SEKTOROVÁ FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA TĚŽEBNÍHO PRŮMYSLU A DOPAD JEHO CENOVÉHO VÝVOJE NA ENERGETICKÝ SEKTOR

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

SEKTOROVÁ FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA TĚŽEBNÍHO PRŮMYSLU A DOPAD JEHO CENOVÉHO VÝVOJE NA ENERGETICKÝ SEKTOR Fundamental analysis of the mining industry and its impact into the energy sector performance Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Dagmar Linnertová

Bc. Martin Křesťan

Brno, 2014

Anotace Předmětem diplomové práce „Sektorová fundamentální analýza těžebního průmyslu a dopad jeho cenového vývoje na energetický sektor“ je zjistit a porovnat vliv změn těžebního průmyslu na ceny na největších trzích a souvislost cen s trhem v České republice. První část práce je zaměřena na teoretický popis fundamentální analýzy a trhu komodit. V další části jsem analyzoval současný stav těžebního průmyslu a energetického sektoru, s konkrétním zaměřením na uhlí. Cenou uhlí jsem se zabýval ve třetí kapitole, v rámci které jsem vyrobil regresní model vzájemné závislosti cen fosilních paliv a elektřiny. Závěrečná část práce naznačuje budoucí vývoj, srovnává situaci v České republice a zabývá se aktuálními problémy na trhu s uhlím.

Annotation The subject of this diploma thesis called “Fundamental analysis of the mining industry and its impact on the energy sector performance” is to find and compare influence of changes in mining industry in the biggest markets on the prices and connections with situation on market in the Czech republic. The first chapter is deals with theoretical description of fundamental analysis and the commodity market. The following part contains the research of the present mining industry situation linked with energy sector; the primary focus is put on coal. The coal price is covered in the third chapter, for which I have made the regression model of mutual influence of the fossil fuel and the electricity prices. The final section indicates possible future development, and compares situation in the Czech republic and focuses on the current problems in the coal market.

Klíčová slova Komodity, fosilní paliva, uhlí, cena uhlí, produkce, spotřeba, energie, elektřina, budoucí vývoj

Keywords Commodities, fossil fuels, coal, coal prices, production, consumption, energy, electricity, future development

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Sektorová fundamentální analýza těžebního průmyslu a dopad jeho cenového vývoje na energetický sektor vypracoval samostatně pod vedením Ing. Dagmar Linnertové a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 13.5.2014 vla stnor uč ní po dpis a utor a

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Dagmar Linnertové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

OBSAH Úvod a stanovení cílů .............................................................................................................. 10   1   Teorie sektorové fundamentální analýzy ........................................................................... 13   1.1   Fundamentální analýza ............................................................................................... 13   1.2   Určení sektoru ............................................................................................................. 15   1.3   Druhy komodit ............................................................................................................ 15   1.4   Cena komodit .............................................................................................................. 16   2   Analýza těžebního průmyslu a energetického sektoru ...................................................... 20   2.1   Zdroje energie ............................................................................................................. 20   2.1.1   Ropa ..................................................................................................................... 21   2.1.2   Zemní plyn ........................................................................................................... 22   2.2   Uhlí ............................................................................................................................. 23   2.2.1   Typy uhlí .............................................................................................................. 23   2.2.2   Kolik uhlí zbývá a kde se nachází?...................................................................... 25   2.2.3   Těžba.................................................................................................................... 26   2.2.4   Produkce uhlí ....................................................................................................... 27   2.2.5   Využití ................................................................................................................. 29   2.2.6   Trh s uhlím ve světě ............................................................................................. 30   2.2.7   Spotřeba Uhlí ....................................................................................................... 32   2.3   Energetický sektor ...................................................................................................... 35   3   Ceny uhlí ............................................................................................................................ 39   3.1.1   Hlavní světové trhy s uhlím ................................................................................. 41   3.1.2   Indexy ceny uhlí API ........................................................................................... 42   3.1.3   Vývoj ceny černého uhlí na světovém trhu ......................................................... 44   3.1.4   Vliv cen na průmysl ............................................................................................. 48   3.1.5   Faktory ovlivňující ceny uhlí ............................................................................... 48   3.2   Model závislosti ceny uhlí .......................................................................................... 50   3.2.1   Očekávaní budoucích cen .................................................................................... 55   4   Budoucí vývoj uhlí a současné trendy ............................................................................... 56   4.1.1   Budoucí světová spotřeba uhlí ............................................................................. 59   4.1.2   Budoucí světová produkce uhlí ........................................................................... 63   4.2   Situace v České Republice.......................................................................................... 69   4.2.1   Rezervy a produkce ............................................................................................. 69  

4.2.2   Poptávka .............................................................................................................. 71   4.2.3   Kritika .................................................................................................................. 71   4.2.4   NWR .................................................................................................................... 72   4.2.5   OKD .................................................................................................................... 73   4.3   Aktuální problémy na trhu s uhlím ............................................................................. 73   4.3.1   Uzavírání dolů v ČR ............................................................................................ 74   4.3.2   Česká energetická koncepce ................................................................................ 75   4.3.3   Problém v EU – uzavírání černouhelných dolů ................................................... 77   4.3.4   Ekologické problémy........................................................................................... 80   4.3.5   Tropické deště a záplavy v Austrálii ................................................................... 81   4.3.6   Boom břidlicového plynu .................................................................................... 82   5   Zhodnocení a závěr............................................................................................................ 86   Seznam použitých zdrojů .................................................................................................... 89   Seznam obrázků................................................................................................................... 92   Seznam tabulek .................................................................................................................... 93   Seznam grafů ....................................................................................................................... 93  

ÚVOD A STANOVENÍ CÍLŮ V dnešní době plné technologií je energie brána jako samozřejmost. Nebýt však energie, dnešní svět by prakticky nemohl fungovat. Ráno bychom čekali, až se rozední, byla by nám zima a neměli bychom si z čeho udělat ranní kávu. Energie nám tedy dává světlo, teplo, pomáhá zpracovat potraviny, pohání dopravní prostředky, výrobní a zemědělské stroje a také pomáhá lidem se učit, bavit se nebo odpočívat. Setkáváme se s ní tak v každodenních činnostech od rána do večera. Svítíme díky elektřině, která je vyráběna z uhlí. Teplárny, popřípadě domácí kotle obstarávají teplo, většinou z plynu nebo uhlí. Transport lidí, strojů i potravin funguje díky benzínu a naftě. Dokonce ani pitná voda se neobejde bez elektřiny, tedy opět bez uhlí. Proces získávání energie je ve své podstatě jen koloběhem přeměny různých druhů energií. Energie ukryta v uhlí je přeměňována skrze teplo na elektřinu. V ropných rafinériích pak úpravou získáváme produkty využívané především jako palivo v dopravě. V těchto příkladech jsou zdrojem energií suroviny, jejichž zásoby nejsou nekonečné. Jedná se o takzvaná fosilní paliva. Ta se kdysi dávno ukládala v zemi a my je teď můžeme využívat. Moderní města jsou na těchto fosilních palivech závislá. Z důvodu rostoucí urbanizace a rozvoj méně vyspělých států dochází k rostoucí spotřebě. I v těch vyspělejších je však spotřeba také rostoucí, avšak podstatně nižším tempem. Konkrétní data jsou pak rozebírána v následujících oddílech této práce. Vyčerpatelná fosilní paliva však nejsou jediným zdrojem energie. Elektrická energie, která je základním druhem energie a která je v současnosti nezbytná k existenci a plnohodnotnému životu je vyráběna vedle fosilních paliv (která však celosvětově převažují) také pomocí jaderné energie a obnovitelných zdrojů. Mezi obnovitelné zdroje se řadí energie větru, slunečného záření, vody, biomasy a geotermální energie. Jak již napovídá jejich název tyto energie mají schopnost se částečně nebo úplně obnovovat. Na rozdíl od fosilních paliv jsou tedy nevyčerpatelné a hlavně mají minimální dopad na znečišťování životního prostředí. Právě environmentální důvody jsou často důvodem k politickým zásahům, které pak ovlivňují poměr zdrojů, ze kterých se elektrická energie vyrábí. Druhý klíčový faktor ovlivňující zda se bude vyrábět z fosilních paliv, nebo jiné alternativy je cena. Ta je vytvářena na základě 10

mnoha různých determinantů. Vzniká na základě nabídky a poptávky, takže jí může ovlivnit prakticky cokoliv. Velký vliv na všechny ceny měla obecně celosvětová krize, což se nevyhnulo ani energetickému sektoru. Vliv mají také menší události, jako například záplavy v Austrálii. Právě tato přírodní katastrofa byla jedním z hlavních důvodů proč jsem se rozhodl tuto práci napsat. V mediích probírané následky a dopady na světové ceny mě zaujaly a tak jsem se rozhodl prozkoumat tuto oblast podrobněji. Vzhledem k definici samotné fundamentální analýzy se přímo nabízí možnost analyzovat některou konkrétní firmu z daného odvětví, jako je například NWR. Nechtěl jsem se však pouštět do analýzy konkrétních subjektů a to z toho důvodu, že takové analýzy provádí pravidelně samotné investiční společnosti jako doporoučení svým klientům. Nespatřuji v tom tak žádný nový přínos. Například fundamentální analýzu společnosti NWR provádí pravidelně společnost FIO. Rozhodl jsme se tedy prozkoumat těžební sektor. Vzhledem ke komplexnosti tohoto sektoru jsem musel své zaměření ještě zúžit, protože analýza celého těžebního sektoru by značně přesahovala stanovenou délku této práce. Žádnou podobnou analýzu trhu s uhlím jsem v českém jazyce neobjevil, takže samotná práce bude představovat unikátní přínos. Po teoretickém prozkoumání úvodní problematiky jsem usoudil, že bude nejvhodnější zaměřit se v této práci na analýzu těžby jedné komodity. Z důvodu komparace světového trhu s trhem českým se má volba velmi rychle vykrystalizovala. V České republice se z něj vyrábí asi polovina elektřiny a doposud jsme s tímto zdrojem soběstační. Ano, mluvím o uhlí. Tato komodita je velmi významná také v celosvětovém žebříčku a proto si myslím, že její podrobnější analýza by mohla být zajímavým přínosem. Uhlí je nejpoužívanější palivový zdroj k výrobě elektřiny. Ve Spojených státech je polovina energie vyráběna z uhlí a 90% uhlí je v Severní Americe používáno na výrobu elektřiny. V mezinárodním měřítku jsou čísla podobná. Uhlí je číslo jedna pro výrobu elektřiny a je zodpovědné za zhruba 40 % z celkové výroby elektřiny.

11

Cíl a metodika práce V návaznosti na zadání této práce byl určen globální cíl, kterým je porovnat vliv změn těžebního průmyslu na ceny na největších trzích a souvislost těchto cen s trhem v České republice. Pro naplnění tohoto cíle nám pomůžou stanovené parciální cíle a metody práce. Těmi nejvíce využitými jsou analýza, dedukce, komparace a modelace. Parciálním cílem bylo analyzovat těžební průmysl a energetický sektor. Dále bylo potřeba určit fosilní palivo, které je pro tuto práci nejvýznamnější a podrobně jej analyzovat. Vybral jsem uhlí, které se využívá k výrobě elektřiny a také se ve velkém měřítku těží na našem území. Dalším postupným cílem bylo zjištění principů určování jeho ceny. Určení množství faktorů, které ji ovlivňují. Úvodní analýzou těžebního průmyslu se pokusím zjistit základní informace k dané problematice, které pak následně budu rozšiřovat. V další kapitole bude následovat klasifikace uhlí a průzkum jeho současných trhů. Součástí následující kapitoly bude dedukce budoucího vývoje na trhu s uhlím. Pokusím se zjistit co ovlivňuje cenu uhlí. Využiji k tomu vědecké metody modelování a následně prozkoumám také situaci v České republice. Na závěr komparací porovnám aktuální problémy na trzích s uhlím a jejich souvislost s cenami.

12

1 TEORIE SEKTOROVÉ FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZY V této kapitole se budu zabývat teoretickými prvky této práce. Bude provedena základní charakteristika fundamentální analýzy, analýza primárních druhů komodit a určení faktorů, které ovlivňují jejich cenu.

1.1 Fundamentální analýza Fundamentální analýza patří vedle technické a psychologické analýzy mezi základní typy analýz. 1 Smyslem této metody je průzkum základních faktorů ovlivňujících v konečném důsledku cenu konkrétního instrumentu.2 Fundamentální analýza se zaměřuje na rozpoznání, analyzování a pochopení základních sil, které ovlivňují ekonomiku, průmyslový sektor, nebo konkrétní firmu.3 Analýza jako taková je prováděna na základě současných a historických dat, jejichž cílem je poskytnout výhled. Samotný termín fundamentální analýza je možné definovat různě. Nejčastěji jako snaha o nalezení vnitřní hodnoty akcie, či jiného finančního instrumentu. Jedná se o cenu, která odpovídá kapitalizovaným výnosům firmy z daného aktiva a kterou samozřejmě nikdo přesně nezná a není nikde uvedena. Snahou je se odhadem alespoň přiblížit. K tomuto odhadu slouží právě fundamentální analýza, tedy proces sbírání co největšího množství dat a relevantních informací pro odhad budoucího vývoje. V žádném případě se však nejedná o pouhý přenos minulosti, nebo věštění z křišťálové koule. Je důležité vlastní poznání a porozumění. Fundamentální analýza není exaktní věda, jakou je například matematika. V chování lidí a trhů totiž neexistují zákonité a neměnné vztahy. Výsledek této analýzy je proto vždy čistě subjektivním názorem.4

1

SEKNIČKA, Pavel. Vybrané otázky kapitálových trhů v České republice. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova,

2003, 107 s. ISBN 8085889528. 2

ČERMÁK, Petr. Co potřebujete znát o komoditách?. In: Měšec cz [online]. 2009 [cit. 2014-05-12]. Dostupné

z: http://trhy.mesec.cz/clanky/co-potrebujete-znat-o-komoditach/ 3

KURZEJA, Jan. Úvod do fundamentální analýzy s Klubem investorů. In: Peníze.cz [online]. 2014 [cit. 2014-

05-01].

Dostupné

z:

http://www.penize.cz/akcie/285011-uvod-do-fundamentalni-analyzy-s-klubem-

investoru?utm_source=e15-cz&utm_medium=selfpromo&utm_campaign=boxpenizenae15cz 4

BRYCHTA, Jaroslav. Fundamentální analýza. Složitá, ale nezbytná. In: Finance.cz [online]. 26.6.2010 [cit.

2014-01-12]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/273472-fundamentalni-analyza-slozita-alenezbytna/

13

Fundamentální analýza se může provádět dvěma způsoby – odshora dolů, nebo odspoda nahoru. V prvním zmíněném případě se začíná nejprve zkoumat

globální ekonomické

prostředí, národní i mezinárodní makroekonomické indikátory jako je HDP, nebo ekonomický růst, inflaci, směnné kurzy, úrokové míry, produktivitu a ceny energií. V další fázi se zkoumání zužuje na regionální, či sektorovou úroveň tržeb, cenovou hladinu, lokální a zahraniční konkurenci, či bariéry pro vstup a výstup z daného odvětví. Až v poslední fázi dochází k vyhledávání vhodných adeptů na zařazení do portfolia. Naopak druhý postup nejprve začíná zkoumat konkrétní firmu, bez ohledu na průmyslové odvětví nebo geografický region.5 Vzhledem k zadání této diplomové práce je pro mě stěžejní sektorová analýza. Různé sektory mají různý ekonomický vývoj a jinak reagují na makroekonomické změny. Důležité je zaměřit se především na potenciál každého sektoru a zjistit: • jeho exportní příležitosti • zisky, kterých je v sektoru dosahováno • náklady zatěžující sektor a především čím jsou tyto náklady determinovány • zda má inovační potenciál Dále sektory dělíme dle citlivosti na změny v ekonomice a politice: • Odvětví cyklické – jejich vývoj koreluje s ekonomickým cyklem a jsou velice náchylné na ekonomické změny. Dosahují velmi dobrých hospodářských výsledků v období expanze, ale v recesi se dostávají do určitých těžkostí. • Odvětví neutrální – jejich vývoj s ekonomickým cyklem nekoreluje, protože jejich poptávka je stabilní. Hospodářský cyklus na ně nemá vliv. Příkladem může být společnost Coca-Cola. • Odvětví anticyklická – jejich vývoj reaguje na ekonomické změny opačně. Jako příklad je často uváděn provozovatel kabelové televize, protože tento typ zábavy nahrazuje například dražší turistiku, na kterou lidé v době recese nemají dostatek peněz. Obecně je možno hovořit

5

Škola investora: Fundamentální analýza. In: Patria online [online]. 15.11.2010 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z:

http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1724154/skola-investora-fundamentalni-analyza.html

14

o produkci tzv. Giffenova zboží, neboli zboží nouze.6

1.2 Určení sektoru Jedním z nejzákladnějších pravidel při provádění fundamentální analýzy by měla být specializace. Jen stěží budeme schopni do detailu obsáhnout chování všech finančních instrumentů a proto je vhodné zaměřit se pouze na ty, které nám jsou blízké.7 Vzhledem k tomu, že tato práce se zabývá analýzou komodit, je třeba si uvědomit jejich rozdělení na drahé kovy, průmyslové a zemědělské komodity. Každá z těchto skupin má totiž tendenci k odlišnému chování.8

1.3 Druhy komodit •

Zemědělské komodity

Mezi zemědělské komodity patří například kukuřice, přenice, nebo sója. Poptávka po nich je relativně stabilní a to z důvodu, že spotřeba se výrazně neliší v období hospodářského růstu, oproti spotřebě v období recese. Daleko větší roli zde tak hraje nabídková strana, kterou ve velké míře ovlivňuje sklizeň a počasí. •

Drahé kovy

Zlato, platina, či paladium v minulosti kopírovaly hlavně vývoj amerického dolaru, ve kterém je jejich cena tradičně kotována. Pokud dolar posiloval pak dolarová cena drahých kovů ceteris paribus měla tendenci klesat a naopak. V současnosti je potřeba brát v potaz faktor nervozity na finančních trzích. Investoři stále více vyhledávají bezpečná aktiva a korelace mezi dolarem a zlatem tím téměř vymizela. Ukázkou byl rok 2010, kdy americký dolar výrazně posílil a zlato atakovalo historické maxima.

6

REJNUŠ, Oldřich. Teorie a praxe obchodování s cennými papíry. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2001, xiii,

257 s. ISBN 8072265717. 78

BRYCHTA, Jaroslav. Fundamentální analýza. Složitá, ale nezbytná. In: Finance.cz [online]. 26.6.2010 [cit.

2014-01-12]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/273472-fundamentalni-analyza-slozita-alenezbytna/

15

•

Průmyslové komodity

Ropa, zemní plyn, nebo právě uhlí jsou silně cyklické. Relativně stabilní nabídka je důvodem, že je ovlivňuje především poptávka, tedy hospodářský cyklus. Některé průmyslové komodity jsou primárně závislé na ekonomickém vývoji v Číně. Komodity jsou mimořádně důležité nejen pro celkové hospodářství, ale i pro společnosti a jednotlivce. Komodity jsou nezbytné jako suroviny k výrobě zboží. Pokud komodity, nebo tyto suroviny nejsou k dostání nebo jsou drahé, konečné výrobky budou pro spotřebitele také značně drahé. Rozsah dostupných komodit je velice široký, od pšenice, dobytka až po ropu či zlato. S komoditami se obchoduje na komoditních burzách, přičemž nejoblíbenější je Chicagská komoditní burza (CME) nebo Newyorská komoditní burza (NYMEX). Na těchto burzách se s komoditami obchoduje prostřednictvím futures kontraktů, které zavazují obě smluvní strany k dokončení určité transakce v předem stanovený den, za předem stanovenou cenu a v souladu s ostatními předem vymezenými podmínkami.9 Ceny zveřejňované mediálními nebo zpravodajskými službami jsou obvykle ceny futures kontraktů, s nimiž se obchoduje na burzách, které jsou zase založeny na nabídce a poptávce po dané komoditě. Historický důvod používání futures kontraktů je velmi prozaický a pramení ze zřejmých důvodů, že komodity nemohou být dodány „okamžitě“ jako ostatní finanční nástroje. Aby si tedy obě strany zajistily hodnotu transakce vůči volatilitě, k níž může dojít až do okamžiku dodávky, používají se futures kontrakty.

1.4 Cena komodit Existuje několik klíčových faktorů, které mohou mít značný dopad na poptávku, či nabídku dané komodity a tím i ovlivnit cenu v krátkém, nebo dlouhém období. Mezi takové faktory patří: 10

9

MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011, 520 s. ISBN

9788086929705. 10

Komoditní trhy jsou hlavními trhy, které zajímají velké společnosti, jež ke zboží přistupují jako k surovinám.

In:

HighSky

brokers

[online].

2012

[cit.

