci tohoto projektu, a již výše zmíněný makroekonometrický model E3ME (Ščasný et al., 2010, s. 12-25). Předmětem modelování se v roce 2010 staly čtyři následující politiky:
navýšení sazeb poplatků za znečišťující látky vypouštěné do ovzduší dle návrhu revize zákona o ochraně ovzduší, zavedení daně na emise CO2, úprava sazeb spotřebních daní na energetické výrobky a elektřinu dle návrhu revize Směrnice 2003/96/ES, regulace emisí skleníkových plynů v rámci EU ETS (Ščasný et al., 2010, s. 29). 30
Model E3ME v tomto případě popisuje dopady zavedení daně z emisí CO2 a poplatků z klasických polutantů. Daň je uvalena na domácí produkci v ČR a na zboží dovezené, exporty jsou od daně osvobozeny. Vyšší ceny přímo negativně ovlivňují spotřebu paliv a jednotliví spotřebitelé paliv proto přesunují zvýšené náklady do cen své finální produkce. V ekonomice roste celková cenová hladina, dochází ke snížení reálného disponibilního důchodu, celkové konečné spotřeby a tedy HDP. Tento pokles je také způsoben zhoršenou mezinárodní konkurencí a sníženými exporty v rámci EU i mimo ni. Pokud jsou však příjmy z daní tzv. recyklovány prostřednictvím snížení příspěvků na sociální zabezpečení placených zaměstnanci, dojde ke zvýšení reálného disponibilního důchodu. Pokud jsou příjmy využity ke snížení příspěvků na sociální zabezpečení placených zaměstnavateli, dojde ke snížení nákladů na pracovní sílu a zvýšení zaměstnanosti, což povede k příznivějším cenám domácí produkce, zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti a zlepšení v obchodní bilanci (Ščasný et al., 2010, s. 134-135). Revize sazeb poplatků za emise znečišťujících látek nebude mít až do roku 2021, kdy se uvažuje pouze s 2,5 krát vyššími reálnými sazbami poplatků, žádný efekt na tyto emise. Po zavedení nejvyšší nominální sazby v roce 2021 dojde k poklesu pouze o 2 % a to u emisí SO2, NOX a CO2. Dopad na ekonomickou aktivitu ve vztahu k celkovému výstupu je zanedbatelný stejně jako v případě trhu práce (Ščasný et al., 2010, s. 135-138). V případě revize Směrnice model indikuje snížení všech druhů sledovaných emisí, které by mělo dosáhnout svého maxima v roce 2015 a následně tento efekt bude pravděpodobně postupně odeznívat. V případě cen paliv lze předpokládat nárůst cen u většiny z nich, avšak dopad ceny elektřiny není příliš významný. Velký nárůst cen je zaznamenán u těžkých topných olejů a nečekaně také zemního plynu. Dopad na HDP a zaměstnanost se bude lišit podle toho, zda jsou příjmy recyklovány zpět do ekonomiky či nikoliv. V případě, že bude zajištěna fiskální neutralita, dojde k nejvyššímu nárůstu zaměstnanosti v sektoru výroby nekovových nerostných výrobků. V opačné situaci dojde k postupnému poklesu zaměstnanosti v sektoru zemědělství, těžby nerostných surovin a výroby cementu, paradoxně dojde ke zvýšení v sektoru výroby textilií a oděvů (Ščasný et al., 2010, s. 138-143). V případě zavedení stropů na emise CO2 v rámci systému EU ETS by došlo k výraznému snížení emisí CO2 a to až o 40 % kolem roku 2015 a SO2 o 55 %. Největší pokles spotřeby je predikován u uhlí (o 46 %), elektřiny (o 26 %) a zemního plynu (o 20 %), naopak nejmenší se předpokládá u topného oleje – pouze o 5 %. Tato politika by měla pozitivní dopad na ekonomický růst i zaměstnanost (avšak jen do období kolem roku 2020), ale na druhou stranu by vedla k výraznému zvýšení cenové hladiny – o 3 až 4 % ve srovnání se situací, kdy by tyto stropy nebyly zavedeny (Ščasný et al., 2010, s. 144-149). Autoři se v projektu zaměřili také na posouzení dopadů EDR s použitím modelu MESSAGE, jehož výchozím rokem je rok 2006 a modeluje období do roku 2030. Pro modelování byly vytvořeny dvě sady scénářů – sada A povolující výstavbu nového jaderného zdroje a sada B, která tuto výstavbu nedovoluje. Pro každou sadu je modelováno sedm následujících scénářů: 31
BAU – nepředpokládá žádné poplatky za emise, zelené bonusy ani obchodování s emisními povolenkami, Zelené bonusy – počítá se zavedením podpory obnovitelných zdrojů energie ve formě zelených bonusů, CAP 20 % – simuluje striktní dodržení cíle 20 % snížení emisí skleníkových plynů v roce 2020, předpokládá zelené bonusy a emisní obchodování, CAP 30 % – simuluje striktní dodržení cíle 30 % snížení emisí skleníkových plynů v roce 2020, rovněž předpokládá zelené bonusy a emisní obchodování, ETS – počítá se zelenými bonusy a obchodování s emisními povolenkami přechází, na rozdíl od předchozích scénářů, od roku 2013 k aukcím s postupným snižováním zdarma přidělených povolenek, kdy v roce 2020 jsou již všechny prodávány skrze aukce, EDR – scénář je odvozen z varianty BAU, ale jsou zde simulovány dopady EDR jako jediného opatření k regulaci emisí, EDR + Zelené bonusy – rozšiřuje předchozí scénář o zelené bonusy pro obnovitelné zdroje energie, EDR + ETS – simuluje dopady souběžného emisního obchodování a zavedení EDR (Ščasný et al., 2010, s. 156-161).
Z výsledků studie vyplývá, že podpora obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím zelených bonusů má na snížení emisí výraznější vliv než zvýšení poplatků za klasické polutanty. I přes tento výsledek model predikuje významnější rozvoj obnovitelných zdrojů energie až v letech 2027 až 2030, kdy budou instalovány pokročilé generace obnovitelných zdrojů. Do budoucna však nejvýznamněji ovlivní sektor výroby elektřiny a jím produkované emise zpoplatnění emisí CO2 ve formě aukcí emisních povolenek od roku 2013. Zcela zásadním faktorem se pro celý sektor jeví povolení, resp. nepovolení výstavby nového jaderného zdroje. Pokud nebude výstavba realizována, některé scénáře předpokládají dosažení hranice dostupných zásob hnědého uhlí v rámci ekologických těžebních limitů hnědého uhlí. Navíc se předpokládá uzavření dvou hnědouhelných dolů po roce 2030, což by vedlo k nedostatku tuzemského hnědého uhlí. V případě výstavby nové jaderné elektrárny model predikuje výrazný pokles všech sledovaných emisí (Ščasný et al., 2010, s. 168-173). Transakční náklady implementace ekologický daní vznikají jak na straně veřejného sektoru, tak i soukromého. V souvislosti s veřejným sektorem jsou tyto náklady označovány jako administrativní (náklady na výběr daní, monitorování, získávání informací, kontrolu daňových subjektů aj.). Soukromý sektor nese náklady vyvolané, které jsou spojeny s administrací a odvedením ekologických daní s výjimkou vlastní daňové povinnosti. I když to není na první pohled patrné, oba typy nákladů jsou vzájemně provázané, jelikož veřejný sektor může řadu činností delegovat na soukromý sektor (Ščasný et al, 2010, s. 183). V závěru se autoři věnují ex-post analýze transakčních nákladů ekologických daní a konstatují, že i přes relativně nízký veřejný příjem nejsou tyto daně z hlediska administrativních nákladů významně neefektivní. To může být způsobeno především malým 32
počtem registrovaných plátců, což výrazně zjednodušuje agendu správce daně. Jedním ze způsobů, jak zvýšit jejich efektivnost, je zvýšení sazeb ekologických daní. V případě vyvolaných nákladů model rovněž vykázal poměrně vysokou efektivnost. Autoři však poznamenávají, že vyvolané náklady jiných selektivních spotřebních daní nebyly v ČR dosud měřeny. Pokud by byl do budoucna splněn předpoklad zvýšení výnosu těchto daní a nedojde k rapidnímu nárůstu plátců, budou ekologické daně patřit mezi nejefektivnější daně v ČR (Ščasný et al., 2010, s. 198, 202). 4.2.4 Ekologické daně z pohledu veřejného sektoru Šauer, Vojáček, Klusák a Hadrabová (2008) zpracovali kvalitativní výzkum, který shrnuje praktické problémy a překážky zavedení EDR v ČR. Cílem bylo zjistit, zda stakeholdeři (zúčastněné strany) znají teoretické pozadí EDR, mají přehled o možných dopadech, identifikují náklady a přínosy pro jednotlivé subjekty, dokážou vyhodnotit přijetí EDR veřejností v porovnání s ostatními ekonomickými nástroji na ochranu životního prostředí aj. Na základě těchto klíčových bodů byl sestaven dotazník, který byl předložen třem členům vlády, dvěma zástupcům průmyslového odvětví, zástupci odborové organizace a představiteli nestátní neziskové organizace (Šauer et al., 2008, s. 97-99). Výzkum odhalil odlišný způsob chápání EDR u jednotlivých účastníků – ministr životního prostředí vnímá EDR jako nástroj vedoucí k méně uhlíkové a konkurenční ekonomice, naopak ministr financí vidí EDR jako fiskální nástroj, který pomůže snížit státní deficit, i když neočekává významný peněžní příjem. Zástupci se však rozcházeli především v názoru na praktickou realizaci EDR – zástupce odborů byl poněkud skeptický ohledně fiskální neutrality (zastánce zvýšení sociálního zabezpečení) a ministr financí vyjádřil jisté obavy ohledně transakčních nákladů implementace EDR (300 nových pracovních míst), jelikož osobní náklady v roce 2008 byly spočítány na 5 % z příjmů z ekologických daní (Šauer et al., 2008, s. 99-100). Zástupce odborů se také obával zvýšení životních nákladů domácností, jelikož od 1. ledna 2008 vstoupily v platnost jak ekologické daně, tak zvýšená sazba daně z přidané hodnoty (Šauer et al., 2008, s. 100). V poslední části jeden z představitelů vlády přiznal skutečnost, že EDR byla nastavena a přijata v takové podobě, aby splňovala minimální požadavky Směrnice. Zároveň se někteří zástupci vyjadřují proti sloučení existujícího systému ekologických poplatků a systému ekologických daní, jelikož poplatky tvoří důležitou část příjmů Státního fondu životního prostředí, který spolufinancuje projekty vedoucí ke zlepšení životního prostředí v ČR. V této souvislosti se zástupci také vyslovili pro to, aby příjmy z ekologických daní sloužily taktéž k financování projektů týkajících se životního prostředí (Šauer et al., 2008, s. 100-101). Z výše uvedených rozdílných názorů dotazovaných zástupců je patrné, že hlavní cíl EDR nebyl dostatečně formulován a především prezentován veřejnosti. Tzv. PR (vztahy s veřejností) byly v tomto případě nedostatečné, resp. selhaly. Také se zde ukazuje 33
nedostatečná motivační funkce ekologických poplatků, jelikož pro podnikatelské subjekty je stále výhodnější zaplatit poplatek za vypouštění emisí, než instalovat moderní technologie, které by produkci emisí zmírnily. Velkou roli zde však hraje „tradice“ (dlouhotrvající existence) těchto poplatků, změny či zavedení nových daní často vyvolávají nelibost až odpor společnosti. Nositel Nobelovy ceny James M. Buchanan (1998, s. 66) komentuje tuto problematiku následovně: „Stará daň je dobrá daň, neboli čím je daň starší, tím větší rutina v použití této daně nastává a tím větší je pravděpodobnost, že daň bude pokračovat ve své existenci.“
4.3 Ekologické daně v České republice z pohledu ex-post analýz Tabulka 5: Přehled ex-post analýz ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí Autoři
Rok vydání
Název
Jílková et al.
2006
Poplatky k ochraně životního prostředí a jejich efektivnost
Šauer, Vojáček
2009
Environmental Tax Reform in the Czech Republic: Results of a Qualitative Survey in Businesses
Pavel, Slavíková, Jílková
2009
Ekonomické nástroje v politice životního prostředí: drahé daně nízká účinnost
Pavel, Vítek
2010
Environmental Tax Reform: Administrative and Compliance Cost of Energy Taxes in the Czech Republic
Šauer et al.
2011
Introducing Environmental Tax Reform: the Case of the Czech Republic
Zimmermannová
2012
Ex-post Analysis of Impacts of the Car Registration Fee in the Czech Republic
Zimmermannová, Menšík
2013
Ex post analýza zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektřiny
Zimmermannová, Menšík
2014
The EU Emission Allowance Spot Price Development and its Possible Consequences for Public Economics
Pramen: vlastní zpracování, Zimmermannová, Menšík (2013, s. 47-49)
V souvislosti s problematikou ekonomických nástrojů využívaných k ochraně životního prostředí byla zpracována i řada ex-post analýz (viz předchozí tabulka), ale do počátku roku 2013 se nikdo nevěnoval následnému vyhodnocení skutečných dopadů zavedení ekologických daní na ekonomiku České republiky. Jarmila Zimmermannová a Michal Menšík (2013) zpracovali ex-post analýzu zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektřiny a navazují tak na ex-ante analýzu, která se věnovala možným dopadům ekologických daní na jednotlivé sektory národního hospodářství 34
(Zimmermannová, 2009). Obsahem jejich analýzy je porovnání změn cenových indexů propočítaných s pomocí Leontiefova cenového modelu (I-O analýzy) se změnou cenových indexů energeticky náročných odvětví národního hospodářství po jejich zdanění v roce 2008. Dále se věnují také faktorům, které ovlivňují jak ekonomiku ČR, tak kvalitu životního prostředí – produkci emisí CO2, spotřebě zdaněných energetických produktů (uhlí, zemního plynu a elektřiny) a spotřebě elektřiny a tepla vyráběných z tzv. obnovitelných zdrojů energie. V rámci své ex-post analýzy formulovali čtyři následující hypotézy:
hypotéza č. 1: Zavedení ekologických daní se projevilo ve zvýšení cen energeticky náročných odvětví. hypotéza č. 2: Ekologické daně přispěly k většímu využívání elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie. hypotéza č. 3: Ekologické daně přispěly k nižší spotřebě uhlí v ekonomice. hypotéza č. 4: Ekologické daně přispěly k nižší produkci emisí CO2 v ekonomice (Zimmermannová, Menšík, 2013, s. 47).
Data použitá v analýze pocházejí z oficiálních statistik vedených Českým statistickým úřadem (ČSÚ), Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (MPO) a Českým hydrometeorologickým úřadem (ČHMÚ). Daň z pevných paliv, daň z elektřiny a daň ze zemního plynu jsou chápány jako nezávislé proměnné a je sledován jejich předpokládaný vliv na několik oblastí – energetiku, produkci emisí CO2, cenové indexy energeticky náročných odvětví a jejich vývoj v čase (Zimmermannová, Menšík, 2013, s. 51-52). Autoři částečně potvrzují hypotézu č. 1, jelikož u některých energeticky náročných odvětví došlo k významnému zvýšení cen a existuje velmi silná korelace mezi cenovými indexy a ekologickými daněmi. Jedná se o odvětví B – těžba a dobývání, CD – koks a rafinované ropné produkty a D – elektřina, plyn, pára a klimatizovaný vzduch, u nichž došlo mezi lety 2007 a 2008 k nejvyššímu nárůstu cen v rámci skupiny energeticky náročných odvětví. Podniky dodávající na trh produkty podléhající ekologickým daním promítly zavedení ekologických daní do svých cen téměř okamžitě. Částečně byla také naplněna očekávání Ministerstva životního prostředí, které se obávalo snížení konkurenceschopnosti energeticky náročných odvětví v důsledku zavedení ekologických daní (Zimmermannová, Menšík, 2013, s. 61). Hypotéza č. 2 byla také potvrzena pouze částečně, protože z výsledků je patrná silná korelace mezi výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie jako celku a ekologickými daněmi, ale v případě výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie není korelace statisticky významná. Lze konstatovat, že tyto výsledky nejsou překvapivé, jelikož již v preambuli Směrnice Rady 2003/96/ES je zakotvena podpora obnovitelných zdrojů energie a tudíž ekologické daně v současné době skutečně pozitivně přispívají k podpoře některých způsobů výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie (Zimmermannová, Menšík, 2013, s. 61). V případě hypotézy č. 3 autoři zjistili velmi silnou negativní korelaci mezi spotřebou černého uhlí a ekologickými daněmi a statisticky významnou negativní korelaci mezi spotřebou 35
hnědého uhlí a ekologickými daněmi. Na základě těchto výsledků autoři hypotézu potvrzují, jelikož ekologické daně významně přispěly k nižší spotřebě fosilních pevných paliv v ekonomice. Prognóza Ministerstva životního prostředí předpokládala pokles spotřeby pevných paliv ve výši 4,5 %, ale ve skutečnosti toto snížení činilo u černého uhlí 9,2 %, u hnědého uhlí 6,9 % (Zimmermannová, Menšík, 2013, s. 61-62). Poslední hypotéza byla rovněž potvrzena, poněvadž v případě produkce emisí CO2 byla zjištěna statisticky významná korelace mezi celkovými emisemi CO2, které jsou vykazovány za ČR v rámci systému EU ETS8, a zavedením ekologických daní. Týká se to především odvětví výroby celulózy, papíru a lepenky, veřejné energetiky, závodní energetiky a energetiky v chemickém průmyslu. Na základě těchto výsledků lze jednoznačně konstatovat, že zavedení ekologických daní přispělo ke snížení produkce emisí CO2 v ekonomice, čímž byly naplněny jak cíle Kjótského protokolu, tak očekávání Evropské komise zakotvené v preambuli Směrnice (Zimmermannová, Menšík, 2013, s. 62). Z výše uvedeného lze říci, že v důsledku zavedení ekologických daní došlo k růstu cen výrobků některých energeticky náročných odvětví, nicméně ne všech a tudíž není ohrožena konkurenceschopnost české ekonomiky. Navíc v oblasti životního prostředí působí ekologické daně pozitivně – došlo ke snížení spotřeby fosilních pevných paliv a souvisejícímu nárůstu využívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu elektřiny a tepla, ke snížení produkce emisí CO2 především v odvětví veřejné energetiky, které patří mezi největší producenty emisí CO2 v ČR. Ekologické daně se tak projevují v oblastech, ve kterých to bylo zamýšleno a zároveň působí očekávaným směrem. V souvislosti s ekologickými daněmi se v poslední době hovoří také o zavedení daně z CO2 (tzv. uhlíková daň), která by měla přispět k dalšímu snížení emisí oxidu uhličitého v ovzduší. Této problematice se věnují také Zimmermannová a Menšík (2014) ve své studii, která je zaměřena na systém obchodování s emisními povolenkami v EU a vývoj jejich ceny v průběhu prvního (2005-2007) a druhého (2008-2012) obchodovacího období. Autoři se pomocí korelace snaží nalézt vztah mezi cenou a objemem prodaných emisních povolenek, HDP EU27, spotřebními výdaji EU27, tvorbou hrubého fixního kapitálu EU27, časem a také cenovými indexy elektřiny, zemního plynu a dalších paliv (Zimmermannová, Menšík, 2014, s. 115-118). Při použití Spearmanova korelačního koeficientu vykazují výsledky významnou negativní korelaci mezi cenou emisních povolenek, spotřebními výdaji a také časem. Naopak silnou pozitivní korelaci lze pozorovat mezi obchodovaným množstvím emisních povolenek a časem. V případě cenových indexů paliv je zřetelná statisticky významná pozitivní korelace s obchodovaným objemem emisních povolenek, avšak s výjimkou kapalných paliv. Tzv. dynamickou korelaci (resp. krátkodobou) vykazují proměnné cenových indexů vybraných paliv a ceny emisních povolenek. V praxi se tento vztah může projevit snížením
8
EU ETS představuje označení obchodování s emisemi. Kjótský protokol ratifikovaný EU toto obchodování podporuje jako jeden z prostředků pro průmyslové země k dodržení jejich příslibů ke snižování emisí.
36
spotřeby pevných paliv či tepla vyrobeného z těchto surovin (Zimmermannová, Menšík, 2014, s. 116-119). Součástí revize Směrnice je také návrh úrovně zdanění emisí CO2, která je téměř čtyřnásobně vyšší než cena emisních povolenek ze září roku 2013. Jelikož autoři nepředpokládají výraznější změnu v ceně emisních povolenek v průběhu následujícího období, doporučují odpovědným osobám dodatečně modifikovat úroveň zdanění CO2 (Zimmermannová, Menšík, 2014, s. 120). Z výše uvedeného je patrné, že tvůrci daňové politiky stojí před důležitým rozhodnutím o výši uhlíkové daně, která má být součástí ekologických daní. Významnou roli by v tomto procesu měly hrát především ceny emisních povolenek v rámci EU, které jsou prodávány v dražbách a tvoří tak významnou část příjmu státních rozpočtů jednotlivých členských států.
