Daňové řešení vybraných způsobů financování dlouhodobého hmotného majetku s dopadem na ekonomickou a finanční situaci podniku

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav účetnictví a daní

Daňové řešení vybraných způsobů financování dlouhodobého hmotného majetku s dopadem na ekonomickou a finanční situaci podniku Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Veronika Sobotková

Nina Tomečková

Brno 2011

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Daňové řešení vybraných způsobů financování dlouhodobého hmotného majetku s dopadem na ekonomickou a finanční situaci podniku“ jsem vypracovala samostatně s použitím odborné literatury a zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury a pod vedením Ing. Veroniky Sobotkové.

V Brně dne 5. 1. 2011

...................................... Nina Tomečková

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala Ing. Veronice Sobotkové za její vedení při psaní práce, cenné rady, vstřícný přístup a odbornou pomoc při vypracování této bakalářské práce.

Abstract Tomečková, N. Taxing of Selected Methods of Financing Long Term Fixed Assets with the Impact on the Economical and Financial Situation of the Business. Bachelor thesis. Brno, 2011 The bachelor thesis is about selecting the optimal method of financing long term fixed assets within the income tax perspective. In the practical part of the thesis there is a comparison of forms of acquisitions, such as financial and operative leasing, bank loan, loan from related parties, stock increase and cash operations. The goal of the thesis is to find the optimal method of financing. Keywords: income tax, tax relief, tax deductibility, leasing, bank loan, loan from related parties

Abstrakt Tomečková, N. Daňové řešení vybraných způsobů financování dlouhodobého hmotného majetku s dopadem na ekonomickou a finanční situaci podniku. Bakalářská práce. Brno 2011. Bakalářská práce se zabývá výběrem optimálního způsobu financování dlouhodobého hmotného majetku. Dopady jednotlivých forem pořízení jsou řešeny zejména z pohledu daně z příjmů. V praktické části je provedeno srovnání forem pořízení, mezi tyto formy patří finanční a operativní leasing, úvěr od banky, půjčka od společníka, zvýšení základního kapitálu a pořízení v hotovosti. Cílem práce je zvolení optimálního způsobu financování. Klíčová slova: daň z příjmů, daňová úspora, daňová uznatelnost, leasing, úvěr, půjčka od spojené osoby

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

8

2

Cíl práce

9

3

Literární rešerše 3.1

Dlouhodobý majetek z daňového hlediska ............................................... 10

3.1.1 3.2

Ocenění dlouhodobého majetku z daňového hlediska ................... 10

Způsoby odpisování...................................................................................... 11

3.2.1 3.3

10

Rovnoměrné daňové odpisy hmotného majetku ............................. 12

Způsoby pořízení dlouhodobého hmotného majetku ............................. 13

3.3.1

Leasing .................................................................................................... 13

3.3.2

Vlastní zdroje financování ................................................................... 13

3.3.3

Úvěr od banky a půjčka od společníka .............................................. 14

3.4

Leasing ............................................................................................................ 15

3.4.1

Dělení leasingu ...................................................................................... 15

3.4.2

Výhody a nevýhody finančního leasingu.......................................... 16

3.4.3

Výhody a nevýhody operativního leasingu...................................... 17

3.4.4

Cena leasingu......................................................................................... 17

3.4.5

Problémy spojené s leasingem ............................................................ 18

3.4.6

Daňová uznatelnost leasingu podle data uzavření smlouvy ......... 18

3.4.7

Zásahy do předmětu leasingu............................................................. 19

3.4.8

Předčasné ukončení leasingové smlouvy .......................................... 19

3.4.9

Cese leasingové smlouvy ..................................................................... 20

3.5

Vlastní zdroje financování............................................................................ 20

3.5.1

Koupě za hotové peníze ....................................................................... 20

3.5.2

Zvýšení základního kapitálu ............................................................... 21

Obsah

6

3.5.3 3.6

Příplatek mimo základní kapitál......................................................... 22

Úvěr a půjčka od spojené osoby .................................................................. 23

3.6.1

Definice spojených osob ...................................................................... 23

3.6.2

Nízká kapitalizace ................................................................................. 24

3.6.3

Vklad tichého společníka ..................................................................... 25

3.6.4

Úvěr od banky ....................................................................................... 25

4

Metodika práce

27

5

Praktická část

29

5.1

Finanční leasing ............................................................................................. 30

5.2

Operativní leasing ......................................................................................... 31

5.2.1 5.3

Srovnání finančního a operativního leasingu ................................... 32

Úvěr od banky, půjčka od společníka......................................................... 33

5.3.1

Úvěr......................................................................................................... 33

5.3.2

Půjčka od společníka............................................................................. 35

5.3.3

Srovnání úvěru od banky a půjčky od společníka ........................... 38

5.4

Zvýšení základního kapitálu ....................................................................... 39

5.4.1 5.5

Půjčka od společníka x zvýšení základního kapitálu. ..................... 40

Nákup za hotové peníze ............................................................................... 40

5.5.1

Nákup v hotovosti................................................................................. 40

5.5.2

Termínovaný účet ................................................................................. 41

5.5.3

Spořící účet ............................................................................................. 42

5.5.4

Shrnutí nákupu v hotovosti................................................................. 42

5.6

Srovnání dílčích výsledků ............................................................................ 43

6

Diskuze

45

7

Závěr

46

8

Literatura

47

Obsah

7

9

Seznam tabulek

48

10

Seznam grafů

49

Úvod

8

1 Úvod Dlouhodobý majetek je důležitou součástí podnikání, jelikož podniky k provozování své činnosti potřebují budovy, stroje a jiná zařízení. Proto je pro každou firmu nezbytné zohlednit při pořizování dlouhodobého hmotného majetku všechny možné způsoby financování a jejich dopady. Formou financování je např. pořízení z vlastních zdrojů, to však v případě, že firma má dostatek vlastních peněžních prostředků. Pokud podnik nemá dostatek vlastních zdrojů je nucen využít financování ze zdrojů cizích. Dále se podnik rozhoduje jestli chce nebo nechce dlouhodobý majetek vložit do obchodního majetku. Mezi nejčastěji využívané cizí zdroje patří bankovní úvěr a leasing. Při žádosti o bankovní úvěr si banka prověřuje podnik, který o úvěr žádá. Banka neuzavírá riskantní smlouvy a dává přednost dlouhodobé rentabilitě klienta. Další z možností pořízení dlouhodobého majetku je leasing. Existují dva typy leasingu, finanční a operativní. Základním typem je finanční leasing, kdy po uplynutí leasingové smlouvy přechází vlastnictví na zákazníka. Což je oproti bankovnímu úvěru nevýhoda. Tam se právnická osoba stává vlastníkem dlouhodobého majetku ihned. Operativní leasing se od finančního liší tím, že i po skončení leasingové smlouvy zůstává majetek ve vlastnictví leasingové společnosti. Další z možností je zvýšení základního kapitálu. Základní kapitál můžeme zvýšit z vnitřních nebo z vnějších zdrojů. Také příplatek do základního kapitálu je jednou z možností pořízení. Příplatek do základního kapitálu dělíme na povinný, který vyplývá ze společenské smlouvy a nemůže přesáhnout polovinu výše vkladů jednotlivých společníků a dobrovolný příplatek, který u společnosti s ručením omezeným musí odsouhlasit valná hromada. Podnik se na základě určitých faktorů rozhoduje, kterou formu financování zvolí. Mezi tyto faktory řadíme např. daňovou úsporu, současnou hodnotu peněz a vliv na peněžní tok podniku. Jaká je tedy optimální forma financování? Jaké jsou výhody a nevýhody konkrétních způsobů financování? Na zodpovězení těchto otázek se zaměří tato bakalářská práce.

Cíl práce

9

2 Cíl práce Cílem práce je vyhodnotit optimální formu financování při pořízení dlouhodobého hmotného majetku podniku z daňového hlediska na základě komparace finančního leasingu, úvěru a financování z vlastních zdrojů podniku. Dílčím cílem práce je posouzení dopadu jednotlivých variant financování na ekonomickou a finanční situaci podniku a stanovit vhodná doporučení pro management společnosti. Tyto doporučení budou vyplývat ze stanovených kritérií, kterými jsou daňový dopad na společnost, dostupnost variant a také dopad na ekonomickou a finanční situaci podniku. Práce se zaměří především na daňovou úsporu a na skutečné vynaložení finančních prostředků potřebných k pořízení majetku. Dále také na daňovou uznatelnost úroků či splátek a na výši daňových odpisů. Poznatky, doporučení a výsledky bakalářské práce jsou uvedeny v jejím závěru.

Literární rešerše

10

3 Literární rešerše 3.1 Dlouhodobý majetek z daňového hlediska Hmotným majetkem se dle § 26 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), rozumí: • samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se vstupní cenou vyšší než 40 000 Kč a provozně technickými funkcemi delšími než 1 rok, • budovy, domy, byty a nebytové prostory, • stavby, • pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky, • dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč, • jiný majetek. 3.1.1

Ocenění dlouhodobého majetku z daňového hlediska

V souvislosti s oceněním dlouhodobého majetku při jeho pořízení je nutné uvést, že pro daňové účely se ve většině případů přebírá ocenění dlouhodobého hmotného majetku a dlouhodobého nehmotného majetku provedené v účetnictví. Jsou však výjimky, kdy se pro daňové účely vychází z jiné vstupní (zůstatkové) ceny, než jaká je evidována v účetnictví. (Jaroš, 2009) Podle § 29 ZDP se hmotný majetek a nehmotný majetek oceňuje: • pořizovací cenou, a to pokud je majetek pořízen úplatně, • vlastními náklady, pokud je majetek pořízen nebo vyroben ve vlastní režii s tím, že toto ustanovení se použije u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou, • hodnotou nesplacené pohledávky zajištěné převodem práv, a to u hmotného movitého majetku, k němuž nabyl věřitel vlastnické právo splnění závazku, který byl zajištěn převodem práva podle § 553 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“ ),


11

• cenou stanovenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí, a to při nabytí majetku zděděním nebo darováním, pokud neuplynula od nabytí doba delší než 5 let, • reprodukční pořizovací cenou1 zjištěnou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, v platném znění, a to v ostatních případech. Takto se oceňuje i majetek nabytý zděděním nebo darováním, pokud je doba od nabytí delší než 5 let, • přepočtenou zahraniční cenou (§ 23 odst. 17 ZDP) zjištěnou při použití kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni převodu vlastnictví, a to při nabytí majetku ze zahraničí vkladem, převodem podniku či příhraniční přeměnou (s výjimkou změny právní formy).

