Těhotenství, mateřství a jejich vliv na ekonomickou situaci rodiny

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Těhotenství, mateřství a jejich vliv na ekonomickou situaci rodiny

Bakalářská práce Autor:

Lada Pistulková Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Ingrid Matoušková, Ph.D.

Duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Pelhřimově dne

Lada Pistulková

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala váţené paní Mgr. Ingrid Matouškové, Ph.D. nejenom za odborné vedení mé práce a její cenné rady, ale především pak za lidský přístup, kterého si velmi váţím. Další dík patří slečně Mgr. Lence Čermákové za konzultace a pomoc při získávání informací z oblasti školství. Na závěr chci poděkovat všem mým blízkým za podporu a pomoc, hlavně pak za hlídání mého, dnes jiţ šestiměsíčního, syna Antonína, jehoţ existence mne k napsání bakalářské práce na toto téma inspirovala. Děkuji!

Anotace Tématem této bakalářské práce je těhotenství, mateřství a jejich vliv na ekonomickou situaci rodiny. Můţeme ji rozdělit do čtyř základních bloků. První dvě teoretické části popisují těhotenství, porod, mateřství a vývoj dítěte po stránce psychologické a somatologické . Třetí, hlavní část je zaměřena na ekonomické záleţitosti spojené s tímto obdobím. V poslední části je zpracován fiktivní podnikatelský záměr „Mateřská školka“. Nastávající rodiče by tak měli dostat k dispozici souhrnný přehled, který jim pomůţe zorientovat se v nové ţivotní situaci. Annotation The topic of this thesis is pregnancy, motherhood and their influence on the economic situation of the family. We can divide it into four basic parts. The first and the second, theoretical parts describe pregnancy, birth, motherhood and the development of the child in the psychological and somatological point of view. The third, main part is focused on the economic matters connected with this period. The fictitious prospectus „Kindergarten“ is then elaborated in the last part. Thus, the expectant parents should get a general summary at their disposal, which will help them to be well versed in this new life situation.

Obsah Úvod .......................................................................................................................................... 6 1 Těhotenství.......................................................................................................................... 8 1.1 Průběh těhotenství ....................................................................................................... 11 1.1.1 1. trimestr ............................................................................................................. 11 1.1.2 2. trimestr ............................................................................................................. 11 1.1.3 3. trimestr ............................................................................................................. 12 1.2 Pracovní podmínky těhotných ..................................................................................... 12 1.3 Porod............................................................................................................................ 13 2 Mateřství ........................................................................................................................... 17 3 Ekonomická situace rodiny ............................................................................................... 23 3.1 Dávky poskytované v těhotenství a mateřství ............................................................. 24 3.1.1 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ................................................ 24 3.1.2 Mateřská dovolená............................................................................................... 25 3.1.3 Rodičovská dovolená........................................................................................... 26 3.1.4 Porodné ................................................................................................................ 28 3.1.5 Přídavky na dítě ................................................................................................... 28 3.1.6 Další dávky .......................................................................................................... 29 3.2 Vliv nové ţivotní situace na existující úvěrové financování ....................................... 29 3.3 Přivýdělek na mateřské a rodičovské dovolené ........................................................... 31 3.4 Návrat do zaměstnání .................................................................................................. 31 4 Zpracování podnikatelského záměru jako součást ţádosti o úvěrové financování........... 33 4.1 Úvod ............................................................................................................................ 33 4.2 Podnikatelský záměr – jednání s bankou..................................................................... 33 4.3 Soukromá mateřská škola Kačer ................................................................................. 39 4.3.1 Analýza trhu ........................................................................................................ 39 4.3.2 Způsob zřízení soukromé mateřské školy – bariéry pro vstup na trh .................. 41 4.3.3 Náš podnikatelský záměr ..................................................................................... 44 4.3.4 Popis projektu ...................................................................................................... 45 Závěr ........................................................................................................................................ 50 Seznam pouţité literatury ........................................................................................................ 52 Internetové zdroje .................................................................................................................... 54 Příloha č. 1 ............................................................................................................................... 55 Příloha č. 2 ............................................................................................................................... 59 Příloha č. 3 ............................................................................................................................... 60

5

Úvod Kaţdý z nás je ve svém ţivotě postaven před mnohá rozhodnutí. Mezi jedno z nejzásadnějších, které jednou pro vţdy ovlivní celý ţivot, patří rozhodnutí stát se rodiči. Je velmi těţké připravit se na tuto novou roli nejen po stránce fyzické, psychické, ale v neposlední řadě i po stránce ekonomické. Novou ţivotní situací je pak ovlivněna především ţena. Ţena, do této doby manaţerka, prodavačka, umělkyně, studentka či úřednice - nyní budoucí matka. Téměř ze dne na den se její ţivot začíná od základů a dynamicky měnit, a tak vyvstávají první otázky a problémy spojené s těhotenstvím a mateřstvím. Původně zdánlivě dostatečně dlouhá doba na přípravu příchodu nového člověka na svět se velmi rychle krátí a s kaţdou zodpovězenou otázkou vyvstávají další nezodpovězené. Tato práce si klade za cíl poskytnout nastávajícím rodičům rámcové informace týkající se těhotenství, mateřství a nastínit změny sociálního postavení rodiny s návrhem na řešení nejčastěji se vyskytujících problémů. Měla by napomoci k rychlé orientaci v základních bodech dané problematiky. Na kaţdém pak je, jak dalece se bude chtít hlouběji zajímat o konkrétní oblast. Pozdější skutečnost však můţe být nakonec úplně jiná. Je to dáno individualitou kaţdého z nás, jak rodičů, tak dětí a okolím, které nás bezprostředně ovlivňuje. Jak jsme jiţ zmínili, je následující bakalářská práce členěna do čtyř hlavních částí: první a druhá část je zaměřena teoreticky. První část obsahuje tři podkapitoly. První podkapitola podává všeobecný přehled o problematice těhotenství a dále se věnuje samotnému průběhu těhotenství. V druhé podkapitole jsou shrnuty podmínky zaměstnávání těhotných a ve třetí podkapitole se zabýváme porodem. Druhá část se pak zabývá tématem mateřství a vývojem dítěte. Třetí část práce je zaměřena prakticky a zjišťuje ekonomické postavení rodičů. Má čtyři podkapitoly. V první podkapitole jsou přiblíţeny dávky poskytované v těhotenství a mateřství. Druhá podkapitola pojednává o vlivu nové ţivotní situace na existující úvěrové financování a nabízí moţné varianty řešení nejčastějších problémů. Téma přivýdělku na mateřské a rodičovské dovolené je pak zmíněno ve třetí podkapitole. Ve čtvrté podkapitole se zabýváme návratem do zaměstnání.

6

V poslední části práce rozvedeme náš podnikatelský záměr. Z důvodu stále rostoucího počtu narozených děti a klesajícího počtu předškolních zařízení jsme se rozhodli zaloţit fiktivní soukromou mateřskou školu. Cílem je vyhledat relevantní informace, které jsou pro uskutečnění toho kroku nápomocné a podporují náš záměr. Zároveň jsou v rámci této části poskytovány další, obecné, informace týkající se ţádosti o úvěrové financování, které mohou být pouţity při jednání o jakémkoli úvěrovém financování s bankovním ústavem.

7

1 Těhotenství V dnešní době je díky moderní medicíně moţné ovlivnit počet dětí, které bude pár mít, a dobu, kdy přijdou na svět. „Z biologického a genetického hlediska je pro první otěhotnění optimální věk ženy mezi 20. a 24. rokem.“1 Mladí lidé však mají, oproti dřívějším generacím, moţnost studovat, cestovat či budovat kariéru. Zároveň je např. moţnost vlastního bydlení velmi často podmíněna několikaletým závazkem v podobě hypotečního úvěru, a tak se věk ţeny – matky posouvá aţ k 30. roku ţivota. S přibývajícím věkem ţeny však klesá pravděpodobnost otěhotnění a zároveň jsou těhotenství starších ţen spojena s riziky těhotenských komplikací či vývojových vad plodů např. Downovým syndromem. Pravděpodobnost Downova syndromu ve vztahu k věku matky demonstruje následující tabulka:2

Věk matky (roky)

1 2

Riziko Downova syndromu ve 12.týdnu

za porodu

20

1 z 1070

1 z 1530

25

1 z 950

1 z 1350

30

1 z 630

1 z 900

32

1 z 460

1 z 660

34

1 z 310

1 z 450

35

1 z 250

1 z 360

36

1 z 200

1 z 280

38

1 z 120

1 z 170

40

1 z 70

1 z 100

42

1 z 40

1 z 55

44

1 z 20

1 z 30

viz. PAŘÍZEK, A. Kniha o těhotenství a porodu. 2. vyd. Praha: Galén, 2006. s. 26 viz. PAŘÍZEK, A. Kniha o těhotenství a porodu. 2. vyd. Praha: Galén, 2006. s. 60

8

Moderní způsob ţivota, především špatné stravovací návyky, kouření, stres, nedostatek pohybu také negativně ovlivňují schopnost reprodukce. Ţena, která plánuje otěhotnět, by tak měla v dostatečném předstihu upravit svůj ţivotní styl a připravit své tělo na budoucí zátěţ. Je důleţitá především vyváţená a pravidelná strava, stejně tak jako přiměřený pohyb. Mnohé ţeny si neuvědomují, ţe na vývoj dítěte má velký vliv i jejich psychický stav. Ještě nenarozené dítě reaguje velmi citlivě na stres, který proţívá matka. Dokládá to následující příklad, který uvádí významný český dětský psycholog prof. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc.: „Jeden rakouský profesor dělal takovýto pokus. Těhotná žena klidně leží na vyšetřovacím stole a lékař sleduje chování plodu ultrazvukem. Profesor se obrátí k sestře a jakoby mimochodem podotkne: „ Sestro, ten plod se vůbec nehýbá.“. Vlastně konstatuje skutečný stav – plod se právě nehýbá, proč také by se měl pořád hýbat. Jenomže matka neví, co to znamená a tak zneklidní, ulekne se, prožívá určitý (byť jen mírný) stres. Plod na to za okamžik reaguje výraznými pohyby, začne tzv. kopat. Jako by dával matce znamení, že je s ním všechno v pořádku a že se má k životu. A profesor jen měří čas, který potřeboval nervový a endokrinní systém matky, aby svou stresovou reakci předal plodu. Z toho je tedy zřejmé, že není lhostejné, kolik a jakých stresů matka během svého těhotenství prožívá.“3 Dítě slyší zvuky, např. hudbu, dokonce dokáţe rozeznat a reagovat na hlas matky a otce, rozezná i citový přízvuk v hlase. Cítí doteky. Toto všechno mu dává pocit sounáleţitosti. Na druhou stranu samozřejmě i vycítí, pokud jej matka z nějakého důvodu odmítá. V knize Z. Matějčka a J. Langmeiera Počátky duševního ţivota je uvedena studie o dětech narozených z nechtěného těhotenství. V této studii byly srovnávány tzv. „nechtěné děti“ způsobem, kdy „ke každému dítěti ze sledované skupiny bylo přiřazeno tzv. dítě kontrolní, které bylo téhož věku, pohlaví, pocházelo z rodiny s přibližně stejným socioekonomickým pozadím daným vzděláním rodičů. Rodiče byli také přibližně stejného věku, v rodině byl týž počet dětí a kontrolní dítě bylo v pořadí mezi sourozenci na témž místě jako dítě experimentální“4. Z této studie např. vyplývá, ţe většina matek těchto „nechtěných“ dětí není na výši v mateřských, avšak ani v partnerských postojích. U těchto dětí nebylo prokázáno opoţdění ve vývoji tělesném, ani psychickém, u skupiny „nechtěných dětí“ je však patrna tendence k horší společenské adaptaci a k niţší výkonnosti. Výkonnost pak Psychologický slovník definuje 3 4

viz. MATĚJČEK, Z. Výbor z díla.1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. s. 251 viz. MATĚJČEK, Z.; LANGMEIER, J. Počátky našeho duševního života. Praha: Panorama, 1986. s. 68.

9

jako „schopnost jedince vykonávat určitou pohybovou, intelektuální či kombinovanou činnost, hodnocenou jejím množstvím, přesností a mírou únavy“5 Dále pak výzkum prokázal, ţe tyto děti jsou kojeny kratší dobu, nebo dokonce vůbec. Dalším zajímavým faktem jistě je, ţe u skupiny „nechtěných dětí“ byla zřetelně naznačena tendence k vyšší váze. Tyto a další nálezy ze studie ukazují, ţe „nechtěné těhotenství v životní historii dítěte představuje nejspíše přitěžující okolnost, tj. určité nebezpečí, které může, ale také nemusí být v konkrétní životní situaci realizováno. Samo o sobě nečiní vývoj dítěte patologickým, ale má tendenci přitahovat k sobě řadu dalších problematických či problematizujících činitelů a vytvářet pro dítě problematičtější životní situaci, s níž se musí nějak vyrovnávat.“6. Můţeme tak jiţ v těchto raných počátcích vývoje pozitivně či negativně ovlivnit osobnost dítěte. Velmi důleţitá je i role otce - v období těhotenství jde především o jeho vztah k matce dítěte. Těhotenství je i jakousi „zatěţkávací zkouškou“ vztahu. V tomto období jsou, ještě více neţ kdy jindy, zapotřebí tolerance a trpělivost. Přání mít potomka by mělo být oboustranné. Rozhodnutí týkající se samotného těhotenství i další rozhodnutí konaná v jeho průběhu (např. přítomnost otce u porodu) by měla být svobodná, činěná nikoli pod nátlakem či jinak vynucená. Partner můţe aktivně proţívat těhotenství spolu se ţenou - mimo jiné například i účastí na kurzu předporodní přípravy. Veřejnosti jsou dnes nabízeny tyto kurzy, kde jsou podávány bliţší informace týkající se výţivy, pohybových aktivit těhotných, informace o průběhu těhotenství či porodu. Kurzů se spolu s těhotnou mohou zúčastnit, kromě partnera, i další osoby, např. budoucí prarodiče či přátele. Tyto kurzy jsou většinou organizovány přímo příslušnou porodnicí, nestátními zdravotnickými zařízeními či neziskovými organizacemi v příslušném kraji (např. Prázdninová škola Lipnice: http://www.psl.cz)

5 6

viz. HARTL, P. Psychologický slovník. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Budka, 1994. s. 235 viz. MATĚJČEK, Z.; LANGMEIER, J. Počátky našeho duševního života. Praha: Panorama, 1986. s. 75.