4.4 Shrnutí Problematika ekologických daní se stala předmětem mnoha diskuzí a analýz s cílem nalézt odpovědi na otázky spojené s jejich dopadem na domácnosti prostřednictvím zdražení finální produkce, vlivem na konkurenceschopnost a výkon ekonomiky, zaměstnanost, snížení emisí škodlivin a celkovou ochranu životního prostředí. Převážná většina z nich se však věnuje spíše predikci budoucích vlivů a již následně nehodnotí dopady skutečné, které jsou dle mého názoru v současné době důležitější nejen pro podnikatelský, ale i veřejný sektor. Navíc v případě předpovědí budoucího vývoje není možné zahrnout všechny vedlejší vlivy a skutečnost tak může být diametrálně odlišná. Konkrétním příkladem může být finanční krize, která postihla všechny ekonomiky světa v průběhu roku 2008 a zapříčinila jejich zpomalení, nižší daňové příjmy státních rozpočtů a vyšší výdaje ve spojitosti se zabezpečením obyvatel v nezaměstnanosti atd. Studie však předpovídaly mírný ekonomický růst, vytvoření nových pracovních míst a další pozitiva. Jistá omezení má však i ex-post analýza, protože na druhou stranu tyto vedlejší vlivy nedokáže eliminovat a je proto nutné s nimi počítat v celém jejím průběhu. Následná analýza se může zdát také poněkud náročnější v oblasti sběru reálných dat, která nejsou dostupná okamžitě, za všechna námi požadovaná období a v potřebném členění či rozsahu. V tomto případě se můžeme setkat s mírným zpožděním a nutností zkrátit časový horizont analýzy. Výsledky studií se mohou lišit také z důvodu mírně odlišných zdrojů dat, jejich malých nuancí, předpokladů, modelů atd. Se všemi těmito skutečnostmi je nutné počítat a také je nutné je vždy popsat v podrobné metodice práce, aby bylo jasné, jak autor postupoval, odkud čerpal data a jaké metody ve své práci použil. Další část práce je již věnována ex-post analýze dopadů ekologických daní na podnikatelský sektor, resp. konkrétní průmyslové odvětví a jeho přední zástupce ve Zlínském kraji. Okrajově je zde také zhodnocen výnos z ekologických daní jako příjem státního rozpočtu České republiky v letech 2008 až 2014. 37
5 ANALÝZA DOPADU EKOLOGICKÝCH DANÍ PODNIKATELSKÝ SEKTOR V ČESKÉ REPUBLICE
NA
Ekologické, resp. energetické, daně vešly v platnost 1. ledna 2008 a od té doby jsou nedílnou součástí daňového systému České republiky. Často bývá poukazováno na jejich protlačení prostřednictvím Strany zelených, která byla v té době součástí Poslanecké sněmovny, ale ve skutečnosti bylo nutné neprodleně implementovat Směrnici 2003/96/ES do českého právního řádu. V současné době je problematika ochrany životního prostředí a s tím spojených ekologických daní odsunuta tzv. na druhou kolej, jelikož prioritou vlády je růst české ekonomiky a snižování deficitu státního rozpočtu, resp. dluhu. Až se ekonomika tzv. nastartuje a bude fungovat bez podpory státu, lze očekávat, že se politika opět zaměří i na problémy spojené se životním prostředím a ochranou zdraví obyvatelstva, k čemuž mají ekologické daně přispívat. Pravděpodobně dojde k úpravě stávajícího systému a zdanění emisí CO2. Ekologické daně byly uvaleny na zemní plyn a další plyny, pevná paliva a elektřinu – tedy zdroje energie, na kterých je závislá celá ekonomika – zemědělství, výroba, služby, ale také domácnosti. Jednoznačně lze říci, že díky těmto daním došlo ke zvýšení cen energií a tedy primárních vstupů výrobního procesu. Z tohoto důvodu se bude práce dále zabývat pouze dopady na podnikatelský sektor.
5.1 Metodika analýzy Pro svou analýzu jsem si zvolila odvětví Výroby plastových a pryžových výrobků, které patří do zpracovatelského průmyslu. Dle odvětvové klasifikace CZ-NACE se jedná o oblast 22, která se dále dělí na dvě části: 22.1 – Výroba pryžových výrobků, 22.2 – Výroba plastových výrobků. Z geografického hlediska bude práce zasazena do Zlínského kraje, jelikož krajské město Zlín patří i nadále k nejprůmyslovějším městům v České republice a shodou okolností se zde nachází také přední zástupci vybraného odvětví zpracovatelského průmyslu. Z oblasti výroby pryžových výrobků se jedná o firmy Continental Barum s. r. o. a MITAS a. s., které se zabývají výrobou pneumatik pro osobní auta, motocykly, ale také zemědělské stroje. Z oblasti výroby plastových výrobků pak o firmy greiner packaging slušovice s. r. o.9 a Fatra a. s. Jejich základní charakteristiky a důležité informace o nich budou zmíněny dále v textu. 5.1.1 Data Data (výhradně externí povahy, tzn. veřejně dostupná) potřebná pro analýzu dopadů na jednotlivé podniky jsou součástí jejich finančních (účetních) výkazů, které jsou dostupné 9
Název společnosti (malá počáteční písmena) je převzat z Obchodního rejstříku ČR.
38
ve Sbírce listin Obchodního rejstříku, kam podnikatelské subjekty musí vkládat účetní závěrky, případně výroční zprávy ověřené auditorem. Data týkající se celého odvětví výroby plastových a pryžových výrobků publikuje na svých webových stránkách Český statistický úřad – konkrétně jde o Ekonomické výsledky průmyslu ČR 2011, které obsahují data za období let 2005 až 2011. Lze zde nalézt data týkající se konkrétního průmyslového odvětví ČR v členění dle jednotlivých rozvahových, výnosových či nákladových položek, dále také sumu investic a odvozené ukazatele, např. rentabilitu celkových aktiv, rentabilitu tržeb aj. Pro posouzení vývoje celého odvětví výroby plastových a pryžových výrobků bude využita publikace Panorama zpracovatelského průmyslu ČR, jejímž zpracovatelem a vydavatelem je každoročně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Obsahuje vývoj celého odvětví zpracovatelského průmyslu, ale také dílčích oddílů, vývoj cen, tržeb a další charakteristické ekonomické ukazatele. Celá analýza věnující se odvětví CZ-NACE 22 v porovnání s jednotlivými podniky se bude týkat časového horizontu let 2005 až 2011, jelikož v současné době nejsou dostupné ekonomické výsledky průmyslu za rok 2012 (předpokládané datum vydání je stanoveno na září roku 2014). Roky 2005 až 2007 jsou do analýzy zahrnuty, aby bylo možné sledovat vývoj podnikatelských subjektů ještě před zavedením ekologických daní. Jistá omezení se vyskytují v případě společnosti Fatra a.s., kdy nejsou dostupná relevantní data za rok 2005 (podrobněji zdůvodněno dále v textu). Po analýze celého odvětví výroby pryžových a plastových výrobků je práce zaměřena právě na významné zástupce tohoto odvětví ve Zlínském kraji. V tomto případě analýza a jednotlivé ukazatele pokrývají časové období od roku 2005 do 2012, jelikož finanční výkazy jednotlivých podniků jsou dostupné i za rok 2012 (s výjimkou společnosti MITAS a. s.). Ekologické daně jsou zde chápány v českém pojetí – obsahují tedy daň z pevných paliv, zemního plynu a dalších plynů a elektřiny. Nejdou zde zahrnuty daně z minerálních olejů, silniční daň a další, které jsou v evropském kontextu často řazeny mezi daně ekologické. Veškerá data použitá v analýze jsou uvedena v Příloze D, E, F, G a H. 5.1.2 Postup Pro analýzu dopadů na podnikatelský sektor se jeví jako vhodná metoda poměrových ukazatelů, které lze spočítat z účetních dat jednotlivých podniků a sledovat jejich vývoj v daném období. Zároveň jsou vybraná data dostupná i za celé odvětví výroby plastových a pryžových výrobků a je tudíž možné je porovnat, příp. podrobněji analyzovat. Pozornost bude věnována také objemu nákladů na energie, které v sobě obsahují zaplacenou ekologickou daň, a jejich vývoji v čase. Konkrétně se jedná o položku spotřeby materiálu a energie, která je součástí výkazu zisku a ztráty. Výchozím předpokladem je fakt, že vybrané podniky platí ekologickou daň (tzv. princip znečišťovatel platí), která je součástí faktur od dodavatelů energií. Spotřeba materiálu a energie bude rovněž zahrnuta do poměrových 39
ukazatelů ve vztahu k dílčím kategoriím nákladů. Tyto ukazatele jsou definovány dále. Aby bylo možné detailněji vyjádřit meziroční změnu, budou použity i meziroční procentní změny jednotlivých poměrů spotřeby materiálu a energie. Zároveň bude pro každý poměrový ukazatel v části věnované analýze jednotlivých podniků proveden přepočet příslušného ukazatele ve vztahu k základnímu, resp. výchozímu roku. Za ten je považován rok 2007, kdy ještě nebyly součástí daňového systému České republiky ekologické daně. Jedná se o tzv. přepočet na stálé ceny, aby byly eliminovány výkyvy ve vývoji jmenovatele příslušného ukazatele. Posouzení těchto přepočtů a jejich interpretaci bude věnován prostor ve shrnutí šesté kapitoly. Při interpretaci jednotlivých výsledků bude nutné brát v úvahu také ostatní efekty, které ekonomiku ovlivnily a nelze je v průběhu analýzy nijak eliminovat. 5.1.3 Analýza poměrových ukazatelů Finanční poměrové ukazatele vyjadřují vzájemný vztah mezi dvěma či více absolutními ukazateli pomocí jejich podílu. Nejčastěji vychází právě z účetních dat - rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Údaje uvedené v rozvaze mají charakter stavových ekonomických veličin zachycují tedy veličiny k určitému datu, okamžitý stav. Naopak data z výkazu zisku a ztráty vypovídají o výsledcích činnosti za určité časové období – jsou tedy veličinami tokovými. Dostupná data jsou však vztažena k poslednímu dni příslušného kalendářního roku a tedy jednotlivé poměrové ukazatele vyjadřují stav ke konci roku. Pro lepší názornost vývoje v jednotlivých grafech byla použita spojitá funkce, i když ve skutečnosti se jedná o jednotlivé body v časové linii. Sedláček ve své publikaci uvádí následující: „Poměrové ukazatele jsou nejoblíbenější a také nejrozšířenější metodou finanční analýzy, neboť umožňují získat rychlý a nenákladný obraz o základních finančních charakteristikách podniku.“ (Sedláček, 2011, s. 55). Podle oblastí finanční analýzy se poměrové ukazatele obvykle člení na ukazatele aktivity, zadluženosti, likvidity a další. Pro analýzu celého odvětví výroby a plastových výrobků byly vybrány ukazatele rentability (resp. výnosnosti, a nákladovosti na základě dostupných dat za tento obor i vybrané podniky. ukazatele jsou popsány níže.
rentability, pryžových ziskovosti) Jednotlivé
Rentabilita vlastního kapitálu - ROE (return on equity) ROE je jedním z klíčových ukazatelů hodnocení úspěšnosti podniku z pohledu vlastníků – investoři zjišťují, zda jejich kapitál přináší dostatečný výnos a zda je využíván s intenzitou odpovídající velikosti jejich investičního rizika. Jejich cílem je především maximalizovat čistý zisk s minimem vloženého kapitálu, tudíž maximalizovat hodnotu tohoto poměrového ukazatele. Aby byl však pro investory podnik atraktivní, musí ROE dosahovat míry výnosnosti minimálně stejné jako alternativní investice (např. obligace, termínované vklady, 40
majetkové cenné papíry atd.), u které by investor podstoupil stejné riziko. Tento požadavek je oprávněný, jelikož investor nese vysoké riziko spojené se špatným hospodařením, při němž může přijít o svůj vložený kapitál. Pokud bude hodnota rentability vlastního kapitálu dlouhodobě nižší nebo rovna výnosnosti cenných papírů vydávaných státem (např. státních pokladních poukázek, státních obligací), podnik bude nejspíše odsouzen k zániku, neboť investoři se budou snažit přesunout svou investici jinam (Sedláček, 2011, s. 57). ROE =
x 100 [v %]
Rentabilita tržeb - ROS (return on sales) Ukazatel ROS vypovídá o tom, kolik procent čistého zisku připadá na jednu korunu tržeb, neboli jaká je celková marže společnosti po uvážení všech jejich nákladů. Tržby uvedené ve jmenovateli představují tržní ohodnocení výkonů podniku za určité časové období. Úspěch podniku na trhu je podmíněn mnoha faktory a skutečná hodnota výrobku či služby nemusí být vždy rozhodující. Zcela zásadní roli zde hraje i marketingová strategie, cenová politika, reklama, módní vlivy, náklady veřejnosti a také poptávka (Sedláček, 2011, s. 59). Ukazatel rentability tržeb je jedním z běžně sledovaných ukazatelů finanční analýzy. Nízké hodnoty mohou znamenat nesprávné řízení firmy, střední úroveň pak může být znakem dobré práce managementu a dobrého jména firmy na trhu, vysoká úroveň pak nadprůměrnou úroveň společnosti. Doporučuje se tento ukazatel používat především pro mezipodniková srovnání a srovnání v čase (Dluhošová, 2010, s. 82). ROS =
x 100 [v %]
Rentabilita nákladů Ukazatel rentability nákladů vypovídá o efektivnosti hospodářské činnosti podniku – kolik procent čistého zisku získá závod vložením jedné koruny celkových nákladů. V průběhu času by měl tento ukazatel vykazovat rostoucí tendenci, jelikož by se podnik měl snažit o co největší snižování nákladů. Čím vyšší je ukazatel rentability nákladů, tím lépe jsou využity vložené prostředky a tím vyšší je také procento zisku. Hodnoty ukazatele je vhodné posuzovat v jednotlivých letech a sledovat jejich vývoj v průběhu existence společnosti (Dluhošová, 2010, s. 82). Doplňkovým ukazatelem k rentabilitě nákladů je nákladovost výnosů. Rentabilita n kladů =
x 100 [v %]
41
Nákladovost výnosů Ukazatel nákladovosti ilustruje zatížení výnosů podniku celkovými náklady, neboli kolik nákladů bylo vynaloženo na získání jedné koruny tržeb. Obecně by mělo být cílem společnosti dosahovat co nejnižší hodnoty tohoto ukazatele, i když velmi záleží také na absolutní výši objemu tržeb. Pokud je odbyt vysoký, je možné spokojit se i s vyšší hodnotou ukazatele, jelikož ke zvyšování zisku nepřispívá pouze snižování nákladů, ale také zvyšování prodaného množství výrobků a zboží (Sedláček, 2011, s. 71). N kladovost v nosů =
x 100 [v %]
Pro analýzu dopadu ekologických daní na jednotlivé výrobní závody byly použity jednak ukazatele rentability nákladů a nákladovosti výnosů a zvoleny také další, které poměřují spotřebu materiálu a energie ve vztahu k různým variantám nákladů, jelikož ekologická, resp. energetická daň je součástí právě výše zmíněné položky spotřeby materiálu a energie ve výkazu zisku a ztráty. První ukazatel vyjadřuje poměr spotřeby materiálu a energie ve vztahu k celkovým nákladům – je tudíž ovlivněn jak výší provozních, tak i finančních a mimořádných nákladů. Jelikož má na tento ukazatel vliv řada dalších nákladů podniku, dá se říci, že jeho vypovídací schopnost je nejnižší. I. ukazatel =
x 100 [v %]
Druhý z ukazatelů ilustruje vztah spotřeby materiálu a energie k celkovým provozním nákladům společnosti. V tomto případě je eliminováno zkreslení jak výší finančních, tak mimořádných nákladů, ale mohou se zde projevit vlivy ostatních nákladů spojených se základním provozem společnosti – jako jsou náklady na prodané zboží, osobní náklady, daně a poplatky či odpisy dlouhodobého majetku a další. Jeho vypovídací schopnost by měla být vyšší, než je tomu v předchozím případě. II. ukazatel =
x 100 [v %]
Poslední ukazatel poměřuje spotřebu materiálu a energie k výkonové spotřebě, která je právě součtem položky spotřeby materiálu a energie a spotřebovaných služeb ve výrobním procesu. Jedná se tedy o ukazatel, který není zkreslen dalšími provozními náklady podniku a měl by podávat věrný obraz o dopadu ekologických daní na výrobní náklady společnosti. III. ukazatel =
x 100 [v %]
42
6 ANALÝZA DOPADU EKOLOGICKÝCH DANÍ NA ODVĚTVÍ VÝROBY PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ Odvětví výroby pryžových a plastových výrobků (dříve OKEČ 25, dnes CZ-NACE 22) patří již řadu let k nejdynamičtějším oblastem v rámci zpracovatelského průmyslu ČR, jelikož dosahuje mnohamiliardových tržeb. I tento oddíl postihla hospodářská recese, kterou se však podařilo rychle překonat a od roku 2010 se znovu vyvíjí velmi dynamicky. V oboru 22.1 – Výroba pryžových výrobků je klíčová především výroba pneumatik a vzdušnic, v oboru 22.2 – Výroba plastových výrobků je sortiment polotovarů a výrobků daleko rozsáhlejší – patří sem např. fólie, obalové materiály, profily, desky aj. Finální produkty nachází uplatnění prakticky ve všech sférách ekonomiky a k jejich rozhodujícím odběratelům patří automobilový a elektrotechnický průmysl, strojírenství, stavebnictví, potravinářský průmysl, zemědělství atd. Specifickým rysem odvětví je trvale vysoká investiční aktivita, která byla v mnoha případech podpořena státními investičními pobídkami (MPO, 2013, s. 129). Suverénní jedničkou v rámci odvětví výroby pryžových a plastových výrobků je Continental Barum s. r. o., jež je největším evropským výrobcem osobních plášťů (tržby v roce 2012 dosáhly částky 37,1 mld. Kč). Právě Zlínský kraj je regionem s největší koncentrací podniků tohoto zpracovatelského odvětví, neboť se zde nacházejí tři největší tuzemské firmy a své sídlo tu má také „Plastikářský klastr“, který sdružuje převážně místní společnosti. Od roku 2011 působí při Svazu chemického průmyslu ČR Česká technologická platforma „PLASTY“ (MPO, 2013, s. 124). Graf 2: Podíly skupin CZ-NACE 22 na tržbách za prodej vlastních výkonů a zboží v letech 2005 – 2012 (v %)
2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 0%
20%
40%
60%
22.1 - Výroba pryžových výrobků
80%
22.2 - Výroba plastových výrobků
Pramen: vlastní zpracování, MPO (2006, 2007, 2009a, 2009b, 2011, 2012a, 2012b)
43
100%
Výše uvedený graf ilustruje vývoj podílu tržeb oboru výroby pryžových výrobků a výroby plastových výrobků na tržbách celého odvětví CZ-NACE 22. Je z něj patrné, že stále převažují tržby z prodeje plastových výrobků, které v současné době tvoří 55 – 60 %. Tato oblast je specifická tím, že je zde soustředěno velké množství firem s menším podílem na trhu. Naopak oblast výroby pneumatik a dalších pryžových výrobků představuje 40 – 45 % tržeb odvětví CZ-NACE 22 a věnuje se jí jen pár závodů, které však mají významný podíl na trhu (např. Continental Barum téměř 50 % CZ-NACE 22.1). Z grafu je také patrné, že od roku 2007 postupně dochází ke každoročnímu nárůstu procentního podílu tržeb odvětví výroby pryžových výrobků, který bude pravděpodobně pokračovat i v letech následujících. Graf 3: Rentabilita vlastního kapitálu - odvětví CZ-NACE 22 a vybrané podniky (v %) 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 -5,0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
CZ-NACE 22
Continental Barum s. r. o.
Mitas a. s.
greiner packaging slušovice s. r. o.
2011
Fatra a. s.
Pramen: vlastní zpracování,
zavedení ekologických daní, Příloha D, E, F, G, H
Aby bylo možné provést porovnání jednotlivých firem s celým odvětvím výroby pryžových a plastových výrobků, bylo nutné použít dostupná data za celý zpracovatelský průmysl a dopočítat potřebné ukazatele také pro vybrané podniky ve Zlínském kraji. Jedním z nich je výše zmíněná rentabilita vlastního kapitálu. Z grafu vyplývá, že vývoj tohoto ukazatele je poněkud bouřlivý, jelikož ani jeden z vybraných závodů nekopíruje modrou linii, která reprezentuje celé odvětví výroby pryžových a plastových výrobků. Dokonce rentability vlastního kapitálu jednotlivých podniků dosahují nižší úrovně než celé odvětví, což znamená, že ostatní podniky (zde neuvedené) pravděpodobně vykazují nadprůměrné hodnoty, jako se to podařilo společnosti greiner packaging slušovice s. r. o. v roce 2009. V tomto kontextu je nutné si uvědomit, že průměrná hodnota reprezentuje data za celé odvětví, tudíž kompenzuje podprůměrné a nadprůměrné hodnoty firem a tyto tzv. průměrné hodnoty nelze považovat za směrodatné pro analýzu konkrétního podniku.