3.2 Způsoby odpisování Při odpisování hmotného majetku platí postup vymezený v § 20 až 32 ZDP. Dle § 32 odst. 1 ZDP zařadí poplatník hmotný majetek v prvním roce odpisování do příslušné odpisové skupiny dle ZDP, přílohy č. 1. Počínaje rokem 2008 vymezuje ZDP pro hmotný majetek celkem 6 odpisových skupin, kterým je v § 30 odst. 1 ZDP přiřazena následující minimální doba odpisování.

Rozdíl v účetním a daňovém pojetí reprodukční pořizovací ceny spočívá v tom, že zatímco v účetnictví není přímo stanoveno, jakým způsobem má být reprodukční pořizovací cena stanovena, pro daňové účely je nutné tuto cenu vždy podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.

1

Literární rešerše Tab. č. 1

12

Minimální doba odpisování pro hmotný majetek

Odpisová skupina

Doba odpisování

1

3 roky

2

5 let

3

10 let

4

20 let

5

30 let

6

50 let

Zdroj: Valouch (2009)

Stanovená doba odpisování v tabulce se však nevztahuje na hmotný majetek u kterého došlo v průběhu odpisování k prodloužení doby odpisování. Z hlediska členění hmotného majetku do jednotlivých odpisových skupin v zásadě platí, že v odpisových skupinách 1 až 3 je zařazen hmotný movitý majetek a v odpisových skupinách 4 až 6 hmotný nemovitý majetek. (Valouch, 2009) Pro vlastní výpočet daňových odpisů hmotného majetku lze využít podle Prudkého a Lošťáka (2009) dvě základní metody: • rovnoměrné daňové odpisy (dle § 31 ZDP), při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby, • zrychlené daňové odpisy (dle § 32 ZDP) - zrychlené odpisování má degresivní průběh a umožňuje poplatníkovi odepsat v počátečních letech odpisování větší hodnotu, než je tomu u rovnoměrného odpisování. Zda bude nově pořízený majetek odpisován rovnoměrně nebo zrychleně se stanoví na počátku odpisování. Jakmile však je způsob odpisování jednou zvolen a započat, nelze jej již v průběhu odpisování změnit. Stejně jako v případě účetních odpisů, tak i v případě daňových odpisů platí, že majetek lze odepsat nejvýše do výše vstupní ceny (příp. zvýšené vstupní ceny). (Valouch, 2009) 3.2.1

Rovnoměrné daňové odpisy hmotného majetku

První ze základních možností odpisování hmotného majetku, u nějž ZDP umožňuje volbu způsobu odpisování, jsou rovnoměrné daňové odpisy. Při zvo-


13

lení rovnoměrných daňových odpisů se postupuje v podle § 31 ZDP. Rovnoměrné daňové odpisy se počítají ze vstupní ceny pomocí ročních odpisových sazeb stanovených v tabulkách v § 31 ZDP. (Valouch, 2009)

3.3 Způsoby pořízení dlouhodobého hmotného majetku Snad každá ze společností má zvláště na začátku své existence, ale i v jejím průběhu, problém s vlastními finančními zdroji. Ne na každý podnikatelský plán jsou vždy volné peníze. Roli věřitele při půjčování peněz hraje nejčastěji banka. Ne vždy se však podaří získat bankovní úvěr, společnost tak hledá náhradní zdroje, jakými se peníze společníků či tichých společníků, ale i jiných osob dostanou do společnosti. Možností je více, ne všechny se však hodí pro všechny případy. Rozhodnout se můžeme dle Skálové a Čoukové (2008) mezi těmito variantami: • úročná či bezúročná půjčka od společníka či jiného věřitele, • úvěr, • příplatek mimo základní kapitál, • vklady do základního kapitálu, • leasing. 3.3.1

Leasing

Podle Valoucha (2009) pojem leasing pochází z anglického výrazu ,,lease“ znamenajícího pronájem, resp. smlouvu o pronájmu. Leasing tedy znamená pronájem (nájem) hmotných či nehmotných věcí a práv, kdy pronajímatel (osoba, která majetek pronajímá) poskytuje za úplatu nebo jiné nepeněžní plnění nájemci (osobě, která získává možnost majetek používat) právo danou věc (nebo práva) v průběhu doby pronájmu používat. Důležité však je, že po dobu pronájmu zůstává majetek ve vlastnictví pronajímatele. Na nájemce přechází pouze právo daný majetek používat. 3.3.2

Vlastní zdroje financování

Koupě za hotové Předpokladem koupě majetku v hotovosti je, že subjekt má k dispozici volné finanční prostředky. Přesto i v situaci, kdy jsou volné peněžní prostředky k dis-


14

pozici, nemusí být koupě za hotové automaticky nejvhodnější formou pořízení majetku. Je totiž nutno zvažovat také alternativní metody pořízení a tzv. náklady obětované příležitosti. Náklady obětované příležitosti jsou obvykle definovány jako prospěch, o který je dotyčný subjekt připraven tím, že se rozhodne pro jinou alternativu. Náklady obětované příležitosti lze definovat také jako nerealizovaný prospěch druhé nejlepší varianty umístění volných peněžních prostředků. (Valouch, 2009) Zvýšení základního kapitálu Způsoby zvýšení základního kapitálu: • zvýšením základního kapitálu z vnějších zdrojů, • zvýšením základního kapitálu z vlastních zdrojů. Příplatek k základnímu kapitálu Pojem příplatek je definován v § 121 Obchodního zákoníku (dále jen „ObchZ“) jako přispění na vytvoření základního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál. (Skálová, Čouková, 2008) 3.3.3

Úvěr od banky a půjčka od společníka

Úvěr Při koupi majetku na úvěr má podnik oproti koupi za hotové jednu velkou výhodu, a sice, že nepotřebuje větší množství volných finančních prostředků. Tyto prostředky si obstarává půjčkou prostřednictvím banky či jiné úvěrové instituce. (Valouch, 2009) Půjčka od společníka Tato půjčka je oproti úvěru výhodnější zejména díky podstatně nižší úrokové sazbě. Další výhodou je i administrativní stránka, firma nemusí dokládat informace o svém podnikání.


15

3.4 Leasing 3.4.1

Dělení leasingu

Z obecného hlediska rozeznáváme dvě základní formy leasingu: • operativní pronájem, • finanční pronájem. Operativní pronájem (leasing) Operativní pronájem je běžný pronájem uskutečněný na základě nájemní smlouvy uzavřené v souladu s ustanovením § 663 ObčZ kdy pronajímatel přenechává nájemci za úplatu věc ve stavu způsobilém smluvenému užívání, aby ji dočasně užíval nebo z ní bral užitky. Předpokládá se, že po skončení pronájmu bude věc vrácena zpět pronajímateli. Nestanoví-li smlouva jinak, pronajímatel v průběhu pronájmu věc opravuje, popř. se zavazuje opatřit za pronajatou věc v případě jejího poškození odpovídající náhradu. Nájemce je povinen užívat věc způsobem stanoveným ve smlouvě a hradit nájemné, popř. další výdaje, k nimž se zavázal. Změny na najaté věci může nájemce provádět pouze se souhlasem pronajímatele, přičemž úhradu takto vzniklých nákladů může na pronajímateli vyžadovat pouze tehdy, když se k tomu pronajímatel zavázal, jinak může nájemce od pronajímatele požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci. Provede-li nájemce změny na najaté věci bez souhlasu pronajímatele, je povinen uvést věc po skončení nájmu do původního stavu. Podle ustanovení § 24 odst. 5 a 6 ZDP se za smlouvu o operativním pronájmu považuje pro účely daňové resp. pro účely ZDP také: • tzv. smlouva o ,,subleasingu“, na jejímž základě nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechává tento předmět za úplatu jiné osobě (podnájemci), • smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, pokud byla předčasně ukončena (ať již vrácením pronajaté věci zpět pronajímateli nebo odkoupením); tímto způsobem se předčasně ukončený finanční leasing pro účely daňové neklasifikuje zpětně od data uzavření smlouvy.


16

Finanční leasing Finanční pronájem je zpravidla dlouhodobější pronájem, v jehož rámci si smluvní strany v nájemní smlouvě nebo po jejím uzavření s odkazem na ustanovení podle § 489 zákona č. 513/1991 Sb. ObchZ písemně ujednají, že nájemce během platnosti nájemní smlouvy nebo po jejím zániku je oprávněn koupit věc nebo najatý soubor. Vlastnictví k najaté věci se potom převádí na základě samostatné kupní smlouvy. Pronajímatel zpravidla v rámci finančního leasingu přenáší na nájemce většinu rizik a nákladů spojených s užíváním věci. Nájemce je povinen hradit během platnosti nájemní smlouvy nájemné a veškeré náklady, k jejichž financování se zavázal. (Jaroš, 2009) 3.4.2

Výhody a nevýhody finančního leasingu

Hlavní výhodou pořízení hmotného majetku na leasing je, že podnik nepotřebuje k datu nákupu majetku velký obnos finančních prostředků, neboť platby za leasing jsou rozloženy do delšího časového období. Výhodou také je, že nájemné (leasingové splátky) je za podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. h) a § 24 odst. 4 až 6 ZDP daňově uznatelným nákladem (výdajem). Dalším plusem je fakt, že leasing, na rozdíl od úvěru, nepředstavuje účetně zvýšení zadluženosti podniku, byť z ekonomického hlediska se o zadlužení bezesporu jedná, neboť fakticky vzniklý závazek z leasingové smlouvy se neprojeví v rozvaze podniku jako položka zvyšující cizí zdroje. O závazcích z leasingu se účtuje v podmínkách České republiky pouze v podrozvahové evidenci. Případný externí analytik tak nevyčte z rozvahy podniku žádné informace, které by se týkaly majetku pořízeného formou leasingu. Je tak odkázán na doplňující údaje jako jsou např. přílohy k účetní závěrce. Nevýhodou leasingu je, že majetek zůstává po dobu trvání leasingového vztahu ve vlastnictví pronajímatele. Nájemce v tomto případě nemá možnost uplatňovat do svých daňově uznatelných nákladů (výdajů) daňové odpisy tohoto majetku. Další nevýhodou bývá, že i když zůstává pronajatý majetek ve vlastnictví leasingové společnosti přenáší pronajímatel na nájemce rizika vyplývající z vlastnictví majetku, jako by vlastníkem skutečně byl nájemce. Často je tak např. využíváno pojištění pronajatého majetku nájemcem, na nájemce jsou často přenášeny náklady spojené s opravami pronajatého majetku atd.