10

1.1 Průběh těhotenství Délka těhotenství se udává v týdnech a v tzv. lunárních měsících. Lunární měsíc je kratší neţ měsíc kalendářní a trvá 28 dnů. Těhotenství pak trvá 40 týdnů, tj. 10 lunárních měsíců, coţ odpovídá zhruba devíti měsícům kalendářním.7 Nyní si popíšeme průběh trimestrů:

1.1.1 1. trimestr Jako první trimestr je označováno období prvních třech měsíců těhotenství. V tomto období se vyvíjí tkáně a orgány plodu. První údery srdce se například objevují jiţ za tři týdny (okolo 23. dne) po oplození! Na konci třetího měsíce je plod přibliţně 9 cm dlouhý a váţí okolo 20 g. V mozku se začíná utvářet základ mozkové kůry. Prsty na končetinách jsou jiţ dobře patrné. V tomto období se plod jiţ začíná pohybovat, pohyby však ještě matka necítí. Na podráţdění kůţe plod reaguje pohybem rukou. Vpředu ve tváři jsou oči zakryté víčky, rýsují se rty. Ledviny nabývají definitivního tvaru a do plodové vody se začíná vylučovat moč. Pravděpodobnost samovolného potratu je v této době největší. Tělo ţeny reaguje na zvýšenou hladinu hormonů, ţena pak můţe pociťovat nevolnost, únavu, častější nucení na močení atd. Tyto reakce jsou velmi individuální a mohou se u kaţdé ţeny lišit. Zároveň dochází i k psychickým změnám – střídání emocí (radost, podráţděnost, strach...). Ţena se seznamuje s novou skutečností a svojí novou rolí. Toto období je obdobím přijetí těhotenství. Jak fyzické, tak i psychické změny samozřejmě ovlivňují i pracovní výkon těhotné. Je na zváţení kaţdé ţeny, kdy o svém těhotenství bude informovat zaměstnavatele, zákon neukládá konkrétní termín. Pracovní podmínky těhotných jsou blíţe rozvedeny ve stejnojmenné kapitole této práce.

1.1.2 2. trimestr Období druhého trimestru (4.-6. měsíc) je obdobím jiţ stabilnějším. Počáteční obtíţe spojené s těhotenstvím pomalu ustupují, ţena se s novou rolí jiţ sţila. Její těhotenství je patrné 7

V dalším textu je časové období v měsících kalendářních.

11

na první pohled. Roste chuť k jídlu. Pohyby dítěte jsou jiţ cítit. Týdenní přírůstek váhy ţeny je zhruba 0,5 kg. Plod je na konci šestého měsíce 30 cm dlouhý a váţí kolem 600 g. Začíná reagovat na zvuky zvenčí, rozeznává fáze bdění a spánku. Jedním z prvních smyslů, které dítě objevuje, je hmat. Cítí doteky matky a reaguje na ně. Objevuje se sací reflex. Chuťové pohárky plodu začínají fungovat, jako první dítě pozná chuť plodové vody, kterou polyká. Tvoří se základy trvalých zubů. Na hlavičce má vlasy a na prstech nehty. Dosud srostlá oční víčka se začínají oddělovat. Od 4. měsíce je moţné pomocí ultrazvukového vyšetření zjistit pohlaví dítěte.

1.1.3 3. trimestr Poslední tři měsíce těhotenství jsou dobou přípravy na porod a mateřství. Typické jsou obavy matky, zda zvládne porod, zda se dítě narodí zdravé a zda zvládne i další péči o nově narozené dítě. V tomto období také ţena nastupuje na mateřskou dovolenou (blíţe rozvedeno v části 3.1.2. této práce). Celkový váhový přírůstek matky je ideálně okolo 12 kg. Časté jsou potíţe se spánkem, otoky končetin či křeče. Plod je na konci třetího trimestru, resp. v termínu porodu obvykle 50 cm dlouhý a váţí více neţ 2700 g. Nejdůleţitější orgány dosahují plného vývoje. Poloha dítěte se u většiny mění na fyziologickou polohu hlavou dolů. Od 38. týdne jsou obvykle matka i dítě připraveny na porod. Po celou dobu těhotenství je ţena pod lékařským dohledem a podstupuje řadu různých testů. Tzv. prenatální diagnostika je v naší zemi na velmi vysoké úrovni a většina vyšetření je plně hrazena pojišťovnami. Výsledky testů a vývoj těhotenství je zaznamenáván do těhotenské průkazky, kterou by měla mít budoucí matka stále u sebe. I v případech, kdy např. musí ţena náhle vyhledat lékařskou pomoc, či přechází od jednoho specialisty k druhému, tak má ošetřující lékař veškeré potřebné informace k dispozici.

1.2 Pracovní podmínky těhotných Dle zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce nesmějí být zaměstnankyně zaměstnávány pracemi, které ohroţují jejich mateřství a nesmějí být zaměstnávány pracemi, pro které nejsou

12

podle lékařského posudku zdravotně způsobilé. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním - matkám do konce devátého měsíce po porodu. Vykonává-li ţena takovouto práci, je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níţ můţe dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. Pokud bude zaměstnankyně dosahovat při práci, na niţ byla převedena, bez svého zavinění niţšího výdělku neţ na dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek podle zvláštního právního předpisu (§ 42 aţ 44 zákona č. 187/2006 Sb.). Poţádá-li těhotná zaměstnankyně pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její ţádosti vyhovět. Tyto podmínky platí i pro zaměstnankyně matky do konce devátého měsíce po porodu a zaměstnankyně, které kojí. Vyslání na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště je podmíněno souhlasem zaměstnankyně. Přeloţení můţe být provedeno pouze na její ţádost. Dále pak je zaměstnavatel povinen vyhovět ţádosti zaměstnankyně týkající se kratší pracovní doby nebo jiné vhodné úpravy stanovené týdenní pracovní doby, nebrání-li tomu váţné provozní důvody. Těhotná nesmí být zaměstnávána prací přesčas.8 Zaměstnavatel nesmí dát těhotné zaměstnankyni výpověď. Zákaz této výpovědi se však nevztahuje na výpověď danou zaměstnankyni pro organizační změny, konkrétně ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, nebo pokud se zaměstnavatel nebo jeho část přemísťuje (pokud se nejedná o přemístění v mezích místa/míst výkonu práce, ve kterých má být práce podle pracovní smlouvy vykonávána).9

1.3 Porod Porod je proces, při němţ přichází dítě na svět. Nastává obvykle ve 40. týdnu těhotenství (± 2 týdny). Je moţné vybrat si zařízení, ve kterém bude dítě přivedeno na svět i způsob porodu. Většina nemocnic umoţňuje prohlídku předporodních a porodních sálů, stejně tak 8

viz. Česko. Zákon ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 84, č. 262, s. 3198. Dostupný také z WWW: 9 viz. Česko. Zákon ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 84, č. 262, s. 3156-3157. Dostupný také z WWW:

13

poskytuje i informace o způsobech porodu, které jsou v dané nemocnici moţné. Pár pak přichází do jiţ známého prostředí, je dopředu rámcově informován o pravděpodobném průběhu porodu a je tak na tento proces částečně připraven. Dnes jiţ poměrně běţná přítomnost otce u porodu má pozitivní vliv na psychiku rodičky i na formování vztahu otce a dítěte i vztahu mezi rodiči navzájem. Přítomnost otce u porodu je zpoplatněna, sazba se liší dle příslušného zařízení. Otec by měl absolvovat některý z přípravných kurzů, bude se pak lépe orientovat v dané situaci. Další moţností, kterou dnešní ţeny mají, je sestavení tzv. porodního plánu. Tento plán obsahuje přání rodičky týkající se postupu při porodu (např. souhlas s podáním tišících léků, přítomnost otce či dalších osob u porodu atd.). Usnadňuje se tak komunikace mezi rodičkou a zdravotnickým personálem. Příklad porodního plánu je uveden v příloze č. 110. Rodiče se mohou rozhodnout i pro tzv. domácí porod, který probíhá za přítomnosti porodní asistentky v jejich domácnosti. Vlastní porod má pak tři fáze: První doba porodní tzv. otevírací – tato doba je nejdelší. Dochází k otevírání porodních cest. Rodička pociťuje stupňující se kontrakce (děloţní stahy), její pohyb není omezen. Můţe například vyuţít moţnost pobytu v masáţní vaně, gymnastického míče či zvolit jakoukoli z úlevových poloh apod. Dle jejího přání jsou, či nejsou aplikovány očistné klyzma, provedena dirupce vaku blan a oholení. Po celou dobu je monitorována srdeční frekvence plodu, dále je kontrolována plodová voda. Druhá doba porodní tzv. vypuzovací - obvykle trvá tato doba 30 min. aţ 1h. Dítě je vypuzováno porodními cestami z těla matky. Druhá doba porodní končí porozením dítěte. To je, opět dle přání matky, ihned poloţeno na její tělo a v ideálním případě začne ihned sát z matčina prsu. V první či druhé době porodní je moţné aplikovat některou z metod tlumení bolesti. Tyto metody jsou buď farmakologické (např.epidurální analgezie, injekčně podávaná analgetika, uţití bylinných extraktů atd.), nebo nefarmakologické (např. akupunktura, hydroanalgezie, audioanalgezie atd.). Třetí doba porodní tzv. doba k lůţku, někdy označována také jako doba placentární. Stahy jiţ nejsou bolestivé. Tato doba končí porodem placenty. 10

viz. http://www.mischababy.cz/files/uploaded/files/uploaded/UserFiles/Porodní%20plán%202.pdf, (14.4.2010)

14

Stejně tak jako psychický stav ţeny v těhotenství i způsob porodu ovlivňuje osobnost dítěte. Pokusme se podívat na proces porodu z jeho pohledu. Devět měsíců ţije a vyvíjí se v prostředí, kde je stálá teplota, tma, je obklopen plodovou vodou. Dítě slyší tlukot matčina srdce, ostatní zvuky zvenčí k němu doléhají pouze tlumeně. Nerozeznává fáze dne a noci. Je nepřetrţitě vyţivováno a jeho krev je okysličována přes placentu. Je v těsném sevření dělohy. Toto vše se však během několika málo hodin naprosto změní. Dítě je vytrţeno ze svého klidu a stahy dělohy je posouváno porodními cestami, coţ je pro něj i fyzicky bolestivé. Ze tmy, tepla a ticha se rodí do prostoru plného prudkého světla a hluku. Začíná pociťovat zemskou přitaţlivost, jeho plíce prvně vdechnou kyslík. Jeho tělo je po devíti měsících narovnáno. Toto vše je pro dítě velmi stresující, pláče a má vystrašený výraz. Francouzský porodník Frederik Leboyer vypracoval postup sniţující tyto stresové vlivy. Uvádíme některé zásady dodrţované při porodu dle Leboyera: ţena rodí v přítmí, ošetřující personál mluví tlumeně, po narození se nechá dotepat pupečník, nesahá se na hlavičku dítěte, po porození je ihned poloţeno na břicho matky a ta je vedena k tomu, aby prováděla masáţ zádíček. Dnes jiţ ve většině porodnicích nedochází k oddělení matky a dítěte, jak tomu bylo zvykem dříve, ale je praktikován tzv. rooming-in, to znamená, ţe dítě je po celou dobu pobytu v porodnici na pokoji spolu s matkou. Podporuje se tím utváření citových vztahů, dochází ke sladění matky s dítětem a k lepšímu zvládnutí kojení. Právě kojení má obrovský význam nejenom pro dítě, ale i pro matku. Mateřské mléko je pro dítě ideální a nejvhodnější stravou. Kojení má kromě toho význam i z psychologického hlediska. „Je klasickou situací interakce mezi matkou a dítětem, kde jedna i druhá strana dává a přijímá, jedna druhou stimuluje, jedna i druhá prožívá intimitu těsného vztahu tělesného a citového.“11 V souvislosti s porodem je také často zmiňována tzv. poporodní deprese. Tento splín proţívá většina matek v různé intenzitě obvykle třetí den po porodu. Souvisí s psychikou kaţdé ţeny a s hormonálními změnami, které po porodu nastávají. Projevy poporodní deprese jsou například plačtivost, sklíčenost, letargie, nechutenství, úzkostlivost či nervozita. Poporodní deprese obvykle po několika dnech odezní. Můţe se však rozvinout i v mnohem hlubší a závaţnější problém, který můţe končit aţ sebevraţdou či ublíţením dítěti. V případě, ţe 11

viz. MATĚJČEK, Z.; LANGMEIER, J. Počátky našeho duševního života. Praha: Panorama, 1986. s. 174.

15

příznaky deprese neustupují, ale naopak se prohlubují, přidávají se například poruchy spánku, vnitřní odmítání dítěte, apatie, strach či fóbie, je třeba vyhledat pomoc odborníka. Většinou ale postačí neuzavírat se do sebe, mluvit o svých pocitech s partnerem a neodmítat pomoc okolí.