2014-03-20].

https://www.highsky.cz/vzdelavani/fundamentalni-analyza/komoditni-trhy#9

16

Dostupné

z:

Přírodní zdroje: přirozené omezení podle zemědělských oblastí omezuje mnoho komodit. Například ropa nebo kukuřice nemusí být k dispozici v každé zemi, díky čemuž jsou pak tyto komodity citlivější na cenu než jiné. Možnosti těžby a těžební technologie: v závislosti na dané komoditě mohou být používány různé technologie. Zavedení nové technologie může vyžadovat velmi vysoký počáteční kapitál, ale dlouhodobě snižuje ceny, díky čemuž se zvyšuje marže společností. Vývoj a globální změny klimatu: zajímavý a dlouhodobý faktor, který nemusí mít přímý účinek na současné ceny komodity. V rámci ochrany životního prostředí dochází například k uzavírání smluv o emisích CO2. Tyto „povolenky“ pak mají přímý vliv na cenu. Počasí: může mít velký dopad na ceny komodit. Špatné počasí může vést k nízké sklizni komodit, např. pšenice nebo ječmene, což obvykle způsobí růst jejich ceny. Příkladem počasí, které se objevuje v pravidelných cyklech a má dopad na ceny, je letní období hurikánů v Mexickém zálivu, na jihu Spojených států, kdy může hurikán poškodit produkci zemědělských komodit, např. pšenice nebo i dobytka. Právní akty: tento faktor může být opět určitým způsobem spojen s faktorem vývoje. Právní úmluvy o životním prostředí, které zavazují země ke snižování emisí CO2 ve světě, jsou jedním z nejdůležitějších důvodů k tvorbě smluv o emisích CO2, které mohou být zase nakupovány a prodávány na mezinárodním trhu. Politická situace: Jedná se o faktor, který má rostoucí vliv na cenu komodit. Nejen z toho důvodu, že na komoditních trzích obchoduje stále větší množství obchodníků, ale i proto, že politickými rozhodnutími je ovlivněno více zemí než před několika desetiletími. Jedním z nejznámějších příkladů toho, jakým způsobem ovlivňuje politická situace ceny, je válka. Válka mezi Irákem a Spojenými státy, která byla zahájena v březnu roku 2003, vedla k trvalému růstu cen ropy. A to z mnoha důvodů. Jedním z nich může být skutečnost, že zúčastněné země potřebují větší množství ropy k přesunu svých vojenských jednotek. V tomto případě je však nejspíše nejdůležitějších důvodem skutečnost, že Irák a ostatní sousední země jsou velmi důležitými producenty ropy. Obchodníci z celého světa nevědí, jaké jsou skutečné politické záměry států, které se války 17

účastní, proto se domnívají, že dodávka ropy bude dočasně omezena, což následně zvedne cenu ropy. Tato komodita je obzvláště důležitá pro americké spotřebitele, jelikož dovážená ropa činí 60% z celkové americké spotřeby. Ekonomická recese: Ekonomická recese může být spojena s nižší poptávkou po zboží, což následně snižuje výrobu. Tuto situaci lze chápat jako převis nabídky nad poptávkou při předchozí cenové hladině, což má za následek pokles cen komodit. Na druhou stranu existují komodity, které kladně korelují s mírou recese. To znamená, že čím je recese hlubší, tím více ceny rostou. Perfektním příkladem je zlato nebo jiné drahé kovy. V dobách ekonomické recese mají investoři sklon stahovat peníze z kapitálových trhů a investovat je do drahých kovů, které jsou za těchto okolností považovány za poměrně bezpečnou investici. V dobách vysoké ekonomické aktivity a optimismu ohledně budoucího růstu mají ceny drahých kovů naopak tendenci klesat; Hospodářský růst: Ačkoliv mají ceny drahých kovů sklon klesat v dobách hospodářského růstu, ceny ostatních komodit mohou růst. Po komoditách, jako je např. pšenice a další komodity, se v dobách hospodářského růstu zvyšuje poptávka, což vytváří inflační tlak; Důvěra: Tento prvek získává na důležitosti jako činitel, který ovlivňuje ceny každého finančního nástroje nezávisle na tom, zda se jedná o komoditu, měnu nebo dluhopisy. Obvykle se úroveň důvěry „mění“ v souladu s ekonomickými cykly – některé studie dokonce docházejí k závěru, že úroveň důvěry předesílá samotné ekonomické cykly. I v dobách, kdy lze pozorovat ekonomický růst, se někdy důvěra nutně nenachází na tak vysoké úrovni, jak by se očekávalo. Důvěru mohou ovlivnit vnitřní politická rozhodnutí, která nemusí mít vždy dopad na ekonomiku, ale zneklidňují investory; Jednorázové události: Existují i situace, které mají na ceny komodit dočasný vliv. Třeba olympijské hry, které se pořádají každé 4 roky a ještě mnohem méně často v téže zemi. Takováto událost si žádá obrovské investice, které přilákají i zahraniční kapitál, ale v této zemi stoupá i potřeba surovin. Tuto situaci lze považovat za dočasně zvýšenou poptávku po určitém zboží v dané zemi. I během konání her lze pozorovat zvýšenou poptávku po dalším zboží, např. dobytku, kvůli vyššímu počtu návštěvníků v této zemi. Dobrým příkladem toho, 18

jak významně aktuální dění ovlivňuje ceny komodit, mohou být také stávky. Stávka ve zlatém dolu v Peru (2010) vedla k prudkému zvýšení cen zlata. Ke stávkám samozřejmě nemusí docházet moc často, ale o to je jejich vliv větší. Také u akcií, dluhopisů, nebo měn můžeme nalézt podobná specifika. Měny i akcie jsou dělitelné na cyklické a anticyklické. Hospodaření firmy, její produkt a umění odhadnout poptávku po produktu je důležité případě analýzy akcií. U měn souvisí jejich cykličnost s úrokovými měrami. Měny států s přísnější měnovou politikou, tedy ty s vyšší úrokovou mírou, mají tendenci být relativně silnější, než měny s nižší sazbou. Tím důvodem je optimismus a ochota podstupovat rizikovější investice, což pak vede k přelévání kapitálu k výnosnějším aktivům. V období recese se tento proces otáčí. Nejlepší příkladem je nedávná finanční krize a raketový růst japonského jenu, který byl v té době nejníže úročenou měnou světa.11 Velký problém pro jednotlivce je v případě fundamentální analýzy dostupnost dat. Informace jsou v dnešním světě velice drahé, takže si málokterý jednotlivec může dovolit zaplatit ceny, které si účtují specializované společnosti za veřejně jen těžce dostupná data. Většinou obchodník dostává informace od zprostředkovatelů, které nejsou úplně aktuální a mohou být i mírně zkreslené.12 Pro mě osobně byl velkou pomocí terminál Bloomberg, který máme jako studenti Masarykovy Univerzity volně dostupný ve specializované učebně. Proces fundamentální analýzy se neobejde bez dokonalého seznámení s instrumentem. Jedná se o komplexní proces, a proto i bez pravidel. Často vyžaduje vůli jít proti proudu a vždy hodně času a píle. Může se stát, že ji laik se zájmem a selským rozumem zvládne lépe než odborník ekonomie, analytik, nebo finanční poradce. Právě to je na ní tak zajímavé.13

11 13

BRYCHTA, Jaroslav. Fundamentální analýza. Složitá, ale nezbytná. In: Finance.cz [online]. 26.6.2010

[cit. 2014-01-12]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/273472-fundamentalni-analyza-slozita-alenezbytna/ 12

Fundamentální

analýza.

In:

Daytrade.cz

[online].

http://daytrade.cz/fundamentalni-analyza/

19

2012

[cit.

2014-03-14].

Dostupné

z:

2

ANALÝZA TĚŽEBNÍHO PRŮMYSLU A ENERGETICKÉHO SEKTORU

Populační růst, zvyšující se životní úroveň občanů většiny států a i přes současné krize neustupující růst ekonomik, má vliv na celosvětový růst spotřeby energií. Podle nejnovější studie Amerického nezávislého statistického centra eia 14 , je odhadován nárůst spotřeby energií z 524 kvadrilionu Btu15 v roce 2010 na 630 kvadrilionu Btu v roce 2020. Jak ilustruje Graf 1, měl by následovat 56% nárůst během následujících 30 let. Graf 1 Světová spotřeba energie (v kvadrilionech Btu)

zdroj: EIA – International Energy Outlook 2013

2.1 Zdroje energie Přírodní zdroje energie je možno dělit několika různými způsoby. Nejčastěji je používáno rozlišení na obnovitelné a neobnovitelné. Za neobnovitelné jsou považovány fosilní paliva –

14

U.S. ENERGY INFORMATION ADMINISTRATION. International Energy Outlook 2013 [online]. 2013

[cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://www.eia.gov/forecasts/ieo/pdf/0484(2013).pdf 15

BTU neboli British thermal unit, je tradiční jednotka energie, která se rovná asi 1055

joulům. Je to takové množství tepla, které je za potřebí k ohřátí, nebo ochlazení jedné libry vody (asi 0.45 kg) o jeden stupeň Faranheitovy stupnice. 20

ropa, zemní plyn a uhlí. Rozdělení podle zdrojů, nebo dělení na „čisté“ a „znečisťující“ jsou další, pro tuto práci to však nepodstatné typy dělení. V průběhu vývoje lidské společnosti, měly jednotlivé zdroje různý význam. Až do 19. století bylo pro lidstvo hlavním zdrojem energie dříví. Koncem 19. století nabylo na významu uhlí a následně ve 20. století ropa, zemní plyn a vodní energie. Od druhé poloviny 20.století to byla energie jaderná.16 Pokud se budeme držet uvedeného rozdělení, v následující tabulce (Tabulka 1) můžeme vidět, ze fosilní paliva tvoří největší část zdrojů energie. Environmentální snahy v současnosti způsobují ústup fosilních paliv a jejich význam tedy spíše klesá. Zatímco těžba ropy se potýká s problémem vyčerpatelnosti tohoto zdroje, celosvětové zásoby uhlí jsou dostatečně velké. Odhaduje se, že postačí na dalších 150 let. Tabulka 1 Zdroje energií na počátku 21. století ropa

34,0 %

uhlí

23,5 %

zemní plyn

21,2 %

spalitelné odpady

10,9 %

energie jaderná

6,8 %

energie vodní

2,2 %

ostatní

0,5 %

zdroj: skripta Antropogeneze v geologii

2.1.1

Ropa

V současné době je ropa největším zdrojem energie. Společně s uhlím a zemním plynem patří mezi komerční typy energií, které jsou obchodovány na burze. V ropném průmyslu se rozděluje podle hustoty a trhu, na kterém je obchodována. Nejznámější je směsná ropa Brent, která zahrnuje 15 druhů ropy z nalezišť v Severním moři. Dalším typem je West Texas 16

MATYÁŠEK, CSC., Doc. RNDr. Jiří a Prof. RNDr. Miloš SUK, DRSC. Antropogeneze v geologii.

Masarykova

univerzita,

2009.

Dostupné

http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pdf/Antropogeneze-v-geologii.pdf

21

z:

Intermediate (WTI) což je severoamerická ropa.17 Třetí základní cenový benchmark tvoří cena ropy na trhu v Dubaji, za jejíž cenu se prodává na blízký východ.18 Na přiložené mapě (Obrázek 1) jsou znázorněný státy s největšími zásobami ropy. Ty se nacházejí v oblasti Perského zálivu a v šelfových mořích Mexického zálivu. Významnými těžaři jsou také Venezuela nebo Nigérie.19 Obrázek 1 Rezervy ropy na konci roku 2009 (v tísících miliónech barelů)

Zdroj: British Petroleum

2.1.2

Zemní plyn

Podobně jako u ropy je zde hlavní cenový benchmark, který tvoří cena Henry Hub zemního plynu na burze NYMEX v New Yorku. Zemní plyn se nachází především nad ložisky ropy a tak jsou obě těžby často navzájem provázány. Jak můžeme z dalšího obrázku (Obrázek 2) vyčíst, nevětší zásoby jsou v Rusku, 17

GARNER, Carley. Komodity: úvod do investování na nejrychleji rostoucím trhu. 1. vyd. Brno: BizBooks,

2014, 296 s. ISBN 9788026500193. 18

Ministerstvo financí ČR. Přednáška: Ropa trh a jeho vyhlídky [online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné na

WWW: 19

Vítejte

na

Zemi.

[online].

2013

[cit.

2014-05-13].

http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=energeticke_zdroje_ve_svete&site=energie

22

Dostupné

z:

středním východě, Africe nebo severní Americe. Zemní plyn se však vyskytuje i samostatně, což je příklad Ruska. Obrázek 2 Celosvětové zásoby plynu

Zdroj: Wordpress

2.2 Uhlí Tuhé fosilní palivo s vysokým obsahem uhlíku a vodíku, jehož kvalita uhlí je určována na základě několika faktorů. Rozdílné druhy vegetace, ze kterého uhlí původně pochází, hloubka jeho těžby, teplota a tlak v těchto hloubkách a doba, během které docházelo k transformaci v uhlí.20 To se začalo tvořit asi před 300 miliony lety. Se stářím souvisí kvalita uhlí, takže černé má oproti hnědému lepší energetické vlastnosti. Jeho užívání je také příznivější pro životní prostředí.

2.2.1

Typy uhlí

Stupeň změny, kterým si uhlí projde během jeho vývoje z rašeliny až na antracit je znám pod názvem prouhelnění. To má důležitý vztah na jeho fyzikální a chemické vlastnosti podle kterých se pak řadí do různých kategorií. Podle geologického stáří jsou nejmladší lignity, potom hnědé uhlí a nejstarší je uhlí černé. Uhlí nižších kvalit, jako jsou lignity nebo hnědé

20

What

is

coal?.

In:

World coal association

http://www.worldcoal.org/coal/what-is-coal/

23

[online].

2013

[cit.

2014-03-23].

Dostupné

z:

uhlí jsou většinou měkčí, charakteristické větší úrovní vlhkosti a nižším obsahem uhlíku a tedy i nižší obsah energie. Kvalitnější uhlí je většinou tvrdší a má silnější a často černě lesklý povrch. Obsahuje méně vlhkosti a produkuje více energie. Nejkvalitnějším typem je Antracit. Následující diagram (Obrázek 3) zobrazuje zmíněné dělení v přehledném souhrnu. Uvedená procenta zobrazují podíl celosvětových rezerv a pod čarou jsou vypsána základní využití pro každý druh. Obrázek 3 Typy uhlí

zdroj: vlastní vyobrazení podle World coal institute

Důležitou charakteristikou každého typu uhlí je výhřevnost. Výhřevnost je teplo uvolněné shořením paliva na plynný oxid uhličitý CO2, oxid siřičitý SO2, dusík N a vodní páru H2O. Následující tabulka (Tabulka 2) nabízí srovnání typu uhlí podle podílu uhlíku a právě zmíněné výhřevnosti.

24

Tabulka 2 Obsah uhlíku a výhřevnost hlavních typů uhlí typ

podíl uhlíku

výhřevnost

lignit

30 až 50 procent

okolo 13 MJ/kg

hnědé uhlí

50 až 80 procent

15 až 20 MJ/kg

černé uhlí

80 až 90 procent

18 až 30 MJ/kg

antracit

nad 90 procent

26 až 30 MJ/kg

zdroj: web OKD

Uhlí se z praktického hlediska rozlišuje také podle možnosti využití, například zplynovatelné uhlí, nebo koksovatelné uhlí pro chemické výroby atd. V České republice se nejkvalitnější černé uhlí těží v ostravsko-karvinském revíru, kde se nachází, včetně typů vhodných pro výrobu koksu i antracit.21 2.2.2

Kolik uhlí zbývá a kde se nachází?

Odhaduje se, že na světě je přes 861 miliard tun zásob uhlí. Při zachování současné spotřeby toto množství vystačí na 112 let. V porovnání s dalšími energetickými zdroji je to asi 2x více. Konkrétně ropa je odhadována na 46 a plyn na 54 let, než dojdou jejich zásoby při současné spotřebě. Graf 2 Porovnání poměru rezerv k produkci fosilních paliv (v letech) 120   90   60   30   0   Uhlí  

Ropa  

Zemní  plyn  

Zdroj: vlastní vyobrazení podle BP Statistical Review of World Energy

Zásoby uhlí se nacházejí téměř ve všech zemích po celém světě, a těží se asi v 80 z nich. Největší zásoby jsou v USA, Rusku, Číně a Indii. Po staletích zkoumání míst, velikosti a charakteristik jsou již zásoby velmi dobře prozkoumány. V porovnání s konkurenčními

21

Typy uhlí. OKD [online]. 2012 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.okd.cz/cs/tezime-uhli/uhli-tradicni-

zdroj-energie/typy-uhli

25

fosilními palivy, Rusko, Irán a Katar kontrolují 53,2% světových rezerv zemního plynu a přes 50% světových rezerv ropy leží na Blízkém Východě. Ostatně tento fakt je vyobrazen na následujícím obrázku (Obrázek 4). Obrázek 4 Místa rezerv největších světových fosilních paliv

zdroj: World Coal

Všechny fosilní paliva nakonec dojdou a proto je důležité, aby jsme je používali co nejefektivněji. Zásoby uhlí by přece jen ještě mohly být rozšířeny díky vývoji zahrnující objev nových nalezišť skrz stávající a nové výzkumné aktivity, nebo díky pokročilejší těžařské technologii, která by umožnila dostat se k zásobám, které se zdají být nedosažitelné.

2.2.3

Těžba

Těžba se provádí dvěma způsoby. Povrchová a hlubinná těžba záleží na tom, zda se ložisko nachází na povrchu terénu, nebo hluboko pod povrchem. Muže se jednat o desítky metrů až

26

po kilometr. Hnědé uhlí se těží většinou povrchovým způsobem, zatímco černé hlubinným. Povrchová těžba výrazně ovlivňuje vzhled krajiny a vytváří tzv. „měsíční krajinu“.22 2.2.4

Produkce uhlí

V následující tabulce (Tabulka 3) je zobrazena celosvětová produkce uhlí, rozdělena podle jeho typu. V roce 2011 bylo na celém světě vytěženo 7678 milionů tun uhlí. Oproti roku 2010 se jedná o 6,6% nárůst a průměrný růst od roku 1999 je každý rok 4,4%. Za zmínku také stojí fakt, že nekoksovatelného uhlí se vytěží téměř 7x více než kvalitnějšího uhlí koksovatelného. Tabulka 3 Světová produkce uhlí (v milionech tun)  

2009  

2010  

2011  

Energetické  uhlí  

5081.0   5317.4   5670.1  

Koksovatelné  uhlí   784.8  

900.3  

967.3  

Lignit  

969.7  

983.4  

1041.0  

Celkem  

6835.6   7201.1   7678.4  

zdroj: vlastní vyobrazení podle IEA statistics

Těžba není koncentrována pouze na jednom kontinentu, ba naopak, největší těžařské společnosti těží na různých místech světa. Další tabulka (Tabulka 4) přináší tříleté porovnání deseti největších producentů uhlí. Mezi 5 nejvíc těžících zemí patří Čína, USA, Indie, Austrálie a Indonésie. Většina vytěženého uhlí se pak využívá tam kde bylo vytěženo. Pouze 15% těžby míří na světový trh s uhlím. Srovnání produkce podle států nabízí následující tabulka (Tabulka 4). Pro ještě lepší orientaci jsem převedl hodnoty také na procentní zastoupení. Čína je se 45% celosvětové produkce absolutním lídrem. Následována Spojenými státy, které v celosvětovém měřítku produkují 13%. Další v pořadí jsou Indie, Austrálie a Indonésie.

22

MATYÁŠEK, CSC., Doc. RNDr. Jiří a Prof. RNDr. Miloš SUK, DRSC. Antropogeneze v geologii.

Masarykova

univerzita,

2009.

Dostupné

http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pdf/Antropogeneze-v-geologii.pdf

27

z:

Tabulka 4 Největší těžaři uhlí (v milionech tun) 2009

v%

2010

v%

2011

v%

1

Čína

2895.3

42.36%

3140.2 43.61%

3471.1

45.21%

2

USA

987.6

14.45%

996

13.83%

1004.1

13.08%

3

Indie

566.1

8.28%

570.1

7.92%

585.9

7.63%

4

Austrálie

411.6

6.02%

424.1

5.89%

414.3

5.40%

5

Indonésie

291.2

4.26%

325

4.51%

376.2

4.90%

6

Rusko

276

4.04%

321.7

4.47%

333.8

4.35%

249.5

3.65%

254.5

3.53%

253.1

3.30%

7

Jižní Afrika

8

Německo

183.6

2.69%

182.3

2.53%

188.6

2.46%

9

Polsko

135.2

1.98%

133.2

1.85%

139.2

1.81%

10

Kazachstán 100.9

1.48%

110.9

1.54%

116.7

1.52%

56.4

0.83%

55.2

0.77%

54.4

0.71%

6835.6

100.00% 7201.1 100.00%

7678.4

100.00%

.. 16

Česká republika Celkem

zdroj: vlastní vyobrazení podle IEA statistics

Poslední srovnání ohledně aktuální produkce uhlí je srovnání těžařských regionů. Světová těžba uhlí rostla 2%. tempem. Asijský region je zodpovědný za celkový růst vyrovnávající velký pokles v USA a Evropě. Jak je patrné z následujícího grafu (Graf 3) produkce je na většině kontinentech relativně konstantní, výjimku však tvoří již zmíněný Asijský kontinent, ten v současnosti tvoří více než dvě třetiny světové těžby.