17

Jelikož pronajatý majetek má ve svém vlastnictví pronajímatel, nájemcova práva volně nakládat s pronajatým majetkem jsou značně omezena. Pokud nájemce potřebuje provést na pronajatém majetku jakékoliv úpravy, je nutno žádat o souhlas pronajímatele, v případě technického zhodnocení je nutno dopředu dohodnout, kdo jej bude hradit. V souvislosti s leasingovou smlouvou bývá k nevýhodám řazena také obtížná vypověditelnost leasingové smlouvy ze strany nájemce a také možné problémy, které nájemci vznikají v případě, kdy je pronajatý majetek např. odcizen. (Valouch, 2009) 3.4.3

Výhody a nevýhody operativního leasingu

Stejně jako u finančního leasingu je velká výhoda to, že firma nepotřebuje při pořízení majetku velký finanční obnos. Leasingové splátky jsou také daňově uznatelným nákladem a nepředstavují účetně zvýšení zadluženosti podniku. Majetek po dobu trvání leasingové smlouvy a také i po ní je ve vlastnictví pronajímatele a proto rizika spojené s využíváním majetku připadají na vlastníka. Tato skutečnost se u operativního leasingu promítá v měsíční splátce, která je zpravidla navýšená o různá pojištění či o poplatky za opravu a údržbu majetku. Mezi nevýhody patří zejména to, že nájemce nemůže majetek odepisovat a snižovat si tak základ daně. 3.4.4

Cena leasingu

Valouch (2009) definuje cenu za leasing jako takovou cenu, která je obvykle placena v pravidelných splátkách (měsíčních, čtvrtletních, případně ročních). Leasingová cena placená nájemcem pronajímateli zahrnuje postupné splátky pořizovací ceny majetku, leasingovou marži pronajímatele (leasingové společnosti) a ostatní náklady pronajímatele spojené s pronajatým majetkem, které jsou v rámci leasingových splátek přesouvány na nájemce (jedná se zejména o úroky z úvěru, který si leasingová společnost bere na pořízení majetku, který poté pronajímá nájemci, případné poplatky bance za vedení úvěrových účtů, jiné správní náklady spojené s leasingem atd.). Celková výše leasingové ceny je pak dána součtem jednotlivých leasingových splátek. V leasingových smlouvách se také často objevuje tzv. leasingový koeficient. Leasingový koeficient udává, o kolik je vyšší leasingová cena pronajatého majetku oproti pořizovací ceně. Výše leasingového koeficientu ukazuje jaký násobek pořizovací ceny pronajatého majetku zaplatí nájemce pronajímateli za dobu trvání leasingové smlouvy. Výše leasingového koeficientu tak umožňuje zá-


18

kladní orientační měřítko pro zhodnocení nabídek jednotlivých leasingových společností. 3.4.5

Problémy spojené s leasingem

V současné době je pořízení majetku formou finančního leasingu zcela běžnou záležitostí. S finančním leasingem jsou však často spojeny i některé netradiční operace, které patří k těm složitějším, a to jak po účetní tak i po daňové stránce. Mezi složitější situace uvádí Pilařová (2008): • technické zhodnocení předmětu leasingu v době jeho trvání i po jeho ukončení (§ 33 ZDP), • vznik nákladů spojených s pořízením předmětu leasingu (§26 ZDP), • opravy předmětu leasingu, • cese leasingové smlouvy řeší § 24 ZDP, • předčasné ukončení leasingové smlouvy s odkupem i bez odkupu předmětu leasingu řeší § 24 ZDP. 3.4.6

Daňová uznatelnost leasingu podle data uzavření smlouvy

Podle Sobotkové (2009) lze rozdělit daňovou uznatelnost leasingu podle data uzavření smlouvy takto: • Leasingové smlouvy uzavřené od 1.1.2008 do 31.3.2009 – na tyto smlouvy se vztahují podmínky ZDP ve znění novely zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů a 2/2009 Sb., o daních z příjmů a to až do doby ukončení finančního leasingu. Doba nájmu hmotného movitého majetku trvá nejméně minimální dobu odpisování podle § 30 ZDP platného v době uzavření smlouvy a u nemovitostí činí nejméně 30 let. • Leasingové smlouvy uzavřené od 1.4.2009 do 19.7.2009 a dále pro majetek pořízený od 1.7. 2010 – vztahují se na ně podmínky ZDP ve znění novely zákona č. 87/2009 Sb., o daních z příjmů a to až do doby ukončení finančního leasingu. Doba nájmu hmotného movitého majetku zařazeného do odpisové skupiny č. 1 trvá nejméně 36 měsíců, v odpisové skupině č. 2 nejméně 54 měsíců, v odpisové skupině č. 3 nejméně 114 měsíců. Doba nájmu u nemovitostí trvá nejméně 30 let.


19

• Leasingové smlouvy uzavřené od 20.7.2009 do 30.6.2010 – v daném případě se může poplatník rozhodnout mezi dvěma alternativami. První alternativou je postup jako u smluv v bodě 3, anebo postup dle § 24 odst. 15 ZDP ve znění novely zákon č. 216/2009 Sb., o daních z příjmů. Řešení finančního leasingu podle § 24 odst. 15 má následující podmínky: • platí pro smlouvy uzavřené v době od 20.7.2009 až do 30.6.2010 včetně, • najatý hmotný majetek se odpisuje podle § 30a ZDP účinného k 20.7.2009, pronajímatelem, tedy poskytovatelem leasingu, • doba nájmu u hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině č. 1 pak činí podle § 30a odst. 1 ZDP nejméně 12 měsíců anebo • doba nájmu u hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině č. 2 pak činí podle § 30a odst. 2 ZDP nejméně 24 měsíců, • po ukončení nájmu přechází vlastnická práva k majetku na nájemce, • poplatník v § 2 zahrne majetek po ukončení nájmu do svého obchodního majetku. 3.4.7

Zásahy do předmětu leasingu

Zásahy do předmětu leasingu a jeho následné úpravy ze strany nájemce jsou možné jen za souhlasu vlastníka (leasingové společnosti). V úvahu přicházejí dle Pilařové (2008) dvě varianty úprav předmětu leasingu: • technické zhodnocení (definované v § 33 ZDP) a jeho následné odpisování, nebo • výdaje na technické zhodnocení, které v úhrnu za každé jednotlivé zdaňovací období kumulativně na jeden předmět leasingu nepřesáhnou částku 40 000 Kč (stanovenou v § 33 odst. 1 ZDP). Tyto výdaje jsou u nájemce daňově účinným výdajem podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP. 3.4.8

Předčasné ukončení leasingové smlouvy

Základním ustanovením řešícím daňové dopady je § 24 odst. 5 a 6 ZDP. Podle Pilařové (2008) rozlišujeme dva základní způsoby předčasného ukončení leasingové smlouvy:


20

• S odkupem předmětu leasingu leasingovým nájemcem. Důvodem může být odkoupení zničeného předmětu leasingu (např. po havárii), nebo odkoupení funkčního předmětu leasingu za účelem jeho okamžitého prodeje. • Bez odkupu předmětu leasingu leasingovým nájemcem. Důvodem může být neplacení splátek leasingovým nájemcem a následné odebrání předmětu leasingu leasingovou společností, nebo zničení či ztracení předmětu leasingu. 3.4.9

Cese leasingové smlouvy

Postoupení leasingové smlouvy dalšímu nájemci se souhlasem leasingové společnosti je častým řešením problémů se splácením či postupem, jak vhodněji vyřešit vypovězení leasingové smlouvy ze strany nájemce, a vyhnout se tím mnohdy nepříjemným daňovým dopadům předčasného ukončení leasingové smlouvy. (Pilařová, 2008) Tab. č. 2

Splnění podmínky doby nájmu pronajímaného hmotného movitého majetku

Odpisová skupina 1 2 3 Zdroj: Macháček (2008) Tab. č. 3

Doba daňového odpisování 3 roky 5 let 10 let

Nutná doba nájmu 3 roky 5 let 10 let

Splnění podmínky doby nájmu pronajímaného hmotného nemovitého majetku

Odpisová skupina

Doba daňového odpisování

Nutná doba nájmu

5 6 Zdroj: Macháček (2008)

30 let 50 let

30 let 30 let

3.5 Vlastní zdroje financování 3.5.1

Koupě za hotové peníze

Koupě za hotové peníze má řadu výhod, mezi tyto výhody patří např. to, že dotyčný subjekt se nezadlužuje, jako je tomu v případě pořizování majetku formou úvěru nebo v případě leasingu. Koupí majetku za hotové se subjekt stává okamžitě vlastníkem pořízeného majetku, není v žádném případě omezován


