Obsah: 1. Kontroly podmíněnosti Optimalizace výrobní struktury zemědělského podniku SZP a dopad na konkurenceschopnost

Obsah:

1. Kontroly podmíněnosti………………………………………………………………………….....…...... 3 2. Optimalizace výrobní struktury zemědělského podniku…………………………………………….. 45 3. SZP a dopad na konkurenceschopnost………………………………………………………..……..... 57 4. Financování českého zemědělství……………………………………………………………………… 73 5. Administrace nových investičních opatření…………………………………………………..………. 82 6. Vývoj mléčného sektoru v EU a ve světě…………………………………………………….…….… 118

Kontroly Cross compliance v ÚKZÚZ

Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly 1

Kontroly prováděné ÚKZÚZ  Cross Compliance – výsledek kontrol podmiňuje vyplacení dotací 1. Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečnými látkami 2. Kontroly nitrátové směrnice – hospodaření ve zranitelných oblastech 3. Kontroly kalové směrnice – používání upravených kalů na zemědělské půdě 4. Kontroly minimálních požadavků v rámci AEO opatření 5. Kontroly dodržování požadavků potravinářského práva a požadavků na hygienu krmiv 6. Kontrola pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých spongioformních encefalopatií (BSE) 7. Kontrola standardu GAEC 11 (zákaz hnojení v 3m. pásu od břehu)  Kontroly národní – kontroly hnojiv a krmiv (výroba, skladování, používání a uvádění do oběhu) + odběry vzorků  Delegované kontroly pro platební agenturu – odběry vzorků konopí na stanovení THC, odběry vzorků sušených krmiv, kontroly AEO opatření a ekologického zemědělství

2

PRINCIP VÝBĚRU KE KONTROLE  Cross Compliance 1. Subjekty ke kontrolám CC jsou vybírány z určité množiny žadatelů o PP 2. Ze všech žadatelů o PP (29 700): SMR 2, SMR 3, SMR 11 3. Subjekty hospodařící ve ZO (15 161): SMR 4 4. Subjekty dle OSY II (16 206): SMR 5a 5. Subjekty chovající hospodářská zvířata (18 960): SMR 12 6. Subjekty, které jsou vybírány SZIF: GAEC 11  Delegované kontroly pro platební agenturu – odběry vzorků technického konopí na stanovení THC, kontroly AEO opatření a ekologického zemědělství  Subjekty, které jsou vybírány SZIF: delegované kontroly (AEO, EZ, ZvP, vzorky konopí)  Forma výběru:  Subjekty ke kontrole vybírány  rizikově (RA) (75-80%), kdy každé SMR své relevantní rizik. faktory (rf)  náhodným výběrem (20 – 25%)

3

Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečných látek ÚKZÚZ od 1.1.2010

Kontrolované okruhy: 1) Zacházení s nebezpečnými látkami (nesmí dojít k vniknutí nebezpečných látek do vod či k ohrožení životního prostředí) Způsob kontroly: • Fyzická kontrola provozu + terénu • Předložení havarijního plánu • Inspektoři zjišťují případné úniky závadných látek ze stájí, skladů a skládek a hodnotí přijatá přiměřená opatření k zamezení úniků • U polních složišť se hodnotí místo založení, způsob oborání a lhůta povoleného uložení • Ve ZO by měla být místa vhodná k založení polních složišť součástí havarijního plánu (tabulka, zakreslení do mapových podkladů)

4


Kontrolované okruhy: 2) Skladování nebezpečných látek (sklady musí být bezpečné z hlediska ochrany vod) Způsob kontroly: • Fyzická prohlídka skladů hnojiv, objemných krmiv, ropných látek a přípravků na ochranu rostlin inspektoři zjišťují technický stav skladovacích prostor • Skladovací prostory musí být nepropustné se zamezením přítoku srážkových vod z okolních ploch a musí být zabezpečeny proti úniku závadných látek do povrchových a podzemních vod • Předložení provozního deníku (záznamy o zjištěných závadách, provedených opravách, technického stavu) – vizuální kontrola min. 1x/6 měsíců

5


Kontrolované okruhy: 3) Zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek (zkoušky těsnosti prováděny min. 1x za 5 let) Způsob kontroly: Předložení požadované dokumentace: • Schválený havarijní plán • Provozní deník (záznamy o zjištěných závadách, provedených opravách, technického stavu) • Záznamy o zkouškách těsnosti skladovacích nádrží a potrubních rozvodů na ropné látky (minim. 1x za 5. let, není-li stanoveno jinak)

6


Kontrolované okruhy: 4) Odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniku skladovaných ropných látek Způsob kontroly: • Prověření kontrolního systému v havarijním plánu (zda-li je skutečně vybudován a je funkční) • Kontrola případných úniků ropných látek, havárie… • Provozní deník (záznamy o prověřování funkčnosti)

7

Kontroly používání upravených kalů na zemědělské půdě Kontrolované okruhy: 1) Bylo používání kalů podloženo zpracovaným Programem použití upravených kalů na zemědělské půdě? Způsob kontroly: • Předložení programu o použití upravených kalů a jeho hodnověrnost • Předložení evidence o hnojivech (kalech) použitých na ZP • Fyzická kontrola na místě

8

Kontroly používání upravených kalů na zemědělské půdě Kontrolované okruhy: 2) Používání kalů pouze na půdách mimo stanovený zákaz používání Způsob kontroly: • Fyzická kontrola na místě • Předložení evidence o kalech použitých na ZP

3) Byla dodržena dávka sušiny kalu na 1 ha? Způsob kontroly: • Porovnání záznamů v evidenci o hnojivech (kalech) použitých na ZP se skutečně přijatým množstvím kalů • Posouzení použité dávky sušiny kalů na 1 ha zemědělské půdy • Fyzická kontrola na místě

9

Kontroly používání upravených kalů na zemědělské půdě Kontrolované okruhy: 4) Byly na zemědělské půdě použity upravené kaly splňující mezní hodnoty obsahu rizikových látek a rizikových prvků a jejich použití nemohlo vést ke vzniku škody na zemědělské půdě nebo okolních pozemcích? Způsob kontroly: • Porovnání mezních hodnot koncentrací rizikových látek a prvků stanovených vyhláškou s laboratorně zjištěnými hodnotami (evidenční list pro použití kalů)

5) Je soustavně a řádně vedena evidence o upravených kalech použitých na zemědělské půdě? Způsob kontroly: • Ověření záznamů o použití kalů v předložené evidenci o hnojivech (kalech) použitých na ZP

10

Kontroly nitrátové směrnice Kontrolované okruhy: 1) Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojení? Způsob kontroly: • Fyzická kontrola na místě • Posouzení záznamů v evidenci o hnojivech použitých na ZP

2) Byly při hnojení jednotlivých plodin dodrženy limity stanovené v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb.? Způsob kontroly: • Ověření záznamů v evidenci

11

Kontroly nitrátové směrnice Kontrolované okruhy: 3) Byl dodržen maximální limit 170 kg N/ha/rok v použitých organických, organominerálních a statkových hnojivech v průměru zemědělského podniku? Způsob kontroly: Ověření záznamů v evidenci: • Výpočet množství N ve vyprodukovaných statkových hnojivech (stav + druh zvířat) • Zjištění množství N v použitých organických hnojivech a kalech (evidence o hnojivech, dodací listy atd.) • Výpočet průměrného množství N/ha obhospodařované výměry za kalendářní rok (pozor provádí se odečet výměry ploch nevhodných k aplikaci)

