Vysoká škola logistiky o.p.s. Mýtný systém a jeho ekonomický dopad na uţivatele. (Bakalářská práce)

Vysoká škola logistiky o.p.s.

Mýtný systém a jeho ekonomický dopad na uţivatele (Bakalářská práce)

Přerov 2011

Marek Darebníček

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a vypracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným pouţitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely.

V Přerově, dne 22. dubna 2011

………………………….. podpis

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval všem, jejichţ rady přispěly ke zpracování této bakalářské práce. Zvláště pak děkuji panu Ing. Jaroslavu Šenkýřovi, CSc. za vedení mé bakalářské práce a za poskytnutí odborných rad při jejím vypracování. Velký dík patří i mému bratrovi, který mě po celou dobu práce podporoval a poskytoval mi cenné rady. Děkuji i svým rodičům za jejich stálou podporu nejen během mého studia.

Resumé

Bakalářská práce se zabývá problematikou výběru mýtných poplatků v Evropské unii. Popisuje základní principy, účel a druhy elektronického mýtného ve vybraných státech Evropské unie s důrazem na ekonomické hledisko pro koncového uţivatele. V praktické části je analyzováno navýšení nákladů dopravní společnosti v důsledku změny mýtných sazeb.

Abstract

This bachelor thesis deals with collecting toll fees in the European Union. Describes the basic principles, purpose and types of electronic toll systems in some selected countries of the European Union. The practical part of thesis including analysis of additional costs in case when rates in toll collection are changing.

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 7 1.

CHARAKTERISTIKA MÝTNÉHO SYSTÉMU V ČESKÉ REPUBLICE ..... 8 1.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MÝTA .................................................................... 8 1.2 DŮVODY ZAVEDENÍ ZPOPLATNĚNÍ KOMUNIKACÍ................................................ 8 1.3 DEFINICE MÝTNÉHO A JEHO TYPY ...................................................................... 8 1.3.1 Výběrčí kabiny .............................................................................................. 9 1.3.2 Elektronický výběr mýtného .......................................................................... 9 1.4 MÝTNÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE .............................................................. 17 1.4.1 Cesta k mýtnému systému ........................................................................... 17 1.4.2 Obecná architektura ................................................................................... 18 1.4.3 Zákaznická podpora .................................................................................... 21 1.4.4 Platební styk ................................................................................................ 21 1.4.5 Náklady a příjmy z mýta ............................................................................. 22 1.4.6 Jak se placení mýta vyhnout - praxe v ČR .................................................. 25

2.

MÝTNÉ SYSTÉMY POUŢÍVANÉ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU .......... 28 2.1 2.2 2.3 2.4 2.6 2.7

MÝTNÉ V NĚMECKU ........................................................................................ 28 MÝTNÉ V RAKOUSKU ...................................................................................... 30 MÝTNÉ V POLSKU ............................................................................................ 32 MÝTNÉ NA SLOVENSKU ................................................................................... 34 MÝTNÉ VE FRANCII.......................................................................................... 37 ANALÝZA MÝTNÝCH SYSTÉMŮ VE VYBRANÝCH STÁTECH ............................... 39

3. DOPAD ZMĚNY MÝTNÝCH SAZEB NA NÁKLADY DOPRAVNÍ SPOLEČNOSTI ............................................................................................................ 42 3.1

SAZBY MÝTNÉHO A JEJICH VÝVOJ .................................................................... 42

4. EKONOMICKÝ DOPAD MÝTNÉHO SYSTÉMU NA VYBRANÉ DOPRAVCE .................................................................................................................. 46 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5

DOPRAVNÍ SPOLEČNOST BFF, S. R. O. .............................................................. 47 VOZOVÝ PARK ................................................................................................. 47 TRASY PŘEPRAV .............................................................................................. 48 NÁKLADY V JEDNOTLIVÝCH LETECH ............................................................... 51 VÝVOJOVÉ GRAFY ........................................................................................... 52

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 55 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘILOH PŘÍLOHA

Úvod Různé typy a způsoby výběru mýtných poplatků za uţívání některých úseků silnic, mostů nebo řek jsou součástí dopravních systémů prakticky uţ od starověku. I ve 21. století je výběr mýtného samozřejmou součástí přepravy zboţí a osob a protoţe trh je stále globálnější, plní mýtné i důleţité regulační mechanismy. Na dopravce je tak vyvíjen ekonomický a ekologický tlak za účelem podpory kombinované dopravy, sniţování zátěţe na ţivotní prostředí a neposlední řadě v rámci konkurenčního boje. Výběr poplatků zároveň stimuluje další výstavbu silnic a údrţbu jiţ postavených. Jako téma pro svou práci jsem si proto vybral porovnání způsobů výběru mýta v České republice a některých státech Evropské unie s důrazem na koncového uţivatele, dopravce. V první kapitole se zabývám nejprve obecně technickými specifikacemi jednotlivých pouţívaných systémů výběru elektronického mýtného a poté přesnou charakteristikou mýta v České republice, včetně okolností vzniku a výběru systému, nákladů na jeho provoz a výnosů z něj. Ve druhé kapitole je uveden stručný přehled mýtných systémů ve vybraných státech Evropské unie, jejich charakteristika a přehled aktuálních sazeb. Součástí kapitoly je i analýza a porovnání mýtných systémů v České republice, Německu a Rakousku. Obsahem třetí a čtvrté kapitoly je přehled a vyčíslení změn v mýtných sazbách a ekonomický dopad těchto změn na náklady dopravní společnosti, který je nejprve ilustrován pomocí přehledu změn mýtných sazeb v České republice a poté konkrétně vyčíslen na příkladu modelové dopravní společnosti.

7

1. Charakteristika mýtného systému v České republice 1.1 Obecná charakteristika mýta Uţití dálnic, silnic, tunelů či mostů můţe podléhat zpoplatnění. Poplatkem za uţívání se rozumí určitá částka, která se platí za oprávnění vyuţívat po určitou dobu pozemní komunikace či dopravní stavby. Zpoplatnění můţe mí dvě formy. V prvním případě jde o tzv. časové zpoplatnění, tedy poplatek, jehoţ výše se odvíjí od doby, po kterou je umoţněno právo uţívání sítě zpoplatněných pozemním komunikací nebo dopravních staveb. Takové zpoplatnění můţe mít podobu například dálničního kupónu. Běţnějším a pro svou větší spravedlnost i preferovanějším způsobem zpoplatnění silniční infrastruktury je mýtné, resp. výkonové zpoplatnění, které se stanovuje v závislosti na skutečně ujeté vzdálenosti. [29]

1.2 Důvody zavedení zpoplatnění komunikací Primárním důvodem pro zpoplatnění komunikací je získaní dostatečných prostředků pro investice do infrastruktury, do její opravy a výstavby dalších komunikací. Evropská komise zveřejnila dokumenty, které poukazují na rapidní nárůst vyuţívání silniční dopravy a to především na úkor dopravy ţelezniční. Převaţující díl od sedmdesátých let aţ do současnosti, patří právě silniční dopravě. V devadesátých letech její podíl na celkovém objemu přepravy vzrostl aţ k hranici 75 %. Celkově došlo v období od sedmdesátých let do současnosti k postupnému zmenšení podílu dopravy potrubní, říční a výrazně i ţelezniční. Dalším podstatným důvodem zavedení zpoplatněných komunikací je vytvoření tlaku na dopravce, který má způsobit jejich částečný přechod z vyuţití silniční dopravy na dopravu kombinovanou, přičemţ upřednostňována je zejména kombinace s dopravou ţelezniční. [28], [17]

1.3 Definice mýtného a jeho typy Mýtné můţeme definovat jako určitou částku, která se platí za jízdu vozidla mezi dvěma body pozemní komunikace. Tato částka se stanoví podle ujeté vzdálenosti a typu vozidla. Jedná se tedy o tzv. výkonové zpoplatnění komunikace.

8

V minulosti bylo mýtné tradičně vybíráno na dálnicích manuálně, coţ vyţadovalo výstavbu rozsáhlých mýtných stanic. V současné době se od tohoto tradičního výběru upouští a nahrazuje se systémy elektronického výběru mýtného. Nejmodernější systémy elektronického výběru jsou označovány jako Multilane a Free Flow, coţ znamená, ţe jízda vozidla při mýtné transakci není nijak omezována (vozidlo můţe jet v jakémkoli jízdním pruhu nebo můţe přejíţdět z jednoho jízdního pruhu do druhého aniţ by muselo omezovat svou okamţitou rychlost).

1.3.1 Výběrčí kabiny V mnoha zemích funguje na některých dopravních úsecích manuální výběr poplatku ve výběrčích budkách s obsluhou či bez obsluhy. Nevýhodou tohoto postupu je významné sníţení propustnosti dané komunikace o 50 aţ 70 %. Toto mýtné se nejčastěji pouţívá ve Francii, Španělsku, Itálii, Slovinsku, Chorvatsku a Portugalsku a většinou se vztahuje jak na osobní, tak na nákladní automobily. Je moţno platit hotově nebo kartami „telepass“, coţ jsou elektronické předplacené karty, jeţ umoţňují rychlejší průjezd. [14]

Obrázek 1: Výběrčí kabina Zdroj: westernharbourtunnel.com

1.3.2 Elektronický výběr mýtného Systémy pro elektronické vybírání poplatku EFC (Electronic Fee Collection), jsou dlouhodobě pouţívány v zahraničí.

9

Jedná se o výkonové zpoplatnění, které je primárně spravedlivějším zdrojem příjmů a také dobře plní výše zmíněné regulační mechanismy – např. platba pouze pro vybrané kategorie vozidel (hmotnostní limity), progresivní platby při regulaci dopravy (vjezd do městského centra, tunelu) apod. Systémy EFC je moţno rozdělit dle konfigurace výběrových míst, případně dle počtu jízdních pruhů a dle způsobu přenosu dat.

Dle konfigurace výběrových míst rozlišujeme: a) otevřený systém, v němţ uţivatelé platí poplatek pouze v jednom místě a to při vjezdu do placeného prostoru. Na jeho začátku je umístěna výběrová stanice, která zprostředkovává přenos informací mezi zařízením instalovaným ve vozidle (OBU - On Board Unit) a zařízením umístěným na vozovce (RSE - Road Side Equipment). b) uzavřený systém, v němţ uţivatel platí poplatek za celou cestu v placeném prostoru, tj. od místa vjezdu vozidla do placeného prostoru (vstupní výběrová stanice) aţ po místo, kde uţivatel placený prostor opouští (výstupní výběrová stanice). Přenos informací mezi jednotkou OBU a RSE se tedy uskutečňuje dvakrát.

Dle počtu jízdních pruhů rozlišujeme: a) jedno-pruhový výběrový systém, kdy jsou vozidla úmyslně vedena do jednotlivých oddělených pruhů, které jsou od sebe fyzicky odděleny např. betonovou nebo jinou konstrukcí. b) pseudo více-pruhový výběrový systém - jde víceméně o jedno-pruhový výběrový systém, u něhoţ však nejsou jednotlivé pruhy fyzicky odděleny a vozidla jedou v několika jízdních pruzích zároveň. Systém výběru mýtného resp. sběru dat musí tedy umět reagovat na situace, kdy nějaké vozidlo např. náhodně přejede z jednoho pruhu do druhého. c) více-pruhový výběrový systém, u něhoţ nejsou stanoveny ţádné podmínky na řazení projíţdějících vozidel, nedochází ke zpomalování dopravního proudu. Tento systém je technicky mnohonásobně sloţitější neţ předchozí dva systémy, jeho nejčastější a také nejjednodušší variantou je dvou-pruhový systém.

10

Dle způsobu přenosu dat rozlišujeme: a) elektronické mikrovlnné mýtné Tato technologie přenosu vyuţívá spojení na krátkou vzdálenost (DSRC - Dedicated Short Range Communication), které zprostředkovává přenos dat mezi RSE a jednotkou OBU ve vozidle. Komunikace se uskutečňuje v infračerveném nebo mikrovlnném pásmu. Systém DSRC se vyuţívá např. v Rakousku, Švýcarsku a od roku 2007 i v České republice.