21

v možnosti nakládání s tímto majetkem a jeho peněžní toky nejsou zatíženy v dalších obdobích. Hlavními nevýhodami tohoto způsobu pořízení je nutnost vysokého jednorázového výdaje hotovosti negativně se promítajícího do cash-flow v okamžiku pořízení a u většiny dlouhodobého majetku také skutečnost, že dle § 25 odst. 1 písm. a) ZDP nelze výdaje (náklady) na pořízení dlouhodobého majetku považovat pro daňové účely za výdaje (náklady) daňově uznatelné. Daňovým nákladem (výdajem) se v případě odpisovaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku rozumí pouze daňové odpisy vypočtené v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o daních z příjmů. To ovšem znamená, že jednorázový výdaj hotovosti uskutečněný v jednom roce je z hlediska ZDP nutno rozložit do více zdaňovacího období, což není z čistě ekonomického hlediska nejefektivnější. (Valouch, 2009) 3.5.2

Zvýšení základního kapitálu

Společnost může zainvestovat pořízení majetku také ze zdrojů, které jsou tvořeny zvýšením základního kapitálu dle § 142 ObchZ. Toto řešení je poněkud administrativně náročné. Je třeba provést změnu zápisu zvýšení základního kapitálu v obchodním rejstříku, dodržet oficiální postup při schvalování této operace a dodat ke změně zápisu potřebné dokumenty. O zvýšení základního kapitálu se rozhoduje na valné hromadě společnosti. Finance na tuto operaci může společnost získat z cizích zdrojů od stávajícího či nově přistupujícího společníka. (Fučík, 2008) Zvýšení základního kapitálu z vnějších zdrojů Zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady je možné, jen když dosavadní peněžité vklady jsou zcela splaceny. Zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady je přípustné již před tímto splacením. Společníci mají přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu, zvyšuje-li se peněžitými vklady, a to převzetím závazku ke zvýšení vkladu. Závazek ke zvýšení vkladu jsou oprávněni převzít společníci v poměru podle výše jejich obchodních podílů, neurčuje-li společenská smlouva jinak. Přednostní právo společníků k účasti na zvýšení základního kapitálu může společenská smlouva vyloučit. (Skálová, Čouková, 2008)


22

Účetní pohled a posouzení z hlediska daně z příjmů Do doby, než je proveden zápis o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, se účtuje o pohledávce vůči společníkovi, která vzniká společnosti s ručením omezeným po souhlasu nebo rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu na účtu 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy. Změny základního kapitálu se účtují na vrub příslušného účtu účtové skupiny 35 – Pohledávky za společníky, za účastníky sdružení a za členy družstva. Až na základě zápisu v obchodním rejstříku se účet ,,Změny základního kapitálu´´ vyrovná přeúčtováním na účet vykazovaný Základní kapitál. Jde o rozvahové účetní operace, které neovlivňují výsledek hospodaření a nepodléhají tak dani z příjmů. Z daňového pohledu společníka jsou výdaje, které vynaloží na zvýšení základního kapitálu podle § 25 odst. 1 písm. b) ZDP neuznatelné jako výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, takže si o ně nemůže snížit daňový základ. Stejně tak u přistupujícího společníka jsou výdaje na základní kapitál daňově neuznatelné podle stejného paragrafu. Zvýšení základního kapitálu je rozvahovou účetní operací, která však neovlivní výsledek hospodaření. Při zvyšování základního kapitálu se tedy nejedná o zdanitelný příjem a takovouto operaci můžeme vyhodnotit jako daňově neutrální. (Fučík, 2008) 3.5.3

Příplatek mimo základní kapitál

Podle § 121 odst. 2 ObchZ může společník u společnosti s ručením omezeným poskytnout přípatek mimo základní kapitál. Podmínkou je také souhlas valné hromady ověřený notářem. Příplatkem se nezvyšuje výše základního kapitálu (pouze výše vlastního kapitálu) ani výše vkladu společníka. (Fučík, 2008) Obchodní zákoník definuje podmínky, za nichž je možno po společníkovi příplatek požadovat. První podmínkou je, že možnost uložení příplatků společníkům musí být uvedena ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným. Druhou podmínkou je, že tato povinnost je uložena společníkům rozhodnutím valné hromady, které určí přesnou částku a termín splatnosti příplatku. Tato částka nesmí přesáhnout 50% základního kapitálu, tedy pro konkrétního společníka polovinu jeho vkladu do základního kapitálu, a plnění tohoto příplatku je přípustné pouze v penězích. Dále může společník poskytnout příplatek dobrovolně. (Skálová, Čouková, 2008)


23

Účetní pohled a posouzení z hlediska daně z příjmů Účetně jde u příplatku o ostatní kapitálový fond, tj. nikoliv o fond vytvořený ze zisku. Účetnímu zápisu ve formě příplatku zpravidla předchází účtování o pohledávce vůči společníkovi, která vzniká po souhlasu nebo rozhodnutí valné hromady o uložení příplatku. Jde o rozvahové účetní operace, které neovlivňují výsledek hospodaření a nepodléhají dani z příjmů. Dotace do kapitálových fondů není u vkládající společnosti daňově uznatelným nákladem podle § 25 odst. 1 písm. 1) tvorba ostatních účetních fondů. Z příplatků mimo základní kapitál nelze vyplácet dividendy ani úroky, společnosti tedy nemá účetně z takovéto situace žádné příjmy a zisky. Situace tedy nemá ani daňové dopady z hlediska daně z příjmů. (Fučík, 2008) Vracení příplatku společníkovi fyzické osobě Zákon o daních z příjmů problematiku výplaty z jiných vlastních zdrojů neupravuje. Za situace kdy obchodní společnost vyplatí společníkům finanční prostředky, které nejsou podílem na zisku se z hlediska ZDP jedná vždy o příjem. Pokud fyzická osoba přijímá příplatek, který dříve poskytla, nedojde ke zdanění. (Skálová, Čouková, 2008)

3.6 Úvěr a půjčka od spojené osoby 3.6.1

Definice spojených osob

Spojenými osobami se pro účely § 23 odst. 7 ZDP rozumí: • kapitálově spojené osoby, přitom 1.

jestliže se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami přímo kapitálově spojenými,

2.

jestliže se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami kapitálově spojnými,


24

• jinak spojené osoby, kterými jsou osoby 1.

kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby,

2.

kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, tyto jiné osoby jsou vzájemně osobami jinak spojenými. Za jinak spojené osoby se nepovažují osoby, kdy je jedna osoba členem dozorčích rad obou osob,

3.

ovládající a ovládaná a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou,

4.

blízké,

5.

které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.

Podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se stanoví jako aritmetický průměr měsíčních stavů. 3.6.2

Nízká kapitalizace

Problém podkapitalizace Půjčka nebo úvěr přijatý od spojené osoby by měl podléhat testu nízké kapitalizace. Testem nízké kapitalizace se rozumí testování daňové znatelnosti úroků podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP. Jde o případy, kdy výše úvěrů a úročených půjček přijatých od určitého okruhu osob přesahuje určitý násobek vlastního kapitálu společnosti. Test nízké kapitalizace probíhá ve dvou krocích. Nejprve je třeba vyhodnotit spřízněnost. Pak v případě spřízněných osob následuje matematický výpočet, jehož výsledkem je poměr daňově uznatelných úroků z úvěrů a půjček přijatých od spřízněných osob na celkovou výši těchto úroků. Vypočtené nedaňové úroky je pak nutné uvést v daňovém přiznání k dani z příjmů jako položku zvyšující základ daně. (Fučík, 2008) Podkapitalizace v zákoně o daních z příjmů V § 25 odst. 1 písm. w) ZDP se uvádí, finanční výdaje (náklady), kterými se pro účely tohoto zákona rozumí úroky z úvěrů a půjček a související výdaje (náklady), včetně výdajů (nákladů) na obstarání, zpracování úvěrů, poplatků za záruky, pokud je věřitel osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi (§ 23 odst. 7), a to ve výši finančních výdajů (nákladů) z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček od spojených osob v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu, je-li pří-


25

jemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrů a půjček. V případě, že podmínkou pro poskytnutí úvěru nebo půjčky dlužníkovi věřitelem je poskytnutí přímo souvisejícího úvěru, půjčky nebo vkladu tomuto věřiteli osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi, považuje se pro účely tohoto ustanovení a vzhledem k tomuto úvěru nebo půjčce věřitel za osobu spojenou ve vztahu k dlužníkovi. 3.6.3

Vklad tichého společníka

Smlouva o tichém společenství je upravena § 673 až 681 ObchZ. Na základě této smlouvy se tichý společník zavazuje poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání. Podnikatel se zavazuje k placení části zisku. Podmínkou platnosti smlouvy je shodný rozsah účasti tichého společníka na zisku i ztrátě podnikatele. Podnikatel je povinen vrátit tichému společníkovi vklad zvýšený o jeho podíl na výsledku podnikání. Pokud však podíl na ztrátě dosáhne výše vkladu tichého společníka, účast tichého společníka na podnikání zaniká. (Skálová, Čouková, 2008) Daňový pohled na smlouvu o tichém společenství Z pohledu společnosti není vklad tichého společníka příjmem a nepodléhá tedy dani z příjmů v okamžiku poskytnutí vkladu. V případě, že podíly na zisku tichého společníka byly použity k doplnění vkladu původně sníženého o ztráty, a to až do původní výše vkladu, jsou tyto podíly na zisku tichého společníka od daně z příjmů podle § 19 odst. 1 písm. k) ZDP osvobozeny. Podíly na zisku vyplácené tichému společníkovi nejsou nákladem společnosti, ale jsou součástí rozdělování zisku. Tichému společníkovi lze přiznat část čistého zisku až po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu. Výplata podílu na zisku všem společníkům je postavena na roveň zdanění dividend a tejně tak jako u dividendy podléhá u daňových rezidentů i nerezidentů srážkové dani ve výši 15% (§ 36 odst. 2 písm. a) bod 4 ZDP). (Fučík, 2008) 3.6.4

