Dopady k registraci DPH na finanční situaci živnostníka

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Dopady k registraci DPH na finanční situaci živnostníka Bakalářská práce

Vedoucí práce Dr. Ing. Jana Gláserová

Andrea Glozygová

Brno 2012

Tímto bych chtěla poděkovat paní Dr. Ing. Janě Gláserové, vedoucí bakalářské práce, za odborné vedení a poskytnuté rady při zpracování mé bakalářské práce. Mé poděkování patří i mé rodině za morální podporu v průběhu studia a především mému příteli Romanu Krajčovi, který mi dovolil publikovat všechna cenná data související s jeho podnikatelskou činností pro vypracování praktické části.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Dopady k registraci DPH na finanční situaci ţivnostníka“ zpracovala samostatně s pouţitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 9. listopadu 2012

__________________

Abstract Glozygová, A., The impacts of the VAT registration for the financial situation of tradesman. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2012. The bachelor thesis is focused on the issue of VAT registration and registration impacts for financial situation of tradesman. The theoretical part of the bachelor thesis describes the basic concepts of value added tax, there are specified conditions for VAT registration and filing tax returns. The practical part of the bachelor thesis contains the impact practical assessment to VAT registration for the financial situation of tradesman, there is also described the tax burden for selected years in terms of taxes and fees. Keywords Value added tax, registration for value added tax, reverse charge, tax return.

Abstrakt Glozygová, A., Dopad k registraci DPH na finanční situaci ţivnostníka. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2012. Bakalářská práce je zaměřena na problematiku registrace DPH a dopady této registrace na finanční situaci ţivnostníka. V teoretické části jsou popsány základní pojmy z oblasti daně z přidané hodnoty , jsou zde upřesněny podmínky registrace k DPH a podávání daňových přiznání. Praktická část bakalářské práce obsahuje zhodnocení praktických dopadů k registraci DPH na finanční situaci ţivnostníka a je zde popsáno daňové zatíţení v určených letech z pohledu vybraných daní a poplatků. Klíčová slova Daň z přidané hodnoty, registrace k dani z přidané hodnoty, přenesení daňové povinnosti, daňové přiznání.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

9

2

Cíl a metodika práce

10

3

Teoretická část

11

3.1

Daň z přidané hodnoty ................................................................................... 11

3.2

Osoby osvobozené od uplatňování daně ..................................................... 12

3.3

Plátci daně z přidané hodnoty ...................................................................... 13

3.4

Registrační povinnosti plátce ....................................................................... 14

3.4.1

Zrušení registrace ...................................................................................15

3.5

Zdaňovací období ........................................................................................... 16

3.6

Sazby daně........................................................................................................17

3.6.1 Závazné posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně (§ 47a ZDPH).................................................................. 18 3.6.2 3.7

Daňové doklady .............................................................................................. 19

3.7.1 3.8

Opravy základu daně a výše daně........................................................ 18 Druhy daňových dokladů .....................................................................20

Povinnost přiznat daň ................................................................................... 22

3.8.1

Den uskutečnění zdanitelného plnění ................................................ 22

3.8.1.1 Dílčí plnění ............................................................................................. 23 3.8.1.2 Opakované plnění .................................................................................. 23 3.8.2 3.9

Základ daně a její výpočet .................................................................... 23

Nárok na odpočet daně ................................................................................. 24

3.9.1

Nárok na odpočet daně v poměrné výši ............................................. 25

3.9.2

Nárok na odpočet daně v krácené výši ............................................... 26

3.9.3

Odpočet daně při změně reţimu.......................................................... 26

3.10 Daňové přiznání a splatnost daně ............................................................... 27 3.10.1

Evidence pro daňové účely ................................................................... 28

3.10.2 Souhrnné hlášení ................................................................................... 28 3.10.3 Přenesení daňové povinnosti ............................................................... 28

6

Obsah

3.10.3.1 Přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví ....................................29 4

Praktická část

31

4.1

Charakteristika vybraného ţivnostníka....................................................... 31

4.2

Vedení daňové evidence ................................................................................ 31

4.3

Registrace k DPH a její dopady ....................................................................32

4.4

Data pro analýzu.............................................................................................33

4.5

Zhodnocení variant ........................................................................................ 37

4.5.1

Varianta č. 1 – rok 2012 – neplátce ..................................................... 37

4.5.2

Varianta č. 2 – rok 2011 – plátce .........................................................38

4.5.3

Varianta č. 3 – rok 2013 – plátce – sjednocená sazba daně 17,5 % 39

4.5.4 Varianta č. 4 – rok 2013 – plátce – základní sazba daně 21 %, sníţená sazba 15 %............................................................................................... 40 4.6

Ostatní změny v daňovém zatíţení .............................................................. 41

4.6.1

Rok 2011 .................................................................................................. 41

4.6.2

Rok 2012 .................................................................................................42

4.6.3

Rok 2013 .................................................................................................43

5

Závěr

44

6

Literatura

45

A

Přihláška k registraci k DPH

48

B

Přiznání k dani z přidané hodnoty

50

C

Souhrnné hlášení

52

D

Výpis z evidence pro daňové účely vedené podle § 92a

54

E

Živnostenský list

56

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Přihláška k registraci DPH – strana 1

48

Obr. 2

Přihláška k registraci DPH – strana 2

49

Obr. 3

Přiznání k dani z přidané hodnoty – strana 1

50

Obr. 4

Přiznání k dani z přidané hodnoty – strana 2

51

Obr. 5

Souhrnné hlášení – strana 1

52

Obr. 6

Souhrnné hlášení – strana 2

53

Obr. 7

Výpis z evidence pro daňové účely – strana 1

54

Obr. 8

Výpis z evidence pro daňové účely – strana 2

55

Obr. 9

Živnostenský list

56

8

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1 Řádek č. 1 - Dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku – základní sazba 33 Tab. 2 Řádek č. 2 - Dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku – snížená sazba 34 Tab. 3 Řádek č. 5 - Přijetí služby s místem plnění podle § 9 odst.

34

Tab. 4 Řádek č. 10 – Režim přenesení daňové povinnosti – odběratel

34

Tab. 5 Řádek č. 25 – Režim přenesení daňové povinnosti – dodavatel

34

Tab. 6 Řádek č. 40 – Nárok na odpočet daně – základní sazba

35

Úvod

9

1 Úvod V době, kdy se ţivnostník stane plátcem daně z přidané hodnoty, ať jiţ dobrovolně nebo při splnění zákonných podmínek, pro něj nastávají nemalé změny. Prodej svých výrobků nebo zboţí a poskytování sluţeb musí zatíţit daní z přidané hodnoty, jenţ musí posléze odvést příslušnému finančnímu úřadu. Naproti tomu z nakoupených výrobků a přijatých sluţeb si za splnění zákonných podm ínek můţe nárokovat odpočet daně z přidané hodnoty. Při porovnání těchto dvou hodnot vznikne ţivnostníkovi buď nadměrný odpočet nebo povinnost platit daň. S registrací DPH jsou spojena ještě jiná práva a povinnosti. Mezi nejvýznamnější patří povinnost podávat daňová přiznání (neboli tvrzení) a s nimi související dokumenty. Při uplatňování daně na vstupu má ţivnostník povinnost prokazovat svůj nárok daňovými doklady, které splňují veškeré náleţitosti. Obzvlášť v dnešní době je nutné na tyto skutečnosti klást velký zřetel, protoţe nezřídkakdy se stává, ţe jsou daňové doklady neúplné. Zákon o dani z přidané hodnoty bývá téměř kaţdý rok novelizován. Proto je důleţité tyto změny registrovat a v nejlepším případě pravidelně absolvovat školení od špičkových daňových poradců či jiných profesionálů v dané oblasti. Ti dokáţí „suché“ podání zákona převést do praktických situací, ve kterých se většina lidí lépe orientuje. V posledních letech povaţuji za jednu z nejvýznamnějších změn zákona o DPH zavedení reţimu přenesení daňové povinnosti u stavebních a montáţních prací, u kterého se reálně daň neodvádí, nýbrţ se finančnímu úřadu podává výpis z evidence, kde se uvádí hodnota těchto provedených prací. Nemůţu opomenout ani změny v sazbách DPH a nevídanou situaci ohledně nejisté sazby DPH pro rok 2013, která se projednávala a schvalovala aţ na sklonku roku předcházejícího. Problematika daně z přidané hodnoty je pro ţivnostníky většinou velmi sloţitým a komplikovaných procesem. Proto je pro ně téměř nezbytné mít kvalitního daňového poradce, nebo samostatnou účetní, kteří jsou schopni jim v této oblasti poradit a poskytnout kvalifikované sluţby.

10

Cíl a metodika práce

2 Cíl a metodika práce Cílem práce je vyhodnocení dopadů registrace ţivnostníka k dani z přidané hodnoty. Dílčím cílem práce je zhodnocení vývoje daňového zatíţení ţivnostníka v letech 2011 aţ 2013. Práce má teoretickou a praktickou část, které na sebe vzájemně navazují. Je zaměřena na daň z přidané hodnoty s důrazem na objasnění registrace k DPH a ostatních pojmů, jejíţ dopady jsou následně popsány v praktické části. V teoretické části je důkladně popsáno fungování celého systému daně z přidané hodnoty. Je zde vysvětleno, kdo je plátce daně, jaké jsou podmínky registrace, jaké je zdaňovací období a sazby daně, co musí obsahovat řádný daňový doklad a jaké je zdaňovací období. Dále je popsáno, kdy má plátce povinnost přiznat daň, kdy mu naopak vzniká nárok na odpočet a za jakých podmínek plátce podává daňové přiznání. V závěru je zmíněn reţim přenesení daňové povinnosti, který se úzce dotýká praktické části. Nejvýznamnějším zdrojem pro mě byl zákon o dani z přidané hodnoty. V úvodu praktické části jsem představila ţivnostníka pana Romana Krajču, jehoţ údaje jsem zpracovávala. Protoţe panu Krajčovi vedu daňovou evidenci a starám se o veškerou komunikaci s finančním úřadem, všechny pouţité zdroje jsou mé vlastní. Praktická část se zabývá především zhodnocením dopadů registrace k DPH, jehoţ nejvýznamnější sloţkou tvoří finance. Z tohoto pohledu jsou analyzována data za třetí kvartál roku 2012 a aplikována na daňovou situaci v České republice v letech 2011 – 2013. Z výsledků lze vyčíst, jak by za daných okolností vypadala ţivnostníkova finanční situace. V závěru praktické části je zhodnocen vývoj daňového zatíţení ţivnostníka v letech 2011 – 2013, a to z pohledu těch daní a poplatků, které se ho přímo týkají. Jedná se zejména o daň silniční, daň z příjmu fyzických osob a sociálního a zdravotního pojištění.

Teoretická část

11

3 Teoretická část V teoretické části své práce budu popisovat především daň z přidané hodnoty a všechny souvislosti, které budu dále aplikovat v praktické části, nebo jsou jiným způsobem relevantní pro tuto práci. Důraz budu klást na daňové doklady, sazby daně a především na pojem přenesení daňové povinnosti, které se nově od roku 2012 týká právě ţivnostníka, o kterém je má praktická část.