16

2 Mateřství Dítě přišlo na svět – pasivní, bezbranné, plně odkázané na naši pomoc, naše rodičovské postoje k dítěti se začínají vyvíjet. Ačkoliv je myšlenka, obsaţena v první větě této kapitoly, obecně přijímána a uznávána za pravdivou, není tomu tak. Naše rodičovské postoje se formují dávno před tím, neţ se dítě narodí, dokonce i před obdobím těhotenství. Jiţ ze svého vlastního dětství si do ţivota přinášíme určité vzorce chování, jisté informace, které nám předali naši rodiče a jim zase jejich. Kaţdá generace je tak ovlivněna generacemi předchozími. Jak uvádějí dr. Matějček a dr. Langmeier ve své knize Počátky našeho duševního ţivota: „Vřelost rodičovského vztahu k dětem stejně jako nevšímavost nebo odmítavý postoj k dítěti jsou mocnými silami, které pracují univerzálně, tj. ve všech lidských kulturách, a významně se promítají do osudu a chování lidí v dospělosti. V kulturách, kde se chovají dospělí k dětem odtažitě nebo odmítavě, jsou děti nápadně zlostné, zmítají se často v záchvatech vzteku, trhají si vlasy apod.“ dále autoři pokračují „Vřelost rodičovského vztahu k dětem se nedá měřit podle toho, kolik času kdo s dítětem tráví. Rodiče mohou totiž prožívat přítomnost dítěte radostně, ale také jako nutné břemeno, z něhož není úniku a které je možné snášet jen se sebezapřením. Všeobecně platným znamením pozitivního vztahu dospělých k dětem v dané kultuře je, jestliže tam panuje zvyk malé děti nějak „krášlit““12. Co je tedy správné a jak můţeme vývoj dítěte pozitivně ovlivnit? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. To, co je v jedné kultuře povaţováno za přirozené a správné, můţe být pro kulturu jinou zcela nepřípustné. Dokonce i odborná literatura si mnohdy protiřečí. Co je zcela zřejmé je to, ţe kromě genetické informace, kterou dítě od rodičů získává je dále ovlivněno i výchovou a prostředím, ve kterém vyrůstá. Je třeba dítě vhodně stimulovat a tím jej podpořit ve vývoji. Slovo „vhodně“ volíme záměrně, protoţe stejně tak jako nedostatek, tak i přemíra podnětů, na které dítě ještě není zralé, mu v jeho vývoji spíše brání. V dnešní době zaţíváme jakýsi „návrat k přirozenosti“. Zdůrazňuje se například důleţitost fyzického kontaktu matky s dítětem (např. nošení ve speciálních šátcích), podporuje se kojení, které by se mělo zcela přizpůsobit potřebám dítěte (co do frekvence a délky) atd. Vedle matky je přikládán velký význam i osobě otce, na kterého se pohlíţí nikoli pouze jako na někoho, kdo především zajišťuje rodinu 12

viz. MATĚJČEK, Z.; LANGMEIER, J. Počátky našeho duševního života. Praha: Panorama, 1986. s. 351-352.

17

po ekonomické stránce, ale jako na osobu, která se aktivně podílí na vývoji dítěte. „Jistota a sebevědomí dětí se dnes většinou hodnotí podle chování vůči neznámému dospělému. Předpokládá se, že jistota citového vztahu, který dítě naváže k matce nebo oběma rodičům se promítá do jeho „sociability“, což je schopnost navázat s druhými lidmi přirozený uspokojivý kontakt. Je možno se domnívat, že jistota ve vztahu k matce je jakýmsi obecným základem, který sám o sobě ještě o sociabilitě dítěte nerozhoduje. Přistoupí-li však k tomu navíc ještě jistota vztahu s otcem, dostává vývoj sociability mohutný impuls, který se v chování dítěte vůči cizím lidem už musí znatelně projevit.“13 Psychologický slovník pak definuje sociabilitu jako „družnost; schopnost vytvářet a udržovat mezilidské vztahy; začíná se vyvíjet již v prvním roce života.“14 Samozřejmě významnou roli dále zastávají i další blízcí lidé z okolí dítěte, jimiţ jsou především jeho sourozenci či prarodiče. Na prarodiče se podíváme z poněkud jiného úhlu pohledu, a to jako na rodiče, kteří se stali prarodiči. Narozením vnoučete dochází k významné změně vztahů uvnitř rodiny. Příslušníci předchozí generace ztrácí svou „převahu“, kterou nad svými dětmi aţ doposud měli. „Za pozornost také stojí, že naše reakce na ztrátu dosavadní rodičovské nadřazenosti jsou zpravidla zřetelně rozlišeny podle dvou základních okolností – tj. podle pohlaví a podle příbuzenských vztahů. A přitom si těchto rozdílů nebýváme dost vědomi, z čehož dále může pramenit celá řada nechtěných konfliktů a obtíží.“15 Jinak přistupuje matka k těhotenství a mateřství své dcery, jinak k této skutečnosti přistupuje otec. Zároveň jinak proţívají těhotenství snachy. Vzniká celá řada dalších takovýchto kombinací. Ţivot prarodičů dostává narozením vnoučete nový rozměr. Opět je tu někdo, komu mohou věnovat svou péči a lásku, někdo, kdo jejich lásku potřebuje a opětuje. Zároveň jiţ obvykle nejsou zatíţeni bezprostřední odpovědností za výchovu dítěte či za jeho ekonomické zajištění. Záleţí jen na kaţdé konkrétní osobě, jak tuto novou příleţitost uchopí, jak vyuţije tohoto daru k obohacení vlastního ţivota. Vraťme se nyní opět na začátek – k první větě této kapitoly. Kromě formování rodičovských postojů byla zmíněna pasivita a výhradní závislost dítěte. I zde musíme zmínit, ţe ani dítě není tím zcela bezbranným a pasivním tvorem. Do ţivota je vybaveno prvotními reflexy, které mu pomáhají přizpůsobit se novým ţivotním podmínkám. Novorozenec jiţ vidí a slyší, dokáţe 13

viz. MATĚJČEK, Z.; LANGMEIER, J. Počátky našeho duševního života. Praha: Panorama, 1986. s. 222 a 224. 14 viz. HARTL, P. Psychologický slovník. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Budka, 1994. s. 194 15 viz. MATĚJČEK, Z. Výbor z díla. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. s. 378

18

například rozlišovat mezi řečovými a neřečovými zvuky, čili s jistotou rozpozná hlas člověka. Bezpečně pozná hlas své matky, ostatně s jejím hlasem se jiţ seznámilo v posledních měsících jeho ţivota v děloze. Podle intonace a citového zabarvení pak vnímá i aktuální citové rozpoloţení mluvčího. Křik dítěte působí na dospělého také zcela neomylně. Bez rozdílu pohlaví či věku v nás vyvolává akci – pomoct dítěti, uspokojit jeho potřebu hladu či poskytnout mu ochranu. Mezi další vrozené reflexy patří např. reflex sací, polykací či úchopový. Přesto, ţe je vybaven těmito základními reflexy, je téměř zcela závislý na péči blízké osoby. O jeho pasivitě se však skutečně mluvit nedá. Jiţ ve velmi raném věku probíhá první komunikace mezi dítětem a pečující osobou. Jak jsme uvedli výše – novorozenec vidí a slyší, dokáţe tedy reagovat na zrakové a sluchové podněty. Dívání se „z očí do očí“ je tak jakousi první formou komunikace mezi matkou a dítětem. Na konci druhého měsíce se u dítěte objevuje další komunikační prostředek - úsměv, a to úsměv zcela vědomý. Úsměv dítěte vyvolává v pečující osobě jednak opětování a jednak potřebu opakovat podnět, který úsměv vyvolal. Dostáváme se tak k další důleţité věci ve výchově dítěte a tou je nutnost opakování, jakési pravidelnosti. Neméně zajímavé v oblasti vzájemné komunikace a interakce je tzv. biologické zrcadlo, které „nastavujeme“ dítěti. To napodobuje svého vychovatele, jehoţ chování je pro ně předlohou, kterou ono kopíruje. Zároveň i dospělý napodobuje, ať uţ vědomě či nevědomky, mimiku dítěte. Dochází k vzájemné interakci mezi komunikující osobou a dítětem. Například tím, ţe na dítě mluvíme i v tomto období, kdy ono není schopno odpovídat, rozvíjíme jeho řeč. Dále pak rozpoznává stálost osob, z nichţ zpravidla jedna vyniká. Kolem sedmého měsíce věku si dítě vytváří citový vztah k mateřské osobě. Mateřskou osobou nemusí být nutně pouze matka. Je to osoba, která dává dítěti pocit bezpečí a jistoty. V tomto období jiţ dítě také rozlišuje známé x neznámé, bezpečné x nebezpečné. Zhruba o měsíc později pak přichází specifický strach z cizích lidí, který se projevuje aktivně tj. pláčem nebo křikem, či pasivně, tj. utlumením, staţením se do sebe. Toto období je obecně pokládáno za „formativní pro základní důvěru člověka v sebe i v okolní svět. A tato základní sebedůvěra i důvěra v druhé je obecným předpokladem pro vytvoření vztahu důvěry mezi lidmi. Na tomto základě je možno k někomu druhému se přiblížit a konečně se s ním i sblížit. Je to tedy v konečných důsledcích i předpoklad zdravých vztahů mileneckých, manželských i rodičovských.“ 16

16

S otázkou důvěry pak bývá spojována i tzv. otázka identity a otázka

viz. MATĚJČEK, Z.; LANGMEIER, J. Počátky našeho duševního života. Praha: Panorama, 1986. s. 46.

19

odolnosti proti frustracím a ţivotním nepříjemnostem, především pak schopnost tyto překáţky zpracovávat.17 Vědomí identity je utvářeno v období mezi 2. a 3. rokem věku dítěte. „Identita je naše vnitřní odpověď na otázku, kdo jsem, co jsem, co znamenám pro sebe a pro druhé, jaké místo zaujímám v předivu vztahů ve své společnosti.“18 Aniţ si to mnohdy uvědomujeme, svým hodnocením (např. „Ty jsi ale nešika, zase jsi to rozlil“) dítěti svým způsobem podsouváme, co je a co není. Ono tato slova vnímá a bere tím na vědomí, co si o něm myslí jeho nejbliţší lidé. Toto má přirozeně na jeho identitu velký vliv. Měli bychom se tedy snaţit vyjadřovat se vţdy tak, aby dítě cítilo, ţe jej máme rádi a ţe je pro nás důleţité. V této fázi vývoje si dále uvědomuje svou vlastní osobu „já“ a osoby ostatní „ty“. Zároveň se pro něj stává vztah mezi osobami „ty“ (tj. vztah matka – otec) modelem manţelství. Toto období se také nazývá tzv. obdobím vzdoru. Jak jiţ název napovídá, v této době se dítě často vzteká, vzdoruje. „Jedná se o vývojovou záležitost, související se zralostí dětské osobnosti, která na jedné straně poměrně lehce dospěla k formování „rodinné“ identity, na druhé straně si ale těžce razí cestu ke schopnosti přizpůsobovat se nárokům společenského okolí. K tomu je totiž třeba i určité zralosti nervového adaptačního systému. Dětské vztekání není tedy nějaká porucha ve vývoji, není to špatné znamení do budoucna, není to dokonce ani žádná chyba ve výchově. Je to prostě důsledek pokroku ve vývoji osobnosti či jinak řečeno důsledek určité přechodné slabosti, k níž ve vývoji osobnosti dochází.“19 Jak situace, ve kterých se dítě vzteká či jinak projevuje svou momentální vůli zvládat? Nejlépe je právě takové situaci předejít. Nikoli však dovolit vše, nebo dát dítěti vše, co ve svém vzteku právě chce. Pokud budeme konkrétní: v případě, kdy se dítě začne vztekat, je dobré danou situaci rychle změnit, např. odejít z místnosti. Tím není tento jeho výbuch posilován jakoukoli odezvou. Jak se ale zachovat, dojde-li k takové situaci na veřejnosti? Dle PhDr. Matějčka: „Tady pomůže nejspíše trpělivost. Ale přece jen účinnější než kdovíjaké přemlouvání, chlácholení dítěte a odvádění jeho pozornosti jinam je, když je pevně vezmeme do náruče, přitiskneme je k sobě, podržíme a klidně na ně mluvíme. Bez odezvy okolí zlost a vzdor a podobná hnutí mysli ztrácejí rychle smysl. To však je teprve první bod programu. Pak ale musíme dítěti umožnit cestu ze záchvatu ven a spořádaný čestný ústup. Jakmile tedy záchvat odezní, zase je přijmeme bez výhrad a bez 17

viz. MATĚJČEK, Z.; LANGMEIER, J. Počátky našeho duševního života. Praha: Panorama, 1986. s. 47 18 viz. MATĚJČEK, Z. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. s. 118 19 viz. MATĚJČEK, Z. Co, kdy a jak ve výchově dětí. 1. vyd. Praha: Portál, 1996. s. 40

20

výčitek a ujistíme je svou přízní. Připomeneme, že „to“ na ně „přišlo“ , že „to“ s ním třeba cloumalo a lomcovalo a že jsme mu tedy museli pomoci právě tak, jak jsme to udělali. Teď je dobře, že už je to zase pryč. Dáváme tím dítěti na vědomí, že ono trucovité nebo zlostné chování není zlé, nýbrž zbytečné a jeho nedůstojné, takže se musí snažit se toho zbavit. A my mu samozřejmě budeme pomáhat. To je pak i odrazový můstek pro další spořádaný vývoj jeho osobnosti.“20. Dále v této fázi vývoje dítě tzv. „vrůstá“ do rodiny. Uvědomuje si svoji roli a role dalších členů rodiny tj. rodičů, prarodičů či sourozenců. Utváří si představu o muţské a ţenské roli, kterou si s sebou nese do dospělosti. Opusťme ale období vzdoru a pokračujme dále – do období, kdy dítě přichází do mateřské školy. Jiţ si uvědomuje vlastní „já“, dokáţe se samo pohybovat, najíst, zvládá základní hygienu. V této době se rozvíjí především to, co je spojeno s lidskou civilizací a kulturou. Dětská fantazie se promítá do jejich kreseb. Jsou jiţ schopné naučit se různé básničky a písničky. Kniha se stává důleţitým nástrojem ve výchově a měla by mít v kaţdé rodině své pevné místo. Zároveň jiţ děti v tomto věku vyţadují ke hře přítomnost dětí ostatních a tato hra pak probíhá vzájemně (jedná se o jakousi spolupráci). Toto je opět další pokrok oproti období předchozímu, kdy sice dítě potřebovalo ke své hře ostatní děti, ale jejich hra probíhala paralelně „vedle sebe“. Nejenom, ţe jsou tu poloţeny základy pro schopnost spolupracovat s ostatními, které budou vyuţity později v zaměstnání, ale dítě se učí i respektu a toleranci k druhým. Mohli bychom pokračovat a popisovat další fáze vývoje dítěte aţ do jeho dospělosti, kde bychom se opět dostali na začátek této kapitoly, a to k rodičovským postojům. Výše jsme si přiblíţili období vývoje dítěte, které povaţujeme za nejdůleţitější. Za pravdu nám dávají i odborníci: „Psychologové vypočítali, že za tři roky dosavadního vývoje získalo dítě tolik, kolik nezíská za celou další dobu až do dospělosti. Ve škole mateřské (v pojetí J. A. Komenského, tj. v péči matky) do tří let získává tedy více než ve všech školkách, školách základních, středních i vysokých, které bude kdy později navštěvovat.“21 Z tohoto vyplývá, ţe přítomnost a přístup matky je v prvních třech letech ţivota dítěte rozhodující a zcela zásadní. Tento fakt je třeba si uvědomit a snaţit se čas, který je nám dán, který je jedinečný a neopakovatelný, vyuţít co moţná nejefektněji. Zároveň je třeba ke kaţdému dítěti přistupovat zcela individuálně a respektovat jej. Mějme toto na paměti a jeho vývoj negativně neovlivňujme tím, ţe po něm budeme poţadovat „výkony“, ke kterým ještě není zcela připraveno, ke kterým ještě nedospělo. Je třeba trpělivosti. Také porovnávání dětí mezi sebou 20 21

viz. MATĚJČEK, Z. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. s. 128 viz. MATĚJČEK, Z. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. s. 130

21

mnohdy vyvolává zbytečné emoce či pocity, ţe jsme něco zanedbali, nezvládli. Samozřejmě tomu tak ve většině případů není. Zprvu patrné rozdíly mezi dětmi se brzy vyrovnají. Kaţdé dítě se naučí chodit či mluvit – někdo dříve a někdo později. Snaţme se proţít tuto dobu dle našich vnitřních pocitů, v souladu s našimi intuicemi a instinkty. Odbornou literaturu berme jako dobrého pomocníka a rádce, nikoli jako dogma.