44
Na přelomu let 2007 a 2008, které jsou pro analýzu dopadu ekologických daní klíčové, došlo k výraznému poklesu rentability vlastního kapitálu celého odvětví z 18,12 na 12,16 %, který však byl následován poklesem ukazatele ROE o 3 procentní body pouze v případě greiner packaging slušovice s. r. o. Naopak v případě závodu MITAS a. s. došlo k nárůstu výnosnosti pro vlastníky ze 4,59 na 8,24 %, růst v desetinách procent zaznamenal také Continental Barum s. r. o. Dalším ukazatelem je rentabilita tržeb, která procentuálně vyjadřuje čistý zisk plynoucí z koruny tržeb za vlastní výkony a služby. Rentabilita tržeb odvětví výroby pryžových a plastových výrobků se pohybuje od 4 do 7 % ve sledovaném období let 2005 až 2011. Společnost greiner packaging slušovice s. r. o. vykazuje od roku 2009 zcela nadprůměrné hodnoty, jelikož výrazně zvýšila (v roce 2009 zdvojnásobila) svůj výsledek hospodaření po zdanění – čistý zisk. Společnosti Continental Barum s. r. o. a Fatra a. s. se pohybují v pásmu od 3 do 7 %, zcela odlišných hodnot však nabývá společnost MITAS a. s., jejíž rentabilita tržeb dosáhla v roce 2006 záporné hodnoty z důvodu vzniklé ztráty z podnikání. Od roku 2007 nabývá ukazatel ROS kladných hodnot – v rozmezí 1 až 3 %, což je velmi nízká úroveň v porovnání s ostatními podniky. Na přelomu let 2007/2008 došlo k poklesu ROS za celé odvětví z 6,12 na 4,10 %, srovnatelné snížení o 2 procentní body zaznamenala také společnost greiner packaging slušovice s. r. o., mírný pokles z 4,29 na 3,34 % se projevil také u Continental Barum s. r. o. Naopak zvýšení mezi sledovanými roky vykazuje společnost MITAS a. s. spolu s Fatrou a. s. Graf 4: Rentabilita tržeb - odvětví CZ-NACE 22 a vybrané podniky (v %) 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 -2,0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
CZ-NACE 22
Continental Barum s. r. o.
Mitas a. s.
greiner packaging slušovice s. r. o.
2011
Fatra a. s.
Pramen: vlastní zpracování,
zavedení ekologických daní, Příloha D, E, F, G, H
Na základě ukazatele rentability vlastního kapitálu a rentability tržeb nebyl prokázán zcela jasný dopad ekologických daní, i když v případě obou ukazatelů za odvětví CZ-NACE 22 došlo na přelomu sledovaných let k jejich poklesu, který však není kopírován poklesem ukazatelů všech vybraných podniků. Pouze některými a ne vždy v takovém rozsahu. Snížení 45
v případě rentability vlastního kapitálu lze přičíst spíše negativnímu vlivu finanční krize, která ke konci roku 2008 ochromila ekonomiky celého světa. O dopadech finanční krize lze také diskutovat ve vztahu k rentabilitě tržeb. Na základě účetních dat nebyl prokázán strmý pokles tržeb u všech podniků – pouze u Continental Barum s. r. o. a Fatra a. s. I data za odvětví výroby pryžových a plastových výrobků vykazují propad tržeb o 26,5 mld. Kč (dostaly se tak na úroveň roku 2006). I přes snížení tržeb vykázala společnost Fatra a. s. výsledek hospodaření po zdanění za rok 2008 na úrovni roku 2007, proto jí ukazatel ROS mezi těmito lety vzrostl. Dopad ekologických daní by mělo být možné rozpoznat spíše v případě ukazatelů zaměřených na náklady jednotlivých podniků. První z nich je rentabilita nákladů, která hodnotí hospodářskou efektivnost podniku – čistý zisk připadající na jednotku vynaložených nákladů. Jako v případě předchozích ukazatelů je z níže uvedeného grafu patrné, že společnost greiner packaging slušovice s. r. o. dosáhla v roce 2009 nadprůměrné hodnoty 11,89 %. Jak již bylo výše zmíněno, důvodem této výrazné odchylky je zvýšení čistého zisku společnosti. Vyšších hodnot dosahuje i v letech 2010 a 2011, ale již se nejedná o tak významný rozdíl v porovnání s ostatními podniky. Rentabilita nákladů odvětví výroby pryžových a plastových výrobků se ve sledovaném období pohybovala od 3,60 do 6,30 %. Mezi lety 2005 až 2007 došlo k mírnému růstu, poté v roce 2008 k poklesu o více jak 2 procentní body, avšak od tohoto okamžiku se opět hodnota ukazatele pozvolně zvyšuje – což znamená, že na korunu vynaložených nákladů ve výrobě připadá vyšší hodnota čistého zisku. Pokles na přelomu let 2007 a 2008 lze sledovat také u společnosti Continental Barum s. r. o. a greiner packaging slušovice a. s. Růst ve sledovaném období zaznamenala společnost Fatra a. s. a MITAS a.s. – ta však dosahuje nejnižších hodnot ukazatele z vybraných podniků. Graf 5: Rentabilita nákladů - odvětví CZ-NACE 22 a vybrané podniky (v %) 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 -2,0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
CZ-NACE 22
Continental Barum s. r. o.
Mitas a. s.
greiner packaging slušovice s. r. o.
Fatra a. s.
Pramen: vlastní zpracování,
zavedení ekologických daní, Příloha D, E, F, G, H
46
2011
Vývoj ukazatele rentability nákladů téměř přesně kopíruje vývoj rentability tržeb, z čehož vyplývá jejich silná provázanost prostřednictvím čistého zisku. Z vývoje ukazatele lze usuzovat, že za snížení mezi sledovanými lety mohou právě ekologické daně, avšak jejich vliv nelze zcela prokáza0. Došlo sice k poklesu celého odvětví a vybraných závodů, ale ne všech. Graf 6: Nákladovost výnosů - odvětví CZ-NACE 22 a vybrané podniky (v %) 102,0 100,0 98,0 96,0 94,0 92,0 90,0 88,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
CZ-NACE 22
Continental Barum s. r. o.
Mitas a. s.
greiner packaging slušovice s. r. o.
2011
Fatra a. s.
Pramen: vlastní zpracování,
zavedení ekologických daní, Příloha D, E, F, G, H
Pokud bude brán v úvahu ukazatel nákladovosti výnosů, lze říci, že se jedná o téměř úplný opak ukazatele rentability nákladů. V tomto případě nám však ukazatel vyjadřuje, kolik nákladů musel podnik vynaložit, aby získal jednotku tržeb. I v tomto případě je možné sledovat podobný vývoj jako v předcházejících situacích. Od vývoje jednotlivých ukazatelů podniků se mírně odlišuje společnost MITAS a. s. a greiner packaging slušovice s. r. o. rokem 2009. Nákladovost odvětví výroby pryžových a plastových výrobků se ve sledovaném období pohybovala od 94 do 96,50 %. Vyšších hodnot dosahovala pouze společnost MITAS a. s., která v roce 2006 vykázala ztrátu, a proto se její nákladovost dostala přes 100 %. Obecně z toho vyplývá, že výroba podniku MITAS a. s. je nákladnější a přináší menší zisk v porovnání s ostatními. Ačkoli v roce 2011došlo ke snížení na 98,35 %, jedná se o velmi vysoké zatížení výnosů náklady společnosti. Na přelomu sledovaných let 2007 a 2008 lze opět sledovat nárůst ukazatele celého odvětví CZ-NACE 22 a společností Continental Barum s. r. o. a greiner packging slušovice s. r. o., pokles nastal v případě podniku MITAS a. s. a Fatra a. s. Také lze formulovat stejný závěr jako v předchozích případech – v případě růstu ukazatele se může jednat o dopad ekologických daní, ale tuto skutečnost nelze zcela prokázat, jelikož některé společnosti ve sledovaném období zaznamenaly snížení nákladovosti svého provozu a je tudíž možné, že nárůst nákladovosti výnosů mohl být způsoben jiným interním či externím vlivem. 47
Z výše uvedených dílčích závěrů k jednotlivým ukazatelům nelze prokázat dopad ekologických daní na celé odvětví výroby pryžových a plastových výrobků. U některých podniků lze však pozorovat pokles či růst zvolených ukazatelů na přelomu let 2007 a 2008, kdy došlo k zavedení ekologických daní do českého daňového systému. Právě z tohoto důvodu je následující část práce věnována podrobnější analýze všech čtyř výše zvolených závodů, které působí ve Zlínském kraji, se zaměřením na ukazatele poměřující jednotlivé typy nákladů s ohledem na jejich vývoj ve sledovaném období rozšířeném o rok 2012 (s výjimkou společnosti MITAS a. s., jejíž účetní výkazy za rok 2012 nejsou dostupné). S pomocí těchto ukazatelů vycházejících přímo z jednotlivých výkazů zisků a ztráty bude možno posoudit dopad ekologických daní na jednotlivé závody.
6.1 Významné podniky 6.1.1 Continental Barum s. r. o. Historie společnosti Barum sahá až do 20. let minulého století, kdy Tomáš Baťa založil výrobu obuvi ve Zlíně. Díky rostoucím nákladům na přepravu obuvi po železnici se rozhodl přepravovat veškeré zboží pomocí nákladní dopravy. Problém byl však s pneumatikami – nízká kvalita a časté defekty. Baťa se proto rozhodl založit vlastní výrobu pneumatik ve své továrně a v roce 1932 byly první pneumatiky značky Baťa obuty na cestu Zlín – Luhačovice. Postupem času se výroba pneumatik rozšiřovala jak do množství, tak i rozměrové škály a pneumatiky Baťa postupně vytlačily konkurenční produkty z Československa. V roce 1945 tři největší výrobci pneumatik vytvořili společnou značku Barum pro své produkty. Pro ni byla použita počáteční písmena názvů firem Baťa Zlín, Rubena a Matador. Novou značkou Barum byly následně označovány produkty všech tří výrobců. V roce 1972 proběhlo slavnostní otevření nové pneumatikárny v Otrokovicích, kam se přesunula hlavní část výroby pneumatik ze Zlína, kde byla v té době již nedostatečná kapacita výroby. V roce 1990 byl název podniku změněn na Barum a. s. Otrokovice a o tři roky později byl založen společný podnik Barum Continental spol. s. r. o., který se stal součástí koncernu Continental. V roce 2013 došlo opět k úpravě názvu na Continental Barum s. r. o. Velké investice do výrobního závodu v Otrokovicích umožnili jak nárůst produktivity práce, tak kapacity i kvality výroby. Continental Barum s. r. o. získal nejvyšší stupeň hodnocení kvality a stal se největší výrobní jednotkou na výrobu osobních pneumatik v Evropě (Barum, 2006). Koncern Continental patří celosvětově k vedoucím dodavatelům automobilového průmyslu – jeho roční obrat přesahuje 30 mld. eur. V současnosti zaměstnává cca 164 000 zaměstnanců v 46 zemích světa. V České republice působí v závodech v Adršpachu, Brandýse nad Labem, Frenštátě pod Radhoštěm, Jičíně, Otrokovicích a Trutnově a zaměstnává zde přibližně 12 000 zaměstnanců. Vedle plášťů pneumatik pro osobní a nákladní automobily a autobusy vyrábí 48
v ČR také palivové dopravní jednotky, palubní přístroje, rádia a navigační systémy, brzdové válce a posilovače brzd, čerpadla, pumpy aj. (Continental, 2013). Níže uvedená tabulka ilustruje zajímavé hodnoty týkající se podílu zaměstnanců společnosti Continental Barum s. r. o. na celkovém počtu zaměstnaných osob v odvětví výroby pryžových a plastových výrobků a podíl tržeb společnosti na celém odvětví. Podíl pracovníků se pohybuje od 4,30 do 4,89 %, což v současné době představuje cca 3 500 zaměstnanců. Překvapující je však podíl na tržbách odvětví CZ-NACE 22 – společnost Continental Barum s. r. o. se na nich podílí téměř 20 %. Pokud porovnáme tyto ukazatele, lze vidět velký rozdíl v hodnotách, jelikož cca 5 % pracovníků odvětví přináší podniku téměř pětinový podíl tržeb odvětví. Z tohoto srovnání vyplývá jasná síla společnosti Continental Barum s. r. o. a její silná pozice na evropském trhu pneumatik. Tabulka 6: Vývoj základních ukazatelů Continental Barum s. r. o. (v %) Podíl společnosti na celém odvětví CZ-NACE 22 Zaměstnanci Tržby
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
4,89 18,74
4,48 17,57
4,30 17,55
4,37 16,95
4,39 18,08
4,41 19,09
4,39 19,50
Pramen: vlastní zpracování, Příloha D, E
Graf 7 znázorňuje jak vývoj ukazatele rentability vlastního kapitálu, tak položky vlastního kapitálu k 31. 12. každého ze sledovaných let, aby byly zřejmé vzájemné souvislosti mezi těmato dvěma ukazateli. Je patrné, že mezi lety 2007 a 2008 došlo k významnému poklesu vlastního kapitálu společnosti – ten byl způsoben použitím výsledku hospodaření z minulých let ve výši necelých 5 mld. Kč. Pokud by nedošlo k tomuto čerpání finančních prostředků, ukazatel ROE by v roce 2008 pravděpodobně dosahoval nižší úrovně ve srovnání s předchozím rokem, avšak tento pokles by byl pouze minimální. Graf 7: Rentabilita vlastního kapitálu – Continental Barum s. r. o. 20 000 000
16,0 14,0
18 000 000
12,0 16 000 000
10,0
14 000 000
8,0 6,0
12 000 000
4,0 10 000 000
2,0
8 000 000
0,0 2005
2006
2007
2008
Vlastní kapitál (v tis. Kč)
Pramen: vlastní zpracování,
2009
2010 ROE (v %)
zavedení ekologických daní, Příloha E
49
2011
2012
Tabulka 7: Přepočet rentability vlastního kapitálu – Continental Barum s. r. o. (v %) 2007 12,34 12,34
původní hodnota přepočtená hodnota
2008 12,80 19,13
2009 13,89 17,95
2010 11,38 13,04
2011 12,45 12,46
2012 15,00 12,78
Pramen: vlastní zpracování, Příloha E
V posledních letech (resp. od roku 2010) lze pozorovat jak růst rentability vlastního kapitálu, tak samotné položky vlastního kapitálu, z čehož lze usuzovat, že podnik velmi významně zvyšuje svůj výsledek hospodaření po zdanění a celý tento vývoj reflektuje příznivou finanční i ekonomickou situaci společnosti Continentel Barum s. r. o. Další graf se věnuje vývoji ukazatele rentability nákladů a celkových nákladů společnosti. Jedná se o ukazatel, který již byl souhrnně prezentován výše, zde je však uveden pro větší přehlednost jeho vývoje a kontext s náklady společnosti. Graf 8: Rentabilita nákladů – Continental Barum s. r. o. 70 000 000
5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0
65 000 000 60 000 000 55 000 000 50 000 000 45 000 000 40 000 000 35 000 000 30 000 000 2005
2006
2007
2008
Náklady (v tis. Kč)
Pramen: vlastní zpracování,
2009
2010
2011
2012
Rentabilita nákladů (v %)
zavedení ekologických daní, Příloha E
Nejvyšší hodnoty dosáhla rentabilita nákladů v roce 2005 a to 4,57 %, od té doby postupně klesala a na své minimum – 2,62 % se dostala právě v roce 2008, kdy vešly v platnost ekologické daně a ekonomiku postihla finanční krize. Skokově vzrostla v roce 2009 a to na srovnatelnou hodnotu roku 2007, i když celkové náklady společnosti poklesly o 7 mld. Kč. Od roku 2010 lze stejně jako v případě ukazatele ROE sledovat postupný růst jak rentability nákladů, tak celkových nákladů společnosti, které také značí vzrůstající objem výroby pneumatik. V roce 2012 dosáhl ukazatel hodnoty 4,03 %. Tabulka 8: Přepočet rentability nákladů – Continental Barum s. r. o. (v %) původní hodnota přepočtená hodnota
2007 3,99 3,99
2008 2,62 2,47
2009 4,02 4,65
Pramen: vlastní zpracování, Příloha E
50
2010 3,04 2,87
2011 3,27 2,67
2012 4,03 2,86
Zatížení tržeb za vlastní výkony a služby náklady společnosti ilustruje Graf 9. Jeho součástí je také vývoj výnosů a nákladů společnosti v jednotlivých letech sledovaného období. Minima dosáhl ukazatel nákladovosti výnosů v roce 2005 s hodnotou 95,63 %. Postupem času ukazatel kolísal a v roce 2008 vystoupal na maximální hodnotu sledovaného časového horizontu – 97,45 %. Od roku 2011 lze pozorovat klesající tendenci a tedy menší zatížení tržeb náklady podniku. V roce 2012 byl ukazatel roven 96,83 %, což přibližně odpovídá úrovni roku 2007 a 2009. Graf 9: Nákladovost výnosů – Continental Barum s. r. o. 80 000 000
98,0
70 000 000
97,5 97,0
60 000 000
96,5
50 000 000
96,0 40 000 000
95,5
30 000 000
95,0
20 000 000
94,5 2005
2006
2007
2008
Výnosy (bez mimořádných, v tis. Kč)
Pramen: vlastní zpracování,
2009
2010
Náklady (v tis. Kč)
2011
2012
Nákladovost (v %)
zavedení ekologických daní, Příloha E
Tabulka 9: Přepočet nákladovosti výnosů – Continental Barum s. r. o. (v %) původní hodnota přepočtená hodnota
2007 96,17 96,17
2008 97,45 93,44
2009 96,14 111,24
2010 97,05 92,76
2011 96,83 79,43
2012 96,12 68,11
Pramen: vlastní zpracování, Příloha E
Na základě rentability nákladů a nákladovosti výnosů lze v případě podniku Continental Barum s. r. o. diskutovat o dopadu ekologických daní, který je však nemožné oddělit od negativního vývoje hospodářské situace ve světě. Proto je níže uveden graf, který ilustruje vývoj jednotlivých ukazatelů poměřujících spotřebu materiálu a energie k různým kategoriím nákladů a měl by podat podrobnější a přesnější informaci. Při pohledu na ukazatel spotřeby materiálu a energie vůči výkonové spotřebě je patrné, že se vyvíjí konstantně mezi lety 2005 až 2007, poté klesá v roce 2008 i 2009, kdy se poměr těchto dvou veličin dostal na své minimum – 83,79 %. Od tohoto okamžiku opět roste, i když v roce 2012 zaznamenal mírný pokles a dosáhl úrovně 90,11 %. Zbývajících 10 % tvoří služby spotřebované při výrobě vlastních výrobků.
51
Graf 10: Vývoj položky spotřeby materiálu a energie k různým kategoriím nákladů – Continental Barum s. r. o. 30 000 000
100,0 90,0
25 000 000
80,0 70,0
20 000 000
60,0 50,0
15 000 000
40,0 10 000 000
30,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Spotřeba materiálu a energie (v tis. Kč) Spotřeba materiálu a energie/celkové náklady (v %) Spotřeba materiálu a energie/provozní náklady (v %) Spotřeba materiálu a energie/výkonová spotřeba (v %)
Pramen: vlastní zpracování,
zavedení ekologických daní, Příloha E
Vývoj zbývajících dvou ukazatelů poměřujících rovněž spotřebu materiálu a energie avšak vůči provozním či celkovým nákladům je téměř stejný s výjimkou zanedbatelných odchylek jednotlivých ukazatelů v letech 2007 až 2009. Důležitý se jeví fakt, že mezi lety 2007 a 2008 došlo k poklesu sledovaných ukazatelů a tudíž snížení podílu spotřeby materiálu a energie jak na výkonové spotřebě, tak na provozních i celkových nákladech. To znamená, že ve společnosti Continental Barum s. r. o. muselo dojít k nárůstu jiné položky nákladů – konkrétně se jedná o řádek zaznamenávající ostatní provozní náklady, které se z 54 mil. Kč v roce 2007 vyšplhaly na téměř 7 mld. Kč v roce 2008. Níže uvedená tabulka obsahuje meziroční procentní změny sledovaných ukazatelů – početně vyjadřuje pokles ukazatele, který nastal právě mezi lety 2007 a 2008. Poměr spotřeby materiálu a energie k celkovým nákladům klesl o 16,41 %, ve vztahu k provozním nákladům o 15,96 % a jen zcela nepatrné snížení ve vztahu k výkonové spotřebě - pouhých 0,86 %. Naopak velmi vysoký meziroční nárůst nastal mezi lety 2009 a 2010. Podíl spotřeby materiálu a energie k celkovým nákladům vzrostl o 12,44 %, k provozním nákladům o 8,26 % a ve vztahu k celkové výkonové spotřebě je růst nejmenší – 5,32 %. Numerický vývoj podobný roku 2008 vykazuje také rok 2012, kdy první dva uvedené ukazatele poklesly o téměř 10 % a třetí z nich pouze o 1,71 %. Tento vývoj lze přičíst nárůstu nákladů na prodané zboží a ostatních provozních nákladů.