3.1 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty (daň, DPH) je upravena zákonem č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty (zákon, ZDPH), kdy poslední novelizace byla provedena s účinností od 1. 4. 2012 zákonem č. 375/2011 Sb. Podle Pilátové (2012) označujeme všechny obchodní transakce jako plnění a u těchto plnění pak rozlišujeme, zda jsou předmětem daně z přidané hodnoty nebo nikoliv. Co je předmětem DPH, podléhá zdanění dle zákona. § 2 zákona č. 235/2004 Sb. upravuje, co je předmětem této daně: a) dodání zboţí nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v draţbě (dále jen "převod nemovitosti") za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí sluţby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení zboţí z jiného členského státu Evropské unie (dále jen "členský stát") za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani, d) dovoz zboţí s místem plnění v tuzemsku. Taktéţ je zde upraveno, ţe předmětem daně není pořízení zboţí z jiného členského státu, s výjimkou pořízení nového dopravního prostředku nebo zboţí, které je předmětem spotřební daně, a) jestliţe dodání tohoto zboţí v tuzemsku by bylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 1 aţ 10, b) pokud je pořízení zboţí uskutečněno osobou osvobozenou od uplatň ování daně podle § 6 nebo právnickou osobou, která nebyla zaloţena ne-

12

Teoretická část

bo zřízena za účelem podnikání a která není plátcem nebo osobou ide ntifikovanou k dani, nejedná se o pořízení zboţí podle písmene a), a celková hodnota pořízeného zboţí bez daně nepřekročila v běţném kalendářním roce částku 326 000 Kč a tato částka nebyla ani překročena v předcházejícím kalendářním roce; do stanovené částky se nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku a hodnota zboţí, které je předmětem spotřební daně, při pořízení z jiného členského státu nebo c) jestliţe se jedná o pořízení pouţitého zboţí, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo staroţitnosti při dodání obchodníkem z jiného členského státu, pokud je dodání tohoto zboţí předmětem daně s pouţitím zvláštního reţimu v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy tohoto zboţí, obdobně jako v § 90. Pilátová (2012) zjednodušeně shrnula, ţe předmětem daně podle ZDPH jsou jen ta plnění, u nichţ je místo plnění v tuzemsku, uskutečnila je osoba povinná k dani (pro naše potřeby podnikatel v rámci své ekonomické činnosti), a jde-li o plnění za úplatu. Plnění, která jsou předmětem daně, mohou být buď zdanitelná, tzn. plátce je bude muset zatíţit sníţenou nebo základní sazbou, nebo jsou od daně osvobozená (v ZDPH jsou výslovně definovány komodity a činnosti, které zdanění na výstupu nepodléhají). Osvobozená plnění pak rozlišujeme na plnění s nárokem na odpočet daně, nebo plnění bez nároku na odpočet daně.

3.2 Osoby osvobozené od uplatňování daně V zákoně je dále uveden pojem „osoby osvobozené od uplatňování daně“. Pilát ová (2012) upozorňuje, ţe tento pojem nelze ztotoţňovat s výše zmíněnými plněními osvobozenými od daně. Podle § 6 ZDPH se osobou osvobozenou od uplatňování daně rozumí taková osoba povinná k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, pokud její obrat nepřesáhne částku 1 000 000 Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Jinými slovy lze říci, ţe kaţdá fyzická osoba, která uskutečňuje ekonomické činnosti, bez ohledu na to, zda vede účetnictví nebo daňovou evidenci, je osobou povinnou k dani a vyplývají pro ni určitá práva a povinnosti z hlediska DPH. Za určitých podmínek je osvobozena od uplatňování DPH, tzn. je neplátce. Pokud však dojde k naplnění podmínek podle ZDPH, má povinnost se registrovat jako plátce daně, s čímţ jsou spojena práva a povinnosti (Pilátová, 2012), která budou zmíněna v následujících odstavcích.

Teoretická část

13

3.3 Plátci daně z přidané hodnoty Definice, kdo je plátce DPH, je upravena v § 94 ZDPH. Vedle jiţ výše uvedeného překročení obratu 1 000 000 Kč (plátcem se osoba stává od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve) existuje dalších 19 důvodů, kdy se osoba povinná k dani stane plátcem DPH. Pro zjednodušení zde uvádím pouze některé:  Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která nabývá majetek pro účely uskutečňování ekonomických činností na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu a osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která nabývá majetek od plátce na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladem podniku nebo části podniku, tvořící organizační sloţku podniku, se stává plátcem dnem nabytí majetku.  Osoba povinná k dani, která jako osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu pokračuje po zemřelém plátci v ţivnosti, se stává plátcem ke dni následujícímu po dni úmrtí plátce. Při ukončení dědického řízení se dědic, kterému je majetek vydáván a který pokračuje po zemřelém plátci v ţivnosti, stává plátcem ke dni následujícímu po dni vydání majetku.  Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která pořizuje zboţí z jiného členského státu v tuzemsku, se stává plátcem dnem, kdy hodnota pořízeného zboţí bez daně v běţném kalendářním roce převýší částku 326 000 Kč. Do celkové hodnoty pořízeného zboţí se nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku a hodnota zboţí, které je předmětem spotřební daně. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň z pořízeného zboţí, jehoţ hodnotou překročí uvedenou částku.  Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která pořizuje v tuzemsku z jiného členského státu nový dopravní prostředek nebo zboţí, které je předmětem spotřební daně, se stává plátcem dnem prvního pořízení tohoto zboţí.  Osoba povinná k dani, které je poskytnuta sluţba s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1, s výjimkou sluţeb osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku podle § 108 odst. 2, se stává plátcem dnem poskytnutí této sluţby. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň jiţ ze sluţby poskytnuté tento den.  Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, které je poskytnuta sluţba s místem plnění v tuzemsku podle § 10 aţ 10d a § 10j osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku podle § 108 odst. 2, se stává plátcem dnem poskytnutí těchto sluţeb. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň jiţ ze sluţby poskytnuté tento den.

14

Teoretická část

 Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, které je dodáno zboţí s montáţí nebo instalací podle § 7 odst. 3 nebo dodán plyn nebo elektřina podle § 7a odst. 1 nebo 3, s místem plnění v tuzemsku, osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku podle § 108 odst. 2, se stává plátcem dnem dodání zboţí. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň jiţ ze zboţí dodaného v tento den.  Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která poskytuje sluţby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, se stává plátcem dnem poskytnutí těchto sluţeb, pokud povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká příjemci sluţby.  Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která poskytuje sluţby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou sluţeb osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, a to prostřednictvím své prov ozovny umístěné mimo tuzemsko, se stává plátcem dnem poskytnutí těchto sluţeb. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň jiţ ze sluţby poskytnuté tento den.  Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, kterým je poskytnuto plnění podle § 92a, s místem plnění v tuzemsku, se stávají plátcem dnem poskytnutí tohoto plnění.  Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, s výjimkou provozovny, prostřednictvím které tato osoba uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a která uskutečňuje zasílání zboţí podle § 18 do tuzemska, které v běţném kalendářním roce přesáhne částku 1 140 000 Kč, se stává plátcem dnem, ve kterém byla tato částka překročena. Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, s výjimkou provozovny, prostřednictvím které tato osoba uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a která uskutečňuje zasílání zboţí, které je předmětem spotřební daně, podle § 18 do tuzemska, se stává plátcem dnem prvního dodání tohoto zboţí.  Osoba povinná k dani, která dobrovolně podá přihlášku k registraci podle § 95 odst. 7 nebo 8, se stává plátcem datem účinnosti registrace uvedeným na rozhodnutí o registraci. (ZDPH)

3.4 Registrační povinnosti plátce ZDPH definuje v § 95 registrační povinnosti plátců, tj. lhůty pro podání přihlášky k registraci. Pilátová (2012) uvádí, ţe DIČ (daňové identifikační číslo), které bylo podnikateli přiděleno finančním úřadem jiţ při první registraci (pravděpodobně při registraci k dani z příjmů), zůstává v platnosti a toto číslo se pouţívá

Teoretická část

15

také pro účely DPH, zejména pak v souvislosti s obchodováním s osobami z jiných členských států Evropské unie. Daňové identifikační číslo je ve formátu CZ a kmenovou část tvoří rodné číslo fyzické osoby nebo identifikační číslo právnické osoby. Jestliţe osoba povinná k dani nesplní svoji registrační povinnost (tj. nepodá přihlášku k registraci v zákonném termínu – formulář je v příloze A), nestane se plátcem daně automaticky, ale stává se plátcem daně účinností registrace uvedeným na rozhodnutím o registraci. V těchto případech se účinnost registrace odvíjí od rozhodnutí správce daně, kterým osobu povinnou k dani registruje jako plátce DPH. Pokud je datum účinnosti registrace pozdější neţ datum stanovené v ZDPH při řádném plnění registrační povinnosti, vyměří správce daně nově zaregistrovanému plátci daň za období, kdy měl být plátcem, náhradním způsobem. Daň stanovenou správcem náhradním způsobem vyměří správce daně ze základu daně, kterým je souhrn úplat za uskutečněná zdanitelná plnění, která byla uskutečněna neoprávněně bez daně. Pro výpočet daně pak pouţije sníţenou nebo základní sazbu daně. Pokud osobě povinné k dani vznikla povinnost registrace z titulu překročení obratu do 31. března 2011, nestanovil jí správce daně daň náhradním způsobem, ale uloţil pozdě registrovanému plátci náhradu za neuplatnění daně při nesplnění zákonné registrační povinnosti. Tato náhrada se stanovovala ve výši 10 % z celkového souhrnu úplat (tj. z hodnoty uskutečněných plnění) za zdanitelná plnění, jeţ osoba povinná k dani uskutečnila bez daně ode dne, kdy se měla stát plátcem, do dne, kdy se stala plátcem podle rozhodnutí správce daně, a také ve výši 10 % z hodnoty zboţí, které osoba povinná k dani pořídila ve stejném období z jiného členského státu. Vzhledem k těmto sankcím je nutné pečlivě sledovat výši obratu, a to průběţně po skončení kaţdého kalendářního měsíce, neboť částka daně stanovené náhradním způsobem je daleko vy šší, neţ výše daňové povinnosti, jakou by osoba odvedla do státního rozpočtu, kdyby se registrovala včas v souladu se ZDPH. 3.4.1

Zrušení registrace

Podle Pilátové (2012) můţe plátce poţádat o zrušení registrace nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti registrace uvedeného na rozhodnutí o registraci, pokud jeho obrat nepřesáhl za nejbliţších předcházejících 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč a pokud celková hodnota zboţí pořízeného z jiného členského státu nepřekročila hodnotu 326 000 Kč v běţném ani minulém kalendářním roce. Pokud plátce ţádá o zrušení registrace, musí prokázat, ţe splnil všechny podmínky daně v předcházejícím odstavci. Tyto podmínky nemusí splnit pouze v případě, ţe uskutečňuje jen plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

16

Teoretická část

Registraci plátce je však oprávněn zrušit i správce daně z moci úřední, a to v případech, kdy plátce:  neuskutečnil bez udání důvodu plnění po dobu delší neţ 12 po sobě následujících měsíců,  nesplní své povinnosti vyplývající ze ZDPH (např. nepodává daňová přiznání),  přestane být osobou povinnou k dani (tzn. přestane uskutečňovat ekonomické činnosti),  uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet.

