Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
DOPADY TĚŽBY NEROSTNÝCH SUROVIN NA EKONOMICKOU SITUACI MÍSTNÍCH OBYVATEL A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Impact of Mineral Resources Mining on Economic Situation of Local Citizens and Environment Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing.Vilém Pařil
Autor: Jitka JORDÁNOVÁ
Brno, 2011 -1-
J m én o a p ří j m en í au t o ra:
Jitka Jordánová
Náz ev d i p l o m o v é p ráce:
Dopady těžby nerostných surovin na ekonomickou situaci místních obyvatel a životní prostředí
Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě:
Impact of Mineral Resources Mining on Economic Situation of Local Citizens and Environment
Kat ed ra:
Regionální rozvoj a správa
Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce:
Ing. Vilém Pařil
R o k o b h aj o b y:
2011
Anotace Předmětem diplomové práce „Dopady těžby nerostných surovin na ekonomickou situaci místních obyvatel a životní prostředí“ je zmapování dopadů těžby těžených v obcích mikroregionu Lednicko-valtický areál na obyvatele a životní prostředí. První část se věnuje povolovacímu procesu těžby, dobývání nerostných surovin na našem území a dopadům, které jsou těžbě přisuzovány. Druhá část pak charakterizuje sledované území a mapuje přínosy a negativa s těžbou spojené.
Annotation The goal of the submitted thesis: “Impact of Mineral Resources Mining on Economic Situation of Local Citizens and Environment“ is to describe the impacts of mineral resources mining in the communities of micro Lednice-Valtice area on residents and the environment. The
first part
is
devoted
to authorization process
the CzechRepublic and implications, which are attributed
of mining, quarrying in
to mining. The
second
partdescribes the observed district and the benefits and disadvantages associated with mining.
Klíčová slova Nerostné suroviny, těžba, životní prostředí, obyvatelé;
Keywords Mineral resources, mining, environment, citizens;
-2-
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Dopady těžby nerostných surovin na ekonomickou situaci místních obyvatel a životní prostředí vypracovala samostatně pod vedením Ing. Viléma Pařila a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 29. dubna 2011. vlastnoruční podpis autora
-3-
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Vilému Pařilovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce, Mgr. Daně Richterové z Odboru životního prostředí Jihomoravského kraje, panu Jarmilu Goldmanovi, DiS., z Odboru životního prostředí Městského úřadu v Břeclavi za vstřícnost a poskytnuté informace.
-4-
OBSAH OBSAH.......................................................................................................................................5 ÚVOD.........................................................................................................................................7 1 OBECNÁ VÝCHODISKA SUROVINOVÉ PROBLEMATIKY ....................................8 1.1 Definice pojmů ............................................................................................................8 1.2 Institucionální rámec surovinové politiky .................................................................10 1.2.1 Legislativa v oblasti těžby nerostných surovin.................................................10 1.2.2 Kompetentní orgány v oblasti těžby nerostných surovin..................................15 1.2.3 Surovinová politika státu ..................................................................................17 1.2.4 Územní plánování .............................................................................................18 1.2.5 Ekonomické nástroje surovinové politiky ........................................................19 1.3 Historie těžby nerostných surovin na našem území a její současné trendy ...............21 1.3.1 Těžené energetické suroviny ............................................................................26 1.3.2 Těžené nerudní suroviny...................................................................................29 1.3.3 Rudní suroviny..................................................................................................30 1.4 Dopady těžby nerostných surovin..............................................................................30 1.5 Proces posuzování vlivů na životní prostředí ............................................................33 1.6 Řešení následků těžby................................................................................................35 2 CHARAKTERISTIKA DOBROVOLNÉHO SVAZKU OBCÍ LEDNICKOVALTICKÝ AREÁL...................................................................................................37 2.1 Charakteristika mikroregionu ....................................................................................38 2.1.1 Přírodní poměry ................................................................................................39 2.1.2 Založení mikroregionu......................................................................................40 2.1.3 Strategie mikroregionu LVA ............................................................................41 2.2 Obyvatelstvo ..............................................................................................................42 2.3 Občanská vybavenost ................................................................................................44 2.4 Ekonomický potenciál ...............................................................................................45 2.4.1 Ekonomické subjekty........................................................................................46 2.4.2 Doprava.............................................................................................................48 2.4.3 Cestovní ruch ....................................................................................................48 3 TĚŽBA NA ÚZEMÍ MIKROREGIONU........................................................................50 3.1 Těžba ropy a zemního plynu......................................................................................50 3.1.1 Vlivy těžby ropy a zemního plynu na životní prostředí....................................51 3.1.2 Faktický stav .....................................................................................................53 3.2 Těžba štěrkopísku ......................................................................................................55 3.2.1 Vliv těžby štěrkopísku na životní prostředí ......................................................56 3.2.2 Faktický stav .....................................................................................................57 3.3 Těžba kameninových jílů...........................................................................................58 3.4 Dopady na životní prostředí.......................................................................................58 3.4.1 Ukazatele znečištění životního prostředí vlivem těžby ....................................60 3.5 Dopady na ekonomickou situaci mikroregionu .........................................................63 3.5.1 Organizace těžící v mikroregionu.....................................................................63 3.5.2 Zaměstnanost v těžebním odvětví.....................................................................64 -5-
3.5.3 Dopady těžby na cestovní ruch.........................................................................65 3.5.4 Dopady těžby na migraci obyvatel ...................................................................66 3.5.5 Těžba v rozpočtech dotčených obcí a měst ......................................................66 3.5.6 Dopady těžby na místní obyvatele....................................................................69 3.5.7 Podíly vytěžených surovin na celkové těžbě ....................................................70 ZÁVĚR .....................................................................................................................................71 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ..........................................................................................73 SEZNAM ZKRATEK ..............................................................................................................78 SEZNAM TABULEK ..............................................................................................................79 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................................79 SEZNAM OBRÁZKŮ..............................................................................................................79 SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................................................79
-6-
ÚVOD Člověk své prostředí přirozeně využívá a mění k naplnění svých potřeb. Problém nastává, jestliže člověk ovlivňuje svoje (jediné) prostředí k životu do té míry, kdy ztrácí výrazně na kvalitě a současně snižuje možnost uspokojování potřeb budoucích. Právě těžba je jednou z lidských činností, která je spojená s negativními dopady na životní prostředí. Jedná se o činnost, která se může stát zásahem s devastujícími a nezvratnými dopady na okolí. Proto by měla být cílem ekologicky šetrná těžba a spravedlivé zohlednění všech jejich negativních externalit.
Na druhou stranu nerostné suroviny představují i při současné technologické vyspělosti nenahraditelný vstup do výroby a potřeba jejich těžby je tedy objektivní realitou. Proto je těžba současně perspektivním odvětvím podnikání. Především pro malé obce pak znamenají těžařské firmy důležitý zdroj k rozvoji- cestou navýšení jak příjmové stránky rozpočtu, tak zdroj mimorozpočtových příjmů (sponzorské dary, pomoc při budování infrastruktury). Mimo to může těžba přinášet další sociální a ekonomické efekty v podobě pracovních míst, navazujících zpracovatelských odvětví aj.
Mikroregion Lednicko-valtický areál je tradičním zemědělským regionem, jehož předností jsou dopravní dostupnost, vysoký potenciál cestovního ruchu, který představuje národní kulturní památka Lednicko-valtického areálu zachovalé lužní lesy s řadou chráněných lokalit, a vinařská tradice oblasti.
Cílem této práce je zmapovat pozitivní a negativní dopady na ekonomickou situaci místního obyvatelstva a kvalitu životního prostředí, které těžba nerostných surovin na území mikroregionu Lednicko-valtického areálu přináší.
-7-
1 OBECNÁ VÝCHODISKA SUROVINOVÉ PROBLEMATIKY 1.1 Definice pojmů Pod pojmem nerosty chápeme pevné, plynné a kapalné části zemské kůry, které jsou součástí přírodních zdrojů.1 Jako nerostná surovina je označen nerost, který je vydobyt ze zemské kůry a který se stává vstupem ve výrobě. Nerost se mění v nerostnou surovinu, je-li ze zemské kůry vytěžen2. Nerosty, které jsou předmětem geologického průzkumu, tvoří geologickou zásobu země, nerosty s potenciálem těžby tvoří průmyslovou zásobu země. Nahromaděním nerostů vzniká uskupení nazývané ložisko. Nerostné suroviny se dělí dle látkového složení na3: •
Rudy (kovové nerostné suroviny): skupiny železa, neželezné kovy, vzácné kovy, drahé kovy, stopové prvky, vzácné zeminy
•
Nerudy (nekovové nerostné suroviny): keramické a sklářské suroviny, žáruvzdorné materiály, průmyslové materiály, chemické suroviny, brusné materiály a abraziva, filtrační suroviny, tepelné a zvukové izolanty, drahé a dekorační kameny, stavební materiály, minerální pigmenty, petrurgické suroviny
•
Energetické suroviny (energetické suroviny, z nichž je možno získávat energii): -
kaustobiolity (fosilní paliva)
řadu uhelnou: rašelina, lignit, hnědé uhlí, černé uhlí, antracit
řadu živičnou: ropa, roponosné písky, roponosné břidlice, zemní plyn, hydráty metanu, ozokerit, minerální vosky, asfalt
-
přírodní radioaktivní suroviny- uran, thorium a radium4
Pokud jsou tyto nerostné suroviny získány přímo z přírody, nesou označení prvotní. Jako druhotné jsou označovány z odpadů získané suroviny schopné dalšího využití.
Životní prostředí je předmětem mnoha definic. Je-li vnímáno v užším smyslu, pak jako prostředí tvořené pouze přírodními složkami, vytvořenými bez zásahu člověka. Dle zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, je životním prostředím „vše, co vytváří přirozené 1
„Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb.“§7 zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. 2 SIVEK, M: Ekonomika nerostných surovin. 2007 str. 11. 3 JIRÁSEK, J., SIVEK, M.: Ložiska nerostů. Ostrava 2007 (multimediální učební text). 4 V některých zdrojích jsou jako čtvrtá skupina vyčleněny Hydrominerální suroviny a plyny (minerální vody, mořská voda, hydrotermální vody, solanky aj.). -8-
podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.“ Tato definice tedy zahrnuje člověka jako jeden z organismů do složek životního prostředí. Zároveň je člověk tvůrcem přirozeného prostředí, a to nejen sám sobě, ale i řadě dalších živočichů. Člověk a jím vytvořené prostředí, objekty jsou součástí životního prostředí (dle této definice). Pojem životního prostředí v této práci bude užit právě ve smyslu širší definice zahrnující člověka a jím vytvořená díla mezi složky životního prostředí. Jako mikroregiony jsou dle Ústavu územního rozvoje5 chápány především dobrovolné svazky obcí- tj. právnická osoba ustavená v souladu s §49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, a dále jsou za mikroregiony považována také zájmová sdružení právnických osob se soukromoprávními subjekty dle (§20 f až §20 j) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Vymezení území dle mikroregionu je v této práci užito s cílem vhodně definovat zkoumanou oblast, aby byly co nejvíce patrné dopady těžby.
Socioekonomické faktory a mapování jejich proměn v čase slouží k vykreslení charakteristiky určitého města, regionu, a dopadů určité akce, činnosti na společnost. Analýzy těchto faktorů, které jsou klíčové složky rozvoje, tvoří základnu pro rozhodování subjektů v regionu v zásadních rozvojových otázkách. Mezi nejdůležitější složky patří obyvatelstvo, místní ekonomika, správa a cestovního ruch, dopravní i technická infrastruktura, životní prostředí. Těžba je jednou z činností s potenciálem ovlivnit do určité míry tyto složky (např. migrace obyvatel, pracovní příležitosti, navazující zpracovatelská odvětví, životního prostředí).
Dle sborníků Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi (2010) je jako rekultivace označena soustava technických a biologických opatření, jejichž cílem je obnova území a jeho zpětné začlenění do krajiny. Obnova území po těžbě se řídí plánem sanace a rekultivace, který obvykle požaduje vytvoření krajiny odpovídající původní podobě (výjimkou jsou tzv. hydrické rekultivace, při nichž dochází ke vzniku vodních ploch). Mnohá místa těžby jsou však schopna samovolné obnovy vegetace přirozenou cestou a umělá obnova krajinného rázu po skončení těžby je nevítaným zásahem do již započaté přirozené „rekonvalescence“ přírody.
5
LABOUNKOVÁ V: Metodická práce s mikroregiony. -9-
1.2 Institucionální rámec surovinové politiky Nerostné suroviny jsou součástí přírodních zdrojů. Jejich množství na území států (světa) je konečné, nepřemístitelné a spotřebou zanikají. S tímto faktem úzce souvisí také otázka udržitelného rozvoje,6 která řeší limity a obecně omezení činnosti člověka dnes, ohleduplně ke generacím budoucím a jejich potřebám. Nerostné suroviny dnes představují základní vstup do výroby, jejich těžba a vlastnictví ovlivňuje ekonomickou, ekologickou a sociální stránku vývoje státu, jeho postavení ve světě. Těžba je také spojována s viditelnými zásahy do životního prostředí a přeneseně také s dopady na zdraví obyvatel, díky kterým si vybudovala převážně záporný obraz v řadách občanů. Těžba však přináší také pozitivní efekty v podobě nemalých finančních prostředků do obecních rozpočtů, díky kterým jsou obce a občané ochotni tolerovat negativní přidružené efekty těžby. Z důvodu možného střetu protichůdných zájmů předcházejících a provázejících těžbu zde existuje právní regulace, která omezuje volné nakládání s nerosty a nerostnými surovinami, a surovinová politika státu, prostřednictvím které stát, jakožto vlastník nerostných surovin, vymezuje svoje postoje a aktivity v této problematice.
1.2.1 Legislativa v oblasti těžby nerostných surovin Dobývání nerostných surovin je řešeno již v 7. článku Ústavy České republiky: Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Využívání přírodních zdrojů, včetně nerostných suroviny, by proto mělo uskutečňováno maximálně ohleduplnějednak k přírodním zdrojům samotným, současně způsobem, který neohrožuje okolní životní prostředí a respektuje podmínky udržitelného rozvoje. Je však na zvážení či ochrana přírodního bohatství není v protikladu s první částí této věty- využíváním přírodních zdrojů a zda by tato ochrana nebyla vhodněji realizována úplným upuštěním od využívání přírodních zdrojů, než jejich šetrným využíváním, které je jako zásah do zemské kůry a krajiny chtě nechtě vždy spojen s narušením rovnováhy přírodní složky životního prostředí. Ochrana životního prostředí (současně s tím také nerostů) je ukotvena také v Listině základních práv a svobod čl. 35, odst. 1: „Každý má právo na příznivé životní prostředí.“ a odst. 3: „Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.“
6 Čl. 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí definuje trvale udržitelný rozvoj: „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“
-10-
Toto nejednoznačné vyjádření zájmu státu ilustruje jeden z problémů horního práva. Vydání povolení k těžbě a těžba sama je provázena zájmy různých subjektů (kolizní jsou především zájmy památkářů, ekologů, vodohospodářů, dotčených obcí, těžebních firem, státu, politiků a dalších) a konečné rozhodnutí, které vydává k tomu zmocněný Obvodní báňský úřad (dále jen OBÚ), je i částečně výsledkem možných tlaků, které výše zmíněné subjekty mohou vyvinout. Kterým zájmům bude přiřazena vyšší váha, se liší rozhodnutí od rozhodnutí. Tuto „nerovnováhu“ ilustruje příklad přímo z pozorovaného území, blíže oddíl 3.5.6. Zda bude v daném případě upřednostněn zájem na ochranu životního prostředí nebo vlastnické právo státu k vyhrazeným nerostným a jeho právo k těžbě (které za úplatu propůjčuje těžebním společnostem) je pouze na odpovědném úřadu (a bráno do detailu na jediném úředníkovi) a jeho schopnosti svoje rozhodnutí odůvodnit.
Základní, nikoliv jedinou legislativou pro ošetření využití a ochrany nerostného bohatství v České republice je zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Dalším zákonem, který s dobývání nerostů bezprostředně souvisí je zákon č. 61/1998 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, a zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích. Tři základní právní předpisy jsou doplněny množstvím prováděcích vyhlášek Českého báňského úřadu (ČBÚ), Ministerstva životního prostředí (MŽP ČR) a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO ČR).
Jak je vnímána ochrana nerostného bohatství v horním právu je patrné již v §1 horního zákona. Ochrana zde uvedená je ochranou nerostného bohatství při vlastním (hospodárném) využívání, nikoliv před využíváním. Ve stejném duchu je ochrana nerostného bohatství definovaná v dokumentu Surovinová politika v oblasti nerostných surovin7 a jejich zdrojů, a to jako ochrana „před ztížením nebo znemožněním jejich případného využití v budoucnu a stejně tak i ochrana před jejich neoprávněným užíváním a spotřebováním, které je ze společenského hlediska neekonomické.“
Z uvedených základních předpisů horního práva vychází následující nástin povolovacího procesu těžby.
7
Blíže k Surovinové politice oddíl 1.2.3. -11-
Nerosty (jejich ložiska) jsou horním zákonem děleny na vyhrazené a nevyhrazené. Nerosty vyhrazené8 jsou např. všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu, radioaktivní nerosty, všechny druhy uhlí, nerosty, z nichž je možno vyrábět kovy, magnezit a další průmyslově zpracovatelné nerosty, jejichž vlastnictví je ve státním zájmu. Ostatní, v tomto zákoně nejmenované nerosty, jsou nevyhrazené (nejčastěji např. stavební kámen, štěrkopísky, cihlářské hlíny). Rozdílem mezi nimi je pak hledisko vlastnictví. Vyhrazené nerosty tvoří nerostné bohatství na území státu a výhradním vlastníkem tohoto nerostného bohatství (potažmo vyhrazených nerostů) je stát. Pokud stát umožní za stanovených podmínek a úhrad těžbu vyhrazených nerostů je „zásada státního vlastnictví výhradních položek prolomena následným přechodem vlastnického práva k vydobytým nerostům na těžební organizaci“9. Ložiska nevyhrazených nerostů jsou součástí pozemků, jejichž majitelé se tímto stávají také vlastníky těchto nerostů. Při možných pochybnostech o zařazení nerostu mezi vyhrazené či nevyhrazené přísluší toto rozhodnutí MPO ČR po dohodě s MŽP ČR.10
Veškeré geologické práce související se zásahem do pozemku, je oprávněna provádět, projektovat a vyhodnocovat pouze zodpovědná fyzická osoba s osvědčením o odborné způsobilosti vydané MŽP ČR- odpovědný řešitel geologických prací, která pečetí svým podpisem a razítkem dokumentaci geologického průzkumu. Vyhledávání a prozkoumání ložiska vyhrazených nerostů může být prováděno pouze na tzv. průzkumném území- tj. území, které je takto označeno MŽP ČR, a to ve prospěch právnické nebo fyzické osoby, která má povolení k hornické činnosti.11 Tato osoba je současně organizací ve smyslu horního zákona.12 Pokud území nese status průzkumného území, získává organizace průzkumná práva a je povinna platit poplatek za každý rok, kdy na tomto území probíhají geologické práce, a započatý km2. Pokud existují zájmy chráněné zvláštními předpisy (např. ochrana životního prostředí) je těžební organizace povinna tuto skutečnost oznámit. Bernard13 ovšem upozorňuje na nulový mechanismus kontroly, že tak skutečně učiní. Při nálezu vyhrazeného ložiska v množství a jakosti indikující jeho dostatečné nahromadění vydá MŽP ČR osvědčení o výhradním ložisku. Nové ložisko je zaevidováno. 8
Celý výčet- § 3 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). BERNARD M.: Ochrana těžebního prostředí v hornictví. 2005; str. 19. 10 Novelou horního zákona z roku 1991 byla zrušena možnost prohlásit významná nevyhrazená ložiska za vyhrazená do vlastnictví státu. Nevyhrazená ložiska, o kterých bylo před platností tohoto zákona rozhodnuto jako o vyhrazených, zůstávají vyhrazenými ve vlastnictví státu. 11 § 4 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích. 12 §5a) zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) definuje organizace jako: „právnické a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti při splnění podmínek stanovených právními předpisy vykonávají vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost.“ 13 BERNARD M.: Ochrana těžebního prostředí v hornictví. 2005, str. 29. 9
-12-
Na základě výsledku průzkumu dochází ke zhodnocení ložiska- klasifikace zásob organizací provádějící průzkum, a to z hlediska: •
využitelnosti (zásoby označované jako bilanční jsou vzhledem k současné technické vyspělosti těžby využitelné dnes, nebilanční zásoby budou s předpokládaným technickým vývojem využitelné až v budoucích letech);
•
stupně prozkoumání ložiska (dělí zásoby na vyhledané a zásoby prozkoumané- někdy označované také jako průmyslové zásoby);
•
přípustnosti k dobývání (zásoby volné- jejich vytěžení nic nebrání, zásoby vázané jsou součástí pilířů stavem, důlních děl, pilířů nutných k zajištění bezpečnosti provozu);
•
určení vytěžitelných zásob (tj. bilanční zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát).
Již v průběhu vyhledávání nebo po vydání osvědčení o výhradním ložisku označí MŽP ČR místo nálezu jako chráněné ložiskové území (CHLÚ).14 Toto označení zabraňuje případné stavbě v daném území, umístění zařízení nesouvisící s možným dobýváním nebo jinému, co by bránilo v dobývání. Takovéto označení území je nutno respektovat a orgány územního plánování jej musí povinně zohlednit při územně plánovací činnosti. K 1. 1. 2010 obsahovala databáze České geologické služby-Geofond (ČGS-G) 1 461 těchto CHLÚ na území ČR.
K zahájení dobývání vyhrazeného ložiska je třeba získat Předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru (DP) od MŽP ČR. Dalším krokem je vlastní stanovení dobývacího prostoru OBÚ. DP může zahrnovat jedno, více nebo jen část ložiska. Žadatel musí prokázat dostatečný ekonomický potenciál ložiska nerostů a garantovat dostatečné finanční prostředky pro rekultivaci krajiny po skončení dobývání. Žadatel o DP musí být vlastníkem Oprávnění pro hornickou činnost. Účastníkem řízení o stanovení DP jsou všechny dotčené orgány státní správy (stavební úřad, orgány životního prostředí, orgán územního plánování), fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická a jiná práva mohou být dotčena, obce, kde se možný dobývací prostor nachází a další dotčené obce. V rámci tohoto řízení jsou řešeny dopady, které těžba přinese. Konečné rozhodnutí o stanovení DP je však pouze v kompetenci OBÚ, popř. ČBÚ jako odvolacího orgánu. Změnit nebo zrušit DP lze pouze z návrhu OBÚ nebo těžební organizace.
14
Účastníkem řízení o stanovení CHLÚ je pouze (!) navrhovatel- tj. těžební společnost. A to přesto, že stanovení CHLÚ znamená zásah do vlastnických práv např. obce. Na daném území nelze stavět či provádět jiné úkony, které by bránily možné budoucí těžbě. -13-
Těžební organizace má dle §33 horního zákona povinnost dohodnout se s orgány, fyzickými a právnickými osobami, kterým přísluší ochrana objektů a zájmů, které mohou být využitím výhradního ložiska nerostů ohroženy. Při nevyřešení střetů zájmů, může dojít v konečném důsledku i k vyvlastnění nemovitosti, převažuje-li veřejný zájem (státu) na využití ložiska nad zájmem obcí a dotčených osob a občanů.
Před vydáním rozhodnutí o stanovení DP, musí být DP posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí EIA (více o procesu EIA oddíl 1.5). OBÚ stanoví DP, před zahájením samotného dobývání musí ještě těžební organizace získat Povolení k hornické činnosti, a to na základě zpracovaného Plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek, kde jsou podrobně zachyceny jednotlivé kroky vlastní těžby. Bernard15 ve svém textu upozorňuje na časově neomezenou platnost a nemožnost přehodnotit platnost Povolení k hornické činnosti a Povolení k DP, pokud dojde ke změně podmínek, za kterých bylo toto povolení vydáno a které nebyly při vydání tohoto rozhodnutí brány do úvahy (např. neočekávané vlivy těžby na životní prostředí, nově zjištěné skutečnosti). Na povolení vydaná v předchozích letech nebyly vázány žádné omezující podmínky týkající se životního prostředí, protože proces posuzování vlivu těžby surovin na životní prostředí byl v ČSFR zaveden až v roce 1992. Proces posuzování vlivu je tedy možné aplikovat pouze na nově vznikající DP nebo na změnu existujících DP. Vyhrazená ložiska lze také vyjmout, odepsat z evidence zásob (tj. znemožnit jejich těžbu), a to z důvodu ochrany životního prostředí převyšující nad zájem na vydobytí těchto zásob, dále z důvodu nízké hospodářské účelnosti či složitých podmínek bezpečnosti, geologie a technologie dobytí. Horní zákon16 stanoví jako povinnou součást návrhu na odpis výhradního ložiska podrobnou dokumentaci o těžbě a ložisku, kterou má k dispozici pouze organizace. V současnosti není nastavena sankce, která by k poskytnutí těchto dokumentů organizaci nutila a prakticky tím zabránila sama sobě těžit.