Architektura systému Při pouţívání této technologie je infrastruktura komunikací rozšířena většinou o fyzické mýtné brány (portály), které jsou osazeny zařízením DSRC pro komunikaci s projíţdějícími vozidly. Zařízení DSRC můţe být umístěno ale i vedle vozovky popř. přímo mezi jízdními pruhy. Tyto mýtné brány resp. RSE zařízení na nich umístěny, pak detekují a lokalizují vozidla projíţdějící placenou zónou. Shromaţďovány jsou dva typy informací

elektronická identifikace vozidla a klasifikační data vozidla informace o platební transakci (např. ID karty v OBU)

Přenos dat je obousměrný, neboť kaţdá finanční transakce musí být zpětně potvrzena. Telekomunikační operátor pak sbírá data z RSE jednotek a zajišťuje jejich správné doručení k operátorovi výběru. Transakce jsou realizovány několika způsoby, dle pouţitého systému zařízení ve vozidle.

nejpokročilejší systémy pracují s aplikací standardních platebních karet (např. VISA CARD), celá transakce se podobá bankovní operaci při nákupu v supermarketu. méně pokročilé systémy pracují s pouţitím speciální karty, jakou známe např. z telefonních automatů - uţivatel si ve vybraných obchodech koupí kartu a pouţívá ji aţ do vyčerpání jednotek – tzv. „pre payment“ (reţim pre-pay).

11

v některých systémech EFC se počítá s tzv. metodou „post payment“ (reţim post-pay), u které uţivatel pouţívá elektronickou kartu pouze jako identifikační zařízení a jednou měsíčně mu přijde na jeho adresu účet s měsíční sumou.

Palubní jednotka „OBU“ Tuto jednotku si musí kaţdý řidič, na kterého se povinnost platby mýtného vztahuje, koupit a nainstalovat do vozidla. Je to malý přístroj, který se jednoduše upevní za přední sklo v autě. Elektronická karta se pak vkládá dovnitř jednotky OBU. Kdyţ řidič projíţdí kolem místa výběru, přistroj OBU přijme radiový signál nebo signál v prostředí infračervených vln (IR, viz dále) a mezi OBU a RSE proběhne platební transakce popř. výměna dat pro „post payment“, o celé akci je řidič informován akustickým signálem, pípnutím.

Obrázek 2: Palubní jednotka OBU Zdroj: premid.cz

Vzhledem k tomu, ţe systém shromaţďuje citlivé údaje o platebních transakcích, vztahují se na získaná data samozřejmě stejná bezpečnostní pravidla jako pro data z ostatních platebních transakcí obecně. To brání dalšímu sledování pohybu řidičů systémem EFC, data také nemohou být dále pouţita pro jiné účely jako je např. sledování dodrţování povolené rychlosti. Radiový signál u systému DSRC samozřejmě nesmí rušit ţádné další elektronické přístroje a jeho frekvence byla vybrána tak, aby nerušila ani signály mobilních telefonů, přenosných PC atd. Kmitočet systému DSRC je pro Evropu standardizován na 5,8 GHz.

12

Přenosy v infračerveném pásmu Stále významnějším variantou DSRC technologie je přenos dat zaloţený na principu infračervených vln (IR). Výhoda IR systému je v nízké ceně čidel a hlavně v několikanásobně vyšší rychlosti přenosu, ta se pohybuje v maximu cca 10 Mb/s, zatímco mikrovlnný systém má rychlost omezenou na cca 500 kb/s. Vyšší rychlost samozřejmě umoţňuje přenášet i mnohem více informací. Další předností proti mikrovlnnému systému je bezztrátový prostup metalizovaným sklem, kterým je osazena většina moderních automobilů. Nevýhodou IR přenosů je zejména neexistence jednotných evropských standardů, coţ vede k nekompatibilitě s ostatními pouţívanými systémy. [24]

Princip činnosti mýtné brány Samotná brána je, jak je uvedeno výše, pouze nosič zařízení, které slouţí k výběru a kontrole mýtného. Je opatřena komunikačními jednotkami pro odečet mýtného (pro kaţdý pruh jedna). Na části bran (nazývaných enforcementní brány) se nachází i zařízení kontrolního systému.

Obrázek 3: Komunikační systém DSRC Zdroj: technet.idnes.cz

13

Ten slouţí k identifikaci všech vozidel, které branou projíţdějí, tedy nejen těch, které jsou vybaveny palubní jednotkou. Vozidlo je přeměřeno aby se zjistil jeho typ, je vyfotografováno a z této fotografie se pak automaticky zjišťuje poznávací značka vozidla. Následuje kontrola, zda palubní jednotka a značka vozidla odpovídají. Systém je tak schopen rozpoznat i vozidla, která se pokoušejí o podvod a mají například palubní jednotku odstíněnou.

Obrázek 4: Jednotlivé prvky systému DSRC Zdroj: technet.idnes.cz

Legenda k obrázku: 1 Laserový skener 4 Fotoaparát a TR blesk 2 Laserový skener 5 DSRC komunikátor 3 Kamera

Zjištění případného přestupku je pak kontrolováno ještě v centrále manuálně obsluhou a v případě pozitivního výsledku je vše předáno příslušným orgánům (v případě ČR tedy Celní správě). V budoucnu můţe být systém bran doplněn o další mechanismy sledování vozidel – např. sledování rychlosti, hledání kradených vozidel nebo k podpoře satelitní technologie. [26]

14

b) elektronické satelitní mýtné Narozdíl od systému DSRC, který pracuje s reálnou infrastrukturou tvořenou mýtnými bránami podél jednotlivých sledovaných komunikací, pracuje systém satelitního mýtného s vyuţitím satelitní navigace (GPS/GNSS) případně ještě v kombinaci s technologii celulární mobilní sítě (GSM). Poplatky jsou vybírány na virtuálních platebních bránách, které jsou uloţeny v naprogramovaných tabulkách v OBU. Pokud vozidlo projede tímto virtuálním bodem, uskuteční se platební transakce. Vlastní detekce vozidla pomocí GPS je provedena pomocí signálů přijatých od minimálně čtyř ze 24 druţic systému GPS. Poloha je porovnávána s polohou virtuálních výběrčích míst, které jsou umístěny v OBU, na začátku a na konci placené komunikace.

Informace o projetí daným bodem je vyslána prostřednictvím GSM mobilní sítě k poskytovateli a následně je odečten příslušný obnos z elektronické platební karty uţivatele nebo je průjezd zaznamenán na čipovou kartu pro pozdější vyhodnocení a „post payment“.

Obrázek 5: Schéma satelitního mýtného Zdroj: technet.idnes.cz

Tento moderní systém výběru mýtného se vyuţívá v Německu či na Slovensku, kde je doplněn i mikrovlnným systémem, který plní kontrolní úlohu. Satelitní navigace má však i svá technická omezení (např. v hustě zastavěném prostoru měst a v tunelech).

15

V souvislosti se systémem EFC a satelitním výběru mýtného se počítá s dobudováním navigačního systému Galileo, který by se měl stát, jak navigačním, tak i komunikačním druţicovým systémem pro celou Evropu. [17], [14], [24]

Výhody a nevýhody technologií EFC Tabulka 1: Výhody a nevýhody technologií EFC

Technologie

DSRC

GPS/GSM

Výhody Levné OBU Časté vyuţívání v Evropě Vyuţití pro telematické aplikace Niţší náklady na kontrolu placení Levná infrastruktura (není nutná RSE) Integrace s dalšími sluţbami mobilních operátorů Dynamické rozšiřování úseků Vyuţití pro telematické aplikace Niţší náklady na údrţbu infrastruktury

Nevýhody Nákladná infrastruktura RSE Pokrytí pouze vybrané silniční sítě Vyšší náklady na údrţbu infrastruktury

Nákladnější OBU Vyšší náklady na kontrolu placení Méně četné vyuţívání v Evropě

Zdroj: vlastní zpracování 1

1

PŘIBYL, Pavel; SVÍTEK, Miroslav. Inteligentní dopravní systémy. 1. vydání. Praha : BEN - technická literatura, 2001. 544s. ISBN 80-7300-029-6. VÁGNER, Patrik. Elektronické mýtné. [online]. 2009 [cit. 2011-03-13].Dostupné z WWW: .

16

1.4 Mýtný systém v České republice V České republice je pouţíván pro výběr mýtného elektronický mikrovlnný systém, jde o systém otevřený, vícepruhový. Provozovatel elektronického mýtného systému je Ředitelství silnic a dálnic ČR. Výnosy získané výběrem mýtného jsou pak příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Povinnosti platby mýtného podléhají vozidla s nejvyšší povolenou hmotností 12 tun a výše a od 1. 1. 2010 i vozidla nad 3,5 tuny při uţití dálnic, rychlostních silnic a vybraných silnic I. třídy. Zpoplatněné komunikace jsou stanoveny vyhláškou MD ČR č. 483/2009 Sb. Aktuální sazby mýtného jsou stanoveny v Nařízení vlády ČR č. 26/2010 Sb.

Obrázek 6: Síť zpoplatněných komunikací v ČR Zdroj: premid.cz

1.4.1 Cesta k mýtnému systému Vláda ČR v květnu 2004 rozhodla, ţe zpoplatní uţívání vybraných pozemních komunikací těţkými vozidly výkonově, aby se uţivatelé spravedlivěji a přímo podíleli na nákladech spojených s výstavbou, modernizací, údrţbou a provozem významných silničních tahů.

17

Po odsouhlasení základních parametrů zadávací dokumentace pro výběrové řízení na generálního dodavatele tohoto systému (usnesení vlády č. 736 ze dne 15. června 2005), bylo dne 11. července 2005 zveřejněno oznámení zadávacího řízení veřejné zakázky "Poskytování sluţeb a dodávek vybrané infrastruktury k realizaci projektu výkonového zpoplatnění vybraných komunikací v ČR". Ministerstvo dopravy obdrţelo do 16. září 2005 12:00 hodin 4 nabídky. Vítězem výběrového řízení se stala společnost Kapsch, která v březnu roku 2006 uzavřela s Českou republikou smlouvu na vybudování mýtného systému. Český elektronický systém výběru mýta zahájil komerční provoz dne 1. ledna 2007 na dálnicích a rychlostních silnicích v celkové délce 970 km. [18], [17], [11]

Podíl zpoplatněných a nezpoplatněných komunikací v ČR k 1.1.2011

zpoplatněno 2,42%

nezpoplatněno 97,58%

Graf 1: Podíl zpoplatněných a nezpoplatněných komunikací v ČR k 1. 1. 2011 Zdroj: vlastní zpracování 2

1.4.2 Obecná architektura V České republice se tedy vyuţívá mikrovlnná technologie elektronického výběru mýtného. Systém elektronického mýtného se skládá z jednotlivých subsystémů (mýtná stanice, kontrolní stanice, přenosná kontrolní zařízení, palubní jednotky apod.). 2

PREMID.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: . ŘSD ČR [online]. 2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: .

18

Součástí pouţívaného systému je i identifikace vozidel, u kterých se mýtné neodúčtovalo nebo proces odúčtování nemohl proběhnout správně. Vozidla, která podléhají mýtnému, jsou povinně vybavena malým elektronickým zařízením OBU - „jednotkou „premid“ - které komunikuje s mýtným systémem. Povinnost vybavení jednotkou premid platí i pro vozidla zpoplatněných kategorií, která jsou ze zákona osvobozena od placení mýtného (např. vozidla IZS a ozbrojených sil). Zpoplatněné komunikace jsou rozděleny do mýtných úseků. Na kaţdém z nich je mýtná stanice (zpravidla tvaru brány), která zaznamená průjezd vozidla a následně mýtnou transakci. Mýtná povinnost vzniká i v případě, kdy při míjení konkrétního mýtného bodu nebyla zaznamenána mýtná transakce, ale z jiných záznamů v systému elektronického mýtného je zřejmé, ţe vozidlo pouţilo zpoplatněný mýtný úsek. [20]

Mýtná stanice Mýtné stanice jsou postaveny na zpoplatněné silniční síti a jsou vybaveny anténami umoţňujícími komunikaci mezi mýtnou stanicí a palubní jednotkou premid.

Obrázek 7: Mýtná brána Zdroj: portal.dopravniinfo.cz

19

Kontrolní stanice Kontrolní stanice jsou vybaveny technikou pro kontrolu vybavenosti vozidel palubní jednotkou premid, jejího správného nastavení a také pro kontrolu vlastní platby mýtného.

Pokud je zaznamenána nesrovnalost, je informace předána do kontrolního centra systému elektronického mýtného, včetně automaticky pořízené fotografie příslušného vozidla. Personál centra provede ověření zaslané informace. Pokud došlo k přestupku, je výsledek zaslán mobilním kontrolám, které vozidlo vyhledají a zastaví.

