Facebook a jeho dopad na žáky 2. stupně ZŠ

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra technické a informační výchovy

Bakalářská práce

Jana Mikešová MV-IV

Facebook a jeho dopad na žáky 2. stupně ZŠ

Olomouc 2015

vedoucí práce: doc. PhDr. Miroslav Chráska, Ph.D.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Facebook a jeho dopad na žáky 2. stupně ZŠ vypracovala samostatně pouze s využitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

V Olomouci dne 15. dubna 2015

Podpis …………………………..

Poděkování

Děkuji doc. PhDr. Miroslavu Chráskovi, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování podkladů a rad k bakalářské práci. Děkuji všem respondentům a vedoucím pracovníkům vybraných základních škol za projevenou ochotu a spolupráci při realizaci výzkumného šetření.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1 Cíl práce .............................................................................................................................. 7 2 Teoretické poznatky ............................................................................................................ 8 Internet ....................................................................................................................... 8 Bezpečnost na Internetu ............................................................................................. 8 Riziková komunikace................................................................................................. 9 2.3.1 Falešný profil na sociální síti ....................................................................... 10 2.3.2 Pedofil .......................................................................................................... 10 2.3.3 Pravidla komunikace .................................................................................... 11 Digitální technologie v současnosti ......................................................................... 11 2.4.1 Sociální sítě .................................................................................................. 12 2.4.2 Děti, dospívající a technologie ..................................................................... 12 Facebook .................................................................................................................. 13 2.5.1 Nástrahy Facebooku ..................................................................................... 13 2.5.2 Nastavení Facebooku ................................................................................... 14 2.5.2.1 Bezpečný účet................................................................................... 14 2.5.2.2 Nastavení účtu .................................................................................. 15 2.5.2.3 Nastavení soukromí .......................................................................... 15 2.5.2.4 Další nastavení na profilu ................................................................. 16 2.5.3 Funkce Facebooku ....................................................................................... 16 2.5.3.1 Zeď ................................................................................................... 16 2.5.3.2 To se mi líbí ...................................................................................... 16 2.5.3.3 Fotografie a videa ............................................................................. 17 2.5.3.4 Přátelé ............................................................................................... 17 2.5.3.5 Stránky a skupiny ............................................................................. 17 2.5.3.6 Zprávy .............................................................................................. 18 2.5.3.7 Události ............................................................................................ 18 2.5.4 Aplikace Facebooku ..................................................................................... 18 2.5.4.1 Šťouchnutí ........................................................................................ 19 2.5.4.2 Aplikace a hry .................................................................................. 19 Kyberšikana ............................................................................................................. 19 2.6.1 Fungování kyberšikany ................................................................................ 19 2.6.2 Prostředky .................................................................................................... 20 2.6.3 Typy kyberšikany ......................................................................................... 20

2.6.3.1 Přímé útoky ...................................................................................... 20 2.6.3.2 Kyberšikana v zastoupení ................................................................. 20 2.6.4 Rozdíl mezi šikanou a škádlením ................................................................. 21 2.6.5 Formy kyberšikany....................................................................................... 21 2.6.6 Kybergrooming ............................................................................................ 22 2.6.7 Netiketa ........................................................................................................ 22 2.6.8 Ochrana před kyberšikanou.......................................................................... 22 2.6.8.1 Pomoc rodičů .................................................................................... 23 2.6.8.2 Pomoc pedagogů .............................................................................. 23 2.6.9 Jak se pozná oběť kyberšikany..................................................................... 23 2.6.10 Učitel oběť kyberšikany ............................................................................... 24 2.6.11 Doporučení pro učitele ................................................................................. 24 2.6.12 Kyberšikana u českých dětí .......................................................................... 24 2.6.13 Kde se dá hledat pomoc a informace ........................................................... 25 Popis výzkumného šetření................................................................................................. 26 Výzkumné problémy, formulace hypotéz a výzkumných předpokladů .................. 26 Charakteristika výzkumného souboru ...................................................................... 28 Použitá výzkumná metoda ....................................................................................... 30 Organizace výzkumu................................................................................................ 31 Metody použité na zpracování výsledků .................................................................. 32 4 Výsledky výzkumného šetření .......................................................................................... 33 Vyhodnocení předvýzkumu ..................................................................................... 33 Výsledky a vyhodnocení vlastního výzkumu .......................................................... 33 Ověření hypotéz (H) a výzkumných předpokladů (VP) .......................................... 50 5 Diskuze .............................................................................................................................. 56 Závěr ......................................................................................................................................... 57 Seznam bibliografických citací ................................................................................................ 59 Seznam použitých symbolů a zkratek ...................................................................................... 61 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 62 Seznam grafů ............................................................................................................................ 63 Seznam příloh ........................................................................................................................... 64 ANOTACE 3

Úvod Při výběru tématu pro moji bakalářskou práci mne zaujalo téma, jak Facebook ovlivňuje žáky základních škol. Domnívám se, že dopad sociálních sítí na žáky základních škol má stále větší vliv. Žáci nechtějí být pozadu a zakládají si účty na sociálních sítích bez přemýšlení nad různými problémy, které se mohou následně spojit s jejich osobou. Myslím si, že mnoho žáků si neuvědomuje jaké riziko pro ně Facebook může představovat. Netvrdím, že sociální sítě přináší pro žáky jen negativa. Pozitiv se najde jistě také spousta. Děti potřebují žít v tempu s dobou, aby se necítily odstrčení od okolní společnosti. Facebook je největší sociální síť na světě se svoji 1,4 miliardou aktivních uživatelů. Registrace na tuto sociální síť je povinná. Může se zaregistrovat každý, kdo uvede, že je starší 13 let. Slouží ke komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a také k zábavě. Je přeložen do šedesáti osmi jazyků (Facebook, 2015a). Tuto bakalářskou práci bych chtěla rozdělit na dvě části. V první části se chci věnovat zvolené problematice po odborné stránce a v druhé části z praktického hlediska vyhodnocením výzkumného šetření. V teoretické části práce se chci soustředit na vybrané oblasti týkající se chování, bezpečnosti, komunikace na Internetu, sociální síti Facebook a kyberšikaně. Znalost problematiky, která se týká sociálních sítí a kyberšikany jsem si nevybrala jako téma mé bakalářské práce jen tak náhodou. Myslím si, že se jedná o téma aktuální a v dnešní době též problematické. Každý z nás by si měl uvědomit, že se může ocitnout v situaci, ve které bude muset umět vyhodnotit, jak se správě zachovat, či jak dobře poskytnout tu nejlepší radu. Budoucí učitelé by se měli v této oblasti vzdělávat, aby po nástupu do školní praxe byli schopni lépe zvládat krizové situace. Edukaci budoucích učitelů zajišťují různé přednášky, semináře, odborné workshopy a exkurze. Výcvik učitelů zajišťuje např. program E-bezpečí (Szotkowski, Kopecký, Krejčí, 2013). Věřím, že tato bakalářská práce může přinést nové teoretické i praktické poznatky z oblasti dopadu Facebooku na žáky základních škol a poskytne rady pro bezpečné chování na Internetu.

6

1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je prostřednictvím výzkumného šetření popsat znalosti žáků základních škol o sociálních sítích a kyberšikaně a zjistit jaký dopad na žáky tyto fenomény mají. Cílem teoretické části je vymezit základní důležité poznatky o Internetu, chování, komunikaci a bezpečnosti na Internetu. Hlavní pozornost chceme věnovat problematice sociální síti Facebook a kyberšikaně. Praktická část bude prezentovat výsledky výzkumu, který se bude zaměřovat především na znalosti žáků základních škol o sociálních sítích a kyberšikaně. Dále je cílem zjistit, zda se vyskytují nějaké výrazné odlišnosti mezi názory a charakteristikami žáků různého pohlaví, věku nebo popřípadě místa umístění základní školy. Také chceme zjistit, jestli žáci vůbec používají sociální síť Facebook, od jakého věku jí používají a jestli ví, kdy si jí mohou založit, jestli komunikují se svými učiteli ze základní školy, kterou navštěvují prostřednictvím Facebooku. Dále bychom chtěli zjistit, jaký vliv má Facebook a ostatní sociální sítě na dotazované žáky, v čem je pozitivní a v čem se nachází jeho negativa. Rádi bychom odhalili, jak dnešní generace chápe tuto problematiku. Plánovaný výzkum bude obsahovat dvě části. V předvýzkumu se budeme zabývat doplněním teoretické představy o zkoumané problematice pomocí rozhovoru s učiteli a druhá část bude představovat vlastní výzkumné šetření formou dotazníku. Ke zkoumané problematice naformulujeme několik výzkumných problémů a k těmto výzkumným problémům budeme v praktické části práce formulovat odpovídající hypotézy a výzkumné předpoklady. Výsledky výzkumu budou dále prezentovány v závěru práce. Bakalářská práce se také může stát inspirací a zdrojem nových informací pro osoby, které mají zájem o tuto rychle se vyvíjející problematiku.

7

2 Teoretické poznatky Internet Internet spojuje spoustu nezávislých počítačových sítí po celém světě. Spojované počítačové sítě jsou komerční, akademické, vládní a vojenské. Internetový Protokol (IP) a další protokoly umožňují přenos dat prostřednictvím paketů. Internet můžeme vymezit v různých podobách jako informační, komunikační, reklamní, marketingové a obchodní médium. Informační médium je v dnešní době velice rozšířené v multimediální formě. V tištěné podobě informační médium představují např. knihy, časopisy a noviny. Pomocí komunikačního média může být ve spojení kdokoliv s kýmkoliv z celého světa. Představuje zábavu, vzdělávání, pracovní příležitosti a odstraňuje geografické bariéry. Televizi, rádiu a tisku trvale konkuruje reklamní médium a marketingové médium na Internetu. Obchodní médium zajišťuje lepší komunikaci při práci (Škyřík, 2009).

Chování na síti Bylo vytvořeno desatero slušného chování na Internetu a to z důvodu, že Internet používají lidé, kteří jsou technicky vzdělaní nebo také mohou být úplní laikové. Desatero není zákon, jen soubor rad jak sítě používat a jak se na nich chovat. „Desatero slušného chování: 1. Neměl bys používat počítač k tomu, abys škodil ostatním lidem. 2. Neměl bys bránit ostatním lidem pracovat na počítači. 3. Neměl bys čmuchat v cizích souborech. 4. Neměl bys pomocí počítače krást. 5. Neměl bys pomocí počítače šířit fámy. 6. Neměl bys používat ani kopírovat program, za který si nezaplatil. 7. Neměl bys používat prostředky na cizím počítači bez svolení. 8. Neměl bys upírat ostatním lidem užívat svůj intelekt. 9. Měl bys myslet na společenské souvislosti programu, který píšeš. 10. Měl bys používat počítač s respektem a uvážením.“ (Škyřík, 2009, 29)

Bezpečnost na Internetu Bezpečnost na Internetu zajistí bezpečné heslo, které má minimálně osm znaků. Bezpečné heslo se skládá z číslic i písmen náhodně poskládaných, nemělo by nic mít 8

společného s uživatelem ani obsahovat žádné slovo, ani to které je napsané pozpátku. Hesla by se měla měnit, neměla by být u všech používaných sociálních sítí stejná. Další, co dokáže zajistit bezpečí je, že se heslo nikomu nesděluje a nikam se nepíše. Po odchodu od počítače se vždy uživatel musí odhlásit (Střihavka, 2001).

Nebezpečí Nebezpečí číhající na Internetu představují programy, které umí najít hesla, čísla kreditních karet, důležité dokumenty atd. a následně je přepošlou osobě, která těchto údajů zneužije. Existují i programy, které mají za úkol uživatele jen otravovat posíláním obtěžujících e-mailů. Nebo se vyskytují programy, které umožňují vzdálené ovládání počítače. Jsou dvě možnosti, že se o data bude zajímat jen jiná osoba nebo se o data přijde úplně. Počítačový virus je počítačový program, který se šíří napojením na hostitelský program. Po spuštění nakaženého programu se spustí i virus. Viry přináší možná nebezpečí, jako jsou: úbytek místa na disku, snížení výkonu programů, snížení výkonu počítače, vynášení důvěryhodných informací, poruchy programů nebo poruchy operačního systému. Malware mohou být různých typů např. červ, trojský kůň, spyware – obtěžující reklama, hoax – poplašná zpráva či spam – nevyžádaný e-mail. Prevencí se lze bránit proti nakažení. Pravidelně by se měl používat a aktualizovat antivirový program, provádět pravidelné zálohy dat, neotvírat přílohy e-mailu od cizích lidí a tyto e-maily ihned mazat, neotvírat přílohy s dvojí příponou, každý nový program či dokument otestovat antivirovým programem a pravidelně provádět aktualizaci software (Střihavka, 2001).

Riziková komunikace Pod pojmem riziková komunikace si můžeme představit komunikaci s nevhodnými lidmi. Na Internetu se objevují sociální inženýři, kteří manipulují s lidmi a informacemi. Sociální inženýr se vydává většinou za někoho jiného např. banku a snaží se vylákat informace o účtu, heslu a pinu. Ještě pořád se nachází lidé, co podvodným e-mailům uvěří.

9

Dalšími nevhodnými lidmi na Internetu jsou kybergroomeři, kteří manipulují s dětmi a snaží se získat intimní fotografie a videa nebo vylákat dítě na osobní setkání. Ke svému úspěchu ke kontaktu s dětmi používají vydírání. Sociální sítě, e-maily, chaty a messengery jsou nástroje pro rizikovou komunikaci (Eckertová, Dočekal, 2013).

2.3.1 Falešný profil na sociální síti Falešný profil lze odhalit, pokud se po pátrání zjistí, že profil jedné osoby se na sociální síti vyskytuje vícekrát, profilová fotka je dokonalá, chybí neupravené fotografie, mezi přáteli chybí rodiče a dospělí lidé, profil má vysoký počet přátel nebo příliš malý a přitom jeho historie je krátká. Když někdo pociťuje nejasnost, že si píše se slavnou osobností nebo s přáteli může požadovat, ať se dotyčný vyfotí s jeho jménem. Děti se dají snadno ovlivnit, že si píší se slavnou osobností či je útočníci dokážou zmanipulovat, že vyhrály nějakou soutěž. Poučení patří mezi nejúčinnější prevenci. Cizí člověk je každý koho dítě nezná z reálného světa, ale může se stát, že ho zná ale jeho profil je falešný a vydává se pod falešným profilem někdo jiný. Děti by se měly kontrolovat, vše jim vysvětlovat, ale určitě nezakazovat. Dítě v ohrožení pronásleduje strach a stres. Tyto skutečnosti se projevují poruchami spánku, odmítáním komunikace s nejbližšími, mazáním proběhlých konverzací, překážením rodičům vstupu na vlastní počítač apod. (Eckertová, Dočekal, 2013).