Úvěr od banky

Mezi profity koupě majetku na úvěr patří, že majetek je sice nakoupen za ,,cizí“ peněžní prostředky, ovšem již okamžikem nákupu se stává majetkem kupujícího s právem tento majetek daňově odpisovat. Tuto výhodu umocňuje dále fakt,


26

že úroky z úvěru jsou za podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP daňově uznatelným nákladem (výdajem). Tyto podmínky jsou, že úroky z půjček a úroky z úvěrů jsou uznatelné v případě, kdy věřitelem je poplatník uvedený v § 2 ZDP, který nevede účetnictví a jen pokud byly zaplaceny. Nákupem na úvěr tak podnik obvykle získává za vypůjčené peníze právo do daňově uznatelných nákladů (výdajů) uplatňovat jak odpisy majetku, tak i placené úroky z úvěrů a půjček. Nevýhodou koupě na úvěr oproti koupi za hotové je nutnost vynakládat další náklady na koupi. Jedná se zejména o placené úroky z úvěrů, poplatky spojené s vedením úvěrových účtů, poplatky za vyřízení žádosti o úvěr a také v neposlední řadě fakt, že přijmutím úvěru dochází k účetnímu zadlužení podniku, jelikož výše přijatého úvěru se objeví v rozvaze podniku jako položka cizích zdrojů. To samozřejmě poněkud zhoršuje pozici podniku v případě hodnocení rizikovosti investory, obchodními partnery atd. (Valouch, 2009)

Metodika práce

27

4 Metodika práce V praktické části bakalářské práce je pro zvolenou modelovou situaci pořízení autobusu pro dopravní společnost využita metoda komparace. Tato metoda srovnává koupi na leasing, bankovní úvěr, půjčku od společníka a koupi za hotové peníze. Výsledky provedených výpočtů jsou uvedeny v tabulkách, které jsou součástí práce. V praktické části jsou využity následující vzorce. • Vzorec pro výpočet anuity a=

D*r (1 − v n )

1 (1 + r ) Kde: a…….výše anuitní splátky, D……důchod, r…….úrok, n……počet úrokovacích období.

v=

• Vzorec pro výpočet koeficientu K K=

4 * SVK PDSÚP

Kde: K…………… koeficient pro stanovení částky úroků uznávaných jako daňový výdaj, SVK……….. stav vlastního kapitálu k 1. dni příslušného zdaňovacího období nebo ke dni vzniku poplatníka, PDSÚP……. průměr denních stavu úvěrů a půjček ve zdaňovacím období, popřípadě jeho části.

Metodika práce

28

• Vzorec pro jednoduché úročení FV = PV * (1 + r * t ) Kde: FV….výše kapitálu v v čase t, PV….výše kapitálu v čase 0, r……úroková míra, t……úrokovací období. • Výpočet zrychlených daňových odpisů:

zrychlený daňový odpis v prvním roce odpisování = kde:

VC , K1

VC…..vstupní cena, K 1 …..koeficient pro zrychlené odpisování pro první rok odpisování.

Výpočet zrychlených odpisů v dalších letech lze vyjádřit takto: zrychlené daňové odpisy v následujících letech odpisování =

kde:

2 * ZC , K2 − n

ZC…..zůstatková cena majetku, K 2 …..koeficient pro zrychlené odpisování pro následující roky odpiso-

vání, n……..počet let, po které již byl majetek odpisován.

Praktická část

29

5 Praktická část Firma Autobusová doprava s.r.o. byla založena v roce 1994. Společnost má čtyři společníky, tři společníci mají podíl 12,5 % a jeden společník vlastní podíl ve výši 62,5 %. Firma se zabývá pravidelnou i nepravidelnou vnitrostátní a zahraniční autodopravou. Počet zaměstnanců ke konci roku 2009 činil 19 osob. Firma je plátce DPH. Firma využívá autobusy několika výrobců. V roce 2010 se rozhodla pro pořízení nového autobusu z důvodu nízké kapacity stávajících vozů. Pořizovací cena nového autobus činí 1 690 000 Kč bez DPH. Firma se rozhoduje zda pořídit autobus pomocí finančního leasingu, operativního leasingu, pomocí úvěru poskytnutého bankou či úročenou půjčkou od společníka, zvýšením ZK nebo hotovostní platbou. Podstatné náležitosti z rozvahy pro rok 2009: • vlastní kapitál 1 436 000 Kč • zisk za minulé účetní období 987 000 Kč

Praktická část

30

5.1 Finanční leasing Autobusová doprava s.r.o. si vybrala leasing od společnosti UniCredit Bank, která jako jediná sídlí v místě firmy. Společnost UniCredit Bank si za finanční pronájem účtuje 1, 85 % k měsíční splátce z pořizovací ceny a dále mimořádnou splátku ve výši 10 %. Tyto podmínky jsou pro firmu vyhovující. K vyřízení smlouvy o finančním leasingu je potřeba výpis z obchodního rejstříku, výkaz zisků a ztrát, rozvaha, občanský průkaz a také osvědčení o registraci plátce DPH. Pořizovací cena autobusu činí 1 690 000 Kč bez DPH, DPH ve výši 20 % je 338 000 Kč, pořizovací cena s DPH činí 2 028 000 Kč. Finanční leasing bude splácet 5 let, splátky jsou měsíční. Firma také zaplatí mimořádnou splátku ve výši 10 % z pořizovací ceny. Tato splátka činí 169 000 Kč. V následující tabulce jsou uvedena všechna důležitá data týkající se leasingu. Tab. č. 4

Shrnutí dat finančního leasingu Položka

Leasing Unicredit bank

Pořizovací cena bez DPH

1 690 000 Kč

Pořizovací cena s DPH

2 028 000 Kč

Splátky

měsíční

Počet splátek

60 Kč

Mimořádná splátka v %

10 Kč

Mimořádná splátka v Kč Měsíční splátka

169 000 Kč 31 265 Kč

Celková výše leasingu

2 453 880 Kč

Celkové nájemné do nákladů

2 044 900 Kč

Celkové navýšení

354 900 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

Firma bude leasingové splátky zahrnovat ihned do nákladů, proto jí vznikne daňová úspora.

Praktická část Tab. č. 5

31

Splátky finančního leasingu

Pořadí splátky

Měsíční splátka

Daňová úspora

Skutečné výdaje

0

169 000 Kč

32 110 Kč

136 890 Kč

1

31 265 Kč

5 940 Kč

25 325 Kč

2

31 265 Kč

5 940 Kč

25 325 Kč

..

..

..

..

..

..

..

..

59

31 265 Kč

5 940 Kč

25 325 Kč

60

31 265 Kč

5 940 Kč

25 325 Kč

2 044 900 Kč

388 510 Kč

1 656 390 Kč

Celkem


Měsíční splátky dávají v součtu 2 044 900 Kč, díky zahrnování splátek do nákladů vznikne daňová úspora ve výši 19 % a ta činí v tomto případě 388 510 Kč. Skutečné výdaje na pořízení autobusu pomocí leasingu jsou tedy vypočteny na 1 656 390 Kč. Podmínky vyplývající ze ZDP jsou splněny, jelikož doba pronájmu majetku je vyšší jak 56 měsíců, majetek přechází po skončení pronájmu do vlastnictví nájemce a poplatník jej zahrne do svého obchodního majetku.

5.2 Operativní leasing Pro možnost operativního leasingu byla opět vybrána společnost UniCredit Bank. Podmínky pronájmu jsou stejné jako u finančního leasingu a to mimořádná splátka ve výši 10 % z pořizovací ceny a dále 1,85 % k měsíční splátce. Nájemné operativního leasingu zahrnuje i příplatek za služby a údržbu vozidla. V tomto případě připlácíme k měsíční splátce 1 000 Kč. Pořizovací cena autobusu činí 1 690 000 Kč, nájemné je stanovenu na dobu 5 let, hrazené bude měsíčními splátkami. Měsíční splátka ve výši 31 265 Kč bude navýšena o 1 000 Kč za služby a také za údržbu. Celkově tedy činí 32 265 Kč. Mimořádná splátka činí 169 000 Kč. Firma bude opět leasingové splátky zahrnovat ihned do nákladů, vznikne jí tedy daňová úspora ve výši 19 %.

Praktická část Tab. č. 6

32

Splátky operativního leasingu

Pořadí splátky


Daňová úspora

Skutečné výdaje

0

169 000 Kč

32 110 Kč

136 890 Kč

1

32 265 Kč

6 130 Kč

26 135 Kč

2

32 265 Kč

6 130 Kč

26 135 Kč

..

..

..

..

..

..

..

..

59

32 265 Kč

6 130 Kč

26 135 Kč

60

32 265 Kč

6 130 Kč

26 135 Kč

2 104 900 Kč

399 910 Kč

1 704 990 Kč

Celkem


Měsíční splátky dávají v součtu 2 104 900 Kč, daňová úspora činí 399 910 Kč a skutečné výdaje jsou 1 704 990 Kč. 5.2.1

Srovnání finančního a operativního leasingu

Hlavním rozdílem mezi finančním a operativním leasingem je vlastnictví pronajímaného majetku. V případě finančního leasingu po skončení doby nájmu přechází vlastnictví na pronajímatele, v případě operativního leasingu tomu tak není. Firma se tedy musí rozhodnout, jestli chce majetek pouze pronajímat nebo jej vlastnit. Operativní leasing je vhodnější pokud chce firma častěji obnovovat svůj vozový park. Další výhodou je, že se nemusí v průběhu nájmu o autobus starat, leasingová společnost provádí všechny opravy a údržby místo nájemce. Tab. č. 7

Srovnání finančního a operativního leasingu

Položka


Finanční leasing 31 265 Kč Operativní leasing 32 265 Kč Zdroj: vlastní zpracování

Výdaje v roce 2010

Celkem zaplaceno

Daňová úspora

Skutečné výdaje

544 180 Kč 556 180 Kč

2 044 900 Kč 2 104 900 Kč

103 390 Kč 105 670 Kč

440 790 Kč 450 510 Kč

Z údajů v tabulce lze zjistit, že měsíční splátka i výdaje v roce 2010 u operativního leasingu jsou vyšší. Je to z důvodu hrazení poplatků za údržbu a služby, u finančního leasingu však tyto výdaje nejsou vůbec zahrnuty. Je tedy možné, že v případě poruchy by se finanční leasing prodražil.