12

Kontroly nitrátové směrnice Kontrolované okruhy: 4) Byla dodržena kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva, která musí být dostatečná pro uskladnění statkových hnojiv v období zákazu hnojení a v období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně-klimatické podmínky? Způsob kontroly: • Výpočet skutečné produkce statkových hnojiv (dle počtu a druhu chovaných zvířat + technologie ustájení) – zahrnuje se příjem a výdej statkových hnojiv • Porovnání skutečných kapacit skladovacích prostor s vypočtenou produkcí

13

Kontroly nitrátové směrnice Kontrolované okruhy: 5) Byl dodržen zákaz pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok) na pozemcích se sklonem nad 7 stupňů, které sousedí s útvary povrchových vod nebo se od nich nacházejí ve vzdálenosti menší než 25 m? Způsob kontroly: • Posouzení záznamů o pěstování plodin • Fyzická kontrola na místě

14

Kontroly nitrátové směrnice Kontrolované okruhy: 6) Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v šířce 3 m od břehové čáry? Způsob kontroly: • Výběr PB z LPIS (↓ 3 m od břehu) + posouzení záznamů v předložené evidenci o hnojivech použitých na ZP (pozor pokud toto lze v evidenci posoudit) • Fyzická kontrola na místě • Kontrola plnění se vztahuje pouze ke stálým a povrchovým vodním útvarům (vrstva LPIS)

7) Byl na zemědělských pozemcích dodržen zákaz používání dusíkatých hnojivých látek v případě nepříznivých půdních podmínek definovaných v zákoně o hnojivech? (zákaz hnojení na podmáčenou, zasněženou, zamrzlou půdu) Způsob kontroly: • Fyzická kontrola na místě s využitím dat hydrometeorologických stanic

15

Kontroly minim. požadavků pro použití hnojiv u AEO Kontrolované okruhy: 1) Byla dodržen zákaz použitých dusíkatých hnojivých látek v období zákazu? Způsob kontroly: (viz SMR 4/1) • Fyzická kontrola na místě • Posouzení záznamů v evidenci o hnojivech použitých na ZP

2) Byl dodržen zákaz pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok) na pozemcích se sklonem nad 7 stupňů, které sousedí s útvary povrchových vod nebo se od nich nacházejí ve vzdálenosti menší než 25 m? Způsob kontroly: (viz. SMR 4/5) • Výběr produkčních bloků z LPIS a posouzení záznamů o pěstované plodině v předložené evidenci o hnojivech použitých na ZP • Fyzická kontrola na místě

16

Kontroly minim. požadavků pro použití hnojiv u AEO Kontrolované okruhy: 3) Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v šířce 3 m od břehové čáry? Způsob kontroly: (viz SMR 4/6) • Výběr PB z LPIS (↓ 3 m od břehu) + posouzení záznamů v předložené evidenci o hnojivech použitých na ZP (pozor pokud toto lze v evidenci posoudit) • Fyzická kontrola na místě • Kontrola plnění se vztahuje pouze ke stálým a povrchovým vodním útvarům (LPIS)

4) Je při hnojení zajištěno rovnoměrné pokrytí pozemku? Způsob kontroly: • Pouze fyzická kontrola v terénu (zásadní chyby v aplikaci – laguny po aplikaci kejdy)

17

Kontroly minim. požadavků pro použití hnojiv u AEO Kontrolované okruhy: 5) Byl na zemědělských pozemcích dodržen zákaz používání dusíkatých hnojivých látek v případě nepříznivých půdních podmínek definovaných v zákoně o hnojivech? (zákaz hnojení na podmáčenou, zasněženou, zamrzlou půdu) Způsob kontroly:

• Fyzická kontrola na místě s využitím dat hydrometeorologických stanic

6) Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek na orné půdě se svažitostí nad 10°, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv zapravených do půdy do 24 hod po jejich použití? Způsob kontroly: • Záznamy v evidenci jsou porovnány s výpisem PB se sklonitostí ↑ 10⁰ • Fyzická kontrola na místě

18

Kontrola standardu GAEC 11 ÚKZÚZ od 2012: Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v šířce 3 m od břehové čáry? • Požadavek kontrolován v rámci kontrol NS a AEO CC již od 2009 • Pouze u trvalých vodních toků (§ 43 z. o vodách) • Nevztahuje se na pastvu hospod. zvířat (nutné zabránit vstupu zvířat do vody) a na ponechané R. zbytky Způsob kontroly: • Fyzická kontrola na místě (výskyt hnojiva)

19

Kontrola hygieny krmiv dle nařízení 183/2005 Kontrolované okruhy: 1) Jsou krmiva odebírána jen z provozů, které jsou řádně registrovány? Způsob kontroly: • Plnění požadavku je prokazováno z evidence • Inspektor kontroluje podle evidence vedené v hospodářství, že veškerá nakupovaná krmiva pocházejí pouze z registrovaných provozů • Každý, kdo hodlá vyrábět a uvádět na trh krmiva, musí být registrován u ÚKZÚZ, týká se to i potravinářských podniků • Kontrolovaný podnikatel je povinen se o registraci svého dodavatele přesvědčit, což může učinit na stránkách ÚKZÚZ http://eu183.ukzuz.cz/

20

Kontrola hygieny krmiv dle nařízení 183/2005 Kontrolované okruhy: 2) Jsou krmiva skladována odděleně od chemických látek, odpadů a dalších nebezpečných a zakázaných látek, medikovaných krmiv, doplňkových a jiných krmiv tak, aby bylo také při jejich distribuci a manipulaci zabráněno kontaminaci či zkrmení zvířatům, kterým není krmivo určeno a sklady krmiv jsou udržovány čisté, suché a v případě potřeby jsou přijata vhodná opatření k hubení škůdců? Podmínky skladování:  snadno čistitelné a uzavíratelné (hlodavci, ptáci aj.)  POR, chemické a další látky, které neslouží ke krmení, musí být skladovány zcela odděleně v uzavřeném prostoru  v případě společného skladování různých druhů krmiv, zajistit jejich identifikaci, zábranu znehodnocení a smísitelnosti  oddělené skladování a přepravování krmiv s obsahem živočišných BK od ostatních krmiv (pokud jsou na farmě společně přežvýkavci i nepřežvýkavci)

21

Kontrola hygieny krmiv dle nařízení 183/2005 Kontrolované okruhy: 3) Jsou vedeny záznamy o zdroji a množství krmiva a jeho spotřebě tak, aby byl zachován princip dohledatelnosti použitého krmiva? Způsob kontroly: Předložená evidence: • Všichni provozovatelé musí vést údaje o nákupu, výrobě a spotřebě krmiv včetně jejich množství tak, aby bylo jasné, odkud pochází každá složka krmiva, a kterým zvířatům byla zkrmena • U objemných krmiv není nutné denně upřesňovat skladované množství krmiva, kontroluje se naskladněné množství, datum naskladnění a informace o zvířatech, kterým je krmivo podáváno

22

Kontrola hygieny krmiv dle nařízení 183/2005 Kontrola provozovatelů krmivářských podniků (od prvovýroby po uvádění krmiv na trh, krmení zvířat určených k produkci potravin)

Kontrolované okruhy: 4) Jsou vedeny záznamy o každém použití POR, biocidních produktů, geneticky modifikovaného osiva a zohledňovány výsledky analýz vzorků krmiv zaměřených na bezpečnost krmiva? Způsob kontroly: Předložená evidence: • Kontrola vedení záznamů o používání POR, biocidních přípravků, produktů a GMO osiva • Údaje v evidenci jsou porovnávány s doklady o nákupu