2.3.2 Pedofil Na veřejných úložištích a sociálních sítích uživatelé shromažďují soukromé fotografie bez nastavení soukromí. Dříve tyto fotografie byly uloženy v rodinných albech, ale dnešní maminky své děti i odhalené vystavují na Internetu, buď u sebe na profilu, nebo zasíláním fotek do soutěží. Podle knihy Petra Weisse Sexuální deviace, Portál, 2002: „Pedofilii lze definovat jako erotickou náklonnost k dětem v prepubertálním věku.“ Existují dva druhy pedofilů nedelikventní a delikventní. Nedelikventní pedofilové své touhy ovládají, jen fantazírují a neprojevují se patologicky a kriminálně. Delikventní pedofilové své touhy nedokáží ovládnout a děti fyzicky zneužívají (Eckertová, Dočekal, 2013). 10

2.3.3 Pravidla komunikace K. Kopecký a V. Krejčí v příručce pro učitele a rodiče Rizika virtuální komunikace (Olomouc: Net University, 2010) doporučují dodržovat určitá pravidla. A těmi jsou, že lidé na Internetu mohou lhát (mohou slibovat lásku, peníze, dárky apod.). Měla by se věnovat pozornost, jestli se v komunikaci neobjevují nesrovnalosti (útočník udává různé informace s odstupem času). Nikomu by se neměly sdělovat osobní údaje a fotografie se sexuální tématikou. Děti by neměly jít na žádnou schůzku, když o tom nikdo neví. Rodiče u dětí mohou předvídat nějaké problémy, pokud má dítě pořád dostatek kreditu, dostává dárky, ale nechce uvést, kdo mu je dal. Pokud vlastní nové věci, na které mu nestačí kapesné nebo se chová neobvykle (Eckertová, Dočekal, 2013).

Digitální technologie v současnosti Děti a dospělí se v dnešním světě zcela liší od dob předešlých. Děti se nebojí používat Internet, sociální sítě, dotykové mobilní telefony, tablety, notebooky nebo počítače. Dnešní děti se do této situace narodily a označují se za digitální domorodce. Digitální přistěhovalce představuje zbytek lidí, kteří se v této situaci ocitli. Mladí lidé nerozlišují hranici mezi online a offline. Žijí s Internetem a mohou být online kdykoliv a kdekoliv a to jim k tomu stačí málo. Pouze mobilní telefon s připojením k Internetu. Internet mladým lidem slouží k zábavě, ale i k přípravě ke vzdělávání. Na sociálních sítích sledují co se děje kolem nich. Mezi lidmi 16 – 19 let a 19 – 29 let není v pohledu na Internet téměř žádný rozdíl. Věková skupina 19 – 29 let se do doby Internetu úplně ještě nenarodila a je trochu kritičtější než děti, co se do doby Internetu zcela narodily. Skupinu lidí 30 – 44 let na sociálních sítích nenajdeme v takovém zastoupení jako mladší jedince. A to z důvodu, že nechtějí nebo si neví se vším úplně rady. Někteří ze skupiny 30 – 44 let se s Internetem naučili žít, ale někteří ne. Starší lidé užívají Internet a sociální sítě omezeně. Internet používá 80 % Čechů ve věku 16 – 65let. Průměrný český uživatel stráví na Internetu 15 hodin týdně (8 hodin hledá informace, 5 hodin obětuje na zábavu a 2 hodiny nakupuje), (Eckertová, Dočekal, 2013). „Na Internetu 62 % Čechů čte zpravodajství, 50 % alespoň jednou týdne používá sociální sítě, 33 % poslouchá online hudbu a 11

56 % alespoň jednou měsíčně nakupuje online. Nejvíce používanou službou Internetu je e-mail (93 % lidí), následuje zpravodajství (90 %), brouzdání po Internetu (89 %), internetové bankovnictví (80 %), videa a filmy (68 %) a chat (68 %)“ (Eckertová, Dočekal, 2013).

2.4.1 Sociální sítě Lidé (lide.cz) a Spolužáci (spoluzáci.cz) jsou nejnavštěvovanějšími českými sociálními sítěmi. Další sociální české sítě jsou Líbímseti (libimseti.cz) či Rajče (rajce.cz). Alík (alik.cz) je sociální síť pro nejmladší v České republice. Dále existují další sociální sítě: Twitter (twitter.com), Linkedin (linkedin.com), Instagram (instagram.com), Pinterest (painterest.com), Google + (plus.google.com) atd. Instagram a Pinterest jsou sociální sítě zaměřené na fotografie. Linkedin používají dospělí lidé kvůli zaměstnání. V dnešní době téměř všichni vlastní účet u Facebooku, který používají nejčastěji. Starší lidé nejvíce používají Spolužáky, ale také to už upadá. Vznikem Facebooku se vše změnilo a ostatní sociální sítě pocítily úbytek účastnosti, ale to rovněž i chatovací služby např. Xchat.cz (Eckertová, Dočekal, 2013).

2.4.2 Děti, dospívající a technologie Velké množství mladých lidí si nedokáže představit život bez informačních a komunikačních technologií. Pokud by nepoužívali Internet tak by mohlo dojít k sociálnímu vyloučení. David-Ferdonová a Feldman-Hertzová (2007) popisují výhody ICT a pobytu online pro dospívající. Mezi jimi zvolené výhody patří umožnění komunikace s lidmi z celého světa, snadnější a pravidelné spojení s rodinou a přáteli, příležitost pro ty, kteří se chtějí seznámit a mají problém při osobním kontaktu s lidmi. Touto cestou může být snadnější získat přátelství. Další výhodou je bezdrátové připojení wifi a moderní mobilní telefony, v dnešní době se dá připojit téměř kdekoliv a získat potřebné informace, které se tímto způsobem šíří rychle a dříve je bylo velice těžké obdržet. Pro mládež je důležitá komunikace s osobami stejného věku, aby se necítili osamocení. Mají potřebu s někým komunikovat, řešit problémy, svěřit se, sdílet názory, zkušenosti a pocity. Pro dospívající je nezbytné být na Facebooku, psát si statusy, co právě 12

dělají nebo co si myslí, sdílet fotky, videa, hudbu nebo hrát online hry, aby drželi tempo s vrstevníky a nebyli odloučení (Černá, 2013).

Facebook Student Hardvarské univerzity Mark Zuckerberg vytvořil Facebook pro studentské účely na univerzitě. Do roku 2006 Facebook představoval knihu, která obsahovala fotografie a jména studentů kvůli snadnějšímu poznání. V roce 2006 bylo umožněno členství pro vlastníky jakékoliv e-mailové adresy. Facebook je největší sociální síť na světě s 3,8 miliony českých lidí. Celkový počet přihlášených uživatelů na Facebooku je již více než jedna miliarda. Na Facebook se může zaregistrovat každý, kdo uvede, že je starší 13 let. Provozovatele nezajímá, kdo se na tuto sociální síť registruje. Jde o zahraniční firmu a to je kámen úrazu. Aktivity podléhají americkému právu a řešení je tedy pomalé (Eckertová, Dočekal, 2013).

2.5.1 Nástrahy Facebooku Během několika minut po spuštění byl Facebook obsazen jmény slavných osobností. Facebook neomezuje použití cizího jména, která se následovně prodávala. Facebook zobrazí i fotografie, které uživatel smaže. Smazané fotografie nenajdeme přímo u uživatele v albech, ale dají se dohledat po napsání internetové adresy, na které byly dříve uloženy. Mluvčí Facebooku říká: „ Když uživatel fotografii z Facebooku smaže, je z našich severů odstraněna okamžitě. Ale URL adresa fotografie může i nadále existovat v ContentDelivery Network (CDN), a to dokud není přepsána, k přepsání obvykle dojde v krátkém čase.“ (Ondrejka, 2010, s. 36) Síť pro doručování obsahu je Content Delivery Network. Uživatel je kvůli rychlosti přesměrován na nejbližší bod sítě. Jedná se o soubor serverů a síťových prvků, které přesměrují uživatele na obsah mimo hlavní servery. Facebook je součástí života mladých lidí, zveřejňují světu vše, co je napadne. Důležité je dávat si pozor na to, co se zveřejní na Facebooku kvůli následnému zneužití. Dospělý by dětem neměli zakazovat účast na sociálních sítích, spíš by měli věnovat pozornost poučení. Rodiče by si měli s dětmi povídat o nástrahách sociálních sítí. Dítě by mělo vědět, že se může kdykoliv svěřit rodičům, jestliže ho něco trápí a nenechat trápení zajít příliš daleko. 13

Hackeři se mohou dostat na účty uživatelů pomocí phishingových útoků. Phishingové útoky probíhají rozesíláním e-mailů přátelům. V těchto e-mailech se objevuje internetový odkaz, který po spuštění vypadá jako domovská stránka Facebooku s přihlášením. Po přihlášení na této stránce, hackeři získají hesla uživatelů (Ondrejka, 2010).

2.5.2 Nastavení Facebooku Na www.facebook.com se musí učinit registrace. V registraci musíme uvést jméno, stát, datum narození a zodpovědět bezpečnostní otázku. Po ukončení registrace přijde potvrzující e-mail. Pokud vlastníme e-mail jako Gmail, Yahoo!, AOL nebo MNS tak se nám po zadání e-mailové adresy a hesla zobrazí nabídka s lidmi, kteří používají Facebook a máme je na e-mailu. V tomhle okamžiku je jen na nás, u kterých si přátelství potvrdíme. Lidé, kteří nevlastní Facebook a máme jejich e-mail v kontaktech na e-mailu můžeme pozvat prostřednictvím nabídky. Pokud si chceme najít přítele, který nám Facebook nenabídl, napíšeme jeho jméno do vyhledávajícího okna v horní části obrazovky. Požadovaný přítel nám musí schválit, že chce být s námi přítel. Toto platí i naopak, pokud někdo požádá o naše přátelství tak my musíme také potvrdit jeho žádost o přátelství. Stává se, že uživatelé Facebooku mají stejné jméno a příjmení, proto je dobré svůj profil doplnit o fotografii. Dále se dají provádět další úpravy profilu v části Bacis jako je pohlaví, vztah, koho hledáme, datum narození, místo bydliště, země, politické názory, náboženské názory apod. Můžeme také poskytnout údaje o našem vzdělání a zaměstnání (Eckertová, Dočekal, 2013).

2.5.2.1 Bezpečný účet Webové stránky www.facebook.com představují nejrozšířenější sociální síť na světě. Nastavit soukromí na této sociální sítí si může každý, ale není to takové soukromí, které by si asi představovat. Cokoliv vloženého na Facebook i pro úzký okruh lidí, může vidět kdokoliv z řad zaměstnanců Facebooků nebo tyto vložené informace může získat virus či hacker. Bezpečný účet by neměl obsahovat veřejný seznam přátel a odběratelů. Tento seznam by měl být nastavený na viditelnost pro přátele nebo pouze pro sebe samotného (Eckertová, Dočekal, 2013).

14

2.5.2.2 Nastavení účtu Nastavení účtu obsahuje několik záložek. Záložka obecné umožňuje změnit a nastavit jméno, příjmení uživatele, e-mail, heslo, sítě a jazyk. Kdo chce mít účet bezpečný, neměl by používat svojí e-mailovou adresu. Měl by si založit novou pouze pro Facebook, výhodou je kdo tak od založení neučinil, může tento krok provést kdykoliv. Heslo by se nemělo používat stejné, které používáme k nějakému jinému účtu. V záložce zabezpečení si můžeme nastavit bezpečnostní otázku při zapomenutí hesla. Na bezpečností otázky se nesmí odpovídat pravdivě, jsou snadno zjistitelné. Dále tato záložka obsahuje upozornění na přihlášení, tuto službu je určitě dobré mít zapnutou při krádeži účtu. Také je zde k dispozici schválení přihlášení a nastavení hesla k aplikacím. Záložka upozornění slouží k filtraci upozornění, které chceme dostávat a jakou formou. Odběratelé jsou lidé, kteří nejsou našimi přáteli, ale můžeme s nimi komunikovat a mají k dispozici pouze příspěvky, které jsou označené jako veřejné. V aplikacích si nastavujeme především hry, jestli chceme dostávat od těchto aplikací příspěvky. Mobile slouží k nastavení telefonního čísla. Je třeba zadat správné číslo, mohou na něj přicházet potvrzující kódy. Aby naše jméno ani fotografii nemohl Facebook použít k tvorbě reklamy je důležité v záložce Facebook Reklamy nastavit volbu na Nikdo (Eckertová, Dočekal, 2013).

2.5.2.3 Nastavení soukromí Zde si nastavujeme, kdo si nás může najít prostřednictvím e-mailu nebo telefonního čísla, kdo nám může poslat žádost o přátelství nebo kdo nám může napsat zprávu. Také je důležité si nastavit, kdo může zveřejňovat příspěvky na našem profilu, kdo může vidět obsah našeho profilu, příspěvky, ve kterých jsme označeni. V záložce Jak uživatelé využívají vaše informace v používaných aplikacích, by se mělo nejlépe vše zrušit. Prostřednictvím přátel mohou tyto informace získat aplikace. Facebooku můžeme odepřít přístup, aby nás nikdo nemohl najít přes vyhledávání. Ve volbě blokování osob a aplikací si můžeme zablokovat kohokoliv a cokoliv co chceme, aby byl pro nás účet příjemnější (Eckertová, Dočekal, 2013).

15

2.5.2.4 Další nastavení na profilu Profilová a úvodní fotografie je veřejná, má k ní přístup kdokoliv kdo vlastní účet u Facebooku. Toto se dá obejít maximálně tak, že nevložíme žádnou fotografii nebo vložíme nějaký obrázek. Na Facebooku se dá nastavit spoustu informací o nás, je možno vybrat z nabídky pro koho budou tyto informace viditelné. Nabídka nabízí tyto základní možnosti: veřejný, přátelé, pouze já nebo vlastní. Rozšířená nabídka obsahuje blízké přátele nebo například rodinu. Na svůj účet je možné vložit informace o práci a vzdělání, bydlišti, vztahu a rodině a vyplnit informaci o nás, co nás symbolizuje. Dále můžeme zveřejnit další základní informace o nás jako je pohlaví, datum narození, jazyk, vyznání nebo politické názory a rodinný stav. Následovně můžeme zveřejnit e-mail, telefon, adresu a web (Eckertová, Dočekal, 2013).

2.5.3 Funkce Facebooku Mezi funkcionality Facebooku patří zeď, informace, fotky, poznámky, přátelé, odběry, zprávy, události a také hledání přátel.

2.5.3.1 Zeď Zeď představuje, vše co uživatel vidí na svém monitoru počítače. Může vidět různé příspěvky svých přátel, jejich fotky, videa a další různé jejich aktivity. Uživatel může na zeď napsat různé informace v podobě statusů, vložit fotografie, videa nebo může komentovat příspěvky svých přátel.