22

3 Ekonomická situace rodiny Jiţ se samotným těhotenstvím jsou spojeny určité výdaje. Ačkoli se nejedná o vysoké částky, je třeba i s těmito náklady počítat. Dle našich výpočtů činí tyto náklady celkem částku Kč 9.110,00. Převáţně se jedná o náklady spojené s ošacením, potravinovými doplňky či o kurzovné. Námi uváděné ceny jsou orientační. Některé druhy zboţí lze nakoupit např. pouţité za cenu výrazně niţší, ale samozřejmě můţeme pořídit i zboţí značkové, u kterého bude cena naopak vyšší. Konkrétní rozpis tvoří přílohu č. 2 této práce. Na tomto místě chceme upozornit na skutečnost, ţe některé zdravotní pojišťovny přispívají částkami aţ v řádu tisíců korun např. na nákup potravinových doplňků, na úhradu kurzovného v předporodních kurzech, na poplatek za přítomnost otce u porodu či za nadstandardní pokoj v porodnici. Informujte se proto vţdy u své zdravotní pojišťovny na programy podpory v těhotenství a mateřství. Dále pak rodina musí počítat s finančními výdaji souvisejícími s pořízením výbavy pro dítě. Podrobnější rozpis těchto výdajů je v příloze č. 3 této práce, jejich celková suma dle naší kalkulace činí Kč 39.250,00. Opět na některé poloţky můţe přispívat zdravotní pojišťovna (např. monitor dechu, autosedačka atd.) a i tuto sumu povaţujte za orientační. Také u těchto nákladů platí, ţe je moţné nakoupit zboţí např. pouţité a tudíţ výrazně levnější či naopak cenově náročnější značkové (my jsme se snaţili vycházet z cen průměrných). Některé poloţky označujeme jako „základní“, to znamená, ţe jejich pořízení je nutné. V seznamu uvádíme i poloţky „nadstavbové“, jejichţ pořízení není bezpodmínečně nutné, nicméně výrazně usnadní péči o dítě. Zároveň v této době dochází k postupnému sníţení příjmů rodiny. Z tohoto důvodu mohou vyvstat problémy spojené například se splácením poskytnutých úvěrů. Proto se v této části dále zaměříme na informace, týkající se nejdůleţitějších dávek poskytovaných v těhotenství a mateřství. V souvislosti se splácením úvěrů si vysvětlíme, jaké jsou moţné změny úvěrové smlouvy, jejichţ cílem bude sníţení měsíčního zatíţení klienta. Kapitolu uzavřeme informacemi o moţném přivýdělku na mateřské a rodičovské dovolené a o návratu do zaměstnání.

23

3.1 Dávky poskytované v těhotenství a mateřství 3.1.1 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Výše uvedené náklady vznikají v době, kdy je ţena stále zaměstnaná, resp. pobírá měsíční mzdu. Jak jsme jiţ uvedli v kapitole nazvané Pracovní podmínky těhotných, můţe být těhotná ţena převedena na jinou práci, pokud práce, kterou předtím konala, je podle zvláštních právních předpisů zakázána těhotným ţenám nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohroţuje její těhotenství. Stejně tak zákon pamatuje i na pracující matky do devátého měsíce od porodu a na pracující kojící ţeny. Pokud tedy kvůli přeloţení na jinou práci dojde ke sníţení jejich příjmu, má takováto ţena nárok na tzv. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.22 Tímto příspěvkem dojde k vyrovnání příjmu. Nyní si tuto dávku blíţe specifikujeme: „Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení zaměstnankyně na jinou práci s výjimkou dnů, po které trvala pracovní neschopnost, karanténa, ošetřování člena rodiny, omluvená či neomluvená nepřítomnost v práci. Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zaměstnankyně zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajícího na 1 kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ (úhrn započitatelných příjmů) zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Částka denního vyměřovacího základu podléhá redukci v případě, že přesahuje určitou stanovenou hodnotu. Redukce se v roce 2010 provede tak, že částka do první redukční hranice se započte 90 % (791 Kč), z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (1 186 Kč) se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice (2 371 Kč) se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.” 23

22

viz. Česko. Zákon ze dne 14. března 2006 o nemocenském pojištění. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 64, č. 187, s. 2345. Dostupný také z WWW: 23 viz. http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/708/_ps.2092/M/_s.155/708?uzel=570&POSTUP_ID=524&PRVEK_ID=378, (23.2.2010)

24

Zákon zároveň vymezuje, co je povaţováno za převedení na jinou práci nebo ustanovení na jiné sluţební místo, či které zaměstnankyně na tento příspěvek nárok nemají. Tyto informace nalezneme v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, části třetí, hlavě VI, §42-§44. Ţádost o tuto dávku ţena podává u své organizace. Tiskopis „Ţádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství“ poskytne a potvrdí ošetřující lékař.

3.1.2 Mateřská dovolená Těhotná ţena nastupuje na tzv. mateřskou dovolenou 6-8 týdnů před plánovaným porodem. Přesný termín určí ošetřující lékař, který poskytne i formulář o nástupu na MD, tento pak předá ţena svému zaměstnavateli. Mateřská dovolená trvá 28 týdnů a po tuto dobu je pobírána tzv. peněţitá pomoc v mateřství (PPM). Dříve, neţ si přiblíţíme výpočet této dávky, chceme upozornit, ţe na ni má nárok i muţ, otec dítěte, pokud PPM nepobírá matka z důvodu nemoci a nebo pokud uzavřela s otcem dítěte písemnou dohodu o převzetí dítěte do péče. Tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte. Dávka se mu pak poskytuje po dobu 22 týdnů. Podmínkou nároku na peněţitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na mateřskou dovolenou. Pro vlastní výpočet PPM jsou pak důleţité dvě informace: a) v roce 2010 činí PPM od prvního kalendářního dne 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den b) výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu je shodný jako u dávky „Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství“ tj.: z částky do 791,- se počítá 90 % z částky od 791,- do 1186,- se počítá 60 % z částky od 1 186,- do 2 371,- se počítá 30 % k částce nad 2 371,- se nepřihlíţí Denní vyměřovací základ se vypočte jako podíl součtu hrubých příjmů za rozhodné období (tj. dvanáct kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikl nárok) a počtu kalendářních dnů. Tento denní vyměřovací základ je pak nutné redukovat. Výpočet dávky je pak 60 %

25

z redukovaného denního vyměřovacího základu.24 Ţádost o dávku podává zaměstnankyně u svého zaměstnavatele, který ji předá příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Příklad výpočtu dávky: Ţena má vyměřovací základ v rozhodném období (12 kal. měsíců) Kč 336.000,00. Její denní vyměřovací základ pak je Kč 920,55 (336.000,00/365). Částku Kč 920,55 si nyní rozdělíme dle jednotlivých redukčních hranic: První redukční hranice do Kč 791,00 se počítá 90 % tj. Kč 711,90 (0,9 * 791) Druhá redukční hranice od 791,- do 1186,- se počítá 60 % tj. Kč 77,73 ((920,55-791,00) * 0,6) Redukovaný denní vyměřovací základ je Kč 789,63 po zaokrouhlení Kč 790,00, z něj se v roce 2010 uznává 60 % tj. Kč 474,00. (711,90+77,73) * 0.6 Za třicet kalendářních dnů pak bude činit výše PPM Kč 14.220,00. Výši peněţité pomoci v mateřství si můţete vypočítat pomocí kalkulačky umístěné na adrese http://www.mpsv.cz/cs/4215. Informace, které jsme v souvislosti s touto dávkou uvedli, jsou platné pouze pro rok 2010. V roce dalším se sazby vrátí na úroveň roku 2009 tj.: procentní sazba PPM se zvedne na 70 % a z první redukční hranice se bude započítávat 100 %.

3.1.3 Rodičovská dovolená Na mateřskou dovolenou navazuje tzv. rodičovská dovolená. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký o ni poţádají, ne však déle neţ do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. Rodičovská dovolená nemusí být čerpána vcelku, tzn., ţe zaměstnanec nebo zaměstnankyně mohou nastoupit zpět do zaměstnání a aţ do tří let věku dítěte kdykoliv poţádat opět 24

viz. Česko. Zákon ze dne 14. března 2006 o nemocenském pojištění. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 64, č. 187, s. 2330-2392. Dostupný také z WWW:

26

o poskytnutí rodičovské dovolené. Po dobu rodičovské dovolené je pobírán tzv. rodičovský příspěvek, který je moţno čerpat po dobu dvou, tří nebo čtyř let. Volbou doby čerpání si rodič zároveň volí i k ní příslušnou výši příspěvku. Nárok na dávku má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. „Rodičovský příspěvek je stanoven ve čtyřech výměrách daných v pevných měsíčních částkách: zvýšené (11 400 Kč) základní (7 600 Kč) snížené (3 800 Kč) nižší (3 000 Kč). Výše příspěvku: rychlejší čerpání rodičovského příspěvku – po peněžité pomoci v mateřství (dále jen PPM) ve zvýšené výměře (11 400 Kč) do 24 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání však může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den; klasické čerpání - po PPM v základní výměře (7 600 Kč) do 36 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM; pomalejší čerpání - po PPM nebo od narození dítěte (nevznikl-li nárok na PPM) v základní výměře (7 600 Kč) do 21 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře (3 800 Kč) do 48 měsíců věku dítěte.“25 O příspěvek se ţádá v rozhodných obdobích, kterými jsou: - pro rychlejší čerpání: nejpozději ve druhém kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 22 týdnů ţivota - pro klasické čerpání: nejpozději v kalendářním měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 21. měsíce věku - pro pomalejší čerpání: automaticky, pokud rodič nepoţádá o rychlejší či klasické čerpání rodičovského příspěvku. Příspěvek je pak vyplácen po 21. měsíci věku dítěte. Volbu nároku nelze měnit! Provádí se na základě písemné ţádosti oprávněné osoby, jeţ se podává úřadu práce, který o rodičovském příspěvku a volbě nároku rozhoduje. Rodič si můţe tzv. přivydělat, musí však zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodičovský příspěvek náleţí i v případech, kdy dítě do tří let věku 25

viz.: http://www.mpsv.cz/cs/2#dsp, (25.2.2010)

27

navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše však 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci. Dítě nad 3 roky věku pak můţe navštěvovat mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů v měsíci.26 Z výše uvedeného vyplývá, ţe délka rodičovské dovolené není shodná s dobou poskytování rodičovského příspěvku. (Ten jako dávka státní sociální podpory přísluší aţ do 4 let věku dítěte. Ovšem jen za splnění podmínky, ţe dítě není umístěno více neţ 5 dnů v měsíci nebo maximálně 4 hodiny denně do předškolního zařízení, případně je zajištěna celodenní péče o dítě jinou zletilou osobou.)

3.1.4 Porodné Nárok na porodné vzniká dnem porodu ţeně, která porodila dítě. Výše porodného je Kč 13.000,00 na kaţdé narozené dítě. Vyplácí se jednorázově. Ţádost o porodné se podává opět na kontaktních místech příslušných úřadů práce.

3.1.5 Přídavky na dítě U této dávky se zohledňuje příjem rodiny. Dle zákona o státní sociální podpoře má na dávku nárok nezaopatřené dítě, jestliţe rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky ţivotního minima rodiny a koeficientu 2,40. Zákon č. 110/2006 Sb. Zákon o ţivotním a existenčním minimu pak definuje ţivotní minimum jako „minimální hranici peněžních příjmů (dále jen "příjem") fyzických osob (dále jen "osoba") k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb“27. Tento zákon také přesně určuje výši ţivotního minima pro jednotlivce i pro osoby společně posuzované.

26

viz. Česko. Zákon ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1995, částka 31, č. 117, s. 1642. Dostupný také z WWW: 27 viz. Česko. Zákon ze dne 14. března 2006 o ţivotním a existenčním minimu. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 37, č. 110, s. 1300. Dostupný také z WWW:

28

Výše přídavku je odstupňována dle věku dítěte (jde-li o nezaopatřené dítě) a činí za kalendářní měsíc: u dětí do 6 let Kč 500, u dětí od 6 do 15 let 610 Kč, u dětí od 15 do 26 let 700 Kč. Pokud je dítě zletilé, vyplácí se dávka přímo jemu. U nezletilců se dávka vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření. 28

3.1.6 Další dávky Mezi další dávky řadíme např. sociální příplatek, příspěvek na bydlení, příspěvek na úhradu potřeb dítěte, dávky pěstounské péče či pohřebné. Opět se jedná o dávky, u kterých se posuzuje příjem domácnosti. Těmto příspěvkům se jiţ ale blíţe věnovat nebudeme. Informace týkající se těchto dávek jsou obsaţeny v zákoně č. 117/1995 Sb. - Zákon o státní sociální podpoře, ve zkrácené verzi pak na www.mpsv.cz . Aktuální informace o všech dávkách státní sociální podpory získáte zdarma také na zelené telefonní lince Ministerstva práce a sociálních věcí č. 800189810.