52
Tabulka 10: Meziroční procentní změny jednotlivých ukazatelů – Continental Barum s. r. o. (v %) Spotřeba materiálu a energie/celkové náklady Spotřeba materiálu a energie/provozní náklady Spotřeba materiálu a energie/výkonová spotřeba
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
- 1,15
- 9,63
- 16,41
0,06
12,44
3,58
- 9,67
-1,23
- 8,29
- 15,96
1,11
8,26
3,77
- 9,64
- 0,27
0,22
- 0,86
- 4,13
5,32
3,89
- 1,71
Pramen: vlastní zpracování, Příloha E
Tabulka 11: Přepočet spotřeby materiálu a energie ve vztahu k dílčím kategoriím nákladů – Continental Barum s. r. o. (v %) 2007 2008 Spotřeba materiálu a energie/celkové náklady původní hodnota 47,77 39,94 přepočtená hodnota 47,77 37,79 Spotřeba materiálu a energie/provozní náklady původní hodnota 49,78 41,84 přepočtená hodnota 49,78 39,80 Spotřeba materiálu a energie/výkonová spotřeba původní hodnota 88,16 87,40 přepočtená hodnota 88,16 98,07
2009
2010
2011
2012
69,96 46,25
44,93 42,55
46,54 37,91
42,04 29,80
42,30 49,74
45,80 42,42
47,52 37,94
42,94 29,84
83,79 110,21
88,24 88,94
91,68 79,74
90,11 74,21
Pramen: vlastní zpracování, Příloha E
Pokud by zde měl být prokázán vliv ekologických daní, ukazatel by musel naopak vzrůst, jelikož by se poměrově zvýšila spotřeba materiálu a energie vůči ostatním nákladům. Nejvíce znatelný by tento efekt měl být ve vztahu k výkonové spotřebě, která zahrnuje pouze výše zmíněné náklady na spotřebu materiálu a energie a služby spotřebované při výrobě. Na základě výše ilustrovaných a analyzovaných dat nebyl v případě společnosti Continental Barum s. r. o. prokázán negativní dopad ekologických daní na růst výrobních resp. provozních nákladů. 6.1.2 MITAS a. s. Společnost MITAS a. s. z koncernu ČGS HOLDING a. s. patří k předním evropským výrobcům zemědělských pneumatik, které jsou vyráběny i prodávány po celém světě pod třemi obchodními značkami. Společnost vlastní značky Mitas a Cultor, značka pneumatik Continental pro zemědělské stroje je licencovaná. MITAS a. s. dále vyrábí a distribuuje průmyslové pneumatiky a pneumatiky pro motocykly pod značkou Mitas. Společnost vlastní tři výrobní závody v České republice – v Praze, Zlíně a Otrokovicích, jeden v Srbsku a ve Spojených státech amerických. Historie společnosti je úzce spjata s Continental Barum s. r. o. V roce 1933 byla v pražských Strašnicích založena firma Pneumichelin a. s., která byla později přejmenována na MITAS 53
spojením slov Michelin a Veritas. Následně se na počátku 90. let 20. století stal majitelem společnosti Barum Holding a. s. a v roce 2004 získal MITAS a. s. divizi zemědělských pneumatik od společnosti Continental A. G. (Mitas, 2012). Podíl společnosti MITAS a. s. na odvětví výroby pryžových a plastových výrobků z hlediska zaměstnanosti a tržeb uvádí Tabulka 12. Podíl zaměstnanců se pohybuje od 2,39 do 3,19 %. Celkově lze říci, že ve společnosti jsou zaměstnány cca 3 % pracovní síly podílející se na výrobě v odvětví CZ-NACE 22. V současné době v závodě pracuje přibližně 2 500 zaměstnanců a lze očekávat jejich růst vzhledem k rostoucí poptávce po pneumatikách. Podíl podniku na tržbách odvětví představuje 2,90 až 3,99 % ve sledovaném období a opět lze předpovídat budoucí růst. Ve srovnání se společností Continental Barum s. r. o. se jedná o malý podíl na trhu, avšak MITAS a. s. se ve své výrobě specializuje především na výrobu pneumatik pro zemědělské stroje. Podíl závodu MITAS a. s. na tržbách odvětví výroby pryžových výrobků představuje cca 9,5 %. Tabulka 12: Vývoj základních ukazatelů MITAS a. s. (v %) Podíl společnosti na celém odvětví CZ-NACE 22 Zaměstnanci Tržby
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
3,19 3,82
2,83 3,30
2,47 2,90
2,39 3,24
2,83 2,97
2,84 3,28
3,06 3,99
Pramen: vlastní zpracování, Příloha D, F
Prvním ze sledovaných ukazatelů společnosti je rentabilita vlastního kapitálu (ROE), jejíž vývoj zachycuje Graf 11 spolu s hodnotami vlastního kapitálu v jednotlivých letech. Z něj je zřejmé, že ukazatel ROE dosáhl v roce 2006 záporné hodnoty -3,29 %, což bylo zapříčiněno ztrátou z podnikání společnosti. Poté došlo k příznivému vývoji sledovaného ukazatele až do roku 2008, kdy dosáhl svého maxima – 8,24 %. Stejně jako v případě společnosti Continental Barum s. r. o. však došlo k poklesu vlastního kapitálu o 230 mil. Kč v roce 2008, což bylo zapříčiněno snížením položky kapitálových fondů. V následujícím roce došlo naopak k jejímu nárůstu spolu s výsledkem hospodaření minulých let a ukazatel ROE poklesl na hodnotu 6,22 %. Ještě nižší úrovně však dosáhl v roce 2010 – 2,98 %, kdy společnost MITAS a. s. dosáhla polovičního zisku ve srovnání s předchozím rokem a zároveň byla navýšena položka výsledku hospodaření minulých let. V roce 2011 činila výnosnost podniku pro vlastníky 7,07 %. V případě ukazatele rentability vlastního kapitálu lze konstatovat, že jeho vývoj je velice nestabilní a výkyvy v jednotlivých letech jsou způsobeny především úpravami v položkách vlastního kapitálu podniku. Tabulka 13: Přepočet rentability vlastního kapitálu – MITAS a. s. (v %) původní hodnota přepočtená hodnota
2007 4,59 4,59
2008 8,24 8,99
Pramen: vlastní zpracování, Příloha F
54
2009 6,22 6,45
2010 2,98 2,92
2011 7,07 7,55
Graf 11: Rentabilita vlastního kapitálu - MITAS a. s. 2 900 000
10,0
2 800 000
8,0 6,0
2 700 000
4,0
2 600 000
2,0
2 500 000
0,0
2 400 000
-2,0
2 300 000
-4,0 2005
2006
2007
2008
Vlastní kapitál (v tis. Kč)
Pramen: vlastní zpracování,
2009
2010
2011
ROE (v %)
zavedení ekologických daní, Příloha F
Graf 12: Rentabilita nákladů - MITAS a. s. 12 000 000
3,0 2,5
10 000 000
2,0 1,5
8 000 000
1,0 0,5
6 000 000
0,0 -0,5
4 000 000
-1,0 2 000 000
-1,5 2005
2006
2007
2008
Náklady (v tis. Kč)
Pramen: vlastní zpracování,
2009
2010
2011
Rentabilita nákladů (v %)
zavedení ekologických daní, Příloha F
Rentabilita nákladů je spolu s celkovými náklady graficky znázorněna výše. Vývoj rentability nákladů společnosti MITAS a. s. je charakteristický neočekávaným strmým pádem a následným mírným růstem. Nejnižší – dokonce záporné hodnoty (-0,84 %) nabyl ukazatel v roce 2006, kdy společnost vykázala ztrátu 91 mil. Kč. Od tohoto roku ukazatel postupně rostl až do roku 2009, kdy dosáhl svého maxima ve sledovaném období – 2,64 %. V tomto roce vykázal podnik také nejnižší hodnotu celkových nákladů ve sledovaném období. Poté opět následoval strmý pád na 1,0 % a zvýšení na hodnotu 1,68 % v roce 2011. Jak již bylo zmíněno výše, ve srovnání s ostatními sledovanými podniky v odvětví se jedná o velmi nízké hodnoty ukazatele rentability nákladů, jež vypovídá o velmi nízké úrovni čistého zisku připadajícího na vynaložené náklady. 55
Na přelomu let 2007 a 2008 zaznamenal ukazatel rentability nákladů růst, který však není charakteristický pro situaci, kdy podnik podléhá zvýšení výrobních nákladů prostřednictvím ekologických daní. Tabulka 14: Přepočet rentability nákladů – MITAS a. s. (v %) původní hodnota přepočtená hodnota
2007 1,19 1,19
2008 2,15 2,36
2009 2,64 4,46
2010 1,00 1,27
2011 1,68 1,64
Pramen: vlastní zpracování, Příloha F
Nákladovost výnosů opět vykazuje zcela odlišný vývoj – strmý růst, pozvolný pokles a opět nárůst. Ukazatel dosáhl své nejvyšší hodnoty v roce 2006 – 100,85 % díky ztrátě z podnikání. Naopak nejnižší hodnotu zaznamenal v roce 2009 – 97,43 %, kdy výsledek hospodaření společnosti po zdanění činil 164,3 mil. Kč. Graf 13: Nákladovost výnosů - MITAS a. s. 12 000 000
102,0
11 000 000
101,0
10 000 000
100,0
9 000 000
99,0
8 000 000
98,0
7 000 000
97,0
6 000 000
96,0
5 000 000 4 000 000
95,0 2005
2006
2007
2008
Výnosy (bez mimořádných, v tis. Kč)
Pramen: vlastní zpracování,
2009
2010
Náklady (v tis. Kč)
2011 Nákladovost
zavedení ekologických daní, Příloha F
Pokud by v tomto případě měl být prokázán dopad ekologických daní, ukazatel nákladovosti výnosů by měl mezi lety 2007 a 2008 vzrůst. V tomto období byl však zaznamenán pokles a v případě rentability nákladů naopak růst – oba ukazatele vykazují odlišný vývoj ve sledovaných letech, než by tomu mělo být v případě prokázání negativního dopadu ekologických daní na podnikatelskou jednotku. Přesnější informace o vývoji jednotlivých nákladů však uvádí Graf 14. Tabulka 15: Přepočet nákladovosti výnosů – MITAS a. s. (v %) původní hodnota přepočtená hodnota
2007 98,82 98,82
2008 97,89 106,36
Pramen: vlastní zpracování, Příloha F
56
2009 97,43 165,58
2010 99,01 126,20
2011 98,35 95,68
Vývoj jednotlivých ukazatelů poměřující spotřebu materiálu a energie vůči různým kategoriím nákladů je téměř konzistentní mezi lety 2005 až 2007. V případě spotřeby materiálu a energie vůči výkonové spotřebě dochází jen k velmi nepatrnému nárůstu v roce 2008, naopak v případě dvou zbývajících ukazatelů je nárůst znatelnější. Ten může být způsoben poklesem nákladů na prodané zboží, zůstatkové ceny prodaného dlouhodobého majetku a materiálu či zvýšením záporného výsledku hospodaření z finanční oblasti v roce 2008. V následujícím roce byl opět zaznamenán mírný pokles ukazatelů především díky celkovému snížení nákladů společnosti z 9,6 na 6,2 mld. Kč. I spotřeba materiálu a energie v tomto roce významně poklesla – na 60 % spotřeby předchozího roku. V číselném vyjádření dosahovala spotřeba materiálu a energie v roce 2008 částky 4,6 mld. Kč, v roce 2009 pouze 2,8 mld. Kč. Od roku 2010 lze opět sledovat růst všech níže uvedených ukazatelů, jelikož společnost pravděpodobně zvýšila svou výrobu a prodej zboží – došlo ke skokovému nárůstu spotřeby materiálu a energie, výkonové spotřeby, osobních nákladů i nákladů na prodané zboží. Graf 14: Vývoj položky spotřeby materiálu a energie k různým kategoriím nákladů – MITAS a. s. 7 000 000
90,0
6 000 000
80,0 70,0
5 000 000
60,0 4 000 000
50,0
3 000 000
40,0
2 000 000
30,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Spotřeba materiálu a energie (v tis. Kč) Spotřeba materiálu a energie /celkové náklady (v %) Spotřeba materiálu a energie/provozní náklady (v %) Spotřeba materiálu a energie/výkonová spotřeba (v %)
Pramen: vlastní zpracování,
zavedení ekologických daní, Příloha F
Pro zajímavost a lepší přehled je zde uvedena Tabulka 16 s vyčíslenými meziročními změnami výše diskutovaných ukazatelů, které jsou pro analýzu dopadu ekologických daní klíčové. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v roce 2010 a 2011, kdy meziroční procentní změny prvních dvou ukazatelů přesáhly 12 %. Růst podílu spotřeby materiálu a energie ve vztahu k výkonové spotřebě je však v roce 2011 výrazně nižší (3,84 %) než v roce 2010 (7,20 %). Naopak největší pokles nastal v roce 2009 – ukazatel spotřeby ve vztahu k celkovým nákladům klesl o 6,88 %, k provozním nákladům o 7,66 % a k výkonové spotřebě o 7,62 %. 57
V tomto případě jsou meziroční změny téměř identické, což znamená, že se jednotlivé ukazatele pravděpodobně vyvíjely ve stejném poměru. Tabulka 16: Meziroční procentní změny jednotlivých ukazatelů – MITAS a. s. (v %) Spotřeba materiálu a energie/celkové náklady Spotřeba materiálu a energie/provozní náklady Spotřeba materiálu a energie/výkonová spotřeba
2006
2007
2008
2009
2010
2011
- 1,85
- 1,85
11,81
- 6,88
12,21
14,21
- 2,99
- 1,96
13,06
-7,66
9,93
13,30
1,84
- 1,07
0,64
- 7,62
7,20
3,84
Pramen: vlastní zpracování, Příloha F
Ani v tomto případě nelze na základě výše zmíněných ukazatelů prokázat negativní vliv ekologických daní na podnik MITAS a. s. I když skutečně došlo k nárůstu podílu spotřeby materiálu a energie ve vztahu k výkonové spotřebě v roce 2008, nejedná se o významný nárůst v řádech několik procent, ale zvýšení o pouhých 0,64 % ve srovnání s předcházejícím rokem. Tabulka 17: Přepočet spotřeby materiálu a energie ve vztahu k dílčím kategoriím nákladů – MITAS a. s. (v %) 2007 2008 Spotřeba materiálu a energie/celkové náklady původní hodnota 43,26 48,37 přepočtená hodnota 43,26 53,06 Spotřeba materiálu a energie/provozní náklady původní hodnota 46,11 52,14 přepočtená hodnota 46,11 57,82 Spotřeba materiálu a energie/výkonová spotřeba původní hodnota 81,31 81,83 přepočtená hodnota 81,31 80,79
2009
2010
2011
45,04 76,23
50,54 64,30
57,73 56,43
48,14 81,69
52,92 6,14
59,96 57,12
75,59 114,23
81,04 87,94
84,14 63,79
Pramen: vlastní zpracování, Příloha F
6.1.3 greiner packaging slušovice s. r. o. Greiner packaging slušovice s. r. o. je součástí společnosti Greiner Packaging International patřící do rodinného holdingu Greiner Group, který byl založen v roce 1968 a působí ve více než 100 zemích světa. Společnost je nejvýznamnějším výrobcem plastových a kombinovaných obalů v České republice i na Slovensku – nabízí nejširší spektrum výrobních a dekoračních technologií. Greiner Packaging International patří k největším výrobcům plastových obalů a technických dílů v Evropě. Díky své široké síti výrobních závodů a obchodních zástupců jsou významným partnerem nadnárodních společností, ale také lokálních podniků. Výrobky nachází uplatnění v oblasti balení potravinářských i nepotravinářských produktů a stále významnější součástí portfolia společnosti se stávají výše zmíněné technické díly (Greiner GPI, 2012). 58
Tabulka 18: Vývoj základních ukazatelů greiner packaging slušovice s. r. o. (v %) Podíl společnosti na celém odvětví CZ-NACE 22 Zaměstnanci Tržby
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
0,58 0,65
0,62 0,73
0,63 0,74
0,64 0,87
0,73 1,08
0,45 0,47
0,44 0,54
Pramen: vlastní zpracování,Příloha D, G
Tabulka 18 uvádí podíl společnosti jak na trhu práce, tak na tržbách odvětví výroby pryžových a plastových výrobků v ČR v letech 2005 – 2011. Podíl zaměstnanců v podniku od roku 2005 postupně rostl z 0,58 na 0,73 % v roce 2009, kdy společnost zaměstnávala 562 pracovníků. Poté však došlo k výraznému poklesu na 0,45 % a odchodu cca 200 zaměstnanců. V případě podílu na tržbách odvětví lze sledovat zcela stejný vývoj – nejprve postupný růst z 0,65 na 1,08 % a poté strmý pád na cca 0,50 %. Z výše uvedeného je patrná silná provázanost těchto dvou ukazatelů. Vývoj ukazatele rentability vlastního kapitálu spolu s vlastním kapitálem společnosti zachycuje následující graf. Na rozdíl od předchozích společností je zde na první pohled patrné, že hodnota vlastního kapitálu společnosti se s výjimkou roku 2012 v průběhu let výrazněji nelišila, což eliminuje možná zkreslení způsobená právě snížením či zvýšením položky vlastního kapitálu. Graf 15: Rentabilita vlastního kapitálu - greiner packaging slušovice s. r. o. 1 100 000
30,0
1 000 000
25,0 20,0
900 000
15,0 800 000
10,0
700 000
5,0
600 000
0,0 2005
2006
2007
2008
Vlastní kapitál (v tis. Kč)
Pramen: vlastní zpracování,
2009
2010
2011
2012
ROE v (v %)
zavedení ekologických daní, Příloha G
Od roku 2005 hodnota ukazatele ROE postupně rostla a v roce 2007 dosáhla 9,96 %. Poté následoval pokles na 6,73 %, který byl způsoben především snížením výsledku hospodaření po zdanění na 56,87 mil. z 88,67 mil. Kč v předchozím roce. V roce 2009 společnost zaznamenala skokový růst ukazatele rentability vlastního kapitálu, který dosáhl neuvěřitelné (až extrémní) hodnoty – 26,80 %. Příčinou tohoto nečekaného růstu je významné navýšení zisku společnosti na 240,39 mil. Kč (čtyřnásobek zisku společnosti v roce předchozím). Od roku 2010, kdy nastal propad ukazatele ROE z důvodu předchozího nárůstu, hodnota 59
rentability vlastního kapitálu postupně roste a v roce 2012 dosáhla 17,16 %. V tomto roce došlo jak ke zvýšení vlastního kapitálu, tak zisku společnosti, proto vzrostla i celková výnosnost podniku pro jeho vlastníky. Tabulka 19: Přepočet rentability vlastního kapitálu – greiner packaging slušovice s. r. o. (v %) 2007 9,96 9,96
původní hodnota přepočtená hodnota
2008 6,73 7,09
2009 26,80 26,61
2010 12,56 12,22
2011 13,12 12,71
2012 17,16 14,98
Pramen: vlastní zpracování, Příloha G
Rentabilita nákladů, která je graficky znázorněna níže spolu s celkovými náklady společnosti v jednotlivých letech, vyjadřuje poměr mezi výsledkem hospodaření po zdanění a náklady podniku. Ty se v jednotlivých letech významně měnily – od roku 2005 postupně rostly až do roku 2008 a poté klesaly až na úroveň roku 2005 v roce 2012. V předchozích případech byl pozorován spíše postupný růst nákladů v posledních letech. Graf 16: Rentabilita nákladů - greiner packaging slušovice s. r. o. 2 200 000
14,0
2 000 000
12,0 10,0
1 800 000
8,0
1 600 000
6,0
1 400 000
4,0
1 200 000
2,0
1 000 000
0,0 2005
2006
2007
2008
Náklady (v tis. Kč)
Pramen: vlastní zpracování,
2009
2010
2011
2012
Rentabilita nákladů
zavedení ekologických daní, Příloha G
Právě díky poklesu zisku a současnému nárůstu nákladů vykazuje ukazatel rentability nákladů pokles v roce 2008 ve srovnání s rokem předchozím, i když o pouhého 1,5 procentního bodu. Naopak od roku 2010 zaznamenává postupný růst díky poklesu celkových nákladů společnosti a zvýšení čistého zisku až na 175,12 mil. Kč v roce 2012. Tabulka 20: Přepočet rentability nákladů – greiner packaging slušovice s. r. o. (v %) původní hodnota přepočtená hodnota
2007 4,19 4,19
2008 2,66 2,62
2009 11,89 12,44
Pramen: vlastní zpracování, Příloha G
60
2010 7,23 9,63
2011 8,37 12,31
2012 12,01 17,44