2.5.3.2 To se mi líbí To se mi líbí je funkce, kterou si vybíráme stránky, kterých chceme být fanoušky. Nebo také pomocí to se mi libí dáváme najevo, že se nám opravdu něco líbí (Eckertová, Dočekal, 2013).

16

2.5.3.3 Fotografie a videa Pokud chceme na Facebook nahrát fotografie nebo videa tak je možnost si vytvořit album, do které fotky následně nahrajeme. Množství fotoalb je nekonečné. Fotoalbum je možné pojmenovat a určit polohu, kde byly fotografie vytvořené. Alba se mohou doplnit o popisek. Důležité je nastavit viditelnost fotografií. Existují možnosti, že album mohou vidět všichni uživatelé, přátelé přátel, přátelé nebo je možnost album přizpůsobit jen některým lidem, které určíme či některým lidem viditelnost alba omezit. Tyto údaje se dají změnit kdykoliv a je možné také omezit viditelnost alba pro všechny nebo album smazat. Do alba se mohou přidávat fotografie, nastavit úvodní fotografii alba, mohou se přesouvat fotografie do jiného alba, také se mohou uspořádat za sebe fotografie, jak potřebujeme. Na nahrané fotografii na Facebooku můžeme označit osobu, která se na této fotografii nachází. Jak my někoho můžeme označit na fotografii, tak i nás někdo může označit. Pokud s označením nesouhlasíme je možné toto označení odstranit. S fotografiemi na Facebooku můžeme dělat různé věci, můžeme je komentovat, označit „To se mi líbí“ nebo fotografie sdílet. Toto vše můžeme provádět i s videi (Dědiček, 2010).

2.5.3.4 Přátelé Facebook nabízí možnost vytvořit si seznam přátel. Přátele je možné vyhledat pomocí textového pole vyhledávání. Do tohoto pole je třeba zadat jméno, příjmení a dále upřesnit vyhledávaní podle města, školy nebo pracoviště. Přátelé je možné také najít přes e-mail. Komu zašleme žádost o přátelství, musí tuto žádost potvrdit, až po té se staneme přáteli. Pokud nás přátelé omrzí, můžeme přítele úplně odebrat nebo jen blokovat ze seznamu přátel. S přáteli můžeme komunikovat přes zprávy, psát příspěvky na zeď či označovat je na fotografiích, kde se vyskytují (Dědiček, 2010).

2.5.3.5 Stránky a skupiny Na Facebooku existují různé stránky, které nás mohou zajímat, a budeme chtít od nich odebírat novinky. Stránky se zaměřují na konkrétní restaurace, hudební skupiny aj. Námi zvolenou stránku si přidáme pomocí „To se mi líbí“. Stránku je možné kdykoliv opustit volbou „Už se mi to nelíbí“ nebo v seznamu skupin označit více skupin, které chceme opustit.

17

Tvorba stránek se vytváří pro určitou osobu, produkt, firmu či službu. Na adrese http://facebook.com/pages je možné stránku vytvořit. Skupiny slouží k vzájemné konverzaci členů skupiny. Skupinu, o kterou máme zájem, si můžeme vyhledat ve vyhledavači a klikneme na tlačítko „Přidat se“. Skupinu je možno opustit, lze i opustit více skupin najednou. Skupinu může vytvořit každý uživatel. Vytvoření skupiny začíná po kliknutí na položku Hlavní stránka, kde vybereme Skupiny a vytvoříme novou skupinu. Vyplníme název, popis, typ a zaměření skupiny. Ke skupině se nastavuje přístup, kdo se může stát členy. Skupiny mohou být utajené, uzavřené nebo veřejné (Dědiček, 2010).

2.5.3.6 Zprávy Komunikaci přes zprávy lze přirovnat k e-mailovému spojení. Zahájit komunikaci lze, i když uživatel není on-line. Jedná se o zprávy soukromé, které uvidí pouze jejich odesílatel a příjemce. Lze zahájit i skupinovou konverzaci, do které se přidají jen uživatelé, kteří se mají účastnit tohoto spojení. Konverzaci lze obohatit o smajlíky nebo samolepky. Samolepky jsou různé obrázky postaviček a zvířátek, které vyjadřují nějakou činnost nebo emoci.

2.5.3.7

Události

Událost je možné vyhledat v textovém poli vyhledávání. Na událost můžeme pozvat přátelé, napsat příspěvek na zeď, vložit fotografii, video nebo jí sdílet pro ostatní. Svou událost můžeme také založit. Postup na založení události je následující v levé nabídce vybereme položku Události a poté klikneme na Vytvořit událost. Událost nějak nazveme, napíšeme popis události, určíme místo, začátek a konec akce. U událostí je možné nastavit soukromí. K události můžeme kromě nás přidat dalšího správce. Správci mohou upravovat informace o události, blokovat hosty, smazat hosty, odeslat zprávu hostům nebo zrušit událost (Dědiček, 2010).

2.5.4 Aplikace Facebooku Do aplikací Facebooku lze zařadit šťouchnutí nebo různé aplikace a hry. 18

2.5.4.1 Šťouchnutí Funkce šťouchnutí je velice oblíbená, ale nepřináší uživatelům žádný viditelný účinek. Kterýkoliv uživatel Facebooku může další uživatele jen tak šťouchnout, za účelem upozornění nebo navázání kontaktu. Tlačítko na šťouchnutí lze najít na profilu uživatele, kterého chceme šťouchnout. Uživatel, který obdrží šťouchnutí, může automatickou volbou tuto záležitost oplatit.

2.5.4.2 Aplikace a hry Hry a aplikace ovlivňují podíl stráveného času u počítače. Ke hrám se snadno vybuduje závislost. Aby uživatelé ve svých hrách byli úspěšní, musí obětovat spoustu svého času. Hry jsou děleny na několik úrovní a jsou propojeny s logickým uvažováním. Nemůžu něco koupit, když mi na to nevystačí peníze. Peníze se vydělávají postupem času za různý prodej nebo úspěšnost. Mezi nejznámější hry patří FarmVile, Texas Holden poker, CityVile, TheSimssocial, Happy Aquarium a další.

Kyberšikana Kyberšikana je druh šikany, který má za cíl někomu ublížit. Projevuje se posíláním obtěžujících nebo zesměšňujících sms zpráv, e-mailů nebo šířením různých video nahrávek dotyčného po Internetu. Z kyberšikany může postupem času vzniknout i fyzická šikana. Dr. Michal Kolář, tvrdí že, kyberšikana je úmyslné a opakované ohrožování, pronásledování a psychické týrání prostřednictvím mobilního zařízení a Internetu. Další odborníci hovoří o šikaně, že je neúmyslná. Spoustu dětí bere kyberšikanu pouze jako legraci, která se vymkne kontrole (Eckertová, Dočekal, 2013).

2.6.1 Fungování kyberšikany Rozdíl v klasické šikaně a kyberšikaně je podstatný. Největší rozdíl je ten, že agresor může zůstat anonymní. Často si dovolí více, než kdyby s dotyčným člověkem byl tváří v tvář. Před kyberšikanou se oběť nemá kde schovat. Agresor nemusí být na stejném místě a stejně může oběť kdykoliv šikanovat např. přes mobilní telefon, Internet, sociální sítě psaním zpráv 19

nebo vyvěšením zesměšňujícího videa oběti. U kyberšikany nezáleží na věku, pohlaví ani fyzické síle. Kyberšikana se rychle šíří, protože je jí obtížné odhalit (Kavalír, 2009).

2.6.2 Prostředky Agresoři při kyberšikaně využívají mobilní telefony, úložiště pro sdílení fotografií a videa, e-maily, chaty, messengery, webové stránky a sociální sítě. V dnešní době se dá přes mobilní telefon pořídit lehce a rychle videonahrávka, která se zrovna agresorovi bude hodit. Agresor oběť vyprovokuje k trapné situaci nebo jí natočí v choulostivém momentu a následovně video zveřejní. Oběť na zveřejněný materiál nepřijde vždy hned a komentáře a sdílení se šíří v rychlém tempu. Dále může agresor zneužít telefon, e-mail či účet na sociální síti oběti zasláním nevhodných zpráv pod jejím jménem. Nebo může zveřejnit osobní údaje u inzerátu, že nabízí například sexuální služby nebo prodává nemovitost. Na sociální síti si agresor může založit účet pod jménem oběti, kde oběť prezentuje neslušně (Eckertová, Dočekal, 2013).

2.6.3 Typy kyberšikany Jsou dva druhy kyberšikany přímé útoky a kyberšikana v zastoupení.

2.6.3.1 Přímé útoky Kyberšikana v přímém zastoupení se projevuje zasíláním obtěžujících, výhružných nebo zesměšňujících zpráv pomocí SMS, e-mailu nebo chatu v sociálních sítích. Zveřejňováním videonahrávek oběti, vytvářením anket kdo je nejlepší a kdo není. Zneužitím účtu po krádeži hesla. Zasílání obtěžujících e-mailů oběti (Kavalír, 2009).

2.6.3.2 Kyberšikana v zastoupení Je více riziková než přímá kyberšikana. Kyberagresor šikanuje oběť pomocí druhých osob, které o tom někdy ani nevědí. Například to mohou být i rodiče, kteří budou oběť kyberagresora trestat za to, že se nechová podle jejich představ (Kavalír, 2009).

20

2.6.4 Rozdíl mezi šikanou a škádlením Škádlení je jen tehdy, když je to zábava pro všechny. Pokud se někdo cítí nepříjemně a druhý to zjistí, tak je potřeba přestat a omluvit se. U šikany se agresor neomluví a má radost z toho, že se někdo cítí nepříjemně (Kavalír, 2009).

2.6.5 Formy kyberšikany Formy kyberšikany lze rozčlenit na dvě části. Do první části patří projevy, jak ke kyberšikaně dochází a druhou část tvoří místo přes které ke kyberšikaně dochází. Těmito místy je Internet a mobilní telefon. Do projevů kyberšikany patří vydávání se za někoho jiného, krádež hesla, vyloučení, flaming, kyberharašení a kyberstalking, pomlouvání, odhalení a podvádění a happy slapping. Vydávání se za někoho jiného je velice časté. Agresor si založí profil oběti a nevhodným způsobem komunikuje s přáteli oběti nebo vystaví na profil oběti nevyhovující fotografii. Tímto oběť poškodí, zesměšní a celkově jí ublíží. Oběti pak klesá sebevědomí. Agresor se také může dostat na profil oběti ukradením hesla. Oběť mohou agresoři vyloučit z nějaké skupinky, do které patřila, měla by patřit nebo by chtěla patřit. Vyloučení ze skupiny na Facebooku nebo online hry může mít pro člověka pocit zklamání či pocit zmaru. Pro oběť je důležité být členem skupiny nebo online hry, ale neví jak to napravit. Flaming je hádka, která proběhne mezi uživateli na Internetu. Agresor má za cíl oběť poškodit a ublížit jí. Pomlouvání je způsob kyberšikany, kdy dochází také k poškození a vyloučení oběti. Jde o vyjadřování falešných informací o oběti. Tyto informace většinou bývají osobního a intimního rázu a mohou obsahovat i fotografie (Černá, 2013). U kyberstalking se agresor nazývá stalker. Stalker dlouhodobě sleduje oběť, kterou také pronásleduje nebo obtěžuje. Pokud k těmto činnostem používá Internet nebo mobilní telefon jedná se o kyberstalking (Eckertová, Dočekal, 2013). Natáčení fyzického útoku se označuje pojmem Happy Slapping. V překladu Tento pojem znamená šťastné fackování, ale určitě ve skutečnosti to není nic šťastného. Happy Slapping je natáčení fyzického či sexuálního útoku a následné zveřejnění prostřednictvím Internetu. Do této situace se mohou zapojit i jedinci, do kterých bychom to nikdy neřekli. 21

Faktory těchto činů mohou být různé, nechtějí trhat partu, nemají odvahu odmítnout nebo se prostě bojí, co by mohlo následovat (Eckertová, Dočekal, 2013). Sexting se odehrává mezi lidmi ve stejném věku zasíláním vlastní fotografie, video nahrávky s erotickou a sexuální tématikou přes komunikační technologie. Děti dokáží poslat sami sebou vytvořené odhalené fotografie nebo nějaké intimní video, ale vůbec netuší, že se vše může otočit proti nim. Může dojít k vydírání, zneužívání nebo veřejnému vystavení tohoto materiálu (Eckertová, Dočekal, 2013). Výzkum rizikového chování dětí, E-bezpečí a PRVoK PdF UP pokládal otázku: Proč jsi umístil/a svou obnaženou/částečně obnaženou fotografii či video na Internet? Některé děti odpovídaly: mám sexy tělo, zesměšnění ex-přítele, nevím, chtěla jsem to zkusit, ale už jsem ji smazala, byla nuda, protože jsem s tím klukem chtěla chodit…

2.6.6 Kybergrooming Kybergroming není přímo kybešikana, ale postupně k ní dochází. Pachatel (Groomer) se snaží vylákat oběť na schůzku, přesvědčuje jí klidně i několik měsíců, a pokud se i po tak dlouhé době oběť nechce sejít, tak vytváří nátlak např., že zveřejní fotografie, které v průběhu komunikace získal. Většinou se jedná o intimní fotografie. Groomer chce získat své sexuální uspokojení, je trpělivý, přátelský, chce zasílat intimní fotografie a vyžaduje i cybersex přes web kameru (Kavalír, 2009).

2.6.7 Netiketa Člověk, který používá komunikaci prostřednictvím Internetu, tak by měl dodržovat zásady správného chování. Neměl by si dovolit nic na víc kvůli anonymitě (Kavalír, 2009).

2.6.8 Ochrana před kyberšikanou Úplná ochrana před kyberšikanou téměř neexistuje, jen jí jde zmírnit používáním určitých pravidel. Mezi pravidla proti kyberšikaně patří respektování ostatních uživatelů, neposílání nikomu neznámému svoji fotografii a hlavně ne intimní, neuvádět věk, adresu, dobře si rozmyslet co komu je odesíláno, tajnost hesel a pokud něco někoho šokuje oznámit to rodině a opustit webovou stránku. 22

Pokud se někdo stane obětí šikany, měl by ukončit komunikaci, dát do ignorace útočníka, oznámit útok a uschovat důkazy. Určitě pokud si někdo všimne kyberšikany neměl by být nevšímavý a měl by podpořit oběť (Kavalír, 2009).

2.6.8.1 Pomoc rodičů Jestliže rodiče získají podezření, že jejich dítě je obětí kyberšikany neměli by se do vyšetřování pouštět sami, vše by se mohlo ještě zhoršit. Neměli by kontaktovat rodiče agresora ani postavit oběť a agresora k vyříkání problému. Vše by se mělo řešit přes důvěryhodnou dospělou osobu. Touto osobou je pedagog, psycholog a u závažnějších případů policie ČR. Pomoc se dá najít u: Horké linky, Internet Hotline, Linka bezpečí, Rodičovské linky nebo u sdružení Bílý kruh bezpečí (Eckertová, Dočekal, 2013).