28

Graf 3 Produkce uhlí podle regionů (v milionech tun)

zdoj: BP Statistical review of world energy June 2013

2.2.5

Využití

Uhlí je používáno k mnoha důležitým uplatněním po celém světě. Mezi nejdůležitější využití uhlí patří výroba elektrické energie, výroba oceli, nebo koksu. V loňském roce bylo celosvětově použito 6,6 miliard tun černého uhlí a 1 miliarda tun hnědého uhlí. Od roku 2000, rostla celosvětová spotřeba uhlí rychleji než kterékoliv jiné palivo. Pět největších spotřebitelů, kterými jsou Čína, USA, Indie, Rusko a Japonsko dohromady spotřebovali 76% celkové spotřeby. Odlišné typu uhlí se také odlišně využívají. Energetické uhlí, také známé pod názvem termální uhlí se využívá k výrobě elektřiny. Zatímco koksovatelné uhlí, jiným názvem hutní uhlí se používá k výrobě oceli. Uhlí je nejčastěji využívaný tuhý materiál k výrobě tepla a elektřiny. Buď je spalováno v uhelných kotlích, či tepelných elektrárnách, nebo se zpracovává dalšími procesy jako jsou koksování a zplyňování. Při výrobě elektřiny je uhlí spalováno v kotli, kde se ohřívající voda mění ve vodní páru a ta roztáčí parní turbíny a elektrické generátory.

29

Největším trhem s uhlím je v současné době Asie, která tvoří 67% světové spotřeby. Hlavním důvodem je spotřeba Číny, která je zodpovědná za velkou část. Mnoho zemí nemá dostatečné množství vlastních zdrojů na pokrytí jejich spotřeby. Z toho důvodu potřebují dovážet významné množství energetického uhlí k výrobě elektřiny a koksovatelného uhlí pro produkci oceli. Typickými příklady jsou Japonsko, Korea, nebo Indie. Tím je opodstatněna existence celosvětového trhu s uhlím. 2.2.6

Trh s uhlím ve světě

Uhlí je globální průmysl, jehož těžba, na rozdíl od ropy nebo zemního plynu, probíhá ve více než 50 státech a je spotřebováváno ve více než 70. Uhlí je dostupné z velkého množství různých zdrojů a dostupné na dobře provázaném celosvětovém trhu. Může být transportováno do místa poptávky rychle, a bezpečně, nejčastěji lodí nebo po kolejích. Velké množství dodavatelů jsou aktivní v celosvětovém obchodě s uhlím a zajištují tak konkurenční a efektivní trh.23 Způsob jakým může být uhlí přepraveno závisí především na vzdálenosti transportu. Krátké vzdálenosti jsou většinou pokryty převozem v nákladních autech. Vlaky a lodě se využívají pro delší vzdálenosti na domácím trhu, nebo jako další alternativa může být uhlí zředěno s vodou, z čeho vzniknou uhelné kaly, které mohou být přepravovány potrubím. Obchod s uhlím Uhlí se obchoduje po celém světě a k pokrytí všech trhů musí uhlí v rámci jeho transportu urazit obrovské vzdálenosti přes moře. Během posledních 20 let se

námořní obchod

s energetickým uhlím zvyšoval v průměru o 7% každý rok. U koksovatelného uhlí byl tento růst 1,6%. I přes to, že mezinárodní obchod dosahuje obrovských rozměrů a v roce 2011 bylo obchodováno 1142 miliónů tun uhlí, jedná se pouze o 15% celkové spotřeby. Většina uhlí se spotřebovává v zemích kde se vytěží.

23

Coal market & transportation. In: World coal association [online]. 2013 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:

http://www.worldcoal.org/coal/market-amp-transportation/

30

Náklady na dopravu uhlí tvoří významnou část ceny dodávaného uhlí a proto je mezinárodní obchod s energetickým uhlím rozdělen do dvou efektivních regionů. Atlantický trh je tvořen importujícími zeměmi západní Evropy, hlavně Velkou Británií, Německem a Španělskem. Tichomořský region je tvořen rozvíjejícími Asijskými státy i členy OECD24. Největšími dovozci v tomto regionu jsou Japonsko, Korea a Thaj-wan. Tento tichomořský region tvoří v současnosti 57% celého námořního obchodu s energetickým uhlím. Ačkoliv je Čína největším producentem uhlí na světě, ani to nestačí k pokrytí jejich obrovské poptávky. K jejímu pokrytí tedy potřebují importovat značné množství uhlí. Importované množství však není vůbec zanedbatelné, ba naopak, Čína je největším importérem uhlí na světě. V tabulce (Tabulka 5) naleznete srovnání největších importérů z roku 2011, kde hned za Čínou je Japonsko, následováno Jižní Koreou a Indií. Tabulka 5 Největší importéři uhlí v roce 2011 Celkem

Energetické

Koksovatelné

Čína

190Mt

146Mt

38Mt

Japonsko

175Mt

121Mt

54Mt

Jižní Korea

129Mt

97Mt

32Mt

Indie

105Mt

86Mt

19Mt

Tchaj-wan

66Mt

62Mt

4Mt

Německo

41Mt

32Mt

9Mt

Velká Británie

33Mt

27Mt

6Mt

zdroj: World Coal Institute

Další srovnání (Tabulka 6) přináší informace ohledně oblasti exportu. Kdy v roce 2011 předběhla Indonésie dlouhodobého lídra Austrálii a stala se tak největším celosvětovým vývozcem. Ta v tom roce vyexportovala přes 300 miliónů tun uhlí. Austrálie však stále zůstává největším celosvětovým dodavatelem koksovatelného uhlí, zajištující téměř 50% světových exportů. Třetím největším světovým exportérem uhlí je Rusko. Kvůli velkým zásobám uhlí, ale také zemního plynu je na Rusku závislé mnoho států. Aktuální problém na Kremlu, tak vznesl mnoho otázek a úvah, zda je tato závislost na Rusku nutná a jak tuto

24

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj 31

závislost potenciálně snížit. Řešení by mohl přinést břidlicový plyn, kterým se budu zabývat později. Tabulka 6 Největší exportéři uhlí v roce 2011 Celkem

Energetické

Koksovatelné

Indonésie

309Mt

309Mt

0Mt

Austrálie

284Mt

144Mt

140Mt

Rusko

124Mt

110Mt

14Mt

USA

97Mt

34Mt

63Mt

Kolumbie

75Mt

75Mt

0Mt

Jižní Afrika

72Mt

72Mt

0Mt

Kazachstán

34Mt

33Mt

1Mt

zdroj: World Coal Institute

Vedle exportu a importu je důležitým faktorem obchodu s uhlím také spotřeba. 2.2.7

Spotřeba Uhlí

V roce 2011 bylo spotřebováno 76,4% světových zásob uhlí pouze 5 zeměmi: Čína, USA, Indie, Rusko a Japonsko. Po započítání desítky největších spotřebitelů se spotřeba vyšplhá na 86% celosvětových zásob. Růst čínské ekonomiky pozitivně podporuje poptávku po oceli a tedy i koksovatelném uhlí. Podobná situace je také v energetické oblasti, kde se Čína z velké části spoléhá na uhelné elektrárny jako zdroj energie pro rozvíjející se ekonomiku. Z následující tabulky (Tabulka 7) lze vyčíst, že v celkové spotřebě uhlí je Čína jednoznačným lídrem.

32

Tabulka 7 Celková spotřeba uhlí ve vybraných zemích (v milionech tun) Členové OECD

2009

v%

2010

v%

2011

v%

(odhad) USA

693.6

14.64% 718.2

14.36% 697.0

13.23%

Japonsko

144.7

3.05%

163.7

3.27%

154.8

2.94%

Korea

92.4

1.95%

104.3

2.09%

113.6

2.16%

Německo

100.1

2.11%

106.6

2.13%

104.1

1.98%

Polsko

77.6

1.64%

86.0

1.72%

85.8

1.63%

Austrálie

74.9

1.58%

73.5

1.47%

60.0

1.14%

Turecko

42.4

0.89%

45.6

0.91%

48.4

0.92%

Česká republika

24.8

0.52%

26.0

0.52%

24.9

0.47%

NE-Členové OECD

2009

v%

2010

v%

2011

v%

...

(odhad) Čína

2200.8 46.45% 2326.1 46.51% 2550.7

48.43%

Indie

401.9

8.48%

410.1 8.20%

446.0

8.47%

Rusko

137.3

2.90%

143.9 2.88%

137.4

2.61%

Jižní Afrika

146.9

3.10%

143.9 2.88%

137.4

2.61%

Tchaj-wan

54.4

1.15%

58.1

1.16%

60.8

1.15%

Ukrajina

49.5

1.04%

53.6

1.07%

55.8

1.06%

Indonésie

43.6

0.92%

43.5

0.87%

53.1

1.01%

Celý svět

4737.7 100%

5267.1

100%

5000.9 100%

zdroj: iea statistics, Coal information 2012

Velmi důležité je rozdělení spotřebitelských zemí podle toho zda jsou členy Organizace pro společenskou spolupráci a rozvoj, nebo ne. Členské státy jsou čím dál častěji svazovány různými politickými omezeními, převážně kvůli environmentálním důvodům. A dochází zde spíše k odklonu od spotřeby uhlí. Na druhé straně Čína prozatím tyto problémy neřeší a pokračuje v enormním růstu spotřeby. Nutno podotknout, že spotřeba jediného státu tvoří 33

téměř polovinu celkové spotřeby na celém světě. Na dalším grafu (Graf 4) je pak porovnávána očekávána spotřeba tří největších spotřebitelů s celkovou světovou spotřebou. Jde z něj dobře vyčíst, že se neočekává výrazný nárůst poměru spotřeby mezi těmito giganty a zbytkem světa. Graf 4 Porovnání tří největších spotřebitelů uhlí s celosvětovou spotřebou v letech 2010 – 2040 (v kvadrilionu Btu)25

zdroj: International Energy Outlook 2013

Podobně jako tomu bylo u produkce, je tomu i u spotřeby. Ta je zobrazena na dalším grafu (Graf 5) V rozdělení podle kontinentů zůstává spotřeba od roku 1987 relativně stabilní, spíše klesající ve všech regionech s jedinou výjimkou. Tu tvoří opět Asie, kde se o největší nárůst stara největší světový spotřebitel – Čína.

25

Jeden kvadrilion Btu je takové množství energie odpovídající asi 45 miliónům tun uhlí 34

Graf 5 Spotřeba uhlí od roku 1987 – 2012 podle regionů (v milionech tun)

zdoj: BP Statistical review of world energy June 2013

Celková spotřeba uhlí vzrostla v roce 2012 o 2,5%, což je daleko za průměrem z posledních deseti let, kdy docházelo k růstu 4,4%. I přes tento fakt je spotřeba uhlí stále nejvíce rostoucí mezi fosilními palivy. Spotřeba mimo OECD vzrostla o 5,4%. Nárůst v Číně byl podprůměrných 6,1%, avšak Čína byla zodpovědná za čistý růst světové spotřeby. Spotřeba v zemích OECD poklesla o 4,2% kdy americký pokles o 11% byl vyrovnáván nárůstem v Evropě a Japonsku. Spotřeba v EU rostla již třetí rok vkuse.26

2.3 Energetický sektor Uhlí je největším zdrojem nové energie za posledních deset let. Tento fakt je vyobrazen na grafu (Graf 6). Téměř polovina světové energetické poptávky po nových zdrojích byla pokryta uhlím. Druhou polovinu tvořily ostatní paliva dohromady, tedy zemní plyn, ropa, obnovitelné zdroje a nukleární energie. Uhlí je pravděpodobně nejdůležitější palivo

26

Coal

consumption.

Bp

[online].

2014

[cit.

2014-04-15].

Dostupné

http://www.bp.com/en/global/corporate/about-bp/energy-economics/statistical-review-of-world-energy2013/review-by-energy-type/coal/coal-consumption.html

35

z:

v globálním energetickém mixu a ve srovnání podle spotřeby energie je na druhém místě. Zajišťuje tak téměř jednu třetinu světové spotřeby.27 Graf 6 Pokrytí světové energetické poptávky v letech 2000-2010 (v milionech tun)

Plyn  

Ropa  

Obnovitelné  

Jaderné  

Celkem  ne-­‐

zdroje  

elektrárny  

uhelné  

Uhlí  

zdroj: IEA World Energy Outlook 2011

Na dalším grafu (Graf 7) je vidět zajímavé srovnání cen výroby elektřiny z konkurenčních fosilních paliv. Americký energetický úřad uvedl v jeho pravidelném měsíčním vydaní data od roku 73, na kterých je patrná relativně stabilní cena výroby milionů Btu z uhlí, na rozdíl od výroby stejného množství elektřiny z ropy. Zemní plyn se při pouhém srovnání výrobních cen stával od roku 2008 více konkurenčním palivem pro uhlí, avšak až dodnes byla výroba stejného množství energie ze zemního plynu vždy o něco dražší než z uhlí.

27

Coal matters. In: World coal association [online]. UK, 2012 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z:

http://www.worldcoal.org/resources/coal-statistics/coal-matters/

36

Graf 7 Cena za výrobu elektrické energie z fosilních zdrojů (v US $ za milión Btu) 25   20   15   10   5   0   ledna  73   ledna  78   ledna  83   ledna  88   ledna  93   ledna  98   ledna  03   ledna  08   ledna  13   uhlí  

ropa  

zemní  plyn  

zdroj: vlastní vyobrazení podle US Energy information administration, Monthly energy review April 2014

V celosvětovém měřítku výroby elektřiny zabírá uhlí největší podíl. Graf 8 ukazuje, že uhelné elektrárny generují 42% světové elektřiny, což je víc než kterékoliv jiné palivo. Je klíčovým palivem pro výrobu elektřiny téměř na všech kontinentech. Během poslední dekády let se postavilo nejvíce uhelných elektráren v Číně. Ta momentálně udává směr celého sektoru. Uhlí je také primárním zdrojem pro průmysl a je potřeba k produkci 68% světové oceli. Graf 8 Zdroje výroby světové elektřiny v roce 2009 3%   Uhlí  

16%   42%   13%  

Ropa   Plyn   Nukleární   Vodní  

21%  

5%  

Ostatní  obnovitelné  

Zdroj: vlastní vyobrazení podle IEA World Energy Outlook 2011

Různé trhy se od sebe navzájem odlišují, některé jen drobnými a jiné naopak značnými diferencemi. K detailnímu rozboru všech odlišností zde nemáme prostor a tak nám alespoň 37

k základnímu srovnání poslouží následující tabulka (Tabulka 8). Ta přináší srovnání šesti největších trhů v souvislosti s charakteristikami jednotlivých trhů. Na prvním řádku je porovnávána výroba elektřiny z černého uhlí, která je s výjimkou Evropy a Japonska velmi vysoká. Na dalších řádcích následuje struktura elektrárenského sektoru, způsob tvorby ceny, nabídka černého uhlí a vliv ceny elektřiny na černé uhlí. Tabulka 8 Přehled charakteristik trhů v různých regionech  

Evropa  

USA  

Austrálie  

Japonsko  

Čína  

Výroba   elektřiny   z  černého  

15% z celkové výroby elektřiny

42% (5-letý průměr)

47%

25%

83%

Deset regionálních monopolů regulovaných státem, vertikální integrace pro výrobu, přenos, distribuci a částečně i maloobchod Plně závislí na importu, nakupují hlavně přes dlouhodobé kontrakty

Pět velkých nezávislých producentů elektřiny, menší regionální generátory a domácí státem vlastněné generátory, provoz dvou sítí V roce 2012 importovali 300 milionů tun = Mt a vyprodukovali 3500 Mt

Regulovaný maloobchod: střední vliv, protože cena ovlivňuje cenu elektřiny; neregulovaný trh: spíš žádný, protože cenu určují elektrárny na zemní plyn

Nízký vliv, protože vláda se snaží zachovat nízkou cenu pro maloobchod, takže vyšší ceny uhlí pak způsobují ztráty pro elektrárny

uhlí   Struktura   trhu   s  elektřinou  

Liberalizovaný konkurenční trh s elektřinou, pokročilá tržní integrace, množství národních energetických dotací (př. obnovitelné zdroje)

Tři hlavní rozvodové sítě elektřiny a odlišné regionální velkoobchodní trhy, regulační modely se liší podle států (od plné regulace po regulaci distribuce)

National elektricity market = NEM dominuje tržnímu regionu, jediný trh s konkurenčními energiemi

Plně soběstační

Plně soběstační, převážně doly, jež firmy samy spotřebovávají vytěžené uhlí

Zásoby   černého   uhlí   Vliv  

60% poptávky je do EU importováno

ceny   Velký vliv,

uhelné elektrárny se elektřiny   Ceny uhlí byly středními relativně stabilní za na   černé   zásluhy poslední desetiletí a stanovují ceny přímo korelované uhlí   v 80% hodin, nižšími sazbami, kvůli expanzi Mnoho obnovitelných restrukturalizovaných zdrojů a států má významné velkým zásoby zemního plynu rozdílům mezi a typicky vyšší sazby. cenami elektráren na zemní plyn zdroj: vlastní vyobrazení podle IEA insight series 2014

38

Velký vliv, hlavně když černouhelné elektrárny jsou cenotvůrci, kvůli stagnující poptávce a narůstajícím podílu obnovitelných zdrojů.

3 CENY UHLÍ Jaká je cena uhlí? To je většinou první otázka pokud dojde řeč na toto palivo. Jediná správná odpověď však je: „která cena“? Na rozdíl od ropy, je totiž uhlí „domácí palivo“. 85% uhlí z celého světa je totiž spotřebovává ve stejné zemi, kde bylo vytěženo. Domácí trhy jsou pak více, nebo méně vystaveny mezinárodním cenám a ceny se pak dále značně odlišují podle kvality, zeměpisným důvodům, předběžným kontraktům a regulačním aspektům. Dále to jsou různé typy uhlí, kupních podmínek, včetně času a místa dodání, které pak vytvářejí tak velké množství cen, jaké si jen dovedete představit.28 Uhlí tedy není jedinečný produkt, ale celá „rodina“ různých hornin. Jak už jsem zmínil v úvodu této práce uhlí se dělí na čtyři základní druhy (ligint, hnědé uhlí, černé uhlí a antracit) podle podílu uhlíku, které obsahuje a podle množství tepla které je schopno vyprodukovat. Uhlí s větší výhřevností je většinou dražší. Průměrné ceny uhlí rozdělené podle jejich typu byly na Americkém trhu v roce 2011 následující:29 •

18,77 $ za tunu Lignitu

•

14,07 $ za tunu Hnědého uhlí

•

68,50 $ za tunu Černého uhlí

•

75,70 $ za tunu Antracitu

Uhlí těženo povrchovou těžbou je obvykle levnější než hlubině vytěžené uhlí. Cena z části reflektuje složitější podmínky pro těžbu a potřebu více horníků. V ceně však není započtena cena zdevastované krajiny. Pro tuto práci je možná ještě důležitější dělení uhlí na koksovatelné a ne-koksovatelné, které zahrnuje termální uhlí a také lignity. Koksovatelné uhlí je uhlí té největší kvality a je využíváno k výrobě koksu, který se pak používá při tavení železné rudy k výrobě oceli. Zmíněné kvalitě pak také odpovídá tržní cena. Zatímco uhlí nižší kvality se spaluje a vyrábí

28

The many prices of coal decoded. In: International Energy Agency [online]. 10.12.2013 [cit. 2014-05-01].

Dostupné z: http://www.iea.org/newsroomandevents/news/2013/december/themanypricesofcoaldecoded.html 29

Coal prices and Outlook. In: U.S. Energy Information Administration [online]. 6.6.2013 [cit. 2014-05-13].

Dostupné z: http://www.eia.gov/energyexplained/index.cfm?page=coal_prices

39

se z něj elektřina, nebo teplo. Rozdělení je ve skutečnosti o dost složitější, pro naše potřeby nám tato zjednodušená verze stačí. V roce 2011 byla v USA průměrná cena koksovatelného uhlí 184,44 $ za tunu, téměř čtyři krát dražší než uhlí dodávané do elektrárenského sektoru.30 Dalším významným faktorem ovlivňující cenu je přeprava. Jakmile je uhlí vytěženo, musí být nějak dopraveno tam, kde je spotřebováváno. Dopravní náklady významně přidávají na závěrečné ceně uhlí. V některých případech velkých vzdáleností, můžou být náklady na dopravu dokonce vyšší než cena samotného uhlí při jeho vytěžení. Většina uhlí je přepravována vlaky, loďmi nebo nákladními auty. Ty všechny využívají naftu, takže růst její ceny výrazně ovlivňuje také cenu uhlí. V roce 2011 byla v USA průměrná cena uhlí při vytěžení 41,01 $ za tunu a průměrná dodávková cena pro elektrárenský sektor byla 46,29 $ za tunu. Náklady na dopravu tedy byly průměrně 5,28$ na tunu, což tvořilo 11% z celkové ceny. Všeobecně jsou však ceny na různých trzích docela dobře propojeny, protože námořní přeprava je o dost nižší než třeba u LNG.31 Nicméně i tak se vyskytují odlišné ceny v různých importních a exportních regionech. Na následujícím grafu (Graf 9) je znázorněn vývoj ročních cen Fixního kurzu zemí Severozápadní Evropy, Asie, Japonských importních cen energetického a koksovatelného uhlí a Americký spotový index CAPP. Všechny ceny jsou přepočítané na Americký dolar za tunu.

