DOPAD DAŇOVÉ REFORMY NA DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ ZAMĚSTNANCŮ

Mendelova zemědělská a lesnická universita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

DOPAD DAŇOVÉ REFORMY NA DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ ZAMĚSTNANCŮ Bakalářská práce

Vedoucí práce

Autor práce

Dr. Ing. Jana Gláserová

Petra Píšťková

Brno 2008

Absrakt Píšťková, P., Dopad daňové reformy na daňové zatížení zaměstnanců. Bakalářská práce. Brno, 2008. Od 1. 1. 2008 nabyl účinnosti zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, jehož součástí je i novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Novela zákona výrazně změnila systém zdaňování zaměstnanců. Cílem bakalářské práce je především komparace metodiky stanovení daně z příjmů ze závislé činnosti ve zdaňovacím období roku 2007 a roku 2008 a zhodnocení dopadu změn na jednotlivé příjmové skupiny zaměstnanců z hlediska daňového zatížení.

Abstract Píšťková, P., Impact of tax reform on tax burden of the employees. Bachelor thesis. Brno, 2008. Act of Parliament No. 261/2007 Coll., on the Stabilization of the public budgets, came into force on 1. 1. 2008, which includes amendment of act No. 586/1992 Coll., on Income tax. Amendment of act has changed method of assessment of the employees. The purpose of my bachelor thesis is a comparison the methodic of personal income tax assessment from employment in 2007 and 2008, and analysis impact of changes on several income of employee categories in light of their tax burden.

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat paní Dr. Ing. Janě Gláserové, vedoucí bakalářské práce, za odborné vedení, poskytnuté rady a připomínky při zpracování mé bakalářské práce. Mé poděkování patří i mé rodině za morální podporu během studia.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Dopad daňové reformy na daňové zatížení zaměstnanců“ zpracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 14. května 2008

Podpis:

OBSAH 1 2

ÚVOD DO PROBLEMATIKY ..................................................................................................... 6 CÍL PRÁCE A METODIKA.......................................................................................................... 7 2.1. CÍL PRÁCE ................................................................................................................................. 7 2.2. METODIKA PRÁCE .................................................................................................................... 7 3 TEORETICKÁ ČÁST..................................................................................................................... 9 3.1. POJMY SOUVISEJÍCÍ SE MZDOVOU PROBLEMATIKOU ................................................................ 9 3.2. DAŇOVÝ SYSTÉM V ČR .......................................................................................................... 13 3.2.1. Definice daní, funkce daní a jejich klasifikace .................................................................... 13 3.3. DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI ........................................................ 15 3.3.1. Výklad pojmů, předmět daně, plnění, která nejsou předmětem daně a příjmy od daně osvobozené ........................................................................................................................................ 15 3.3.1.1. 3.3.1.2. 3.3.1.3. 3.3.1.4.

3.3.2.

Poplatník daně (§ 2 ZDP) .................................................................................................... 15 Předmět daně (§ 3 ZDP, § 6 ZDP) ...................................................................................... 15 Plnění, která nejsou předětem daně (§ 6 odst. 7 ZDP) .................................................... 18 Osvobození od daně (§ 6 odst. 9 ZDP) .............................................................................. 19

Prohlášení k dani z příjmů................................................................................................. 22

3.3.2.1. 3.3.2.2. 3.3.2.3.

Nezdanitelné částky ze základu daně (§ 15 ZDP)............................................................ 23 Slevy na dani (§ 35ba ZDP)................................................................................................. 26 Daňové zvýhodnění (§ 35c a § 35d ZDP) .......................................................................... 27

3.3.3. Pojistné režimy .................................................................................................................. 29 3.3.4. Základ daně (§ 6 odst. 13 ZDP)......................................................................................... 31 3.3.5. Sazba daně (§ 16 ZDP)...................................................................................................... 31 3.4. METODIKA VÝPOČTU MĚSÍČNÍ ZÁLOHY ZE MZDY ................................................................. 32 3.4.1. Způsob zdaňování příjmů zaměstnanců............................................................................ 32 3.4.1.1. 3.4.1.2. 3.4.1.3.

4

5 6 7

Zaměstnanec s prohlášením ............................................................................................... 32 Zaměstnanec bez prohlášení s příjmem nad 5 000 Kč.................................................... 34 Zaměstnanec bez prohlášení s příjmem do 5 000 Kč...................................................... 36

3.4.2. Povinné odvody.................................................................................................................. 38 3.5. ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH NA DAŇ ...................................................................................... 38 3.6. DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ ................................................................................................................ 42 PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................................... 44 4.1. ZAMĚSTNANEC S PROHLÁŠENÍM............................................................................................ 45 4.1.1. Nízká (nizší) příjmová skupina zaměstnanců uplatňující pouze základní slevu na dani.. 45 4.1.2. Střední příjmová skupina zaměstnanců uplatňující pouze základní slevu na dani........... 46 4.1.3. Vyšší příjmová skupina zaměstnanců uplatňují pouze základní slevu na dani................. 47 4.1.4. Nizká (nižší) příjmová skupina zaměstnanců uplatňující daňové zvýhodnění ................. 49 4.1.5. Střední příjmová skupina zaměstnanců uplatňující daňové zvýhodnění .......................... 51 4.1.6. Vyšší příjmová skupina zaměstnanců uplatňující daňové zvýhodnění ............................. 53 4.2. ZAMĚSTNANEC BEZ PROHLÁŠENÍ........................................................................................... 59 4.2.1. Příjem nad 5 000 Kč na základě dohody o pracovní činnosti............................................. 59 4.2.2. Příjem nad 5 000 Kč na základě dohody o provedení práce ............................................... 60 4.2.3. Příjem do 5 000 Kč na základě dohody o pracovní činnosti ............................................... 61 4.2.4. Příjem do 5 000 Kč na základě dohody o provedení práce.................................................. 61 ZÁVĚR............................................................................................................................................ 62 INFORMAČNÍ ZDROJE............................................................................................................. 65 PŘÍLOHY ....................................................................................................................................... 66

Dopad daňové reformy na daňové zatížení zaměstnanců

1

ÚVOD DO PROBLEMATIKY

Daňovou reformou rozumíme podstatnou změnu daňových zákonů. Daňovou reformou se předpokládá, že pozitivně ovlivní ekonomický růst a že přerozdělí daňové břemeno spravedlivěji, než tomu bylo před reformou. Formulují se i další cíle jako snížení státního dluhu, splnění podmínek vstupu do Evropské unie atd. Rozdíl mezi daňovou reformou a pouhou menší změnou daňových zákonů je někdy nezřetelný a politikové vydávají pouhé novely zákonů za reformu. V kalendářním roce 2007 byl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky schválen zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, jehož součástí je i novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tato novela, která nabyla účinnost od 1. ledna 2008 výrazně změní systém zdaňování zaměstnanců. Nejproblematičtější a nejvíce diskutovanou záležitostí je v souvislosti se zdaňováním zaměstnanců po přijaté reformě pojem superhrubá mzda, která je jen prostým vyjádřením nového základu daně, jehož podoba výpočtu se zásadním způsobem mění. Pojem „superhrubá mzda“ však v novele zákona o daních z příjmů bychom hledali marně a není jej možné nalézt ani v jiných právních předpisech. Jde o uměle vytvořený výraz, určený výhradně pro daňovou oblast. Další výrazná změna v zákonech oproti současnému stavu zdaňování příjmů zaměstnanců, která se dotkne všech fyzických osob, se týká sazby daně. Pro rok 2008 byla zavedena jednotná 15 % sazba daně, která nahradila dosavadní systém progresivního způsobu zdaňování, kdy nejnižší sazba činila 12 % a nejvyšší 32 %. Mimo jiné od roku 2008 dochází k podstatné zvýšení slev na dani a daňového zvýhodnění. Tyto a mnoho dalších pozměňujících úprav v zákonech o daních z příjmů budou mít pravděpodobně dopad na změnu daňového zatížení zaměstnanců.

6


2

CÍL PRÁCE A METODIKA

2.1.

CÍL PRÁCE Má bakalářská práce zkoumá dopad změn v daňových zákonech

z hlediska daně z příjmů na konkrétní fyzické osoby a to zaměstnance v pracovněprávním vztahu se zaměstnavatelem. Hlavním cílem mé bakalářské práce je popsat jednotlivé změny týkající se fyzických osob a jejich příjmů ze závislé činnosti za rok 2008. Dále srovnat metodiku stanovení měsíční zálohy daně a výpočtu daně při ročním zúčtování v roce 2007 a 2008. Poté v praktických příkladech poukázat jakým způsobem se nová metodika výpočtu daně spolu s dalšími změnami v zákonech dotkla jednotlivých příjmových skupin zaměstnanců z hlediska daňového zatížení.

2.2.

METODIKA PRÁCE Práce je rozčleněna do dvou hlavních částí na teoretickou část

a praktickou část. Teoretická část, mimo zmíněné metodiky stanovení daňové povinnosti, obsahuje: •

výklad pojmů ze mzdové problematiky z pohledu zákona č. zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a z pohledu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

•

stručný popis daňového systému ČR, funkce daní a rozdělení daně z hlediska vazby na důchod,

•

výklad zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zaměřený na fyzické osoby (zaměstnance) a jejich příjmy ze závislé činnosti.

7


Praktická část obsahuje: •

Výpočet daňové povinnosti, celkových odvodů státu sražených ze mzdy zaměstnance, výše čisté mzdy a celkové míry zdanění mzdy u vybraných příjmových skupin zaměstnanců. Pro účely své bakalářské práce rozděluji zaměstnance do tří příjmových skupin: o nízká příjmová skupina zaměstnanců (měsíční hrubá mzda 8 000 Kč – 15 000 Kč), o střední příjmová skupina zaměstnanců (měsíční hrubá mzda 20 000 Kč – 30 000 Kč), o

vyšší příjmová skupina zaměstnanců (měsíční hrubá mzda 40 000 Kč – 80 000 Kč).

•

Komentář k výpočtům.

•

Grafické zobrazení míry zdanění mzdy ve zdaňovacím období roku 2008 ve srovnání s rokem 2007 u uvedených příjmových skupin zaměstnanců.

8


3

TEORETICKÁ ČÁST

3.1.

POJMY SOUVISEJÍCÍ SE MZDOVOU PROBLEMATIKOU1

3.1.1. ZAMĚSTNANEC Zaměstnanec je jedním z účastníků pracovněprávního vztahu, je to vždy fyzická osoba. Jedná svým jménem. Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP) se pod pojmem zaměstnanec rozumí každá fyzická osoba, která je poživatelem jakýkoliv příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 ZDP, tj. nejen zaměstnanci ve smyslu pracovněprávních předpisů (může se jednat i o společníky a jednatele společností s ručením omezeným, komandisty komanditních společností, žáky a studenty, členy dozorčích a správních rad apod.) 3.1.2. ZAMĚSTNAVATEL Zaměstnavatel je jedním z účastníků pracovněprávního vztahu, může být fyzickou osobou (např. živnostník) nebo právnickou osobou (např. obchodní společnost). Jedná buď osobně v případě fyzické osoby, nebo v případě či

právnické

prostřednictvím

osoby

určených

prostřednictvím vedoucích

nebo

statutárních i

dalších

orgánů

zaměstnanců.

Zaměstnavatelem je i stát, za něhož v pracovněprávních vztazích jedná příslušná organizační složka státu – konkrétně pak její vedoucí či další osoby. 3.1.3. ZÁVISLÁ PRÁCE Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance při splnění dalších podmínek uvedených v zákoně (jde výlučně o osobní výkon práce podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost). Zdroj: Šubrt (2007), Výplata.cz

9


Vymezení pojmu závislá práce je v § 6 ZDP (viz. kapitola 3.3.1.2.) mnohem širší, než je tomu v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen ZP).

Podle

§

3

ZP

může

být

závislá

práce

vykonávána

výlučně

v pracovněprávním vztahu, pokud by nebyla upravena zvláštním předpisem. V této souvislosti zákon vymezuje základními pracovněprávními vztahy pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

3.1.4. PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY Pracovněprávní vztahy vznikají při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem. Základními podobami pracovněprávních vztahů jsou: a) Pracovní poměr, který vzniká nejčastěji pracovní smlouvou, výjimečně jmenováním. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemnou formou a obsahovat předepsané náležitosti stanovené zákoníkem práce (druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,

místo

výkonu práce a den nástupu do práce). b) Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr •

Dohoda o provedení práce, kterou lze mezi zaměstnancem

a zaměstnavatelem uzavřít, jestliže rozsah práce nepřesáhne 150 hodin, a to v kalendářním roce. Při uzavření tohoto typu dohody nevzniká povinnost odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Forma dohody o provedení práce může být písemná i ústní. •

Dohoda o pracovní činnosti, může být uzavřena, i když rozsah

práce nepřesahuje 150 hodin, přitom sjednaný rozsah pracovní doby nesmí překročit v průměru poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak by nebyla platná. 3.1.5. MZDA Odměňování za práci zaměstnanců v pracovním poměru je nyní upraveno přímo v zákoníku práce. Mzdou dle § 109 ZP jsou peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti,

10


podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Za práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr přísluší zaměstnanci odměna. Mzdu nebo-li hrubou mzdu zaměstnance tvoří tři složky: 3.1.5.1. ZÁKLADNÍ MZDA Zaměstnavatel může stanovit různé mzdové formy, mezi základními formami mezd patří: •

Časová mzda, která se používá tam, kde nelze, nebo není vhodné

normovat pracovní výkon. Její výše závisí na počtu odpracovaných hodin a

hodinovém

mzdovém

tarifu

odpovídajícímu

tarifnímu

stupni

vykonávané práce. •

Úkolová mzda, která je vhodná pro odměňování dělnické práce.

