Vliv člověka na horninové prostředí Environmentální dopady průzkumu a těžby nerostných surovin
Hlubinná těžba Zasahuje do svrchní části
zemské kůry včetně půdního
horizontu. Nejvýraznější zásahy: • Narušení soudržnosti hornin nad vyrubanými slojemi: • Poklesy půdy (nerovnoměrné), propadání • Terén je zvlněný a dlouhodobě nevhodný k běžnému zemědělskému využití a zástavbě • Změny hladiny spodních vod (zamokření či zaplavení poddolovaných území) • Změny chemického složení spodních vod (ohrožení zdrojů pitné vody). • Trvá i více než padesát let, než se situace v poddolovaném území stabilizuje natolik, aby nebyla nutná mimořádná opatření např. při zakládání staveb.
Haldy • Odvaly hlušiny a odpadních materiálů z třídíren vytěžených materiálů. • Tyto haldy, či výsypky byly v minulosti současně skládkami i dalších odpadů z komunální nebo průmyslové sféry, často nedefinovaného složení a množství. • Hlušina z úpraven je u nás prakticky výhradně ukládána na povrchu. • Po ukončení ukládání odpadních materiálů je sanace hald vždy spojena s velkým rozsahem zemních, vodohospodářských aj. prací finančně značně nákladných.
Možnost ukládání odpadů do hlubinných báňských děl ¾ maximum odpadů z úpraven ukládat do vyrubaných prostor předcházení nárokům na zábor nových ploch na povrchu pro deponování odpadů z důlní a úpravárenské činnosti ¾ zároveň část dalších odpadů nyní skládkovaných na povrchu by byla deponována pod zemí (např. zakládka prostor hlubinných uranových dolů v oblasti Stráže pod Ralskem popílky) ¾ vyloučilo by se riziko poklesu nadložních vrstev, doba nutná pro jejich stabilizaci by se výrazně zkrátila. ¾ zmenšení dopadů na vodní režim po ukončení důlní činnosti ¾ omezení využitelnosti dříve poddolovaných pozemků bude menší.
Povrchová těžba Vede k devastaci krajiny - dochází k: – výrazným změnám reliéfu krajiny – likvidaci krajinných dominant - lomy v CHKO České středohoří (Dobkovičky - Kubačka, Obřice - Vršetín, Libochovany - Deblík a Trabice, Ústí n.L. - Mariánská skála aj.). V ČR: – povrchové doly jsou v Z a SZ Čechách na těžbu hnědého uhlí (nejrozsáhlejší) – lokality s povrchovou těžbou stavebních surovin (písku, štěrkopísku, kameniva, vápence, slínku) – cihlářských, keramických a sklářských surovin. Zasahují i do problematiky CHKO: např. České středohoří (těžba kameniva), Český kras (těžba vápence), Český ráj (těžba sklářských písků), Krkonošský národní park (dolomitový lom Kunčické vápenky).
Povrchová lomová těžba – minimalizace a řešení dopadů na ŽP • Minimalizace záborů půdy pro deponie • Oddělené deponování využitelných skrývkových materiálů • Tvorba rezervního fondu • Aktivní daňová politika státu (chránit před exportem surovin nebo polotovarů daňovou přirážkou)
Rekultivace zdevastovaných oblastí • Rekultivace je obnova přírodního prostředí a odstranění následků nevhodných lidských činností: • odstranění následků těžby (výsypky povrchových i hlubinných dolů, rekultivace vytěžených prostor), • odstranění následků výroby elektrické energie (složiště energetických odpadů), • rekultivace skládek odpadů a odkališť • a rekultivace z ostatních činností (po ekologických haváriích, vojenské prostory, zlikvidované továrny apod.). • Technologie rekultivace se liší podle toho, zda zrekultivovaná plocha bude využívána zemědělsky, lesnicky nebo účelově (rekreační a sportovní plochy, paseky, letiště - mezinárodní letiště v New Yorku je vybudováno na zrekultivované skládce odpadů).