Přenosná kontrolní zařízení Kromě pevně instalovaných přístrojů existují i přenosná zařízení, která nejsou vázána na určité místo a lze je tak pruţně pouţít ke kontrole různých úseků trasy.

Mobilní kontrola Mobilní kontroly na české síti zpoplatněných komunikací doplňují činnost stacionárních a přenosných kontrolních zařízení. Vlastní kontroly provádějí vozidla Celní správy ČR, která jsou okamţitě informována o všech deliktech přímo z centrály systému elektronického mýtného.

Tyto mobilní jednotky mají ze zákona oprávnění zastavovat mýtným systémem označená vozidla, ověřit nesrovnalosti a v případě jejich potvrzení poţadovat pokutu nebo zahájit správní řízení nebo vyměřit / vybírat dodatečné mýtné, případně vozidlo odstavit. [20], [12]

20

Obrázek 8: Mobilní kontrola Zdroj: premid.cz

1.4.3 Zákaznická podpora Jako podpora pro zákazníky mýtného systému slouţí distribuční a kontaktní místa. distribuční místa - jsou umístěna na vybraných čerpacích stanicích a hraničních přechodech a jsou určena pro rychlou obsluhu řidičů na cestách a jednoduché úkony, především dobíjení předplatného pro reţim pre-pay. kontaktní místa - určena jsou především pro poskytování sluţeb dopravním společnostem a reţim post-pay. Poskytují rozšířené sluţby, které nelze zajistit na distribučních místech. Kontaktních míst je celkem 15.

1.4.4 Platební styk Technologie palubní jednotky premid umoţňuje platbu mýtného v reţimu pre-pay nebo v reţimu post-pay, kombinace obou způsobů není moţná.

V případě pre-pay reţimu lze nabití provést v hotovosti nebo platebními kartami bankovními (např. Diners, EC/MC, Maestro, VISA a další) popř. platebními kartami tankovacími (např. Benzina, CCS Toll, DKV, euroWAG, Aral, OMV, Account a další). Předplatné se do karty vkládá na distribučních nebo kontaktních místech. V případě sníţení kreditu pod 600 Kč bude palubní jednotka při průjezdu mýtnou stanicí řidiče akusticky upozorňovat na potřebu dobít kredit. Vyúčtování mýtných transakcí obdrţí uţivatel na vyţádání.

21

V případě post-pay reţimu je nutné nejprve sjednat smlouvu z provozovatelem elektronického mýtného. Smlouvu lze sjednat na kontaktních místech nebo u některých vydavatelů tankovacích karet. Palubní jednotka premid pak pouze zaznamenává mýtné transakce a provozovateli vozidla je následně zaslána faktura vyúčtování mýtného za předchozí účtovací období. Odpadají tak starosti s nabitím palubní jednotky a manipulací s hotovostí. Dalšími výhodami jsou bezesporu moţnost odloţení splatnosti mýtných závazků aţ o 90 dnů a alternativní forma následného placení prostřednictvím tankovacích karet. [20], [21]

1.4.5 Náklady a příjmy z mýta Náklady Nabídková cena na vybudování mýtného systému předloţená společností Kapsch v roce 2005 činila 22 094 023 587, 04 Kč vč. DPH. [18]

Příjmy a výdaje za rok 2007 – 2010 Tabulka 2: Přehled příjmů a výdajů mýtného systému v ČR Celkové příjmy [mld. Kč]

Celkové výdaje na provoz [mld. Kč]

Rok 2007

5, 57

1,61

Rok 2008

6, 14

2,25

Rok 2009

5, 54

2,39

Rok 2010

6, 57

1, 66

Měsíce s nejvyšším výběrem [mil. Kč]

Říjen [542] Červen [480] Duben [556] Prosinec [390] Říjen [520] Září [509] Listopad [623] Říjen [620]

Podíl českých dopravců

Podíl zahranič. dopravců

61,3%

38,7%

60,3%

39,7%

58,0%

42,0%

58,5%

41,5%

Zdroj: vlastní zpracování 3

3

PRODOPRAVCE.CZ [online]. 2010 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: a .

22

Nejvíce se na vybraném mýtném podílejí tuzemští dopravci, jejich podíl nepatrně klesá, následují vozidla ze Slovenska a Polska. Na druhém konci ţebříčku s objevují vozidla z Izraele, Libanonu či Libye.

Grafy znázorňují rozloţení platby v obou reţimech v prvním roce platnosti výběru elektronického mýtného, je vidět, ţe převládá vyuţívání pre-pay reţimu platby a to ve větší míře u uţivatelů ze zahraničí. [1]

Podíl plateb mýtného v roce 2007

Neplatící 3% Post-pay 31%

Pre-pay 66%

Pre-pay

Post-pay

Neplatící

Graf 2: Podíl plateb mýtného v roce 2007 Zdroj: premid.cz

23

Rozdělení uživatelů v režimu " post-pay" v roce 2007

Zahraniční 39% Domácí 61%

Domácí

Zahraniční

Graf 3: Rozdělení uţivatelů v reţimu post-pay v roce 2007 Zdroj: premid.cz

Rozdělení uživatelů v režimu "pre-pay" v roce 2007

Domácí 21%

Zahraniční 79%

Domácí

Zahraniční

Graf 4: Rozdělení uţivatelů v reţimu pre-pay v roce 2007 Zdroj: premid.cz

24

Příjmy a výdaje za rok 2011 Za leden letošního roku stát vybral na mýtném 624 milionů Kč, coţ je o 48 % více neţ za stejné období loňského roku. Za růstem stojí především zvýšení mýtných sazeb, oţivení ekonomiky či zpoplatnění nové části Praţského okruhu. Za únor stát vybral na mýtném 624,7 milionů Kč, coţ je o 23 % více neţ za stejné období roku 2010. Dle odhadů by se v letošním roce mohlo na mýtném vybrat rekordních 7,7 miliardy Kč a výdaje by mohly činit pouze 1,48 miliard Kč. [16], [2], [23]

1.4.6 Jak se placení mýta vyhnout - praxe v ČR Existuje několik způsobů, jak se platbě mýtného vyhnout. Mezi nejčastější způsoby, kterými se řidiči snaţí vyhnout své povinnosti a oklamat mýtný systém patří:

a) objíţdění zpoplatněných úseků, vyuţitím silnic niţších tříd a úseků silnic I. třídy, které zpoplatnění doposud nepodléhají. Jedná se o nejčastější způsob, jak se placení mýtného vyhnout. Nevýhodou tohoto způsobu je bezpochyby často delší doba jízdy a vyšší náročnost na soustředění řidiče. Najde se však i několik příkladů tras, kde se řidiči můţe větší fyzická a psychická zátěţ vyplatit. Jako příklad si uveďme trasu zveřejněnou na zpravodajském portále auto.idnes.cz. Jedná se o trasu z Ostravy do Šumperka. Pro tuto přepravu můţeme vyuţít severní nezpoplatněnou variantu trasy přes Opavu a Bruntál nebo jiţní zpoplatněnou variantu přes Olomouc a Mohelnici. Jako dopravní prostředek pro kalkulaci pouţijeme jeden z nejprodávanějších tahačů na českém trhu MAN TGA 18 (počet náprav tahače plus návěsu - 2+3, emisní třída EURO 3, průměrná spotřeba 30 l/ 100 km). Cenu nafty kalkulujeme za 34 Kč/l.

25

1. zpoplatněná varianta: Ostrava-Olomouc-Mohelnice-Šumperk 2. nezpoplatněná varianta: Ostrava-Opava-Bruntál-Šumperk

Obrázek 9: Trasy přepravy Zdroj: auto.idnes.cz

Tabulka 3: Vypočítané parametry variant přeprav Ostrava - Šumperk

Varianta

Vzdálenost [km]

Doba jízdy [min]

Projeto nafty [l]

1 2

160,6 125,0

152 137

48,18 37,50

Zaplaceno Mýtné Celkem za naftu [Kč] [Kč] [Kč] 1638,12 641,45 2279,57 1275,00 0 1275,00

Zdroj: vlastní zpracování 4

Podle provedených výpočtů by se řidiči jednoznačně vyplatila varianta č. 2 je rychlejší, levnější a kratší. Výpočty jsou však pouze modelové a nezohledňují aktuální situaci na silnici, hustotu provozu a především další důleţitý parametr, kterým je profil trasy. Řidič kamionu resp. dopravce tedy ušetří za naftu a mýtné a doba jízdy se za ideálních podmínek zkrátí o přibliţně 15 min. Celková úspora, kterou pouţití nezpoplatněné trasy přináší, tak činí cca 1000 Kč.

4

MÝTNÝ KALKULÁTOR [online]. 2011 [cit. 2011-03-21]. Dostupné z WWW: . PLÁNOVAČ CEST ŠKODA AUTO [online]. 2011 [cit. 2011-03-21]. Dostupné z WWW: .

26

Pokud do kalkulace vezmeme v úvahu i profil trasy a promítneme teoretické navýšení spotřeby způsobené profilem trasy do celkové úspory cca 1000 Kč, vyjde nám, za předpokladu ceny nafty 34 Kč/l, ţe tato trasa se ještě vyplatí při navýšení spotřeby o téměř 80% (o 29,5 l nafty proti původní kalkulované spotřebě 37,5 l). Nebereme-li tedy v úvahu časové hledisko závislé na aktuální situaci na trase, fyzickou a psychickou zátěţ řidiče, je pravděpodobné, ţe se tato trasa dopravci vyplatí. b) odstínění palubní jednotky, coţ se provádí např. zabalením palubní jednotky do alobalu. Při průjezdu vozidla pod mýtnou bránou pak nemusí dojít ke zkontaktování palubní jednotky a řidič tak brázdí silnice bez placení.

c) řazení v těsné blízkosti za vozidlo jedoucí před řidičem. Vozidlo schované za jiným s odstupem menším neţ tři metry je totiţ pro bránu neviditelné. V tomto případě se řidič kromě porušení zákona vystavuje i riziku sráţky s vozidlem jedoucím před ním. [6], [15], [7]

27

2. Mýtné systémy pouţívané ve vybraných zemích EU Jednotlivé země Evropské unie vyuţívají jak časového, tak i výkonového zpoplatnění svých komunikací. Zpoplatnění se většinou týká dálnic, méně často uţ silnic ostatních tříd. V případě výkonového zpoplatnění, se ve většině případů jedná o mýtné vybírané tradičním způsobem pomocí výběrčích kabin. Tyto mohou být automatizované nebo s přítomností výběrčí osoby. V některých zemích Evropské unie se můţeme setkat s elektronickým mýtným systémem pracující na bázi mikrovlnné technologie, méně se také vyskytují elektronické mýtné systémy vyuţívající satelitní navigaci. [13]

2.1 Mýtné v Německu Povinnost platit mýtné na německých dálnicích platí od 1. ledna 2005 a týká se všech nákladních vozidel nebo souprav vozidel s přípustnou celkovou hmotností minimálně 12 tun. Od 1. ledna 2007 jsou navíc zpoplatněny i určité úseky spolkových silnic. Od mýta jsou osvobozeny autobusy, vozidla armády, policie a další. Prohřešky proti mýtné povinnosti řeší Spolkový úřad pro nákladní dopravu (BAG). Pokuty mohou dosáhnout aţ 20 000 eur. Mýtný systém zde vyvinula a vybudovala společnost Toll Collect. Systém pracuje na satelitní bázi. Poplatky jsou vybírány v závislosti na ujeté zpoplatněné trase, počtu náprav a emisní třídě. Prvním krokem k placení mýta je registrace plátce a jeho vozidla u společnosti Toll Collect. Registrovaní uţivatelé mohou vyuţívat tři způsoby zaúčtování mýta:

automaticky pomocí ve vozidle instalovaného palubního přístroje OBU manuální zaúčtování na poplatkovém terminálu manuálně na internetu

Po registraci obdrţí podnik pro kaţdý kamion jednu vozidlovou kartu, na které jsou uloţena všechna data nutná pro výběr mýta (SPZ vozidla, země registrace, emisní třída, počet náprav a přípustná celková hmotnost tahače).

28

V případě manuálního zaúčtování na poplatkovém terminálu není registrace uţivatele nutná. Tento způsob platby mýtného je vhodný především pro uţivatele, kteří německé dálnice pouţívají jen zřídka.