3.2 Vliv nové životní situace na existující úvěrové financování Těhotenství a mateřství s sebou přináší mimo jiné i zásadní změny v rodinném rozpočtu. Spolu s růstem nákladů zároveň dochází k poklesu příjmů. Tato skutečnost můţe mít za následek zhoršení platební morálky vůči financujícímu peněţnímu ústavu. Hlavní zásadou, kterou bychom chtěli zdůraznit, je komunikace s bankou! Přesto, ţe to je obecně povaţováno za automatické, praxe ukazuje, ţe v řadě problémů se tyto daly řešit mnohem efektivněji, případně jim šlo i předejít, pokud by klient komunikoval, upozornil na novou situaci, pravdivě a aktuálně o ni banku informoval. Pokud tedy klient zjistí, ţe za současné situace nebude 28

viz. Česko. Zákon ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1995, částka 31, č. 117, s. 1638-1639. Dostupný také z WWW:

29

schopen úvěr splácet, případně předpokládá, ţe by mohly vyvstat problémy s jeho splácením, je na místě zaţádat banku o změnu podmínek úvěrové smlouvy. Vţdy bude cílem sníţení měsíčního zatíţení dluţníka tak, aby byl úvěr i nadále řádně splácen. Moţností jak toho dosáhnout se nabízí několik: 1. Ţádost o prodlouţení úvěru - banky dnes nabízí úvěry např. aţ na 30 let, doba splácení musí samozřejmě korespondovat s věkem ţadatele. Úvěr by měl být splacen do doby, neţ klient dosáhne důchodového věku. Prodlouţením úvěru dojde k přepočtu výše měsíčních splátek. Klient tak bude méně zatíţený splátkou. Čím delší však je doba splácení, tím větší částku klient přeplatí na úrocích. 2. Ţádost o odklad splátek – po dobu odkladu splátky klient obvykle platí pouze úroky z vyčerpané částky. Po uplynutí smluvně dané doby pak opět začíná splácet úvěr v pravidelných, například anuitních splátkách. 3. Ţádost o změnu splátkového kalendáře – lze zaţádat o přechodné sníţení měsíční splátky (např. po dobu, kdy bude domácnosti plynout příjem pouze jednoho ze dvojice) a jejího opětovného navýšení (navýšení překročí původní výši splátky) od doby, kdy se opět předpokládá pravidelný příjem obou rodičů. 4. Ţádost o sníţení úrokové sazby – v případě, ţe banka vyhoví, dojde sníţením úroku při současném zachování doby splatnosti ke sníţení měsíční splátky. Sníţení úrokové sazby je moţné také řešit například refinancováním u jiného peněţního ústavu (v tomto případě je ale nutné zohlednit náklady s refinancováním související). 5. Ţádost o mimořádnou splátku úvěru – pokud rodina disponuje volnými prostředky, lze tyto pouţít jako mimořádnou splátku úvěru a zároveň zaţádat o přepočet měsíční splátky při zachování doby splatnosti. 6. Konsolidace úvěrů – v případě, kdy má rodina několik úvěrů zpravidla vedených u několika bankovních ústavů, bývá vhodná tzv. jejich konsolidace, při které dojde ke splacení těchto dílčích úvěrů jedním úvěrem generálním. Tímto dojde mimo jiné i k úspoře za poplatky související s vedením jednotlivých úvěrových účtů u různých bank.

30

3.3 Přivýdělek na mateřské a rodičovské dovolené „Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, kdy je vykonávána činnost (zaměstnání) zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je tato dávka poskytována. Poskytování peněžité pomoci v mateřství však nebrání výkon práce v jiném zaměstnání, či výkon jiné výdělečné činnosti. U rodičovského příspěvku příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.“29

3.4 Návrat do zaměstnání Mateřská i rodičovská dovolená je posuzována zákoníkem práce jako překáţka v práci na straně zaměstnance. Nejedná se tedy o skončení pracovního poměru, ale o omluvenou absenci

zaměstnance.

Nedochází

ani

ke

změně

pracovního

poměru.

Nastoupí-li

zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, do práce, zařadí je zaměstnavatel na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to moţné proto, ţe původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí je zaměstnavatel podle pracovní smlouvy.30 Zaměstnankyně i zaměstnanec, kteří se vrací po rodičovské dovolené zpět do práce, musí být zařazeni podle pracovní smlouvy.31 Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen přidělit zaměstnanci práci dle pracovní smlouvy. Pokud se tak nestane, jedná se o překáţku v práci na straně zaměstnavatele a ten je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.32 V případě, kdy se zaměstnanec stane nadbytečným, má nárok na dvouměsíční výpovědní lhůtu a odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Jestliţe zaměstnavatel nemá pro zaměstnance po dobu dvouměsíční výpovědní lhůty práci, je povinen mu platit náhradu ve výši průměrného výdělku a teprve potom proplatit odstupné. Pro výpočet

29

viz. http://www.azrodina.cz/3651-penezita-pomoc-v-materstvi-a-moznost-pracovat, (27.2.2010) viz. Česko. Zákon ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 84, č. 262, s. 3155. Dostupný také z WWW: 31 viz. http://www.mpsv.cz/cs/4#fpr, (27.2.2010) 32 viz. Česko. Zákon ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 84, č. 262, s. 3191. Dostupný také z WWW: 30

31

odstupného a stejně tak jiných náhrad je rozhodující výdělek z posledního odpracovaného čtvrtletí před nástupem na mateřskou dovolenou.33 Návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené bývá často spojen s pocity strachu, nejistoty či obavami, ţe na práci „nebudete stačit“, ţe „nezapadnete do kolektivu“. Zároveň můţe mít ţena obavy, ţe nebude dostatečně zvládat péči o dítě či domácnost. Opětovný návrat do zaměstnání je současně i další „zatěţkávací zkouškou“ vztahu. Proto, aby návrat do zaměstnání byl ovlivněn výše uvedenými skutečnostmi co nejméně, doporučujeme následující: - neztrácejte kontakt se svým zaměstnavatelem po dobu mateřské a rodičovské dovolené, - zajímejte se o aktuální situaci ve Vašem oboru, - pokud je to moţné rozšiřte si vzdělání či odbornost např. sloţením státní jazykové zkoušky, - řešte svůj návrat z rodičovské dovolené včas. Je třeba se zaměřit na pozitivní stránky této situace, tj. opětovné získání ekonomické nezávislosti, pravidelný denní kontakt s novými lidmi, návrat zájmu a péče o vlastní osobu, posílení vlastního sebevědomí.

33

viz. Česko. Zákon ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 84, č. 262, s. 3155. Dostupný také z WWW:

32

4 Zpracování podnikatelského záměru jako součást žádosti o úvěrové financování 4.1 Úvod Po skončení mateřské dovolené řeší většina ţen svůj návrat do pracovního procesu. Nabízí se několik moţností:

- návrat do původního zaměstnání - hledání zaměstnání nového - zaloţení vlastního podnikání.

První dvě moţnosti jsou blíţe rozvedeny v kapitole č. 3.4 této práce. My se budeme dále věnovat moţnosti třetí. Z tohoto širokého tématu se zaměříme konkrétně na zpracování podnikatelského záměru, jako podkladu pro jednání s peněţním ústavem o úvěrovém financování. Nejprve si obecně rozebereme jednotlivé body, které by měl podnikatelský záměr obsahovat, upozorníme na různé varianty řešení, včetně zdůvodnění, proč je daná varianta výhodnější, příp. v čem tkví výhoda té-které moţnosti, a na závěr uvedeme příklad podnikatelského záměru – zaloţení soukromé mateřské školky. Tyto informace pak mohou být vyuţity nejenom při jednání o úvěrovém financování komerční sféry, ale i o úvěrovém financování fyzických osob.

4.2 Podnikatelský záměr – jednání s bankou Na začátku kaţdého podnikání je třeba přesně definovat skupinu zákazníků, kteří budou vyuţívat naši sluţbu, zjistit a přesně formulovat jejich potřeby. Je třeba zanalyzovat trh, na který chceme vstoupit, zohlednit případné bariéry, které je třeba při vstupu na daný trh překonat. Důkladně zmapovat konkurenci. Zároveň je třeba projekt posoudit i z hlediska jeho udrţitelnosti v čase, to znamená, zda budou zajištěny dostatečné příjmy minimálně po dobu splatnosti úvěrového financování. Co moţná nejpřesněji určit finanční náročnost našeho projektu a v návaznosti na to zajistit potřebné zdroje financování. V případě cizích zdrojů pak tyto získat za co nejvýhodnějších podmínek.

33

Dnes je jiţ moţné vybrat si mezi peněţními ústavy na základě předem stanovených kriterií ten, který bude pro nás nejvýhodnější. Kaţdá banka by měla být připravena vypracovat pro klienta nabídku úvěrového financování dle předloţených informací. Tyto informace musí být pravdivé, co moţná nejpřesnější a jasně formulované. Pak můţeme očekávat, ţe i nabídka banky bude korespondovat s našimi potřebami. Na kvalitě námi poskytnutých informací závisí i doba zpracování ţádosti a samozřejmě konečné rozhodnutí o financování podnikatelského záměru. Nabídku financování vypracovanou bankou je třeba posuzovat komplexně, nezaměřovat se pouze na jeden ukazatel (např. na výši úrokové sazby). Nyní si jednotlivá kritéria přiblíţíme: Výše a forma úvěru – otázka výše úvěru je závislá na dobře vypracované kalkulaci podnikatelského záměru. Je třeba přesně zjistit i výši volných vlastních zdrojů a jejich připravenost v určitém časovém horizontu. Přestoţe na začátku projektu obvykle vycházíme z předpokládaných dílčích kalkulací (v případě rekonstrukce nemovitosti např. z rozpočtu stavby vypracovaného stavební firmou, v případě zařízení objektu z cenových nabídek, z provozních nákladů, které by měly vycházet ze srovnávací základny nejlépe dle podobných realizovaných projektů apod.), přece jen se jedná o odhad budoucího stavu. Proto je dobré zakalkulovat do celkových nákladů, potaţmo do poţadované výše úvěrového financování, i jistou rezervu, která by vykryla případné výkyvy, například vícenáklady, změnu úrokových sazeb, nedodrţení časového harmonogramu, změnu cen vstupů atd. Tato rezerva by samozřejmě měla být přiměřená. Můţe mít podobu kontokorentního rámce, který bude společnost čerpat v případě potřeby. Vlastní podnikatelský záměr pak bude financován z úvěru investičního. O rezervu je také moţné úvěr navýšit, v tomto případě je ale na místě zjistit, zda banka umoţní úvěr nedočerpat a jak v tomto případě dále postupuje, příp. zda klienta za nevyčerpání prostředků penalizuje. Úroková sazba – v zásadě se nabízejí dvě moţné varianty: fixní úroková sazba a variabilní úroková sazba. Fixní sazba, jak jiţ název napovídá, je pevná, smluvně ukotvená sazba, která je platná po celou dobu trvání úvěrového vztahu, případně po určitou jasně vymezenou dobu. Variabilní

sazbou

pak

rozumíme

sazbu

navázanou

např.

na

referenční

sazbu

PRIBOR + procentuální přiráţku k této sazbě. Tato úroková sazba se pak mění např. kaţdé čtvrtletí či pololetí (dle toho, zda je sazba navázána na tříměsíční či šestiměsíční PRIBOR) dle

34

daného vzorce např. PRIBOR 3M + 2,50% p.a. Výhoda fixní úrokové sazby tkví ve snadnější kalkulaci – můţeme si jednoduše spočítat, jak vysoký úrok budeme platit po dobu trvání úvěrového vztahu. Zároveň se vyvarujeme rizika náhlého zvýšení úrokové sazby. Většina bank má ale ve smlouvě uvedeny podmínky, za kterých můţe tuto sazbu po skončení její fixní platnosti měnit. Obvykle ale není uveden vzorec, podle kterého se stanoví nová úroková sazba, a je tak zcela na bance, v jaké výši novou úrokovou sazbu stanoví. Tento problém odpadá u sazby navázané na PRIBOR, kdy klient přesně ví, kdy dojde ke změně a dle jakého vzorce bude stanovena úroková sazba nová. Na druhou stranu však nelze předvídat (hlavně z dlouhodobého hlediska, tedy u úvěrů dlouhodobých) vývoj sazeb PRIBOR a tím se stěţuje počáteční kalkulace, kdy se jako vstupní údaj pouţije sazba platná v daný okamţik a s touto se musí kalkulovat po celou dobu trvání úvěru. Ve skutečnosti však jiţ např. po třech měsících dojde ke změně. Změny sazby PRIBOR sice nebývají příliš vysoké z krátkodobého hlediska, nicméně u dlouhodobějších projektů můţe rozdíl v počáteční a konečné úrokové sazbě činit i několik procent. Variabilní úroková sazba reaguje na změny na finančním trhu, takţe se můţe stát, ţe při poklesu referenční sazby PRIBOR bude samozřejmě klesat i celková úroková sazba úvěru. Fixní sazba však zůstává stálá i pokud dochází k poklesu úrokových sazeb. Způsob a doba čerpání úvěru - finanční prostředky z poskytnutého úvěru lze u investičních úvěrů čerpat tzv. účelově. To znamená, ţe peníze budou převedeny na základě faktur, smlouvy o dílo, kupní smlouvy či jiných dokladů přímo na účty zhotovitele, stavebníka, prodávajícího či dalších smluvních partnerů. Způsob čerpání úvěrových prostředků bývá přesně definován v úvěrové smlouvě a je bankou přísně dodrţován a kontrolován. V některých případech je moţné převést prostředky z úvěru přímo na účet klienta (dluţníka), v tomto případě je pak klient povinen doloţit, ţe tyto prostředky pouţil na účel uvedený v úvěrové smlouvě (opět např. fakturou či dokladem o úhradě v hotovosti, nebo dle dispozic uvedených v úvěrové dokumentaci). Klient by se měl také dopředu informovat o zpoplatnění, které se týká čerpání úvěrových prostředků. Rozdíly mezi jednotlivými bankami jsou poměrně výrazné a hlavně v případech, kdy klient realizuje rozsáhlejší a dlouhodobější projekt, můţe poplatek za čerpání úvěru tvořit významnou poloţku nákladů spojených s úvěrem. Některé peněţní ústavy čerpání úvěru nezpoplatňují, jiné např. aţ od třetího čerpání, ale setkáme se i se zpoplatněním kaţdého čerpání. Doba čerpání úvěru koresponduje s časovým harmonogramem projektu. Např. při