23

Kontroly pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci TSE dle 999/2001 Kontroly chovatelů hospodářských zvířat a krmivářských podniků Zákaz krmení přežvýkavců BK získaných ze savců (kromě mléka, mleziva a mléčných výrobků, vajec a výrobků z vajec, hydrolyzovaných bílkovin získaných z částí nepřežvýkavců a z kůží přežvýkavců)

Kontrolované okruhy: 1) Dodržuje provozovatel zákaz krmení hospodářských zvířat živočišnými BK a krmivy tyto BK obsahujícími? Způsob kontroly: • Senzorická kontrola krmiv podávaných přežvýkavcům (NE s živočišnými BK) • Kontrola skladování nepovolených krmiv • Při podezření na zkrmování zakázaných bílkovin, je odebrán vzorek k mikroskopické analýze

24

Kontroly pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci TSE dle 999/2001 Kontroly chovatelů hospodářských zvířat a krmivářských podniků Zákaz krmení přežvýkavců BK získaných ze savců (kromě mléka, mleziva a mléčných výrobků, vajec a výrobků z vajec, hydrolyzovaných bílkovin získaných z částí nepřežvýkavců a z kůží přežvýkavců)

Kontrolované okruhy: 2) Dodržuje provozovatel podmínky odděleného skladování živočišných BK a krmiv tyto BK obsahující? Způsob kontroly: • Sklady krmiv musí umožňovat oddělené skladování živočišných BK. Oddělení musí být nejen prostorové, ale i fyzické (např. zdí) • Sklady s obsahem živočišných BK by měl být co nejblíže stájím, kde jsou tato krmiva používána a v jiném místě než jsou krmiva pro přežvýkavce

25

NOVINKY V SYSTÉMU KONTROL CC dle 479/2009 Změna u kontrolované oblasti SMR 2 (2014): Stávající požadavky SMR 2/1 až 2/4 budou kontrolovány v rámci standardu GAEC 12 Znění GAEC 12:

Při zacházení se závadnými látkami je nutné dodržovat pravidla zabezpečující ochranu povrchových a podzemních vod a životního prostředí • Nejedná se o nově kontrolované oblasti, vše je ÚKZÚZ prověřováno od 2010 Kontrola zaměřena • Dodržování pravidel dle § 39 zákona o vodách (havarijní plán, optimální skladovací prostory, zábrana úniku závadných látek, revizní deníky aj.)

26

NOVINKY V SYSTÉMU KONTROL CC dle 479/2009 Úprava znění požadavku NS (SMR 4/4), od 2014 Nové znění: Jsou kapacity skladovacích prostor pro statková hnojiva dostatečné pro potřebu jejich uskladnění? • Ujednocení pro všechny ZO • Stávající ZO: kapacita ujednocena na 6 měs. produkci (mimo hnojůvku, zde platí 3 měs.) • Nově zařazené ZO (od 2012): výjimka, 6měs. kapacity (mimo hnojůvku) až od 2016

27

NOVINKY V SYSTÉMU KONTROL CC dle 479/2009 Úprava znění požadavku NS (SMR 4/5), Byl dodržen zákaz pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok) na pozemcích se sklonem nad 7 stupňů, které sousedí s útvary povrchových vod nebo se od nich nacházejí ve vzdálenosti menší než 25 m? Pozor: Od 2014 změna: širokořádkové plodiny nahrazeny EROZNĚ NEBEZPEČNÝMI

28

NOVINKY V SYSTÉMU KONTROL CC dle 479/2009 Nový požadavek NS (SMR 4/8), v praxi kontrolován od 1. 1. 2014 Splňují skladovací kapacity statkových hnojiv kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod? Tento požadavek je již kontrolován v rámci kontrol ochrany podzemních vod (SMR 2), nejde tedy o

úplnou novinku, došlo pouze k zakomponování do kontrol NS Způsob kontroly: • Na základě fyzické prohlídky skladů hnojiv inspektoři zjišťují současný technický stav skladovacích prostor • Skladovací prostory musí být nepropustné se zamezením přítoku srážkových vod z okolních ploch a musí být zabezpečeny proti úniku závadných látek do povrchových a podzemních vod • Je-li používán kontrolní systém úniku skladovaných statkových hnojiv, inspektoři prověřují jeho funkčnost • Předložení provozního deníku

29

NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečnými látkami 2013 (22.10.)

2012

2011

Ohrožení /vniknutí závadných látek do vod

3

6

1

Nevhodné skladování závadných l.

3

8

3

Zkoušky těsnosti (lhůty)

2

2

1

Kontrolní systém (vybudován, provozován)

1

4

1

Počet subjektů s porušením

6

14

6

250

293

282

Porušení

Počet kontrol CC (řádné, následné)

Nejčastější porušení národní legislativy (bez vlivu na PP): Nevypracování/neschválení havarijního plánu

30

NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Používání upravených kalů na zemědělské půdě 2013 (22.10.)

2012

2011

Program použití kalů

0

0

0

Zákaz použití kalu

0

0

0

Dávka sušiny kalu na ha

0

0

0

Správné použití kalů na z.p. (rizikové l., prvky)

0

0

0

Vedení evidence

0

0

0


0

0

0

250

288

276

Porušení


Nečastější porušení národní legislativy (bez vlivu na PP): Nezapravení do půdy (48 hod), uchování Programu požití kalů (7 let)

31

NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Hospodaření ve zranitelných oblastech 2013 (22.10.)

2012

2011

Zákaz hnojení v období zákazu

1

0

2

Limity přísunu N

0

0

0

Limit 170 kg N/ha

0

0

0

Odpovídající kapacita jímek

1

1

0

Pěstování na svažitých PB + do 25 m od vody

0

0

0

Nehnojený 3m. pás od vody

1

0

0

Hnojení na zamokřenou půdu, na sníh

0

0

0


2

1

2

129

135

125

Porušení


Nečastější porušení národní legislativy (bez vlivu na PP): Uložení hnoje na z. p. bez souladu s havarijním plánem, hnojení od 15. 6. do zákazu hnojení 32

NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Kontroly minimálních požadavků v rámci AEO opatření 2013 (22.10.)

2012

2011

Zákaz hnojení v období zákazu

1

0

1

Pěstování na svažitých PB + do 25 m od vody

0

0

0


0

2

0

Rovnoměrné hnojení

0

0

0

Hnojení na zamokřenou půdu, na sníh

1

0

2

Hnojení na svažitých PB (↑ 10⁰)

0

0

0


2

2

2

109

135

125

Porušení


33

NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Standard GAEC 11 2013 (22.10.)

2012


2

2


2

2

279

316

Porušení


34

NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Dodržování požadavků potravinářského práva a požadavků na hygienu krmiv 2013 (22.10.)

2012

2011

Odběr krmiv z registrovaných provozů

0

1

0

Skladování, manipulace, distribuce krmiv

0

1

3

Vedení záznamů o krmivech

0

0

0

Vedení záznamů o POR, biocidních prod., GMO

0

0

0


0

2

3

252

280

273

Porušení


Nečastější porušení národní legislativy (bez vlivu na PP): Subjekt nemá registrovány všechny své provozy

35

NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Kontrola pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci TSE 2013 (22.10.)