Pracovník je placen určitou částkou za každou jednotku práce, kterou odvede. •

Podílová (provizní) mzda, která se uplatňuje v obchodních

činnostech či v některých službách. Odměna pracovníka je zcela nebo zčásti závislá na prodaném množství nebo poskytnutých službách. 3.1.5.2. POBÍDKOVÉ FORMY MEZD Zaměstnavatel může nebo je povinen zavést do mzdového systému dodatkové (pobídkové) formy mzdy, které je možné rozdělit na: •

Dobrovolné: prémie, odměny, osobní ohodnocení či některé

příplatky (např. příplatky na dopravu do zaměstnání, příplatky na oděv). •

Povinné ze zákona: příplatky (příplatek za práci přesčas, za práci

ve svátek, v sobotu a v neděli, za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí, za práci v noci).

11


3.1.5.3. NÁHRADA MZDY Náhrada mzdy se vyplácí zaměstnancům v případě, že zaměstnanec nepracoval, ale měl nárok na mzdu ze zákona. Zaměstnanec nepracoval z důvodu existence překážky v práci: •

na straně zaměstnavatele (např. v případě prostoje zapříčiněném

poruchou strojního zařízení, výpadku energie apod.). •

na straně zaměstnance (např. narození dítěte, úmrtí rodinného

příslušníka, vlastní svatba apod.). I v případě čerpání nároku na dovolenou náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. 3.1.6. ČISTÁ MZDA Z hrubé mzdy se sráží složky, které její výši snižují a po jejich srážce vzniká tzv. čistá mzda, která je určena k výplatě zaměstnancům. Zaměstnanec je povinen tyto složky platit. Jejich odvod je povinen zabezpečit zaměstnavatel. Složky, které se z hrubé mzdy srážejí jsou: •

zdravotní pojištění: zaměstnanci je z hrubé mzdy (tj. z úhrnu

příjmu zúčtovaných mu zaměstnavatelem) sražena částka ve výši 4,5 %, •

sociální pojištění: zaměstnanci je z hrubé mzdy (z vyměřovacího

základu pojistného, které zúčtovává zaměstnavatel) sražena částka ve výši 8 %. Ta se skládá z 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti, •

záloha na daň z příjmů: zaměstnavatel (plátce daně) srazí

zaměstnanci (poplatníkovi daně) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zdanitelné mzdy, kterou se rozumí úhrn všech příjmů od plátce za kalendářní měsíc zálohu na daň.

12


3.2.

DAŇOVÝ SYSTÉM V ČR

3.2.1. DEFINICE DANÍ, FUNKCE DANÍ A JEJICH KLASIFIKACE Každý stát, aby mohl plnit své základní funkce, musí soustřeďovat peněžní prostředky v rámci veřejných příjmů. Tyto jsou pak znovurozdělovány a používány na úhradu rozpočtových výdajů spojených s financováním hospodářských, kulturních a sociálních potřeb, správy, soudů, policie, armády, zdravotnictví, školství apod. Základním a nejvýznamnějším zdrojem veřejných příjmů jsou daně, ale samozřejmě nejsou jediným zdrojem. Daň je definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelná a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmů),

nebo

je

nepravidelná

a

platí

se

za

určitých

okolností

(např. při každém převodu nemovitosti). Neúčelností daně se rozumí skutečnost, že konkrétní daň v určité výši nemá financovat konkrétní vládní projekt, nýbrž že se stane součástí celkových příjmů veřejného rozpočtu, z něhož se budou financovat různé veřejné potřeby. Neekvivalentnost pro poplatníka znamená, že nemá nárok na protihodnotu ve výši odpovídající jeho platbě. Daňové příjmy jsou nejvýznamnějším a největším finančním příjmem veřejného rozpočtu. Daně ve společnosti plní celou řadu významných funkcí: •

Funkce alokační – uplatňuje se tehdy, když trh projevuje

neefektivnost v alokaci zdrojů. Příčiny tržního selhání jsou: existence veřejných statků, statků pod ochranou, externalit a nedokonalá konkurence. •

Funkce redistribuční – je důležitá proto, že lidé nepovažují

rozdělení

důchodů

a

bohatství

vzniklých

fungováním

trhu

za spravedlivé. Veřejné finance (daně) mají za úkol přesunout část důchodů a bohatství směrem od bohatších jedinců k chudším. •

Funkce stabilizační – znamená, zmírňování cyklických výkyvů

v ekonomice v zájmu zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability.

13


•

Funkce fiskální – rozumí se jí získávání finančních prostředků

do veřejných rozpočtů, z nichž jsou pak financovány veřejné výdaje. Daně lze třídit (klasifikovat) z různých hledisek. Jedno z nejzákladnějších rozlišení je podle vazby na důchod poplatníka: •

Daně přímé, které platí poplatník na úkor svého důchodu

a předpokládá se, že je nemůže přenést na jiný subjekt. Jedná se o daně z důchodů a daně majetkové, případně o daně z hlavy. •

Daně nepřímé, u nichž se předpokládá, že je subjekt, který daň

odvádí, neplatí z vlastního důchodu, ale že je přenáší na jiný subjekt. Daň je přenesena prostřednictvím zvýšení ceny. Mezi daně nepřímé řadíme daně ze spotřeby a obratů, daň z přidané hodnoty a také cla.2

Obrázek 1: Klasifikace daní v ČR

Daň z příjmů patří k předním zástupcům kategorie přímých daní, jejichž hlavní charakteristikou je vazba daňové povinnosti na příjem (důchod). Rozlišuje se daň z příjmů fyzických a právnických osob. Problematiku daní z příjmů jak fyzických, tak i právnických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Kubátová (2006)

14


3.3.

DAŇ

Z PŘÍJMŮ

I

ČINNOSTI

FYZICKÝCH

OSOB

ZE

ZÁVISLÉ

3.3.1. VÝKLAD POJMŮ, PŘEDMĚT DANĚ, PLNĚNÍ, KTERÁ NEJSOU PŘEDMĚTEM DANĚ A PŘÍJMY OD DANĚ OSVOBOZENÉ

3.3.1.1. POPLATNÍK DANĚ (§ 2 ZDP) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP) uvádí fyzickou osobu jako poplatníka, jejichž příjmy jsou přímo podrobeny daní z příjmů. Obecně lze podle teritoriálního vymezení zdrojů příjmů rozlišovat dva druhy daňových poplatníků: •

Poplatník s neomezenou daňovou povinností, tj. poplatník,

jehož daňová povinnost se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i ze zdrojů v zahraničí. Jedná se o fyzickou osobu, která má na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje (více jak 183 dní v roce). •

Poplatník s omezenou daňovou povinností, tj. poplatník, jehož

daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR (daňový nerezident), nikoliv na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Jedná se o fyzickou osobu, které nemá na území ČR bydliště, obvykle se zde nezdržuje (méně než 183 dní v roce) nebo zdržuje z důvodů studia či léčení. Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je v ZDP označen jako zaměstnanec, plátce příjmů jako zaměstnavatel. Zdaňovací období je rozhodné období za které se počítá příslušná daň. U fyzických osob je zdaňovacím obdobím kalendářní rok. 3.3.1.2. PŘEDMĚT DANĚ (§ 3 ZDP, § 6 ZDP) ZDP označuje předmět daně jako příjem poplatníka. Příjmem obecně může být jakýkoliv hrubý příjem, např. hrubou mzdu zaměstnance, tržby podnikatele a podobně. Příjmem je i nepeněžní plnění formou bezplatného poskytnutí práv, věcí, služeb, a jiných výhod penězi ocenitelných.

15


ZDP v § 3 obecně člení jednotlivé příjmy poplatníků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Mezi tyto příjmy patří příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které ZDP specifikuje v § 6. Dalšími příjmy, které jsou předmětem daně vyjmenované v § 3, jsou příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy.

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6 ZDP) Mezi příjmy ze závislé činnosti patří:3 a) •

příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního

vztahu, tj. příjmy zaměstnance v právním vztahu podle zákoníku práce (pracovní poměr, dohoda o provedení činnosti, dohoda o provedení práce), •

příjmy ze současného nebo dřívějšího služebního vztahu

(např. příjmy vojáku nebo policistů), •

příjmy ze současného nebo dřívějšího členského poměru

anebo obdobného poměru, v němž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, •

příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku

(praktického vyučování), zejména žáků středních odborných učilišť (učňů), a to i když se jedná pouze o poměr vyplývající ze školského zákona, b) • a

příjmy za členů družstev a příjmy za práci společníků

jednatelů

společností

s ručením

omezeným

a

komandistů

komanditních společností i v případě, že nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo pro společnost dbát příkazů družstva nebo společnosti, popř. osoby družstev nebo společností prověřené, •

k 1. lednu 2008 k těmto příjmům byly zařazeny i příjmy

likvidátora, Pelech (2008)

16


c) •

odměny

členů

statutárních

orgánů

a

dalších

orgánů

právnických osob, tj. např. odměny členů představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, •

příjmy poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti

tj. nepeněžní příjmy níže uvedené (v souvislosti s výkonem funkce podle § 6 odst. 10 ZDP) a navíc i v souvislosti s dřívějším nebo budoucím výkonem

závislé

činnosti

(nebo

funkce).

Zákon

ponechává

na zaměstnavateli jako plátci, které zdanitelné příjmy mají souvislost s výkonem závislé činnosti a které s výkonem práce a závislou činností souvislost nemají.

Funkční požitky se rozumí: •

funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu

České republiky a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky a platy vedoucích, •

odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech

územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, v komorách a jiných orgánech a institucí.

Nepeněžní příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem a) Příjmy zaměstnance spočívající v cenovém rozdílu Podle poslední věty § 6 odst. 3 ZDP se zvláštním příjmem zaměstnance rozumí i částky, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci nižší, než je cena zjištěná podle zvláštního předpisu, nebo cena, kterou účtuje jiným osobám. Nejčastějšími nepeněžními příjmy zaměstnanců vyplývající z cenového rozdílu jsou: •

Prodej bytu ve vlastnictví zaměstnavatele svému zaměstnanci,

kde platí časový test užívání bytu (přesněji bydliště v uvedeném bytě) po dobu dvou let, před jeho prodejem a teprve při splnění této podmínky

17


se

případný

cenový

rozdíl

nepovažuje

za

zdanitelný

příjem

zaměstnance. •

Výrobky

nebo

služby,

které

jsou

předmětem

činnosti

zaměstnavatele a zaměstnancům jsou poskytnuty se slevou, připouští zákon jako výchozí cenu, ze které se pro zdanění vypočte cenové zvýhodnění, tu cenu (včetně DPH), za kterou v téže době dodává zaměstnavatel své výrobky nebo služby zákazníkům. b) Motorové

vozidlo

poskytnuté

zaměstnanci

ke

služebním

i soukromým účelům •

O zvláštní příjem se jedná v případě, že zaměstnavatel poskytuje

bezplatně zaměstnanci motorové vozidlo k používání nejen pro služební, ale i pro soukromé účely (§ 6 odst. 6 ZDP). Tato poskytnutá nepeněžní výhoda se oceňuje pro daň z příjmů jako příjem zaměstnance částkou ve výši 1 % ze vstupní ceny vozidla v kalendářním měsíci. Částka příjmu musí činit za každý i započatý kalendářní měsíc nejméně 1 000 Kč. Je nutné zmínit, že od 1. 1. 2008, nepeněžní příjem zaměstnance se nově zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného pro sociální pojištění i pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. 3.3.1.3. PLNĚNÍ, KTERÁ NEJSOU PŘEDĚTEM DANĚ (§ 6 odst. 7 ZDP) •

Náhrady

cestovních

výdajů

(jízdné

výdaje,

výdaje

na ubytování) v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné zvláštním předpisem (zákoník práce, část sedmá) pro zaměstnance zaměstnavatele, který je státem, územním samosprávním celkem apod. a také hodnota bezplatného stravování poskytována zaměstnavatelem na pracovních cestách. Vyplácí-li zaměstnavatel náhrady jiné a vyšší, než je rozsah limitů stanovený zákoníkem práce je rozdíl (vyplacený ze zisku) mezi limitem a vyšší náhradou zdanitelným příjmem zaměstnance. •

Hodnota

osobních

ochranných

pracovních

prostředků,

pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků

18


a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem. •

Částky přijaté zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem

vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje které za zaměstnavatele vynaložil tak, jako by vynaložil přímo zaměstnavatel. Příkladem může být zaměstnanec, který uhradil jménem zaměstnavatele smluvnímu lékaři částku za vykonanou vstupní prohlídku. •

Náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů

potřebných pro výkon práce. 3.3.1.4. OSVOBOZENÍ OD DANĚ (§ 6 odst. 9 ZDP) Obecné daňové osvobození se podle § 4 ZDP vztahuje například na nemocenské dávky, dávky v nezaměstnanosti, dávky státní sociální podpory, stipendia studujících poskytována z prostředků státního rozpočtu, podpory sociálního charakteru poskytované z prostředků nadací a občanských sdružení. Kromě příjmů uvedených v § 4 ZDP se osvobození daně podle § 6 odst. 9 ZDP zejména vztahuje na: Odborný rozvoj zaměstnanců, rekvalifikace •

Částky

vynaložené

zaměstnavatelem

na

úhradu

výdajů

spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací, související s předmětem jeho činnosti, s výjimkou částek vynaložených na zvýšení kvalifikace, toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem. Před reformou pojem odborný rozvoj nahrazoval doškolování zaměstnanců, účelem změny v zákoně bylo jen sjednocení terminologie s dalšími souvisejícími právními normami. Stravování, občerstvení na pracovišti •

Hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění

zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování.