3.5 Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím je buď kalendářní měsíc, nebo kalendářní čtvrtletí. Zdaňovací období si plátce neurčí sám podle svého uváţení, rozhodující je výše obratu za kalendářní rok. Na rozdíl od obratu pro účely registrace, který se počítá za období 12 po sobě jdoucích měsíců, se obrat pro účely stanovení zda ňovacího období počítá vţdy za kalendářní rok, i kdyby plátce podnikal jen po část roku. Pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl částky 2 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí. Pokud obrat plátce dosáhl částky 2 000 000 Kč, avšak nedosáhl 10 000 000 Kč, je jeho zdaňovacím obdobím opět kalendářní čtvrtletí, avšak je oprávněn si zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc. Pokud obrat plátce dosáhl částky 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. Volba zdaňovacího období závisí výhradně na obratu za předcházející kalendářní rok bez ohledu na to, zda se změnil charakter činnosti plátce, nebo zda plátce začal provozovat další činnosti, v rámci nichţ uskutečňuje plnění. Změnu zdaňovacího období je moţné provést pouze na začátku kalendářního roku, nikdy ne v jeho průběhu. Takovou změnu je plátce povinen oznámit správci daně nejpozději do 31. ledna. Aby nedocházelo k nejasnostem v této oblasti, byl upraven formulář daňového přiznání k DPH tak, aby umoţňoval plátci vyznačit poţadovanou změnu zdaňovacího období přímo do přiznání. Na konci kaţdého kalendářního roku, v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období, je plátce povinen uvést, jaké zdaňovací období si volí pro příští kalendářní rok – v záhlaví daňového přiznání k DPH plátce vyplní kód zdaňovacího období následujícího roku. Kód M10 znamená, ţe za kalendářní rok dosáhl obratu nad 10 000 000 Kč, tudíţ pro příští rok je mu podle ZDPH stanoveno měsíční zdaňovací období. Kód Q2 znamená, ţe za kalendářní rok dosáhl obratu pod 2 000 000 Kč, tudíţ pro příští rok je mu podle ZDPH stanoveno čtvrtletní zdaňovací období. Kódy M nebo Q bez uvedení číslice plátce sděluje, ţe jeho obrat

Teoretická část

17

za předchozí kalendářní rok byl v rozmezí 2 000 000 aţ 10 000 000 Kč a ţe si volí buď měsíční zdaňovací období (M), nebo čtvrtletní zdaňovací období (Q). Pokud obrat plátce není znám (na začátku podnikání), zdaňovací období se určí stejným způsobem, ovšem vychází se z předpokládaného obratu. (Pilátová, 2012)

3.6 Sazby daně Pro rok 2012 uplatňujeme 2 sazby daně, a to:  základní sazbu ve výši 20 %, kterou plátce uplatní obecně u veškerého zboţí, sluţeb a převodu nemovitostí, není-li v zákoně uvedeno jinak (např. převod staveb je po uplynutí 3 let buď od prvního kalendářního souhlasu nebo od započetí uţívání stavby od daně osvobozen)  sníženou sazbu ve výši 14 % (do 31. 12. 2011 platila sazba 10 %), a to na teplo, chlad a u zboţí uvedeného v příloze č. 1 k ZDPH a u sluţeb uvedených v příloze č. 2 k ZDPH. Dále je moţno uplatnit sníţenou sazbu daně u přev odu nemovitostí a stavebních a montáţních prací, které jsou uvedeny v § 48 a § 48a ZDPH. o § 48 se uplatní v případě poskytnutí stavebních a montáţních prací spojených se změnou dokončené stavby nebo v souvislosti s opravou takového objektu pro bydlení, včetně jejich příslušenství, u bytových domů, rodinných domů a bytů (nejedná se tedy o prvotní výstavbu) o § 48a se uplatní u převodu staveb pro sociální bydlení a jejich příslušenství a u stavebních a montáţních prací souvisejících se stavbami pro sociální bydlení, včetně jejich příslušenství. (Pilátová, 2012) Stavbami pro sociální bydlení se rozumí např.: 

byt pro sociální bydlení (jehoţ celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m2 - součet podlahových ploch všech místností bytu mimo podílu na společných částech bytu),



rodinný dům pro sociální bydlení (jehoţ celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m2 – součet podlahových ploch všech místností domu),



bytový dům pro sociální bydlení (bytový dům, v němţ nejsou jiné byty neţ byty pro sociální bydlení),



zařízení sociálních sluţeb poskytující pobytové sluţby,

18

Teoretická část



školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči,



internáty škol samostatně zřízených pro ţáky se zdravotním postiţením,



dětské domovy pro děti do 3 let věku,



speciální lůţková zařízení hospicového typu,



domovy péče o válečné veterány. (ZPDH)

Podle schválené novely ZDPH (zákon č. 370/2011 Sb.) by od 1. ledna 2013 měla platit pro všechna plnění bez výjimek jednotná sazba daně ve výši 17,5 %. S touto změnou souvisí i zrušení příloh č. 1 a č. 2 k ZDPH s účinností od 1. ledna 2013. (Pilátová, 2012) 3.6.1

Závazné posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně (§ 47a ZDPH)

Od roku 2008 můţe kterákoliv osoba poţádat Generální finanční ředitelství o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je zdanitelné plnění z hlediska sazby daně správně zařazeno do základní nebo sníţené sazby daně. Podat ţádost můţe kdokoliv – nemusí to být plátce. V ţádosti je ţadatel povinen uvést podrobný popis zboţí, sluţby nebo nemov itosti, jehoţ se ţádost týká, a Generální finanční ředitelství na základě tohoto popisu vydá rozhodnutí o zařazení do sníţené nebo základní sazby daně. Je nutno upozornit, ţe rozhodnutí o závazném posouzení nelze pouţít, pokud se prokáţe, ţe bylo vydáno na základě nepřesných, neúplných a nepravdivých údajů ţadatele, stejně tak nelze takového rozhodnutí o závazném posouzení pouţít tehdy, není-li skutečný stav věci totoţný s údaji, na jejichţ základě bylo závazné posouzení vydáno. V neposlední řadě je nutné upozornit ţadatele na to, ţe ţádost o závazné posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně podléhá správnímu poplatku ve výši 10 000 Kč a na jedné ţádosti nesmí být uvedena víc neţ jedna poloţka (tzn. pouze jeden druh zboţí nebo s luţby). (Pilátová, 2012) 3.6.2

Opravy základu daně a výše daně

Novela ZDPH účinná od 1. dubna 2011 uloţila plátci daně povinnost opravit základ daně a výši daně vţdy, kdyţ dojde ke změně základu daně, tzn. i v případě sníţení základu daně. Podle platného znění § 42 ZDPH je plátce povinen opravit základ daně a v ýši daně vţdy:  při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,

Teoretická část

19

 při sníţení či zvýšení základu daně, ke kterému dojde po dni uskutečnění zdanitelného plnění,  při vrácení spotřební daně,  pokud nedojde k dodání zboţí podle § 13 odst. 3 písm. d) ZPDH (leasingová smlouva s povinností odkupu),  při vrácení úplaty, jestliţe se zdanitelné plnění neuskutečnilo, nebo  pokud byla úplata pouţita na úhradu jiného plnění. Oprava základu daně a výše daně se provede v řádném daňovém přiznání, neboť se jedná o samostatné zdanitelné plnění, které je uskutečněné buď dnem provedení opravy (v případě zvýšení základu daně), nebo dnem doručení opravného daňového dokladu plátci, pro kterého se zdanitelné plnění uskutečnilo (v případě sníţení základu daně). Opravu však nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdanitelného plnění, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původn ího zdanitelného plnění. U opravy základu daně a výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. (Pilátová, 2012)

3.7 Daňové doklady Uskuteční-li plátce dodání zboţí nebo poskytnutí sluţby, je zpravidla povinen vystavit daňový doklad. Ten je důleţitý zejména pro osobu, která si uplatňuje nárok na odpočet daně, který prokazuje právě daňovým dokladem. Údaje o dani a základu daně musí být na daňovém dokladu uvedeny vţdy v české měně. Podmínky vystavování daňových dokladů určuje § 26 ZDPH:  plátce je povinen vystavit daňový doklad v případě, ţe uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu, která není zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání,  daňový doklad se vystaví do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně s nárokem na odpočet daně,  plátce daně, který vede daňovou evidenci, nemá povinnost odvést daň z př ijaté úplaty, pokud tato úplata předchází uskutečnění samotného zdanitelného plnění. V tomto případě ani nesmí vystavit daňov ý doklad z titulu přijetí úplaty. Pokud daňový doklad vystaví, je povinen daň z přijaté úplaty přiznat v daňovém přiznání za období, ve kterém platbu přijal.

20

Teoretická část

3.7.1

Druhy daňových dokladů

V § 28 a násl. ZPDH rozlišujeme několik druhů daňových dokladů. Podrobně definujme následující:  Zjednodušený daňový doklad – můţe být vystaven pouze při zdanitelném plnění s platbou v hotovosti nebo kartou do 10 000 Kč včetně platné sazby daně a musí obsahovat: o obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, o daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, o evidenční číslo daňového dokladu, o rozsah a předmět zdanitelného plnění, o datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí úplaty, podle toho, který den nastane dříve, o základní nebo sníţenou sazbu daně, o částku, kterou plátce získal nebo má získat za uskupované zdanitelné plnění celkem.  Běžný daňový doklad – obsahuje prvních 5 náleţitostí zjednodušeného daňového dokladu a následujících 7 náleţitostí: o obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, o daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem, o datum vystavení daňového dokladu, o jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsaţena v jednotkové ceně, o základ daně, o základní nebo sníţenou sazbu daně nebo sdělení, ţe se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,

Teoretická část

21

o výši daně; tato daň můţe být zaokrouhlena na celé koruny tak, ţe částka 0,50 koruny a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka niţší neţ 0,50 koruny se zaokrouhlí na celou korunu dolů.  Opravný daňový doklad – od 1. dubna 2011 nahradil pojem daňový dobropis nebo daňový vrubopis. Musí obsahovat tyto náleţitosti: o obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, o daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, o obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, o daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem, o evidenční číslo původního daňového dokladu, o evidenční číslo opravného daňového dokladu, o důvod opravy, o rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, o rozdíl mezi opravenou a původní daní, o rozdíl mezi opravenou a původní úplatou. (ZDPH) Mezi další daňové doklady patří souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, platební kalendář, daňový doklad při provedení opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. V souvislosti s obchody se subjekty z jiných členských států EU Pilátová (2012) připomíná např. daňový doklad při dodání zboţí do jiného členského státu podle § 34 ZDPH, jehoţ nezbytnou náleţitostí je uvedení skutečnosti, ţe se jedná o osvobozené plnění s odkazem na příslušné ustanovení ZDPH, nebo daňový doklad při poskytnutí sluţby s místem plnění mimo tuzemsko dle § 33 ZDPH, jehoţ nezbytnou náleţitostí je opět odkaz na příslušné ustanovení ZDPH, podle kterého je místo plnění mimo tuzemsko, a navíc poučení o tom, ţe daň je povinen odvést příjemce sluţby. Dále zmiňuje povinnost plátce doplňovat náleţitosti u dokladů, které vyst avují pro plátce zahraniční osoby povinné k dani nebo osoby registrované v jiných členských státech. Jedná se o doklady vystavené podle § 31 a § 32 ZDPH

22

Teoretická část

při pořízení zboţí z jiného členského státu. U těchto dokladů je příjemce, tedy plátce, povinen doplnit chybějící náleţitosti. Teprve po doplnění se doklad stává daňovým dokladem a tento den se zároveň povaţuje za datum vystavení daňového dokladu. Tento den je pak rozhodný pro povinnost přiznat daň při pořízení zboţí.