2012

2011

Krmení hospodářských zvířat živoč. BK

0

0

0

Oddělené skladování živoč. BK

0

0

0


0

0

0

177

191

188

Porušení


Porušení národní legislativy (bez vlivu na PP): Absence povolení ÚKZÚZ ke skladování krmiv obsahující krevní produkty

36

Kontroly nitrátové směrnice - změny Kontrolované okruhy NS •Uložení hnojiv dle schváleného havarijního plánu: •Vyhloubení záchytné brázdy ve svahu a pod hnojištěm (min. hloubka 0,4 m) •Vzdálenost hnojiště od vodních útvarů min. 50 m •Nesmí ležet na půdě zamokřené, meliorované •Minim. výška vrstveného hnoje je 1,5 m

•Uložení hnojiv na zem. půdě před použitím nejdéle po dobu 12 měs. Opakované uložení hnoje na stejném pozemku až po 4. letech •Od 1. 1. 2014 mohou být uložena na z. půdu až po jejich 3. měs. skladování nebo po jednorázovém vyskladnění ze stáje z hlubokou podestýlkou

•Skladování hnojiv ve ZO – dostačující kapacity skladovacích prostor (jímek, nádrží) pro statková hnojiva (min. 4 m. produkci kejdy, min. 3 m. produkci močůvky a hnojůvky) •Od 1. 1. 2014 budou dosavadní skladovací kapacity pro statková hnojiva ujednoceny na jejich 6.měs. produkci

•Zákaz aplikace hnojiv na podmáčených, zaplavených, promrzlých a sněhem pokrytých půdách (půdy zaplavené, s vrstvou sněhu ↑než 5 cm, povrch půdy zamrzlý do hloubky 5 cm)

37

Případy porušení ochrany podzemních vod

Nevhodné skladování

Nádrž DAM bez záchytné vany

38

Případy porušení nitrátové směrnice

Zakázaná aplikace kejdy na sníh

Únik hnojůvky z polního složiště

39

Případy porušení nitrátové směrnice

Únik hnojůvky z nezabezpečeného hnojiště

Hnojení na podmáčenou půdu

40

Připravované změny NS

NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 262/2012 Sb.

 Kapacity skladovacích prostor pro statková hnojiva § 9 NV č. 262/2012 Sb.

Od 1. 1. 2014 ujednocení skladovacích kapacit pro statková hnojiva na 6 m. produkci pro stávající ZO. Nově vymezené ZO (od 2012) mají výjimku do 2016  Toto neplatí pro hnojůvku→ stále 3 m. skladovací kapacita v období zákazu hnojení  Dále podmínka neplatí při možnosti uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělském pozemku před jejich použitím.  Uložení hnoje na z. půdě až po jejich 3. měs. skladování na vodohospodářsky zabezpečených plochách nebo po jednorázovém vyskladnění ze stáje z hlubokou podestýlkou (3 týdny), příp. při spotřebě steliva 6 kg/DJ /den – platí jen pro skot 

41

Děkuji za pozornost Případné dotazy:

[email protected], 543 548 331 [email protected], 543 548 309

www.ukzuz.cz

OPTIMALIZACE VÝROBNÍ STRUKTURY ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKU

Agroteam CZ

Poradenská firma působící na celém území ČR Tým zkušených poradců Zavedený systém CRM – výhoda pro klienty Více než 1 000 klientů (převážně ze zemědělství a potravinářství) Spolupráce se státními i nestátními organizacemi (SZIF, SFŽP, AK ČR) Spolupráce s bankami a dodavatelskými firmami

Agroteam CZ Zásadní podíl v hlavních investičních dotacích v zemědělství V zemědělském poradenství dlouhodobě nejvýznamnější podíl na trhu

Podíl podaných žádostí v PRV opatření 1.1.

19,94 % AGT

Podíl podaných žádostí v opatření BPS

46 % AGT

Hlavní body optimalizace podniku Adaptace výrobní struktury na přírodní podmínky

Vytvoření strategie podniku

Analýza ekonomické efektivnosti plánovaných investic

Vytvoření know-how podniku

Plánování cash flow

Stanovení optimální intenzity výroby

Splnění veškerých administrativních podmínek výroby

Vytvoření strategie podniku

Strategie A • jednoduchá výrobní struktura • zaměření na výrobu surovin • cena je dána odběratelem • jediná možnost tvorby zisku je efektivní využití moderních technologií

Strategie B • neobvyklá výrobní struktura • koncentrace na zvláštní a jedinečný výrobek • cena je ovlivněna výrobcem • marketingová orientace managementu podniku

Stanovení optimální intenzity výroby Intenzitu výroby určuje: • Dlouhodobá cenová úroveň • Přírodní podmínky • Dotační politika • Znalosti a dovednosti podniku

Analýza ekonomické efektivnosti plánovaných investic • prověření efektivnosti všech plánovaných investic - jejich návratnost, varianty řešení, soulad se strategií podniku • využití matematických metod pro zohlednění pohybu cen • preferovat investice s pozitivním vlivem na produktivitu práce • zajištění investic převážně z externích zdrojů - nižší nároky na cash flow podniku • využití dotací na investice

Plánování cash flow 2000000

1500000

Kč

1000000

500000

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

-500000

Hlavní vlivy působící na cash flow zemědělského podniku: • • • • •

dlouhá doba obratu některých zemědělských odvětví sezónnost výroby pokles podílu výroby mléka roční zpětné vyplácení dotačních prostředků monopolní postavení zpracovatelského průmyslu

Splnění veškerých administrativních podmínek výroby • zajištění podmínek Cross compliance - technologická a administrativní příprava na plnění stávajících a budoucích podmínek

• zajištění půdy jako výrobního faktoru - zvyšování podílu vlastní půdy, zajištění smluv s dostatečnou dobou splatnosti, udržování dobrých vztahů s vlastníky půdy • plnění podmínek jednotlivých dotačních titulů - jasné plnění všech nezbytných podmínek

Poradenství pro zemědělské podniky 100

Stav k III.Q 2013

80 60 40 20

0 2011

2012

2013

Poradenství celkem Ekonomické poradenství

• Meziročně stoupá podíl provozního poradenství • Zájem koresponduje se stále se zvyšujícími požadavky kontroly • Trvale významnou roli zaujímá ekonomické poradenství • Využívání dotačních titulů SZIF • Někdy také jako součást akvizičního poradenství

Operační program životní prostředí • Podpora opatření pro snížení emisí amoniaku, způsobilé výdaje vázány na míru snížení emisí NH3

• Investice do aplikačních technologií, zastřešení jímek apod. • Agroteam zpracoval více než polovinu žádostí o dotaci • Zajištění kompletní administrace žádosti po dobu udržitelnosti projektu

45% 55%

Agroteam CZ s.r.o. Ostatní žádosti v ČR

Sídlo společnosti:

pobočka Kyjov:

Agroteam CZ s.r.o. Rudolfovská tř. 88 370 01 České Budějovice

Jungmannova 1310 697 01 Kyjov

Infolinka: 387 002 888

tel. 518 322 115

[email protected] www.agroteam.cz

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost

Mojmír Severin GEMB

Klasifikace: Veřejné Distribuce: Široké veřejnosti Přístup: Volný přístup Skartační znak a lhůta pro uchování do roku: S/ 2018

Sektory – zemědělství-index zem. produkce 130 Rostlinná produkce

125

Živočišná produkce

120

Celkem

115 110 105 100 95 90 85

80 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

• Anticyklické odvětví • Jasný propad živočišné produkce, rostlinná produkce roste výrazně v technických plodinách • MZ vyvíjí novou zemědělskou strategii; otevřená otázka je nová podoba CAP • Příklon k živočišné produkci • Odklon od technických surovin • Zjednodušení organizace státních institucí

Zemědělství se dočká změny

2/ GE / 30.10.2013

Současnost zemědělství v ČR • Tradice českého zemědělství – reprezentují ho především rodinné farmy • Komparativní výhoda směrem k EU spočívá v existenci velkých podniků • Musíme se orientovat na Společnou zemědělskou politiku EU a nepodléhat tendenčním vlivům-již víme současný směr. Oproti minulému období větší jednost a informovanost.