Pokud těžební organizace úspěšně prošla celým povolovacím řízením, pak následně „prosadit změnu či úplné zastavení těžby v souladu s převahou jiného veřejného zájmu nad zájmem na celkové vydobytí zásob ložiska je s ohledem na nedostatečnou legislativu velmi složité [….]
15 16
BERNARD M.:Vybrané aspekty horního práva ve vztahu k ochraně životního prostředí a lidských práv. 2006. §14b) zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) -14-
výkon státní správy a kontrola těžebních organizací je svěřena výhradně do rukou báňských úřadů.“17
Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů mohou provádět organizace pouze po dohodě s vlastníkem pozemku. Těžba ložiska nevyhrazených nerostů se řídí dle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Těžba nevyhrazeného ložiska se řadí mezi činnosti prováděné hornickým způsobem, k vlastní těžbě musí mít proto žadatel povolení pro tuto činnost, předložit dokumentaci odpovědného řešitele geologických prací dokládající existenci ložiska a získat povolení stavebního úřadu k využití území k těžbě nevyhrazeného ložiska. Také v průběhu toho procesu dochází ke zhodnocení vlivu těžby na životní prostředí EIA.
1.2.2 Kompetentní orgány v oblasti těžby nerostných surovin Státní báňská správa Je tvořena Českým báňským úřadem a devíti obvodními báňskými úřady. ČBÚ dozoruje hornickou činnost a činnost prováděnou hornických způsobem, kontroluje těžební organizace, výrobu a užití výbušnin, bezpečnost technických zařízení, nakládání s těženým odpadem, zajišťuje vydávání provádějících právních předpisů horního práva, harmonizaci tohoto práva s právním řádem EU, vykonává inspekční činnost. Je řídícím orgánem pro všechny OBÚ. OBÚ dozorují bezpečnost a ochranu zdraví při práci v podzemí, zaštiťují výběr a přerozdělení úhrad z DP a vydobytých nerostů dotčeným obcím. Příslušný OBÚ je rozhodovacím orgánem při stanovení DP.
Ministerstvo životního prostředí Ústředním orgánem státní správy a orgánem dozoru ve věcech životního prostředí je Ministerstvo životního prostředí. MŽP ČR vykonává mimo další také státní geologickou službu, je pověřeno ochranou horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod jako součásti složky životního prostředí, dozoruje geologické práce a zajišťuje ekologický dohled nad těžbou. Mezi pravomoci MŽP ČR vymezené horním zákonem patří: stanovení průzkumného území, vydávání osvědčení o výhradním ložisku, stanovení a zrušení chráněného ložiskového území, v součinnosti s MPO uděluje předchozí souhlas se stanovením DP, zajišťuje případnou likvidaci starých důlních děl a další.
17
BERNARD M.: Ochrana těžebního prostředí v hornictví. 2005 str. 41. -15-
MŽP ČR zřídilo 2 resortní organizace, a to příspěvkovou organizaci Česká geologická služba, která je pověřena výkonem geologické služby na území ČR, a Českou geologickou službuGEOFOND, která vede evidenci údajů (osvědčení o výhradním ložisku, chráněném ložiskovém území, bilanci zásob nerostných surovin, evidenci starých důlních děl) a plní roli informačního geologického centra, archiváře geologické dokumentace a zpracovatele statistických geologických výkazů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro tvorbu jednotné surovinové politiky a využívání nerostného bohatství. MPO ČR zabezpečuje proces zahlazování následků hornické činnosti. Dále ve spolupráci s MŽP ČR a ČBÚ rozhoduje o odpisu zásob výhradního ložiska v období vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska, stanovení ceny úhrady z vydobytých nerostů, pokud není známa tržní cena těchto nerostů, případné snížení nebo osvobození z této úhrady, řeší nerozhodnuté střety zájmů o ochraně objektů a zájmů.
Krajské úřady Krajské úřady působí v otázkách těžby jako poradní orgán pro některá rozhodnutí MŽP ČR a MPO ČR, berou na vědomí nové skutečnosti, mohou vyjádřit nesouhlas v otázkách řešení střetů zájmů. Krajské úřady jsou ve vymezených případech orgánem zajišťujícím proces posuzování vlivů na životní prostředí.
Obec Obec, jejíž území je dotčeno těžbou, se stává účastníkem řízení o stanovení průzkumného území, DP a povolení k hornické činnosti. Obec jako orgán územního plánování vyjadřuje svoje stanovisko v řízení o stanovení DP a CHLÚ, nicméně na toto stanovisko nemusí být brán zřetel. Z pozice účastníka správních řízení může plánovanou těžbu nerostů zdržovat, komplikovat, podávat odvolání nebo např. neschválit změny v územním plánu, které jsou nutné pro stavbu souvisejícího zařízení (ropovod, plynovod). V konečném součtu však obec těžbě na svém katastrálním území (pokud s ní nesouhlasí) zabránit nemůže.18
18
Stanovení DP i přes odmítavé stanovisko dotčených obcí OBÚ není výjimečné. Možné odvolání proti rozhodnutí o stanovení DP řeší ČBÚ. -16-
1.2.3 Surovinová politika státu Dokument Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, schválený vládou roku 1999, definuje surovinovou politiku státu jako „souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin (se zřetelem k veřejným zájmům a k ochraně přírodních, kulturních a krajinných hodnot) a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit jimi chod své ekonomiky.“19 Tento dokument obsahuje analýzu současného stavu využití nerostných surovin ČR, zhodnocení struktury národního hospodářství, perspektivy budoucího vývoje, stanoví cíle a nástroje jejich dosažení. Dokument klade důraz na provázanost surovinové politiky s územním plánováním, jež je jedním z jejích forem realizace na regionální úrovni. Surovinová politika definovaná tímto dokumentem reflektuje potřebu šetrného využívání přírodních nerostných zdrojů s ohledem na trvale udržitelný rozvoj. Mezi cíle uvedené v tomto dokumentu patří snižovat surovinovou a energetickou náročnost průmyslové výroby, zvýšit podíl využití druhotných surovin, diverzifikovat dovozní kapacity, vytvářet prostor pro využití hospodářsky důležitých tuzemských nerostných surovin. Těžba i spotřeba prvotních surovin je ohraničena existujícími limity území a životního prostředí.
Surovinová politika je realizována prostřednictví: -
Legislativy
-
Ekonomických nástrojů
-
Informačního systému
-
Územního plánování
Koncepce surovinové politiky existuje také na regionální (krajské) úrovni. Regionální surovinová politika je rozpracováním surovinové politiky s ohledem na specifika jednotlivých krajů. Dokument, který byl ČGS-G vypracován pro jednotlivé kraje, obsahuje charakteristiku kraje, analýzu surovinových zdrojů, zátěže a ohrožení pro životní prostředí kraje, úkoly a doporučení v krátkodobém až dlouhodobém časovém horizontu. Regionální surovinová politika je realizována skrze územní plánování a odpadové hospodářství, a to na úrovni a v rozsahu pravomocí kraje.
„Podstatou uplatnění surovinové politiky v území je stanovení prostorových limitů i časových termínů pro dobývání nerostných surovin v zásadách územního rozvoje při respektování 19
Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. 1999. str. 2. -17-
únosnosti území.“20 Toto závazné určení prostorových limitů i časových termínů pro dobývání nerostných surovin v územních plánech územních celků by mělo vést ke snížení zátěže území a tlaku na otvírku nových dobývacích prostor a současně vytvářet podmínky pro dlouhodobost využívání nerostných surovin v regionu. Nástrojem realizace surovinové politiky na úrovni regionu je územní plánování. Některé krajské úřady tyto dokumenty dle hodnocení Smolové21 aktivně užívají při posuzování záměrů těžby (Královéhradecký kraj, Pardubický kraj), některé kraje, i přes přijetí tohoto dokumentu, schvalují záměry těžby, které jsou v protikladu s uvedenými doporučeními (Středočeský kraj), další kraje dokument doposud neschválily (Kraj Vysočina). Schválení regionální surovinové koncepce představuje důležité vodítko pro jednosměrné rozhodování orgánů státní správy, které mohou ovlivnit proces povolení těžby a následné využití území. Skrze tuto koncepci může kraj vyjádřit svoji představu rozvoje území při respektování podmínek trvale udržitelného rozvoje, především únosnosti území.
Dalším z dokumentů vyjadřující postoj surovinové politiky státu je Státní energetická koncepce (SEK) z roku 2004 a její aktualizace z roku 2009. SEK stanoví strategické cíle státu v energetickém hospodářství s výhledem na 30 let. Mezi priority v aktualizované verzi dokumentu patří zajištění širokého mixu zdrojů, upřednostnění domácích energetických zdrojů (včetně zásob hnědého uhlí za územními limity a jaderné energie), udržet pozici ČR jako producenta elektřiny pro středoevropský region a významného tranzitéra ropy a zemního plynu, diverzifikovat přepravní infrastrukturu v zájmu bezpečných dodávek dovážených surovin, zvýšení podílu bezemisních zdrojů na výrobě energie. SEK podává jasnou vizi, jakým směrem se ubírá zájem státu- prvořadé je využití domácích zdrojů, zajištění dodávek nutných pro chod hospodářství a udržení přiměřené dovozní závislosti.
1.2.4 Územní plánování Územní plánování je soustavná činnost orgánů územního plánování, která má za cíl vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, tj. sladit podmínky nezbytné pro vytvoření příznivého životního prostředí, hospodářský rozvoj území a kvalitní život obyvatel. Orgány územního plánovaní (orgány obcí, krajů) vykonávají tuto činnost v přenesené působnosti,
20 21
Metodická příručka Principy a pravidla územního plánování. str. 9; SMOLOVÁ, I.: Těžba nerostných surovin na území ČR a její geografické aspekty. 2008. str. 72; -18-
nestanoví- li zákon22 jinak. Nejdůležitějším nástrojem územního plánování je územní plán. Je hlavním podkladem pro vydávání územních rozhodnutí a stavebních povolení.
Orgány územního plánování mají ze zákona povinnost vycházet při územně plánovací činnosti z pokladů MŽP ČR, zahrnout mimo další také existující CHLÚ a DP (které patří mezi limity využití území) do územního plánu a navrhovat řešení, která jsou nejvýhodnější z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a jiných zákonem chráněných zájmů. Aby toto řešení plnilo tento předpoklad, musí vyhovovat často protichůdným zájmům, které tato povinnost definuje. Naopak MŽP ČR, MPO ČR a ČBÚ uplatňují svoje stanoviska k politice územního rozvoje z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství. Jedním z důvodů, proč se těžba stává problémovou, je paradoxně právě územní plán, který by měl předcházet střetům zájmů. Stavební rozkvět posledních let je příčinou rozšiřování zastavěné plochy v katastrálním území obce. Územní plán často nechá rozrůst zóny obytné plochy do blízkosti existujícího DP či podél jediné přístupové komunikace k DP (přerušení těžby na dobu několika let či nejisté pokračování těžby dává zapomenout na negativní aspekty provázející těžbu).
1.2.5 Ekonomické nástroje surovinové politiky Důvodem užití ekonomických nástrojů je korigování směru a intenzity těžby. Poplatky spojené s těžbou by měly alespoň částečně internalizovat negativní externality, které jsou s těžbou spojené a přinášet kompenzaci dotčeným subjektům. Úhrada za plochu vymezeného průzkumného území Žadatel, jemuž bylo stanoveno průzkumné území, hradí poplatek odvozený z plochy tohoto území. V prvním roce činí 2000 Kč za každý i započatý km2. Tento poplatek se každý další rok zvyšuje o 1000 Kč za každý km2. Úhrada z vydobytých nerostů Těžební organizace platí úhradu z vydobytých nerostů nebo nerostů po jejich úpravě a zušlechtění, provedené v souvislosti s jejich dobýváním. Úhrada činí nejvíce 10 % z tržní ceny z vydobytých nerostů. Vyhláška MPO ČR č. 63/2005 Sb., změnila faktický způsob výpočtu oproti zákonnému vymezení (tedy nikoliv z tržby za nerosty, ale z tržeb za výrobky z nerostů). 22
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). -19-
Výše sazby úhrady je vypočtena: Náklady na dobývání nerostů (tis. Kč)
*
tržby z prodeje výrobků (tis. Kč) *
Náklady na zhotovení výrobků z vydobytých nerostů (tis. Kč)
sazba úhrady (%) 100
Vyhláška určuje položky jednotlivých nákladů, sazby úhrady pro jednotlivé druhy nerostných surovin. Nejnižší sazby jsou stanoveny pro radioaktivní suroviny 0,3 %, hlubinně dobývané uhlí, hlubinně dobývané jíly a jílovce 0,5 %. Naopak nejvyšší sazba (10 %) je stanovena pro rudy, drahé kameny a vysokoprocentní vápence, často těžené v chráněných krajinných oblastech. Různá výše procentní sazby odráží snahu státu podporovat určité způsoby těžby (zejména hlubinnou těžbu, která je méně viditelným zásahem do krajiny) a těžbu určitého nerostu. Z této úhrady rozdělí obvodní báňský úřad 25 % do státního rozpočtu a 75 % do rozpočtu dotčené obce (obce, v jejímž katastru se DP nachází). V rozpočtu obce nejsou tyto prostředky nijak účelově vázány, obec je může užít dle svého uvážení. Zbývající prostředky ve státním rozpočtu jsou určeny na řešení následků těžby. Na celkové výši úhrady se podílí s nejvyšším podílem hnědé uhlí, a to 35,4 %, dále 21,2 % ropa a zemní plyn, 21,2 % černé uhlí, 11,2 % štěrkopísky, 3,7 % vápenec, 2,6 % stavební kámen. Ostatní suroviny pod 2 %.23 I přes celkový útlum těžby nerostných surovin má vybraná výše této úhrady rostoucí trend, a to díky rostoucím cenám nerostných surovin. Výpočet této úhrady provádí každá těžební společnost sama. „Provedené inspekce prokázaly, že právní úprava uvedená ve vyhlášce není příliš jasná a báňské organizace toho tvůrčím způsobem využívají. Zejména u větších organizací, které mají dobývací prostory v působnosti několika Obvodních báňských úřadů, a vedle produkce nerostů mají i další obchodní aktivity, je kontrola správnosti výpočtu úhrady prakticky nemožná.“24 ČBÚ nemá, při současné povinnosti stanovit správnou výši úhrady, možnost kontroly správného výpočtu. Tab. č. 1: Úhrada z vydobytých nerostů - srovnání rok 2004 a 2008 počet organizací počet DP počet obcí úhrada obcím r. 2004 r. 2008 r. 2004 r. 2008 r. 2004 r. 2008 2004 2008 239 267 564 648 526 606 393 696 tis. Kč 505 781 tis. Kč Pramen: ČBÚ in Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2009.
23
Procentní podíly dle Hornická ročenka 2009. str. 25. ŠPONAR P., TIETZOVÁ Z.: Úhrady z dobývacích prostorů a z vydobytých nerostů a finanční rezervy na důlní škody, sanace a rekultivace (2008); str. 4.
24
-20-
Úhrada z dobývacího prostoru 25 Ve výši 100 - 1000 Kč za každý započatý hektar DP. Výše částky závisí na charakteru zasaženého území, charakteru těžby a jejím dopadu. Nebyly však dosud stanoveny částky pro jednotlivé zóny území ani druhy těžby. Organizace, jež si tuto úhradu počítají samy, proto odvádějí částky ve výši spodní hranice tohoto intervalu. Částka směřuje v plné výši do rozpočtu dotčené obce. Tab. č. 2: Úhrady z dobývacího prostoru- srovnání rok 2004 a 2008 počet organizací počet DP počet obcí celková úhrada obcím r. 2004 r. 2008 r. 2004 r. 2008 r. 2004 r. 2008 r. 2004 r. 2008 366 374 921 1059 1161 1305 21 511 tis. Kč 15 127 tis. Kč Pramen: ČBÚ in Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2009
Finanční rezerva z nákladů k vypořádání důlních škod a sanace území dotčených těžbou26 Těžební organizace vytváří povinně finanční rezervu, která by měla odpovídat výši nákladů potřebných k odstranění důlních škod, sanaci a rekultivaci území zasaženého těžbou. Částky rezervy jsou odváděny na zvláštní bankovní účet, který je pod dohledem obvodního báňského úřadu.
Bez kvantifikace, která by stanovila co nejobjektivněji hodnotu životního prostředí a vyčíslila následnou výši poškození těžbou a jí doprovodné dopady (veškeré externality), lze pouze spekulovat, zda je tato výše úhrad odpovídající. I když je hodnota životního prostředí, které je při těžbě nejvíce zasaženou složkou, spíše subjektivní a pro mnohé nevyčíslitelnou hodnotou, její převod na peněžní hodnotu by zajisté přispěl k vyřešení sporů těžebních společností a ekologů. Navíc jak z výše uvedeného vyplývá, je otázkou zda vůbec, popř. v jaké míře, tyto poplatky plní vlastní účel stanovení- tj. kompenzovat negativní vlivy těžby, pokud je nemožné kontrolovat správnost odváděných úhrad nebo chybí právní úprava.
1.3 Historie těžby nerostných surovin na našem území a její současné trendy Území ČR leží na dvou geologických jednotkách, které se liší stářím a stavbou: Čechy, část západní Moravy a Slezska patří k Českému masivu, východní část Moravy a Slezska leží na 25 26
§32a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon); §37a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon);
-21-
okrajové části Karpat. Rozhraní těchto dvou dílů sleduje linii Znojmo- Přerov- Karviná. Intenzita těžby na našem území se v minulosti měnila s úrovní znalostí techniky těžby a preferencemi existujícího státního zřízení, které bylo výhradním vlastníkem všech nerostných surovin.
Na kulturním a hospodářském rozvoji již od středověku měla velký podíl právě těžba, zejména kovů- zlata a stříbra. Mnohá města (např. Jihlava, Kutná Hora, Jáchymov, Příbram, Jílové u Prahy, Rudolfov a mnohá další) se v minulosti stala díky těžbě významnými body na české, mnohdy i evropské mapě, bohatými centry, kde se soustředil zejména technický pokrok. Těžba v této době byla cestou ke zbohatnutí lidí a měst. Doba průmyslové revoluce a industrializace znamenala rozmach těžby uhlí a železa coby nejlepší palivo a konstrukční materiál této doby. V místě jeho těžby se zakládaly strojírny, hutě a podniky navazujících odvětví. Rostla těžba dalších rud a nerudních surovin jako kaolín, vápenec, grafit, lignit, rozvíjel se související průmysl. Od roku 1840 se započala těžba uranu na našem území, která řadí Českou republiku na 9. místo světa ve velikosti produkce mezi roky 1946-200727.
Během světových válek byl upřednostňován především těžký průmysl a těžba orientovala na železnou rudu a uhlí. S nástupem socialismu proběhla vlna znárodňování, která se dotýkala i těžebních podniků. V této době také zesílil tlak na rozvoj těžkého průmyslu, zejména těžkého strojírenství, hutnictví, zbrojní výroby. Prioritním zájmem Sovětského svazu se stala ložiska uranu v Jáchymově. Přestože se těžba domácích nerostných zdrojů stala po určité době ekonomicky nevýhodou, nadměrné čerpání nerostných zdrojů pokračovalo za cenu dotací a přehlížení zátěže pro životní prostředí, které tato exploatace způsobovala. Snaze Rady vzájemné hospodářské pomoci zabezpečit surovinovou soběstačnost, padly za oběť také mnohé obce a města (jen v severních Čechách padlo od 60. let za oběť těžbě 116 vesnic a měst, vystěhováno bylo na 90 tisíc lidí). Těžba této doby byla víceméně selektivní- byla těžena pouze ta bohatší ložiska, jejichž vytěžení ovšem zabraňuje využití méně bohatých partií. V době socialistického zřízení došlo také k podrobnému zmapování a geologickému průzkumu nerostných surovin na našem území. Pokles ceny surovin na světových trzích v 80. letech, vysoké nákladové ceny těžby, celkové vyčerpání surovinových zdrojů tehdejšího Československa, přechod k tržnímu hospodářství a negativní vnímání hornictví jako nástroje
27
Energetické nerostné suroviny-geologické zásoby a těžba in Surovinové zdroje České republiky- nerostné suroviny (stav 2007); str. 150. -22-
minulého režimu jsou jen některé z příčin útlum těžby rud, uranu a dalších surovin, který pokračoval také v 90. letech.
O to těžší jsou dopady tohoto útlumu, neboť v ČR docházelo k definitivnímu uzavírání dolů, nikoliv pouze k zakonzervování s možností pozdějšího využití zásob. Odborníci z oblasti hornictví a geologie (např. Makarius, Jakeš) označují tyto zásahy státu do hornictví jako nešťastné a unáhlené. Pokud by se k uzavírání dolů přistupovalo rozvážněji, mnohé z nich by byly v současnosti provozu- a konkurenceschopné. Ve struktuře české ekonomiky došlo po roce 1989 k výraznému poklesu podílu zemědělství. V rámci odvětví průmyslu klesal význam těžkého průmyslu a těžby nerostných surovin s ním související. Tab. č. 3: Struktura hrubé přidané hodnoty (HPH) a podíly na celkové zaměstnanosti (%)28
Celkem (A+B+C) A. Zemědělství, lesnictví, rybolov B. Průmysl z toho Dobývání nerostných surovin C. Služby Pramen: ČSU, vlastní výpočty
1995 100 5 38,3 2,2 56,7
Podíl na HPH 2000 2005 100 100 3,9 3 38,1 37,9 1,5 1,4 58 59,1
2008 100 2,5 37,6 1 1,5 59,9
Podíl na zaměstnanosti 1995 2000 2005 2008 100 100 100 100 6,5 4,9 3,7 3,2 37,2 37,1 35,8 35,5 2,7 1,8 1,4 1,2 56,3 58 60,5 61,3
Po roce 1989 došlo stejně jako v jiných odvětvích k privatizaci těžebního průmyslu. Dle Smolové29 si stát v době privatizace prozatímně ponechal majoritní podíl akcí největších uhelných společností. Hlavním cílem tohoto počínání bylo zabránit masivnímu propouštění tisíců horníků, které by znamenalo destabilizaci ekonomiky a trhu práce. V této době „zaměstnanost v odvětví těžby nerostných surovin dosahovala takřka dvou set tisíc pracovníků, což představovalo více než 9% podílu na zaměstnanosti v průmyslu a necelá 4 % celkové zaměstnanosti v národním hospodářství.“30 Do roku 1995 klesl počet zaměstnanců na 91 tisíc. V 1. čtvrtletí roku 2010 bylo dle dat ČSÚ v odvětví těžby a dobývání zaměstnáno 36,8 tisíce zaměstnanců (přepočteno na plně zaměstnané). Odvětvím těžby, které je největším zaměstnavatelem, je dobývání černého uhlí, hnědého uhlí a stavebního kamene.
28
Pozn. 1) růst podílu dobývání nerostných surovin je způsoben poklesem zejména zpracovatelského průmysl, který byl recesí zasažen nejvíce. 29 SMOLOVÁ, I.: Těžba nerostných surovin na území ČR a její geografické aspekty. 2008. str. 72; 30 SMOLOVÁ, I.: Těžba nerostných surovin na území ČR a její geografické aspekty. 2008. str. 73; -23-
Tab. č. 4: Objem těžby vybraných nerostných surovin- výhradní ložiska31 Těžený nerost / rok 1992 1995 2000 2005 2006 2007 2008 2009 1 Černé uhlí 1000 t 24 691 21 309 17 028 12 778 13 017 12 462 12 197 10 621 1 2 2 Hnědé uhlí a lignit 1000 t 69 521 58 729 51 063 49 125 49 374 49 571 47 872 45 616 Ropa 1000 t 80 149 168 306 259 240 236 217 Zemní plyn 1000 t 132 165 118 356 148 148 168 180 4 Rudy/ uran-kov 1000 t 330 1 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,3 Kaolin 1000 t 2 530 2 800 5 573 3 882 3 768 3 604 3 833 2 886 Stavební kámen 1000 t 22 712 24 357 25 518 34 619 38 051 39 568 39 957 37 657 Dekorační kámen 1000 t 478 567 729 777 652 652 619 564 Štěrkopísky, písky 1000 t 21 813 17 893 13 932 16 335 16 398 16 533 15 786 13 084 3 Písky SKL a SL 1000 t 1 963 1 990 1 814 1 727 1 736 1 792 1 853 1 364 Vápence 1000 t 11 134 10 092 11 806 10 331 10 602 11 665 10 958 9 488 Cihlářské suroviny 1000 t 3 252 3 290 2 975 2 777 2 315 2 579 2 236 1 850 Jíly 1000 t 903 915 601 671 561 679 574 377 Živce 1000 t 152 183 337 472 487 514 488 431 Bentonit 1000 t 135 54 280 186 220 284 174 181 Sádrovec 1000 t 660 542 82 25 16 66 25 13 Pramen:Geofond ČR v Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, Statistická data Geofond
„Útlumový trend“ těžby byl u většiny nerostných surovin viditelný především v první polovině 90. let. V druhé polovině je těžba stabilizovaná, u některých stavebních surovin (stavební kámen, živcové suroviny, bentonit), ropy a zemního plynu naopak roste, a to v počtu DP, celkové dobývací plochy i objemu těžby. Dle údajů registru Státní báňské správy došlo na území ČR po roce 1989 k celkovému snížení počtu DP- v roce 2009 bylo evidováno 966 DP (1148 v r. 1992), ke snížení rozlohy DP- v r. 2009 byla rozloha DP 1329 km2 (2 162 km2 v r. 1992), a ke snížení objemu vytěžených surovin, který ilustruje tab. č.4. DP pokrývají rozlohu přibližně 1,7 % území ČR. Stejně jako v jiných odvětvích národního hospodářství se i v hornictví projevil v letech 2008 a 2009 dopad hospodářské recese. Pokles poptávky po produktech exportně orientovaných podniků se odrazil také na poptávce po těžených nerostných surovinách, především po stavebních surovinách.