S rentabilitou nákladů je také úzce spjata nákladovost výnosů, jejíž vývoj spolu s celkovými náklady a výnosy (s výjimkou mimořádných) ilustruje Graf 17. Z počátku období dosahovala nákladovost výnosů 95 – 96 %, v roce 2008 vzrostla na 97,40 % a poté výrazně poklesla na 89,37 % v roce 2009. Jak již bylo zmíněno výše, v tomto roce společnost zaznamenala čtyřnásobný růst zisku oproti předchozímu roku především díky růstu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, ale také zboží. Graf 17: Nákladovost výnosů - greiner packaging slušovice s. r. o. (v %) 2 400 000
115,0
2 200 000
110,0
2 000 000
105,0
1 800 000
100,0
1 600 000
95,0
1 400 000
90,0
1 200 000
85,0
1 000 000
80,0 2005
2006
2007
2008
Výnosy (bez mimořádných, v tis. Kč)
Pramen: vlastní zpracování,
2009
2010
Náklady (v tis. Kč)
2011
2012 Nákladovost
zavedení ekologických daní, Příloha G
V roce 2010 lze však pozorovat zcela odlišný vývoj – nákladovost společnosti dosáhla 109 %, i když zaznamenala kladný výsledek hospodaření. Tato situace byla způsobena tím, že z ukazatele nákladovosti jsou vyjmuty mimořádné výnosy, které v roce 2010 činily 246,17 mil. Kč. Od roku 2011 lze opět sledovat mírný pokles ukazatele, jehož hodnota se v roce 2012 dostala na úroveň 89,27 %. Tabulka 21: Přepočet nákladovosti výnosů – greiner packaging slušovice s. r. o. (v %) původní hodnota přepočtená hodnota
2007 95,98 95,98
2008 97,40 97,65
2009 89,37 87,09
2010 109,00 164,83
2011 92,27 130,34
2012 89,27 120,55
Pramen: vlastní zpracování, Příloha G
Z výše uvedeného a podrobněji rozebraného vývoje jednotlivých ukazatelů není zcela patrný dopad ekologických daní, i když lze na přelomu let 2007 a 2008 pozorovat jak pokles rentability vlastního kapitálu, tak rentability nákladů a růst nákladovosti výnosů společnosti. Právě tyto změny signalizují možný negativní dopad ekologických daní. Aby mohl být prokázán, pozornost bude dále věnována bližšímu rozboru položky spotřeby materiálu a energie ve vztahu k celkovým a provozním nákladům a k položce výkonové spotřeby. Právě třetí zmíněný poměrový ukazatel by měl být nejpřesnější, jelikož kromě výše spotřebovaných služeb ve výrobním procesu není ovlivněn ostatními náklady společnosti. 61
Vývoj jednotlivých ukazatelů zahrnujících spotřebu materiálu a energie shrnuje následující graf. Z něj je patrný především plynulý vývoj poměru mezi spotřebou materiálu a energie a výkonovou spotřebou podniku. Jeho hodnoty se pohybují od 84,01 do 87,09 %. V této situaci se jedná o klíčový ukazatel, protože z vývoje zbývajících dvou ukazatelů je patrný strmý propad v roce 2010, kdy velmi významně klesly jak celkové náklady společnosti, tak především spotřeba materiálu a energie z 1,25 mld. Kč na 581,52 mil. Kč. Graf 18: Vývoj položky spotřeby materiálu a energie k různým kategoriím nákladů – greiner packaging slušovice s. r. o. (v %) 1 400 000
90,0
1 200 000
80,0 70,0
1 000 000
60,0 800 000
50,0
600 000
40,0
400 000
30,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Spotřeba materiálu a energie (v tis. Kč) Spotřeba materiálu a energie/celkové náklady (v %) Spotřeba materiálu a energie/provozní náklady (v %) Spotřeba materiálu a energie/výkonová spotřeba (v %)
Pramen: vlastní zpracování,
zavedení ekologických daní, Příloha G
Zlomovým okamžikem by měl být přelom let 2007 a 2008. V tomto období mírně vzrostla celková spotřeba materiálu a energie, avšak poměr vůči výkonové spotřebě poklesl o 0,20 procentního bodu. Odlišný vývoj lze sledovat ve vztahu k provozním a celkovým nákladům společnosti – v obou případech podíl spotřeby materiálu a energie mírně vzrostl. Patrnější je však růst v případě poměru k provozním nákladům z 64,46 na 66,56 %. Po významném poklesu v roce 2010, který byl pravděpodobně zapříčiněn mimořádnou událostí, se však úroveň spotřeby materiálu a energie ustálila na cca 860 – 880 mil. Kč. Konzistentní vývoj lze od roku 2011 sledovat také v případě jednotlivých ukazatelů. Meziroční procentní změny v číselném vyjádření uvádí Tabulka 22. Vývoj ukazatele spotřeby materiálu a energie vůči výkonové spotřebě podniku je plynulý a nedochází k výrazným výkyvům v hodnotách v průběhu sledovaného období. Naopak je tomu v případě vztahu k celkovým a provozním nákladům – největší pokles (o 31,50 a 40,78 %) a následně růst (o 36,53 a 63,75 %) byl zaznamenán právě v letech 2010 a 2011. Pro prokázání dopadu ekologických daní jsou klíčové roky 2007 a 2008 a jejich meziroční změny. Jak už bylo zmíněno výše, spotřeba materiálu a energie ve vztahu k výkonové 62
spotřebě zaznamenala pokles, což vede k závěru, že ani v případě společnosti greiner packaging slušovice s. r. o. nebyl prokázán nepříznivý dopad ekologických daní na podnikatelský subjekt. Tabulka 22: Meziroční procentní změny jednotlivých ukazatelů – greiner packaging slušovice s. r. o. (v %) Spotřeba materiálu a energie/celkové náklady Spotřeba materiálu a energie/provozní náklady Spotřeba materiálu a energie/výkonová spotřeba
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
11,58
- 1,08
1,29
- 1,09
- 40,78
63,75
1,55
13,13
- 1,78
3,25
0,05
- 31,50
36,53
2,09
3,56
- 1,27
- 0,20
0,63
- 2,20
3,23
- 0,51
Pramen: vlastní zpracování, Příloha G
Tabulka 23: Přepočet spotřeby materiálu a energie ve vztahu k dílčím kategoriím nákladů – greiner packaging slušovice s. r. o. (v %) 2007 2008 Spotřeba materiálu a energie/celkové náklady původní hodnota 61,69 62,48 přepočtená hodnota 61,69 61,73 Spotřeba materiálu a energie/provozní náklady původní hodnota 64,46 66,56 přepočtená hodnota 64,46 67,04 Spotřeba materiálu a energie/výkonová spotřeba původní hodnota 85,90 85,73 přepočtená hodnota 85,90 83,46
2009
2010
2011
2012
61,80 64,67
36,59 48,73
59,92 88,05
60,86 88,35
66,59 71,86
45,62 72,46
62,28 91,01
63,58 92,28
86,26 90,50
84,36 185,97
87,09 133,55
86,64 128,60
Pramen: vlastní zpracování, Příloha G
6.1.4 Fatra a. s. Fatra a. s. je z historického hlediska prvním zpracovatelem plastů v České republice – byla založena v roce 1935 koncernem Baťa. Prvními výrobky byly plynové masky, ochranné oděvy, pryžové hračky a technická pryž. Od roku 1940 se společnost začala orientovat na zpracování plastických hmot, gumárenská činnost byla postupně přesunuta do jiných závodů (Gumárny Zubří), nebo je pomáhala budovat (Gumotex Břeclav). Zkušenosti se zpracováním plastů předávala dalším podnikům jako Technoplast Chropyně či Plastika Nitra a má tak mimořádné zásluhy na rozvoji tohoto odvětví v České republice i na Slovensku (Fatra, 2014). V roce 2000 se Fatra a. s. stala členem koncernu AGROFERT a. s., který sdružuje více než 230 významných subjektů z oblasti chemie, zemědělství, potravinářství a pozemní techniky, přičemž zaměstnává více než 27 000 zaměstnanců (Fatra, 2013) Společnost byla dlouhá léta evidována jako odštěpný závod společnosti ALIACHEM a. s. – dnešní Synthesia a. s. V roce 2005 rozhodla valná hromada o vyčlenění části podniku v podobě odštěpeného závodu FATRA jako nepeněžitého vkladu do dceřiné společnosti 63
Fatra a. s. (Výroční zpráva ALIACHEM a. s. k 31. prosinci 2005). Společnost převzala věcný vklad a zahájila podnikatelskou činnost 1. ledna 2006. Fatra a. s. dnes patří mezi významné evropské zpracovatele plastů (PVC, PE, PP a PET). Svým zákazníkům poskytuje servis v oblasti zkušebnictví a vývojových laboratoří, testování, přípravy vzorků a směsí, odborné poradenství a konzultace. Má dva výrobní závody – v Napajedlích a Chropyni, kde zaměstnává přibližně 1 000 zaměstnanců. Vysokou kvalitu výrobků a služeb podporují také zavedené systémy řízení kvality a ekologie ČSN ISO 9001 a ČSN ISO 14001 (Fatra, 2013). Jelikož Fatra a. s. byla do konce roku 2005 součástí společnosti ALIACHEM a. s. a samostatně nepodnikala, její účetní výkazy za rok 2005 zachycují pouze vklad do společnosti a další data, která nejsou vhodná pro následující analýzu. Pro vybrané ukazatele byla použita data za rok 2005 uvedená jako srovnávací ve Výroční zprávě k 31. prosinci 2006. Následující tabulka uvádí podíl společnosti Fatra a. s. jak na trhu práce, tak tržbách odvětví CZ-NACE 22. Na první pohled je patrný rozdíl od předchozích výrobních podniků, kdy vždy převyšoval podíl na tržbách odvětví. V tomto případě je tomu naopak a společnost se z větší části podílí na zaměstnanosti v odvětví. Tabulka 24: Vývoj základních ukazatelů Fatra a. s. (v %) Podíl společnosti na celém odvětví CZ-NACE 22 Zaměstnanci Tržby
2005*
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2,05 1,57
1,72 1,35
1,55 1,34
1,40 1,26
1,41 1,11
1,23 1,09
1,22 1,08
* informace za rok 2005 vychází z dat odštěpného závodu FATRA, který byl součástí společnosti ALIACHEM a. s. - dnešní Synthesia a. s.,
Pramen: vlastní zpracování, Příloha D, H
V letech 2005 až 2011 klesá jak podíl zaměstnanců z 2,05 na 1,22 %, tak podíl na tržbách odvětví z 1,57 až na 1,08 %, i když od roku 2009 tržby za vlastní výkony a zboží meziročně rostou. Pravděpodobně však rostou pomaleji než souhrnné tržby za odvětví výroby pryžových a plastových výrobků. Počet pracovníků se však v průběhu let snížil z 1 618 až na 988. Graf 25 zaznamenává vývoj rentability vlastního kapitálu a vlastního kapitálu společnosti v průběhu let 2006 až 2012. Právě položka vlastního kapitálu postupně vzrostla ve sledovaném období o 600 mil. Kč na hodnotu 1,72 mld. Kč v roce 2012. Ukazatel ROE se na svou maximální hodnotu 12,59 % dostal v roce 2007 a poté klesl na 11,41 %. Za tímto poklesem však není snížení výsledku hospodaření po zdanění, ale navýšení položky výsledku hospodaření minulých let ve vlastním kapitálu společnosti. Naopak v roce 2009 dosáhl svého minima 4,42 %. Zisk společnosti se v tomto roce snížil o necelých 100 mil. Kč a opět byl navýšen výsledek hospodaření z let minulých. K významnému růstu na 10,09 % došlo hned v následujícím roce, kdy se zisk společnosti vrátil na původní úroveň cca 160 mil. Kč. V letech 2011 a 2012 došlo téměř k ustálení hodnoty vlastního kapitálu společnosti, avšak 64
zisk společnosti opět poklesl na cca 90 mil. Kč ročně. Proto ukazatel ROE v těchto letech dosahuje hodnot 5,82 a 5,10 %. Graf 19: Rentabilita vlastního kapitálu - Fatra a. s. 1 800 000
14,0
1 700 000
12,0
1 600 000
10,0
1 500 000
8,0
1 400 000
6,0
1 300 000
4,0
1 200 000
2,0
1 100 000 1 000 000
0,0 2006
2007
2008
2009
Vlastní kapitál (v tis. Kč)
Pramen: vlastní zpracování,
2010
2011
2012
ROE (v %)
zavedení ekologických daní, Příloha H
Tabulka 25: Přepočet rentability vlastního kapitálu – Fatra a. s. (v %) původní hodnota přepočtená hodnota
2007 12,59 12,59
2008 11,41 10,45
2009 4,42 3,88
2010 10,09 7,99
2011 5,82 4,61
2012 5,10 3,93
Pramen: vlastní zpracování, Příloha H
Rentabilita nákladů je spolu s celkovými náklady společnosti Fatra a. s. znázorněna v Grafu 20. Na první pohled je zřejmý bouřlivý vývoj po roce 2008. Celkové náklady podniku zaznamenaly růst v roce 2007, kdy dosáhly nejvyšší hodnoty ve sledovaném období – 3,66 mld. Kč. V roce 2008 následoval mírný pokles a poté strmý pád v roce 2009, kdy činily 2,27 mld. Kč. Od té doby je patrný jejich každoroční růst a v roce 2012 se přiblížily hodnotě 3 mld. Kč. Rentabilita nákladů postupně rostla o 0,50 procentního bodu mezi lety 2006 až 2008, kdy se dostala na hodnotu 5,10 %. Poté následoval pokles na 3,01 % v roce 2009, kdy se snížil jak čistý zisk společnosti, tak její vlastní kapitál. V roce 2010 dosáhl ukazatel hodnoty 6,72 % především díky zvýšení zisku na cca 170 mil. Kč. Od roku 2011 lze však sledovat mírný pokles ukazatele na 3,46 a 2,97 %. Jak už bylo zmíněno výše, za tímto snížením je především nižší výsledek hospodaření běžného období ve srovnání s rokem 2010.
65
Graf 20: Rentabilita nákladů - Fatra a. s. 4 000 000
8,0 7,0
3 500 000
6,0 5,0
3 000 000
4,0 2 500 000
3,0 2,0
2 000 000
1,0
1 500 000
0,0 2006
2007
2008
2009
Náklady (v tis. Kč)
Pramen: vlastní zpracování,
2010
2011
2012
Rentabilita nákladů (v %)
zavedení ekologických daní, Příloha H
Tabulka 26: Přepočet rentability nákladů – Fatra a. s. (v %) 2007 4,57 4,57
původní hodnota přepočtená hodnota
2008 5,10 5,76
2009 3,01 4,96
2010 6,72 9,78
2011 3,46 4,49
2012 2,97 3,67
Pramen: vlastní zpracování, Příloha H
Pro srovnání s rentabilitou nákladů následuje graf zachycující vývoj nákladovosti výnosů a celkových nákladů společnosti s výnosy, které zahrnují pouze provozní a finanční oblast podnikání. Graf 21: Nákladovost výnosů - Fatra a. s. 4 000 000
98,0 97,0
3 500 000
96,0 3 000 000
95,0
2 500 000
94,0 93,0
2 000 000
92,0
1 500 000
91,0 2006
2007
2008
2009
Výnosy (bez mimořádných, v tis. Kč)
Pramen: vlastní zpracování,
2010
Náklady (v tis. Kč)
zavedení ekologických daní, Příloha H
66
2011
2012
Nákladovost (v %)
Tabulka 27: Přepočet nákladovosti výnosů – Fatra a. s. (v %) 2007 95,63 95,63
původní hodnota přepočtená hodnota
2008 95,15 106,96
2009 97,08 162,21
2010 93,71 133,61
2011 96,66 126,74
2012 97,12 122,01
Pramen: vlastní zpracování, Příloha H
Od roku 2006 lze pozorovat postupné snižování nákladovosti podniku až na 95,15 % v roce 2008. Následuje však prudké zvýšení na 97,08 %, které je způsobeno právě velmi malým rozptylem mezi výnosy a náklady společnosti. Společnosti se opět začalo dařit v roce 2010, kdy dosáhla nejnižší hodnoty nákladovosti ve sledovaném období – pouhých 93,71 %. Od roku 2011 však společnost Fatra a. s. dosahuje nižších zisků, které jsou na úrovni roku 2009, a proto se nákladovost opět dostala až na 96,66 a 97,12 % v roce 2012. Stejně jako v případě společnosti MITAS a. s. ukazatele vykazují opačnou tendenci – rentabilita nákladů roste a nákladovost výnosů klesá mezi lety 2007 a 2008, než se předpokládá při zatížení podniku ekologickými daněmi. Tento vývoj tedy zatím nenaznačuje, že by společnost byla nepříznivě ovlivněna těmito daněmi. Graf 22: Vývoj položky spotřeby materiálu a energie k různým kategoriím nákladů – Fatra a. s. 2 600 000
100,0
2 400 000
90,0
2 200 000
80,0
2 000 000
70,0
1 800 000
60,0
1 600 000 1 400 000
50,0
1 200 000
40,0
1 000 000
30,0 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Spotřeba materiálu a energie (v tis. Kč) Spotřeba materiálu a energie/celkové náklady (v %) Spotřeba materiálu a energie/provozní náklady (v %) Spotřeba materiálu a energie/výkonová spotřeba (v %)
Pramen: vlastní zpracování,
zavedení ekologických daní, Příloha H
Pro potvrzení výše uvedené teorie následuje detailnější rozbor položky spotřeby materiálu a energie a její poměr k dílčím kategoriím nákladů (viz Graf 22). Z vývoje jednotlivých ukazatelů je zřejmé, že v tomto případě kopíruje spotřeba materiálu a energie výkonovou spotřebu, menší odchylky jsou ve vztahu k provozním a celkovým nákladům. Pro prokázání vlivu ekologických daní na podnikatelský subjekt je však primární právě poměr spotřeby materiálu a energie a výkonové spotřeby, který se pohybuje od 91,72 do 92,99 %. 67
Tento rozptyl je v rámci 1,27 procentního bodu, což je nejnižší hodnota ze všech sledovaných podniků. Klíčový je však přelom let 2007 a 2008, kdy poměr mírně poklesl o 0,38 % na 92,35 %. Všechny meziroční procentní změny vybraných ukazatelů uvádí následující tabulka. V případě vztahu k provozním a celkovým nákladů lze také sledovat pokles v roce 2008 oproti předchozímu období, ale toto snížení je viditelnější (o 3,27 a 3,97 %), než tomu bylo v případě výše zmíněného ukazatele. Snížení pokračuje i v roce 2009. K obratu dochází v roce následujícím, kdy všechny uvedené ukazatele rostou – spotřeba materiálu a energie vůči celkovým nákladům o necelých 8 %. Od roku 2011 je však vývoj opět plynulý a dochází jen k minimálním odchylkám, které nejsou významné. Tabulka 28: Meziroční procentní změny jednotlivých ukazatelů – Fatra a. s. (v %) Spotřeba materiálu a energie/celkové náklady Spotřeba materiálu a energie/provozní náklady Spotřeba materiálu a energie/výkonová spotřeba
2007
2008
2009
2010
2011
2012
- 1,54
- 3,97
- 2,06
7,76
1,49
0,42
- 1,64
- 3,27
- 2,28
4,07
2,61
0,41
0,68
- 0,38
- 0,68
0,83
0,55
- 0,66
Pramen: vlastní zpracování, Příloha H
Zajímavá situace však nastala v roce 2009. Již z předchozích grafů bylo patrné, že společnost v tomto roce významně snížila jak náklady, tak i výnosy společnosti, a zde je viditelné, že i spotřeba materiálu a energie dosáhla pouze 1,39 mld. Kč, např. ve srovnání s 2,06 mld. Kč v roce 2008. Z toho lze usuzovat, že podnik výrazně snížil svou výrobu pravděpodobně z důvodu nízkého odbytu zapříčiněného finanční krizí. Tabulka 29: Přepočet spotřeby materiálu a energie ve vztahu k dílčím kategoriím nákladů – Fatra a. s. (v %) 2007 2008 Spotřeba materiálu a energie/celkové náklady původní hodnota 66,18 63,55 přepočtená hodnota 66,18 71,80 Spotřeba materiálu a energie/provozní náklady původní hodnota 68,80 66,55 přepočtená hodnota 68,80 75,73 Spotřeba materiálu a energie/výkonová spotřeba původní hodnota 92,70 92,35 přepočtená hodnota 92,70 108,24
2009
2010
2011
2012
62,25 102,46
67,07 97,61
68,07 88,32
68,36 84,57
65,03 107,57
67,67 95,57
69,44 88,40
69,73 84,63
91,72 158,81
92,48 132,46
92,99 117,64
92,37 110,23
Pramen: vlastní zpracování, Příloha H
Na základě vývoje jednotlivých ukazatelů poměřujících spotřebu materiálu a energie vůči ostatním kategoriím nákladů nebyl ani v tomto případě prokázán negativní dopad ekologických daní od 1. ledna 2008.