• Podíl dotací v zemědělství má rostoucí tendenci a roste i přidaná hodnota. • České zemědělství by mělo být letos v zisku kolem 14 miliard Kč. V 2012 skončilo zemědělství v zisku 16 miliard Kč

• Efektní čerpání všech typů dotací včetně podpory investic (viz. Příloha)-přechodné období 2014

Obhospodařovaná půda

Právní forma

Počet podniků

Samostatně hospodařící rolník

29 318

945 373

26

2 929

2 537 566

71

32 247

3 482 939

97

Právnické osoby CELKEM

ha

%

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

3/ GE / 30.10.2013

Osevní plochy zemědělských plodin 2500000

2000000

1500000

1000000

500000

0 1920 1925 1930 1935 1946 1951 1956 1961 1966 1971 1976 1981 1986 1991 1996 2001 2006 2011 Obiloviny

Kukuřice na zrno

Brambory

Řepka

Pícniny na orné půdě

4/ GE / 30.10.2013

Vývoj stavu hospodářských zvířat 6 000

5 000

4 000

3 000

2 000

1 000

0 1921

1934

1945

1950

SKOT

1955

1960

1965

1970

1975

1980

KRÁVY (součást SKOTu)

1985

1990

1995

2000

2005

2010

PRASATA

5/ GE / 30.10.2013

Stavy skotu v EU (mil. ks) 100 90

89,2

88,7

87,4

86,2

85,9

85,8

80 70 60 skot celkem

50

dojené krávy KBTPM

40 30

24,1

23,5

23,2

23,1

22,8

22,9

20 12,3

12,4

12,4

12,1

12,1

12

10 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: doc.Dr.Ing.Josef Kučera 6/ GE / 30.10.2013

Plnění kvóty v ČR Kvotový rok

Úroveň plnění (%)

04/05

99,72

05/06

100,62

06/07

98,07

07/08

98,59

08/09

96,91

09/10

93,41

10/11

90,69

11/12

92,44

12/13

94,23

Zdroj: doc.Dr.Ing.Josef Kučera

7/ GE / 30.10.2013

Průměrná roční změna ceny mléka (2000-2010, 10 letý průměr = 100 %) Stát Nový Zéland Uruguay USA Polsko Maďarsko Austrálie ČR SRN Brazílie Irsko Švédsko JAR Nizozemí Rakousko Dánsko EU průměr

výkyv ceny (%) 24,5 22,0 18,9 15,0 14,4 13,8 12,9 11,1 11,0 10,9 10,9 10,4 10,2 9,7 9,3 9,1

Zdroj: doc.Dr.Ing.Josef Kučera 8/ GE / 30.10.2013

Problémy současného zemědělství v ČR • Struktura některých podniků (z toho vyplývající problémy při zavedení crosscompliance)-konkurenceschopnost • Nižší technologická vybavenost-problém spíše průměrných podniků • Počet zaměstnanců - problém i za cenu nízké mzdy - viz : AGT Kučera • Ne zcela jasná majetková struktura mnoha zemědělských podniků-očekáváme určitý akviziční tlak • Časově dlouhý vývoj krize podniku

9/ GE / 30.10.2013

Vznik a vývoj krize na zemědělském podniku

10 / GE / 30.10.2013

Odstrašující případy •

Ze stájí, skladišť hnojiv a statkových hnojiv, uskladněných objemných krmiv nebo z ostatních prostor neunikají závadné látky

Problém půdní eroze:

11 / GE / 30.10.2013

Takto to vypadá lépe

12 / GE / 30.10.2013

Investice a investiční trendy „Mnoho předchozích doporučení je možné naplnit prostřednictvím investic. Při přípravě investice musí podnik zvážit mnoho důležitých faktorů, které rozhodují o celkovém efektu investice. Výsledkem by měla být „chytrá investice“, která nejen zajistí požadovanou rentabilitu, ale také bude řešit problém cross-compliance daného odvětví. „

• • • • • •

Zemědělská technika-aplikátory Investice do rostlinné výroby Skladové kapacity – rekonstrukce a výstavba nových Diverzifikace zemědělské činnosti-mimo BPS Technologie sušení, čištění Bioplynové stanice „Zájem zemědělců o alternativní energie poroste i nadále. Primárním motivem je snaha diverzifikovat příjmy a zároveň splnit požadavky stanovené Cross-compliance“

13 / GE / 30.10.2013

…… jak obstát v konkurenci? •

Pochopení administrativních požadavků společné zemědělské politiky s maximálním a zároveň účelných a efektivním využitím dotací a podpor

•

Optimalizace struktury podniku

•

Zvyšování intenzifikačních faktorů a to zejména v RV ( ŽV řeší především management kvality práce , ale i zde jsou investice stále nutností)

•

Důsledné zavádění koncepčních opatření vedoucí k efektivnímu využívání nákladů (počet zaměstnanců, nerentabilních provozů, využití techniky …)

14 / GE / 30.10.2013

GE je vaším partnerem všude •

Pořádání společných akcí v zemědělství

•

Příprava klientů na podmínky nového programovacího období po roce 2013

•

Společné řešení klíčových problémů v zemědělství-např. BPS

15 / GE / 30.10.2013

EU Servis GEMB Co EU Servis poskytuje svým klientům? • Konzultace ohledně možnosti financovat projekt z veřejných zdrojů • Identifikace vhodného programu podpory v rámci dotačního auditu • Dotační poradenství

Na základě organizačních změn v GEMB jsou zajišťovány aktivity

EU Servisu prostřednictvím společnosti AGROTEAM CZ Podíl podaných projektů v opatření k 1.1.

Bioplynové stanice – 13. kolo PRV 2011 v rámci ČR podáno 105 žádostí

61%

80,06% 19,94%

39% podáno 41 žádostí

16 / GE / 30.10.2013

GE Money Bank Financování českého zemědělství Lukáš Zeman

GE Money Bank & ZEMĚDĚLSTVÍ • GE Money Bank je jedničkou na trhu ve financování českého zemědělství s tržním podílem 35% • Aktuální objem úvěrů pro zemědělce dosahuje 14 mld. CZK • GE Money Bank spolupracuje s institucemi veřejné podpory

2

GE Money Bank & partneři

GE Money Bank & veletrhy

3

FINANCOVÁNÍ INVESTIČNÍCH POTŘEB

Investičním úvěrem můžete financovat rozsáhlejší investice, jako je modernizace výroby, nákup nových strojů, výstavbu či rekonstrukci výrobních a administrativních prostor. Úvěrem lze také přefinancovat úvěry v jiné bance. Možnosti Investičního úvěru • Financování výstavby, rekonstrukce zemědělských areálů až do 100% nákladů včetně DPH • Odklad splátek do doby ukončení výstavby/rekonstrukce • Splatnost úvěru až 10 let • Možnost předčasných splátek po obdržení dotací • Individuální splátkový kalendář

5

FINANCOVÁNÍ PROVOZNÍCH POTŘEB • Úvěr slouží k pokrytí výkyvů Vašich oběžných prostředků. Můžete si zvolit, zda budete využívat kontokorent nebo opakující se úvěrový rámec - revolving. • Splatnost úvěru lze stanovit na dobu 12 měsíců, nebo na dobu neurčitou • Zajištění formou zástavního práva k nemovitosti, pohledávkám, zásobám (např. zemědělských komodit), základnímu stádu nebo ke zvířatům v zásobách (kategorie skot) • Úvěr vhodný k nákupu osiv, hnojiv, pohonných hmot, oprav závad a jiných mimořádných výdajů

6

FINANCOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY • Zemědělská technika/technologie (nová i ojetá) • Financování od 300.000 Kč • 100% pořizovací ceny včetně DPH • Splatnost úvěru 2 až 8 let (s podporou PGRLF max. 7 let) • Pravidelné splácení nebo dle toku peněz • Možnost schválení rámce na zemědělskou techniku (platnost 12 měsíců) • Možnost odkladu splátek • Možnost výběru typu sazby - plovoucí nebo fixní • PGRLF – program Zemědělec

7

FINANCOVÁNÍ NÁKUPU ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY K nákupu půdy můžete využít náš úvěr na financování zemědělské půdy. Půjčíme Vám až 100% kupní ceny půdy se splatností až 20 let.