3.8 Povinnost přiznat daň Uskutečňuje-li plátce zdanitelná plnění, je povinen přiznat daň na výstupu. Tato povinnost mu vzniká buď ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. V § 21 odst. 2 ZDPH je stanoveno „plátce, který v souladu s příslušnými právními předpisy nevede účetnictví, je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud však přizná daň ke dni přijetí úplaty, povaţuje se za osobu, která vznikla povinnost přiznat daň na výstupu.“ V praxi to znamená, ţe osoba, která vede daňovou evidenci, přiznává daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Přijme-li však úplatu před uskutečněním zdanitelného plnění a z této úplaty přizná daň, jako by byla osobou vedoucí účetnictví, ustanovení výše uvedeného § jí tento postupu umoţňuje, ovšem za předpokladu, ţe daň řádně odvede do státního rozpočtu. Lze tak zjednodušeně uvést, ţe záleţí na plátci, zda bude zdaňovat přijaté zálohy (úplaty) či nikoliv. V případech, kdy se rozhodne, ţe zálohy zdaňovat nebude, nesmí vystavit daňový doklad (pouze vystaví např. doklad o zaplacení). Rozhodne-li se, ţe bude zdaňovat i přijaté zálohy před uskutečněním zdanitelného plnění, vystaví daňový doklad a zároveň musí daň z přijaté úplaty uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém platbu přijal. Pokud však ke zdanění přijaté zálohy nedojde, povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a to z celé hodnoty plnění. (Pilátová, 2012) 3.8.1

Den uskutečnění zdanitelného plnění

Pilátová (2012) uvádí nejčastější:  při dodání zboţí se zdanitelné plnění povaţuje za uskutečnění dnem dodání při prodeji podle kupní smlouvy; v ostatních případech dnem převzetí nebo dnem příklepu při vydraţení zboţí ve veřejné draţbě,  při převodu práva uţívat najaté zboţí na základě leasingové smlouvy, která stanoví po skončení nájmu povinnost nájemce nabýt předmět nájmu do vlastnictví, se povaţuje za uskutečněné dnem vzniku práva uţívat nájemcem předmět leasingu,

Teoretická část

23

 při převodu nemovitosti se zdanitelné plnění povaţuje za uskutečněné dnem předání nemovitosti nabyvateli do uţívání nebo dnem doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemov itostí, a to tím dnem, který nastane dříve. Uskutečňuje-li se převod nemovitostí na základě nájemní smlouvy s povinností odkupu, povaţuje se zdanitelné plnění za uskutečněné dnem vzniku práva uţívat nemovitost nájemcem,  při poskytnutí sluţby se zdanitelné plnění povaţuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí, nebo dnem vystavení daňového dokladu, s výjimkou splátkového kalendáře, platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve. V případě převodu práv nebo poskytnutí práva k vyuţití je dnem uskutečnění den uvedený ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu práva nebo k poskytnutí práva k nevyuţití; jestliţe je sjednán způsob stanovení úplaty a k uvedenému dni není známa její výše, zdanitelné plnění se povaţuje za uskutečněné ke dni přijetí úplaty. 3.8.1.1 Dílčí plnění Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové plnění, na které je uzavřena smlouva. Dílčí plnění se povaţuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. U dílčích plnění uskutečněných podle smlouvy o dílo se zdanitelné plnění povaţuje za uskutečněné i dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části a dnem uskutečnění zdanitelného plnění je ten den, který nastane dříve. (ZDPH) 3.8.1.2 Opakované plnění U opakovaných plnění se povaţuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelných plnění ve sjednaných lhůtách během zdaňovacího období, přičemţ se v rámci smlouvy jedná o plnění zboţím stejného druhu, které je navzájem zastupitelné nebo sluţbou stejné povahy. (ZDPH) 3.8.2

Základ daně a její výpočet

Základem daně je vše, co plátce jako úplatu obdrţel nebo má obdrţet za uskutečněné zdanitelné plnění, vyjma daně za toto plnění. Tato definice jinými slovy říká, ţe fakturovaná nebo zaplacená částka (úplata) se skládá ze základu daně a příslušné DPH. Daň je plátce povinen sám vypočítat a je povinen ji uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost tuto daň přiznat. Daň se vypočte:

24

Teoretická část

 způsobem „zdola“, kdy se k základu daně dopočte daň, nebo  způsobem „shora“, kdy se daň vypočte koeficientem (0,1667 pro základní sazbu daně 20 % a 0,1228 pro sníţenou sazbu daně ve výši 14 %) z částky, která jiţ DPH zahrnuje. Tento způsob výpočtu se uplatňuje především u přijatých záloh.

3.9 Nárok na odpočet daně Pilátová (2012) připomíná, ţe vedle povinnosti přiznat a zaplatit daň je plátce oprávněn nárok na odpočet daně za splnění určitých zákonem daných podm ínek. Základní podmínkou pro uplatnění odpočtu daně je skutečnost, ţe se jedná o přijaté zdanitelné plnění, tedy plnění, které je zdaněno tuzemskou sazbou daně. Nikdy nelze uplatňovat nárok na odpočet daně vyměřené v jiném státě. Další podmínkou je, ţe plátce toto zdanitelné plnění pouţije pro uskutečnění své ek onomické činnosti. Jestliţe plátce pouţije přijatá zdanitelná plnění také pro účely s ekonomickou činností nesouvisející, nárok na odpočet daně má jen v poměrné výši odpovídající rozsahu pouţití pro ekonomickou činnost. Nárok na odpočet daně má plátce, jestliţe přijatá plnění pouţije pro účely uskutečňování (§ 72 odst. 1 ZDPH):  zdanitelných plnění, u kterých vzniká povinnost přiznat daň na výstupu,  plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně (např. vývoz zboţí, dodání zboţí do jiného členského státu),  plnění v rámci ekonomické činnosti s místem plnění místo tuzemsko, pokud by u nich vznikl nárok na odpočet, kdyby se uskutečnila v tuzemsku (např. poskytnutí sluţeb s místem plnění mimo tuzemsko),  finančních a pojišťovacích činností s místem plnění ve třetí zemi, pokud jsou přímo spojená s vývozcem,  plnění, která se podle ZDPH nepovaţují za dodání zboţí nebo poskytnutí sluţby (§ 13 odst. 8 a § 14 odst. 5 ZDPH) s výjimkou dárků v rámci ekonomické činnosti a obchodních vzorků. Nárok na odpočet daně plátce prokazuje daňovým dokladem, který byl vystaven plátcem. Zákon dále specifikuje podmínky nároku na odpočet daně také v jiných případech, jako např. při pořízení zboţí z jiného členského státu, při poskytnutí sluţby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou.

Teoretická část

25

Nárok na odpočet daně vzniká dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. Neznamená to nic jiného, neţ jestliţe dodavateli zboţí nebo poskytovali sluţeb vznikla povinnost přiznat daň, tímto dnem také vzniká příjemci plnění nárok na odpočet daně. Ve většině případů je nezbytnou podmínkou pro uplatnění nároku na odp očet daně existence daňového dokladu a jeho fyzické drţení plátcem, který nárok na odpočet uplatňuje. Od 1. dubna 2011 je na vlastnictví daňového dokladu kladen obzvlášť velký význam, neboť podle § 73 odst. 1 ZDPH nesmí plátce uplatnit nárok na odpočet dříve, neţ obdrţí daňov ý doklad. Je zde tedy zcela nový pohled na okamţik uplatnění nároku na odpočet, neboť pokud v roce 2010 stačilo mít daňový doklad v okamţiku podání daňového přiznání, od 1. dubna 2011 musí plátce tento daňový doklad fyzicky mít jiţ ve zdaňovacím období, za které nárok uplatňuje. Jistou změnou ke zmírnění tvrdosti podmínek pro uplatnění nároku na odpočet daně, kterou novela ZDPH 2012 přináší, je vypuštění nemoţnosti doplnit na daňový doklad DIČ nebo údaje rozhodné pro výpočet daně (např. sazba daně) aţ v rámci dokazování, kdyţ daňový doklad nemá všechny předepsané náleţitosti a nárok na odpočet se prokazuje jiným způsobem. Nejpozději lze odpočet daně uplatnit do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl (tato podmínka se vztahuje na uplatnění nároku na odpočet daně v řádném i v dodatečném daňovém přiznání). U krácených plnění podle § 76 ZDPH je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně v řádném daňovém přiznání nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v němţ mohl být odpočet uplatněn nejdříve. Poté lze nárok na odpočet daně uplatnit pouze v dodatečném daňovém přiznání, avšak vţdy za zdaňovací období původního kalendářního roku. I v těchto případech má plátce na uplatnění odpočtu 3 roky. 3.9.1

Nárok na odpočet daně v poměrné výši

Pouţije-li plátce přijatá plnění jak v rámci svých ekonomických činností, tak pro účely s nimi nesouvisejícími, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu pouţití pro ekonomické činnosti. Výše nároku na odpočet daně se vypočte tzv. poměrných koeficientem, který ukazuje procentuální vyuţití takových plnění pro ekonomickou činnost. Tento koeficient je moţné stanovit i odhadem, ale na konci kalendářního roku je třeba je opravit, liší-li se poměr skutečného vyuţití o více jak 10 %. Pokud plátce daně nepouţije u přijatých plnění „poměrný koeficient“ pro výpočet nároku na odpočet daně a rozhodne se uplatnit nárok na odpočet v plné výši, je povinen vţdy nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém tato přijatá plnění pouţil pro účely nesouvisející s jeho ekonomickou čin-

26

Teoretická část

ností, odvést daň na výstupu odpovídající rozsahu jejich pouţití pro účely nesouvisející s podnikáním. (Pilátová, 2012) 3.9.2

Nárok na odpočet daně v krácené výši

Nárok na odpočet daně u přijatých plnění pouţitých v rámci ekonomické činnosti pak podléhá dalším úpravám, a to podle účelu pouţití:  Nárok na odpočet daně má plátce v plné výši (§ 72 odst. 1 ZDPH), pokud tato přijatá zdanitelná plnění pouţije pro účely uskutečňování zejména zdanitelných plnění, plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně (§ 63 ZDPH) a plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by plátce měl nárok na odpočet daně, pokud by se zdanitelná plnění uskutečnila s místem plnění v tuzemsku (jinými slovy, pokud by plátce plnění uskutečnil v tuzemsku a měl by nárok na odpočet daně, je mu tento nárok na odpočet zachován i v případě, jestliţe stejné plnění uskuteční mimo tuzemsko).  Plátce nemá nárok na odpočet daně, pokud přijatá zdanitelná plnění pouţije k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně (§ ZDPH), a to včetně plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko.  Plátce je povinen krátit odpočet daně způsobem uvedeným v § ZDPH, jestliţe přijatá zdanitelná plnění pouţije jak k uskutečnění plnění, u nichţ má plný nárok, tak i pro plnění, u kterých nárok na odpočet daně nemá. Krácení odpočtu daně znamená, ţe daň na vstupu se vynásobí koeficientem, který odpovídá poměru, v jakém plátce uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně a plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Plátci tak náleţí odpočet daně jen z části. U kaţdého plnění musí nejprve určit, zda ho pouţije pro účely uskutečňování ekonomických činností nebo nikoliv. Pokud se jedná o přijaté zdanitelné plnění, které bude pouţito pro účely uskutečňování ekonomických činností, je nutné určit, zda je moţno u tohoto plnění uplatnit plný nárok na odpočet daně nebo zda je nutno u tohoto plnění nárok na odpočet daně nebo zda je nutno u tohoto plnění nárok na odpočet krátit či zda bude pouţito pouze pro osvobozená plnění, u kterých nárok na odpočet daně není vůbec. (Pilátová, 2012) 3.9.3

Odpočet daně při změně režimu

Podle Pilátové (2012) osoba povinná k dani, která se stane plátcem, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u zboţí a sluţeb pořízených za posledních 12 měsíců před datem registrace. Podmínkou je, ţe zboţí, nebo sluţby jsou buď samostatným obchodním majetkem, nebo se staly součástí jiného majetku. Další podmínkou jdou daňové doklady nebo doklady vystavené plátcem, které obsahují částku za zdanitelné plnění, která je včetně daně. Nárok se uplatní podle

Teoretická část

27

běţných pravidel pro odpočet daně v daňovém přiznání za první zdaňovací období jako částka zvyšující odpočet daně. Naopak při zrušení registrace je plátce povinen sníţit nárok na odpočet daně z majetku, u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho části a který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem.