Obrázek 10: Vozidlová karta Zdroj: toll-collect.de

Pro určení výše mýta se kaţdé vozidlo zařadí podle své emisní třídy do jedné z kategorií A, B, C nebo D. [27]

Tabulka 4: Aktuální mýtné sazby v Německu

Kategorie

Emisní třída

Počet náprav

A

S5, EEV třída 1

B

S4, S3 s PMK 2, 3 nebo 4

C

S3 bez PMK, S2 s PMK 1, 2, 3 nebo 4

D

S2 bez PMK, S1 a vozidla nespadající do kategorie emisní třídy

do 3 náprav od 4 náprav do 3 náprav od 4 náprav do 3 náprav od 4 náprav do 3 náprav od 4 náprav

Cena/km5 od 1.1.2011 0,140 € 0,154 € 0,168 € 0,182 € 0,210 € 0,224 € 0,273 € 0,287 €

Zdroj: vlastní zpracování 6

5

Mýtné je osvobozeno od DPH. TOLL-COLLECT.DE [online]. 2009 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: . 6

29

Obrázek 11: Síť zpoplatněných komunikací v Německu Zdroj: its-spedition.cz

2.2 Mýtné v Rakousku Mýtný systém fungující na rakouských dálnicích a rychlostních komunikacích od 1. ledna 2004 se týká všech vozidel jejichţ nejvyšší přípustná celková hmotnost je větší neţ 3,5 tuny. Mýtné se počítá v závislosti na počtu náprav (3 kategorie) a emisní třídě (3 tarifní skupiny). Navíc v Rakousku existují trasy, kde se uplatňuje zvláštní mýtné se zvýšeným kilometrickým tarifem nebo nočním tarifem7. Jedná se o úseky dálnic A9, A10, A11, A13 a úsek rychlostní komunikace S16. Systém zpoplatněných komunikací je zaloţen na mikrovlnné technologii. Palubní jednotky OBU (Go-Box) jsou zapůjčovány za jednorázový poplatek 5 eur a jsou interoperabilní se švýcarským přístrojem do vozidla TRIPON/EMOTACH. Částka mýtného se zúčtovává dvěma způsoby:

7

Tyto mýtné sazby neuvádím, lze je najít na internetovém portálu rakouského mýtného systému gomaut.at.

30

datová centrála ukládá data do paměti a zákazník můţe uhradit částku mýtného následně formou debetní, kreditní, tankovací karty či přímo společnosti ASFINAG prostřednictví sluţby GO-Direkt, tedy post-pay reţim. GO-Direkt v sobě spojuje výhody reţimu post-pay a přímého vyúčtování (pruţný interval vyúčtování a splatnosti a nově i celkový roční dobropis ve výši 0,3%). odúčtování od kreditu uloţeného v paměti GO-Boxu, tedy pre-pay reţim. Dozor nad výběrem mýtného provádí společnost ASFINAG, výše pokuty se můţe vyšplhat aţ k 3 000 eur. [10]

Tabulka 5: Aktuální mýtné sazby v Rakousku

Cena / km8 Emisní třída

Kategorie 2 2 nápravy

Kategorie 3 3 nápravy

Kategorie 4 4 a více náprav

A

EURO EEV a VI

0,1460 €

0,2044 €

0,3066 €

B

EURO IV a V

0,1560 €

0,2184 €

0,3276 €

C

EURO 0 - III

0,1780 €

0,2492 €

0,3738 €

Tarifní skupina

Zdroj: vlastní zpracování 9

8

Není-li uvedeno jinak, jsou ceny ve všech přehledových tabulkách bez DPH. GO-MAUT.AT [online]. 2010 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: . 9

31

Obrázek 12: Síť zpoplatněných komunikací v Rakousku Zdroj: asfinag.at

2.3 Mýtné v Polsku Mýtný systém v Polsku vyuţívá výběrčích kabin a funguje jen na vybraných úsecích polských dálnic. Platit je moţné v polských zlotých, amerických dolarech nebo eurech. Na frekventovaných úsecích je moţno platit i kreditní kartou. Elektronické mýtné na bázi mikrovlnné technologie má v Polsku začít fungovat od července roku 2011 a to na zhruba 1750 km komunikací. Toto elektronické výkonové zpoplatnění se bude týkat všech vozidel nad 3,5 tuny. O vybudování systému se má postarat stejně jako v ČR společnost Kapsch. Do roku 2018 by takto mělo být zpoplatněno asi 7600 km polských silnic. Stávající systém ručního výběru mýta se v současné době týká 3 polských dálnic, přičemţ výše mýtného je stanovena hmotnosti vozidla. Místa s výběrem mýtného jsou:

dálnice A1 - Rusocin, Stanislawie, Swarożyn, Pelplin, Kopytkowo, Nowe Marzy dálnice A2 - Konin, Września, Poznań, Nowy Tomyśl dálnice A4 - Myslowice, Balice [9], [5]

32

Tabulka 6: Aktuální mýtné sazby v Polsku

Dálnice

Počet úseků

A1

Hmotnost a Cena10 do 3,5 t

nad 3,5 t

5

3,50 - 17,60 PLN

8,30 - 41,80 PLN

A2

3

13 PLN

27 PLN

A4

2

8 PLN

13,50 PLN

Zdroj: vlastní zpracování 11

Obrázek 13: Síť zpoplatněných komunikací v Polsku Zdroj: poland.skiba.nl

10

Cena za úsek včetně DPH. DALNICNI-ZNAMKY.COM [online]. 2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: . 11

33

2.4 Mýtné na Slovensku Elektronický mýtný systém byl na Slovensku uveden do provozu od 1. 1. 2010 . Mýtný systém fungující na satelitní technologii zde vybudovala společnost SkyToll. Mýtné se platí na vymezených úsecích dálnic, silnic pro motorová vozidla a silnic I. třídy. Povinnost platit mýtné mají motorová vozidla a jízdní soupravy s celkovou hmotností nad 3,5 tuny. Tato vozidla musí být zaregistrována do systému elektronického výběru mýta a vybavena funkční elektronickým zařízením - palubní jednotkou, která je poskytována na základě smlouvy s provozovatelem systému (Národní dálniční společnost nebo jí pověřená společnost SkyToll). Osvobozená od povinnosti platit mýtné jsou například vozidla ozbrojených sil, celní správy či integrovaného záchranného systému. Sazby mýtného jsou stanoveny v závislosti na kategorii vozidla, počtu náprav a emisní třídě. Provozovatel vozidla si můţe vybrat ze dvou reţimů platby pre-pay a post-pay.

V reţimu předplaceného mýta (pre-pay) je moţné provést úhradu mýta v hotovosti, bankovní kartou nebo palivovou kartou, vţdy v na kontaktním či distribučním místě. V případě reţimu následného placení mýta (post-pay) se úhrada provádí bankovním převodem, prostřednictví vydavatele palivových karet, popřípadě v hotovosti či bankovní nebo palivovou kartou. Kontrolu dodrţování mýtné povinnosti provádí mýtná policie. [8]

Tabulka 7: Aktuální mýtné sazby na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla na Slovensku

Emisní třída Kategorie vozidla

Nákladní vozidla Autobusy

3,5 t - 12 t 2 nápravy 3 nápravy 12 t a více 4 nápravy 5 náprav 3,5 t - 12 t 12 t a více

EURO 0 II 0,093 € 0,193 € 0,202 € 0,209 € 0,206 € 0,060 € 0,110 €

EURO III

Zdroj: vlastní zpracování 12 12

EMYTO.SK [online]. 2009 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: .

34

0,086 € 0,183 € 0,193 € 0,199 € 0,193 € 0,050 € 0,100 €

EURO IV, V, EEV 0,083 € 0,179 € 0,189 € 0,196 € 0,189 € 0,030 € 0,060 €

Tabulka 8: Aktuální mýtné sazby na silnicích I. třídy na Slovensku

Emisní třída Kategorie vozidla

Nákladní vozidla Autobusy

3,5 t - 12 t 2 nápravy 3 nápravy 12 t a více 4 nápravy 5 náprav 3,5 t - 12 t 12 t a více

EURO 0 II 0,070 € 0,146 € 0,153 € 0,156 € 0,153 € 0,040 € 0,080 €

EURO III 0,063 € 0,136 € 0,146 € 0,149 € 0,146 € 0,030 € 0,070 €

EURO IV, V, EEV 0,063 € 0,136 € 0,143 € 0,146 € 0,143 € 0,020 € 0,040 €

Zdroj: vlastní zpracování 12

Obrázek 14: Síť zpoplatněných komunikací na Slovensku Zdroj: hnonline.sk

2.5 Mýtné v Itálii V Itálii se vyuţívá k výběru mýtného, stejně jako doposud v Polsku, systém výběrčích kabin. Ve většině případů se jedná o uzavřený systém výběru mýtného (vyzvednutí lístku v počáteční mýtnici a jeho zaplacení v mýtnici umístěné při sjezdu z dálnice či na konci placeného úseku). Méně častý je otevřený systém, kdy se platí hned na počátku placeného úseku (například A12 Roma - Civitavecchia nebo A3 Napoli - Salermo). Povinnost platit mýtné na většině italských dálnic je dána pro všechna vozidla.

35

Výše mýtného se stanovuje na základě výšky a počtu náprav a u jednotlivých provozovatelů se liší. Průměrná výše poplatků je 5,5 EUR/100 km. Mýtné je moţné platit hotově, kreditní kartou, kartou Viacard (předplacená karta v hodnotě 25, 50 nebo 100 EUR) či pomoci Telepassu, coţ je systém elektronického placení. Tento systém umoţňuje průjezd přes vyhrazené pruhy na mýtnicích bez nutnosti zastavovat. Pro vyuţívání tohoto systému je třeba mít v automobilu naistalovanou palubní jednotku. Telepass je doplněk karty Viacard a můţe být objednán pouze jejím prostřednictvím. Karta Viacard i Telepass mají neomezenou dobu platnosti. [3]

Tabulka 9: Rozdělení vozidel do kategorií v Itálie

Kategorie

Parametry vozidla

1

Motocykly přes 150 ccm, osobní vozy s výškou měřenou na přední nápravě menší neţ 1,3 m

2

Motorová vozidla s výškou na přední nápravě přesahující 1,3 m

3

Třínápravové automobily (s nebo bez přívěsu)

4

Čtyřnápravové automobily (s nebo bez přívěsu)

5

Vícenápravové automobily (s nebo bez přívěsu)

Zdroj: vlastní zpracování 13

13

AUTOSTRADE.IT [online]. 2006 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: .

36

Obrázek 15: Síť zpoplatněných komunikací v Itálii Zdroj: autostrade.it

2.6 Mýtné ve Francii Mýtné se ve Francii vybírá také formou výběrčích kabin. Zpoplatněná je většina francouzských dálnic. Existují však i dálnice bez poplatků. Jedná se například o části dálnic A 20, A 25, A 75, A 84. Povinnost platit mýtné mají všechna vozidla. Ta jsou dle výšky, hmotnosti a počtu náprav rozdělena do 5 kategorií. Mýtné na normálních úsecích je přibliţně 6 EUR/100 km, u náročnějších komunikací to je dvojnásobek a více. Dálniční síť ve Francii provozuje více společností, systém placení je však stejný. Většinou je pouţit uzavřený systém, kdy se na začátku úseku vyzvedne v mýtnici lístek, který se zaplatí na konci úseku. Na některých trasách se můţeme setkat i s otevřeným systémem platby uţ na začátku úseku. Mýtné je moţné hradit hotově, kreditní, palivovou kartou, bankovními či poštovními šeky nebo elektronickým způsobem, tzv. metodou Liber-t. Pro vyuţití tohoto způsobu platby je třeba mít zřízený účet a nainstalovanou palubní jednotku ve vozidle. Pro platby jsou vyhrazeny speciální brány označené oranţovým písmenem "t", které po projetí naúčtují mýtné automaticky. Vyúčtování mýtného je pak zasíláno měsíčně. [4]

37

Tabulka 10: Rozdělení vozidel do kategorií ve Francii

Kategorie

Parametry vozidla

1

Výška do 2 m, hmotnost do 3,5 t

2

Výška od 2 m do 3 m, hmotnost do 3,5 t

3

Výška nad 3 m, hmotnost nad 3,5 t

4

3 a více náprav, vyška nad 3 m, hmotnost nad 3,5 t

5

Motocykly, tříkolky

Zdroj: vlastní zpracování 14

Obrázek 16: Síť zpoplatněných komunikací ve Francii Zdroj: autoroutes.fr

14

AUTOROUTES.FR [online]. 2011 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: .