19


•

Hodnota

nepeněžní

nealkoholických

plnění

nápojů

zaměstnavatele

poskytovaných

zaměstnancům

ke

jako

spotřebě

na pracovišti. Nepeněžní plnění (výhody) z FKSP •

Nepeněžní plnění poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnancům

z FKSP4 podle § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění anebo jako nedaňový výdaj ve formě možnosti používat rekreační zařízení, včetně poskytnutí rekreačního zařízení prostřednictvím např. cestovních kanceláří. Obdobně pokud jde o použití zdravotnických a vzdělávacích zařízení,

předškolních

zaměstnanců,

zařízení

tělovýchovných

(tj.

a

mateřských

sportovních

škol)

zařízení,

pro

děti

dále

též

poskytnutí vstupenek na kulturní pořady a sportovní akce. Pro tuzemské i zahraniční rekreace je ustanoven roční limit ve výši 20 000 Kč, který je od daně osvobozen. Překročí-li částka roční limit je v době překročení zdanitelným příjmem zaměstnance spolu s ostatními příjmy při výpočtu měsíční daňové zálohy. •

Hodnota

nepeněžních

do

darů

výše

2 000

Kč

ročně

poskytovaných z FKSP, nebo sociálních fondů či ze zisku (příjmů) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Příspěvek na ubytování, dopravu •

Hodnota

přechodného

ubytování,

nejde-li

o

ubytování

při pracovní cestě, poskytována jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování

není

shodná

s obcí,

kde

má

zaměstnanec

bydliště.

Od 1. 1. 2008 je toto osvobození limitováno do výše 3 500 Kč měsíčně. •

Zvýhodnění

poskytovaná

zaměstnavatelem

provozující

veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek.

4

Fond kulturních a sociálních potřeb

20


Půjčky • půjčky

Zvýhodnění poskytnuté zaměstnanci ve formě bezúročné nebo

půjčky

s úrokem

nižším

než

obvyklým

z FKSP,

resp. sociálního fondu je osvobozeno od zdanění v případě půjčky poskytnuté zaměstnancům postiženým živelnou pohromou až do výše 1 000 000 Kč na bytové účely a až do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé situace. V ostatních případech zaměstnancům platí limit 100 000 Kč u půjček na bytové potřeby a 20 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace. •

Příjmy do výše 500 000 Kč poskytované zaměstnavatelem jako

sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na území, na které byl vyhlášen nouzový stav, za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z FKSP nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis FKSP nevztahuje, nebo ze zisku (příjmů) po jeho zdanění anebo na vrub nákladů, které nejsou (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Příspěvek na penzijní připojištění, životní pojištění •

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním

příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance (tzv. soukromé životní pojištění) pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, na základě smlouvy mezi zaměstnavatelem jako pojistníkem a pojišťovnou. Podmínkou však je, že se musí jednat o pojistnou smlouvu sjednanou zaměstnancem s pojišťovnou, jehož výplata

pojistného

(tj. po 5 letech)

plnění

je

až

po

60

kalendářních

měsících

a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.

Maximální však v úhrnu za oba typy připojištění 24 000 Kč ročně u téhož zaměstnavatele. Novinkou v zákonech je sjednocení obou typů připojištění (penzijní připojištění se státním příspěvkem a soukromého životní pojištění) pod jednu limitní částku 24 000 Kč. Před reformou se však příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem na účet zaměstnance u penzijního fondu od daně osvobozoval do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení

21


a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. U soukromého životního pojištění částka od daně osvobozená činila za stejných podmínek 12 000 Kč. Náhrada mzdy •

Od 1. 1. 2008 je nově v ZDP osvobozen příjem, získaný ve formě

náhrady mzdy, platu či odměny v době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti (karantény), do výše základní výměry, na kterou má zaměstnanec nárok podle § 192 odst. 2 ZP. Daňový nerezidenti •

Příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České

republiky, plynoucím poplatníkům, kteří nemají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle nezdržují (daňový nerezedenti), od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v cizině.

3.3.2. PROHLÁŠENÍ K DANI Z PŘÍJMŮ Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je tiskopis či doklad pro stanovení způsobu zdanění. Slouží k uplatnění: •

nezdanitelných částí (§ 15 ZDP) při ročním zúčtováním zálohy

na daň, •

slev na dani (§ 35ba ZDP) při měsíčním výpočtu zálohy na daň

(vyjma slevy na manželku) a ročním zúčtováním zálohy na daň, •

daňového zvýhodnění (§ 35c a § 35d ZDP) při měsíčním

výpočtu zálohy na daň a ročním zúčtováním zálohy na daň. Uvedené daňové „úlevy“ lze (např. v případě, že zaměstnanec měl během kalendářního roku i jiné příjmy než ze závislé činnosti) uplatnit v daňovém přiznání. Zaměstnanec Prohlášení k dani překládá a podepisuje u zaměstnavatele do 30 dnů po nástupu a pak každoročně do 15. února následujícího roku. Prohlášení lze podepsat pouze u jednoho plátce pro totéž období v kalendářním roce.

22


3.3.2.1. NEZDANITELNÉ ČÁSTKY ZE ZÁKLADU DANĚ (§ 15 ZDP) Nezdanitelné částky musí v ročním zúčtování zálohy na daň prokázat zaměstnanec předložením dokladů stanovených podle § 38l ZDP, nejpozději do 15. 2. následujícího roku. U nezdanitelných částek novela zákona zachovala beze změny podmínky (limity) pro odpočet nezdanitelných částek ze základu daně, tj. nedošlo k žádným výrazným změnám u uplatňujících nezdanitelných částek. Dary Jedná se o hodnotu darů, které poplatník (zaměstnanec) poskytl obcím, krajům,

organizačním

složkám

státu,

pořadatelům

veřejných

sbírek

a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na vymezené účely, a to zejména na: •

Financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů,

kultury a školení. •

Policii,

požární

ochranu,

podporu

a

ochranu

mládeže,

na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, tělovýchovné a sportovní. •

Účely náboženské pro státem uznané církve a náboženské

společnosti. •

Politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost.

•

Odstranění následků

živelní pohromy

na

území České

republiky, za kterou se pro účely daní z příjmů považuje povodeň, záplava a další katastrofy uvedené v § 24 odst. 10 ZDP. •

Zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných

či ohrožených zvířat provozující fyzickými osobami s bydlištěm na území České republiky. •

Zdravotní

pomůcky (nejvýše

prostředky

nebo

rehabilitační

a

kompenzační

do částky uhrazené zdravotními pojišťovnami)

fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými.

23


Bezpříspěvkové dárcovství krve jako dar na zdravotnické účely zákon ohodnocuje částkou 2 000 Kč. Úhrn těchto darů se odečte od základu daně, činí-li za rok alespoň 1 000 Kč nebo ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně, zároveň lze odečíst nejvýše 10 % z daňového základu (od 1. 1. 2008 z tzv. superhrubé mzdy). Úroky z úvěru Od základu daně lze odečíst i částky úroků z úvěrů na financování zákonem stanovených bytových potřeb (nemůže se jednat o výstavbu, koupi, údržbu a změnu stavby prováděné poplatníkem pro účely podnikání nebo pro účely pronájmu). Bytovou potřebou se zejména rozumí: •

Výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu nebo změna

stavby (např. nástavby, přístavby apod.). •

Koupě pozemku avšak s využitím (alespoň z části) úvěru musí

být zahájena výstavba bytového domu, rodinnému domu nebo bytu do čtyř let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy. •

Koupě bytového, rodinného domu (i rozestavěného).

•

Údržba a změna stavby bytového, rodinného domu nebo bytu

ve vlastnictví majitele (i údržba nebo změna stavby bytů v nájmu). V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna, anebo každá z nich rovným dílem. Úhrnná částka úroků odčitatelných od základu daně ze všech úvěrů u poplatníků v téže domácnosti při uplatnění u zaměstnavatele nesmí překročit 25 000 Kč za každý měsíc placení úroků, tj. 300 000 Kč při placení úroků po celý kalendářní rok.

24


Příspěvek na penzijní připojištění Od základu daně lze odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Ročně lze odečíst

částku rovnající se úhrnu příspěvků zaplacených

na penzijním připojištění na zdaňovací období sníženému o

6 000 Kč,

maximálně do výše 12 000 Kč. Pojistné na soukromé životní pojištění Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění (tj. pojištění na dožití určitého věku, na smrt a dožití určitého věku či na důchodové pojištění) podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem a pojišťovnou. Pojistná smlouva musí splňovat základní podmínky: •

ve

smlouvě

je

sjednána

výplata

pojistného

plnění

až po 60 kalendářních měsících (tj. po pěti letech) a současně, •

nejdříve v roce dosažení věku 60 let.

Pro pojistné smlouvy (pro případ dožití) s pojistnou dobou od 5 do 15 let je podmínkou pro možnost uplatnění nezdanitelné částky minimální pojistná částka ve výši 40 000 Kč, s pojistnou dobou nad 15 let jde o částku alespoň 70 000 Kč. U komerčního důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč a to i v případě, že zaměstnanec má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Odpočet členských příspěvků zaplacených odborové organizaci Další nezdanitelnou částkou, kterou lze u zaměstnance uplatnit jsou členské příspěvky placené odborové organizaci. Musí přitom jít o odborovou organizaci, která obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu zákoníku práce. Nejdůležitější jsou dva roční limity pro odpočet:

25


•

Limit do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP

(u zaměstnance jde o roční úhrn hrubé mzdy, odměn a dalších zdanitelných plnění) mimo příjmů zdaněné srážkovou daní. •

A zároveň lze od základu daně odečíst maximální částku

ve výši 3 000 Kč. Odpočet náhrady za zkoušky Od základu daně lze jako nezdanitelnou částku odečíst úhrady na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 poplatníkem s příjmy podle § 7 ZDP. Ročně lze odečíst částku, která byla hrazena nejvýše však 10 000 Kč, u poplatníka se zdravotním postižením až 13 000 Kč, s těžším postižením až 15 000 Kč. 3.3.2.2. SLEVY NA DANI (§ 35ba ZDP) Od ledna 2008 dochází k podstatnému zvýšení všech druhů slev na dani. Souhrnné srovnání slev na dani za rok 2007 a za rok 2008 (včetně daňového zvýhodnění na dítě) je uvedeno v tabulce č. 1. Sleva na dani na poplatníka Celoroční sleva na dani u každého poplatníka od roku 2008 činí 24 840 Kč. Počínaje rokem 2008 se nově přiznává sleva na dani na poplatníka i poživatelům starobního důchodu. Pro výpočet daňové zálohy z měsíčního základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků se u zaměstnanců s prohlášením se použije jedna dvanáctina slevy, tj. 2 070 Kč měsíčně. Sleva na dani na manželku Nová výše slevy na dani činí 24 840 Kč. Slevu může uplatnit poplatník, který žije ve společné domácnosti s manželkou (manželem), která(ý) buď nemá žádné vlastní příjmy, nebo její (jeho) vlastní příjmy nepřesáhnou částku 38 040 Kč za rok. Uvedená sleva nelze uplatňovat měsíčně při výpočtu zálohy na daň. Částka roční slevy na dani na manželku se zdvojnásobuje na 49 680 Kč, je-li manželka držitelka průkazu ZTP/P.

26


Sleva na dani – invalidita poplatníka Poskytují se jen na vlastní invaliditu poplatníka. Za rok 2008 poplatník, který pobírá částečný invalidní důchod z důchodového pojištění má nárok na slevu v roční výši 2 520 Kč (tj. 210 Kč měsíčně při výpočtu zálohy na daň) a u poplatníka, který pobírá plný invalidní důchod činí jeho roční výše slevy na dani 5 040 Kč (tj. 420 Kč měsíčně). Slevy na dani držitele průkazu ZTP/P Roční výše slevy na dani u poplatníka, který je držitelem průkazu ZTP/P za rok 2008 činí 16 140 Kč (tj. 1 345 Kč měsíčně). Tato sleva se uplatní, i když poplatník nepobírá invalidní důchod. Pokud držitel průkazu ZTP/P pobírá současně invalidní důchod nebo částečný invalidní důchod, slevy se kumulují. Slevy na dani – status student Roční výše slevy na dani u poplatníka z titulu studenta činí 4 020 Kč (tj. 335 Kč měsíčně). Důležitá je podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání a dodržení věkové hranice 26 let. Jde-li o prezenční formu v doktorském studijním programu na VŠ, platí vyšší věková hranice 28 let. Nárok na slevu vzniká jen v měsíci, kdy je soustavná příprava na budoucí povolání splněna k prvnímu dni v měsíci.

3.3.2.3. DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ (§ 35c a § 35d) Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, pokud neuplatňuje slevu podle § 35a nebo § 35b. Za vyživované dítě se považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, rovněž dítě druhého z manželů, vnuk či vnučka, pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by daňové zvýhodnění mohli uplatnit. Daňové zvýhodnění lze uplatnit na dítě nezletilé (do dovršení věku 18 let). Na zletilé dítě až do dovršení věku 26 let lze uplatnit daňové zvýhodnění, jestliže nepobírá invalidní důchod a soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem.