Parametry úvěru •

Určen pro nákup nestátní i státní zemědělské půdy

•

Financujeme od 300 000 Kč a až 100% kupní ceny

•

Splatnost úvěru až 20 let a splácení lze volit buď pravidelné nebo dle toku peněz

•

Sazba je buď plovoucí, nebo fixní

•

Zajištění formou zemědělské půdy nebo i jiné nemovitosti

•

Úvěr je možný volit ve formě úvěrového rámce platného až 12 měsíců (jistota finančních prostředků a rychlost při vyřízení jednotlivých obchodů)

8

DĚKUJI ZA POZORNOST KONTAKT

[email protected] Tel: 602 655 349

9

Společná zemědělská politika po roce 2013 Administrace nových investičních opatření

Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha

Rok 2013 • Nařízení EP a Rady č. 671/2012 ze dne 11.7.2012 – změna nařízení č. 72/2009 • Modulace jen 4 % nad 300 000 € • Top-up, nyní přechodná vnitrostátní podpora, novela nařízení vlády, podávání žádostí od 7.10.2013 do 1.11. zde modulace – server MZe - kalkulačka • Zálohy budou po 16.10.2013, SZIF bude vydávat rozhodnutí • Od 15.10. do 15.11. 2013 možnost prodlužovat AEO 2

Rok 2013 • Finanční disciplína – Varianty • Krácení nad 2000 €, bude cca 2,45 %, v případě neschválení 4 % • Trialog ze dne 23.10.2013 krácení nad 5000 €, procento zatím není stanoveno • Komisi chybějí peníze, tak se má krátit každé € nad stanovený limit • Platí pro celou EU 3

SAPS 2013 oficiální sazba kurs

25,73

Kč/ha

6068,88

€/ha

235,87

Orientačně čl. 68 Dojnice plná sazba

1503,60

Masné tele

2329,90

Pasená ovce/koza na VDJ

1849,50

Chmel Kč/ha

5002,40

Škrobové brambory Kč/ha

11991,80 4

Přechodná vnitrostátní podpora předběžné hodnoty Masná kráva

195,29 Kč/VDJ

Historické VDJ

127,36 Kč/VDJ

Ovce/kozy

92,63 Kč/VDJ

Chmel historický

6493,74 Kč/ha

Bramborový škrob decouplovaný

1730,83 Kč/t škrobu

Zemědělská půda

243,41 Kč/ha

Předběžné separátní platby

Cukerná platba

349 Kč/t

Zpracovaná rajčata

872,40 Kč/t

5

Nutná rozhodnutí pro 2014-2020 • Převod prostředků mezi pilíři – do 31. prosince 2013 nebo 1. srpna 2014 • Přechodné období roku 2014 • Platba oblastem s přírodním omezením v rámci 1. pilíře do 1. srpna 2014 • Degresivita a redistributivní platba do 1. srpna 2014 • Forma základní platby pro období 2015 -2020 do 1. srpna 2014 • Dobrovolná vázaná podpora do 1. srpna roku předcházejícího aplikaci • Platba mladým zemědělcům - do 1. srpna 2014 • Schéma pro malé zemědělce 6

Rok 2014-stará pravidla-nový rozpočet obálka

mil. €

875,000

cukrovka

mil. €

44,245

rajčata

mil. €

0,414

čl. 68

mil. €

30,625

zbývá na SAPS

mil. €

799,716

UAA

mil. ha

sazba

€/ha

3,515 227,515

7

Přechodné nařízení není ještě schváleno • Pokračování SAPSu • Možnost přesunu až 15 % do P2 nebo obráceně • Zálohy do 50 % na přímé platby od 16.10. • Pokračovaní stávajících LFA a AEO • Pokračování čl. 68, až 6,5 % • Pokračování národní přechodné platby 8

SZP 2014+ Celkem 4 nařízení: • Přímé platby • Rozvoj venkova – EAFRD • Společné tržní organizace (CMO) • Horizontální nařízení (kontroly, platby, GAEC a SMR) • Nařízení by měla být schválena do konce listopadu, prováděcí pak po Novém roce 9

Návrhy obálek tis. € rok

Přímé platby

EAFRD

2014

875 305

314 349

2015

874 484

312 969

2016

873 671

311 561

2017

872 830

310 124

2018

872 819

308 659

2019

872 809

307 149

2020

872 809

305 522

10

Nové od roku 2015 • Možnost SAPSu • Redistributivní platba – tj. zvýhodnění prvních ha (30 nebo pro ČR 89 ha), možnost použít až 30 % národní obálky, min. 5% • Při přesunu 15 % do 2. pilíře se příslušná % počítají ze snížené obálky, možno i opačně 15% z P2 do P1, počítá se z příslušné obálky • Aktivní farmář – povinný negativní seznam v nařízení • Přechodné národní platby

11

Přímé platby • • • • • •

Možnost přesunu až 15 % do P2 Povinné ozelenění 30 % obálky Možnost 5% na LFA Možnost 13 % na citlivé a 2 % na proteinové Povinné 2 % na mladé začínající Dobrovolná zjednodušená podpora malých do 1250 € nebo 5 ha • Zbytek je pak základní platba 12

Rozdělení obálky 2015 obálka

Tis. €

874 484

874 484

Přesun do P2

%

0%

15%

Přesun do P2

tis. €

0

131 173

Zbývá

tis. €

874 484

743 311

Greening 30%

tis. €

262 345

222 993

greening

€/ha

74,45

63,28

Malí a mladí max 3%

tis. €

26 235

22 299

2% bílkovinné

tis. €

17 490

14 866

13 % couplované

tis. €

113 683

96 630

Základní sazba

€/ha

129,04

109,68

13

Návrh opatření PRV • Přenos znalostí, poradenství • Režimy jakosti • Investice do hmotného majetku včetně potravinářství • Pozemkové úpravy • Lesnická infrastruktura • Nezemědělské činnosti • Zahájení podnikatelské činnosti mladých 14

Návrh opatření 2 • Lesy - zalesňování, péče o lesy, investice do technologií • Seskupení producentů • AEO, ekologické zemědělství • LFA • Natura 2000 • Lesnické AEO + Natura 200 v lesích • Spolupráce a inovace • Leader, technická pomoc 15

Otázka kofinancovánífinancování • Kofinancování 85 % (EAFRD) a 15 % (ČR) • Převedené peníze z P1 není potřeba kofinancovat • Snížení rozpočtu oproti 2007-2013 na 70 %, při přesunu 15 % z P1 snížení na 91 % • AEO snížení na 53 %, LFA na 76 % • Ale LFA na celou výměru z.p.