38

2.7 Analýza mýtných systémů ve vybraných státech Pro porovnání mýtných systému a jejich základní analýzu, zaloţenou na principu SWOT analýzy, vybereme systémy, které fungují v České republice a v sousedním Rakousku a Německu. Jednotlivé systémy mají své silné (výhody) a slabé (nevýhody) stránky a mohou uţivatelům poskytnout určité příleţitosti i rizika. Abychom mohli vlastnosti systémů výběru mýta lépe porovnat vzhledem k dopravci, pouţijeme modelový příklad.

Modelovým příkladem je nákladní vozidlo spadající do kategorie vozidel s hmotností nad 12 t, splňující emisní normu EURO 5 a celkovým počtem 5 náprav (vč.návěsu). Vyuţity budou komunikace, na kterých platí základní sazby mýtného v běţnou denní dobu.

39

Tabulka 11: Analýza mýtných systému ve vybraných státech

Mýtné za km15 Zpoplatněno km

Výhody

Nevýhody

ČR

Rakousko

Německo

4,12

9,59

3,76

1 350

2 175

12 600

Zahájení provozu aţ v roce 2007 Nízký celkový počet zpoplatněných kilometrů

Interoperabilita se švýcarský mýtným systémem Sankce za nedodrţení předpisů do 3 000 eur

Cena palubní jednotky 1 550 Kč Zvýšené sazby mýtného v pátek mezi 15 aţ 21 hodině

Zahájení provozu jiţ v roce 2004 Vysoké sazby mýtného Mýtné je zatíţené DPH Zvýšené sazby mýtného na vybraných úsecích Zvýšené noční sazby mýtného na vybraných úsecích Nevratná záloha 5 eur na palubní jednotku

Příleţitosti

Díky pouţité mikrovlnné technologii technicky snaţší interoperabilita s rakouským systémem

Díky pouţité mikrovlnné technologii technicky snaţší interoperabilita s českým systémem

Rizika

Platnost a propadnutí kreditu po 3 letech od poslední transakce nebo nabití

Platnost kreditu 2 roky, propadnutí po 5 letech od posledního navýšení

Zpoplatnění vozidel pouze nad 12 t Bezplatné zapůjčení palubní jednotky Moţnost zúčtování mýtného manuálně u terminálu Mýtné sazby se nemění (v čase i úseku)

Celkový počet zpoplatněných kilometrů Instalace jednotky a provedení změn údajů v palubní jednotce moţná jen v autorizovaném servise

Moţnost vyuţít výhodnější tarify po dodatečné instalaci systému na sníţení emise částic Větší moţnost rozvoje a uplatnění pouţité technologie do budoucna Sankce za nedodrţení předpisů aţ 20 000 eur Pouţití satelitní technologie a tím daná technicky horší interoperabalita s českým a rakouským systémem

Zdroj: vlastní zpracování 16

15

Cena v Kč, vypočtena dle kurzu ČNB k 13.4.2011 ( 1EUR = 24,400) a zaokrouhlena na dvě desetinná místa. 16 ASFINAG.AT [online]. 2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . GO-MAUT.AT [online]. 2010 [cit. 2011-04-15]. Dostupný z WWW: . PREMID.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupný z WWW: .

40

Zhodnocení: Pokud bychom hodnotili pouţité systémy z hlediska finanční náročnosti na dopravce v čase má český systém jednoznačnou výhodu, neboť začal fungovat aţ dva resp. tři roky po zahájení činnosti ostatních dvou systému. Dopravce byl tedy do této doby zatíţen jen dálničními známkami. Jestliţe budeme porovnávat systémy k tomuto okamţiku představuje dle mého názoru nejlepší volbu německý mýtný systém. Prvním důvodem je pouţitá satelitní technologie, která je dle mého názoru do budoucna nejvýhodnější a při vlastní instalaci nezasahuje tolik do krajiny. Dalším důvodem jsou nejniţší sazby mýtných poplatků z porovnávaných systémů. Německé sazby také, stejně jako české, doposud nepodléhají DPH. Porovnáme-li kategorie vozidel, které podléhají zpoplatnění, pak opět vítězí německý systém, kde podléhají mýtným poplatkům pouze vozidla nad 12 tun. Výhodou německého systému je i moţnost platby mýtného jinak neţ prostřednictvím OBU jednotky, coţ dopravce ocení, vyuţívá-li německé dálnice jen zřídka. V neposlední řadě hraje důleţitou roli i kvalita „zboţí“, tedy silnic, kterou za zaplacené mýtné dopravce získá a ta je v Německu vyšší neţ v České republice. Naopak nevýhoda německého systému pro dopravce je ve výši sankcí v případě porušení předpisů. Další nevýhodou je nutnost instalace a provádění změn na OBU jednotce jen v autorizovaném servise. Tato operace se můţe dopravci prodraţit. Určitou nevýhodu lze, navzdory tvrzení uvedeném ve druhém odstavci, nakonec spatřovat i v samotném pouţití satelitní technologie, která není v Evropě tolik vyuţívaná a z toho plyne sloţitější interoperabilita se sousedními porovnávanými státy.

TOLL-COLLECT.DE [online]. 2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: .

41

3. Dopad změny mýtných sazeb na náklady dopravní společnosti Dopad změny mýtných sazeb na uţivatele v České republice od uvedení systému do provozu aţ po současnost, tedy aktuální rok 2011, je vidět v následujících tabulkách a grafech. Sazby mýtného se v průběhu fungování elektronického mýtného zvyšují, stejně tak dochází k rozšiřování zpoplatněných úseků komunikací, mýtné se přesouvá na niţší hmotnostní třídy vozidel a také na niţší úrovně komunikací, z dálnic na vybrané úseky silnic I. třídy.

3.1 Sazby mýtného a jejich vývoj Výši sazeb mýtného stanovují Nařízení vlády České republiky. Pro účtování mýtného za uţití určitého úseku zpoplatněné komunikace je rozhodující délka úseku a kategorie daného vozidla, která je závislá na počtu náprav vozidla a emisní třídě vozidla. Mýtné za uţití konkrétního úseku je tedy dáno násobkem sazby a délky úseku. [22]

Mýtné sazby platné v roce 2007

Tabulka 12: Mýtné sazby 2007

Mýtné sazby [Kč/km] Emisní třída Počet náprav Komunikace

Euro 0-2 2

3

Euro 3+ 4+

2

3

4+

D+R 2,30 3,70 5,40 1,70 2,90 4,20

Zdroj: vlastní zpracování 17

Mýtné sazby platné v roce 2008 V tomto roce došlo ke zpoplatnění vybraných silnic I. třídy. Sazby pro dálnice a rychlostní komunikace zůstaly beze změn. Mýtné sazby roku 2008 zůstaly beze změny i v roce 2009. 17

PREMID.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-03-22]. Dostupné z WWW: a .

42

Tabulka 13: Mýtné sazby 2008

Mýtné sazby [Kč/km] Emisní třída

Euro 0-2

Počet náprav Komunikace

2

3

Euro 3+ 4+

2

3

4+

D+R

2,30

3,70 5,40 1,70 2,90 4,20

Silnice I. třídy

1,10

1,80 2,60 0,80 1,40 2,00

Zdroj: vlastní zpracování 17

Mýtné sazby platné v roce 2010 Od 1. 2. 2010 dochází ke změně sazeb mýtného jak pro dálnice a rychlostní komunikace, tak i vybrané silnice I. třídy. Nově také dochází k zavedení zvýšených sazeb mýtného platných od páteční 15.00 do 21.00 hodiny.

Tabulka 14: Mýtné sazby 2010 pátek

Mýtné sazby [Kč/km] pátek od 15.00 do 21.00 hod Emisní třída

Euro 0-2

Počet náprav Komunikace

2

3

Euro 3+ 4+

2

3

4+

D+R

2,87

5,55 8,10 2,12 4,35 6,30

Silnice I. třídy

1,37

2,70 3,90 1,00 2,10 3,00

Zdroj: vlastní zpracování 17

Tabulka 15: Mýtné sazby 2010 ostatní dny

Mýtné sazby [Kč/km] ostatní dny v týdnu Emisní třída Počet náprav Komunikace

Euro 0-2 2

3

Euro 3+ 4+

2

3

4+

D+R

2,26

3,63 5,30 1,67 2,85 4,12

Silnice I. třídy

1,08

1,77 2,55 0,79 1,37 1,96

Zdroj: vlastní zpracování 17

43

Mýtné sazby platné od 1. 1. 2011 Se začátkem nového roku dochází ke změnám sazeb. Nově jsou rovněţ stanoveny sazby pro vozidla spadající pod emisní třídu Euro 5 a vyšší.

Tabulka 16: Mýtné sazby 2011 pátek

Mýtné sazby [Kč/km] pátek od 15.00 do 21.00 hod Emisní třída

Euro 0-2

Počet náprav D+R Komunikace

2

3

Euro 3-4 4+

2

3

Euro 5+ 4+

2

3

4+

3,59 6,48 9,45 2,65 5,08 7,35 2,12 4,06 5,88

Silnice 1,71 3,15 4,55 1,25 2,45 3,50 1,00 1,96 2,80 I. třídy

Zdroj: vlastní zpracování 17

Tabulka 17: Mýtné sazby 2011 ostatní dny

Mýtné sazby [Kč/km] ostatní dny v týdnu Emisní třída Počet náprav D+R Komunikace

Euro 0-2 2

3

Euro 3-4 4+

2

3

Euro 5+ 4+

2

3

4+

2,83 4,54 6,63 2,09 3,56 5,15 1,67 2,85 4,12

Silnice 1,35 2,21 3,19 0,99 1,71 2,45 0,79 1,37 1,96 I. třídy

Zdroj: vlastní zpracování 17

Následující grafy znázorňují přehledně vývoj cen mýtného od roku 2007 po současnost pro jednotlivé kategorie vozidel (počet náprav, emisní normy), pouţitých komunikací (dálnice a rychlostní komunikace - D+R, vybrané úseky silnic I.třídy - I.tř.) a dnů v týdnu (není-li uvedeno jinak, jedná se o všechny dny, kdy není jízda kamionů zakázána).

44

Tabulka 18: Zákaz jízdy kamionů na území ČR

Zákaz jízdy kamionů na území ČR Mimo prázdniny

O prázdninách

Čas zákazu [hod]

Čas zákazu [hod]

pátek

---

17 - 21

sobota

---

7 - 13

neděle

13 - 22

13 - 22

Den

Zdroj: vlastní zpracování 18

Změna mýtných sazeb pro jednotlivé kategorie dle počtu náprav (emisní norma EURO 0-2) 10,00 9,00 8,00

Kč/km

7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00

tř. ) +R ,p 20 át 10 ek (I. ) tř. ,p át ek ) 20 11 (D +R ) 20 11 20 11 (I. tř. (D ) +R ,p 20 át 11 ek (I. ) tř. ,p át ek )

10

20

10

(D

(D

(I.

+R ) 20

) tř. (I.

20 10

09

+R ) 20

(D

tř) (I.

20 09

08

+R ) 20

(D

(D 20 07

20 08

+R )

0,00

Rok (typ silnice, den) 2 nápravy

3 nápravy

4 a více náprav

Graf 5: Změna mýtných sazeb pro jednotlivé kategorie dle počtu náprav (emisní norma EURO 0-2) Zdroj: vlastní zpracování 17

18

POLICIE.CZ [online]. 2010 [cit. 2011-03-27]. Dostupné z WWW: .

45

Změna mýtných sazeb pro jednotlivé kategorie dle počtu náprav (emisní norma EURO 3+, od r. 2011 EURO 3-4) 8,00 7,00 6,00

Kč/km

5,00 4,00 3,00 2,00 1,00

tř. ) R, pá 20 10 te k) (I. tř. ,p át ek ) 20 11 (D +R ) 20 11 20 11 (I. tř. (D ) +R ,p 20 át 11 ek (I. ) tř. ,p át ek )

20

10

(D +

10

(I.

+R ) 20

(D 10

20

09

(I.

tř.

)

+R ) 20

(D

20

09

08

(I.

tř)

+R ) 20

(D 08 20

20

07

(D

+R )

0,00

Rok (typ silnice, den) 2 nápravy

3 nápravy

4 a více náprav

Graf 6: Změna mýtných sazeb pro jednotlivé kategorie dle počtu náprav (emisní norma EURO 3+, od r. 2011 EURO 3-4) Zdroj: vlastní zpracování 17

Změna mýtných sazeb pro jednotlivé kategorie dle počtu náprav (emisní norma EURO 5+) 7,00

6,00

Kč/km

5,00

4,00

3,00

2,00

1,00

0,00

2011 (D+R)

2011 (I.tř.)