68
6.2 Shrnutí Ani v jedné výše detailně popsané analýze podniků z odvětví výroby pryžových a plastových výrobků nebyl prokázán negativní dopad ekologických daní na konkrétní podnikatelský subjekt v případě, kdy byla brána v úvahu reálná data jednotlivých let z finančních výkazů. Pro potvrzení vývoje vybraných ukazatelů byly použity přepočty jednotlivých hodnot vzhledem k roku 2007, který je považován za výchozí. Přepočty jsou uvedeny v textu výše u příslušného ukazatele. Zde je pro větší přehlednost uvedena souhrnná tabulka v členění dle jednotlivých poměrových ukazatelů. Jejich vývoj v případě reálné i přepočtené hodnoty je znázorněn šipkou nahoru (růst), nebo šipkou dolů (pokles). První ilustruje hodnotu skutečnou, druhá přepočtenou. Tučně jsou zvýrazněny ty, jejichž vývoj je shodný, a tudíž lze potvrdit rostoucí či klesající tendenci příslušného ukazatele. Tabulka 30: Změny skutečných/přepočtených hodnot poměrových ukazatelů v roce 2008 vzhledem k roku 2007
Ukazatel Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita nákladů Nákladovost výnosů Spotřeba materiálu a energie/celkové náklady Spotřeba materiálu a energie/provozní náklady Spotřeba materiálu a energie/výkonová spotřeba
Continental Barum s.r.o.
MITAS a.s.
Greiner packaging slušovice s.r.o.
Fatra a.s.
Pramen: vlastní zpracování, Příloha E, F, G, H
Z tabulky je zřejmé, že vývoj klíčového ukazatele pro tuto analýzu – tedy spotřeby materiálu a energie ve vztahu k výkonové spotřebě lze potvrdit pouze v případě společnosti greiner packaging slušovice s.r.o. Jedná se o pokles příslušného poměru, který však nesignalizuje nepříznivý dopad ekologických daní na podnikatelskou jednotku. Dále lze na základě přepočtů potvrdit pokles/růst rentability vlastního kapitálu a rentability nákladů u všech vybraných podniků. V případě společnosti Continental Barum s. r. o. byl také potvrzen pokles ukazatelů poměřujících spotřebu materiálu a energie vůči celkovým, resp. provozním nákladům. U společnosti MITAS a.s. se jedná o stejné ukazatele, avšak oba vykazují rostoucí tendenci.
69
7 ZHODNOCENÍ VÝNOSU Z EKOLOGICKÝCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE V závěru práce je věnován také prostor pro zhodnocení objemu příjmu z ekologických daní do státního rozpočtu České republiky a jeho vývoje v průběhu let 2008 až 2014. Data potřebná pro zhodnocení výše příjmů z ekologických daní do státního rozpočtu jsou dostupná na webových stránkách Celní správy v členění dle jednotlivých daní s následným rozdělením na daň vyměřenou a nároky na vrácení daně. Časový horizont se týká let 2008 až 2014, pokrývá tedy časový úsek od počátku zavedení ekologických daní v ČR až po současnost. Avšak v roce 2014 se bude jednat pouze o měsíc leden, jelikož novější data nejsou zatím dostupná. Pro porovnání s odhadovanými příjmy jsou použita data obsažená v Důvodové zprávě Ministerstva financí ČR z roku 2007.
7.1 Ekologické daně jako příjem státního rozpočtu Dle zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů byly správou ekologických daní pověřeny celní orgány – konkrétně Celní správa ČR. Ta eviduje nejen výměry jednotlivých daní, ale také nároky na vrácení, dále dohlíží na jejich výběr a poskytuje informace celním orgánům z jiných členských států. Graf 23: Celkový příjem z ekologických daní v jednotlivých letech (v Kč) 3 500 000 000 3 300 000 000 3 100 000 000 2 900 000 000 2 700 000 000 2 500 000 000 2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
* rok 2014 zahrnuje pouze údaje za měsíc leden
Pramen: vlastní zpracování, Celní správa (2014)
Jelikož již výše byla zmíněna fiskální funkce daní – příjem státního rozpočtu, předchozí graf znázorňuje vývoj tohoto příjmu v letech 2008 až 2013. Lze pozorovat strmý nárůst v roce 2009 a to o téměř 500 mil. Kč oproti roku předcházejícímu. Toto navýšení může být způsobeno zdokonalením systému výběru ekologických daní, který byl v roce 2008 na svém počátku a všechny dotčené subjekty se s ním učily pracovat tzv. „za pochodu“. 70
Malé zvýšení lze pozorovat ještě v roce 2010. Od tohoto roku však dochází k trvalému poklesu příjmu z ekologických daní, který se v roce 2013 pohyboval na úrovni 3 mld. Kč, což je například ve srovnání s příjmem z daně z přidané hodnoty velmi malá částka. Graf 24 ilustruje podíl jednotlivých daní na celkovém příjmu. Ten se v průběhu let nijak výrazně nemění, došlo pouze k mírnému snížení podílu daně z pevných paliv a souvisejícímu nárůstu podílu daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a daně z elektřiny, což lze přičíst snižující se spotřebě pevných paliv, které velmi výrazně znečišťují životní prostředí, a následnému přechodu k využívání zemního plynu či elektřiny. V roce 2013 byl podíl následující: 14 % daň z pevných paliv, 43 % daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a 43 % daň z elektřiny. Graf 24: Podíl jednotlivých daní na celkovém výnosu ekologický daní 100% Daň z elektřiny
80% 60%
Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů
40%
Daň z pevných paliv
20% 0% 2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
* rok 2014 zahrnuje pouze údaje za měsíc leden
Pramen: vlastní zpracování, Celní správa (2014)
Následující tabulky uvádí vyměřenou daň, nárok na vrácení daně a celkový předpis daně za příslušný kalendářní rok. Nároky na vrácení daně se týkají pouze osob požívajících výsad a imunit, kterými jsou diplomatické mise, konzulární úřady, zvláštní mise, zastupitelství mezinárodní organizace, orgány Evropských společenství aj. (viz zákon č. 261/2007 Sb.). Tabulka 31: Výměr a předpis daně z pevných paliv v jednotlivých letech (v Kč) vyměřená daň 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014*
476 851 832 508 732 898 492 105 091 475 547 076 448 485 710 457 585 994 25 485 078
vyměřené nároky na vrácení daně 0 0 0 0 0 0 0
* rok 2014 zahrnuje pouze údaje za měsíc leden
Pramen: vlastní zpracování, Celní správa (2014)
71
předpis daně za rok (výměr – vratky) 476 851 832 508 732 898 492 105 091 475 547 076 448 485 710 457 585 994 25 485 078
V případě pevných paliv se předpis daně od roku 2010 mírně snižuje v řádech milionů Kč. Zároveň se jedná o jedinou daň, u níž od roku 2008 nebyl vyměřen nárok na vrácení daně. Tabulka 32: Výměr a předpis daně ze zemního plynu a některých dalších plynů v jednotlivých letech (v Kč) vyměřená daň 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014*
1 139 307 096 1 298 263 103 1 353 295 669 1 291 229 380 1 255 382 173 1 245 422 153 107 288 232
vyměřené nároky na vrácení daně 40 904 56 344 60 917 71 885 44 653 33 364 0
předpis daně za rok (výměr – vratky) 1 139 266 192 1 298 206 759 1 353 234 752 1 291 157 495 1 255 337 520 1 245 388 789 107 288 232
* rok 2014 zahrnuje pouze údaje za měsíc leden
Pramen: vlastní zpracování, Celní správa (2014)
Předpis daně ze zemního plynu a některých dalších plynů se v posledních letech pohybuje v rozmezí 1,2 – 1,3 mld. Kč, ačkoli od ledna 2012 došlo ke zvýšení sazby u plynů určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů nebo pro jiné účely z 0 Kč na 34,20 Kč/MWh. V případě daně z elektřiny činí výnos 1,3 – 1,4 mld. Kč. Nároky na vrácení daně osobám požívajícím výsad a imunit jsou minimální – v řádech desetitisíců korun českých ročně. Tabulka 33: Výměr a předpis daně z elektřiny v jednotlivých letech (v Kč) vyměřená daň 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014*
1 126 624 253 1 393 265 801 1 427 037 944 1 377 504 684 1 342 985 761 1 297 014 903 74 929 974
vyměřené nároky na vrácení daně 43 407 65 014 67 243 59 962 43 774 34 708 0
předpis daně za rok (výměr – vratky) 1 126 580 846 1 393 200 787 1 426 970 701 1 377 444 722 1 342 941 987 1 296 980 195 74 929 974
* rok 2014 zahrnuje pouze údaje za měsíc leden
Pramen: vlastní zpracování, Celní správa (2014)
Z následující tabulky je zřejmé, že příjem z ekologických daní se měl ročně pohybovat kolem 4,3 mld. Kč, ve skutečnosti je tato částka nižší o 1,3 mld. Kč. Největší propad v příjmu státního rozpočtu lze pozorovat u daně z pevných paliv, kdy skutečný příjem tvoří přibližně 27 % předpokládaného. V případě zemního plynu a dalších plynů je rozdíl mezi skutečností a očekávanými hodnotami minimální – cca 150 mil. Kč. Naopak zdanění elektřiny přineslo do státního rozpočtu více peněžních prostředků, než se odhadovalo – o téměř 250 mil Kč.
72
Tabulka 34: Očekávaný příjem z výběru ekologických daní a jejich dopad na inflaci Daň Daň z pevných paliv Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů Daň z elektřiny
Očekávaný dopad Výběr daně ve výši přibližně 1,7 mld. Kč ročně. Předpokládaný dopad na míru inflace ve výši 0,025 procentních bodů. Výběr daně ve výši přibližně 1,5 mld. Kč ročně. Předpokládaný dopad na míru inflace ve výši 0,120 procentních bodů. Výběr daně ve výši přibližně 1,1 mld. Kč ročně. Předpokládaný dopad na míru inflace ve výši 0,059 procentních bodů.
Pramen: vlastní zpracování, Ministerstvo financí (důvodová zpráva, 2007)
Zavedení těchto daní vedlo také k administrativní zátěži jak na straně správce daně, tak na straně plátců, čímž se zvyšují celkové administrativní náklady výběru daní. S tím je na druhé straně spojeno i zatížení životního prostředí ve spojitosti s vyplňováním a odesíláním potřebných formulářů prostřednictvím elektronických prostředků komunikace. Vzniká otázka, zda jsou tyto daně ve své podstatě ekologické a zda naplňují svůj záměr – odstranění negativních externalit. Na jednu stranu pravděpodobně ano, protože dochází ke snižování spotřeby pevných paliv, na druhou stranu však zvyšují energetické nároky společnosti.
73
ZÁVĚR Cílem práce bylo zhodnotit dopad ekologických daní na konkrétní odvětví průmyslu na území Zlínského kraje. Pro analýzu bylo vybráno odvětví CZ-NACE 22 – Výroba pryžových a plastových výrobků, které patří k významným oblastem zpracovatelského průmyslu České republiky. Oblast Zlínského kraje je právě pro toto odvětví nejpříhodnější, jelikož se zde nachází velké množství větších či menších podniků, který se zabývají výrobou či zpracováním pryžových a plastových výrobků. V práci jsou analyzovány podniky vyrábějící pneumatiky – Continental Barum s. r. o., jež patří k největším výrobcům pneumatik v Evropě, a MITAS a.s., který se specializuje na výrobu pneumatik pro zemědělské stroje. Z oblasti výroby plastových výrobků se jedná o společnosti greiner packaging slušovice s. r. o. a Fatra a.s. Dílčím cílem práce bylo také zaměřit se na problematiku ekologické daňové reformy z pohledu státu, tedy veřejného sektoru, a zhodnotit její přínos ve formě výnosů z ekologických daní plynoucích do státního rozpočtu České republiky od roku 2008. První kapitola je věnována legislativnímu základu problematiky ekologické daňové reformy na úrovni Evropské unie, tedy Směrnici Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Hlavním cílem ekologické daňové reformy je stimulace ekonomických subjektů k chování, které sníží znečištění životního prostředí a eliminuje nepříznivý vliv na zdraví obyvatelstva. Podrobněji je zde popsán také princip příjmové, resp. výnosové neutrality, jejímž prostřednictvím má ekologická daňová reforma přispět ke snížení nákladů na pracovní sílu a zvýšit poptávku na trhu práce. Dále je uvedena minimální úroveň zdanění či osvobození od daně. Ačkoli jsou základní legislativní pravidla ekologických daní stanovena na úrovni Evropské unie, je ponechán i tzv. manévrovací prostor pro jednotlivé členské státy, které tak mohou přizpůsobit tento systém svým představám v oblastech, kde je to možné. Právě touto myšlenkou je inspirována druhá kapitola, ve které je popsán průběh i změny v systému ekologických daní ve vybraných státech Evropské unie. Konkrétně se jedná o Irsko, Velkou Británii, Francii, Německo, Švédsko a další. V řadě z nich již byla implementována tzv. uhlíková daň neboli daň z CO2, o jejímž uzákonění se v České republice také diskutuje. Pravděpodobně se však jedná o „hudbu budoucnosti“. Jelikož v předchozí části byly podrobněji rozebrány systémy ekologických daní v členských státech Evropské unie, kapitola následující je věnována výhradně ekologické daňové reformě na území České republiky. Ekologické daně byly do českého právního i daňového systému zavedeny od počátku roku 2008. Tomuto okamžiku však předcházely dlouholeté diskuze týkající se konkrétní podoby ekologické daňové reformy vedoucí k neustálým změnám jednotlivých návrhů. Nakonec byla kompletně implementována Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003 v rámci rozsáhlé reformy veřejných financí. Ekologická daňová reforma byla rozdělena do tří etap – první z nich probíhala v průběhu let 2008 a 2009, druhá se měla týkat let 2010 – 2013 a poslední z nich let 2014 – 2017. Ve skutečnosti byla 74
však realizována pouze první z nich. V současné době se vláda České republiky zavázala k nezvyšování daní, tudíž lze přepokládat, že v blízké budoucnosti neproběhnou v systému ekologických daní významné změny. Čtvrtá část této práce obsahuje rešerši zahraniční i tuzemské literatury, která se zabývá problematikou ekologických daní na úrovni Evropské unie i České republiky. Jednotlivé analýzy byly zpracovány buď jako ex-ante – ty se snaží predikovat budoucí vývoj, nebo ex-post – ty již hodnotí skutečný dopad ekologických daní. Jsou zaměřeny jak na podnikatelský sektor, tak domácnosti. Tato kapitola slouží jako širší vhled do dané problematiky a také jako inspirace pro konstrukci metodiky analýzy. Ta je podrobně popsána v páté kapitole. Vychází z veřejně dostupných dat Českého statistického úřadu, Ministerstva průmyslu a obchodu a finančních výkazů jednotlivých společností. Z časového hlediska se týká let 2005 – 2011, resp. 2012 v případě vybraných podniků. V analýze byly využity poměrové ukazatele – rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita tržeb, rentabilita nákladů, nákladovost výnosů a tři další ukazatele, jež poměřují položku spotřeby materiálu a energie k dílčím kategoriím nákladů. Šestá kapitola je již věnována samotné analýze – nejprve celému odvětví výroby pryžových a plastových výrobků na území České republiky, posléze podrobnějšímu rozboru jednotlivých podnikatelských subjektů. Za klíčové ukazatele jsou považovány rentabilita nákladů, nákladovost výnosů a poměr spotřeby materiálu a energie k výkonové spotřebě. Pokud by měl být prokázán dopad ekologických daní, tak by v případě rentability nákladů mělo dojít mezi lety 2007 a 2008 k poklesu, zároveň u nákladovosti výnosů a poměru spotřeby materiálu a energie k výkonové spotřebě k růstu. Pokles rentability nákladů a nárůst nákladovosti výnosů byl zaznamenán a následně i prokázán pouze u společnosti Continental Barum s. r. o. a greiner packaging slušovice s. r. o. Nákladovost výnosů vykazuje růst pouze v případě druhé zmíněné společnosti, které byl prokázán i následným přepočtem ukazatele. Růst ukazatele spotřeby materiálu a energie ve vztahu k výkonové spotřebě však nebyl prokázán u žádné z analyzovaných společností. Na základě provedených výpočtů i přepočtů jednotlivých ukazatelů vzhledem k základnímu roku 2007 nebyl však ani v jednom případě potvrzen nepříznivý dopad ekologických daní na vybrané podniky. Závěrečná kapitola hodnotí výnos plynoucí z ekologických daní do státního rozpočtu, který je výrazně nižší, než jaký byl predikován ještě před zavedením ekologických daní do daňového systému. Navíc má tento výnos krýt snížení příjmu státní pokladny způsobené poklesem plateb na sociální zabezpečení hrazené zaměstnavateli. Z tohoto úhlu pohledu pravděpodobně nelze považovat systém ekologických daní za přínosný pro státní rozpočet České republiky. Cíl práce byl naplněn a ta může sloužit jako inspirace či podklad pro další práce zabývající se problematikou ekologických daní. Zajímavé by bylo použít stejný typ analýzy také na další podniky patřící do jiných odvětví zpracovatelského průmyslu České republiky, které jsou energeticky náročnější a jednotlivé výsledky meziodvětvově porovnat.
75
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] BENEŠ, Martin et al. Analýza koncepce ekologické daňové reformy. Praha: ELEKTRA ČVUT FEL/Národohospodářská fakulta VŠE, 2006. [2] BUCHANAN, J. M. Veřejné finance v demokratickém systému. Brno: Computer Press, 1998. 324 s. ISBN 80-7226-116-9. [3] COTTRELL, Jacqueline, MEYER, Eike. Ecological tax reform in Europe and Central Asia. In KREISER, Lawrence A., STERLING, Ana Y., HERRERA MOLINA, Pedro M., MILNE, Janet E., ASHIABOR, Hope. Carbon pricing, growth and the environment. Northampton, MA: Edward Elgar, 2012, xvi, pp. 67-86. Critical issues in environmental taxation. ISBN 978-1-78100-937-6. [4] DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 3. rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010. ISBN 978-80-86929-68-2. [5] EKINS, P., POLLIT, B., SUMMERTON, P., CHEWPREECHA, U. Increasing carbon and material productivity through environmental tax reform. Energy Policy. 2012, Vol. 42, pp. 365-376. ISSN 0301-4215. [6] EUROPEAN ENVIRONMENT AGENCY. Environmental tax reform in Europe: opportunities for eco-innovation. EEA Technical report. 2011, No. 17. ISSN 1725-2237. [7] JÍLKOVÁ, Jiřina, PAVEL, Jan, VÍTEK, Leoš, SLAVÍK, Jan. Poplatky k ochraně životního prostředí a jejich efektivnost. Praha: Eurolex Bohemia, 2006. 135 s. ISBN 80-7379002-5. [8] KAPLANOVÁ, Barbora. Ekonomické nástroje ochrany životního prostředí. In SOUKOPOVÁ, Jana. Ekonomika životního prostředí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s. 181-209. ISBN 978-80-210-5644-2. [9] PAVEL, Jan, SLAVÍKOVÁ, Lenka, JÍLKOVÁ, Jiřina. Ekonomické nástroje v politice životního prostředí: drahé daně a nízká účinnost. Ekonomický časopis, ročník 57/2009, č. 2, s. 132-144. ISSN 0013-3035. [10] PAVEL, Jan., VÍTEK, Leoš. Environmental Tax Reform: Administrative and Compliance Cost of Energy Taxes in the Czech Republic. In SOARES, Claudia D. et. al. (ed.): Critical Issues in Environmental Taxation. International and Comparative Perspectives. Vol. VIII, Oxford University Press, 2010. ISBN 978-0-19-959730-7. [11] PAVEL, Jan, VÍTEK, Leoš. Revenue Neutral Environmental Tax Reform – Case of the Czech Republic. In CHALIFOUR N., et al. (ed.): Critical Issues in Environmental Taxation. International and Comparative Perspectives. Vol. V. Oxford: Oxford University Press, 2008. ISBN 978-0-19-954218-5. 76
[12] SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2. aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6. [13] SPECK, Stefan. Environmental Tax Reform (ETR): A Policy for Green Growth. Oxford University Press. 2011, pp. 131-147. ISBN 978-0-19-958450-5. [14] SPECK, Stefan, JÍLKOVÁ, Jiřina. Design of Environmental Tax Reforms in Europe. In ANDERSEN, Mikael Skou, EKINS, Paul. Carbon-Energy Taxation: Lessons from Europe. Oxford University Press. 2009, pp. 24-52. ISBN 978-0-19-957068-3. [15] SPECK, Stefan, SUMMERTON, Philip, LEE, Daniel, WIEBE, Kirsten. Environmental Taxes and ETRs in Europe: The Current Situation and a Review of the Modelling Literature. In EKINS, Paul, SPECK, Stefan. Environmental Tax Reform (ETR): A Policy for Green Growth. Oxford University Press. 2011, pp. 99-130. ISBN 978-0-19-958450-5. [16] SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, 300 s. ISBN 978-807-3574-437. [17] ŠČASNÝ, Milan et al. Projekt Modelování dopadů environmentální daňové reformy: II. etapa EDR („ModEDR“): Závěrečná zpráva projektu. Praha, 2010, 226 s. [18] ŠČASNÝ, Milan, BRŮHA, Jan. Predikce sociálních a ekonomických dopadů návrhu první fáze ekologické daňové reformy České republiky. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzita Karlova, 2007. 116 s. [19] ŠČASNÝ, Milan, PÍŠA, Vítězslav, POLLITT, Hector, CHEWPREECHA, Unnada. Analysing Macroeconomic Effects of Environmental Taxation in the Czech Republic in the Econometric Model E3ME. Czech Journal of Economics and Finance. 2009, Vol. 59, No. 5, pp. 460-491. [20] ŠAUER, Petr, VOJÁČEK, Ondřej. Environmental Tax Reform in the Czech Republic: Results of a Qualitative Survey in Businesses. Mechanism of Economic Regulation. 2009, Vol. 11, No. 1, pp. 31-41. [21] ŠAUER, Petr, VOJÁČEK, Ondřej, KLUSÁK, Jaroslav, ZIMMERMANNOVÁ, Jarmila. Introducing Environmental Tax Reform: the Case of the Czech Republic. In EKINS, Paul, [22] ZIMMERMANNOVÁ, Jarmila. Ex-post Analysis of Impacts of the Car Registration Fee in the Czech Republic. Transportation Research Part A: Policy and Practice, 2012, Vol. 46, No. 9, pp. 1458-1464. [23] ZIMMERMANNOVÁ, Jarmila, MENŠÍK, Michal. Ex post analýza zavedení zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektřiny. Politická ekonomie. Praha: VŠE, 2013, č. 1, s. 46 – 66. ISSN 0032-3233.