2.6.8.2 Pomoc pedagogů Jestliže se kyberšikana vyskytne ve škole, škola musí rozhodnout, jestli zvládne tento problém vyřešit sama pomocí proškolených pracovníků a metodika školní prevence nebo požádá o pomoc specialistu. Když kyberšikana neprobíhá přímo při výuce a ve škole tak škola kyberšikanu přímo neřeší. U žáků, kde probíhá kyberšikana je třeba zmapovat jejich třídu a hledat pomoc. Kyberšikana se většinou prolíná se školní šikanou (Rogers, 2011).

2.6.9 Jak se pozná oběť kyberšikany Kyberšikanu je obtížné odhalit. Oběť se v častých případech nesvěří, nechce být práskačem, protože pak by následovaly ještě silnější útoky. Může si myslet, že za to co mu agresor dělá, si může sama, že přátelům nestačí a útoky si zaslouží. Svěří se většinou, když už sama nemůže, je bezradná, vyčerpaná nebo se přijde na nějaký materiál, který je prostředkem kyberšikany (sms, e-mail, sociální sítě…). Oběť vyhledává blízkost dospělé osoby, samotu, má přezdívku, je zesměšňována, smutná, nejistá, zhoršení ve škole, přestává mít zájem o své zájmy nebo nejeví zájem o používání mobilního telefonu, počítače, maže historii a nechce ukázat své aktivity na počítači (Eckertová, Dočekal, 2013).

23

2.6.10 Učitel oběť kyberšikany Učitel by měl mít přirozenou autoritu. Porušení práv na ochranu osobnosti se považuje, pokud někdo zveřejnění video nahrávky nebo fotografie bez vědomí účinkujících na tomhle materiálu. Obětí kyberšikany se může stát každý. Učitel se stává obětí kyberšikany z důvodu pomsty, nudy nebo zviditelnění agresorů. Kyberšikanovaný učitel neselhal ve své profesi, jen si nevybudoval přirozenou autoritu. Pedagog musí včas zasáhnout, protože pomocí Internetu se vše šíří velice rychle a stále můžou přibývat další a další nevhodné komentáře (Eckertová, Dočekal, 2013).

2.6.11 Doporučení pro učitele Příručka pro učitele Kyberšikana a její prevence uvádí deset doporučení pro učitele. Mezi které patří formální vyhodnocení rozsahu problému, učení žáků, že všechny druhy šikany jsou nepříjemné, vymezení jasných pravidel, využití vrstevnické spolupráce, konzultace s vedením, zahrnutí kyberšikany do školního řádu a preventivního programu, blokování webových stránek na půdě školy, budování pozitivní ho školní klima, vzdělávání blízkého okolí a stanovení odborníka ve škole na kyberšikanu, který se tímto problémem bude zabývat (Kavalír, 2009).

2.6.12 Kyberšikana u českých dětí S kyberšikanou se setká během svého života kolem padesáti procent českých dětí. Oběti se u většiny případů potýkají s verbálními útoky, mezi které především patří urážení, ztrapňování, ponižování nebo také různé nadávky. Dále dochází k prolomení účtů obětí. K útočníkům kyberšikany se přizná přibližně třicet procent mládeže. Ke kyberšikaně používají útočníci především prostředí sociálních sítí, sms, chatu a e-mailu. Pokud děti osloví na Internetu osoba, s kterou se neznají osobně, více jak polovina se jich zapojí do konverzace. Většina dětí má jasno, že by se osobní schůzky s nikým, koho osobně neznají, nezúčastnily. Ani si nikoho neznámého nepřidaly do přátel. Vědí, že o takové situaci by měly říct kamarádům, sourozencům, rodičům, učitelům nebo nějaké jiné dospělé osobě. Majorita dětí považuje komunikaci s lidmi z Internetu, které neznají osobně za riskantní a nebezpečnou.

24

Mezi nejčastější sdílené citlivé údaje dětí patří jméno a příjmení, e-mail a vlastní fotografie (Szotkowski, Kopecký, Krejčí, 2013).

2.6.13 Kde se dá hledat pomoc a informace Projekt Minimalizace šikany se zabývá řešením problémů spojené s šikanou a kyberšikanou. Tento projekt tvoří občanské sdružení AISIS, nadace O2 a odborník Dr. Michal Kolář. Uskutečňuje semináře pro pedagogy, internetovou poradnu, tvoří metodické materiály pro školy a informační letáky pro děti a rodiče. Pomoc se dá najít u projektu E-Bezpečí (www.e-bezpeci.cz), který nabízí informace o řešení kyberšikany a problémů chování spojených s využíváním Internetu či rizikové komunikace. Poskytuje internetovou poradnu a tvoří různé metodické materiály. Národní

centrum

bezpečnějšího

(www.saferinternet.cz),

Bezpečně

(www.horkalinka.cz),

Linka

online pomoci

Internetu

tvoří:

(www.bezpecne-online.cz), (www.pomoconline.cz),

Saferinternet.cz Horká

linka

Kyberšikana.eu

(www.kybersikana.eu), Google.cz (www.google.cz/familysafety/). U některých případů řeší kyberšikanu dokonce i policie. V dnešní době fungují dobře projekty v rámci prevence šikany. Podstatná je znalost bezpečného chování na Internetu, kterou poskytují rodiče a pedagogové. Kyberšikana není trestný čin, ale někdy dokonce může naplňovat trestný čin. Předcházení šikany a kyberšikany zajišťuje dobré školní sociální klima (Rogers, 2011).

E-bezpečí Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se spolupráci s dalšími organizacemi realizuje projekt E-bezpečí. Je zaměřen na prevenci, vzdělávání, výzkum, intervenci a osvětu spojenou s rizikovým chováním na Internetu. Projekt se specializuje obzvlášť na kyberšikanu a sexting, kybergrooming, kyberstalking a stalking, rizika sociálních sítí, hoax, spam a zneužití osobních údajů v prostředí elektronických médií. E-bezpečí funguje od roku 2008 (Kyberšikana, 2015).

25

3 Popis výzkumného šetření V praktické části se zabýváme vlivem sociálních sítí na žáky 2. stupně základních škol. Výzkum vychází z předchozích teoretických poznatků uvedených v teoretické části. V jednotlivých částech výzkumného šetření bylo cílem zjistit znalosti problematiky týkající se sociálních sítí a kyberšikany. Vytvoření výzkumného dotazníku předcházel rozhovor s učiteli (studenty studující na Katedře technické a informační výchovy Univerzity Palackého v Olomouci kombinované studium). Tento rozhovor vedl k lepší představě o problematice této bakalářské práce. Teoretická i praktická příprava výzkumu spočívala především v absolvování různých přednášek a seminářů zaměřených na problematiku kyberšikany. Teoretickým základem pro vypracování bakalářské práce a provedení výzkumného šetření se staly nejrůznější dostupné zdroje informací týkající se dané problematiky, které byly v tištěné i elektronické podobě (viz seznam bibliografických citací). U elektronických zdrojů docházelo k ověření pravosti a aktuálnosti.

Výzkumné

problémy,

formulace

hypotéz

a

výzkumných

předpokladů Cílem v praktické části je zjistit, jaké jsou znalosti žáků 2. stupně základních škol o sociálních sítích a kyberšikaně a zda mají následující proměnné, jako jsou umístění školy, navštěvovaný ročník anebo také pohlaví žáka vliv na odpovědi ve výzkumném šetření, které je součástí této bakalářské práce (BP). Na základě cílů BP byly stanoveny dílčí výzkumné problémy. Výzkumný problém č. 1: Jaké jsou vlivy působení sociálních sítí na mládež? Výzkumný problém č. 2: Jsou znalosti žáků 2. stupně ZŠ o sociálních sítích a kyberšikaně dostačující? Výzkumný problém č. 3: Zakládají si žáci Facebook v souladu s pravidly? Výzkumný problém č. 4: Komunikují žáci se svými učiteli prostřednictvím Facebooku?

26

K jednotlivým výzkumným problémům byly formulovány následující výzkumné otázky. Výzkumný problém č. 1: Jaké jsou vlivy působení sociálních sítí na mládež? -

Výzkumná otázka č. 3: Podle Vašeho vlastního uvážení zakroužkujte číslo (1-5 jako ve škole) u následujících zájmů

-

Výzkumná otázka č. 6: Jaké používáte sociální sítě? (Např. Facebook, Twitter, Instagram, Skype, Lidé.cz, Spolužáci.cz, Libimseti.cz atd.)

-

Výzkumná otázka č. 7: Máte založený Facebook (FB)?

-

Výzkumná otázka č. 9: Kolik je Váš přibližný počet přátel na Facebooku?

-

Výzkumná otázka č. 10: K čemu je pro Vás osobně dobrý Facebook?

-

Výzkumná otázka č. 11: Jaké negativa (zápory) Vám přináší Facebook?

-

Výzkumná otázka č. 15: Čí majetek je fotografie, kterou vložíte na Facebook?

-

Výzkumná otázka č. 16: Máte aplikaci Facebook ve Vašem mobilním telefonu?

-

Výzkumná otázka č. 17: Zajímají se Vaši rodiče, co děláte na Facebooku?

-

Výzkumná otázka č. 18: Napsal Vám někdy neznámý člověk na FB? Pokud ano, tak co?

-

Výzkumná otázka č. 19: Máte na Vaší škole povolený Facebook?

-

Výzkumná otázka č. 20: Kolik hodin trávíte aktivně průměrně denně na Facebooku?

-

Výzkumná otázka č. 21: Víte, od kolika let můžete mít Facebook?

-

Výzkumná otázka č. 22: Přidáváte si lidi do přátel, které moc neznáte?

Výzkumný problém č. 2: Jsou znalosti žáků 2. stupně ZŠ o sociálních sítích a kyberšikaně dostačující? -

Výzkumná otázka č. 1: Setkali jste se už někdy na Vaší škole s přednáškou o rizicích, které přináší sociální sítě?

-

Výzkumná otázka č. 2: Co si představujete pod pojmem kyberšikana?

-

Výzkumná otázka č. 4: Co je podle Vás „kybergrooming“?

-

Výzkumná otázka č. 5: Vyjmenujete, co nejvíce rizik sociálních sítí?

Výzkumný problém č. 3: Zakládají si žáci Facebook v souladu s pravidly? -

Výzkumná otázka č. 8: Pokud máte založený Facebook, v kolika letech jste si ho založili? 27

Výzkumný problém č. 4: Komunikují žáci se svými učiteli prostřednictvím Facebooku? -

Výzkumná otázka č. 12: Máte nějaké učitele ze své ZŠ v přátelích na Facebooku?

-

Výzkumná otázka č. 13: Jaký je důvod, že Vašimi Facebookovými přáteli na FB nejsou Vaši učitelé?

-

Výzkumná otázka č. 14: Pokud jsou Vašimi přáteli učitelé z Vaší ZŠ, komunikujete s nimi přes zprávy na Facebooku?

Dále jsme pro toto výzkumné šetření stanovili tři hypotézy. -

Hypotéza č. 1: Žáci ZŠ se setkávají s přednáškami týkající se kyberšikany více ve městě než na venkově.

-

Hypotéza č. 2: Žáci šestého ročníku ZŠ si přidávají neznámé lidi do přátel více než žáci devátého ročníku ZŠ.

-

Hypotéza č. 3: Rodiče se více zajímají o způsob trávení volného času na Facebooku u svých dcer než u svých synů.

Dále jsme stanovili nadcházející výzkumné předpoklady. -

Výzkumný předpoklad č. 1: Minimálně 90 % žáků 2. stupně ZŠ používá sociální síť Facebook.

-

Výzkumný předpoklad č. 2: Žáci používají sociální síť dříve než před 13 rokem.

-

Výzkumný předpoklad č. 3: Žáci jsou dostatečně informování o kyberšikaně a sociálních sítích.

-

Výzkumný předpoklad č. 4: Žáci si myslí, že není dobré mít své učitele v přátelích na Facebooku.

-

Výzkumný předpoklad č. 5: Pro žáky je FB běžnou součástí života a žáci znají jeho pozitiva i negativa.

Charakteristika výzkumného souboru Pro vytvoření výzkumného vzorku žáků byly náhodně oslovené dvě městské a dvě venkovské školy. Byl tedy použit stratifikovaný výběr (Chráska, 2007).

28

Respondenti byli tedy vybráni ze čtyř základních škol: -

Fakultní základní škola Olomouc (ZŠ Tererovo náměstí 1, 779 00 Olomouc)

-

Základní škola a gymnázium města Konice (Tyršova 609, 798 52 Konice)

-

Základní škola Protivanov (Školní 292, 798 48 Protivanov)

-

Základní škola a Mateřská škola Benešov (Benešov 155, 679 53 Benešov) Celkový počet respondentů ve výzkumu čítal 324 dotázaných. V následujících

tabulkách a vytvořených grafech je vzorek respondentů podrobněji popsán. V tabulkách je možné sledovat rozložení respondentů podle škol, typu škol, pohlaví a ročníků.

Tabulka 1: Počet respondentů na jednotlivých školách Absolutní Relativní četnost četnost (%) Protivanov 75 23,15 Benešov 44 13,58 Konice 75 23,15 Olomouc 130 40,12 Celkem 324 100,00 ZŠ

Počet respondentů na jednotlivých školách (n = 324) 23% 40% 14% 23% Protivanov

Benešov

Konice

Olomouc

Graf 1: Počet respondentů na jednotlivých školách

Tabulka 2: Počet respondentů podle typu školy Typ školy Město Venkov Celkem

Počet respodentů podle typu školy (n = 324)

Absolutní Relativní četnost četnost (%) 205 63,27 119 36,73 324 100,00

37%

63%

Město

Venkov

Graf 2: Počet respondentů podle typu školy

29

Počet respondentů podle pohlaví (n = 324)

Tabulka 3: Počet respondentů podle pohlaví Pohlaví Chlapci Dívky Celkem

Absolutní četnost 153 171 324

Relativní četnost (%) 47,22 52,78 100,00

47%

53%

ch

d

Graf 3: Počet respondentů podle pohlaví

Počet respondentů podle ročníků (n = 324)

Tabulka 4: Počet respondentů podle ročníků Ročník 6. 7. 8. 9. Celkem

24%

Absolutní Relativní četnost četnost (%) 98 30,25 78 24,07 78 24,07 70 21,60 324 100,00

30%

22% 24% 6.

7.

8.

9.