30

Coal prices and Outlook. In: U.S. Energy Information Administration [online]. 6.6.2013 [cit. 2014-05-13].

Dostupné z: http://www.eia.gov/energyexplained/index.cfm?page=coal_prices 31

LNG = Liquefied Natural Gas, tedy zkapalněný zemní plyn, jehož transport je velice

náročný na bezpečnost i údržbu lodní flotily, která je navíc značně omezená. 40

Graf 9 Porovnání ročních cen uhlí (všechny přepočteny na americké dolary za tunu) 250.00   200.00   150.00   100.00   50.00   0.00   1987   1989   1991   1993   1995   1997   1999   2001   2003   2005   2007   2009   2011   Northwest  Europe  marker  price   US  Central  Appalachian  coal  spot  price  index   Japan  coking  coal  import  price   Japan  steam  coal  import  cif  price   Asian  Marker  price   zdroj: vlastní vyobrazení podle bp

3.1.1

Hlavní světové trhy s uhlím

Celosvětový trh uhlí je tvořen několika hlavními exportními místy, která jsou zobrazená na následující mapě (Obrázek 5). Jedná se o tato místa: •

Evropa - Rotterdam (ARA)

•

Jižní Afrika - Richard’s bay

•

Indonésie

•

Austrálie - Newcastle

•

USA – Central Appalachian (CAPP)

Obrázek 5 Hlavní světové trhy s uhlím

zdroj: ICE coal infographic

41

Podrobná mapa (Obrázek 6) znázorňující toky uhlí vedoucí z jednotlivých exportních míst do importujících států porovnávající data z roku 2002 (v prázdném kolečku) a předpověď pro rok 2030 (čísla v plném kolečku). Obrázek 6 Hlavní tok uhlí v rámci mezinárodních trhů (v milionech tun)

zdroj: World coal institute: The Coal resource, comprehensive overview of coal

3.1.2

Indexy ceny uhlí API

Mezi klíčové indexy ceny uhlí, sloužící k mezinárodním fyzickým i derivátovým businessům patří indexy API. Ceny API indexů jsou zajišťovány firmami Argus a McCloskey. Existující typy API indexů jsou API 2,3,4,5,6,8 a 10. Ty dohromady pokrývají většinu důležitých trhů, konkrétně se jedná o tyto regiony: •

Severozápadní Evropa

•

Jižní Afrika

•

Austrálie

•

Jižní Čína

•

Kolumbie 42

Denní ceny vyjadřují pouze indexy API 2 a API 4. Tyto dva se dají považovat za nejdůležitější, vzhledem k tomu, že asi v 90% světových derivátových operací s uhlím se stanovuje cena vůči těmto dvěma indexům. Index API 2 slouží jako referenční cena ke srovnání pro importované uhlí do severozápadní Evropy. Vypočítává se jako průměr odhadované ceny cif ARA od společnosti Argus a fixní ceny energetického uhlí severozápadní Evropy určované společností IHS McCloskey. Index API 4 je referenční cena sloužící ke srovnání exportovaného uhlí z Richards Bay terminálu, který se nachází v Jižní Africe a používá se k fyzickým a OTC (over-the-counter = přes pokladnu) kontraktům. Počítá se jako průměr odhadované ceny fob Richards Bay od Argus a fixní ceny FOB Richards Bay od IHS McCloskey.32 Je důležité zmínit, že uhlí je používáno kvůli tomu, že se jedná o nejlevnější zdroj paliva. Na druhou stranu je to zdroj, který je nejméně šetrný k životnímu prostředí a je největším jedinečným znečišťovatelem ovzduší na světě. Kdykoliv se tedy mluví o zákonech ovlivňující globální oteplování, cena uhlí většinou vzroste. Také cena ostatních fosilních paliv má vliv na cenu uhlí. Například pokud ceny nafty a zemního plynu zůstanou vysoké, uhlí se stane ekonomicky výhodnější, což požene poptávku a ta zvýší cenu.33 Jak ukazuje následujíc graf (Graf 10), ceny uhlí byly historicky nižší a více stabilní než ceny ropy a plynu. Uhlí pravděpodobně zůstane nejdostupnější zdrojem energii v mnoha rozvíjejících se zemích pro následující desetiletí.

32

Argus/McCloskey's coal price index service. Argus [online]. 2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z:

http://www.argusmedia.com/Coal/Argus-McCloskeys-Coal-Price-Index-Report 33

DUMONT, Chris. A primer on coal. In: Investopedia [online]. 29.3.2012 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z:

http://www.investopedia.com/articles/stocks/12/coal-primer.asp

43

Graf 10 Srovnání cen uhlí, ropy a zemního plynu (normalizované k datu 31.7.2001 podle aktuálních cen) 700   600   500   400   300   200   100   0  

Uhlí  CAPP  

Zemní  plyn  Henry  Hub  

Ropa  Nymex  

Zdroj: vlastní vyobrazení podle terminálu Bloomberg

Většina uhlí je nakupována elektrárnami Přes 90% spotřeby uhlí v USA je použito k výrobě elektřiny a v roce 2011 bylo ve Spojených Státech vyrobeno 42% elektřiny právě z uhlí. Od roku 1976 je uhlí nejlevnější fosilní palivo používané k výrobě elektřiny, pokud porovnáváme cenu za jeden Btu. I přes to, že cena uhlí vzrostla, stále je výroba elektřiny z něj levnější než z konkurenčního zemního plynu nebo topných olejů. Dalším faktorem ovlivňující cenu je způsob transakce. Většina uhlí prodávána za účelem výroby elektřiny je sjednávána pomocí dlouhodobých termínovaných kontraktů. Spotová cena se pak využívá k jednorázovým nebo několika nákupům pro dodávky během roku. Zatímco cena kontraktu je stabilní, spotová cena během roku fluktuuje a odráží situace na trhu. 3.1.3

Vývoj ceny černého uhlí na světovém trhu

Nejprve vytáhl ceny černého uhlí nahoru v roce 2007 boom výroby oceli v Číně a Indii, který se neobešel bez rostoucího dovozu. Podruhé cena vystřelila na přelomu let 2010 a 2011 kdy mohutné záplavy vyřadily z produkce uhelné doly v Australském Queenslandu. V lednu 2011 pak australské energetické uhlí stálo 142 $ za tunu. Tento typ uhlí slouží jako základní vodítko pro určení ceny při transakcích na celém světě. Podobně jako typ Brent v případě

44

ropy. Pak následoval nezadržitelný pád. Na počátku letošního roku cena klesla na 90 $ a v půlce března už to bylo jen 73 dolarů.34 To je částka, kdy se do ztrát dostávají nejen nákladnější hlubinné doly v Evropě, ale už i mnozí těžaři v USA a Austrálii. Následky tohoto problému se budu zabývat dále v kapitole 4. Graf 11

Měsíční ceny australského energetického uhlí za posledních 10 let (v US

dolarech za tunu) 200   180   160   140   120   100   80   60   40   20  

192.86   141.94   90.36   47.2  

zdroj: vlastní vyobrazení podle indexmundi.com

Situace na dalších trzích je velmi podobná. Americká nejpoužívanější spotová cena pro východní region Spojených států je CAPP (Central Appalachian) a byla pojmenována podle místa těžby. Producenti uhlí, poskytovatelé elektřiny, obchodní dodavatelé, neprůmysloví uživatelé uhlí a další výrobci elektřiny používají CAPP spotovou cenu jak pro fyzické tak i finanční krátkodobé a dlouhodobé kontrakty. Tato cena odráží hodnotu uhlí ze středního regionu Appalachian. Nejsou v ní však zahrnuty dopravní náklady na přesun dodávky do elektráren a dalších zařízení, snížení ceny kvůli emisním pokutám nebo jiné manipulační poplatky. Vývoje této ceny naleznete na následujícím grafu (Graf 12). Mezi lety 1997 až 2001, které na grafu zachyceno není se cena pohybovala okolo 30 dolarů za tunu a bylo to období stabilní ceny. V roce 2004 byl růst ceny způsoben nízkými rezervy a problémy s distribucí uhlí. V roce 2005 to byly komplikace s železnicí ve Wyomingu. Po

34

Ekonom: Týdeník Hospodářských novin. Praha: Economia, a.s, 3.-9.4.2014, č. 14. ISSN 1210-

0714.

45

růstu komoditních cen v roce 2008 následovala finanční krize, ekonomický útlum a pokles cen na původní úroveň. Poslední pozorovatelný mírný pokles byl způsoben teplou zimou 2012.35 Graf 12 Denní spotová cena energetického uhlí Central Appalachian (CAPP) (v dolarech za tunu) 160   140   120   100   80   60   40   20   0   2001   2002   2003   2004   2005   2006   2007   2008   2009   2010   2011   2012   2013   zdroj: vlastní vyobrazené podle terminálu Bloomberg

Příčinou současného pádu cen je zpomalení ekonomického růstu v Číně, což způsobilo pokles zájmu o uhlí. To se pak hromadí ve skladech a cena pak logicky padá dolů. Jak můžete vidět na následujícím grafu (Graf 13), Čínské HDP se od března roku 2010 stále nachází v klesajícím trendu.

35

TRADITION GROUP. The US coal market primer [online]. Leden 2013 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z:

http://www.traditiongroup.com/CoalPrimer/CoalPrimer.html

46

12/1/13  

6/1/13  

12/1/12  

6/1/12  

12/1/11  

6/1/11  

12/1/10  

6/1/10  

12/1/09  

6/1/09  

12/1/08  

6/1/08  

12/1/07  

6/1/07  

12/1/06  

6/1/06  

12/1/05  

6/1/05  

12/1/04  

13   12   11   10   9   8   7   6   5  

6/1/04  

Graf 13 Index Čínského HDP v konstantních cenách

Zdroj: vlastní vyobrazené podle terminálu Bloomberg

Cena energetického uhlí ARA je od roku 2011 stále v klesajícím trendu. Graf 14 Cena energetického uhlí s dodáním do přístavu v Amsterdamu, Rotterdamu a Antverpách (ARA) Uhlí je oceněno v USD za tunu. 230   210   190   170   150   130   110   90   70   50   9/28/07  

9/28/08  

9/28/09  

9/28/10  

9/28/11  

9/28/12  

9/28/13  

zdroj: vlastní vyobrazené podle terminálu Bloomberg

Future kontrakty na uhlí z Jižní Afriky (index API4) závisí na FOB (free on board) ceně uhlí, které se nakládá v Richard Bay. Australské future kontrakty na uhlí závisí na FOB ceně nakládající se v Australském Newcastlu.36 36

TRADITION GROUP. The US coal market primer [online]. Leden 2013 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z:

http://www.traditiongroup.com/CoalPrimer/CoalPrimer.html

47

3.1.4

Vliv cen na průmysl

V zemích s energeticky náročným průmyslem je cena ovlivňována jak cenou paliva tak také cenou elektřiny. Vysoká cena může vést ke ztrátě konkurenční výhody a v delším období také k uzavření celého průmyslu. Země s přístupem ke zdrojům energií, ať už se jedná o přímou těžbu, nebo dostupné dodávky ze světového trhu, se mohou vyhnout těmto negativním jevům a podpořit ekonomický vývoj a růst. 3.1.5

Faktory ovlivňující ceny uhlí

Uhlí je opravdu celosvětově obchodovaná komodita a dynamika jeho ceny je ovlivněna komplexním množstvím faktorů počínaje světovou poptávkou po oceli, zimní teplotami a cenou zemního plynu, až po deště v Indonésii a záplavy v Austrálii. Mezi příklady faktorů, které ovlivňují rovnováhu nabídky a poptávky a tím i samotnou cenu uhlí patří:37

•

cena zemního plynu

•

poptávka po exportu

•

nákladní ceny

•

směnný kurz USD

•

počasí (zimní teploty)

•

změny v těžebních kapacitách a produktivitě

•

změny v produkci elektřiny

•

změny státních dotací

•

environmentální regulace

•

změny klimatu (deště, záplavy..)

•

dostupnost těžebních nástrojů a kvalifikované pracovní síly

•

produkce oceli

•

průmyslové využití

Významným faktorem ovlivňující poptávku po uhlí v USA je cena a dostupnost zemního plynu. V období od roku 1990 se cena výroby zemního plynu snižovala s nárůstem používání efektivního technologie cyklů pro výrobu elektřiny. Rozšíření plynovodných sítí utlumilo

37

TRADITION GROUP. The US coal market primer [online]. Leden 2013 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z:

http://www.traditiongroup.com/CoalPrimer/CoalPrimer.html

48

nejistoty okolo dostupnosti zemního plynu. Těžba zemního plynu se zvedla díky břidlicovému plynu a začala rapidně růst od roku 2005. Rostoucí produkce břidlicového zemního plynu předstihla růst poptávky po zemním plynu a přispěla k pádu cen zemního plynu, zatímco cena uhlí roste. Od roku 2009 začínají tyto trendy měnit relativní ekonomické ovlivňování přepravu generátorů závisejících na uhlí z regionu Appalachian a zemním plynu z východní častí země. Výměna uhlí za plyn byla nejextrémnější ve státech s neregulovanou elektřinou, kde se hodně elektřiny kupuje a prodává na spotových trzích přes denní aukce. Pokračující pokles cen zemního plynu podpořil některé elektrárny k tomu, aby začaly používat kombinované jednotky k naplnění poptávky po elektřině a odbourání tak některých uhelných elektráren. Když se cena zemního plynu dostane dostatečně nízko, například jako tomu bylo v roce 2012, pak je naplánovaná produkce elektřiny více z elektráren na zemní plyn namísto těch uhelných. Na následujícím grafu (Graf 15) je zobrazen vzájemný vztah fosilních paliv používaných k výrobě elektřiny. Je na něm vidět vzájemná provázanost mezi spotřebou uhlí, zemním plynem a ropou. V šedesátých letech zvýšily podíl ropy na tvorbě elektřiny oproti uhlí obavy ze smogu a nízké ceny ropy. Byla to tak pobídka pro stavbu nových ropných elektráren. Cenový šok na trhu s ropou během sedmdesátých let vedl ke zvýšenému využívání uhelných elektráren. V předposledním zvýrazněném období okolo roku 2005 došlo kvůli rychle rostoucím cenám ropy k přechodu od výroby elektřiny z ropy na výrobu ze zemního plynu. Ten od tohoto období zažívá “boom” a historicky nejnižší ceny zemního plynu vedly k většímu využívaní elektráren s kombinovaným cyklem na úkor těch uhelných.

49

Graf 15 Roční podíl generace elektřiny z fosilních paliv v USA (1950-2012)

zdroj: us coal market primer

Největšími konkurenty uhlí jsou už dlouhá léta ropa a zemní plyn. Když ceny jednoho z těchto paliv poklesne, kvůli rostoucí nabídce, poptávka po uhlí je negativně ovlivněna. Příklad této situace můžete pozorovat na grafickém znázornění (Graf 15) během šedesátých let. Tento silný vztah mezi cenami komodit může pracovat i obráceně. Růst ceny uhlí způsobí růst cen alternativních paliv. Na současném trhu, kdy elektrárny na zemní plyn nejsou plně využité a boom zemního plynu ve Spojených státech táhne produkci nahoru a ceny dolů je konkurence větší než kdy jindy. Proto jsem se rozhodl vyzkoumat, jak přesně je cena uhlí ovlivňována cenou zemního plynu, ropy a také elektřiny.

3.2 Model závislosti ceny uhlí Zkoumání a testování reálných dat vybraných determinantů a následné vytvoření regresního modelu, by nám mělo konkrétními hodnotami objasnit vlivy jejich změn na cenu uhlí. Analýza je provedena metodou nejmenších čtverců, neboli regresní model více vysvětlujících proměnných. Výstupem bude přímka a model by měl mít tyto předpoklady:38 ! Nulová střední hodnota náhodných složek – neboli ( E (ε i ) = 0 ), tato podmínka je splněna vzhledem k přítomnosti úrovňové konstanty v modelu. ! Homoskedasticita - konstantní rozptyl náhodných složek ( D (ε i ) = E (ε i2 ) = σ 2 ). 38

NĚMEC D. Základy ekonometrie. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 313 s.

50

! Nekorelovanost náhodných složek - C (ε i ; ε j ) = 0 pro i ≠ j ; ! Normalita rozložení náhodných složek ! Nenáhodné Po původních nezdárných pokusech sestavit model na základě celosvětových dat, jsem se rozhodl použít pro náš model data pouze z Amerického trhu, což je pro ilustraci vzájemných vztahů dostačující, vzhledem k tomu, že Americký trh představuje Do modelu lineární ceno tvornosti uhlí jsem vybral pouze ceny konkurenčních fosilních paliv a cenu elektřiny, která je jeho primárním produktem. Datový soubor je tedy tvořen těmito třemi proměnnými, přičemž časové řady sběru dat jsou v deseti letém intervalu od ledna 2004 do současnosti. Data cen paliv pro výrobu elektřiny byly stažena z oficiálních stránek Amerického energetického statistického úřadu. Jedná se o data za posledních 10 let, tedy od Ledna roku 2014 a v souboru se nachází 144 pozorování. Tabulka 9 Regresní model Model 1: OLS, za použití pozorování 2004:01-2015:12 (T=144) Závislé proměnná: uhli const Zemni_plyn Ropa Elektrina

Koeficient Směr. Chyba 0.00137198 0.00188507 0.0467257 0.0188189 0.00704125 0.0283046 0.900794 0.0370632

Střední hodnota závisle proměnné Součet čtverců reziduí Koeficient determinace F(9, 6062) Logaritmus věrohodnosti Schwarzovo kritérium rho (koeficient autokorelace)

t-podíl 0.7278 2.483 0.2488 24.30

p-hodnota 0.4679 0.0142 ** 0.8039 4.36e-52 ***

-0.002673 Sm. odchylka závisle proměnné 0.069948 Sm. chyba regrese 0.932082 Adjustovaný koeficient determinace 640.4406 P-hodnota(F) 345.0193 Akaikovo kritérium -670.1593 Hannan-Quinnovo kritétium 0.313632 Durbin-Watsonova statistika

Pomineme-li konstantu, p-hodnot byla největší pro proměnnou 3 (Ropa)

51

0.084865 0.022352 0.930627 1.59e-81 -682.0385 -677.2114 1.358159

Whiteův test heteroskedasticity – Nulová hypotéza: není zde heteroskedasticita Testovací statistika: LM = 28.0807 s p-hodnotou = P(Chí-kvadrát(9) > 28.0807) = 0.000924694 Breusch-Paganův test heteroskedasticity – Nulová hypotéza: není zde heteroskedasticita Testovací statistika: LM = 2.83054 s p-hodnotou = P(Chí-kvadrát(3) > 2.83054) = 0.418497 Whiteův test heteroskedasticity (pouze druhé mocniny) – Nulová hypotéza: není zde heteroskedasticita Testovací statistika: LM = 26.3666 s p-hodnotou = P(Chí-kvadrát(6) > 26.3666) = 0.000190214 Breusch-Paganův test heteroskedasticity (robustní varianta) – Nulová hypotéza: není zde heteroskedasticita Testovací statistika: LM = 2.40852 s p-hodnotou = P(Chí-kvadrát(3) > 2.40852) = 0.49205 zdroj: vlastní zpracování v programu Gretl

Prvotní OLS model nám ukazuje základní odhady koeficientů. Ani jeden z testů neprokázal problém s heteroskedasticitou a tudíž nebylo potřeba použít HCE estimátor. Koeficient determinace vykazuje vysokou hodnotu 93% a tím pádem model velmi dobře vystihuje závislost obsaženou v datech. Koeficient zemního plynu beta 1 je statisticky významný na hladině významnosti 5% Interpretace výsledku regresní analýzy Obecná rovnice našeho modelu vypadá následovně: uhli = x + y1 * zemni_plyn + y2 * ropa + y3 * elektrina Výslednou rovnici můžeme zapsat : uhli = 0.00137198 + 0.0467257 * zemni_plyn + 0.00704125 * ropa + 0.900794 * elektrina

52

Proměnná zemni_plyn koeficient b1=0.0467257 Dojde-li ke změně ceny zemního plynu o jednotku, pak ovlivní cenu uhlí o 0.0467257. Statistická významnost této proměnné je zobrazena v p-hodnotě, která je 0.0142. Proměnná je tedy statisticky významná na hladině významnosti 2%, tudíž i 5% a 10%. Proměnná ropa koeficient b2=0.00704125 Při změně ceny ropy o jednotku nám z modelu vychází, že cena uhlí nebude téměř vůbec ovlivněna. Tato proměnná je tedy statisticky nevýznamná. Proměnná elektrina koeficient b3=0.900794 Nejvýznamnější proměnou v našem modelu je cena elektřiny. Při změně její ceny o jednotku bude cena uhlí ovlivněna o 0.900794. Proměnná je statisticky významná na hladině 1%. Vyhodnocení výsledku regresní analýzy Nyní již máme výslednou rovnici regresního modelu a známe přesné hodnoty vlivu jednotlivých faktorů na cenu uhlí. Otázkou tak zůstává, zde znaménka koeficientu vysvětlujících proměnných odpovídají teoretickým předpokladům. Pokud srovnáme výsledky testu s teorií, která se objevuje v nejnovějších výzkumech, potom se test jeví jako velmi objektivní. Test byl vytvořen na základě informací z Amerického trhu, avšak ostatní trhy jsou na tom podobně. Ve spojených státech a v Evropě je silný vzájemný vztah mezi vývojem v cenách uhlí a elektřiny. Zatímco v USA je to případ celého desetiletí, v Evropě se tato vzájemná závislost zvýšila teprve nedávno. Je to důsledek silné expanze drahých obnovitelných zdrojů elektřiny. V Austrálii se stávají uhelné elektrárny také tvůrcem ceny a to hlavně kvůli stagnující poptávce. Následující srovnání cen uhlí s cenou elektřiny silnou vzájemnou korelaci jen potvrzuje.39

39

The Impact of Global Coal Supply on Worldwide Electricity Prices [online]. Francie, Březen 2014 [cit. 2014-

05-02].