3.10 Daňové přiznání a splatnost daně Pilátová (2012) upozorňuje, ţe po skončení zdaňovacího období je plátce pov inen podat daňové přiznání, ve kterém uvede údaje rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti, přiznání k dani z přidané hodnoty se podává na tiskopisu Ministerstva financí, číslo 25 5401 MFin 5401 – vzor č. 17. Při vyplňování daňového přiznání se lze řídit Pokyny k vyplnění Přiznání k dani z přidané hodnoty (tiskopis číslo 25 5412 MFin 5412). Pro rok 2012 platí stejný tiskopis daňového přiznání jako pro rok 2011, k dispozici na webových stránkách ministerstva financí v oddíle „daňové tiskopisy“. Tiskopis je uveden v příloze B. V přiznání plátce uvede jak uskutečněná zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat daň na výstupu, tak i přijatá zdanitelná plnění, u kterých má plátce nárok na odpočet daně. Jestliţe daň na výstupu převýší daň na vstupu, vzniká plátci vlastní daňová povinnost, kterou je povinen zaplatit na příslušný účet místně příslušného správce daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Jestliţe daň na vstupu je převýší daň na výstupu, vzniká plátci nadměrný odpočet. Vznikne-li v jeho důsledku vratitelný přeplatek (v případě, ţe plátce nemá jiné nedoplatky u správce daně), vrátí se bez ţádosti do 30 dnů od jeho vyměření, činí-li více jak 100 Kč. Jinak plátce o jeho vrácení, stejně tak jako při podání dodatečného daňového přiznání na niţší daňovou povinnost, musí poţádat. Pro úplnost Pilátová dodává, ţe nadměrný odpočet se vrací ve lhůtě 30 dnů od jeho vyměření. Jestliţe však má správce daně pochybnosti o údajích vyplněných v daňovém přiznání, zahájí řízení za účelem odstranění pochybností. Teprve po skončení tohoto řízení je nadměrný odpočet vyměřen, čímţ se lhůta pro jeho vrácení prodlouţí. Daňové přiznání je plátce povinen podat do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Tato lhůta je dle daňového řádu prodlouţeno o 5 kalendářních dní. Pokud plátci v daném zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost, je také povinen podat daňové přiznání (tzn. negativní). Znamená to, ţe pláce je povinen podat čtyřikrát do roka daňové přiznání, je-li plátcem se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, nebo dvanáctkrát do roka, je-li plátcem s měsíčním zdaňovacím obdobím. Pokud tak neučiní, uplatní vůči němu správce daně sankci v podobě pokuty za nepodání daňového přiznání nejméně ve výši 500 Kč a dále je správce

28

Teoretická část

daně oprávněn vyměřit plátci daň podle pomůcek, a to i bez součinnosti s daňovým subjektem. 3.10.1

Evidence pro daňové účely

Plátce je kromě jiných povinností povinen vést evidenci pro účely daně, tzn. má „záznamní povinnost“. Jedná se o evidenci údajů vztahujících se k daňové povinnosti plátce. Evidence se vede v takovém rozsahu, aby bylo moţné správně stanovit daňovou povinnost, respektive sestavit daňové přiznání. Pokud plátce uskutečňuje také dodání zboţí nebo poskytnutí sluţby podle § 9 odst. 1 ZDPH do jiného členského státu, evidenci vede tak, aby sestavil souhrnné hlášení. Pořizuje-li plátce zboţí z jiného členského státu, je povinen hodnotu pořízeného zboţí evidovat podle jednotlivých členských států. Zjednodušeně lze říci, ţe ke kaţdému řádku daňového přiznání by měla existovat evidence plnění, z níţ by bylo patrno, co je náplní příslušného řádku daňového přiznání či souhrnného hlášení. Plátce, který vede daňovou evidenci, je také povinen vést evidenci obchodního majetku. (Pilátová, 2012) 3.10.2 Souhrnné hlášení Nově od roku 2010 vzniká plátcům daně povinnost v souvislosti s poskytováním sluţeb podle § 9 odst. 1 ZDPH s místem plnění mimo tuzemsko osobám registrovaným k dani v jiném členském státě, a to povinnost elektronicky podávat souhrnné hlášení. Na sluţby, u kterých se místo plnění stanoví podle § 10 aţ § 10k ZDPH, se povinnost podávat souhrnné hlášení nevztahuje. Souhrnné hlášení upravuje § 102 ZDPH. Uvádí se zde hodnota poskytnutých sluţeb v členění podle jednotlivých odběratelů (příjemců) z jiných členských států, kteří jsou registrováni pro účely DPH v příslušných členských státech s uvedením jejich DIČ. Souhrnné hlášení z titulu poskytnutí sluţby do jiného členského státu podává plátce daně současně s daňovým přiznáním (čtvrtletní plátce čtvrtletně, měsíční plátce měsíčně). Pokud plátce daně dodává zboţí do jiného členského státu a současně poskytuje sluţby osobám registrovaným k dani v jiných členských státech, podává souhrnné hlášení vţdy měsíčně a uv ede v něm zboţí i sluţby za příslušný kalendářní měsíc. (Pilátová, 2012) Tiskopis pro souhrnné hlášení je uveden v příloze C. 3.10.3 Přenesení daňové povinnosti Zavedení zvláštního reţimu přenesení daňové povinnosti – tzv. tuzemský reverse charge, přinesla novela účinná od 1. dubna 2011. Povinnost přiznat a odvést daň na výstupu se u těchto plnění přenáší z dodavatele na odběratele. V rámci tohoto reţimu má tedy povinnost přiznat a zaplatit daň plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění v tuzemsku uskutečněno. Plátce, který dotčené zdanitelné pl-

Teoretická část

29

nění uskutečnil, vystaví daňový doklad, kde oproti běţnému daňovému dokladu neuvede výši DPH, ale namísto toho uvede sdělení, ţe výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého bylo plnění uskutečněno. Reţimu přenesení daňové povinnosti podléhají tato tuzemská plnění:  dodání zlata - § 92b,  dodání šrotu a odpadu - § 92c,  dodání emisních povolenek – § 92d,  poskytnutí stavebních nebo montáţních prací - § 92e. Reţim přenesení daňové povinnosti můţe být uplatněn pouze u odběratelů – plátců DPH. V případě poskytnutí plnění pro neplátce nebo osobu nep ovinnou k dani bude i nadále odvádět daň dodavatel daného plnění. Vzhledem k tomu, ţe jde o reţim s pravidly zdanění odlišnými od obecného fungování stávajícího systému DPH, je dodavateli i odběrateli v této souvislosti uloţena povinnost vést evidenci pro daňové účely, ve které musí uvádět DIČ obchodního partnera, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění. Výpis z předmětné evidence je plátce povinen podat svému místně příslušnému správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání, a to v elektronické podobě ve vymezené struktuře. (Pilátová, 2012) Tiskopis pro výpis z evidence je uveden v příloze D. 3.10.3.1

Přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví

Reţimu přenesení daňové povinnosti podle ustanovení § 92e ZDPH podléhá poskytnutí stavebních a montáţních prací (bez ohledu na rozsah provedených prací), které podle sdělení Českého statistického úřadu odpovídají číselném kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 aţ 43 platnému k 1. 1. 2008. Klasifikace produkce je dostupná na stránkách ČSÚ v sekci „klasifikace, číselníky“.  Kód CZ-CPA 41 – zahrnuje budovy a jejich výstavbu Patří sem také sluţby developerských subjektů v oblasti bytových a nebytových stavebních projektů.  Kód CZ-CPA 42 – inženýrské stavby a jejich výstavba Do této skupiny patří výstavba silnic, dálnice, ţeleznice, tunelů, mostů a dalších inţenýrských sítí. Zároveň tento oddíl zahrnuje sluţby developerských subjektů v oblasti inţenýrského stavitelství.  Kód CZ-CPA 43 – specializované stavební práce

30

Teoretická část

Patří sem například práce demoliční, průzkumné, elektroinstalační, instalatérské, topenářské, plynařské, truhlářské, malířské, obkladačské, sklenářské, pokrývačské, izolační, betonářské, zednické, a dále i montáţ ocelových konstrukčních prvků, prefabrikovaných dílů, montáţ a demontáţ lešení a pracovních plošin a také instalace topení, výtahů, klimatizačních, ventilačních a chladících zařízení apod. Do kódu klasifikace CZ-CPA 41-43 nepatří projektové, architektonické ani inženýrské služby, tudíž se na ně režim přenesení daňové povinnosti nevztahuje. (Pilátová, 2012)

Praktická část

31

4 Praktická část V praktické části své práce se budu zabývat situací ţivnostníka z pohledu plátcovství DPH. Zohledním, jaké jsou dopady registrace DPH, zaměřím se především na finanční stránku, a zhodnotím vývoj daňového zatíţení ve vybraných letech. Protoţe panu Krajčovi vedu daňovou evidenci a zastávám veškeré účetní práce, čerpám z vlastních zdrojů a materiálů.

4.1 Charakteristika vybraného živnostníka Údaje o živnostníkovi Jméno: Krajča Roman Bydliště: Dolní 813, 763 62 Tlumačov Identifikační číslo: 68087578 Daňové identifikační číslo: CZ7911114145 Předmět podnikání: Tesařství Datum vzniku ţivnostenského oprávnění: 17. 2. 2003 Pan Roman Krajča se vyučil autoklempířem. Protoţe nebyl vyučený v oboru, při zahájení své podnikatelské činnosti v oboru tesařství v roce 2003 potřeboval ručení, které mu poskytl jeho otec. S drobnými přestávkami podnikal 7 let, poté byl zaměstnán u stavební firmy, kde se naučil i jiné stavební práce, a od 1. 10. 2011 obnovil své ţivnostenské podnikání. Ţivnostenský list je uveden v příloze E. V současné době provádí především tyto práce – montáţ ocelových konstrukcí, opláštění průmyslových hal, klempířské, tesařské, pokrývačské a drobné zednické práce. Působí po celé České republice, velkou zakázku získal i v Polsku. Spolupracuje s jinými drobnými ţivnostníky i s většími firmami. Vede daňovou evidenci, uplatňuje výdaje paušálem a 1. 6. 2012 se stal kvůli překročení obratu plátcem DPH. Podnikatelský účet má otevřen u Raiffeisen banky.

4.2 Vedení daňové evidence Jak jiţ bylo zmíněno, pan Krajča vede daňovou evidenci. Všechny knihy zpracovává v elektronické podobě, a jedná se o knihu přijatých faktur, knihu vydaných faktur, pokladní knihu a knihu finančních prostředků na podnikatelském účtu. Při obnovení podnikatelské činnosti pan Krajča zvaţoval, jakou formu uplatňování výdajů zvolí. Především z administrativních důvodů zvolil uplatňování výdajů paušálem, který je v jeho případě 80 % z příjmů. To znamená, ţe bez

32

Praktická část

prokázání jediného peněţního výdaje můţe náš ţivnostník tvrdit (a daňově uplatnit), ţe 80 % jeho příjmů byly výdajové poloţky.

4.3 Registrace k DPH a její dopady Protoţe pan Krajča přijímal zakázky poměrně velkého rozsahu, bylo brzy jasné, ţe se bude muset stát plátcem DPH. Stalo se tak přesně po půl roce obnoveného podnikání (pro zjednodušení budeme abstrahovat od jeho dřívější podnikatelské činnosti), a to k 31. 3. 2012, kdy jeho obrat za 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců činil více neţ 1.000.000 Kč. Do 15tého dne následujícího po měsíci, v němţ byl překročen obrat, byl ţivnostník povinen podat přihlášku k registraci DPH u příslušného finančního úřadu a 1. 6. 2012 byl zaregistrován jako plátce DPH. Formulář pro přihlášku je uveden v příloze A. S touto událostí mu přibyly povinnosti, které od prvního června musí dodrţovat a respektovat. Nejvýznamnější změnou je povinnost podávat daňová tvrzení. Patří sem přiznání k DPH, souhrnné hlášení a výpis z evidence pro daňové účely. Protoţe pan Krajča neposkytuje sluţby do Evropské unie ani do jiného členského státu nedodává zboţí, odpadá mu povinnost podávat souhrnné hlášení. Velmi významný je však výpis z evidence pro daňové účely, protoţe ten se nově od roku 2012 našeho ţivnostníka týká. Protoţe poskytuje a zároveň přijímá sluţby tohoto charakteru (dle § 92a), podává tento výpis i jako dodavatel, i jako odběratel. Protoţe nevlastní datovou schránku se zaručeným elektronickým podpisem (výpis je povinnost doručit v elektronické podobě), musí tento výpis podávat příslušenému finančnímu úřadu v Otrokovicích přes webové stránky daňového portálu a posléze donést na finanční úřad podepsané a řádně orazítkované tzv. potvrzení podání učiněné datovou zprávou, neopatřenou uznávaným elektronickým podpisem. V případě, ţe by vlastnil elektronický podpis, mohl by tyto výpisy podávat taktéţ přes daňový portál, kde by však kaţdý výpis opatřil elektronickým podpisem, a ušetřil by si tak cestu na finanční úřad. Pro přiznání k DPH platí podobné podmínky jako u výpisu z evidence. Zde sice není povinnost podávat tvrzení elektronicky, ale existuje tady tato moţnost. Ţivnostník můţe přiznání vypsat ručně nebo na počítači, orazit jej, podepsat a přinést na příslušný finanční úřad. Dále jej můţe doručit přes daňový portál v případě nevlastnění elektronického podpisu a donést řádně podepsané potv rzení podání. Nebo v případě drţení zaručeného elektronického podpisu doručit toto přiznání přímo elektronicky. Pan Krajča však podává přiznání k DPH v tištěné formě. Z teoretického hlediska by bylo moţné uvést v daňovém přiznání pouze povinnost odvést daň, ale z praktického hlediska je velmi nevýhodné opomenout