Graf 4: Počet respondentů podle ročníků

Použitá výzkumná metoda V bakalářské práci bylo použito kvantitativní orientované výzkumné šetření. Toto šetření obsahuje několik části, kterými jsou určení výzkumného problému, výzkumného předpokladu nebo hypotéz a jejich ověření. Dotazování jsme se rozhodli použít jako výzkumnou metodu sběru dat. Do dotazování patří různé druhy rozhovorů, dotazníků, škál, testů atd. V této práci jsme se rozhodli využít metody dotazníku. Dotazník patří mezi oblíbené výzkumné metody, protože lze v rychlosti sesbírat velké množství dat, jednoduše se vyhodnocuje a zpracovává. Pro vypracování dotazníku se musí sestavit výzkumné otázky, výběr případu a určení metod sběru dat, příprava sběru dat, sběr dat, analýza dat a příprava 30

vyhodnocení dat. Tento zvolený postup patří mezi nejběžnější nástroje pro sběr dat a je to i jedna z nejlevnějších metod průzkumu. Dotazník byl sestaven na základě prostudované literatury, absolvování přednášek a seminářů zabývajících se touto problematikou a vlastních zkušenostech s danou problematikou (Chráska, 2007). Vytvořený dotazník k této praktické části obsahuje 22 otázek (viz příloha). Většina otázek v dotazníku má uzavřené odpovědi, ale najdou se v dotazníku i otázky, které mají otevřené odpovědi. Pouze jedna otázka je zaměřena na výběr odpovědí na škálách. Výzkumné šetření bylo anonymní, aby se žáci nebáli odpovědět na různé otázky. Abychom mohli provést ve výzkumném šetření srovnání, byli osloveni žáci druhého stupně základních škol uvedených výše.

Organizace výzkumu Výzkum se uskutečnil během měsíců října a listopadu roku 2014. Výzkumný vzorek tvořily čtyři základní školy (uvedené výše). Před samostatným výzkumem byl proveden předvýzkum pomocí rozhovoru s učiteli, pro lepší představu o dané problematice na základních školách. Rozhovor jsem provedla s šesti respondenty, kteří mají již zkušenosti s učitelstvím na základní škole. Pokládala jsem otázky typu: -

Používáte Facebook ke komunikaci se žáky na ZŠ, na které učíte?

-

Používáte Facebook k výuce?

-

Přemýšlíte o zavedení Facebooku do výuky?

-

Máte nějaké zkušenosti s Facebookem ve Vaší profesi?

-

Jaký mají dopad sociální sítě na žáky? Spíše negativní nebo pozitivní? Všichni respondenti byli ujištěni, že toto šetření je zcela anonymní a je jen pro moji

lepší představu situace v dnešní době na základních školách, co se týče komunikace učitelů a žáků přes sociální sítě. Tento druh dotazování proběhl během měsíce května roku 2014. Před vlastním výzkumným šetřením jsme nejdříve oslovili vedoucí pracovníky vybraných základních škol a seznámili je s problematikou připravovaného výzkumného šetření. Ředitelé všech oslovených škol s provedení výzkumu souhlasili, kromě jedné ZŠ v Olomouci, která výzkum odmítla, z důvodu že nepatří mezi fakultní školy v Olomouci. Následovně proběhlo navštívení škol a provedení sběru dat. Dvě základní školy umožnily 31

provedení výzkumného šetření osobně a do zbylých škol jsem dotazníky odnesla a provedla předání přesných instrukcí k vyplnění dotazníků přidělené osobě vedením školy. Po provedení vyplnění dotazníků jsem si dotazníky vyzvedla. Záleželo především na co nejmenším narušení výuky. Všichni respondenti byli předem ujištěni, že se jedná o anonymní výzkumné šetření, že výsledky, vyhodnocení ani samotné dotazníky nebudou nikomu sdělovány, že slouží jen pro tvorbu bakalářské práce. Dotazníky byly předávány respondentům v papírové podobě. Po vyplnění byly uloženy do obálky, kterou jsem si odnesla ze škol osobně nebo mi jí předal pověřený pracovník školy.

Metody použité na zpracování výsledků Při vypracování výsledků výzkumu byl použit Microsoft Excel. Následně byly data převedeny do několika přehledných tabulek pro lepší orientaci a lepší práci. Některé výzkumné otázky byly zpracovány v programu Statistika. Pro vyhodnocení pravdivosti otázek byl použit Studentův t-test a test Chí-kvadrát. Studentův t-test je jedním ze statických testů významnosti pro metrická data. Pomocí Studentova t-testu můžeme rozhodnout, zda dva soubory dat, získané měřením ve dvou různých skupinách objektů, mají stejný aritmetický průměr (Chráska, 2007). Chí-kvadrát se často používá ve statistice. Představuje rozdělení pravděpodobnosti, má velký význam pro určování zdali množina dat vyhovuje dané distribuční funkci. Srovnává pozorované četnosti a očekávané četnosti. Pokud je vypočítaná signifikance menší než 0,05 jsou mezi skupinami statisticky významné rozdíly (Chráska, 2007). Postupně uvedeme vyhodnocení výzkumných otázek dotazníku. Pokud se otázky vztahují

k formulovaným

hypotézám

a

i postupy jejich dokazování.

32

výzkumným

předpokladům

uvedeme

4 Výsledky výzkumného šetření Vyhodnocení předvýzkumu Typ dotazování v předvýzkumu měl formu rozhovoru. V rozhovoru jsem položila pět otázek. Otázky byly pokládané tak, aby na ně mohlo být odpověděno odpovědí otevřenou. Většina oslovených respondentu na první otázku: Používáte Facebooku ke komunikaci s žáky na ZŠ, na které učíte? Odpověděla, že ne. Druhá a třetí otázka se týkala Facebooku ve výuce. Na tyto otázky se veškeré odpovědi shodovaly, že ne. Někteří respondenti si dokáží představit, že by ve výuce bylo možné Facebook používat, ale spíše k tomu slouží jiné elektronické vzdělávací technologie. Na některých základních školách je Facebook zakázaný vedením. Pod čtvrtou otázkou se skrývala otázka zaměřená na zkušenosti s Facebookem v učitelské profesi. Získala jsem odpovědi, že Facebook zhoršuje češtinu, komunikativní dovednosti, osobní vztahy, vede k zneužívání informací, kyberšikana, a k tomu že žáci neumí využívat sociální sítě k tomu, k čemu jsou určené. V poslední otázce jsem zjišťovala jaký dopad Facebook má na žáky. Ve vyhodnocení jsem zjistila, že učitelé si myslí, že má i své pozitiva, ale i své negativa. Mezi hlavní zápor patří kyberšikana, i když je většina dětí poučena. Hlavním pozitivem Facebooku je, že je zdarma a slouží ke spojení lidí.

Výsledky a vyhodnocení vlastního výzkumu Výzkumná otázka č. 1: Cílem první otázky bylo zjistit, jestli respondenti absolvovali přednášku o rizicích, které přináší sociální sítě. Jednalo se o otázku uzavřenou s dvěma níže uvedenými možnostmi: a) Ano, b) Ne. Výsledky výzkumného šetření u otázky zaměřené na absolvování přednášky spojené s riziky sociálních sítí jsou zobrazeny v tabulce č. 5 a v grafu č. 5 a 6. Největší četnost získala odpověď Ano (75,62 %). Základní školy v dnešní době pro žáky pořádají různé přednášky a semináře zaměřené na tuto problematiku. Myslím, že je to určitě důležité.

33

Na tuto otázku odpovědělo 319 respondentů a 5 respondentů neodpovědělo z celkového počtu 324 dotazovaných respondentů. K této výzkumné otázce byla formulována hypotéza č. 1 uvedená v následující kapitole.

245 74 319 5 324

Setkali jste se již někdy na Vaší škole s přednáškou o rizicích, které přináší sociální sítě? (n = 324)

Relativní četnost (%)

Setkali jste se již někdy na Vaší škole s přednáškou o rizicích, které přináší sociální sítě? ano ne odpovědělo neodpovědělo celkem

Absolutní četnost

Tabulka 5: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 1

1% 23%

75,62 22,84 98,46 1,54 100,00

76% ano

ne

neodpovědělo

Graf 5: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 1

Setkali jste se již někdy na Vaší škole s přednáškou o rizicích, které přináší sociální sítě? distribuce podle škol (n = 324) 100 80 60 40 20 0

83

73

64

43 12 Protivanov

24

18

1

Benešov

Konice ano

Olomouc

ne

Graf 6: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 1 (distribuce podle škol)

Výzkumná otázka č. 2: Cílem druhé otázky bylo zjistit, jestli žáci základních škol mají nějakou konkrétní představu o pojmu kyberšikana. Otázka byla položena tak, aby respondenty nijak neovlivňovala a mohli napsat svoji veškerou představu o tomto slově.

34

Nejčastější odpověď respondentů byla: kyberšikana je druh šikany přes Internet, počítač, sociální sítě s absolutní četností 220 z 324. Mezi další odpovědi respondentů patří: šikana přes mobil, zneužívání jiných osob, vydírání, vyhrožování, nahrávání nebo focení ostatních a následné zveřejňování, psychické týrání, ztrapňování, využívání, zesměšňování, slovní urážení anebo také získání cizí identity. 30 z 324 dotazovaných respondentů neví co pojem kyberšikana znamená. K této otázce byl formulován VP č. 3 uvedený v následující kapitole. O žácích, kteří se účastnili výzkumného šetření lze prohlásit, že o kyberšikaně mají určitou představu.

Výzkumná otázka č. 3: Tato otázka měla za úkol zjistit, jakým zájmům se respondenti více věnují. Otázka byla se škálovým výběrem. Respondenti měli za úkol zakroužkovat podle jejich vlastního uvážení číslo u následujících zájmů: -

trávení volného času na sociálních sítích,

-

trávení volného času s kamarády,

-

lenošení doma u televize, počítače (her),

-

příprava do školy,

-

trávení volného času s rodinou,

-

sport,

-

kroužky. Na výběr byla číselná řada od 1 do 5. Čísla se kroužkovala jako ve škole, jednička

znamenala nejdůležitější a pětka se rovnala nejméně důležité. Tato výzkumná otázka byla vyhodnocena pomocí funkce Studentova t-testu v tabulkovém procesoru Microsoft Excel. Bylo provedeno srovnání, jestli se vyskytují významné statistické rozdíly mezi dvěma skupinami. Konkrétně bylo provedeno srovnání mezi skupinou dívek a skupinou chlapců. Vypočítaná signifikance byla menší než 0,05 u následujících možností: -

příprava do školy,

-

trávení volného času s rodinou,

-

kroužky. 35

U přípravy do školy se vyskytuje pravděpodobnost chyba 0,16 %, u trávení volného času s rodinou je riziko, že je možné se splést 2 % a u kroužků je riziko 1 %. K této otázce byl formulován VP č. 5 uvedený v následující kapitole.

Výzkumná otázka č. 4: Plánem této otázky bylo zjistit, jestli respondenti vědí co je kybergrooming. Jedná se o otázku uzavřenou. Respondenti měli na výběr ze čtyř možností: a) zneužívání Internetu k opakovanému stupňovanému obtěžování, které může mít různou podobu a intenzitu, b) jednání osoby, která se snaží zmanipulovat vyhlédnutou oběť a řadou psychologických technik jí donutit k osobní schůzce, c) zneužití Internetu k odesílání falešných SMS zpráv, d) jiná odpověď. Výsledky výzkumu jsou znázorněny v tabulce č. 6 a v grafu č. 7. Největší četnosti obdržela možnost a) Zneužívání Internetu k opakovanému stupňovanému obtěžování, které může mít různou podobu a intenzitu (38,58 %). Bohužel se jedná o chybnou odpověď. Tato možnost představuje definici kyberšikany. Správná odpověď, na kterou reagovalo 37,96 % je b) Jednání osoby, která se snaží zmanipulovat vyhlédnutou oběť a řadou psychologických technik jí donutit k osobní schůze. Třetí varianta c) zneužití Internetu k odesílání falešných SMS zpráv představuje hoax (12,04 %). Na možnost jiné odpovědi odpovědělo 11 z 324 dotazovaných respondentů reakcí nevím (3,4 %). Na tuto otázku odpovědělo celkem 298 respondentů a 26 respondentů neodpovědělo z 324 dotazovaných respondentů. U této otázky byl formulován výzkumný předpoklad č. 3 uvedený v následující kapitole.

36

a b c d Další odpovědi: nevím odpovědělo neodpovědělo celkem

125 123 39 0

Co je podle Vás „kybergrooming“? (n=324)


Co je podle Vás „kybergrooming“?

Absolutní četnost


8%

3% 12%

38,58 37,96 12,04 0,00

39%

38%

11 298 26 324

3,40 91,98 8,02 100,00

a

b

c

nevím

neodpovědělo


Výzkumná otázka č. 5: Úmyslem páté otázky bylo zjistit, jaké rizika sociálních sítí respondenti znají. Jednalo se o otázku otevřenou. Respondenti neměli nijak omezené možnosti svého vyjádření k rizikům, které hrozí na sociálních sítích. Mezi nejčastější odpovědi patří kyberšikana. Další zmíněná respondenty rizika jsou závislost, zneužití osobních údajů, pedofilie, krádež identity, různé formy kyberšikany, viry, podvody, seznámení se s falešnými lidmi, ztráta soukromí, všichni o nás ví, co sdílíme anebo také se vyskytovala odpověď typu vražda, sebevražda. U této otázky byl formulován VP č. 3 uvedený v následující kapitole.

Výzkumná otázka č. 6: Tato otázka měla za úkol zjistit, jaké respondenti používají sociální sítě. Otázka byla položena otevřeně, ale v zadání otázky byly vypsány některé příklady sociálních sítí např. Facebook, Twtter, Instagram, Skype, Lidé.cz, Spolužaci.cz, Libimseti.cz. Nejčastější odpovědí respondentů na tuto otázku je sociální síť Facebook. Facebook má založených 282 z 324 oslovených respondentů. Mezi další nejčetnější odpovědi patří

37

Skype (231), Instagram (72), Twitter (46), Ask (32), Youtobe (20), Spolužáci (16), Snapchat (15), Lide (8) nebo Messenger (5). Další odpovědi byly: E-mail, Twitch, Viber a Myspace. Bylo zjištěno, že zakládání sociálních sítí ovlivňují vrstevníci. Tento jev je možný sledovat u méně často využívaných sociálních sítí (ve stejném ročníku se méně používané sítě opakovaly). U této otázky s otevřenými odpověďmi byl formulován VP č. 5 uvedený v následující kapitole.

Výzkumná otázka č. 7: Úmyslem sedmé otázky bylo zjistit kolik respondentů má založenou sociální síť Facebook. Jednalo se o otázku uzavřenou s dvěma možnostmi: a) Ano, b) Ne. Výsledky výzkumu jsou znázorněny v tabulce č. 7 a v grafu č. 8. Facebook má založených 282 respondentů z 324 oslovených respondentů což je 87,04 %. Na tuto otázku neodpověděli pouze tři respondenti. U této otázky byl formulován VP č. 1 uvedený v následující kapitole.

ano ne odpovědělo neodpovědělo celkem

Máte založený Facebook? (n = 324)


Máte založený Facebook?