Aktualizace státní energetické koncepce (z roku 2009) klade důraz do příštích let na přednostní využití domácích energetických zdrojů- černého uhlí, hnědého uhlí a uranu s cílem uchovat příznivou dovozní energetickou závislost (saldo dovozu a vývozu energií), která je v současnosti pod průměrem EU (60 %). Energetický scénář této koncepce pro příští roky počítá s postupným posílením postavení obnovitelných zdrojů (především biomasy) a jaderného paliva při výrobě energie, prolomením limitů pro těžbu hnědého uhlí za současné 31
Pozn. Zemní plyn 1 t = 1000 m3 1) Odbytová těžba= množství prodejného uhlí. Jedná se o 95% z důlní těžby. 2) Pouze hnědé uhlí 3) Písky sklářské a slévárenské 4) V roce 1994 byla ukončena těžba rud na našem území. -24-
ekologické limity těžby v oblasti Podkrušnohoří a diskuzí nad těžbou černého uhlí ložiska Frenštát v Beskydech po roce 2020. Tab. č. 5: Životnost geologických a průmyslových zásob nerostných surovin (k 1.1. 2009)32
Průměrný Životnost úbytek Geologické geologických Úbytek zásob zásob zásoby zásob 2004 2008 celkem Surovina 2008 var. A var. B Uran 1000 t 298 320 135 554 455 424 Ropa 1000 t 236 220 31 144 132 142 Zemní plyn 1000 t 168 149 46 044 274 308 Uhlí černé 1000 t 19 196 14 297 16 193 970 844 1 133 Uhlí hnědé 1000 t 48 935 39 943 9 090 892 186 228 Lignit 1000 t 665 1 026 975 702 1 467 951 Grafit 1000 t 3 3 14 159 4 720 4 425 Kaolin 1000 t 4 903 3 859 1 212 123 247 314 Jíly 1000 t 727 729 927 639 1276 1 272 Bentonit 1000 t 212 170 319 613 1508 1 880 Živce 1000 t 493 393 69 234 140 176 Písky SKL,SL 1000 t 2 044 3764 639 417 313 170 Vápence 1000 t 449 6838 513 719 1144 75 Dekor. Kámen 1000 t 308 248 187 131 609 756 Stav. kámen 1000 t 15 648 11 091 2 290 511 146 207 Štěrkopísky 1000 t 9 229 7 436 2 125 644 230 286 Cihl. suroviny 1000 t 1 345 1 182 549 753 409 465
Prům. zásoby volné 1 545 15 553 2 532 1 154 153 1 475 566 163 239 1 284 205 736 152 333 48 180 22 630 191 926 1 666 674 76 758 1 089 956 911 949 210 357
Životnost prům. zásob var. A var. B 5 5 66 71 15 17 60 81 30 37 245 159 428 401 42 53 210 209 227 283 46 58 94 51 3 712 244 250 310 70 98 99 123 156 178
Pramen: Geofond ČR v Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, Statistická data Geofond
Česká republika nepatří mezi významné těžařské státy. Některé suroviny (uran, černé uhlí, hnědé uhlí, uran, stavební suroviny) má v zásobách nadnárodního významu a jsou současně důležitými vývozními artikly. Ostatní nerostné suroviny (zejména rudy) zde nejsou prakticky těženy vůbec nebo v množství, které nepokrývá výši domácí spotřeby.
Nerostné suroviny tvoří důležitou položku v zahraničním obchodu (podle údajů ČSÚ má dovoz ropy a zemního plynu dlouhodobě největší negativní vliv na bilanci zahraničního obchodu). Zatímco pro většinu odvětví zpracovatelského průmyslu disponuje ČR vlastními zdroji nerudních surovin, v oblasti kapalných a plynných paliv je závislá na dovozu významných energetických a chemických surovin, zejména ropy a zemního plynu. Dovážejí
32
Pozn.: Životnost je počítána jako podíl geologických a průmyslových zásob, jmenovatelem je: var. A- úbytek zásob těžbou a ztrátami v r. 2008, var. B- průměrný úbytek zásob těžbou a ztrátami v letech 2004-2008. Zemní plyn 1 t= 1000 m3 -25-
se také veškeré rudy kovů, síry, soli a fosfáty. V roce 2008 byly vyvezeny nerostné suroviny v hodnotě 31,316 mld Kč (tj. 1,3 % z celkového vývozu v tomto roce). V roce 2008 byly do ČR dovezeny nerostné suroviny v hodnotě 202,6 mld. Kč (tj. 8,4 % z celkového dovozu v tomto roce).33 Nejvýznamnější dovozní nerostní surovinou je dlouhodobě ropa, zemní plyn a železná ruda. Na straně vývozu pak černé uhlí, z nerud dekorační kámen, kaolin, jíly.
1.3.1 Těžené energetické suroviny Jak je patrné z předchozí tabulky, území ČR oplývá značnými zásobami uhlí, uranu i lignitu. Většina z těchto zásob je však v současnosti zahrnuta do geologických, tedy celkových zásob34. Pro dnešní užití jsou relevantní průmyslové zásoby tj. zásoby, které jsou vytěžitelné současně dostupnou technikou. V době masivního útlumu těžby byly mnohdy ukvapeně uzavírány také tehdy „neefektivní“ černouhelné a hnědouhelné doly, ve kterých za cenu nepatrných dotací (ve srovnání s Německem či Polskem) státu mohla těžba dále pokračovat. Na rozdíl od zemí západní Evropy, kde také proběhl útlumový trend, nebyly české (nejen uhelné) doly konzervovány s možností případného obnovení těžby, ale uzavírány bez možnosti dalšího využití. Současný tlak na prolomení těžebních limitů by byl pravděpodobně menší.
Uhlí Jednotlivé druhy uhlí se od sebe liší složením, způsobem vzniku, stářím a energetickou vydatností. Čím je uhlí starší, obsahuje vyšší procento uhlíku a je kvalitnější. Takové uhlí se užívá např. pro koksování. Méně kvalitní končí jako palivo pro výrobu energie. „Uhlím“ s nejvyšším procentem uhlíku je grafit (téměř 100% uhlíku), následuje antracit, černé uhlí, hnědé uhlí, lignit, rašelina.
Od roku 1992 poklesla těžba černého uhlí o více než třetinu. Dle údajů SBÚ je pro těžbu černého uhlí evidováno 16 DP na ploše 227 km2, přičemž všechny černouhelné DP byly stanoveny před rokem 1990. V současnosti těžba probíhá pouze v ostravsko-karvinském revíru v dolech společnosti OKD, a.s. Životnost průmyslových zásob černého uhlí na území ČR je odhadována na 60-81 let (některé zdroje uvádějí polovinu této doby). Na více než 1,5 miliardy tun jsou odhadovány geologické zásoby černého uhlí v lokalitě Frenštát (kde je také 33
Data: Statistická data k 31. 12. 2008 k Surovinové politice v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, ČSÚ. „Geologické zásoby ložisek vyhrazených nebo nevyhrazených nerostů tvoří fyzické zásoby těchto nerostů v původním stavu. Průmyslové zásoby jsou zásoby, využitelné dostupnými technologiemi v momentě ukončení průzkumných prací.“ Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. str. 2,3. 34
-26-
vázáno množství zemního plynu). Přibližně 48 % z vytěžené černého uhlí na území ČR směřuje na vývoz, 27 % slouží k výrobě koksu, zbývajících 25 % k výrobě elektřiny, dodávkového tepla a energie v odvětví průmyslu.35
I hnědé uhlí prochází od roku 1989 útlumem těžby. Od roku 1992 se snížil roční objem těžby o více než třetinu. Hnědé uhlí se na území ČR nachází ve čtyřech pánvích: Severočeské, Sokolovské, Chebské, Žitavské. Na celkové produkci hnědého uhlí se v současnosti podílí Sokolovská pánev ze 75 % a zbývajícími procenty Severočeská pánev (na okrese Teplice, Most, Chomutov). Životnost průmyslových zásob je odhadována na 30-37 let. Značná část hnědého uhlí (0,9 mld. tun) v Severočeské pánvi je (prozatímně) vázána územními limity (s případným prolomením těchto limitů by se doba životnosti prodloužila o téměř 100 let). Hnědé uhlí a jaderné palivo se v současnosti zcela zásadním způsobem podílí na výrobě elektřiny. V mezinárodním srovnání užití uhlí pro výrobu energie obsadila ČR s 62 % osmou příčku ve světě.36 Hnědého uhlí z produkce ČR je z 97 % spotřebováváno zde (76 % výrobě elektřiny, 16 % na výrobu dodávkového tepla, 4 % konečná spotřeba v domácnostech, průmyslu a ostatních sektorech, 4% vsázka do zušlechťování), pouze 3 % se exportují37.
Územní ekologické limity Důležitým krokem uskutečněným v roce 1991, který má (a rozhodně bude mít) své klíčové dopady dnes, je stanovení územních ekologických limitů. Hlavními důvody stanovení těchto limitů bylo zastavení exploatace životního prostředí, narušování rázu krajiny a ochrana obcí v Podkrušnohoří, které dlouhodobě trpělo povrchovou těžbou hnědého uhlí. Tyto limity v praxi určují hranice, které samotná těžba a výsypky těžebního odpadu nesmí překročit. Současně jsou také (nejen pro obce) příslibem změny ekonomického rozvoje Podkrušnohoří. Možné dohledné ukončení těžby by dalo příležitost k rozvoji nových odvětví v regionu. Zrušení územních ekologických limitů je především politickým tématem každé z vlád. Aktuální energetická koncepce ČR z roku 2009 hovoří jednoznačně ve prospěch prolomení územních ekologických limitů. Jedním z cílů těžby primárních zdrojů zde uvedených je „…odblokovat zásoby hnědého uhlí na lomech Bílina a ČSA v severních Čechách, např. formou přehodnocení územních ekologických limitů těžby a zvýšením kompenzací obcím zasaženým
35
PELCL, L., Energetická bezpečnost ČR a možnosti rozvoje energetického hospodářství v měnících se podmínkách. (cit 10. 1. 2011). vlastní výpočet procentních poměrů 36 Survey of Energy Resources. 2010. str. 3. 37 PELCL, L., Energetická bezpečnost ČR a možnosti rozvoje energetického hospodářství v měnících se podmínkách. (cit 10. 1. 2011). Vlastní výpočet procentních poměrů. -27-
těžbou.“38 Vzhledem k vysokému podílu hnědého uhlí při výrobě elektřiny a tepla neexistuje v současnosti jiné reálné řešení, které by umožnilo při zachování územních ekologických limitů nahrazení hnědého uhlí jiným zdrojem.39 Energetická koncepce uvádí již rok 2012, kdy dojde k zásadnímu omezení dodávek hnědého uhlí pro teplárenství, pokud budou zachovány územní ekologické limity.
Ropa a zemní plyn Ložiska ropy a zemního plynu se nacházejí především na jižní Moravě, zemní plyn také na severní Moravě, kde se vázán na uhelné sloje. Objem těžby ropy od roku 1990 rostl, od roku 2004 naopak klesá (i přes plánované zvýšení objemu těžby se hlavní těžařské skupině Moravské naftové doly nedaří odkrývat nová ložiska ropy). Vlastní těžbou pokrývá ČR pouze 4-5 % spotřeby ropy a 1-2 % spotřeby zemního plynu, dovoz ropy a zemního plynu tak představuje vysoce zátěžovou položku pro českou ekonomiku. V roce 2009 nakoupila ČR ropu a zemní plyn v hodnotě 120,479 mld. Kč, v roce 2008 (díky vysokým cenám ropy) v rekordní částce 175,289 mld. Kč. Česká ropa je kvalitnější než dovážená, užívá se v chemickém průmyslu, k výrobě léčiv apod. Pro těžbu ropy a (nebo) zemního plynu ČBÚ eviduje 107 DP, z nichž pouze 16 bylo stanoveno před rokem 1990.
Uranová ruda Uran se běžně nachází ve více nerostech, je však koncentrován v nízkých hodnotách. K získání 1 kg uranu je nutno vytěžit přibližně 1 tunu uranové rudy. Pro průmyslové využití je třeba přírodní uran dále chemicky upravovat, tj. zvýšit obsah izotopu uranu. Produktem chemické úpravy je uranový koncentrát, který je dodáván do zahraničí pro další zpracování, protože v ČR chybí firmy na další zpracování uranového koncentrátu na jaderné palivo. Takže i přes významné bilanční zásoby uranu, bude a je ČR paradoxně odkázána na zahraniční zpracování. Výhradním odběratelem jaderného paliva z českého uranu je ČEZ, a.s. Vlastní těžba však není dostačující (pokrývá třetinu spotřeby jaderných elektráren), palivo z domácích zdrojů je doplňováno importem ze zahraničí. Zásoby uranu na našem území jsou sice dostatečné, těžba je však udržována na nízkém objemu z důvodu ochrany životního prostředí a průměrná výše ceny v posledních letech- 45 $/ libra uranu, není dostatečně přesvědčivou
38
Aktualizace státní energetické koncepce České republiky. 2009. str. 34, (cit 10. 1. 2011). „K náhradě cca 12 mil. tun hnědého uhlí využívaného v teplárnách by bylo třeba cca 17 mil. tun biomasy (dřevní štěpka, pelety), což je cca jedenáctinásobek stávající produkce, resp. cca 5,2 mld. m3 zemního plynu, které nejsou v současnosti smluvně pokryty, včetně skutečnosti, že u některých zdrojů by to znamenalo vybudování nových tras přípojek zemního plynu na poměrně značné vzdálenosti.“ Aktualizace státní energetické koncepce České republiky. 2009. str. 80. (cit 10. 1. 2011). 39
-28-
pro otevření dalších ložisek. V evidenci ČBÚ je registrován pouze 1 DP, kde probíhá těžba (v roce 2007 bylo vládou rozhodnuto o prodloužení těžby v Rožné v okrese Žďár nad Sázavou, a to z důvodu příznivé ceny uranu na světovém trhu- 135 $/ libra uranu v době rozhodnutí)40, zbylé DP jsou uzavřeny (nebo uzavírány). Rožná je v současnosti jediný otevřený důl ve střední Evropě. Vzhledem ke zvyšujícím se energetickým potřebám světa lze předpokládat nárůst poptávky po jednom z bezemisních a (ve srovnání s ostatními) bezpečných energetických zdrojů- jaderném palivu a uranové rudě. ČR má tak díky dostatečným bilančním zásobám hodnotný zdroj budoucích příjmů.
1.3.2 Těžené nerudní suroviny V posledních letech došlo k poklesu těžby nerudních surovin především v souvislosti s úpadkem odvětví stavebnictví způsobené hospodářskou recesí, dle Hornické ročenky poklesla těžba nerudních surovin až o 35 %. I přesto je těžba nerudních surovin velmi perspektivní do budoucna, neboť stavebnictví má (nejen u nás) předpoklady soustavného rozvoje.
Kaolin Kaolín má široké využití- např. v papírenství, keramice, kosmetice, farmacii, jako součást nátěrových hmot, k výrobě žáruvzdorných materiálů. V období 1993-2009 narostl počet DP z 13 na 32. Význam této suroviny dokládá osmé místo ČR mezi světovými producenty. V roce 2009 byl vyvezen kaolin v hodnotě 859 mil. Kč.
Vápence a cementářské suroviny Vápence se užívají k výrobě stavebních hmot- vápno, malta, cement, v hutnictví, chemickém průmyslu, zemědělství a dalších odvětvích. Ložiska hornin této skupiny jsou na českém území velmi hojná a bohatá (4 908 316 tis. tun celkových zásob). Při současném objemu těžby – 9 488 tis. tun (v roce 2009) budou tyto zásoby čerpatelné přes 500 let. DP se nacházejí v mnoha místech po celé ČR.
Bentonit a jíly Bentonit je druh jílovité horniny s vysokou absorpční schopností, která má široké uplatnění např. jako těsnící nebo zásypový materiál. Od roku 1995 (54 tis. tun) do současnosti se jeho
40
Ceny uranu: KAVINA P.: Nerostné suroviny a jejich význam pro českou ekonomiku ve vazbě na surovinovou a energetickou bezpečnost ČR, MPO. -29-
těžba více než ztrojnásobila. ČR produkuje 1,1 % světové produkce.41 Těžba jílů se od roku 1999 pohybuje okolo 6 000 tis. tun ročně, pro světové srovnání však neexistují souhrnné statistiky.
Stavební suroviny Stavební suroviny jsou významné především pro své velké geologické zásoby, jejichž životnost dosahuje 80 a více let. Stavební kámen, štěrkopísky, cihlářské suroviny a dekorační kámen jsou skupinou nerudních surovin, které se těží také v režimu nevyhrazených ložisek (pouze nevyhrazená těžba štěrkopísku tvoří třetinu celkové produkce ČR, nevyhrazená těžba u ostatních stavebních surovin je spíše doplňkovou)42. Poptávka po těchto surovinách závisí především na vývoji odvětví stavebnictví. Významné postavení mezi těženými surovinami mají rovněž sklářské a slévárenské písky, živce (10. místo ve světové produkci) a diatomit (7. místo ve světové produkci)43. Těžba ostatních surovin (grafit, baryt, polodrahokamy aj.) není realizována vůbec nebo pouze v malé míře. Domácí těžba těchto surovin je nahrazována levnějšími dovozy.
1.3.3 Rudní suroviny Těžba rud na území ČR byla ukončena k 1. 1. 1994. Domácí zdroje jsou poměrně chudé (výjimku představuje 49 t bilančních zásob zlata), případná těžba by nebyla ekonomicky příliš efektivní.
1.4 Dopady těžby nerostných surovin Těžba nerostných surovin má (v závislosti na druhu těžby) negativní dopad na životní prostředí a lidské zdraví, a to ať se jedná o těžbu samotnou nebo o následky, se kterými je těžba spjata, popř. o činnosti, které těžbu doprovází. Nerostné ložisko samo je „chráněno“ proti vlivům, které by zabránily dobývání (označením CHLÚ). Pro ochranu okolní krajiny a životního prostředí je platný zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, ve kterém je těžba nerostů uvedena jako jeden z činitelů narušující
41
WEBER L., ZSAK G., REICHL C.,SCHATZ M. World minig data, Wien 2010. Povinnost majitelů nevyhrazených ložisek vykazovat objem těžební činnost platí až od roku 1999. Do této doby nebyla nevyhrazená těžba sledována. 43 WEBER L., ZSAK G., REICHL C.,SCHATZ M. World minig data. 2010. 42
-30-
krajinné prvky. Další zákony se pak věnují ochraně jednotlivých složek přírody.44 Z těžby nerostů jsou přímo vyloučena území národního parku, národní přírodní rezervace, 1. zóna chráněné krajinné oblasti (CHKO). I přesto však byla nově povolena těžební aktivita v některých chráněných územích, a to díky udělení výjimek ze strany MŽP ČR. V roce 2007 probíhala těžba výhradních ložisek v 19 z 25 existujících CHKO, v roce 2003 to bylo pouze v 18 z 25. V polovině z těchto CHKO současně vzrostl objem těžby. V CHKO převažuje těžba vápenců, stavebního kamene a štěrkopísku, která má velký vliv na vzhled krajiny. Kromě negativních přináší těžba také nepřehlédnutelná pozitiva, která se projevují především v ekonomickém rozvoji regionu. Do rozpočtu dotčených obcí plynou dle objemu a rozlohy těžby finanční prostředky (úhrady z vydobytých nerostů, úhrady z DP, úhrady z průzkumného území). Těžba je proto ve většině případů (v závislosti na druhu těžby a přístupu všech účastníků psaných i nepsaných dohod) vítaným zdrojem příjmů, který zvyšuje míru tolerance místních obyvatel. Mimo to se těžební společnosti podílejí také na investičních aktivitách v regionu a snaží se o vybudování kladných vztahů s okolními obcemi. Některé těžební plochy mají překvapivě také přírodovědnou hodnotu. Protože se jedná o stanoviště chudá na živiny, nacházejí v těchto prostorech útočiště konkurenčně slabé druhy, které jsou v okolní krajině velmi vzácné nebo z ní rychle mizejí. Těžební plochy a následná vhodně zvolená obnova území jsou tak prostředkem pro podporu biodiverzity v krajině. Obr. č. 1: Dobývací prostory těžené
Pramen: Česká geologická služba- GEOFOND
44
Z. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, z.č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, z.č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, z.č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, z.č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, z.č. 123/1998 Sb., o ochraně lesa. -31-
Pozitivní vlivy těžby: •
Zvýšení počtu pracovních příležitostí v dané lokalitě;
•
Nárůst počtu zpracovatelů těžené suroviny;
•
Dobudování nové infrastruktury pro potřeby těžby;
•
Nárůst prostředků v rozpočtu dotčených obcí;
•
Dobrovolné finanční příspěvky organizacím a sdružením s cílem pozitivní prezentace těžební firmy před veřejností;
•
V rámci rekultivačních prací vznikají plochy vhodné pro rekreační účely (např. jezera, golfová hřiště);
•
Vytěžený prostor se může stát novým biocentrem pro živočichy a rostliny;
Negativní vlivy těžby: •
Vliv na krajinu a georeliéf;
•
Narušování stability horninového prostředí, které vede ke vzniku sesuvných území, propadům, poddolování apod.;
•
Vliv na živočichy a rostliny;
•
Vliv na vodní zdroje- povrchové i podzemní vody oblasti;
•
Vliv na ovzduší- znečišťující prach a částice vzniklé při těžbě, úpravě a přepravě vytěžených nerostných surovin;
•
Vznik antropogenních sedimentů, které mohou být zdrojem znečištění (haldy, skládky, násypy);
•
Vliv na půdu a les- zábory a mýcení pro těžbu a uložení těžebního odpadu, následná eroze půdy;
•
Vliv na image regionu a na něj navazující problémy (např. soc. skladba obyvatel);
•
Snížení hodnoty nemovitosti v oblasti těžby
•
Snížení kvality bydlení;
•
Další doprovodné efekty těžby: hluk, prach, vibrace, těžební odpad, zátěž komunikací spojená s přepravou nerostných surovin;
•
Ohrožení bezpečnosti samotných pracovníků těžby, které provází jakékoliv zásahy do stability či rovnováhy horního prostředí;45
45
V roce 2009 zaznamenal ČBÚ 898 úrazů při činnostech spadajících pod jeho dozor- z toho 7 smrtelných (jedná se o nejnižší číslo od roku 1990, kdy se stalo 9467 úrazů, z toho 66 smrtelných). Dlouhodobě nejrizikovější je dle počtu úrazů hlubinná těžba černého uhlí (398 úrazů v r. 2009), povrchové dobývání hnědého uhlí (188 úrazů) a povrchové dobývání nerud (147 úrazů). Při těžbě ropy a zemního plynu se stalo v r. 2009 11 úrazů. -32-
1.5 Proces posuzování vlivů na životní prostředí Hodnocení životního prostředí vychází z uvědomění se rozsahu a tíhy dopadů lidské aktivity, jejího kumulativního efektu, která působí na životní prostředí v jeho nejširší definici- na složku přírody, společnosti, ekonomiky. Počátky procesu EIA (Environmental Impact Assessment) sahají do 70. let, kdy byl v USA přijat zákon, který začlenil poznatky ze sociálních a přírodních věd jako jeden z prvků přispívajících k rozhodování o území. Životní prostředí začalo být posuzováno jako celek (nikoliv jako jeho jednotlivé složky), a to z víceoborového pohledu. Vyznívají tak dopady projektů, které procházejí jednotlivými složkami a jejich případná návaznost. Posuzování vlivů na životní prostředí v ČR podléhají záměry od roku 1992 (dle zákona č. 244/1992 Sb.). S účinností od 1. 1. 2002 byl tento proces novelizován zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí. Na základě tohoto zákona jsou podrobeny všechny záměry a koncepce, jejichž realizace by mohla mít vliv na veřejné zdraví a životní prostředí (včetně hmotného majetku a kulturních památek) procesu posouzení možných dopadů na životní prostředí.