35

koupi nemovitosti je úvěr vyčerpán jednorázově, obvykle k přesně stanovenému datu. U realizace výstavby nemovitosti je čerpání postupné. Záleţí na dohodě mezi klientem a bankou, zda bude umoţněno čerpat prostředky např. po dobu jednoho roku či déle. V tomto případě je vhodné této skutečnosti přizpůsobit i splátkový kalendář. Způsob a doba splácení – úvěr je moţné splácet kapitálovými či anuitními splátkami. U kapitálových splátek dluţník splácí zvlášť jistinu a zvlášť úrok. Dochází k rychlejšímu úmoru jistiny a klient obvykle tzv. „přeplatí“ méně, neţ kolik by bylo v případě, ţe by úvěr splácel anuitními splátkami. Klient je ale více zatíţen v měsících, kdy dochází jak ke splátce jistiny, tak ke splátce úroku. Toto je vhodné např. u sezónních typů podnikatelské činnosti, kdy je moţné splátku úroku stanovit na období, kdy je zároveň očekáván i nejvyšší příjem. Při anuitním způsobu splácení klient hradí stejnou splátku, ale mění se poměr, který připadá na úhradu jistiny a úhradu úroku. Pro tvorbu kalkulací je přehlednější anuitní způsob splácení, protoţe klient zná přesnou výši splátky. Tento způsob splácení je také vhodnější v případě pravidelných příjmů, jejichţ výše se významně nemění. Doba splácení úvěru by opět měla odpovídat celkovému podnikatelskému záměru, vycházejícímu z relevantních vstupních údajů, které jsou samozřejmě zaloţeny na reálných moţnostech. Zároveň by se mělo vţdy kalkulovat v rámci nejkonzervativnější varianty. Obecně lze říci, ţe čím delší dobu je úvěr splácen, tím více klient zaplatí na úrocích a obráceně. Další skutečnost, která by v této souvislosti neměla být opomenuta, je moţnost předčasného splacení. Důleţitou informací je, zda banka umoţní úvěr předčasně splatit celý (příp. za jakých podmínek či sankcí je toto moţné), nebo zda je moţné úvěr splatit pouze částečně a jaký to bude mít v tomto případě dopad do splátkového kalendáře (zkrácení doby splatnosti při zachování výše splátky x zachování doby splatnosti při současném sníţení splátky). Zajištění úvěru – je třeba se dopředu připravit na to, ţe banka bude vyţadovat adekvátní zajištění úvěru. Druh poţadovaného jištění vychází samozřejmě mj. z výše úvěrové částky, doby splatnosti úvěru, rizikovosti obchodu a případných dosavadních zkušenostech s klientem. Obvykle se jedná o směnku vystavenou dluţníkem, směnečné ručení, exekutorský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti, prvořadé zástavní právo k nemovitosti, vinkulace pojištění, vinkulace vkladu, zástavu pohledávek, zástavu obchodního podílu aj. Na zajištění je

36

třeba se podívat jako na předmět uspokojení pohledávky banky v případě, kdy úvěr nebude řádně splácen. Jinými slovy je třeba zváţit, co všechno banka jako zajištění poţaduje a co jsme my ochotni jako zajištění nabídnout. Pokud je ţadatelem o úvěr právnická osoba (např. s.r.o.) banka si zpravidla vyţádá směnečné ručení společníků jako fyzických osob. Na tomto místě chceme upozornit na nebezpečí, které se v tomto zajišťovacím instrumentu skrývá, a to na prodej pohledávky za klientem v případě, kdy závazek není splácen. Proto je vhodné vyţádat si tzv. nepřevoditelnost směnky (pozn. nikoliv na řad). U úvěrů o vyšších objemech (kterými většina investičních úvěru bezesporu je) se dále vyţaduje prvořadé zástavní právo k nemovitosti. Tzn., ţe zástavní právo financující banky je na listu vlastnickém vyznačeno jako první v pořadí (obvykle banky ani nepovolují další zatěţování nemovitosti). Existuje i moţnost nabídnout jako zajištění úvěru nemovitost ve vlastnictví třetí osoby. Tato osoba pak obvykle přistupuje k úvěru jako směnečný ručitel. Např. u s.r.o. je moţné zastavit nemovitost ve vlastnictví společníka, který je zároveň i ručitelem u investičního úvěru společnosti. Nemovitost nesmí být zatíţena např. exekucí, problém bývá i s určitými typy věcných břemen (ta v lepším případě pouze sniţují cenu nemovitosti, v horším pak činí nemovitost, jako zajištění, zcela nevhodnou). Trţní hodnota nemovitosti je z hlediska poskytnutí úvěru velmi důleţitá. Banka si vyţádá znalecký posudek vypracovaný soudním znalcem (obvykle smluvním, příp. se bude jednat přímo o znalce banky), který danou nemovitost ohodnotí a uvede tzv. trţní cenu (tj. zjednodušeně řečeno cena nemovitosti, kterou lze dosáhnout v případě jejího prodeje). Tato cena však není konečná a banka ji dále oddiskontuje (sníţí), obvykle na 70 % či 80 %, výsledek je pak porovnáván s výší úvěru. Nejlépe si toto vysvětlíme na konkrétním příkladu: uvaţujme, ţe ţádáme o úvěrové financování ve výši Kč 8.000.000,00, trţní cena nemovitosti, kterou nabízíme jako zajištění, dle znaleckého posudku činí Kč 10.000.000,00. Po provedení diskontu se dostáváme na Kč 7.000.000,00 (tj. 70% z trţní ceny nemovitosti). Je patrné, ţe nám vychází nezajištěná část úvěru ve výši Kč 1.000.000,00. Nyní je na bance, zda půjde do rizika z části nezajištěného úvěru, nebo zda bude poţadovat dozajištění např. jinou nemovitostí či vkladem. Všechny nemovitosti musí být pojištěné a banka si vinkuluje pojistné plnění v případě pojistné události ve svůj prospěch. Dále je moţné vinkulovat například i pojistné plnění ze ţivotního pojištění. V případě smrti dluţníka pak není pojistné plnění vyplaceno pozůstalým, ale je určeno na splacení dluhu (pokud nebude s bankou domluveno jinak). Dalším moţným zajištěním je zástavní právo ke vkladu. Úloţka

37

musí být zpravidla vedena na účtu u financujícího bankovního ústavu. Bývá úročena speciální úrokovou sazbou. V případě problémů se splácením je banka oprávněna uspokojit svou pohledávku z tohoto vkladu. Obdobně je tomu i u zástavy pohledávek. Opět je bankou podmíněno, aby platby přicházely na účet klienta vedený u financujícího peněţního ústavu. V případě nesplácení je banka oprávněna pouţít tyto platby k úhradě dluţné částky. Toto jsou pouze některé typy zajištění, které můţe banka různě kombinovat, případně si vyţádat další. Poplatky – nejenom úrok, ale i související poplatky je třeba zahrnout do celkových nákladů spojených s úvěrem. Je třeba důkladně zjistit a projednat všechny poplatky týkající se úvěrového financování. Velmi často se klienti zajímají pouze o poplatek za zpracování úvěru a jiţ opomíjejí další platby s úvěrem související. Z okruhu těchto dalších plateb jsme jiţ výše zmínili např. poplatek za čerpání úvěru, dále sem patří poplatek za vedení úvěrového účtu, poplatek za výpis, poplatek za změnu úrokové sazby, předčasné splacení úvěru aj. S poskytnutím úvěru bývá dále spojeno zaloţení a vedení běţného účtu u financující banky, to znamená, ţe je třeba vzít v úvahu i poplatky spojené s vedením běţného účtu a platebního styku u dané banky. Taktéţ například poplatek za zpracování znaleckého posudku bývá poměrně vysoký. Některé banky si jej oficiálně neúčtují, nicméně jej mají zahrnutý např. v poplatku za zpracování úvěru. Ostatní informace – banka poţaduje i další informace týkající se například vlastnické struktury společnosti, případných ekonomicky spjatých skupin, ekonomických výsledků

(včetně

výsledků těchto ekonomicky spjatých skupin), informace o klientově bezdluţnosti vůči orgánům státní správy (zpravidla se dokládá potvrzení o stavu osobních účtů u OSSZ, FÚ a ZP), o závazcích vůči jiným bankám a o ostatních závazcích (obvykle členěných dle splatnosti). Většina bank má dnes jiţ přístup do registru dluţníků, kde je moţné tyto informace ověřit, proto je velmi důleţité uvádět informace pravdivé a nezkreslené. Vše bude třeba písemně doloţit. Je nutné připravit veškerou smluvní dokumentaci (např. nájemní smlouvy v případě zástavy pohledávky z nájmu, v případě zástavy nemovitosti pak aktuální výpis z listu vlastnického, příp. nabývací titul atd.), dále smluvní dokumentaci týkající se financovaného projektu. Pokud ještě není moţné uzavřít vlastní smlouvy, je třeba připravit alespoň návrh těchto smluv s případnými odkládacími podmínkami (u koupě nemovitosti je

38

vhodné uzavřít např. tzv. předkupní smlouvu). Ideální je, pokud můţeme nějakým způsobem prokázat, ţe budeme mít i našeho koncového zákazníka – opět podloţeno smlouvou, dohodou o spolupráci aj. Poslední důleţitou skutečnost, kterou bychom chtěli zmínit je moţnost např. dotace úroku ze strany ČMZRB, případně bankovní záruky (jako další moţné zajištění), či dotace z fondů EU. Pokud počítáme s takovouto podporou, je na místě zahrnout tuto informaci do našeho podnikatelského záměru a opět vše smluvně doloţit. Výše jsme obecně popsali skutečnosti, se kterými se setkáme při jednání o úvěrovém financování a na základě kterých se pak rozhodujeme pro nejlepší variantu. Jedná se pouze o základní přehled. Při jednání s konkrétním finančním ústavem o konkrétním podnikatelském záměru mohou vyvstat další skutečnosti výše neuvedené, či zmíněné okrajově. Abychom uvedené obecné informace více přiblíţili, rozhodli jsme se zpracovat podnikatelský záměr – zaloţení soukromé mateřské školky.34

4.3 Soukromá mateřská škola Kačer 4.3.1 Analýza trhu Nastínění současného demografického vývoje Počátek nového tisíciletí byl v České republice demografy spojován s tzv. babyboomem – přirozeným přírůstkem obyvatelstva, ke kterému přispěly právě populačně silné ročníky 70. let. Tendencí je, ţe se v posledních letech rodí stále více dětí. V roce 2008 se počet obyvatel v České republice zvýšil o 86.400 na 10.467.500. Přestoţe se přirozený přírůstek oproti roku 2007 zvýšil, víme, ţe valná část celkového růstu obyvatelstva je tvořena zahraniční migrací. Avšak v roce 200835 se narodilo 119.600 dětí, coţ bylo o 4.900 více neţ v roce 2007. Vzrostl i průměrný počet dětí narozených jedné ţeně. Nyní spadá na jednu ţenu 1,50 dítěte. Více dětí se naposledy narodilo v roce 1993 - 121.000.36

34

Jelikoţ se jedná o z části fiktivní příklad můţe se stát, ţe některé uváděné hodnoty (např. poloţky nákladů a výnosů) nemusí být zcela přesné. Jde nám především o formální stránku věci. 35 Statistika pro rok 2009 (celkový přehled) ještě není k dispozici. 36 viz. http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby031309.doc, (1.1.2010)

39

Počet narozených dětí u nás začíná nicméně v současné době klesat. V období během ledna aţ června 2009 byl o 1.600 niţší neţ během stejného období roku 2008 a dosáhl 58.000 narozených. Demografický vývoj ve druhém čtvrtletí roku 2009 potvrzuje situaci z prvních třech měsíců roku 2009 – po 7 letech přestaly počty narozených dětí růst.37 Pokles ale nebude rychlý a drastický. Přestoţe uţ odrodily tzv. Husákovy děti, poměrně silné ročníky počátku 80. let mají mateřství ještě před sebou, předpokládáme-li, ţe se stále zvyšuje průměrný věk rodiček. V devadesátých letech ale došlo ke zrušení vyššího počtu předškolních zařízení kvůli klesající poptávce, protoţe se v té době rodilo stále méně dětí. Do obnovení státem zřizované školky se obcím kvůli sloţité legislativě nechce. Ani babyboom nenahrává v České republice tomu, aby se větší firmy rozhodly zaloţit firemní školky, jak je to běţné na Západě, a umoţnily tak brzký a plynulý návrat z rodičovské dovolené. Zde se naskýtá otázka, do jaké míry je zřízení předškolního zařízení věcí státu, či věcí soukromou. Přestoţe firemní péče o děti by mohla být plusem zaměstnavatele, který chce přilákat kvalitní zaměstnance, mnoho z nich se kvůli dlouhé řadě zákonů, vyhlášek a norem pro tento krok nerozhodne. Navíc u nás není obvyklé sloučení pracovního a soukromého ţivota. Mnoho zaměstnavatelů si přeje návrat kvalitních zaměstnankyň či zaměstnanců z rodičovské dovolené, ale není ochotno akceptovat fakt, ţe zaměstnaný rodič si přeje častý kontakt s dítětem a nemůţe pracovat přesčas, pokud nemá zajištěné hlídání. Vezmeme-li v úvahu, ţe se na základě babyboomu zvyšují počty zájemců o mateřské školy a mnoho rodičů má problémy s umístěním svého potomka, tak jsme toho názoru, ţe řešením této pro mnohé rodiče sloţité situace je zřízení soukromé školky, která můţe být na rozdíl od státní školky flexibilnější např. v otevírací době či v rámcovém vzdělávacím programu. Tento fakt demonstruje následující tabulka - počet zamítnutých ţádost o přijetí do mateřské školy.38 počet zamítnutých žádostí 37 38

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

3.813

4.673

6.128

6.810

9.570

13.409

19.996

viz. http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby091109.doc, (1.1.2010) viz. http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/eurybase/eurybase_full_reports/CZ_CS.pdf, (27. 3. 2010)

40

Demografická situace v městě Pelhřimov Český statistický úřad uvádí, ţe k roku 2008 ţije v Pelhřimově 16.741 obyvatel, z toho 2.305 dětí do 14 let, 12.057 lidí ve věku 15-64 a 2.379 starších 65 let. Ve stejném roce se v Pelhřimově narodilo 646 dětí.39 Konkurence Ve městě se nachází pět mateřských školek zřízených městem, sloučených do jednoho právnického subjektu a akreditovaných MŠMT. Rejstřík MŠMT, do kterého jsou zaneseny všechna státem akreditovaná výchovná pracoviště, nám nabízí následující informace o těchto předškolních zařízeních:40 Název: Mateřská škola Adresa hlavního pracoviště: Praţská 767, 39301 Pelhřimov Vyučovací jazyk: český Nejvyšší povolený počet dětí v mateřské škole: 679 Datum zápisu školy do rejstříku: 1. 1. 2005 Datum zahájení činnosti: 18. 6. 1996 Pracoviště mimo hlavní adresu: -

Osvobození 1700, 39301 Pelhřimov

-

U Stínadel 1665, 39301 Pelhřimov

-

Komenského 1108, 39301 Pelhřimov

-

Pod Náspem 399, 39301 Pelhřimov

Soukromá či firemní školka není ve městě ţádná.