Praktická část

33

nárok na odpočet daně. S tímto však souvisí povinnost ţivnostníka evidovat a řádně uchovávat veškeré výdajové daňového doklady související s jeho podnikatelskou činností. Spadají sem paragony za drobné nákupy, i klasické přijaté faktury. Na základě dané skutečnosti vede pan Krajča řádně knihu faktur přijatých, pokladní knihu a knihu finančních prostředků na běţném účtu, kde všechny výdaje člení na základ daně a odpovídající hodnotu platné sazby DPH. Nárok na odpočet daně si však můţe uplatnit aţ v případě držení daňového dokladu, jehoţ drţbu je povinen prokázat finančnímu úřadu. To v praxi znamená, ţe pokud jeho dodavatel vystaví daňový doklad s datem 30. 6. 2012 a pan Krajča není schopen prokázat, ţe k tomuto datu měl daňový doklad fakticky v ruce (např. v případě zasílání poštou), není oprávněn si vrácení DPH z tohoto dokladu nárokovat jiţ v měsíci červnu, ale aţ v tom období, kdy tento doklad skutečně obdrţel (např. k 4. 7. 2012, kdy mu tento doklad byl doručen poštou). Pro tento případ si do účetních knih zavedl kolonku „datum doručení daňového dokladu“. V případě, ţe by ţivnostník v určitém období nevykazoval ţádnou činnost, není zbaven povinnosti podávat daňová tvrzení. V tomto případě musí podávat tzn. nulová daňová přiznání. Dle mého názoru je však nejzajímavějším dopadem registrace DPH finanční stránka. V následujících podkapitolách budu analyzovat, jak by se změnila daňová (z pohledu daně z přidané hodnoty) a finanční stránka pana Krajči v letech 2011 – 2013 za jinak stejných podmínek.

4.4 Data pro analýzu Pro analýzu své práce jsem si vybrala co nejčerstvější dostupná data, a to za třetí kvartál roku 2012. V níţe uvedených tabulkách jsou jednotlivé údaje pro sestavení daňového přiznání, ze kterých budu nadále vycházet a porovnávat stav pro roky 2011, 2012 a dvě varianty roku 2013 (protoţe aţ do konce prosince 2012 nebylo jasné, jaká sazba bude pro rok 2013 platit). Základní sazba DPH je pro tento rok 20 %, sníţená sazba 14 %. Uvedená čísla jsou před případným matematickým zaokrouhlením na jednotky korun. Tab. 1 Řádek č. 1 - Dodání zboţí nebo poskytnutí sluţby s místem plnění v tuzemsku – základní sazba

Datum Číslo UZP dokladu Popis 30.9.2012 VÚD 2 DPH ze soukr.km Celkem

Základ daně 2 754,00

DPH 550,80

2 754,00

550,80

34

Praktická část

Tab. 2 Řádek č. 2 - Dodání zboţí nebo posky tnutí sluţby s místem plnění v tuzemsku – sníţená sazba

Datum Číslo UZP dokladu Popis 14.8.2012 FV 18 stavební práce 22.9.2012 FV 23 stavební práce Celkem

Základ daně 197 900,00 180 000,00

DPH 27 706,00 25 200,00

377 900,00

52 906,00

Tab. 3 Řádek č. 5 - Přijetí sluţby s místem plnění podle § 9 odst. 1

Datum Číslo UZP dokladu Popis 24.8.2012 FP 73 pronájem lešení Celkem

Základ daně 55 519,45

DPH 11 103,89

55 519,45

11 103,89

Tab. 4 Řádek č. 10 – Reţim přenesení daňové povinnosti – odběratel

Datum Číslo UZP dokladu Popis 23.7.2012 FP 73 práce jeřábem 30.9.2012 FP 88 práce jeřábem Celkem

Základ daně 25 500,00 12 600,00

DPH 5 100,00 2 520,00

38 100,00

7 620,00

Tab. 5 Řádek č. 25 – Reţim přenesení daňové pov innosti – dodav atel

Datum UZP 16.7.2012 23.7.2012 31.7.2012 14.8.2012 14.8.2012 31.8.2012 23.9.2012 30.9.2012

Číslo dokladu FV 14 FV 15 FV 17 FV 19 FV 20 FV 21 FV 24 FV 26 Celkem

Popis stavební práce montáţní práce montáţní práce montáţní práce klempířské práce stavební práce stavební práce montáţní práce

Hodnota 200 000,00 161 700,00 141 900,00 5 400,00 35 650,00 174 240,00 11 390,00 186 875,00

Kalkulované DPH 40 000,00 32 340,00 28 380,00 1 080,00 7 130,00 34 848,00 2 278,00 37 375,00

917 155,00 183 431,00

Praktická část

35

Tab. 6 Řádek č. 40 – Nárok na odpočet daně – základní sazba

11.6.2012 30.6.2012 2.7.2012 4.7.2012 9.7.2012

VPD078 VPD092 VPD093 VPD094 VPD096

pytle, špachtle čištění auta nákup PHM nákup PHM nákup PHM

236,67 1 399,94 666,67 416,65 166,67

47,33 280,06 133,33 83,35 33,33

9.7.2012 9.7.2012 9.7.2012 9.7.2012 10.7.2012 11.7.2012 12.7.2012 12.7.2012 20.7.2012 23.7.2012 24.7.2012 27.7.2012 6.8.2012 17.8.2012 18.8.2012 27.8.2012 29.8.2012 31.8.2012 3.9.2012 4.9.2012 4.9.2012 6.9.2012 6.9.2012 6.9.2012 6.9.2012 7.9.2012 9.9.2012 19.9.2012 19.9.2012 20.9.2012 21.9.2012 24.9.2012 25.9.2012 26.9.2012 28.9.2012

VPD097 VPD098 VPD099 VPD100 VPD102 VPD104 VPD106 VPD107 VPD113 VPD114 VPD115 VPD116 VPD122 VPD125 VPD126 VPD128 VPD129 VPD130 VPD131 VPD132 VPD133 VPD136 VPD137 VPD138 VPD139 VPD140 VPD141 VPD144 VPD145 VPD146 VPD147 VPD148 VPD149 VPD150 VPD151

kotouč rukavice, kraťasy úvazy nákup PHM tyč, kotva, malta silikon, tuţka nákup PHM silikon nafta vrták nafta polymery na razítka nafta nafta nafta nafta, destilovaná voda nafta nafta nafta nýtovací kleště nafta metr prkna hřebíky prodluţka, závitovka

315,82 642,47 3 422,30 583,33 839,97 85,00 598,33 133,33 834,17 54,16 666,67 240,00 500,83 833,33 833,33 848,42 374,96 1 166,67 1 500,00 608,31 667,57 55,00 221,66 399,98 239,16 509,16 1 251,67 383,32 187,50 131,66 907,47 500,00 250,00 662,50 416,67

63,18 128,53 684,70 116,67 168,03 17,00 119,67 26,67 166,83 10,84 133,33 48,00 100,17 166,67 166,67 169,58 75,04 233,33 300,00 121,69 133,43 11,00 44,34 80,02 47,84 101,84 250,33 76,68 37,50 26,34 181,53 100,00 50,00 132,50 83,33

prodluţka, závitov ka, matice

nafta nůţky hřebíky hřebíky nafta, nemrznoucí kapalina nafta nafta vrtáky nafta

36

Praktická část

29.9.2012 30.9.2012 3.7.2012 3.7.2012 13.7.2012 14.7.2012 19.7.2012 20.7.2012 25.7.2012 9.8.2012 7.9.2012 8.9.2012 11.9.2012 11.9.2012 13.9.2012 18.9.2012 18.9.2012 20.9.2012 21.9.2012 22.9.2012 27.9.2012 28.6.2012 2.7.2012 2.7.2012 4.7.2012 12.7.2012 12.7.2012 12.7.2012 12.7.2012 16.7.2012 19.7.2012 20.7.2012 23.7.2012 27.7.2012 27.7.2012 27.7.2012 1.8.2012 8.8.2012 8.8.2012 8.8.2012 8.8.2012 8.8.2012

VPD152 VPD153 VBÚ7/12 VBÚ7/12 VBÚ7/12 VBÚ7/12 VBÚ7/12 VBÚ7/12 VBÚ7/12 VBÚ8/12 VBÚ9/12 VBÚ9/12 VBÚ9/12 VBÚ9/12 VBÚ9/12 VBÚ9/12 VBÚ9/12 VBÚ9/12 VBÚ9/12 VBÚ9/12 VBÚ9/12 FP 33 FP 35 FP 36 FP 37 FP 38 FP 39 FP 40 FP 42 FP 43 FP 45 FP 46 FP 48 FP 49 FP 50 FP 51 FP 52 FP 53 FP 54 FP 55 FP 57 FP 58

zásuvky, víčka nafta nákup PHM sekera, kladiva nůţky nákup PHM nivelační stěrka nákup PHM nákup PHM nákup PHM nákup PHM nákup materiálu nákup PHM nákup materiálu nákup PHM nákup PHM nákup materiálu nákup PHM nákup materiálu nákup PHM nákup PHM právnické sluţby spojovací materiál materiál profilové těsnění profilové těsnění materiál materiál materiál materiál materiál oprava auta aku vrtačka doprava materiál materiál - okna materiál materiál internet 3Q/2012 mobil materiál pronájem plošiny

173,33 333,33 417,08 522,40 441,65 833,33 391,65 667,08 583,42 1 001,92 833,42 567,48 499,98 594,98 583,56 833,30 839,97 630,00 748,31 416,67 834,92 6 650,00 11 790,00 29 419,22 1 145,80 286,70 414,13 4 867,42 4 537,45 295,80 32 051,70 13 336,80 10 120,00 2 466,00 858,40 34 496,75 4 854,15 24 117,49 1 225,00 1 494,17 7 842,50 41 133,40

34,67 66,67 83,42 104,60 88,35 166,67 78,35 133,42 116,68 200,38 166,68 113,52 100,02 119,02 116,74 166,70 168,03 126,00 149,69 83,33 168,98 1 330,00 2 358,00 5 883,78 229,20 57,30 82,87 973,58 907,55 59,20 6 410,30 2 667,20 2 024,00 494,00 171,60 6 899,25 970,85 4 823,51 245,00 292,83 1 568,50 8 226,60

Praktická část

8.8.2012 8.8.2012 8.8.2012 10.8.2012 16.8.2012 17.8.2012 17.8.2012 17.8.2012 25.8.2012 3.9.2012 5.9.2012 7.9.2012 13.9.2012 25.9.2012 27.9.2012 27.9.2012 27.9.2012 27.9.2012

37

FP 60 FP 61 FP 62 FP 65 FP 68 FP 69 FP 70 FP 71 FP 72 FP 74 FP 75 FP 76 FP 77 FP 79 FP 81 FP 82 FP 83 FP 85

doprava materiál materiál materiál materiál dobropis za materiál dobropis za materiál doprava telefon materiál materiál doprava materiál telefon materiál materiál materiál pronájem plošiny

Celkem

4 800,00 1 381,60 28 641,75 967,56 319,16 -390,00 -2 985,00 2 276,00 3 924,93 47 965,80 21 521,75 1 266,00 7 429,10 3 381,80 62 664,96 1 313,33 15 707,42 49 151,70 520 239,84

960,00 276,40 5 728,25 193,44 63,84 -78,00 -597,00 456,00 785,07 9 593,20 4 304,25 254,00 1 485,90 676,37 12 533,04 262,67 3 141,58 9 830,30 104 047,03

Z výše uvedených tabulek po zaokrouhlení vychází daň na výstupu 72.181 Kč a odpočet daně 122.771 Kč. Z toho vyplývá, ţe ţivnostník má nadměrný odpočet 50.590 Kč.