2011 (D+R, pátek)

2011 (I.tř., pátek)

Rok (typ silnice, den) 2 nápravy

3 nápravy

4 a více náprav

Graf 7: Změna mýtných sazeb pro jednotlivé kategorie dle počtu náprav (emisní norma EURO 5+) Zdroj: vlastní zpracování 17

46

4. Ekonomický dopad mýtného systému na vybrané dopravce K růstu mýtných sazeb došlo v České republice jiţ několikrát, s intenzivní výstavbou se zvyšuje také celkový počet kilometrů dálnic, které podléhají zpoplatnění, mýtné se rozšiřuje na vybrané silnice I. třídy. Společnosti zabývající se silniční dopravou jsou tak nuceny vyrovnat se ze stále rostoucími náklady. V této kapitole je znázorněn vliv těchto změn na konkrétní náklady modelové dopravní společnosti od uvedení systému výběru elektronického mýta v roce 2007 do provozu aţ do současnosti.

4.1 Dopravní společnost BFF, s. r. o. Modelová dopravní společnost, která slouţí pro porovnání dopadů změn mýtných sazeb v čase, se jmenuje BFF, s. r. o., zahájila svou činnost v roce 2006. Sídlo společnosti se nachází v Brně. BFF, s. r. o., vznikla jako dceřiná společnost firmy RODA, a. s.. Tato firma se zabývá výrobou nealkoholických nápojů a k jejich distribuci k velkoodběratelům vyuţívá právě svou dceřinou společnost BFF, s. r. o. a je tedy jejím hlavním zákazníkem. Při kalkulacích vycházíme z toho, ţe vozový park společnosti i termíny přepravy a také konkrétní trasy přeprav jsou během celé doby fungování společnosti neměnné. Zpětné jízdy jsou vytěţovány svozem zálohovaných obalů do výroby mateřské společnosti RODA, a. s. v Brně, případně přepravami pro třetí subjekty (ty v přehledu nejsou uvedeny). Při kalkulacích nepočítáme s amortizací vozového parku ani s dalšími náklady spojenými s provozování vozidel za účelem podnikání jako je např. platba silniční daně, pravidelné technické kontroly vozidel apod.

4.2 Vozový park Vozový park společnosti se skládá z 10 vozidel a 3 návěsů. Společnost vlastní vozidla značky Iveco a Mercedes-Benz s celkovou hmotností od 5,2 t. do 18 t., dále tahače Mercedes-Benz Actros vyuţívájící 3-nápravové valníkové návěsy s nezávisle stahovatelnou plachtou Schwarzmüller. Návěsy mají uţitečnou hmotnost cca 28,7 t, jejich celková hmotnost činí 35 t, nosnost náprav je 3 x 9 t. Všechny vozidla splňují emisní normu Euro. Nejstarší z nich pak emisní normu Euro 3.

47

Tabulka 19: Vozový park

Vozidlo Iveco Daily 50 C15V furgon Mercedes-Benz Atego 815, 4x2 Iveco Eurocargo 100 E18 Iveco Eurocargo 140 E22 Mercedes-Benz Actros 1848 LS, 4x2 Schwarzmüller - valníkový návěs s nezávisle stahovatelnou plachtou - RH 125

Celková hmotnost vozidla [kg] 5 200 7 490 10 000 14 000 18 000 35 000

Počet náprav

Emisní třída

Spotřeba [l]

Počet kusů

2 2 2 2 2

Euro 4 Euro 3 Euro 4 Euro 4 Euro 5

15 19 22 25 31

1 2 2 2 3

3

---

---

3

Zdroj: vlastní zpracování 19

4.3 Trasy přeprav Společnost rozváţí zboţí k velkoodběratelům po pěti stabilních trasách. V následujícím přehledu jsou uvedeny všechny trasy a jejich stručná charakteristika. Trasa č. 1: Brno - Praha Tato trasa má celkem 219,8 km, vede po dálnici D1 a je vykonávána pravidelně 3 x týdně vozidly Mercedes-Benz Actros s návěsy.

Obrázek 17: Trasa Brno - Praha Zdroj: premid.cz (mýtný kalkulátor) 19

TRUCKSTORE.COM [online]. 2011 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: . IVECO-STROJSERVIS.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: . SCHWARZMUELLER.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: .

48

Trasa č. 2: Brno - Olomouc Tato trasa má celkem 84 km, vede převáţně po dálnici D1 a rychlostní komunikace R46. Trasa je vykonávána 2 x týdně vozidlem Iveco Daily a 3 x týdně vozidly Iveco Eurocargo 140.

Obrázek 18: Trasa Brno - Olomouc Zdroj: premid.cz (mýtný kalkulátor)

Trasa č. 3: Brno - České Budějovice Délka trasy je 223,7 km, vede téměř z poloviny po dálnici D1, dále pak po silnici I. třídy číslo 34. Trasu vykonávají vozidla Mercedes-Benz Atego 3 x týdně a 2 x týdně vozidla Iveco Eurocargo 100.

Obrázek 19: Trasa Brno - České Budějovice Zdroj: premid.cz (mýtný kalkulátor)

49

Trasa č. 4: Brno - Jablonec nad Nisou Délka trasy je celkem 327,4 km, vede většinou po dálnici D1, dále pak po rychlostních komunikacích R1, R8, R10, R12 a R35. Trasu vykonávají 2 x týdně vozidla Mercedes-Benz Actros s návěsy a vozidla Iveco Eurocargo 100.

Obrázek 20: Trasa Brno - Jablonec nad Nisou Zdroj: premid.cz (mýtný kalkulátor)

Trasa č. 5: Brno - Ústí nad Labem Délka trasy je celkem 305,4 km. Z velké části vede po dálnicích D1 a D8, dále jsou vyuţity rychlostní komunikace R8 a R12 a silnice I. třídy číslo 30. Trasu vykonávají 2 x týdně vozidla Iveco Eurocargo 140 a 3 x týdně vozidla Mercedes-Benz Atego.

Obrázek 21: Trasa Brno - Ústí nad Labem Zdroj: premid.cz (mýtný kalkulátor)

50

4.4 Náklady v jednotlivých letech V tabulkách, které jsou obsahem přílohy, jsou uvedeny postupně pro jednotlivé sledované roky (tj. od roku 2006) náklady společnosti BFF, s. r. o. na přepravu zboţí při započítání aktuálních sazeb mýtného, dálničních známek, aktuální ceny nafty a za ideálního předpokladu, ţe se trasy ani vozidla, které tyto trasy pravidelně jezdí, nemění. Při kalkulacích vycházíme z toho, ţe rok má 51 pracovních týdnů, odstávky ani státní svátky nejsou do kalkulací zahrnuty. [22], [19], [25]

Stručný přehled změn, které mají vliv na výsledné kalkulace, pro jednotlivé roky: rok 2006 Pro vozidla platí povinnost časového zpoplatnění formou dálničních známek. Systém elektronického výběru mýta se připravuje k uvedení do provozu. rok 2007 Vozidla do 12 t stále podléhají časovému zpoplatnění. V našem případě se jedná o 5 vozidel v kategorii nad 3,5 t a do 12 t, která mají vylepenou dálniční známku v hodnotě 7 000 Kč. Průměrná cena nafty je 28,40 Kč.

rok 2008 Dálniční známka pro vozidla do 12 t má hodnotu 8 000 Kč. U výkonového zpoplatnění dochází k zahrnutí vybraných úseků silnic I. třídy do systému. V našem případě se jedná o úseky silnic I30 a I46. Průměrná cena nafty je 31,40 Kč.

rok 2009 Dálniční známky pro vozidla od 3,5 t do 12 t opět v hodnotě 8 000 Kč. Průměrná cena nafty 25,80 Kč. rok 2010 Výkonové zpoplatnění se týká všech vozidel našeho parku. Dálniční známky pro vozidla od 3,5 t do 12 t zakoupené v roce 2009 jsou však platné ještě do konce ledna roku 2010. Do tohoto data také platí sazby mýtného z předchozího roku. Od února vstupují v platnost nové sazby mýtného. Průměrná cena nafty je 30,40 Kč.

51

rok 2011 (předpoklad) Emisní třídy pro výpočet mýtného jsou nově rozděleny do tří kategorií, spolu s tím dochází i ke změnám sazeb. Předpokládaná průměrná cena nafty je 34,00 Kč.

4.5 Vývojové grafy V následujících grafech je přehled kalkulací všech nákladů uvedených v tabulkách v příloze a vývoj jejich změn v letech 2006 aţ 2011. Nejprve jsou uvedeny samostatně náklady na pouţívání silnic (mýtné a dálniční známky) a náklady na palivo (graf pro vývoj ceny nafty). Nakonec jsou všechny náklady shrnuty do jednoho grafu, ve kterém je vidět podíl dílčích nákladů na celkových nákladech na přepravu pro modelovou společnost BFF, s. r. o..

Náklady na dálniční známky a mýtné v letech 2006 - 2011 1200000,00

Náklady [Kč]

1000000,00 800000,00

mýtné

600000,00

dálniční známky

400000,00 200000,00 0,00

2006

2007

2008

2009

2010

2011 (přepoklad)

Rok Graf 8: Náklady na dálniční známky a mýtné v letech 2006 - 2011 Zdroj: vlastní zpracování 20

20

CESKEDALNICE.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: . MÝTNÝ KALKULÁTOR [online]. 2011 [cit. 2011-0325]. Dostupné z WWW:. PREMID.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-03-22]. Dostupné z WWW: a . SFINANCE.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: .

52

Náklady [Kč]

Náklady na naftu v letech 2006 - 2011 4 500 000,00 4 000 000,00 3 500 000,00 3 000 000,00 2 500 000,00 2 000 000,00 1 500 000,00 1 000 000,00 500 000,00 0,00

2006

2007

2008

2009

2010

2011 (přepoklad)

Rok Graf 9: Náklady na naftu v letech 2006 – 2011 Zdroj: vlastní zpracování 20

Celkové náklady společnosti BFF, s. r. o. v letech 2006 - 2011 6 000 000

dálniční známky

4 000 000

mýtné

3 000 000

nafta

2 000 000

celkem

1 000 000

ok la d

)

10 20

11

(p

ře p

20

09 20

08 20

07 20

06

0 20

Náklady [Kč]

5 000 000

Rok Graf 10: Celkové náklady společnosti BFF, s. r. o. v letech 2006 – 2011 Zdroj: vlastní zpracování 20

53

V následujícím grafu je dobře vidět skokový nárůst nákladů o platbu mýtných poplatků. Modelové dopravní společnosti BFF, s. r. o., tak při stálém objemu přepravy vzrostou náklady mezi roky 2006 a 2007 díky zavedení mýtného systému o téměř 540 tisíc korun. Nepočítáme náklady na pořízení jednotek premid a náklady spojené s registrací vozidel do systému elektronického mýtného (mzdy pracovníků).