Plány, programy, politiky a strategie na celostátní, regionální a obecní úrovni (např. územní plány, plány povodí, plán odpadového hospodářství), která stanovují rámec pro další realizaci záměrů, jsou posuzovány v rámci procesu SEA (Strategic Environmental Assessment). Tento proces zohledňuje hlediska ochrany životního prostředí již při zpracování plánu, koncepce budoucího využití území- tj. před samotnými projekty. Konkrétní projekty jako jsou stavby, činnosti nebo technologie46 jsou pak posuzovány v rámci procesu EIA.
Orgánem pro toto posuzování je MŽP ČR nebo Odbor životního prostředí příslušného Krajského úřadu. Předložené oznámení investora je postoupeno dotčeným úřadům k vyjádření a zveřejněno k nahlédnutí. Posuzované záměry se dělí na záměry, které procházejí procesem EIA vždy (kategorie I.), a záměry, u kterých se v rámci tzv. zjišťovacího řízení na základě povahy, rozsahu a stanovisek dotčených správních úřadů a veřejnosti posuzuje teprve možné postoupení záměru celému procesu EIA (kategorie II.).47 U zbývajících záměrů není hodnocení environmentálních aspektů požadováno. Fáze zjišťovacího řízení se počíná momentem zveřejnění oznámení investora.
46
Seznam projektů je uveden v příloze č. 1 tohoto zákona Do projektů kategorie I. patří (z oblasti těžby) otevření DP pro těžbu nerostných surovin, změna těžby uranu a úpravy uranové rudy, nadlimitní těžba ropy a zemního plynu, úprava černého a hnědého uhlí v nadlimitním množství, dále zařízení ke skladování ropy a ropných produktů. Projekty kategorie II. tvoří zvýšení nebo změna objemu těžby ve stávajícím DP. 47
-33-
Pro projekty podléhající procesu EIA je autorizovaným odborníkem vypracována dokumentace,
která obsahuje podrobné informace o
navrhované
činnosti.
jejího
ekonomického, sociálního a politického zdůvodnění, významných lokalitách v krajině, přesně vymezených vlivech včetně návrhu zmírňujících opatření a vyhodnocení dopadů pro případ havárie. Tato dokumentace je zveřejněna a dostupná na internetu k nahlédnutí. Posuzující úřad vybere ze seznamu autorizovaného zpracovatele posudku předložené dokumentace. Do procesu EIA se může zapojit široká veřejnost, a to vyslovením připomínek již k oznámení záměru, dále k posuzované dokumentaci projektu, posudku dokumentace a samozřejmě aktivní účastí na veřejném projednání, které je svoláno v případě vznesení připomínek ze strany veřejnosti.
Vlastním výsledkem procesu EIA je závěrečné stanovisko, bez něhož nesmí odpovědný úřad udělit povolení k realizaci záměru (např. stavební povolení, územní rozhodnutí). Na druhé straně toto stanovisko není pro rozhodnutí závazné, má pouze doporučující charakter, a odpovědný úřad se od něj při řádném odůvodnění může odchýlit. Z tohoto pohledu se tudíž jeví celý proces EIA jako značně bezzubý. Dalším omezením procesu EIA (konkrétně pro udílení těžební činnosti) je skutečnost, že většina existujících DP byla stanovena v době, kdy jakýkoliv proces posuzování vlivu těžby neexistoval. Tato dříve vydaná rozhodnutí o DP jsou dnes stále platná. Procesem EIA prochází pouze případné rozšíření DP či zvýšení objemu těžby, těžbu povolenou před platností zákona o posuzování vlivu nelze tímto procesem posuzovat.
Proti závěrečnému stanovisku EIA se nelze nijak odvolat ani jej napadnout soudní cestou (proces nepodléhá správnímu řádu). Pro jednotlivé kroky v procesu EIA jsou stanoveny závazné zákonné lhůty (pro vypracování dokumentace není stanovena žádná lhůta), celý proces trvá 4 – 5 měsíců (bez doby vypracování dokumentace). Platnost stanoviska je 5 let. Dle zveřejněné Statistiky posuzování vlivů na životní prostředí48 byl z celkových 1 228 projektů v roce 2009 proces ukončen jako nepodléhající dalšímu posuzování (967 projektů), ve 135-ti bylo v procesu EIA vyjádřeno souhlasné stanovisko, 6 nesouhlasné. Ve zbývajících případech byl proces ukončen z jiných důvodů. Ze záměrů posuzovaných v letech 2002-2009 tvořilo odvětví těžby 3,5 %.
48
VRAVNÍKOVÁ L., ŠPELINOVÁ I.: Statistika posuzování vlivů na životní prostředí. Zpravodaj EIA. Ročník 2010. str. 19-21. -34-
1.6 Řešení následků těžby Od roku 1994, kdy proběhla novela horního zákona, mají těžební společnosti povinnost tvořit dostatečnou finanční rezervu, která pokryje likvidaci škod a rekultivaci území po skončení těžby. Část z úhrady z dobytých nerostů (25 %), kterou odvádí těžební společnost, přerozdělí ČBÚ stejným dílem mezi MPO ČR a MŽP ČR. Tyto prostředky jsou také užity k řešení následků těžby. MŽP ČR je užívá k zajištění likvidace, popř. zabezpečení, starých důlních děl49 a následků jimi způsobených. V roce 2009 činila výše použitých prostředků k tomuto účelu celkem 80,6 mil. Kč. MPO ČR, jako orgán zaštiťující zahlazování následků hornické činnosti, užívá tyto prostředky spolu s dalšími právě k tomuto účelu. V roce 2008 rozdělilo MPO ČR tímto směrem celkem 3 217 mil Kč ve formě sociálních a zdravotních náhrad horníkům, investic a ekologických dotací.
Za škody (včetně ztráty a snížení vydatnosti podzemní a povrchové vody) vzniklé vyhledáváním a průzkumem ložisek, jejich dobýváním, škody spojené se důlními díly a další, nese zodpovědnost těžební organizace, pokud neprokáže opak. Těžební organizace jako původce škody je povinna tuto škodu nahradit.
Některé z následků je příroda schopna částečně zahladit sama. V minulosti již nastaly případy, kdy dříve než stačí dojít k rekultivaci, dá nově vzniklé prostředí příležitost k usazení se rostlinnému či živočišnému druhu a k vlastní rekultivaci nedojde. Těžba tak dává překvapivě příležitost k rozvoji druhu organismu, který byl v rámci svého přirozeného prostředí vytlačen (některé druhy organismů žijí dnes již jen v bývalých pískovnách). Rekultivace území může být rovněž prostředkem k umělému vytvoření nových biotopů a přispět tak k vyšší stabilitě území skrze větší variabilitu krajiny.
Po roce 1990, kdy nastává útlum hornictví, se stát začíná věnovat škodám, které léta dotované těžby způsobila. Na nápravu ekologických škod, vzniklých před rokem 1993 činností státních podniků, však nově zprivatizované firmy neměly dostatečné prostředky. Tyto závazky doby minulé proto přejímá stát. Prostředky na řešení ekologických škod směřují ze státního rozpočtu a z privatizačních zisků z Fondu národního majetku,50 a to na základě tzv. ekologických smluv. Mezi nejvíce postižená územími patřily severní a západní Čechy, kde probíhala těžba hnědého uhlí, současně fungovalo několik elektráren a rozvíjel chemický 49 50
Dle §35 z.č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon); Po jeho zrušení v roce 2006 přešly tyto závazky Ministerstvo financí ČR. -35-
průmysl. Na základě usnesení vlády bylo z privatizačních zisků vyčleněno 15 mld. Kč na řešení ekologických škod a revitalizaci území v Ústeckém a Karlovarském kraji, 20 mld. Kč pro Moravskoslezský kraj a 1,177 mld. Kč pro kladenský region. Stejně tak bylo rozhodnuto o platbě sociálně zdravotních dávek horníkům, jejichž nárok vznikl před rokem 1993. Ze zvláštní kapitoly státního rozpočtu je a bude hrazena sanace území po těžbě uranu.51
Útlum hornictví si vyžádá podle projektů útlumu od roku 2006 do plánované doby jeho ukončení (předpokládané nejdříve v roce 2040) finanční prostředky ve výši 130,0 mld. Kč.52
51
Nebezpečná byla především chemická verze těžby na Českolipsku, při níž bylo do půdy vehnáno přibližně 4 mil. tun kyseliny sírové, která hrozí prosáknutím do spodních vod- sanační práce mají probíhat do roku 2040. 52 Věstník Nejvyššího kontrolního úřadu 2006. -36-
2 CHARAKTERISTIKA DOBROVOLNÉHO SVAZKU OBCÍ LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL Dobrovolný svazek obcí Lednicko-valtický areál (DSO53 LVA) je jedním z velkých mikroregionů Jihomoravského kraje (počtem obyvatel 5. největší v kraji v roce 2009). Území mikroregionu LVA se nachází v nejjižnějším cípu Moravy a skládá se z 10 katastrálních území měst a obcí. Jedná o mikroregion s výhodnou příhraniční polohou, atraktivní pro zahraniční kapitál. Mikroregion má také vysoký potenciál cestovního ruchu, který dále zvyšuje jeho rozvojové předpoklady. Členská města a obce mikroregionu: město Břeclav (městské části Charvátská Nová Ves, Poštorná, Břeclav), Podivín, Valtice (městské části Valtice, Úvaly u Valtic), Velké Bílovice a obce Bulhary, Hlohovec, Ladná, Lednice, Přítluky (s osadou Nové Mlýny), Rakvice. Obr. č. 1: Dobrovolný svazek obcí LVA
Pramen: ČSÚ- ORP Břeclav, vlastní úprava 53
Zkratka DSO je obvykle užívána pro právní formu „Dobrovolný svazek obcí“ dle zákona č.128/2000 Sb., o obcích. Dobrovolný svazek obcí LVA je však dle právní formy zájmovým sdružením právnických osob dle Občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.). -37-
2.1 Charakteristika mikroregionu Rozloha mikroregionu činí 270 km2, které představují 26 % území okresu Břeclav. Počet obyvatel mikroregionu k 31. 12. 2009 činil 43 141, které tvoří 38 % z celkového počtu obyvatel okresu Břeclav. Vysoký počet obyvatel je způsoben příslušností čtyř z devíti měst okresu k mikroregionu (podíl obyvatel mikroregionu žijících v městech činí vysokých 80 %). Hustotou 159,8 obyv./km2 odpovídá mikroregion průměru Jihomoravského kraje (160,1 osob/km2). Mikroregion tvoří více než polovinu správního obvodu území obce s rozšířenou působností Břeclav (SO ORP Břeclav). Město Břeclav je jedno z mikroregionálních středisek vyššího stupně Jihomoravského kraje, které plní funkci obytnou, pracovní a obslužnou. Tab. č. 6: Vybraná kritéria mikroregionu k 31.12.2009 Obec Počet obyvatel Město Břeclav 24 164 Obec Bulhary 800 Obec Hlohovec 1310 Obec Ladná 1254 Obec Lednice 2318 Město Podivín 2900 Obec Přítluky 750 Obec Rakvice 2198 Město Valtice 3586 Město Velké Bílovice 3861 Celkem 43 141 Pramen: ČSÚ, vlastní zpracování
Rozloha km 77,11 15,16 8,96 10,06 31,27 17,74 14,31 21,80 47,85 25,73 270,11
2
Hustota obyv/km 313,37 52,77 146,21 124,65 74,13 163,47 52,41 100,83 74,94 150,06 159,79
2
Součástí mikroregionu je památková zóna Lednicko-valtický areál o rozloze 185 km2, která se rozkládá na celém katastrálním území Valtic, Lednice a Hlohovce, ostatní obce zasahují do LVA alespoň částí svého katastrálního území (kromě obce Velké Bílovice, která leží při vnější hranici památkové zóny LVA). Rodinou Lichtensteinů byla na území mezi Lednicí a Valticemi v průběhu 17. -19. století vytvořena vrcholně estetická parková krajina, kterou doplňuje soustava rybníků a romantických staveb. V roce 1992 bylo území LVA vyhlášeno krajinnou památkovou zónou, roku 1996 byl areál v dnešní rozloze pro své hodnoty zapsán mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Mimo to se na sledovaném území nachází řada chráněných nemovitých památek, které spadají do různých časových období od Velké Moravy až po klasicistní úpravy objektů v Lednicích a Valticích.
-38-
2.1.1 Přírodní poměry Příroda Břeclavska obecně, je velmi zajímavá, a to díky různorodé geologické stavbě území, členitosti zdejšího zemského povrchu, přítomnosti velkých řek, teplým a suchým podnebím. Přesto, že Břeclavsko patří k nejstarším obydleným a obdělávaným oblastem českých zemí (dokladem jsou četná archeologická naleziště v oblasti), příroda si zde zachovala cenná území hodna ochrany.
Okres protíná ze severozápadu řeka Dyje, východ okresu a současně státní hranici určuje řeka Morava. Tyto vodní toky tvoří výraznou nivu se rozlehlými lužními lesy, které jsou svou rozlohou
a
stupněm
zachovalosti
evropským
unikátem.
Lužní
lesy
jsou
(po
vodohospodářských úpravách) v jarním období prostřednictví kanálů uměle zaplavovány. Území podél řek Dyje a Morava jsou řazena mezi aktivní záplavová území54. Na území Lednice a Břeclavi jsou významné zdroje podzemních vod. Velká část území spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy (stanoveno 1981) - území je tak citlivou oblastí z hlediska ochrany vody. Jedním z výrazných bodů na mapě Břeclavska jsou Novomlýnské nádrže, které byly zbudovány 70. a 80. letech minulého století. Zdejší lužní louky hostí velký počet vzácných druhů rostlin a živočichů. Hodnotnou jsou také soustavy rybníků v okolí Lednic a Pohořelic, které jsou významná hnízdiště vodních ptáků. Území je převážně rovinaté, s nadmořskou výškou mezi 170- 250 m n.m. Samotný mikroregion LVA má přes intenzivní hospodářské využití a hustou tranzitní přepravu poměrně kvalitní životní prostředí. Od roku 2003, kdy byla Biosférická rezervace Pálava rozšířena o LVA a lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje, spadá podstatná část území mikroregionu do režimu Biosférické rezervace Dolní Morava (BR Dolní Morava).55 Část katastrálního území Bulhary náleží do CHKO Pálava. Řada lokalit mikroregionu je chráněna jako maloplošná zvláště chráněná území (např. Lednické rybníky, Zámecký rybník, Pastviska u Lednice, Rendezvous atd.), dále jsou zde 2 ptačí oblasti a 9 navržených evropsky významných lokalit v rámci soustavy Natura 2000 (mezi dalšími také lokalita Niva Dyje, která zahrnuje lesopark Kančí obora). V povodí Dyje se vyskytují mineralizované podzemní vody, v Charvátské Nové Vsi je čerpán přírodní léčivý zdroj jodobromové vody, který odvádí vodu do nově zbudovaných lázní v Lednici. Mikroregion je v rámci jižní Moravy 54
Viz. Příloha č. 6. „Od tradičních rezervací se ty biosférické liší tím, že nejsou zaměřeny pouze na ochranu přírody, ale respektují a podporují ty lidské činnosti v krajině, které vedou k jejímu pozitivnímu trvale udržitelnému využití a rozvoji.“Biosférická rezervace Dolní Morava. Viz. Příloha č. 3.
55
-39-
nadprůměrně lesnatý, tradičním prvkem krajiny v okolí jsou vinice (okolí Přítluk, Rakvic, Velkých Bílovic a Valtic), které jsou dalším z lákadel cestovního ruchu. Území patří k nejúrodnějším oblastem ČR, má vhodné podmínky pro zemědělskou výrobu zaměřenou na pěstování náročných plodin. Mezi půdami převládají černozemě, mezi Poštornou a Valticemi se nachází krajina vátých písků. V okolí Valtic jsou půdy podzolové, tedy méně kvalitní půdy. Intenzivní zemědělské využití však přináší negativa v podobě větrné eroze, ke které jsou zdejší půdy náchylné. Převážná část území mikroregionu leží na Vídeňské pánvi, která ho předurčuje jako naleziště ložisek zemního plynu a ropy. V okolí Valtic se těží také štěrkopísky, v Poštorné kameninové jíly. V oblasti je evidována také řada CHLÚ (např. lignit u Břeclavi), které byly stanoveny v minulosti- za jiných ekologických a ekonomických podmínek. Tato území dnes představují určité překážky v rozvoji regionu. V oblasti je vysoká hladina spodní vody, která představuje určitou překážku, zároveň je však silnou stránkou, co se týče dostatečného zásobení pitnou vodu.
2.1.2 Založení mikroregionu Obce a města LVA založila na přelomu roku 1999/2000 sdružení obcí a místní organizace Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) s názvem Region LVA. Cílem tohoto sdružení byla společná propagace a jednotná prezentace LVA. Na činnost sdružení navazuje „Dobrovolný svazek obcí LVA“ (bez ČSOP), který byl založen 9. 12. 2004 na setkání starostů. DSO LVA je zájmové sdružení právnických osob založené dle § 20 zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku. K osmi zakladatelským obcím tohoto sdružení se v průběhu roku 2005 připojilo město Břeclav a roku 2007 obec Ladná, která vznikla odtržením od města Břeclav. Globálním strategickým cílem tohoto uskupení je „zvýšení ekonomické prosperity mikroregionu využitím skrytého potenciálu a životní úrovně v území, při současném akceptování specifik a unikátních hodnot místa, zásad trvale udržitelného rozvoje a prosazení nové identity mikroregionu“56 Sídlem mikroregionu LVA je obec Lednice. Nejvyšším orgánem svazku se statutem členské schůze je valná hromada starostů, která je usnášeníschopná (rozhoduje většinovým poměrem hlasů) při přítomnosti nadpoloviční většiny starostů členských obcí. Statutárním orgánem svazku je předseda (starosta obce Lednice RNDr. Libor Kabát), který řídí činnost mezi jednotlivými zasedáními valné hromady navenek svým jménem. Dalším orgánem je 56
Aktualizace strategie LVA z roku 2005, DHV s.r.o. v Managment kulturní krajiny, 2008. str. 8. (cit. 8.3. 2011) -40-
místopředseda svazku (Ing. Pavel Dominik, místostarosta města Břeclav), který zastupuje předsedu v jeho nepřítomnosti. Mikroregion má placeného manažera (pí. Adriana Škrlová). Majetek svazku tvoří vstupní vklady členů, roční členské příspěvky, dotace, dary, odkazy, výnosy z akcií a aktivit svazku a výnosy z účasti svazku na činnosti podnikatelských a nepodnikatelských subjektů z titulu zakladatele, společníka nebo člena. Vlastnictví majetku je podílové, a to dle počtu trvalých obyvatel obce. Vstupní vklad člena svazku činí 1,- Kč/ obyvatele obce. O výši pravidelného ročního příspěvku rozhoduje valná hromada.
2.1.3 Strategie mikroregionu LVA Prvním strategickým dokumentem byla v roce 1999 Strategie rozvoje mikroregionu LVA. Členy mikroregionu byly v této době Břeclav, Bulhary, Hlohovec, Lanžhot, Lednice, Podivín, Sedlec, Valtice. Současné DSO LVA navazuje na tento dokument, v roce 2005 a 2009 byla sestavena Aktualizace strategie mikroregionu LVA. Ze srovnání těchto dokumentů je patrný posun priorit mikroregionu. Mezi strategické směry nejstaršího z dokumentů patřil rozvoj aktivit terciálního sektoru, rozvoj malého a středního podnikání a restrukturalizovaného zemědělství, zkvalitnění krajinářské péče, obnovy území a vlastní institucionalizace „mikroregionálního subjektu“. Úspěšnost definovaných opatření se pohybuje mezi 63-100% s tím, že za úspěšné jsou považovány dokončené nebo alespoň zahájené a probíhající projekty. V následných Aktualizacích strategie mikroregionu LVA se vize mikroregionu ubírá plně ve směru podpory cestovního ruchu v LVA. Strategie je založena na přítomnosti památkové zóny Lednicko-valtického areálu a příležitostech z toho plynoucích pro celý mikroregion. Prioritami, na které je kladen největší důraz, je lázeňská a pobytová turistika a s ní související infrastruktura a služby cestovního ruchu, další rozvoj cykloturistiky, péče o krajinu. Cílem mikroregionu je prosadit se jako prestižní turistická destinace s mezinárodními ambicemi a jako nejnavštěvovanější destinace na Moravě. Na základě řízených pohovorů se starosty mikroregionu bylo pro období 2006-2013 definováno portfolio 128 projektů, z nichž 35 jako prioritních. Z definovaných projektů bylo v Aktualizaci strategie LVA (2009) označeno 58 jako zrealizovaných, 17 ve fázi přípravy a 3 jako nerealizované. Jedním z uvedených, dosud nerealizovaných projektů, je rozšíření lokalit výroby a těžby surovin do oblastí nad dálnicí D2.
-41-
2.2 Obyvatelstvo Po roce 1945 byl počet obyvatel negativně ovlivněn v důsledku odsunu německého obyvatelstva z příhraničních oblastí. Ve 2. polovině 20. stol byl demografický vývoj vesměs pozitivní. V deseti letech 1999-2009, které jsou hodnoceny v následujícím grafu, byl populační vývoj mikroregionu v souhrnu negativní. Mezi roky 1999-2009 pokles počet obyvatel mikroregionu LVA o 1300. Největší vliv na tento úbytek měl vysoký podíl města Břeclavi na počtu obyvatel mikroregionu a migrační trend, který byl ilustrován na statistikách velkých měst, a to přesun obyvatel z měst do menších obcí. Graf. č. 1: Graf. Vývoj počtu obyvatel mikroregionu LVA v letech 1999-2009 (data k 31.12.) 100
počet obyvatel
50 0 -50
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
-100 -150 -200 -250 -300 -350 -400 Obce (bez Břeclavi)- přirozený přírůstek
Obce (bez Břeclavi)- saldo migrace
Břeclav- přirozený přírůstek
Břeclav- saldo migrace
Pramen: ČSÚ, vlastní zpracování
Samotné město Břeclav zaznamenalo ve sledovaném desetiletém období úbytek obyvatel, a to jak cestou přirozeného, tak migračního úbytku. Z migračního přírůstku se Břeclav těšila pouze v roce 2000, zbývající roky je vykazováno záporné saldo migrace. Největší úbytek zaznamenala Břeclav v letech 2000-2002, kdy se počet obyvatel snížil o téměř 750 cestou migračního i populačního úbytku. Abstrahováno od Břeclavi, zbývajícím obcím mikroregionu pozitivní saldo migrace počet obyvatel zvyšovalo (zhruba od roku 2002) a přirozenou cestou naopak obce obyvatele ve sledovaném období ztrácely (s výjimkou let 2000 a 2008). Mimo tento trend se pohybuje pouze obec Rakvice, která se v posledních 15-ti letech rozrostla oběma cestami- cestou přirozeného přírůstku i kladného migračního salda. Nejatraktivnějšími pro přistěhování (největší migrační přírůstky) byly obce Ladná57, Rakvice a město Velké Bílovice a Podivín. Ladná je neprůjezdnou obcí, která těží z blízkosti Břeclavi a stala tak přirozeným centrem pro klidné bydlení. Rakvice, Velké Bílovice a Podivín jsou atraktivní 57
Od doby osamostatnění od Břeclavi má obec kladný migrační přírůstek. Jedná se o data z let 2007-2009. -42-
svoji nabídkou občanské vybavenosti. Úbytek obyvatel mikroregionu pokračoval i v roce 2009, především díky velkému počtu odstěhovavších se z Břeclavi. Vzhledem ke celorepublikovému trendu stárnutí populace se dá předpokládat pokračování trendu přirozeného úbytku obyvatel. Migrační přírůstek je těžce předpověditelný, neboť je závislý na množství faktorů, které jej mohou ovlivnit např. místní ekonomika, výše mezd, možnosti pracovního uplatnění, občanská vybavenost, možnosti výstavby a další faktory. Mikroregion LVA jistě oplývá nespornou atraktivitou pro poptávající klidného bydlení. Příznivá dojezdová vzdálenost do krajského města a strategická příhraniční poloha je současně příležitostí k budoucímu rozvoje oblasti a dostatečné nabídky pracovních míst.