27


K 1. 1. 2008 došlo pouze k navýšení částek daňového zvýhodnění, které v roční výši činí

10 680 Kč (tj. 890 Kč měsíčně) na každé vyživované dítě

a 21 360 Kč ročně u dítěte, které je držitelem průkazu ZTP/P. Daňové zvýhodnění na dítě poplatník uplatňuje: •

Formou slevy na dani, která se uplatňuje do výše daňové

povinnosti. •

Formou daňového bonusu, který se uplatňuje v případě,

že daňové zvýhodnění je vyšší než daňová povinnost. •

Kombinací obou forem.

Zaměstnanec má nárok na vyplacení daňového bonusu, činí-li jeho výše alespoň 100 Kč a maximálně 52 200 Kč, přitom musí splňovat základní podmínku pro poskytnutí daňového bonusu, kdy jeho roční příjem (§ 6 až § 9 ZDP) dosáhne ve zdaňovacím období v úhrnu alespoň 6násobku minimální mzdy.

tabulka 1: Srovnání slev na dani, daňového zvýhodnění za rok 2007 a 2008 Položka (sleva na dani, popř. daňové zvýhodnění)

Rok 2007

Rok 2008

Poplatník

7 200 Kč

24 840 Kč

Manželka/manžel v domácnosti

4 200 Kč

24 840 Kč

Částečný invalidní důchod

1 500 Kč

2 520 Kč

Plný invalidní důchod

3 000 Kč

5 040 Kč

Držitel průkazu ZTP/P

9 600 Kč

16 140 Kč

Student

2 400 Kč

4 020 Kč

Daňové zvýhodnění na dítě

6 000 Kč

10 680 Kč

28


3.3.3. POJISTNÉ REŽIMY V metodice výpočtu daňové povinnosti jsou důležité zákonné pojistné režimy, které se dělí na zdravotní a sociální pojištění: •

zdravotní pojištění je placeno zdravotním pojišťovnám a je z něj

hrazena lékařská péče, •

sociální

pojištění

je

odváděno

státní

správě

sociálního

zabezpečení a je členěno na 3 samostatné složky: o nemocenské pojištění, o důchodové pojištění, o příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Při výpočtu zálohy na daň nebo daňové povinnosti je z příjmů ze závislé činnosti zaměstnanci sraženo a poté zaměstnavatelem odvedeno pojistné na veřejné zdravotní pojištění ve výši 4,5 % a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 8,0%. Kromě je

sazeb

zaměstnavatel

pojistného

povinen

sražených

odvádět

pojistné

z příjmu

zaměstnance,

z vyměřovacího

základu5

zaměstnance jako svůj náklad, u sociálního pojistného ve výši 26 % a u veřejného zdravotního pojištění 9 %. tabulka 2:Sazby sociální a zdravotního pojištění (v % z vyměřovacího základu) Výše pojistného (%) Subjekt

Sociální zabezpečení

Veřejné zdrav. pojištění

26

9

Organizace a malá organizace Z toho připadá na: • důchodové pojištění • nemocenské pojištění • státní politika zaměstnanosti

21,5 3,3 1,2

Zaměstnanci

8

Z toho připadá na: • důchodové pojištění • nemocenské pojištění • státní politika zaměstnanosti

4,5

6,5 1,1 0,4

Vybíhal (2007) 5 rozumí se (pro účely sociálního a zdravotního pojištění) úhrn příjmů zúčtovaných v souvislosti s výkonem zaměstnání, který zakládá účast na nemocenském pojištění.

29


Nově byl zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů u zaměstnanců zaveden maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného. Jeho výše je stanovena na 48násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2008 bude činit roční maximální vyměřovací základ 1 034 880 Kč. V případě, že zaměstnanec má v průběhu roku jediného zaměstnavatele, u něhož dosáhne v kalendářním roce maximálního vyměřovacího základu, přestává od chvíle dosažení maxima zaměstnavatel za zaměstnance odvádět pojistné. Pokud zaměstnanec má v průběhu roku více zaměstnavatelů (souběžně či návazně), u nichž v úhrnu bude vyměřovací základ vyšší než maximální vyměřovací základ, vzniká přeplatek zaměstnance na pojistném. Přeplatek se zaměstnanci vrací jen na písemnou žádost, na které je zaměstnavatel povinen potvrdit zaměstnanci úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné.

30


3.3.4. ZÁKLAD DANĚ (§ 6 odst. 13 ZDP) Zaměstnavatel vypočte daňovou povinnost zaměstnance z jeho příjmů ze (dílčího) základu daně.

Základem daně je úhrn zdanitelných příjmů

ze závislé činnosti (tj. hrubý příjem). Do úhrnu zdanitelných příjmů (tj. hrubého příjmu) se nezapočítávají příjmy, které byly zdaněny srážkovou daní a dále příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy od daně osvobozené. S novelou zákona o daních z příjmů došlo ke změně stanovení základu daně. Základem daně je hrubý příjem ze závislé činnosti, který: •

Rok 2007:

zabezpečení, a

pojistného

byl snížený o sražené pojistné na sociální

příspěvku na

na

státní

všeobecné

politiku

zdravotní

zaměstnanosti

pojištění

(4,5%),

(8%) které

je zaměstnanci sraženo ze mzdy. •

Rok 2008: je zvýšený o sražené pojistné na sociální zabezpečení,

příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (26%) a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění (9%), který je povinen z příjmů zaměstnance platit zaměstnavatel sám za sebe. Pro tento nový základ daně navýšený o pojistné byl zaveden pojem superhrubá mzda.

3.3.5. SAZBA DANĚ (§ 16 ZDP) Ze základu daně se vypočte záloha na daň (při ročním vyúčtování výsledná daň) pomocí sazby daně. V roce 2007 měla sazba daně progresivní podobu, kdy se základ daně zdaňoval v určitém daňovém pásmu 12 % - 32 % (viz. tabulka č. 3). Od ledna 2008 se tato podoba zdaňování ruší a byla zavedena jednotná 15% sazba daně.

tabulka 3. Tabulka progresivního zdanění pro rok 2007

Základ daně od Kč do Kč 0 121 200 121 200 218 400 218 400 331 200 331 200 a více

2007 Daň 12% 14 544 Kč + 19 % 33 012 Kč + 25 % 61 212 Kč + 32 %

31

Ze základu přesahujícího

121 200 Kč 218 400 Kč 331 200 Kč


3.4.

METODIKA VÝPOČTU MĚSÍČNÍ ZÁLOHY ZE MZDY

3.4.1. ZPŮSOB ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ ZAMĚSTNANCŮ Způsob

zdaňování

příjmů

závisí

na

tom,

zda

zaměstnanec

u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani či nikoliv. Zvláštní režim zdaňování se uplatňuje u zaměstnance bez prohlášení s příjmem do 5 000 Kč. 3.4.1.1. ZAMĚSTNANEC S PROHLÁŠENÍM U zaměstnance, který podepsal za příslušné zdaňovací období Prohlášení k dani, se vypočtená záloha na daň snižuje o slevy na dani (pokud byly splněny podmínky pro poskytnutí slevy k prvnímu dni kalendářního měsíce) podle § 35ba ZDP. Teprve poté je záloha na dani případně upravena o daňové zvýhodnění na děti podle § 35c ZDP. Přesný výpočet zálohy na daň z příjmu ze závislé činnosti u zaměstnance s Prohlášením k dani je uveden v tabulce č. 4., ve které můžeme vidět porovnání metodiky výpočtu daňové zálohy v roce 2007 a v roce 2008. tabulka 4. Srovnání metodiky výpočtu zálohy na daň u zaměstnance s prohlášením

2007

2008

+ Hrubá mzda

+ Hrubá mzda

- Zdravotní pojištění (4,5%)

+ Zdravotní pojištění (9%)

- Sociální pojištění (8%)

+ Sociální pojištění (26%)

= Základ daně (zaokr. na stokoruny nahoru)


x Sazba daně: progresivní způsob zdanění

x Sazba daně: jednotná sazba 15%

= Záloha na daň před slevami

= Záloha na daň před slevami

- Slevy na dani

- Slevy na dani

= Záloha na daň po slevách

= Záloha na daň po slevách

- Daňové zvýhodnění z toho:

- Daňové zvýhodnění z toho:

formou slevy na dani

formou slevy na dani

formou daňového bonusu

formou daňového bonusu

= Záloha na daň (popř. daňový bonus)

= Záloha na daň (popř. daňový bonus)

32


Příklad: Zaměstnanec, který podepsal prohlášení k dani podle § 38 k odst. 4 zákona o daních z příjmů, má měsíční mzdu ve výši 10 000 Kč. Pro porovnání se provedou výpočty měsíční zálohy na daň ve zdaňovacím období roku 2007 a v roce 2008.

tabulka 5:Výpočet zálohy na daň u zaměstnance s prohlášením

ZA ROK 2007

ROK 2008

Položka

Způsob výpočtu

Způsob výpočtu

Hrubá mzda

-

10 000 Kč

Zdravotní pojištění

10 000 x 0,045

10 000 Kč 5 000 x 0,09

450 Kč Sociální pojištění

10 000 x 0,08

900 Kč 5 000 x 0,26

800 Kč Základ daně

10 000 - 800 – 450

1 300 Kč 10 000 + 900 + 2 600

8 800 Kč Sazba daně

Daňové pásmo: 12 %

13 500 Kč 15 %

Záloha na daň před slevami

8 800 x 0, 12 1 056 Kč

Sleva na dani na poplatníka

1/ 12 roční slevy 600 Kč

Konečná daňová záloha

1 056 - 600

13 500 x 0,15 2 025 Kč 1/12 roční slevy 2 070 Kč Sleva na dani se uplatňuje do výše zálohy na daň

456 Kč

0 Kč

Výpočet čisté mzdy 2007: 10 000 Kč – 800 Kč – 450 Kč – 456 Kč = 8 294 Kč Výpočet čisté mzdy 2008: 10 000 Kč – 800 Kč – 450 Kč = 8 750 Kč

33


3.4.1.2. ZAMĚSTNANEC BEZ PROHLÁŠENÍ S PŘÍJMEM NAD 5 000 KČ U zaměstnance, který nepodepsal prohlášení k dani za příslušné zdaňovací období u zaměstnavatele a u něhož příjmy nepodléhají srážkové dani (tj. hrubý příjem překračující částku 5 000 Kč), se při výpočtu zálohy na daň nepřihlédne k měsíčním slevám (§ 35 ba ZDP) ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění na dítě. Stejně jako v předchozím případě (u zaměstnance s prohlášením) se vypočte záloha na daň ve výši 15 % ze základu daně (tzv. superhrubé mzdy). Před novelou zákona způsob zdaňování u zaměstnance bez Prohlášení s příjmem nad 5 000 Kč byl odlišný. V závislosti na výši základu daně se záloha na daň vypočetla určitou sazbou daně. Do základu daně 31 000 Kč záloha na daň činila 20 % ze základu daně. S vyšším základem daně se záloha na daň vypočetla progresivním způsobem zdanění. Algoritmus zálohy na daň u zaměstnanců bez prohlášení daně s příjmem nad 5 000 Kč, je pro porovnání metodiky výpočtu za rok 2007 a 2008 uveden v tabulce č. 6.

tabulka 6. Srovnání metodiky výpočtu zálohy na daň u zaměstnance bez prohlášení

2008

2007 + Hrubá mzda

+ Hrubá mzda







x Sazba daně: sazba min. 20%

x Sazba daně: jednotná sazba 15%

= Záloha na daň

= Záloha na daň

34


Příklad: Zaměstnanec, který nepodepsal prohlášení k dani, má měsíční mzdu ve výši 10 000 Kč. Pro porovnání se provedou výpočty měsíční zálohy na daň ve zdaňovacím období roku 2007 a v roce 2008.

tabulka 7. Výpočet zálohy na daň u zaměstnance bez prohlášení

ZA ROK 2007

ROK 2008

Položka

Způsob výpočtu

Způsob výpočtu

Hrubá mzda

-

10 000 Kč


10 000 x 0,045

10 000 Kč 5 000 x 0,09


10 000 x 0,08

900 Kč 5 000 x 0,26


10 000 - 800 – 450

1 300 Kč 10 000 + 900 + 2 600


20 %

13 500 Kč 15 %

Daňová záloha

8 800 x 0,2 1 760 Kč

13 500 x 0,15 2 025 Kč

Výpočet čisté mzdy 2007: 10 000 Kč – 800 Kč – 450 Kč – 1 760 Kč = 6 990 Kč Výpočet čisté mzdy 2008: 10 000 Kč – 800 Kč – 450 Kč – 2025Kč = 6 725 Kč

35


3.4.1.3. ZAMĚSTNANEC 5000 KČ

BEZ

PROHLÁŠENÍ

S PŘÍJMEM

DO

U zaměstnanců, jejichž hrubý příjem za zdaňovací období nedosáhl 5 000 Kč, se základ daně zdaňuje zvláštní sazbou daně ve výši 15 %. Výsledkem zdanění je konečná srážková daň zaměstnavatelem. Jako v předchozím případě, se sražená daň nesnižuje o slevy na dani a daňové zvýhodnění. Zaměstnanci s příjmem do 5 000 Kč jsou nejčastěji zaměstnávaní na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce. Na rozdíl od dohody o pracovní činnosti se příjem u dohody o provedení práce nezahrnuje do vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění (tj. výše hrubého příjmu se pro účely výpočtu srážkové dani stává samostatným základem daně). Princip výpočtu srážkové daně u zaměstnanců bez Prohlášení k dani (mimo dohody o provedení práce), je pro porovnání metodiky výpočtu daně za rok 2007 a 2008 uveden v tabulce č. 8.

tabulka 8. Srovnání metodiky výpočtu srážkové daně (mimo dohody o provedení práce)

2007

2008

+ Hrubá mzda

+ Hrubá mzda





= Základ daně (zaokr. na koruny dolů)

= Základ daně (zaokr. na koruny dolů)

x Sazba daně: zvláštní sazba daně 15%

x Sazba daně: zvláštní sazba daně 15%

= Srážková daň (zaokr. na koruny dolů)

= Srážková daň (zaokr. na koruny dolů)

36


Příklad Zaměstnanec obdržel mzdu ve výši 5 000 Kč s tím, že nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona. Nejedná se o dohodu o provedení práce. Pro porovnání se provedou výpočty měsíční zálohy na daň ve zdaňovacím období roku 2007 a v roce 2008.

tabulka 9. Výpočet srážkové daně ZA ROK 2007

ROK 2008

Položka

Způsob výpočtu

Způsob výpočtu

Hrubá mzda

-

5 000 Kč


5 000 x 0,045

5 000 Kč 5 000 x 0,09


5 000 x 0,08

450 Kč 5 000 x 0,26


5 000 - 400 – 225

1 300 Kč 5 000 + 450 + 1 300

4 375 Kč Zvláštní sazba daně

15 %

6 750 Kč 15 %

Konečná daň

4 375 x 0,15

13 500 x 0,15

656 Kč

1 012 Kč

Výpočet čisté mzdy 2007: 5 000 Kč – 400 Kč – 225 Kč – 656 Kč = 3 719 Kč Výpočet čisté mzdy 2007: 5 000 Kč – 400 Kč – 225 Kč – 1 012 Kč = 3 363 Kč

37


3.4.2. POVINNÉ ODVODY Záloha na daň: Zaměstnavatel provede odvod zálohy na daň na účet správce daně do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohu na daň vznikla (např. z mezd za prosinec zaúčtovaných začátkem ledna do 20. ledna). Srážková daň: Zaměstnavatel je povinen odvést srážkovou daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v jehož průběhu byla sražena (např. v průběhu června bylo zaměstnanci vyplacena odměna a sražena z ní daň, tuto daň je zaměstnavatel povinen odvést správci daně nejpozději do konce července).