International

energy

agency:

Insight

series

http://www.iea.org/publications/insights/insightpublications/name,47921,en.html

53

2014.

Dostupné

z:

Graf 16 Roční srovnání cen uhlí a elektřiny v reálných cenách

zdroj: IEA, Impact of global coal supply on worldwide electricity prices

Domnívám se, že důvodem proč ropa v našem modelu vyšla jako statisticky nevýznamná veličina je to, že ceny uhlí pro Americký trh jsou udávané v tzv. FOB formě (free-on-board), tudíž v nich není započítána doprava, ve které hraje ropa hlavní roli. Porovnání cen zkoumaných komodit a indexu elektřiny (Graf 17) dává výsledkům přechozího testu za pravdu. I přes to, že se jedná pouze o index elektřiny, vzájemná závislost na ceně uhlí (QZ1 Comdty) se zdá být ze všech zobrazených veličin největší. Ceny elektřiny se značně liší v odlišných světových regionech. Nízké ceny uhlí, hlavně v porovnání s ostatními zdroji energie, mají snižující účinek na ceny elektřiny. S ohledem na tento fakt, Americké státy, které mají větší podíl uhlí na tvorbě elektřiny mají také nižší celkové ceny elektřiny. V Evropě jsou vyšší ceny elektřiny způsobeny z narůstajících překážek způsobených administrativními zásahy. Ačkoliv v Japonsku vedla deregulace k poklesu cen elektřiny, částečně byl tento efekt vyrovnán událostmi po tragédii ve Fukušimě.

54

Graf 17 Srovnání indexu elektřiny a cen zemního plynu NG1, ropy CL1 a uhlí QZ1 400   350   300   250   200   150   100   50   0  

DJUSEU  Index   NG1  Comdty   CL1  Comdty   QZ1  Comdty  

zdroj: vlastní vyobrazení podle terminálu Bloomberg

3.2.1

Očekávaní budoucích cen

Podle agentury Reuters, budou mít vliv na budoucí ceny uhlí dva zásadní trendy. Prvním je narůstající produkce uhlí v Austrálii, Kolumbii a Jižní Africe. A druhým je klesající poptávky na rozvojových trzích. Ceny energetického uhlí pravděpodobně budou klesat i v roce 2014, protože vyprodukované množství vzroste a už teď jsou trhy přeplněné. K tomu všemu ještě zmíněný pokles poptávky z rozvojových států a můžeme očekávat třetí rok klesající rok v řadě. Ceny uhlí, paliva, které je nejvíce používáno k výrobě elektřiny na celém světě, se snížil na polovinu od vrcholu z roku 2011 a pokleslo téměř o 70% od historického maxima v roce 2008. Analytici tvrdí, že bude oslabovat dále. Odborníci dokonce odhadují přesné ceny a například zaměstnanci Bank of America Merrill Lynch předpovídají, že průměrná cena Australského uhlí za rok 2014 bude 74$ za tunu, místo 82$ z předchozího roku. Také očekávají, že ceny v Evropě by měly klesnout až na hranici 70 dolarů a to někdy v průběhu druhého kvartálu.40

40

Thermal coal prices to drop further on oversupply, weak demand. In: Reuters [online]. 20.3.2014 [cit. 2014-

04-20]. Dostupné z: http://in.reuters.com/article/2014/03/20/energy-coal-prices-idINL6N0MH30Y20140320

55

4 BUDOUCÍ VÝVOJ UHLÍ A SOUČASNÉ TRENDY V této kapitole se budu zabývat budoucím celosvětovým vývojem na trhu s uhlím, se zaměřením hlavně na spotřebu a produkci. Dále provedu analýzu trhu s uhlím v České republice a na závěr této kapitoly se zaměřím na aktuální problémy a tendence. Podle výzkumu EIA,41 podle kterého jsem zpracovával značnou část této kapitoly, zůstává uhlí celosvětově druhým nejpoužívanějším energetickým zdrojem. Na grafu (Graf 18) je znázorněn vývoj spotřeby uhlí od roku 1980 až dodnes, včetně odhadů budoucí spotřeby až do roku 2040. Celosvětová spotřeba roste průměrným tempem 1,3% za rok z 147 kvadrilionu Btu v roce 2010 na 180 kvadrilionu Btu v roce 2020 a 220 kvadrilionu Btu v roce 2040. Současný nárůst spotřeby reflektuje především zvýšenou poptávku po uhlí v Číně, Indii a dalších nečlenských států OECD. V dlouhodobém měřítku se růst spotřeby uhlí zpomaluje. To je způsobeno hlavně politickými nařízeními, omezeními a regulacemi podporující spotřebu čistějších zdrojů energie. Zemní plyn se stal ekonomicky výhodnější, jako důsledek rozvoje těžby břidlicového plynu a také růst použití uhlí v industriální sféře se velmi zpomalil jako důsledek čínských industriálních aktivit. V nečlenských zemích OECD bude růst do roku 2040 spotřeba uhlí průměrným tempem 1,8% za rok, čímž se více než vyrovnává pokles průměrné roční spotřeby o 0,2 procent v členských zemích OECD. Jako výsledek těchto změn vzroste společný podíl Číny a Indie ze 70% v roce 2010 na 81% v roce 2040. Čína již mezi lety 2001 až 2009 přispěla 88% celkového růstu celosvětové spotřeby. Tato předpokládaná rapidní expanze způsobí změnu v žebříčku největších spotřebitelů v roce 2030 kdy Inde se stane druhým největším spotřebitelem uhlí a přeskočí tak USA. Během zkoumaného časového období přispívá uhlí více než k jedné čtvrtině světových primárních energií a víc než jedné třetině výrobě elektřiny z paliv. Navzdory významnému růstu spotřeby uhlí v nečlenských zemích OECD, environmentální dopady z těžby a spalování uhlí jsou příliš markantní a do budoucna se očekává jejich útlum

41

U.S. ENERGY INFORMATION ADMINISTRATION. International Energy Outlook 2013 [online].

2013 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://www.eia.gov/forecasts/ieo/pdf/0484(2013).pdf

56

převážně politickými a investičními rozhodnutími ve prospěch čistějších a ekonomicky výhodnějších energetických zdrojů – zemního plynu především. Celosvětově porostou všechny ostatní energetické zdroje, vyjma těch kapalných rychleji než uhlí. V sektoru výroby elektřiny se podíl výroby z uhlí sníží ze 40% v roce 2010 na 36 v roce 2040. A výše zmíněné tvrzení

růstu

důležitosti

obnovitelných

zdrojů

opět

potvrzuje

předpoklad

růstu

kombinovaného poměru zahrnující zemní plyn a zdroje jaderné energie z 56% na 63% celosvětové výroby elektřiny. Budoucí spotřeba uhlí v členských státech OECD i těch nečlenských je zobrazena níže (Graf 18). Graf 18 Spotřeba uhlí v letech 1980 – 2040 rozlišena podle členství států v OECD

zdroj: International Energy Outlook 2013

Očekává se, že procentuální podíl spotřeby uhlí v průmyslovém sektoru a všech ostatních sektorech krom toho elektrárenského zůstane během následujících 30 let konstantní. Jak vypovídá následující graf (Graf 19), nejmarkantnější pokles využití uhlí se očekává v oblasti výroby elektřiny. Podíl spotřeby uhlí pro výrobu elektřiny klesne ze 43% na 37% v roce 2040.

57

Graf 19 Procentuální podíl uhlí na světové spotřebě podle sektorů, 2010, 2020 a 2040

zdroj: EIA – International Energy Outlook 2013

Těžba uhlí se bude vyvíjet paralelně s poptávkou. Očekává se nárůst z 8 miliard tun v roce 2010 na 11,5 miliard tun v roce 2040. Globální těžba uhlí je rozdělena mezi několik významných těžařských zemí. Jedná se o Čínu, USA, Indii a Austrálii. Ze zemí, které nejsou členy OECD je hlavním těžařem Indonésie. Ta sama produkuje 71% celkové těžby uhlí z asijských zemí, které nejsou členy OECD. Jejich celkový podíl světové produkce v roce 2010 byl 78% a očekává se nárůst až na 81% v roce 2040. Čína samotná vytěžila 44% světové produkce v roce 2010 a očekává se až 52% v roce 2030, kdy bude mít nejlepší rok. Růst těžby uhlí je velmi rozlišný region od regionu. Od silné, rostoucí Číny, přes slabý růst v USA, až po mírný pokles v OECD Evropě. Odhaduje se, že mezinárodní obchod s uhlím vzroste o 65% z 24 kvadrilionů Btu v roce 2010 na 39,6 kvadrilionů Btu v roce 2040. Podíl světové spotřeby a mezinárodního obchodu bude docela stabilní, konkrétně 16% v roce 2010. Každé další desetiletí nárůst o jedno procento. Tento relativně stabilní podíl odráží fakt, že největší světoví spotřebitelé uhlí – Čína, USA a Indie jsou schopni pokrýt jejich poptávku převážně z vlastní domácí těžby.

58

4.1.1

Budoucí světová spotřeba uhlí

spotřeba uhlí členů OECD Role organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se ve světové spotřebě uhlí zmenšuje kvůli tržním fundamentům a environmentálním omezení upřednostňující zemní plyn a obnovitelné zdroje. Především v členských zemích z Ameriky a Evropy. Spotřeba v těchto zemích bude klesat z 45 kvadrilionů Btu v roce 2010 na 42 kvadrilionů v roce 2040. OECD Evropa a Amerika dohromady spotřebují téměř tři čtvrtiny celkové spotřeby států OECD. To zobrazuje následující graf (Graf 20). Razantní opouštění od těžby uhlí čeká především Evropu, zatímco například v USA se po aktuálním poklesu očekává mezi letu 2020 a 2040 opětovné navýšení těžby. Graf 20 Spotřeba uhlí států OECD podle regionů (v kvadrilionech Btu)

zdroj: EIA – International Energy Outlook 2013

OECD Amerika Spotřeba uhlí v USA bude v roce 2040 pod hranicí současné spotřeby především kvůli silnému růstu těžby břidlicového plynu a zužování zelených nařízení. Také výroba elektřiny se odklání opačným směrem a podíl uhlí na celkové tvorbě elektřiny v USA se sníží ze 45% 59

v roce 2010 na 35% v roce 2040. Současná spotřeba 20,8 kvadrilionů Btu tvoří 92% celkové spotřeby amerických OECD států a 46% všech OECD států. Poptávka po uhlí v USA poklesla na 17,8 kvadrilionů Btu v roce 2012 jako důsledek nízké poptávky po energiích a uzavírání některých uhelných elektráren, kvůli nižším cenám zemního plynu a neustále rostoucím cenám dodávky uhlí. V Kanadě hraje uhlí menší roli v oblasti dodávky energií a ještě se bude v budoucnu více zmenšovat. Politické snahy snižovat produkci skleníkových plynů povedou k poklesu spotřeby uhlí o 8% mezi lety 2010 a 2040. A podíl uhlí na primárních zdrojích energie poklesne ve stejném období z 8% na 6%. Většina poptávaného uhlí se v Kanadě využívá na výrobu elektřiny, konkrétně 83%. Zbytek se využívá v průmyslových továrnách. V Mexiku byla spotřeba uhlí také relativně nízká, ale významný ekonomický růst země by měl vést k růstu spotřeby uhlí z 19% v roce 2010 na 34 procent v roce 2040. O téměř celý růst je zde zodpovědný průmysl, použití uhlí k výrobě elektřiny zůstane na stejné úrovni, protože zdejší vláda také upřednostňuje zemní plyn a obnovitelné zdroje. OECD Evropa Jak už bylo naznačeno výše, v členských státech OECD v Evropě bude v následujících letech docházet k poklesu spotřeby uhlí. Spotřeba 12,2 kvadrilionů Btu v roce 2010 poklesne na 10,7 kvadrilionů Btu v roce 2040. Ačkoliv všechny státy v Evropě spotřebovávají uhlí, 65% spotřebovávají 4 hlavní spotřebitelé – Německo, Polsko, Turecko a Velká Británie. Německo samotné spotřebovává 26%. Z celkové spotřeby jde 67% na výrobu elektřiny a většina zbytku do průmyslového sektoru. Pro tvorbu elektřiny se poptávka po uhlí stabilně snižuje a potvrzuje klesající trend regionu ve spotřebě uhlí. Regionální změny klimatu, kterým se politici snaží zabránit vedou k poklesu spotřeby uhlí a velmi pravděpodobně způsobí uzavření některých uhelných elektráren, především v některém z jmenovaných států. Podíl uhlí na tvorbě elektřiny bude klesat ze současných 24% až na 15% v roce 2040.

OECD Asie Spotřeba uhlí v členských státech OECD v Asii bude v rámci zkoumaného období relativně stabilní. Pokles spotřeby v Japonsku, Austrálii a Novém Zélandu bude vyrovnán růstem v Jižní Koreji. 60

Japonsko je největší spotřebitel regionu a rozdělení spotřebovávaného uhlí je zhruba 50 na 50 mezi výrobu elektřiny a průmyslové využití. Ačkoliv uzavírání jaderných elektráren po katastrofě ve Fukušimě způsobilo krátkodobý růst spotřeby uhlí, v dlouhodobém měřítku bude následovat přesun k obnovitelným zdrojům a zemnímu plynu jako zdroji elektřiny. V Austrálii a na Novém Zélandu je 88% spotřeby uhlí využíváno na tvorbu elektřiny. V Jižní Koreji spotřeba uhlí poroste průměrným tempem 0,5% za rok a to hlavně kvůli produkce oceli v průmyslovém sektoru. Výroba oceli tvoří 34% celkové spotřeby uhlí a 64% jde na výrobu elektřiny.

země mimo OECD Na rozdíl od klesající spotřeby uhlí v členských zemích OECD, spotřeba v regionech, které nejsou členy OECD rapidně roste, především pak v nečlenských státech OECD v Asii. Růst uhelných elektráren představuje téměř dvě třetiny celého růstu. nečlenské státy OECD z Asie Tento region a speciálně Čína diktují trend světové spotřeby uhlí během zkoumaného časového období. Tvořící 56% energetické poptávky v roce 2010. Uhlí hraje velmi významnou roli v silném ekonomickém růstu. Spotřeba uhlí v nečlenských státech OECD v Asijském regionu poroste tempem 1,9% za rok, z 88 kvadrilionu Btu na 157 kvadrilion Btu v roce 2040. To tvoří 92% z celého růstu všech nečlenských států. Čína je největší spotřebitelem uhlí na světě, spotřebovávající v roce 2010 tři krát více než druhý největší spotřebitel USA. Z následujícího grafu lze vyčíst, že pouze spotřeba pro sektor elektřiny samotný byla v roce 2010 o 67 procent výš než celá poptávka po uhlí v USA.

61

Graf 21 Spotřeba uhlí v Číně rozdělena podle sektoru v porovnání s celkovou spotřebou v USA (v kvadrilionech Btu)

zdroj: EIA – International Energy Outlook 2013

Časem se bude tento rozdíl ještě prohlubovat. Důvodem je rychlý ekonomický růst Číny a relativně nízké ceny uhlí, které jsou trvalé kvůli rozsáhlým čínským zásobám a taky vylepšení železniční infrastruktury. Spotřeba Číny poroste průměrným tempem 1,9% za rok, z 69 kvadrilionů Btu na 123 kvadrilionů Btu, což bude 57% celkové světové spotřeby. Poptávka po uhlí v elektrárenském a průmyslovém sektoru žene celkový růst spotřeby uhlí v Číně. Ve zkoumaném období se očekává růst čínského HDP 5,7% ročně a růst poptávky po elektřině 3,7% ročně. Čistý výstup čínské oceli se do roku 2030 více než zdvojnásobí, poté začne klesat. A další průmyslové výstupy se více než zčtyřnásobí. Růst spotřeby uhlí pro účely výroby elektřiny poroste průměrně o 2,3 procenta ročně z 35 kvadrilionů v roce 2010 na 69 kvadrilionů v roce 2040 a v průmyslovém sektoru bude nárůst z 31 na 49 kvadrilionů Btu. Využití uhlí se v Číně přesouvá z průmyslového sektoru více do elektrárenského sektoru a dostává se téměř do poměru dvou třetin ku jedné třetině. V následujícím srovnání jsem shrnul podstatné trendy (Tabulka 10).

62

Tabulka 10 Shrnutí budoucího vývoje OECD Amerika

Podíl uhlí a výrobě Spotřeba uhlí (2010 – Využití uhlí elektřiny (2010 – 40)

USA

2040)

Poklesne o 10%, na

90% elektřina

35% Kanada

8% -> 6%

Mexiko OECD Evropa

Pokles z 24% -> 15%

Poklesne o 8%

83% elektřina

Poroste z 19% na 34%

Většina průmysl

Pokles o 13 %

Německo

67% elektřina

OECD Asie

Bude stabilní

Japonsko

Pokles

Zhruba 50% na 50%

Austrálie a NZ

Postupný pokles

Pokles

88% elektřina

Jižní Korea

Téměř beze změny

Růst

64% elektřina

Ne-OECD Čína

Růst o 78% Růst z 50% na 57%

Elektřina 2/3

zdroj: vlastní vyobrazení 4.1.2

Budoucí světová produkce uhlí

Produkce uhlí záleží na mnoha faktorech. Nejvýznamnějším je poptávka, která se odvíjí od ekonomických faktorů. Nikde tedy není řečeno, že se bude těžit tak dlouho, dokud uhlí jako fyzický zdroj nedojde. Světová produkce uhlí vzroste během let 2010 až 2040 o 3 a půl miliardy tun. Nečlenské státy OECD budou zodpovědné za 94% tohoto růstu. Čína a Indie dohromady se postarají o 73% a obě země budou dosahovat průměrného růstu 1,6% ročně. Produkce poroste i v některých členských státech OECD, hlavně v Austrálii, zatímco v Evropě bude následovat postupný, ale razantní pokles. Většina regionů produkujících uhlí čelí několika běžným problémům. Hodně z nich je periodických a mají pouze krátkodobý dopad na produkci. Například deště z tropických bouřek v Pacifické pánvi pravidelně přerušují těžařské práce v Austrálii, Indonésii a Kolumbii. Dělnické stávky zase v minulosti způsobily přerušení dodávek v Jižní Africe a Kolumbii. Další překážky jsou spojeny s rychlým růstem poptávky po uhlí, která převyšuje kapacitu infrastruktury skládající se z těžařských dolů. transportu a kapacity přístavů. 63

OECD Amerika Jakožto druhý největší světový producent uhlí jsou Spojené Státy Americké zodpovědné za 90% produkce z celého Amerického OECD regionu. Budoucí růst produkce uhlí v USA a v Kanadě bude určen převážně pro export. Na druhou stranu Mexiko a Čile budou i nadále spoléhat výhradně na import. Produkce uhlí Spojených Států poklesne z 1,1 miliard tun v roce 2010 na 1 miliardu v roce 2016, jako dopad environmentálních nařízení a „boomu“ břidlicového plynu. To způsobí uzavírání mnoha uhelných elektráren. Po roce 2016, se očekává prudký růst produkce až na 1,2 miliardy tun v roce 2040. Tento pozdější nárůst by měl být způsoben růstem poptávky a růstem ceny zemního plynu. Podíl exportu na celkové produkci Spojených Států vzroste o 6% až na celkových 14% v roce 2040. V Kanadě poroste produkce postupně a převážně to bude koksovatelné uhlí určené pro export. Obrázek 7 Mapa těžařských oblastí v USA

zdroj: Tradition, US coal primer

Ve Spojených Státech se uhlí těží ve 25 státech. Nejvíce vytěží Wyoming, následován Západní Virginií, Kentucky, Pensylvánií a Montanou. Těžba uhlí je zde rozdělena do tří 64

primárních regionů (Obrázek 7). Největší růst produkce se očekává v regionech Interior a Western, kdy bude levnější uhlí z Interioru a ze severní části Appalachianu postupně nahrazovat drahé uhlí se středního části Appalachianského regionu (státy Kentucky, Virgínie a Tennessee). Následující srovnání světových regionů a jejich států (Tabulka 11) znázorňuje budoucí vývoj v produkci uhlí, včetně průměrné roční změny během let 2010 až 2040. Zatímco produkce členských států OECD poroste průměrným ročním tempem 0.3% produkce nečlenských států poroste tempem 1.6%. Tabulka 11 Světová produkce uhlí podle regionů, 2010 – 2040 (v milionech tun) Región  