4.3.2 Způsob zřízení soukromé mateřské školy – bariéry pro vstup na trh Soukromou školku lze zřídit dvěma způsoby: 1. podle školského zákona 2. podle ţivnostenského zákona 39 40

viz. http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/3400275380/$File/401809361.pdf, (1.1.2010) viz. http://rejskol.msmt.cz/, (1.1.2010)

41

Zřízení školky podle školského zákona Pokud se rozhodneme zřídit mateřskou školu podle školského zákona, musíme postupovat podle Zákona číslo 561/2004 Sb.41 Podle tohoto zákona mohou právnické nebo fyzické osoby zaloţit školskou právnickou osobu, jejíţ činností pak je poskytovat vzdělávání podle vzdělávacích programů a školských sluţeb definovaných zákonem, tj. ţe musíme dodrţovat didaktické a metodologické pokyny ministerstva školství, případně se umoţnit kontrolám z Ministerstva školství. Školka zřízená podle tohoto zákona se zapisuje do rejstříku škol a školských zařízení. O zápis je nutné ţádat, ale škola nemusí být do rejstříku zapsána, pokud by nebyla v souladu s právními, hygienickými či vzdělávacími předpisy. Školský zákon definuje počet dětí ve školce: mateřská škola s jednou třídou má nejméně 15 dětí, MŠ se dvěma a více třídami má v průměru nejméně 18 dětí ve třídě. Třída mateřské školy se naplňuje do počtu 24 dětí.42 Stejně tak musí školky od 1.9.2007 pracovat podle vlastního školního vzdělávacího programu a vést v kaţdé třídě třídní knihu, které obsahuje „průkazné údaje o poskytovaném vzdělávání a jeho průběhu.“43 Legislativní rámec 1. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 561/2004 stanovuje cíle a organizaci předškolního vzdělávání, definuje postavení mateřských škol, upravuje jejich zřizování a správní záleţitosti a obsahuje poţadavky na zřízení přípravné třídy.44

41

viz. Česko. Zákon ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání : (školský zákon). In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 190, č. 561, s. 10273-10274. Dostupný také z WWW:

42

viz. http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/eurybase/eurybase_full_reports/CZ_CS.pdf, (27. 3. 2010) 43 viz. http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/eurybase/eurybase_full_reports/CZ_CS.pdf, (27. 3. 2010) 44 viz. Česko. Zákon ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání : (školský zákon). In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 190, č. 561, s. 10262. Dostupný také z WWW:

42

2. Toto upravuje Vyhláška MŠMT 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání, která obsahuje -

podmínky provozu a organizace MŠ

-

min. a max. počet dětí ve třídě

-

zajištění bezpečnosti

-

výše úplaty za předškolní vzdělávání.

3. Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických poţadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých 4. Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických poţadavcích na stravovací sluţby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závaţných, ve znění pozdějších předpisů. Podle školského zákona zřizují většinou MŠ obce, popř. svazek obcí. Takto zřízené mateřské školy musí být zapsány v rejstříku mateřských škol na jednotlivých krajských úřadech, tedy akreditovány. Zřízení školky podle ţivnostenského zákona Pokud budeme zřizovat školku podle ţivnostenského zákona pro děti nad tři roky, vyuţijme volnou ţivnost, a sice činnost číslo 72 - Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti. Sem spadá výchova dětí nad tři roky věku v předškolních zařízeních, dále výuka jazyků, případně znakové řeči, výuka hry na hudební nástroj, výtvarného umění, baletu, uměleckého tance, herectví, mimického projevu atd. Obsahem činnosti naopak není výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do rejstříku škol a školských zařízení. Ale i soukromý zřizovatel si můţe o akreditaci zaţádat. Podaří-li se mu ji získat, musí počítat s velmi přísnými směrnicemi a dalšími výše zmíněnými předpisy. I soukromá školka musí vzít v úvahu Vyhlášku č. 410/2005 SB, hygienické poţadavky na prostory pro výchovu a vzdělávání dětí. Ta zahrnuje poţadavky na vnitřní prostory a uspořádání školky, vybavení nábytkem, osvětlení, větrání, zásobování vodou, provozní

43

podmínky, úklid, výměnu lůţkovin, poţadavky na hygienická zařízení a šatny či poţadavky na velikost školní jídelny. Školním stravováním se navíc zabývá Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, jejíţ přílohy stanoví výţivové normy pro školní stravování a finanční limity na nákup potravin.

4.3.3 Náš podnikatelský záměr My jsme se rozhodli zřídit školku podle ţivnostenského zákona, coţ pro nás bude v rané fázi projektu přijatelnější. Musíme si vyřídit ţivnostenský list a poté vzít v úvahu následující předpisy: 45 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, mj.: -

§ 8 – zřizování

-

§ 124 a násl. - Školská právnická osoba

-

§ 142 a násl. - Rejstřík škol a školských zařízení

Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických poţadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, jejíţ přílohy stanoví výţivové normy pro školní stravování a finanční limity na nákup potravin.

45

Zákony 561/2004 a 563/2004, Vyhláška 14/2005 pro nás budou platit pouze v případě, pokud se rozhodneme pro akreditaci školky, o čemţ při startu školky neuvaţujeme.

44

Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických poţadavcích na stravovací sluţby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závaţných, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických poţadavcích na stavby Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů

4.3.4 Popis projektu Základní informace o společnosti: Obchodní firma:

Mateřská škola Kačer

Sídlo:

5. května 1003, 393 01 Pelhřimov

Právní forma:

s.r.o.

Jednatelka společnosti:

Lada Pistulková, Olešenská 57, 39301 Pelhřimov

Společník:

Lada Pistulková, Olešenská 57, 39301 Pelhřimov 100 % vlastník

Základní kapitál:

Kč 200.000,00

Lokalita a popis nemovitosti: Budova, kterou navrhovatelka projektu získala v rámci restitučního řízení v roce 1993, se nachází v ulici 5. května č.p. 1003. Před rokem 1989 zde byla umístěna mateřská školka pro děti dráţních zaměstnanců. Prostory jsou tedy uzpůsobeny poţadavkům dětí, avšak musí projít velkou rekonstrukcí. Vyuţitelná podlahová plocha nemovitosti má rozlohu 300 m2. Budova je dvoupodlaţní, v přízemí se nacházejí vstupní hala se šatnami pro děti, kuchyň, jídelna a umývárna s 10 toaletami. V zadní části je nebytový prostor, dříve vyuţívaný jako sklad. Tento prostor bude po rekonstrukci dlouhodobě pronajat a vyuţíván jako zubní ordinace. První patro je dvoukřídlé a nachází se tam dvě od sebe oddělené buňky. Nemovitost je dobře dostupná. V docházkové vzdálenosti je autobusové i vlakové nádraţí, moţnost parkování je na vlastním parkovišti před objektem.

45

Filosofie a strategie školky Naše soukromá mateřská škola vzniká po podrobném marketingovém průzkumu a analýze poţadavků a moţností ze strany rodičů předškolních děti. Je výjimečná nejen svou polohou, ale i přístupem k dětem, které stojí v centru všeho dění. Ke školce patří rozlehlá zahrada, kde bude spousta prostoru pro hry. V objektu budovy máme vlastní kuchyň a malou prádelnu. Kapacita naší mateřské školy je 30 dětí. Jsou zde dvě třídy – jedna pro děti od tří do čtyř let, druhá pro předškoláky. Ve třídách pracují 3 kvalifikované učitelky, které neustále zdokonalují svoji odbornost, spolupracují se ZŠ a specialisty z pedagogicko-psychologické poradny. Školka také bude spolupracovat s externí učitelkou němčiny, která do zařízení dvakrát týdně dochází a řízená činnost celého dopoledne bude probíhat pouze v německém jazyce v rámci úspěšného a Evropskou unií placeného projektu Interkulturní vzdělávání dětí a dospělých. Mezi další aktivity v naší školce řadíme zdravé foukání (kurs flétny), krouţek keramiky, zdravotní cvičení a pořádání výletů do okolí. Pro toto soukromé zařízení je důleţité, aby zde vznikla důvěra mezi rodiči a zaměstnanci školky. Rodiče jsou pravidelně informováni o dění v mateřské škole na nástěnkách i na internetových stránkách, mohou se kdykoliv zúčastnit dění ve školce a ujistit se tak o kvalitě našeho předškolního vzdělávání. Provoz naší mateřské školy je od 7.00 hodin do 19.00 hodin. Kalkulace nákladů a výnosů Předpokládané náklady na rekonstrukci a vybavení: Kč 2.000.000,00 (včetně rozpočtové rezervy) Rekultivace zahrady: Kč 50.000,00 Náklady celkem: Kč 2.050.000,00 Vlastní zdroje ţadatele: Kč 750.000,00 Poţadovaná výše úvěru: Kč 1.300.000,00 Předpokládané měsíční náklady na provoz školky: Energie: Kč 7.000,00 Mzdové náklady včetně odvodů: Kč 60.000,00

46

Náklady na provoz jídelny: Kč 36.000,00 Náklady na provoz prádelny: Kč 8.000,00 Spotřeba materiálu: Kč 30.000,00 Ostatní sluţby: Kč 15.000,00 Splátka úvěru: Kč 13.800,00 Komentář k nákladům: mzdové náklady zahrnují mzdu tří učitelek, výše splátky je stanovena v této částce za předpokladu, ţe bude schváleno úvěrové financování za níţe uvedených podmínek, u zbývajících poloţek vycházíme z údajů srovnatelných zařízení, které máme k dispozici a z vlastní kalkulace. Předpokládané měsíční výnosy: Školné: Kč 252.000,00 Příjem z pronájmu nebytového prostoru: Kč 10.000,00 Pronájem reklamní plochy (fasáda domu): Kč 2.000,00 Komentář k výnosům: měsíční školné je stanoveno na Kč 8.400,00. Měsíční výnos v uvedené výši je kalkulován při plné obsazenosti. V současné době probíhají jednání se dvěmi významnými rakouskými společnostmi, které působí v našem městě a které projevily o naše sluţby zájem. Předběţně nám vykrývají ze 30 volných míst 25. Jedná se o děti vybraných zaměstnanců společností. Zároveň probíhají jednání o moţném sponzorském daru ve výši Kč 12.000,00/ročně. Zaměstnavatelé budou svým zaměstnancům přispívat na školné dětí částkou Kč 1.500,00. Nebytový prostor bude pronajat zubnímu lékaři MUDr. Svobodovi, se kterým je jiţ uzavřena smlouva o pronájmu na dobu neurčitou (smlouva je podmíněna uskutečněním projektu). Měsíční nájem byl stanoven ve výši Kč 10.000,00 + sluţby a bude směřován na náš účet vedený u financujícího peněţního ústavu. Zároveň bude sloţena tříměsíční kauce. Díky atraktivní poloze nemovitosti je jednáno o pronájmu reklamní plochy na fasádě. Z výše uvedené ekonomické kalkulace vyplývá, ţe výše výnosů zcela pokrývá provozní náklady i splátku úvěru a zároveň vytváří dostačující finanční rezervu.