3.5.

ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH NA DAŇ Po skončení zdaňovacího období zaměstnanec může ale nemusí požádat

o provedení ročního zúčtování a daňového zvýhodnění. O roční zúčtování může požádat zaměstnanec za podmínek, že: •

pobíral zdanitelnou mzdu od jednoho zaměstnavatele nebo

od více zaměstnavatelů, ale postupně za sebou, •

podepsal u všech těchto plátců Prohlášení k dani podle § 38 odst.

4 a odst. 5 ZDP a to po nástupu k zaměstnavateli do 30 dnů, nejpozději však do 15. února následujícího roku, •

písemně požádal o roční zúčtování posledního zaměstnavatele

ve zdaňovacím období, nejpozději však do 15. února po skončení posledního zdaňovacího období, •

předloží poslednímu zaměstnavateli Potvrzení (viz formulář)

o výši příjmů, sražených zálohách a daňovém zvýhodnění od předchozích zaměstnavatelů, •

nepodal nebo není povinen podat daňové přiznání (§ 38g ZDP).

V případě, že zaměstnanec nepožádá o roční zúčtování záloh na dani považuje se správně sraženými zálohami a správně poskytnutým daňovým zvýhodněním jeho daňová povinnost za splněnou, tj. sražené zálohy na daň se stávají konečnou daní.

38


Na žádost zaměstnance zaměstnavatel provede výpočet daně a ročního zúčtování

záloh

a

daňového

zvýhodnění

nejpozději

do

31.

března

následujícího roku. Přeplatek na dani, který je častým výsledkem ročního zúčtování záloh, vrátí zaměstnavatel nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc březen. Přeplatek nepřesahující 50 Kč se nevrací. O vyplacený přeplatek zaměstnavatel sníží nejbližší odvod záloh správci daně nebo požádá správce daně o vrácení přeplatku.

Nedoplatek

na

dani

vzniklý

z ročního

vyúčtování

se od zaměstnanců nevybírá. Metodika výpočtu daně při ročním zúčtování je uvedena na další straně v tabulce č. 10.

tabulka 10. Srovnání metodiky výpočtu daně při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

2007

2008

+ Roční příjem

+ Roční příjem

- Sražené pojistné (12,5%)

+ Sražené pojistné (35%)

= Dílčí základ daně

= Dílčí základ daně

- Nezdanitelné částky

- Nezdanitelné částky

= Základ daně (zaokr. na stokoruny dolů)

= Základ daně (zaokr. na stokoruny dolů)

x Sazba daně: progresivní zdanění

x Sazba daně: jednotná sazba daně 15%

= Roční daň:

= Roční daň:

- Roční slevy na dani

- Roční slevy na dani

= Daň po slevách

= Daň po slevách

- Daňové zvýhodnění z toho formou:

- Daňové zvýhodnění z toho formou:

slevy na dani

slevy na dani

daňového bonusu, sníženého o úhrn

daňového bonusu, sníženého o úhrn

vyplacených měsíčních bonusů

vyplacených měsíčních bonusů

- Sražené měsíční zálohy na dani

- Sražené měsíční zálohy na dani

= Přeplatek z toho formou:

= Přeplatek z toho formou:

slevy na dani

slevy na dani

daňového bonusu

daňového bonusu

39


Příklad ročního zúčtování daně Příjem zaměstnance za zdaňovací období 2007 činil 180 000 Kč (při rovnoměrné měsíčné mzdě 15 000 Kč). Zaměstnanec předložil poslednímu zaměstnavateli v zákonem stanoveném termínu Prohlášení k uplatnění slev na dani, daňového zvýhodnění na jedno vyživované dítě a nezdanitelných částek od základu daně. Úhrnné odvody činily: •

22 500 Kč na pojistném (12,5%), které je sraženo zaměstnanci ze mzdy

•

63 000 Kč na pojistném (35%), které je povinen platit zaměstnavatel ze mzdy zaměstnance

•

8 412 Kč na zálohách na dani

Za zdaňovací období nebyly vyplaceny žádné daňové bonusy. Zaměstnanec požádal o roční zúčtování daňových záloh a předložil potvrzení k uplatněným slevám a nezdanitelným částkám od základu daně. Daňové zvýhodnění uplatnil na jedno dítě žijící s ním po celý rok ve společné domácnosti. Poplatník uzavřel v roce 2000 s penzijním fondem smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem a zaplatil na svoje penzijní připojištění 18 000 Kč. Pro srovnání lze provést výpočet daně v případě, kdyby se jednalo o zdaňovací období 2008. Vzhledem k jinému způsobu výpočtu zálohy na daň ve zdaňovacím období 2008 výše odvedených záloh bude činit 1 020 Kč. Nebyly vyplaceny žádné měsíční bonusy.

40

Dopad daňové reformy na daňové zatížení zaměstnanců tabulka 11. Výpočet daně při ročním zúčtování záloh na dani ZA ROK 2007

ROK 2008

Položka

Způsob výpočtu

Způsob výpočtu

Roční příjem

-

180 000 Kč

Sražené pojistné

-

180 000 Kč -

22 500 Kč Dílčí základ daně

180 000 – 22 500

63 000 Kč 180 000 + 63 000

157 500 Kč Nezdanitelné částky

-

243 000 Kč -

12 000 Kč Základ daně

157 500 – 12 000

12 000 Kč 243 000 – 12 000


Daňové pásmo: 19%

231 000 Kč Jednotná sazba daně 15 %

Roční daň

14 544 + 0,19 x (145 500 – 121 200)

231 000 x 0,15

19 161 Kč Roční slevy na dani

Základní sleva na poplatníka

34 650 Kč Základní sleva na poplatníka

7 200 Kč Daň po slevách

19 161 – 7 200

24 840 Kč 34 650 – 24 840

11 961 Kč Daňové zvýhodnění

Formou slevy na dani: 6000 Kč, Formou daňového bonusu: 0 Kč

9 810 Kč Formou slevy na dani: 9 810 Kč, Formou daňového bonusu: 870 Kč

6 000 Kč Sražené měsíční zálohy

-

8 412 Kč

Přeplatek

10 680 Kč

Z titulu slevy na dani 2 451 Kč, Z titulu daňového bonus 0 Kč. 2 451 Kč

41

1 020 Kč Z titulu slevy na dani: 1 020 Kč Z titulu daňovém bonusu: 870 Kč 1 890 Kč


3.6.

DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

má zaměstnanec, který: •

má kromě příjmů ze závislé činnosti i jiné příjmy podle

§ 7 až § 10 ZDP (např. příjmy z podnikání) v příslušném zdaňovacím období, které jsou vyšší než 6000 Kč. S vyloučením příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou, •

měl příjmy ze závislé činnosti, u nichž byla sražena záloha

na daň současně od více zaměstnavatelů. To znamená, že nejméně v jednom měsíci měl zaměstnanec příjem současně nejméně od dvou zaměstnavatelů, •

má příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele, které nepodléhají

zvláštní sazbě daně a u tohoto zaměstnavatele nepodepsal Prohlášení k dani ani dodatečně do 15. 2. následujícího roku, •

má příjmy ze závislé činnosti plynoucí od zahraničního

zaměstnavatele, který nemá v České republice stálou provozovnu, nebo má-li i jiné dani podrobené příjmy. Daňové přiznání není povinen podat zaměstnanec, který měl příjmy pouze ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38 f ZDP vyjmuty ze zdanění, •

se rozhodne dobrovolně podat daňové přiznání, např. k využití

možnosti uplatnění společného základu daně manželů. Za zdaňovací období 2007 je poslední možnost uplatnění společného zdanění manželů, protože s novelou zákona o daních z příjmů se společné zdanění manželů ruší, •

nemá na území České republiky bydliště ani se zde obvykle

nezdržuje, pokud úhrn jeho příjmů (nejen ze závislé činnosti) ze zdroje na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů (výjimkou příjmy osvobozené a které nejsou předmětem daně), pokud však uplatňuje nezdanitelné částky a daňové zvýhodnění či slevy na dani.

42


Přiznání k dani z příjmů podává poplatník (zaměstnanec) daně místně příslušnému finančnímu úřadu, to znamená finančnímu úřadu v jehož územním obvodu má trvalé bydliště v České republice (případně kde se nejvíce zdržuje u nerezidentů) nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Zpracováva-li toto přiznání daňový poradce, prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

43


4

PRAKTICKÁ ČÁST

V praktické části provádím výpočet daně z příjmů, na jejímž základě stanovím celkovou míru zdanění mzdy zaměstnance. Míra zdanění mzdy v % =

Sražené odvody ze mzdy zaměstnance Hrubý příjem

x 100

Do celkové míry zdanění zahrnuji celkové sražené odvody ze mzdy zaměstnance (sociální a zdravotní pojištění ve výši 12,5% z hrubé mzdy a vypočtenou daň), jehož součtová hodnota má více vypovídací schopnost při stanovení míry zdanění, než-li zohlednění pouze daně z příjmů. Poté výsledky srovnávám za zdaňovací období roku 2007 a 2008, na jejímž základě stanovím, jak se míra zdanění mzdy zaměstnanců změnila. Pro výpočet jsem si zvolila reprezentativní hodnoty příjmů zaměstnanců, tak aby výpočty byly co možná nejpřehlednější. Mimo jiné uvádím výpočty čisté mzdy. Praktická část je rozdělena na zaměstnance s Prohlášením k dani, kde v prvním případě uvádím výpočet daně a celkové míry zdanění na bezdětného zaměstnance, který uplatňuje pouze slevu na poplatníka. Další zkoumané případy jsou zaměstnanci s jedním či dvěmi dětmi v domácnosti, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na děti (případně v kombinaci se slevou na manželku). V druhé

části

v pracovněprávním

se

poměru

zaměřuji se

na

zaměstnance

zaměstnavatelem

na

bez

Prohlášení

základě

dohody

o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, kde z důvodu různé metodiky zdanění příjmů, rozděluji zaměstnance s příjmy nad 5 000 Kč a s příjmy do 5 000 Kč.

44


4.1.

ZAMĚSTNANEC S PROHLÁŠENÍM

4.1.1. NÍZKÁ

(NIZŠÍ)

PŘÍJMOVÁ

SKUPINA

ZAMĚSTNANCŮ

UPLATŇUJÍCÍ POUZE ZÁKLADNÍ SLEVU NA DANI Používané zkratky: ZD ….. Základ daně

ČM……Čistá mzda

DŇ…...Daň před slevami

SO…….Sražené odvody ze mzdy zaměstnance

SL…….Slevy na dani

MZ……Míra zdanění (zahrnuje i pojistné)

VDŇ…Daň po slevách

ROZ…..Rozdíl míry zdanění za rok 2008 a 2007

tabulka 12. Zaměstnanec uplatňující základní slevu na dani (příjem 8 000 Kč) Měsíční mzda 8 000 Kč, ročně 96 000 Kč ROK

ČM

SO

MZ

2007

84000

ZD

10080

DŇ

7200

SL

VDŇ 2880

81 120

14880

15,50%

ROZ

2008

129600

19440

24840

0

84 000

12000

12,50% -3,0%


ZD

DŇ

SL

VDŇ

ČM

SO

MZ

ROZ

2007

126000 15456

7200

8256

117 744 26256

18,23%

2008

194400 29160 24840

4320

121 680 22320

15,50% -2,7%


ZD

DŇ

SL

VDŇ

ČM

SO

MZ

ROZ

2007

157500 21441

7200 14241

143 259 36741

20,41%

2008

243000 36450 24840 11610

145 890 34110

18,95% -1,5%

Zaměstnanec s měsíční hrubou mzdou 8000 Kč (viz. tabulka č. 12.) Zaměstnanec v roce 2007 ročně odváděl daň ve výši 2 880 Kč, po schválení novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen novela zákona) jeho roční daňová povinnost je nulová, což bylo způsobeno především zvýšením slev na dani poplatníka. Celkové odvody sražené ze mzdy v roce 2008 jsou pouze ve výši sraženého zdravotního a sociálního pojistného.