2010  

2015  

2020  

2025  

2030  

2035  

Průměrná  roční   procentní   2040   změna  2010-­‐ 20140  

OECD  Amerika  

1171  

1138  

1174  

1217  

1256  

1272  

1283  

0.3  

USA  

1084  

1046  

1080  

1119  

1156  

1169  

1177  

0.3  

75  

81  

83  

85  

87  

90  

93  

0.7  

Kanada   Mexiko  /  Čile  

12  

12  

12  

12  

12  

13  

13  

0.3  

OECD  Evropa  

620  

583  

568  

552  

537  

522  

504  

-­‐0.7  

OECD  Asie  

476  

549  

540  

580  

591  

641  

687  

1.2  

Japonsko  

0  

0  

0  

0  

0  

0  

0  

0  

Jižní  Korea  

2  

2  

3  

2  

2  

2  

2  

-­‐0.9  

473  

547  

537  

578  

589  

638  

685  

1.2  

2267  

2271  

2282  

2349  

2384  

2435  

2474  

0.3  

684  

663  

707  

746  

775  

805  

820  

0.6  

Rusko  

359  

373  

400  

421  

434  

447  

446  

0.7  

Ostatní  

325  

290  

307  

325  

341  

358  

374  

0.5  

Ne-­‐OECD  Asie  

4625  

5310  

6003  

6631  

7116  

7438  

7477  

1.6  

Čína  

3506  

4130  

4725  

5257  

5633  

5829  

5722  

1.6  

Indie  

612  

624  

696  

776  

850  

926  

993  

1.6  

Ostatní  

508  

557  

582  

598  

633  

683  

762  

1.4  

Austrálie  /  Nový  Zéland   OECD  Celkem   Ne-­‐OECD  Evropa   Euroasie  

Střední  Východ  

1  

2  

3  

3  

3  

3  

3  

3.6  

186  

315  

358  

400  

432  

462  

501  

1.9  

91  

131  

145  

168  

195  

210  

224  

3  

Brazílie  

6  

6  

6  

6  

6  

7  

7  

0.5  

Ostatní  

85  

125  

139  

162  

189  

203  

217  

3.2  

5688  

6421  

7216  

7948  

8521  

8918  

9025  

1.6  

Celkem  celý  Svět   7954   8692   9498   10297   10905   11353   11499   zdroj: vlastní vyobrazení podle EIA – International Energy Outlook 2013

1.2  

Afrika   Střední  a  Jižní  Amerika  

Celkem  Ne-­‐OECD  

65

OECD Evropa Jak vyplývá z předchozí tabulky (Tabulka 11), klesající domácí poptávka a rostoucí konkurence z importů způsob pokles původní produkce uhlí z 620 milionů tun v roce 2010 na 504 milionů tun v roce 2040. Německo, Polsko a Turecko jsou hlavními producenty v tomto regionu a dohromady se starají o 69% z celkové produkce. V Německu je produkce uhlí klesající už od 80 let. V roce 1985 byla produkce 578 milionů tun a v roce 2010 již pouhých 201 milionů tun. V Německu stejně jako v mnoha dalších evropských zemích je produkce černého uhlí závislá na státních dotacích, protože je domácí těžba výrazně dražší než importované uhlí. Rozhodnutí německé vlády z roku 2007 ukončit tyto dotace do roku 2018 by mohlo doslova eliminovat veškerou produkci černého uhlí v zemi. Další z významných producentů, Polsko má největší zásoby uhlí v celé Evropě. Taky je devátým největším producentem uhlí na světě a největším Evropským, kdy vytěží více než půlku celkové evropské produkce černého uhlí. Na druhou stranu, nedostatek investic do těžařského sektoru a rostoucí náklady na těžbu v podzemních dolech vedly k významnému poklesu produkce v posledních desetiletích, speciálně pak pro černé uhlí. Polská vláda se zavázala omezit produkci oxidu uhličitého o 20 procent a tak bude domácí produkce uhlí klesat i v dlouhodobém horizontu. Pokračující růst produkce v Turecku je spojen hlavně s rostoucím HDP a rostoucí poptávce po elektřině. Mapu znázorňující produkci lignitu, černého uhlí a importy všech evropských zemích najdete na následujícím obrázku (Obrázek 8).

66

Obrázek 8 Mapa uhlí v EU v roce 2012 Mtce

80

78.1

Coal in Europe 2012

EU27 211 Mt

70

lignite production, hard coal production & imports 44.8

180

Mtce

4.0

1.4*

60

Finland

Norway

185.4

160

64.7 Mt

0.7*

2.1 50

140

Sweden

0.1

4.0

433

Estonia 16.8

Denmark

120 128 <0.1

100

2.1

Latvia

12.4

64.2

Ireland 43.5

0.1* 10.1

Netherlands

14.8

11.6

10

Belgium 40

1.5

Poland 4.0

Czech Republic

17.6

Germany 20 0.1*

Austria

Switzerland France

1.6*

Croatia 25.9

6.1

Portugal

Note:

bars show million tonnes of coal equivalent (Mtce) while figures at top of bars show millions of physical tonnes (Mt)

Moldova

37.5 1.9

Slovenia 15.0*

31.0

1.3

0.6

29.2

Serbia

Bosnia & Herzegovina

75.6*

2.3

6.1*

Kosovo

Montenegro

2.3

Bulgaria

6.0*

FYROM 62.8 2.5*

Albania 0.1*

Italy

1.3

Romania

<0.1

Source: EURACOAL members * 2011 data

0.2*

0.5

1.9*

Spain

30.2

1.5

1.2* 5.0

0

Ukraine

Slovakia

Hungary

4.5

0.2*

2.4

3.2 9.2

21.4

20

Belarus

11.4

3.5

60

0

30

0.3

Lithuania United Kingdom

80

40

0.2

43.0

Turkey 0.1

Greece

zdroj: Eurocoal

OECD Asie/Austrálie Austrálie je čtvrtý největší producent uhlí na světě a tvoří 98% celkové produkce z tohoto regionu. Dvě třetiny z produkce v roce 2010 byly exportovány do jiných zemí. Austrálie je největším exportérem hutního uhlí a druhým největším energetického uhlí. Zatímco domácí poptávka klesá, světová poptávka, především z Asie podporuje růst Australské produkce uhlí. Celková produkce Austrálie a Nového Zélandu tak vzroste z 473 milionů tun vytěžených v roce 2010 až na 685 milion tun v roce 2040. Klíčoví producenti a investoři z Číny a Indie pracovali na rozšíření těžařských kapacit a to formou jak zakládání nových těžařských dolu, tak i rozšiřováním těch stávajících. Podpora místní vlakové dopravy a přístavů jde ruku v ruce s větší těžbou. Současné projekty mají potenciál přidat téměř 200 milionů tun roční produkce až do roku 2022. To je ekvivalent 41% produkce z roku 2010. Dalších 65 milionů tun nových těžařských kapacit je nachystáno na období mezi letu 2013 až 2016. 67

Největší světoví producenti uhlí se nacházejí v následující skupině. nečlenské státy OECD Asie Čína, Indie a Indonésie jsou tři největší producenti v Asijském regionu mezi nečlenskými státy OECD. V celosvětovém měřítku jsou prvním, třetím a pátým největším producentem uhlí. Dohromady dodají 4,5 miliard tun uhlí v roce 2010, což je více než půlka z celosvětového součtu. Čína a Indie spotřebovávají téměř celou jejich domácí produkci a zaměřují se na využití rozsáhlých domácích zdrojů k zajištění dlouhodobé poptávky po uhlí za přijatelné ceny. Na rozdíl od těchto dvou zemí Indonésie exportuje naprostou většinu jejich relativně levného uhlí na Asijské a další trhy. Navíc ještě nové dodávky z Mongolska začínají připadat v úvahu k pokrytí zvyšující se poptávky v Číně. Čína zvýší produkci uhlí z 3,5 miliardy tun uhlí v roce 2010 na 5,7 miliardy tun v roce 2040, aby pokryla zvyšující se domácí poptávku, hlavně po termálním uhlí. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po uhlí v Číně je klíčovým důvodem, že mezinárodní dodavatelé jsou schopni úspěšně soupeřit s domácími dodavateli uhlí. Odhaduje se, že produkce uhlí v Indii poroste tempem 1,6% za rok, tedy stejným tempem jako produkce v Číně. Z 612 milionů tun vytěžených v roce 2010 vzroste až na celou 1 miliardu tun v roce 2040. I přes tento významný nárůst vzrostou v Indii importy uhlí o 160 milionů tun, protože růst poptávky převyšuje růst nabídky. Coal India, je Indický největší domácí dodavatel uhlí a stará se přibližně o 80% domácí dodávky. V současnosti řeší několik problému jako zpoždění regulačních schválení, environmentální problémy, nebo rozšiřování kapacit. Neefektivní využití kapacit železniční dopravy je dalším významným tématem ovlivňující skoro půlku transportu uhlí v Indii. Ve srovnání nečlenských států OECD z Asijského kontinentu (Tabulka 11) se v kategorii ostatní nejvíc podílí na produkci Indonésie. 508 milionů vytěžených tun v roce 2010 a odhadovaný roční růst 1,4% dává na konci rovnice produkci 762 milionů tun v roce 2040.

68

4.2 Situace v České Republice Uhlí hraje v České republice významnou roli v mixu využívaných energetických zdrojů, ačkoliv trochu menší než před několika desetiletími. V roce 1990 tvořilo uhlí 65% všech primárních zdrojů energie, zatímco v roce 2007 to bylo již méně než 50%. 42 V současné době je ČR soběstačná pouze při výrobě elektrické energie z uhlí. 43 Uhlí a elektřinu nejen spotřebováváme, ale také vyvážíme. Nejčastěji do sousedních států, Německa, Rakouska a Slovenska. Legislativní úpravu v ČR zajišťuje zákon č. 458/2000 Sb. (tzv. energetický zákon) a nejvyšší správní úřad pro výkon a regulace vykonávající dohled provádí Energetický regulační úřad (ERÚ). V aktualizované Státní energetické koncepci ČR vláda předpokládá větší roli domácích energetických zdrojů. Dalo se očekávat možné zvážení odstranění administrativních překážek k těžení uhlí v některých oblastech, došlo však k přesnému opaku. Tímto tématem se ale ještě budeme zabývat podrobněji. 4.2.1

Rezervy a produkce

Podle informací české vlády bylo na konci roku 2008 asi 192 milionů tun (Mt) černého uhlí v aktivních dolech, 900 Mt hnědého uhlí a 2Mt lignitu. Rezervy černého uhlí leží v severním Slezsku a severní Moravě, poblíž polských hranic. Hnědé uhlí se těží v severozápadní oblasti v okolí Krušných hor. Další oblasti jsou zobrazeny na následující mapě. Pod českým územím se podle geografických studií nachází přes 16 miliard tun černého uhlí.44 Následující mapa (Obrázek 9) ukazuje kde se nachází uhelné doly a elektrárny v České republice.

42

AGENCY, International Energy. The Czech Republic 2010 review. 1. Aufl. Paris: OECD/IEA, 2010. ISBN

978-926-4094-703. 43

Vítejte

na

Zemi.

[online].

2013

[cit.

2014-05-13].

Dostupné

http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=energeticke_zdroje_ve_svete&site=energie 44

Ekonom: Týdeník Hospodářských novin. Praha: Economia, a.s, 3.-9.4.2014, č. 14. ISSN 1210-0714.

69

z:

Obrázek 9 Uhelné doly a uhelné elektrárny v ČR

zdroj: Energy policies of IEA countries, The Czech Republic, 2010

Horno Slezská pánev s rozlohou 6500 km2 se řadí mezi největší černo uhelné pánve v Evropě. Většina se však rozléhá v Polsku a pouze jedna šestina leží v České republice v OstravskoKarvinském regionu. Z toho také vznikl název jediné společnosti těžící černé uhlí OKD = Ostravsko Karvinské doly a.s. Společnost těží uhlí ve čtyřech těžařských komplexech: Darkov, Karviná, ČSM a Paskov. Vytěžené uhlí je zpracováváno a připravováno přímo v továrnách v každém z komplexu. Produktivita práce v dolech OKD je velmi nízká. V roce 2008 zde bylo zaměstnáno přes 11000 lidí a vyprodukovali méně než 13 Mt uhlí, což znamená v průměru pouhých 1110 tun na člověka za rok. A to je pod hranicí, která by se očekávala v členských zemích OECD. Nejproduktivnější země atakují hranici 10000 tun na člověka za rok. Společnost však tvrdí, že nízká produktivita je způsobena dlouhodobými kontrakty s jejími pracovníky, a že pracovní síla může být redukována pouze pozvolna. Obchod Podle posledních odhadů ministerstva průmyslu a obchodu bude produkce černého uhlí klesat po roce 2020 a země se stane čistým dovozcem do roku 2030. Těžba hnědého uhlí bude taky klesat, ale ne tak rapidně. Očekává se, že zůstaneme čistým vývozcem hnědého uhlí do roku 2030.

70

Česká republika dovezla okolo 1,1 Mt černého uhlí v roce 2008 a to převážně z Polska, ale také ze Spojených států, které tvořily 11% importovaného uhlí. Dovoz hnědého uhlí je zanedbatelný. Jak jsem již zmínil na začátku kapitoly, Česká republika vyváží uhlí do sousedních zemí. V roce 2008 se odhaduje export na 3,1 Mt koksovatelného uhlí, jehož největší část se vyvezla na Slovensko, do Rakouska, Polska a Maďarska. Exportované uhlí pak slouží především k účelům výroby oceli. Hnědého uhlí bylo vyexportováno 1,5 Mt.

4.2.2

Poptávka

Podíl uhlí na celkové dodávce primárních energiích byl 46% v roce 2007, což je pokles oproti 65% z roku 1990. Uhlí je primárně používáno pro výrobu elektřiny a tepla, což představuje asi 70% z celkové poptávky v roce 2007. Zbytek se spotřebovává hlavně pro výrobu oceli, ačkoliv malé procento je používáno také k vytápění domácností. Společnost ČEZ je největším spotřebitelem uhlí v České republice, v roce 2007 tvořila 50% celkové poptávky a vše používá k výrobě elektřiny. ČEZ uspokojuje dodávkou elektřiny víc než 70% poptávky. Povrchová těžba hnědého uhlí v České republice má velký vliv na životní prostředí a v daných oblastech se tak potýkají s devastací krajiny. Ostravsko-karvinský region je místem kde se nachází největší ložiska pro hlubinnou těžbu černého uhlí. Zatímco se v místech těžby hnědého uhlí potýkají s ekologickými problémy devastace krajiny, těžba černého uhlí se potýká především s ekonomickými problémy. Je velmi drahá a otázkou je, zda není výhodnější potřebné dodávky importovat. 4.2.3

Kritika

Navzdory bohatým rezervám, možnosti využití nových zdrojů uhlí jsou v České republice limitovány předchozími verdikty vlády, která omezila těžbu v některých oblastech. Tyto omezení byly zavedeny , kvůli dopadu těžby na životní prostředí. Odhaduje se, že asi 1,3 miliard tun hnědého uhlí nemůže být kvůli těmto zákonům vytěženo. Jedná se převážně o Severočeskou pánev. Významné zásoby černého uhlí, které jsou zablokovány vládními

71

omezeními se rozkládají v jižní části Severo-slezské pánve. Podle některých odborníků45 by měla současná vláda zvážit současné omezení a podpořit těžbu ve zmíněných oblastech. Jejich doporučení je udělat to co nejdříve a poskytnout energetickým společnostem dlouhodobě stabilní investiční prostředí. Dále vyvinout snahu vyhnout se účasti na trhu nabídky uhlí, podporovat konkurenci a efektivnost jak v oblasti elektřiny tak také trhu s teplem. Podle mého názoru by jsme se však měli držet nastoleného trendu odklonu od závislosti na uhlí, jež panuje v celé Evropě. Myslím si, že i přes eventuální navýšení objemu těžby by náš podíl na trhu nebyl dostatečně velký, aby jsme mohli konkurovat největším světovým těžařům v Číně nebo Austrálii. 4.2.4

NWR

New World Resources (NWR) je je jedním z předních středoevropským producentem černého uhlí. Těží prostřednictvím své dceřiné společnosti OKD koksovatelné a energetické uhlí. NWR má v rámci střední Evropy strategickou polohu. Těžba v současné době probíhá na území České republiky, ale firma zvažuje také možnou expanzi do Polska. Firma má sídlo v Amsterodamu a zaměstnává okolo 15 000 lidí, včetně zaměstnanců dodavatelských firem.46 Společnost NWR je téměř ze dvou třetin vlastněná investiční skupinou BXR, ve které má asi poloviční podíl český miliardář Zdeněk Bakala. Firma sice ve roce 2012 oznámila cíle pro růst podnikání a chtěla v následujících pěti letech rozvinout svou činnost a stát se důvěryhodným regionálním dodavatelem se silnými vazby na své zákazníky. Plánovala se dostat do role evropského lídra v těžbě a prodeji koksovatelného uhlí. Při pohledu na vývoj ceny akcií společnosti NWR (Graf 22) je patrné, že právě od roku 2012 dochází k neustálému poklesu její hodnoty.

45

AGENCY, International Energy. The Czech Republic 2010 review. 1. Aufl. Paris: OECD/IEA, 2010. ISBN

978-926-4094-703. 46

NEW

WORLD

RESOURCES.

NWR

[online].

http://www.newworldresources.eu/cs/o-nas/uvod

72

2014

[cit.

2014-05-03].

Dostupné

z:

Graf 22 Vývoj ceny akcií společnosti NWR (v českých korunách) 2500   2000   1500   1000   500   0   5/2/08  

5/2/09  

5/2/10  

5/2/11  

5/2/12  

5/2/13  

5/2/14  

zdroj: vlastní vyobrazení podle terminálu Bloomberg

Hlavním důvodem poklesu cen akcií NWR je zřejmě pokračující pokles cen koksovatelného uhlí a světových trzích, což vede k omezování produkce. Akcie tak dále prohlubují své mnohaleté minimum. 4.2.5

47

OKD

Firma OKD je stoprocentně vlastněna firmou NWR. Společnost OKD je jedinou těžební společnosti v ČR těžící kvalitní koksovatelné a energetické uhlí pro středoevropský ocelářský a energetický průmysl. V hlubinných dolech v Ostravsko – karvinském revíru těží černé uhlí. Těžba probíhá na 4 dolech – Karviná, Darkov, ČSM a Paskov. OKD Vyhledává, těží, upravuje, zušlechťuje a prodává černé uhlí s nízkým obsahem síry a dalších příměsí. V roce 2013 společnost vytěžila 8,8 milionů tun uhlí. Externím odběratelům prodala 4,6 milionů tun koksovatelného a 5,1 milionů tun energetického uhlí.48

4.3 Aktuální problémy na trhu s uhlím V současnosti existuje mnoho trendů ovlivňujících trhy s uhlí, o kterých nás média pravidelně informují. Aktuálně asi nejprobíranější je státní dotace černouhelnému dolu Paskov, který je 47

Index PX na pražské burze klesl pod 1000 bodů, NWR spadlo o 9 pct. In: Finanční noviny [online]. 10.3.2014

[cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/index-px-na-prazske-burze-klesl-pod-1000bodu-nwr-spadlo-o-9-pct/1053000 48

OKD. NWR [online]. 2014 [cit. 2014-05-2]. Dostupné z: http://www.newworldresources.eu/cs/o-nas/dcerine-

spolecnosti/nwr-nv/okd

73

již několik let ve ztrátě. Zda se tedy české doly zavřenou, či nikoliv se teprve uvidí. Hodně bude záležet na politických rozhodnutích a volbě, kterým směrem se česká energetika má v budoucnu ubírat. V krátkosti tak proberu Českou energetickou koncepci. Uzavírání uhelných dolů je vůbec velké téma v celé Evropě a proto se v dalších odstavcích zaměřím nejen na situaci v České republice, ale také v bývalých těžařských gigantech. Jedním z několika důvodů odklonu Evropských zemí od těžby uhlí jsou ekologické problémy, které toto palivo způsobuje. Aby jsem však nehodnotil pouze situaci v Evropě, dalším významnou události na trhu s uhlím byly záplavy v Austrálii. S touto přírodní katastrofou se tam potýkají v poslední době docela často a mě zajímalo jaký vliv měly záplavy v zemi jednoho z největších exportérů uhlí dopad na jeho cenu. Asi celosvětově největší téma jsem si nechal na konec. Pokud se o tuto problematiku zajímáte, asi vás nepřekvapí, že mám na mysli břidlicový plyn. Nález nových zdrojů zemního plynu ve Spojených státech způsobil velké pohyby cen na trhu fosilních paliv. 4.3.1

Uzavírání dolů v ČR

V České republice je situace obdobná jako v ostatních státech EU a z ekonomického hlediska se nevyplatí nadále těžit černé uhlí. Společnost NWR oznámila, že při stávajících cenách uhlí je ekonomicky smysluplné vytěžit už jen 64 milionů tun černého uhlí. Ještě loni přitom plánovala vytěžit až trojnásobné množství zásob. To je špatná zpráva pro téměř 14 tisíc zaměstnanců OKD, po započítání nepřímých pracovníku pak může o práci přijít až trojnásobek lidí. Speciálně pro Moravskoslezský kraj pak tento fakt znamená významný problém, kterým se už zabývá současná vláda a zvažuje variantu státní podpory.49 Vládní podpora dolu Paskov Důl Paskov je dlouhodobě ztrátový a jen ztráta za loňský rok dosáhla 1,2 miliardy korun. Jeho uzavření by tak dávalo logicky smysl, to se ovšem nelíbí zaměstnancům a jejich odborům. Ty nakonec vyjednaly se státem 600 milionovou podporu od státu, která půjde na podporu horníků. Tato podpora je podmíněna tím, že OKD bude do roku 2017 provozovat těžbu na vlastní náklady a že bude udržovat minimální počet zaměstnanců ve výši 1800. V případě, že cena uhlí klesne pod 100 dolarů za tunu po tři po sobě následující čtvrtletí, mlže firma NWR od dohody ustoupit a důl uzavřít dříve. 49

Ekonom: Týdeník Hospodářských novin. Praha: Economia, a.s, 3.-9.4.2014, č. 14. ISSN 1210-0714.