Absolutní četnost


282 39 321 3 324

1%

12%

87,04 12,04 99,07 0,93 100,00

87% ano

ne

neodpovědělo


Od následující otázky na další výzkumné otázky reagují pouze respondenti, kteří jsou uživateli sociální sítě Facebook. 38

Výzkumná otázka č. 8: Cílem osmé otázky bylo zjistit, v kolika letech si respondenti založili Facebook. Otázka byla otevřená. Výsledky jsou zaznamenány v tabulce č. 8 a v grafu č. 9. Mezi nejčastější odpověď respondentů je řazena odpověď s věkem 10. Takto odpovědělo 29,79 % respondentů, 26,95 % respondentů si založilo Facebook v 11. letech, ve 12. letech si Facebook založilo 12,77 % respondentů a ve 13. letech pouhých 6,38 % respondentů. Pouhých 7,8 % respondentů si založilo Facebook od 13. let. To je doba, od které může být oficiálně založen. 92,2 % dotazovaných respondentů si založilo tuto sociální síť v době, kdy jí vůbec nesmělo mít založenou. U této otázky byl formulován VP č. 2 uvedený v následující kapitole.

84 76 36 32 18 14 8 4 4 4 1 1 282 0 282


Pokud máte založený FB, v kolika letech jste si ho založili? 10 11 12 9 13 8 7 nevím 14 6 2 1 odpovědělo neodpovědělo celkem

Absolutní četnost


29,79 26,95 12,77 11,35 6,38 4,96 2,84 1,42 1,42 1,42 0,35 0,35 100,00 0,00 100,00

Pokud máte založený FB, v kolika letech jste si ho založili? (n = 282) 90 80

84 76

70 60 50 40 36

30

32

20 18

10 4

4

14 8

4

1

1

0


39

Výzkumná otázka č. 9: V deváté otázce se ve výzkumu zjišťoval přibližný počet přátel respondentů na Facebooku. Jednalo se o otázku otevřenou. Nejvíce oslovených respondentů má přátel v rozmezí od 0 do 49, na druhém místě je rozmezí od 50 do 99 a na třetím místě je rozmezí od 100 do 149 a od 150 do 159. Dokonce čtyři respondenti odpověděli, že mají přátel přes 1000. K vyhodnocení výsledků této otázky byl formulován VP č. 5 uvedený v následující kapitole.

Výzkumná otázka č. 10: Záměrem desáté otázky bylo zjistit k čemu je dobrý pro respondenty Facebook. Otázka byla otevřená, aby nijak neomezovala respondenty v jejich odpovědi. Jednoznačně nejčastější odpověď byla psaní si s přáteli (75,89 %), následovalo poznávání nových lidí (23,76 %). Dále zjišťování domácích úkolů nebo zjišťování co probíhalo ve škole, když nějaký žák chyběl. Také nechyběly odpovědi typu hry, vtipy, přidávání, sdílení a prohlížení fotografií, sledování novinek, kontakt s lidmi, s kterými nemůžeme být v osobním kontaktu, domluvy na různé schůzky a jiné aktivity, chat s rodinou, která nebydlí blízko, k prodeji věcí nebo také k odreagování. Vyskytovala se i odpověď: výhodou Facebooku je poskytování zdarma. Výsledky výzkumného šetření u desáté otázky byly formulovány pomocí VP č. 5 uvedeného v následující kapitole. Myslím si, že oslovení respondenti vystihli všechny výhody Facebooku.

Výzkumná otázka č. 11: Účelem jedenácté otázky bylo zjistit co je opakem desáté otázky, tedy jaké zápory přináší Facebook respondentům. Jednalo se také o otevřenou otázku, aby respondenti mohli vyjádřit svůj názor a aby je neovlivňovaly nabídnuté možnosti. K vyhodnocení jedenácté otázky byl formulován VP č. 5 uvedený v následující kapitole. Mezi nejčastější odpovědi patří kyberšikana, závislost, ztráta času, falešné profily, pomluvy, neupřímné komentáře, obtížné e-maily, které chodí na osobní e-mail z Facebooku, ztráta soukromí, krádež účtu, ztráta osobního kontaktu s přáteli („napíšeme si na Facebooku a už se nám nechce jít ven“), lidé si na Facebooku hrají na to, co nejsou a v realitě se bojí

40

projevit, obtěžující reklamy a upozornění. Žádné nevýhody Facebook nepřináší 22,34 % respondentům a 10,64 % respondentů o žádných nevýhodách neví. Ve většině odpovědí se vyskytovaly odpovědi, které se týkaly kyberšikany např. pomlouvání, urážení, pedofilové, úchyláci, obtěžování, sledování, otravování, falešné profily nebo také zneužití informací či fotek.

Výzkumná otázka č. 12: Dvanáctá otázka měla za úkol zjistit, zda mají žáci své učitele na Facebooku v přátelích. Jednalo se o otázku uzavřenou s dvěma možnostmi: a) Ano mám a je jich ……, b) Ne. U první možnosti byla možnost dopsat číslo, kolik žáci mají učitelů v přátelích. Výsledky je možné pozorovat v níže přiložené tabulce č. 9 a graficky zobrazeny v grafu č. 10. 71,63 % oslovených respondentů nemá své učitele na Facebooku v přátelích. 25,17 % respondentů má své učitele v přátelích na Facebooku. Nejvíce respondentů má pouze jednoho učitele v přátelích (13,12 %). U této otázky byl formulován VP č. 4 uvedený v následující kapitole. Na dvanáctou otázku odpovědělo 273 respondentů a 9 respondentů neodpovědělo z 282 oslovených.

41

1 2 3 4 5 hodně ne odpovědělo neodpovědělo celkem

37 20 4 5 3 2 202 273 9 282

Máte nějaké užitele ze své ZŠ v přátelích na FB? (n = 282)


Máte nějaké užitele ze své ZŠ v přátelích na FB?

Absolutní četnost


13,12 7,09 1,42 1,77 1,06 0,71 71,63 96,81 3,19 100,00

3% 13%

7% 1% 2%

1%

1% 72%

1

2

3

4

5

hodně

ne

neodpovědělo


Výzkumná otázka č. 13: Úkolem třinácté otázky bylo najít odpověď na otázku: Jaký je důvod, že Vašimi Facebookovými přáteli na FB nejsou Vaši učitelé? Tato otázka byla s třemi uzavřenými odpověďmi a poslední možnost byla otevřená. Respondenti mohli volit více odpovědí. Možnosti na třináctou otázku ve výzkumu jsou: a) Nevlastní Facebook, b) Nepotvrdili Vaši žádost o přidání do přátel, c) Neodeslali jste jim zatím žádost o přátelství, d) Jiná možnost (jaká). Výsledky výzkumné otázky č. 13 jsou zaznamenány v tabulce č. 10 a v grafu č. 11. Největší četnost obdržela třetí možnost (59,93 %).

U poslední možnosti odpovědi se

vyskytovalo převážně, že učitelé Facebook mají, ale z pracovních důvodů nechtějí mít v přátelích žáky. Většina učitelů souhlasí, že si žáky po absolvování základní školy přidá do přátel. U této otázky byl formulován VP č. 4 uvedený v následující kapitole.

42

22 29 169 2 2 9 1 28 262 20 282


Jaký je důvod, že Vašimi přáteli na FB nejsou Vaši učitelé? a b c a, b, c a, b a, c b, c d odpovědělo neodpovědělo celkem

Absolutní četnost


7,80 10,28 59,93 0,71 0,71 3,19 0,35 9,93 92,91 7,09 100,00

Jaký je důvod, že Vašimi přáteli na FB nejsou Vaši učitelé? (n = 282) 169

180 160 140 120 100 80 60 40

22

29

28

20

2

2

a,b,c

a,b

9

1

0 a

b

c

a,c

b,c

d

Graf 11: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 13 Výzkumná otázka č. 14: Cílem čtrnácté otázky bylo zjistit, zda žáci komunikují se svými učiteli, které mají v přátelích. Jednalo se o otázku uzavřenou s dvěma možnými odpověďmi: a) Ano, b) Ne. Výsledky výzkumné otázky zaměřené na komunikaci mezi žáky a učiteli na Facebooku jsou znázorněny v tabulce č. 11 a v grafu č. 12. Největší četnost obdržela druhá nabízená možnost (75,89 %) z čeho lze vyvodit, že učitele převážně s žáky prostřednictvím Facebooku neudržují kontakt. U této otázky byl formulován VP č. 4 uvedený v následující kapitole.

43


Pokud jsou Vašimi přáteli učitelé z Vaší ZŠ, komunikujete s nimi přes zprávy na FB? ano ne odpovědělo neodpovědělo celkem

Absolutní četnost


Pokud jsou Vašimi přáteli učitelé z Vaší ZŠ, komunikujete s nimi přes zprávy na FB? (n = 282) 8%

16%

23 8,16 214 75,89 237 84,04 45 15,96 282 100,00

76% ano

ne

neodpovědělo


Výzkumná otázka č. 15: Záměrem patnácté otázky bylo zjistit, jestli oslovení respondenti vědí, čí je majetek jimi vložená fotografie. Otázka měla na výběr ze tří možností, dvě byly dopředu určené a jedna byla otevřená pro jinou možnou odpověď. Otázka nabízela možnosti: a) Vaše, b) Facebooku. c) Jiná odpověď. Výsledky výzkumu jsou zobrazeny v tabulce č. 12 a v grafu č. 13. Z tabulky je patrné, že téměř polovina respondentů neví čí majetek je jimi vložená fotografie na sociální síť Facebook. Myslí si, že je stále jejich, ale to je bohužel velký omyl. Do poslední možnosti, která byla možností otevřenou, respondenti psali, že fotografie vložená na Facebook je majetkem Googlu, všech nebo také pouze přátel, kteří jsou na fotografii označeni. Na patnáctou otázku odpovědělo 266 respondentů a 16 respondentů neodpovědělo z 282 oslovených. U této otázky byl formulován VP č. 3 uvedený v následující kapitole.

44

a b c odpovědělo neopovědělo celkem


Čí majetek je fotografie, kterou vložíte na FB?

Absolutní četnost


Čí majetek je fotografie, kterou vložíte na FB? (n = 282) 7%

6%

44%

124 43,97 121 42,91 21 7,45 266 94,33 16 5,67 282 100,00

43%

a

b

c

neopovědělo

Graf 13: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 15 Výzkumná otázka č. 16: Cílem šestnácté otázky bylo zjistit, zda respondenti základních škol mají aplikaci Facebook ve svém mobilním telefonu. Tato otázka byla uzavřená se třemi možnými odpověďmi, kterými jsou: a) Ano, b) Ne, c) Nemám mobilní telefon, který poskytuje tuto možnost. Výsledky výzkumné otázky jsou zaznamenány v tabulce č. 13 a v grafu č. 14. Možnost ano má absolutní četnost 209 z 282 a relativní četnost 74,11 %. Jedná se o nejvyšší četnost v této otázce. Možnost ne má absolutní četnost 44 z 282 a relativní četnost 15,60 %. Mobilní telefon s možností aplikace Facebook nemá 22 respondentů tj. relativní četnost 7,80 %. Na tuto otázku odpovědělo 253 respondentů a 29 respondentů neodpovědělo z 282 oslovených respondentů. U této otázky byl formulován VP č. 5 uvedený v následující kapitole.

45

209 44 22 257 7 282


Máte aplikaci FB ve Vašem mobilním telefonu? a b c odpovědělo neopovědělo celkem

Absolutní četnost


74,11 15,60 7,80 97, 52 2, 48 100,00

Máte aplikaci FB ve Vašem mobilním telefonu? (n = 282) 2%

8% 16%

74%

a

b

c

neopovědělo

Graf 14: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 16 Výzkumná otázka č. 17: Úmyslem sedmnácté otázky bylo zjištění, zda se rodiče zajímají, co dělají jejich děti na Facebooku. Otázka byla položena s uzavřenými odpověďmi: a) Ano, b) Ne. Výsledky sedmnácté otázky je možno pozorovat v tabulce č. 14 a grafu č. 15. Největší četnost získala odpověď, že se rodiče nezajímají o své děti, co dělají na Facebooku (68,79 %). Na sedmnáctou otázku odpovědělo 277 respondentů a 5 respondentů neodpovědělo z 282 dotazovaných. U této otázky byla formulována hypotéza č. 3 v následující kapitole.

ano ne odpovědělo neopovědělo celkem

83 194 277 5 282


Zajímají se Vaši rodiče, co děláte na FB?

Absolutní četnost


29,43 68,79 98,23 1,77 100,00

Zajímají se Vaši rodiče, co děláte na FB? (n = 282) 2% 29%

69% ano

ne

neopovědělo

Graf 15: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 17 46

Výzkumná otázka č. 18: Cílem osmnácté otázky bylo zjistit, zda někdy neznámý člověk napsal respondentům na Facebooku. Pokud ano, tak respondenti měli uvést, co jim napsal. Jednalo se o otázku otevřenou. Na tuto otázku odpovědělo 80,50 % respondentů, z toho 52,84 % respondentům nikdy neznámý člověk nenapsal a 19,50 % respondentů neodpovědělo. U spousty případů respondenti od neznámých lidí dostali zprávu typu ahoj, jak se máš nebo kdo jsi, odkud se známe. Občas se ukázalo, že se jedná i o adresáty zprávy, které od vidění příjemci zprávy znají. Někdo respondentům napsal zprávu i cizím jazykem. Většina respondentů uvedla, že zprávy od neznámých lidé ignorují. U této otázky byl formulován VP č. 3 uvedený v následující kapitole.

Výzkumná otázka č. 19: Záměrem devatenácté otázky bylo zjistit situaci s povolením Facebooku na základních školách. Jednalo se o otázku uzavřenou s dvěma možnými odpověďmi: a) Ano, b) Ne. Při vyhodnocování dotazníku se vyskytovaly různé odpovědi v rámci jednoho ročníku. Z tohoto důvodu vyhodnocení otázky nelze provést.

Výzkumná otázka č. 20: Účelem dvacáté otázky bylo zjistit, kolik hodin aktivně průměrně denně tráví oslovení respondenti na Facebooku. Jednalo se o otevřenou otázku. Nejčetnější odpovědi výzkumné otázky č. 20 jsou zaznamenány do tabulky č. 15 a grafu č. 16. Z tabulky lze vyvodit, že nejčetnější odpověď je jedna hodina, kterou na Facebooku stráví 18,79 % dotazovaných respondentů. U této otázky byl formulován VP č. 5 uvedený v následující kapitole.

47

Tabulka 15: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 20 Doba 10 minut 5 minut 0h 0,25 h 0,5 h 1h 2,5 h 3h 4h 5h 6h 24 h

Absolutní četnost 5 9 12 9 28 53 7 21 7 12 8 5

Relativní četnost (%) 1,77 3,19 4,26 3,19 9,93 18,79 2,48 7,45 2,48 4,26 2,84 1,77

Kolik hodin trávíte aktivně průměrně denně na FB? (n = 282) 60 50 40 30 20 10 0

Graf 16: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 20 Výzkumná otázka č. 21: Plánem dvacáté první otázky byl zjistit věk, od kterého může být založený Facebook. Jednalo se o otevřenou otázku. Výsledkem výzkumného šetření bylo zjištěno, že největší počet respondentů zná na tuto otázku správnou odpověď, což je 13 let. Další výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 16 a v grafu č. 17. U této otázky byl formulován VP č. 3 uvedený v následující kapitole.