4.5 Zhodnocení variant Nyní budu posuzovat, jaké by bylo daňové zatíţení ţivnostníka v případě, ţe by nebyl plátce DPH nebo jak by se změnily dané tabulky v souvislosti se změnami v zákoně o DPH za jinak stejných podmínek (ceteris paribus). 4.5.1

Varianta č. 1 – rok 2012 – neplátce

V první variantě zhodnotím, jak by vypadala finanční situace ţivnostníka, kdyby ještě nebyl plátcem DPH.  Řádek č. 1 – DPH ze soukromých kilometrů by pan Krajča platit nemusel. Z pohledu DPH by tedy ušetřil 551 Kč.  Řádek č. 2 – Stavební práce by byly vyfakturovány v hodnotě základu daně, a to v částce 337.900 Kč. Ţivnostníkovi by odpadla povinnost platit DPH ve výši 52.906 Kč, zároveň by však tuto částku neobdrţel od odběratele.

38

Praktická část

 Řádek č. 5 – Na základě této faktury by se pan Krajča musel stát plátcem DPH. Jelikoţ tato částka neovlivní ţivnostníkům příjem ani případnou daňovou povinnost či nárok na odpočet, můţeme od ní abstrahovat.  Řádek č. 10 – Jelikoţ by dodavatelé jeřábních prací nemohli pouţít ustanovení § 92a, museli by fakturovat částku včetně základní sazby daně, a to 45.720 Kč. Tímto by se panu Krajčovi zvýšily výdaje o 7.620 Kč.  Řádek č. 25 – Pan Krajča by fakturoval stejnou částku, kterou by také i obdrţel.  Řádek č. 40 – Ţivnostník by měl stejné výdaje, ale nemohl by si uplatnit nárok na odpočet daně ve výši 104.047 Kč.  DPH pohled – V souhrnu by ţivnostník přišel o nadměrný odpočet ve výši 50.590 Kč. Tento odpočet zároveň tvoří i příjem ţivnostníka.  Finanční pohled – V souhrnu by výdaje pana Krajči zvýšily o 7.620 Kč (ř. 10). Příjmy by se sníţily o 103.496 Kč (ř. 2 + DPH). Celkově by se jeho finanční situace zhoršila o 111.116 Kč. Z uvedeného vyplývá, ţe pro finanční situaci pro ţivnostníka bylo výhodnějším být plátcem DPH. Za poměrně krátkou dobu 3 měsíců by přišel o moţnost reálně ušetřit více neţ 111.000 Kč. 4.5.2

Varianta č. 2 – rok 2011 – plátce

Nyní budu analyzovat druhou variantu, ve které aplikuji ceny z roku 2012, avšak se sazbami a podmínkami DPH z roku 2011. Nejvýraznějším rozdílem bude absence přenesení daňové povinnosti ze stavebních prací v § 92a, sazby byly stejné jako v roce 2012.  Řádek č. 1 – z pohledu odvodu DPH ze soukromých kilometrů částka zůstává, přibylo by zde však plnění ze stavebních prací, které byly dříve na řádku č. 25. Jednalo by se o částku 917.155 Kč, DPH by činilo 183.431 Kč. O tuto částku by se zvýšily ţivnostníkovy příjmy, ale zároveň by se zvýšila povinnost odvést daň na výstupu.  Řádek č. 2 – zůstává stejný, v roce 2011 platila stejná sníţená sazba DPH.  Řádek č. 5 – jelikoţ tato částka neovlivní ţivnostníkům příjem ani případnou daňovou povinnost či nárok na odpočet, můţeme od ní abstrahovat.  Řádek č. 10 – dodavatelé sluţeb by v tomto případě nemohli aplikovat ustanovení § 92a, sluţby by zatíţily základní sazbou daně a částka na tomto řádku by byla nula. Plnění by se přesunulo do řádku č. 40.

Praktická část

39

 Řádek č. 25 – v tomto případě by byl s nulovou hodnotou. Plnění by se přesunulo do řádku č. 1, jak jiţ bylo uvedeno výše.  Řádek č. 40 – nárok na odpočet z uvedených nakoupených sluţeb a zboţí by se zvýšil o poloţky z řádku č. 10 se základem daně 38.100 Kč, vypočtená daň by činila 7.620 Kč. Tuto částku by pan Krajča musel zaplatit při nákupu sluţeb, zároveň by si ji mohl uplatnit jako nárok na vrácení daně.  DPH pohled – DPH na vstupu by se zvýšilo o 7.620 Kč z řádku č. 40, DPH na výstupu by se téţ zvýšilo, a to o částku z řádku č. 1, ve výši 183.431 Kč. Z nadměrného odpočtu by se stala daňová povinnost, a to ve výši 125.221 Kč. Tato částka by se zároveň stala i nutným peněţním výdajem ţivnostníka.  Finanční pohled – Příjmy ţivnostníka by se zvýšily o 132.841 Kč (ř. 1 poníţen o neuskutečněnou vratku DPH), výdaje by se zvýšily o 132.841 Kč (ř. 40 + odvod DPH). Celkově by tedy jeho finanční situace zůstala stejná. Z uvedené analýzy vyplývá, ţe pokud by byl pan Krajča plátcem DPH ještě před zavedením přenesení daňové povinnosti, a to v roce 2011, za předpokladu, ţe by měl totoţné příjmy a výdaje ze stejných poskytnutých sluţeb a nakoupeného zboţí, dopad na jeho finanční situaci by to nemělo ţádný. Na tomto případě je znázorněno, ţe zavedení přenesení daňové povinnost nemá ţádný praktický vliv na příjmy ani výdaje ţivnostníka. 4.5.3

Varianta č. 3 – rok 2013 – plátce – sjednocená sazba daně 17,5 %

Přestoţe nyní jiţ víme, ţe sjednocená sazba pro rok 2013 ve výši 17,5 % platit nebude, ukaţme si situaci, jak by vypadala finanční situace ţivnostníka za tohoto stavu. Ve všem případech vycházím z teorie, ţe se ceny vstupů nezmění a pan Krajča by poskytoval sluţby za stejné ceny jako v roce 2012.  Řádek č. 1 – byly by zde uvedeny hodnoty z řádku č. 1 a zároveň z řádku č. 2 dle formuláře pro daňové přiznání z roku 2012. Základ daně by tedy byl 369.456 Kč, vypočtené DPH by činilo 64.655 Kč. V souhrnu by se tedy zvýšila povinnost odvést daň o 11.198 Kč a příjmy ţivnostníka by se nezměnily.  Řádek č. 2 – při sjednocení sazeb by nebyl uveden.  Řádek č. 5 - jelikoţ tato částka neovlivní ţivnostníkům příjem ani případnou daňovou povinnost či nárok na odpočet, můţeme od ní abstrahovat.  Řádek č. 10 – základ daně by v tomto případě zůstal stejný, daň na výstupu by byla 6.668 Kč. Jelikoţ by se tato částka promítla i do řádku č. 43 daňového přiznání, neměla by na výši daně praktický vliv.

40

Praktická část

 Řádek č. 25 – hodnota na tomto řádku by zůstala totoţná.  Řádek č. 40 – pokud je celková cena z přijatých zdanitelných plnění od plátců 624.287 Kč, do základu daně by se promítla částka 531.308 Kč a odpočet v plné výši by činil 92.979 Kč. Výdaje ţivnostníka by se tedy nezměnily, nárok na odpočet daně by se však sníţil o 11.068 Kč.  DPH pohled – DPH na vstupu by se sníţilo o 11.068 Kč z řádku č. 40, DPH na výstupu by se naopak zvýšilo o částku z řádku č. 1 ve výši 11.198 Kč. Nadměrný odpočet by panu Krajčovi zůstal, avšak byl by ve výši 28.324 Kč, po zohlednění výše uvedených skutečností.  Finanční pohled – Příjmy ţivnostníka by se sníţily o 22.266 Kč, coţ je rozdíl v nadměrném odpočtu z roku 2012. Celkově by se tedy jeho finanční situace zhoršila o 22.266 Kč. Z uvedené analýzy plyne, ţe ţivnostík by si v roce 2013 při sjednocené sazbě daně pohoršil o více neţ 22.000 Kč, za jinak stejných podmínek. 4.5.4

Varianta č. 4 – rok 2013 – plátce – základní sazba daně 21 %, snížená sazba 15 %

K dnešnímu dni je jiţ schválená změna v sazbách DPH, a to zvýšení o jeden procentní bod. Nyní se podíváme na poslední analyzovanou variantu, a to jak by se změnila finanční situace ţivnostníka v roce 2013 za podmínek realizovaných nákupů a prodejů z roku 2012.  Řádek č. 1 – částka v základu daně by se změnila na 2.731 Kč, daň na výstupu by se zvýšila na 574 Kč. Zvyšuje se tedy daňová povinnost ţivnostníka, a to o 23 Kč.  Řádek č. 2 – v případě zachování stejné celkové ceny ve výši 430.806 Kč by se základ daně sníţil na 374.614 Kč a daň na výstupu by se tudíţ zvýšila na 56.192 Kč. Opět se zvyšuje daňová povinnost, a to o 3.286 Kč.  Řádek č. 5 – taktéţ jako v předchozí variantě - jelikoţ tato částka neovlivní ţivnostníkům příjem ani případnou daňovou povinnost či nárok na odpočet, můţeme od ní abstrahovat.  Řádek č. 10 – základ daně by zůstal stejný, a to ve výši 38.100 Kč, daň na výstupu by se zvýšila na 8.001 Kč. Tento řádek nemá podobně jako v předchozí variantě praktický vliv na výši daně.  Řádek č. 25 – stejný případ jako v předchozí variantě – hodnota zůstává totoţná.  Řádek č. 40 – ještě jednou připomínám, ţe abstrahujeme od skutečnosti, ţe dodavatelé díky zvyšování sazby DPH zvyšují téţ ceny svých statků a sluţeb.

Praktická část

41

Základ daně by se sníţil na 515.940 Kč a nárok na odpočet daně se tedy zvýší na 108.347 Kč. Oproti zdrojovým číslům se tedy ţivnostníkovi zvýší nárok na odpočet o 4.300 Kč.  DPH pohled – DPH na vstupu by se zvýšilo o 4.300 Kč z řádku č. 40 a DPH na výstupu by se taktéţ zvýšilo, a to o 3.309 Kč vlivem řádků č. 1 a č. 2. Znamená to tedy, ţe nadměrný odpočet by se zvýšil o 991 Kč.  Finanční pohled – Příjmy ţivnostníka by se zvýšily o 991 Kč, coţ je změna ve zvýšeném nároku na odpočet. Z tohoto pohledu vyplývá, že by si celkově živnostník finančně přilepšil o necelých 1.000 Kč. Vzhledem k situaci, že zvýšení daní je prosazováno za účelem snížení schodku státního rozpočtu ČR a pokrytí státních výdajů, z varianty č. 4 je zřejmé, že v případě živnostníka pana Krajči bude mít toto zvýšení opačný efekt, byť v řádech stovek korun. Vezmeme-li v potaz, že takovýchto subjektů bude na trhu více, může mít zvyšování daní poměrně značný negativní dopad. Tento stav však platí pouze za podmínek, že se ceny statků a služeb nezmění.