16

K rozhodnutí • Návrh opatření k implementaci • Fixování výše podpor pro plošná opatření PRV v EUR na celé programové období 2014-2020 • Možné přizpůsobení podmínek opatření LFA v přechodovém roce 2014 • Nové vymezení ostatních LFA oblastí • Diferenciace plateb v rámci LFA oblastí • Možné zavedení vstupních podmínek a podmínek způsobilosti pro opatření LFA • Zavedení degresivity LFA plateb podle velikosti podniku • Nastavení podmínky intenzity chovu hospodářských zvířat pro opatření LFA, AEO a EZ 17

K rozhodnutí • Nastavení délky kontrolního období pro podmínku intenzity chovu hospodářských zvířat pro opatření LFA, AEO a EZ • Cílení AEO podpor do oblastí HNV • Podmínky způsobilosti pro nastavení AEO • Možná kombinovatelnost mezi AEO a EZ na TP • Prokázání minimální produkce v EZ • Poskytování podpor pouze čistým EZ • Implementace opatření Zavádění preventivních opatření v lesích • Způsobilý příjemce u opatření Lesnicko-environmentální platby 18

K rozhodnutí • Systém administrace opatření Poradenství • Implementace a nastavení opatření Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin • Nastavení opatření Investice do hmotného majetku • Implementace opatření Zřizování seskupení producentů • Podmínky opatření Podpora zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce • Podpora bioplynových stanic • Návrh rozpočtu 19

Opatření: Investice do hmotného majetku

• Podopatření: 1. Investice do zemědělských podniků • Záměr a) Investice do zemědělských staveb, technologií a strojů pro živočišnou výrobu • Záměr b) Investice do zemědělských staveb, technologií a strojů pro rostlinnou výrobu • Podopatření: 2. Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů 20

Cíle Celkový cíl: Posílit konkurenceschopnost producentů při zachování trvalé udržitelnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků. Posílení zpracovatelského (potravinářského) sektoru v ČR s pozitivním vlivem na celý dodavatelský řetězec.

21

Cíle Specifický cíl: Zlepšit ekonomickou výkonnost zemědělských a potravinářských podniků lepším užití výrobních faktorů. Růstem efektivnosti jednotlivých výrob zlepšit tvorbu přidané hodnoty, zvýšit energetickou účinnost a snižovat spotřebu ostatních vstupů, zlepšit pracovní podmínky, welfare zvířat, přispět ke snížení tvorby skleníkových plynů. 22

Cíle Operativní cíl: Podpořit modernizaci podniků, usnadnit vývoj a zavádění jak výrobkových, tak procesních inovací, zlepšit zpracování, marketing výrobků a distribuci zemědělských a potravinářských výrobků i alternativními cestami (krátké dodavatelské řetězce).

23

Způsobilé výdaje Investice do zemědělských staveb a technologií pro živočišnou výrobu (podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, králíků, koní a včel), kterými jsou: • výstavba nebo rekonstrukce ustájovacích prostor a chovatelských zařízení • pořízení technologií pro živočišnou výrobu • výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné produkty živočišné výroby • výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro objemná krmiva a steliva

24

Způsobilé výdaje Investice do zemědělských staveb a technologií pro rostlinnou výrobu, kterými jsou: • výstavba a rekonstrukce staveb pro skladování produktů rostlinné produkce (způsobilé nejsou sklady obilovin a olejnin) včetně technologií • výstavba a rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur včetně protikroupových systémů 25

Způsobilé výdaje • výstavba a rekonstrukce skleníků, fóliovníků, kontejneroven včetně souvisejících technologií • výstavba a rekonstrukce dalších zahradnických staveb (pařeniště, stacionární kompostéry, technologie na sušení léčivých rostlin, pěstírny hub a školky na ovocné a okrasné druhy včetně révy vinné a sadby chmele atp.) včetně souvisejících technologií • výstavba a rekonstrukce závlahových zařízení 26

Způsobilé výdaje • Investice do pořízení speciálních mobilních strojů pro zemědělskou výrobu (způsobilé není pořízení traktorů) • Investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy • Investice do čištění odpadních vod

27

Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů Hmotné a nehmotné investice, které se týkají zpracování zemědělských produktů, a to: • Výstavba, modernizace a rekonstrukce budov (včetně nezbytných manipulačních ploch) a pořízení pozemků • Pořízení strojů, nástrojů a zařízení pro zpracování zemědělských produktů, finální úpravu, balení a značení výrobků (včetně technologií souvisejících s dohledatelností produktů) • Investice vedoucí ke zvyšování a monitorovaní kvality produktů • Investice související s uváděním zemědělských a potravinářských produktů na trh (včetně marketingu), vedoucí ke zkrácení dodavatelského řetězce • Investice do čištění odpadních vod 28

Kritéria přijatelnosti • Předložení podnikatelského plánu s cost-benefit analýzou a dalším vyhodnocením přínosů projektu vůči naplňování dobrých životních podmínek zvířat, přínosy vůči ochraně ovzduší a klimatu, prokázání snížení energetické náročnosti výroby apod. • Pokud půjde o projekt založený na spolupráci ve výzkumu a vývoji musí prokázat, že využívá jeho výsledky • Žadatel splnil podmínku finančního zdraví u projektů nad 1 000 000 Kč celkových výdajů 29

Kritéria přijatelnosti • Výrobní proces se musí týkat zpracování surovin uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU, rovněž výstupní produkt pak musí být v této příloze uveden, (zpracování se však nesmí týkat produktů rybolovu) • Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou

30

Definice žadatele/příjemce podpory • Zemědělský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost a za účelem dosažení zisku • Podnikatelský subjekt, který je z převážné většiny vlastněn zemědělskými prvovýrobci a předmětem jeho činnosti je poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou • Výrobce potravin 31

Typ a výše podpory • Typ podpory: přímá nevratná účelová dotace s podílovým financováním příjemcem dotace • Míra spolufinancování z EZFRV: max. 75 % způsobilých veřejných výdajů

32

Míra podpory 40 % způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace. Tuto míru podpory je možné zvýšit o 10 % pro: • mladé začínající zemědělce; • oblasti čelící přírodním omezením (LFA) • operace podporované v rámci čl. 36 (aplikace výsledků výzkumu) . • Míra podpory však může dosáhnout maximálně 60 % způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace.

33

Celkově • Odklon od decouplingu a od jedné sazby v regionu • Volání po zachování kvót a regulace trhu • Jde o návrat před Fischlerovu reformu • Aktivní farmář - nestačí jen údržba krajiny, je nutná minimální zemědělská činnost, stanovená ČS, neřeší se u sumy plateb do 5000 € • Chybí deklarované zjednodušení 34

Limity • Částka způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace na jeden projekt činí minimálně 200 tis. Kč. • Maximální výše dotace na jednoho příjemce činí 90 mil. Kč za období 2014-2020 se zohledněním majetkové propojenosti podniků.

35

Kritéria pro výběr Investice do zemědělských podniků: • žadatelem je mladý zemědělec • realizací projektu nedojde k zabrání zemědělské půdy • zatížení půdy dobytčími jednotkami (poměr VDJ/ha) • vyšší efektivita projektu (nižší náklady na realizaci projektu, než umožňují nastavené limity) • investice přímo navazuje na výsledky činnosti Operační skupiny EIP (např. nákup inovované technologie, pořízení licence, know how) 36

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera

Použité zdroje informací • Market situation report COM (VII. 2013) • SZIF komoditní zprávy

• USDA foreigner agricultural service VI. 2013 • FAO / OECD prognózy • EDF tisková zpráva VI. 2013

• COM report on quota phasing out • RABO bank prediction on dairy market

Témata • Produkce mléka

• Spotřeba mléka • Rentabilita a cenový vývoj • Pozice odbytových organizací

• Shrnutí

Stavy skotu v EU (mil. ks) 100

90

89,2

88,7

87,4

86,2

85,9

85,8

80

70

60 skot celkem 50

dojené krávy KBTPM

40

30 24,1

23,5

23,2

23,1

22,8

22,9

20 12,3

12,4

12,4

12,1

12,1

12

10

0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce mléka ve světě (mil. t) 160