48

80 60 40 20

nevím

od kdy chceme

ne

18

16

15

14

13

12

0

11

4,61 100,00 0,00 100,00

100

10

13 282 0 282

120

3

0,35 0,35 0,35 0,71 0,35 6,74 46,45 4,61 15,25 2,13 9,93 4,96 3,19

140

2

1 1 1 2 1 19 131 13 43 6 28 14 9

Víte, od kolika let můžete mít FB? (n = 282)

0

0 2 3 10 11 12 13 14 15 16 18 ne nevím od kdy chceme odpovědělo neodpovědělo celkem


Víte, od kolika let můžete mít FB?

Absolutní četnost



Výzkumná otázka č. 22: Cílem dvacáté druhé otázky bylo zjistit, zda si respondenti přidávají lidi do přátel, které moc neznají. Jednalo se o otázku uzavřenou s třemi odpověďmi: a) Někdy, b) Nikdy, c) Přidávám si úplně kohokoliv. Výsledky poslední otázky výzkumného šetření jsou znázorněny v tabulce č. 17 a v grafu č. 18. Nejčetnější odpověď byla „někdy“ s relativní četností 50,35 %. U této otázky byla formulována hypotéza č. 2 uvedena v následující kapitole.

49

a b c odpovědělo neodpovědělo celkem

142 125 9 276 6 282

Přidáváte si lidi do přátel, které moc neznáte? (n = 282)


Přidáváte si lidi do přátel, které moc neznáte?

Absolutní četnost


3%

50,35 44,33 3,19 97,87 2,13 100,00

2%

51%

44%

a

b

c

neodpovědělo


Ověření hypotéz (H) a výzkumných předpokladů (VP) Zdrojem informací pro vypracování výsledků se staly údaje z vyplněných dotazníků od oslovených respondentů. Výzkumné otázky jsou vyhodnoceny v předešlé kapitole.

Hypotéza č. 1: Žáci ZŠ se setkávají s přednáškami týkající se kyberšikany více ve městě než na venkově. Předpokládáme, že žáci žijící ve městě budou mít vyšší informovanost o kyberšikaně než žáci žijící na vesnici. Mezi školami ve městě a na venkově však byly v tomto směru zjištěny obrácené rozdíly, které svědčily v neprospěch hypotézy. K důkazu H1 byla použita data získaná od respondentů z výzkumné otázky č. 1.

50

Tabulka 18: Hypotéza č. 1 (pozorované četnosti) Kontingenční tabulka (Mikešová Dotazník 21-1-2015) Četnost označených buněk > 10 (Marginální součty nejsou označeny) Zš 1.Setkali jste se 1.Setkali jste se Řádk. už někdy na už někdy na součty Vaší škole Vaší škole s přednáškou o s přednáškou o rizicích, které rizicích, které přináší sociální přináší sociální sítě? sítě? ano ne Protivanov 72 3 75 Benešov 36 7 43 Konice 38 36 74 Olomouc 99 28 127 Vš.skup. 245 74 319

Tabulka 19: Hypotéza č. 1 (očekávané četnosti)

V Konici se polovina dětí setkala s přednáškou o kyberšikaně a v Olomouci navštívila jedna čtvrtina dětí přednášku zaměřenou na kyberšikanu. V Protivanově a na Benešově se žáci s přednáškou týkající se kyberšikany setkali. Menší školy měly častěji uspořádané přednášky týkající se kyberšikany než městské školy. Srovnání bylo provedeno pomocí Chí-kvadrátu, který srovnává pozorované četnosti a očekávané četnosti. Vypočítaná signifikance je menší než 0,05. Lze prohlásit, že mezi skupinami jsou statisticky významné rozdíly. H1 (Žáci ZŠ se setkávají s přednáškami týkající se kyberšikany více ve městě než na venkově) se nepotvrdila. Častěji mají přednášky týkající se kyberšikany děti na vesnici než ve městě.

51

Hypotéza č. 2: Žáci šestého ročníku ZŠ si přidávají neznámé lidi do přátel více než žáci devátého ročníku ZŠ. Tabulka 20: Hypotéza č. 2 (pozorované četnosti)


Předpokládáme, že mladší žáci si více budou přidávat neznámé lidi do přátel než starší žáci. K důkazu H2 byla použita data získaná od respondentů z výzkumné otázky č. 22. Výzkum ukázal, že mezi názory žáků 6. a 9 tříd nejsou významné statistické rozdíly. Srovnání bylo provedeno pomocí Chí-kvadrátu, který srovnává pozorované četnosti a očekávané četnosti. Vypočítaná signifikance u H2 není menší než 0,05. H2 (Žáci šestého ročníku ZŠ si přidávají neznámé lidi do přátel více než žáci devátého ročníku ZŠ) se nepodařilo dokázat.

52

Hypotéza č. 3: Rodiče se více zajímají o způsob trávení volného času na Facebooku u svých dcer než u svých synů. Předpokládáme, že o své dívky se více zajímají rodiče než o své chlapce. K důkazu H3 byla použita data získaná od respondentů z výzkumné otázky č. 17. Tabulka 22: Hypotéza č. 3 (pozorované četnosti)


Rodiče se opravdu více zajímají o své dcery než o své syny. 30 % rodičů se zajímá o své děti, co dělají na Facebooku. O dívky se zajímá 37 % rodičů a o chlapce se zajímá 22 % rodičů. Srovnání bylo provedeno pomocí Chí-kvadrátu, který srovnává pozorované četnosti a očekávané četnosti. H3 (Rodiče se více zajímají o způsob trávení volného času na Facebooku u svých dcer než u svých synů) se potvrdila. Rodiče se více zajímají o způsob trávení volného času na Facebooku u svých dcer než u svých synů.

53

Výzkumný předpoklad č. 1: Minimálně 90 % žáků 2. stupně ZŠ používá sociální síť Facebook. K důkazu VP1 byly použity data získané od respondentů z výzkumné otázky č. 7. V dotazníku byla položena následující otázka: „Máte založený Facebook?“ Převážná většina žáků základních škol má založený účet u sociální sítě Facebook. Výzkum ukázal, že 87 % respondentů vlastní profil u Facebooku. VP1 se nepotvrdil.

Výzkumný předpoklad č. 2: Žáci používají sociální síť dříve než před 13 rokem. K důkazu VP2 byly použity data získané od respondentů z výzkumné otázky č. 8. Ano, žáci podle výzkumu opravdu používají Facebook před 13 rokem (viz tabulka č. 8 a graf č. 9). Toto kritérium nejde moc uhlídat, stačí zadat jiný rok narození a uživateli Facebooku může být kdokoliv i ten co nemá 13 roků. VP2 se potvrdil. 92 % oslovených respondentů používá FB dříve než před 13 rokem.

Výzkumný předpoklad č. 3: Žáci jsou dostatečně informování o kyberšikaně a sociálních sítích. K důkazu VP3 byly použity data získané od respondentů z výzkumných otázek č. 1, 2, 4 a 5. Oslovení respondenti mají dostatečné informace o kyberšikaně. Vědí co kyberšikana je, setkávají se na základních školách s přednáškami o kyberšikaně, znají rizika sociálních sítí a téměř polovina oslovených respondentů ví co je kybergrooming (viz tabulky č. 5 a 6 a grafy č. 5, 6 a 7). VP3 se potvrdil.

Výzkumný předpoklad č. 4: Žáci si myslí, že není dobré mít své učitele v přátelích na Facebooku. K důkazu VP4 byly použity data získané od respondentů z výzkumných otázek č. 12, 13, a 14. 72 % oslovených respondentů nemá své učitele ze své základní školy v přátelích na Facebooku. Zbytek respondentů má jednoho až pět učitelů v přátelích. Někteří učitelé mají

54

založený Facebook, ale nechtějí mít své žáky v přátelích. Většinou si své žáky přidávají až po absolvování 9. ročníku (viz tabulky č. 9, 10 a 11 a grafy č. 10, 11 a 12). VP4 se potvrdil.

Výzkumný předpoklad č. 5: Pro žáky je FB běžnou součástí života a žáci znají jeho pozitiva i negativa. K důkazu VP5 byly použity data získané od respondentů z výzkumných otázek č. 3, 6, 9, 10, 11, 16, 19 a 20. Ve výzkumu bylo zjištěno že Facebook má založeno nejvíce respondentů. Dále nejvíce respondenti používají Skype a Instagram. Bylo zjištěno, že respondenti na Facebooku mají nejvíce přátel v rozmezí od 0 po 49. Dále bylo zjištěno, že oslovení respondenti nejvíce používají Facebook ke kontaktu s přáteli. Největším negativem pro respondenty jsou obavy z kyberšikany, závislosti a ztráty volného času. Většina respondentů má nainstalovanou aplikaci Facebook ve svém mobilním telefonu. U otázky zaměřené na zjištění, zda mají respondenti povolený FB na základní škole nebylo možné provést vyhodnocení. Někteří žáci v rámci jednoho ročníku odpovídali ano i ne. Domnívám se, že provoz Facebooku na některých školách může být omezen, ale v dnešní době někteří žáci mohou mít Internet ve svém mobilním telefonu či tabletu a mít přístup kdykoliv k této sociální síti. Nejčetnější odpovědí byla jedna hodina na otázku, která se týkala doby aktivního průměrného trávení na FB. VP5 se potvrdil.

55

5 Diskuze U první hypotézy (Žáci ZŠ se setkávají s přednáškami týkající se kyberšikany více ve městě než na venkově) jsme vzali v úvahu to, zda záleží na tom, zda žáci žijí ve městě nebo na vesnici. Podle původního předpokladu jsme se však mýlili. Důvodem může být i to, že výzkum se prováděl během měsíců října až listopadu a na některých školách mohla přednáška proběhnout později. Myslím si však, že přednášky o kyberšikaně by měly probíhat na každé škole. Neměl by být rozdíl, zda se jedná o školu venkovskou či městskou. Další, a to druhá hypotéza (Žáci šestého ročníku ZŠ si přidávají neznámé lidi do přátel více než žáci devátého ročníku ZŠ) se nám nepotvrdila. Předpokládali jsme, že žáci šestého ročníku si budou přidávat neznámé lidi do svých přátel častěji než žáci devátého ročníku. Myslela jsem si, že i když jsou mladší žáci poučeni o kyberšikaně a rizicích sociálních sítí, tak si tolik nepřipouští, co se může přihodit a přidávají si i neznámé lidi do svých přátel. O starších žácích jsem si myslela, že jsou opatrnější a již tolik neexperimentují. Ve výzkumu však nebyly zjištěny významné statistické rozdíly mezi žáky. Třetí a poslední hypotézou (Rodiče se více zajímají o způsob trávení volného času na Facebooku u svých dcer než u svých synů) bylo to, zda záleží na tom, jakého jsou respondenti pohlaví. Jestli se o dívky zajímají více rodiče než o chlapce. Obecně se totiž říká, že o dívky mají jejich rodiče větší strach. Určitě záleží i na povaze rodičů a jejich dětí. Tato hypotéza byla dokázána. Jedna hypotéza se nám tedy potvrdila, ale další dvě se nepodařilo dokázat. Neprokázání hypotézy H2 může být ovlivněno i tím, že byl použit relativně málo početný výzkumný vzorek. Pro další výzkum by bylo asi lepší rozšířit pole působnosti a zvýšit počet respondentů. Ve výzkumu bylo dále zjištěno, že Facebook nemá 12 % oslovených respondentů. Dále bylo zjištěno, že většina žáků má profil u Facebooku založený dříve než před 13 rokem. 92 % oslovených respondentů si založilo tuto sociální síť v době, kdy jí vůbec nesmělo mít založenou. Pouhých 8 % respondentů si založilo Facebook od 13. let. To je doba, od které může být Facebook oficiálně založen.

56

Závěr Mít založený profil na sociální síti je významnou součásti života téměř každého mladého člověka. Většina mladých lidí si nedokáže bez Facebooku život představit. Nechtějí být pozadu, chtějí žít stejně jako jejich vrstevníci. Ve výzkumu, který jsme realizovali na vzorku 324 žáků základních škol, jsme zjistili, že Facebook má založených 87 % dotazovaných respondentů. Pouhých 8 % respondentů si sociální síť Facebook založilo v letech, kdy smělo, a to je od 13 let. V práci je formulováno několik hypotéz. Jednalo se o hypotézy zaměřené na vliv místa umístění základní školy, věku a pohlaví žáků. První hypotéza byla zaměřena na přednášky týkající se kyberšikany, zda se více uskutečňují ve městě než na vesnici. Hypotéza nebyla potvrzena. Častěji mají přednášky týkající se kyberšikany děti na vesnici než ve městě. Druhá hypotéza se zabývala tím, zda si žáci šestého ročníku více přidávají neznámé lidi do svých přátel než žáci devátého ročníku. Při dokazování této hypotézy nebyly zjištěny významné statistické rozdíly. Třetí a to poslední hypotéza se zaměřovala na rodiče a způsob kontroly jejich děti, respektive zda se rodiče starají o dívky více než o chlapce. Tato hypotéza byla potvrzena. Facebook je pro respondenty vhodný především pro komunikaci s přáteli, poznávání nových lidí, zjišťování domácích úkolů nebo zjišťování toho, co se dělo ve školy. Facebook také mládež používá k zábavě, mezi kterou patří hraní her, čtení a sledování vtipů, přidávání, sdílení a prohlížení fotografií, sledování novinek, kontakt s lidmi, s kterými nemohou být v osobním kontaktu, k domlouvání se na různé schůzky, chat s rodinou, která nebydlí blízko či k prodeji věcí. Jedna z hlavních výhod této sociální sítě je, že je zdarma. Negativa sociální sítě Facebook jsou možná kyberšikana, závislost, ztráta času, falešné profily, pomluvy, neupřímné komentáře, e-maily v podobě spamu, ztráta soukromí nebo krádeže účtu. Díky Facebooku se ztrácí osobní kontakt s přáteli, napíší si zprávu a již se jim nechce jít ven. Lidé prostřednictvím Facebooku dokáží říct to, co by nedokázali říct člověku tváří v tvář. Sebehodnocení mládeže má na žáky výrazný dopad. Chtějí být na sociální síti ti nejlepší, chtějí mít co nejvíce komentářů a lajků. Někdy dojde dokonce k tomu, že dokáží zveřejnit odhalenou fotografii, aby byli atraktivnější než ostatní. Tento čin se může otočit zcela proti nim. Ostatním to může připadat směšné nebo to může vyprovokovat dospělé jedince, které mají pedofilní sklony. 57

Uživatelé by si měli dobře zabezpečit svůj profil. Vyjadřovat se bez hrubek a mít čas po sobě zkontrolovat texty, které zveřejní. Myslím, že spousta uživatelů na sociální síti pravopis neřeší. Přidávat do přátel by se měli pouze uživatelé, které známe a ne si přidávat všechny kvůli nějakému rekordu. Facebook proniká do života škol. Dá se říct, že jako nepřítel i jako pomocník. Nepřítel hlavně kvůli kyberšikaně, někoho vyfotit v nevhodné situaci a následně zveřejnit není v dnešní době žádný problém. Facebook může být i pomocník se spřátelením, mít přehled o tom jak se ostatním daří nebo k předání rychlé informace. Učitel může Facebook používat i ke kontaktu se svými žáky. Díky tomuto kontaktu může žáky poznat i z jiného pohledu než jen ze školní lavice. Rizikem však může být nabourání do soukromí nebo také tendence k zneužívání. Toto je, ale na každém jak si vše pohlídá, aby k tomuto nedocházelo. Sociální síť Facebook mám založenou přibližně šest let. Do dnešního dne mám na Facebooku ve svých přátelích 359 lidí. Žádosti o přátelství neznámým lidem nepotvrzuji. Většina mých přátel je z okolí mého bydliště a další část tvoří moji spolužáci, přátelé z předešlého studia, rodina a ostatní přátelé z dovolených apod. Facebook pro mě přináší výhody, že je zdarma a můžu být v kontaktu s přáteli. Jsem členkou uzavřených skupin. Skupiny, kterých se účastním, jsou z lokalit mého bydliště a okolí, je pohodlné sledovat dění mého okolí bydliště od počítače. Dále jsem členkou skupin různých rad a nápadů. A také jsem členkou skupin, které tvoří moji spolužáci a ostatní studenti. Největší negativum pro mě přináší Facebook ve ztrátě volného času. Při psaní této práce jsem našla a získala nové poznatky o kyberšikaně a sociální síti Facebook. Díky, těmto poznatkům mohu začít přemýšlet nad obsahem diplomové práce v navazujícím magisterském studiu, kterou bych chtěla zaměřit na podobné téma.