45


V procentuálním vyjádření se celkové odvody státu sražené ze mzdy zaměstnance sníží o 3 %. Zaměstnanec s měsíční hrubou mzdou 12 000 Kč (viz tabulka č. 13.) I u zaměstnance s měsíční hrubou mzdou 12 000 Kč došlo po změně v zákonech ke snížení roční daňové povinnosti tj. o 3 936 Kč. Z hlediska procentuálního vyjádření je jeho pokles celkových odvodů státu sražených ze mzdy nižší než u předchozího zaměstnance tj. o 2,7%. Zaměstnanec s měsíční hrubou mzdou 15 000 Kč (viz tabulka č. 14.) Pokles roční výše daňové povinnosti je zřejmý i v tabulce u zaměstnance s měsíční hrubou mzdou 15 000 Kč, kdy se jeho roční daňová povinnost snížila o 2 631 Kč. V procentuálním vyjádření (vzhledem ke stejné procentní výši sociálního a zdravotního pojištění) je tento pokles o 1,5%.

4.1.2. STŘEDNÍ PŘÍJMOVÁ SKUPINA ZAMĚSTNANCŮ UPLATŇUJÍCÍ POUZE ZÁKLADNÍ SLEVU NA DANI


ZD

DŇ

SL

VDŇ

ČM

SO

MZ

ROZ

2007

210000 31416

7200 24216

185 784 54216

22,59%

2008

324000 48600 24840 23760

186 240 53760

22,40% -0,2%


ZD

DŇ

SL

VDŇ

ČM

SO

MZ

ROZ

2007

315000 57162

7200 49962

265 038 94962

26,38%

2008

486000 72900 24840 48060

266 940 93060

25,85% -0,5%

Zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou 20 000 Kč (viz tabulka č. 15.) U zaměstnance s ročním příjmem 240 000 Kč uplatňují pouze základní slevu na poplatníka (z vybrané výše příjmů, které zkoumám) se daňová reforma nejméně odrazila na změně výše roční daňové povinnosti. I zde

46


dochází k poklesu roční daňové povinnosti (o 456 Kč za rok), avšak téměř zanedbatelně (v procentuální výši pokles o 0,2%). Zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou 30 000 Kč (viz. tabulka č. 16.) Obdobná situace nastává u zaměstnance s ročním příjmem 360 000 Kč, kdy jeho roční daňová povinnost se sníží o 1 902 Kč (v procentuální výši o 0,5%). Zde je zřejmé, že zaměstnanci uplatňující pouze základní slevu na dani, jejichž roční příjem se v roce 2007 zdaňoval v daňovém pásmu 25% si po reformě veřejných financí na mzdě nejméně polepší, především (dle obrázku č. 2) zaměstnanci, jejichž hrubá měsíční mzda se pohybuje kolem 20 000 Kč.

4.1.3. VYŠŠÍ PŘÍJMOVÁ SKUPINA ZAMĚSTNANCŮ UPLATŇUJÍ POUZE ZÁKLADNÍ SLEVU NA DANI tabulka 17. Zaměstnanec uplatňující základní slevu na dani (příjem 40 000 Kč) Měsíční mzda 40 000 Kč, ročně 480 000 Kč ROK

ZD

DŇ

SL

VDŇ

ČM

SO

MZ

ROZ

2007

420000 89628

7200 82428

337 572

142428

29,67%

2008

648000 97200 24840 72360

347 640

132360

27,58% -2,1%


ZD

DŇ

2007 630000 156828

SL

VDŇ

ČM

SO

MZ

ROZ

7200 149628 480 372 239628 33,28%

2008 972000 145800 24840 120960 509 040 210960 29,30% -4,0%

tabulka 19. Zaměstnanec uplatňující základní slevu na dani (příjem 80 000 Kč) Měsíční mzda 80 000 Kč, ročně 960 000 Kč ROK 2007

ZD

DŇ

840000 224028

SL

VDŇ

ČM

SO

MZ

ROZ

7200 216828 623 172 336828 35,09%

2008 1296000 194400 24840 169560 670 440 289560 30,16%

47

-4,9%


Zaměstnanec s hrubým měsíčním příjmem 40 000 Kč (viz tabulka č. 17.) U zaměstnance jehož roční hrubý příjem je 480 000 Kč dochází opět k značnějšímu poklesu na dani než tomu bylo u středně příjmových zaměstnanců. Ve srovnání se zdaňovacím obdobím 2007 v roce 2008 zaměstnanec ročně na dani ušetří 10 068 Kč, procentuálně o 2,1 %. Zaměstnance s hrubým měsíčním příjmem 60 000 Kč (viz tabulka č. 18.) Zaměstnanec s roční hrubou výši mzdy 720 000 Kč ušetří ročně na dani 28 668 Kč ve srovnání se zdaňovacím obdobím 2007, procentuálně o 4 %. Zaměstnanec s hrubým měsíčním příjmem 80 000 Kč (viz tabulka č. 19.) Opět dochází k poklesu roční daňové povinnosti (tj. o 47 268 Kč), procentuálně téměř o 5 %. Lze pozorovat u zaměstnanců s vyššími příjmy uplatňují pouze slevu na poplatníka průběh snižující se celkové míry zdanění. Z výsledků

uvedených

v

tabulkách

je

možné

pozorovat,

že zaměstnanci s vyššími příjmy (tj. jejichž výše ročních příjmů se v roce 2007 nacházely v daňovém pásmu 32%)

uplatňující základní slevu na dani

si po novele zákona polepší na mzdě (v procentuálním vyjádřením) nejlépe. Především výrazného snížení daňové povinnosti se dočkají zaměstnanci, jejichž měsíční hrubý příjem se pohybuje zhruba od 90 000 Kč a výše, protože novela zákona zavedla strop (maximální vyměřovací základ) pro odvod zdravotního a sociálního pojištění, kdy po dosažení výše 1 034 880 Kč, zastaví jeho zaměstnavatel odvod pojistného.

48


4.1.4. NIZKÁ

(NIŽŠÍ)

PŘÍJMOVÁ

SKUPINA

ZAMĚSTNANCŮ

UPLATŇUJÍCÍ DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ Používané zkratky: ZD ….. Základ daně

BON….Daňový bonus

DŇ…...Daň před slevami


SL…….Slevy na dani


DVZ….Daňové zvýhodnění

MZ……Míra zdanění (zahrnuje i pojistné)

VDŇ….Daň po slevách


POL….1,2-jedno nebo dvě děti, 1/M, 2/M-kombinace manželka a jedno nebo dvě děti

tabulka 20. Zaměstnanec s příjmem 8 000 Kč měsíčně uplatňující daňové zvýhodnění (případně v kombinaci se slevou na manželku) Měsíční mzda 8 000 Kč, ročně 96 000 Kč POL 1

2

1/M

2/M

ROK

ZD

DŇ

SL

DZV

VDŇ

2 007

84000

10080

7200

6000

0

2 008

129600

19440

24840

10680

2 007

84000

10080

7200

BON

ČM

SO

MZ

3120

87120

8880

9,3%

0

10680

94680

1320

1,4%

12000

0

9120

93120

2880

3,0%

6

2 008

129600

19440

24840

21360

0

21360

105360

0

0,0%

2 007

84000

10080

11400

6000

0

6000

90000

6000

6,3%

2 008

129600

19440

49680

10680

0

10680

94680

1320

1,4%

2 007

84000

10080

11400

12000

0

12000

96000

0

0,0%

2 008

129600

19440

49680

21360

0

21360

105360

0

0,0%

ROZ -7,9%

x

-4,9%

x


2

1/M

2/M

ROK

ZD

DŇ

SL

DZV

VDŇ

BON

ČM

SO

MZ

2 007

126000

15456

7200

6000

2256

0

123744

20256

14,1%

2 008

194400

29160

24840

10680

0

6360

132360

11640

8,1%

2 007

126000

15456

7200

12000

0

3744

129744

14256

9,9%

2 008

194400

29160

24840

21360

0

17040

143040

960

0,7%

2 007

126000

15456

11400

6000

0

1944

127944

16056

11,2%

2 008

194400

29160

49680

10680

0

10680

136680

7320

5,1%

2 007

126000

15456

11400

12000

0

7944

133944

10056

7,0%

2 008

194400

29160

49680

21360

0

21360

147360

0

0,0%

ROZ -6,0%

-9,2%

-6,1%

Červené označení čisté mzdy, značí, že jeho roční výše je vyšší, než-li roční hrubý příjem, což bylo způsobeno převýšením vyplacených daňových bonusů nad sraženým pojistným ze mzdy.

49

x

Dopad daňové reformy na daňové zatížení zaměstnanců tabulka 22. Zaměstnanec s příjmem 15 000 Kč měsíčně uplatňující daňové zvýhodnění (případně v kombinaci se slevou na manželku) Měsíční mzda 15 000 Kč, ročně 180 000 Kč POL 1

2

1/M

2/M

ROK

ZD

DŇ

SL

DZV

VDŇ

BON

ČM

SO

MZ

2 007

157500

21441

7200

6000

8241

0

149259

30741

17,1%

2 008

243000

36450

24840

10680

930

0

156570

23430

13,0%

2 007

157500

21441

7200

12000

2241

0

155259

24741

13,7%

2 008

243000

36450

24840

21360

0

9750

167250

12750

7,1%

2 007

157500

21441

11400

6000

4041

0

153459

26541

14,7%

2 008

243000

36450

49680

10680

0

10680

168180

11820

6,6%

2 007

157500

21441

11400

12000

0

1959

159459

20541

11,4%

2 008

243000

36450

49680

21360

0

21360

178860

1140

0,6%

ROZ -4,1%

-6,7%

-8,2%

-10,8%

Zaměstnanec s hrubým měsíčním příjmem 8 000 Kč (viz tabulka č. 20.) Zaměstnanec s nízkým hrubým příjmem, který ve své domácnosti vyživuje jedno či dvě děti odvádí státu nulovou daň, naopak jsou mu vypláceny roční daňové bonusy k dobru (jak v případě zdaňovacího období 2007 tak i ve zdaňovacím období 2008). Přičemž výše vyplacených bonusů je za zdaňovací období 2008 vyšší, než-li za zdaňovací období 2007. Při kompenzaci tyto daňové bonusy snižují celkové odvody státu ze mzdy (tj. sražené pojistné). Za zdaňovací období 2008 nastává případ, kdy zaměstnanec s dvěmi dětmi neodvádí (při kompenzaci) žádné odvody státu ze své mzdy a naopak díky převažujícím vyplaceným daňovým bonusům nad povinným sociálním a zdravotním pojištěním sražených zaměstnanci ze mzdy jeho roční výše čisté mzdy je vyšší, než-li roční hrubý příjem a to o 9 360 Kč. Stejný případ (rok 2008) nastává v kombinaci dvě děti a uplatňující sleva na manželku, kdy čistá roční mzda je vyšší (díky vyplaceným daňovým bonusům) ve srovnání s hrubým ročním příjmem také o 9 360 Kč. Zaměstnanec s hrubým měsíčním příjmem 12 000 Kč (viz tabulka č. 21.) Obdobný případ nastává i u zaměstnance s ročním příjmem 144 000 Kč. Zaměstnanec ve zdaňovacím období 2008 odvádí státu ze své mzdy nulovou roční daň ve všech uvedených případech, naopak jsou zaměstnanci vypláceny bonusy k dobru. V případě, kdy zaměstnanec uplatňuje slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dvě děti, po vykompenzování pojistných odvodů a vyplacených bonusů, jeho roční výše čisté mzdy je vyšší o 3 360 Kč než jeho

50


roční hrubý příjem a to především díky zvýšenému daňovému zvýhodnění za rok 2008. Zaměstnanec s hrubým měsíčním příjmem 15 000 Kč (viz tabulka č. 22.) U zaměstnance s ročním příjmem 180 000 Kč uplatňující ve zdaňovacím období 2008 daňové zvýhodnění na jedno dítě již státu odvádí daň v roční výši 930 Kč (což je ve srovnání se zdaňovacím obdobím nižší o 7 311 Kč). V ostatních případech roční výše daně za rok 2008 je nulová, zatímco za zdaňovací období 2007 tomu je jen v případě uplatňují slevu na dvě děti s kombinací se slevou na manželku. Z uvedených tabulek je patrné, že zaměstnanci s nízkými (nižšími) příjmy uplatňující daňové zvýhodnění (popř. i s kombinací se slevou na dani na manželku) si oproti zdaňovacímu období výrazně polepší na výši čisté mzdy, především díky vyplaceným daňovým bonusům (způsobené zvýšením daňového zvýhodnění na děti a slevy na manželku oproti zdaňovacímu roku 2007).