Ze srovnání věkové struktury (0-14 let,15-64 let a více než 65 let) z roku 2009 je patrný vyšší podíl produktivní složky mikroregionu, než je tomu u okresu a kraje. Což je sice v současné chvíli jistě pozitivní, jedná se však o dočasný trend. Dle projekce ČSÚ bude v budoucnu Břeclavsko patřit k jednomu z okresů zvlášť postižených nárůstem obyvatel v poproduktivním věku. Poproduktivní složka má v současné chvíli ve srovnání s krajem ještě nízký podíl. Podíl poproduktivní složky se v jednotlivých obcích mikroregionu pohybuje mezi 16,8% (Podivín) a 12,4% (Bulhary). V 90. letech držel okres Břeclav prvenství okresu nejnižšího průměrného věku v Jihomoravském kraji. Od roku 2000 je podle věku obyvatel nejmladším okres Znojmo (40,1 let - k 31. 12. 2009). Průměrný věk obyvatel mikroregionu LVA byl (ke stejnému datu) 40,7 let. Tab. č. 7: Věková struktura obyvatel 2009
0-14 Mikroregion LVA 13,6% Okres Břeclav 13,8% Jihomoravský kraj 13,8% Pramen: ČSÚ, vlastní propočty
2009 15-64 72,1% 71,7% 70,4%
+65 14,2% 14,4% 15,8%
Vzdělanostní struktura obyvatel ve srovnání s ČR byla (dle SLDB 2001) poměrně nepříznivá a dokládá tradiční zemědělský charakter regionu. Vzdělanostní složení je znázorněno v Příloze č.1. V mikroregionu žilo 30 % obyvatel se základním a neukončeným vzděláním. Ve srovnání s podílem 23 % v rámci ČR se jedná o značně nadprůměrné číslo. Nejčetnější skupinou starší 15-ti let byli lidé vyučení s podílem 41 %. Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním tvořili v mikroregionu pouze 5 % (oproti podílu 9 % pro ČR). Nejvyšší podíl vysokoškoláků má město Břeclav a Lednice. Vypovídací hodnota těchto dat se vzhledem
-43-
k jejich stáří snižuje, současný stav může být odlišný. Můžeme předpokládat snižování podílu osob s nejvyšším ukončeným základním vzděláním, současně také stagnaci počtu vysokoškoláků, jejichž počet se obecně zvyšuje, na druhou stranu jim pravděpodobně region nebude schopen nabídnout odpovídající pracovní pozice.
2.3 Občanská vybavenost Občanská vybavenost a nabídka volnočasových aktivit obcí a měst mikroregionu LVA je znázorněna v následujícím grafu. Graf. č. 2: Graf: Občanská vybavenost obcí mikroregionu v roce 2009 16 14 12 10 8 6 4 2
e ic
e Bí
lo v
lt ic Ve lké
Va
ak v
ic
e
ky R
Př ít l u
ín Po di v
á
ice Le dn
La dn
ov e
c
ry
lo h H
Bu lh a
Bř e
cla
v
0
dětské hřiště jízda na koni tenisové kurty sportovní hala bazén koupaliště kino divadlo/kulturní dům policie zdrav. zařízení pošta VŠ SŠ ZŠ MŠ
Pramen: Aktualizace strategie mikroregionu Lednicko- valtický areál 2009
Na základě historických souvislostí spojených s úpravou krajiny má obec Lednice nejširší síť školských zařízení (pobočka Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Střední odborné učiliště zemědělské), město Valtice pokračuje v rozvoji tradice vinařství (Střední vinařská škola Valtice), Břeclav má vzhledem ke své velikosti nejhustší síť školských a zdravotnických zařízení. Bez základní školy byly obce Bulhary a Přítluky, malotřídka (pouze první stupeň ZŠ) fungovala v Ladné. Nejpestřejší nabídku trávení volného času, která odpovídá postavení center turismu mikroregionu, poskytuje Břeclav a Lednice. Překvapivá (vzhledem k počtu obyvatel) je možnost širokého sportovního a kulturního vyžití v Rakvicích a Podivíně. Obě obce, s počtem obyvatel do 3 000, předčí svoji výbavou město Valtice (3586 obyvatel), které coby jedno z center cestovního ruchu v oblasti svou vybaveností značně pokulhává. V mikroregionu také fungují domy s pečovatelskou službou, domovy důchodců. Všechny obce jsou plně vybaveny inženýrskými sítěmi (kanalizace, vodovod, plynofikace). Stav napojení území na tyto sítě je -44-
nad průměrem ČR. V některých obcích jsou však tyto sítě na hranici životnosti a plánuje se jejich oprava.
2.4 Ekonomický potenciál Osoby starší 15-ti let tvoří ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo. Do skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva (EAO) patří zaměstnaní a nezaměstnaní včetně žen na mateřské dovolené a pracujících důchodců. Dle SLDB 2001 žilo na území mikroregionu LVA celkem 23 388 EAO, což je více než polovina obyvatel mikroregionu (54 %). Podíl EAO v jednotlivých obcích kolísal, a to mezi 48 % (Bulhary) a 57 % (Přítluky, Břeclav). Dle dat SLDB 2001 potvrzoval okres Břeclav, mikroregion LVA nevyjímaje, zemědělský charakter. V zemědělství pracovalo 6 % obyvatel mikroregionu. V rámci jednotlivých obcí jsou tyto podíly značně rozdílné (v obci Bulhary byla v zemědělství aktivní plná čtvrtina ek. aktivních obyvatel). Ve srovnání odvětví působení EAO je v mikroregionu nízký podíl stavebnictví 7,4 % a vyšší podíl odvětví dopravy a telekomunikace 9,1 % než je tomu u okresu a Jihomoravského kraje. Graf. č. 3: Graf. Ekonomická aktivita obyvatel dle odvětví (dle SLDB 2001) Jihomoravský kraj 5,0%
Okres Břeclav
27,6%
8,7%
Mikroregion LVA 6,0%
27,3%
26,8%
10,1%
11,0%
9,8%
7,4%
9,7%
6,3%
9,8%
7,9%
9,1%
Zemědělství
Průmysl
Stavebnictví
Doprava, telekomunikace
Ostatní odvětví
Nezjištěno
33,9%
28,8%
33,3%
6,1%
7,7%
7,7%
Obchod a opravy
Pramen: ČSÚ, vlastní zpracování
Okres Břeclav se dlouhodobě řadí k okresům s poměrně vysokou mírou registrované nezaměstnanosti- vyšší než je celorepublikový průměr. Břeclavsko vykazuje také výrazně větší podíl uchazečů o zaměstnání mladších 25 let. Vývoj nezaměstnanosti v mikroregionu LVA v období let 2009 a 2010 potvrzuje tento trend. Na nezaměstnanosti mikroregionu je vidět znatelný výkyv v letních měsících způsobený sezónní zaměstnaností v především v zemědělství a cestovním ruchu. Tento výkyv je podpořen vzdělanostním složením obyvatel mikroregionu. V některých obcích je tento výkyv v nezaměstnanosti v průběhu roku značný. -45-
Největšího rozdílu dosahují obce Bulhary a Přítluky, kdy ve srovnání června a prosince 2010 činil rozdíl nezaměstnanosti až 14 procentních bodů. Nejnižší nezaměstnanost byla ve sledovaných letech 2009 a 2010 (dle údajů Úřadu práce v Břeclavi) v obci Hlohovec (4,2 % v červnu 2009), naopak nejvyšší v obcích Bulhary (25,5 % v prosinci 2010), Přítluky (22,2 % v prosinci 2010). Přibližně pětinu (z celkového počtu uchazečů o zaměstnání v mikroregionu) tvořili k 31. 12. 2009 nezaměstnaní vedení v evidenci déle než rok. Graf. č. 4: Vývoj nezaměstnanosti v 2009-2010 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% III/09
VI/09
IX/09
Pramen: ČSÚ, ÚP Břeclav, vlastní zpracování
XII/09
III/10
VI/10
Mikroregion LVA
IX/10 Okres Břeclav
XII/10 ČR
2.4.1 Ekonomické subjekty Břeclavsko patřilo vždy k tradičním zemědělským oblastem. Charakteristickým znakem oblasti jsou úrodné černozemě, teple podnebí a dostatek vodních ploch. Plocha zemědělské půdy 61 % z celkové výměry území mikroregionu (k 31. 12. 2009) odpovídá průměru kraje. Nadprůměrný je podíl vinic, které jsou pro tuto oblast typické (v okrese Břeclav je 46 % plochy všech vinic v ČR). Vinice zabírají přes 8 % z celkové rozlohy území. Nadprůměrný je podíl vodních ploch v mikroregionu 4,5% (v kraji tvoří vodní plochy podíl 2,15 % z celkové výměry území). Zemědělská výroba má silné zastoupení ve všech obcích mikroregionu. Průmysl se začal zde rozvíjet v 70. letech minulého století. V současnosti zde existuje poměrně silná průmyslová základna, především díky průmyslovým podnikům soustředěným v Břeclavi.
Registr ekonomických subjektů (RES), ze kterého vychází následující data, eviduje ekonomické subjekty na základě sídla společnosti. Vlastní činnost firmy může probíhat v jiném regionu, což je příčinou možného zkreslení. Mezi roky 2006 a 2008 průběžně narůstal počet RES se sídlem v mikroregionu, v roce 2009 naopak došlo k prudkému poklesu. -46-
K 31.12.2009 bylo dle dat ČSÚ v RES vedeno celkem 9 474 ekonomických subjektů, z čeho bylo 76 % registrováno jako fyzické osoby. Tento podíl je srovnatelný s podílem podnikajících fyzických osob na okrese (80 % fyzických osob) i v kraji (76 %). V přepočtu ekonomických subjektů na obyvatele dosahuje mikroregion vyššího počtu než okres. Vyšší (a rostoucí) je také podíl zemědělských podnikatelů v mikroregionu LVA. V jednotlivých obcích se podíl ekonomických subjektů na obyvatele pohyboval v roce 2009 v rozmezí 0,14 (Ladná) do 0,23 (Břeclav, Velké Bílovice). Tab. č. 8: Srovnání podílů registrovaných ekonomických subjektů (RES)
PO
z toho o.s.
FO
z toho 1 živ. zem. 2
RES Celkem
1
2
Počet RES/ zem. / Živ / obyvatel obyv. obyv. obyv.
Mikroregion LVA 2006
1 928
1 069
7 984
6 165
203
9 912
43 227
0,229
0,020
0,143
Mikroregion LVA 2007
2 012
1 107
7 996
6 206
208
10 008
43 187
0,232
0,021
0,144
Mikroregion LVA 2008
2 146
1 160
8 043
6 242
220
10 189
43 200
0,236
0,022
0,144
Mikroregion LVA 2009
2 269
1 195
7 205
6 418
300
9 474
43 141
0,220
0,032
0,149
Okres Břeclav 2009 Jihomoravský kraj 2009
4 687
2 402
19 143 207 947
17 222 192 875
966
23 830
113 606 1 151 708
0,210
0,041
0,152
0,239
0,015
0,167
67 242 39 007
4 047
275 189
Pozn.: 1 zemědělští podnikatelé; 2 živnostníci
Pramen: ČSÚ, vlastní zpracování
Níže uvedený graf ilustruje strukturu ES se sídlem v mikroregionu. Nejčetnější skupinu tvoří subjekty podnikající v odvětví obchod, prodej a opravy motorových vozidel, spotřebního zboží a pohostinství (34 %), ostatní obchod a služby (17,9 %) a průmysl (12,6 %). Graf. č. 5: Rozložení ekonomických subjektů v mikroregionu LVA dle odvětví (31.12.2009): 5,7%
12,6%
11,4%
3,4%
34,0%
17,9%
3,2%
11,9%
zemědělství průmysl stavebnictví doprava a spoje obchod, prodej a opravy motorových vozidel, spotř.zboží, pohostinství ost. obchodní služby školství a zdravotnictví ostatní veřejné, sociální a osobní služby
Pramen: ČSÚ, vlastní zpracování
V posledních letech ubývá oblasti tradičních zaměstnavatelů- velkých firem. Naopak roste počet malých firem. Tabulka významných zaměstnavatelů ORP Břeclav je uvedena v Příloze č.2. Počet velkých firem ukazuje, do jaké míry je místní ekonomika závislá na jednom odvětví či firmě. Největším zaměstnavatelem na okrese Břeclav je výrobce plastových -47-
materiálů a zpracovatel polyuretanových pěn Gumotex, a.s. (1300 zaměstnanců). Nemocnice Břeclav (781 zaměstnanců). Zbývající podniky se řadí do kategorie 250 a méně zaměstnanců. V Hodnocení ekonomické úrovně mikroregionů Jihomoravského kraje (2004) byl mikroregion LVA vyhodnocen jako ekonomicky velmi silný, atraktivní pro zahraniční kapitál, s vysokým potenciálem v cestovním ruchu.
2.4.2 Doprava Mikroregion má velmi výhodnou geografickou polohu pro další ekonomický rozvoj (např. jako logistické centrum pro překlady dálnice- železnice- voda), neboť je v oblasti křižovatky dopravních proudů ve směru sever-jih a východ-západ. Severovýchod regionu protíná dálnice D2 (trasa Brno- Břeclav- Bratislava) s výjezdy u Podivína a Břeclavi. Výhodnou je také příhraniční poloha oblasti (Rakousko, Slovensko). Další regionálně významné jsou silnice I. třídy č. 55 (Olomouc- Uherské Hradiště- Břeclav- státní hranice) a č. 40 (Břeclav- Mikulov). Dojezdová vzdálenost z Břeclavi do Brna je 60 km (cca 40 min autem), do Bratislavy a Vídně méně než 90 km. S výjimkou Bulhar a Přítluk jsou prakticky všechny obce mikroregionu napojeny na silnici alespoň II. třídy. Břeclav je také významný železniční uzel, přes který prochází železniční koridory nadstátního významu (spoj Berlín- Vídeň- Bratislava a spoj Vídeň- Katovice). Celá oblast ORP Břeclav je zapojena do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Většího významu v budoucnu může nabýt také řeka Morava, která je zvažována pro plavební spojení. Břeclav a okolí je bohatě protkáno sítí cyklostezek, které především centru města a okolí ulehčuje ve špatné dopravní situaci. Cyklodoprava má tak v oblasti vysoký význam, jak pro základní dopravní obslužnost, tak pro rekreační účely. Hustá dopravní síť však přináší také negativa spojená s nadměrným hlukem a zhoršující se kvalitou ovzduší. Největší zátěž přináší silnice I/55 procházející středem Břeclavi, která je jediným spojením mezi městskými částmi Břeclav a Poštorná, Charvátská Nová Ves, dálnice D2 vedoucí v blízkosti Podivína, Břeclavi a Rakvic. Vybudování obchvatu Břeclavi je proto prioritním cílem města v příštích letech.
2.4.3 Cestovní ruch58 Území mikroregionu patří k turisticky vyhledávaným oblastem, bohužel však pouze v letních měsících. Cestovní ruch je pro celou oblast Břeclavska prioritní oblastí, která přináší jako 58
Územně analytické podklady ORP Břeclav (2008), str. 29. -48-
podnikatelská oblast významný multiplikační efekt. Příhodná poloha s dobrým dopravním spojením do hlavních měst tří evropských států, tradice folklóru a vinařství, přítomnost mnoha památek nejen světového významu, cyklotrasy mířící do zahraničí, nově vybudované lázně v Lednici, to vše doplňují přírodní krásy oblasti. Cestovní ruch v celém regionu má mimořádný potenciál k dalšímu rozvoji, který je však dosud nedostatečně využit. Bariéry v rozvoji
tkví
v
prozatím nedostatečné nabídce
turistické
infrastruktury
a
dalších
doprovodných služeb v oblasti cestovního ruchu, nízké úrovni koordinace a spolupráce subjektů veřejného, soukromého sektoru a veřejnosti, nedostatek aktivních subjektů působících v cestovním ruchu. Potenciál celé oblasti dokládá hodnocení Ústavu územního rozvoje59, kde byly města Lednice a Valtice zařazeny mezi 5 měst Jihomoravského kraje s výjimečným potenciálem cestovního ruchu, město Břeclav bylo hodnoceno jako zóna velmi vysokého potenciálu.
59
Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů, ČSÚ, str. 7. -49-
3 TĚŽBA NA ÚZEMÍ MIKROREGIONU V katastrálním území pěti obcí mikroregionu (Břeclav, Ladná, Podivín, Valtice, Velké Bílovice) se v současnosti těží ropa, zemní plyn, štěrkopísek a kameninové jíly, a to v rámci 15-ti DP. DP jsou stanoveny na ploše 12,78 km2, které představují necelých 5 % z území mikroregionu. Většina DP zasahuje (alespoň částí plochy) za hranice některého z ochranných území (v přílohách č. 4 a č. 5 jsou zaneseny DP, pásmo BR Dolní Morava60 a chráněná oblast přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy). Přičemž DP zde byly stanoveny před i po době stanovení těchto ochranných území. Na druhou stranu, nejedná se vzhledem k velikosti rozlohy o maloplošná chráněná území, nelze z nich tedy zcela vyloučit vliv činností člověka. Tab. č. 9: Přehled DP v katastrálním území obcí mikroregionu (k 25.3.2011)61 Název DP Břeclav Břeclav I Charvátská Nová Ves Ladná Ladná I Poštorná I Poštorná II Poštorná III Poštorná IV Valtice Valtice I Valtice II Valtice III Valtice IV Valtice V Valtice VI Velké Bílovice Velké Bílovice I Pramen: ČBÚ
Těžená surovina
Těžební společnost
hořlavý zemní plyn hořlavý zemní plyn ropa a zemní plyn hořlavý zemní plyn hořlavý zemní plyn kameninové jíly zemní plyn hořlavý zemní plyn hořlavý zemní plyn štěrkopísek zemní plyn štěrkopísek zemní plyn štěrkopísek štěrkopísek štěrkopísek ropa a zemní plyn ropa a zemní plyn
MND a.s. Česká naftařská společnost r.o.s.r.o. Česká naftařská společnost MND a.s. MND a.s. Sedlecký kaolin a. s. MND a.s. MND a.s. MND a.s. ZECHMEISTER, spol. s r.o. MND a.s. ZECHMEISTER, spol. s r.o. MND a.s. František Dvořák "ZEPIKO" spol. s r.o. ZECHMEISTER, spol. s r.o. MND a.s. MND a.s. .
Plocha 2 (km ) 0,002 0,009 0,023 0,004 0,002 0,553 0,012 0,003 1,547 0,011 0,006 0,106 0,011 0,016 0,085 0,223 10,270 0,006
Stanovení DP 24.3.2000 7.10.2010 22.2.2006 5.11.1999 26.5.1999 2.10.1978 26.6.1995 30.3.2000 23.3.2006 7.2.1994 27.9.1995 9.5.1997 1.7.2004 23.8.2004 28.11.2005 22.6.2006 28.3.1964 14.1.2005
3.1 Těžba ropy a zemního plynu Ropa, směs přírodních sloučenin, vzniká a nachází se pod povrchem země v hloubce několika metrů až kilometrů, kde je uzavřena společně s vodou a zemním plynem mezi nepropustnými horninami a nemůže stoupat k povrchu. Zemní plyn (naftový) se postupně uvolňoval při vzniku ropy jako důsledek postupného rozkladu organického materiálu. Těžbě předchází 60
Firma MND je jedním ze zakladatelů Biosférické rezervace Dolní Morava. Pozn.: DP Břeclav, Poštorná III, Valtice V jsou zařazeny mezi DP netěžené. DP Velké Bílovice je prostor s uzavíraným ložiskem. 61
-50-
průzkumné vrty, při kterých se provádí měření k určení vlastností ložiska62. Těžba je v prvních fázích samotoká, kdy ropa po otevření ložiska sama vyvěrá na povrch díky tlaku podzemní vody a zemního plynu. Následuje těžba pomocí hlubinných čerpadel- „kozlíků“ nebo zpětným napumpováním plynu či vody pro udržení tlaku. Množství vytěžené ropy dosahuje přibližně 50 % z celkového obsahu ložiska. Ze surové ropy se v separátoru na povrchu odděluje se plyn, voda a nečistoty. Plyn se stlačí, vysuší a exportuje či uchovává v plynojemu. Ropa putuje potrubím, popř. cisternami ke zpracování do rafinérií v Kralupech nad Vltavou, Litvínově, Pardubicích. V současnosti je možné provádět také horizontální vrty, kdy se vrtné sondy začnou v určité hloubce pod zemí cíleně zakřivovat. Jedná se o případy, kdy nelze provést vrt přímo nad ložiskem např. z důvodu zástavby. Tímto způsobem je těžena většina ložisek v zájmovém území mikroregionu- např. ložisko v Poštorné se nachází pod lesoparkem Kančí obora. Těžební vrt na povrchu je vzdálen od vlastního ložiska 0,5 km. Ropa a zemní plyn jsou suroviny velmi úzce propojené, průzkumné práce jsou takřka identické (často se při zahájení průzkumných prací předpokládá nález jedné suroviny, ložisko však nakonec obsahuje druhou surovinu).
Hlavním parametrem pro klasifikaci ropy je hustota při zahřátí na 60 °F (15,6 °C) vyjadřovaná ve stupních API. Dle hustoty se ropa dělí na lehkou, středně těžkou, těžkou. Ropa v ČR je převážně lehká, bezsirná, označována jako velmi kvalitní. Těžištěm ropy v ČR jsou DP v okresech Hodonín, Vyškov a Břeclav. Počátky těžby ropy na našem území jsou datovány na začátek 20. století. Zemní plyn rozlišujeme na zemní plyn naftový, který je svázán se vznikem ropy, a zemní plyn z uhlí. Na jižní Moravě jsou ložiska naftového plynu uložena v buď jako samostatná ložiska, jako plynové čepice ropných ložisek nebo plyn rozpuštěný v ropě. Vytěžená ložiska často slouží jako podzemní zásobníky plynu.
3.1.1 Vlivy těžby ropy a zemního plynu na životní prostředí Nejen těžba sama, ale také zábor půdy, průzkumné vrty, vzniklé odpady (zaolejované výplachové kapaliny vynášející odvrtanou zeminu z vrtu), úniky ropné látky jako důsledek tektonických poruch, přeprava cisternami, stavba ropovodu a plynovodu, skladování, následná likvidace zařízení a sanace území - to vše má potenciální dopad na životní prostředí. Oproti jiným je však samotná těžba ropy a zemního plynu jednou z méně devastujících verzí dobývání nerostných surovin. Pro těžbu je potřeba pouze malá plocha pro umístění těžebního 62
Dle BLAŽEK J., RABL V.(2006) stojí průzkumný vrt do hloubky 2 km přibližně 25 mil. Kč, světové statistiky uvádí přibližně pětinu průzkumných vrtů jako neúspěšné. -51-
střediska (vlastní těžební zařízení, příslušenství pro provoz, záchytné jímky, sociální zázemí) Největší riziko (především pro vodní zdroje) představuje možná havárie vrtu a nekontrolovaný únik ropných látek. Následující souhrn dopadů těžby vychází z teoretických předpokladů63, jak těžba ropy a zemního plynu ovlivňuje životní prostředí. Na teoretické dopady navazují poznatky o konkrétní situaci v dotčených obcích, kde probíhá těžba. Ovzduší Dopady těžby na ovzduší jsou označovány jako málo významné. Zdrojem znečištění ovzduší jsou emise při přepravě ropy cisternami, prach z vrtání vrtů při průzkumu ložiska a benzen unikající při zpracování a skladování suroviny. Emise z těžby jsou odhadovány na 0,05 %. Při těžbě může docházet také k únikům plynu z těžební pumpy, separátoru a při přepravě plynovody (odhadem 0,02 %). Hluk Pro zástavbu do 150 – 200 m lze považovat hluk z provozu vrtu ropy za významný. Těžba plynu je bezhlučná. Vliv hluku je kromě samotné vzdálenosti od obydlí ovlivněn také terénem, tlumivými prvky jako je zeleň. Zdrojem hluku je těžební souprava při navrtávání vrtu, při samotné těžbě pak přeprava ropy. Podzemní a povrchová voda Při těžbě hlubinnými čerpadly se užívá tzv. výplach. Jedná se o kapalinu vysoké hustoty, která čistí vrt od rozdrcené horniny, ochlazuje vrtnou hlavici a je zpětně odčerpávána na povrch. Úniky výplachu a prosakující, ropou znečištěné vody z povrchu vrtného pracoviště mohou mít vliv na kvalitu povrchové vody a okolní půdy. Vzhledem k „uzavření“ ropy a plynu mezi nepropustnými horninami po dostatečně dlouhou dobu miliónů let, nemá těžba vliv na podzemní vodu. Největší riziko pro vodní zdroje představuje možná havárie vrtu, jejíž dopady by byly mnohem těžší. Půda a povrch Částečné vytěžení objemu ložiska nemá vliv na zemský povrch. Vytěžení se neprojevuje žádnými poklesy či propady povrchu. Potenciální ohrožení představují úniky kapaliny do půdního podloží a spláchnutí znečištěného povrchu srážkovou vodou.