Likvidace po těžbě uranu • Zpřístupnění všech částí bývalého dobývacího prostoru s ohledem na radiační a fyzickou bezpečnost obyvatelstva; • Odstranění všech budov a zařízení, které by mohly degradovat a během času se stát nevzhlednými nebo nebezpečnými • Podpora přirozeného znovuozelenění na k erozi odolných plochách.
Likvidace ložiska Mary Kathleen (Austrálie) Během první fáze provozu (1958 – 1963) zpraciováno 2.9 milionu tun U rudy. Odpady ze zpracování ukládány na 12 hektarovém odkališti západně od závodu Odkaliště mělo přepad do odpařovací nádrže o rozloze cca 60 ha. Důl a vylepšená úpravna byly znovuotevřeny v letech 1976 – 1982; během této fáze bylo zpracováno 6.3 milionu tun U rudy. Vlastní povrchový důl – jáma 230 m hluboká: po zajištění stěn a jednotlivých pater byl zamezen přístup vozidel a dobytka bariérami z hlušiny. Svážná komunikace byla zrušena a zatravněna. Dešťová voda a průsaky zústávají na dně jámy a předpokládá se, že se stabilizuje na hloubce 40 – 50 m.
Odpady ze zpracování rudy • Haldy odpadů obsahují cca 24 milionů tun a jsou mechanicky stabilizované • Problémy s vyluhováním solí a kyseliny z odpadních hald nebyly očekávány vzhledem k velkému kyselost neutralizujícímu potenciálu hlušiny
Remediace odklališť V letech 1981-82 byl povrch odkališť srovnán a vymodelován se sklonem okolo 1 : 200, směřujícím k přepadům na obvodu a zakryt vrstvou hlušiny se zvýšeným podílem jemné frakce k podpoře zatravnění a k zeslabení úrovně radioaktivity (unikání radonu). Tato vrstva měla celkovou tloušťku 1 metru; spodního půl metru tvořila směs kontaminovaného jílu, půdy a evaporitů z odpařovacího bazénu, horního půl metru tvořila nekontaminová směs zeminy a jílu. Povrch byl následně povláčen a oset směsí semen místních trav, stromů a keřů. Na povrchu se vytvořila dobrý vegetační pokryv. Jeho stálost prověřila i sucha v letech 1984-5.
Likvidace úpravny U rudy • •
• •
•
Po ukončení provozu v r. 1982 byl závod připraven k aukci v dubnu 1983. Všechna zařízení, budovy a plochy byly proměřeny na alfa a gama záření, aby byly získány podklady pro dekontaminační program. Objekty a zařízení, které byly silně kontaminovány a vyžadovaly by nákladnou a pracnou dekontaminaci, byly demolovány a pohřbeny do odkaliště. Mezi těmito zařízeními byla mj. sušička žlutého koláče, nádoby na extrakci, potrubí, zahušťováky, louhovací tanky a potrubí, jímž byly dopravovány kaly.. Ostatní zařízení bylo očištěno a kontaminované pevné látky (včetně zeminy) a tekutiny byly přemístěny do odkaliště. Nekontaminovaný nepotřebný materiál byl přemístěn na dno těžní jámy, přičemž menší betonové základy a kontaminovaná zemina byly pohřbeny v odkališti. Větší betonové konstrukce byly ponechány na místě, konstrukce elektrárny byla zakryta vrstvou hlušiny a půdy. Celá oblast byla poté uválcována a oseta; většina prací byla ukončena v srpnu 1984. Konečné hodnoty radioaktivity v celé oblasti jsou dostatečně pod limitem pro obyvatelstvo.