4.1.5. STŘEDNÍ PŘÍJMOVÁ SKUPINA ZAMĚSTNANCŮ UPLATŇUJÍCÍ DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ


2

1/M

2/M

ROK

ZD

DŇ

SL

DZV

VDŇ

BON

ČM

SO

MZ

2 007

210000

31416

7200

6000

18216

0

191784

48216

20,1%

2 008

324000

48600

24840

10680

13080

0

196920

43080

18,0%

2 007

210000

31416

7200

12000

12216

0

197784

42216

17,6%

2 008

324000

48600

24840

21360

2400

0

207600

32400

13,5%

2 007

210000

31416

11400

6000

14016

0

195984

44016

18,3%

2 008

324000

48600

49680

10680

0

10680

220680

19320

8,1%

2 007

210000

31416

11400

12000

8016

0

218016

38016

15,8%

2 008

324000

48600

49680

21360

0

21360

231360

8640

3,6%

51

ROZ -2,1%

-4,1%

-10,3%

-12,2%

Dopad daňové reformy na daňové zatížení zaměstnanců tabulka 24. Zaměstnanec s příjmem 30 000 Kč měsíčně uplatňující daňové zvýhodnění (případně v kombinaci se slevou na manželku)

Měsíční mzda 30 000 Kč, ročně 360 000 Kč POL 1

2

1/M

2/M

ROK

ZD

DŇ

SL

DZV

VDŇ

BON

ČM

SO

MZ

2 007

315000

57162

7200

6000

43962

0

271038

88962

24,7%

2 008

486000

72900

24840

10680

37380

0

277620

82380

22,9%

2 007

315000

57162

7200

12000

37962

0

277038

82962

23,0%

2 008

486000

72900

24840

21360

26700

0

288300

71700

19,9%

2 007

315000

57162

11400

6000

39762

0

275238

84762

23,5%

2 008

486000

72900

49680

10680

12540

0

302460

57540

16,0%

2 007

315000

57162

11400

12000

33762

0

281238

78762

21,9%

2 008

486000

72900

49680

21360

1860

0

313140

46860

13,0%

ROZ -1,8%

-3,1%

-7,6%

-8,9%

Zaměstnanec s hrubým měsíčním příjmem 20 000 Kč (viz tabulka č. 23.) U zaměstnance uplatňují daňové zvýhodnění na děti v procentuálním vyjádření je výše poklesu celkové míry zdanění výrazně nižší, než-li u zaměstnanců s nízkými příjmy. Roční výše daní se snížila v případně uplatnění daňového zvýhodnění na jedno dítě o 5 136 Kč, v případě dvou dětí o 9 816 Kč. Výrazná změna nastává pokud zaměstnanec kromě daňového zvýhodnění na děti uplatňuje i slevu na manželku, zde za zdaňovací období 2008 je daňová povinnost nulová. Tomu i nasvědčuje vysoký procentuální pokles celkové míry zdanění.

Zaměstnanec s hrubým měsíčním příjmem 30 000 Kč (viz tabulka č. 24.) V případě zaměstnance s ročním příjmem 360 000 Kč uplatňujícího daňové zvýhodnění na jedno či dvě děti, procentuální pokles celkové míry zdanění není tak výrazný jako u ostatních příjmových skupin zaměstnanců. Roční daňová povinnost ve srovnání s rokem 2007 u jednoho dítěte je o 6 582 Kč, u dvou dětí dokonce o 11 262 Kč. Jiná situace nastává, pokud daňové zvýhodnění uplatňuje v kombinaci se slevou na manželku, zde je dosahováno vyššího poklesu daňové povinnosti. V případě dvou dětí s manželkou ve zdaňovacím obdobím 2008 odvádí roční daňovou povinnost ve výši 1 860 Kč (tj. o 31 902 Kč méně než-li za rok 2007).

52


V případě, že zaměstnanci uplatňují daňové zvýhodnění na děti, pokles daňové povinnosti (v procentuálním vyjádření) není tak výrazný jako u ostatních příjmových skupin (především u zaměstnanců nízkopříjmových). Nižší míry zdanění se zaměstnanci dočkají až při uplatňující daňového zvýhodnění v kombinaci se slevou na manželku.

4.1.6. VYŠŠÍ PŘÍJMOVÁ SKUPINA ZAMĚSTNANCŮ UPLATŇUJÍCÍ DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ tabulka 25. Zaměstnanec s příjmem 40 000 Kč měsíčně uplatňující daňové zvýhodnění (případně v kombinaci se slevou na manželku) Měsíční mzda 40 000 Kč, ročně 480 000 Kč POL 1

2

1/M

2/M

ROK

ZD

DŇ

SL

DZV

VDŇ

BON

ČM

SO

MZ

ROZ

2 007

420000

89628

7200

6000

76428

0

343572

136428

28,4%

2 008

648000

97200

24840

10680

61680

0

358320

121680

25,4% -3,1%

2 007

420000

89628

7200

12000

70428

0

349572

130428

27,2%

2 008

648000

97200

24840

21360

51000

0

369000

111000

23,1% -4,0%

2 007

420000

89628

11400

6000

72228

0

347772

132228

27,5%

2 008

648000

97200

49680

10680

36840

0

383160

96840

2 007

420000

89628

11400

12000

66228

0

353772

126228

2 008

648000

97200

49680

21360

26160

0

393840

86160

20,2% -7,4% 26,3% 18,0% -8,3%


2

1/M

2/M

ROK

ZD

DŇ

SL

DZV

VDŇ

2 007

630000

156828

7200

6000

143628

2 008

972000

145800

24840

10680

2 007

630000

156828

7200

2 008

972000

145800

24840

2 007

630000

156828

2 008

972000

2 007 2 008

ČM

SO

MZ

0

486372

233628

32,4%

110280

0

519720

200280

27,8% -4,6%

12000

137628

0

492372

227628

31,6%

21360

99600

0

530400

189600

26,3% -5,3%

11400

6000

139428

0

490572

229428

31,9%

145800

49680

10680

85440

0

544560

175440

24,4% -7,5%

630000

156828

11400

12000

133428

0

496572

223428

31,0%

972000

145800

49680

21360

74760

0

555240

164760

22,9% -8,1%

53

BON

ROZ

Dopad daňové reformy na daňové zatížení zaměstnanců tabulka 27. Zaměstnanec s příjmem 80 000 Kč měsíčně uplatňující daňové zvýhodnění (případně v kombinaci se slevou na manželku) Měsíční mzda 80 000 Kč, ročně 960 000 Kč POL 1

2

1/M

2/M

ROK

ZD

2 007

840000

2 008

1296000

2 007

840000

2 008

1296000

2 007

840000

2 008

DŇ 224028

SL 7200

DZV

VDŇ

BON

ČM

SO

MZ

ROZ

6000

210828

0

629172

330828

34,5%

194400 24840 10680

158880

0

681120

278880

29,1% -5,4%

224028

7200 12000

204828

0

635172

324828

33,8%

194400 24840 21360

148200

0

691800

268200

27,9% -5,9%

224028 11400

6000

206628

0

633372

326628

34,0%

1296000

194400 49680 10680

134040

0

705960

254040

26,5% -7,6%

2 007

840000

224028 11400 12000

200628

0

639372

320628

33,4%

2 008

1296000

194400 49680 21360

123360

0

716640

243360

25,4% -8,0%

Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 40 000 Kč (viz tabulka č. 25.) U zaměstnance pobírajícího roční hrubý příjem 480 000 Kč opět dochází k výraznějšímu poklesu celkové míry zdanění, než-li u zaměstnanců středně příjmových. Pokud zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na jedno dítě ročně ušetří na dani ve srovnání s rokem 2007 částku 14 748 Kč, u dvou dětí ušetří na dani částku 19 428 Kč. V kombinaci se slevou na manželku je roční pokles daňové povinnosti ještě nižší. Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 60 000 Kč (viz tabulka č. 26.) V případě,

že

zaměstnanec

s ročním

hrubým

příjmem

720 000 Kč uplatňuje daňové zvýhodnění na děti, výše roční daňové povinnosti je nižší o 33 348 Kč s jedním dítětem a o 38 028 Kč se dvěmi dětmi. S kombinací se slevou na manželku je roční pokles daňové povinnosti (či celkových odvodů ze mzdy) obdobný jako u předchozího zaměstnance. Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 80 000 Kč (viz tabulka č. 27.) Na roční výši daně zaměstnanec s ročním příjmem 960 000 Kč ušetří ve srovnání se zdaňovacím obdobím 51 948 Kč s jedním dítětem a 56 628 Kč se dvěmi dětmi. V případě uplatnění daňového zvýhodnění na děti, zde probíhá u vysokopříjmových skupin zaměstnanců k obdobnému průběhu poklesu celkové míry zdanění jako za situace uplatnění pouze slevy na poplatníka, avšak míra zdanění je zde ještě nižší.

54


Další příjmové skupiny zaměstnanců, kteří např. uplatňují slevu na dani na

studenta,

slevu na dani u částečně invalidního zaměstnance, a plně

invalidního zaměstnance jsou uvedeny v příloze. Student, který pobírá hrubý měsíční příjem ve výši 8 000 Kč se nedočká velkého rozdílu míry zdanění především z důvodu, že jeho zdanění v roce 2007 po uplatnění slevy na studenta je již nízké (daňová povinnost 480 Kč za rok 2007 a za rok 2008 daň neodvádí). Další průběh poklesu míry zdanění podle výše hrubého ročního příjmu se vyvíjí obdobně jako u zaměstnance uplatňujícího pouze slevu na poplatníka. Díky uplatňující slevě na studenta, která je ve zdaňovacím období 2008 vyšší, pokles celkové míry zdanění je zde výraznější. Obdobný průběh poklesu míry zdanění jako u studenta je i u invalidního důchodce (částečně nebo plně invalidního), vše zobrazeno v grafech.

55

Dopad daňové reformy na daňové zatížení zaměstnanců Obrázek 2. Graf průběhu poklesu míry zdanění při různých příjmech zaměstnanců

80 00 0

60 00 0

40 00 0

30 00 0

20 00 0

-1,00%

15 00 0

0,00% 80 00 12 00 0

Výše poklesu míry zdanění

Zaměstnanec se slevou na poplatníka

-2,00% -3,00% -4,00% -5,00% -6,00% Výše měsíčního hrubého příjmu

Obrázek 3. Graf průběhu poklesu míry zdanění při různých příjmech zaměstnanců


Zaměstnanec uplatňující daňové zvýhodnění 0,00% -1,00% -2,00% -3,00% -4,00% -5,00% -6,00% -7,00% -8,00% -9,00% -10,00%

12000

15000

20000

30000

40000

60000

80000

DZ na 1 dítě DZ na 2 děti

Výše měsíčního hrubého příjmu


Zaměstanec uplatňující daňové zvýhodnění v kombinaci se slevou na manželku


0,0% -2,0%

15000

20000

30000

40000

60000

80000

-4,0% -6,0% -8,0%

DZ na 1 dítě + manželka

-10,0% -12,0%

DZ na 2 děti + manželka

-14,0%

Výše měsíčního hrubého příjmu 7

Pro věrohodnější zobrazení jsou v grafech zobrazeny pouze výše hrubých příjmů, u kterých při uplatňovaní daňového zvýhodnění nedochází k převýšení bonusů nad sraženým pojistným

56

Dopad daňové reformy na daňové zatížení zaměstnanců Obrázek 5. Graf průběhu poklesu míry zdanění při různých příjmech zaměstnanců

Zaměstnanec uplatňující slevu na manželku Výše poklesu míry zdanění

0,0% -2,0%

8000

12000 15000 20000 30000 40000 60000 80000

-4,0% -6,0% -8,0% -10,0% Výše hrubého měsíčního příjmu



Zaměstnanec (student) 0,00% -1,00%

8000 12000 15000 20000 30000 40000 60000 80000

-2,00% -3,00% -4,00% -5,00% -6,00% Výše hrubého měsíčního příjmu 8



Zaměstnanec (invalida) 0,00% -1,00%

8000

12000 15000

20000 30000 40000 60000 80000

-2,00% -3,00% -4,00% -5,00%

Částečně invalidní Plně invalidní

-6,00% Výše měsíčního hrubého příjmu

Procentuální výše poklesu míry zdanění u některých zaměstnanců s nižším měsíčním hrubým příjmem není tak výrazný z důvodu, již nízké daňové povinnosti v roce 2007

57


Shrnutí Je zřejmé, že změny v zákoně o daních z příjmů pozitivně ovlivní výši čisté mzdy ve srovnání s rokem 2007 všech příjmových skupin zaměstnanců, kteří se ve zdaňovacím období 2008 rozhodli podepsat Prohlášení k dani, jenž jim zaručuje využít vysokých slev na dani (popř. daňové zvýhodnění). Je však nutné i dodat, že se tyto pozitivní změny u jednotlivých příjmových skupin zaměstnanců výrazně liší. Ke skupině zaměstnanců, kteří si po reformě veřejných financí ve zdaňovacím období roku 2008 nejvíce polepší na výši čisté mzdy (tj. snížením jejich daňové povinnosti) jsou: •

nízkopříjmoví

zaměstnanci

se

mzdou

cca

od 8 000 Kč – 15 000 Kč uplatňující daňové zvýhodnění na děti, formou vyplacených bonusů k dobru, •

vysokopříjmoví zaměstnanci uplatňující základní slevu na dani

na poplatníka, více však v kombinaci s daňovým zvýhodněním na děti či slevou na manželku, •

především vysokopříjmoví zaměstnanci, jejichž výše příjmu

přesáhne maximální vyměřovací základ pro odvod zdravotního a sociálního pojištění. Nejmenší změnu zaznamenají zaměstnanci s měsíčním hrubým příjmem kolem 20 000 Kč uplatňující pouze slevu na poplatníka.

58


4.2.

ZAMĚSTNANEC BEZ PROHLÁŠENÍ Nejčastější formou pracovního poměru, kdy zaměstnanec nepodepisuje

prohlášení k dani je pracovní poměr na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Příjem u jednotlivých pracovních poměrů je uveden u dohody o pracovní činnosti za jednotlivý měsíc, u dohody o provedení práce za pracovní úkol provedený na základě dohody se zaměstnavatelem. Z důvodů odlišné metodiky výpočtu daně (daňové zálohy) je nutné rozlišovat příjem zaměstnance do 5 000 Kč a příjem nad 5 000 Kč.