63
VALÍČEK S. : Vliv těžby ropy a plynu na životní prostředí. Zpravodaj EIA ročník 1998. -52-
Fauna a flóra Fauna a flóra není nijak významně ovlivněna. Z důvodu nepřetržitého provozu těžebního vrtu a zvýšené dopravní zátěže může být narušena migrace živočichů. Vlivy na faunu a flóru jsou obvykle vratné.
Staré ekologické zátěže V celém regionu jižní Moravy jsou jako pozůstatek z minulých desetiletí těžby staré sondy, pomocí kterých se těžila ropa. Tyto sondy, které nebyly z různých důvodů dostatečně zajištěny a zlikvidovány, představují nyní pro svůj špatný technický stav potenciální nebezpečí pro životní prostředí.
3.1.2 Faktický stav Pro popsání faktického stavu posloužily vlastní poznatky z návštěv lokality, rozhovory se zaměstnanci Odboru životního prostředí MÚ Břeclav (p. Goldman, DiS., p. Ing. Navrátil PhD, pí. Klímovičová), zástupci ostatních dotčených územních celků (Ladná, Podivín, Valtice, Velké Bílovice) a zástupce firmy Česká naftařská společnost (ČNS). Druhá firma, která těží na území mikroregionu, MND a.s., se k položeným dotazům přes několikeré telefonické a elektronické prosby nevyjádřila.
O existenci uhlovodíkového potenciálu v této oblasti věděli již předkové a průzkumné aktivity se zde objevovaly již na počátku minulého století. Průzkumem na ropu v této oblasti se zabýval i budovatel Lednicko-valtického areálu kníže Jan Lichtenstein. První průzkumné vrty v novodobé historii v okolí Břeclavi, Velkých Bílovic a především v oblasti Podluží, východně od sledovaného území, proběhly v letech 1940 - 1943. Největší rozmach těžby pak nastal v období let 1947-1960.
Na zkoumaném území se těží ropa a zemní plyn v intenzitě současné podoby zhruba od roku 2001, 2002. Počátek těžby na území Břeclavi, kde je těžba občanům nejblíže, provázely protesty a obavy z řad obyvatel především ve vztahu k vodním zdrojům. Firmou MND a.s. a následně také společností Vodovody a kanalizace Břeclav a.s., která zajišťuje správu a provoz vodovodů a kanalizací pro okres Břeclav, byly vypracovány studie řešící tuto problematiku. Studie prokázaly, že při dodržování bezpečnostních podmínek podmiňujících povolení těžby, je riziko ohrožení podzemní vody minimalizováno. Podzemní voda v oblasti je čerpána z hloubky 10 m., zatímco dobývací hloubka ropy a zemního plynu se na Břeclavsku pohybuje -53-
v rozmezí 1 200- 1 900 m. Těží se pomocí vrtů, které mají výjimečné vícenásobné zajištění, právě s ohledem na vodní zdroje v této oblasti. Popis konstrukce těžebního zařízení poskytl p. Goldman: úvodní - řídící pažnicová kolona (ocelová trubka), skrze kterou je čerpána kapalina na povrch, je izolována od okolí vrstvou cementového prstence. Směrem k povrchu je tato trubka zpevněna dalšími několikerými ocelovými výztužemi prokládanými cementovým kamenem. Je tak zajištěna maximální izolace pro ochranu podzemních vod a stabilita vrtu v podloží. Ústí vrtu je umístěno v bezodtoké betonové jímce, která kromě izolace podloží slouží k zachytávání úkapů vrtného výplachu a ropných látek. Vytěžená ropa se skladuje v několika nadzemních nádržích nad záchytnými jímkami. V okolí vrtů jsou firmou Vodovody a kanalizace Břeclav umístěny hydrologické sondy, pomocí kterých jsou sbírány vzorky podzemní vody k rozborům kvality v měsíčním intervalu. Firmy samy provádí rozbory vody 1x týdně. V případě havárie mohou tyto vrty sloužit k odčerpávání kontaminované podzemní vody. Odbor životního prostředí MÚ Břeclav a zaměstnanci firmy Vodovody a kanalizace Břeclav zde také provádí faktické kontroly stavu vrtu. Některé vrty, především v okolí Břeclavi se nachází v povodňové oblasti řeky Dyje.64 Riziko průsaku ropných látek při zatopení vrtu bylo prověřeno v roce 2006, kdy Břeclaví prošla padesátiletá voda. V případě III. stupně povodňové aktivity je dle připraveného scénáře a pokynů vodohospodářů vrt hermeticky uzavřen, betonová jímka, ze které by hrozil unik ropných zbytků, vyčištěna, veškeré zbytné a mobilní zařízení odvezeno.
Přeprava ropy z vrtů v Poštorné, Charvátské Nové Vsi a Velkých Bílovic je ze zásobních nádrží zajištěna cisternami k železničnímu překladišti Lužice u Hodonína (cca 20 km od Břeclavi). U jednotlivých těžebních středisek byly zbudovány účelové komunikace, ve formě panelových cest, které se napojují na hlavní komunikaci. Cisterny převážející ropu musí projet z Charvátské Nové Vsi, přes Poštornou a Břeclav a po silnici I/55 až do Lužice. Pro přenos zemního plynu byl vybudován plynovod.
Obavy z možného narušení statiky domů v blízkosti účelových komunikací byly řešeny v počátcích těžby. Posudky statika však možné narušení statiky domů vyloučily.
Vrtná střediska, jejichž rozloha se pohybuje max. do 1 ha, byla zbudována na okrajích lesa či v polích. Po dotěžení jednotlivých ložisek je v plánu návrat území k původnímu účelu užití. 64
Viz. Příloha č. 6. -54-
Ve Velkých Bílovicích, kde se těží nejdéle, byl prostor některých vrtů již zrekultivován a navrácen do zemědělského půdního fondu, na jednom z míst byl vybudován remízek bez cennějších dřevin. Na území mikroregionu se v současnosti nevyskytují staré ekologické zátěže v podobě starých vrtných sond.
Co se týče hluku, nejvíce zatěžující je průzkumné období v délce trvání 4-6 týdnů. V této době dochází k samotnému navrtání ložiska. Pro účely měření fyzikálních vlastností a velikosti ložiska je odváděn a spalován plyn- v okolí vrtu je tak po určitou dobu do velké vzdálenosti vidět sloupec ohně (tzv. fléra). Těžba zemního plynu je bezhlučná, těžbu ropy provází sykot, slyšitelný zhruba do vzdálenosti 200 m. Nejkratší vzdálenost k obytné zástavby je od vrtu Poštorná 1- přibližně 250 m.65
Každé těžební středisko je zajištěno oplocením proti nedovoleným vstupům, některá monitorována kamerovým systémem. Průběh těžby je sledován na počítačových jednotkách. Vrty zemního plynu jsou budovány jako bezobslužná pracoviště (s kontrolou pracovníků 2-3x denně) s bezpečnostními prvky zabezpečujícími automatické zastavení těžby v případě poruchy. Ropné vrty mají stálou obsluhu a dozor.
Objemy těžby a velikost těžených ložisek v oblasti jsou předmětem obchodního tajemství obou firem. V současnosti probíhají na několika místech na katastrálním území Břeclavi průzkumné vrty. Firmy tedy považují lokalitu za perspektivní těžby.
3.2 Těžba štěrkopísku Teoretické předpoklady dopadů těžby vychází z textu Drobníčková (2008). „Štěrkopísky jsou přirozené nezpevněné směsi různě opracovaných částic hornin, vzniklé zvětráváním a transportem vodou (fluviální), ledovcem (glacigenní) nebo větrem (eolické).“66 Na území ČR převažují štěrkopísky fluviálního původu, které jsou vázány převážně na povodí řek, kde vrstvy štěrkopísku postupně sedimentovaly a nacházejí se v různé výšce nad úrovní dnešního toku. Díky snadné rozpojitelnosti suroviny se k těžbě štěrkopísku nepoužívají trhaviny- těžba tudíž nepředstavuje hlukovou zátěž pro okolí. Zařízení a příslušející objekty těžby jsou mobilní a po ukončení těžby se demontují a přemístí. Těžba štěrkopísku probíhá „za sucha“ 65
Viz příloha č. 8. Na mapě jsou rovněž zachyceny jímací vrty pro čerpání podzemní vody a úpravna vody Kančí obora. 66 DROBNÍČKOVÁ H.: Geologická a ekologická specifika těžby fluviálních štěrkopísků. Zpravodaj EIA ročník 2008. str. 2. -55-
nebo „z vody“, a to dle uložení suroviny vzhledem k hladině podzemní vody. Po sejmutí vrstvy ornice a podornice je započata vlastní těžba. Po vytěžení směřuje surovina na úpravárenskou linku, kde je natěžená surovina tříděna dle zrnitosti.
3.2.1 Vliv těžby štěrkopísku na životní prostředí Při dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby nejsou obyvatelé vystaveni negativním účinkům vlastní těžby. Zábor zemědělské půdy Nevyhnutelný zábor půdy je provázejícím prvkem těžby s významným dopadem na krajinu. Dopad je odstupňován dle velikosti záboru a kvality zabrané půdy. Zmírňující faktor představuje návrat a užití původní půdy při rekultivaci území po skončení těžby. Prašnost Prašnost je problémem především v případě nepříznivých povětrnostních podmínek, které na otevřené ploše pískovny víří prachové částice a pevné částice malých rozměrů. V takovém případě se přistupuje ke skrápění manipulačních ploch a komunikací užitých k přepravě suroviny. Ohrožení podzemní vody K ohrožení podzemní vody dochází především při těžbě za mokra, kdy je v rámci vzniklého těžebního jezera obnažena hladina podzemní vody, často užívané jako zdroj pitné vody. Otevřením hladiny se podzemní vody stávají náchylnější ke změnám původního přirozeného spádu hladiny. Tento rozdíl může dosahovat několika jednotek až desítek centimetrů a může ovlivnit závlahu flóry v okolí. Zdroj ohrožení představují také pohonné látky a maziva užitá v těžebních strojích a sociální zázemí. V okolí těženého ložiska je v občasných případech zaveden monitorovací systém vrtů, který sleduje pohyb hladiny a jakost podzemní vody. Změna krajiny Těžba přináší trvalou změnu reliéfu krajiny. Po těžbě z vody vzniká na místě původní zemědělské půdy vodní plocha, která je využita dle vodohospodářských zájmů, zájmů ochrany přírody a zájmů příslušné obce. Výsledkem rekultivace po suché těžbě je nejčastěji zemědělská orná půda, louky či vysázená stromová monokultura. Změna reliéfu krajiny a možná změna její funkce a způsob jejího využití je příležitostí k vytvoření přírodě blízkého prvku, který zvyšuje rozmanitost a odolnost prostředí (např. plochy osázené dřevinami -56-
zadržují větší množství vody v případě povodní než je tomu u zemědělských ploch, nově vzniklá jezera nahrazují chybějící rybníky z estetického hlediska nebo k rekreačním účelům). Preferovaným způsobem rekultivace je však „spontánní samoobnova“, ke které mají štěrkopískovny a pískovny dostatečný potenciál. V závislosti na vegetaci v okolí a hladině podzemní vody může být vegetace v místě těžby obnovena přirozenou cestou již po 25 letech.
3.2.2 Faktický stav K popsání faktického stavu byl podkladem rozhovor pí. Burskou, Odbor životního prostředí MÚ Valtice, a zástupci firem Zechmeister, František Dvořák a Zepiko.
DP štěrkopísku v k.ú. Valtice jsou ve srovnání s ostatními štěrkovnami v ČR malé rozlohou, počtem zaměstnaných osob a objemem vytěžené suroviny. DP těžících firem Zechmeister a František Dvořák se nachází ve vzdálenosti přibližně 2 km od obce Valtice. Plochy zabrané pro těžbu byly součástí zemědělského půdního fondu a hodnoceny jako orná půda špatné produkční kvality (podzolové). Flóra a fauna je zemědělskou činností značně poznamenaná. S výjimkou blízkého lesního porostu nejsou v okolí plochy s přirozenou vegetací.
Sejmutá ornice a podorniční vrstva byly uloženy v rámci DP, tvoří zde ochranný val a jsou průběžně užívány k úpravě terénu v rámci technické rekultivace. Firma Zechmeister těží první etáže ložiska v režimu „za sucha“, poté „z vody“ (ze satelitních snímků je viditelná vodní plocha o obsahu 2 ha osázená po obvodu dřevinami), firma František Dvořák pouze „za sucha“. Přístupové cesty jsou v případě vyšší prašnosti skrápěny. Firmy těží v těsném sousedství, pro odvoz suroviny užívají stejné účelové komunikace z betonových panelů a zpevněné cesty, které navazují na silnici vedoucí do Valtic. S výjezdem na tuto silnici je spojen další pozorovaný negativní dopad, a to je znečištění vozovky při výjezdu nákladních aut z dobývacího prostoru. Zvýšená prašnost v obci a z toho plynoucí narušení pobytové pohody obyvatel nebylo zaznamenáno.
Obě firmy těží 5 dní v týdnu, průběžně také v zimních měsících. Firma František Dvořák průběžně rekultivuje vytěžené prostory s cílem obnovy původního účelu území- tj. orná půda. Firma Zechmeister také průběžně rekultivuje. Ze současných těžebních prostor vznikne po dotěžení, dle vyjádření spolumajitele firmy, golfové hřiště. Těžba v oblasti včetně rekultivací by měla být ukončena do r. 2045.
-57-
3.3 Těžba kameninových jílů Těžba v Poštorné je spjata s činností místních keramických závodů, které jsou v provozu již od roku 1867. DP pro těžbu kameninových jílů, Poštorná I, se nachází při okraji průmyslové části Poštorné, přibližně 3 km od centra města. Těžební prostor se nachází v těsném sousedství s keramickými závody PKZ Poštorná, kde je surovina zpracovávána k výrobě hrubé keramiky. Těžba tak umožňuje výrobu významnému regionálnímu zaměstnavateli (přibližně 100 pracovních míst). Surovinová potřeba závodu je pokrytá těžbou ložiska a dovozem dodatečných surovin z jiných míst těžby mimo sledované území. Z druhé strany je těžební prostor obklopen lesy.
Doprava je minimální, surovina je přepravována pouze po účelové komunikaci mezi těžebním prostorem a závodem, a to ve vzdálenosti desítek až stovek metrů. Díky přirozené vlhkosti materiálu je zdrojem prachových částic pouze přeprava suroviny v rámci areálu. Těžba probíhá povrchovou jámovou, a to mechanicky pomocí rypadla, které je, spolu s nákladními auty převážejícími materiál do závodu, zdrojem hluku. Budova keramických závodů a les však tvoří bariéru možnému dalšímu šíření. Nejbližší obydlí se nachází v dostatečné vzdálenosti 400 m, takže není zatíženo hlukem. Hlavním negativním dopadem těžby bylo nutné odlesnění těžební plochy a možný vliv na faunu a flóru. Hladina podzemní vody není odkryta, vodními zdroji jsou pouze atmosférické srážky, které jsou díky vytvořenému spádu plochy odváděny mimo těžební prostor.
Předpokládá se pokračování těžby do roku 2043. Jaký je plán rekultivace DP pro vytěžení suroviny nechtěl zástupce keramických závodů sdělit.
Těžba v této lokalitě probíhá již několik desítek let, za tuto dobu se stala určitou součástí krajinného rázu oblasti. Pro těžbu jílů je typické pomalé tempo těžby s nízkým ročním objemem umožňujícím dlouhodobou existenci různých druhů vegetace v prostoru těžby.
3.4 Dopady na životní prostředí Z výše popsaného vyplývá:
V souvislosti s těžbou ropy je potenciálně nejvíce ohroženou složkou životního prostředí podzemní a povrchová voda, s navazujícími dopady na složky související- faunu, flóru, půdu,
-58-
obyvatele. Při vlastní těžbě a přečerpávání ze skladovacího zařízení je kladen důraz na dostatečné zajištění vrtu a vyloučení úniku ropných látek. Pro rizikové situace typu havárie, porucha, zatopení byl vypracován krizový plán. Ropa je řazena vodním zákonem67 mezi velmi nebezpečné látky, a proto se vždy s její těžbou pojí určité riziko. Umístění některých vrtů68 těsně při okraji ochranného pásma jediného zdroje pitné vody pro Břeclav a okolí, na okraji evropsky významné a chráněné lokality a současně v aktivní záplavové zóně řeky Dyje dělá těžbu ropy v této oblasti ještě rizikovější. Skepticky se nabízí úvaha, že těžba je bezpečnou do doby nehody, která by v tomto případě narušila vodní zdroj pro velké množství lidí a cennou přírodní lokalitu (možno uvažovat na dobu i několika generací v závislosti na rozsahu havárie). Těžba v této lokalitě je tak příkladem jednoho z možných střetů zájmů, které těžbu nerostných surovin doprovází.
Dočasně (po dobu průzkumného vrtání a stavby vlastního těžebního střediska) je negativním přidruženým efektem těžby hluk. V souvislosti s přepravou ropy cisternami došlo v Břeclavi k navýšení dopravy odhadem 10 cisteren/den69. Ovšem s ohledem ke značné intenzitě dopravě v Břeclavi (25 tis. vozidel za 24 hodin70 na silnici I/55, která protíná město a kterou musí cisterny s ropou projet) je přeprava vytěžené suroviny jen okrajovým navýšení dopravy. Ze stejného důvodu a blízkosti dálnice D2 rovněž nelze přesně postihnout podíl znečišťujících látek v ovzduší unikajících v souvislosti s těžbou, uchovávání a přepravou ropy.
Vytěžený zemní plyn je přepravován plynovodem, není tudíž zátěží žádné komunikaci. Množství látek znečišťujících ovzduší je (vycházeno z teoretických předpokladů) minimální. Možný únik zemního plynu by nedosáhnul v ovzduší takové koncentrace, které by zapříčinilo ohrožení obyvatel.
V souvislosti s těžbou štěrkopísku došlo k vyjmutí orné půdy z půdního fondu. Vznikem nových prvků (vodní hladina osázená stromy, těžební plocha) se změnil vzhled krajiny. Skrze rekultivaci však mohou současná místa těžby přispět ke zvýšení rozmanitosti dosud jednotvárné krajiny orných polí. Ovzduší je dotčeno v místě těžby, a to suchou verzí těžby, která zvyšuje prašnost v nejbližším okolí, a dále emisemi z těžebních strojů. Těžba štěrkopísků představuje nárůst dopravy o 3 nákladní automobily denně projíždějící Valticemi 67
Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon. Tyto rizikové vrty Poštorná 1,3 a 7 jsou vyznačeny v příloze č. 8. 69 Protože firmy nechtěly sdělit objem denní těžby a celkový počet vrtů v oblasti, byl o odhad požádán p. Goldman (Odbor živ. prostředí MÚ Břeclav). 70 Integrovaný plán rozvoje města Břeclav, str. 25. 68
-59-
(údaje za firmu František Dvořák) a dalších přibližně 30 nákladních automobilů denně, které z účelové komunikace najíždí na silnici I/40 směrem do Břeclavi (údaje za firmu Zechmeister)- míjí tedy Valtice. DP jsou situovány v dostatečné vzdálenosti od nejbližších obydlí, hluk tedy není rušivým faktorem.
Dopady těžby kameninových jílů jsou omezeny na nejbližší okolí. Doprava a znečištění ovzduší jsou blízkostí cíle přepravy minimalizovány, hluk omezen na prostor těžby. Těžba probíhá nad hladinou podzemní vody, která tak není dotčena. Hlavním dopadem této těžby je vymýcení části lesa, který se nachází nad těženým ložiskem.
Kromě DP Velké Bílovice a Velké Bílovice I zasahují všechny DP alespoň z části na některé z území se zvláštním režimem (LVA, Kvartér řeky Moravy, povodňové území řeky Dyje, Biosférická rezervace Dolní Morava). Těžba je jistě prvkem, který do chráněného (v případě LVA evropsky chráněného) území nepatří a narušuje vzhled krajiny, i když pouze s teoretickým rizikem ohrožení vlastního předmětu ochrany.
3.4.1 Ukazatele znečištění životního prostředí vlivem těžby Dostupnými daty pro zhodnocení změn kvality životního prostředí ve spojení s těžbou, jsou získané rozbory surové vody z úpravny Kančí obora, rozbory vody řeky Dyje, údaje nejbližší monitorovací stanice kvality ovzduší v Sedleci (3 km od Hlohovce, 6 km od Valtic, 14 km od Břeclavi), a koeficient ekologické stability pro jednotlivá katastrální území obcí. Kvalita dalších složek životního prostředí není sledována.71
Ukazatelem přítomnosti látek z ropy a ropných produktů (benzín, minerální oleje aj.) ve vodě je množství látek NEL (nepolárních extrahovatelných látek) a pachová zkouška- ropné látky jsou vysoce toxické i při nízkých koncentracích (Pitter 2009). Povolené množstvím látek NEL je 0,05 mg/l72. Úpravna vody Kančí obora, která zajišťuje pitnou vodu, testuje čerpanou surovou vodu na tyto látky od roku 2002. Průzkumná těžba v lokalitě Kančí obora, která je zdrojovým územím pitné vody pro Břeclav, Ladnou a Podivín, začala v roce 2003. Z tohoto důvodu byly vybrány hodnoty látek NEL od začátku sledování tohoto ukazatele a data z posledních let. Tabulka č. 10 uvádí hodnoty dvou náhodně vybraných vzorků. Kvůli změně
71
Dle vyjádření příslušných odborů MÚ Břeclav. Dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví 376/200 Sb. kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly 72
-60-
způsobu výpočtu, který zjišťuje pouze překročení limitní hodnoty, nelze porovnat konkrétní dosažené hodnoty přítomných látek NEL.73 Vzhledem k velkému množství zdrojů látek NEL, jsou však vody bez jejich výskytu výjimkou (Pitter, 2009). Dle získaných dat nedochází v surové vodě z vodního zdroje Kančí obora k překračování limitních hodnot látek NEL. Tab. č. 10: Obsah látek NEL v surové vodě (úpravna vody Kančí obora) Rok 2002 NEL v mg/l 0,014 NEL v mg/l 0,010 Pramen: Úpravna vody Kančí obora.
2003 0,012 0,010
2004 <0,01 <0,01
2008 <0,05 <0,05
2009 <0,05 <0,05
Dalším zvažovaným ukazatelem pro kvalitu vody v okolí jsou rozbory řeky Dyje, které protéká Břeclaví. Povodí řeky Moravy, kam toky v okolí Břeclavi spadají, na nich jedenkrát měsíčně provádí kontrolní odběry vody. Hodnoceným tokem v tab. 11 je řeka Dyje protékající Břeclaví, a to úseky Dyje po soutok s tokem odlehčovací rameno 061/2 (úseky řeky před Břeclaví) a Dyje po soutok s tokem Kyjovka (úsek řeky za Břeclaví). K přítomnosti ropných látek se užívá ukazatele látek NEL a ukazatele ´ropné látky visuelně´ (tento ukazatel byl však ve všech uvedených letech a na všech tocích negativní). Na toku Včelínek, který je vzdálen v desítkách metrů od ropného vrtu, není překvapivě přítomnost látek NEL sledována, ačkoliv by to byla první zasažená složka životního prostředí. Tab. č. 11: Obsah látek NEL v řece Dyje (nejvyšší naměřené množství mg/l) Posuzovaná část řeky/ Rok
2002
Dyje, po soutok s tokem Kyjovka
0,05
2003 Nebylo testováno
Dyje, po soutok s tokem 0,07 < 0,05 odlehčovací rameno 061/2 Pramen: Povodí Moravy, s.p., útvar vodohospodářského plánování
2008 Nebylo testováno
2009 Nebylo testováno
0,05
<0,05
Další uvažovanou ohroženou složkou životního prostředí je ovzduší. Technická zařízení užitá k těžbě a přepravní prostředky jsou zdrojem NO2, těžba štěrkopísku, vrtání průzkumných vrtů, stavba záchytných nádrží a přístupových komunikací je příčinou víření prachu a drobných částic (PM1074). Z ropných nádrží, při plnění a stáčení uniká směs uhlovodíků, z nichž sledovaný a nejzávažnější je benzen. Všechny zmiňované látky- NO2, PM10, benzen, jsou však také produktem automobilové dopravy, která se podílí na jejich produkci vysokým procentem. Vzhledem k hustotě dopravy v Břeclavi a blízkosti dálnice D2 bude zdrojem 73
Konkrétní hodnotu látek NEL je samozřejmě možné zjistit. Toto testování se však pohybuje v jiné cenové relaci, která by se pravděpodobně odrazila na ceně vodného. Z těchto důvodů je sledována pouze limitní hranice těchto látek. 74 PM10 znamená, že se jedná o prašné částice do velikosti 10 µm. -61-
naměřených hodnot v oblasti právě doprava. Důvodem výkyvů hodnot v letech 2000-2003, 2005-2006
na
všech
měřících
stanicích
ČR
jsou
dle
hodnocení
Českého
hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) meteorologické podmínky, nikoliv zvýšení znečištění.75 3
Tab. č. 12: Vybrané látky v ovzduší- roční průměr (µg/m ) Látka/ rok NO2 PM10 Benzen
1998 14 23 -
1999 12 21 -
2000 12 26 1
2001 12 28 -
2002 12 27 -
2003 12 30,7 -
2004 11 24,7 -
2005 12,3 28,5 -
2006 12,9 28 1,3
2007 10,8 22 1,1
2008 10,8 20,9 0,9
2009 11,3 23,2 1,1
Imisní Limit76 40 40 5
Pramen: Český hydrometeorologický ústav, tabelární ročenky; měřící stanice Mikulov- Sedlec
Dle § 4 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, je ekologická stabilita schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce. Koeficientem ekologické stability (KES) se tedy hodnotí vyváženost a rovnováha krajiny. KES je číslo vyjadřující podíl ploch tzv. stabilních (ekologicky příznivých) a nestabilních (ploch zatěžujících životní prostředí). Mezi ekologicky nestabilní plochy se řadí: orná půda, zastavěné a ostatní plochy. Zbylé plochy jsou řazeny mezi stabilní.77 S hodnotou dosaženého KES se ekologická stabilita zvyšuje.