74

Ředitel pro vnější vztahy NWR Petr Jonák řekl, že aby byl důl Paskov udržitelný sám o sobě, musela by cena uhlí stoupnout až na úroveň 180 $. Pokud cena černého uhlí na světovém trhu nevzroste, poslední důl na Karvinsku se s největší pravděpodobností uzavře v roce 2025.50 Jedná se o světový benchmark cen vysoce kvalitního koksovatelného uhlí, tzv. Australian FOB hard coaking coal. V podstatě je to cena, za kterou australští těžaři prodávají toto uhlí asijským, zejména japonským odběratelům. Trend této ceny byl od září 2013 klesající a až na přelomu března a dubna 2014 začala cena mírně růst (Graf 23). Graf 23 Cena Australského koksovatelného uhlí, na kterou je vázána státní dotace pro ztrátový důl Paskov 180   170   160   150   140   130   120   110   100   90   80  

zdroj: vlastní vyobrazení podle terminálu Bloomberg

4.3.2

Česká energetická koncepce

Budoucnost vývoje energetického sektoru není pouze českým problémem, nýbrž problémem celosvětovým. Ať už z důvodu docházejících zásob ropy, či tlaků ochránců přírody vznikají různé koncepce, jak by měla budoucnost vypadat. Dříve se předpokládalo, že spotřeba energie výrazně poroste a pozornost byla věnována dalším zdrojům, namísto úsporám. Ani dopady na životní prostředí se nebraly moc v úvahu. Český návrh z loňského roku již tyto výhrady k minulým koncepcím zahrnuje.

50

Definitivně o Paskově: 600 milionů od státu a těžba do roku 2017. In: Česká televize [online]. 22.4.2014 [cit.

2014-05-06]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/270505-definitivne-o-paskove-600milionu-od-statu-a-tezba-do-roku-2017/

75

Od původních absurdních úvah o výstavbě až 14 nových jaderných bloků a masivním vývozu elektřiny do zahraničí bylo opuštěno a autoři české energetické koncepce se přidali na stranu vyspělých evropských zemí, kde je trend přesně opačný. Mezinárodní energetická agentura IEA doporučuje, aby se prioritou číslo jedna stalo omezování emisí oxidu uhličitého. Mnohými experty je za vzor energetické strategie považována Velká Británie, která se rozhodla uzavírat málo efektivní uhelné elektrárny. Jejím cílem je snížit podíl uhlí při výrobě elektřiny z 39 na pouhá 3% do roku 2030. Autoři české energetické koncepce nejsou tak radikální, přesto jasně říkají, že zlaté časy uhelné energetiky jsou za námi. I obchodní ředitel největší tuzemské energetické skupiny ČEZ přiznává, že až polovina výkonu jejich uhelných elektráren okolo roku 2020 skončí. Odhad uvádí snížení spotřeby uhlí v České republice až o 75% do roku 2040. V současnosti tvoří uhlí polovinu výrobních zdrojů elektřiny, což by se mělo v budoucnosti radikálně změnit. Následující dva grafy porovnávají z čeho je elektřina v České republice vyráběna v současnosti (Graf 24) a z čeho bude vyráběna v roce 2040 (Graf 25). V letošním roce se poměr uhlí na výrobě elektřiny již dostal pod 50 procentní hranici. Graf 24 Současný poměr výroby elektřiny v ČR v roce 2012 obnovitelné   zdroje,  8.8  

jaderné   elektrárny,   34.6  

uhlí,  50.3  

zemní   plyn,  6.3   zdroj: ERÚ

76

Graf 25 Procentní rozpětí výroby elektřiny v roce 2040 podle české energetické koncepce 70   60   50   40   30   20   10   0   jaderné  elektrárny  

obnovitelné  zdroj  

zemní  plyn  

uhlí  

zdroj: vlastní vyobrazení podle Státní koncepce ČR a ekonom

Autorský tým vyřešil budoucnost po svém a místo přesných cílových údajů jako tomu je například ve zmíněné Velké Británii stanovil širší rozpětí hodnot. Jednotlivé typy elektráren tak mají stanovené pásma, mezi nimž se má v budoucnu česká energetika pohybovat. Jaderné elektrárny mají v cílovém roce vyrobit 49 až 58 procent z celkového množství, obnovitelné zdroje 18 až 25 %, zemní plyn šest až 15 a uhlí pouze od 11 do 21 procent.

4.3.3

Problém v EU – uzavírání černouhelných dolů51

Stále více evropských zemí přechází na strategii uzavření vlastních dolů a spolehnout se na import. Dováženému uhlí nestojí v cestě žádné bariéry, nejsou zatěžovány ani cly, ani ekologickými daněmi. Podle aktuálních údajů Eursotatu se v roce 2012 dovezlo do zemí EU 204 milionů černého uhlí. Hlavním dodavatelem bylo Rusko, které dodalo 54,5 milionů tun, dalších 51 milionů tun pocházelo z Kolumbie a 39 milionů tun z USA. Ukazuje se, že zdrojem potíží není vyčerpání zásob, ale že za utlumením těžby stojí čistě ekonomické faktory. Hlavně konkurence v podobě dovozu z jiných zemích.

51

zpracováno podle: Ekonom: Týdeník Hospodářských novin. Praha: Economia, a.s, 3.-9.4.2014, č. 14. ISSN

1210-0714.

77

Graf 26 Vývoj těžby černého uhlí v zemích Evropské unie v milionech tun 160   137  

140   120  

97  

100  

76.6  76.5  

80   53.6  

60   40   20  

21.3   13  11.7  8.8  

53  

28  

17.7   12.2  8.8  

14.1   7.8  

2.8  

20.5  18.2   13  

0   ČR  

Německo   1995  

Polsko   2005  

2010  

Španělsko  

Velká  Británie  

2013  

Zdroj: vlastní vyobrazení podle Eurocoal a Ekonom

Z přechozího grafu (Graf 26) lze vypozorovat evidentní pokles těžby černého uhlí ve státech Evropské unie. Důvody, očekávaným budoucím trendem a důsledky zavírání dolů se budu zabývat v dalších odstavcích. Je také důležité poznamenat, že těchto pět uvedených států představuje 96% celkové těžby černého uhlí v EU. Velká Británie V loňském roce byly uzavřeny dva hlubinné doly v Anglii a dvojice povrchových dolu ve Skotsku zbankrotovala. Těžaři ve Velké Británii ještě v polovině 90. let produkovali okolo 50 milionů ročně, zatímco loni se těžba propadla meziročně o 24% na necelých 13 milionů tun. V provozu tak v ostrovním království zůstaly již jen 3 hlubinné doly a několik desítek těch povrchových. Místním těžařům nepomohl ani nedávný boom v uhelném odvětví, kdy mezi lety 2011 a 2012 se ve Velké Británii zvýšil podíl uhlí na výrobě elektřiny z 30 na 42 procent. Opačným směrem se propadl zemní plyn. Na tomto boomu však vydělali především zahraniční producenti uhlí. Dovoz se vyšplhal na více než 49 milionů tun, z toho 20 milionů tun pocházelo z Ruska. Německo Podobný příběh jako výše zmíněný z Velké Británie se odehrává také v Německu. V zemí kde před 50 lety zaměstnávaly černouhelné doly více než půl milionů lidí, zbývají pouhé tři 78

doly s deseti tisíci pracovníky. Poslední doly přežívají jen díky státním dotacím. Ty však musejí být podle pravidel Evropské Unie nejpozději do roku 2018 odbourány. Německá produkce černého uhlí klesla o 30% na 7,8 milionů tun. Mezeru na trhu vyplnil dovoz, jehož objem loni poprvé překročil 50 milionů korun. Největším dodavatelem je Rusko s 27%, následuje USA, Kolumbie, Polsko a Austrálie. Celkový podíl uhlí na výrobě elektřiny narostl od roku 2010 41,5% na 45%, hlavně kvůli toho, že uhlí vytlačuje drahý zemní plyn. Ostatní státy Již zmíněný rok 2018 bude pravděpodobně znamenat konec těžby černého uhlí v Maďarsku a Rumunsku. Ti se tak přidají k zemím, které již uzavřely poslední doly v minulosti. Belgičané tak učinili už před 22 lety a Francouzi před deseti roky. Polsko Poslední zemí v EU, kde se stále těží velké množství černého uhlí zůstává Polsko. I zde však není situace ideální a jeho dominantní podíl na tamní energetice se zmenšuje. Přednost dostává špinavější alternativa v podobě hnědého uhlí. Hlavním důvodem jsou peníze, těžba hnědého uhlí povrchovou metodou je po přepočtení na obsah energie až o polovinu levnější než těžba černého. Dva nově postavené černouhelné bloky v elektrárně Opole zde vyrostly jen díky intervenci vlády. Tento projekt má pomoci největšímu polskému těžaři černého uhlí, kterým je státem vlastněná Kompania Weglowa. Ta ukončila loňský rok s obrovskými ztrátami a vedení podniku připravilo restrukturalizační plán počítající jak s odprodejem některých dolů, tak s masivním propouštěním. Konkurenční těžaři JSW a Bogdanka si vedou o něco lépe, když oba dva vykázali v loňském roce kladný hospodářský zisk. Bogdanka pak představuje evropský unikát – loni dokázala navýšit objem prodaného uhlí navýšit o 7% a také navýšit čistý zisk. Vývoj ceny jejich akcií najdete na následujícím grafu (Graf 27).

79

Graf 27 Vývoj ceny akcií společnosti Bogdanka (v polských Zlotych) 150   140   130   120   110   100   90   80   70   60   50   7/24/09  

7/24/10  

7/24/11  

7/24/12  

7/24/13  

zdroj: vlastní vyobrazení podle terminálu Bloomberg

4.3.4

Ekologické problémy

Z ekologického pohledu je uhlí nejnebezpečnější zdroj energie. Jak jsem již zmínil výše, uhlí se skládá s uhlíku a vodíku. To však není vše, uhlí obsahuje některé nečistoty jako je sira, nebo dusík. Při spalování dochází k uvolňování těchto prvků do atmosféry, kde se spojí s párou a padají na zem ve formě slabé sírové a dusičné kyseliny, tzv. kyselé deště. Ty způsobují problémy v jezerech a lesích. Dalším bodem kritiky spalování uhlí je tvorba kysličníku uhličitého při spalování uhlí, který je považován ze jeden ze skleníkových plynů. Uhlí obsahuje také malé částečky minerálů, které nehoří a vytváří popel, který zůstává po spalování. V posledních letech se vědcům podařilo většinu těchto zmíněných problémů omezit a dokonce vyvinout novou metodu získávání energie z uhlí. Jedná se o přeměnu uhlí na plyn. Uvnitř velké kovové nádoby se uhlí zahřeje a poleje vodou. Takto se upraví na kapalnou nebo plynnou formu. Tento způsob odstraní z uhlí většinu nečistot a během spalování nedochází ke znečišťování ovzduší. V současnosti se však tento způsob ještě moc nevyužívá, protože je

80

tato výroba dražší než tvorba energie z ropy. K největším elektrárnám využívající tento způsob přeměny uhlí je Tampa Electric’s Polk Power Station na Floridě.52 4.3.5

Tropické deště a záplavy v Austrálii

Během posledních pár let jsme byli svědky dvou ničivých povodní v Austrálii. Ty nejen že zkomplikovaly život několika tisícům lidí, ale také výrazně ovlivnily cenu uhlí. Poslední záplavy z roku 2013 sice nebyly tak ničivé jako ty předchozí z přelomu let 2010 a 2011, avšak cenu uhlí také ovlivnily. První zmíněné záplavy byly v Austrálii nejhorší za poslední tři desetiletí. V jejich důsledku stoupla cena energetického uhlí až na 139 dolarů za tunu a kvalitnější uhlí pro ocelárny dokonce až na 330 dolarů za tunu. Tyto povodně v Queenslandu si vyžádaly 35 lidských životů a zničili asi 30 tisíc domů. Aktuální záplavy z roku 2013 způsobené dlouhým deštěm nebyly tak ničivé, i přes to způsobily největší růst ceny uhlí za předchozí tři měsíce. Tyto data se týkají energetické uhlí v přístavu Newcastle, jehož cena je benchmarkem pro Asii. Podobné pohyby však vykazoval také Benchmark pro Evropské těžaře – roční kontrakt na dodávky energetického uhlí do Nizozemska (ARA),53 jehož vývoj za posledních 6 měsíců zobrazuje následující graf (Graf 28). Graficky zvýrazněno je období záplav, které způsobilo rapidní růst ceny.

52

Pokročilé

energetické

technologie

[online].

Ostrava,

2008

[cit.

2014-05-2].

Dostupné

z:

http://www1.vsb.cz/ke/vyuka/energet_centraly/Ciste_uhelne_technologie_skripta.pdf. Skripta. Vysoká škola báňská. 53

Povodně v Austrálii opět hýbají cenou uhlí. Deja vu z roku 2011 ale nečekejte…. In: Patria online [online].

30.1.2014 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2255162/povodne-v-australii-opethybaji-cenou-uhli-deja-vu-z-roku-2011-ale-necekejte.html

81

Graf 28 Vývoj ročního kontraktu ARA za posledních 6 měsíců 88   86.6  

87   86   85   84   83  

82.4  

82   81   80   79   78   11/15/13  

12/15/13  

1/15/14  

2/15/14  

3/15/14  

4/15/14  

zdroj: vlastní vyobrazení podle terminálu Bloomberg

Asi nejdůležitější a možná i nejznámějším trendem posledních let je objev nového zdroje zemního plynu ve Spojených státech. 4.3.6

Boom břidlicového plynu

Mnoho lidí neví co je břidlicový plyn a to je pak důvodem vzniku různých mýtů. Stanislav Benada je jedním z největších odborníků na toto téma v České republice a vyvrací mýtus, že se jedná o nestandartní plyn. „Jedná se o stejný zemní plyn, jaký je denně používán ve všech domácnostech,“ tvrdí. Netradiční je pouze způsob těžby břidlicového plynu, nikoliv druh zemního plynu. „Plyn z břidlic“ je takový zemní metanový plyn, který nemohl primárně migrovat do kolektorských hornin a naplnit ložiskové pasti, které dnes představují konvenční ložiska.54 Levnější ropa, uhlí i plyn. Větší zájem o auta na propan butan, výroba produktových tankerů a růst zakázek loděnic i loďařství. To vše způsobil břidlicový boom. Důvodem zlevnění těchto surovin je nejen to, že těžba probíhá na americkém kontinentu, díky čemuž klesají náklady na dopravu, ale také to, že najedou je zdrojů dostatek.

54

BENADA, Stanislav a Marek LOUŽEK. Břidlicový plyn: energetická revoluce? : sborník textů. Vyd. 1.

Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 2012, 171 s. ISBN 9788087460122.

82

Ekonomika USA rychle přešla na levnější plyn, kterým nahradila tradiční uhlí. To se spalovalo v elektrárnách, teplárnách a továrnách. Pokles poptávky po uhlí způsobil zlevnění a následný vývoz do Evropy.55 Ve Spojených státech se tedy očekává enormní nárůst spotřeby zemního plynu, jako budoucího zdroje pro výrobu elektřiny. Jak ilustruje následující graf (Graf 29) do roku 2040 bude uhlí zdrojem číslo jedna. Graf 29 Čistá výroba elektřiny ve Spojených státech do roku 2040 (v TWh)

zdroj: Energy Information Administration, Annual Energy Outlook 2013

Není ještě prozkoumáno, zda na území České republiky existují břidlice, ze kterých by se dal produkovat břidlicový plyn. Bude potřeba provést nákladný a rizikový výzkum. Na východní a jižní Moravě se vyskytuje ropa a zemní plyn, takže je možný výskyt i potřebných břidlic. Otázkou zůstává v jaké jsou hloubce a zda splňují podstatné kritéria pro těžbu, jako je například křehkost. V Americe přinesla těžba z tohoto zdroje pokles ceny plynu téměř o polovinu. Bylo by tedy vhodné zjistit, zda jsou tyto možnosti i u nás. A až podle nákladů, jak finančních tak znečištění životního prostředí, dále rozhodnout zda má smysl takovouto těžbu realizovat.

55

Zprávy.

In:

Rozhlas

[online].

5.11.2013

[cit.

2014-04-29].

Dostupné

z:

http://www.rozhlas.cz/zpravy/svetovaekonomika/_zprava/bridlicovy-boom-prinesl-zlevneni-ropy-uhli-i-plynu-1277084

83

Nekonvenční zdroje zemního plynu dnes tvoří asi 50%produkce v Severní Americe, z čehož tři pětiny připadají na plyn z břidlicových hornin. V roce 2009 se navzdory opačným očekáváním staly Spojené státy největším světovým producentem zemního plynu s obrovským exportním potenciálem. Předběhli do té doby největšího exportéra, kterým bylo Rusko. Od roku 2008 tak začala působit břidlicová revoluce i na Evropu. Objevení nového zdroje energie vedlo k tomu, že v USA nabídka převyšovala poptávku. O dřívější dodávky zemního plynu z Kataru do Severní Ameriky, již nyní nebyl zájem, protože mají vlastní a levnější břidlicový plyn. Nastala tak cesta vývozu na evropské trhy. Cena břidlicového plynu Původně se odhadovalo, že břidlicový plyn bude v porovnání s plynem z konvenčních zdrojů drahý, avšak podle IHS CERA je to přesně naopak. Přibývající zkušenosti s těžbou břidlicového plynu vedou k zefektivnění celého procesu a ceny klesají na velmi nízkou úroveň. Pokud se ukáže tento stav trvale udržitelný, plyn by mohl snadno konkurovat uhlí, které je obvykle tím nejlevnějším energetickým palivem. Podle organizace Institute of Energy Research budou náklady na elektřinu z různých zdrojů v nových elektrárnách, které mají být uvedeny do provozu v roce 2016 následující:56 Podle očekávaných nákladů na výrobu elektřiny jak uvádí další tabulky (Tabulka 12) bude v roce 2016 v USA až o polovinu levnější výroba z plynu než z uhlí.

56

BENADA, Stanislav a Marek LOUŽEK. Břidlicový plyn: energetická revoluce? : sborník textů. Vyd. 1.

Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 2012, 171 s. ISBN 9788087460122.

84

Tabulka 12 Měrné výrobní náklady zdrojů nové generace v USA Zdroj  energie  

Cena  (v  USD  za  megawatthodinu)  

Solární  tepelný  

312  

Větrný  v  moři  

243  

Solární  fotovoltaický  

211  

Uhlí  s  technologií  CCS  

136  

Jaderný  

114  

Biomasa  

112  

Vítr  

97  

Uhlí  

95  

Hydroelektrárny  

86  

Plyn,  kombinovaný  cyklus  

63  

zdroj: U.S. Energy Information Administration, vyobrazení dle knihy Břidlicový plyn

Vliv na světový obchod Na rozdíl od ropy a uhlí nelze plyn snadno dopravovat po moři, takže neexistuje žádný skutečný světový trh plynu a ceny v regionech se mohou výrazně lišit. Zkapalňování plynu za účelem přepravy je velice nákladné a vyžaduje speciální zařízení a lodě do hlubokých vod. Očekávání z roku 2003, že v USA klesne těžba plynu a bude potřeba dovážet zkapalněný plyn z Kataru, vedla ke stavbě mnoha terminálů pro dovoz zkapalněného plynu. Ty jsou kvůli objevu břidlicových zdrojů nyní mimo provoz.57 Velkou neznámou jsou rezervy v Evropě. Doposud nebyla vypracována žádná detailní studie a představy se tak zakládají pouze na odhadech. Ty se opírají o suroviny přítomné pod povrchem a ne o ty, které by se daly vytěžit za přijatelnou cenu. Ani dovoz ze Spojených států prozatím nepřichází v úvahu. Tamní trh s plynem je velmi uzavřený, takže možnosti vyvézt plyn do zahraničí jsou velmi omezené. Současné omezené znalosti těžby břidlicového plynu nám neumožňují jednostranně určit zda se jedná o energetický zdroj budoucnosti, nebo pouze o slepou uličku. To zda se jedná o skutečně výjimečný zdroj nebo jen nákladnou a k životnímu prostředí nešetrnou alternativu určí pro ekonomy nejdůležitější zkouška – samotný trh.