4.6 Ostatní změny v daňovém zatížení V předchozí subkapitole jsem uvedla změny v daňovém zatíţení z pohledu DPH. Nyní si ukáţeme i zjednodušený pohled na daňové zatíţení z pohledu vybraných nepřímých a přímých daní a poplatků. Celkové příjmy za 3. kvartál roku 2012 činily u pana Krajči 1.296.919 Kč. Dle uplatnění výdajů paušálem jsou jeho výdaje 1.037.535 Kč. Čistý příjem je tedy 259.384 Kč. Abych zjistila předpokládaný čistý příjem za celý rok 2012, se kterým budu nadále pracovat, vynásobím toto číslo číslicí 2,5 (protoţe první a poslední čtvrtletí roku bývá ve stavební oblasti podstatně slabší, ne-li nulové). Tímto obdrţím předpokládaný čistý příjem za rok 2012 ve výši 648.460 Kč. Pro všechny tři zkoumané roky platila sazba daně z příjmů fyzických osob 15 %, daň z příjmů by tedy před slevami činila 97.260 Kč. 4.6.1

Rok 2011

 DPFO – sleva na poplatníka byla na úkor „povodňové daně“ niţší o 1.200 Kč za rok, a činila tedy 23.640 Kč. V porovnání s ostatními roky by musel tedy pan Krajča platit na dani z příjmů fyzických osob o 1.200 Kč více. Pokud ţivnostník neměl jiné slevy na dani ani odčitatelné poloţky od základu daně, platil by v roce 2011 daň z příjmů fyzických osob ve výši 73.620 Kč.

42

Praktická část

 Sociální a zdravotní pojištění – minimální měsíční zálohy na sociálním pojistném byly v tomto roce 1.807 Kč, na zdravotním pojistném 1.670 Kč. V době, kdy pan Krajča obnovoval podnikatelskou činnost, nemusel platit tak vysoké zálohy na pojištění jako v následujících letech. Pokud by měl ţivnostník příjmy za rok 2011 stejné jako v roce 2012, musel by platit následující roční výši sociálního a zdravotního pojištění: o Konečné sociální pojistné se vypočítá jako 29,2 % z 50 % čistého zisku (před zdaněním). 648.460 x 0,5 x 0,292 = 94.676 Kč o Konečné zdravotní pojistné se vypočítá jako 13,5 % z 50 % čistého zisku (před zdaněním). 648.460 Kč x 0,5 x 0,135 = 43.772 Kč  Silniční daň – pan Krajča k podnikání pouţíval osobní vozidlo Škoda Octavia Combi se zdvihovým objemem v rozmezí 1.500 – 2.000 cm3 . Roční sazba daně je 3.000 Kč. Protoţe bylo vozidlo poprvé zaregistrováno v roce 2002, nelze na něj uplatnit ţádné slevy na dani a silniční daň tedy musí ţivnostník platit v plné výši, a to 3.000 Kč ročně. 4.6.2

Rok 2012

 DPFO – sleva na poplatníka je pro toto období 2.070 Kč měsíčně, tzn. ročně 24.840 Kč. Ţivnostník nebude uplatňovat ţádné jiné slevy ani odčitatelné poloţky a zaplatí daň ve výši 72.420 Kč, což je o 1,63 % méně než v roce 2011.  Sociální a zdravotní pojištění – minimální zálohy v roce 2012 jsou na sociálním pojistném 1.836 Kč za měsíc, na zdravotní pojistném činí 1.697 Kč. Jedná se však pouze o minimální zálohy u těch ţivnostníků, co „vykazují“ minimální příjmy. Pan Krajča platí pro rok 2012 zálohy vypočtené z podaného přehledu za rok 2011, a to sociální pojištění ve výši 5.189 Kč a zdravotní pojištění ve výši 2.399 Kč. Sazby pro roční pojistné zůstává stejné jako v minulém roce. V roce 2013 tedy podá ţivnostník přehled Okresní správě sociálního pojištění a příslušné zdravotní pojišťovně, od celkové výše pojištění si odečte sumu zaplacených záloh za rok 2012 a doplatí pouze rozdíl. Z reálného pohledu by tedy platil stejné pojištění jako v roce 2011.  Silniční daň – pan Krajča pouţívá k podnikání stále stejné vozidlo. Pro rok 2012 platí stejná sazba daně, tudíţ bude mít stejné daňové zatížení jako v roce 2011.

Praktická část

4.6.3

43

Rok 2013

 DPFO – sleva na poplatníka zůstane stejná jako v roce 2012, a to v roční výši 24.840 Kč. Zavádí se „milionářská daň“ s označením solidární zvýšení daně, které se vypočítá jako 7 % z rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 zákona o daních z příjmů a dílčího základu daně podle § 7 zákona o daních z příjmů v příslušném zdaňovacím období a 48násobkem průměrné mzdy (odpovídá stropu vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení; tedy 1 242 432 Kč). Pokud bude mít v roce 2013 pan Krajča podobné příjmy jako v roce 2012, toto opatření se ho nedotkne. V případě, ţe by měl pan Krajča manţelku s příjmem nepřesahující hranici 68.000 Kč, nemohl by si na ni v tomto roce uplatnit slevu. Taktéţ by si nemohl uplatnit ani slevu na dítě.  Sociální a zdravotní pojištění – minimální zálohy na pojistném se opět zvýší, a to na sociálním pojistném na 1.890 Kč a na zdravotním pojistném na 1.748 Kč. Sazby se nemění ani pro tento rok, takţe daňové zatížení zůstane stejné jako v předchozích dvou letech. Ruší se jen maximální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, které se pana Krajči však netýká.  Silniční daň – platí stejné podmínky jako v roce 2011 a 2012 – ţivnostník bude platit stejnou daň ve výši 3.000 Kč ročně.

44

Záv ěr

5 Závěr Kaţdý drobný ţivnostník, který zahajuje nebo obnovuje svou podnikatelskou činnost, zvaţuje, zda dobrovolně podá registraci k DPH, nebo vyčká, aţ splní některou ze zákonných podmínek a zaregistruje se aţ poté. Většina ţivnostníků zvolí druhou moţnost, ať jiţ kvůli svému vlastnímu pohodlí nebo obavy z následné zvýšené administrativy a případných kontrol ze strany finančního úřadu. Jakmile však ţivnostník splní jakoukoliv podmínku rozhodnou pro registraci, dani z přidané hodnoty se jiţ nevyhne. Dělat „mrtvého brouka“ a doufat, ţe si finanční úřad ničeho nevšimne, není dobrá volba, protoţe pak následují různé doměrky, sankce a pokuty. Proto je jednoznačně výhodnější podat přihlášku dle zákona o DPH a stát se na dobu nejméně jednoho roku plátce daně. Protoţe je oblast DPH velmi problematická a kaţdý rok prochází novelizací, je doporučováno všem plátcům tyto změny pečlivě sledovat a aplikovat je do své podnikatelské činnosti. V případě, ţe na tuto administrativní zátěţ sám ţivnostník nestačí, je vhodné uzavřít spolupráci se zkušenou účetní nebo daňovým poradcem, kteří jiţ vyřeší všechny nejasnosti v dané problematice a pomohou například vypracovat daňová tvrzení. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo vyhodnocení dopadů registrace ţivnostníka k dani z přidané hodnoty a dílčím cílem bylo zhodnocení vývoje daňového zatíţení ţivnostníka v letech 2011 aţ 2013. Pro svou práci jsem si vybrala ţivnostenskou činnost pana Romana Krajči, který podniká ve stavebnictví. Proto se jej aktuálně týká nově zavedený reţim přenesení daňové povinnosti u stave bních a montáţních prací. Pan Krajča se stal plátcem DPH po překročení obratu. Přestoţe se z této skutečnosti příliš netěšil, po provedení komparace daňového zatíţení a dopadů na jeho finanční stránku jsem například zjistila, ţe pokud by v roce 2012 nebyl plátcem DPH, přišel by o částku více neţ 111.000 Kč. Tato skutečnost je pro ţivnostníka jistě velmi zajímavá a kvůli této částce je nyní jistě rád, ţe je plátcem daně z přidané hodnoty. Dané informace by mohly být motivem ostatních drobných ţivnostníků k dobrovolné registraci k DPH.

Literatura

45

6 Literatura Odborná literatura Daň z přidané hodnoty: směrnice o společném systému DPH ve znění novel : podle stavu k 1.4.2012. Ostrava: Sagit, 2012, sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208884-3. GALOČÍK, SVATOPLUK A OTO PAIKERT. DPH 2011: výklad s příklady. 7. vydání. Praha: Grada Publishing, 2011, sv. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-2473618-1. LEDVINKOVÁ, JANA . DPH v příkladech: praktické příklady včetně zaúčtování : výklad zákona o DPH v oblastech služeb a zboží : komplexní výklad oblasti služeb po novele : informace MF k novele zákona č. 362/2009 Sb. sazby daně : informace MF k § 36a - stanovení základu daně ve zvláštních případech. 9. aktualizované a rozšířené vydání. Olomouc: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-740-9. MARKOVÁ, HANA . Daňové zákony: úplná znění platná k 1.1.2011 včetně novely zákona o DPH k 1.4.2011 . 19. vydání. Praha: Grada, 2011, sv. ISBN 978-80247-3206-0. PILÁTOVÁ, JANA . Daňová evidence: komplexní řešení problematiky daňové evidence pro OSVČ : daň z přidané hodnoty, daň silniční, daň z nemovitostí, sociální pojištění, zdravotní pojištění. 7. aktualizované vydání. Olomouc: Anag, 2011, sv. Daně (Anag). ISBN 978-80-7263-656-3. PILÁTOVÁ, JANA . Daňová evidence: komplexní řešení problematiky daňové evidence pro OSVČ : daň z přidané hodnoty, daň silniční, daň z nemovitostí, sociální pojištění, zdravotní pojištění. 8. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2012, sv. Daně (Anag). ISBN 978-80-7263-723-2. PITNER, LADISLAV. Daň z přidané hodnoty s komentářem: podle právního stavu k 1. 4. 2012. 7. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2012, sv. Daně (Anag). ISBN 978-80-7263-741-6. RYLOVÁ, ZUZANA. Daňové zákony 2012: s komentářem změn. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2012, 254 s. ISBN 978-802-5137-949. SEDLÁČEK, JAROSLAV . Daňová evidence podnikatelů 2011: daňové příjmy a výdaje, paušální výdaje na dopravu, zjištění základu daně, komplexní př íklad vedení evidence, vyplněné nové daňové přiznání za rok 2010. 8. vydání. Praha: Grada, 2011, sv. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-3802-4. Účetní a daně: odborný měsíčník. Olomouc: Anag, 2012, Ročník XV, číslo 2. ISSN 1212-0162. Účetní a daně: odborný měsíčník. Olomouc: Anag, 2012, Ročník XV, číslo 5. ISSN 1212-0162.

46

Literatura

Účetní a daně: odborný měsíčník. Olomouc: Anag, 2012, Ročník XV, číslo 7-8. ISSN 1212-0162. Účetní a daně: odborný měsíčník. Olomouc: Anag, 2012, Ročník XV, číslo 11. ISSN 1212-0162. Elektronické zdroje Daňový poradce Běhounek. [online]. [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.behounek.eu/news/zvyseni-dani-2013/ Daňový portál Generálního finančního ředitelství. [online]. [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: https://adisdpr.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup_expert.faces

Přílohy

47

Přílohy

48

Přihláška k registraci k DPH

A Přihláška k registraci k DPH

Obr. 1

Přihláška k registraci DPH – strana 1

Přihláška k registraci k DPH

Obr. 2

Přihláška k registraci DPH – strana 2

49

50

Přiznání k dani z přidané hodnoty

B Přiznání k dani z přidané hodnoty

Obr. 3

Přiznání k dani z přidané hodnoty – strana 1

Přiznání k dani z přidané hodnoty

Obr. 4

Přiznání k dani z přidané hodnoty – strana 2

51

52

Souhrnné hlášení

C Souhrnné hlášení

Obr. 5

Souhrnné hlášení – strana 1

Souhrnné hlášení

Obr. 6

Souhrnné hlášení – strana 2

53

54

Výpis z evidence pro daňové účely vedené podle § 92a

D Výpis z evidence pro daňové účely vedené podle § 92a

Obr. 7

Výpis z evidence pro daňové účely – strana 1

Výpis z evidence pro daňové účely vedené podle § 92a

Obr. 8

Výpis z evidence pro daňové účely – strana 2

55

56

Ţivnostenský list

E Živnostenský list

Obr. 9

Ţivnostenský list