Náklady na dálniční známky a mýtné v letech 2006 - 2007 700 000,00

Náklady [Kč]

600 000,00 500 000,00 400 000,00

dálniční známky

300 000,00

mýtné

200 000,00

celkem

100 000,00 0,00

2006

2007 Rok

Graf 11: Náklady na dálniční známky a mýtné v letech 2006 - 2007 Zdroj: vlastní zpracování 20

54

Závěr Ve své práci jsem se zabýval problematikou mýtných systémů v České republice a ve vybraných státech Evropské unie a jejich vzájemným srovnáním. Pro systém pouţívaný v České republice jsem pomocí přehledu vývoje mýtných sazeb a také analýzou změny nákladů pro modelovou dopravní společnost BFF, s. r. o. nastínil i ekonomický dopad mýtného systému na uţivatele, tedy především na dopravce. V České republice funguje systém výkonového zpoplatnění s elektronickým účtováním pro vybrané skupiny uţivatelů od roku 2007 na dálnicích a rychlostních komunikacích. Od roku 2008 i na některých úsecích silnic I. tříd. V roce 2010 byl systém rozšířen i o vozidla nad 3,5 tuny. Tento výkonový systém je pro uţivatele nepochybně spravedlivější neţ časový systém zpoplatnění, který u nás fungoval před tímto datem. Uţivatelé platí pouze za to, co reálně spotřebují resp. vyuţijí. Mikrovlnná technologie účtování mýtných poplatků pouţívaná v České republice představuje oproti satelitnímu systému prověřenou a evropskými státy více vyuţívanou metodu, i kdyţ do budoucna je jistě technologicky perspektivnější systém satelitní. Nevýhodou mikrovlnného systému jsou především náklady na instalaci mýtných bran, je tedy i moţné, ţe se u nás v budoucnosti dojde k rozšíření mikrovlnné technologie na systém hybridní, který kombinuje obě tyto technologie. Nespornou výhodou mýtných bran je naopak dodatečná moţnost instalace dalších systémů jako jsou měření a kontrola rychlosti nebo sledování vozidel. Mýtné sazby, které se odvíjí od počtu náprav, emisní třídy a typu pouţité komunikace, zůstávaly od svého zavedení v roce 2007 ve stejné výši. Změna přišla aţ v roce 2010, kdy došlo k zohlednění pátečního odpolední špičky. Aktuální sazby pak vstoupily v platnost začátkem letošního roku a představují další čtvrtinové zvýšení oproti roku loňskému. O dalších 25 % by se mýtné mělo zvýšit i roce 2012. Síť doposud zpoplatněných komunikací se má v budoucnu rozšířit i o zbytek silnic I. třídy a vybrané úseky silnic druhých a třetích tříd, kde bude plnit spíše funkci regulační. Lze také uvaţovat o zavedení mýtného na místo dálničních známek u všech vozidel, tedy i vozidel do 3,5 tuny. Tato myšlenka, pokud ji bude provázet i zrušení silniční daně a konec růstu spotřební daně z pohonných hmot je, dle mého názoru, krok správným směrem.

55

Řidiči by tak skutečně platili za to, co ujedou, vyšší objem získaných finančních prostředků by efektivněji pokryl náklady na správu a údrţbu komunikací a systém by mohl plnit i jiţ zmíněné regulační mechanismy s cílem omezení dopravy do center měst, podpora kombinované dopravy apod.

Porovnáním a analýzou systémů pouţitých v České republice a sousedním Rakousku a Německu jsem došel k závěru, ţe nejvýhodnější systém pro dopravce představuje satelitní systém pouţitý v Německu, důvodem jsou nízké sazby, variabilita vlastní platby, bezplatné zapůjčení palubních jednotek, kvalita komunikací a pouze jediná kategorie zpoplatněných vozidel nad 12 tun. Naopak nevýhodou je instalace jednotek pouze v autorizovaném servisu, vysoké pokuty, vyšší počet zpoplatněných kilometrů a vzhledem k okolním zemím kupodivu i pouţitá technologie.

V praktické části jsem se zabýval analýzou dopadu změny mýtných sazeb na dopravce.

První část analýzy obsahuje stručný přehled změn cen se zavedením mýtných poplatků a také s vývojem cen v průběhu fungování systému v České republice. Je vidět stálá tendence ke zvyšování cen a rozšiřování platnosti jak dle kategorií vozidel, tak i kategorií komunikací. Ekonomický tlak na dopravce od zavedení poplatků stále stoupá. Původní záměr zvyšování cen, tedy pomocí ekonomického tlaku na dopravce zvýhodnit kombinovanou dopravu a přinést kapitál pro opravy, údrţbu a výstavbu nových komunikací, však - dle mého názoru - nebyl zcela potvrzen. Ve spojení s ekonomickou krizí byl pro mnoho dopravců spíše likvidační a vybrané prostředky poslouţili také k řešení dalších problémů státního rozpočtu. Kritice se nevyhnulo ani výběrové řízení na pouţitou technologii, jejího dodavatele, náklady na výstavbu mýtných bran a údrţbu systému v provozu.

V druhé části jsem na příkladu modelové společnosti s fixním počtem vozidel, pouţívaných tras a stále frekvence jejich vyuţití, konkrétně vyčíslil náklady spojené se zavedením mýtných poplatků v roce 2007 a další náklady, které přinesly všechny změny sazeb, včetně aktuálních změn od 1. 1. 2011.

56

Z pohledu dopravců představuje výkonové zpoplatnění samozřejmě nemalé zvýšení nákladů oproti létům, kdy fungovalo časové zpoplatnění.

Celkové náklady modelové společnosti vzrostly mezi léty 2006 a 2007 o více neţ 466 tisíc Kč (cca o 12,8 %) a mezi léty 2007 a 2011 se dále zvýšily o 26,5 %. Vysoký podíl na tomto zvyšování nákladů modelové společnosti má však rostoucí cena nafty, coţ lze názorně vidět v grafech a tabulkách s kalkulacemi. V roce 2009, kdy cena nafty klesá na 25,80 Kč/l (tedy o 17,8 % oproti roku 2008) se náklady modelové společnosti také sniţují o 681 tisíc Kč (tedy o 15,2 %).

Pokud se zaměříme jen na náklady související s mýtnými poplatky a dálničními známkami tzn. ţe do celkových nákladů nebudeme kalkulovat pohonné hmoty, je podíl mýtných sazeb na celkovém zvýšení nákladů nejprve velmi výrazný – se zavedením poplatků v roce 2007 vzrostou modelové společnosti tyto náklady o cca 540 tis Kč tedy více neţ šestinásobně (cca 614 %). Dalším zvyšováním sazeb mýtného a rozšiřováním kategorií vozidel a komunikací, na kterých je zavedena mýtná povinnost mezi roky 2007 aţ do současnosti (předpoklad pro rok 2011) vzrostou tyto náklady dále o 406 tis. Kč, tedy o dalších cca 63 % .

57

Seznam pouţité literatury [1] ADLOFOVÁ, Monika. Elektronické mýto v ČR - přínosy a náklady. [online]. 2009 [cit.2011-03-16]. Dostupné z WWW: . [2] BUREŠ, David. Auto.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-16]. Mýto v roce 2010 vyneslo 6,6 mld.Kč, vláda uvaţuje o zdanění. Dostupné z WWW: . [3] CESKEDALNICE.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: . [4] CESKEDALNICE.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: . [5] DALNICNI-ZNAMKY.COM [online]. 2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: . [6] DVOŘÁK, František. Auto.idnes.cz [online]. 2007 [cit. 2011-03-21]. Elektronické mýtné: objíţďka se někdy vyplatí. Dostupné z WWW: . [7] EKONOMIKA.IDNES.CZ [online]. 2007 [cit. 2011-03-21]. ČT: Řidiči kamionů přišli na to, jak ošálit výběr mýta. Dostupné z WWW: . [8] EMYTO.SK [online]. 2009 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: .

[9] FINANCE.CZ [online]. 3.11.2010 [cit. 2011-03-17]. Kapsch v Polsku podepsal smlouvu o provozování mýtného systému. Dostupné z WWW: . [10] GO-MAUT.AT [online]. 2010 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: . [11] KAPSCH.NET [online]. 2008 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: . [12] KAPSCH.NET [online]. 2007 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: . [13] KOSŇOVSKÝ, Michal. Srovnání typů a cen mýtného v Evropě. [online]. 2008 [cit. 2011-03-13]. Dostupné z WWW: . [14] KUMPERT, David. Zpoplatnění uživatele silniční dopravy v ČR. [online]. 2008 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: . [15] LYSONĚK, Tomáš. Ekonomika.idnes.cz [online]. 2007 [cit. 2011-03-21]. Alobalový trik oklame mýtné brány. Dostupné z WWW: . [16] MALÝ, Ondřej. Lidovky.cz [online]. 2. ledna 2010 [cit. 2011-03-16]. Dodávky začaly platit mýtné. Dostupné z WWW: . [17] MD ČR – Mýtné v ČR [online]. 2006 [cit. 2011-03-13]. Dostupné z WWW: .

[18] MD ČR – Výběrové řízení na dodavatele mýtného systému [online]. 2006 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: . [19] MÝTNÝ KALKULÁTOR [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: . [20] PREMID.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: . [21] PREMID.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-03-16]. Dostupné z WWW: . [22] PREMID.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-03-22]. Dostupné z WWW: . [23] PRODOPRAVCE.CZ [online]. 2010 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: a. [24] PŘIBYL, Pavel; SVÍTEK, Miroslav. Inteligentní dopravní systémy. 1. vydání. Praha : BEN - technická literatura, 2001. 544s. ISBN 80-7300-029-6. [25] SFINANCE.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: . [26] TECHNET.CZ [online]. 2006 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: . [27] TOLL-COLLECT.DE [online]. 2009 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: .

[28] VÁGNER, Patrik. Elektronické mýtné. [online]. 2009 [cit. 2011-03-13]. Dostupné z WWW: . [29] WIKIPEDIE - Mýtné; elektronické mýtné [online]. 2011 [cit. 2011-03-13]. Dostupné z WWW: .

Seznam zkratek ASFINAG

Autobahnen-und

Schnellstraßen-Finanzierungs-Aktiengesellschaft

-

akciová společnost pro financování dálnic a rychlostních silnic v Rakousku BAG

Bundesamt für Güterverkehr - Spolkový úřad pro nákladní dopravu

ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

DPH

Daň z přidané hodnoty

D+R

Dálnice a rychlostní komunikace

DSRC

Dedicated Short Range Communication - systém zaloţený na komunikaci na krátkou vzdálenost v pásmu mikrovln nebo infračerveném pásmu

EEV

Enhanced Environmentally friendly Vehicle - emisní třída pro vozidla zvláště šetřící ţivotní prostředí

EFC

Electronic Fee Collection - systém pro elektronické vybírání poplatků

EU

Evropská unie

EUR

Euro - jednotka měny pouţívané v eurozóně

GNSS

Global Navigation Satelite System - globální navigační satelitní systém

GPS

Global Positioning System - globální polohový systém

GSM

Global System for Mobile Communication - globální mobilní digitální systém

ID karta

Identifikační karta

IR

přenos v infračerveném pásmu

IZS

Integrovaný záchranný systém

MD ČR

Ministerstvo dopravy České republiky

OBU

On Board Unit - palubní jednotka ve vozidle

PC

Personal computer - osobní počítač

PLN

Polský złoty - jednotka polské měny

PMK

Partikelminderungsklasse - třídy sníţené emise pevných částic jsou standardy dodatečného vybavení pro sníţení emisí pevných částic

RSE

Road Side Equipment - zařízení umístěné na vozovce

ŘSD ČR

Ředitelství silnic a dálnic České republiky

SFDI

Státní fond dopravní infrastruktury

SPZ

Státní poznávací značka

SWOT

Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats - analýza zaloţená na posouzení silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb.

Seznam obrázků

Obrázek 1

Výběrčí kabina

.

.

.

.

str. 9

Obrázek 2

Palubní jednotka OBU

.

.

.

str.12

Obrázek 3

Komunikační systém DSRC .

.

.

str.13

Obrázek 4

Jednotlivé prvky systému DSRC

.

.

str.14

Obrázek 5

Schéma satelitního mýtného .

.

.

str.15

Obrázek 6

Síť zpoplatněných komunikací v ČR .

.

str.17

Obrázek 7

Mýtná brána .

.

.

.

.

str.19

Obrázek 8

Mobilní kontrola

.

.

.

.

str.21

Obrázek 9

Trasy přepravy

.

.

.

.

str.26

Obrázek 10

Vozidlová karta

.

.

.

.

str.29

Obrázek 11

Síť zpoplatněných komunikací v Německu .

str.30

Obrázek 12

Síť zpoplatněných komunikací v Rakousku .

str.32

Obrázek 13

Síť zpoplatněných komunikací v Polsku

.

str.33

Obrázek 14

Síť zpoplatněných komunikací na Slovensku

str.35

Obrázek 15

Síť zpoplatněných komunikací v Itálii

.

str.37

Obrázek 16

Síť zpoplatněných komunikací ve Francii

.

str.38

Obrázek 17

Trasa Brno – Praha

.

.

.

.

str.48

Obrázek 18

Trasa Brno – Olomouc

.

.

.

str.49

Obrázek 19

Trasa Brno - České Budějovice

.

.

str.49

Obrázek 20

Trasa Brno - Jablonec nad Nisou

.

.

str.50

Obrázek 21

Trasa Brno - Ústí nad Labem .

.

.

str.50

Seznam tabulek Tabulka 1

Výhody a nevýhody technologií EFC

Tabulka 2

Přehled příjmů a výdajů mýtného systému v ČR

Tabulka 3

Vypočítané parametry variant přeprav Ostrava – Šumperk str.26

Tabulka 4

Aktuální mýtné sazby v Německu

.

.

.

str.29

Tabulka 5

Aktuální mýtné sazby v Rakousku

.