77
[24] ZIMMERMANNOVÁ, Jarmila, MENŠÍK, Michal. The EU Emission Allowance Spot Price Development and its Possible Consequences for Public Economics. In Proceedings of the 18th International Conference: Current Trends in Public Sector Research. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 379 s. ISBN 978-80-210-6611-3. Dostupné z internetu: [25] ABDULLAH, Sabah, MORLEY, Bruce. Environmental taxes and economic growth: Evidence from panel causality tests. Energy Economics [online]. March 2014, Vol. 42, pp. 27-33. Dostupné z:
. [26] ALLAN, Grant, LECCA, Patrizio, MCGREGOR, Peter, SWALES, Kim. The economic and environmental impal of a carbon tax for Scotland: A computable general equilibrium analysis. Ecological Economics [online]. April 2014, Vol. 100, pp. 40-50. Dostupné z: . [27] BARUM. Naše historie - od výrobce obuvi k největší výrobě osobních pneumatik v Evropě [online]. 2006 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [28] BOSQUET, Benoît. Environmental tax reform: does it work? A survey of the empirical evidence. Ecological Economics [online]. July 2000, Vol. 34, pp. 19-32. Dostupné z: . [29] CELNÍ SPRÁVA. Převodní klíč kódů KN u vybraných minerálních olejů z roku 2011 na rok 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: . [30] CELNÍ SPRÁVA. Společný celní sazební EU platný pro rok 2013 [online]. 2012 [cit. 2014-2-28]. Dostupné z: . [31] CELNÍ SPRÁVA. Statistická data z oblasti výroby, dopravy a dovozu pevných paliv, zemního plynu a ostatních plynů a elektřiny [online]. 2014 [cit. 2014-4-9]. Dostupné z: . [32] CONTINENTAL. Continental celosvětově [online]. 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [33] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Ekonomické výsledky průmyslu ČR 2011 [online]. 2. 9. 2013 [cit. 2014-4-2]. Dostupné z: . 78
[34] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. OKEČ - Systematická část platná od 1. 1. 2003 [online]. 2003 [cit. 2014-2-28]. Dostupné z: . [35] EKINS, Paul, SUMMERTON, Philip, THOUNG, Chris, LEE, Daniel. A Major Environmental Tax Reform for the UK: Results for the Economy, Employment and the Environment. Environmental & Resource Economics [online]. November 2011, Vol. 50, pp. 447-474. Dostupné z: . [36] EVROPSKÁ AGENTURA PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Ekologická daň z kameniva v EU: cesta k udržitelné výstavbě [online]. 2011 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: . [37] FUCHSOVÁ, Eva. Environmental Tax Reform Scenario Analysis. E+M Ekonomie a management [online]. Liberec: Hospodářská fakulta Technická univerzita, 2013, č. 3. ISSN 1212-3609. Dostupné z: . [38] GREINER GPI. Greiner packaging slušovice s. r. o. [online]. 2012 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [39] KODEROVÁ, Alena. Modelování dopadů ekologické daňové reformy a možné směry jejího dalšího vývoje [online]. Fakulta financí a účetnictví, Vysoká škola ekonomická. Doktorská disertační práce. Praha, 2009 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: . [40] LUTZ, Christian, MEYER, Bernd. Environmental Tax Reform in the European Union: Impact on CO2 Emissions and the Economy. Zeitschrift für Energiewirtschaft [online]. March 2010, Vol. 34, pp. 1-10. Dostupné z: . [41] MINISTERSTVO FINANCÍ. Důvodová zpráva k zákonu o stabilizaci veřejných rozpočtů [online]. 2007 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: . [42] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb ČR 2005 [online]. 8. 9. 2006 [cit. 2014-4-2]. Dostupné z: . 79
[43] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2006 [online]. 8. 11. 2007 [cit. 2014-4-2]. Dostupné z: . [44] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2007 [online]. 23. 2. 2009a [cit. 2014-4-2]. Dostupné z: . [45] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2008 [online]. 29. 10. 2009b [cit. 2014-4-2]. Dostupné z: . [46] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2009 [online]. 7. 2. 2011 [cit. 2014-4-2]. Dostupné z: . [47] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2010 [online]. 23. 2. 2012a [cit. 2014-4-2]. Dostupné z: . [48] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2011 [online]. 30. 10. 2012b [cit. 2014-4-2]. Dostupné z: . [49] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2012 [online]. 14. 10. 2013 [cit. 2014-4-2]. Dostupné z: . [50] MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ekologická daňová reforma [online]. 18. 9. 2008 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: . [51] MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Principy a harmonogram ekologické daňové reformy [online]. 2007 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: . [52] MITAS. Historie [online]. 2012 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [53] ŠAUER, Petr, VOJÁČEK, Ondřej, KLUSÁK, Jaroslav, HADRABOVÁ, Alena. Policy Issues and Consequences of Environmental Tax Reform Implementation in the Czech Republic. European Financial and Accounting Journal [online]. Vol. 3, No. 4, pp. 92-106. ISSN 1802-2197. Dostupné z: .
80
[54] ŠÍMOVÁ, Tereza. Ekologická daňová reforma v Evropě [online]. 3. 12. 2006 [cit. 201310-18]. Dostupné z: . [55] Účetní závěrka 2005 greiner packaging slušovice s. r. o. [online]. 20. 3. 2006 [cit. 201404-01]. Dostupné z: . [56] Účetní závěrka - rozvaha 2006 greiner packaging slušovice s. r. o. [online]. 15. 2. 2007 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [57] Účetní závěrka - výkaz 2006 greiner packaging slušovice s. r. o. [online]. 15. 2. 2007 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [58] Účetní závěrka 2007 greiner packaging slušovice s. r. o. [online]. 8. 2. 2008 [cit. 201404-01]. Dostupné z: . [59] VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Strategie Evropa 2020 [online]. 2013 [cit. 2013-12011]. Dostupné z: . [60] Výroční zpráva ALIACHEM a. s. k 31. prosinci 2005 [online]. 29. 5. 2006 [cit. 2014-0401]. Dostupné z: . [61] Výroční zpráva 2005 Barum Continental spol. s r. o. [online]. 24. 4. 2006 [cit. 2014-0401]. Dostupné z: . [62] Výroční zpráva 2006 Barum Continental spol. s r. o. [online]. 21. 5. 2007 [cit. 2014-0401]. Dostupné z: .
81
[63] Výroční zpráva 2007 Barum Continental spol. s r. o. [online]. 31. 3. 2008 [cit. 2014-0401]. Dostupné z: . [64] Výroční zpráva 2008 Barum Continental spol. s r. o. [online]. 30. 9. 2009 [cit. 2014-0401]. Dostupné z: . [65] Výroční zpráva 2009 Barum Continental spol. s r. o. [online]. 31. 8. 2010 [cit. 2014-0401]. Dostupné z: . [66] Výroční zpráva 2010 Barum Continental spol. s r. o. [online]. 11. 7. 2011 [cit. 2014-0401]. Dostupné z: . [67] Výroční zpráva 2011 Barum Continental spol. s r. o. [online]. 26. 6. 2012 [cit. 2014-0401]. Dostupné z: . [68] Výroční zpráva 2012 Continental Barum s. r. o. [online]. 7. 6. 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [69] Výroční zpráva 2006 Fatra a. s. [online]. 21. 5. 2007 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [70] Výroční zpráva 2007 Fatra a. s. [online]. 13. 5. 2008 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [71] Výroční zpráva 2008 Fatra a. s. [online]. 31. 3. 2009 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . 82
[72] Výroční zpráva 2009 Fatra a. s. [online]. 29. 3. 2010 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [73] Výroční zpráva 2010 Fatra a. s. [online]. 5. 4. 2011 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [74] Výroční zpráva 2011 Fatra a. s. [online]. 29. 2. 2012 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [75] Výroční zpráva 2012 Fatra a. s. [online]. 28. 2. 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [76] Výroční zpráva 2005 MITAS a. s. [online]. 31. 12. 2005 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [77] Výroční zpráva 2006 MITAS a. s. [online]. 31. 12. 2006 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [78] Výroční zpráva 2007 MITAS a. s. [online]. 31. 12. 2007 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [79] Výroční zpráva 2008 MITAS a. s. [online]. 31. 12. 2008 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [80] Výroční zpráva 2009 MITAS a. s. [online]. 31. 12. 2009 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . 83
[81] Výroční zpráva 2010 MITAS a. s. [online]. 31. 12. 2010 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [82] Výroční zpráva 2011 MITAS a. s. [online]. 31. 12. 2011 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [83] WORLD ATLAS BOOK. Blank map of Europe [online]. 7. 8. 2011 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: < http://www.worldatlasbook.com/images/maps/europe-map-coloring-page.jpg>. [84] ZIMMERMANNOVÁ, Jarmila. Dopady zdanění elektřiny, zemního plynu a pevných paliv na odvětví OKEČ v ČR. Politická ekonomie [online]. Praha: VŠE, 2009, č. 2. ISSN 0032-3233. Dostupné z: . [85] ZIMMERMANNOVÁ, Jarmila. Ekologická daňová reforma v České republice [online]. 11. 5. 2008 [cit. 2013-11-11]. Dostupné z: . [86] Zpráva auditora 2008 - greiner packaging slušovice s. r. o. [online]. 2. 4. 2009 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [87] Zpráva auditora 2009 - greiner packaging slušovice s. r. o. [online]. 22. 2. 2010 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [88] Zpráva auditora 2010 - greiner packaging slušovice s. r. o. [online]. 21. 2. 2011 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [89] Zpráva auditora 2011 - greiner packaging slušovice s. r. o. [online]. 17. 2. 2012 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [90] Zpráva auditora 2012 - greiner packaging slušovice s. r. o. [online]. 22. 2. 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . 84
Právní předpisy: [91] Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny [92] Směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění [93] Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
85
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CO2
oxid uhličitý
ČHMÚ
Český hydrometeorologický ústav
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
EDR
Ekologická daňová reforma
EU
Evropská unie
EU27
27 členských států Evropské unie (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Velká Británie, Španělsko a Švédsko)
MF
Ministerstvo financí
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
Směrnice
Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny
86
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Procentní navýšení cenových indexů jednotlivých odvětví OKEČ – srovnání varianty „s osvobozením“ a „bez osvobození“ ...................................................................................... 27 Graf 2: Podíly skupin CZ-NACE 22 na tržbách za prodej vlastních výkonů a zboží v letech 2005 – 2012 (v %) ................................................................................................................... 43 Graf 3: Rentabilita vlastního kapitálu - odvětví CZ-NACE 22 a vybrané podniky (v %) ...... 44 Graf 4: Rentabilita tržeb - odvětví CZ-NACE 22 a vybrané podniky (v %) ........................... 45 Graf 5: Rentabilita nákladů - odvětví CZ-NACE 22 a vybrané podniky (v %) ....................... 46 Graf 6: Nákladovost výnosů - odvětví CZ-NACE 22 a vybrané podniky (v %) ..................... 47 Graf 7: Rentabilita vlastního kapitálu – Continental Barum s. r. o. ........................................ 49 Graf 8: Rentabilita nákladů – Continental Barum s. r. o. ........................................................ 50 Graf 9: Nákladovost výnosů – Continental Barum s. r. o. ....................................................... 51 Graf 10: Vývoj položky spotřeby materiálu a energie k různým kategoriím nákladů – Continental Barum s. r. o. ........................................................................................................ 52 Graf 11: Rentabilita vlastního kapitálu - MITAS a. s. ............................................................. 55 Graf 12: Rentabilita nákladů - MITAS a. s. ............................................................................. 55 Graf 13: Nákladovost výnosů - MITAS a. s. ........................................................................... 56 Graf 14: Vývoj položky spotřeby materiálu a energie k různým kategoriím nákladů – MITAS a. s. ........................................................................................................................................... 57 Graf 15: Rentabilita vlastního kapitálu - greiner packaging slušovice s. r. o. ......................... 59 Graf 16: Rentabilita nákladů - greiner packaging slušovice s. r. o. ......................................... 60 Graf 17: Nákladovost výnosů - greiner packaging slušovice s. r. o. (v %) ............................. 61 Graf 18: Vývoj položky spotřeby materiálu a energie k různým kategoriím nákladů – greiner packaging slušovice s. r. o. (v %) ............................................................................................ 62 Graf 19: Rentabilita vlastního kapitálu - Fatra a. s. ................................................................. 65 Graf 20: Rentabilita nákladů - Fatra a. s. ................................................................................. 66 Graf 21: Nákladovost výnosů - Fatra a. s. ............................................................................... 66 Graf 22: Vývoj položky spotřeby materiálu a energie k různým kategoriím nákladů – Fatra a. s. ........................................................................................................................................... 67 Graf 23: Celkový příjem z ekologických daní v letech 2008-2014 (v Kč) .............................. 70 Graf 24: Podíl jednotlivých daní na celkovém výnosu ekologický daní ................................. 71
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Vybrané státy Evropské unie a rok zavedení ekologických daní .......................... 14
87
SEZNAM SCHÉMAT Schéma 1: Časový vývoj jednotlivých etap EDR .................................................................... 20
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Minimální úrovně zdanění uplatnitelné na pohonné hmoty .................................. 12 Tabulka 2: Minimální úrovně zdanění uplatnitelné na pohonné hmoty používané k průmyslovým a obchodním účelům dle článku 8 odst. 2 Směrnice ..................................... 12 Tabulka 3: Minimální úrovně zdanění uplatnitelné na paliva a elektřinu ............................... 13 Tabulka 4: Přehled ex-ante analýz ekologické daňové reformy a ekologických daní ............ 25 Tabulka 5: Přehled ex-post analýz ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí ....... 34 Tabulka 6: Vývoj základních ukazatelů Continental Barum s. r. o. (v %) ............................... 49 Tabulka 7: Přepočet rentability vlastního kapitálu – Continental Barum s. r. o. (v %) ............ 50 Tabulka 8: Přepočet rentability nákladů – Continental Barum s. r. o. (v %)............................ 50 Tabulka 9: Přepočet nákladovosti výnosů – Continental Barum s. r. o. (v %) ........................ 51 Tabulka 10: Meziroční procentní změny jednotlivých ukazatelů – Continental Barum s. r. o. (v %) ......................................................................................................................................... 53 Tabulka 11: Přepočet spotřeby materiálu a energie ve vztahu k dílčím kategoriím nákladů – Continental Barum s. r. o. (v %) ............................................................................................... 53 Tabulka 12: Vývoj základních ukazatelů MITAS a. s. (v %) ................................................... 54 Tabulka 13: Přepočet rentability vlastního kapitálu – MITAS a. s. (v %) ............................... 54 Tabulka 14: Přepočet rentability nákladů – MITAS a. s. (v %) .............................................. 56 Tabulka 15: Přepočet nákladovosti výnosů – MITAS a. s. (v %) ........................................... 56 Tabulka 16: Meziroční procentní změny jednotlivých ukazatelů – MITAS a. s. (v %) ........... 58 Tabulka 17: Přepočet spotřeby materiálu a energie ve vztahu k dílčím kategoriím nákladů – MITAS a. s. (v %) .................................................................................................................... 58 Tabulka 18: Vývoj základních ukazatelů greiner packaging slušovice s. r. o. (v %) .............. 59 Tabulka 19: Přepočet rentability vlastního kapitálu – greiner packaging slušovice s. r. o. (v %) .................................................................................................................................................. 60 Tabulka 20: Přepočet rentability nákladů – greiner packaging slušovice s. r. o. (v %) .......... 60 Tabulka 21: Přepočet nákladovosti výnosů – greiner packaging slušovice s. r. o. (v %) ........ 61 Tabulka 22: Meziroční procentní změny jednotlivých ukazatelů – greiner packaging slušovice s. r. o. (v %) ............................................................................................................................. 63 Tabulka 23: Přepočet spotřeby materiálu a energie ve vztahu k dílčím kategoriím nákladů – greiner packaging slušovice s. r. o. (v %) ................................................................................ 63 Tabulka 24: Vývoj základních ukazatelů Fatra a. s. (v %) ...................................................... 64 Tabulka 25: Přepočet rentability vlastního kapitálu – Fatra a. s. (v %) ................................... 65 Tabulka 26: Přepočet rentability nákladů – Fatra a. s. (v %) .................................................. 66 88
Tabulka 27: Přepočet nákladovosti výnosů – Fatra a. s. (v %) ................................................ 67 Tabulka 28: Meziroční procentní změny jednotlivých ukazatelů – Fatra a. s. (v %) .............. 68 Tabulka 29: Přepočet spotřeby materiálu a energie ve vztahu k dílčím kategoriím nákladů – Fatra a. s. (v %) ........................................................................................................................ 68 Tabulka 30: Změny skutečných/přepočtených hodnot poměrových ukazatelů v roce 2008 vzhledem k roku 2007 .............................................................................................................. 69 Tabulka 31: Výměr a předpis daně z pevných paliv v letech 2008-2014 (v Kč) .................... 71 Tabulka 32: Výměr a předpis daně ze zemního plynu a některých dalších plynů v letech 2008-2014 (v Kč) ...................................................................................................................... 72 Tabulka 33: Výměr a předpis daně z elektřiny v letech 2008-2014 (v Kč) ............................. 72 Tabulka 34: Očekávaný příjem z výběru ekologických daní a jejich dopad na inflaci ........... 73
89