47

Navrhované parametry úvěrového financování: Druh úvěru – dlouhodobý investiční úvěr Výše úvěru – Kč 1.300.000,00 Splatnost – 10 let Doba čerpání – od poskytnutí úvěru do 31.08.2010 Měna čerpání – Kč Způsob čerpání – částku ve výši Kč 1.050.000,00, určenou na rekonstrukci, bezhotovostně přímo na účet stavebníka dle smlouvy o dílo. Částku ve výši Kč 200.000,00, určenou na nákup vybavení, bezhotovostně na náš účet vedený u financujícího peněţního ústavu s následním doloţením pouţití finančních prostředků. Částku ve výši Kč 50.000,00, určenou na rekultivaci zahrady, dle příslušné faktury vystavené zhotovitelem. Splátkový kalendář – v období čerpání, tj od poskytnutí úvěru do 31.08.2010 měsíční úhrada úroku z vyčerpané částky, od 15.09.2010 pravidelná měsíční anuitní splátka ve výši Kč 13.800,00. Úroková sazba – fixní po celou dobu trvání úvěrového vztahu ve výši do 5,00 % p.a., moţnost předčasných splátek úvěru bez sankcí Zajištění – směnka vystavená společností/dluţníkem a avalovaná společníkem, prvořadé zástavní právo k financované nemovitosti, zástavní právo k pohledávce z nájemní smlouvy, vinkulace pojistného plnění z pojištění nemovitosti. K ţádosti o úvěrové financování bude dále doloţeno: smlouva o dílo příp. její návrh, poloţkový rozpočet rekonstrukce, časový harmonogram rekonstrukce. Aktuální znalecký posudek s uvedenou trţní cenou, výpis z listu vlastnického. Příslušná smluvní dokumentace. Veškerý platební styk bude veden u financujícího peněţního ústavu. Společnost nemá v současné době ţádné úvěry. SWOT-analýza Strengths – flexibilní otevírací doba, nabídka volnočasových aktivit, počet dětí v jedné třídě, výuka německého jazyka, lokalita, individuální přístup k dítěti, v místě nepůsobí ţádná soukromá MŠ, vlastní zdroje

48

Weaknesses – nově zaloţená společnost bez historie, závislost na platbě školného Opportunities – dobré vazby na dvě významné zahraničních společností působící v našem městě (zájem o naše sluţby pro jejich zaměstnance), neuspokojená poptávka po tomto typu sluţeb, Threats – školka bude prozatím bez akreditace MŠMT, boj o dítě

49

Závěr Cílem této práce bylo shromáţdit a poskytnout nastávajícím rodičům rámcové informace týkající se těhotenství, mateřství a nastínit změny sociálního postavení rodiny s návrhem na řešení nejčastěji se vyskytujících problémů. Jelikoţ jsme chtěli přiblíţit problémy a skutečnosti, které jsou aktuální právě v našem prostředí, vycházeli jsme především z odborné literatury českých autorů. Na dnešním trhu jsou k dispozici i mnohé další publikace nejenom českých, ale i zahraničních autorů. Právě v zahraniční literatuře jsme se ale setkali se skutečnostmi, které nelze v našem prostředí aplikovat či s pomůckami, které nejsou u nás dostupné. Mnohé prameny se taktéţ lišily, mnohdy si i protiřečily. Toto se týkalo především informací o výţivě a vývoji dětí. Proto chceme zdůraznit, ţe literaturu je třeba chápat jako jakýsi kompas, který nám udá základní směr, ale konkrétní cestu si jiţ musíme nalézt sami. Dalším důleţitým zdrojem informací pak byly internetové stránky příslušných státních institucí a samozřejmě platné zákony. Právě v této oblasti však dochází k neustálým změnám, proto je třeba uváděné informace vţdy ověřit. Veškeré kontakty, kde je moţno tuto „aktualizaci“ provést jsou taktéţ uvedeny v textu práce na příslušném místě. Dokončování této práce probíhá v době, kdy v České republice vrcholí předvolební boj politických stran. Mimo jiné se jednotlivé politické strany snaţí ve svých programech vyjádřit svůj postoj k otázkám našeho tématu - předškolního vzdělávání. Zatímco pravicově orientované strany ve svých prohlášeních deklarují podporu vzniku firemních školek a rozšíření ţivnostenského podnikání péče o děti do šesti let, strany levicové preferují opětovné zřizování jeslí jako veřejně dostupné sluţby. Zajímavým shledáváme návrh tzv. otcovské dovolené (v rámci prorodinného balíčku), na kterou by měl mít muţ nárok v prvních dnech po narození dítěte. Tyto záleţitosti jsou však zatím v jednání a jaká bude nakonec skutečnost se teprve uvidí. V neposlední řadě jsme v této práci vycházeli z osobních znalostí, zkušeností a odborné praxe. Dané téma je velmi široké a nelze tedy postihnout všechny jeho stránky v plném rozsahu. Toto je pouze výčet z našeho pohledu nejdůleţitějších oblastí. Pokud bychom měli shrnout jednotlivé kapitoly, či vyzdvihnout hlavní myšlenky, pak bychom chtěli opět zdůraznit a znovu zopakovat důleţitost zodpovědnosti v otázce partnerství a plánování rodičovství. Nenechat se zaskočit nechtěným těhotenstvím. Nezapomínat na to, ţe jiţ v době těhotenství do značné míry ovlivňujeme nejenom fyzický, ale i psychický vývoj dítěte. Příchod nového

50

člověka pak brát jako obrovský dar, výzvu, příleţitost. Učit jej, ale zároveň i učit se od něj. Vyuţít této příleţitosti a posílit i vazby uvnitř rodiny. Chceme vyzdvihnout bezpodmínečnou nutnost vzájemné důvěry a tolerance a to nejenom ve vztahu partnerském, ale i ve vzájemných vztazích v širší rodině. Uvědomme si nejenom důleţitost matky, ale i otce jako osoby, která zásadně ovlivňuje formování osobnosti dítěte. Pouze spokojený a vyrovnaný rodič můţe poskytnout dítěti potřebnou péči a vyuţít potenciál, který se nabízí. Kaţdé dítě pak chápejme jako jedinečnou bytost, která vyţaduje individuální přístup. Je třeba mít na paměti, ţe nejenom nedostatek, ale také přemíra podnětů či jejich nepřiměřenost vývoji dítěte škodí. Jak jiţ bylo výše uvedeno, dochází téţ k velmi důleţité změně v ekonomickém postavení rodiny a je proto nezbytné se na tuto situaci pečlivě dopředu připravit. Je nutné reálně zhodnotit budoucí disponibilní příjmy a zároveň i celkové zatíţení domácnosti. Případné rozpory řešit otevřeně a včas. Díky dnešní legislativě je moţné si na rodičovské dovolené tzv. přivydělat. Výše tohoto přivýdělku není nijak omezena. Tímto způsobem se tak dá řešit výpadek resp. sníţení jednoho z příjmů domácnosti. Zároveň i zaměstnavatelé mají zájem na tom, aby si udrţeli kvalitní zaměstnance. Vycházejí jim vstříc formou práce na zkrácený úvazek či formou práce z domova. Další moţností, jak ovlivnit příjem ţeny po dobu rodičovské dovolené, je pak vlastní volba rodičovského příspěvku, který je v současné době třístupňový. V kratším časovém horizontu ţena pobírá vyšší příspěvek, neţ kdyţ zvolí variantu delšího čerpání. Při volbě varianty rodičovského příspěvku by dále mělo být zohledněno i plánování případného dalšího těhotenství. V případě vlastního podnikání vyvstane obvykle nutnost úvěrového financování. Při jednání s finančním ústavem o úvěrovém financování je třeba brát v úvahu nejenom základní aspekty, kterými jsou úroková sazba a poplatky za poskytnutí úvěru, ale i další skutečnosti a poplatky související, které mohou výrazně ovlivnit cenu či flexibilitu tohoto zdroje. V neposlední řadě si uvědomme, ţe i banka je „obchodník“ se kterým je moţno jednat o určitých aspektech či parametrech financování. Jakýkoli návrat zpět k profesnímu ţivotu, ať se jiţ jedná o návrat do původního zaměstnání, nástup do zaměstnání nového, či začátek vlastního podnikání, je důleţité zváţit nejenom s ohledem na ekonomickou situaci rodiny, ale především pak s ohledem na dítě a jeho potřeby. Věříme, ţe se nám podařilo vytyčené cíle dosáhnout a tato práce se stane praktickým průvodcem nastávajících rodičů.

51

Seznam použité literatury 1. ALLEN, K. E.; MAROTZ, L. R. Přehled vývoje dítěte. 1. vyd. Praha : Portál, 2002. 187 s. ISBN 80-7178-614-4 2. ČERMÁKOVÁ, B. K porodu bez obav. 1. vyd. Brno : ERA group, 2008. 144 s. ISBN 978-80-7366-114-4 3. GUERRENTZ, S. Maminkou spokojeně a beze stresu. 1. vyd. Praha : Portál, 2003. 224 s. ISBN 80-7178-679-9 4. HARTL, P. Psychologický slovník. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Budka, 1994. 297 s. ISBN 80-90 1549-0-5 5. KIEDROŇOVÁ, E. Něžná náruč rodičů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2005. 299 s. ISBN 80-247-1210-5 6. LIEDLOFFOVÁ, J. Koncept kontinua: hledání ztraceného štěstí pro nás a naše děti. 1. vyd. Praha : DharmaGaia, 2007. 174 s. ISBN 978-80-86685-79-3 7. MATĚJČEK, Z. Co, kdy a jak ve výchově dětí. 1.vyd. Praha : Portál, 1996. 144 s. ISBN 80-7178-085-5 8. MATĚJČEK, Z. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2005. 184 s. ISBN 80-247-0870-1 9. MATĚJČEK, Z. Výbor z díla.1. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 445 s. ISBN 80-246-1056-6 10. MATĚJČEK, Z.; LANGMEIER, J. Počátky našeho duševního života. Praha : Panorama, 1986. 365 s. 11. MATĚJČEK, Z.; POKORNÁ, M.; KARGER, P. Rodičům na nejhezčí cestu. 1. vyd. Jinočany : H & H Vyšehradská, s.r.o., 2004. 189 s. ISBN 80-7319-023-0 12. PAŘÍZEK, A. Kniha o těhotenství a porodu. 2. vyd. Praha : Galén, 2006. 414 s. ISBN 80-7262-411-3 13. PIAGET, J.; INHELDEROVÁ, B. Psychologie dítěte. 3. vyd. Praha : Portál, 1997. 143 s. ISBN 80-7178-407-9

52

14. Česko. Zákon ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 84, č. 262, s. 3146-3241. Dostupný také z WWW: . ISSN 1211-1244 15. Česko. Zákon ze dne 14. března 2006 o nemocenském pojištění. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 64, č. 187, s. 2330-2392. Dostupný také z WWW: . ISSN 1211-1244 16. Česko. Zákon ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1995, částka 31, č. 117, s. 1634-1653. Dostupný také z WWW: . ISSN 1211-1244 17. Česko. Zákon ze dne 14. března 2006 o ţivotním a existenčním minimu. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 37, č. 110, s. 1300-1304. Dostupný také z WWW: . ISSN 1211-1244 18. Česko. Zákon ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání : (školský zákon). In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 190, č. 561, s. 10262-10324. Dostupný také z WWW: . ISSN 1211-1244

53

Internetové zdroje www.azrodina.cz www.cssz.cz www.czso.cz www.mfcr.cz www.mischababy.cz www.msmt.cz www.mvcr.cz www.podnikatel.cz www.portal.gov.cz

54

Příloha č. 1 PORODNÍ PLÁN Údaje o matce: Jméno: ..................................................................................................................................... Příjmení: ..................................................................................................................................... Adresa: ........................................................................................................................ Rodné číslo: .................................................................................................................................... Číslo OP: ..................................................................................................................... Kontaktní telefony: (jméno, číslo) .................................................................................................................................... (jméno, číslo) .................................................................................................................................... Zdravotní pojišťovna: ................................................................................................................................... Termín porodu: ..................................................................................................................................... Gynekolog: ................................................................................................................. Dětský lékař: .................................................................................................................................... Jména pro miminko: .................................................................................................................................... Zdravotní diagnóza, uţívané léky, dieta: ................................................................................................................................... Poznámky:

55

1) U porodu bude přítomen .................................................................................................................................... 2) Přítomnost studentů medicíny a zdravotní školy při porodu ano

ne

3) Preferuji porod přirozený s porodní asistentkou

lékařské vedení

ponechám na personálu

4) Lékařské zásahy před a během porodu chci konzultovat a zváţit

ponechám na personálu

5) Způsob vyprázdnění klystýr

YAL bez vyprázdnění

6) Holení ano

ne

jsem jiţ oholena

7) V případě císařského řezu způsob anestezie epidural

celková narkóza

8) Pomůcky, které bych ráda vyuţila při porodu .................................................................................................................................... 9) Pomůcky, které jsem si přinesla .................................................................................................................................... 10) Přijatelné tišící prostředky .................................................................................................................................... 11) Druhou dobu porodní si přeji strávit na porodním křesle

na stoličce

56

ve vodě

jiné:

12) V jaké poloze chci rodit vleţe

ve dřepu

v pololeţe

vkleče ve stoje

jiné:

13) Urychlení porodu ano

ne

14) Nástřih ano

ne

pouze v případě natrţení

15) Při velmi malém natrţení šít

nechat srůst přirozeně

16) Pupečník nechat dotepat

přestřihnout ihned

přestřihne otec po dotepání

17) Darování pupečníkové krve ano, podepsala jsem souhlas

ne

18) Miminko těsně po porodu poloţit na břicho jiţ umyté

poloţit

ihned ještě s nepřestřiţeným pupečníkem poloţit s jiţ přestřiţeným pupečníkem, ale neumyté nepokládat 19) Měření miminka ihned po porodu ano

ne

20) Přiloţení dítěte do 30 min po porodu ano

ne

57

21) Odnést dítě po porodu na novorozenecké oddělení ano

ne

pouze v případě nutnosti

22) Porod placenty samovolně

s pomocí lékaře

23) Poporodní vyšetření dítěte pouze za přítomnosti matky nebo otce ponechám na personálu 24) Rooming-in plný

částečný

nadstandard

25) Dokrmování umělým mlékem ano

ne

26) Jiné:

58

Příloha č. 2 Náklady spojené s těhotenstvím

Poloţka

Cena za

Počet

Cena

ks

ks

celkem

kalhoty těhotenské

800,00

3

2 400,00

těhotenská halenka

600,00

5

3 000,00

1 600,00

1

1 600,00

potravinové doplňky

370,00

3

1 110,00

tělová kosmetika

100,00

3

300,00

700,00

1

700,00

speciální spodní prádlo (uvedena celková cena)

těhotenský kurz (pořádaný nemocnicí) Cena celkem

9 110,00

59

Příloha č. 3 Náklady spojené s pořízením výbavy pro dítě Poloţka kočár hluboký

Cena

Počet ks

Cena celkem

ZÁKLADNÍ

12 000,00

1

12 000,00

autosedačka

3 000,00

1

3 000,00

přebalovací pult

5 000,00

1

5 000,00

postýlka

4 000,00

1

4 000,00

lůţkoviny

2 000,00

1

2 000,00

zavinovačka klasická

400,00

2

800,00

vanička

300,00

1

300,00

pomůcky ke koupání

300,00

1

300,00

dětská kosmetika

500,00

1

500,00

20,00

15

300,00

250,00

1

250,00

fusak/deka do kočárku

1 000,00

1

1 000,00

oblečení

2 600,00

1

2 600,00

pleny klasické pleny jednorázové

základní výbava celkem

32 050,00

NADSTAVBOVÁ

monitor dechu

2 500,00

1

2 500,00

elektronická chůva

1 300,00

1

1 300,00

babyvak na nošení

1 000,00

1

1 000,00

podloţky na přebalování

100,00

1

100,00

teploměr

100,00

1

100,00

odsávačka hlenů

300,00

1

300,00

1 500,00

1

1 500,00

200,00

2

400,00

dětské lehátko rychlozavinovačka nadstavbová výbava celkem

7 200,00

výbava celkem

39 250,00

60