4.2.1. PŘÍJEM NAD 5 000 KČ NA ZÁKLADĚ DOHODY O PRACOVNÍ ČINNOSTI Používané zkratky: ZD …....Základ daně


VDŇ….Daň∗

MZ……Míra zdanění (zahrnuje případně i pojistné)



tabulka 28. Zaměstnanec s měsíčním příjmem 10 000 Kč na základě DPČ Měsíční mzda 10 000 Kč, dohoda o pracovní činnosti ROK

ZD

VDŇ

ČM

SO

MZ

2007

8750

1750

7 000

3000

30,0%

2008

13500

2025

7 975

3275

32,8%

ROZ + 2,8%

tabulka 29. Zaměstnanec s měsíčním příjmem 20 000 Kč na základě DPČ Měsíční mzda 20 000 Kč, dohoda o pracovní činnosti ROK

ČM

SO

MZ

2007

17500

ZD

VDŇ 3500

14 000

6000

30,0%

2008

27000

4050

13 450

6550

32,8%

∗

ROZ + 2,8%

U příjmů podléhající srážkové dani (tj. příjem do 5 000 Kč) se ze mzdy za uplynulý měsíc sráží a odvádí srážková daň, u příjmů nad 5 000 Kč se za uplynulý měsíc sráží daňová záloha

59

Dopad daňové reformy na daňové zatížení zaměstnanců tabulka 30. Zaměstnanec s měsíčním příjmem 40 000 Kč na základě DPČ Měsíční mzda 40 000 Kč, dohoda o pracovní činnosti ROK

ZD

VDŇ

ČM

SO

MZ

2007

35000

7469

27 531

12469

31,2%

2008

54000

8100

26 900

13100

32,8%

ROZ + 1,6%

Zaměstnanci, který nepodepsali Prohlášení k dani je za kalendářní měsíc sražena záloha na dani. Ve zdaňovacím období 2007 činí minimálně 20 % ze základu daně. U těchto zaměstnanců, je patrné, že po novele zákona o daních z příjmů, zde nastane určité znevýhodnění, tj. k nárůstu míry zdanění oproti roku 2007. Avšak je nutné zmínit, že zaměstnanci, kteří nepodepsali Prohlášení k dani a odvádějí zálohu na daň mohou poté v daňovém přiznání uplatnit slevy na dani a daňové zvýhodnění.

4.2.2. PŘÍJEM NAD 5 000 KČ NA ZÁKLADĚ DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE tabulka 31. Zaměstnanec s příjmem 10 000 Kč na základě DPP Příjem 10 000 Kč, dohoda o provedení práce ROK

ZD

VDŇ

ČM

SO

MZ

2007

10000

2000

8 000

2000

20,0%

2008

10000

1500

8 500

1500

15,0%

ROZ -5,0%

tabulka 32. Zaměstnanec s příjmem 40 000 Kč na základě DPP Příjem 40 000 Kč, dohoda o provedení práce ROK

ČM

SO

MZ

2007

40000

ZD

VDŇ 9069

30 931

9069

22,7%

2008

40000

6000

34 000

6000

15,0%

ROZ -7,7%

Zaměstnanci, kteří pracují na základě dohody o provedení práce a jejich příjem nepodléhá srážkové dani z příjmů, si ve srovnání se zdaňovacím obdobím 2007 na výši svého příjmu polepší. A to z důvodu, že základ daně je za obě zdaňovací období stejný (tj. u dohod o provedení práce nevzniká povinnost odvádět pojištění) a za zdaňovací období 2008 byla zavedena jednotná sazba daně ve výši 15 % ve srovnání s obdobím 2007, kdy sazba daně činila minimálně 20 %.

60


4.2.3. PŘÍJEM DO 5 000 KČ NA ZÁKLADĚ DOHODY O PRACOVNÍ ČINNOSTI tabulka 33. Zaměstnanec s měsíčním příjmem 5 000 Kč na základě DPČ Měsíční mzda 5 000 Kč, dohoda o pracovní činnosti ROK

ZD

VDŇ

ČM

SO

MZ

2007

4375

656

3 719

1281

25,6%

2008

6750

1012

3 363

1637

32,7%

ROZ + 7,1%

Z tabulky je zřejmé, že i zaměstnanec, jehož příjem podléhá srážkové dani, který nepodepsal Prohlášení k dani a se zaměstnavatelem uzavřel dohodu o pracovní činnosti si oproti zdaňovacímu období 2007 na výši čisté mzdy pohorší. Především díky nové metodice výpočtu daně (daň je vyšší) a nemožnosti uplatnit slevy na dani. 4.2.4. PŘÍJEM DO 5 000 KČ NA ZÁKLADĚ DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE tabulka 34. Zaměstnanec s příjmem 5 000 Kč na základě DPP Příjem 5 000 Kč, dohoda o provedení práce ROK

ZD

VDŇ

ČM

SO

MZ

2007

5000

750

4 250

750

15,0%

2008

5000

750

4 250

750

15,0%

ROZ 0,0%

Zaměstnanci, kteří se zaměstnavatelem uzavřeli dohodu o provedení práce a jejich příjem podléhá srážkové dani, výslednou změnu na výši čisté mzdy nepocítí. Shrnutí Z výsledných tabulek je patrné, že zaměstnanec za zdaňovací období v případě, že nepodepíše Prohlášení k dani si na výši čisté mzdy jistě pohorší ve srovnání se zdaňovacím obdobím roku 2007. Důvodem je zavedení nové metodiky výpočtu daně a především nemožnosti uplatnit slevy na dani, které ve zdaňovacím období 2008 jsou ve srovnání s rokem 2007 značně vysoké. Uvedená negativní změna dopadne především na osoby s nízkými příjmy, které mají současně více pracovních poměrů. Těmto negativním změnám se však vyhnou zaměstnanci, kteří se zaměstnavatelem uzavřeli dohodu o provedení práce.

61


5

ZÁVĚR

V kalendářním roce 2007 byl Poslaneckou sněmovnou schválen zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, jehož součástí je i novela zákona o daních z příjmů. Účinnost ustanovení novelizující ZDP je nastavena celkem do 4 časových okamžiků, přičemž nejzásadnější část nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008. K nejzásadnějším změnách, které se týkají daně z příjmů fyzických osob je jistě zavedení nové metodiky výpočtu daně, kdy základem daně se stává hrubá mzda navýšená o zdravotní a sociální pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel ze mzdy zaměstnance. Pro tento nový základ daně byl mezi širokou veřejností vžit pojem superhrubá mzda. Další hlavní změnou v zákonech o daních z příjmů je zrušení progresivního způsobu zdaňování a nahrazení jednotnou 15% sazby pro fyzické osoby a výrazné navýšení slev na dani a daňového zvýhodnění. Tyto hlavní změny mají zásadní vliv na změnu výše daňové povinnosti, kdy jsem v praktické části své bakalářské práce zhodnocovala dopad těchto změn na různé příjmové skupiny zaměstnanců. Zavedení jednotné sazby daně spolu s vysokými slevami na dani (či daňovým zvýhodněním) výrazně snižuje daňové zatížení zaměstnanců, avšak nový způsob výpočtu daně (tzv. zavedení superhrubé mzdy), tento pozitivní efekt eliminuje, jelikož ve svém důsledku se příjem zaměstnance zdaňuje sazbou 20,25 % (0,15 x 1,35), tj. o 15 % z hrubé mzdy navýšené o příspěvek zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. Jednotná sazba 15 % (jehož zdanění je ve skutečnosti ve výši 20,25 %) by znevýhodňovala především osoby s nízkými příjmy, jejichž příjem se dříve zdaňoval ve 12% pásmu. Z toho důvodu byly zavedeny vysoké slevy na dani, které vysokou daňovou povinnost před uplatněním slev u nízkopříjmových skupin a dalších příjmových skupin zaměstnanců značně snižují. Po výpočtech v praktické části lze usoudit, že novela zákona o daních z příjmů přinesla pozitivní změny pro všechny příjmové skupiny zaměstnanců, kteří se rozhodli podepsat Prohlášení k dani, jenž jim zaručuje využít vysokých slev na dani ve srovnání se zdaňovacím obdobím roku 2007. Z provedených výpočtů je možné konstatovat, že na reformě veřejných financí vydělají

62


především zaměstnanci s nízkými příjmy, kteří ve své domácnosti vyživují dítě/děti a uplatňují daňové zvýhodnění a to formou vyplacených bonusů k dobru. Další skupinu zaměstnanců uplatňující pouze základní slevu na poplatníka, kteří se během zdaňovacího období mohou dočkat výrazného snížení daňové povinnosti jsou vysokopříjmoví zaměstnanci, jejichž příjem se ve zdaňovacím obdobím roku 2007 zdaňoval v 32% daňovém pásmu. Daňová povinnost u těchto příjmových skupin bude pochopitelně ještě nižší při uplatnění daňového zvýhodnění či jiných forem slev na dani. Nejzajímavější změny ve snížení daňové povinnosti zaznamenají vysokopříjmoví zaměstnanci, jejichž

výše hrubého příjmů přesáhne tzv. stropu pro odvod sociálního

a zdravotního pojištění (v roce 2008 je maximální vyměřovací základ pro odvod pojištění 1 034 880 Kč). Změny v zákonech o daních z příjmů se u středně příjmových skupin (cca 18 000 Kč – 30 000 Kč) zaměstnanců projeví nejméně (v případě uplatnění pouze základní slevy na poplatníka). Tato skupina zaměstnanců může měsíčně zaznamenat zvýšení čisté mzdy pouze o několik málo desítek korun. Jiná situace nastává, pokud se rozhodne zaměstnanec při ročním zúčtování uplatnit např. slevu na manželku (jejíž výše je ve srovnání se zdaňovacím obdobím roku 2007 značně vysoká). V případech, kdy zaměstnanec ve zdaňovacím období roku 2008 nepodepíše Prohlášení k dani, nemá možnost uplatnit vysoké slevy na dani, tím dochází, že jeho daňové zatížení je ve srovnání se zdaňovacím obdobím 2007 mnohem vyšší. Reformou tedy byla znevýhodněna nižší příjmová skupina zaměstnanců, která má souběžně více pracovních poměrů. Z toho lze vyvozovat,

že

pravděpodobně

z důvodů

vysokého

daňového

zatížení

u tzv. vedlejších pracovních poměrů bude zřejmá snaha kumulovat příjmy z těchto vedlejších (krátkodobých) poměrů tak, aby při výplatě překročily částku 5 000 Kč hrubého a byla z nich odvedena záloha na daň. V daňovém přiznání poté mohou zaměstnanci v tomto případě uplatnit slevy na dani. Je nutné dodat, že negativní změna se nedotkne zaměstnanců, kteří se rozhodli podepsat se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce. Z výsledků lze konstatovat, že cílem reformy veřejných financí je snížení daňového zatížení u všech zaměstnanců, především však u vysokopříjmových skupin, jejichž daňové zatížení z důvodu dřívějšího progresivního způsobu

63


zdaňování bylo značně vysoké. Nyní díky zavedení jednotné sazby daně dojde k jejímu podstatnému snížení. V následujícím roce 2009 by mělo dojít ke snížení daňové sazby z 15% na 12,5% a snížení některých slev na dani (základní slevy na poplatníka, slevy na manželku) a daňového zvýhodnění ve srovnání s rokem 2008. Což povede opět ke změně daňového zatížení zaměstnanců. Hlavním cílem reformy veřejných financí by mělo být zejména optimalizovat a regulovat příjmy a výdaje státního rozpočtu, pozitivně ovlivnit státní deficit a snížením daňového zatížení jednotlivců i firem podpořit všeobecný ekonomický růst. To, zda tyto cíle budou naplněny bude zřejmé až v dlouhodobém horizontu.

64


6

INFORMAČNÍ ZDROJE

MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2007. Praha: Grada Publishing, 2007. 192 s. ISBN 978-80-247-2087-6.2. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2006. 279 s. ISBN 80-7357-205-2.3. MARKOVÁ, H. Daňové zákony: úplná znění platná k 1. 1. 2008. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2385-3.4. PELECH, P. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2008. Olomouc: ANAG, 2008. 439 s. ISBN 978-80-7263-433-0.5. ŠUBRT, B. Abeceda mzdové účetní. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007. 518 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-373-9. VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2007, praktický průvodce. Praha: Grada Publishing, 2007. 216 s. ISBN 978-80-247-2096-8. VLACH, P., RYLOVÁ, Z. Reforma daní z příjmů od roku 2008. Ostrava: SAGIT, 2007. 256 s. ISBN 978-80-7208-648-1 FOJTÍKOVÁ J. Autor, O čem jsou daně po reformě [online].poslední revize 2008 [cit.2008-04-27]. Dostupné z: < http://www.cbw.cz/cz/o-cem-jsou-dane-po-reforme/122.html>. JINDROVÁ I. Autor, Roční zúčtování záloh za rok 2007 [online].poslední revize 2008 [cit.2008-04-28]. Dostupné z: < http://www.du.cz/?sekce=5&uroven=2&obsah=0&cid=184200> VÝPLATA.CZ, Pracovněprávní vztahy [online].poslední revize 2008 [cit.2008-04-29]. Dostupné z: < http://www.vyplata.cz/zamestnanec/pracovnepravnivztahy.php>

65

DOPAD DAŇOVÉ REFORMY NA DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ ZAMĚSTNANCŮ

Recommend Documents