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A: Kombinovaná nomenklatura dle celního sazebníku......................................... 91 Příloha B: Model MDM-3E .................................................................................................. 93 Obrázek 1: Interakce v modelu MDM-3E ...................................................................... 93 Obrázek 2: Dílčí model energií v modelu MDM-E3 ...................................................... 93 Příloha C: Přehled odvětví OKEČ ....................................................................................... 94 Příloha D: Vybrané údaje o odvětví CZ-NACE 22 - Výroba pryžových a plastových výrobků ................................................................................................................................... 95 Tabulka 1: Poměrové ukazatele (v %) ........................................................................... 95 Tabulka 2: Tržby za vlastní výkony a zboží (v tis. Kč) a podíl tržeb (v %) .................. 95 Tabulka 3: Počet zaměstnanců ....................................................................................... 95 Příloha E: Vybrané údaje o společnosti Continental Barum s. r. o. ................................. 96 Tabulka 4: Údaje z finančních výkazů (v tis. Kč) .......................................................... 96 Tabulka 5: Poměrové ukazatele (v %) ........................................................................... 97 Tabulka 6: Počet zaměstnanců ....................................................................................... 97 Příloha F: Vybrané údaje o společnosti MITAS a. s. .......................................................... 98 Tabulka 7: Údaje z finančních výkazů (v tis. Kč) .......................................................... 98 Tabulka 8: Poměrové ukazatele (v %) ........................................................................... 99 Tabulka 9: Počet zaměstnanců ....................................................................................... 99 Příloha G: Vybrané údaje o společnosti greiner packaging slušovice s. r. o. .................. 100 Tabulka 10: Údaje z finančních výkazů (v tis. Kč) ...................................................... 100 Tabulka 11: Poměrové ukazatele (v %) ....................................................................... 101 Tabulka 12: Počet zaměstnanců ................................................................................... 101 Příloha H: Vybrané údaje o společnosti Fatra a. s. ........................................................... 102 Tabulka 13: Údaje z finančních výkazů (v tis. Kč) ...................................................... 102 Tabulka 14: Poměrové ukazatele (v %) ....................................................................... 103 Tabulka 15: Počet zaměstnanců ................................................................................... 103
90
Příloha A: Kombinovaná nomenklatura dle celního sazebníku Kód KN 2701 2701 11 00 2701 12 2701 12 10 2701 12 90 2701 19 00 2701 20 00
Popis zboží černé uhlí; brikety, bulety a podobná tuhá paliva vyrobená z černého uhlí černé uhlí, též v prášku, avšak neaglomerované antracit živičné (bitumenové) uhlí o koksovatelné uhlí o ostatní ostatní uhlí brikety, bulety a podobná tuhá paliva vyrobená z černého uhlí
2702 2702 10 00 2702 20 00
hnědé uhlí, též aglomerované, kromě gagátu (černého jantaru) hnědé uhlí, též v prášku, avšak neaglomerované aglomerované hnědé uhlí
2704 00
koks a polokoks z černého uhlí, hnědého uhlí nebo rašeliny, též aglomerovaný, retortové uhlí koks a polokoks z černého uhlí pro výrobu elektrod ostatní koks a polokoks z hnědého uhlí ostatní
2704 00 11 2704 00 19 2704 00 30 2704 00 90 2710
2710 12 2710 12 31 2710 12 41 2710 12 45 2710 12 49 2710 12 51 2710 12 59 2710 19 2710 19 21 2710 19 25
minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, jiné než surové; přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků; odpadní oleje minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů lehké oleje a přípravky o letecký benzin o ostatní o obsahu olova nepřesahující 0,013 g/l s oktanovým číslem (OČ VM) nižším než 95 s oktanovým číslem (OČ VM) 95 nebo vyšším, avšak nižším než 98 s oktanovým číslem (OČ VM) 98 nebo vyšším o ostatní o obsahu olova převyšujícím 0,013 g/l s oktanovým číslem (OČ VM) nižším než 98 s oktanovým číslem (OČ VM) 98 nebo vyšším ostatní o střední oleje pro jiné účely – petrolej (kerosen): palivo pro tryskové motory ostatní o těžké – plynové oleje pro jiné účely:
2710 19 43 2710 19 46 2710 19 47 2710 19 48 2710 19 62 2710 19 64 2710 19 68 2711 2711 11 00 2711 12 2711 12 11 2711 12 19 2711 12 91 2711 12 93
2711 12 94 2711 12 97 2711 13 2711 13 10 2711 13 30
2711 13 91 2711 13 97 2711 14 00 2711 19 00 2711 21 00 2711 29 00 2716 00 00
o obsahu síry nepřesahujícím 0,001 % hmotnostních o obsahu síry převyšujícím 0,001 % hmotnostních, avšak nepřesahujícím 0,002 % hmotnostních o obsahu síry převyšujícím 0,002 % hmotnostních, avšak nepřesahujícím 0,1 % hmotnostních o obsahu síry převyšujícím 0,1 % hmotnostních o těžké – topné oleje pro jiné účely: o obsahu síry nepřesahujícím 0,1 % hmotnostních o obsahu síry převyšujícím 0,1 % hmotnostních, avšak nepřesahujícím 1 % hmotnostních o obsahu síry převyšujícím 1 % hmotnostních ropné plyny a jiné plynné uhlovodíky zkapalněné zemní plyn propan o propan o čistotě nejméně 99 % k použití jako energetická nebo topná paliva pro jiné účely o ostatní pro specifické procesy pro chemickou přeměnu jiným postupem, než který je stanoven pro podpoložku 2711 12 91 pro jiné účely o čistotě převyšující 90 %, avšak nižší než 99 % ostatní butany o pro specifické procesy o pro chemickou přeměnu jiným postupem, než který je stanoven pro podpoložku 2711 13 10 o pro jiné účely o čistotě převyšující 90 %, avšak nižší než 95 % ostatní ethylen, propylen, butylen a butadien ostatní v plynném stavu zemní plyn ostatní elektrická energie
Pramen: vlastní zpracování, Celní správa (2012)
Příloha B: Model MDM-3E Obrázek 1: Interakce v modelu MDM-3E
Pramen: Ekins, Summerton, Thoung, Lee (2011, s. 451)
Obrázek 2: Dílčí model energií v modelu MDM-E3
Pramen: Ekins, Summerton, Thoung, Lee (2011, s. 452)
Příloha C: Přehled odvětví OKEČ Označení
Název
A B C D DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F
Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov a chov ryb Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkovatelství Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Činnosti domácností Exteritoriální organizace a instituce
G H I J K L M N O P Q
Pramen: vlastní zpracování, ČSÚ (2003)
Příloha D: Vybrané údaje o odvětví CZ-NACE 22 - Výroba pryžových a plastových výrobků Tabulka 1: Poměrové ukazatele (v %) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita tržeb (ROS) Rentabilita nákladů Nákladovost výnosů
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
15,67
15,89
18,12
12,16
14,87
18,22
18,55
5,42 5,24 95,05
5,81 5,62 94,70
6,12 5,93 94,42
4,10 3,60 96,53
5,62 5,02 95,22
6,68 6,29 94,08
6,65 6,21 94,15
Pramen: vlastní zpracování, ČSÚ (2013)
Tabulka 2: Tržby za vlastní výkony a zboží (v tis. Kč) a podíl tržeb (v %) Tržby za vlastní výkony a zboží Podíl tržeb CZ-NACE 22.1 Podíl tržeb CZ-NACE 22.2
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
190 244 000
227 350 000
254 508 000
227 934 000
193 842 000
223 805 000
245 445 000
40 60
43 57
37 63
37 63
37,5 62,5
39,2 60,8
42,7 57,3
2008 89 000
2009 77 000
2010 79 000
2011 81 000
Pramen:vlastní zpracování, ČSÚ (2013), MPO (2006, 2007, 2009a, 2009b, 2011, 2012a, 2012b),
Tabulka 3: Počet zaměstnanců Zaměstnanci
2005 79 000
Pramen: vlastní zpracování, ČSÚ (2013)
2006 86 000
2007 91 000
Příloha E: Vybrané údaje o společnosti Continental Barum s. r. o. Tabulka 4: Údaje z finančních výkazů (v tis. Kč) Výsledek hospodaření po zdanění Vlastní kapitál Tržby za vlastní výkony a zboží Náklady celkem Výnosy celkem (bez mimořádných) Spotřeba materiálu a energie Provozní náklady Výkonová spotřeba
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
1 733 671
1 543 345
1 914 608
1 327 599
1 666 687
1 539 422
1 929 685
2 731 222
13 636 613
15 159 692
15 509 954
10 374 684
12 000 001
13 531 344
15 496 586
18 204 833
35 659 421
39 950 745
44 658 497
38 632 580
35 048 223
42 735 404
47 863 821
53 769 683
37 958 927
42 457 412
48 026 900
50 758 781
41 493 052
50 716 352
58 952 300
67 750 577
39 692 598
44 000 757
49 941 508
52 086 380
43 159 739
52 255 774
60 881 985
70 481 799
20 301 050
22 446 198
22 944 535
20 270 839
16 580 261
22 787 253
27 435 312
28 482 270
36 941 758 23 016 267
41 352 007 25 517 049
46 092 392 26 026 997
48 452 891 23 194 243
39 196 448 19 787 689
49 757 925 25 822 835
57 730 822 29 924 970
66 325 766 31 606 587
Pramen: vlastní zpracování, Výroční zpráva 2005 Barum Continental spol. s r. o. (2006), Výroční zpráva 2006 Barum Continental spol. s r. o. (2007), Výroční zpráva 2007 Barum Continental spol. s r. o. (2008), Výroční zpráva 2008 Barum Continental spol. s r. o.(2009), Výroční zpráva 2009 Barum Continental spol. s r. o. (2010), Výroční zpráva 2010 Barum Continental spol. s r. o. (2011), Výroční zpráva 20011 Barum Continental spol. s r. o. (2012), Výroční zpráva 2012 Continental Barum s. r. o. (2013)
Tabulka 5: Poměrové ukazatele (v %) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita tržeb (ROS) Rentabilita nákladů Nákladovost výnosů Spotřeba materiálu a energie/celkové náklady Spotřeba materiálu a energie/provozní náklady Spotřeba materiálu a energie/výkonová spotřeba
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
12,71
10,18
12,34
12,80
13,89
11,38
12,45
15,00
4,86 4,57 95,63
3,82 3,64 96,49
4,29 3,99 96,17
3,34 2,62 97,45
4,76 4,02 96,14
3,57 3,04 97,05
4,03 3,27 96,83
5,08 4,03 96,12
53,48
52,87
47,77
39,94
39,96
44,93
46,54
42,04
88,20
87,97
88,16
87,40
83,79
88,24
91,68
90,11
54,95
54,28
49,78
41,84
42,30
45,80
47,52
42,94
Pramen: vlastní zpracování, Výroční zpráva 2005 Barum Continental spol. s r. o. (2006), Výroční zpráva 2006 Barum Continental spol. s r. o. (2007), Výroční zpráva 2007 Barum Continental spol. s r. o.(2008), Výroční zpráva 2008 Barum Continental spol. s r. o.(2009), Výroční zpráva 2009 Barum Continental spol. s r. o. (2010), Výroční zpráva 2010 Barum Continental spol. s r. o. (2011), Výroční zpráva 20011 Barum Continental spol. s r. o. (2012), Výroční zpráva 2012 Continental Barum s. r. o. (2013)
Tabulka 6: Počet zaměstnanců Zaměstnanci
2005 3 863
2006 3 851
2007 3 913
Pramen: vlastní zpracování, Výroční zpráva 2012 Continental Barum s. r. o. (2013)
2008 3 892
2009 3 377
2010 3 482
2011 3 559
2012 3 607
Příloha F: Vybrané údaje o společnosti MITAS a. s. Tabulka 7: Údaje z finančních výkazů (v tis. Kč) Výsledek hospodaření po zdanění Vlastní kapitál Tržby za vlastní výkony a zboží Náklady celkem Výnosy celkem (bez mimořádných) Spotřeba materiálu a energie Provozní náklady Výkonová spotřeba
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
99 531
-91 141
126 007
207 199
164 331
83 109
181 553
2 804 166
2 771 946
2 742 318
2 513 870
2 643 838
2 792 620
2 567 190
7 258 512
7 492 675
7 374 479
7 389 706
5 758 485
7 339 742
9 791 988
9 387 174
10 823 382
10 550 572
9 618 880
6 234 169
8 293 266
10 792 512
9 486 703
10 732 241
10 676 577
9 826 079
6 398 500
8 376 375
10 974 065
4 215 592
4 770 591
4 564 263
4 652 827
2 808 100
4 191 534
6 230 042
8 694 697 5 223 229
10 142 614 5 804 093
9 897 606 5 613 295
8 924 446 5 685 865
5 832 809 3 714 725
7 919 947 5 172 498
10 389 590 7 404 110
Pramen: vlastní zpracování, Výroční zpráva 2005 MITAS a. s. (2005), Výroční zpráva 2006 MITAS a. s. (2006), Výroční zpráva 2007 MITAS a. s. (2007), Výroční zpráva 2008 MITAS a. s. (2008), Výroční zpráva 2009 MITAS a. s. (2009), Výroční zpráva 2010 MITAS a. s. (2010), Výroční zpráva 2011 MITAS a. s. (2011)
Tabulka 8: Poměrové ukazatele (v %) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita tržeb (ROS) Rentabilita nákladů Nákladovost výnosů Spotřeba materiálu a energie/celkové náklady Spotřeba materiálu a energie/provozní náklady Spotřeba materiálu a energie/výkonová spotřeba
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
3,55
-3,29
4,59
8,24
6,22
2,98
7,07
1,37 1,06 98,95
-1,22 -0,84 100,85
1,71 1,19 98,82
2,80 2,15 97,89
2,85 2,64 97,43
1,13 1,00 99,01
1,85 1,68 98,35
44,91
44,08
43,26
48,37
45,04
50,54
57,73
48,48
47,04
46,11
52,14
48,14
52,92
59,96
80,71
82,19
81,31
81,83
75,59
81,04
84,14
Pramen: vlastní zpracování, Výroční zpráva 2005 MITAS a. s. (2005), Výroční zpráva 2006 MITAS a. s. (2006), Výroční zpráva 2007 MITAS a. s. (2007), Výroční zpráva 2008 MITAS a. s. (2008), Výroční zpráva 2009 MITAS a. s. (2009), Výroční zpráva 2010 MITAS a. s. (2010), Výroční zpráva 2011 MITAS a. s. (2011)
Tabulka 9: Počet zaměstnanců Zaměstnanci
2005 2 517
2006 2 434
2007 2 246
2008 2 124
2009 2 177
2010 2 243
2011 2 476
Pramen: vlastní zpracování, Výroční zpráva 2005 MITAS a. s. (2005), Výroční zpráva 2006 MITAS a. s. (2006), Výroční zpráva 2007 MITAS a. s. (2007), Výroční zpráva 2008 MITAS a. s. (2008), Výroční zpráva 2009 MITAS a. s. (2009), Výroční zpráva 2010 MITAS a. s. (2010), Výroční zpráva 2011 MITAS a. s. (2011)
Příloha G: Vybrané údaje o společnosti greiner packaging slušovice s. r. o. Tabulka 10: Údaje z finančních výkazů (v tis. Kč) Výsledek hospodaření po zdanění Vlastní kapitál Tržby za vlastní výkony a zboží Náklady celkem Výnosy celkem (bez mimořádných) Spotřeba materiálu a energie Provozní náklady Výkonová spotřeba
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
51 828
81 025
88 671
56 870
240 388
114 951
120 607
175 118
843 706
858 146
890 581
845 154
896 962
915 300
919 158
1 020 355
1 235 248
1 664 248
1 891 559
1 976 886
2 092 757
1 061 728
1 336 513
1 397 193
1 384 892
1 798 517
2 115 907
2 141 664
2 021 909
1 589 085
1 440 087
1 457 504
1 436 720
1 879 545
2 204 578
2 198 894
2 262 297
1 457 871
1 560 694
1 632 622
774 043
1 121 585
1 305 218
1 338 111
1 249 485
581 522
862 971
886 980
1 334 160 921 347
1 708 825 1 289 121
2 024 728 1 519 511
2 010 355 1 560 871
1 876 290 1 448 430
1 274 755 689 303
1 385 595 990 911
1 395 031 1 023 719
Pramen: vlastní zpracování, Účetní závěrka 2005 greiner packaging slušovice s. r. o. (2006), Účetní závěrka - rozvaha 2006 greiner packaging slušovice s. r. o. (2007), Účetní závěrka - výkaz 2006 greiner packaging slušovice s. r. o. (2007), Účetní závěrka 2007 greiner packaging slušovice s. r. o. (2008), Zpráva auditora 2008 - greiner packaging slušovice s. r. o. (2009), Zpráva auditora 2009 - greiner packaging slušovice s. r. o. (2010), Zpráva auditora 2010 - greiner packaging slušovice s. r. o. (2011), Zpráva auditora 2011 - greiner packaging slušovice s. r. o. (2012), Zpráva auditora 2012 - greiner packaging slušovice s. r. o. (2013)
Tabulka 11: Poměrové ukazatele (v %) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita tržeb (ROS) Rentabilita nákladů Nákladovost výnosů Spotřeba materiálu a energie/celkové náklady Spotřeba materiálu a energie/provozní náklady Spotřeba materiálu a energie/výkonová spotřeba
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
6,14
9,44
9,96
6,73
26,80
12,56
13,12
17,16
4,20 3,74 96,39
4,87 4,51 95,69
4,69 4,19 95,98
2,88 2,66 97,40
11,49 11,89 89,37
10,83 7,23 109,00
9,02 8,37 92,27
12,53 12,01 89,27
55,89
62,36
61,69
62,48
61,80
36,59
59,92
60,86
58,02
65,63
64,46
66,56
66,59
45,62
62,28
63,58
84,01
87,00
85,90
85,73
86,26
84,36
87,09
86,64
Pramen: vlastní zpracování, Účetní závěrka 2005 greiner packaging slušovice s. r. o. (2006), Účetní závěrka - rozvaha 2006 greiner packaging slušovice s. r. o. (2007), Účetní závěrka - výkaz 2006 greiner packaging slušovice s. r. o. (2007), Účetní závěrka 2007 greiner packaging slušovice s. r. o. (2008), Zpráva auditora 2008 - greiner packaging slušovice s. r. o. (2009), Zpráva auditora 2009 - greiner packaging slušovice s. r. o. (2010), Zpráva auditora 2010 - greiner packaging slušovice s. r. o. (2011), Zpráva auditora 2011 - greiner packaging slušovice s. r. o. (2012), Zpráva auditora 2012 - greiner packaging slušovice s. r. o. (2013)
Tabulka 12: Počet zaměstnanců Zaměstnanci
2005 459
2006 530
2007 575
2008 569
2009 562
2010 353
2011 355
2012 361
Pramen: vlastní zpracování, Účetní závěrka 2005 greiner packaging slušovice s. r. o. (2006), Účetní závěrka - rozvaha 2006 greiner packaging slušovice s. r. o. (2007), Účetní závěrka - výkaz 2006 greiner packaging slušovice s. r. o. (2007), Účetní závěrka 2007 greiner packaging slušovice s. r. o. (2008), Zpráva auditora 2008 - greiner packaging slušovice s. r. o. (2009), Zpráva auditora 2009 - greiner packaging slušovice s. r. o. (2010), Zpráva auditora 2010 - greiner packaging slušovice s. r. o. (2011), Zpráva auditora 2011 - greiner packaging slušovice s. r. o. (2012), Zpráva auditora 2012 - greiner packaging slušovice s. r. o. (2013)
Příloha H: Vybrané údaje o společnosti Fatra a. s. Tabulka 13: Údaje z finančních výkazů (v tis. Kč) Výsledek hospodaření po zdanění Vlastní kapitál Tržby za vlastní výkony a zboží Náklady celkem Výnosy celkem (bez mimořádných) Spotřeba materiálu a energie Provozní náklady Výkonová spotřeba
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
101 824
134 933
167 301
165 440
67 028
169 166
97 701
87 926
-
1 161 522
1 328 823
1 450 110
1 515 873
1 677 031
1 678 429
1 724 217
2 979 813
3 078 586
3 421 445
2 876 976
2 142 727
2 441 986
2 649 781
2 843 922
-
3 279 146
3 664 682
3 243 469
2 226 284
2 518 294
2 824 634
2 962 168
-
3 393 861
3 831 983
3 408 909
2 293 312
2 687 460
2 922 335
3 050 094
-
2 203 840
2 425 127
2 061 264
1 385 753
1 689 090
1 922 797
2 024 911
-
3 150 822 2 393 459
3 525 031 2 616 055
3 097 498 2 231 998
2 131 018 1 510 859
2 496 002 1 826 434
2 769 021 2 067 837
2 904 132 2 192 179
Pramen: vlastní zpracování, Výroční zpráva 2006 Fatra a. s. (2007), Výroční zpráva 2007 Fatra a. s. (2008), Výroční zpráva 2008 Fatra a. s. (2009), Výroční zpráva 2009 Fatra a. s. (2010), Výroční zpráva 2010 Fatra a. s. (2011), Výroční zpráva 2011 Fatra a. s. (2012), Výroční zpráva 2012 Fatra a. s. (2013)
Tabulka 14: Poměrové ukazatele (v %) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita tržeb (ROS) Rentabilita nákladů Nákladovost výnosů Spotřeba materiálu a energie/celkové náklady Spotřeba materiálu a energie/provozní náklady Spotřeba materiálu a energie/výkonová spotřeba
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
-
11,62
12,59
11,41
4,42
10,09
5,82
5,10
3,42 -
4,38 4,11 96,62
4,89 4,57 95,63
5,75 5,10 95,15
3,13 3,01 97,08
6,93 6,72 93,71
3,69 3,46 96,66
3,09 2,97 97,12
-
67,21
66,18
63,55
62,25
67,07
68,07
68,36
-
69,94
68,80
66,55
65,03
67,67
69,44
69,73
-
92,08
92,70
92,35
91,72
92,48
92,99
92,37
Pramen: vlastní zpracování, Výroční zpráva 2006 Fatra a. s. (2007), Výroční zpráva 2007 Fatra a. s. (2008), Výroční zpráva 2008 Fatra a. s. (2009), Výroční zpráva 2009 Fatra a. s. (2010), Výroční zpráva 2010 Fatra a. s. (2011), Výroční zpráva 2011 Fatra a. s. (2012), Výroční zpráva 2012 Fatra a. s. (2013)
Tabulka 15: Počet zaměstnanců Zaměstnanci
2005 1 618
2006 1 480
2007 1 406
2008 1 248
2009 1 082
2010 969
2011 988
2012 1 023
Pramen: vlastní zpracování, Výroční zpráva 2006 Fatra a. s. (2007), Výroční zpráva 2007 Fatra a. s. (2008), Výroční zpráva 2008 Fatra a. s. (2009), Výroční zpráva 2009 Fatra a. s. (2010), Výroční zpráva 2010 Fatra a. s. (2011), Výroční zpráva 2011 Fatra a. s. (2012), Výroční zpráva 2012 Fatra a. s. (2013)