57

BENADA, Stanislav a Marek LOUŽEK. Břidlicový plyn: energetická revoluce? : sborník textů. Vyd. 1.

Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 2012, 171 s. ISBN 9788087460122.

85

5 ZHODNOCENÍ A ZÁVĚR Jak z celé práce vyplývá, největším hráčem na trhu s uhlím je Čína. Ta toto fosilní palivo spotřebovává v takovém množství, že i přes to, že je sama největším producentem, k nasycení její poptávky je nucena velké množství ještě importovat. Nejenže je tedy největším producentem, Čína je také největším importérem. Pro lepší představu, využívají 50 % celosvětové spotřeby. Jinými slovy, tak velké množství uhlí jako spotřebuje Čína, spotřebují všechny ostatní státy dohromady. Po úvodu a stanovení parciálních cílů, vedoucích k naplnění globálního cíle jsem se v první kapitole zabýval teoretickou částí sektorové fundamentální analýzy. Nejprve jsem objasnil co sektorová fundamentální analýza zahrnuje. Upřesnil jsem, kterých komodit se tato diplomová práce týká a zjistil jak široká škála faktorů ovlivňuje jejich cenu. Ve druhé kapitole jsem analyzoval těžební průmysl v souvislosti s energetickým sektorem. Abych naplnil obsahové požadavky, musel jsem vynechat podrobnou analýzu ropy a zemního plynu, takže jsem většinu této kapitoly věnoval pouze uhlí a se zmíněnými palivy pouze srovnával. Zásadní rozdíl je v nalezištích těchto fosilních paliv. Zásoby uhlí se nacházejí téměř po celém světě a těží se asi v 80 z nich. Zatímco přes 50 % světových rezerv ropy leží na blízkém východě a polovinu rezerv zemního plynu kontrolují tři státy – Rusko, Irán a Katar. Zjistil jsem, že celosvětové zásoby při zachování současné spotřeby vystačí ještě na 112 let, což je zhruba dva krát více než v případě ropy, nebo zemního plynu. Uhlí je spíše domácí komodita, protože 85 % produkce se spotřebuje přímo v těch státech, kde se vytěží. Pouze 15 % tedy prochází trhem. To způsobuje velké množství rozlišných cen. Ve třetí kapitole jsem se proto zabýval pouze cenou uhlí. Hlavním cílem tady bylo zjistit jak se cena vyvíjela a jaké faktory ji ovlivňují. Časté tvrzení o vzájemné provázanosti ceny uhlí s cenami ropy, zemního plynu a elektřiny jsem se rozhodl ověřit vlastním regresním modelem. V modelu jsem použil data z amerického trhu za posledních deset let. Výsledky regresního modelu nebyly překvapivé a potvrdily původní domněnky o vzájemné závislosti cen fosilních paliv a elektřiny. Jako nejvíce ovlivňující faktor ceny uhlí vyšla cena elektřiny. Čtvrtá kapitola byla zaměřena na budoucí vývoj uhlí. Předběžná očekávání a trendy odhadované do roku 2040 ve světové spotřebě a produkci uhlí potvrdily nekončící růst Čínské závislosti na uhlí. Situace v České republice je v celosvětovém měřítku sice zanedbatelná, 86

avšak pro nás je její rozbor důležitý. Uhlí byl zdroj paliva, ze kterého se dlouhá léta vyrábělo největší množství elektrické energie v České republice. V budoucnu se však očekává stejný trend jako ostatních Evropských státech. Po roce 2020 bude produkce uhlí na našem území prudce klesat a do roku 2030 se země stane čistým dovozcem. Problémy s uzavíráním některých dolů jsou dokonce aktuální už nyní a jejich popis je součástí poslední kapitoly. Státní dotace, na podporu ztrátového dolu Paskov je podmíněna cenou uhlí. Opět se tedy ukazuje, jak je důležitá a při jejím negativním vývoji už důl nezachrání ani peníze z externích zdrojů. Mnoho států plánuje své energetické koncepce a výjimkou není ani Česká republika. Ta si dala do roku 2040 za cíl snížit spotřebu uhlí při výrobě elektřiny na 11 % až 21 % podíl. Podobný odklon od těžby uhlí lze pozorovat ve většině evropských států. Ve spojených státech prožívají od roku 2005 „boom“ břidlicového plynu, který se ukázal jako levnější alternativa a vytlačuje dražší uhlí. Předpovědi, které odhadují budoucí vývoj až do roku 2040 naznačují, že Čínská závislost na uhlí bude dále narůstat. Zatímco trend Evropských států, nebo Spojených států amerických je přesně opačný. Důvody klesajícího trendu jsou rozdílné. V Evropě se postupně opouští jak od těžby uhlí, tak také od spotřeby. Pro výrobu elektřiny se budou upřednostňovat ekologičtější zdroje. Uhelné doly se uzavírají, protože přestávají být ekonomicky výhodné. Od roku 2018 navíc vejde v platnost nařízení Evropské Unie o zákazu státních dotací uhelným dolům, což pravděpodobně způsobí uzavření dalších dolů. V USA došlo k objevu nového zdroje zemního plynu, který je možné velmi levně vytěžit. Takzvaný „boom“ břidlicového plynu rozhýbal trh fosilních paliv, což mimo jiné ovlivnilo také ceny uhlí. V Americe je upřednostňován levnější plyn a uhlí je přebytek. Dochází tak k uzavírání neperspektivních dolu a k exportu přebytkového uhlí do jiných zemí (například do Evropy, kde je toto uhlí levnější než evropské a přispívá tak k problémům, vedoucích k uzavírání evropských dolů). Cena uhlí je velice důležitý faktor, ovlivňující celý těžební průmysl. Způsobuje změny především poptávkové strany, což má za důsledek přeměny poměrů používaných zdrojů pro výrobu energie. Přes odklon od spotřeby uhlí ve zmíněných státech celková světová produkce uhlí bude v následujících letech rostoucí. Ze zhruba 8000 milionů tun vytěžených v roce 2010 se 87

očekává růst až na produkci asi 11500 milionů tun v roce 2040. Největší podíl na tomto faktu má již zmíněná Čína, ale také Indie, kde produkce poroste stejným průměrným ročním tempem jako v Číně. Tato diplomová práce ukázala, jak je celá problematika těžebního a energetického sektoru provázaná. Ceny jednotlivých fosilních paliv spolu se vzájemně ovlivňují a poměr využití konkrétních zdrojů energie zase z velké části závisí na cenách. Obzvlášť pak v celosvětovém měřítku jsou vlivy velmi rozdílné. Politické rozhodnuti, nová naleziště, nebo ekonomické šoky mají zásadní vliv. Ačkoliv existuje množství analýz, reportů a predikcí budoucího vývoje nikdo nemůže přesně říct, jak se bude cena uhlí v následujících letech vyvíjet. Neočekávané události jako byla finanční krize, nebo záplavy v Austrálii nás o tomto faktu přesvědčily.

88

Seznam použitých zdrojů Literární zdroje: [1]

AGENCY, International Energy. The Czech Republic 2010 review. 1. Aufl. Paris: OECD/IEA, 2010. ISBN 978-926-4094-703.

[2]

BENADA, Stanislav a Marek LOUŽEK. Břidlicový plyn: energetická revoluce? : sborník textů. Vyd. 1. Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 2012, 171 s. ISBN 9788087460122.

[3]

Ekonom: Týdeník Hospodářských novin. Praha: Economia, a.s, 3.-9.4.2014, č. 14. ISSN 1210-0714.

[4]

GARNER, Carley. Komodity: úvod do investování na nejrychleji rostoucím trhu. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2014, 296 s. ISBN 9788026500193.

[5]

KOHOUT, Pavel a Martin HLUŠEK. Peníze, výnosy a rizika: příručka investiční strategie. 2. rozšířené vyd. Praha: Ekopress, 2002, 214 s. ISBN 8086119483.

[6]

MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011, 520 s. ISBN 9788086929705.

[7]

NĚMEC D. Základy ekonometrie. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 313 s.

[8]

REJNUŠ, Oldřich. Teorie a praxe obchodování s cennými papíry. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2001, xiii, 257 s. ISBN 8072265717.

[9]

SEKNIČKA, Pavel. Vybrané otázky kapitálových trhů v České republice. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2003, 107 s. ISBN 8085889528.

[10]

SIVEK, Martin. Ekonomika nerostných surovin. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2007, 205 s. ISBN 9788024814674. Elektornické zdroje:

[11]

Argus/McCloskey's coal price index service. Argus [online]. 2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.argusmedia.com/Coal/Argus-McCloskeys-Coal-Price-IndexReport

[12]

BRYCHTA, Jaroslav. Fundamentální analýza. Složitá, ale nezbytná. In: Finance.cz [online].

26.6.2010

[cit.

2014-01-12].

Dostupné

http://www.finance.cz/zpravy/finance/273472-fundamentalni-analyza-slozita-alenezbytna/

89

z:

[13]

ČERMÁK, Petr. Co potřebujete znát o komoditách?. In: Měšec cz [online]. 2009 [cit. 2014-05-12].

Dostupné

z:

http://trhy.mesec.cz/clanky/co-potrebujete-znat-o-

komoditach/ [14]

Coal

consumption.

Bp

[online].

2014

[cit.

2014-04-15].

Dostupné

z:

http://www.bp.com/en/global/corporate/about-bp/energy-economics/statisticalreview-of-world-energy-2013/review-by-energy-type/coal/coal-consumption.html [15]

Coal market & transportation. In: World coal association [online]. 2013 [cit. 2014-0413]. Dostupné z: http://www.worldcoal.org/coal/market-amp-transportation/

[16]

Coal matters. In: World coal association [online]. UK, 2012 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.worldcoal.org/resources/coal-statistics/coal-matters/

[17]

Coal prices and Outlook. In: U.S. Energy Information Administration [online]. 6.6.2013

[cit.

2014-05-13].

Dostupné

z:

http://www.eia.gov/energyexplained/index.cfm?page=coal_prices [18]

Definitivně o Paskově: 600 milionů od státu a těžba do roku 2017. In: Česká televize [online].

22.4.2014

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/270505-definitivne-o-paskove-600milionu-od-statu-a-tezba-do-roku-2017/ [19]

DUMONT, Chris. A primer on coal. In: Investopedia [online]. 29.3.2012 [cit. 201404-23]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/articles/stocks/12/coal-primer.asp

[20]

Fundamentální analýza. In: Daytrade.cz [online]. 2012 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://daytrade.cz/fundamentalni-analyza/

[21]

Index PX na pražské burze klesl pod 1000 bodů, NWR spadlo o 9 pct. In: Finanční noviny

[online].

10.3.2014

[cit.

2014-04-18].

Dostupné

z:

http://www.financninoviny.cz/zpravy/index-px-na-prazske-burze-klesl-pod-1000bodu-nwr-spadlo-o-9-pct/1053000 [22]

Komoditní trhy jsou hlavními trhy, které zajímají velké společnosti, jež ke zboží přistupují jako k surovinám. In: HighSky brokers [online]. 2012 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: https://www.highsky.cz/vzdelavani/fundamentalni-analyza/komoditnitrhy#9

[23]

KURZEJA, Jan. Úvod do fundamentální analýzy s Klubem investorů. In: Peníze.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.penize.cz/akcie/285011uvod-do-fundamentalni-analyzy-s-klubem-investoru?utm_source=e15cz&utm_medium=selfpromo&utm_campaign=boxpenizenae15cz 90

[24]

MATYÁŠEK, CSC., Doc. RNDr. Jiří a Prof. RNDr. Miloš SUK, DRSC. Antropogeneze

v

geologii.

Masarykova

univerzita,

2009.

Dostupné

z:

http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pdf/Antropogeneze-vgeologii.pdf [25]

Ministerstvo financí ČR. Přednáška: Ropa trh a jeho vyhlídky [online]. [cit. 2014-0510]. Dostupné na WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/2012-12_Ropa-trh-ajeho-vyhlidky-situace-v-CR.ppt

[26]

NEW WORLD RESOURCES. NWR [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.newworldresources.eu/cs/o-nas/uvod

[27]

OKD.

NWR

[online].

2014

[cit.

2014-05-2].

Dostupné

z:

http://www.newworldresources.eu/cs/o-nas/dcerine-spolecnosti/nwr-nv/okd [28]

Pokročilé energetické technologie [online]. Ostrava, 2008 [cit. 2014-05-2]. Dostupné z: http://www1.vsb.cz/ke/vyuka/energet_centraly/Ciste_uhelne_technologie_skripta.pdf. Skripta. Vysoká škola báňská.

[29]

Povodně v Austrálii opět hýbají cenou uhlí. Deja vu z roku 2011 ale nečekejte…. In: Patria

online

[online].

30.1.2014

[cit.

2014-05-08].

Dostupné

z:

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2255162/povodne-v-australii-opet-hybaji-cenouuhli-deja-vu-z-roku-2011-ale-necekejte.html [30]

Škola investora: Fundamentální analýza. In: Patria online [online]. 15.11.2010 [cit. 2014-02-11].

Dostupné

z:

http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1724154/skola-

investora-fundamentalni-analyza.html [31]

The Impact of Global Coal Supply on Worldwide Electricity Prices [online]. Francie, Březen 2014 [cit. 2014-05-02]. International energy agency: Insight series 2014. Dostupné

z:

http://www.iea.org/publications/insights/insightpublications/name,47921,en.html [32]

The many prices of coal decoded. In: International Energy Agency [online]. 10.12.2013

[cit.

2014-05-01].

Dostupné

z:

http://www.iea.org/newsroomandevents/news/2013/december/themanypricesofcoalde coded.html [33]

Thermal coal prices to drop further on oversupply, weak demand. In: Reuters [online]. 20.3.2014

[cit.

2014-04-20].

91

Dostupné

z:

http://in.reuters.com/article/2014/03/20/energy-coal-pricesidINL6N0MH30Y20140320 [34]

TRADITION GROUP. The US coal market primer [online]. Leden 2013 [cit. 201405-13]. Dostupné z: http://www.traditiongroup.com/CoalPrimer/CoalPrimer.html

[35]

Typy

uhlí.

OKD

[online].

2012

[cit.

2014-03-21].

Dostupné

z:

http://www.okd.cz/cs/tezime-uhli/uhli-tradicni-zdroj-energie/typy-uhli [36]

U.S. ENERGY INFORMATION ADMINISTRATION. International Energy Outlook 2013

[online].

2013

[cit.

2014-02-09].

Dostupné

z:

http://www.eia.gov/forecasts/ieo/pdf/0484(2013).pdf [37]

Vítejte

na

Zemi.

[online].

2013

[cit.

2014-05-13].

Dostupné

z:

http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=energeticke_zdroje_ve_svete&site=e nergie [38]

What is coal?. In: World coal association [online]. 2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.worldcoal.org/coal/what-is-coal/

[39]

Zprávy.

In:

Rozhlas

[online].

5.11.2013

[cit.

2014-04-29].

Dostupné

z:

http://www.rozhlas.cz/zpravy/svetovaekonomika/_zprava/bridlicovy-boom-prineslzlevneni-ropy-uhli-i-plynu--1277084 Ostatní zdroje: [40]

Terminál bloomberg

Seznam obrázků Obrázek 1 Rezervy ropy na konci roku 2009 (v tísících miliónech barelů) ............................ 22   Obrázek 2 Celosvětové zásoby plynu ...................................................................................... 23   Obrázek 3 Typy uhlí ................................................................................................................ 24   Obrázek 4 Místa rezerv největších světových fosilních paliv ................................................ 26   Obrázek 5 Hlavní světové trhy s uhlím ................................................................................... 41   Obrázek 6 Hlavní tok uhlí v rámci mezinárodních trhů (v milionech tun) ............................. 42   Obrázek 7 Mapa těžařských oblastí v USA ............................................................................. 64   Obrázek 8 Mapa uhlí v EU v roce 2012 .................................................................................. 67   Obrázek 9 Uhelné doly a uhelné elektrárny v ČR ................................................................... 70  

92

Seznam tabulek Tabulka 1 Zdroje energií na počátku 21. století ...................................................................... 21   Tabulka 2 Obsah uhlíku a výhřevnost hlavních typů uhlí ....................................................... 25   Tabulka 3 Světová produkce uhlí (v milionech tun) ............................................................... 27   Tabulka 4 Největší těžaři uhlí (v milionech tun) ..................................................................... 28   Tabulka 5 Největší importéři uhlí v roce 2011 ........................................................................ 31   Tabulka 6 Největší exportéři uhlí v roce 2011 ........................................................................ 32   Tabulka 7 Celková spotřeba uhlí ve vybraných zemích (v milionech tun) ............................. 33   Tabulka 8 Přehled charakteristik trhů v různých regionech .................................................... 38   Tabulka 9 Regresní model ....................................................................................................... 51   Tabulka 10 Shrnutí budoucího vývoje .................................................................................... 63   Tabulka 11 Světová produkce uhlí podle regionů, 2010 – 2040 (v milionech tun) ................ 65   Tabulka 12 Měrné výrobní náklady zdrojů nové generace v USA ......................................... 85  

Seznam grafů Graf 1 Světová spotřeba energie (v kvadrilionech Btu) .......................................................... 20   Graf 2 Porovnání poměru rezerv k produkci fosilních paliv (v letech) ................................... 25   Graf 3 Produkce uhlí podle regionů (v milionech tun)........................................................... 29   Graf 4 Porovnání tří největších spotřebitelů uhlí s celosvětovou spotřebou v letech 2010 – 2040 (v kvadrilionu Btu) ................................................................................................. 34   Graf 5 Spotřeba uhlí od roku 1987 – 2012 podle regionů (v milionech tun) .......................... 35   Graf 6 Pokrytí světové energetické poptávky v letech 2000-2010 (v milionech tun) ............. 36   Graf 7 Cena za výrobu elektrické energie z fosilních zdrojů (v US $ za milión Btu) ............. 37   Graf 8 Zdroje výroby světové elektřiny v roce 2009 .............................................................. 37   Graf 9 Porovnání ročních cen uhlí (všechny přepočteny na americké dolary za tunu) ........... 41   Graf 10 Srovnání cen uhlí, ropy a zemního plynu (normalizované k datu 31.7.2001 podle aktuálních cen)................................................................................................................. 44   Graf 11 Měsíční ceny australského energetického uhlí za posledních 10 let (v US dolarech za tunu) ................................................................................................................................. 45   Graf 12 Denní spotová cena energetického uhlí Central Appalachian (CAPP) (v dolarech za tunu) ................................................................................................................................. 46   Graf 13 Index Čínského HDP v konstantních cenách ............................................................. 47   93

Graf 14 Cena energetického uhlí s dodáním do přístavu v Amsterdamu, Rotterdamu a Antverpách (ARA) Uhlí je oceněno v USD za tunu........................................................ 47   Graf 15 Roční podíl generace elektřiny z fosilních paliv v USA (1950-2012) ....................... 50   Graf 16 Roční srovnání cen uhlí a elektřiny v reálných cenách .............................................. 54   Graf 17 Srovnání indexu elektřiny a cen zemního plynu NG1, ropy CL1 a uhlí QZ1 ............ 55   Graf 18 Spotřeba uhlí v letech 1980 – 2040 rozlišena podle členství států v OECD .............. 57   Graf 19 Procentuální podíl uhlí na světové spotřebě podle sektorů, 2010, 2020 a 2040 ........ 58   Graf 20 Spotřeba uhlí států OECD podle regionů (v kvadrilionech Btu)................................ 59   Graf 21 Spotřeba uhlí v Číně rozdělena podle sektoru v porovnání s celkovou spotřebou v USA (v kvadrilionech Btu) ........................................................................................... 62   Graf 22 Vývoj ceny akcií společnosti NWR (v českých korunách) ........................................ 73   Graf 23 Cena Australského koksovatelného uhlí, na kterou je vázána státní dotace pro ztrátový důl Paskov.......................................................................................................... 75   Graf 24 Současný poměr výroby elektřiny v ČR v roce 2012 ................................................. 76   Graf 25 Procentní rozpětí výroby elektřiny v roce 2040 podle české energetické koncepce .. 77   Graf 26 Vývoj těžby černého uhlí v zemích Evropské unie v milionech tun .......................... 78   Graf 27 Vývoj ceny akcií společnosti Bogdanka (v polských Zlotych) .................................. 80   Graf 28 Vývoj ročního kontraktu ARA za posledních 6 měsíců ............................................. 82   Graf 29 Čistá výroba elektřiny ve Spojených státech do roku 2040 (v TWh) ........................ 83  

94