.

.

str.31

Tabulka 6

Aktuální mýtné sazby v Polsku

.

.

.

str.33

Tabulka 7

Aktuální mýtné sazby na dálnicích a silnicích pro .

str.34

motorová vozidla na Slovensku

.

.

.

.

str.16

.

str.22

Tabulka 8

Aktuální mýtné sazby na silnicích I. třídy na Slovensku

str.35

Tabulka 9

Rozdělení vozidel do kategorií v Itálii

.

.

str.36

Tabulka 10

Rozdělení vozidel do kategorií ve Francii

.

.

str.38

Tabulka 11

Analýza mýtných systémů ve vybraných státech

.

str.40

Tabulka 12

Mýtné sazby 2007

.

.

.

.

.

str.42

Tabulka 13

Mýtné sazby 2008

.

.

.

.

.

str.43

Tabulka 14

Mýtné sazby 2010 pátek

.

.

.

.

str.43

Tabulka 15

Mýtné sazby 2010 ostatní dny

.

.

.

str.43

Tabulka 16

Mýtné sazby 2011 pátek

.

.

.

.

str.44

Tabulka 17

Mýtné sazby 2011 ostatní dny

.

.

.

str.44

Tabulka 18

Zákaz jízdy kamionů na území ČR .

.

.

str.45

Tabulka 19

Vozový park .

.

.

str.48

Tabulka 20

Náklady společnosti v roce 2006 (Příloha)

Tabulka 21

Náklady společnosti v roce 2007 (Příloha)

.

.

.

Tabulka 22

Náklady společnosti v roce 2008 (Příloha)

Tabulka 23

Náklady společnosti v roce 2009 (Příloha)

Tabulka 24

Náklady společnosti v lednu roku 2010 (Příloha)

Tabulka 25

Náklady společnosti v období únor aţ prosinec 2010 (Příloha)

Tabulka 26

Předpokládané náklady společnosti v roce 2011 (Příloha)

Seznam grafů Graf 1

Podíl zpopl. a nezpopl. komunikací v ČR k 1. 1. 2011

.

str.18

Graf 2

Podíl plateb mýtného v roce 2007

.

.

str.23

Graf 3

Rozdělení uţivatelů v reţimu post-pay v roce 2007 .

.

str.24

Graf 4

Rozdělení uţivatelů v reţimu pre-pay v roce 2007 .

.

str.24

Graf 5

Změna mýtných sazeb pro jednotlivé kategorie dle počtu náprav (emisní norma EURO 0-2)

Graf 6

.

.

.

.

.

.

str.45

Změna mýtných sazeb pro jednotlivé kategorie dle počtu náprav (emisní norma EURO 3+, od r. 2011 EURO 3-4)

Graf 7

.

.

.

str.46

Změna mýtných sazeb pro jednotlivé kategorie dle počtu náprav (emisní norma EURO 5+)

.

.

.

.

str.46

Graf 8

Náklady na dálniční známky a mýtné v letech 2006 – 2011 .

str.52

Graf 9

Náklady na naftu v letech 2006 – 2011

str.53

Graf 10

Celkové náklady společnosti BFF, s. r. o. v letech 2006 – 2011

str.53

Graf 11

Náklady na dálniční známky a mýtné v letech 2006 – 2007 .

str.54

.

.

.

.

Seznam příloh Příloha

Tabulky pro kapitolu č. 4: Ekonomický dopad mýtného systému na vybrané dopravce

Příloha Tabulky pro kapitolu č. 4: Ekonomický dopad mýtného systému na vybrané dopravce

Tabulka 20: Náklady společnosti v roce 2006 Trasa

1

2

3

4

5

Zpoplatněno [km]

194,2

65,3

103,5

280,3

246,5

Nezpoplatněno [km]

25,6 MB Actros

18,7

120,2

47,1

Iveco Daily

Iveco EC 140

MB Atego

Iveco EC 100

MB Actros

Iveco EC 100

Iveco EC 140

MB Atego

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Vozidlo Sazba [Kč/km]

Celkem [Kč]

58,9

Mýtné [Kč/rok]

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Známka [Kč/rok]

28 000,00

7 000,00

14 000,00

7 000,00

7 000,00

14 000,00

7 000,00

14 000,00

7 000,00

105 000,00

Nafta [Kč/rok]

604 656,61

74 541,60

186 354,00

377 171,62

291 150,02

600 438,50

426 117,65

451 686,60

514 922,72

Celkem [Kč]

3 527 039,33

3 632 039,33

Zdroj: vlastní zpracování 21

21

CESKEDALNICE.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupný z www: . MÝTNÝ KALKULÁTOR [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z www: < http://188.65.73.179/tc/>. PREMID.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-03-22]. Dostupný z www: a . SFINANCE.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z www: .

Tabulka 21: Náklady společnosti v roce 2007 Trasa Zpoplatněno [km]

1 194,2

Nezpoplatněno [km]

25,6

Sazba [Kč/km]

MB Actros 4,20

Vozidlo

2 65,3

3 103,5

18,7

4 280,3

120,2

Iveco Daily 0,00

Iveco EC 140 1,70

5 246,5

47,1

MB Atego 0,00

Iveco EC 100 0,00

MB Actros 4,20

Celkem [Kč]

58,9 Iveco EC 100 0,00

Iveco EC 140 1,70

MB Atego 0,00

Mýtné [Kč/rok]

249 585,84

0,00

33 969,06

0,00

0,00

240 161,04

0,00

85 486,20

0,00

609 202,14

Známka [Kč/rok]

0,00

7 000,00

0,00

7 000,00

7 000,00

0,00

7 000,00

0,00

7 000,00

35 000,00

Nafta [Kč/rok]

592 146,48

72 999,36

182 498,40

369 368,07

285 126,23

588 015,64

417 301,42

442 341,36

504 269,15

3 454 066,11

4 098 268,25

Celkem [Kč]

Zdroj: vlastní zpracování 21

Tabulka 22: Náklady společnosti v roce 2008 Trasa Zpoplatněno [km]

1 194,2

65,3

2 66,4

18,7 Iveco Daily 0,00

17,6 Iveco EC 140 1,70;0,80

3 103,5

4 280,3

Celkem [Kč] 246,5

Iveco EC 100 0,00

44,5 Iveco EC 140 1,70;0,80

58,9 MB Atego 0,00

Sazba [Kč/km]

25,6 MB Actros 4,20

Mýtné [Kč/rok]

249 585,84

0,00

34 238,34

0,00

0,00

240 161,04

0,00

87 836,28

0,00

Známka [Kč/rok]

0,00

8 000,00

0,00

8 000,00

8 000,00

0,00

8 000,00

0,00

8 000,00

40 000,00

Nafta [Kč/rok]

654 697,16

80 710,56

201 776,40

408 385,83

315 245,20

650 129,97

461 382,56

489 067,56

557 537,02

3 818 932,24

Nezpoplatněno [km] Vozidlo

Celkem [Kč]

Zdroj: vlastní zpracování 21

120,2

5 260,9

MB Atego 0,00

47,1 Iveco EC 100 0,00

MB Actros 4,20

611 821,50

4 470 753,74

Tabulka 23: Náklady společnosti v roce 2009 Trasa

1

Zpoplatněno [km]

194,2

65,3

66,4

Nezpoplatněno [km]

25,6 MB Actros

18,7 Iveco Daily

17,6 Iveco EC 140

MB Atego

Iveco EC 100

MB Actros

0,00

1,70;0,80

0,00

0,00

4,20

Vozidlo

2

3

4

103,5

280,3

120,2

5

Celkem [Kč]

260,9

246,5

Iveco EC 100

44,5 Iveco EC 140

58,9 MB Atego

0,00

1,70;0,80

0,00

47,1

Sazba [Kč/km]

4,20

Mýtné [Kč/rok]

249 585,84

0,00

34 238,34

0,00

0,00

240 161,04

0,00

87 836,28

0,00

Známka [Kč/rok]

0,00

8 000,00

0,00

8 000,00

8 000,00

0,00

8 000,00

0,00

8 000,00

40 000,00

Nafta [Kč/rok]

537 935,88

66 316,32

165 790,80

335 552,68

259 023,12

534 183,22

379 097,77

401 845,32

458 103,66

3 137 848,79

Celkem [Kč]

Zdroj: vlastní zpracování

611 821,50

3 789 670,29 21

Tabulka 24: Náklady společnosti v lednu roku 2010 Trasa

1

2

3

4

5

Zpoplatněno [km]

194,2

66,4

103,5

280,3

260,9

Nezpoplatněno [km]

25,6 MB Actros

Iveco Daily

Iveco EC 140

MB Atego

Iveco EC 100

MB Actros

Iveco EC 100

Iveco EC 140

MB Atego

1,70;0,80

1,70;0,80

1,70

1,70

4,20

1,70

1,70;0,80

1,70;0,80

Vozidlo

17,6

120,2

47,1

Celkem [Kč]

44,5

Sazba [Kč/km]

4,20

Mýtné [Kč/rok]

19 575,36

0,00

2 685,36

0,00

0,00

18 836,16

0,00

6 889,12

0,00

47 986,00

Nafta [Kč/rok]

49 713,48

6 128,64

15 321,60

31 010,19

23 937,69

49 366,68

35 034,42

37 136,64

42 335,77

289 985,11

Celkem [Kč]

Zdroj: vlastní zpracování 21

337 971,11

Tabulka 25: Náklady společnosti v období únor aţ prosinec 2010 Trasa

1

2

3

4

5

Zpoplatněno [km]

194,2

66,4

103,5

280,3

260,9

Nezpoplatněno [km]

25,6 MB Actros

Vozidlo

17,6 Iveco Daily

120,2 Iveco EC 140

MB Atego

47,1 Iveco EC 100

MB Actros

Celkem [Kč]

44,5 Iveco EC 100

Iveco EC 140

MB Atego

Sazba [Kč/km]

4,12

1,67;0,79

1,67;0,79

1,67

1,67

4,12

1,67

1,67;0,79

1,67;0,79

Mýtné [Kč/rok]

225 629,33

20 664,96

30 997,44

48 742,29

32 494,86

217 109,17

88 002,99

79 529,83

119 294,74

Nafta [Kč/rok]

584 133,45

72 011,52

180 028,80

364 369,72

281 267,85

580 058,51

411 654,43

436 355,52

497 445,29

862 465,60 3 407 325,08

4 269 790,68

Celkem [Kč]

Zdroj: vlastní zpracování 21

Tabulka 26: Předpokládané náklady společnosti v roce 2011 Trasa

1

2

3

4

5

Zpoplatněno [km]

194,2

66,4

103,5

280,3

260,9

Nezpoplatněno [km]

25,6 MB Actros

Iveco Daily

Iveco EC 140

MB Atego

Iveco EC 100

MB Actros

Iveco EC 100

Iveco EC 140

MB Atego

Vozidlo

17,6

120,2

47,1

Celkem [Kč]

44,5

Sazba [Kč/km]

4,12

2,09;0,99

2,09;0,99

2,09

2,09

4,12

2,09

2,09;0,99

2,09;0,99

Mýtné [Kč/rok]

244 831,82

28 063,46

42 095,20

66 192,39

44 128,26

235 586,54

119 508,71

108 005,96

162 008,95

Nafta [Kč/rok]

688 057,52

84 823,20

212 058,00

429 195,29

331 308,65

683 257,61

484 892,50

513 988,20

585 946,55

Celkem [Kč]

Zdroj: vlastní zpracování 21

1 050 421,30 4 135 149,56

5 185 570,86

Autor (vypracoval)

Marek Darebníček

Název BP

Mýtný systém a jeho ekonomický dopad na uţivatele

Studijní obor

Dopravní logistika

Rok obhajoby BP

2011

Počet stran

51

Počet příloh

1

Vedoucí BP

Ing. Jaroslav Šenkýř, CSc.

Oponent BP

doc. Ing. Pavel Šaradín, CSc.

Bakalářská práce se zabývá problematikou výběru mýtných poplatků v EU. Popisuje základní principy, účel a druhy elektronického mýtného ve vybraných státech EU s důrazem na Anotace

ekonomické hledisko pro uţivatele. V praktické části je analyzováno navýšení nákladů dopravní společnosti v důsledku změny mýtných sazeb.

Elektronický mýtný systém, sazby mýtného, dopravce, náklady Klíčová slova Místo uloţení Signatura

dopravní společnosti ITC (knihovna) Vysoké školy logistiky v Přerově