Praktická část

33

Daňová úspora je vyšší u operativního leasingu ale jen o 2 280 Kč, skutečné výdaje jsou nižší u finančního leasingu o 9 720 Kč, proto si finanční leasing vybereme jako vhodnější variantu financování.

5.3 Úvěr od banky, půjčka od společníka 5.3.1

Úvěr

Jde o relativně rychlý způsob financovaní jelikož smlouva o úvěru je vyřízena v průběhu několika dnů. Podnik si vybral úvěr od Komerční banky u které má zřízen běžný účet a je jejím dlouhodobým klientem, proto byla doba vyřízení a schválení úvěru zkrácena. Stejně jako leasing tak také úvěr a jeho doba splácení bude stanovena na pět let. Úvěr bude splácen měsíčními splátkami, úroková sazba činí 12,2 % p.a., poplatek za vedení účtu je 600 Kč měsíčně a poplatek za vyřízení účtu si banka účtuje 0,6 % z pořizovací ceny. Pro výpočet daňové úspory je nezbytné jako první sestavit umořovací kalendář ze kterého následně vyčteme výši splátek a úroky za dobu pěti let. Výpočet anuity: Roční úroková míra se převede z roční na měsíční. 12,2 % p.a. / 12 = 1,0167 v n = 1/(1+0,010167) 60 = 0,545

a = (1 690 000 * 0,010167)/(1-0,545)= 37 763 Kč Měsíční splátka bude ve výši 37 763 Kč. V rámci 60 splátek v průběhu pěti let firma zaplatí v rámci šedesáti splátek 2 265 780 Kč a na úrocích 575 264 Kč.

Praktická část

34

Shrnutí dat o úvěru: Tab. č. 8

Data o úvěru

Položka

Úvěr 1 690 000 Kč

Pořizovací cena

měsíční

Splátky

60

Počet splátek Měsíční splátka

37 763 Kč

Splátky celkem

2 265 780 Kč

Úroky Poplatky za vedení účtu

575 264 Kč

Poplatek za vyřízení

10 140 Kč

36 000 Kč

2 887 184 Kč

Celkem za úvěr Zdroj: vlastní zpracování

Daňové odpisy Nákupem na úvěr získá podnikatel peníze ihned a proto může autobus okamžitě koupit a začít jej odpisovat. Autobus je zahrnut ve 2. odpisové skupině, odepisujeme tedy 5 let. Firma si zvolila zrychlený způsob odpisování. Tab. č. 9

Daňové odpisy

Rok

Odpisy

Oprávky

Zůstatková cena

1

338 000 Kč

338 000 Kč

1 352 000 Kč

2

540 800 Kč

878 800 Kč

811 200 Kč

3

405 600 Kč

1 274 400 Kč

405 600 Kč

4

270 400 Kč

1 554 800 Kč

135 200 Kč

5

135 200 Kč

1 690 000 Kč

0 Kč


Firma účtuje úroky z úvěrů ihned do nákladů, proto nám vznikne další daňová úspora ve výši 19 %. V následující přehledné tabulce je zobrazena splátka úvěru, úroky, odpisy, daňová úspora ve výši 19 % a také výdaj na úvěr po zdanění a to vždy v průběhu jednoho roku a dále hromadně v součtu pěti let.

Praktická část

35

Tab. č. 10 Shrnutí dat o úvěru

Rok

Roční splátka úvěru

Odpisy

Celkové snížení ZD

Daňová úspora (19%)

Výdaj na úvěr po zdanění

Úroky

1

453 156 Kč

191 892 Kč

338 000 Kč

529 892 Kč

100 679 Kč

352 477 Kč

2

453 156 Kč

158 173 Kč

540 800 Kč

698 973 Kč

132 805 Kč

320 351 Kč

3

453 156 Kč

119 620 Kč

405 600 Kč

525 220 Kč

99 732 Kč

353 424 Kč

4

453 156 Kč

72 411 Kč

270 400 Kč

342 811 Kč

65 134 Kč

388 022 Kč

135 200 Kč 1 690 000 Kč

168 368 Kč 2 265 264 Kč

31 990 Kč 430 340 Kč

421 166 Kč 1 835 440 Kč

5 453 156 Kč 33 168 Kč Celkem 2 265 780 Kč 575 264 Kč Zdroj: vlastní zpracování

Celková daňová úspora pro firmu za pět let činí 430 340 Kč, odečtením této sumy od sumy splátek úvěru získáme výdaj na úvěr po zdanění, který činí 1 835 440 Kč. 5.3.2

Půjčka od společníka

Další z možností získání finančních prostředků je půjčka od společníka, která v našem případě má nižší úrokovou míru než úvěr od banky. Avšak u této možnosti je nutné posoudit spřízněnost a poté provést test nízké kapitalizace. Doba splatnosti půjčky od společníka je stejně jako v předchozích možnostech 5 let, úroková míra činí 6,5 %. Splátky budou hrazeny měsíčně. Vlastní kapitál činí za poslední zdaňovací období 1 436 000 Kč, abychom mohli provést test nízké kapitalizace je potřeba tento vlastní kapitál očistit o hospodářský výsledek za sledované zdaňovací období. Zisk za minulé účetní období činil 987 000 Kč. Vlastní kapitál pro výpočet testu nízké kapitalizace tedy činí 449 000 Kč. Podle § 24 odst. 7 ZDP se jedná o spojenou osobu proto je tedy nutné přistoupit ve výpočtu k testu nízké kapitalizace, díky němuž zjistíme jaká část úroků z této půjčky bude daňově uznatelná. Výpočet anuity: Roční úroková sazba se převede na měsíční. 6,5 % p.a. / 12 =

0,542 = 0,00542 100

Praktická část vn =

a=

36

1

(1 + 0,00542)60

= 0,723

(1690000 * 0,00542) = 33068Kč 1 − 0,723

Měsíční splátka bude ve výši 33 068 Kč. Firma bude splácet pomocí umořovacího kalendáře. Z umořovacího kalendáře zjistíme, že celková výše splátek bude za pět let tvořit 1 984 080 Kč a úroky budou ve výši 249 132 Kč. V následující tabulce je uveden přehled půjčky během zdaňovacích období. Tyto údaje jsou potřeba pro výpočet průměrného denního stavu úvěru a půjček. Tab. č. 11 Splátky půjček od společníka Období

Splátka půjčky

Částka úmoru

Výše úvěru v Kč

Nesplacená část dluhu

1

-

-

-

1 690 000 Kč

2

396 816 Kč

297 273 Kč

1 690 000 Kč

1 394 329 Kč

3

396 816 Kč

317 184 Kč

1 394 329 Kč

1 078 854 Kč

4

396 816 Kč

338 302 Kč

1 078 854 Kč

742 375 Kč

5

396 816 Kč

331 718 Kč

742 375 Kč

383 240 Kč

6

396 816 Kč

382 950 Kč

383 240 Kč

0 Kč


Výpočet PDSÚ PDSÚ= (1690000 * 365) + (1394329 * 365) + (1078854 * 365) + (742854 * 365) + (383240 * 365) 365 * 5

PDSÚ= 1 057 855 Kč Průměrný denní stav úvěrů a půjček činí 1 057 855 Kč. Test nízké kapitalizace 4 * SVK K= PDSÚP

Praktická část

37

Úroky, které nejsou podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP daňově uznatelné jsou stanoveny jako rozdíl mezi celkovými úroky z úvěru a vypočtenými úroky pomocí koeficientu K (když je menší jak 1). Výpočet koeficientu K (koeficient daňově uznatelných úroků): K=

12 * 449000 = 0,42 * 100= 42 % 1057855

Tento výpočet nám ukazuje, že 42 % úroků bude daňově uznatelných a 58 % úroků bude daňově neuznatelných. Daňově uznatelné úroky Úroky z úvěru od společníka za zdaňovací období 2010 činí 101 145 Kč. Ú= 0,42*101 145 Kč Ú= 42 481 Kč Daňově uznatelné úroky činí 42 481 Kč, daňová úspora, která činí 19 % z této částky je 8 071 Kč. Daňově neuznatelné úroky Ú= 0,58*101 145= 58 664 Kč Daňově neuznatelné úroky činí 58 664 Kč. Odpisy majetku Tab. č. 12 Daňové odpisy Rok

Odpisy

1

338 000 Kč

338 000 Kč

1 352 000 Kč

2

540 800 Kč

878 800 Kč

811 200 Kč

3

405 600 Kč

1 274 400 Kč

405 600 Kč

4

270 400 Kč

1 554 800 Kč

135 200 Kč

5

135 200 Kč

1 690 000 Kč

0 Kč


Oprávky

Zůstatková cena

Praktická část

38

Celková daňová úspora V další tabulce je uveden součet daňových úspor v prvním roce při pořízení autobusu formou půjčky od společníka. Tab. č. 13 Daňová úspora z odpisů a z úroků Položka Odpisy Úroky Celkem

Částka

Daň. Úspora

338 000 Kč

64 220 Kč

42 481 Kč

8 071 Kč

380 481 Kč

72 291 Kč


Skutečné výdaje Pokud od výdajů v prvním roce odečteme úsporu vzniklou z úroků a z odpisů, získáme skutečný výdaj v roce 2010. Tento výpočet je zobrazen v následující tabulce. Tab. č. 14 Skutečné výdaje Výdaj v roce 2010

396 816 Kč

Úspora z odpisů

64 220 Kč

Úspora z úroků

8 071 Kč

Skutečné výdaje v roce 2010

324 525 Kč


5.3.3

Srovnání úvěru od banky a půjčky od společníka

Poskytnutí úvěru bankou není vždy jisté. Banka nám z různých důvodů nemusí požadovanou částku půjčit. Mezi tyto může patřit příliš vysoká požadovaná částka nebo nejistá finanční situace firmy. Existuje tedy i možnost si vypůjčit částku od společníka, tato půjčka může být bezúročná a nebo s nízkou úrokovou sazbou. Nejdůležitější úlohu při tomto rozhodování hrají úroky z úvěru či půjčky. Při provádění testu nízké kapitalizace jsme zjistili, že koeficient K vyjde menší jak 1 a proto musíme úroky z půjčky od společníka krátit. Vznikne nám tedy menší daňová úspora. Tyto úroky by se nemusely krátit pokud by firma měla vyšší základní kapitál.