Pro těžbu ropy, zemního plynu byla zabrána většinou orná půda, popř. louky, pro těžbu těžby jílů je mýcen les, štěrkopísky jsou těženy na místě orné půdy. Orná půda je dle výpočtového vzorce koeficientu ekologické stability řazena mezi plochy s negativním dopadem na ekologickou stabilitu. Změnou účelu využití této půdy pro těžbu tedy nedošlo ke zhoršení ekologické stability oblasti. Lesní půda a trvalé travní porosty jsou hodnoceny jako pozemky ekologicky příznivé. Změna jejich využití tedy přispěla ke zhoršení ekologické stability oblasti. Mikroregion LVA se dosaženým koeficientem 0,81 (k 31. 12. 2010) řadí mezi území se značnou ekologickou labilitou (rozpětí KES 0,3-1,0). Kromě Lednice došlo v letech 20062010 v obcích mikroregionu ke zvýšení nebo setrvání hodnoty KES. Důvodem nestability i přes hodnotná území v rámci mikroregionu je vysoký podíl intenzivně využívané orné půdy. Ve srovnání s ČR (hodnota KES 1,26) se jedná o oblast s horší ekologickou stabilitou.
75
Znečištění ovzduší na území ČR 2004 a 2006 (cit. 21. 4. 2011). Hodnota imisního limitu je stanovena nařízením vlády č. 597/2006 Sb. 77 ČSÚ 76
-62-
3.5 Dopady na ekonomickou situaci mikroregionu 3.5.1 Organizace těžící v mikroregionu Moravské naftové doly (MND)- firma vznikla v roce 1992 privatizací státního podniku Moravské naftové doly. Jedná se o největší a nejvýznamnější společnost v ČR, která se zabývá vyhledáváním nových ložisek ropy, zemního plynu a jejich těžbou. Společnost také provozuje podzemní zásobník zemního plynu v Uhřicích s kapacitou 180 mil. m3 (jeden z osmi zásobníků plynu v ČR). Firma má evidováno 67 DP po celé jižní Moravě. V roce 2008 investovala firma MND do průzkumných prací v tuzemsku přibližně 600 mil. Kč, s úspěšností 80%. Firma působí také v zahraničí (Pákistán, Jemen, Rusko, Německo, Rumunsko). V roce 2009 se tržby skupiny MND vyšplhaly na 4,8 mld. Kč. Firma a její dceřiné firmy (MND a.s., MND Servisní a.s., MND Production a.s., MND Gas Storage a.s., MND Exploration & Production Limited) zaměstnávající dle údajů z výroční zprávy r. 2006 600 osob (údaje o zaměstnanosti, objemu těžby z pozdějších let firma nezveřejnila). Kolik osob z mikroregionu LVA je zaměstnáno u společnosti MND se nepodařilo zjistit.
Česká naftařská společnost s.r.o., se sídlem v Hodoníně, byla založena v roce 1996. Průzkumem a vyhledáváním ropy se zabývá od roku 2000, v roce 2006 začala s aktivní těžbou v Břeclavi. ČNS těží pouze ve 2 DP, které se nachází v mikroregionu LVA. Do budoucna plánuje vybudovat podzemní zásobník plynu. V roce 2008 firma do průzkumu v oblasti investovala zhruba 100 mil. Kč. Celkem firma zaměstnává 21 osob, z toho 15 osob je z mikroregionu LVA.
ZECHMEISTER, spol. s r.o., byla založena v roce 1996. Sídlem firmy je Praha, ve Valticích je umístěna provozovna. Společnost se zabývá těžbou písku a štěrkopísku, výrobou a prodejem kameniva a štěrkopísku. Firmu tvoří 3 zaměstnanci, přičemž všichni bydlí v některé z obcí mikroregionu LVA. Firma těží v současnosti pouze v DP ve Valticích.
František Dvořák- dle RES fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona. Firma byla založena roku 1990. Kromě těžby nerostných surovin se firma zabývá také stavbou bytových a nebytových prostor. Firma těží pouze v DP Valtice IV. Na samotnou těžbu štěrkopísku ve Valticích jsou zaměstnány 3 osoby z mikroregionu LVA. Firma užívá vytěženou suroviny ke svojí další činnosti, nepřímo tedy těžba zaměstnává dalších 15 osob firmy.
-63-
Sedlecký kaolin a.s., je předním českým dodavatelem plavených kaolinů a výrobků na bázi kaolinu určených především pro keramický, papírenský a chemický průmysl. Kromě těžby se firma zabývá také samotnou výrobou, a to ve 12 závodech po celé ČR a Slovensku. Na trhu působí firma od roku 1892. V roce 1998 se firma rozšířila o závod PKZ Keramika Poštorná a.s., která je významným výrobcem a vývozcem výrobků z kameniny. Ve srovnání s 80. roky se však jedná o pouhý zlomek původní výroby v režimu malosériové a zakázkové výroby. Na těžbě kameninových jílů pracují v Poštorné 3 osoby. Zpracování zajišťují v keramických závodech, kam vytěžená surovina putuje. Zde pracuje 94 osob78.
Zepiko s.r.o., založena r. 1992, je firmou skupiny ZEPIKO GROUP se sídlem v Brně. Předmětem činnosti firmy Zepiko s.r.o. je těžba a prodej štěrkopísků, provoz skládek ekologicky nezávadných odpadů a materiálů na místě vytěžených pískoven, provoz nákladní autodopravy, zemní a bourací práce při výstavbě domů, průmyslových objektů, silnic, dálnic. Firma provádí také rekultivace a revitalizace důlních děl, odbahnění rybníků, budování zadržovacích vodních nádrží aj. Firma má sice registrovaný DP v k.ú. Valtice, ovšem po odkrytí vrstvy půdy činnost zastavila, vše vrátila do původního stavu a předala půdu zpět k užívání zemědělcům. Dle vyjádření jednoho z vedoucích pracovníků se firmě, vzhledem k působení dalších dvou firem těžících zde štěrkopísek, nevyplatí prozatím otvírat dobývací prostor. Do budoucna se s těžbou ovšem počítá, především v souvislosti s plánovaným obchvatem Břeclavi.
3.5.2 Zaměstnanost v těžebním odvětví Těžba je pro mikroregion významná především jako zdroj příjmů rozpočtů obcí. Přínos těžby jako zaměstnavatele není příliš významný. Těžba ropy a zemního plynu je ve větší míře automatizována, těžba štěrkopísku a jílů probíhá v malém objemu, který nevyžaduje velký počet pracovníků. Firma MND a.s. přes několikeré telefonické a elektronické dotazování neodpověděla na otázky týkající se zaměstnanosti. Skutečná čísla by byla tedy navýšena o zaměstnance firmy MND a.s. Těžba sama přímo zaměstnává 2479 obyvatel mikroregionu. Další zpracování materiálu, kumulované funkce spojené se zajištěním chodu firmy pak nepřímo zaměstnává přibližně
78 79
Výroční zpráva firmy PKZ Keramika Poštorná za rok 2009, Obchodní rejstřík. Bez zaměstnanců firmy MND a.s. -64-
11580 osob. Za firmy, které dále zpracovávají vytěžené suroviny, můžeme považovat PKZ Keramika Poštorná, kde v roce 2009 pracovalo 94 osob. Štěrkopísky jsou dále upravovány přímo těžícími firmami, které zpracovanou surovinu dodají konečným odběratelům jako stavební materiál. Ropa a zemní plyn nejsou zpracovávány v regionu Břeclavska. Geologické a průzkumné práce si firmy MND a.s. a ČNS zajišťují sami.
3.5.3 Dopady těžby na cestovní ruch Ačkoliv těžba probíhá na území Lednicko-valtického areálu, těžební střediska jsou vzdálena od center měst a obcí a cílů turistického zájmu. Následující tabulka ilustruje návštěvnost hlavních turistických cílů mikroregionu LVA (tj. zámek Lednice a okolí, zámek Valtice, Břeclav). Na všech sledovaných místech došlo k poklesu návštěvnosti v roce 2006, a to přibližně o 10 % ve srovnání s předchozím rokem. Příčinou tohoto poklesu byly, dle zjištěných informací, povodně na Břeclavsku v dubnu 2006, které posunuly počátek turistické sezóny. Nejvíce zasaženou oblastí byla právě Lednice a areál LVA, který byl cíleně zaplaven ke snížení tlaku na provizorní hráze v Břeclavi. Snížení počtu návštěvníků ve Valticích po roce 2007 pak opisuje celorepublikový trend v poklesu návštěvnosti v důsledku hospodářské krize. Těžba tedy neohrožuje atraktivitu LVA a potenciál cestovního ruchu v oblasti. Tab. č. 13: Návštěvnost vybraných objektů v mikroregionu LVA Rok
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
277 516
274 187
288 097
299 092
273 526
320 441
331 013
340 714
Zámek Valtice 53 710 57 654 59 373 53 737 66 484 55 611 81 7 474 TIC Břeclav 11 391 5 857 7 083 6 213 10 084 12 478 Pramen: Data Turistické informační centrum (TIC) Břeclav, Centrum informací a statistik kultury.
48 417 15 697
Zámek Lednice
Dle Turistického informačního centra v Břeclavi se (sice výjimečně) některý z návštěvníků města zajímá o probíhající těžbu ropy a zemního plynu a nechá se navigovat k nejbližším vrtům. Celá oblast Břeclavska je hustě protkána cyklostezkami, přičemž trasy některých z nich míjí také vrty. Pro rok 2011 je v plánu oprava jedné ze stávajících cyklostezek v ulici Na Řádku v Břeclavi, a to s finančním přispěním firmy MND ve výši 500 000 Kč z dotačního fondu Energie z přírody (k tomuto fondu blíže v kapitole 4.5.5).
80
Bez zaměstnanců firmy MND a.s. V roce 2003 bylo TIC Břeclav přestěhováno z pěší zóny do budovy MÚ Břeclav, a tím došlo ke skokovému poklesu návštěvnosti centra.
81
-65-
3.5.4 Dopady těžby na migraci obyvatel Těžba, s ní související kvalita prostředí, má také možné dopady na migraci obyvatel, a to jak v negativním, tak pozitivním směru (v závislosti na rozvoji obce). Těžba v Podivíně, Valticích a Velkých Bílovicích je dostatečně vzdálena od nejbližších obydlí, můžeme zde tedy očekávat spíše pozitivní dopady. Naopak v Břeclavi je lidem těžba nejblíže. Z řad občanů se objevily protesty proti těžbě obecně na počátku těžby a pak ve spojitosti s možným ohrožením zdroje pitné vody v roce 2006. Příloha č. 7 dokládá počty migrujících v dotčených obcích se zvýrazněnými roky počátku těžby. Břeclav zaznamenala během roku 2001 skokové zvýšení počtu vystěhovalých, další nárůst ve stejné kategorii je pozorovatelný v roce 2006. Právě v těchto letech byl stanoven DP Břeclav, Charvátská Nová Ves, Poštorná III, Poštorná IV a v souvislosti s tím byly také vzneseny protesty ze strany veřejnosti. Těžba uhlovodíků je tak možnou příčinou nárůstu počtu vystěhovaných z Břeclavi.
V dalších obcích není zvýšený počet vystěhovalých ve spojitosti s daty počátku těžby znatelný.
3.5.5 Těžba v rozpočtech dotčených obcí a měst Finanční prostředky, které těžba do obecních rozpočtů přináší, jsou silným pozitivním dopadem. Těžba do rozpočtů dotčených obcí přináší částky od statisíců po několik milionů. Jedná se o neúčelový zdroj, s nimiž může obec nakládat dle libosti- tedy plně ve prospěch občanů ke zvyšování kvality života. Položka příjmů z těžebního průmyslu zahrnuje: úhrady z průzkumného území, úhrady z DP, úhrady z vydobytých nerostů, přijaté dary od těžebních firem.
Břeclav Zatímco Břeclav získává v porovnání s ostatními obcemi největší částky z těžebního průmyslu, v celkových příjmech čtyřiadvacetitisícového města zabírá pouze malý podíl. Těžba včetně dotací a darů od těžebních společností tvoří 1-2 % z celkových příjmů. Podíl na nedaňových příjmech, kam jsou příjmy z těžebního průmyslu řazeny, dosáhl v posledním sledovaném roce 22 % (v absolutním vyjádření 12 375 tis. Kč). Město bojuje se zadlužením, ve kterém se ocitlo na konci 90. let (v roce 2000 dosahovala částka úvěrů a půjček města 226 mil. Kč. Do roku 2010 se podařilo dluhy města snížit na „pouhých“ 82,7 mil. Kč, a to díky přebytkovým rozpočtům v letech 2001-2005 cestou navyšování příjmů. Výrazně kladného -66-
salda (165 mil. Kč) dosáhlo město v roce 2009 prodejem městských bytů. Naopak v roce 2010 navýšením běžných výdajů město hospodařilo se schodkem ve výši 146 mil. Kč. Graf. č. 6: Rozpočet města Břeclav 2006-2010 (v tis. Kč) Daňové příjmy
Tisíce Kč 800 000
Nedaňové příjmy z toho příjmy z těžebního průmyslu Kapitálové příjmy
600 000
400 000
Transfery 200 000
Běžné výdaje
0
Kapitálové výdaje 2006
2007
2008
2009
2010 Saldo rozpočtu
-200 000
Pramen: Aris web, data poskytnutá obcemi
Pozn: rozpočet pro r. 2010 vychází u upraveného rozpočtu
Ladná Příjmy z těžebního průmyslu jsou pro obec Ladná velmi důležitou položkou v příjmech. Tvoří až čtvrtinu z celkových příjmů a přibližně 80 % z příjmů nedaňových. Obci se od svého vzniku v roce 2007, kdy se odtrhla od Břeclavi, podařilo našetřit na bankovní účet 26 mil. Kč., přičemž úhrady z DP a z vydobytých nerostů vytvořilo rozhodnou položku z této sumy. Peníze obec plánuje užít v příštích letech na stavbu multifunkční tělocvičny s kulturním domem. Obec od svého vzniku hospodaří s rozpočtovým přebytkem. Graf. č. 7: Rozpočet obce Ladná 2006-2010 (v tis. Kč) Tisíce Kč 14 000
Daňové příjmy
12 000
Nedaňové příjmy
10 000 8 000
- z toho příjmy z těžebního průmyslu Kapitálové příjmy
6 000
Transfery
4 000
Běžné výdaje
2 000
Kapitálové výdaje
0 2007
2008
2009
Pramen: Aris web, data poskytnutá obcemi -67-
2010
Saldo rozpočtu
Města Valtice a Velké Bílovice získávají z těžby podstatně menší částky, v průměru 700 tis. ročně. Příjmy z těžebního průmyslu tvoří přibližně jedno procento příjmové strany rozpočtů těchto měst. V rozpočtu obce Podivín přibývá ročně díky těžbě 200 tis. Kč, které jsou méně než jedno procento z celkových příjmů. Vzhledem k neúčelovosti získaných prostředků nelze přesně určit, na jaké záměry jsou peníze z těžby užity. Můžeme však předpokládat, že vzhledem k orientaci celého mikroregionu na cestovní ruch, jsou prostředky užity k úpravě obcí a zvyšování občanské vybavenosti.
Těžební firmy, v tomto případě pouze MND a.s. a ČNS, jsou také štědrými dárci. Kromě částek, které procházejí obecním rozpočtem, přispívají ČNS a MND také konkrétním spolkům a organizacím na kulturní a sportovní akce pro děti, BR Dolní Morava. Příjemce konkrétních částek se však nepodařilo zjistit.
Firma MND založila za účelem podpory rozvoje regionu, dotčeného těžbou firmy, grantový program Energie z přírody. Skrze tento program podporuje projekty z oblasti ekologie, volnočasových aktivit, školství, kultury a sportu (např. hřiště, oddychová prostranství, cyklistické a pěší stezky, kulturní a sportovní akce). O příspěvek mohou žádat obce, občanská sdružení a právnické osoby mající vztah k lokalitám, v nichž se nachází některá z pracovišť firmy. Minimální výše příspěvku na jeden projekt činí 50 tis. Kč, maximální příspěvek je 500 tis. Kč. Příspěvek lze čerpat do maximální výše 50 % hodnoty projektu. V letech 2005-2009 byla mezi více než 140 projektů na celé jižní Moravě rozdělena částka 23 milionů.
V rámci mikroregionu byly z příspěvku tohoto programu realizovány projekty: Ladná: •
r. 2007, 2008- renovace dětského hřiště Rasovna, instalace nových herních prvků, laviček a odpadkových košů a výsadba stromů a keřů;
•
r. 2009- projekt Energie ze slunce (kolektory a bojlery v budově mateřské školy k ohřevu teplé vody);
Valtice: •
r. 2009- projekt Nová třída MŠ Jabloňová (rozšíření stávající MŠ);
Velké Bílovice: •
r. 2007- zbudování dětského hřiště u mateřské školy;
•
r. 2009 - zakoupení automatické závlahy na fotbalovém hřišti;
•
r. 2010 - úpravy parku; -68-
3.5.6 Dopady těžby na místní obyvatele Zástupci dotčených obcí mikroregionu těžbu na svém území bez výjimky vítali, mnohdy vyjádřili zájem na jejím co nejdelším pokračování v budoucnu. Jsou si ovšem také vědomi svých fakticky nulových možností těžbu zastavit, v případě odmítavého stanoviska obyvatel obce. Komunikaci s uvažovanými těžebními firmami označovali jako bezproblémovou a nadstandardní, v rámci možností spolupráce vycházejí firmy obcím vstříc a naopak.
Do současné chvíle se neprojevily žádné, případně pouze dočasné negativní vlastnosti těžby, které by znepříjemňovaly život občanům- a to hluk při navrtání ložiska ropy a zemního plynu. Navýšení dopravy v souvislosti s přepravou surovin je vzhledem k intenzitě běžné dopravy nízké (přibližně 6 nákladních aut/den pro přepravu štěrkopísku, 10 cisteren/den pro přepravu ropy). Těžba na k.ú. Ladné, Podivína, Valtic a Velkých Bílovic je natolik vzdálená, že „místní o tom ani neví“.82 Opačná situace je v Břeclavi, kde se (některá) těžební střediska ropy a zemního plynu nachází v městských částech. Vědomí těžby v těsné blízkosti obytných čtvrtí může proto narušovat bytovou pohodu obyvatel a vzbuzovat obavy, především z důvodu (teoretického) ohrožení zdrojů pitné vody.
Ostatní obce mikroregionu nezaznamenaly žádné přímé či nepřímé dopady, jejichž původcem by byla těžba nerostných surovin v rámci mikroregionu.
Místní příklad z nedávné minulosti, ilustruje „rozložení“ rozhodovacích pravomocí v procesu povolení těžby. Po tříletém povolovacím procesu byla Obvodním báňským úřadem povolena těžba ropy firmě MND a.s. i České naftařské společnosti na okraji části Břeclavi zvané Kančí obora (vrty Poštorná 1, 3, 7). Jedná se o lesní komplex s dochovanými lužními lesy a loukami, který slouží jako zásobárna pitné vody pro Břeclav, Podivín a Ladnou. Kančí obora je součástí památkové zóny LVA, chráněného území přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy, záplavového území řeky Dyje a evropsky významné lokality Niva Dyje. Dle informačního portálu aktualne.cz83 občané proti těžbě v této lokalitě protestovali, město Břeclav naopak těžbu podpořilo. MŽP ČR v rámci procesu EIA vydalo souhlasné závěrečné stanovisko pouze jedné těžbě firmě, a to MND a.s. Obvodní báňský úřad Brno jako konečná instance povolil těžbu oběma společnostem. Pracovníci Odboru životního prostředí MÚ Břeclav se k danému nechtěli vyjadřovat. 82 83
Vyjádření p. Ing. Sedlové z Velkých Bílovic. Podobně komentovala těžbu také p. Ing. Tesaříková z Ladné. Aktuálně. Cz: http://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=45675 (cit.15.4.2011) -69-
3.5.7 Podíly vytěžených surovin na celkové těžbě Ropu v ČR těžily v roce 2009 pouze firmy MND a Česká naftařská společnost. Protože firma Česká naftařská těží pouze zde, její celkový objem těžby84 v roce 2009 (7 017 t ropy) byl tedy vydobyt na území mikroregionu. Jedná se (dle porovnání s daty z tabulky č. 4) o 3 % z vytěžené ropy v ČR. Zbývajících 97 % objemu ropy tedy vytěžila firma MND na okrese Břeclav, Hodonín, Vyškov a Kroměříž (dle registrovaných DP). Objem těžby firma od roku 2006 nezveřejňuje. Těžištěm její těžby je především okres Hodonín a Vyškov.
Stejnou cestou výpočtu zjistíme, že Česká naftařská společnost vytěžila na území mikroregionu 5 717 mil. m3 zemního plynu, tj. 3 % z celkového objemu zemního plynu vytěženého v ČR v roce 2009. Firmě MND pak náleží podíl přibližně 33 % z celkového vytěženého množství v ČR. Zemní plyn těžily ve stejném roce také firmy Green Gas DPB (60 % z celkové těžby) a UNIGEO (4 %).
Firma Sedlecký kaolín a.s. na území mikroregionu v roce 2009 vytěžila 49 000 t
85
jílu, tj. 13
% z celkového množství vytěžený jílů v ČR.
Dle vyjádření zástupců firem vytěží firma Zechmeister ročně přibližně 50 000 t štěrkopísku, firma František Dvořák v roce 2010 vytěžila přibližně 1 500 t. Štěrkopísky vytěžené v mikroregionu tvoří podíl 0,2 % z celkového množství štěrkopísků vytěžených na území ČR.
84 85
Hornická ročenka 2009, str. 144. Hornická ročenka 2009, str. 178. -70-
ZÁVĚR Diplomová práce se zabývala tématem Dopady těžby nerostných surovin na ekonomickou situaci místních obyvatel a životní prostředí. První kapitola práce definovala podobu horního práva a jeho nedostatky, které pramení především z doby vzniku hlavních předpisů, za odlišných společenských, politických a ekonomických podmínek. V rámci této kapitoly byl rovněž charakterizován význam nerostných surovin těžených na území České republiky.
Následující kapitola stručně popisuje vybranou oblast, ve které probíhá těžba. Jako zkoumané území byl vybrán mikroregion Lednicko-valtický areál v okrese Břeclav. Tento mikroregion byl založen s cílem maximálně využit potenciál cestovního ruchu. Součástí mikroregionu je turisty vyhledávaná památková zóna Lednicko-valtický areál, zapsaná na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Mimo to se na území mikroregionu nacházejí chráněné přírodní oblasti Natura 2000 a chráněná oblast přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy. Na ploše lesoparku Kančí obora v katastrálním území města Břeclav jsou čerpány zdroje pitné vody pro zhruba 28 tis. obyvatel mikroregionu (tj. více než polovina jeho obyvatel). Část území také spadá do aktivní záplavové zóny řeky Dyje. Mikroregion má převážně zemědělský charakter. V oblasti získává na významu tradiční vinařství. Břeclav a okolí má výhodné dopravní spojení v podobě jak silniční, tak železniční mezinárodní sítě.