140

120

100

80

60

40

20

0 EU 27

USA

India

Čína

Brazílie

Rusko

Nový Zéland

Turecko Pakistán Argentina Mexiko Ukrajina

EU, USA, Indie – největší producenti EU, NZ - největší exportéři (26+26 % světového obchodu) USA – 12 %, Austrálie – 8 %, Argentina 4 %, Bělorusko – 4 %, ostatní – 20 %

ČR

Produkce mléka v EU 27 (mil. t) Německo

28 847 420

Francie

25 091 322

UK

15 125 169

Nizozemsko

11 465 630

Itálie

10 740 661

Slovensko

1 061 604

Polsko

9 567 746

Bulharsko

998 580

Španělsko

6 239 289

Řecko

836 923

Irsko

5 503 679

Lotyšsko

743 221

Dánsko

4 612 620

Estonsko

659 295

Belgie

3 427 289

Slovinsko

588 171

Švédsko

3 419 596

Lucembursko

278 546

Rumunsko

3 118 140

Kypr

148 104

Rakousko

2 847 478

Malta

49 672

ČR

2 792 690

Finsko

47 % Maďarsko Portugalsko

63 % Litva

2 491 931 2 029 861 1 987 521 1 738 936

Odhad vývoje produkce mléka a počtu krav

Vývoj produkce mléka ve světě (mil. t) 650 +1,9 %

600

550

500

450

400 2000 2005 2007 2008 2009 2010 Odhad OECD: 2010-2020 dojde k nárůstu světové produkce mléka o 153 mil. tun.

Vývoj dodávek mléka ke zpracování

Zpráva 2012

Zpráva 2013

Vývoj dodávek mléka ke zpracování

Zpráva 2012

Zpráva 2013

Odhad vývoje produkce NZ

Změna spotřeby mléka na osobu a rok

Soběstačnost mléka podle regionů světa spotřeba (mil tun)

Region

spotřeba na osobu % světové a rok (kg) spotřeby

% světové % produkce soběstačnosti

Asie

283,6

67,3

38,9

36

93

Evropa

204,1

275,8

28

29,6

106

EU

143,9

286,7

19,7

21,3

108

non - EU Severní Amerika Jižní Amerika

60,2

252,9

8,2

8,3

101

94

271,7

12,9

13,3

104

66,5

167,9

9,1

9,2

102

Afrika Centrální Amerika

52,3

49,8

7,2

5,9

83

20,3

128,5

2,8

2,2

81

Oceánie

9,1

245,9

1,2

3,7

297

729,9

105,1

100

100

100

Svět

Úroveň plnění kvóty v EU (2009/10 až 2011/12)

Ze zprávy COM: dodávky mléka ve většině nových ČS od roku 2005 klesaly a jsou nejisté s výjimkou velkých stád v CZ, SK a HU

Očekávané změny ceny a produkce (%) 20 změna ceny 15

změna produkce

10

5

-5

ES NL IRL T BE LUX DK DE PL PT CZ FI FR CY EST LOT LIT SWE IT HU UK EU 27

0

-10 -15 Zdroj: DG Agri

Plnění kvóty v ČR, odhad produkce v EU Kvotový rok

Úroveň plnění (%)

04/05

99,72

05/06

100,62

06/07

98,07

07/08

98,59

08/09

96,91

09/10

93,41

10/11

90,69

11/12

92,44

12/13

94,23

• 2012 • 125,1 mil. t ve starých ČS • 27,9 mil. t v nových ČS • Odhad 2022

• 130,7 mil. t ve starých ČS = + 4,47 % • 28,6 mil. t v nových ČS

= + 2,5 %

Odhad COM • Nárůst objemu produkce mléka v EU o 1,5 % ročně • EU kvóta v roce 2014/15 nebude naplněna o cca 6 % (10/11 -5,5 %)

• Průměrná užitkovost na krávu a rok poroste na 7 200 kg

v roce 2022 • Užitkovost 2012: ČR 8 047 kg

/dle KU/;

v EU 27

6 467 kg

• Pozitivní trend spotřeby v tranzitních ekonomikách bude dále

motorem pro sektor mléka

Vývoj ceny a produkce mléka v EU

Průměrná roční změna ceny mléka (2000-2010, 10 letý průměr = 100 %) Stát Nový Zéland Uruguay USA Polsko Maďarsko Austrálie ČR SRN Brazílie Irsko Švédsko JAR Nizozemí Rakousko Dánsko EU průměr

výkyv ceny (%) 24,5 22,0 18,9 15,0 14,4 13,8 12,9 11,1 11,0 10,9 10,9 10,4 10,2 9,7 9,3 9,1

CDN: 2,9 % Fluktuace ceny v ČR: 4,5 x vyšší než v CDN V ČR o 40 % vyšší variabilita ceny než v průměru EU

Rentabilita produkce mléka

Rentabilita produkce mléka

1/3 farem starých členských států EU produkuje mléko za více než 35 ct

Počty odbytových organizací v SRN

Silné odbytové organizace musí řídit trh • Výzvy pro silné OO • Hlavní cíl: dosáhnout dobrých cen pro svoje členy • Volatilita ceny: stabilitu trhu musí organizovat především OO • Otázky k zamyšlení? • Pouze zprostředkování prodeje mléka je málo • Aktivní účast (nákup – prodej) • V případě zpracovatelských družstev se nespecializovat na jednu produktovou skupinu • Schopnost uplatnit se na různých trzích (národně, EU, mezinárodně?) • Zůstat stát stranou nebo spolupracovat s ostatními družstvy? • Zdroj: DRV 2012

Podpora odbytových org. producentů Projekt DG Agri a místního rozvoje Koordinuje Univ of Wageningen

Pozadí projektu • Problematika nerovnováhy vyjednávací síly producentů mléka

• Komise hledá nástroje, které umožní farmářům organizovat se

ve družstevních organizací, jako nástroj konsolidace trhu a tím vytvoření pevných (stabilních?) tržních příjmů. >>> znalost "pozadí" celého systému nezbytná • Konkrétní poslání projektu: 1. 2. 3.

detailní informace fungování odbytových organizací v EU identifikace EU legislativy, která umožní podporu a rozvoj družstevních OO identifikace speciálních podpor, které umožní zlepšit a propagovat družstevní organizace producentů

Podíl družstevních organizací na trhu

Podíl družstevních organiazací na trhu

Podíl OO na trhu a dopad na cenu mléka

Producenti v zemích, kde družstva (OO – zpracovatel) kontrolují více než 50 % trhu, dosahují o 2,5 až 4,5 EUR / 100 kg mléka více v porovnání se státy, kde je podíl OO 28 minoritní. Rovněž výkyvy ceny v takových státech jsou prokazatelně nižší.

A co hovězí maso? • 2/3 hovězího masa v EU pocházejí z dojených stád • V nových ČS dokonce až 90 %! • Silná vazba mléko – hovězí maso

Závěrem • Celosvětový růst objemu produkce mléka bude pokračovat • Konkurence obnovitelných zdrojů energie vs. přežvýkavci

bude brzdit prudký nárůst produkce v EU • Je třeba počítat s kolísáním ceny, problémy může

minimalizovat efektivní sdružování do silných OO • Rentabilita produkce mléka je ohrožena => spravedlivé

nastavení podpor pro producenty mléka nezbytné • Dobrá pozice českých producentů mléka (užitkovost,

koncentrace, produktivita práce)

Obsah: 1. Kontroly podmíněnosti Optimalizace výrobní struktury zemědělského podniku SZP a dopad na konkurenceschopnost

Recommend Documents