Praktická část

39

V tabulce porovnáme úvěr od banky a půjčku od společníka s konkrétními vypočtenými údaji. Tab. č. 15 Srovnání úvěru od banky a půjčky od společníka Měsíční splátka

Výdaje v roce 2010

Celkem zaplaceno

Daňová úspora

Skutečné výdaje

Úvěr 37 763 Kč Půjčka od společníka 33 068 Kč Zdroj: vlastní zpracování

453 156 Kč 396 816 Kč

2 265 780 Kč 1 984 080 Kč

100 679 Kč 72 291 Kč

352 477 Kč 324 525 Kč

Položka

Z výsledků z tabulky lze říci, že při komparaci úvěru od banky a půjčky od společníka vyšla lépe půjčka od společníka. U půjčky od společníka je nižší měsíční splátka i celková částka zaplacená za úvěr v průběhu pěti let. Daňová úspora je však vyšší u úvěru od banky. Tento fakt je způsoben odepisováním a zahrnováním úroků do nákladů. Výdaje jsou však vyšší u úvěru od banky. Přes všechny tyto skutečnosti jsou celkové skutečné výdaje nižší u půjčky od společníka. Vhodnější variantou je tedy půjčka od společníka.

5.4 Zvýšení základního kapitálu Firma provede zvýšení základního kapitálu pomocí cizích zdrojů, konkrétně ze zdrojů od společníků. Výdaje spojené se zvýšením základního kapitálu nepodléhají z hlediska firmy dani z příjmů. Pro společníka jsou to také daňově neuznatelné náklady. Podnik zvažuje, že zvýší základní kapitál o 1 690 000 Kč, podle uplatnění přednostního práva a splnění podmínky dělitelnosti na tisíce vyjde podíl zvýšení základního kapitálu 211 000 Kč na každého ze tří společníků, kteří mají podíl 12,5 % a 1 057 000 Kč na společníka s podílem 62,5 %. Majetek pořízený díky zvýšení základního kapitálu může firma ihned odepisovat, stejně jako v případě pořízení na úvěr, půjčky od společníka a platby v hotovosti. Je to výhoda oproti pořízení na leasing, kdy odepisování není možné. V prvním roce díky odepisování vznikne firmě daňová úspora ve výši 64 220 Kč, ve druhém roce to bude 102 757 Kč, ve třetím 77 064 Kč, ve čtvrtém roce 51 376 Kč a v pátém roce odepisování 25 688 Kč. Dohromady činí daňová úspora za pět let odepisování majetku 321 100 Kč. Skutečné výdaje na pořízení majetku tedy činí 1 368 900 Kč.

Praktická část

40

Zvýšení základního kapitálu má oproti půjčce od společníka tu výhodu, že hodnotu o kterou zvyšovala základní kapitál nemusí firma společníkům vracet. Z půjčky od společníka v tomto případě firma splácí úroky, které si zahrnuje do daňových nákladů a snižuje si tak základ daně, to není v případě zvýšení základního kapitálu možné. 5.4.1

Půjčka od společníka x zvýšení základního kapitálu.

V předchozím porovnání úvěru od banky a půjčky od společníka byla zvolena jako vhodnější formu financování půjčka od společníka. V následující tabulce je uvedeno porovnání půjčky od společníka a zvýšení základního kapitálu v roce 2010. Tab. č. 16 Porovnání půjčky od společníka a zvýšení základního kapitálu Skutečné výdaje v roce 2010

Položka

Odpisy

Úroky

Výdaje v roce 2010

Daňová úspora


338 000 Kč

42 481 Kč

396 816 Kč

72 291 Kč

324 525 Kč

1 690 000 Kč

64 220 Kč

1 625 780 Kč

338 000 Kč Zvýšení ZK Zdroj: vlastní zpracování

-

Z tabulky je viditelné, že daňová úspora je vyšší u půjčky od společníka z toho důvodu, že u půjčky zahrnujeme do nákladů nejen odpisy ale také úroky. Pokud pořídíme majetek pomocí zvýšení základního kapitálu, výdaje se nám promítnou pouze v prvním roce. Proto jsou viditelně vyšší než u půjčky. Díky vyšší daňové úspoře se firma rozhodne pro půjčku od společníka.

5.5 Nákup za hotové peníze 5.5.1

Nákup v hotovosti

Pokud by firma měla dostatečné množství peněžních prostředků, koupila by autobus za hotové peníze, zařadila ho do svého obchodního majetku a začala jej odepisovat. V průběhu pěti let, během kterých by byl majetek odepisován, by firmě vznikla daňová úspora ve výši 19 % což je 321 100 Kč a skutečné výdaje na pořízení majetku by činily 1 368 900 Kč.

Praktická část

41

Tab. č. 17 Daňové odpisy Rok

Výše odpisů

Zůstatková cena

1

338 000 Kč

1 352 000 Kč

64 220 Kč

273 780 Kč

2

540 800 Kč

811 200 Kč

102 752 Kč

438 048 Kč

3

405 600 Kč

405 600 Kč

77 064 Kč

328 536 Kč

4

270 400 Kč

135 200 Kč

51 376 Kč

219 024 Kč

5

135 200 Kč

0 Kč

25 688 Kč

109 512 Kč

Celkem

1 690 000 Kč

321 100 Kč

1 368 900 Kč

-

Daňová úspora

Skutečné výdaje


5.5.2

Termínovaný účet

Firma také může peníze potřebné k pořízení nového autobusu uložit na termínovaný účet. Pokud by firma využila termínovaný účet u Komerční banky, která nabízí roční bonifikaci úrokové sazby 0,2 % klientům, kteří mají u této banky zřízen běžný účet, peníze by byly zúročeny úrokovou sazbou 2,2 % ročně. Úroky jsou připisovány na účet každé tři měsíce, tyto úroky lze vybírat v hotovosti nebo je lze připisovat na jiný účet. Provedeme výpočet úroků, které firma získá v průběhu pěti let, když uloží částku 1 690 000 Kč. Úrokovací období je čtvrtletí, roční úroková sazba činí spolu s bonifikací 2,4 %. Tento úrok je nutné zdanit ve výši 15 %. Výpočet úroku: (0,024 * 0,85) = 0,0051 4 0,0051*100 = 0,51 % Výpočet úrokovacích období: (5 * 4) = 20 Tedy: FV= 1 690 000*(1+0,0051*20) FV= 1 862 380 Kč Částka 1 690 000 Kč, kterou by firma případně uložila na dobu pěti let nám na termínovaném účtu vzroste na 1 862 380 Kč. Zisk tedy činí 172 380 Kč.

Praktická část 5.5.3

42

Spořící účet

Firma by finanční prostředky ve výši 1 690 000 Kč, které jsou potřebné k pořízení autobusu vložila na spořící účet. Společnost má spořící konto založeno u Komerční banky, kde je úrok ve výši 1 % p.a. Připisování úroků probíhá čtvrtletně a úroky jsou součástí vkladu. Firma může kdykoliv disponovat s uloženými penězi. Výpočet úroku: (0,01 * 0,85) = 0,002125 4 Výpočet úrokovacích období: (5 * 4) = 20 Tedy: FV= 1 690 000*(1+0,002125) 20 FV= 1 763 294 Kč Vložená částka 1 690 000 Kč by byla po vložení na spořící účet na dobu pěti let zúročena na částku 1 763 294 Kč. Vzrostla by tedy o 73 294 Kč. Firma by však volila termínovaný účet, protože je zde vyšší výnos. 5.5.4

Shrnutí nákupu v hotovosti

Nákup v hotovosti má stejně jako jiné alternativy své výhody a nevýhody. Mezi výhody můžeme zahrnout například to, že se majetek stává okamžitě majetkem firmy, můžeme jej tedy odepisovat a tím firmě vzniká daňová úspora. Firma není zatížena v následujících obdobích splátkami nebo dalšími náklady jakými můžou být v případě úvěru poplatky za vedení účtu. Do nevýhod lze zahrnout to, že zisk je nejdražším zdrojem. Dále se zde projevuje inflace, pokud se jedná o vyšší investici na kterou firma šetří finanční prostředky několik let, dochází ke snížení hodnoty peněz právě díky vlivu inflace. Pokud firma vynaloží celou částku na začátku investice dochází ke snížení likvidity. Jestliže firma investuje finanční prostředky do nákupu autobusu, přijde tak o výnosy, které by získala, kdyby tyto prostředky investovala alternativním

Praktická část

43

způsobem. Vzniknou tak i alternativní náklady, které zvyšují celkové náklady na pořízení autobus. Tab. č. 18 Alternativní náklady Položka

Alternativní náklady

Termínovaný účet Spořící účet Zdroj: vlastní zpracování

Skutečné výdaje

Celkové výdaje

1 368 900 Kč 1 368 900 Kč

1 541 280 Kč 1 442 194 Kč

172 380 Kč 73 294 Kč

Jelikož firma tyto finanční prostředky nemá, musí využít jednu z forem externího financování.