Vliv radioaktivního záření na lidské zdraví
Synergismus O kombinaci vlivu různých škodlivých faktorů, o jejich synergismu či antagonismu lze hovořit pokud jde o faktory různé povahy. Věrohodná odborná data z této oblasti jsou velmi omezená, zvlášt pokud jde o poznatky použitelné v ochraně životního prostředí.. Pokud jde o ionizující záření byla v experimentech na zvířatech získána určitá přesvědčivá data, tak např. Přídavek určitých chemických látek účinek ozáření zvyšuje (tzv. radiomimetika), jiné látky účinek ozáření tlumí (radioprotektiva). V pracovním a životním prostředí byl soustavněji zkoumán vliv kouření a inhalační expozice radonu. Jde zejména o to posoudit, zda jde o pouhou adici poškození, nebo zda se oba faktory vzájemně potencují, tj. zda jejich vztah je multiplikativní. Pokud jde o radon a kouření jsou výsledky jednotlivých studií nejednotné, většinou se tento vliv hodnotí jako supraaditivní, tj. o neco vyšší než by odpovídalo prostému součtu.. Pro synergické hodnocení jiných vlivu s účinkem záření nejsou žádné podklady a snahy o hypotetické představy v této oblasti je třeba hodnotit krajně skepticky.
Průměrné dávky záření v r. 2000 z přirozených a antropogenních zdrojů záření Zdroj
Celosvětová průměrná účinná dávka (mSv)
Přírodní pozadí
2.4
Medicinská vyšetření
0.4
Jaderné pokusy
0.005
Černobylská havárie
0.002
Jaderná energetika
0.002
Působení radonu na lidský organismus Jsou - li radon a jeho rozpadové produkty vdechnuty ať už samotné, či usazené na aerosolové nebo prachové částice, zůstávají v dýchacích cestách, resp. v plicních sklípcích, kde se dále rozpadají, přičemž "bombardují" tenkou plicní výstelku s matečnými buňkami (sliznici) vysokoenergetickými částicemi (alfa, beta rozpad). Tyto matečné buňky, které průběžně a po celý život člověka dělením zajišťují regeneraci výstelky, jsou zásahem záření poškozeny nebo usmrceny. Tato poškození se kumulují a po překročení určité meze nevzniká již při dělení funkční buňka výstelky, ale buňka rakovinová.
Mapa radonového rizika – ústecký kraj
Radiační situace v okolí Temelína V ČR převyšuje ozáření obyvatel celosvětový průměr, uváděný v dokumentu Vědeckého výboru Spojených národu o účincích atomového záření (United Nations Scientific Commision on the Effects of Atomic Radiation - UNSCEAR) z r. 1993 hodnotou efektivní dávky 2,4 mSv za rok. Je to důsledkem geologického podloží, které u nás způsobuje zvýšení ozářeni z inhalace radonu a jeho dceriných produktu v budovách. Dle výsledku šetření SÚRO z r. 1999 ciní celorepublikový prumer ekvivalentní objemové aktivity radonu (EOAR) ve vnitrních prostorách budov 77,5 Bq/ m3 , pro okres České Budějovice byl zjištěn průměr 75,3 Bq/m3 . Vzhledem ke koncepci prováděných šetření, která mela na zřeteli především vyhledávání nevyhovujících budov (z hlediska radonu), mohou být výsledky posunuty spíše k vyšším hodnotám. Příspěvek z radonu k efektivní dávce by tak cinil v okolí Temelína asi 3 mSv, zatím co v celosvětovém průměru představuje 1,3 mSv. Celkovou efektivní dávku z přírodních zdrojů lze tedy pro obyvatele v okolí Temelína odhadnout asi na 4 mSv.
Krajina a krajinotvorba • Statické a aktivní prvky krajiny, estetické kvality krajiny, ovlivnění těžební a průmyslovou činností, městská krajina. Chráněná krajinná území. • Case study: Tlustec
Zdroje konstrukčních materiálů • Stavební kámen, dekorační kámen, umělý kámen, zvětrávání a restaurace; štěrk, kamenná drť, cement a beton, destrukce betonových konstrukcí; jíly, sádrovec (vč. energosádrovce), sklářský písek, anorganické průmyslové odpady využitelné ve stavebnictví. Case studies: • Karlův most, • využití popílků ve stavebnictví.