58

Seznam bibliografických citací Bezpecne-online.cz. 2011. [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.bezpecneonline.cz/. ČERNÁ, A. et al. 2013. Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. Praha: Grada. 150 s. ISBN 978-80-210-6374-7. DĚDIČEK, D. 2010. 333 tipů a triků pro Facebook. Brno: ComputerPress. 240 s. ISBN 97880-251-2963-0. DĚDIČEK, D. 2010. Facebook: jednoduše. Brno: ComputerPress, 127 s. ISBN 978-80-2513196-1. ECKERTOVÁ, L. a DOČEKAL, D. 2013. Bezpečnost dětí na internetu: Rádce zodpovědného rodiče. Brno: ComputerPress. 224 s. ISBN 978-80-251-3804-5. Facebook.

2015a.

[online].

[cit.

2015-03-28].

2015.

Dostupné

z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook. Facebook. 2015b. [online]. 2015. [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.facebook.com/. GAVORA P. a kol. 2010. Elektronická učebnica pedagogického výskumu. [online]. Bratislava: Univerzita Komenského. 2010. [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://www.emetodologia.fedu.uniba.sk/. ISBN 978-80-223-2951-4 Google

Centrum

pro

bezpečnost.

[online].

[cit.

2014-11-25].

Dostupné

z: http://www.google.cz/safetycenter/families/start/. CHRÁSKA, M. 2007. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing. 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4. Internet hotline. Národní centrum bezpečnějšího internetu. 2014. [online]. 2014. [cit. 201411-28]. Dostupné z: http://www.internet-hotline.cz/. KAVALÍR, A. 2009. Kyberšikana a její prevence – příručka pro učitele. Plzeň: DragonPress s.r.o. 108 s. ISBN 978-80-86961-78-1. KIRKPATRICK, D. 2011. Pod vlivem Facebooku: příběh z nitra společnosti, která spojuje svět. Brno: ComputerPress. 320 s. ISBN 978-80-251-3573-0.

59

KOPECKÝ, K. 2013. Rizikové chování studentů Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v prostředí internetu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 110 s. ISBN 978-80244-3858-0. KYBERŠIKANA.

2015.

E-bezpečí. [online].

2015

[cit.

2015-03-10].

Dostupné

z: http://www.e-bezpeci.cz/index.php/o-projektu/oprojektu. ISSN 2336-1360 OLIVER, D. 2008. 500 Internet: pět set rad, tipů a technik. Praha: Slovart. 127 s. ISBN 97880-7391-148-5. ONDRÁČKOVÁ T. a VLACHOVÝ M. 2011. Prevence kyberšikany. [online]. 2011. [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: http://www.kybersikana.eu/. ONDREJKA, V. 2010. Podvody na internetu. Nová Forma. 55 s. ISBN 978-80-87312-82-4. PETROWSKI, T. 2014. Bezpečí na internetu: pro všechny. Liberec: Dialog. 243 s. ISBN 97880-7424-066-9. ROGERS, V. 2011. Kyberšikana: Pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. Z anglického originálu … přeložil Ondřej VÁGNER. Praha: Portál. 97 s. ISBN 978-807367-984-2. Saferinternet.cz. 2011. Národní Centrum Bezpečnějšího Internetu [online]. 2011. [cit. 201411-28]. Dostupné z: http://archiv.saferinternet.cz/. ISSN 1803-9219. STŘIHAVKA, M. 2001. Vaše bezpečnost na a anonymita na Internetu. Praha: ComputerPress. 87 s. ISBN 80-7226-586-5. SZOTKOWSKI, R., KOPECKÝ, K. a KREJČÍ, V. 2013. Nebezpečí internetové komunikace IV, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 177 s. ISBN 978-80-244-3911-2. ŠKYŘÍK, P. 2009. Internet: definice, možnosti, vize. Brno: Tribun EU. 179 s. ISBN 978-807399-784-7.

60

Seznam použitých symbolů a zkratek

AOL

America OnLine

BP

Bakalářská práce

cz

Czech Republic (doména 1. řádu)

FB

Facebook

ICT

Informační a komunikační technologie

IP

Internetový protokol

SMS

Short message service

URL

Uniform Resource Locator

www

World Wide Web (celosvětová síť)

61

Seznam tabulek Tabulka 1: Počet respondentů na jednotlivých školách............................................................ 29 Tabulka 2: Počet respondentů podle typu školy ....................................................................... 29 Tabulka 3: Počet respondentů podle pohlaví ............................................................................ 30 Tabulka 4: Počet respondentů podle ročníků ........................................................................... 30 Tabulka 5: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 1................................................. 34 Tabulka 6: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 4................................................. 37 Tabulka 7: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 7................................................. 38 Tabulka 8: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 8................................................ 39 Tabulka 9: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 12.............................................. 42 Tabulka 10: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 13 ........................................... 43 Tabulka 11: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 14 ........................................... 44 Tabulka 12: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 15 ........................................... 45 Tabulka 13: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 16 ............................................ 46 Tabulka 14: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 17 ........................................... 46 Tabulka 15: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 20 ........................................... 48 Tabulka 16: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 21 ........................................... 49 Tabulka 17: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 22 ........................................... 50 Tabulka 18: Hypotéza č. 1 (pozorované četnosti) .................................................................... 51 Tabulka 19: Hypotéza č. 1 (očekávané četnosti) ...................................................................... 51 Tabulka 20: Hypotéza č. 2 (pozorované četnosti) .................................................................... 52 Tabulka 21: Hypotéza č. 3 (očekávané četnosti) ...................................................................... 52 Tabulka 22: Hypotéza č. 3 (pozorované četnosti) .................................................................... 53 Tabulka 23: Hypotéza č. 3 (očekávané četnosti) ...................................................................... 53

62

Seznam grafů Graf 1: Počet respondentů na jednotlivých školách ................................................................. 29 Graf 2: Počet respondentů podle typu školy............................................................................. 29 Graf 3: Počet respondentů podle pohlaví ................................................................................. 30 Graf 4: Počet respondentů podle ročníků ................................................................................. 30 Graf 5: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 1 ...................................................... 34 Graf 6: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 1 (distribuce podle škol) ................. 34 Graf 7: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 4 ...................................................... 37 Graf 8: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 7 ...................................................... 38 Graf 9: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 8 ...................................................... 39 Graf 10: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 12 .................................................. 42 Graf 11: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 13 .................................................. 43 Graf 12: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 14 .................................................. 44 Graf 13: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 15 .................................................. 45 Graf 14: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 16 .................................................. 46 Graf 15: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 17 .................................................. 46 Graf 16: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 20 .................................................. 48 Graf 17: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 21 .................................................. 49 Graf 18: Odpovědi respondentů na výzkumnou otázku č. 22 .................................................. 50

63

Seznam příloh Příloha 1 - Dotazník k bakalářské práci

64

Příloha 1 – dotazník k bakalářské práci

Anonymní dotazník k bakalářské práci Milé žákyně, milí žáci, jmenuji se Jana Mikešová a jsem studentkou 3. ročníku Univerzity Palackého v Olomouci a provádím výzkum, který je součástí mé bakalářské práce. Chtěla bych Vás poprosit o pravdivé vyplnění mého dotazníku, který je zcela anonymní, a jeho výsledky nebudou nikomu ze školy sdělovány. Předem děkuji za Vaše odpovědi Správné odpovědi prosím zakroužkujte 1) Setkali jste se již někdy na Vaší škole s přednáškou o rizicích, které přináší sociální sítě? a) Ano b) Ne 2) Co si představujete pod pojmem kyberšikana? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 3) Podle Vašeho vlastního uvážení zakroužkujte číslo (1 – 5 jako ve škole) u následujících zájmů

Nejdůležitější

Nejméně důležité

Trávení volného času na sociálních sítích

1

2

3

4

5

Trávení volného času s kamarády

1

2

3

4

5

Lenošení doma u televize, počítače (her)

1

2

3

4

5

Příprava do školy

1

2

3

4

5

Trávení volného času s rodinou

1

2

3

4

5

Sport

1

2

3

4

5

Kroužky

1

2

3

4

5

I

4) Co je podle Vás „kybergrooming“?? a) Zneužívání Internetu k opakovanému stupňovanému obtěžování, které může mít různou podobu a intenzitu b) Jednání osoby, která se snaží zmanipulovat vyhlédnutou oběť a řadou psychologických technik jí donutit k osobní schůzce c) Zneužití Internetu k odesílání falešných SMS zpráv d) Jiná odpověď: ……………………………………………………………………………………… 5) Vyjmenujte, co nejvíce rizik sociálních sítí? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 6) Jaké používáte sociální sítě? (Např. Facebook, Twitter, Instagram, Skype, Lidé.cz, Spolužáci.cz, Libimseti.cz atd.)

………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 7) Máte založený Facebook? a) Ano b) Ne Na další otázky odpovídejte jen v případě, že máte založený Facebook 8) Pokud máte založený Facebook, v kolika letech jste si ho založili?……………….. 9) Kolik je Váš přibližný počet přátel na Facebooku?…………………………………

II

10) K čemu je pro Vás osobně dobrý Facebook? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 11) Jaké negativa (zápory) Vám přináší Facebook? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 12) Máte nějaké učitele ze své ZŠ v přátelích na Facebooku? a) Ano mám a je jich …………………. b) Ne 13) Jaký je důvod, že Vašimi Facebookovými přáteli na FB nejsou Vaši učitelé? (Možnost více odpovědí) a) Nevlastní Facebook b) Nepotvrdili Vaši žádost o přidání do přátel c) Neodeslali jste jim zatím žádost o přátelství d) Jiná možnost (jaká) ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 14) Pokud jsou Vašimi přáteli učitelé z Vaší ZŠ, komunikujete s nimi přes zprávy na Facebooku? a) Ano b) Ne

III

15) Čí majetek je fotografie, kterou vložíte na Facebook? a) Vaše b) Facebooku c) Jiná odpověď: ……………………………………………………………………… 16) Máte aplikaci Facebook ve Vašem mobilním telefonu? a) Ano b) Ne c) Nemám mobilní telefon, který poskytuje tuto možnost 17) Zajímají se Vaši rodiče, co děláte na Facebooku? a) Ano b) Ne 18) Napsal Vám někdy neznámý člověk na FB? Pokud ano, tak co? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 19) Máte na Vaší škole povolený Facebook? a) Ano b) Ne 20) Kolik hodin trávíte aktivně průměrně denně na Facebooku?……………………… 21) Víte, od kolika let můžete mít Facebook? …………………………………………… 22) Přidáváte si lidi do přátel, které moc neznáte? a) Někdy b) Nikdy c) Přidávám si úplně kohokoliv Vaše pohlaví je: CHLAPEC nebo DÍVKA Děkuji Vám za spolupráci, přeji Vám krásný den a spoustu úspěchů ve škole i v osobním životě IV

ANOTACE

Jméno a příjmení:

Jana Mikešová

Katedra:

Katedra technické a informační výchovy

Vedoucí práce:

doc. PhDr. Miroslav Chráska, Ph.D.

Rok obhajoby:

2015

Název práce:

Facebook a jeho dopad na žáky 2. stupně ZŠ

Název v angličtině:

Facebook and its impact on the students of primary school

Anotace práce:

Bakalářská práce se zaměřuje na sociální síť Facebook, kyberšikanu a na to, jaký dopad na žáky mají tyto dva fenomény. Teoretická část se věnuje komunikaci a bezpečí na sociální síti, sociální síti Facebook a kyberšikaně. V praktické části jsou popsány výsledky vlastního výzkumu. Výzkumné šetření bylo provedeno na 324 žácích ze čtyř náhodně vybraných základních škol ve vesnicích Protivanov a Benešov a ve městech Olomouc a Konice. Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí výzkumné metody dotazníku. Dotazník byl sestaven v souladu s teoretickými poznatky týkající se kyberšikany a sociální sítě Facebook.

Klíčová slova:

Internet, sociální sítě, Facebook, žáci, kyberšikana, prevence rizikového chování

Anotace v angličtině:

This thesis focuses on the social networking site Facebook, cyberbullying and on the impact these two phenomena have on students. The theoretical part deals with communication and safety on social network Facebook and cyberbullying. In the practical part there are research results. The survey was randomly conducted on 324 pupils at four elementary schools in villages Benešov and Protivanov and in cities Olomouc and Konice. The survey was done using the research method of questionnaire. The questionnaire was made in accordance with the theoretical knowledge related to cyberbullying and social network Facebook.

Klíčová slova v angličtině:

Internet, socialnetworks, Facebook, pupils, cyberbullying, prevention of risky behavior

Přílohy vázané v práci:

Příloha 1 – Dotazník k bakalářské práci

Rozsah práce:

64 stran

Jazyk práce:

Český jazyk

Facebook a jeho dopad na žáky 2. stupně ZŠ

Recommend Documents