5.6 Srovnání dílčích výsledků V následujícím grafu jsou uvedeny vybrané formy pořízení. Je zde uvedeno srovnání skutečných výdajů a daňové úspory. Graf č. 1 Porovnání forem financování

Porovnání forem financování 500 000 Kč 450 000 Kč

Náklady v Kč

400 000 Kč 350 000 Kč 300 000 Kč

Daň. Úspora

250 000 Kč

Skutečné výdaje

200 000 Kč 150 000 Kč 100 000 Kč 50 000 Kč 0 Kč Úvěr


Finanční leasing

Operativní leasing

Form y financování


Po srovnání všech dílčích variant financování se nám jako nejlepší formy způsobu pořízení autobusu jeví finanční leasing a půjčka od společníka. Varian-

Praktická část

44

ta financování majetku v hotovosti nám z možností vypadla jelikož firma nemá dostatek finančních prostředků. U varianty půjčky od společníka firma zahrnuje do nákladů úroky z úvěru a také odpisy, u finančního leasingu se do nákladů zahrnují měsíční splátky, majetek nemůže odepisovat protože není po dobu trávní leasingové smlouvy jeho vlastníkem. V následující tabulce jsou shrnuty důležité data. Tab. č. 19 Srovnání finančního leasingu a půjčky

Položka


Finanční leasing 31 265 Kč Půjčka od společníka 33 068 Kč Zdroj: vlastní zpracování

Daňová úspora 2010

Celkem zaplaceno

Skutečné výdaje 2010

103 390 Kč 72 291 Kč

2 044 900 Kč 1 984 080 Kč

440 790 Kč 324 525 Kč

Z tabulky lze vyčíst, že z těchto dvou forem financování je dražší finanční leasing, jelikož celkem by firma zaplatila 2 044 900 Kč, což je o 60 820 Kč víc, než u půjčky od společníka. Daňová úspora pro rok 2010 u finančního leasingu činí 103 390 Kč, u půjčky od společníka je to 72 291Kč. Daňová úspora je u finančního leasingu vyšší jelikož je vypočítána z vyšší částky, kterou firma musí zaplatit díky měsíčním splátkám a splátce mimořádné. V roce 2010 jsou skutečné výdaje pořízení formou finančního leasingu 440 790 Kč, u půjčky tato suma činí 324 525 Kč. Výdaje snížené o daňovou úsporu jsou o 116 265 Kč nižší u půjčky od společníka. Díky těmto výsledkům se jeví pro firmu optimálnější varianta půjčky od společníka.

Diskuze

45

6 Diskuze Cílem práce je vybrat optimální způsob financování pro pořízení dlouhodobého majetku, v tomto případě autobusu. V první variantě financování byl uveden příklad srovnání finančního a operativního leasingu. Jako lepší způsob financování jsme zvolili finanční leasing díky nižším nákladům na pořízení a také proto, že majetek zůstane firmě i po skončení leasingové smlouvy. Po skončení operativního leasingu by se firma nestala vlastníkem majetku. Dále jsem brala v úvahu dostupnost a v tomto případě je leasing vhodná varianta. Další variantou vhodnou ke srovnání je pořízení úvěrem od banky a půjčkou od společníka, dále proběhlo srovnání půjčky od společníka a zvýšení základního kapitálu z vnějších zdrojů. V tomto případě byla jako vhodnější varianta vybrána půjčka od společníka, jelikož celkové výdaje jsou nižší. I když je daňová úspora vyšší u úvěru od banky, měsíční splátky i celková částka zaplacená za úvěr je nižší u půjčky od společníka. U úvěru od banky také hrozí, že firmě vůbec nebude poskytnut. A při zvážení administrativní stránky věci je půjčka od společníka lepší variantou, protože zde nemusíme dokládat žádné informace týkající se podnikání jaké je nutné předložit při žádosti o úvěr v bance. Hlavní výhodou půjčky od společníka je nižší úroková sazba, za nevýhodu můžeme považovat test nízké kapitalizace ze kterého je určena část daňově uznatelných a neuznatelných úroků. Dále byla porovnána půjčka od společníka a zvýšení základního kapitálu z vnějších zdrojů. Pokud by firma pořídila majetek z prostředků získaných na základě zvýšení základního kapitálu nebo půjčkou od společníka začala by majetek ihned odpisovat, díky odpisům vznikne firmě daňová úspora. U půjčky vznikne daňová úspora díky úrokům, které u zvyšování základního kapitálu nejsou. Hlavní výhodou u zvýšení základního kapitálu však je, že na rozdíl od půjčky tyto peníze firma nemusí vracet. Díky vyšší daňové úspoře se firma rozhodla zůstat u pořízení pomocí půjčky od společníka. Třetí variantou bylo pořízení dlouhodobého majetku v hotovosti. Tato varianta však byla zamítnuta jelikož firma nemá dostatek finančních prostředků a proto musí volit externí způsob financování. Pokud by firma měla dostatek finančních prostředků, financování v hotovosti by nebylo příliš vhodné. Hned v prvním roce pořízení by firma zaplatila celou částku pořízení a tak by došlo ke snížení pohotové likvidity.

Závěr

46

7 Závěr Cílem této práce je výběr optimálního způsobu financování dlouhodobého majetku s dopadem na ekonomickou a finanční situaci podniku Autobusová doprava s.r.o., která se zabývá vnitrostátní a zahraniční autobusovou dopravou. Podnik, který se rozhodne pro pořízení dlouhodobého hmotného majetku musí v první řadě zvážit svou finanční situaci a dále všechny možné formy financování. Další z faktorů které ovlivňují pořízení majetku je stav národního hospodářství. Každé plánované investice si podnik musí dobře promyslet, zvláště díky ekonomické krizi, která má vliv na všechna odvětví. Každý ze způsobu financování, mezi které patří leasing, úvěr, půjčka a pořízení z vlastních zdrojů má své výhody a nevýhody. Jednotlivé formy financování mají také odlišné dopady z hlediska daňové uznatenosti. Pro firmu Autobusová doprava s.r.o. by byla jako nejvhodnější forma financování zvolena půjčka od společníka. Daňová úspora vznikla sice vyšší u úvěru od banky, ale skutečné výdaje vyšly nižší u půjčky od společníka a proto varianta půjčky od společníka vyjde pro firmu z hlediska pořízení levněji. U obou možností byly do nákladů zahrnuty odpisy majetku a také daňově uznatelné úroky. Na základě všech kritérií, mezi které patří dostupnost formy financování, daňový dopad a také finanční a ekonomický dopad na podnik, je firmě doporučena půjčka od společníka. Každá firma musí posoudit svou stávající i budoucí finanční situaci a možné dopady všech řešení. Tato práce jednotlivé varianty posuzovala a může sloužit jako návod vyhodnocení z daňového hlediska.

Literatura

47

8 Literatura CARDOVÁ, Z., Majetek v daňové evidenci. Praha: ASPI a.s., 2009, 136 s. ISBN 97880-7357-434-3. FUČÍK, I. A kol. Daňové aspekty podnikání v koncernu. Praha: ASPI a.s., 2008, 236 s. ISBN 978-80-7357-323-2. JAROŠ, T., Daň z příjmů právnických osob v účetnictví 2008/2009 praktický průvodce. Praha: GRADA Publishing a.s., 2009, 192 s. ISBN 978-80-247-2950-3. MACHÁČEK, I., Fyzické osoby a daň z příjmů. 2.vydání, Praha: ASPI a.s., 2008, 208 s. ISBN 98-80-7357-360-7. MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2009, úplná znění k 1.1. 2009. Praha: GRADA Publishing, 2009, 216 s. ISBN 978-80-247-2803-2. PILAŘOVÁ, I., Účetní a daňové případy řešení v s.r.o., 2.vydání, Praha: ASPI a.s., 2008, 152 s. ISBN 978-80-7357-367-6. PRUDKÝ P., LOŠŤÁK M., Hmotný a nehmotný majetek v praxi. ANAG 2009, 271 s. ISBN 978-80-7263-515-3. SKÁLOVÁ, J., ČOUKOVÁ, P., Účetní a daňové dopady transakcí v kapitálové společnosti. Praha: ASPI, 2008, 312 s. ISBN 978-80-7357-397-3. SOBOTKOVÁ, V., Finanční leasing u nájemce z hlediska daně z příjmů ve zdaňovacím období 2009. Účetnictví. 2009a. č. 12, s. 50--53. ISSN 0139-5661. VALOUCH, P. Leasing v praxi. 4.vydání. Praha: GRADA Publishing a.s., 2009, 128 s. ISBN 978-80-247-2923-7. VALOUCH, P. Účetní a daňové odpisy 2009. 4. vydání. Praha : GRADA Publishing a.s., 2009, 131 s. ISBN 978-80-247-2825-4.

Seznam tabulek

48

9 Seznam tabulek Tab.č.1 Tab.č.2 Tab.č.3 Tab.č.4 Tab.č.5 Tab.č.6 Tab.č.7 Tab.č.8 Tab.č.9 Tab.č.10 Tab.č.11 Tab.č.12 Tab.č.13 Tab.č.14 Tab.č.15 Tab.č.16 Tab.č.17 Tab.č.18 Tab.č.19

Minimální doba odpisování pro hmotný majetek Splnění podmínky doby nájmu pronajímaného hmotného movitého majetku Splnění podmínky doby nájmu pronajímaného hmotného nemovitého majetku Shrnutí dat finančního leasingu Splátky finančního leasingu Splátky operativního leasingu Srovnání finančního a operativního leasingu Data o úvěru Daňové odpisy Shrnutí dat o úvěru Splátky půjček od společníka Daňové odpisy Daňová úspora z odpisů a úroků Skutečné výdaje Srovnání úvěru od banky a půjčky od společníka Porovnání půjčky od společníka a zvýšení základního kapitálu Daňové odpisy Alternativní náklady Srovnání finančního leasingu a půjčky

12 20 20 30 31 32 32 34 34 35 36 37 38 38 39 40 41 43 44

Seznam grafů

49

10 Seznam grafů Graf č. 1 Porovnání forem financování

43

Daňové řešení vybraných způsobů financování dlouhodobého hmotného majetku s dopadem na ekonomickou a finanční situaci podniku

Recommend Documents