Na území mikroregionu LVA se těží kameninové jíly, a to již od roku 1978. V posledních 20 letech započala těžba ropy, zemního plynu a štěrkopísku. V těžbě uhlovodíků je zaznamenána rostoucí tendence. Jako nejrizikovější byla v průběhu práce vyhodnocena právě těžba ropy, která je značena vodním zákonem jako velmi nebezpečná látka. I když je těžba ropy teoreticky zajištěna proti možné havárii, umístění ropných vrtů přímo na hranici chráněných lokalit, včetně jímacího území pro pitnou vodu, výrazně zvyšuje její rizikovost. Je nutno dodat, že sledované ukazatele znečištění povrchových a podzemních vod ropnými látkami na daném území za uvažované období překročeny nebyly. Umístění některých těžebních vrtů v blízkosti obydlí může především v počátečním období těžby, z důvodu zvýšené hlučnosti, narušovat pobytovou pohodu bydlících v okolí. Vlastní těžba pak objektivně neovlivňuje pohodlí dotčených obyvatel bydlících v jejím nejbližším okolí. Subjektivně však tito mohou vnímat těžbu jako příčinu snížení pocitu bezpečnosti. Dobývací prostory pro těžbu štěrkopísku jsou umístěny v dostatečné vzdálenosti na to, aby přidružené negativní dopady těžby působily na místní obyvatele. Možné negativní efekty těžby kameninových jílů obyvatelstvo nepociťuje, neboť ty jsou omezeny jen na vlastní prostor těžby. -71-
Těžební průmysl tvoří v daném mikroregionu LVA nevýznamně malou část z celkové nabídky pracovních míst. Kameninové jíly a štěrkopísek jsou těženy v malém objemu, těžba ropy a zemního plynu je do určité míry automatizovaná. Celkem těžba zaměstnává 139 osob (bez zaměstnanců firmy MND, která informace nechtěla poskytnout), z toho 24 je zaměstnáno přímo při dobývání, zbývající zaměstnanci se podílí na dalším zpracování surovin nebo zajišťují další funkce v rámci těžebních firem. Hlavní přínos těžby tak spočívá v objemu získaných prostředků do rozpočtu dotčených obcí. Především pro obec Ladná jsou takto získané prostředky nezastupitelným zdrojem k rozvoji obce- tvoří v průměru čtvrtinu z celkových příjmů obce (v roce 2010 získala obec téměř 5 mil. Kč). Město Břeclav získává sice v absolutním číselném vyjádření z těžebního průmyslu nejvíce (v roce 2010 odešlo do městského rozpočtu přes 12 mil. Kč), nicméně na pozadí celkového rozpočtu tvoří tyto finanční úhrady malý podíl. Ostatní dotčené obce Podivín, Valtice, Velké Bílovice získávají díky těžbě na svém katastrálním území mezi 200 - 700 tis. Kč ročně. Zástupci dotčených obcí těžbu bez výjimky vítají, a to právě z důvodu navýšení neúčelových příjmů, které takto obce nabývají.
Co se týče dopravní zátěže, představuje její určité zvýšení přeprava štěrkopísku (přibližně 33 nákladních automobilů denně) a přeprava vytěžené ropy (10 cisteren denně). Nicméně vzhledem k současné intenzitě dopravy na hlavní komunikaci v Břeclavi I/55 je toto navýšení marginální.
Dle vývoje počtu návštěvníků hlavních turistických cílů mikroregionu, nemá těžba vliv na cestovní ruch v mikroregionu LVA. Může však přispívat ke zvýšení záporné migrace ve městě Břeclav. V posledních letech tomu nasvědčuje zaznamenaná nespokojenost obyvatel s těžbou v blízkosti vodních zdrojů a na okraji obytné zóny.
Vzhledem k nedostatečnému množství dat a dostupných relevantních informací, na základě kterých by mohla být provedena analýza vypovídající o konkrétních dopadech těžby, nebylo možné identifikovat hodnoty sledovaných ukazatelů (skutečné množství látek NEL, objem znečišťujících látek v ovzduší vzniklých těžbou a celková plocha těžebních středisek) a provést jejich vyhodnocení.
-72-
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografie: [1] BERNARD M.: Ochrana těžebního prostředí v hornictví. Ekologický právní servis 1.
vydání, 2005, 60 str. ISBN 80-86544-05-2. [2] BLAŽEK J., RÁBL V.: Základy zpracování a využití ropy. Vysoká škola chemicko-
technologická v Praze, 2. vyd. Praha 2006. ISBN 80-7080-619-2. [3] DVOŘÁK A., NOUZA R.: Ekonomika přírodních zdrojů a surovinová politika Vysoká
škola ekonomická v Praze, Praha, 2002 ISBN 80- 245- 0407-3. [4] JIRÁSEK, J., SIVEK M.: Ložiska nerostů. Ostrava: Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy ČR & Vysoká škola báňská- Technická univerzita Ostrava, 2007. ISBN 97880-1276-2 (multimediální učební text). [5] KOLEKTIV AUTORŮ: Hornická ročenka 2009. Ostrava: český báňský úřad ve
spolupráci se Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu- Společenstvo těžařů ČR. MONTANEX a.s. 2010. str. 320. [6] KORDIOVSKÝ E., DANIHELKA J.: Brána do kraje Průvodce obcemi okresu Břeclav.
Praha: Aladin Agency, 1999. 255 s. 1. vydání. ISBN 80-85088-08-8. [7] LABOUNKOVÁ V., PŘIKRYL Z., ROHREROVÁ L.: Hodnocení ekonomické úrovně
mikroregionů v Jihomoravském kraji. Brno 2004. ISBN není uvedeno. [8] LABOUNKOVÁ V., PŮČEK M., ROHREROVÁ L. A KOLEKTIV: Metodická příručka
pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2009. ISBN není uvedeno. [9] MARKVART J., KOLEKTIV: Udržitelný rozvoj území. Ústav územního rozvoje. 2002.
ISBN není uvedeno. [10] PITTER P: Hydrochemie. VŠCHT Praha, 2009. 4. vydání. ISBN 978-80-7080-701-9. [11] ŘEHOUNEK J.,ŘEHOUNKOVÁ K., PRACH K.: Ekologická obnova území narušených
těžbou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi. 2010. Calla, České Budějovice ISBN 978-80-87267-09-7 [12] SIVEK, M: Ekonomika nerostných surovin. Ostrava: VŠB-Technická univerzita Ostrava,
2007, 205s. 1. vydání. ISBN 978-80-248.1467-4. [13] SMOLOVÁ, I.: Těžba nerostných surovin na území ČR a její geografické aspekty. 1.vyd.
Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 195 s. ISBN 978-80-244-2125-4. Internetové zdroje [14] Aktualizace státní energetické koncepce České republiky; Praha 2009, MPO ČR. [on line]. Dostupné z WWW
[15] BERNARD M.:Vybrané aspekty horního práva ve vztahu k ochraně životního prostředí a
lidských práv. Měsíčník Právní fórum 2006, číslo 8. ASPI Praha, ISSN 1214-7966. [online]. Dostupné na WWW <www.viaiuris.cz/files/pravni_forum/VIA_IURIS_06_3.pdf> [16] DROBNÍČKOVÁ H.: Geologická a ekologická specifika těžby fluviálních štěrkopísků.
Zpravodaj EIA ročník 2008, č. 3. MŽP. [online]. Dostupné na WWW -73-
[17] Integrovaný plán rozvoje města Břeclav. Odbor dotací a rozvoje, 2010. [online]. Dostupné na WWW [18] JAKEŠ P.: Člověk, nerostné suroviny a životní prostředí. Případová studie pro Sdružení Lípa, 2001 [online]. Dostupné na WWW [19] KAVINA P.: Nerostné suroviny a jejich význam pro českou ekonomiku ve vazbě na surovinovou a energetickou bezpečnost ČR, MPO. [online]. Dostupné na WWW [20] LABOUNKOVÁ V.:Metodická práce s mikroregiony. Prezentace Semináře pro zástupce
mikroregionů a krajských úřadů. Ústav územního rozvoje. [online]. Dostupné na WWW: [21] MAKARIUS R.: Tvorba energetických surovin v České republice a její perspektiva
v nejbližší budoucnosti 49. ročník sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice 2010 [on line]. Dostupné na WWW [22] Managment kulturní krajiny, 2008. [on line]. Dostupné z WWW [23] Metodická příručka Principy a pravidla územního plánování. Ústav územního plánování.
[online]. Dostupné na WWW [24] PELCL, L.: Energetická bezpečnost ČR a možnosti rozvoje energetického hospodářství
v měnících se podmínkách [on line]. (cit 10.1.2011). Dostupné na WWW [25] Proces EIA- online učebnice. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně [online]. Dostupné na WWW [26] RENÉ M.: Aktuální problémy geologie 3. Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR.
Praha 2007. [online]. Dostupné na WWW [27] Statistická data k 31. 12. 2008 k Surovinové politice v oblasti nerostných surovin a jejich
zdrojů schválené usnesením vlády č. 1311 ze dne 13. 12. 1999. MPO. [online]. Dostupné na WWW [28] Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2009. [online]. (cit 2010-4-12.). Dostupné na WWW [29] Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. 1999 [online]. Dostupné na WWW
-74-
[30] Surovinové zdroje České republiky- nerostné suroviny (stav 2007). Ministerstvo životního
prostředí, Česká geologická služba- GEOFOND. [online]. Dostupné na WWW [31] Survey of Energy Resources 2010 [on line]. Dostupné na WWW [32] ŠPONAR P., TIETZOVÁ Z.: Úhrady z dobývacích prostorů a z vydobytých nerostů a
finanční rezervy na důlní škody, sanace a rekultivace; 2008. 47. ročník sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice [on line]. Dostupné na WWW [33] Územně analytické podklady ORP Břeclav. Úplná aktualizace 2010 [on line]. Dostupné na WWW , [34] VALÍČEK S.: Vliv těžby ropy a plynu na životní prostředí. Zpravodaj EIA 1998, číslo 2.
MŽP. [online]. Dostupné na WWW [36] VRAVNÍKOVÁ L., ŠPELINOVÁ I.: Statistika posuzování vlivů na životní prostředí.
Zpravodaj EIA. Ročník 2010, č. 3. [on line]. Dostupné na WWW [37] WEBER L., ZSAK G., REICHL C.,SCHATZ M. World minig data, Wien 2010.
Dostupné na WWW [38] Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2004 a 2006 Dostupné na WWW
Zákony v platném znění Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník; Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon); Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě; Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích; Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí; Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení); Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon; Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon; Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší; -75-
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu 63/2005 Sb., o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů; Vyhláška Ministerstva zdravotnictví 376/200 Sb. kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly; Internetové stránky: Aktuálně- informační server: http://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=45675 ARIS web: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/ Biosférická rezervace Dolní Morava: http://www.dolnimorava.org/ Břeclav- webové stránky města: http://breclav.org/ Břeclavský týdeník: http://www.breclav.info/breclav/noviny_bv/index.asp Centrum informací a statistik kultury- statistiky: http://www.nipos-mk.cz/?cat=126 Česká geologická služba- Geofond: http://www.geofond.cz/cz/domu Česká informační agentura životního prostředí: http://www.cenia.cz Česká naftařská společnost: http://www.cnsoil.cz/ Český báňský úřad: http://www.cbusbs.cz/ Český hydrometeorologický ústav- tabelární ročenky: http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/tab_roc_CZ.html Informační systém EIA: http://tomcat.cenia.cz/eia/view.jsp Lednicko-valtický areál: http://www.lva.cz/ Ministerstvo průmyslu a obchodu: http://mpo.cz Ministerstvo životního prostředí: http://www.mzp.cz/ Moravské Karpaty http://www.moravske-karpaty.cz/ Moravské naftové doly: http://www.mnd.cz/ Národní geoportál: http://geoportal.gov.cz/web/guest/home;jsessionid=DBDE7516DB540C5EF126970EB3168C0E Obchodní rejstřík a Sbírka listin: www.justice.cz
Oddělení geografických informačních systémů a kartografie- prohlížečka záplavových území: http://www.dibavod.cz/70/prohlizecka-zaplavovych-uzemi.html PKZ Keramika Poštorná: http://www.pkz-keramika.cz/ Portál Ministerstva práce a sociálních věcí: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem Regionální informační servis: http://www.risy.cz/cs Ústav územního rozvoje: www.uur.cz Zepiko Group: http://www.zepiko.cz/ Poskytnuté materiály: Aktualizace strategie mikroregionu Lednicko-valtického areálu. Svazek I, II, III. DHV CR, spol. s.r.o., Brno, 2009. Metodická příručka: EIA průvodce investora procesem. Tým autorů. 2002. Návštěvnost Turistického informačního centra Břeclav. Povodí Moravy, s.p., útvar vodohospodářského plánování: Rozbory vody v tocích. Úpravna vody Kančí obora: Rozbory surové vody (ukazatel látek NEL). Data Českého statistického úřadu: Demografické údaje podle obcí ČR 1971 až 2009 http://www.czso.cz/cz/obce_d/pohyb/cz0644.xls Koeficient ekologické stability: http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/AD004EF4CB/$File/13-620907a33.pdf
-76-
Aktuální údaje za obec http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=UAP6030UU_OB&&k apitola_id=327 Ekonomicky aktivní obyvatelé- obce, okres 2001 http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/E9002D297B/$File/624b07.xls Ekonomicky aktivní obyvatelé- Jihomoravský kraj 2001 http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/D40028C4E5/$File/620pa10.xls Ekonomické subjekty dle právní normy- obce 2006-2009 http://www2.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/cr_vybranych_ukazatelu_breclav Ekonomické subjekty dle právní normy- okres, Jihomoravský kraj http://www.brno.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/F50030FB5F/$File/641011101007. xls Městská a obecní statistika http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/okresy/CZ0624/ Podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0402.pdf Potenciál cestovního ruchu http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/2C004B8A7F/$File/13-623507a3.pdf Průměrný počet zaměstnanců v národním hospodářství http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0502.pdf Věkové skupiny dle obcí 2001 http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/E9002D2976/$File/624b02.xls Věkové podíly Jihomoravský kraj 2001,2009 http://www2.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/1_cast_uzemi_makroekonomicke_ ukazatele_zivotni_prostredi_obyvatelstvo Vybrané ukazatele okres Břeclav http://www2.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/cr_vybranych_ukazatelu_breclav Využití půdyJihomoravský kraj http://www.brno.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/vyuziti_pudyxb/$File/jhm_vyuziti_pudy.xls Zahraniční obchod http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/i/tab_1_vzocr/$File/vzocr040611_1.xls Počet zaměstnanců -těžební průmysl 2009 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=BULLE02001Q1R10&vo=null
-77-
SEZNAM ZKRATEK BR Dolní Morava ČBÚ ČGS-G ČHMÚ DP EIA CHKO CHLÚ KES LVA NEL OBÚ PM10 SEK
Biosférická rezervace Dolní Morava Český báňský úřad Česká geologická služba- Geofond Český hydrometeorologický ústav Dobývací prostor Enviromental impal assesment Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Koeficient ekologické stability Lednicko-valtický areál Nepolární extrahovatelné látky Obvodní báňský úřad Pevné prachové částice menší než 10 µm (PM-„particulate matter“) Strategic environmental assesment
-78-
SEZNAM TABULEK Tab. č. 1: Tab. č. 2: Tab. č. 3: Tab. č. 4: Tab. č. 5: Tab. č. 6: Tab. č. 7: Tab. č. 8: Tab. č. 9: Tab. č. 10: Tab. č. 11: Tab. č. 12: Tab. č. 13:
Úhrada z vydobytých nerostů - srovnání rok 2004 a 2008 _________________20 Úhrady z dobývacího prostoru- srovnání rok 2004 a 2008_________________21 Struktura hrubé přidané hodnoty (HPH) a podíly na celkové zaměstnanosti __23 Objem těžby vybraných nerostných surovin- výhradní ložiska ______________24 Životnost geologických a průmyslových zásob nerostných surovin (k 1.1. 2009) 25 Vybraná kritéria mikroregionu k 31.12.2009 ___________________________38 Věková struktura obyvatel 2009 _____________________________________43 Srovnání podílů registrovaných ekonomických subjektů (RES) _____________47 Přehled DP v katastrálním území obcí mikroregionu (k 25.3.2011) __________50 Obsah látek NEL v surové vodě (úpravna vody Kančí obora) ______________61 Obsah látek NEL v řece Dyje (nejvyšší naměřené množství mg/l) ___________61 Vybrané látky v ovzduší- roční průměr (µg/m3) _________________________62 Návštěvnost vybraných objektů v mikroregionu LVA _____________________65
SEZNAM GRAFŮ Graf. č. 1: Graf. č. 2: Graf. č. 3: Graf. č. 4: Graf. č. 5: Graf. č. 6: Graf. č. 7:
Graf. Vývoj počtu obyvatel mikroregionu LVA v letech 1999-2009 __________42 Graf: Občanská vybavenost obcí mikroregionu v roce 2009 _______________44 Graf. Ekonomická aktivita obyvatel dle odvětví (dle SLDB 2001) ___________45 Vývoj nezaměstnanosti v 2009-2010 __________________________________46 Rozložení ekonomických subjektů v mikroregionu LVA dle odvětví __________47 Rozpočet města Břeclav 2006-2010 (v tis. Kč) __________________________67 Rozpočet obce Ladná 2006-2010 (v tis. Kč) ____________________________67
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1: Obr. č. 2:
Dobývací prostory těžené___________________________________________31 Dobrovolný svazek obcí LVA________________________________________37
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1:Vzdělanostní složení obyvatel ORP Břeclav (dle SLBD 2001) Příloha č. 2:Přehled ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci se sídlem v ORP Břeclav Příloha č. 3: Mapa Biosférické rezervace Dolní Morava, Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality NATURA 2000 Příloha č. 4:Mapa dobývacích prostorů mikroregionu LVA a Biosférické rezervace Dolní Morava Příloha č.5: Mapa dobývacích prostorů mikroregionu LVA a chráněná oblast akumulace vod Kvartér řeky Moravy Příloha č. 6: Mapa dobývacích prostorů mikroregionu a aktivní záplavová zóna řeky Dyje. Příloha č. 7: Migrace obyvatel vybraných obcí Příloha č. 8: Vrty Poštorná 1, Poštorná 3, 7, Poštorná 5, Charvátská Nová Ves 1 Příloha č. 9: Těžební vrt ropy a zemního plynu Poštorná 1 (pohled z hráze toku Včelínek) -79-
Příloha. č. 1:
Vzdělanostní složení obyvatel ORP Břeclav (dle SLBD 2001)
Pramen: Integrovaný plán rozvoje města Břeclav (2010)
-1-
Příloha. č. 2:
Přehled ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci se
sídlem v ORP Břeclav Obchodní jméno
Sídlo
Převažující činnost
Kategorie počtu zaměstnanc ů
GUMOTEX, a.s.
Břeclav
Výroba plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů
1000 - 1499
Nemocnice Břeclav BORS Břeclav a.s.
Břeclav Břeclav
Ústavní zdravotní péče Silniční nákladní doprava
500 - 999 250 - 499
Euro - Jordán, s.r.o.
Podivín
250 - 499
FRUTA Podivín,a.s.
Podivín
Truhlářské práce Ostatní zpracování a konzervování ovoce a zeleniny
MORAVIAPRESS a.s.
Břeclav
250 - 499
OTIS a.s.
Břeclav
OTIS Escalators s.r.o.
Břeclav
Tisk ostatní, kromě novin Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení
VHS Břeclav s.r.o.
Břeclav
Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s.
Břeclav
Fosfa akciová společnost
Břeclav
Výstavba inženýrských sítí pro kapaliny a plyny
MĚSTO BŘECLAV
Břeclav
Shromažďování, úprava a rozvod vody Výroba jiných základních anorganických chemických látek Všeobecné činnosti veřejné správy
Moravské oděvní závody k.s. Nemocnice Valtice s.r.o.
Břeclav Valtice
Výroba ostatních svrchních oděvů Ústavní ošetřovatelská péče
ALBA - METAL, s r.o.
Ladná
Domov seniorů Břeclav
Břeclav
FRUJO, a. s.
Tvrdonice
LIGA, s.r.o.
Hlohovec
MAUTING spol. s r.o.
Valtice
Poliklinika Břeclav, s.r.o.
Břeclav
RACIO, s.r.o.
Břeclav
RME - spoj, spol. s r.o.
Břeclav
SITAC s.r.o. Střední odborná škola průmyslová Edvarda Beneše a Střední odborné učiliště,Břeclav, nábřeží Komenského 1
Valtice Břeclav
TRANZA a.s.
Břeclav
ÚŘAD PRÁCE
Břeclav
Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n. Ústavní sociální péče Ostatní zpracování a konzervování ovoce a zeleniny Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího Výroba strojů na výrobu potravin, nápojů a zpracování tabáku Specializovaná ambulantní zdravotní péče
250 - 499
250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 200 - 249 200 - 249 200 - 249 200 - 249 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199
Výroba mlýnských výrobků Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla Výroba sportovních potřeb
100 - 199
Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách
100 - 199
Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení Regulace a podpora podnikatelského prostředí
100 - 199
100 - 199
100 - 199 100 - 199
Pramen a uspořádání dat: Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů, výpis k 31.12.2009 in Ústav územního rozvoje (http://www.uur.cz/default.asp?ID=3495).
-2-
Příloha. č. 3:
Mapa Biosférické rezervace Dolní Morava, Ptačí oblasti a
Evropsky významné lokality NATURA 2000
Pramen: Biosférická rezervace Dolní Morava.
-3-
Příloha. č. 4:
Mapa dobývacích prostorů mikroregionu LVA a Biosférické
rezervace Dolní Morava
Pramen: Dolní Morava, Česká geologická služba- GEOFOND, vlastní úpravy.
Biosférická rezervace Dolní Morava Mikroregion LVA Dobývací prostory těžené
-4-
Příloha. č. 5:
Mapa dobývacích prostorů mikroregionu a chráněná oblast
akumulace vod Kvartér řeky Moravy
Pramen: Národní geoportál, Česká geologická služba- GEOFOND, vlastní úpravy.
Chráněné území Kvartér řeky Moravy Mikroregion LVA Dobývací prostory těžené
-5-
Příloha. č. 6:
Mapa dobývacích prostorů mikroregionu a aktivní záplavová
zóna řeky Dyje.
Pramen: Oddělení geografických informačních systémů a kartografie, Česká geologická služba- GEOFOND, vlastní úpravy.
Záplavová zóna řeky Dyje Mikroregion LVA Dobývací prostory těžené
-6-
Příloha. č. 7:
Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Migrace obyvatel vybraných obcí
Břeclav Břeclav Podivín Podivín Valtice Valtice přistěhovalí vystěhovalí přistěhovalí vystěhovalí přistěhovalí vystěhovalí 770 309 71 55 93 133 658 274 85 79 55 118 508 328 46 65 95 117 770 387 81 67 124 147 480 420 63 77 65 102 526 510 75 65 113 98 527 469 82 40 167 90 666 453 47 101 110 62 766 452 59 63 91 103 445 419 68 57 86 118 389 405 51 56 91 89 636 360 66 66 107 89 718 360 93 77 64 87 810 287 54 62 89 122 551 409 40 61 92 80 423 471 45 59 80 87 427 416 61 76 66 101 767 434 59 78 102 103 478 424 61 78 100 91 531 448 56 72 88 103 723 415 67 72 61 100 700 370 84 71 98 120 480 396 62 56 105 49 486 319 61 46 77 66 459 325 50 61 27 50 352 333 53 54 44 43 382 364 89 45 22 68 332 332 59 34 62 53 337 355 34 38 60 55 315 292 29 31 57 69 271 644 37 60 87 61 343 654 40 55 87 79 423 532 71 41 84 68 415 495 55 58 88 71 450 452 71 47 58 89 491 548 51 85 72 68 519 561 71 48 63 84 410 519 40 51 80 65 398 466 64 49 61 63
Velké Bílovice přistěhovalí 64 54 43 49 50 62 41 60 66 36 36 38 32 47 50 34 34 61 53 54 63 55 50 63 51 43 60 35 53 46 49 45 46 62 59 83 88 101 50
Pramen: ČSÚ. Pozn.: obec Ladná byla do roku 2007 městskou částí Břeclavi. Není proto zobrazena samostatně.
-7-
Velké Bílovice vystěhovalí 69 45 58 69 62 53 66 72 64 47 49 65 70 64 77 52 55 75 68 65 89 75 44 36 58 66 63 38 57 44 83 52 64 54 57 37 69 34 40
Příloha. č. 8:
Vrty Poštorná 1, Poštorná 3, 7, Poštorná 5, Charvátská Nová Ves 1
Úpravna vody Kančí obora
Pramen: SURGEO, s.r.o. Hodonín 2003 in Břeclav-těžba ropy; Příloha č.3 záměru Břeclav- Poštorná, těžba ropy, dokumentace EIA; Informační systém EIA. Ložisko ropy a zemního plynu
Jímací vrty
Těžební vrty
9
Příloha. č. 9:
Těžební vrt ropy a zemního plynu Poštorná 1 (pohled z hráze toku Včelínek)
Pramen: autor.
10
